Nástroj pro uprchlíky v Turecku: užitečná podpora, kterou je však třeba zlepšit, aby se lépe zhodnotily prostředky

Shrnutí

Nástroj pro uprchlíky v Turecku je reakcí EU na výzvu Evropské rady výrazně zvýšit financování na podporu uprchlíků v Turecku. Je to mechanismus pro koordinaci a efektivní využití částky 3 miliard EUR od EU a jejích členských států. Z poskytnuté podpory se financují humanitární (1,4 miliardy EUR) a nehumanitární (1,6 miliardy EUR) činnosti. Cílem nástroje je posílit účinnost a doplňkovost podpory poskytované uprchlíkům a hostitelským komunitám v Turecku.

Při svém auditu jsme prověřovali, zda nástroj účinně podporuje uprchlíky v Turecku. Zaměřili jsme se na řízení první tranše nástroje a na výsledky, kterých bylo dosaženo v jeho humanitární složce.

Zjistili jsme, že nástroj pro uprchlíky v Turecku za náročných podmínek rychle mobilizoval 3 miliardy EUR z rozpočtu EU a od členských států, aby pohotově reagoval na uprchlickou krizi. Nicméně nedosáhl v plném rozsahu svého cíle koordinovat tuto reakci účinně. Kontrolované projekty poskytly uprchlíkům užitečnou podporu, většina z nich dosáhla svých výstupů, ale polovina z nich ještě nedosáhla předpokládaných efektů. Dále jsme zjistili, že projekty peněžní podpory lze provádět efektivněji. Dospěli jsme tudíž k závěru, že nástroj mohl být účinnější a mohl prostředky zhodnotit lépe.

Komise identifikovala prioritní potřeby uprchlíků na základě komplexního posouzení potřeb. Protože se však Turecko a EU neshodly na tom, jak řešit prioritní potřeby v oblasti městské a obecní infrastruktury a socio-ekonomické podpory, nebyly tyto oblasti dostatečně pokryty.

Nástroj pro uprchlíky v Turecku podporoval pomocí různých nástrojů podobný typ činností v oblasti zdraví a vzdělávání. Proto byla koordinace složitější a k financování podobných projektů se souběžně používaly různé řídicí struktury.

Ačkoli jsme nalezli několik dobrých příkladů v oblasti zdravotnictví, v nichž Komise podporovala přechod od humanitární k trvalejší rozvojové pomoci, tato doplňkovost nebyla systematická.

Rovněž jsme zjistili, že efektivnost humanitárních projektů financovaných nástrojem je ještě možné zlepšit. Zaprvé, při hodnocení projektových návrhů Komise důsledně a komplexně neposuzovala přiměřenost rozpočtovaných nákladů. Zadruhé, i když byly nepřímé náklady hrazené partnerům provádějícím velké projekty peněžní podpory v souladu s právním rámcem, byly vysoké a objem zálohových plateb neodpovídal skutečnému odtoku hotovosti u projektů.

Komise zavedla vhodná opatření pro monitorování humanitárních projektů. Hlavním omezením bylo odmítnutí tureckých orgánů zpřístupnit údaje o příjemcích dvou projektů peněžní pomoci. Ani Komise, ani Účetní dvůr proto nebyly schopny sledovat příjemce projektů od jejich registrace po platbu.

Rámec pro výsledky nástroje pro uprchlíky v Turecku, který slouží k vykazování konsolidovaných výsledků, se stále vyvíjel: nebyly dosud dokončeny výchozí hodnoty, dílčí cíle ani vyčíslené cílové hodnoty. Veřejně vykazované údaje byly omezené a jejich rozsah nezachycoval celou pomoc EU uprchlíkům v Turecku.

Všechny kontrolované humanitární projekty pomohly uprchlíkům řešit jejich potřeby, a to hlavně prostřednictvím peněžité pomoci. Většina z nich přinesla všechny zamýšlené výstupy nebo jejich většinu. Avšak polovina kontrolovaných projektů zatím nedosáhla očekávaných efektů a devět z deseti projektů muselo být prodlouženo. Hlavním činitelem brzdícím včasnou realizaci projektů řízených mezinárodními nevládními organizacemi bylo náročné prostředí, v němž působí.

Ve zprávě se předkládá šest doporučení, která mají zlepšit efektivnost a účinnost druhé tranše rozpočtu nástroje. Komise by měla:

• lépe řešit potřeby uprchlíků v oblasti městské a obecní infrastruktury a socio-ekonomické podpory,
• zlepšit racionalizaci a doplňkovost podpory,
• uskutečnit strategii pro přechod od humanitární k rozvojové pomoci,
• zlepšit efektivnost projektů peněžní podpory,
• spolu s tureckými orgány potřebným způsobem zlepšit prostředí, v němž působí (mezinárodní) nevládní organizace;
• rozšířit monitorování a vykazování nástroje pro uprchlíky v Turecku.

Úvod

Turecko je od roku 1963 přidruženo k EU formou dohody o přidružení. Evropská rada udělila Turecku status kandidátské země na členství v EU v prosinci 1999 a v říjnu 2005 byla zahájena přístupová jednání. Turecko je s přídělem více než 9 miliard EUR na období 2007–2020 zdaleka největším příjemcem podpory z nástroje předvstupní pomoci (NPP), který EU využívá k přípravě kandidátských zemí na členství v EU¹.

Vzhledem ke své poloze je Turecko jak přijímající, tak tranzitní zemí pro mnoho uprchlíků. Kvůli zvýšeným migračním tokům, vyvolaným hlavně konfliktem v Sýrii, hostí Turecko největší uprchlickou populaci na světě: téměř čtyři miliony osob². Patří do ní asi 3,5 milionu Syřanů, z nichž okolo 94 % žije mimo uprchlické tábory³. Od vypuknutí krize poskytuje Turecko uprchlíkům významnou a nepřetržitou pomoc.

Zdroj: UNHCR.

Syrská uprchlická krize se nedotkla jen Turecka, ale též členských států EU. Jen v roce 2015 překročilo Středozemní moře z Turecka do Řecka⁴, aby žádalo v zemích EU o azyl, asi 850 000 uprchlíků. Poté, co byl v květnu 2015 přijat evropský program pro migraci, EU a její členské státy přijaly několik opatření, jak na zjištěné výzvy reagovat.

Dne 15. října 2015 navrhla Komise společný akční plán EU a Turecka, který měl Turecku pomáhat při zvládání migrační krize. Společný akční plán obsahuje opatření, která mají EU a Turecko provést s cílem a) poskytovat podporu Syřanům pod dočasnou ochranou a tureckým komunitám, které je hostí, a b) zlepšit spolupráci, aby se zabránilo nelegálním migračním tokům do EU.

Prvním opatřením, které měla EU v rámci společného akčního plánu provést, bylo mobilizovat značný objem prostředků s cílem „podpořit Turecko při zvládání výzev, které přináší přítomnost Syřanů pod dočasnou ochranou“⁵. Prostředky měly být mobilizovány co možná nejpružněji a nejrychleji. V reakci na tento požadavek zřídila Komise nástroj pro uprchlíky v Turecku.

Nástroj pro uprchlíky v Turecku

Nástroj je koordinačním mechanismem, jehož cílem je pomoci Turecku při „řešení naléhavých humanitárních a rozvojových potřeb uprchlíků a jejich hostitelským komunitám, národním a místním orgánům v oblasti zvládání a řešení dopadů způsobených přílivem uprchlíků.“ Jeho cílem je koordinovat a racionalizovat činnosti financované z rozpočtu Unie a prostřednictvím dvoustranných příspěvků členských států EU a posílit účinnost a doplňkovost podpory poskytované uprchlíkům a hostitelským komunitám v Turecku⁶. Nástroj pro uprchlíky v Turecku je inovativním nástrojem pro sdílení prostředků, který se liší od jiných sdružovacích mechanismů, jako jsou svěřenské fondy EU⁷ (viz tabulka 1).

Zdroj: EÚD.

Nástroj, zřízený 1. ledna 2016, má rozpočet 3 miliardy EUR na roky 2016 a 2017⁸. Z této částky se 1 miliarda EUR financuje z rozpočtu EU a 2 miliardy EUR poskytují členské státy⁹ (příspěvky členských států do nástroje pro uprchlíky v Turecku uvádí příloha I). Z poskytnuté podpory se financují humanitární (1,4 miliardy EUR) a nehumanitární (1,6 miliardy EUR) činnosti. Nástroj pro uprchlíky v Turecku slouží ke koordinaci financování z různých existujících nástrojů (viz tabulka 2).

Zdroj: Evropská komise „První výroční zpráva o nástroji pro uprchlíky v Turecku“.

Podpora se soustřeďuje na šest prioritních oblastí: 1) humanitární pomoc, 2) řízení migrace, 3) vzdělávání, 4) zdraví, 5) městskou a obecní infrastrukturu a 6) socio-ekonomickou podporu¹⁰. Projekty financované z nástroje pro uprchlíky v Turecku se vybírají a realizují pomocí souvisejících nástrojů (viz tabulka 2), a tudíž v souladu s jejich příslušnými pravidly a požadavky¹¹. Patří sem i provádění prostřednictvím regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii – svěřenského fondu Madad¹². Jak systém funguje, je podrobně popsáno v příloze II.

V prohlášení EU a Turecka z 18. března 2016¹³ členové Evropské rady a Turecko potvrdili své odhodlání provádět společný akční plán a ukončit nelegální migraci z Turecka do Řecka¹⁴. Při této příležitosti se také dohodli, že do konce roku 2018 budou do rozpočtu nástroje přidány finanční prostředky ve výši dalších 3 miliard EUR. Dne 28. června 2018 Evropská rada souhlasila s tím, že bude zahájeno vyplácení druhé tranše z rozpočtu nástroje.

Řídicí výbor nástroje

Nástroj spravuje řídicí výbor, kterému předsedá Komise a jehož členy jsou zástupci všech členských států EU. Zástupci z Turecka se účastní jeho jednání jako poradci a podílí se na diskusích souvisejících s prováděním podpory. Úlohou řídicího výboru je poskytovat strategické pokyny. To spočívá ve „stanovení obecných priorit, druhů podporovaných činností a nástrojů, které se mají […] použít, a v koordinaci činností“ financovaných z nástroje¹⁵. Výbor rovněž odpovídá za monitorování a posuzování opatření.

Celkovou odpovědnost za provádění opatření nese Komise. Za projekty financované z NPP odpovídá Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR) spolu s delegací EU v Turecku, zatímco Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (GŘ ECHO) je odpovědné za část související s humanitární pomocí. Komise má na starost i projekty prováděné prostřednictvím svěřenského fondu Madad.

Rozsah a koncepce auditu

Našim cílem bylo posoudit řízení nástroje a dosud dosažené výsledky. Audit se týkal období od zřízení nástroje do 31. března 2018. Hlavní auditní otázka zněla: „Je podpora uprchlíků v Turecku z nástroje pro uprchlíky v Turecku účinná“? Tato otázka se dále dělila na dvě dílčí otázky:

1. Přispělo zřízení a fungování nástroje jako mechanismu k relevantní, pohotové a dobře koordinované podpoře?

   Při hledání odpovědi na tuto otázku jsme prověřovali, zda Komise určila prioritní potřeby uprchlíků a pohotově a koordinovaně je řešila.

2. Přinesly humanitární projekty financované z nástroje očekávané výsledky?

   Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, prověřovali jsme provádění, monitorování a dosažené výsledky vzorku projektů podporovaných z nástroje. Jelikož v době auditu nebyla většina nehumanitárních projektů v dostatečně pokročilé fázi realizace¹⁶, tuto část analýzy jsme zaměřili na humanitární projekty.

Kontrolovali jsme vzorek deseti humanitárních projektů v hodnotě 458 milionů EUR (viz příloha III A). Vzorek jsme vybírali tak, aby v něm byly zastoupeny projekty s ohledem na finanční význam, odvětví (základní potřeby, ochrana, zdraví, vzdělávání) a typy prováděcích partnerů (agentury OSN, mezinárodní nevládní organizace). Vzorek byl vybrán z celkového počtu 45 smluv na humanitární projekty a představuje 33 % celkového objemu humanitární pomoci, na niž byly uzavřeny smlouvy.

Součástí auditu byly dokumentární přezkumy a pohovory se zástupci různých útvarů Komise, delegace EU a kanceláří GŘ ECHO v Turecku, zástupci některých členských států EU v řídicím výboru nástroje, tureckých orgánů, mezinárodních subjektů a nevládních organizací a s konečnými příjemci¹⁷. Osm z deseti projektů v našem vzorku jsme navštívili během návštěvy Turecka v lednu 2018¹⁸.

Turecké ministerstvo pro rodinu a sociální politiku nám neumožnilo přístup do své databáze způsobilých příjemců kontrolovaných projektů peněžních převodů (nouzová záchranná sociální síť (NZSS) a podmíněný peněžní převod pro vzdělávání (PPPV)). Konečné příjemce jsme tedy nemohli sledovat od jejich registrace po platbu. Podrobnější informace uvádí bod 53.

Připomínky

Nástroj vedl k rychlé mobilizaci vhodné podpory, ale nebyl plně účinný jako koordinační mechanismus

Posuzovali jsme následující:

1. zda nástroj určil a řešil hlavní potřeby uprchlíků na základě komplexního a důkladného posouzení potřeb;
2. zda správní uspořádání nástroje umožnilo, aby smlouvy na podporu ve výši 3 miliardy EUR mohly být uzavřeny rychle, tj. během období 2016–2017, které je stanoveno v rozhodnutí Komise, kterým se nástroj zřizuje;
3. zda nástroj pomoc koordinoval účinně. Zejména jsme prověřovali, zda zavedené postupy pro výběr a schvalování opatření pomoc racionalizovaly a zajistily doplňkovost mezi: i) jednotlivými výdajovými nástroji EU a ii) humanitární a nehumanitární podporou.

Nástroj vhodně řešil potřeby uprchlíků kromě potřeb souvisejících s městskou a obecní infrastrukturou a socio-ekonomickou podporou

Přidělené financování ve výši 3 miliard EUR bylo výsledkem politického rozhodnutí dohodnutého mezi členskými státy EU a Tureckem. Tato částka představovala značný nárůst celkové částky pomoci poskytované Evropskou unií v Turecku. Cílem však nebylo pokrýt veškeré náklady na podporu uprchlíků¹⁹.

Posouzení potřeb s určitými omezeními

Podle společného akčního plánu EU a Turecka (viz bod 4) měly orgány EU a Turecko před uvolněním rozpočtu ve výši 3 miliard EUR provést komplexní společné posouzení potřeb²⁰. I když se turecké orgány na posouzení potřeb podílely, oficiálně je neschválily.

Posouzení potřeb bylo dokončeno v červnu 2016. Bylo komplexní, neboť obsahovalo posouzení jak humanitárních, tak rozvojových potřeb a poskytlo relevantní informace o situaci syrských uprchlíků a stanovilo problémy, na něž je třeba se zaměřit, s ohledem na minulou, probíhající a plánovanou pomoc Syřanům pod dočasnou ochranou v Turecku. Nebylo však dostatečně důkladné:

1. Většinu číselných údajů (například odvětvových statistik) v posouzení potřeb poskytly turecké orgány. Konzultanti, kteří posouzení potřeb prováděli, neměli přístup k prvotním údajům. Platnost odhadovaných nákladů na opatření, která byla potřebná na řešení potřeb uprchlíků a hostitelských komunit, tudíž nemohli potvrdit.
2. Chyběly aktuální demografické údaje rozdělené podle pohlaví, věkových skupin a lokality a informace o zranitelných skupinách (domácnosti vedené ženami, děti, staří lidé atd.). Konzultanti to označili za „vážnou překážku pro posouzení potřeb a navržení programů a intervenci“. Například v oblasti sociální podpory a soudržnosti bylo poslední posouzení zranitelných skupin z roku 2013.
3. Posouzení potřeb bylo zaměřeno na Syřany pod dočasnou ochranou a nezabývalo se potřebami jiných uprchlíků (hlavně Afghánců a Iráčanů). Převážná většina uprchlíků v Tureckou jsou Syřané pod dočasnou ochranou (viz bod 2), kteří byli tudíž prvotní cílovou skupinou, která se pomocí nástroje podporuje. Nicméně to nebylo v souladu s vyhlášeným cílem nástroje, kterým je řešit potřeby všech uprchlíků.

Prioritní oblasti nástroje (viz bod 8) byly obecně sladěny s posouzením potřeb. Jedinou výjimkou bylo „řízení migrace“, které řídicí výbor vybral jako prioritní oblast, ačkoli předmětem posouzení potřeb nebylo. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem nástroje bylo podpořit uprchlíky a hostitelské komunity a že na řízení migrace v Turecku bylo již předtím přiděleno asi 350 milionů EUR v rámci NPP (mimo nástroj), jsou důvody, proč bylo řízení migrace označeno za prioritní oblast, diskutabilní. Řídicí výbor také poté, co financoval dva projekty řízení migrace, rozhodl, že na tuto oblast již další peníze nepřidělí.

Prioritní oblasti byly vymezeny široce proto, aby byla zajištěna potřebná pružnost ve složitém a rychle se měnícím prostředí. Jednotlivé projekty byly zaměřeny na řešení konkrétních potřeb uprchlíků. Přezkoumali jsme důvody výběru deseti kontrolovaných projektů a zjistili jsme, že tomu tak opravdu bylo u všech z nich (podrobnosti viz příloha III B). Když prováděcí partner předkládá návrh na financování, musí popsat zjištěné problémy, potřeby a rizika a také to, do jaké míry je navrhované opatření přiměřené a nakolik odpovídá celkové humanitární strategii Komise v Turecku. V rámečku 1 je popsáno, jak největší humanitární projekt EU financovaný z nástroje řešil potřeby uprchlíků.

Dvě prioritní oblasti nebyly dostatečně podporovány

Výdaje z nástroje se soustředily na prioritní oblasti vzdělávání, zdraví a humanitární pomoci (převážně NZSS). Na tyto oblasti připadá přibližně 90 % celkové částky, na niž byly uzavřeny smlouvy (viz obrázek 1).

Zdroj: EÚD na základě údajů Komise.

Je obtížné posoudit, zda je rozdělení finančních prostředků přiměřené rozsahu potřeb v prioritních oblastech, protože řídicí výbor nestanovil orientační počáteční příděly na každou prioritní oblast. Sice se tak zvyšuje pružnost při přidělování peněžních prostředků, není však možné posoudit rozdíly mezi plánovanými a skutečnými výdaji v každé prioritní oblasti.

Zjistili jsme, že prioritní oblast „městská a obecní infrastruktura“ a „socio-ekonomická podpora“ nebyly řešeny dostatečně. Jak je popsáno v rámečku 2, hlavní důvod spočíval v tom, že Komise a turecké orgány se neshodly na tom, jak je řešit.

Nástroj splnil svůj cíl uzavřít za dva roky smlouvy v hodnotě tří miliard eur

Rozhodnutí zřídit nástroj bylo výrazem potřeby mobilizovat další finanční prostředky. Klíčovým přínosem nástroje bylo, že členské státy se dohodly²³ na svém příspěvku ve výši 2 miliard EUR v únoru 2016 bezprostředně po jeho zřízení. Tím byl dán předpoklad pro rychlé využití prostředků na základě předem stanovené rozpočtované částky.

Také právní a správní rámec nástroje byl stanoven poměrně rychle. Komise a členské státy EU se dohodly na jednacím řádu nástroje během prvního jednání řídicího výboru 17. února 2016. Nástroj tak začal fungovat za necelé tři měsíce po vrcholné schůzce EU a Turecka 29. listopadu 2015. Hlavní data a události související se zřízením a řízením nástroje jsou uvedeny v příloze V.

Finanční prostředky nástroje pro uprchlíky v Turecku byly vypláceny prostřednictvím stávajících nástrojů (viz bod 8) a prováděcích partnerů. Nástroj tak mohl rychle čerpat výrazně zvýšené prostředky EU určené pro Turecko a uzavřít za dva roky smlouvy v hodnotě 3 miliard EUR. Jak dokládá obrázek 2, zvýšení objemu financí bylo obzvláště výrazné v oblasti humanitární pomoci.

Zdroj: EÚD na základě údajů Komise.

Kromě rychlého zřízení nástroje a účinného sdružení prostředků byla klíčovým činitelem, který Komisi umožnil splnit její cíl a poskytovat pomoc pohotově, volba mechanismů poskytování podpory.

1. Komise tureckým orgánům poskytla tři přímé granty v celkové výši 660 milionů EUR na velké projekty v nehumanitární oblasti bez výzev k podávání návrhů. Přímé granty EU se v Turecku zpravidla používají na mnohem menší projekty s průměrnou hodnotou 1 milion EUR.
2. Z rozpočtu ve výši 3 miliardy EUR bylo 70 % poskytnuto organizacím OSN a mezinárodním finančním institucím (viz příloha II). Tím se zvýšila kapacita čerpat podporu, neboť organizace tohoto druhu jsou obvykle schopny realizovat velké projekty: například víceúčelový projekt peněžní podpory, NZSS, který byl realizován jako hlavní způsob poskytování humanitární pomoci s financováním ve výši 998 milionů EUR (viz rámeček 1).

Kombinované prvky popsané v bodech 25–28 nemají jiné nástroje EU a svěřenské fondy EU, mimo nástroj pro uprchlíky v Turecku, vždy k dispozici. To vysvětluje, proč na prostředky z NPP poskytované prostřednictvím nástroje byly uzavřeny smlouvy až pětkrát rychleji než na tradiční pomoc z NPP v Turecku. Jak ukazuje příloha VI, rychlost, s jakou byly uzavírány smlouvy na prostředky z nástroje, byla také vyšší než v případě svěřenských fondů EU.

Nástroj přispěl k lepší koordinaci, avšak nedařilo se systematicky zajišťovat větší racionalizaci a doplňkovost pomoci

Posuzovali jsme, zda nástroj pro uprchlíky v Turecku koordinoval a racionalizoval pomoc poskytovanou prostřednictvím různých nástrojů tak, aby se snížilo riziko neefektivnosti (například překrývající se projekty), a zda zvýšil doplňkovost podpory s cílem usnadnit přechod od humanitární k nehumanitární pomoci.

Zjistili jsme, že Komise koordinovala strategické směrování nástroje prostřednictvím posouzení potřeb, řídicí struktury (řídicí výbor) a rámce pro výsledky, které se vztahovaly jak na humanitární, tak na nehumanitární pomoc. To umožňovalo koordinaci a výměnu informací mezi dvěma hlavními odpovědnými útvary Komise (GŘ NEAR a GŘ ECHO) a svěřenským fondem Madad.

Komise však nestanovila jasné hranice mezi nástroji a prováděcími partnery. Zjistili jsme, že v některých případech nástroje financování, které nástroj pro uprchlíky v Turecku využíval, podporovaly velmi podobné činnosti v oblasti zdraví a vzdělávání. To znamená, že existovaly paralelní řídicí struktury pro financování podobných činností, a že omezení rizika překrývání si proto ze strany Kom a partnerů vyžádalo komplexní koordinační úsilí. Tento stav není v souladu s cílem nástroje racionalizovat pomoc poskytovanou EU. Příklady toho, jak se z nástroje pro uprchlíky v Turecku financovaly podobné činnosti v rámci různých nástrojů, jsou uvedeny v rámečku 3.

Jak je uvedeno výše, díky tomu, že Komise pomoc poskytovala prostřednictvím různých nástrojů, mohla financování nástroje pro uprchlíky v Turecku urychlit (viz bod 27). Na druhé straně se tím zvýšila složitost řízení a provádění nástroje jako celku a dohledu nad ním. Tyto nástroje totiž mají různé mandáty a právní rámce, různé mechanismy realizace a různé požadavky na vykazování a monitorování a řídí je různé útvary. Navíc z peněz EU vynaložených v Turecku mimo nástroj pro uprchlíky se podporovaly také některé shodné prioritní oblasti, jaké podporoval nástroj²⁵. Některé zainteresované subjekty, s nimiž jsme během své návštěvy v Turecku hovořili, potvrdily, že tato situace je matoucí, především pokud jde o roli, kterou má každý nástroj zastávat.

Součástí vyhlášeného cíle nástroje, tj. zajistit doplňkovost pomoci, je návaznost mezi humanitární a nehumanitární podporou. Ačkoli jsme nalezli několik dobrých příkladů v oblasti zdravotnictví, kde se Komise zasadila o to, aby humanitární pomoc ustoupila trvalejší rozvojové pomoci, zjistili jsme, že tato doplňkovost nebyla systematická. Komise například nevypracovala společné plány realizace pro GŘ ECHO a GŘ NEAR a členské státy EU²⁶, třebaže tyto plány mohly posílit celkovou jednotnost pomoci EU a více ji racionalizovat. Podle našeho názoru jsou společné plány realizace osvědčeným postupem a Komise jej použila, když připravovala společný rámec humanitární a rozvojové pomoci pro Jordánsko a Libanon s cílem reagovat komplexním a jednotným způsobem²⁷.

U sedmi z deseti humanitárních projektů, jež jsme kontrolovali, jsme nenalezli žádné důkazní informace o dohodnuté přechodové či výstupní strategii, aby humanitární projekty, které mají řešit naléhavé potřeby, mohly být převedeny do nehumanitární složky nástroje nebo je mohlo převzít Turecko, pokud tyto potřeby budou střednědobě či dlouhodobě přetrvávat. V několika případech byly kontrolované projekty předmětem následných opatření, jež byla financována z prostředků určených na humanitární pomoc a jež měla být prováděna i po roce 2018. Orientační lhůta, kterou stanovilo GŘ ECHO pro přechod humanitární pomoci, byl konec roku 2018²⁸. Tato lhůta byla později prodloužena. Příklady dobrých a nedostatečných přechodových strategií ze vzorku kontrolovaných projektů jsou uvedeny v rámečku 4.

Humanitární projekty v náročném prostředí pomohly řešit základní potřeby uprchlíků, ale nepředstavovaly vždy optimální zhodnocení prostředků

Posuzovali jsme efektivnost a účinnost³⁰ humanitární pomoci poskytované v rámci nástroje a hodnotili jsme zejména:

1. zda Komise zajistila, aby náklady na financované projekty byly přiměřené ve vztahu k očekávaným výsledkům, a zda byly projekty realizovány včas;
2. zda Komise monitorovala výdaje nástroje komplexním způsobem a předkládala dostatečné a relevantní informace o dosažených výsledcích;
3. zda humanitární projekty přinesly zamýšlené výstupy (tj. co bylo realizováno nebo čeho bylo dosaženo) a dosáhly předpokládaných efektů (tj. změny plynoucí z výstupů).

Přezkoumali jsme deset humanitárních projektů realizovaných prostřednictvím nepřímého (agentury OSN) nebo přímého (mezinárodní nevládní organizace) řízení (viz příloha III A). Ačkoli jejich realizace byla zpožděná, devět probíhajících projektů³¹ bylo v dostatečně pokročilém stádiu, abychom výstupy a efekty dosažené v době auditu mohli posoudit.

Efektivnost projektů lze ještě zlepšit

Ve způsobu, kterým Komise posuzuje přiměřenost nákladů, jsou nedostatky

V plánech provádění humanitární pomoci pro Turecko z roku 2016 a 2017 Komise uvedla, že u podporovaných činností by se měl klást jednotící důraz na efektivitu nákladů a účinnost. Zjistili jsme, že při hodnocení projektových návrhů Komise důsledně a komplexně neposuzovala přiměřenost rozpočtovaných nákladů. Zejména:

1. u pěti z deseti projektů nebyl vhodně posouzen poměr mezi správními a provozními náklady;
2. u čtyř z deseti projektů nebyly vypočteny náklady na jednoho příjemce. Pokud náklady na jednoho příjemce vypočteny byly, nevedlo to vždy k hodnocení, zda je dosažený poměr přiměřený.

Jsme si vědomi toho, že rozdílná prostředí, v nichž Komise humanitární pomoc poskytuje, mohou používání standardních nákladů či kvantitativních referenčních hodnot ztěžovat. Přesto se domníváme, že tyto nástroje použít lze, především u následných projektů prováděných týmiž partnery. U pěti kontrolovaných projektů, které byly v této situaci, Komise neprovedla důkladné srovnání mezi projekty. Příklady nedostatečného posouzení přiměřenosti nákladů provedeného Komisí uvádí rámeček 5.

U humanitárních projektů prováděných partnery z OSN neměla Komise úplný přehled o nákladech souvisejících se subdodávkami (místních) prováděcích partnerů. Bez tohoto přehledu nemůže Komise přiměřenost nákladů komplexně posoudit.

NZSS má vysoký poměr efektivity, ale mohla by být ještě efektivnější

Peněžitá pomoc umožňuje lépe posoudit nákladovou efektivitu, neboť objem pomoci, která se dostane ke konečným příjemcům, se stanoví snadněji. Nákladová efektivita projektu se měří srovnáním částky, kterou přímo obdrželi příjemci, s dalšími náklady na opatření („poměr efektivity“).

U NZSS (viz rámeček 1) stanovila Komise v roce 2016 původně cílový poměr efektivity na 85: 15³². Tento cílový poměr byl v roce 2018 zvýšen na 87,5: 12,5. Srovnali jsme tento poměr s jinými Komisí financovanými projekty v regionu zaměřenými na základní potřeby a zjistili jsme, že tyto projekty v průměru vykazují poměr efektivity 79: 21³³.

Na druhou stranu jsme zjistili, že poměr efektivity vypočítaný u NZSS nezohledňuje všechny náklady přímo související s projektem a zejména výdaje vzniklé tureckému ministerstvu pro rodinu a sociální politiku, které provádění projektu podporuje prostřednictvím nadací sociální pomoci a solidarity. Těmto nadacím, které v Turecku působí prostřednictvím asi 1 000 kanceláří, uprchlíci předkládají žádosti o zařazení do NZSS a nadace pak posuzují jejich způsobilost a provádějí návštěvy domácností.

Zjistili jsme také, že existují následující možnosti, jak efektivnost NZSS zvýšit.

1. Tento projekt provádí organizace OSN, která si může nárokovat až 7 % celkových přímých nákladů na projekt jako náhradu za vzniklé nepřímé náklady, například náklady na řízení a správu vzniklé v ústředí. Zjistili jsme, že tento procentní podíl je sice v souladu s finanční a správní rámcovou dohodou³⁴ mezi Komisí a OSN, ale obvykle se používá u projektů, které mají mnohem nižší rozpočet. V důsledku velkého rozsahu tohoto projektu³⁵ dosáhly rozpočtované nepřímé náklady na jeho dvě fáze 64 milionů EUR³⁶. Navzdory této částce nebylo nijak doloženo, že tyto náklady jsou přiměřené a byly omezeny na absolutní minimum³⁷. Místo toho byly stanoveny na horní hranici.
2. Finanční prostředky na NZSS se převádí z OSN jako prováděcího partnera na banku prostřednictvím místního prováděcího partnera. Za převod prostředků náleží místnímu prováděcímu partnerovi tzv. poplatek za hotovostní převod ve výši 8,9 milionů EUR (vypočtený jako 1 % celkových prováděných převodů). Vzhledem k tomu, že prostředky se mohly převést přímo na banku bez využití místního prováděcího partnera, Komise dostatečně nedoložila, že tohoto poplatku bylo zapotřebí. Kromě toho se žádné takové poplatky neúčtovaly v souvislosti s druhým projektem peněžní podpory v našem vzorku (projekt 3 – PPPV). Místní prováděcí partner nadto účtuje další paušální poplatek 7 % za nepřímé náklady.
3. Míra předběžného financování není přiměřená. V souladu s právním rámcem upravujícím partnerství mezi EU a OSN musí Komise před tím, než jsou projekty zahájeny, vyplatit předběžné financování ve výši 80 % celkové částky, na niž byly uzavřeny smlouvy. Zjistili jsme, že tato míra předběžného financování není přizpůsobena specifickému způsobu provádění výdajů u obou kontrolovaných projektů peněžní podpory (NZSS a PPPV). Například u NZSS bylo prováděcímu partnerovi předem vyplaceno 278 milionů EUR na fázi 1 a 520 milionů EUR na fázi 2. Prostředky se však měly vyplácet lineárně po období 16 a 13 měsíců. V případě fáze 2 PPPV vyplatila Komise v prosinci 2017 zálohu ve výši 40 milionů EUR, zatímco první kolo plateb se předpokládá na konci září 2018. Konečné úroky ze záloh si ponechají prováděcí partneři a neinvestují se znovu do NZSS nebo PPPV.

Zpoždění při provádění oslabilo efektivnost většiny kontrolovaných projektů

Důležitým aspektem efektivnosti je včasnost. Může mít také dopad na nákladovou efektivitu, protože je-li projekt opožděn, správní náklady jako nájemné a platy se nejspíše musí stále platit, a pro konečné příjemce by tak mohlo být k dispozici méně finančních prostředků. Devět z deseti projektů mělo zpoždění a jejich termíny musely být prodlouženy, a to v průměru o 60 %³⁸. V jednom případě byl rozpočet upraven směrem nahoru a ve třech případech byl snížen, protože plánované činnosti nemohly být provedeny (viz příloha III A).

Zjistili jsme, že zpoždění měla několik příčin. V pěti případech bylo zpoždění způsobeno technickými a správními omezeními souvisejícími s projekty, jako nedostupnost potřebného technického vybavení nebo zkušených pracovníků nutných pro realizaci projektů. V jednom případě Komise prodloužení termínu povolila, aby umožnila lepší převod činností do vnitrostátního systému. Ve třech případech včasnému dokončení projektů zabránila omezení související s právním a regulačním rámcem, který turecké orgány stanovily pro nevládní organizace³⁹. Projekty EU prováděné nevládními organizacemi, které v Turecku do té doby pracovaly, tak byly zpožděny nebo byl omezen rozsah jejich činností. Kde to bylo vhodné, Komise pružně zareagovala tak, že prodloužila smlouvy a v některých případech revidovala původně stanovené cíle.

Komise také obtížně získávala povolení tureckých orgánů, aby se ve fázi financování mohly zapojit mezinárodní nevládní organizace. Například ministerstvo pro rodinu a sociální politiku odmítlo povolit, aby mezinárodní nevládní organizace prováděly některé klíčové činnosti v oblasti ochrany, konkrétně správu případů a návštěvy domácností. Komise musela zrušit čtyři projekty s celkovým rozpočtem 14 milionů EUR, přestože byly považovány za vhodné k financování a řešily naléhavé potřeby ochrany uprchlické populace. Příklady zpoždění a potíží projektů uvádí rámeček 6.

V monitorování projektů peněžní podpory a měření výsledků byly nedostatky

Monitorování spočívá v pravidelném ověřování výdajů, činností a výsledků, a poskytuje tak aktuální informace o tom, zda projekty postupují podle plánu. To, jak Komise nástroj monitorovala, jsme posuzovali na dvou úrovních. Zaprvé jsme ověřovali, zda bylo monitorování humanitárních projektů komplexní a zda bylo prováděno včas. Zadruhé jsme zkoumali, zda rámec pro výsledky nástroje pro uprchlíky v Turecku, což je zvláštní nástroj vytvořený Komisí, který má zachycovat souhrnné údaje o výsledcích, jichž nástroj pro uprchlíky dosáhl, poskytoval relevantní a vyčíslitelné informace o výkonnosti.

Komise zavedla vhodný rámec pro monitorování humanitárních projektů. V souladu se svými vlastními pokyny alespoň jednou navštívila všechny kontrolované projekty. Monitorování projektů umožnilo pracovníkům Komise v terénu a v ústředí provádění projektů průběžně sledovat.

Nedostatečný přístup k primárním údajům o programech peněžní podpory

Zjistili jsme však, že monitorování obou projektů peněžní podpory bylo omezené, protože Komise a její prováděcí partneři z OSN neměli přístup k původním údajům o příjemcích (tj. seznamu způsobilých příjemců s jejich jmény, identifikačními čísly a adresami). Tyto údaje spravuje ministerstvo pro rodinu a sociální politiku, které je však s odkazem na turecké předpisy o ochraně údajů odmítlo OSN a Komisi poskytnout. Místo toho obdržel prováděcí partner patřící pod OSN anonymizované údaje, v nichž bylo jméno a identifikační číslo každého příjemce nahrazeno jedinečným číslem, které vygeneroval místní prováděcí partner.

Jednou z klíčových rolí partnerů z OSN, kteří jménem Komise provádějí humanitární projekty, je odpovídat za dohled nad platbami a za monitorování realizace projektů. Nedostatečný přístup k primárním údajům spravovaným ministerstvem pro rodinu a sociální politiku omezoval schopnost partnerů z OSN, a tudíž i Komise, provádět monitorování a dohled efektivně a účinně.

Prováděcí partneři z OSN byli nuceni přizpůsobit svůj vnitřní kontrolní rámec chybějícímu přístupu ke klíčovým primárním údajům. Zavedli dodatečné triangulační kontroly, aby řádně potvrdili obdržené anonymizované údaje a sesouhlasili je s anonymizovanými platebními údaji, jež získali od banky. Přes tyto dodatečné kontroly nebyli prováděcí partneři z OSN s to sledovat příjemce od registrace po platbu. Domníváme se, že se jedná o významný nedostatek v monitorování programu peněžní podpory.

V rámci svých auditních postupů a v souladu se svými kontrolními právy jsme požádali o přístup k primárním údajům o NZSS a PPPV z ministerstva pro rodinu a sociální politiku. Tento přístup nám byl odepřen a získali jsme přístup pouze k anonymizovaným údajům prováděcích partnerů z OSN. Nebyli jsme tudíž schopni sledovat úplnou auditní stopu od registrace způsobilých uprchlíků po platby provedené v rámci těchto dvou projektů. Omezení přístupu jednotlivých zainteresovaných subjektů k údajům ukazuje příloha VIII.

Nedostatky rámce pro výsledky nástroje

Pokud jde o rámec pro výsledky nástroje, zjistili jsme tyto nedostatky:

1. Dosud nebyly stanoveny výchozí a cílové hodnoty pro rámcové ukazatele nástroje, které by umožnily objektivně měřit dosažený pokrok. Také nebyly určeny dílčí cíle umožňující sledovat pokrok v polovině období;
2. Skutečný přínos nástroje k plnění souhrnných rámcových ukazatelů⁴⁰ se bude obtížně oddělovat. Hlavním důvodem je skutečnost, že tytéž cíle podporují také další fondy EU mimo nástroj, turecká vláda, některé členské státy EU a další dárci (viz příklad projektu 10 v rámečku 3);
3. Rámec pro výsledky neposkytuje úplný přehled o výkonnosti pomoci EU pro uprchlíky v Turecku, protože nezahrnuje pomoc poskytovanou mimo nástroj;
4. Kvůli neshodám s tureckou vládou neexistovaly žádné souhrnné ukazatele měřící pokrok ve vztahu k sexuálnímu násilí a násilí na základě pohlaví, předčasnému ukončení školní docházky nebo ochraně dětí. Tyto aspekty však byly důležitými složkami některých humanitárních projektů. Mimoto některé konkrétní cíle a ukazatele se vztahovaly pouze k Syřanům pod dočasnou ochranou a netýkaly se uprchlíků jiných národností;
5. Rámec pro výsledky nástroje zatím neposkytoval aktuální obrázek o dosažené výkonnosti. V květnu 2018 poslední dostupná monitorovací zpráva referovala o ukazatelích výstupů (například počet konzultací v primární zdravotní péči) za období od ledna do července 2017. Neobsahovala ovšem údaje o efektech (například podíl uprchlíků, kteří mají přístup ke zdravotnickým službám);
6. Rámec pro výsledky nástroje nebyl dostupný pro veřejnost.

Kontrolované projekty mají na uprchlíky kladný dopad, ale polovina z nich ještě nepřinesla předpokládané efekty

Naše posouzení účinnosti kontrolovaných humanitárních projektů je založeno na analýze monitorovacích ukazatelů, zprávách prováděcích partnerů o pokroku, zprávách o monitorovacích návštěvách od terénních pracovníků GŘ ECHO, návštěvách na místě⁴¹ a pohovorech se zástupci Komise, tureckých orgánů a partnerů provádějících projekty a s příjemci. Naše závěry jsou shrnuty příloze III B).

Výběrová řízení Komise zaručovala, že projekty byly relevantní pro potřeby uprchlíků (viz bod 21). Všechny kontrolované projekty tak pomohly uprchlíkům řešit základní potřeby týkající se ubytování, potravin, zdraví, vzdělávání a ochrany. Šest z deseti projektů přineslo všechny zamýšlené výstupy nebo jejich většinu. Polovina kontrolovaných projektů, z nichž některé stále probíhají, však zatím nedosáhla předpokládaných efektů, které byly vymezeny v době, kdy bylo schváleno jejich financování⁴².

Oběma projektům peněžní podpory, představujícím 83 % našeho vzorku, se podařilo poskytnout peněžní podporu vyššímu počtu příjemců, než se původně plánovalo. Podle údajů vykázaných prováděcími partnery z OSN projekt NZSS do března 2018 pomohl 1,2 milionu příjemců ve srovnání s původním cílem 1 milionu příjemců a do března 2018 obdrželo alespoň jednu platbu z projektu PPPV od jeho zahájení více než 330 000 žáků oproti původnímu cíli 230 000 dětí⁴³.

Předběžné výsledky NZSS zveřejněné v květnu 2018 naznačují, že projekt pozitivně přispěl k řešení základních potřeb uprchlíků. Například jedním z klíčových ukazatelů NZSS je index strategie zvládání zátěží. Index měří, jak uprchlíci používají negativní chování při zvládání zátěží⁴⁴, aby řešily své základní potřeby. Předběžné výsledky, kterých projekt NZSS dosáhl, ukazují, že cíle, jímž bylo snížení indexu strategie zvládání zátěží o 30%, bylo dosaženo⁴⁵.

Dopad NZSS na zlepšení životní úrovně uprchlíků závisí na zaměření pomoci (kdo na ni má nárok) a na výši převáděné hotovosti. Zaměření vycházelo ze základních demografických kritérií⁴⁶, aby se pomoc dostala k nejzranitelnějším uprchlíkům. Použití těchto kritérií zdůvodňovala potřeba rychlé realizace, neboť se ověřují snadněji než socio-ekonomická kritéria, jako je příjem domácnosti.

Na druhé straně jsou demografická kritéria méně přesná a mohou vést k tomu, že uprchlíci jsou do projektu neprávem začleněni nebo z něho vyloučeni. Tyto situace se vyjadřují jako chyby vyloučení (zranitelné rodiny považované za nezpůsobilé) a chyby zařazení (způsobilé rodiny splňující demografická kritéria, ale nikoli chudé). Podle posledních dostupných údajů z monitorování⁴⁷ projekt NZSS splnil své plánované cíle týkající se chyb vyloučení (4 % oproti původnímu cíli méně než 10 %), ale nikoli cíle týkající se chyb zařazení (18 % oproti původnímu cíli 5 %).

Pokud jde o objem převáděné hotovosti, prvotním cílem projektu bylo plně pokrýt základní potřeby nejzranitelnějších uprchlíků. Finanční krytí nutné na pokrytí těchto základních potřeb bylo na počátku odhadnuto na 180 tureckých lir⁴⁸ na osobu na měsíc. Po diskusích s tureckými orgány byla částka převáděné hotovosti stanovena na 100 tureckých lir⁴⁹. Částka byla v červnu 2017 zvýšena v průměru na 133 tureckých lir⁵⁰, což odpovídalo 74 % původně odhadované potřeby. Přestože v Turecku panuje vysoká inflace, nebyla tato hodnota od června 2017 aktualizována. Tím se dopad projektu na nejzranitelnější příjemce neustále zmenšuje.

Příklady projektů, které přinesly nejvíce předpokládaných výsledků, jsou popsány v rámečku 7.

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

Méně pozitivní je, že čtyři z pěti námi kontrolovaných projektů, které prováděly mezinárodní nevládní organizace, dosud nedosáhly původně plánovaných výstupů a efektů. Obtížné a měnící se prostředí, v němž (mezinárodní) nevládní organizace působí, vedlo k přerušení, úpravám nebo zrušení plánovaných činností (viz bod 46) a ke změně původních cílů. Ačkoli Komise poskytovala pružnou podporu, především poradenstvím a prodlužováním lhůt, obtížně vyskytující se během realizace projektů měly přímý negativní dopad na to, v jaké míře a jak včasně bylo výsledků dosahováno (viz příloha III B).

Závěr a doporučení

Zjistili jsme, že nástroj pro uprchlíky v Turecku za náročných podmínek rychle mobilizoval 3 miliardy EUR z rozpočtu EU a od členských států, aby pohotově reagoval na uprchlickou krizi. Nicméně nedosáhl v plném rozsahu svého cíle tuto reakci účinně koordinovat. Kontrolované projekty poskytly uprchlíkům užitečnou podporu, většina z nich dosáhla svých výstupů, ale polovina z nich ještě nedosáhla předpokládaných efektů. Dále jsme zjistili, že projekty peněžní podpory lze provádět efektivněji. Dospěli jsme tudíž k závěru, že nástroj mohl být účinnější a mohl prostředky zhodnotit lépe.

Komise identifikovala prioritní potřeby uprchlíků na základě komplexního posouzení potřeb. Protože se však Turecko a EU neshodly na tom, jak řešit prioritní potřeby v oblasti městské a obecní infrastruktury a socio-ekonomické podpory, nebyly tyto oblasti dostatečně pokryty. Kromě toho nebylo jasně zdůvodněno zařazení řízení migrace jako prioritní oblasti.

Bylo obtížné posoudit, zda prostředky vynaložené v každé prioritní oblasti byly přiměřené rozsahu potřeb, protože řídicí výbor nestanovil orientační počáteční příděly na každou prioritní oblast. Zvyšuje to sice pružnost, avšak omezuje to vyvozování odpovědnosti, neboť nelze srovnat plánované a skutečné výdaje v každé prioritní oblasti (body 18–24).

Doporučení 1 – Lépe řešit potřeby uprchlíků v oblasti městské a obecní infrastruktury a socio-ekonomické podpory

U druhé tranše rozpočtu nástroje by Komise měla:

1. zajistit, aby nástroj lépe přispíval k řešení potřeb v prioritních oblastech městská a obecní infrastruktura a socio-ekonomická podpora;
2. znovu posoudit, zda je třeba řízení migrace zachovat jako jednu z prioritních oblastí nástroje;
3. orientačně přidělit finanční prostředky na každou prioritní oblast před zahájením výdajů.

Datum provedení: 31. prosince 2019.

Komise a členské státy ustavily správní mechanismy nástroje pro uprchlíky v Turecku rychle. Navíc účinné sdružení prostředků a způsob poskytování podpory, který Komise zvolila, spolu s různými nástroji a partnery, kteří realizovali velké projekty, umožnily, aby nástroj pro uprchlíky v Turecku dosáhl svého cíle uzavřít do konce roku 2017 smlouvy v hodnotě 3 miliardy EUR (body 25–29).

Přestože Komise koordinovala strategické směřování nástroje prostřednictvím posouzení potřeb, řídicí struktury a rámce pro výsledky, které se vztahovaly jak na humanitární, tak na nehumanitární podporu, mohla být pomoc racionalizována lépe. Nástroj pro uprchlíky v Turecku podporoval pomocí různých nástrojů stejný typ činností v oblasti zdraví a vzdělávání. Proto byla koordinace složitější a k financování podobných projektů se souběžně používaly různé řídicí struktury. Navíc z peněz EU vynaložených v Turecku mimo nástroj se podporovaly také některé prioritní oblasti shodné s těmi, které podporoval nástroj (body 31–33).

Doporučení 2 – Zlepšit racionalizaci a doplňkovost podpory

Pro druhou tranši rozpočtu nástroje pro uprchlíky by Komise měla vypracovat společnou strategii s jasným rozdělením úloh mezi různými nástroji a členskými státy EU, aby se zvýšila konzistentnost a racionalizace podpory.

Datum provedení: 31. prosince 2019.

Vyhlášený cíl nástroje zajistit doplňkovost pomoci se také týká návaznosti mezi humanitární a nehumanitární podporou. Ačkoli jsme nalezli několik dobrých příkladů v oblasti zdravotnictví, kde Komise podporovala přechod od humanitární k trvalejší rozvojové pomoci, tato doplňkovost nebyla systematická. V době auditu nebyly u většiny kontrolovaných projektů podmínky pro přechod od humanitární pomoci k rozvojové pomoci ještě zajištěny (body 34–35).

Doporučení 3 – Uskutečnit strategii pro přechod od humanitární k rozvojové pomoci

Komise by měla vypracovat a realizovat strategii přechodu s konečným cílem předat jak humanitární, tak nehumanitární činnosti vnitrostátním orgánům.

Datum provedení: 31. prosince 2021.

Rovněž jsme zjistili, že efektivnost humanitárních projektů financovaných nástrojem je ještě možné zlepšit. Zaprvé, při hodnocení projektových návrhů Komise důsledně a komplexně neposuzovala přiměřenost rozpočtovaných nákladů. Zadruhé, i když byly nepřímé náklady hrazené partnerům provádějícím velké projekty peněžní podpory v souladu s právním rámcem, byly vysoké a nedostatečně odůvodněné a objem zálohových plateb neodpovídal skutečnému odtoku hotovosti u projektů (body 38–44).

Doporučení 4 – Zlepšit efektivnost projektů peněžní podpory

Komise by se měla snažit zvýšit efektivnost velkých projektů peněžní podpory, aby lépe odrážely svou specifickou povahu a rozsah, tím, že:

1. vyjedná snížení podílu nepřímých nákladů, které si účtuje partner z OSN za provádění NZSS;
2. zajistí, aby poplatek za hotovostní převod (u NZSS) byl vyplácen, pouze bude-li řádně odůvodněn a bude-li nutný;
3. vyjedná s partnery nižší míru předběžného financování, která bude lépe sladěna s předpokládaným odtokem hotovosti u projektů.

Datum provedení: 31. prosince 2020.

Efektivnost projektů závisí také na jejich včasné realizaci. Je-li projekt zpožděn, často se musí déle platit náklady jako nájemné a platy. Devět z deseti kontrolovaných projektů muselo být prodlouženo, v průměru o 60 %. Hlavním činitelem brzdícím včasnou realizaci projektů mezinárodních nevládních organizací bylo náročné prostředí, v němž působí (body 45–46).

Doporučení 5 – Spolu s tureckými orgány potřebným způsobem zlepšit prostředí, v němž působí (mezinárodní) nevládní organizace

Komise by měla využít dialogu o politikách a politického dialogu na vysoké úrovni s tureckými orgány, aby zlepšila prostředí, v němž v Turecku působí (mezinárodní) nevládní organizace.

Datum provedení: 31. prosince 2019.

Komise zavedla vhodná opatření na monitorování humanitárních projektů a byla si vědoma toho, zda projekty postupují podle plánu. Hlavním omezením bylo odmítnutí tureckých orgánů zpřístupnit původní seznam způsobilých příjemců dvou projektů peněžní pomoci. To nám i Komisi u této podstatné části humanitární složky nástroje znemožnilo sledovat příjemce od jejich registrace po platbu (body 49–53).

Rámec pro výsledky nástroje pro uprchlíky v Turecku sloužil k vykazování konsolidovaných výsledků, ale má některé nedostatky: souhrnné ukazatele nemají žádné výchozí hodnoty, dílčí cíle ani vyčíslené cílové hodnoty. Veřejně vykazované údaje byly omezené a jejich rozsah nezachycoval celou pomoc EU uprchlíkům v Turecku (bod 54).

Doporučení 6 – Rozšířit monitorování a vykazování nástroje pro uprchlíky v Turecku

Komise by měla:

1. trvat na tom, aby turecké orgány partnerům provádějícím projekty peněžní podpory plně zpřístupnily údaje o způsobilých příjemcích, aby se zlepšilo vyvozování odpovědnosti a efektivnost monitorovacího rámce těchto stěžejních projektů;
2. zlepšit koncepci rámce pro výsledky nástroje pro uprchlíky v Turecku, zejména tím, že do něj zařadí průběžné cíle, cílové hodnoty a výchozí údaje pro souhrnné ukazatele výsledků;
3. vykazovat výdaje z jiných nástrojů EU, které podporují uprchlíky v Turecku, než je nástroj pro uprchlíky v Turecku.

Datum provedení: 31. prosince 2019.

Všechny kontrolované humanitární projekty pomohly uprchlíkům řešit jejich hlavní potřeby týkající se ubytování, potravin, zdraví, vzdělávání a ochrany. Šest z deseti projektů přineslo všechny zamýšlené výstupy nebo jejich většinu. Polovina kontrolovaných projektů, z nichž některé stále probíhají, však zatím nedosáhla předpokládaných efektů, které byly vymezeny v době, kdy bylo schváleno jejich financování (body 56–63).

Tuto zprávu přijal senát III, jemuž předsedá Bettina JAKOBSENOVÁ, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 2. října 2018.

Za Účetní dvůr

předseda
Klaus-Heiner LEHNE

Zkratková slova a zkratky

DCI: Nástroj pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Instrument)

DGMM: Generální ředitelství pro řízení migrace

EBRD: Evropská banka pro obnovu a rozvoj

EIB: Evropská investiční banka

GŘ ECHO: Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci

GŘ NEAR: Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření

IcSP: Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Instrument contributing to Stability and Peace)

KfW: Kreditanstalt für Wiederaufbau

MNV: Ministerstvo národního vzdělávání (Turecko)

(I)NGO: (Mezinárodní) nevládní organizace ((International) Non-Governmental Organisation)

NPP: Nástroj předvstupní pomoci

NZSS: Nouzová záchranná sociální síť

OSN: Organizace spojených národů

PPPV: Podmíněný peněžní převod pro vzdělávání

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát III, který odpovídá za audit oblastí vnější činnost a bezpečnost a právo a jemuž předsedá členka EÚD Bettina Jakobsenová, která je rovněž členkou odpovědnou za tuto zprávu. Bettině Jakobsenové poskytovala podporu vedoucí kabinetu Katja Mattfolková a tajemník kabinetu Kim Storup, vyšší manažer Alejandro Ballester Gallardo, vedoucí úkolu Cyril Messein a auditoři Florin-Alexandru Farcas, Andrej Minarovič a Nikolaos Zompolas.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://publications.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.