Provozní efektivnost krizového řízení ECB pro řešení krizí bank

Shrnutí

K jednotnému mechanismu dohledu

I

Finanční krize z roku 2008 měla za následek rozsáhlé změny regulace finančního sektoru EU. Byl posílen právní rámec pro dohled nad bankami a v roce 2014 byl vytvořen jednotný mechanismus dohledu. Odpovědnost za dohled nad velkými bankami v eurozóně byla svěřena Evropské centrální bance (ECB). Jednotný mechanismus dohledu tvoří Evropská centrální banka a vnitrostátní dozorové orgány zúčastněných zemí. Jedním z jeho hlavních cílů je posílit stabilitu bankovního systému eurozóny.

Co jsme kontrolovali

II

Předmětem tohoto auditu byla provozní efektivnost řízení jednoho konkrétního úkolu dohledu ze strany ECB – krizového řízení. Tento postup používají orgány dohledu pro zjišťování bank, které mají finanční problémy a případně vyžadují intervenci. Cílem krizového řízení je zachování finanční stability a snížení závislosti na veřejných prostředcích. Krizové řízení zahrnuje pokročilé plánování ozdravných postupů ze strany bank, jehož cílem je připravenost na krizové situace. V rámci krizového řízení orgány dohledu rovněž určují, zda nedošlo ke zhoršení finanční situace banky a zda případně v rámci své pravomoci zahájí včasnou intervenci.

Naše zjištění

III

ECB vytvořila v rámci své kontrolní úlohy spolehlivý rámec pro postupy krizového řízení. Organizační uspořádání ECB a zdroje pro hodnocení ozdravných plánů a dohled nad bankami v krizových situacích je uspokojivý, navzdory nedostatkům v počátečním plánování a potřebě zlepšit přidělování pracovníků pro nejvíce naléhavé situace.

IV

ECB dokončuje mechanismy pro vnější spolupráci a koordinaci s dalšími orgány dohledu a Jednotným výborem pro řešení krizí. Nevyřešené problémy však mohou potenciálně vést ke zpoždění a omezení sdílení informací a mohou snižovat efektivnost koordinace.

V

Postup ECB pro hodnocení ozdravných plánů bank je přínosný. Jsou zavedeny postupy předkládání a monitorování a pracovníci pověření posouzením mají přístup k užitečným nástrojům a pokynům, i když je tu prostor ke zlepšení, zejména v oblasti ukazatelů ozdravných plánů. Kromě toho výsledky hodnocení ozdravných plánů nejsou systematicky využívány k odhalování krizí a reakci na ně. Rovněž nemůžeme učinit závěr o provozní efektivnosti řízení tohoto postupu v praxi kvůli neúplnosti poskytnutých důkazních informací ze strany ECB.

VI

Provozní rámec ECB pro krizové řízení trpí určitými nedostatky a vykazuje známky neefektivního provádění. Pokyny pro posouzení včasné intervence nejsou dostatečné a neobsahují objektivní kritéria ani ukazatele pro stanovení, zda se banka ocitla v krizové situaci. Nejsou vypracovány pokyny ohledně toho, co má být v konkrétních situacích považováno za nejlepší využití pravomocí ECB nebo nejvhodnější opatření. Neobdrželi jsme žádné ucelené důkazní informace o skutečném používání pravomocí ECB, nemůžeme proto učinit závěr ohledně efektivnosti jejího řízení v praxi. Pokyny k posouzení, zda je určitá instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, nejsou dostatečně obsáhlé a podrobné.

Přístup k důkazním informacím

VII

ECB odmítla poskytnout důležité důkazní informace, které jsme požadovali v rámci provádění auditu, což mělo nepříznivý dopad na kontrolní činnost. To znamená, že naše pozorování a závěry jsou jen částečné. Můžeme učinit obecné závěry o koncepci postupů ECB, nemůžeme však potvrdit provozní efektivnost krizového řízení ECB v praxi.

Naše doporučení

VIII

Předkládáme řadu doporučení na zlepšení krizového řízení ECB.

IX

V oblasti spolupráce by ECB měla zlepšit koordinaci s externími subjekty a přijmout interní rámec pro doplňkový dozor nad finančními konglomeráty. Pokud jde o plánování ozdravných postupů, měla by ECB vypracovat další pokyny týkající se kalibrace ukazatelů ozdravných plánů.

X

Pokud jde o zjišťování krizí, měla by ECB zpracovat podrobnější pokyny týkající se posouzení včasné intervence a souboru ukazatelů pro stanovení, zda došlo ke zhoršení finanční situace banky. ECB by měla v těchto situacích rovněž systematicky využívat informace zpracovávané v rámci posouzení ozdravných plánů.

XI

V oblasti reakce na krizi by měla ECB zajistit, aby před zvažováním opatření reakce na krizi byly problémy nejprve vyčísleny, a měla by zavést vykazování pro účely systematického monitorování kvality aktiv. Měla by rovněž podrobněji zpracovat své provozní pokyny pro posouzení včasné intervence, přičemž by měla systematicky využívat poznatky získané v rámci posouzení ozdravných plánů bank. Také v oblasti stanovení, zda je určitá banka „v selhání nebo je její selhání pravděpodobné“, by měla ECB vypracovat podrobnější pokyny.

Úvod

01

Jedno z poučení, které lze vyvodit z finanční krize v roce 2008, bylo, že je třeba posílit regulační rámec v oblasti bankovnictví a zajistit lepší krizové řízení. V Evropské unii (EU) tuto potřebu řeší provedení směrnice 2014/59/EU – běžně nazývané směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank – ve vnitrostátním právu. Představuje společný evropský rámec pro ozdravné postupy řešení krize.

02

Ten je v souladu s novými celosvětovými normami tvořen těmito třemi pilíři: plánováním ozdravných postupů ze strany bank, včasnou intervencí ze strany orgánů dohledu a – jako poslední možností – řešením krize. Evropská komise rovněž přijala prováděcí nařízení. Společně s obecnými zásadami vydanými Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) poskytují výklad a vysvětlení regulačního rámce a snaží se zajistit jeho jednotné uplatňování.

03

V rámci jednotného mechanismu dohledu¹ byla Evropské centrální bance svěřena odpovědnost za zajištění efektivního provozního řízení úkolů týkajících se posuzování plánování ozdravných postupů bank a rovněž včasných intervencí u významných bank v eurozóně od listopadu 2014. Od července 2017 vykonává ECB přímý dohled nad 120 významnými bankami v eurozóně, které vlastní více než 80 % bankovních aktiv, jež činí přibližně 22 000 miliard EUR. ECB odhaduje, že její celkové náklady na obezřetnostní dohled nad bankovním systémem za rok 2017 dosáhnou 490 milionů EUR, přičemž financování bude vybráno od samotných bank formou poplatku.

04

Účelem plánování ozdravných postupů a včasných intervencí je zajistit zmírňování krizí, ať už ze strany samotných bank, nebo formou dohledových opatření. Situace v bance je pro účely této zprávy považována za krizovou, jestliže se zhorší takovým způsobem, že je ohrožena finanční situace banky. Tuto odpovědnost dohledu ukládá rámec pro krizové řízení. Jedná se o postup přípravy na krizové situace, jejich zjištění a reakce na ně, jestliže nastanou.

05

Plánování ozdravných postupů tvoří novou složku regulačního rámce. Podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank jsou banky nyní povinné vypracovat a udržovat ozdravné plány spočívající v opatřeních, jež přijmou za účelem obnovení finanční situace v rámci první reakce na její zhoršení. Orgány bankovního dohledu posoudí kvalitu těchto plánů a stanoví, zda jsou důvěryhodné a reálné.

06

Podle Basilejského výbor pro bankovní dohled (BCBS) může „včasná intervence zabránit tomu, aby zjištěné nedostatky přerostly v hrozbu pro bezpečnost nebo odolnost“². Jedná se o důležitou složku krizového řízení. Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank zavádí komplexní soubor nástrojů včasné intervence, nařízení EU, kterým se zavádí jednotný mechanismus dohledu³, rovněž udělila pravomoci včasné intervence Evropské centrální bance.

07

Účinné krizové řízení proto nyní závisí především na provozně efektivním řízení rozsáhlých pravomocí ze strany ECB. To vyžaduje vybudování kapacit v oblasti dohledu, aby bylo možné zjistit nepříznivý vývoj a reagovat na něj už v rané fázi. To současně předpokládá dostatečný tok informací – v rámci ECB i s ostatními subjekty – a včasné rozhodování. Posledním předpokladem z hlediska provozu efektivního řízení při zvládání krizových situací je plynulá výměna informací a efektivní koordinace s ostatními orgány dohledu a dalšími orgány.

08

Posouzení ozdravných plánů či stanovení krizové situace jsou citlivá rozhodnutí, která by měla být přijímána na základě spolehlivého postupu. Totéž platí o používání pravomocí na základě uvážení, protože tato opatření musí vycházet z konkrétní situace a řešit problém cíleně a přiměřeně. Klíčovým úkolem je vytvořit kritéria, která umožní konzistentní přístup k bankám s odlišnými podnikatelskými modely na různých trzích, nad nimiž vykonávají dohled týmy z odlišných institucí.

09

Proto je třeba zajistit rovnováhu mezi kritérii, která jsou obecná a zastřešující, a kritérii uplatňovanými konkrétní institucí, přičemž je třeba umožnit dostatečnou pružnost ve způsobu jejich použití. Všechna kritéria musí být současně dostatečně jasná a spolehlivá, aby zajišťovala jednotnost dohledu a ochranu proti nečinnosti (poměrná výhoda nečinnosti) a regulačnímu zajetí (kdy orgán dohledu spíše než ve veřejném zájmu jedná v zájmu banky).

10

Přibližně dvě třetiny bank, u nichž byly zahájeny postupy krizového řízení ECB, získaly v postupu dohledu a hodnocení (SREP)⁴ skóre 4 (nejhorší hodnocení před klasifikací „v selhání nebo je selhání pravděpodobné“), přičemž jedna třetina bank získala skóre 3. Pouze jedna banka získala v postupu dohledu skóre 2. U většiny bank trvalo krizové řízení nejméně jeden rok – u některých po celou dobu. Z údajů za rok 2016 vyplývá, že 11 % bank v Evropě získalo v postupu dohledu a hodnocení skóre 4. Ve druhém čtvrtletí roku 2016 byla výše kapitálu u pěti bank pod úrovní krizové hodnoty nejvyšší rozdělitelné částky (MDA).

Koncepce a metodika auditu

11

Zjišťovali jsme, zda ECB vytvořila v rámci své kontrolní úlohy provozně efektivní rámec pro postupy krizového řízení.⁵ Zejména jsme se zaměřili na to:

1. zda metodika dohledu ECB a související postupy efektivně zjišťují podstatné zhoršení finanční situace banky a zda na ně efektivně reagují a
2. zda provozní postupy a opatření pro koordinaci a spolupráci v rámci ECB a s dalšími příslušnými subjekty umožňují efektivní krizové řízení.

12

V této souvislosti se audit snažil prošetřit:

1. organizační uspořádání a postupy ECB pro nábor a přidělování zaměstnanců;
2. postupy pro výměnu informací, koordinaci a spolupráci, jak v rámci ECB, tak s ostatními zúčastněnými stranami;
3. postupy ECB pro hodnocení ozdravných plánů, včetně podpůrných nástrojů a činností;
4. postupy pro provádění rámce včasné intervence, včetně kritérií a metod pro zajištění zjišťování krize v rané fázi a stanovení vhodné reakce.

13

Kritéria auditu byla odvozena z těchto zdrojů:

1. příslušných právních předpisů – směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD), směrnice o kapitálových požadavcích (CRD IV)⁶ a nařízení o jednotném mechanismu dohledu (nařízení o SSM);
2. příslušných nařízení Komise v přenesené pravomoci a obecných zásad Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA);
3. příslušných celosvětových norem (Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) a Rady pro finanční stabilitu (FSB)) a
4. interních pravidel a postupů ECB.

14

Důkazní informace jsme shromažďovali prostřednictvím setkání a pohovorů s klíčovými pracovníky dohledu v ECB a kontroly některých interních dokumentů a veřejně dostupných údajů. Kromě auditní činnosti v ECB jsme zaslali dotazník všem významným bankám s cílem získat zpětnou vazbu k efektivnosti plánování ozdravných postupů.

15

Záměrem auditu byla provozní efektivnost krizového řízení bank, jež spadají pod přímý dohled ECB (jedná se výhradně o tzv. „významné instituce“ – SI). Audit nezahrnoval činnosti krizového řízení pro „méně významné instituce“ (LSI), ani interakce ECB s orgány příslušnými k řešení krize s výjimkou včasné výměny informací. Nekontrolovali jsme, zda byla jednotlivá rozhodnutí ECB v rámci dohledu přiměřená či nikoli, ale zda zavedené postupy umožňují přijímat rozhodnutí ve správnou dobu a zda posouzení provedená před přijetím rozhodnutí poskytla podklady pro informovaný výnos.

16

Čelili jsme soustavnému omezení rozsahu. Pro účely tohoto auditu ECB poskytla rozsáhlou dokumentaci a na jeho podporu poskytla značné zdroje, takže audit mohl pokračovat v souladu s harmonogramem. Mezi EÚD a ECB byly rovněž uzavřeny dohody o spolupráci na zajištění ochrany důvěrných informací a plynulé výměny dokumentů. Díky tomu jsme získali dostatečné důkazní informace ohledně koncepce systému, které nám v této oblasti umožnily vyvodit příslušné závěry. Poskytnuté důkazní informace pro zkoušky kontrol a kontroly věcné správnosti byly však nedostatečné. Podrobné informace jsou uvedeny v příloze I. Vyplývá z toho, že v oblasti provozní efektivnosti praktické realizace posouzení ozdravných plánů a dalších činností krizového řízení byly důkazní informace, k nimž jsme měli přístup, omezené, a někdy nebyly poskytovány okamžitě. Znamená to, že třebaže jsme obdrželi značný objem dokumentace, nemohli jsme odpovědět na všechny své auditní otázky na úrovni, která odpovídá standardům auditů, a že tuto zprávu je nutno považovat pro dané oblasti auditu za provizorní.

Připomínky

Organizační uspořádání, nábor a přidělování zaměstnanců pro činnosti krizového řízení

17

Aby mohly být činnosti krizového řízení ECB z provozního hlediska efektivní, vyžadují organizační strukturu, která je výkonná, stejně jako dostatečný počet zaměstnanců. Předpokladem zajištění dostatku zaměstnanců je stanovení potřeb v oblasti lidských zdrojů na základě uvážlivého plánování a nábor a zaměstnávání dostatečného počtu jednotlivců s odpovídajícími dovednostmi. Měly by být rovněž zavedeny postupy na individuální přeřazování zaměstnanců pro plnění úkolů v souvislosti s reakcí na naléhavé situace.

Obecně lze říci, že organizační uspořádání je vyhovující …

18

Průběžný dohled v ECB provádí společné týmy dohledu, což zahrnuje výkon činností bankovního dohledu souvisejících s posouzením ozdravných plánů bank a krizové řízení. Společné týmy dohledu vždy vede zaměstnanec ECB. Jsou tvořeny zaměstnanci ECB a pracovníky jmenovanými orgány dohledu zúčastněných členských států. Během předchozího auditu bylo zjištěno, že ECB nemá dostatečnou kontrolu nad počtem těchto pracovníků provádějících dohled ani nad jejich dovednostmi⁷. Kromě toho existuje v ECB zvláštní útvar krizového řízení (CRM), který tvoří fond know-how v oblasti krizového řízení a poskytuje podporu společným týmům dohledu. Interakce s útvarem krizového řízení může rovněž zajistit jednotnost rozhodování společných týmů dohledu a provozní efektivnost řízení jejich činnosti (viz rámeček 1).

19

Kromě uvedených funkcí útvar krizového řízení stanovuje a monitoruje ukazatele významné z hlediska krizí, a to na základě informací o rizicích a slabých místech institucí jednotného mechanismu dohledu. Tyto informace získává od útvarů analýzy rizika a útvarů krizového řízení příslušných vnitrostátních orgánů a čerpá je i z kontrolních údajů generálního ředitelství ECB pro statistiku (GŘ pro statistiku).

20

Tato organizační struktura posiluje efektivnost provozního řízení úkolů. Odpovědnosti a povinnosti mezi společnými týmy dohledu a útvarem krizového řízení jsou jednoznačně rozděleny; to jednak přispívá k efektivní interakci mezi oběma subjekty, jež současně toto rozdělení odpovědností a povinností umožňuje. Společné týmy dohledu mají jednoznačně stanovené odpovědnosti za výkon bankovního dohledu a podílejí se rovněž na řadě fází krizového řízení od přípravných činností až po včasnou intervenci nebo postup „v případě selhání nebo je-li selhání pravděpodobné“.

21

ECB dále zlepšila tuto interakci se společnými týmy dohledu tím, že rozdělila útvar krizového řízení do dvou oddělení: Oddělení operací pro řešení krize a Oddělení pro politiku a spolupráci v rámci krizového řízení. Oddělení operací pro řešení krize zajišťuje interakci mezi bankami a společnými týmy dohledu, zatímco Oddělení pro politiku a spolupráci v rámci krizového řízení jsou svěřeny úkoly související s koordinací politik v rámci krizového řízení a spolupráce s příslušnými orgány, orgány příslušnými k řešení krize a dalšími zúčastněnými stranami.

… i přes nedostatky počátečního plánování

22

Odborná podpora společným týmům dohledu ze strany útvaru krizového řízení může mít zásadní význam z hlediska provozní efektivnosti řízení krizových situací, protože neexistuje žádná záruka, že členové společného týmu dohledu budou mít potřebné dovednosti, které vyžaduje krizové řízení.

23

V původním procesu plánování personálního obsazení společných týmů dohledu chyběla předem definovaná skladba dovedností. Navíc při vytváření jednotného mechanismu dohledu nebyl výslovně stanoven požadavek na odborné zkušenosti v oblasti krizového řízení pro nábor zaměstnanců pro společný tým dohledu. ECB také nemá pravomoc zajistit, aby členové, které do společného týmu dohledu vysílají vnitrostátní orgány, měli potřebné know-how. Oddělení lidských zdrojů v současné době jedná o možnosti zřízení databáze dovedností a kvalifikací pro jednotný mechanismus dohledu.

Obecně řečeno byl nábor do útvaru krizového řízení efektivní

24

Na základě zkoumaného výběrového souboru docházíme k závěru, že nábor do útvaru krizového řízení byl celkově efektivní, zejména s ohledem na úkol získat pracovníky s odpovídajícími odbornými zkušenostmi. Celková délka náboru se pohybovala od dvou do šesti měsíců a získaní pracovníci měli potřebné dovednosti.

… ECB však nemá zavedené konkrétní postupy pro přerozdělení zaměstnanců do společných týmů dohledu během krizových situací a jejich přeřazení podle potřeb provozní efektivnosti krizového řízení

25

Jak je uvedeno v bodě 119 naší předcházející zvláštní zprávy⁸, na počet a rozsah činností dohledu by měly mít záviset na míře rizika subjektu, u kteroého je vykonáván dohled. Rychlé zhoršení situace v některé bance by mohlo vést k omezení zdrojů pro příslušný společný tým dohledu. Během krizové situace mohou společné týmy dohledu omezit nebo odložit pravidelné úkoly. Není však zaveden postup přehodnocení potřeb zaměstnanců nebo jejich přeřazení, což může potenciálně narušit provozní efektivnosti řízení krizové situace.

Spolupráce a koordinace s ohledem na krizové řízení

26

Provozní efektivní krizové řízení předpokládá efektivní spolupráci a koordinaci mezi jednotlivými zúčastněnými stranami. To platí zejména o přeshraničních bankovních skupinách vzhledem k jejich složité povaze.

27

Podle práva EU⁹ je ECB při řešení krizové situace v některé bance povinná vyměňovat informace s ostatními orgány a koordinovat s nimi své činnosti. Tyto orgány mohou zahrnovat orgány příslušné pro dohled nad bankami v rámci kolegií orgánů dohledu, orgány pro dohled v pojišťovnictví, orgány příslušné k řešení krize a makroobezřetnostní orgány.

28

Kolegia orgánů dohledu jsou nástrojem spolupráce a koordinace v oblasti dohledu za běžných podmínek i během krize. Provozně efektivní řízení úkolů kolegia by zahrnovalo výměnu důležitých informací, koordinaci posouzení krize a koordinaci reakce na krizi.

29

Kolegia by měla být ustavena na základě písemné dohody obsahující ustanovení o nakládání s důvěrnými informacemi, používání a sdílení informací a koordinaci mezi členy¹⁰. Šablona pro písemná ujednání a interní postupy ECB poskytuje společným týmům dohledu pokyny pro uzavírání písemných ujednání s jinými orgány. Co se však týče krizových situací, postupy ECB neobsahují žádné specifické pokyny ohledně rozsahu a míry informací, které se mají vyměňovat o dané bankovní skupině. V doposud uzavřených písemných ujednáních nebyly vždy takovéto informace definovány jako požadované informace. Bez těchto dohod by mohlo být ohroženo efektivní fungování kolegií během krizových situací.

Navázání koordinace a spolupráce s ostatními orgány není dosud dokončeno

30

Jakožto orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předsedá ECB 34 kolegiím orgánů dohledu, včetně čtyř mezinárodních kolegií, které nemají žádné účastníky z EU kromě ECB. ECB v současnosti uzavírá písemné dohody o koordinaci a spolupráci s cílem usnadnit krizové řízení v rámci těchto kolegií. Od června 2017 uzavřela ECB písemné dohody o koordinaci a spolupráci pouze s pěti kolegii (viz tabulka 1). ECB nestanovila prioritu uzavírání písemných dohod o koordinaci a spolupráci na základě rizika. Jednání jsou někdy obtížná, protože mimo jiné závisí i na odezvě protistrany. Bez uzavřené písemné dohody o koordinaci a spolupráci může být schopnost ECB reagovat včas a efektivně na krizi omezena.

Tabulka 1

Stav písemné dohody o koordinaci a spolupráci

Stav	Počet institucí
Uzavřené	5
Čekají na schválení ECB	4
Probíhá interní přezkum ECB	18
Probíhá sjednávání (včetně dvou bank systémového významu)	3
Nebyly zahájeny (mezinárodní kolegia)	4

Zdroj: ECB.

31

Dokumenty poskytnuté ECB obsahují omezené provozní pokyny pro společné týmy dohledu s cílem zajistit, že budou jejich úkoly související s kolegii během krizových situací řízeny jednotně a efektivně.

32

Také není zaveden žádný interní rámec pravidel, který by zajišťoval řešení dodatečných problémů vyplývajících z doplňkového dohledu ECB nad 29 finančními konglomeráty^{11 12}. Absence tohoto rámce může mít vliv na efektivnost a včasné provedení intervencí v případě, že finanční konglomerát vstupuje do krize.

33

Z těchto dvou důvodů má šablona písemné dohody o koordinaci a spolupráci ECB zvláštní význam pro provozně efektivní krizové řízení. Šablona však neobsahuje požadované minimální informace, které mají být vyměňovány mezi členy kolegia během krize¹³. Důkazní informace, které máme k dispozici, nedokládají žádné příklady, kdy ECB schválila tento minimální soubor informací. Oddíl šablony, který se zabývá interakcí mezi kolegii orgánů dohledu a kolegii k řešení krize, je rovněž neúplný vzhledem k nedávnému zřízení kolegií k řešení krize a skutečnosti, že pod Jednotný výbor pro řešení krizí v současné době spadá 19 přeshraničních skupin. ECB uvedla, že má v plánu provést přezkum tohoto oddílu, jakmile budou dokončena písemná ujednání pro kolegia k řešení krize a skupiny krizového řízení.

Interakci s Jednotným výborem pro řešení krizí a dalšími zúčastněnými stranami je třeba zlepšit

34

Efektivní interakce s orgánem příslušným k řešení krizí obecně a zejména s Jednotným výborem pro řešení krizí, jakožto novým orgánem EU pro řešení bank v problémech, představuje novou a zásadní složku krizového řízení.

35

Spolupráce ECB s Jednotným výborem pro řešení krizí zahrnuje sdílení a výměnu informací potřebných pro plnění úkolu jedné nebo obou organizací. Sem patří plánování řešení krize, uložení opatření včasné intervence a vypracování posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné.

36

Jako první krok k zajištění efektivního toku informací podepsaly v prosinci 2015 ECB a Jednotný výbor pro řešení krizí memorandum o porozumění. Toto memorandum o porozumění je v současné době aktualizováno s cílem rozšířit rozsah a míru informací poskytovaných Jednotnému výboru pro řešení krizí na plánování řešení krize a v krizových situacích, a to na základě zkušeností z předchozích dvou let.

37

Od dubna 2015 má Jednotný výbor pro řešení krizí vzdálený přístup do systému správy dokumentů a záznamů ECB Darwin a od prosince 2016 také systému pro správu informací (IMAS) využívaného v rámci jednotného mechanismu dohledu. Množství informací sdílených s Jednotným výborem pro řešení krizí, které se přímo nevztahují ke krizovým situacím, je ale omezené. Co se týče krizových situací, v současné době neexistuje žádný předem stanovený balíček informací, které mají být Jednotnému výboru pro řešení krizí poskytnuty. ECB tudíž dává k dispozici informace, které považuje za relevantní, a potřebuje-li Jednotný výbor pro řešení krizí více informací, musí o ně zažádat.

38

Předběžná dohoda o informacích, které mají být sdíleny, by usnadnila poskytování údajů Jednotnému výboru pro řešení krizí v krizové situaci, což by řešilo stávající provozní neefektivnost. Tento mechanismus ale sám o sobě nezajistí, aby Výbor pro řešení krizí dostával tyto informace v rané fázi krize. Objem zpřístupňovaných informací se nezvyšuje automaticky s tím, jak se zhoršuje finanční situace banky či jakmile nastane krize, ale pouze tehdy, když ECB zvažuje včasnou intervenci a zadá odpovídající upozornění ještě v systému IMAS nebo pokud to ECB jinak považuje za vhodné.

39

Tyto nedostatky celkově nepříznivé ovlivňovaly provozní efektivnost řízení systému. Výsledkem je, že Jednotný výbor pro řešení krizí, místo aby získal hned na začátku obsáhlejší soubor údajů, předkládá množství ad-hoc požadavků, jejichž údaje musejí být připraveny, schváleny a předány. Kromě toho by mohl být zlepšen postup sdílení širšího souboru informací na základě zhoršující se situace s cílem zlepšit provozní efektivnost řízení. Naše nedávná zvláštní zpráva o Jednotném výboru pro řešení krizí obsahuje další informace o spolupráci mezi oběma orgány.

Evropská rada pro systémová rizika (ESRB)

40

Evropská rada pro systémová rizika je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v rámci EU. Zjišťuje systémová rizika, stanovuje jejich prioritu a vydává varování a doporučení pro nápravná opatření. Neobjevili jsme žádné vypracované postupy, které by zajistily, že budou systémová rizika pro finanční stabilitu zjištěná Evropskou radou pro systémová rizika ECB zohledněna při krizovém řízení.

Spolupráce s příslušnými orgány

41

ECB vytvořila interní postupy pro přípravu, sjednávání a schvalování dohod o spolupráci nebo memorand o porozumění s ostatními příslušnými orgány pro účely koordinace během krizových situací (viz obrázek 1). ECB podepsala memoranda o porozumění s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a nadále usiluje o uzavírání dohod o spolupráci s vnitrostátními orgány pro dohled nad trhy, orgány dohledu z členských států, které nejsou členy eurozóny, a národními orgány států, které nejsou členskými státy EU.

42

Stanovení priorit při uzavírání dohod se zeměmi, které nejsou členskými státy EU, závisí na souboru činitelů, jako např. analýze expozic a struktur skupin. Tyto priority se však neodráží v žádném celkovém akčním plánu ECB. Nejsou také stanoveny žádné priority pro uzavírání dohod s vnitrostátními orgány pro dohled nad trhy nebo s členskými státy, které nejsou součástí jednotného mechanismu dohledu. V praxi to znamená, že podepsání memoranda o porozumění s orgány mimo Evropskou unii závisí na ochotě protistrany spolupracovat. Doposud uzavřené dohody, které se týkají výkonu bankovního dohledu, neobsahují konkrétní ujednání týkající se činností krizového řízení.

43

Kromě toho je ECB ze zákona vázána povinností informovat ostatní zúčastněné strany o potenciální krizové situaci v závislosti na její závažnosti. Tyto zúčastněné strany zahrnují Evropský orgán pro bankovnictví, národní centrální banky a vlastní ECB v oblasti měnové politiky.

Plánování ozdravných postupů

44

Jednou z klíčových povinností vyplývající ze směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank je, že banky jsou povinné vypracovat a vést plány pro nápravu své finanční situace v případě jejího náhlého zhoršení. Jedná se o tzv. ozdravné plány. V rámci výkonu svého dohledu nad bankami musí ECB každoročně posuzovat kvalitu ozdravných plánů.

45

Provozně efektivní postup hodnocení ozdravných plánů by měl vyžadovat soudržné nástroje a jednoznačně vymezené úlohy a odpovědnosti v rámci ECB. Společné týmy dohledu plány posoudí a poskytnou bankám ve stanovené lhůtě zpětnou vazbu, přičemž Jednotný výbor pro řešení krizí má příležitost poskytnout své stanovisko¹⁴.

46

Provozně efektivní postup by měl umožňovat rychlé upozornění na potenciální nedostatky a zajišťovat jednotnost hodnocení ozdravných plánů v rámci jednotného mechanismu dohledu. Výsledky celkového hodnocení by měly být nakonec systematicky používány jako vstup pro přípravu na krize a krizové řízení.

Po přechodném období stanovila ECB konzistentní časový harmonogram pro předkládání ozdravných plánů …

47

ECB musela v roce 2015 časově rozložit proces předkládání ozdravných plánů za všechny banky v důsledku zpožděného provedení směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank v mnoha členských státech. Tento proces byl upraven a byla přijata nová koncepce předkládání ozdravných plánů, která byla uvedena do praxe pro druhé kolo předkládání plánů v roce 2016. To zvýšilo provozní efektivnost tohoto procesu.

… avšak dosahování společných rozhodnutí o skupinových ozdravných plánech bylo nadále obtížné

48

Přesné postupy pro posouzení se liší v závislosti na struktuře banky nebo bankovní skupiny. Například pro přeshraniční bankovní skupiny musí kolegium orgánů dohledu přijmout společné rozhodnutí všech členů. Příloha II znázorňuje průběh postupu posuzování ozdravných plánů kolegiem orgánů dohledu.

49

Podle vyjádření ECB docházelo v prvním kole předkládání ke zpožděním z řady různých důvodů. 71 z 106 bank (67 %) předložilo své ozdravné plány včas. Jednotný výbor pro řešení krizí neměl k žádnému z plánů z cyklu roku 2015 připomínky. Jestliže postupy vyžadovaly účast kolegia orgánů dohledu, formální postup společného rozhodování (tj. dosažení dohody mezi všemi členy kolegia) byl dokončen pouze v 11 z 32 případů (34 %). Celkově tedy z těchto výsledků vyplývá, že činnost kolegií orgánů dohledu není patrně plně efektivní.

Využívání vnitrostátních odborníků může potenciálně vést ke konfliktu ve správě a řízení

50

Za posuzování ozdravných plánů je odpovědný příslušný orgán¹⁵. V případě významných institucí je tato odpovědnost svěřena ECB. Vlastní příručka ECB pro výkon činností dohledu¹⁶ připouští, aby se zaměstnanci příslušného vnitrostátního orgánu podíleli na posouzení ozdravných plánů – aniž by přitom byli součástí společného týmu dohledu nebo se zodpovídali dílčím koordinátorům společných týmů dohledu. Podléhají vedoucímu příslušného vnitrostátního oddělení. Ve zvláštní zprávě č. 29/2016 (body 140, 141 a 147) jsme dospěli k závěru, že protichůdné hierarchické linie a zpětné vazby ECB ve věci výkonnosti by mohly nepříznivě ovlivnit výkonnost a provozní efektivnost řízení postupu posouzení. V tomto případě je situace ještě složitější, protože zde není žádná vazba na společný tým dohledu prostřednictvím dílčího koordinátora příslušného vnitrostátního orgánu ani žádný formálně vymezený postup předání. Příručka rovněž neuvádí žádné obecné zásady pro procedurální interakci mezi koordinátorem společného týmu dohledu a příslušnými vnitrostátními odborníky.

Útvar krizového řízení monitoruje postup plánování ozdravných postupů a poskytuje obecné pokyny společným týmům dohledu a bankám, je však zapotřebí zlepšení

51

V průběhu dvou interních přezkumů zjistil útvar krizového řízení po určité problémy související s efektivním řízením postupů posuzování. Byla zjištěna potřeba podrobnějších pokynů ohledně možností, scénářů a ukazatelů ozdravení a ty byly následně poskytnuty orgánům dohledu v řadě oblastí plánování ozdravných postupů. Výsledkem byl harmonizovanější a efektivnější přístup k posuzování.

52

Aby byla zajištěna kvalita a důvěryhodnost ozdravných plánů a zaručena provozní efektivnost postupu, je důležité, aby instituce předkládaly klíčové údaje jednoznačným a konzistentním způsobem, jak to ukládá směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank. Za tímto účelem poskytla ECB institucím stručnou normalizovanou šablonu pro vykazování, která jim umožní předkládat klíčové finanční údaje stejným způsobem. Nástroj šablony obsahuje předdefinovaná hodnocení a dokáže propojovat informace z ukazatelů, scénářů a možností a vyčíslit jejich účinky. Šablona byla poprvé použita pro cyklus za rok 2016. Je pozitivní, že byla již přezkoumána a částečně aktualizována pro další kolo ve formě doplnění dalších pokynů pro banky i orgány dohledu.

53

Bez ohledu na pokyny, které už v řadě oblastí vypracoval útvar krizového řízení ve spolupráci se sítí pro řešení krizí, společné týmy dohledu prostřednictvím pohovorů ověřily, což mnoho bank v našem průzkumu potvrdilo (viz bod 14), že je třeba rozšířit pomoc za účelem zlepšení kvality informací poskytovaných v ozdravných plánech (podrobnosti o odpovědích viz příloha III). Jednou ze zvlášť důležitých oblastí je kalibrace prahových hodnot ukazatelů, např. formou stanovení krizových hodnot koeficientů/ukazatelů a hodnocením zvolených rozpětí přesahujících požadavky pilíře; je však třeba konstatovat, že EBA již poskytl k této oblasti pokyny.

54

V tomto ohledu neposkytla ECB společným týmům dohledu žádné podrobné pokyny, kromě pokynů které již vypracoval Evropský orgán pro bankovnictví¹⁷, ke způsobu posuzování kvality ukazatelů (konkrétně se jedná o vhodnost kalibrace prahových hodnot pro jednotlivé ukazatele) jež by zlepšily provozní efektivnost řízení postupu. K červnu 2017 jsme zjistili, že ECB neprovedla srovnávací analýzu bank s podobnými obchodními modely a vlastnostmi (která může podle Evropského orgánu pro bankovnictví pomoci rozpoznat společné trendy vývoje a osvědčené postupy).

ECB operacionalizovala právní požadavky pro posuzování ozdravných plánů v podobě nástroje, který je efektivní a do značné míry komplexní

55

ECB a příslušné vnitrostátní orgány spojenými silami vypracovaly šablonu, která pokrývá všechny právní požadavky pro posuzování ozdravných plánů. Šablony zjednodušují práci orgánů dohledu, zlepšují kvalitu posuzování a zvyšují provozní efektivnost způsobu řízení postupu. Z ústní zpětné vazby koordinátorů společných týmů dohledu vyplývá, že vnímají zjednodušenou šablonou příznivě.

56

ECB vytvořila nástroj Excel na podporu důvěryhodnosti a proveditelnosti posouzení jednotlivých možností ozdravení. Nástroj kombinuje údaje o kvalitě z posouzení ozdravných plánů s údaji pro konkrétní banky a údaji o trzích a vypočítává dopad široké škály potenciálních opatření v rámci jednotlivých scénářů. Díky zpřístupnění značného množství dostupných údajů – starších i aktuálních – měl by tento nástroj pomoci k utvoření realističtějšího pohledu na proveditelnost jednotlivých opatření a v tomto ohledu by měl také posílit provozní efektivnost řízení těchto posouzení.

57

Byl vytvořen postup pro každoroční aktualizaci nástroje pro posuzování ozdravných plánů pod záštitou specializované skupiny odborníků sítě pro krizové řízení (CMN). ECB nám poskytla doklad, že byla provedena kontrola, zda tento nástroj posouzení odpovídá ustanovením nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 a kontrola způsobu aktualizace a doplňování jednotlivých prvků do nástroje. Nástroj rovněž obsahuje odkazy na příslušné právní požadavky na posílení efektivnosti.

58

Zjistili jsme však, že neexistuje žádný formální postup pro analyzování srovnávacích zpráv EBA¹⁸, ani žádné doklady, z nichž by vyplývalo, zda se jejich zjištění a závěry odrážejí v samotném nástroji způsobem, který by poskytl uživateli dodatečné pokyny a praktické příklady. Tyto prvky by zvýšily provozní efektivnost posouzení, protože by zbavily pracovníka provádějícího posouzení potřeby vyhledávat pokyny v celé řadě samostatných dokumentů.

59

I když pracovníci provádějící posouzení mají obvykle přístup do systému pro správu informací (IMAS), ECB nemá vytvořeny formální postupy pro poskytování pokynů k ověřování informací o ozdravných plánech prostřednictvím odkazů na další zdroje (např. zprávy o auditorské zakázce, rejstříky, údaje z postupu dohledu a hodnocení, zprávy o kontrolách na místě), včetně odkazů na tyto zdroje. Absence těchto pokynů může mít dopad na provozní efektivitu, zejména pokud posouzení ozdravného plánu provádějí vnitrostátní odborníci příslušného vnitrostátního orgánu, kteří nejsou součástí příslušného společného týmu dohledu, nebo zaměstnanci na nižších pozicích.

… výsledky plánování ozdravných postupů však nejsou systematicky využívány ke zjišťování krizí anebo jejich řešení

60

Posouzení ozdravných plánů se zakončuje vyplněním šablony pro posouzení a vyrozuměním o zpětné vazbě pro banku, v němž jsou popsány nedostatky plánu. Příručka pro výkon činností dohledu obsahuje obecná pravidla pro používání těchto informací. V zájmu podpory provozní efektivnosti by výsledky posouzení ozdravného plánu měly tvořit jednu ze základních složek výkonu postupu bankovního dohledu ECB a jejich zohledňování by mělo být systematické. V tomto ohledu však není zaveden žádný konkrétní postup ani nebyl stanoven žádný zdokumentovaný výstup např. ve formě souhrnné zprávy, která by ukládala společným týmům dohledu zohledňovat hlediska ozdravného plánu v rámci výkonu činnosti bankovního dohledu. Některé příklady viz rámeček 2.

61

Výsledky posouzení ozdravného plánu nejsou dosud předkládány k rozboru týmům pro řešení krizí v instituci²⁰, ani nejsou potenciálně využívány v rámci opatření včasné intervence. Z výše uvedených informací není zřejmé, zda jsou snadno dostupné informace z postupů posouzení jakýmkoli systematickým způsobem využívány. Není například zaručeno žádné systematické monitorování porušování ukazatelů či provádění opatření v rámci ozdravných postupů. Tyto nedostatky by mohly nepříznivě ovlivnit provozní efektivnost řízení zjišťování krizí, včasné intervence a reakce na krizi.

Dohlížené subjekty vnímají postup plánování ozdravných postupů celkově příznivě

62

V rámci auditu jsme prováděli on-line průzkum u všech bank, které předložily ozdravné plány ECB. Chtěli jsme znát jejich názor na normy vztahující se k plánování ozdravných postupů a interakci s ECB v rámci tohoto postupu. V rámci průzkumu, který probíhal v průběhu března a dubna 2017, bylo osloveno všech 125 významných institucí. Odpovědi zaslalo 64 subjektů ze 17 členských států (podrobnosti o odpovědích viz příloha III).

63

V souvislosti s postupem plánování ozdravných postupů reagovaly banky obecně příznivě, i když z některých podnětů vyplynulo, že postupy by měly být jednoznačnější a že by měly být vypracovány pokyny k řešení stávajících nejasností v některých oblastech. Jednalo se například o přesné vymezení signálů včasného varování a ukazatelů ozdravných plánů, kalibrace ukazatelů a příslušných prahových hodnot, sladění ukazatelů s obchodními modely bank a metodiku pro reverzní zátěžové testování pro všechny scénáře. Deset bank upozornilo na zdvojování požadovaných informací a požádalo o zřetelnější rozlišování mezi informacemi požadovanými pro ozdravné plány a pro plány řešení krize²¹.

64

Většina bank považuje interakci s ECB za pozitivní, i když sedm z nich uvedlo, že vyrozumění o zpětné vazbě obdrželo se zpožděním nebo vůbec²². Dvanáct bank vyjádřilo názor, že společné týmy dohledu by měly být konkrétnější v poskytování technické pomoci bankám, a vyslovily podobné obavy související s pokyny ke způsobu začlenění dceřiných společností do ozdravných plánů skupiny. Devět bank rovněž vyjádřilo pochybnosti ohledně uplatňování zásady proporcionality. Podrobná analýza odpovědí na jednotlivé otázky je uvedena v příloze III.

Vzhledem k omezenému rozsahu výběrového souboru poskytnutého ECB nebylo možné dospět k závěrům ohledně posouzení ozdravného plánu

65

Vzhledem k omezením popsaným v bodě 16 jsme museli přizpůsobit auditní postup a mohli jsme pouze srovnávat (částečně upravené) informace týkající se vybraných hledisek tří ozdravných plánů s kritérii/pokyny a výslednými posouzeními. Naším cílem bylo zhodnotit, pokud je to možné, soudržnost a konzistentnost nástroje posouzení jako součásti provozních postupů používaných řízením. Pro tento účel jsme zkoumali (pokud to bylo možné), jak jsou posouzení uváděna do praxe a zda banky obdržely odpovídající zpětnou vazbu ve formě úplného soupisu zjištěných nedostatků.

66

Zjistili jsme menší nesrovnalosti týkající se kritérií posouzení v oddíle o ukazatelích a výsledných posouzeních a zpětné vazbě pro banky.²³ Auditní/informační stopu kromě toho narušovala skutečnost, že hodnotitel nezkontroloval příslušné oddíly ozdravného plánu nebo dokumentace dohledu. Důkazní informace, které byly dány k dispozici, nám však nestačily k tomu, abychom dospěli k závěru o tom, jak efektivně je postup plánování ozdravných postupů v praxi realizován. Podrobná analýza omezení rozsahu viz příloha I.

Zjišťování krize

67

Regulační rámec EU obsahuje širokou škálu pravomocí v oblasti včasné intervence a dalších pravomocí bankovního dohledu pro řešení bank v krizi. ECB jakožto orgán dohledu vytvořil rámec pro řešení krizí, který by měl vést k včasnému zahájení účinné reakce a zajistit vhodné rozhodování v krizových situacích.

68

Má-li být tento rámec provozně efektivní, musí zajišťovat, aby ECB uplatňovala své pravomoci v souladu s příslušnými obecnými zásadami EBA a cíli jednotného mechanismu dohledu. Provozně efektivní krizové řízení závisí na schopnosti dohledu zjistit krizi v rané fázi. Předpokládá řádnou znalost právního základu pro využívání pravomocí v oblasti včasné intervence a dalších pravomocí bankovního dohledu, přičemž je třeba mít stanovena objektivní kritéria a důkladně přihlížet k zásadě proporcionality. V tomto ohledu je vzhledem k právním problémům, které ECB v souvislosti s jednotným uplatňováním svých pravomocí zaznamenala, zvláště důležité, aby byly uplatňovány odpovídající postupy a aby bylo zaměstnancům poskytováno komplexní a podrobné poradenství.

ECB stanovila úkoly a vypracovala celkový pracovní postup pro zjišťování krize a reakci na ni, avšak její pokyny k provádění příslušných ustanovení nejsou dostatečné

69

Dvěma z hlavních provozních dokumentů pro krizové řízení v ECB jsou dvě kapitoly příručky pro výkon jednotného mechanismu dohledu a nouzový akční plán pro jednotný mechanismus dohledu. Zabývají se uplatňováním pravomocí ke včasné intervenci a dalšími provozními hledisky, jako např. vytvořením a fungováním týmu pro řešení krizí.

70

Příručka pro výkon jednotného mechanismu dohledu a nouzový akční plán obsahují pouze odkazy na příslušná právní ustanovení a obecné zásady EBA týkající se pravomocí v oblasti včasné intervence, ale nikoli konkrétní pokyny, jak tako ustanovení a zásady provádět. Dokument nazvaný Postup dohledu a hodnocení: pokyny pro posouzení včasné intervence, aktualizovaný v červenci 2016, uvádí některé kontrolní otázky a soupis témat, která mají být zdokumentována, kromě odkazů na příslušné právní předpisy a obecné zásady EBA. Zákonné pravomoci ECB a podmínky pro jejich použití, jak vyplývají z vnitrostátních právních předpisů a nařízení o jednotném mechanismu dohledu, však neuvádí. Dokument rovněž nenabízí jednoznačné pokyny ohledně objektivních skutečností, které je v této souvislosti třeba zvážit při přijímání úsudku a uvážení orgánu dohledu.

71

Dokument Postup dohledu a hodnocení: pokyny pro posouzení včasné intervence z roku 2016 neuvádí příslušný regulační minimální kapitálový požadavek (to znamená, zda zahrnuje požadavky 1. pilíř, 2. pilíř a kapitálové rezervy), ani neuvádí příslušné požadavky na likviditu. Také neuvádí výčet dalších obezřetnostních požadavků, zejména požadavků týkajících se systému správy a řízení a operační schopnosti, které by měly být v této souvislosti zvažovány. Pokyny také nevysvětlují, co představuje porušení příslušných regulatorních požadavků nebo co zakládá pravděpodobnost, že k jejich porušení dojde v blízké budoucnosti – ačkoli se jedná o skutečnosti, které jsou pro určení, kdy uplatnit v pravomoci, zásadní.

72

Celkově vzato tedy k červnu 2017 mají zaměstnanci ECB k dispozici jen velmi málo pokynů, o něž by se mohli opřít při výkonu úsudku orgánu dohledu a svých diskrečních pravomocí. To může mít potenciálně nepříznivý dopad na efektivnost provozního řízení ECB v oblasti zjišťování krize a reakci na ni.

ECB má zavedené postupy pro zjišťování krize …

73

Příručka pro výkon jednotného mechanismu dohledu a nouzový akční plán shodně uvádějí, že k zahájení činností krizového řízení ECB by mělo dojít v případě, že dojde k „vážnému zhoršení“ finanční situace instituce. V příručce se rovněž uvádí, že ke stanovení vážného zhoršení by mělo dojít na základě těchto vstupů:

1. oznámení potenciální krizové situace samotnou institucí;
2. zjištění zhoršení situace ze strany společných týmů dohledu, a to zejména na základě poznatků systému hodnocení rizik ECB²⁴;
3. horizontální monitoring ze strany útvaru krizového řízení.

74

K oznámení potenciální krizové situace ze strany dohlíženého subjektu dosud dochází spíše výjimečně. V praxi ECB zjišťuje krizové situace v průběhu výkonu bankovního dohledu.

… nemá však zavedený společný soubor ukazatelů s jednoznačnými prahovými hodnotami ke stanovení zhoršující se situace a klíčový identifikátor vykazuje řadu nedostatků …

75

Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank ukládá, aby byly pravomoci včasné intervence a další pravomoci dohledu používány v případě, že banka porušuje nebo je na základě rychle se zhoršující finanční situace – což je posuzováno na základě určitého souboru podmínek – stanoveno, že je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti bude porušovat regulatorní požadavky, jako je např. výše kapitálu. Obecné zásady EBA pro používání opatření včasné intervence²⁵ poskytují ECB další soubor nástrojů, které umožňují určit, zda byly podmínky pro včasnou intervenci splněny.

76

Obecné zásady EBA uvádí, že soubor podmínek pro jednotlivé instituce k posouzení toho, zda se má přistoupit k včasné intervenci, zahrnuje mimo jiné skóre postupu dohledu a hodnocení, závažné změny nebo anomálie zjištěné během monitorování klíčových finančních a nefinančních ukazatelů v rámci postupu dohledu a hodnocení (např. poměr kapitálu a likvidity) a významné události, které by mohly mít dopad významný z hlediska obezřetnosti. V případě, že se příslušné orgány rozhodnou v rámci postupu dohledu a hodnocení monitorovat klíčové ukazatele, musí dle orgánu EBA určit příslušné ukazatele a stanovit prahové hodnoty, které jsou relevantní z hlediska konkrétních parametrů jednotlivých institucí či skupin, které mají podobnou charakteristiku. Možná kritéria zjišťování vážného zhoršení zahrnují kvantifikovatelná kritéria pro pravděpodobné porušení regulatorních požadavků a mohou být vázána na soubory podmínek ozdravného plánu instituce. To by mohlo pomoci zajištění provozní efektivnosti řízení zjišťování krize a reakci na ni.

77

Provozní pokyny ECB pro opatření včasné intervence se tímto tématem zabývají v kontextu postupu dohledu a hodnocení. Zdůrazňují význam skóre postupu dohledu a hodnocení jako varování v případě potenciální krizové situace, které by mělo vést k tomu, že orgán dohledu posoudí, zda by měl využít své pravomoci v oblasti včasné intervence. Pokyny se kromě toho odvolávají na platné právní předpisy a na příslušné obecné zásady EBA. ECB uvádí, že používá všechny typy uvedených krizových hodnot, tj. skóre postupu dohledu a hodnocení, závažné změny nebo anomálie u klíčových ukazatelů a také významné události, zejména skutečná překročení minimálních regulatorních požadavků. ECB však nestanovila prahové hodnoty pro konkrétní instituce nad rámec minimálních požadavků, které by mohly varovat před potenciálním budoucím („pravděpodobným“) porušením požadavků. Jinými slovy v tomto systému je ukazatelem pro včasnou intervenci skutečné porušení požadavku dohledu. ECB rovněž nepoužívá systematicky ozdravné ukazatele a podmínky, které schválila jako vhodné pro identifikaci krize pro jednotlivé banky v kontextu plánování ozdravných postupů, ani objektivní prvky, které mohou naznačovat, že banka je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné podle obecných zásad EBA (viz též bod 84). Co se týče významných událostí, nešly pokyny ECB nad rámec obecných zásad orgánu EBA.

78

Jediný systematický soubor podmínek, který ECB uplatňuje v rámci provozního řízení činností krizového řízení, je tedy celkové skóre postupu dohledu a hodnocení, které znamená vysoké riziko pro banku²⁶. Skóre postupu dohledu a hodnocení jsou však stanovována pouze jednou ročně v rámci ročního postupu dohledu a hodnocení v září. ECB zdůraznila, že lze tato skóre aktualizovat častěji, a to na základě stálého monitorování ukazatelů rizik, které ECB provádí. Nebyly předloženy žádné konkrétní příklady skóre postupu dohledu a hodnocení, které by pomohly zjistit rychle se vyvíjející situaci nebo které by byly během krizové situace skutečně aktualizovány. Pokyny prosazují, aby posouzení fungování včasných intervencí byla prováděna v rámci ročního postupu rozhodování o postupu dohledu a hodnocení.

79

Skutečnost, že ECB nemá žádný formální soubor podmínek, neznamená, že by pro účely zjišťování krize nepoužívala žádné komplexnější posouzení založené na méně formálních kritériích. Společné týmy dohledu v rámci postupu dohledu a hodnocení pravidelně monitorují širokou škálu ukazatelů, i když není zajištěno, že tyto ukazatele budou uplatňovány ve všech společných týmech dohledu jednotně a ne všechna posouzení vyžadují schválení ze strany řízení. ECB dosud neprovedla komplexní analýzu, které ukazatele či další události především přispívají ke zjišťování krize v bance.

… a monitorovací systémy vyžadují zlepšení

80

Soubory podmínek ozdravných plánů založené na údajích vykazovaných jednotlivými institucemi nejsou začleněny do IT systémů používaných ECB. Pokud jsou vůbec monitorovány, musí je společné týmy dohledu monitorovat ručně a v případě porušení (nebo situací blížících se porušení) není automatické varování. To nepříznivě ovlivňuje provozní efektivnost řízení postupu zjišťování krize.

81

Na řízení postupu zjišťování krize se podílejí různé útvary ECB. Výsledkem jejich činnosti je celá řada materiálů obsahujících informace potřebné pro zjišťování krize, včetně zpráv o porušení regulatorních požadavků a monitorování kritické úrovně konkrétních rizik. Nepodařilo se nám však zjistit, zda existuje jednoznačně stanovený postup shromažďování, posuzování a vykazování těchto informací nadřízeným subjektům a zda se podle těchto informací postupuje. Rovněž se nám nepodařilo stanovit, zda a do jaké míry vrcholné vedení či společné týmy dohledu tyto zprávy systematicky využívají ke zjišťování krize.

82

Kromě toho jsme nenalezli žádné doklady o existenci informačního systému pro správu informací, který by upozorňoval na závažné zhoršování situace v případě, že je společné týmy dohledu nerozpoznají a/nebo o nich nepodají zprávu. Není rovněž stanoven konkrétní žádný postup, který by zajišťoval, že porušení regulatorních požadavků přiměje příslušný společný tým dohledu zjišťovat, jestli došlo k závažnému zhoršení finanční situace nebo jestli je potřeba provést posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné.

83

Nedostatky jsme zjistili zejména v postupu monitorování porušení ukazatelů ozdravných plánů. Efektivní monitorování by však posílilo provozní schopnosti ke zjišťování potenciální krize v rané fázi. Ve více než 40 % případů oznamují banky porušení se zpožděním²⁷. Porušení se týkají kapitálových ukazatelů (přibližně v 30 %), ukazatelů ziskovosti (26 %), ukazatelů kvality aktiv (17 %) a v menší míře ukazatelů likvidity a tržních ukazatelů.

84

Kromě toho existují důkazní informace, podle nichž se společné týmy dohledu ne vždy řídí postupy ECB pro krizové řízení. Například některá porušení ukazatelů ozdravných plánů nebyla nahlášena útvaru krizového řízení, přestože se tak mělo stát. Nebyli jsme schopni potvrdit, zda byly i v případech porušení závažných regulačních pravidel zvažovány činnosti krizového řízení jako např. formální posouzení včasné intervence, ačkoli nám bylo sděleno, že u řady posuzovaných případů již byla zavedena opatření dohledu či včasné intervence, aby se zmírnil vznikající problém.

85

Také jsme nenalezli žádný důkaz o existenci uplatňování systematického přístupu s cílem zajistit, že budou zohledňovány potenciální mikroobezřetnostní dopady makroekonomického vývoje a akumulace systémového rizika pro potřeby posílení efektivnosti postupu zjišťování krize. Útvary plnící úkoly ECB v oblasti dohledu a úkoly v oblasti měnové politiky si vyměňují informace týkající se makro- a mikroobezřetnostního vývoje. Nenalezli jsme však žádné důkazy o tom, že by ECB tento vývoj zohledňovala v rámci dohledu, například prostřednictvím upravení některých rizikových faktorů systému hodnocení rizik, nebo že by je systematicky posuzovala v rámci postupů dohledu a hodnocení. A nebyl nám ani předložen žádný postup pro systematické následné sledování systémových rizik zjištěných Evropskou radou pro systémová rizika nebo jinými orgány makroobezřetnostního dohledu.

86

Absence centralizovaného monitorování ukazatelů může rovněž nepříznivě ovlivnit efektivnost řízení. Nepodařilo se nám nalézt důkazy, že systém pro správu informací ECB poskytuje vrcholnému vedení komplexní a aktuální přehled všech institucí, na něž se vztahuje i krizové řízení. Tyto údaje by pomohly řízení při plnění úkolů a tím by přispěly k provozní efektivnosti. Není zaveden žádný systém oznamování podle výjimek, který by zajišťoval, že informace se automaticky dostanou na příslušnou hierarchickou úroveň, jestliže splňují určitá předem stanovená kritéria. Zdá se, že není zaveden žádný jednoznačně stanovený postup následného sledování.

87

Podle jedné zprávy o interním auditu společné týmy dohledu nevyužívají v rámci výkonu bankovního dohledu systém následného sledování ECB efektivně a následné sledování nebylo s ohledem na převážnou většinu požadavků v rozhodnutích dozorčí rady ani zdokumentováno (ze souboru vybraného pro účely interního auditu nebylo 81 % případů do systému vůbec zaznamenáno a u 17 % případů nebyla žádná dokumentace provedených opatření).

Rozhodnutí, kdy provést posouzení včasné intervence a jakým způsobem je prezentovat, do značné míry závisí na týmech provádějících posouzení

88

Získané důkazní informace týkající se efektivnosti provozního řízení ECB postupu zjišťování krize nebyly dostačující ani reprezentativní. Upozornily však na určité koncepční nedostatky.

89

Z dokumentace a pohovorů jsme zjistili, že posouzení včasné intervence jsou v první řadě prováděna v rámci ročního postupu dohledu a hodnocení, tj. každý rok ve stejnou dobu. Formální posouzení včasné intervence by se v zásadě měla zahajovat i v souvislosti s významnými událostmi v průběhu roku. ECB tvrdí, že k takovýmto případům dochází, ale že nebyly v našem vzorku zřejmé. Na základě omezených důkazních informací, které máme k dispozici, se zdá, že v některých případech nevedla zřejmá porušení regulatorních předpisů k formálnímu posouzení včasné intervence, které by bylo mimo postup dohledu a hodnocení, což ale nevylučuje možnost, že ECB zvažovala přijetí vhodných dohledových opatření či opatření včasné intervence.

90

V souladu s ustanoveními obecných zásad EBA a pokynů ECB byla součástí posouzení včasné intervence, které nám ECB předložila, obvykle prohlášení, zda došlo, nebo zda je pravděpodobné, že dojde, k porušení regulatorních požadavků. Všechny případy souvisely s porušením (nebo pravděpodobným porušením) kapitálových požadavků a ani v jednom případě se nejednalo o porušení (nebo pravděpodobné porušení) požadavků na likviditu. Posouzení se nezmiňují o porušeních dalších regulatorních požadavků, např. o závažných nedostatcích zjištěných ve správě a řízení instituce nebo v rámci řízení rizik během výkonu dohledu ECB, ani systematicky neuvádějí minulá porušení.

91

Obecně jsme nebyli schopni prokázat, že všechna významná zjištění v rámci dohledu se odráží ve formálních dokumentech o posouzeních včasného varování. Závěry týkající se porušení nebo pravděpodobného porušení, které jsme přezkoumali, byly založeny v první řadě na údajích a odhadech vykázaných bankami, a to i v případech, kdy ECB měla důkazy o tom, že vykázané údaje jsou sporné, ačkoli chápeme, že toto mohlo být v některých případech zmírněno analýzami citlivosti, které uváděly celou škálu možných důsledků pro danou banku, případně dalšími opatřeními.

Reakce na krizi

92

Jestliže je zjištěno, že se banka nachází v krizi, společné týmy dohledu mají zesílit podrobné zkoumání v rámci svého dohledu a jejich úkolem je stanovit vhodnou reakci v úzké spolupráci s útvarem krizového řízení. To zahrnuje i návrh na použití včasné intervence a dalších pravomocí dohledu a v závislosti na závažnosti krize může zahrnovat i provedení posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné.

Povahu a rozsah zesílené činnosti dohledu stanoví každý společný tým dohledu

93

ECB nám neposkytla důkazní informace o existenci žádných formálních pokynů na zesílení podrobného zkoumání v rámci dohledu (jak, v jakém rozsahu a s jakými možnostmi). Bylo nám sděleno, že před formálním zahájením činnosti krizového řízení je běžnou praxí zesílit výměnu informací s vrcholným vedením banky a požadovat častější a podrobnější hlášení.

Nástroje monitorování likvidity byly vytvořeny …

94

Dostupnost úplných a aktuálních údajů o likviditě má zásadní význam pro provozní efektivnost řízení banky v krizi. ECB proto vytvořila šablonu pro vykazování údajů o likviditě pro banky nacházející se ve stavu krize. Tyto šablony zajišťují poskytování klíčových informací v oblasti financování a likvidity. Kromě toho jsou instituce vyzvány, aby vypracovaly vlastní posouzení a uvedly, jaká jsou jejich očekávání.

95

Banky však nemusí vycházet se stejných předpokladů. Dalším potenciálním nedostatkem je skutečnost, že údaje jsou shromažďovány pouze na úrovni skupiny, což může znamenat, že v případě krize na úrovni dceřiné instituce by šablona nemusela být nejvhodnější nástroj k získávání zásadních informací, které ECB potřebuje k efektivnímu řešení situace.

… aby však byl postup v provozně efektivní, musí být schopen vyčíslit vzniklé nebo pravděpodobné ztráty

96

Z hlediska provozně efektivního krizového řízení je neméně důležité stanovení a posouzení dopadu nepříznivého vývoje na vlastní kapitál. Vzhledem k tomu, že cílem včasné intervence je obnovit životaschopnost banky, je třeba zaměřit pozornost na nerozpoznané nebo pravděpodobné ztráty a další činitele, které se dosud v údajích banky neodrážely. Z důkazních informací, které jsme měli k dispozici, nemůžeme potvrdit, že je zaveden efektivní postup, který by zohledňoval pokyny pro společné týmy dohledu, které mají zajistit, že dříve, než budou zvažována opatření reakce na krizi, bude proveden odhad rozsahu problému. Popis postupu ECB rovněž nezohledňuje potřebu ukládat bankám v určitých případech povinnost, aby uplatňovaly konkrétní opatření v oblasti tvorby rezerv s ohledem na regulatorní kapitál nebo navýšení požadavku 2. pilíře na základě kvantifikovaného posouzení nad rámec rozhodování v rámci ročního postupu dohledu a hodnocení.

97

Řešení krize rovněž vyžaduje podrobnější informace. ECB má standardní nástroj monitorování úvěrů v selhání, který nabízí určitý přehled. Podle obecných zásad EBA platí, že jestliže je nejnižší skóre postupu dohledu a hodnocení spojeno s obavami ohledně kvality aktiv, ECB by měla zvážit shromažďování informací pro ocenění aktiv banky – a to i prostřednictvím kontrol na místě – v rámci posouzení včasné intervence. Nenalezli jsme však žádný důkaz o takovém postupu ze strany ECB. V situacích, které vyžadují okamžité rozhodování, by absence těchto informací mohla nepříznivě ovlivnit efektivnost operací pro řešení krize.

98

ECB má jen omezeně k dispozici týmy pro kontroly na místě, které by mohly provádět podrobné analýzy kvality aktiv v bance v krizi. I v případě, kdy společný tým dohledu zjistí problémy s portfoliem aktiv, může běžný postup kontroly na místě trvat až rok. Tím je omezena operační schopnost rychlé reakce v případě krize.

99

Některé banky získaly v rámci postupu dohledu a hodnocení vysoké skóre díky vysoké míře úvěrů v selhání nebo dalším problémům s kvalitou aktiv zjištěným v průběhu některých opatření ECB. Vedení ECB nemá k dispozici žádné souhrnné informace o rozsahu, v němž byly tyto problémy posouzeny prostřednictvím kontrol na místě nebo jinými prostředky, ani nemá zaveden žádný výhledový postup pro shromažďování informací tímto způsobem.

Je třeba vypracovat více pokynů ohledně zákonných pravomocí praktických opatření …

100

Aby byla zajištěna provozní efektivnost reakce ECB na krizi, je třeba, aby ECB měla:

1. jednoznačnou představu o zákonných pravomocech, které má k dispozici, a pokynech pro jejich použití;
2. jednoznačnou představu o rozsahu praktických opatření, které jsou dostupné v rámci jednotlivých scénářů;
3. prostředky, které zajistí, že zjištění posouzení ozdravného plánu budou řádně zohledněna;
4. pokyny, nástroje a školení.

101

Prvním předpokladem provozně efektivního krizového řízení je jednoznačná představa o pravomocích, které má ECB k dispozici, a zákonných podmínkách jejich použití. ECB má zavedeny obecné postupy pro používání pravomocí dohledu, které zahrnují ukládání opatření v krizových situacích. Vypracovala rovněž návrh šablony a kontrolního seznamu s otázkami, které je třeba zodpovědět při provádění posouzení včasné intervence. Ty však neposkytují jednotlivým orgánům dohledu pokyny k používání úsudku orgánu dohledu v krizové situaci.

102

Kromě toho s vymáháním regulačního rámce v krizové situaci bývá spojena řada konkrétních problémů. Znění nařízení o jednotném mechanismu dohledu a směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank nejsou konzistentní, existují možné oblasti překrývání a chybí jednoznačná hierarchie mezi jednotlivými opatřeními. Kromě toho existuje riziko, že rozdíly ve způsobu, jímž byla směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank provedena ve vnitrostátních právních předpisech zúčastněných zemí, ještě zhoršila stávající nesrovnalosti. Na základě zjištění těchto problémů provedla ECB na začátku roku 2016 průzkum mezi příslušnými vnitrostátní orgány a předložila Komisi zprávu, jejíž závěry tvrdí, že v právních předpisech by měla dále být vyjasněna včasná intervence i vztah včasné intervence k běžným dohledovým opatřením, aby se zajistilo její efektivní uplatňování. Ve výsledku však nebyly vytvořeny žádné postupy ani pokyny, které by pomohly zaměstnancům ECB při řešení zjištěných problémů.

103

ECB nesestavila ucelený seznam konkrétních opatření, která lze přijmout za konkrétních okolností, ani zákonných pravomocí, o něž se přitom je možné opírat. ECB neprovedla analýzu, která opatření včasné intervence nebo další opatření je nejvhodnější použít. Tím se zvyšuje riziko, že nebudou použita vhodná opatření. Přitom by tak ECB mohla zlepšit konzistentnost rozhodování v rámci výkonu těchto svých pravomocí a zlepšit provozní efektivnost způsobu řízení postupu. To nepříznivě ovlivňuje provozní efektivnost řízení odezvy.

104

Neexistuje žádný důkaz o existenci postupů, které by zajišťovaly, že výsledky posouzení ozdravného plánu týkajících se důvěryhodnosti banky a studií proveditelnosti budou využívány.

… k monitorování provádění dohledových opatření …

105

Jestliže jsou stanovena dohledová opatření, od společných týmů dohledu se očekává, že budou monitorovat jejich provádění a vyhodnocovat výsledky. V tomto ohledu nemá ECB žádné specifické provozní pokyny. Například není jednoznačně stanoveno, jak často je třeba provádět potřebné aktualizace, u kterých opatření je třeba posílit monitorování nebo prodloužit lhůty.

106

V jedné zprávě o interním auditu se upozorňuje na závažné nedostatky v obecném systému pro monitorování plánovaných opatření na zmírnění rizik v oblasti dohledu nebo požadavků stanovených během výkonu dohledu (viz bod 87), což vyvolává pochybnosti ohledně systémové povahy následného sledování.

… ke srozumitelnosti pokynů týkajících se posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné

107

Jestliže se situace dále zhoršuje, např. protože se opatření ukážou jako neúčinná, může být ECB nucena provést posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné. V čl. 32 odst. 4 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank je uveden výčet okolností, za nichž je banka považována za instituci v selhání nebo jejíž selhání je pravděpodobné. Obecné zásady EBA pro posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, stanoví řadu objektivních skutečností, na kterých by měla být tato rozhodnutí dohledu založena.

108

ECB vypracovala vlastní interní pokyny pro provádění těchto obecných zásad. Výsledek je však co do rozsahu i podrobností mnohem užší než původní obecné zásady. Zejména zde chybí rozbor objektivních skutečností, které obecné zásady EBA uvádí pro účely posouzení, a pokyny zaměstnancům ohledně jejich použití²⁸. Podle našeho názoru také selhávají, pokud jde o zjišťování potenciálního porušení mechanismu správy a řízení společnosti, které podle obecných zásad EBA měly být v této souvislosti zvažovány.

109

Vzhledem k tomu, že interní pokyny ECB měly za cíl vysvětlit požadavky obecných zásad EBA z provozního hlediska, což ale úplně nečiní, nelze považovat koncepci postupu řízení v rámci posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, za plně provozně efektivní.

… a k činnostem v rámci školení a simulace ke zvýšení provozní efektivnosti řízení

110

Útvar krizového řízení uspořádal školení krizového řízení a celková zpětná vazba ze strany účastníků byla příznivá. Více důrazu však mělo být kladeno na školení týkající se rámce včasné intervence. Účast zaměstnanců příslušného vnitrostátního orgánu v některých společných týmech dohledu v oblastech souvisejících krizovým řízením nebyla příliš aktivní. Kromě toho ECB nemá zavedena žádná strukturovaná zasedání pro získání zpětné vazby se společnými týmy dohledu, na nichž by mohla zjistit, jaké další školení, kromě už zmíněných, jsou zapotřebí.

111

V rámci krizových příprav je útvar krizového řízení v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány odpovědný za pořádání simulací krizového řízení. Toto testování však dosud zahrnuje pouze rané fáze potenciální krize nebo fázi včasné intervence. Neexistují žádné doklady, ze kterých by vyplývalo, že ECB v tomto ohledu vypracovala nějakou konkrétní metodiku nebo pokyny nebo že tak hodlá učinit v blízké budoucnosti.

Je třeba zlepšit dokumentaci reakcí na krizi v posouzeních včasné intervence

112

ECB nám poskytla dokumenty a informace, které umožnily určitý reálný vhled do příslušných postupů týkající se řízení procesů včasné intervence, ale s omezeními a úpravami. V důsledku toho nemůžeme formulovat celkový závěr, který by potvrdil, že ECB má vytvořen provozně efektivní postup řízení, který zajistí, že bude využívat své pravomoci včasné intervence v souladu s regulačním rámcem a příslušnými obecnými zásadami EBA. Zaznamenali jsme však případy, kdy nebyly provozní pokyny ECB pro posouzení včasné intervence dodrženy.

113

Důkazní informace nezahrnovaly příklady rozboru zákonného oprávnění navrhovaných opatření, ať už se jedná o opatření podle nařízení o jednotném mechanismu dohledu, nebo podle vnitrostátních právních předpisů, jak to vyžadují pokyny ECB. O tomto tématu se údajně pojednává v jiných dokumentech, které nám nebyly předloženy.

114

Posouzení včasné intervence, která jsme viděli, rovněž neobsahovala žádný rozbor týkající se dostupných opatření a provozně efektivního postupu, jak mezi opatřeními vybrat to nejvhodnější. Ve většině případů nebylo z vlastního posouzení zřejmé, jak navrhovaná opatření řeší porušení nebo pravděpodobné porušení požadavků.

115

Provozní pokyny ECB pro opatření včasné intervence uvádí, že třeba zvážit, zda je určité opatření nezbytné, vhodné a dostatečné. Podle dokladů, které jsme viděli, nebyla tato hlediska posuzována. Opomenut byl rovněž rozbor dřívějších opatření, dokonce i tehdy, pokud byla podobná nově navrženým opatřením. To odporuje výslovnému požadavku pokynů ECB.

116

V dokumentech, které jsme měli k dispozici, nebylo jednoznačně a zřetelně vysvětleno, na základě čeho se společný tým dohledu domníval, že navrhovaná opatření v přiměřené lhůtě vyřeší zjištěné nedostatky. Rovněž jsme neviděli žádný doklad o tom, že by ECB v tomto ohledu výslovně zvažovala ozdravná opatření nebo další opatření uvedená v ozdravném plánu, nebo že by byla odhodlána věnovat pozornost případům, kdy měla pocit, že žádné z navrhovaných možností ozdravení nemůže problém vyřešit.

117

Ve většině případů nebylo zřejmé, zda se ECB před zahájením reakce na krizi skutečně pokusila vyčíslit rozsah zjištěného problému. Zejména jsme nezjistili žádný postup, který by kontrolám na místě ukládal vyčíslit dopad nerozpoznaných nebo pravděpodobných ztrát a dalších činitelů, které se dosud v údajích banky neodrážely. Z posouzení, která jsme viděli, nebylo zřejmé, zda navrhovaná opatření mohou včas vyřešit porušení nebo pravděpodobná porušení, i když je to jeden z výslovných požadavků pokynů ECB.

118

Na základě důkazních informací, které jsme viděli, jsme nemohli potvrdit, že ECB efektivně monitoruje provádění opatření včasné intervence. Zejména se nám nepodařilo zjistit, zda jsou urychleně přijímány následné postupy, ve formě dodatečných opatření, nebo ve formě posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, jak je stanoveno v postupech krizového řízení ECB.

119

Důkazní informace, které nám byly předloženy, umožnily provést audit pouze vybraných hledisek provozní efektivnosti reakce ECB na krizi. Museli jsme se omezit pouze na dokumenty, které se nám ECB rozhodla poskytnout, a ty nestačily, abychom mohli dospět k celkovému závěru ohledně provádění provozních postupů krizového řízení.

Závěry a doporučení

120

ECB vytvořila v rámci své kontrolní úlohy spolehlivý rámec pro postupy krizového řízení, jsou však stále zapotřebí výrazná zlepšení.

1. Organizační uspořádání je vyhovující a zajišťuje celkově dostatečný tok informací v ECB. Postupy externí spolupráce a koordinace je možné zlepšit.
2. Zjistili jsme určité nedostatky v provozním rámci krizového řízení, stejně jako známky neefektivního provádění, které jsou podrobněji rozvedeny v následujících závěrech.

Organizační uspořádání

121

Organizační uspořádání je uspokojivé, i přes nedostatky v počáteční fázi plánování (body 17–23). Obecně lze nábor do útvaru krizového řízení označit za efektivní (body 24–25). ECB nemá v současné době zavedeny žádné postupy pro přehodnocení potřeb zaměstnanců nebo jejich přeřazení do společných týmů dohledu, které řeší krizové situace (bod 25).

Spolupráce a koordinace s ohledem na krizové řízení

122

Navázání koordinace a spolupráce s ostatními orgány není dosud dokončeno. Existují pouze omezené provozní pokyny, které mají zajistit, že společné týmy dohledu budou v krizové situaci schopny plnit své úkoly související s kolegii orgánů dohledu jednotným a efektivním způsobem (body 29–31). Kromě toho nebyl doposud přijat interní rámec pravidel pro doplňkový dozor nad finančními konglomeráty (bod 32).

123

Spolupráce ECB s Jednotným výborem pro řešení krizí spočívá ve sdílení a výměně informací potřebných pro plnění jejich úkolů. Jednotný výbor pro řešení krizí dostává během fáze včasného zásahu přístup k širšímu souboru informací tehdy, když to ECB považuje za vhodné nebo když o to sám požádá. Avšak úroveň zpřístupňovaných informací se automaticky nezvyšuje, jakmile dojde ke zhoršení finanční situace banky (body 34–39).

Doporučení 1

ECB by měla posílit svou spolupráci s vnějšími subjekty prostřednictvím:

1. pokračování úsilí o uzavření dohod o koordinaci a spolupráci se všemi kolegii orgánů dohledu, pro které je ECB orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, a zlepšení výměny informací s Jednotným výborem pro řešení krizí. Úkol zlepšení výměny informací s Jednotným výborem pro řešení krizí by měl být řešen v rámci stávajícího postupu revize memoranda o porozumění mezi oběma institucemi;
2. přijetí interního rámce pro doplňkový dozor nad finančními konglomeráty.

Cílový termín provedení: 4. čtvrtletí 2018

Plánování ozdravných postupů

124

ECB vypracovala vhodné interní postupy monitorování postupu posouzení ozdravného plánu (bod 51) a stanovila jednotnou lhůtu pro předkládání ozdravných plánů (bod 47). Určité základní problémy přetrvávají v souvislosti s kolegii orgánů dohledu (body 48–49). Na posouzení plánů se mohou podílet vnitrostátní odborníci, což může představovat riziko z hlediska správy a řízení (bod 50). K většině hledisek byly poskytnuty dostatečné pokyny, s výjimkou ukazatelů plánování ozdravných postupů (body 51–54). ECB operacionalizovala všechny právní požadavky v rámci efektivního nástroje posouzení, nenalezli jsme však žádnou další souhrnnou zprávu ani žádný systematický postup pro využívání posouzení ke zjišťování krize a plnění úkolů řízení v rámci výkonu dohledu (body 55–61). Celkově byla zpětná vazba ze strany dohlížených subjektů příznivá (body 62–64). Avšak vzhledem k omezenému rozsahu dokumentace, kterou jsme obdrželi, nemůžeme učinit závěr o provozní efektivnosti postupů posouzení ozdravného plánu v praxi (body 65–66).

Doporučení 2

Pokud jde o plánování ozdravných postupů, ECB by měla:

1. zlepšit jednotnost přístupu ve vztahu k bankám s podobnými obchodními modely nebo působícími ve společných jurisdikcích na základě dalších pokynů zahrnujících kalibraci ukazatelů.
2. zaměřit se na další výstupy v podobě souhrnných zpráv a zajistit, aby společné týmy dohledu systematicky využívaly posouzení ozdravných plánů v rámci zjišťování krize a jejího řešení.

Cílový termín provedení: 4. čtvrtletí 2018

Zjišťování krize

125

Ve své stávající podobě nejsou pokyny pro zjišťování krize dostatečné a neobsahují objektivní kritéria, která by přispěla k provozní efektivnosti řízení (body 67–72). Postupy zjišťování krize existují, není však definován soubor ukazatelů s jednoznačnými prahovými hodnotami pro stanovení zhoršující se situace u dohlíženého subjektu. To rovněž nepříznivě ovlivňuje provozní efektivnost krizového řízení (body 73–79). Na provozní efektivnost řízení postupu ECB pro zjišťování krize má dále vliv skutečnost, že posouzení včasné intervence jsou většinou prováděna v souvislosti s ročním cyklem postupu dohledu a hodnocení a nikoli v reakci na důkazy o závažném zhoršení finanční situace banky (body 89–91), přičemž podkladová dokumentace zcela neodpovídá prvkům stanoveným ve stávajících pokynech.

Doporučení 3

ECB by měla:

1. podrobněji zpracovat své pokyny týkající se posouzení včasné intervence a přesně vymezit soubor ukazatelů s jednoznačnými prahovými hodnotami pro stanovení možného zhoršení finanční situace banky, a to s využitím některých ukazatelů a souborů podmínek, které byly označeny za vhodné v posouzení ozdravného plánu banky, a propojit je s jednoznačnými postupy eskalace, které umožní provozně efektivní využití dostupných informací;
2. podporovat urychlené a systematické využívání posouzení včasné intervence, jakmile existují důkazy o závažném zhoršení finanční situace banky;
3. klást důraz na prokazování kvality u posouzení včasné intervence, aby bylo zajištěno dodržování interních postupů a pokynů ECB.

Cílový termín provedení: 2. čtvrtletí 2018

126

ECB nemá jednoznačně stanovené postupy a systémy pro shromažďování, posuzování a vykazování obrovského množství informací, které má k dispozici, nadřízeným subjektům a komplexní postup uplatňující tyto informace v praxi, přičemž centralizovaný monitoring a následné sledování výsledků nejsou systematicky zdokumentovány (body 80–86).

Doporučení 4

ECB by měla zjednodušit své postupy pro nakládání se všemi informacemi (včetně informací o systémových rizicích), aby tak maximalizovala svou schopnost zjistit krizi bank v rané fázi. Součástí těchto opatření by mělo být i zavedení systému pro správu informací pro systémové ohlašování porušení regulatorních požadavků nebo situací blížících se jejich porušení a provádění centralizovaných kontrol.

Cílový termín provedení: 1. čtvrtletí 2019

Reakce na krizi

127

Současný přístup ECB k provoznímu řízení reakce na krizi nezahrnuje postupy zajišťující, aby před zvažováním dohledových opatření byl nejprve vyčíslen rozsah daného problému. Konkrétně nemá ECB bezprostředně k dispozici týmy pro kontroly na místě, které by mohly provádět podrobné analýzy kvality aktiv v bance v krizi (body 96–99).

Doporučení 5

ECB by měla:

1. podrobně rozpracovat své pokyny pro včasnou intervenci s cílem zajistit, že dříve než budou zvažována opatření reakce, budou vyčísleny všechny příslušné výsledky dohledu;
2. vytvořit jednoznačné postupy pro získání jistoty ohledně kvality aktiv institucí, jejichž finanční situace se výrazně zhoršila, jestliže přetrvává nejistota ohledně ocenění aktiv. Zejména by měly být k dispozici týmy pro kontroly na místě, které by mohly provádět podrobné analýzy kvality aktiv v bance v krizi;
3. vypracovávat pravidelné průběžné zprávy pro vrcholné vedení, které budou poskytovat systematický, komplexní a výhledový souhrn informací o tom, jak je řešena situace bank, u nichž byly zjištěny problémy s kvalitou aktiv, prostřednictvím kontrol na místě a dalších opatření.

Cílový termín provedení: 4. čtvrtletí 2018

128

ECB zjistila problémy s uplatňováním opatření včasné intervence (včetně překrývání se s jinými opatřeními), která jsou k dispozici pro reakci na krizi. Obrátila se na normotvůrce s žádostí o provedení změn právních předpisů, neposkytla však poradenství zaměstnancům ECB, které by jim umožnilo tyto obtíže řešit. Neexistuje rovněž žádný popis konkrétních opatření, která by mohla být zvažovány v celém výběru scénářů, ani zákonných pravomocí, o něž by se mohla tato opatření opírat. Při určování, které pravomoci a která opatření zvažovat v konkrétním scénáři, tedy nevyužívala poznatky získané během předchozích posouzení ozdravného plánu a krizových situací. Pečlivé využívání těchto poznatků by mohlo významným způsobem zvýšit provozní efektivnosti a zajistit, že všechna použitá opatření budu vhodná a přiměřená (body 101–104).

Doporučení 6

ECB by měla podrobněji zpracovat své provozní pokyny k posouzení včasné intervence s cílem:

1. řešit problémy, které zjistila při uplatňování svých pravomocí tím, že vyzve Komisi, aby posoudila možnost legislativních změn, které budou řešit potenciální nedostatky stávajícího rámce;
2. zavést komplexní popis konkrétních opatření, která by mohla být zvažována v celém výběru scénářů, a zákonných pravomocí. K tomuto účelu by měla systematicky využívat poznatky, které získala v rámci posouzení ozdravných plánů bank a během dřívějších krizových situací.

Cílový termín provedení: 4. čtvrtletí 2018

129

Pokyny ECB k provádění obecných zásad EBA pro posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, jsou co do rozsahu i podrobností příliš úzké a není ani zcela zřejmé, jak mají být používány objektivní prvky popsané v obecných zásadách EBA v kontextu posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné (body 107–109).

Doporučení 7

ECB by měla podrobněji zpracovat své provozní pokyny k posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, zejména v oblasti použití objektivních prvků popsaných v obecných zásadách EBA.

Cílový termín provedení: 1. čtvrtletí 2018

130

ECB nám odmítla umožnit přístup k dokumentům a informacím, které byly nezbytné ke splnění našeho úkolu. Na základě dokumentů, které jsme dostali, jsme mohli posoudit, do jaké míry činnosti posouzení ozdravného plánu a krizové řízení přispěly k provozní efektivitě. Avšak důkazní informace, které nám ECB poskytla ohledně provádění těchto činností, byly velmi omezené, a neumožnily nám proto vyvodit závěry ohledně provozní efektivnosti krizového řízení v praxi (viz příloha I).

Doporučení 8

ECB by měla s ohledem na „povinnost odpovídat se“ umožnit Účetnímu dvoru přístup ke všem požadovaným dokumentům nebo informacím, které potřebuje k plnění svých úkolů.

Cílový termín provedení: okamžitě.

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Baudilio TOMÉ MUGURUZA, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 12. prosince 2017.

Zkratky

BCBS: Basilejský výbor pro bankovní dohled (Basel Committee on Banking Supervision)

BRRD: Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (Bank Recovery and Resolution Directive)

CMG: Skupina pro řešení krizí (Crisis Management Group)

CMN: Síť pro řešení krizí (Crisis Management Network)

CMT: Tým na vysoké úrovni pro řešení krizí (High-Level Crisis Management Team)

CRD: Směrnice o kapitálových požadavcích (Capital Requirements Directive)

CRM: Útvar krizového řízení (Crisis Management Division)

ČS: Členské státy

EAP: Nouzový akční plán (Emergency Action Plan)

EBA: Evropský orgán pro bankovnictví

ECB: Evropská centrální banka

ESCB: Evropský systém centrálních bank

ESMA: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

ESRB: Evropská rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Board)

EU: Evropská unie

EÚD: Evropský účetní dvůr

FICO: Finanční konglomeráty

FOLTF: „v selhání nebo je selhání pravděpodobné“ (Failing or likely to fail)

FSB: Rada pro finanční stabilitu (Financial Stability Board)

GC: Rada guvernérů (Governing Council)

GŘ pro statistiku: Generální ředitelství pro statistiku

G-SIB: Banka systémového významu (Global - Systemically Important Banks)

G-SIFI: Finanční instituce systémového významu (Global Systemically Important Financial Institutions)

ICAAP: Interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (Internal Capital Adequacy Assessment Process)

ILAAP: Interní postup pro hodnocení přiměřenosti likvidity (Internal Liquidity Adequacy Assessment Process)

IMAS: Systém pro správu informací (Information Management System)

IS-CMT: Tým pro řešení krizí v instituci (Institution Specific Crisis Management Team)

JST: Společný tým dohledu (Joint supervisory team)

LSI: Méně významná instituce (Less Significant Institution)

MDA: Nejvyšší rozdělitelná částka (Maximum Distributable Amount)

MP: Memorandum o porozumění

Nařízení o SSM: Nařízení o jednotném mechanismu dohledu

NCA: Příslušný vnitrostátní orgán (National Competent Authority)

NPL: Úvěry v selhání (Non-performing loans)

PoC: Kontaktní místa (Point of Contact)

RAS: Systém hodnocení rizik (Risk assessment system)

RIA: Útvar analýzy rizika (Risk analysis division)

RTS: Regulační technické normy (Regulatory Technical Standards)

SB: Dozorčí rada (Supervisory Board)

SFEU: Smlouva o fungování Evropské unie

SI: Významná instituce (Significant Institution)

SRB: Jednotný výbor pro řešení krizí (Single Resolution Board)

SREP: Postup dohledu a hodnocení (Supervisory Review and Evaluation Process)

SRM: Jednotný mechanismus pro řešení krizí (Single Resolution Mechanism)

SSM: Jednotný mechanismus dohledu (Single Supervisory Mechanism)

WCCA: Písemné dohody o koordinaci a spolupráci (Written Coordination and Cooperation Arrangements)

Glosář

Evropská rada pro systémová rizika (ESRB): Evropská rada pro systémová rizika je pověřena dohledem nad riziky ohrožujícími finanční systém EU jako celku (makroobezřetnostní dohled).

Finanční instituce systémového významu (G-SIFIs): V listopadu 2011 zveřejnila Rada pro finanční stabilitu (FSB) integrovaný soubor politických opatření na řešení systémových rizik a rizik morálního hazardu ve vztahu k bankám systémového významu. V této publikaci Rada pro finanční stabilitu vypracovala výčet finančních institucí systémového významu, kam zařadila první skupinu velkých bank stanovenou pomocí metodiky Basilejského výboru pro bankovní dohled.

Jednotný mechanismus dohledu: Jednotným mechanismem dohledu se rozumí systém dohledu nad bankami v eurozóně. Tvoří jej ECB a vnitrostátní dozorové orgány zúčastněných zemí. Mezi jeho hlavní cíle patří:

• zajistit bezpečnost a odolnost evropského bankovního systému,
• posílit finanční integraci a stabilitu,
• zajistit konzistentní dohled.

Jednotný mechanismus dohledu je jedním ze dvou pilířů bankovní unie EU společně s jednotným mechanismem pro řešení krizí.

Jednotný mechanismus pro řešení krizí (SRM): Jednotný mechanismus pro řešení krizí tvoří společně s jednotným mechanismem dohledu jeden z pilířů bankovní unie. Jeho účelem je soustřeďovat klíčové kompetence a zdroje pro řízení kterékoli úvěrové instituce v problémech v zúčastněných státech.

Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB): V rámci nového mechanismu pro řešení krizí v bankovním sektoru v eurozóně byly na Jednotný výbor pro řešení krizí přeneseny významné pravomoci. Úkolem Jednotného výboru pro řešení krizí je zajišťovat organizované řešení situací souvisejících s bankami v problémech s minimálním dopadem na reálnou ekonomiku a veřejné finance. Stanoví jednotná pravidla a postupy pro významné banky v problémech v rámci dohledu ECB a dalších přeshraničních skupin. Odstraňuje překážky pro řešení krizí vyplývající např. z vnitřní organizace a provozu bank nebo přeshraničního uznávání opatření k řešení.

Maximální rozdělitelná částka (MDA): Maximální částka, kterou může banka vyplatit (např. na bonusy a dividendy).

Nařízení o jednotném mechanismu dohledu (nařízení o SSM): Nařízení o jednotném mechanismu dohledu (nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi). (Úř. věst. L 287, 29. 10. 2013, s. 63).

Posouzení, zda je banka v selhání nebo je její selhání pravděpodobné (FOLTF): Posouzení vypracované orgánem dohledu nebo orgánem příslušným k řešení krize, zda banka nesplňuje, nebo je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti nebude splňovat, požadavky pro pokračující povolení způsobem, který může vést k zahájení úpadkového řízení nebo postupů pro řešení úpadku. Důvody vedoucí k tomuto závěru mohou mimo jiné zahrnovat tyto situace: bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které vyčerpají její kapitál; aktiva banky jsou, nebo je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti budou, nižší než její závazky; banka není, nebo je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti nebude, schopna splácet své splatné závazky.

Postup dohledu a hodnocení (SREP): Postup dohledu a hodnocení je u bank spadajících pod přímý dohled ECB prováděn v rámci společných týmů dohledu s cílem zajistit, aby instituce, nad nimiž je vykonáván dohled, měly zavedeny odpovídající struktury, strategie, postupy a mechanismy, udržovaly dostatečný kapitál a likviditu v souladu s příslušnými předpisy a aby uplatňovaly řádné řízení rizik pokrývající veškerá rizika, jimž čelí nebo by mohly čelit. Výsledkem postupu dohledu a hodnocení je stanovení individuálního skóre pro každou banku.

Příslušný vnitrostátní orgán: Příslušný vnitrostátní orgán je vnitrostátní orgán odpovědný za dohled nad bankami. Může to být buď národní centrální banka nebo zvláštní subjekt pro dohled nad bankami, nebo může jít o dvoustupňový model. Tímto pojmem se označují různé druhy institucí, které provádí dohled nad bankami v Evropě.

Síť pro řešení krizí (Crisis Management Network): Síť funkcí krizového řízení v příslušných vnitrostátních orgánech

Skupina pro řešení krizí (CMG): Domovské a klíčové hostitelské orgány všech finančních institucí systémového významu by měly mít zřízeny skupiny pro řešení krizí, jejichž úkolem je zvyšovat připravenost podniku na přeshraniční finanční krize, které jej postihnou, a usnadnit jejich řízení a řešení. Skupinu pro řešení krizí by měly tvořit orgány dohledu, centrální banky, orgány příslušné k řešení krize, ministři financí a orgány veřejné moci odpovědné za systémy pojištění vkladů v jurisdikcích, které jsou domovskými a hostitelskými zeměmi subjektů skupiny významné z hlediska řešení krize, a tato skupina by měla úzce spolupracovat s orgány v ostatních jurisdikcích, v nichž jsou tyto podniky systémově významné.

Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD): Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12. 6. 2014, s. 190)).

Směrnice o kapitálových požadavcích (CRD): Směrnice o kapitálových požadavcích (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES) (Úř. věst. L 176, 27. 6. 2013, s. 338).

Společné týmy dohledu (JST): Běžný dohled nad významnými institucemi provádí v rámci jednotného mechanismu dohledu společné týmy dohledu. Společné týmy dohledu jsou tvořeny pracovníky ECB a příslušných vnitrostátních orgánů zemí, ve kterých úvěrové instituce, bankovní dceřiné společnosti nebo významné přeshraniční pobočky určité bankovní skupiny sídlí. Pro každou významnou instituci je zřízen samostatný společný tým dohledu.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů výkonnosti a auditů souladu s předpisy zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu či témata z oblasti správy a řízení. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tuto zprávu vypracoval auditní senát IV, jemuž předsedá člen EÚD Baudilio Tomé Muguruza a který se zaměřuje na oblast regulace trhů a konkurenceschopného hospodářství. Audit vedl člen EÚD Kevin Cardiff. Podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Gediminas Mačys, tajemník kabinetu Shane Enright, ředitelé Tony Murphy a Zacharias Kolias a vedoucí úkolu Mirko Gottmann. Členy auditního týmu byli Paraskevi Demurtzidu, Jörg Genner, Violeta Raduová a Giorgos Tsikkos.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

PDF	ISBN 978-92-872-9119-6	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/32791	QJ-AB-17-027-CS-N
HTML	ISBN 978-92-872-9108-0	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/92766	QJ-AB-17-027-CS-Q

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: http://europa.eu.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: http://publications.europa.eu/eubookshop. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.