Energie z obnovitelných zdrojů pro udržitelný rozvoj venkova: významné potenciální synergie, většinou však nerealizované

Shrnutí

I

Energie z obnovitelných zdrojů je energie vyrobená z obnovitelných, nefosilních zdrojů energie, které se během délky lidského života přirozeně obnovují. V EU roste výroba i spotřeba energie z obnovitelných zdrojů, má-li však EU dosáhnout svých cílů v oblasti této energie, tedy 20 % konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, s nárůstem minimálně na 27 % do roku 2030, je třeba dalšího úsilí. Využívání většího množství energie z obnovitelných zdrojů je zásadní, má-li EU snížit své emise skleníkových plynů tak, aby dodržela Pařížskou dohodu o změně klimatu z roku 2015. Zvýšení spotřeby energie z obnovitelných zdrojů by také mohlo snížit závislost EU na fosilních palivech a dovážené energii, a tudíž přispět k bezpečnosti dodávek energie v EU. Pro motivaci k výrobě a využívání energie z obnovitelných zdrojů je k dispozici několik programů financování EU i členských států, přičemž jedním ze zdrojů finančních prostředků z EU je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV).

II

Náš audit šetřil vazbu mezi energií z obnovitelných zdrojů a rozvojem venkova. Zkoumali jsme rámec politiky EU pro energii z obnovitelných zdrojů jako celek a to, jak do sebe začlenil konkrétní prvky rozvoje venkova. Posuzovali jsme, zda byl rámec používaný pro vynakládání finančních prostředků vyhrazených pro rozvoj venkova navržen a prováděn způsobem, který usnadňoval jak využívání energie z obnovitelných zdrojů, tak udržitelný rozvoj venkova.

III

Na základě svého auditu docházíme k závěru, že existují potenciální synergie mezi politikou v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a EFRR na usnadnění udržitelného rozvoje venkova, ale že tyto synergie zatím zůstávají z větší části nevyužity.

IV

Jakkoli několik studií doporučilo proaktivní přístup k uvolnění potenciálu těchto synergií, zjistili jsme, že politika EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by mohla výslovněji stanovovat podmínky pro úspěšné provázání energie z obnovitelných zdrojů s rozvojem venkova. Jsme si vědomi toho, že určité nástroje v navrhovaném rámci politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mají potenciál tuto situaci zlepšit. Ani stávající, ani navrhovaný rámec udržitelnosti pro bioenergii (týkající se výroby a využití biomasy) však neposkytuje odpovídající základ pro dodatečnou ochranu venkovských oblastí před identifikovanými environmentálními a socioekonomickými riziky, ani pro maximalizaci jejich potenciálu pro další udržitelný rozvoj.

V

Konkrétní finanční krytí, které je k dispozici pro rozvoj venkova, může hrát určitou úlohu pro dosahování cílů EU a členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, tato činnost by se ale měla doplňovat s udržitelným rozvojem venkovských oblastí EU. Komise však v tomto ohledu nepředložila dostatečné vysvětlení ani pokyny, ani neuvedla, jak by měl EZFRV doplňovat stávající unijní a vnitrostátní systémy financování. V důsledku toho většina navštívených členských států neupřednostňovala ty projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které by mohly být přínosem pro udržitelný rozvoj venkova.

VI

Kromě toho Komise nemá žádné komplexní informace o výdajích z EZFRV na energii z obnovitelných zdrojů v programovém období pro venkov 2007–2013, ani o tom, jak tyto výdaje zapadají do celkových výdajů EU na energii z obnovitelných zdrojů. Také informace o tom, čeho bylo s vynaloženými finančními prostředky dosaženo, jsou omezené. I přes určité zlepšení v programovém období 2014–2020 přetrvávají nedostatky v systému monitorování, zejména z důvodu komplikací při programování a omezené působnosti hlavních ukazatelů.

VII

Náš vzorek kontrolovaných projektů obsahoval jak investice, které dodávaly energii z obnovitelných zdrojů třetím stranám, tak i jiné investice, které generovaly energii pro vlastní spotřebu vlastníků projektu. Většinu navštívených projektů jsme považovali za úspěšné vzhledem k jejich kladnému hospodářskému a environmentálnímu dopadu na rozvoj venkova. Nedostatky výběrových postupů v členských státech však vedly i k financování projektů, které měly hospodářský přínos pro vlastníky, ale malý další dopad na venkovské oblasti.

VIII

Na základě těchto zjištění vydáváme následující doporučení:

• Při stanovování své budoucí politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by Komise a členské státy měly přihlédnout k okolnostem a potřebám venkovských oblastí, a to zejména při přípravě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.
• Komise by se společnými normotvůrci měla navrhnout budoucí rámec politiky pro bioenergii tak, aby zajišťoval lepší ochranu před neudržitelným využíváním biomasy pro energetické účely.
• Komise by měla specifikovat účel a úlohu podpory z EZFRV pro investice do energie z obnovitelných zdrojů.
• Pokud jde o podporu z EZFRV pro energii z obnovitelných zdrojů, Komise by měla vyžadovat, aby členské státy ve svých rozšířených výročních zprávách o provádění v roce 2019 předložily patřičné informace o výsledcích programů v oblasti projektů energie z obnovitelných zdrojů.
• Komise by měla s členskými státy posílit nutnost uplatňování příslušných výběrových postupů, aby byla podpora poskytnuta jen na životaschopné energetické projekty s jasným přínosem pro udržitelný rozvoj venkova.

Úvod

Energie z obnovitelných zdrojů v EU

01

Energie z obnovitelných zdrojů je energie vyrobená z obnovitelných, nefosilních zdrojů energie, které se během délky lidského života přirozeně obnovují. Obnovitelné zdroje energie zahrnují solární a větrnou energii, mořskou energii a vodní energii, geotermální energii a bioenergii^{1, 2}. Hlavní druhy obnovitelné energie, příslušné technologie a typická použití uvádí obrázek 1.

02

Využívání většího množství energie z obnovitelných zdrojů je zásadní, má-li EU snížit své emise skleníkových plynů tak, aby dodržela Pařížskou dohodu o změně klimatu z roku 2015. Zvýšení spotřeby energie z obnovitelných zdrojů by také mohlo snížit závislost EU na fosilních palivech a dovážené energii, a tudíž přispět k bezpečnosti dodávek energie v EU.

03

V roce 2015 pocházelo 26,7 % primární energie vyrobené v celé EU z obnovitelných zdrojů (viz obrázek 2). Výroba obnovitelné energie se zvýšila z přibližně 120 Mtoe v roce 2005 na 205 Mtoe v roce 2015 (nárůst o 71 %), zatímco výroba primární energie z většiny ostatních zdrojů se v témže období snížila, a to jak v absolutním, tak v relativním vyjádření³.

04

Obrázek 2 také ukazuje, že biomasa (včetně biologicky rozložitelné části odpadů) je zdaleka nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem energie v EU: připadá na ni 63,3 % veškeré výroby energie z obnovitelných zdrojů. Z tohoto důvodu jsou pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů zvláště důležité sektory zemědělství a lesnictví. V roce 2010 pocházelo 48,5 % (80,7 Mtoe) energie z obnovitelných zdrojů vyrobené v celé EU z lesní biomasy, přičemž na zemědělskou biomasu připadalo dalších 10,6 % (17,6 Mtoe)⁴.

Rámec politiky EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

05

Hlavním prvkem současného rámce politiky EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je směrnice o energii z obnovitelných zdrojů. Směrnice je nedílnou součástí balíčku opatření EU v oblasti klimatu a obnovitelných energií do roku 2020⁵, který stanoví tři cíle pro celou EU, kterých má být dosaženo do roku 2020. Jedním z těchto cílů je vyrábět 20 % energie spotřebované v EU pomocí obnovitelných zdrojů⁶. Směrnice také stanoví národní cíle týkající se podílu spotřebované energie z obnovitelných zdrojů, které se pohybují od 10 % na Maltě po 49 % ve Švédsku⁷. Směrnice rovněž stanoví, že 10 % energie spotřebované v odvětví dopravy ve všech členských státech by mělo pocházet z obnovitelných zdrojů.

06

Směrnice o energii z obnovitelných zdrojů vyžaduje, aby členské státy přijaly národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a aby každé dva roky předkládaly Komisi zprávu o svém pokroku při dosahování cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Na základě těchto zpráv Komise vypracovává zprávu o pokroku, jež uvádí přehled vývoje týkající se politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v EU⁸.

07

V roce 2014 přijala Evropská rada nový rámec v oblasti klimatu a energetiky, který vymezil nové cíle, jichž má být dosaženo do roku 2030. Ty stanoví, že do uvedeného roku by minimálně 27 % energie v EU mělo pocházet z obnovitelných zdrojů⁹. Za tím účelem Komise předložila několik legislativních návrhů, zejména ve svém balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ (rovněž označovaném jako „zimní balíček“) ze dne 30. listopadu 2016. Tento balíček zahrnoval návrh revize směrnice o energii z obnovitelných zdrojů (v této zprávě označovaný jako návrh druhé směrnice o energii z obnovitelných zdrojů)¹⁰, který v současné době prochází legislativním postupem.

08

Komise ve svém návrhu druhé směrnice o energii z obnovitelných zdrojů navrhla odstranit závazné národní cíle pro členské státy. Vyžadovala však, aby členské státy nezaostaly za svými cíli pro rok 2020. Ve svém návrhu na správu energetické unie¹¹ požadovala, aby vypracovaly integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a zajistily tak, že jejich vnitrostátní úsilí bude dostatečně ambiciózní a soudržné, aby byly cíle EU naplněny.

09

Ačkoli energie z obnovitelných zdrojů představuje 26,7 % energie vyráběné v EU (viz obrázek 2), podle zprávy Komise o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů z roku 2017 dosáhl podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU v roce 2014 z hlediska spotřeby jen 16 %. Důvodem je skutečnost, že více než polovina energetické spotřeby EU byla zajištěna čistým dovozem (zejména plynu a ropy)¹². Tatáž zpráva uvádí, že EU jako celek a většina členských států dosáhne svých cílů pro rok 2020 nebo je překročí. Prognózy však také očekávají, že Irsko, Lucembursko, Nizozemsko a Spojené království svých národních cílů nedosáhnou¹³.

Režimy podpory energie z obnovitelných zdrojů

10

Aby navýšily výrobu energie z obnovitelných zdrojů a aby dosáhly svých národních cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zavedly členské státy řadu politických opatření. Tato opatření zahrnují finanční pobídky, například tarify výkupních cen (FIT) nebo výkupní bonusy (FIP), a opatření, jako jsou povinné kvóty s obchodovatelnými zelenými certifikáty. Často se používají kombinace těchto nástrojů, zejména v odvětví elektrické energie. V odvětví vytápění a chlazení je podpora založena zejména na investičních grantech a daňových pobídkách¹⁴.

11

Energie z obnovitelných zdrojů je průřezovou prioritou, která je významná pro mnoho oblastí politiky EU. EU poskytuje energii z obnovitelných zdrojů podporu v rámci několika programů financování. Patří k nim Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), jakož i programy Horizont 2020 a LIFE¹⁵.

12

Komise nebyla schopna poskytnout nejnovější komplexní informace o celkové finanční podpoře pro energii z obnovitelných zdrojů z programů EU nebo vnitrostátních programů zřizovaných členskými státy. Pouze studie Ecofys Subsidies and costs of EU energy (Dotace a náklady na energii v EU)¹⁶ uvádí odhady ročních dotací pro energii z obnovitelných zdrojů v letech 2008 až 2012. Podle těchto údajů bylo na podporu odvětví energetiky v EU v roce 2012 vyplaceno 99,4 miliardy EUR z veřejných prostředků, zejména z vnitrostátních rozpočtů, z toho 40,32 miliardy EUR na energii z obnovitelných zdrojů. Hlavní druhy dotací přidělované na obnovitelné zdroje energie představovaly tarify výkupních cen (23,8 miliardy EUR), výkupní bonusy (6,4 miliardy EUR) a investiční granty (4 miliardy EUR).

Energie z obnovitelných zdrojů v rámci politiky EU pro rozvoj venkova

13

Legislativní a politické dokumenty EU určují pozitivní dopad energie z obnovitelných zdrojů na rozvoj venkova. Směrnice o energii z obnovitelných zdrojů a návrh druhé směrnice o energii z obnovitelných zdrojů obsahují odkazy na příležitosti, které energie z obnovitelných zdrojů představuje pro zaměstnanost a rozvoj venkova, „zejména ve venkovských a izolovaných oblastech“¹⁷.

14

Strategické směry Společenství pro rozvoj venkova pro období 2007–2013¹⁸ a nařízení (ES) č. 1698/2005¹⁹ tyto otázky zohledňují v kontextu rámce politiky pro rozvoj venkova. Aspekty potenciálu výroby a spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech byly dále rozpracovány v „kontrole stavu“, v reformním balíčku společné zemědělské politiky (SZP), který ministři zemědělství zemí EU schválili v listopadu 2008. V tomto kontextu uznali energii z obnovitelných zdrojů za jednu z šesti „nových výzev“²⁰.

15

V programovém období 2014–2020 je podpora z EU pro rozvoj venkova včetně podpory pro projekty energie z obnovitelných zdrojů zajišťována v novém rámci. EZFRV se stal jedním z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů). Tento rámec má umožnit lepší koordinaci jednotlivých fondů s cílem zlepšit provádění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění²¹. Strategické cíle strategie Evropa 2020 byly převedeny do jedenácti tematických cílů na úrovni ESI fondů. Pokud jde o EZFRV, byly cíle dále rozčleněny na šest priorit v oblasti rozvoje venkova a osmnáct prioritních oblastí²² (viz obrázek 3). Náš názor na nový programovací postup uvádí zvláštní zpráva č. 16/2017 „Programování rozvoje venkova: mělo by být méně složité a více zaměřené na výsledky“.

16

Energie z obnovitelných zdrojů se týká prioritní oblast 5C, která zmiňuje „usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů, odpadů a reziduí a z jiných nepotravinářských surovin pro účely biologického hospodářství“. To znamená, že opatření v rámci EZFRV, která podporují využívání energie z obnovitelných zdrojů, by v zásadě měla být přiřazována prioritní oblasti 5C.

17

V rámci politiky rozvoje venkova podléhá investiční podpora pro využívání energie z obnovitelných zdrojů sdílenému řízení ze strany Komise a členských států. Programy rozvoje venkova (PRV) navrhují členské státy a schvaluje je Komise. Členské státy pak na základě předložených projektů vybírají projekty, kterým má být přiděleno financování.

Rozsah a koncepce auditu

18

V auditu jsme zkoumali rámec pro energii z obnovitelných zdrojů a zaměřili jsme se na to, jak tento rámec začlenil prvky rozvoje venkova. Naše hlavní auditní otázka zněla: „Usnadňuje podpora energie z obnovitelných zdrojů z EZFRV využívání energie z obnovitelných zdrojů a udržitelný rozvoj venkova?“

19

Posuzovali jsme, zda a jak nástroje politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na úrovni EU a členských států aktivně podpořily rozvoj venkova. Bioenergie má prvořadý význam pro venkovské oblasti, v nichž je biomasa, například plodiny, živočišný a organický odpad a dřevní biomasa, okamžitě k dispozici, je však spojena s určitými environmentálními a socioekonomickými riziky (body 23–41).

20

Také jsme zkoumali rámec politiky rozvoje venkova a jeho provádění na úrovni členských států, abychom posoudili, zda podpora energie z obnovitelných zdrojů z EZFRV skutečně přispěla k udržitelnému rozvoji venkova (body 42–81).

21

S přihlédnutím k činnosti OECD v této oblasti²³ jsme předpokládali, že investice do energie z obnovitelných zdrojů přispívají k udržitelnému rozvoji venkova, pokud zajišťují jeden či více z následujících přínosů:

• přínosy pro životní prostředí,
• diverzifikace příjmů pro zemědělce a držitele lesů,
• pracovní místa a podnikatelské příležitosti pro venkovské podniky a ve venkovských podnicích,
• nová a lepší energetická infrastruktura a služby ve venkovských oblastech,
• nové zdroje příjmů na podporu klíčových veřejných služeb a infrastruktury ve venkovských oblastech.

22

Audit jsme provedli v době od září 2016 do května 2017 a shromáždili jsme důkazní informace z níže uvedených zdrojů.

• Dokumentární přezkumy a rozhovory se zaměstnanci generálních ředitelství Evropské komise: GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), GŘ pro energetiku (ENER), GŘ pro životní prostředí (ENV) a GŘ pro oblast klimatu (CLIMA).
• Kontrolní návštěvy pěti členských států: Bulharsko, Francie (Basse-Normandie), Itálie (Toskánsko), Litva a Rakousko. Tyto členské státy byly vybrány, neboť na ně připadá 53 % plánovaných výdajů na prioritní oblast 5C a jejich volba zajišťuje vyvážené zeměpisné rozložení. Přezkoumali jsme pět relevantních programů rozvoje venkova a další příslušné dokumenty a vedli jsme rozhovory se zaměstnanci řídicích orgánů členských států pro rozvoj venkova, platebních agentur a ministerstev energetiky. Na místě jsme navštívili 29 projektů v oblasti obnovitelné energie z programových období 2007–2013 a 2014–2020 a vedli jsme rozhovory s manažery projektů (viz příloha II); námi navštívené projekty představovaly zejména investice do zařízení pro energii z obnovitelných zdrojů, zahrnovaly však také řadu podpůrných projektů: například projekty lesního hospodářství nebo investice do zařízení na výrobu dřevní štěpky nebo pelet.
• Stručný průzkum v šesti členských státech (Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Slovinsko), které pro prioritní oblast 5C přidělily jen malou část finančních prostředků z EZFRV nebo této oblasti nepřidělily vůbec žádné financování. Naším cílem bylo v tomto případě zjistit, proč tomu tak bylo.
• Konzultační setkání s příslušnými zainteresovanými stranami, včetně Evropského sdružení pro biomasu (AEBIOM) a organizace BirdLife, k projednání potenciálních přínosů bioenergie a jejích rizik pro udržitelnost.

Zjištění

Rámec politiky EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by mohl lépe využívat příležitosti k využívání energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech a současně zmírňovat s ní spojená rizika

23

V tomto oddíle se zabýváme otázkou, zda rámec politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podněcuje potenciální přínosy, které energie z obnovitelných zdrojů nabízí ve venkovských oblastech, a současně zmírňuje související environmentální a socioekonomická rizika. Soustředili jsme se na konkrétní otázku bioenergie, neboť ta představuje energii z obnovitelných zdrojů, která je s venkovskými oblastmi spojena nejviditelněji.

Příležitosti energie z obnovitelných zdrojů v oblasti rozvoje venkova nejsou využity dostatečně

Studie ukazují potenciálně kladné účinky energie z obnovitelných zdrojů na rozvoj venkova …

24

Několik studií naznačuje, že projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů lze realizovat ku prospěchu místních zájmů a udržitelného rozvoje venkova²⁴. Energie z obnovitelných zdrojů může například vytvářet přímé pracovní příležitosti (např. provoz a údržba zařízení), většina dlouhodobých pracovních příležitostí však vzniká nepřímo a nachází se v celém dodavatelském řetězci (výstavba, výroba nebo lesnictví a zemědělství v případě biomasy). V některých případech námi zkoumané studie ukázaly, že výstavba prvků pro solární panely nebo větrné turbíny byla schopna oživit stávající výrobní zařízení, která předtím nebyla využívána k výrobě energie. Některé studie uváděly inovace (např. vývoj nových výrobků, postupů a politik) ve venkovských oblastech se zařízeními týkajícími se energie z obnovitelných zdrojů. Energie z obnovitelných zdrojů může být novým zdrojem příjmů pro zemědělce, ale i pro vlastníky půdy nebo místní orgány. Kromě toho mohou venkovské komunity výrobou vlastní energie snížit svou závislost na cenových výkyvech konvenčních paliv.

25

V zájmu maximalizace ekonomických přínosů využívání energie z obnovitelných zdrojů pro venkovské oblasti však studie zdůrazňují nutnost přístupu k politice rozvoje venkova, který bude správně přizpůsoben místním podmínkám a příležitostem a bude se zaměřovat na konkurenceschopnost venkovských oblastí. Za tímto účelem je třeba zohlednit určité klíčové faktory (viz rámeček 1).

26

Zkušenosti s využíváním energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech v Norsku, Švédsku a Finsku zdůrazňují význam místní spolupráce v zájmu podpory využití energie z obnovitelných zdrojů a rozvoje venkova. Tyto příklady se týkají hlavně lesní biomasy²⁶. Typický model těchto „bioenergetických komunit“ zahrnuje výrobce biomasy, zpracovatelské lesnické obory, místní orgány a místní organizace občanské společnosti. Tyto zúčastněné strany často pracují společně s poradenskými společnostmi nebo výzkumnými ústavy.

… politika EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by však mohla o tyto přínosy usilovat aktivněji

27

Zjistili jsme, že stávající rámec politiky EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by mohl aktivněji povzbuzovat projekty energie z obnovitelných zdrojů, které přinášejí prospěch venkovským oblastem.

1. Legislativní a politické dokumenty EU zmiňují potenciálně pozitivní dopad energie z obnovitelných zdrojů na rozvoj venkova. Přestože však směrnice o obnovitelných zdrojích energie ve svých bodech odůvodnění odkazuje na aspekt využití energie z obnovitelných zdrojů týkající se rozvoje venkova, v legislativní části směrnice neexistují žádná konkrétní ustanovení, která by se týkala podpory rozvoje venkova.
2. Národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a příslušné zprávy o pokroku nedostatečně propojují energii z obnovitelných zdrojů a rozvoj venkova. EZFRV je zřídkakdy uváděn jako zdroj financování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. V navštívených členských státech zjevně neexistuje ani dostatečná koordinace mezi jednotlivými ministerstvy, která se zabývají politikou energie z obnovitelných zdrojů a rozvoje venkova.

28

Naše zjištění podpořila studie „Dopady energie z obnovitelných zdrojů na evropské zemědělce“ (prosinec 2011) a rovněž Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), který tvrdí, že členské státy měly vypracovat strategie propojení regionálního rozvoje a zavádění energie z obnovitelných zdrojů, ale neučinily tak²⁷.

29

V některých členských státech jsme však nalezli dobré příklady strategií týkajících se energie z obnovitelných zdrojů, které zohledňují aspekt venkova (viz rámeček 2).

30

Deklarace z evropské konference o rozvoji venkova Cork 2.0 ze září 2016²⁸ prosazuje „venkovské kontrolní mechanismy“, aby bylo zajištěno, že politiky a strategie Unie budou zohledňovat „potenciál venkova přinášet inovativní, inkluzivní a udržitelná řešení“. Při ověřování dopadu politik na venkovské oblasti jde o nalezení nejlepších metod, jak provádět politiky ve venkovských oblastech a zajišťovat, aby se venkovským oblastem dostalo spravedlivých výsledků politiky²⁹. V květnu 2017 Komise uvedla, že začala zkoumat příslušné studie a zkušenosti členských států. Výsledky této činnosti lze využít k vypracování mechanismu pro ověřování dopadu politik na venkovské oblasti.

31

Ve svém balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ (viz bod 7) Komise navrhla řadu ustanovení a nástrojů, které by mohly zvýšit pozitivní účinky využití energie z obnovitelných zdrojů na rozvoj venkova.

1. Integrované klimatické a energetické plány, které mají nahradit národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů, budou podle Komise lépe začleňovat problémy venkovských oblastí a různé odpovědné orgány a současně zefektivňovat předkládání zpráv tím, že budou předcházet překryvům.
2. Nařízení o správě³⁰ vyžaduje, aby členské státy zohledňovaly všechny zúčastněné strany a lépe využívaly synergie v různých odvětvích.
3. Komisí předložený návrh druhé směrnice o energii z obnovitelných zdrojů zavedl ustanovení týkající se samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie³¹. Jejich účelem bylo umožnit samospotřebitelům vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu z obnovitelných zdrojů, aniž by čelili nepřiměřené zátěži, a poskytnout místním komunitám možnost zapojit se a pomáhat při vývoji konkrétních strategií pro zlepšení přijetí a využití energie z obnovitelných zdrojů, a tím uvolnit potenciál existující ve venkovských oblastech.

Tyto návrhy Komise považujeme za užitečné kroky ke zlepšení integrace aspektu venkova do politiky EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Rámec politiky EU pro energii z obnovitelných zdrojů v plném rozsahu neřeší environmentální a socioekonomická rizika bioenergie pro venkovské oblasti

32

Bioenergie není synonymem pro udržitelnou energii. Udržitelnost bioenergie závisí ve velké míře na tom, jak je vyráběna a používána biomasa. Produkce a využití biomasy mohou být neudržitelné, například pokud negativně ovlivňují obyvatele, životní prostředí nebo přírodní zdroje způsobem, který snižuje schopnost budoucích generací naplňovat své potřeby.

33

Bioenergie je energie z obnovitelných zdrojů, která je nejzřetelněji spojena s venkovskými oblastmi. Suroviny³² používané k výrobě bioenergie jsou téměř ve všech případech těženy ve venkovských oblastech. Pěstování a těžba zemědělské a lesní biomasy nabízí příležitosti k diverzifikaci příjmů zemědělských podniků, pracovní a podnikatelské příležitosti a možnosti poskytování nových venkovských služeb.

34

Jestliže pevná biomasa, bioplyn nebo biomethan nahrazují využití konvenčních fosilních paliv, mají potenciál snižovat emise skleníkových plynů, jak dokládají obrázky A1 a A2 v příloze I. Tento potenciál se různí v závislosti na systému produkce zemědělské nebo lesní biomasy a na systému produkce bioplynu a biomethanu.

35

Bioenergie však také nese environmentální a socioekonomická rizika pro venkovské oblasti. Například změna ve využití půdy, intenzifikace obhospodařování lesů nebo intenzivní pěstování energetických plodin může vést ke snížení biologické rozmanitosti, degradaci půd nebo k nedostatku a znečišťování vody (viz rámeček 3). Spalování dřevní biomasy může také vést k vyšším emisím určitých škodlivých látek znečišťujících ovzduší³³ a diskutuje se o tom, zda je dřevní biomasa skutečně uhlíkově neutrální (viz rámeček A1)³⁴. Určili jsme šestnáct environmentálních a socioekonomických rizik spojených s produkcí a využitím bioenergie (viz tabulka 1, jakož i tabulky A2 a A3 v příloze I)³⁵. Komise analyzovala rizika související s výrobou a používáním bioenergie ve svém posouzení dopadu v oblasti bioenergetiky, které bylo připraveno v souvislosti s přepracováním směrnice o obnovitelných zdrojích³⁶.

36

Stávající právní předpisy EU⁴¹ stanoví kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny⁴². Od doby přijetí těchto kritérií v roce 2009 a jejich změny v roce 2015 probíhají diskuse o udržitelnosti bioenergie. V návaznosti na tyto diskuse Komise ve svém balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ předložila kritéria udržitelnosti, která se použijí i pro další druhy bioenergie, jako je bioenergie z pevných a plynných paliv z biomasy používaných na výrobu tepla a elektřiny.

37

Návrh Komise obsahuje dva druhy kritérií udržitelnosti:

1. kritéria, která stanoví určité limity pro výrobu paliv z biomasy ze zemědělství a lesnictví, a
2. kritéria, která vyžadují minimální procentní podíl úspor emisí skleníkových plynů pro různá zařízení využívající biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

38

Zkoumali jsme, zda a do jaké míry kritéria pokrývají námi určená rizika a zda navržený rámec⁴³ poskytuje přiměřený základ pro určené využití energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech.

39

Kritéria obsažená v návrhu Komise nepředstavují závaznou podmínku uvádění bioenergie na trh; jsou závazná pouze v případě, že:

1. se výroba bioenergie započítává jako příspěvek k plnění cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a pro měření souladu s povinnostmi v této oblasti,
2. se má určit, která biomasa používaná k výrobě energie je způsobilá k finanční podpoře.

40

Návrh nezahrnuje všechny plodiny a použití, ani několik druhů zařízení (viz bod A3). Z šestnácti námi určených rizik byla jen tři plně řešena v návrhu druhé směrnice o energii z obnovitelných zdrojů a dvě v jiných legislativních aktech; jedenáct dalších takových rizik bylo řešeno částečně. Rizika, která nejsou řešena, souvisejí zejména s intenzifikací zemědělských postupů a hospodaření v lesích, se spalováním biomasy a s emisemi znečišťujících látek během zbytku životního cyklu bioenergie (viz tabulka 1, jakož i tabulky A2 a A3 v příloze I). Naši podrobnou analýzu a závěry podporující tabulku 1 uvádí příloha I.

Tabulka 1

Pokrytí rizik pro udržitelnost souvisejících s bioenergií v návrhu druhé směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, který předložila Komise

	Rizika pro udržitelnost	Je riziko řešeno?
1) Snížení biologické rozmanitosti	1 a)v důsledku přímé změny využívání půdy (např. odlesňování, úbytek chráněných oblastí)
	1 b)v důsledku intenzifikace zemědělských postupů (např. úbytek rozmanitosti plodin)
	1 c)v důsledku intenzifikace hospodaření v lesích
2) Degradace půd	2 a)v důsledku přímé změny ve využívání půdy (vedoucí např. k úbytku uhlíku v půdě, erozi)
	2 b)v důsledku intenzifikace zemědělských postupů (např. zhutnění půdy, ztráta úrodnosti půdy, eroze)
	2 c)v důsledku intenzifikace hospodaření v lesích (vedoucí např. ke ztrátě úrodnosti půdy v lesích z důvodu těžby živin – zbytky z lesnictví)
3) Nedostatek a znečištění vody	3 a)v důsledku přímé změny využívání půdy (např. změny vodní bilance)
	3 b)v důsledku intenzifikace zemědělských postupů (např. zavlažování, hnojení)
	3 c)v důsledku intenzifikace hospodaření v lesích (např. změny vodní bilance)
4) Emise skleníkových plynů	4 a)v důsledku emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu vyjma biogenního uhlíku (např. používání hnojiv, přeprava biomasy, únik methanu ze zařízení na výrobu bioplynu)
	4 b)v důsledku nepřímých účinků (např. nepřímé změny ve využívání půdy (ILUC) kvůli přesunu pěstování potravinových plodin, mladším lesům)
	4 c)v důsledku emisí CO2 ze spalování biomasy (biogenní emise)
5) Znečišťování ovzduší	5 a)v důsledku spalování biomasy (např. jemné částice, SO2…)
	5 b)v důsledku emisí znečišťujících látek během zbytku životního cyklu bioenergie (např. přeprava biomasy)
6) Socioekonomická oblast	6 a)neefektivní využívání biomasy (včetně nevyužívání kaskádového principu, neoptimálních metod přeměny biomasy na energii)
	6 b)soutěž se stávajícími druhy použití (např. výroba potravin, dřevo pro papírny a celulózy)

Legenda:

Riziko je řešeno	Riziko je řešeno částečně	Riziko není řešeno

Zdroj: EÚD.

41

Stanovení cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v kombinaci se systémy veřejné podpory pro bioenergii podněcuje využívání bioenergie. Je tomu tak již od počátku 21. století, zejména v případě dopravy a výroby elektřiny. Část této bioenergie se dováží: v roce 2015 EU dovezla 34 % pelet a 9,5 % kapalných paliv, které spotřebovala⁴⁴. Vzhledem k tomu, že neexistují dostatečná ochranná opatření (slabá kritéria udržitelnosti), považujeme za riziko, že návrh druhé směrnice o energii z obnovitelných zdrojů povzbuzuje výrobu a využívání bioenergie prostřednictvím náročných cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v kombinaci s finančními pobídkami, neboť to v dlouhodobém výhledu může vést ke zvýšenému využití neudržitelné biomasy. Navrhovaný rámec tudíž neposkytuje odpovídající základ pro maximalizaci potenciálu venkovských oblastí pro udržitelný rozvoj.

EZFRV prostřednictvím svých výdajů na energii z obnovitelných zdrojů dostatečně nesleduje cíle v oblasti rozvoje venkova

42

Členské státy se mohou rozhodnout financovat investice v oblasti energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím EZFRV. Politika EU v oblasti rozvoj venkova má pomáhat venkovským oblastem EU řešit hospodářské, environmentální a sociální výzvy. Investice do energie z obnovitelných zdrojů financované prostřednictvím EZFRV by tudíž měly nepochybně přinášet venkovským oblastem prospěch. V následujících oddílech zkoumáme, zda Komise a členské státy navrhly a prováděly přiměřené strategie a opatření a zda jsou schopny prokázat výsledky podpory z EZFRV jak v oblasti využití energie z obnovitelných zdrojů, tak v oblasti udržitelného rozvoje venkova.

Při programování rozvoje venkova není energie z obnovitelných zdrojů dostatečně zohledňována

43

EZFRV má potenciál podpořit projekty, které přispívají jak k využívání energie z obnovitelných zdrojů, tak k udržitelnému rozvoji venkova. V zájmu podpory větší efektivnosti nákladů by mělo být financování z EZFRV určené pro energii z obnovitelných zdrojů budováno na řádné strategii a mělo by být poskytováno podle řádně určených a kvantifikovaných potřeb. Mělo by být rovněž koordinováno s ostatními dostupnými zdroji financování a jinými nástroji politiky, například s národními akčními plány pro energii z obnovitelných zdrojů.

44

Příjemci projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mohou získat část investičních nákladů zpět prodejem vyrobené energie za preferenční nebo tržní ceny nebo mohou zlepšit hospodářskou výkonnost svého provozu. Jestliže je však investiční podpora z EZFRV doplněna lákavými tarify výkupních cen, existuje riziko nadměrné kompenzace a nezákonné státní podpory jakožto formy finanční výhody pro příjemce, což potvrdil audit, který Komise provedla v Bulharsku. Odlišné přístupy v členských státech, které jsme navštívili, uvádí rámeček 4.

Celkové plánované výdaje na energii z obnovitelných zdrojů z různých fondů EU nejsou známy

45

Nejsou k dispozici žádné ucelené údaje o plánovaných výdajích na investice do energie z obnovitelných zdrojů v programovém období 2014–2020 v rámci ESI fondů obecně a z EZFRV konkrétně. Tematický cíl ESI fondů 4, „přechod na nízkouhlíkové hospodářství“, na který připadají plánované výdaje ve výši 44 814 milionů EUR⁴⁵, zahrnuje energii z obnovitelných zdrojů, ale i energetickou účinnost a udržitelnou městskou mobilitu. V důsledku toho nemá Komise nijak jasnou představu o plánovaném příspěvku investic z ESI fondů pro využití energie z obnovitelných zdrojů.

46

Na EZFRV připadalo přibližně 11 % přídělu ESI fondů pro tematický cíl 4 (přibližně 5 027 milionů EUR⁴⁶), zatímco plánované výdaje z EZFRV na prioritní oblast 5C v programovém období 2014–2020 činily 798,9 milionu EUR (viz obrázek 4). Investice v rámci této prioritní oblasti se však netýkají jen energie z obnovitelných zdrojů, ale i dalších aspektů biohospodářství, jako jsou dodávky a využití vedlejších produktů, odpady, rezidua a jiné nepotravinové suroviny.

47

Na druhé straně mohou členské státy provádět projekty s prvky energie z obnovitelných zdrojů v rámci jiných prioritních oblastí (viz body 55–58), což dále komplikuje analýzu příspěvku EZFRV k financování energie z obnovitelných zdrojů. Z našeho průzkumu jsme zjistili (viz bod 22), že například Rumunsko (viz rámeček 6) a Slovinsko se rozhodly přidělit jen malé nebo žádné financování pro prioritní oblast 5C, neboť jiné prioritní oblasti, například 2A, 3A, 6A nebo 6B, považovaly za vhodnější. Nizozemsko a Polsko odpověděly, že neplánovaly žádné výdaje z EZFRV na energii z obnovitelných zdrojů, neboť považovaly jiné ESI fondy a své vlastní vnitrostátní programy za dostatečné k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech.

48

V polovině programového období bylo vynaloženo jen 40,9 milionu EUR (5,1 % z celkového rozpočtu 800 milionů EUR)⁴⁷. Významná zpoždění v provádění programů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů mohou být odrazem problémů souvisejících s programováním prioritních oblastí (viz body 55–58), vedle prodlení při přijímání programů rozvoje venkova a doby, kterou členské státy potřebují na návrh a úpravy nového rámce.

V programech rozvoje venkova byl stanoven rozsah toho, jak má být zlepšena vazba mezi zjištěnými potřebami a koncepcí financování energie z obnovitelných zdrojů

49

„Pokyny pro strategické programování na období 2014–2020“, které vydala Komise, uváděly, že „popis strategie (intervenční logika) by měl odůvodňovat výběr, kombinaci a stanovení priorit opatření k rozvoji venkova s ohledem na výsledky analýzy SWOT a zjištěné potřeby. Musí upřednostňovat jednotlivé zjištěné potřeby a odůvodňovat stanovení priorit.“ Za tím účelem Komise přezkoumává strategické úvahy členských států týkající se využití energie z obnovitelných zdrojů ve fázi schvalování programů rozvoje venkova.

50

Komise poskytuje členským státům pokyny prostřednictvím pracovních skupin, monitorovacích výborů, kontrolních seznamů, pokynů k opatřením („dokumentů k opatřením“) atd., aby usnadnila zřízení a provádění programů rozvoje venkova. Pokyny se však výslovně nevěnují strategickým aspektům energie z obnovitelných zdrojů, ani tomu, čeho by investice z EZFRV do energie z obnovitelných zdrojů měly dosáhnout, jak by měly přidávat hodnotu venkovským oblastem a jak by EZFRV měl doplnit stávající režimy financování na úrovni EU a členských států.

51

Zjistili jsme, že všech pět programů rozvoje venkova, které jsme zkoumali, obsahovalo povinné prvky týkající se stanovení cílů, potřeb a strategických aspektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů, žádný z nich však nezahrnoval komplexní analýzu nebo vyčíslení souvisejících finančních potřeb. S výjimkou Rakouska navštívené členské státy nevyužívaly účinně své určené potřeby a analýzy SWOT jako vstupní údaje pro svůj strategický přístup k energii z obnovitelných zdrojů ve svých programech rozvoje venkova; jejich přístup byl nadále velmi obecný. Další nedostatky se týkaly provádění a krátkodobých změn prvotních strategií (viz rámeček 5).

52

Pokyny a kontroly Komise takovým nedostatkům nebránily. Nezajišťovaly, aby členské státy formulovaly důkladné strategie pro energii z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech. Kromě toho volba opatření EZFRV a jejich rozpočtový příděl vždy logicky nevyplývaly z potenciálu a potřeb popsaných v programech rozvoje venkova.

Slabá koordinace jednotlivých zdrojů financování energie z obnovitelných zdrojů

53

Stávající právní rámec⁴⁸ prosazuje účinné, efektivní a koordinované provádění jednotlivých fondů EU, zejména ESI fondů. Odpovědnost za odůvodnění potřeby zásahu v rámci programu rozvoje venkova a zajištění dobré koordinace mezi fondy spočívá zejména na členských státech. Komise poskytuje členským státům podporu a pokyny tím, že vydává strategické směry, prosazuje správní postupy a monitoruje provádění programů.

54

Při přezkumu vzorku dohod o partnerství a programů rozvoje venkova na programové období 2014–2020 jsme zjistili, že členské státy určily několik potenciálních zdrojů financování a stanovily obecné vymezující zásady a opatření, aby předešly dvojímu financování. Námi přezkoumané strategické dokumenty však neobsahovaly žádné další informace o přínosech, kterých by mohlo být dosaženo účinnou koordinací různých zdrojů financování pro energii z obnovitelných zdrojů. Také chyběla analýza potenciálních substitučních účinků nebo mezer ve financování v této oblasti⁴⁹.

Přiřazování opatření v oblasti energie z obnovitelných zdrojů různým prioritním oblastem

55

Jak je vysvětleno v bodech 14 a 15, rámec politiky rozvoje venkova 2014–2020 je strukturován na základě šesti priorit, které se dále člení na osmnáct 18 tematických prioritních oblastí (viz obrázek 3). Podpora energie z obnovitelných zdrojů je zahrnuta do prioritní oblasti 5C, která se týká dodávek a využití energie z obnovitelných zdrojů.

56

Prioritní oblasti se provádějí prostřednictvím opatření pro rozvoj venkova. Obrázek 5 uvádí příklady přidělení opatření a ukazatele stanovené pro prioritu č. 5. Jedno opatření však může přispívat k několika prioritním oblastem, prioritám a cílům.

57

Členské státy kromě toho mohou určit sekundární účinky u konkrétních opatření přidělených v rámci prioritní oblasti 5C, které mají dopad na další prioritní oblasti. Například doplnění fotovoltaických panelů na střechu nové stodoly využívané ke zlepšení hospodářské výkonnosti příjemce by mohlo být posouzeno jako projekt týkající se energie z obnovitelných zdrojů (tj. v rámci prioritní oblasti 5C), nebo jako součást modernizace zemědělského podniku, a tudíž jako projekt spadající do prioritní oblasti 2A (viz obrázek 3), v němž by složka energie z obnovitelných zdrojů měla sekundární dopad na prioritní oblast 5C.

58

Členské státy nepřiřazovaly opatření v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a druhy projektů prioritním oblastem jednotným způsobem (viz rámeček 6). To bude mít dopad na účinnost monitorování a hodnocení projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů, které byly financovány z EZFRV (viz body 69–71), zejména z toho důvodu, že Komise nevydala dodatečné pokyny k jednotnému přiřazování projektů prioritním oblastem ve všech členských státech.

Monitorování a hodnocení poskytuje jen málo informací o finančním krytí a výsledcích investic do energie z obnovitelných zdrojů

59

Údaje o výkonnosti dokládající účinnost a efektivnost výdajů na energii z obnovitelných zdrojů v rámci rozvoje venkova jsou nezbytné k prokázání toho, čeho bylo s rozpočtem EU dosaženo a zda byly tyto prostředky vynaloženy dobře. Kromě toho jsou informace z monitorování a hodnocení cenným nástrojem pro zlepšení efektivnosti a účinnosti výdajů na rozvoj venkova, neboť jsou podkladem pro průběžné řízení programů, poukazují na možná zlepšení a pomáhají formovat budoucí politiku.

Energie z obnovitelných zdrojů ve společném rámci pro monitorování a hodnocení 2007–2013

Ve společném rámci pro monitorování a hodnocení neexistují komplexní informace týkající se energie z obnovitelných zdrojů

60

Mnoho členských států (včetně všech pěti členských států, které jsme navštívili) se rozhodlo využít finanční prostředky z EZFRV k financování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů od začátku programového období 2007–2013. V té době neexistovaly žádné konkrétní ukazatele k měření výstupů nebo výsledků projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

61

To se změnilo v rámci „kontroly stavu“ SZP, kdy byla energie z obnovitelných zdrojů uznána za „novou výzvu“ a členské státy získaly dodatečné finanční krytí pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na zbytek programového období (2009–2013) (viz bod 14). V této souvislosti byly členské státy povinny monitorovat výdaje a počet příjemců projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů financovaných v rámci této „nové výzvy“. Nemusely však shromažďovat údaje o výsledcích projektů, například o vyrobené energii z obnovitelných zdrojů nebo instalované kapacitě. V důsledku toho na úrovni EU neexistují komplexní údaje o projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů financovaných z EZFRV v období 2007–2013; ukazatele, které existují, se týkají výhradně dodatečných finančních prostředků vynaložených na energii z obnovitelných zdrojů v rámci „kontroly stavu“ SZP.

62

Zkoumali jsme údaje o projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (počet projektů, vyplacená podpora), které poskytly námi navštívené členské státy, a ve čtyřech z navštívených členských států jsme zaznamenali řadu nesrovnalostí⁵¹ mezi daty vykázanými Komisi a našimi výpočty na základě číselných údajů z projektových databází členských států. Orgány nám nebyly schopny podat vysvětlení, což vyvolává pochybnosti ohledně přesnosti a úplnosti údajů z „kontroly stavu“ SZP.

63

Kromě toho také na úrovni EU nejsou k dispozici žádné komplexní informace o počtu projektů, výrobě energie z obnovitelných zdrojů nebo instalované kapacitě. V důsledku toho není možné vyčíslit přínos EZFRV k využívání energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech. Vzhledem k tomu, že chybí relevantní a spolehlivé informace o energii z obnovitelných zdrojů, nelze posoudit účinnost těchto opatření v uvedeném období a je nadále nejasné, na jakém základě členské státy určily ve svých programech rozvoje venkova části věnované energii z obnovitelných zdrojů. Tato zjištění jsou v souladu s našimi předchozími připomínkami, které se týkaly údajů z monitorování podpory z EFRR a FS pro energii z obnovitelných zdrojů v programovém období 2007–2013⁵².

Hodnocení programů ve společném rámci pro monitorování a hodnocení poskytovala jen omezené informace o dopadu podpory energie z obnovitelných zdrojů na rozvoj venkova

64

Zpoždění při provádění programů víceletého finančního rámce je opakující se problém, na nějž jsme v minulosti upozorňovali v mnoha oblastech politik⁵³. Zpoždění při provádění programů rozvoje venkova v období 2007–2013 znovu vedla k nesouladu mezi výdajovým cyklem a načasováním požadavků na podávání zpráv. V důsledku toho byly pro hodnocení v polovině období k dispozici omezené příslušné údaje o energii z obnovitelných zdrojů, přestože byly poskytnuty určité užitečné informace (viz rámeček 7). Mnoho členských států mělo zpoždění při dokončování svých následných hodnocení⁵⁴.

65

Z našeho přezkumu následných hodnocení vyplynulo, že tato hodnocení se zabývala investicemi do energie z obnovitelných zdrojů (např. použitých opatření), ale že dopad těchto investic na udržitelný rozvoj venkova nebyl vždy analyzován. Nebyly provedeny příslušné analýzy, zahrnující například environmentální přínosy energie z obnovitelných zdrojů pro venkovské oblasti, diverzifikaci příjmů, tvorbu pracovních míst, zlepšení energetické infrastruktury a služeb ve venkovských oblastech atd.

66

Zaznamenali jsme však některé správné postupy týkající se hodnocení projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (viz rámeček 7).

Energie z obnovitelných zdrojů ve společném systému pro monitorování a hodnocení 2014–2020

67

Nový výkonnostní rámec programového období 2014–2020 má při provádění programu rozvoje venkova zvýšit oproti minulosti zaměření na výsledky. V této souvislosti poskytuje CMES⁵⁵, společný systém monitorování a hodnocení v oblasti rozvoje venkova, podrobný společný soubor ukazatelů, které mají být používány pro prioritní oblasti, a společné hodnotící otázky, které mají být v budoucnosti zodpovězeny s cílem posoudit pokrok a výsledky politiky rozvoje venkova, jakož i dopad, účinnost, efektivnost a relevanci intervenčních opatření v rámci politiky rozvoje venkova.

68

Společný systém monitorování a hodnocení vyžaduje, aby byly poskytovány monitorovací informace o ukazatelích „Celkové investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů“ (cílový ukazatel T 16) a „Energie z obnovitelných zdrojů vyrobená na základě podpořených projektů“ (doplňkový ukazatel výsledku R 15). Členské státy mají možnost stanovit další ukazatele výstupů pro konkrétní opatření a Komise potvrdila, že se tak rozhodlo deset členských států nebo regionů⁵⁶. Většinu těchto dodatečných ukazatelů pro konkrétní opatření u prioritní oblasti 5C však představovaly ukazatele vstupů, například veřejné výdaje, nebo ukazatele výstupů, například počet příjemců, projektů nebo opatření, jimž byla poskytnuta podpora. Tyto ukazatele tudíž nemohou poskytnout řádný základ pro posouzení výsledků složky programů rozvoje venkova týkající se energie z obnovitelných zdrojů, nebylo tudíž možné zlepšit zaměření na výsledky⁵⁷.

69

Další komplikace spočívá v tom, že údaje o výkonnosti se shromažďují jen na úrovni prioritních oblastí⁵⁸. Projekty v rámci EZFRV přiřazené prioritní oblasti 5C tudíž neposkytují komplexní údaje o energii z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech, neboť některé projekty mohou s energií z obnovitelných zdrojů souviset nepřímo (například hospodaření v lesích), ale jsou přiřazeny prioritní oblasti 5C, zatímco jiné mohou být posouzeny jako projekty se sekundárním přínosem pro prioritní oblast 5C, a tudíž budou podpořeny v rámci jiných prioritních oblastí, například 2A, 3A, 6A, 6B atd. V důsledku toho budou informace o „celkových investicích do výroby energie z obnovitelných zdrojů“ (cílový ukazatel T 16) odrážet jen to, co bylo přiřazeno v rámci prioritní oblasti 5C, a nebudou uvádět celkový obraz všech investic do energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech.

70

Další ukazatel, ukazatel výsledku R 15 – „energie z obnovitelných zdrojů vyrobená na základě podpořených projektů“, má pokrýt všechny projekty energie z obnovitelných zdrojů. Pokyny Komise však uvádějí, že hodnotitelé by mohli údaje pro tento ukazatel shromažďovat různými způsoby, například prostřednictvím statistických průzkumů EU i členských států. Srovnatelnost údajů na úrovni EU tak závisí na tom, jaký způsob hodnotitelé zvolí.

71

Ačkoli Komise vydala podrobné pokyny na podporu přípravy podávání zpráv a hodnocení, propojení ukazatelů společného systému monitorování a hodnocení a prioritních oblastí by mohlo pro hodnotitele znamenat dodatečnou zátěž, mohlo by mít dopad na kvalitu hodnocení programu a jejich srovnatelnost a mohlo by vést k prodlením, jak se stalo v minulosti. Nejsou-li v klíčových okamžicích podávání zpráv k dispozici spolehlivé informace z monitorování a hodnocení, mohou členské státy a Komise přijít o možnost zlepšit provádění opatření v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů potvrzují svůj potenciál pro rozvoj venkova i přes nedostatky výběrových postupů a provádění projektů

72

Členské státy nesou odpovědnost za výběr projektů rozvoje venkova, přičemž cílem je lépe zaměřit opatření pro rozvoj venkova vůči prioritám EU a cílům a strategiím členských států. Za tím účelem jsou členské státy povinny stanovit a používat jasná, relevantní a objektivní kritéria způsobilosti a výběru spolu s objektivními, spravedlivými a transparentními postupy⁵⁹.

73

Kritéria způsobilosti jsou požadavky, které musí projekty splnit, aby byly způsobilé k podpoře z EZFRV. Tato způsobilost představuje podmínku typu „ano/ne“. Výběrová kritéria stanoví členské státy, aby určily priority projektů, které nejlépe splňují identifikované potřeby a cíle stanovené v plánech rozvoje venkova. Členské státy by měly výběrová kritéria používat i v případech, kdy je k dispozici dostatek prostředků na schválení všech žádostí, aby bylo zajištěno řádné finanční řízení⁶⁰. V tomto případě by měly zejména zajistit výběr životaschopných projektů, které podporují využívání energie z obnovitelných zdrojů a přidávají hodnotu venkovským oblastem.

Většina projektů zajistila přínosy pro využívání energie z obnovitelných zdrojů a rozvoj venkova

74

Provedli jsme audit projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které byly různého druhu a velikosti (viz příloha II). Vzorek projektů obsahoval jak investice, které dodávaly energii z obnovitelných zdrojů třetím stranám, tak i jiné investice, které generovaly energii pro vlastní spotřebu vlastníků projektu.

75

Cílem projektů „dodávek energie třetí straně“ bylo zejména diverzifikovat příjmy zemědělských nebo lesnických podniků. Některé projekty iniciovaly a prováděly malé a střední podniky nebo mikropodniky. Úspěšné projekty tohoto druhu poskytovaly nové a dobře přijímané energetické služby pro soukromé domácnosti a veřejné budovy ve venkovských oblastech. Tyto projekty měly environmentální přínosy, zejména v případě systémů dálkového vytápění, které jsou obecně energeticky účinnější a mají nižší emise než individuální systémy vytápění. Uvedené projekty rovněž umožnily vlastníkům projektů využít nových podnikatelských příležitostí. Umožnily dodavatelům surovin v celém místním dodavatelském řetězci biomasy, zejména zemědělcům a lesníkům, diverzifikovat příjmy a udržet jejich hospodářství (viz rámeček 8).

76

Využívání energie z obnovitelných zdrojů vyžaduje také důkladné plánování, jakož i instalační práce a údržbu. Odbornost a zkušenosti získané v regionu jsou z hlediska jeho dalšího rozvoje k produkci a využití energie z obnovitelných zdrojů cenným aktivem a přínosy mohou přesáhnout počáteční investice do projektu.

77

„Projekty pro vlastní spotřebu“ poskytovaly přínosy zemědělským nebo lesnickým hospodářstvím a potravinářským podnikům, například formou bezpečnosti dodávek energie a soběstačnosti, snížených nákladů na energii, lepší finanční výkonnosti nebo snížené uhlíkové stopy. Rovněž nepřímo přispěly k udržitelnému rozvoji tím, že zajistily pracovní místa a výdělečné příležitosti pro místní obyvatele nebo přispěly ke zlepšení environmentální situace v regionu (viz rámeček 9).

Výběrové postupy členských států však nezajišťovaly, že budou vybrány nejvhodnější projekty…

78

Členské státy jsou povinny stanovit výběrová kritéria pro výběr projektů, aby zajistily co nejlepší využití finančních zdrojů pro rozvoj venkova. Zjistili jsme, že navštívené členské státy tuto zásadu nenaplňovaly vždy.

79

Zkoumali jsme výběrová kritéria a postupy v programovém období 2014–2020 a zjistili jsme, že čtyři z pěti členských států⁶¹, které jsme navštívili, používaly výběrová kritéria, která byla (do jisté míry) relevantní k zajištění toho, aby prioritu získaly projekty, které usnadňovaly využívání energie z obnovitelných zdrojů a udržitelný rozvoj venkova: například projekty, u nichž se očekávaly pozitivní účinky na diverzifikaci příjmů a životní prostředí, využití lokálně produkovaných a zpracovávaných surovin (paliv z biomasy) nebo zohlednění místních strategií a zapojení místních obyvatel. Tyto snahy však byly částečně ohroženy slabými výběrovými postupy. Dospěli jsme k názoru, že Rakousko, Bulharsko, Itálie (Toskánsko) a Francie (Basse-Normandie, zde se to týká opatření v oblasti lesnictví) používaly nenáročné systémy hodnocení s minimálními prahovými hodnotami, kterých bylo možné dosáhnout splněním jen jednoho či několika málo kritérií.

… a jejich důsledkem byly projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které měly pro venkovské oblasti jen okrajový přínos

80

Nedostatky výběrových postupů v členských státech mohou vést k financování projektů, které poskytují hospodářský přínos svým vlastníkům, ale mají jen malý dopad na venkovské oblasti. Je tomu tak i u některých z projektů navštívených během auditu. Finanční podpora nebyla vždy využita k tvorbě pracovních míst nebo podněcování dalších podnikatelských příležitostí, ke zlepšování situace stávajících zemědělských nebo lesnických hospodářství nebo k poskytování energetických služeb lidem na venkově (viz rámeček 10).

81

Naše návštěvy projektů potvrdily pozitivní dopad určitých druhů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na rozvoj venkova, který odůvodňoval finanční podporu z EZFRV. S ohledem na existenci několika dalších programů podpory energie z obnovitelných zdrojů by však podporu z EZFRV neměly získávat projekty, které nepřispívají k cíli v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ani k obecným cílům rozvoje venkova.

Závěry a doporučení

82

Legislativní a politické dokumenty EU zdůrazňují záměr využívat potenciálně pozitivní dopad investic do energie z obnovitelných zdrojů na rozvoj venkova. Studie potvrzují, že energie z obnovitelných zdrojů může mít pozitivní účinky na udržitelný rozvoj venkova, existují však i environmentální a socioekonomická rizika, která jsou spojena a využitím určitých druhů energie z obnovitelných zdrojů.

83

V auditu jsme zkoumali rámec pro energii z obnovitelných zdrojů a zaměřili jsme se na tom, jak uvedený rámec začlenil prvky rozvoje venkova. Také jsme zkoumali rámec politiky rozvoje venkova a jeho provádění v členských státech, abychom posoudili, zda podpora energie z obnovitelných zdrojů z EZFRV skutečně přispěla k udržitelnému rozvoji venkova.

84

Na základě svého auditu docházíme k závěru, že financování projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů má významný potenciál usnadnit udržitelný rozvoj venkova, ten však dosud zůstává z větší části nevyužit.

85

Došli jsme k závěru, že stávající rámec politiky Komisi a členských států nezohledňoval odpovídajícím způsobem aspekt energie z obnovitelných zdrojů týkající se venkova. V důsledku toho nebyly příležitosti v rámci využívání energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech využity dostatečně. Komise nedávno navrhla určité změny rámce politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které by tuto situaci mohly zlepšit (body 24–31).

Doporučení 1 – Ověřování dopadu politik na venkovské oblasti v rámci budoucí politiky týkající se energie z obnovitelných zdrojů

Při stanovování své budoucí politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by Komise a členské státy měly přihlédnout k okolnostem a potřebám venkovského společenství a hospodářství, zvážit potenciální pozitivní a negativní dopady politiky a zajistit, aby se venkovským oblastem dostalo spravedlivých výsledků politiky.

Za tím účelem by Komise ve spolupráci s členskými státy měla vypracovat relevantní mechanismus, který by mohl být inspirován mechanismem ověřování dopadu politik na venkovské oblasti, který předpokládá „politický směr 1“ deklarace Cork 2.0 z roku 2016.

Komise by tento nástroj měla zavést v postupu konzultací s členskými státy o integrovaných národních plánech v oblasti energetiky a klimatu, které musí být Komisi oznámeny do 1. ledna 2019, a měla by členským státům poskytnout pokyny k jeho uplatňování.

Cílové datum provedení: konec roku 2019.

86

Kromě toho, pokud jde o bioenergii, která představuje energii z obnovitelných zdrojů, jež je nejvýrazněji spojena s venkovskými oblastmi, environmentální a socioekonomická rizika spojená s jejím využíváním nejsou v aktuálních nebo navrhovaných rámcích politiky Komise dostatečně řešena. Kombinace cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, režimů veřejné podpory a slabých kritérií udržitelnosti pro rizika bioenergie podporuje využívání biomasy pro energetické účely, aniž by existovaly dostatečné záruky toho, že biomasa byla získána udržitelným způsobem (body 32–41).

Doporučení 2 – Zdokonalený rámec udržitelnosti bioenergie

Komise by se společnými normotvůrci měla navrhnout budoucí rámec politiky pro bioenergii tak, aby zajišťoval dostatečnou ochranu před neudržitelným využíváním biomasy pro energetické účely. Rámec by měl uznat a řešit rizika udržitelnosti z hlediska nárůstu využití bioenergie prostřednictvím cílů a režimů finanční podpory a měl by zajistit zmírnění souvisejících environmentálních a socioekonomických rizik.

Cílové datum provedení: 2020.

87

Komise neposkytla jasné pokyny ke způsobu, jakým by podpora z EZFRV pro energii z obnovitelných zdrojů mohla přidávat hodnotu na evropské úrovni a jak by měla doplnit stávající režimy financování na úrovni EU a členských států. Proto hrozí, že EZFRV se stane jen dalším zdrojem financování energie z obnovitelných zdrojů, aniž by rozvoj venkova získal jakoukoli prioritu.

88

Komise vydala komplexní pokyny pro členské státy týkající se zřízení a provádění jejich programů rozvoje venkova. Zčásti v důsledku absence jasné vize v oblasti podpory z EZFRV pro energii z obnovitelných zdrojů však navštívené členské státy přijaly jen velmi obecný strategický přístup k podpoře energie z obnovitelných zdrojů a nekoordinovaly dostatečně podporu z EZFRV s jednotlivými dalšími zdroji financování z EU a členských států pro energii z obnovitelných zdrojů, aby tak maximalizovaly dopad této podpory ve venkovských oblastech. Kromě toho jsme zjistili, že opatření týkající se energie z obnovitelných zdrojů nebyla jednotně přiřazována prioritním oblastem v EU, což se jeví jako neoptimální, domníváme se však, že se jedná zejména o problém v oblasti monitorování a hodnocení (body 49–58).

Doporučení 3 – Jasné pokyny k úloze EZFRV při podpoře energie z obnovitelných zdrojů

V rámci přípravy jejich budoucí politiky v oblasti rozvoje venkova by Komise měla stanovit, čeho by investice z EZFRV do energie z obnovitelných zdrojů měly dosáhnout, jak by měly přidávat hodnotu ve venkovských oblastech a jak by EZFRV měl doplnit stávající režimy financování EU a členských států týkající se energie z obnovitelných zdrojů.

V této souvislosti by Komise měla využít relevantní zkušenosti se správnými postupy, které byly zjištěny během našeho auditu (viz rámeček 7, rámeček 8 a rámeček 9), jakož i podobné zkušenosti popsané ve studii OECD „Propojování energie z obnovitelných zdrojů s rozvojem venkova“ (viz rámeček 1).

Cílové datum provedení: konec roku 2018.

89

Aby Komise a členské státy mohly zlepšit provádění podpory z EZFRV v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, má pro ně při přípravě zpráv zásadní význam dostupnost relevantních a spolehlivých informací z monitorování a hodnocení. I přes některé příklady správné praxe však neexistují komplexní informace z monitorování a hodnocení o podpoře projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů z EZFRV a jiných fondů EU dostupných pro programové období 2007–2013 (body 60–65).

90

Pro programové období 2014–2020 Komise vydala pokyny, aby podpořila podávání zpráv a hodnocení, které zajišťují členské státy. Různé přístupy členských států k definování primárních a sekundárních přínosů projektů a k přiřazování opatření a druhů projektů však budou mít negativní dopad na účinnost monitorování a hodnocení. Hlavní ukazatele relevantní pro energii z obnovitelných zdrojů v programovém období 2014–2020⁶³ mají omezenou informační hodnotu kvůli omezenému rozsahu a metodickým problémům. Členské státy mohly používat doplňující relevantní ukazatele, avšak učinilo to jen málo z nich. Tato omezení vyžadují od hodnotitelů v členských státech dodatečné úsilí a mohou vést k nejednotnému podávání zpráv v rámci celé EU a k prodlením (body 67–71).

91

Ve zvláštní zprávě č. 16/2017⁶⁴ jsme již upozornili, že Komise musí zajistit, aby rozšířené výroční zprávy o provádění v roce 2019 poskytly jasné a úplné informace o výsledcích programů, a musí přesněji definovat jednotlivé typy ukazatelů pro programové období po roce 2020.

Doporučení 4 – Jednodušší a účelnější rámec monitorování a hodnocení

Pokud jde o podporu z EZFRV pro energii z obnovitelných zdrojů, Komise by měla vyžadovat, aby členské státy ve svých rozšířených výročních zprávách o provádění v roce 2019 předložily patřičné informace o výsledcích programů v oblasti projektů energie z obnovitelných zdrojů. Tyto informace by měly Komisi umožnit, aby zjistila, kolik výdajů z EZFRV bylo vyplaceno na projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a jaká je instalovaná energetická kapacita nebo energie produkovaná z takových projektů.

Cílové datum provedení: konec roku 2018.

92

Členské státy jsou povinny zajistit, aby jejich výběr projektů cílil na priority EU a na jejich vlastní cíle v souladu s jejich strategií. Za tím účelem by měly stanovit a používat jasná, relevantní a objektivní a kritéria způsobilosti a výběru spolu s objektivními, spravedlivými a transparentními postupy. Komise v tomto ohledu poskytla pokyny, například formou seminářů a dokumentů s pokyny⁶⁵.

93

Námi navštívené projekty produkovaly energii pro vlastní spotřebu provozovatelů projektů nebo pro dodávky třetím stranám nebo podporovaly využívání energie z obnovitelných zdrojů nepřímo (body 74–77). Vysoké rozpočty na prioritní oblast 5C spolu s nízkými mírami provádění (viz bod 48) a nedostatečnými postupy výběru (body 78 a 79) však znamenají riziko, že podpora z EZFRV bude poskytnuta na projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které neposkytují žádný jasný přínos venkovským oblastem, v nichž se nacházejí, aby se u vyčleněných finančních prostředků předešlo zrušení závazku k financování.

Doporučení 5 – Lepší výběr projektů, který zohlední přidanou hodnotu pro venkovské oblasti a životaschopnost projektů

Aby zmírnila rizika spojená s vysokými rozpočty pro prioritní oblast 5C spolu s nízkými mírami provádění a nedostatečnými výběrovými postupy, měla by Komise s členskými státy posílit nutnost uplatňování příslušných výběrových postupů, aby byla podpora poskytnuta jen na životaschopné energetické projekty s jasným přínosem pro udržitelný rozvoj venkova.

Cílové datum provedení: konec roku 2018.

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Phil WYNN OWEN, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 10. ledna 2018.

Glosář a zkratky

AEBIOM: European Biomass Association (Evropské sdružení pro biomasu)

Anaerobní digesce: Proces, kterým se organická hmota, například živočišný nebo potravinový odpad, rozkládá za účelem produkce bioplynu a biohnojiva.

Analýza SWOT: Metoda pro určení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb u organizace nebo regionu, která se používá v programu rozvoje venkova.

Analýza životního cyklu (Life-cycle analysis, LCA): Postup o několika krocích pro výpočet dopadu na životní prostředí za dobu životnosti výrobku nebo služby.

Bioenergie: Energie vyráběná z biomasy.

Biohospodářství: Ty části hospodářství, které využívají obnovitelné biologické zdroje z půdy a moře (například plodiny, lesy, ryby, zvířata a mikroorganismy) k produkci potravin, materiálů a energie.

Biomasa: Biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu.

CO₂: Oxid uhličitý

Dálkové vytápění nebo dálkové chlazení: Distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednictvím sítě do několika budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu.

Dohoda o partnerství: Dokument, který vypracuje členský stát za účasti partnerů, jenž stanoví strategii, priority a mechanismy členského státu pro účinné a efektivní využívání evropských strukturálních a investičních fondů. Tento dokument schvaluje Komise na základě posouzení a dialogu s členským státem.

EEG: DE: Erneuerbare-Energien-Gesetz (zákon o obnovitelných zdrojích energie)

Energie z obnovitelných zdrojů: Energie získaná z obnovitelných zdrojů, které se během délky lidského života přirozeně obnovují, jako je sluneční světlo, vítr, biomasa a geotermální teplo.

Evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy): Evropské strukturální a investiční fondy tvoří skupina pěti samostatných fondů, jejichž cílem je snížit regionální rozdíly v EU a jejichž politický rámec je stanoven na sedmileté rozpočtové období víceletého finančního rámce. Těmito pěti fondy jsou Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR): Cílem Evropského fondu pro regionální rozvoj je posílit hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii odstraňováním hlavních regionálních rozdílů. K tomuto účelu slouží finanční podpora budování infrastruktury a produktivní investice do vytváření pracovních míst určené zejména podnikům.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV): Poradní orgán, který poskytuje zástupcům evropských sociálně-profesních zájmových skupin a ostatním formální platformu k vyjádření názorů na záležitosti EU.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV): Cílem Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova je pomáhat venkovským oblastem EU řešit celou řadu hospodářských, environmentálních a sociálních výzev.

FV: Fotovoltaický

GŘ: Oddělení a útvary Evropské komise označované jako generální ředitelství (GŘ).

GŘ AGRI: Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova

GŘ CLIMA: Generální ředitelství Komise pro oblast klimatu

GŘ ENER: Generální ředitelství Evropské komise pro energetiku

GŘ ENV: Generální ředitelství Evropské komise pro životní prostředí

Horizont 2020: Program EU pro výzkum a inovace na období 2014–2020.

Jednotky energie

• toe – tuna ropného ekvivalentu je množství energie uvolněné při spalování jedné tuny ropy, přibližně 42 GJ
  ktoe – kilotuna (tisíc tun) ropného ekvivalentu
  Mtoe – milion tun ropného ekvivalentu
• kW – kilowatt
• MWh/kWh – megawatthodina/kilowatthodina

Komunity obnovitelné energie: Malý nebo střední podnik či nezisková organizace, jejichž akcionáři či členové spolupracují při výrobě, distribuci, uskladnění nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů.

„Kontrola stavu“ SZP: V roce 2009 proběhla prověrka jednotlivých složek SZP, které byly upraveny tak, aby SZP směřovala k vyváženému a ekologickému rozvoji. Tato úprava společné zemědělské politiky je známa pod názvem „kontrola stavu“.

Kritéria udržitelnosti: Soubor kritérií pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, která definuje směrnice o energii z obnovitelných zdrojů a návrh druhé směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, týkajících se postupů využívání půdy a hospodaření v lesích, úspor emisí skleníkových plynů a účinnosti přeměny energie a cílem zajistit environmentální udržitelnost bioenergie.

LEADER: Metoda komunitně vedeného místního rozvoje pro mobilizaci a rozvoj venkovských společenství prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (místních akčních skupin). Výraz je francouzskou zkratkou pro Liaison Entre Actions de Développement de lʼEconomie Rurale (CS: „Vazby mezi akcemi pro rozvoj hospodářství venkova“).

LIFE: FR: L’Instrument Financier pour l’Environnement Finanční nástroj EU podporující projekty v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a změny klimatu v celé EU.

MSP: Malé a střední podniky

Návrh druhé směrnice o energii z obnovitelných zdrojů: Návrh směrnice o energii z obnovitelných zdrojů v období 2021–2030, který předložila Evropská komise dne 30. listopadu 2016.

Nepřímé změny ve využívání půdy (Indirect land-use changes, ILUC): Přeměna půdy v důsledku přesunu zemědělské produkce, tj. situace, kdy se stávající zemědělská půda převádí na produkci energetických plodin, jako je kukuřice, ozdobnice nebo vrba a produkce potravin a krmiv se rozšiřuje na dříve nezemědělskou půdu, např. do lesů, travních porostů, rašelinišť, mokřadů a jiných na uhlík bohatých ekosystémů. Po přeměně těchto typů půdy na osevní plochy se může zvýšit produkce emisí CO₂.

NREAP: Národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů podle článku 4 směrnice o energii z obnovitelných zdrojů.

Ověřování dopadu politik na venkovské oblasti: Cílem ověřování dopadu politik na venkovské oblasti (tzv. rural proofing) je pochopit dopady zásahů vládní politiky a zajistit spravedlivé a vyvážené výsledky politiky pro venkovské oblasti. Podstatou tohoto postupu je hledání nejlepších metod realizace politik ve venkovských oblastech.

Povinné kvóty: Minimální podíly energie z obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie energetických služeb, dodavatelů elektřiny nebo někdy i velkých spotřebitelů elektřiny, které definují vnitrostátní, regionální nebo místní vlády.

Prioritní oblast 5C: Prioritní oblast „obnovitelné energie“ – zahrnuje širokou škálu cílů, k nimž patří usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů, odpadů a reziduí a z jiných nepotravinářských surovin pro účely biologického hospodářství.

Prioritní oblasti: Evropská unie určila šest priorit pro rozvoj venkova. V jejich rámci se rozlišuje 18 „prioritních oblastí“ v zájmu přesnějšího stanovení cílů jednotlivých priorit a usnadnění programování.

Program rozvoje venkova (PRV): Dokument, který vypracoval členský stát nebo region a schválila Komise a jehož cílem je plánovat a monitorovat provádění politiky rozvoje venkova na regionální nebo vnitrostátní úrovni.

Programové období: Období k provádění politiky rozvoje venkova, které se kryje s víceletým finančním rámcem EU. Současné programové období zahrnuje roky 2014–2020 a následuje po programovém období 2007–2013.

Samospotřebitel (samospotřebitel energie z obnovitelných zdrojů): Aktivní zákazník, který spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již může také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jeho prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb nebo uzavřená distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost.

Skleníkové plyny (greenhouse gases, GHG): Plyny, které v atmosféře Země tvoří určitý plášť, pod nímž se drží teplo a který zahřívá povrch Země prostřednictvím tzv. „skleníkového efektu“. Hlavními skleníkovými plyny jsou oxid uhličitý (CO₂), methan (CH₄), oxid dusný (N₂O) a fluorované plyny (HFC, PFC, SF₆ a NF₃).

Směrnice o energii z obnovitelných zdrojů: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5. 6. 2009, s. 16).

Společná zemědělská politika (SZP): Soubor právních předpisů a postupů, které Evropská unie přijala s cílem zajistit společnou a jednotnou politiku v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.

Společný rámec pro monitorování a hodnocení (CMEF – Common Monitoring and Evaluation Framework): Celounijní rámec pro monitorování a hodnocení v oblasti rozvoje venkova v programovém období 2007–2013. V programovém období 2014–2020 se vztahuje na oba pilíře SZP (EZFRV a EZZF).

Společný systém pro monitorování a hodnocení (CMES – Common Monitoring and Evaluation System): Součást společného rámce pro monitorování a hodnocení – pravidla a postupy, které se týkají rozvoje venkova (pilíř II SZP).

Státní podpora: Podpora poskytovaná členskými státy, díky níž příjemci získávají ekonomickou výhodu. Může spočívat v přímé finanční podpoře nebo v nepřímé podpoře, jako jsou daňové výhody, lepší podmínky pro nákup nebo nájem půdy, poskytnutí půjčky nebo záruky za bankovní úvěr za lepších podmínek, než jsou obvyklé tržní sazby atd.

Tarify výkupních cen (Feed-in tariffs, FIT): Režim podpory, v němž jsou výrobcům energie z obnovitelných zdrojů vypláceny pevné ceny elektřiny za každou jednotku vyrobené energie dodané do rozvodné sítě. Platba tarifů výkupních cen je zaručena na určité období, které často souvisí s ekonomickou životností příslušného projektu energie z obnovitelných zdrojů (obvykle 10 až 25 let).

Trialog: Tripartitní zasedání zástupců Parlamentu, Rady a Komise týkající se legislativních návrhů. Účelem těchto kontaktů je dosáhnout dohody na balíčku pozměňovacích návrhů přijatelných pro Radu i Parlament. Komise vystupuje jako mediátor s cílem zprostředkovat dohodu společných normotvůrců.

Uhlíková stopa: Množství skleníkových plynů emitovaných do ovzduší během životního cyklu produktu nebo činnosti, vyjádřené pomocí ekvivalentů oxidu uhličitého (CO₂e).

Víceletý finanční rámec (VFR): Víceletý plán výdajů EU, který transformuje priority politiky EU do finančního vyjádření. Platí pro období sedmi let.

Výkupní bonusy (Feed-in premiums, FIP): Režim podpory, v němž je elektrická energie z obnovitelných zdrojů obvykle prodávána na trhu s elektřinou a výrobci získávají k tržní ceně své produkce elektřiny ještě bonus. Výkupní bonusy mohou být buď pevné (tj. na stálé úrovni, nezávislé na tržních cenách), nebo klouzavé (tj. s variabilními úrovněmi podle vývoje tržních cen).

Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (land use, land use change and forestry, LULUCF): Sektor pro účely inventury skleníkových plynů, který zahrnuje emise a pohlcování skleníkových plynů vyplývajících z člověkem přímo vyvolaného využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Podobně jako jiné hospodářské sektory, i využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví má dopady na globální cyklus uhlíku. Činnosti zařazené do využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví mohou dodávat skleníkové plyny do ovzduší nebo je z ovzduší odstraňovat, a mohou tak ovlivňovat změnu klimatu buď negativně (např. odlesňování), nebo pozitivně (např. zalesňování a opětovné zalesňování).

Zelený certifikát: Obchodovatelná komodita, která prokazuje, že energie je vyrobena z obnovitelných zdrojů energie.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát I, který se zaměřuje na udržitelné využívání přírodních zdrojů a jemuž předsedá člen EÚD Phil Wynn Owen. Audit vedl člen EÚD Samo Jereb a podporu mu poskytovali tajemnice kabinetu Jerneja Vrabičová, vyšší manažer Michael Bain, členové hlavního auditního týmu Ramona Bortnowschiová a Els Bremsová a auditoři Roussalia Nikolovová, Anžela Poliulianaitėová, Maria Eulàlia Reverté i Casasová, Frédéric Soblet, Pekka Ulander a Jolanta Žemailaitėová. Jazykovou podporu zajišťovali Miroslava Chakalovová-Siddy a Richard Moore a sekretářské práce Terje Teppan-Niesenová.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

PDF	ISBN 978-92-872-9258-2	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/101162	QJ-AB-18-002-CS-N
HTML	ISBN 978-92-872-9224-7	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/46015	QJ-AB-18-002-CS-Q

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky:
  • 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
  • na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: http://europa.eu.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: http://publications.europa.eu/eubookshop. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz http://europa.eu/contact).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.