Investiční plán pro Evropu

V roce 2015 zahájila Evropská komise spolu se skupinou Evropské investiční banky investiční plán pro Evropu, jehož jádro tvoří Evropský fond pro strategické investice. Jednalo se o nový a inovativní přístup k financování. Fond byl vytvořen s počáteční rizikovou kapacitou ve výši 21 miliard EUR z EU a ze skupiny Evropské investiční banky, což následně přitahuje zejména další zdroje soukromého financování. S ohledem na nesporný úspěch byl fond v roce 2018 dále zlepšován a prodloužen do konce roku 2020 a jeho investiční cíl se zvýšil z 315 miliard EUR na nejméně 500 miliard EUR. Nová pravidla rovněž usnadňují kombinování financování z fondu s evropskými strukturálními a investičními fondy a dalšími zdroji financování EU.

Závazek EU k podpoře zaměstnanosti, růstu a investic přinesl v roce 2018 hmatatelné výsledky. Investiční plán překročil původní cíl a očekávání a od roku 2015 nyní v celé Evropě mobilizoval investice ve výši přes 370 miliard EUR, z nichž dvě třetiny pocházejí ze soukromých zdrojů. Díky podpoře z Evropského fondu pro strategické investice se pro 856 000 malých a středních podniků zlepšil přístup k finančním prostředkům. Odhady ukazují, že fond již podpořil více než 750 000 pracovních míst, přičemž do roku 2020 má být vytvořeno 1,4 milionu nových pracovních míst. Investiční plán již zvýšil hrubý domácí produkt EU o 0,6 %, přičemž tento podíl má do roku 2020 dosáhnout 1,3 %.

Od svého zavedení pomohl investiční plán financovat zavádění vysokorychlostního širokopásmového internetu do 15 milionů domácností, renovovat nebo postavit půl milionu cenově dostupných bytů a zlepšit služby zdravotní péče pro 30 milionů Evropanů. Díky němu bylo 7,4 milionů domácností zásobováno energií z obnovitelných zdrojů a zlepšila se železniční a městská infrastruktura pro 95 milionů cestujících, kteří ji každý rok používají. Přináší při tom prospěch všem členským státům, zejména těm, které byly krizí zasaženy nejvíce.

Na úspěchu investičního plánu se také podílelo Evropské centrum pro investiční poradenství, které poskytuje individualizovanou podporu stovkám navrhovatelů projektů, a Evropský portál investičních projektů, který poskytuje snadno přístupnou databázi projektů připravených pro potenciální investory.

Hospodářská a fiskální politika

Hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Evropě jsou rovněž podporovány pravidly EU pro správu ekonomických a fiskálních záležitostí. Koordinace hospodářské politiky v EU je organizována každoročně v rámci cyklu známého jako evropský semestr. Ten je zahájen koncem každého roku mimo jiné prostřednictvím zveřejnění roční analýzy růstu a návrhu doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny. V březnu 2018 Evropská komise zveřejnila zprávy o jednotlivých zemích, v nichž byly analyzovány hospodářské a sociální problémy, s nimiž se jednotlivé členské státy potýkají, s výjimkou Řecka, které stále ještě využívalo programu podpory stability.

Zprávy o jednotlivých zemích poprvé kladou zvláštní důraz na priority evropského pilíře sociálních práv přijatého v listopadu 2017. V roce 2018 byla věnována zvláštní pozornost analýze problémů spojených s dovednostmi pracovní síly a s tím, jak fungují vnitrostátní záchranné sociální sítě. Zprávy celkově ukázaly, že členské státy dosáhly alespoň „určitého pokroku“ u více než dvou třetin politických doporučení, která byla učiněna v loňském roce.

Od roku 2011, kdy byl zahájen cyklus koordinace politik v rámci evropského semestru, dosáhly členské státy největšího pokroku ve finančních službách a ve fiskální politice a správě fiskálních záležitostí. Výrazného pokroku bylo dosaženo také při řešení přístupu k financování, právních předpisů na ochranu zaměstnanosti a rámců pro pracovní smlouvy.

V květnu Komise vypracovala politická doporučení pro každý členský stát na základě své analýzy ve zprávách o jednotlivých zemích. Tato „doporučení pro jednotlivé země“ se zaměřují na posílení základů pro udržitelný růst podporující začlenění v dlouhodobém horizontu. Komise vyzvala členské státy, aby využily příznivého hospodářského prostředí k provádění strukturálních reforem, které zlepší podnikatelské prostředí a podmínky pro investice, zejména prostřednictvím reforem trhu s výrobky a službami, podpory inovací, zlepšení přístupu malých a středních podniků k finančním prostředkům a boje proti korupci.

Členským státům bylo rovněž doporučeno, aby posílily svou ekonomickou odolnost vůči dlouhodobým problémům, jako jsou demografické trendy, migrace a změna klimatu.

Komise rovněž doporučila, aby země prováděly reformy, kterými připraví pracovní síly na budoucnost, mimo jiné na nové formy práce a stále rozsáhlejší digitalizaci, snižovaly nerovnosti v příjmech a vytvářely pracovní příležitostí, zejména pro mladé lidi.

S cílem podpořit členské státy v jejich reformách Komise rovněž navrhla vytvoření programu na podporu reforem, který v současné době projednává Evropský parlament a členské státy, aby podpořila prioritní reformy s celkovým rozpočtem ve výši 25 miliard EUR a poskytla finanční i technickou podporu a poradenství.

V květnu Komise rovněž dokončila svůj přezkum pokynů, které vydala k fiskálním pravidlům EU v roce 2015. Podle tohoto přezkumu pomohla Komise svými pokyny týkajícími se flexibility dosáhnout správné rovnováhy mezi zajištěním obezřetné fiskální politiky a stabilizací hospodářství. Odhaduje se, že tento přístup přispěl v uplynulých čtyřech letech k růstu hrubého domácího produktu v EU o 0,8 % a vedl k vytvoření 1,5 milionu pracovních míst.

Celkový schodek v eurozóně by podle očekávání měl v roce 2018 klesnout na 0,6 % hrubého domácího produktu, a to z nejvyšší hodnoty 6,2 % hrubého domácího produktu v roce 2009. Poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu by měl klesnout z 91,8 % v roce 2014 na 86,9 % v roce 2018.

V květnu Evropská komise rovněž podnikla řadu kroků v rámci Paktu o stabilitě a růstu. To zahrnovalo doporučení, aby byl v případě Francie ukončen postup při nadměrném schodku. Po vyloučení Francie z tohoto postupu bylo v roce 2018 Španělsko jediným členským státem, na který se vztahovaly postupy vymáhání dodržování fiskálních pravidel EU. V roce 2011 to bylo 24 zemí. Po mnoha obtížných letech Řecko úspěšně dokončilo svůj ekonomický ozdravný program, a zabezpečilo si tak své místo v eurozóně a Evropské unii.

Evropská komise také nadále poskytovala podporu po ukončení programu zemím využívajícím finanční pomoc během krize: Irsku, Španělsku, Kypru, Portugalsku a Rumunsku.

V březnu 2018 vydala Evropská fiskální rada, nezávislý poradní orgán Evropské komise, prohlášení, v němž vyjadřuje obavy ohledně plánovaného přemístění nezávislé dánské hospodářské rady z oblasti Kodaně. V červnu 2018 vyzvala Evropská fiskální rada členské státy, zejména státy s vysokou úrovní veřejného dluhu, aby využily příznivého hospodářského prostředí k posílení veřejných financí. V říjnu 2018 rada zveřejnila svou druhou výroční zprávu. Zahrnovala i přezkum toho, jak byl Pakt o stabilitě a růstu, společně dohodnutá pravidla tvorby fiskální politiky, proveden v hodnotícím cyklu 2017, a návrhy na zjednodušení paktu a jeho zefektivnění.

Roční analýza růstu vypracovaná Evropskou komisí, která byla zveřejněna v listopadu, zjistila, že evropské hospodářství se má v roce 2019 dále rozvíjet. Zaměstnanost se již zvýšila na rekordní úroveň 239 milionů osob a nezaměstnanost klesla na úroveň před krizí (6,8 %), což pomohlo více než 10 milionům lidí vymanit se z chudoby nebo sociálního vyloučení. Růst ekonomiky však neposkytuje stejný prospěch všem občanům a zemím a i nadále jej ohrožuje celosvětová nestabilita a střednědobé až dlouhodobé problémy.

Dokončení unie kapitálových trhů

Unie kapitálových trhů je jednou z hlavních priorit Komise. Doplňuje bankovní unii, posilování hospodářské a měnové unie a mezinárodní úlohu eura. Unie kapitálových trhů také doplňuje investiční plán pro Evropu v posilování evropského hospodářství a stimulování investic k vytváření pracovních míst. Jejím cílem je mobilizovat a nasměrovat kapitál všem podnikům v EU, zejména malým a středním podnikům, které potřebují zdroje na rozvoj a prosperitu.

V květnu Komise navrhla nová pravidla, která malým a středním podnikům umožní lepší přístup k financování prostřednictvím veřejných trhů. Tato iniciativa by měla společnostem z EU pomoci k snadnějšímu a levnějšímu tržnímu financování, aby mohly expandovat. Další návrhy podpoří přeshraniční trh s investičními fondy, podpoří trh EU s krytými dluhopisy coby zdroj dlouhodobého financování a zajistí větší jistotu pro investory v přeshraničních transakcích s cennými papíry a pohledávkami. V současnosti neexistuje žádná právní jistota, pokud jde o to, které vnitrostátní právo se použije při určování, kdo vlastní pohledávku v případě přeshraničního postoupení. Navrhovaná nová pravidla objasňují, podle jakého práva se tyto spory řeší. Nyní je na Evropském parlamentu a Radě, aby tyto a další návrhy přeměnily co nejrychleji v právní předpisy, aby se unie kapitálových trhů stala skutečností.

Komise a Evropský investiční fond (část skupiny Evropské investiční banky) rovněž zahájily program celoevropského fondu fondů rizikového kapitálu na základě výzvy k vyjádření zájmu. Za podpory EU ve výši 410 milionů EUR je cílem šesti zúčastněných fondů získat veřejné a soukromé investice ve výši až 2,1 miliardy EUR. To by zase mělo přinést odhadem 6,5 miliardy EUR nových investic do inovativních začínajících a rychle se rozvíjejících podniků v celé Evropě, čímž by se zdvojnásobil objem rizikového kapitálu, který je v Evropě v současné době k dispozici. Omezené a nerovnoměrně rozvinuté trhy rizikového kapitálu v EU jsou soustavně zmiňovány jako faktor, který brzdí inovace a rozšiřování společností v EU.

V červnu přijala Komise nová pravidla pro stimulaci investic pojistitelů do jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace. Tato sekuritizace je důležitým prostředkem diverzifikace zdrojů financování a umožňuje širší rozložení rizika mezi účastníky finančního trhu. Tato pravidla doplňují již dohodnutá pravidla pro stimulaci investic pojistitelů do jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace.

Na konci roku 2018 dosáhly Parlament a Rada politické dohody o klíčových prvcích celoevropského osobního penzijního produktu, dobrovolného systému pro spoření občanů na důchod, a to i v přeshraničním kontextu. Osobní penzijní produkt nabídne další příležitosti k zajištění penzijních příspěvků pro občany, kteří o to mají zájem, a doplní stávající veřejné a zaměstnanecké důchodové systémy.

Podpora nenarušené hospodářské soutěže na podporu růstu a investic

Politika EU v oblasti hospodářské soutěže zajišťuje, aby společnosti mohly investovat do jednotného trhu a podnikat na něm, pokud dodržují pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže. V roce 2018 Komise pokračovala v prosazování pravidel hospodářské soutěže ve prospěch domácností a podniků, která zajišťují rovné podmínky a širší výběr a lepší ceny pro spotřebitele.

V prosinci byla přijata nová pravidla a nástroje, které vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž umožní ještě účinněji prosazovat antimonopolní pravidla EU.

V průběhu roku přijala Komise 393 rozhodnutí o fúzích, 10 antimonopolních rozhodnutí, 4 rozhodnutí o kartelové dohodě a 219 rozhodnutí o státní podpoře, což přineslo značné výhody spotřebitelům v EU a podpořilo růst. Celkově uložila Komise pokuty ve výši více než 6,3 miliardy EUR společnostem, o nichž bylo zjištěno, že porušují pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže, a nařídila dotčeným členským státům, aby vrátily částku v odhadované výši 1 miliardy EUR v podobě protiprávní a neslučitelné podpory od přijímajících podniků. Celkem 91 % případů státní podpory bylo řešeno v rámci zjednodušených pravidel prostřednictvím obecného nařízení o blokových výjimkách, což znamená, že státní podporu lze poskytnout na místní, regionální a celostátní úrovni bez jakéhokoli zapojení Komise.

Udržitelný růst, který vytváří pracovní místa a pomáhá životnímu prostředí

V lednu Komise v rámci širšího úsilí o zlepšení udržitelnosti evropského hospodářství přijala novou strategii pro plasty, jejímž cílem je změnit způsob, jakým navrhujeme, vyrábíme, používáme a recyklujeme plasty. Podle nových plánů by všechny plastové obaly na trhu EU měly být recyklovatelné nebo opětovně použitelné do roku 2030, snížila by se spotřeba plastů na jedno použití a omezilo by se záměrné používání mikroplastů.

V květnu byl předložen legislativní návrh, jehož cílem je bojovat proti znečišťování moří odpadky přímo u zdroje, a to prostřednictvím zaměření se na deset plastových výrobků, které nejčastěji končí v oceánech, a na ztracená a opuštěná lovná zařízení. V prosinci dosáhly Evropský parlament a Rada prozatímní politické dohody o nové směrnici EU o plastech na jedno použití, což je nejambicióznější právní nástroj na celosvětové úrovni zabývající se odpadem v mořích. Stanoví různá opatření pro různé kategorie produktů. Pokud existují snadno dostupné a cenově dostupné alternativy, že bude prodej plastových výrobků na jedno použití, jako jsou plastové příbory, talíře nebo brčka, výrobků z oxo-rozložitelných plastů a obalů na potraviny a nápoje vyrobených z expandovaného polystyrenu zakázán. U ostatních produktů se pozornost zaměřuje na omezení jejich používání prostřednictvím snížení spotřeby v jednotlivých státech, na požadavky na design a označování a povinnosti výrobců ohledně nakládání s odpady / odklízení odpadů.

V květnu také Rada přijala nová pravidla týkající se odpadu, aby se EU stala globálním lídrem v oblasti nakládání s odpady a recyklace. Členské státy budou nyní muset recyklovat nejméně 55 % svého komunálního odpadu do roku 2025, 60 % do roku 2030 a 65 % do roku 2035. Jiná schválená opatření zahrnovala do roku 2035 horní hranici 10 % pro odpad ukládaný na skládkách, povinný tříděný sběr biologického odpadu a přísnější režimy, jejichž cílem je zajistit, aby výrobci platili za sběr klíčových recyklovatelných surovin.

V návaznosti na celoevropskou závazkovou kampaň v rámci evropské strategie pro plasty předložila Evropská komise v listopadu předběžné posouzení, ze kterého vyplývá, že průmysl EU se významně zavázal k recyklaci plastů – do roku 2025 by mohlo být dodáno nejméně 10 milionů tun recyklovaných plastů, pokud budou závazky plně splněny. Na straně poptávky se však zatím očekává pouze pět milionů tun, což ukazuje, že k dosažení cíle dobře fungujícího trhu s recyklovanými plasty v EU bude zapotřebí více.

Pokračovala také práce na zlepšení udržitelného „oběhového“ řízení vodních zdrojů a zvýšení nezávadnosti pitné vody pro všechny Evropany. V únoru Komise navrhla revizi směrnice o pitné vodě s cílem zlepšit normy pro pitnou vodu, zlepšit přístup k vodě pro všechny a pomoci spotřebitelům nalézt spolehlivé informace o jejích dodávkách. Tento návrh byl rovněž reakcí na vůbec první úspěšnou evropskou občanskou iniciativu s názvem „Right2Water“ (Právo na vodu), která získala podporu 1,6 milionu lidí. Cílem je motivovat spotřebitele, aby upřednostňovali vodu z vodovodu před balenou vodou, a tím ušetřili peníze, snížili objem plastového odpadu vstupujícího do našich řek a moří a snížili emise skleníkových plynů.

Na jaře 2018 Komise rovněž předložila návrhy týkající se udržitelného financování, které mají zajistit, aby finanční sektor hrál svou roli v zeleném přechodu tím, že bude investovat udržitelnějším způsobem.

Modrá ekonomika

„Modrá ekonomika“ zahrnuje všechny udržitelné hospodářské činnosti založené na pravidlech, které se týkají našich oceánů, moří a pobřežních oblastí – od rybolovu, stavby lodí a cestovního ruchu až po energii z oceánů a modré biotechnologie. V roce 2018 zveřejnila Komise svou první výroční zprávu o tomto rychle rostoucím hospodářském odvětví, jehož velikost se do roku 2030 zdvojnásobí na celém světě. Zpráva zdůrazňuje, že modrá ekonomika vytváří obrat ve výši více než 560 miliard EUR ročně, zaměstnává více než 3,5 milionu lidí a je rychle rostoucím odvětvím v mnoha zemích. Ve Španělsku na toto odvětví připadá jedna pětina celkové zaměstnanosti, následuje Itálie, Spojené království a Řecko. Dohromady na tyto čtyři členské státy připadá více než polovina pracovních míst souvisejících s modrou ekonomikou.

Regionální a městská politika

Regiony a města mohou hrát významnou úlohu při podpoře růstu, tvorby pracovních míst a investic. V roce 2018 EU i nadále investovala do politik na posílení konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, na podporu sociálního začleňování a malých a středních podniků v regionálním a místním kontextu. Bylo provedeno několik iniciativ a strategií s cílem stimulovat růst a inovace ve větším měřítku, včetně nového souboru opatření v roce 2018 s cílem dále pomoci evropským regionům investovat do specializovaných oblastí se silnou konkurenceschopností, tzv. „inteligentní specializace“.

Tato opatření zahrnují trvalou podporu iniciativy pro zaostávající regiony a provádění nové iniciativy zaměřené na regiony procházející průmyslovou transformací. V tomto rámci obdrží pilotní akce v roce 2018 v 10 regionech a dvou členských státech odborné poradenství a finanční podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského střediska pro sledování klastrů a průmyslových změn.

Komise rovněž vybrala pět programů politiky soudržnosti k začlenění do nové pilotní akce zaměřené na zlepšení správní kapacity. Programy v Řecku, Polsku, Španělsku, Chorvatsku a Bulharsku přijímají na míru šitou podporu pro zlepšení jejich fungování. Evropské centrum pro investiční poradenství provedlo studii o investičních platformách v nejvzdálenějších regionech s cílem zlepšit jejich přístup k investičnímu plánu. Kromě toho byly vytvořeny pracovní skupiny pro energetiku na Réunionu a pro nakládání s odpady na Kanárských ostrovech a program Horizont 2020 financuje projekt na podporu excelence ve výzkumu ve všech nejvzdálenějších regionech.

Propojování Evropy

Výsledkem výzvy pro smíšené projekty v rámci Nástroje pro propojení Evropy, která kombinuje granty s financováním z Evropského fondu pro strategické investice, Evropské investiční banky, vnitrostátních podpůrných bank nebo od investorů ze soukromého sektoru, byl výběr 35 projektů v oblasti bezpečné, čisté a inteligentní mobility, které získají granty ve výši 405 milionů EUR. Další výzva k předkládání návrhů v hodnotě 290 milionů EUR podpořila projekty zaměřené na rozvoj jednotného evropského nebe a evropské letecké dopravy. V rámci společného podniku pro výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) bude přibližně 9,5 milionu EUR financovat řadu demonstrací bezpilotních letounů v rámci projektu U-space se zaměřením na bezpečné a zabezpečené začlenění bezpilotních letounů do leteckého systému.

Pomoc malým a středním podnikům při hledání financování, nových partnerů a nových trhů

Malé podniky jsou páteří hospodářství EU. EU podporuje každý rok malé podniky pomocí různých druhů financování a poradenských služeb. V posledních letech dosáhla EU značného pokroku, pokud jde o zlepšení přístupu malých podniků k finančním prostředkům v Evropě. EU již pomohla poskytnout více než 20,3 miliardy EUR financování přibližně 381 000 malých podniků v rámci programu COSME, což je program EU pro konkurenceschopnost malých a středních podniků doplněný o Evropský fond pro strategické investice.

Podpora výzkumu, inovací a technologií

Vědecká excelence a průlomové inovace

V průběhu roku program Horizont 2020 zahájil výzvy k předkládání návrhů a další opatření v celkové výši 10 miliard EUR na podporu výzkumu a inovací. Příkladem může být nová výzva k předkládání návrhů na investice ve výši téměř 200 milionů EUR na rozvoj baterií nové generace, které napomohou přechodu k dekarbonizované společnosti, téměř 1 miliarda EUR na propojení hospodářských a environmentálních přínosů při podpoře balíčku opatření EU pro oběhové hospodářství a přibližně 200 milionů EUR na prozkoumání hlavních příčin nelegální migrace a přispění k evropskému programu pro migraci.

K podnícení spolupráce veřejného a soukromého sektoru při financování inovací v oblasti čisté energie byla navíc na podzim roku 2018 podepsána dohoda s nadací Bill and Melinda Gates Foundation – byl vytvořen fond ve výši 100 milionů EUR zaměřený na inovátory a podniky v EU, které mají potenciál dosáhnout významného a trvalého snížení emisí skleníkových plynů.

V roce 2018 byl oficiálně zahájen evropský cloud pro otevřenou vědu, virtuální prostředí pro ukládání, sdílení a opětovné využití údajů napříč obory a přes hranice států, díky kterému získalo odhadem 1,7 milionu výzkumných pracovníků a 70 milionů odborníků přístup k rostoucímu objemu otevřených dat.

EU ve vesmíru

Na základě kosmické strategie pro Evropu z roku 2016 EU nadále rozvíjela kosmickou infrastrukturu, která je velmi významná pro hospodářství i pro náš každodenní život. V červnu 2018 Komise navrhla kosmický program ve výši 16 miliard EUR, který by posílil vedoucí postavení EU v oblasti vesmíru.

Program Copernicus je největším poskytovatelem dat z pozorování Země na světě a pomáhá při řešení různých problémů, jako jsou přírodní katastrofy a změna klimatu. V roce 2018 byla vypuštěna sedmá družice programu Copernicus, která zlepšila naši schopnost monitorovat oceány, půdu a atmosféru. Služby přístupu k datům a informacím programu Copernicus, které byly rovněž zahájeny v roce 2018, umožňují inovativním začínajícím podnikům a dalším uživatelům snadný přístup k datům, jejich zpracování a stahování, aniž by musely investovat do nákladných zařízení pro uchovávání a zpracování dat.

Galileo, satelitní navigační program EU, poskytuje přesné služby určování polohy, navigace a určování času a může ho využívat nejnovější generace chytrých telefonů, což má za následek větší přesnost než předchozí systémy pracující pouze s GPS. Se čtyřmi novými družicemi vypuštěnými v roce 2018 (byly pojmenované po dětech, které vyhrály výtvarnou soutěž) se výkonnost programu Galileo zlepšila a přiblížila se plně nezávislému, autonomnímu družicovému systému určování polohy, který přiláká 500 milionů uživatelů z celého světa. Signály systému Galileo se využívají v oblasti řízení dopravního a železničního provozu, navigace letadel, bankovnictví a zemědělství a vytvářejí podmínky pro autonomní automobily.

V listopadu se Federální komise pro komunikaci ve Spojených státech amerických (US Federal Communications Commission) rozhodla upustit od požadavku na získání licence pro příjem signálu Galileo ve Spojených státech amerických. To znamená, že občané a podniky v USA budou moci využívat nejmodernější družicové navigační signály systému Galileo, ať už jde o propojená vozidla, inteligentní hodinky, zemědělství, nebo navigaci letadel.

Přesnost systému Galileo je hlavním faktorem účinnosti systému eCall, který pomáhá lokalizovat vozidlo v případě nouze. Systém eCall je povinný u všech nových typů vozidel v EU od 31. března 2018 a pomáhá snižovat reakční dobu záchranných služeb až o 60 %. V prosinci Komise přijala nová opatření, jejichž cílem je díky signálům systému Galileo lépe lokalizovat osoby v nouzových situacích, čímž se zvýší účinnost záchranných akcí. Podle nových pravidel budou všechny chytré telefony, které se prodávají v EU, schopny zaslat záchranným službám přijímajícím hovor přesnou polohu osoby, která volá na linku tísňového volání 112.

Protože přístup do vesmíru je strategicky důležitý, usiluje EU v této oblasti o posílení své autonomie. V roce 2018 byla vyhlášena soutěž o částku 10 milionů EUR pro komerčně nejživotaschopnější řešení, které nabízí specializované nízkonákladové služby pro vypouštění lehkých družic. Iniciativa InnovFin Space Equity Pilot seskupuje přibližně 110 milionů EUR z finančních prostředků určených na podporu investic v kosmickém odvětví, a to zvýšením částky rizikového kapitálu dostupného pro malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací.

Evropské obranné technologie

V roce 2018 Evropská unie investovala 40 milionů EUR do financování společného výzkumu v oblasti inovativních obranných technologií a produktů v rámci přípravné akce týkající se obranného výzkumu.

V červenci EU přijala nový Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem poskytnout evropskému obrannému průmyslu finanční podporu ve fázi vývoje nových produktů a technologií v oblastech vybraných na evropské úrovni. Předpokládá rozpočet ve výši 500 milionů EUR v letech 2019 a 2020 na spolufinancování kooperativní projektů rozvoje v oblasti obranných schopností.

Investice do lidí

V roce 2018 přijala EU doporučení o rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu. Obsahuje kritéria na podporu zajištění dobrého vzdělávání a pracovních podmínek pro učně v celé EU.

V dubnu EU zjednodušila a zmodernizovala Europass-CV, který lidem pomůže prezentovat své dovednosti a kvalifikace na jednotném trhu způsobem, který bude viditelnější a pochopitelnější. Rovněž tvůrcům politik umožní lépe předvídat potřeby a trendy na trhu práce.

Reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy jsou ve většině členských států vysokou prioritou a zaujímají přední místo v evropském semestru 2018. Dvacet členských států obdrželo doporučení pro jednotlivé země v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Účinné systémy vzdělávání a odborné přípravy mají zásadní význam pro to, aby mladí lidé získali znalosti, kompetence a dovednosti potřebné k nalezení práce a stali se nezávislými, angažovanými občany. Hrají rovněž klíčovou úlohu při poskytování příležitosti pracovníkům, aby si zlepšili své dovednosti a dokázali se tak vyrovnat s měnícími se způsoby práce a potřebami trhu práce, a přispívají ke zvýšení produktivity a růstu.

S cílem pokročit v práci na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 představila Komise v první polovině roku 2018 šest konkrétních politických opatření. V květnu 2018 přijala Rada doporučení o klíčových kompetencích pro celoživotní učení s cílem pomoci většímu počtu lidí získat základní soubor dovedností potřebných k životu a práci ve 21. století a doporučení o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce. V listopadu 2018 přijala opatření týkající se automatického vzájemného uznávání kvalifikací a výsledků z období studia v zahraničí. Pokračují diskuse o předškolním vzdělávání a péči a o výuce a studiu jazyků. Probíhá rovněž provádění akčního plánu na zlepšení digitálních dovedností občanů EU a využívání nových technologií při výuce a učení.

Spojování lidí

Evropa v roce 2018 oslavila Evropský rok kulturního dědictví, v jehož rámci bylo více lidí povzbuzováno k objevování bohatého a rozmanitého kulturního dědictví Evropy a k posílení pocitu příslušnosti ke společnému evropskému prostoru. Více než 7,5 milionů lidí se zúčastnilo více než 13 000 akcí ve 37 zemích. Aby se zajistilo, že evropský rok bude mít trvalý dopad i po roce 2018, předložila Komise dne 7. prosince 60 opatření týkajících se dlouhodobého prosazování a ochrany kulturního dědictví.

V roce 2018 s rozpočtem přesahujícím 2,7 miliardy EUR umožnil program Erasmus+ pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport zhruba 600 000 mladých lidí a 190 000 zaměstnanců ze vzdělávacích institucí a organizací mládeže účastnit se vzdělávacích aktivit. V březnu Komise přidala ke svým akcím v oblasti mobility on-line verzi spuštěním projektu Erasmus+ Virtuální výměna, což je projekt na podporu mezikulturního dialogu a zlepšení dovedností alespoň 25 000 mladých lidí prostřednictvím digitálních učebních nástrojů. V květnu Komise navrhla zdvojnásobit finanční prostředky programu Erasmus v příštím dlouhodobém rozpočtu na období 2021–2027 na 30 miliard EUR, čímž se počet osob, které by mohl podpořit, ztrojnásobí.

Soutěž DiscoverEU

V období mezi červencem a říjnem 2018 dostalo přibližně 15 000 mladých lidí příležitost k prozkoumání Evropy prostřednictvím cestovního pasu DiscoverEU. Tato nová iniciativa jim umožnila lépe porozumět rozmanitosti Evropy, těšit se jejímu kulturnímu bohatství, získat nové přátele a uvědomit si svou evropskou identitu. V listopadu měli mladí lidé další příležitost požádat o bezplatné jízdenky pro rok 2019. Komise navrhla, že režim po roce 2020 výrazně rozšíří.

Evropský sbor solidarity

Evropský sbor solidarity v říjnu posílil, když EU přijala pro tuto iniciativu samostatný právní základ a přidělila mu rozpočet na příští 3 roky. Do konce prosince se zaregistrovalo téměř 100 000 mladých lidí a 11 000 se jich zapojilo do solidárních činností v celé Evropě. V červnu Komise navrhla nový program Evropského sboru solidarity na období po roce 2020 s rozpočtem ve výši 1,26 miliardy EUR na rozšíření příležitostí, které Evropský sbor solidarity nabízí. To by umožnilo nejméně 350 000 mladých Evropanů podporovat komunity v nouzi prostřednictvím dobrovolnictví (včetně podpory operací humanitární pomoci v zemích mimo EU), stáží a umístění do zaměstnání v letech 2021 až 2027.

Ochrana zdraví lidí a pomoc ekonomice

V prosinci 2018 přijali evropští ministři zdravotnictví doporučení, které navrhla Komise s cílem posílit spolupráci EU v boji proti chorobám, kterým lze předcházet očkováním. Doporučení se zaměřuje na tři hlavní pilíře: boj proti neochotě očkovat a zlepšování proočkovanosti, udržitelné politiky očkování v EU a koordinace na úrovni EU a příspěvek ke globálnímu zdraví.

Zpráva Stručný pohled na zdraví: Evropa 2018, kterou v listopadu zveřejnila Komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, vyzývá ke zlepšení duševního zdraví a prevenci duševních nemocí, které mají nejen sociální důsledky, ale také se odhaduje, že náklady na ně představují více než 4 % hrubého domácího produktu v celé EU. Ze zprávy rovněž vyplývá, že postupné zvyšování střední délky života se zpomalilo a stále přetrvávají velké rozdíly mezi zeměmi a uvnitř zemí, přičemž zejména jsou opomíjeny osoby s nízkou úrovní vzdělání. Vyzývá rovněž k řešení rizikových faktorů, jako je kouření, alkohol a obezita, snižování předčasných úmrtí, zajištění univerzálního přístupu ke zdravotní péči a posílení odolnosti systémů zdravotní péče. Komise spolu se zprávou zahájila druhý cyklus znalostí o zdravotním stavu v EU, který analyzuje a sdílí komparativní údaje a poznatky týkající se zdravotního stavu a zdravotnických systémů v EU a podporuje zdravotnické orgány v tvorbě politiky založené na důkazech.

Dvouletý cyklus „Zdravotní stav“ vypracovala Evropská komise v úzké spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik.

EU i nadále usilovala o ochranu zdraví a bezpečnost při práci prostřednictvím návrhu na omezení expozice pracovníků pěti dalším rakovinotvorným chemickým látkám. Jeho cílem je posílit ochranu více než 1 milionu pracovníků v Evropě.

Ve snaze chránit včely a opylovače byla přijata další omezení týkající se používání tří neonikotinoidů, které jsou účinnými látkami chemicky podobnými nikotinu, používanými v přípravcích na ochranu rostlin. Úplný zákaz používání těchto přípravků ve venkovním prostředí vstoupil v platnost v prosinci 2018 a jejich použití se omezilo na stálé skleníky. Tato iniciativa byla doplněna vůbec první iniciativou EU, jejímž cílem je řešit úbytek volně žijících opylovačů.

Rozpočet EU zaměřený na výsledky

Rozpočet EU na rok 2018 se zaměřil na plnění evropských priorit tím, že stimuloval vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi, a podpořil růst a strategické investice. Rovněž nadále podporoval úsilí o řešení problémů v oblasti migrace a bezpečnosti, a to jak v EU, tak mimo ni.

Téměř polovina prostředků, které byly přiděleny na závazky (77,5 miliardy EUR), byla určena na posílení evropského hospodářství, vytváření pracovních míst a zvýšení celosvětové konkurenceschopnosti podniků, výzkumných pracovníků a vysokých škol. Financování EU podporovalo zemědělství a venkovské oblasti (společná zemědělská politika), regiony (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti), výzkum a inovace (program Horizont 2020), malé a střední podniky (konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků), vzdělávání, odbornou přípravu a mládež (Erasmus+), dopravu a digitální infrastrukturu (Nástroj pro propojení Evropy).

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí řešila problém nezaměstnanosti mladých lidí a vyčlenila 350 milionů EUR s cílem poskytnout mladým lidem podporu a lepší příležitosti pro nalezení zaměstnání. V roce 2018 byly poskytnuty další 2 miliardy EUR na Evropský fond pro strategické investice s cílem dále pokračovat v úspěšné mobilizaci soukromých investic do strategických evropských projektů. Částka 59,2 miliardy EUR přispěla k prosazování udržitelného růstu prostřednictvím podpory pro zemědělce, rybolov, klima a biologickou rozmanitost.

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027

V květnu, po měsících konzultací s členskými státy a evropskými občany, předložila Komise svůj návrh dlouhodobého rozpočtu na období 2021–2027.

Poté následoval úplný soubor návrhů odvětvových programů a fondů. Tento návrh dlouhodobého rozpočtu představuje převedení cílů EU pro nadcházející desetiletí do rozpočtových čísel, jak se na tom dohodli vedoucí představitelé EU v únoru 2018. Navrhovaný rozpočet kombinuje nové nástroje s modernizovanými programy, aby bylo možné účinně plnit priority EU. Poskytuje prostředky k nalezení vhodných odpovědí na velmi důležité výzvy, včetně nezaměstnanosti mladých lidí, migrace, bezpečnosti a technologické a digitální transformace. Návrhy obsahují zjednodušený rozpočet, který vytváří silnější propojení s politickými prioritami (viz také kapitola věnovaná budoucímu dlouhodobému rozpočtu EU).

InvestEU

Vzhledem k úspěchu investičního plánu pro Evropu Evropská komise navrhla, aby se všechny finanční programy EU v příštím dlouhodobém rozpočtu (2021–2027) řídily stejným modelem. Řada programů financování, které EU v současné době nabízí, by byla zastřešena jediným programem: Program InvestEU. Podobně jako investiční plán by Program InvestEU sestával z fondu, poradenského centra a investičního portálu. Fond InvestEU by měl záruku ve výši 38 miliard EUR z rozpočtu EU na podporu strategicky důležitých projektů v celé EU v odvětvích, jako je udržitelná infrastruktura, výzkum, inovace a digitalizace, malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti. Odhaduje se, že fond vyvolá během sedmi let další investice ve výši více než 650 miliard EUR.

Podpora výzkumu, inovací a technologií

Komise rovněž plánuje zvýšit investice do výzkumu, aby Evropa zůstala v čele celosvětového výzkumu a inovací, s navrhovaným rozpočtem ve výši 100 miliard EUR na výzkum a inovace v letech 2021 až 2027 v rámci nového programu Horizont Evropa. Komise navrhla, aby EU investovala 16 miliard EUR v rámci kosmického programu EU, a pomohla tak rozvinout své vedoucí postavení ve vesmíru. Komise navrhuje pro Evropský obranný fond rozpočet ve výši 13 miliard EUR. Tím se EU zařadí mezi první čtyři nejvýznamnější investory do výzkumu a technologií v oblasti obrany v Evropě.

Zemědělství a námořní hospodářství pro růst

Komise navrhla zachovat silnou podporu zemědělství a venkova EU přidělením 365 miliard EUR na společnou zemědělskou politiku na období 2021–2027. Návrhy v rámci společné zemědělské politiky se zaměřují na zjednodušení a modernizaci politiky, aby ji bylo možné přizpůsobit budoucnosti. Kromě tradičních cílů v oblasti příjmů zemědělských podniků, zajišťování potravin a ochrany životního prostředí se plány zaměřují také na nové společenské požadavky, jako jsou například bezpečné, výživné a udržitelné potraviny, boj proti plýtvání potravinami a dobré životní podmínky zvířat. Plány rovněž navrhují nové partnerství mezi EU a jejími členskými státy. Zatímco v budoucnu budou na úrovni EU stanoveny prvky potřebné k dosažení společných cílů EU a hladkého fungování jednotného trhu, členské státy si budou moci vybrat a navrhnout politická opatření, která budou odpovídat potřebám jejich zemědělců a venkovských oblastí.

Komise rovněž navrhla nový Evropský námořní a rybářský fond s částkou ve výši 6,14 miliardy EUR na posílení podpory námořního hospodářství a zároveň na podporu zjednodušení a silnějšího zaměření na výsledky. Fond umožní investice do nových námořních trhů, technologií a služeb, jako je výroba energie z oceánů a mořské biotechnologie. Pobřežní komunity obdrží větší podporu a fond bude i nadále podporovat evropské odvětví rybolovu, se zvláštním zaměřením na pomoc drobnému rybolovu.

Budoucnost politiky soudržnosti

S rozpočtem ve výši 373 miliard EUR, který Komise navrhla, se návrhy fondů politiky soudržnosti zaměřují na modernizaci evropského hospodářství, díky čemuž jsou inteligentnější, zelenější a více propojené a směřují k nízkouhlíkovému hospodářství. Rovněž by byla zjednodušena pravidla, přičemž by se na sedm fondů vztahoval jeden soubor pravidel, a byly by zavedeny pružnější postupy.

Investice do lidí

Komise navrhla další posílení sociálního rozměru Unie prostřednictvím nového a zdokonaleného Evropského sociálního fondu. Nový ESF+ by dosáhl výše 101,2 miliardy EUR, což je výrazně vyšší podíl celkového rozpočtu politiky soudržnosti, než je tomu v současnosti. Zvýšila by se tím viditelnost a dopad na sociální investice. Zejména kombinace ESF+, programu Erasmus a Evropského sboru solidarity může více než zdvojnásobit prostředky určené na podporu mladých lidí ve srovnání se stávajícím finančním rámcem. Zatímco Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci by byl přepracován, jeho rozsah by se rozšířil a jeho strop by se zvýšil na 225 milionů EUR ročně oproti 170 milionům EUR ročně v současném období.

Plnění strategie pro jednotný digitální trh

Z 30 legislativních podnětů, které Evropská komise od roku 2015 předložila, jich bylo Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí 23 schváleno. Na stole zůstává sedm návrhů Komise, které musí Evropský parlament a Rada za účelem dalšího budování jednotného digitálního trhu schválit.

V roce 2018 vstoupilo v platnost několik významných digitálních iniciativ. V lednu byla zahájena celounijní informační kampaň #SaferInternet4EU týkající se bezpečnosti na internetu, mediální gramotnosti a kybernetické hygieny. V září vstoupil v platnost právní předpis EU týkající se elektronické identifikace (nařízení eIDAS). V říjnu členské státy provedly pravidla usnadňující přístup k tištěným materiálům ve formátech přizpůsobených pro osoby se zrakovým nebo jiným zdravotním postižením a v prosinci vstoupila v platnost nová pravidla zakazující neoprávněné zeměpisné blokování při online prodeji v rámci jednotného trhu.

Filmy a hudba bez hranic

Od dubna 2018 mají Evropané díky novým předpisům týkajícím se přenosnosti přístup k online (audiovizuálnímu a hudebnímu) obsahu, k jehož odběru se doma přihlásili, kdekoli v EU. V květnu Komise oznámila vytvoření online rejstříku evropských filmů za účelem zviditelnění evropské kinematografie. V říjnu byl představen prototyp.

V červnu 2018 Evropský parlament, Rada a Komise dosáhly politické dohody ohledně revidovaných pravidel pro spravedlivější regulační prostředí pro celé audiovizuální odvětví včetně služeb na vyžádání a platforem pro sdílení videí. Pravidla podporují evropskou audiovizuální produkci a zaručují nezávislost audiovizuálních regulátorů.

Bezpečnější a jednodušší nakupování na internetu

V květnu vstoupilo v platnost nové nařízení o službách přeshraničního doručování balíků, které je důležité pro elektronické obchodování. Vysoké ceny za přeshraniční doručování balíků představují překážku pro spotřebitele i maloobchodníky, zejména malé a střední podniky, které chtějí v celé EU nakupovat a prodávat online.

Podpora online důvěry a budování jednotného digitálního trhu

V platnost vstoupily předpisy týkající se elektronické identifikace pro elektronické transakce na vnitřním trhu, které Evropanům nabízejí nové svobody: možnost spoléhat se na oznámenou elektronickou identifikaci znamená získat bezpečný přístup k digitálním službám poskytovaným v celé Evropě, které sahají od zápisu na zahraniční univerzitu přes přístup k elektronickým zdravotním záznamům, registraci společnosti a online vyplnění daňového přiznání až po digitální zřízení bankovního účtu.

Od prosince 2018 jsou zavedena nová pravidla, která brání neoprávněnému zeměpisnému blokování a dalším formám diskriminace na základě státní příslušnosti zákazníka, místa bydliště nebo místa usazení. Ta lidem a podnikům umožňují přístup na internetové stránky z jiných členských států a přístup ke stejnému zboží a službám, jaký mají místní zákazníci. Komise rovněž předložila průběžnou zprávu o účincích zrušení maloobchodních příplatků za roaming, které vstoupilo v platnost v roce 2017.

Využívání veškerých možností ekonomiky EU založené na datech

Odstranění překážek pomůže v období 2015–2020 zdvojnásobit hodnotu ekonomiky EU založené na datech z 1,9 % na 4 % hrubého domácího produktu. Předpokládá se, že do roku 2020 bude v ekonomice EU založené na datech zaměstnáno 10,4 milionu osob. Odstranění stávajících požadavků týkajících se lokalizace dat sníží náklady na datové služby a poskytne podnikům větší flexibilitu při organizování jejich správy údajů a analýzy údajů a současně rozšíří jejich využívání a výběr poskytovatelů.

Umělá inteligence

Umělá inteligence již je součástí každodenního života – ať už pomáhá lékařům ke stanovení rychlejší a přesnější diagnózy, nebo zemědělcům k tomu, aby při pěstování plodin používali méně pesticidů. Pomáhá také veřejným správám poskytovat individuální řešení pro občany a snižovat počet dopravních nehod. Umělá inteligence může rovněž pomoci v boji se změnou klimatu nebo při předvídání hrozeb.

V dubnu Komise navrhla evropský přístup ke zvýšení veřejných a soukromých investic do umělé inteligence, k přípravě na související socioekonomické změny a k zajištění vývoje odpovídajícího etického a právního rámce pokrývajícího otázky odpovědnosti související s těmito novými technologiemi. Cílem tohoto přístupu je maximalizovat dopad investic na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, podpořit spolupráci a výměnu osvědčených postupů a společně vytyčit další cestu vpřed, aby se zajistila globální konkurenceschopnost EU v tomto odvětví.

V červnu Komise jmenovala odbornou skupinu na vysoké úrovni pro umělou inteligenci a zřídila evropskou alianci pro umělou inteligenci, mnohostrannou online komunitu otevřenou komukoli se zájmem o umělou inteligenci.

V prosinci Komise v návaznosti na dubnové sdělení a v úzké spolupráci s členskými státy navrhla koordinovaný plán pro posílení rozvoje a využívání umělé inteligence „vytvořené v Evropě“. Cílem plánu je zajistit doplňkovost a synergie mezi vnitrostátními opatřeními a opatřeními na úrovni EU, aby se maximalizoval dopad umělé inteligence a její přínosy se rozšířily po celé Evropě. Plán navrhl společné akce ve čtyřech klíčových oblastech: zvýšení investic, zpřístupnění většího množství údajů, podpora talentů a zajištění důvěry. Plán rovněž poskytuje strategický rámec pro vnitrostátní strategie v oblasti umělé inteligence. Země EU se vyzývají, aby své vnitrostátní strategie v oblasti umělé inteligence vypracovaly do poloviny roku 2019, přičemž mají vycházet z práce vykonané na evropské úrovni.

Současně Komise přidělila 66 milionů EUR na projekty v oblasti robotiky, které pomohou digitalizovat malé a střední podniky v celé EU.

Nezávislá skupina 52 odborníků vypracovala v prosinci etické pokyny pro rozvoj a využívání umělé inteligence, které jsou přístupné ke konzultaci prostřednictvím aliance pro umělou inteligenci a které budou finalizovány v roce 2019. Na jaře roku 2019 skupina předloží rovněž politická doporučení.

Budování evropské superpočítačové infrastruktury světové úrovně

V lednu 2018 Komise odhalila plány na zřízení evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku. Tato nová právní struktura a struktura financování sdruží finanční prostředky EU a vnitrostátní finanční prostředky za účelem vybudování superpočítačové a datové infrastruktury a podpory výzkumu a inovací v této oblasti, a to s cílem zajistit, aby se Evropa stala jednou ze tří předních superpočítačových mocností na světě. Členské státy návrh Komise v září podpořily a v listopadu zahájil společný podnik svou činnost. Podnik bude tuto infrastrukturu budovat a zavádět v celé Evropě (s pomocí finančních prostředků navrhovaných v příštím dlouhodobém rozpočtu EU), aby se zlepšily kapacity pro zpracovávání údajů ve výzkumu a v průmyslu a podpořily se inovace v oblasti superpočítačových technologií, hardwaru a softwaru. To bude přínosné pro řadu oblastí, od zdravotní péče a obnovitelné energie až po bezpečnost vozidel a kybernetickou bezpečnost.

Lepší přístup k údajům a zlepšení jejich opakovaného použití

V dubnu Komise navrhla rozšířit směrnici o informacích veřejného sektoru tak, aby se vztahovala na údaje, kterými disponují veřejné podniky, a omezit poplatky za opakované použití jejich údajů. Cílem je rovněž usnadnit opakované použití údajů z výzkumů získaných díky veřejnému financování a stanovit pro členské státy povinnost vypracovat politiky otevřeného přístupu. Tato nová pravidla vyžadují, aby technická řešení, pokud je to možné, poskytovala přístup k údajům v reálném čase.

V dubnu Komise v rámci 3. datového balíčku představila nový soubor doporučení pro řešení technologických změn v oblasti přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. V těchto doporučeních jsou předloženy pokyny týkající se provádění politik otevřeného přístupu v souladu s cíli otevřené vědy, údajů z výzkumu a správy údajů, vytvoření evropského cloudu pro otevřenou vědu a vytěžování dat a textů. Doporučení byla rovněž zaměřena na pobídky a rozvoj příslušných dovedností výzkumníků, aby mohli praktikovat otevřenou vědu.

Volný pohyb neosobních údajů

V prosinci vstoupily v platnost nové předpisy, které umožní, aby byly neosobní údaje uchovávány a zpracovávány všude v EU bez zbytečných omezení. Tyto nové předpisy odstraňují překážky bránící volnému pohybu údajů a podpoří evropské hospodářství tím, že do roku 2020 vygenerují růst v odhadované výši až 4 % hrubého domácího produktu. Členské státy by měly Komisi sdělit veškerá zbývající nebo plánovaná omezení týkající se lokalizace, která jsou v souladu se zásadou proporcionality povolena pouze v omezených konkrétních situacích z důvodu veřejné bezpečnosti. Veřejné orgány budou moci získat přístup k údajům za účelem přezkoumání a kontroly, ať už jsou v EU uchovávány nebo zpracovávány kdekoli. Tyto předpisy rovněž podpoří vytvoření kodexů chování pro cloudové služby, aby se usnadnil přechod mezi poskytovateli cloudových služeb za jasně stanovených lhůt.

Udržení kroku s blockchainem

Komise v únoru s podporou Evropského parlamentu zahájila fórum a středisko EU pro sledování technologie blockchain. To bude monitorovat vývoj a podporovat úlohu evropských zúčastněných stran v oblasti „blockchainu“, tedy technologií ukládajících bloky informací, které jsou distribuovány napříč digitální sítí.

Doména nejvyšší úrovně .eu

V prosinci bylo dosaženo dohody ohledně nových pravidel upravujících doménu nejvyšší úrovně „.eu“, která byla vytvořena v roce 2002, aby bylo pro evropské podniky a občany snazší podílet se na elektronickém obchodování a aby došlo k posílení jednotného online trhu. Cílem přezkumu je systém správy internetu, který bude použitelný i v budoucnosti, flexibilní a transparentní a do kterého budou plně zapojeny zúčastněné strany. Jednou z hlavních navrhovaných inovací je umožnit občanům EU, aby si mohli registrovat doménu .eu bez ohledu na to, kde žijí.

Elektronické zdravotnictví

V dubnu Komise oznámila své ambice v oblasti digitální transformace zdravotnictví a péče. Komise bude podporovat spolupráci EU ve třech prioritních oblastech: bezpečný přístup občanů k jejich údajům o zdravotním stavu, a to i přeshraničně, personalizovaná medicína a prevence chorob prostřednictvím sdílených evropských dat a posílení postavení občanů prostřednictvím digitálních nástrojů a péče zaměřené na občana. Prvním krokem bude, že si několik průkopnických členských států začne zpočátku roku 2019 vyměňovat elektronické lékařské předpisy a digitální souhrny o pacientech. Devatenáct evropských zemí mezitím do listopadu 2018 podepsalo prohlášení, v němž se zavazují poskytnout přeshraniční přístup ke svým genomickým informacím.

Konektivita a digitální podnikání

V lednu Komise přijala Akční plán digitálního vzdělávání, jehož cílem je zajistit, že všichni občané EU budou mít stejný prospěch z příležitostí dostupných online, doma, ve škole a na pracovišti. Iniciativy zahrnují podporu škol prostřednictvím vysokorychlostních širokopásových připojení, rozšíření nového nástroje pro vlastní hodnocení určeného školám a týkajícího se využívání technologií pro učení a vzdělávání (Selfie) a kampaň #SaferInternet4EU zaměřenou na zvýšení povědomí veřejnosti. Kampaň byla zahájena u příležitosti Dne bezpečnějšího internetu (6. února) a jejím cílem je zvýšit povědomí o online bezpečnosti dětí a zabývat se otázkami internetové šikany, tzv. „fake news“, „sextingu“, škodlivého obsahu, kritického myšlení, mediální gramotnosti a digitálních dovedností a osvědčených postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Iniciativa EU nazvaná WiFi4EU, jejímž cílem je zpřístupnit veřejné WiFi hotspoty (přístupové body) komunitám v celé Evropě, zaznamenala značný pokrok v listopadu, kdy byla zveřejněna první výzva k předkládání návrhů. Rozpočet pro iniciativu WiFi4EU na období 2018–2020 činí 120 milionů EUR. Podpoří instalaci WiFi zařízení ve veřejných prostorách a prostranstvích, jako jsou parky, náměstí, veřejné budovy, knihovny, zdravotní střediska a muzea.

Investice do širokopásmového připojení k internetu

V červnu Evropský parlament a Rada dosáhly politické dohody ohledně aktualizace telekomunikačních předpisů EU. Nový evropský kodex pro elektronické komunikace podpoří investice do sítí s velmi vysokou kapacitou v celé EU včetně odlehlých a venkovských oblastí. Dohoda týkající se tohoto kodexu zahrnovala stanovení časového rámce, po který budou členské státy umožňovat využívání (do roku 2020) klíčových pásem rádiových frekvenci potřebných pro rozvoj služeb 5G. Kodex vstoupil v platnost v prosinci. Evropská komise rovněž představila soubor nástrojů pro zavádění širokopásmového připojení k internetu ve větším rozsahu do odlehlých a venkovských oblastí, kde má přístup k rychlému internetu pouze 40 % lidí, zatímco celkový počet uživatelů v EU dosahuje 76 %.

Stáže v oblasti digitálních příležitostí

Tato vzdělávací iniciativa financovaná EU pomůže firmám obsadit volná pracovní místa kandidáty s digitálními dovednostmi. V dubnu Komise zahájila pilotní projekt financovaný z programu Horizont 2020 a řízený programem Erasmus+, který nabízí 6 000 stáží v oblasti kybernetické bezpečnosti, dat velkého objemu, kvantové technologie, strojového učení a digitálního marketingu.

Ženy v digitální sféře

Vzhledem k tomu, že digitální nerovnost mezi ženami a muži má obrovské sociální a hospodářské dopady, rozhodla se Komise zvýšit povědomí o důležitosti zlepšení postavení žen v digitální společnosti, a to tím, že vypracovala strategii „Women in Digital“. Cílem je pomoci uvolnit plný potenciál, kterým mohou ženy přispět k digitálnímu hospodářství, prostřednictvím boje proti stereotypům v médiích a podpory vzorů, podpory digitálních dovedností a vzdělávání pro ženy a usnadněním zapojení žen do digitálního podnikání a inovací.

Mezinárodní spolupráce

V únoru Komise přijala strategii pro západní Balkán, která zahájila šest stěžejních iniciativ včetně jedné, která je určena k pomoci partnerům EU ze západního Balkánu k úspěšné digitální transformaci. Digitální agenda pro západní Balkán byla zahájena v červnu a občanům tohoto regionu má přinést výhody digitální transformace. Stanoví přístup ke snížení roamingových poplatků, investování do širokopásmového připojení k internetu, zvýšení kybernetické bezpečnosti, důvěry a k digitalizaci průmyslu, posílení digitálního hospodářství a podpoře výzkumu a inovací.

V souvislosti s novou aliancí mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanot se v prosinci poprvé setkala pracovní skupina EU a Africké unie pro digitální hospodářství, která do června 2019 vydá doporučení ohledně toho, jak rozvinout panafrický digitální trh propojený s jednotným digitálním trhem EU.

Spravedlivý digitální ekosystém

Zajištění spravedlivé hospodářské soutěže v online hospodářství

V lednu Komise udělila společnosti Qualcomm pokutu ve výši 997 milionů EUR za zneužívání jejího dominantního postavení na trhu v souvislosti s LTE (Long-Term Evolution) čipovými sadami pro základní pásmo, které chytrým telefonům a tabletům umožňují připojit se k mobilním sítím a dodržovat normu 4G LTE. Komise rovněž s podmínkami schválila navrhovanou akvizici společnosti NXP společností Qualcomm. Jedná se o dva významné hráče v odvětví polovodičů. V odvětví médií Komise v červnu schválila akvizici společnosti Sky společností Comcast. V odvětví telekomunikací Komise v červenci schválila akvizici společnosti UPC Rakousko společností T-Mobile Rakousko.

V červenci Komise uložila společnosti Google pokutu 4,34 miliard EUR za to, že tato společnost porušila antimonopolní pravidla EU tím, že protiprávně omezovala výrobce mobilních zařízení Android a provozovatele mobilních sítí, aby upevnila své dominantní postavení ve všeobecném vyhledávání na internetu. Ve čtyřech samostatných rozhodnutích Komise uložila pokutu výrobcům spotřební elektroniky Asus, Denon & Marantz, Philips a Pioneer v celkové výši přesahující 111 milionů EUR za to, že maloobchodníkům prodávajícím na internetu jejich výrobky ukládali pevné nebo minimální ceny pro další prodej, které jsou v rozporu s pravidly EU týkajícími se hospodářské soutěže.

V prosinci uložila Komise společnosti Guess pokutu téměř 40 milionů EUR za to, že maloobchodníkům zakazovala online reklamu a přeshraniční prodej spotřebitelům v jiných členských státech (zeměpisné blokování), což porušuje pravidla EU týkající se hospodářské soutěže.

V září Komise schválila navrhovanou akvizici Shazamu, přední aplikace pro rozpoznávání hudby, společností Apple, která provozuje aplikaci Apple Music, druhou největší službu pro streamování hudby v Evropě. V listopadu Komise schválila navrhovanou akvizici částí společnosti Fox společností Disney. Obě společnosti jsou globální mediální podniky se sídlem v USA. Toto rozhodnutí bylo přijato pod podmínkou, že budou plně dodrženy závazky nabídnuté společností Disney pro řešení obav Komise týkajících se hospodářské soutěže. Rovněž v listopadu Komise schválila navrhovanou akvizici společnosti Tele2 NL společností T-Mobile NL. Komise ve svém šetření dospěla k závěru, že je nepravděpodobné, aby navrhovaná transakce významně ovlivnila úroveň služeb nebo cen placených nizozemskými zákazníky mobilních telekomunikačních společností.

Komise rovněž přijala první rozhodnutí o státní podpoře týkající se sítí s velmi vysokou kapacitou pro širokopásmové připojení k internetu, která členských státům umožní tyto sítě podporovat, a to v v konkrétních cílových oblastech v Rakousku, Německu a Nizozemsku.

Zdanění digitální ekonomiky

V březnu Komise navrhla reformu daňových pravidel EU pro právnické osoby u digitálních činností. Tato nová opatření rovněž zajišťují, aby digitální podniky v EU platily spravedlivé daně, a to tím, že daňová pravidla přizpůsobují v návaznosti na nedávnou expanzi digitálního hospodářství.

Podpora digitalizace finančních služeb

V březnu Komise přijala akční plán zaměřený na inovace finančních služeb využívající moderní technologie (FinTech), a to s cílem pomoci finančnímu odvětví využívat rychlý pokrok v oblastech jako jsou blockchain, umělá inteligence a cloudové služby. Tento plán usiluje o to, aby byly trhy bezpečnější a byl na ně snazší přístup, a to ve prospěch spotřebitelů, investorů, bank i nových hráčů na trhu. Jako první zásadní krok navrhla Komise nová pravidla, která umožní platformám poskytujícím skupinové financování (crowdfunding) růst napříč celým jednotným trhem EU, aby se zlepšil přístup k financování, zejména pro start-upy a další malé podniky. Tato pravidla umožní zmíněným platformám zažádat si o značku EU a nabízet jejich služby po celé EU, zatímco investoři budou chráněni pravidly pro zveřejňování informací, správu, řízení rizik a koherentní přístup ke kontrolám.

Spravedlnost a transparentnost pro uživatele online zprostředkovatelských služeb

V dubnu Komise přijala návrh nařízení na podporu spravedlnosti a transparentnosti pro uživatele online platforem. Návrh řeší nekalé obchodní praktiky vyplývající z nerovných obchodních vztahů mezi platformami a uživateli, kteří jsou na nich závislí, když nabízejí své zboží a služby spotřebitelům v EU. Nově vytvořené středisko, podpořené skupinou odborníků, bude pozorně sledovat ekonomiku online platforem a poskytovat Komisi poradenství ohledně potřeby budoucích iniciativ.

Budování silnější kybernetické bezpečnosti a zajištění bezpečnějšího internetu

Směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů začala být použitelná v květnu 2018. Jde o první celounijní soubor právně závazných pravidel pro kybernetickou bezpečnost, který zavádí rámec pro zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů napříč EU.

Komise navrhla vytvoření Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center. Cílem je pomoci EU zachovat si a vyvíjet technologické a průmyslové kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti nezbytné pro zajištění jednotného digitálního trhu EU. Síť se zapojí do rozvoje nových schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti a budování širších kompetencí v oblasti kybernetické bezpečnosti v členských státech. Návrh by měl EU a členským státům pomoci zaujmout proaktivní, dlouhodobou a strategickou perspektivu k průmyslové politice v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Boj proti šíření dezinformací na internetu

V dubnu Komise navrhla první soubor opatření v boji proti šíření dezinformací na internetu. Ten zahrnuje vypracování celounijního kodexu zásad boje proti šíření dezinformací, který byl zveřejněn v září, a který mají signatáři, mimo jiné velké online platformy, začít uplatňovat před evropskými volbami v roce 2019. Zahrnuje rovněž podporu pro nezávislou síť subjektů ověřujících faktickou správnost údajů a pro kvalitní žurnalistiku a mediální gramotnost. Odhalení týkající se případu Facebook / Cambridge Analytica poukázala na to, jak lze zneužít osobní údaje v kontextu voleb, a také na dopad takového zneužití na odolnost demokratických procesů. V září předseda Juncker oznámil opatření k zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb a zavedení celounijního kodexu zásad boje proti šíření dezinformací. Komise poté vyzvala zástupce online platforem a inzerentů, aby se zavázali k dodržování tohoto kodexu.

V prosinci Komise a vysoká představitelka přijali akční plán o dezinformacích, který vychází z dubnového sdělení a činnosti pracovní skupiny pro strategickou komunikaci East StratCom Evropské služby pro vnější činnost, která byla zřízena v roce 2015, kdy Evropská rada poprvé uznala hrozbu ruských dezinformačních kampaní.

Akční plán proti dezinformacím se zaměřuje na čtyři klíčové oblasti, aby mohl účinně budovat celounijní kapacity pro boj proti dezinformacím: a) zlepšení odhalování a analýzy dezinformací a upozorňování na ně, b) silnější spolupráce mezi institucemi a členskými státy, c) mobilizace soukromého sektoru za účelem řešení problematicky dezinformací, d) zvyšování povědomí a posílení úlohy občanů. Rovněž v kontextu nadcházejících evropských voleb bude v květnu 2019 zaveden systém včasného varování mezi institucemi EU a členskými státy.

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027

Aby se zajistilo, že Evropská unie zůstane na špici digitální transformace, navrhla Komise nový program Digitální Evropa s rozpočtem 9,2 miliard EUR (na období 2021–2027). Tento program bude zahrnovat finanční prostředky na podporu pěti konkrétních oblastí: vysoce výkonná výpočetní technika, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a důvěra, digitální dovednosti a digitální transformace a interoperabilita. Digitální část Nástroje pro propojení Evropy posílí evropskou infrastrukturu pro širokopásmové připojení k internetu (včetně 5G), aby se mohly připojit komunity v celé EU (3 miliardy EUR). Tyto investice do digitální strategie budou doplněny finančními prostředky z dalších zdrojů, jako je například program InvestEU a programy pro regionální rozvoj a politiku soudržnosti.

Program Horizont 2020 bude financovat digitální výzkum a inovace v průmyslu (15 miliard EUR) a v dalších oblastech, jako je bezpečnost, zdraví, mobilita, energetika a životní prostředí. Program Tvůrčí Evropa bude financovat program Media a další opatření na podporu svobody médií, plurality médií a mediální gramotnosti (1,2 miliard EUR).

Strategická vize pro vybudování klimaticky neutrální Evropy do roku 2050

Dopady změny klimatu jsou dnes v Evropě stejně jako v jiných částech světa zcela zřejmé. Teplotní růst v Evropě dokonce již převyšuje celosvětový průměr. Rok 2018 byl sice obzvláště suchý, ale extrémní horka byla ve čtyřech z pěti posledních let. V létě 2018 se teploty na severním polárním kruhu zvýšily o 5 °C oproti normální hodnotě a ve střední Evropě bylo takové sucho, že Rýn byl na některých místech tak mělký, že přestal být splavný pro vnitrozemskou plavbu. Přizpůsobit se měnícímu se klimatu je nevyhnutelně nutné, přičemž je zapotřebí, abychom přestali uvažovat v mezích postupného omezování emisí a začali přemýšlet o tom, jak dosáhnout cíle, kterým musí téměř nulové emise skleníkových plynů.

Mezivládní panel pro změnu klimatu potvrdil naléhavou potřebu urychlit plnění celosvětových klimatických opatření. K omezení teplotního růstu na 1,5 °C bude nezbytné, aby se celosvětové emise skleníkových plynů snížily do roku 2070 na nulu. Má-li EU prokázat v celosvětovém měřítku své vůdčí postavení a získat výhody toho, kdo začal jednat jako první, bude muset ve shodě s tím, co je navrženo v dlouhodobé strategii EU, dosáhnout neutrální bilance skleníkových plynů do roku 2050.

Z hlediska toho, co Evropa v souvislosti se změnou klimatu dělá, byly uplynulé dva roky zlomové, protože na úrovni EU se během této doby usilovně pracovalo na přijetí klimatické a energetické legislativy, která se stane impulsem pro přechod našeho energetického systému na nízkouhlíkové hospodářství. S touto legislativou se nyní EU zaměřuje na provádění kroků, které jsou nezbytné k zajištění budoucnosti nás všech.

Komise v návaznosti na výzvy ze strany Evropského parlamentu a Evropské rady předložila v listopadu 2018 strategickou dlouhodobou vizi vytvoření prosperujícího, moderního, konkurenceschopného a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050: Čistá planeta pro všechny.

Cílem strategie je stanovit směr, kterým by se klimatická a energetická politika EU měla ubírat, a rámcově vymezit, co EU považuje za svůj dlouhodobý příspěvek k plnění cílů Pařížské dohody o ochraně klimatu, tedy k tomu, aby se teplotní růst omezil na úroveň výrazně nižší než 2 °C a aby se usilovalo o udržení tohoto růstu pod úrovní 1,5 °C. EU bude za tímto účelem investovat do reálných technologických řešení, posilovat postavení občanů a harmonizovat opatření v klíčových oblastech, jakými jsou průmyslová politika, finance či výzkum, zároveň však bude dbát o zajištění sociální spravedlnosti, aby tento přechod byl spravedlivý a aby nikdo z evropských občanů nebyl opomíjen. Tento plán má Evropské unii umožnit, aby se do roku 2050 stala v celosvětovém měřítku první velkou ekonomikou s klimaticky neutrální bilancí.

Mandát pro tato opatření má EU od svých občanů. Podle průzkumu Eurobarometr uveřejněného v listopadu 2018 se 93 % evropských občanů domnívá, že změna klimatu je zapříčiněna lidskou činností a 85 % souhlasím s tím, že boj proti změně klimatu a účinnější využívání energie může v Evropě zvýšit hospodářský růst a zaměstnanost.

K přípravě na vypracování své vize přizvala Komise celou řadu zainteresovaných subjektů a uspořádala veřejnou konzultaci, k jejímž výsledkům pak přihlížela i ve svých úvahách. Přijetí této vize rozpoutalo širokou debatu, které se účastní politici, zainteresované organizace i občané a která se týká toho, jak může EU přispět k plnění dlouhodobých cílů Pařížské dohody a jak lze dosáhnout potřebné transformace.

V prosinci 2018 vyzvala Evropská rada členské státy ke spolupráci na strategii Komise s cílem vypracovat orientační pokyny týkající se celkového směřování a politických priorit prvního semestru roku 2019. Evropská unie by díky tomu mohla předložit dlouhodobou strategii do roku 2020 v souladu s Pařížskou dohodou.

Mezinárodní spolupráce na globálních klimatických opatřeních

Krátce po přijetí dlouhodobé strategie a tři roky po uzavření Pařížské dohody vystoupila EU na prosincové konferenci OSN o změně klimatu (COP24) v polských Katovicích se dvěma hlavními cíli: zaprvé dokončit pevný a ucelený soubor pravidel, která umožní praktické naplňování Pařížské dohody, a zadruhé zhodnotit společný pokrok v plnění jejích dlouhodobých cílů.

Výsledkem katovických jednání bylo přijetí souboru jasných pravidel, která v celosvětovém měřítku umožní praktické naplňování Pařížské dohody. Významný podíl na dosažení tohoto výsledku měla právě EU, jež postupovala v součinnosti se svými spojenci mezi rozvinutými i rozvojovými zeměmi a ukázala, že mnohostranný přístup a mezinárodní spolupráce představují nejúčinnější způsob, jak tento celosvětový problém řešit.

Uvedený soubor pravidel umožní stranám Pařížské dohody realizovat, zpětně sledovat a postupně zvyšovat jejich příspěvky k řešení problému změny klimatu, a podílet se tak na plnění dlouhodobých cílů dohody.

Vlády a zúčastněné strany COP24 rovněž zhodnotily pokrok s ohledem na teplotní cíle Pařížské dohody a uvažovaly o možnostech prosazování ambicióznějších klimatických opatření, a to jak v současnosti, tak i v rámci dalšího kola přijímání vnitrostátních závazků v oblasti ochrany klimatu. Očekává se, že tak vznikne pozitivní politický impuls, který se stane podnětem k celosvětové diskusi o dlouhodobých strategiích a potřebě rychlejšího postupu.

Během celého roku 2018 hrála EU klíčovou roli na setkáních na vysoké úrovni, kde vystupovala na podporu celosvětových klimatických opatření. Společně s Kanadou a Čínou byla pořadatelkou druhé ministerské konference o klimatických opatřeních v Bruselu, kde se setkalo 36 vlád, z nichž mnohé zastupují největší světové ekonomiky. Ministři zdůraznili význam mnohostranného přístupu a potvrdili, že Pařížská dohoda je nezvratná a neměnná. EU a Čína opětovně potvrdily svůj závazek provádět klimatická opatření na červencové vrcholné schůzce Číny a EU a dohodly se na posílení spolupráce v oblasti obchodování s emisemi. EU rovněž posílila spolupráci s Kalifornií a Novým Zélandem v oblasti trhu s uhlíkem.

Svou globální vůdčí roli prokázala EU ratifikací dohody o postupném zavedení zákazu částečně fluorovaných uhlovodíků, což jsou nebezpečné plyny způsobující oteplování klimatu, které se běžně používají v topných a chladicích zařízeních. Celosvětové provádění této dohody, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2019, bude významným příspěvkem k plnění cíle Pařížské dohody.

V roce 2018 přispěla EU rovněž k zajištění dvou důležitých klimatických dohod v odvětví lodní a letecké dopravy. V dubnu se Mezinárodní námořní organizace dohodla na stanovení jasného cíle snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 nejméně o 50 % ve srovnání s hodnotami z roku 2008 a postupně během tohoto století dosáhnout v co nejkratší možné době nulových emisí skleníkových plynů v tomto odvětví. V červnu Mezinárodní organizace pro civilní letectví schválila normu pro vůbec první celosvětově platný režim snižování emisí CO2 v leteckém odvětví. Tato dohoda stanoví pro letecké společnosti nezbytná pravidla pro sledování, vykazování a ověřování jejich emisí od roku 2019.

EU je i nadále pevně odhodlána podporovat klimatická opatření v rozvojových zemích. EU, její členské státy a Evropská investiční banka jsou stále největšími poskytovateli veřejných prostředků pro financování opatření v oblasti klimatu: v roce 2017 dosáhly jejich příspěvky rozvojovým zemím 20,4 miliardy EUR.

Vybudování moderní a ambiciózní energetické unie

Transformace evropských energetických systémů má pro řešení problému změny klimatu zásadní význam. Jde o změnu způsobu, jakým vyrábíme a používáme energii. Proto EU buduje nízkouhlíkové hospodářství, ve kterém budou mít spotřebitelé lepší možnost volby dodávek energie, přístup ke spolehlivému srovnání cen energie a možnost vyrábět a prodávat svou vlastní elektřinu.

Balíček návrhů o čisté energii

Dohoda o všech legislativních návrzích obsažených v balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ z roku 2018 zavádí moderní regulační rámec pro přechod k čisté energii, který má EU umožnit dosažení jejího cíle stát se v celosvětovém měřítku vůdčí silou v oblasti obnovitelných zdrojů energie a pracovat v první řadě na zvyšování energetické účinnosti.

Součástí dohody je i nový cíl EU v oblasti energetické účinnosti, která by se měla do roku 2030 zvýšit o 32,5 %, a nový cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které by ve skladbě zdrojů energie EU měly činit 32 %. Dohoda obsahuje doložku o tom, že tyto cíle se mohou do roku 2023 ještě zvýšit. Tyto nové cíle odrážejí větší ambice EU a tempo změn nových technologií, jakož i nižší náklady dosažené díky úsporám z rozsahu. Zároveň s tím umožní snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů přibližně o 45 %, což převyšuje závazek EU přijatý v rámci Pařížské dohody omezit emise do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 nejméně o 40 %.

Nové evropské předpisy, které vstoupily v platnost v červenci, přispějí k plnění těchto cílů tím, že umožní využívat obrovský potenciál zvyšování energetické účinnosti v odvětví budov, které je největším samostatným spotřebitelem energie v Evropě. Vytvoří se tak podmínky pro to, aby fond budov byl do roku 2050 zdrojem nízkých nebo nulových emisí.

Díky těmto novým předpisům budeme mít inteligentnější budovy s úspornějším provozem, ale i nová pracovní místa v odvětví renovace budov a stavebnictví.

Zlepšení v oblasti energetické účinnosti pomohou také bojovat proti energetické chudobě, protože v případě starších budov, které naléhavě vyžadují renovaci, přinesou úspory za energie. Komise v rámci svého úsilí o řešení problému energetické chudoby ve všech zemích EU zahájila v lednu činnost Střediska EU pro sledování energetické chudoby. Zlepší se tak měření, sledování a sdílení poznatků a osvědčených postupů týkajících se energetické chudoby.

Právní předpisy, které mají členským státům a EU poskytovat prostředky pro správu energetické unie, vstoupily v platnost v prosinci. Tato legislativa zajistí, aby za účelem splnění cílů v oblasti energetiky a klimatu a cílů v oblasti přizpůsobování se změně klimatu do roku 2030 byl stanoven určitý politický postup, který vymezí způsob vzájemné spolupráce zemí EU a Komise.

V prosinci bylo rovněž dosaženo politické dohody ohledně nových pravidel, která by měla zajistit lepší fungování trhu EU v oblasti elektrické energie. Díky těmto pravidlům dojde k posílení hospodářské soutěže a spotřebitelé budou moci hrát na tomto trhu aktivnější roli a svým dílem tak přispět k přechodu na čistou energii. Bylo dosaženo také dohod ohledně opatření, která mají evropským občanům zajistit lepší ochranu před kritickými výpadky dodávek elektřiny, a ohledně posílení úlohy Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů.

Mezi další opatření, která byla během roku 2018 přijata v oblasti zvyšování energetické účinnosti, patří i zákaz prodeje neefektivních halogenových žárovek, který začal platit od 1. září a který spotřebitelům v EU ušetří výdaje za elektřinu a zároveň přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů.

Energetická bezpečnost a solidarita

Bezpečnost dodávek energie pro spotřebitele v EU je nedílnou součástí strategie energetické unie. V rámci úsilí o posílení bezpečnosti dodávek energie v pobaltských státech uzavřeli předseda Komise a vedoucí představitelé Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska dohodu o synchronizaci elektroenergetické sítě pobaltských států s evropskou kontinentální sítí do roku 2025. Úplné sjednocení sítí pobaltských států se zbytkem Evropy je pro energetickou unii jednou z priorit a stane se významným počinem, který přispěje k jednotě a energetické bezpečnosti EU.

Občané EU budou mít díky hospodářské soutěži a diverzifikaci zdrojů energie větší možnosti volby a bezpečnější dodávky. Jedním z příkladů pokroku, kterého bylo v této oblasti dosaženo, je i společná dohoda o vybudování propojovacího plynovodu mezi Bulharskem a Srbskem, která byla podepsána v květnu. Tento plynovod přitom nebude zajišťovat pouze dodávky do Srbska, ale i do dalších oblastí regionu jihovýchodní Evropy.

V červnu předsedové bulharské a řecké vlády podepsali politické prohlášení podporující výstavbu propojovacího plynovodu mezi oběma zeměmi. Mezi další důležité projekty propojování členských států patří propojovací plynovody mezi Dánskem a Polskem a Polskem a Litvou.

Evropská solidarita v oblasti energetiky byla zdůrazněna na červencovém lisabonském summitu, kde se vedoucí představitelé Portugalska, Francie a Španělska dohodli na jednotlivých krocích, které povedou k většímu začlenění Iberského poloostrova do evropského trhu s energií. Komise podporuje výstavbu nezbytné infrastruktury rekordní investicí ve výši 578 milionů EUR, která je určena na vybudování elektrického vedení přes Biskajský záliv. Je to vůbec největší investice, která byla v rámci nástroje pro propojení Evropy přidělena na projekt energetické infrastruktury.

V květnu Komise uložila ruské společnosti Gazprom povinnost umožnit a zaručit plynulé dodávky plynu za konkurenceschopné ceny na středoevropských a východoevropských trzích s plynem.

V roce 2018 investovala EU 48,4 milionu EUR do osmi projektů elektroenergetické a plynárenské infrastruktury a infrastruktury inteligentních sítí v rámci nástroje pro propojení Evropy. Více než 50 % prostředků naplánovaných na projekty v oblasti udržitelné energetiky a dopravy na období 2014–2020 (zhruba 32 miliardy EUR) bylo již poskytnuto na místní projekty. EU aktivně podporuje celou řadu regionů, aby jim pomohla rozvíjet jejich vlastní strategie a provádět konkrétní opatření, a to prostřednictvím pilotních opatření Komise pro regiony procházející průmyslovou transformací a v rámci iniciativy pro uhelné regiony a regiony s vysokými emisemi uhlíku. V rámci investičního plánu pro Evropu byla i v roce 2018 poskytována evropským občanům pomoc při výrobě energie z obnovitelných zdrojů, přičemž celkový počet domácností, které v rámci tohoto plánu získaly podporu, dosáhl 7,4 milionu. V prosinci uložila Komise pokutu Bulharskému energetickému holdingu (BEH), jeho dceřiné společnosti Bulgargaz, která je dodavatelem plynu, a jeho dceřiné společnosti Bulgartransgaz, která zajišťuje plynárenskou infrastrukturu, (skupina BEH) ve výši 77 milionů EUR za to, že v rozporu s antimonopolními pravidly EU bránily účastníkům hospodářské soutěže v přístupu k základní plynárenské infrastruktuře.

V roce 2018 schválila EU šest elektroenergetických kapacitních mechanismů v Belgii, Francii, Německu, Řecku, Itálii a Polsku, které jsou navrženy tak, aby ve střednědobém a dlouhodobém výhledu zaručovaly dostatečné dodávky elektrické energie.

V rámci rozvíjení mezinárodních vztahů uspořádala Komise řadu setkání na vysoké úrovni s Íránem, jejichž cílem bylo posílení energetické spolupráce mezi oběma partnery. V obtížné situaci, která vznikla po odstoupení Spojených států od společného komplexního akčního plánu týkajícího se íránského jaderného programu, trvala Komise na tom, že zrušení sankcí je zásadní součástí nukleární dohody.

Předseda Juncker navštívil v červenci v Bílém domě prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, kde se dohodli na posílení strategické energetické spolupráce EU a Spojených států. Dohodli se především na tom, že se obě strany v zájmu zvýšení diverzifikace a bezpečnosti dodávek energie zasadí o zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu ze Spojených států do Evropské unie.

Dekarbonizace hospodářství

Opatření v oblasti snižování emisí jsou investicí do prosperity a udržitelnosti evropského hospodářství. EU je již nyní na cestě k tomu, aby překročila svůj cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 %. V období od roku 1990 do roku 2017 se emise snížily o 22 %, přestože hospodářství EU za totéž období vzrostlo o 58 %.

Legislativní rámec pro naplnění pařížského závazku EU již existuje. Cíl stanovený do roku 2030, který se vztahuje na celé hospodářství, byl transponován do podoby dílčích cílů pro systém EU pro obchodování s emisemi i pro odvětví, která do oblasti působnosti tohoto systému nespadají, jako jsou doprava, stavebnictví, zpracování odpadu a zemědělství.

V květnu přijali zákonodárci pro odvětví, která jsou vyčleněná ze systému ETS a která jsou zdrojem téměř 60 % všech domácích emisí EU, závazné cíle každoročního snížení emisí skleníkových plynů platné od roku 2021 do roku 2030 pro jednotlivé členské státy EU. Kromě toho byly na úrovni EU přijaty právní předpisy, které mají regulovat emise vznikající v souvislosti s využíváním půdy a spolu s tím i jejich pohlcování.

Byla provedena revize systému EU pro obchodování s emisemi, která začne platit od roku 2020. Tato reforma zvýší tempo snižování emisí, umožní i nadále zamezovat riziku úniku uhlíku a energeticky náročným průmyslovým odvětvím i elektroenergetickému odvětví pomůže zvládat inovační a investiční výzvy spojené s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Trh se od přijetí této legislativní revize vyvíjí způsobem, který lze považovat za projev rostoucí důvěry v zásadní význam trhu s uhlíkem pro dosažení toho, oč EU usiluje v souvislosti s ochranou klimatu, a tento vývoj je hnací silou technologických změn.

V květnu Komise představila zbývající soubor opatření pro modernizaci evropského dopravního odvětví (viz také kapitola 4), včetně vůbec prvních norem emisí CO2 u těžkých nákladních vozidel. Podle tohoto návrhu by emise CO2 z nových kamionů měly být v roce 2025 o 15 % nižší než v roce 2019, přičemž orientační cíl stanovený do roku 2030 počítá nejméně s 30% snížením. Tyto cíle spedičním společnostem – zejména v kategorii MSP – umožní dosáhnout významných úspor díky nižší spotřebě paliva. V prosinci bylo dosaženo politické dohody mezi Evropským parlamentem a Radou o přísných pravidlech pro dekarbonizaci a modernizaci odvětví lehkých užitkových vozidel. Obě instituce se prozatímně také dohodly na nových normách emisí CO2 u osobních automobilů a dodávek, které by v EU měly platit po roce 2020. Emise z nových osobních automobilů budou muset být v roce 2030 oproti roku 2021 o 37,5 % a z nových dodávek o 31 % nižší. Urychlí se tak přechod k čisté mobilitě, která by měla připravovat cestu ke klimaticky neutrální bilanci v druhé polovině století. Tyto normy pomohou EU plnit její závazky vyplývající z Pařížské dohody a všichni Evropané budou mít díky nim lepší kvalitu ovzduší.

Mezi další opatření patří ucelený plán pro baterie, který pomůže v Evropě vytvořit konkurenceschopný a udržitelný „ekosystém“ pro nakládání s bateriemi. Baterie budou pro automobilový průmysl 21. století stejně důležité, jako byly ve 20. století spalovací motory. Za jediný rok, který uplynul od okamžiku, kdy Evropská komise vytvořila Evropskou alianci pro baterie, došlo v Evropě k výraznému pokroku při formování odvětví baterií, kde nyní již vznikají první pilotní výrobní zařízení. Evropská komise rovněž navrhla nový způsob označování pneumatik, který by evropským domácnostem mohl ušetřit díky používání nejúčinnějších pneumatik a s tím spojeným snížením nákladů na palivo až 125 EUR za jeden osobní automobil ročně.

Boj proti znečišťování ovzduší

V květnu 2018 podnikla EU rozhodné kroky na ochranu občanů před znečištěním ovzduší, v jejichž rámci nastínila opatření, která by členským státům měla pomoci s plněním jejich cílů. Patří mezi ně posílení spolupráce s členskými státy prostřednictvím „dialogů o čistém ovzduší“ a využívání zdrojů EU k financování opatření pro zlepšování kvality ovzduší.

Komise kromě toho podala k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Francii, Německo, Maďarsko, Itálii, Rumunsko a Spojené království. Učinila tak kvůli tomu, že uvedené země nedodržují mezní hodnoty pro kvalitu ovzduší a že nepřijímají vhodná opatření, aby období, kdy jsou tyto hodnoty překročeny, byla co nejkratší.

V září začaly platit nové povinné emisní zkoušky, které se vztahují na všechny nové osobní automobily a které jsou podmínkou toho, aby tyto automobily mohly být prodávány, registrovány a používány na evropských silnicích. Tyto nové zkoušky zajistí spolehlivější určení emisních hodnot (za skutečných jízdních podmínek) a pomohou obnovit důvěru ve výkonnost nových osobních automobilů. Od ledna 2019 budou mít nezávislé strany včetně Komise možnost provádět prostřednictvím akreditovaných laboratoří a technických služeb úředně uznávané zkoušky emisních hodnot v průběhu celého životního cyklu vozidla (viz také kapitola 4).

V září Komise zahájila hloubkové šetření, aby posoudila, zda společnosti BMW, Daimler a VW (Volkswagen, Audi, Porsche) nejednají v rozporu s antimonopolními pravidly EU na základě předchozí domluvy za účelem obcházení hospodářské soutěže v oblasti vývoje a zavádění technologie umožňující filtrovat emise ze spalovacích a vznětových motorů osobních automobilů.

V roce 2018 schválila Komise několik doprovodných opatření na podporu přechodu na nízkoemisní dopravu. Tyto režimy státní podpory, které oznámilo Německo a Portugalsko, se týkaly podpory odbytu nízkoemisních vozidel, výstavby nezbytné dobíjecí infrastruktury a modernizace starších autobusů s dieselovým pohonem.

Přizpůsobování se dopadům změny klimatu

Kromě opatření pro snižování emisí přijímala EU i nadále opatření, jejichž cílem je připravovat se a přizpůsobovat nevyhnutelným dopadům změny klimatu. V současnosti má svou adaptační strategii 25 států a přizpůsobování se změně klimatu se stalo součástí nástrojů financování z fondů EU i součástí iniciativ, jako je Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, který v roce 2018 oslavil své 10. výročí. V listopadu byla uveřejněna zpráva o provádění strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, ve které jsou tyto a další úspěchy vyzdviženy, ale zároveň v ní jsou navržena i potřebná opatření, která by umožnila omezit nechráněnost Evropy před dopady klimatu, a to jak na území EU, tak za jejími hranicemi.

Udržitelné financování

Pro dosažení cílů EU do roku 2030 pro oblast klimatu a energetiky by bylo třeba investovat dalších zhruba 180 miliard EUR ročně. Na základě doporučení odborné skupiny na vysoké úrovni pro udržitelné financování zahájila Komise akční plán pro udržitelné financování a v květnu 2018 předložila v návaznosti na něj legislativní návrhy. V legislativním procesu se nyní nachází pozměňovací návrh na vytvoření nové kategorie referenčních hodnot, která by zahrnovala referenční hodnoty pro nízké emise uhlíku a referenční hodnoty pro pozitivní dopad na emise uhlíku, a dále též návrh nařízení o zpřístupňování údajů týkajících se udržitelných investic a rizik pro udržitelnost. Komise také předložila návrh na postupné vytvoření jednotného systému třídění („taxonomie“), podle něhož by se klasifikovalo, co lze považovat za environmentálně udržitelnou hospodářskou činnost. Tato pravidla se po svém přijetí stanou pro subjekty na finančním trhu silnou pobídkou k udržitelnějšímu investování a k větší transparentnosti, tak aby institucionální i neprofesionální investoři měli možnost o svých investicích informovaně rozhodovat.

K další důležité změně došlo v říjnu, kdy Komise a společnost Breakthrough Energy vedená Billem Gatesem vytvořily nový investiční fond o hodnotě 100 milionů EUR – Breakthrough Energy Europe, který má pomáhat inovativním evropským společnostem s vývojem čistých energetických technologií a s jejich uváděním na trh. Evropská komise navíc schválila investiční balíček o hodnotě 243 milionů EUR z rozpočtu EU, který je určen na projekty programu LIFE zaměřené na ochranu přírody, životního prostředí a zvyšování kvality života v rámci přechodu Evropy na budoucí udržitelnější a nízkouhlíkový model.

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027

Za účelem dosažení cílů EU v oblasti klimatu Komise navrhla, aby nejméně 25 % prostředků příštího dlouhodobého rozpočtu EU (2021–2027) bylo určeno na plnění cílů v oblasti klimatu. Komise navrhuje posílit program LIFE, který je jedním z nejdůležitějších nástrojů EU pro financování environmentálních a klimatických projektů, a navýšit jeho rozpočet o 60 %.

V oblasti energetiky by mělo být v průběhu uvedeného sedmiletého období uvolněno 8,7 miliardy EUR na podporu investic do evropských sítí energetické infrastruktury, což by mělo napomoci k vybudování udržitelné energetické unie odolné vůči změně klimatu a podpořit přechod na čistou energetiku. Dalších 6,07 miliardy EUR má být přiděleno na mezinárodní projekt výstavby a provozování experimentálního zařízení pro testování využitelnosti fúze jako čistého a udržitelného zdroje energie. Komise navíc navrhuje, aby EU začala provádět ambicióznější opatření v oblasti péče o životní prostředí a ochrany klimatu, přičemž se očekává, že 40 % celkového rozpočtu společné zemědělské politiky by mělo být vyhrazeno na opatření v oblasti ochrany klimatu.

Nezbytným předpokladem dosažení cílů EU v oblasti klimatu jsou investice do průlomových technologií. Podle revidované směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi by v rámci dlouhodobého rozpočtu měl v součinnosti s programem Horizont Evropa, InvestEU a dalšími programy EU fungovat inovační fond. Modernizační fond bude nad rámec rozpočtu EU sloužit jako dodatečný zdroj financování pro účely modernizace a dekarbonizace energetických systémů deseti členských států střední a východní Evropy. V rámci svého návrhu nového programu LIFE Evropská komise navrhla vyčlenit na projekty podporující opatření v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu 5,45 miliardy EUR, což je navýšení o 1,95 miliardy EUR.

Lepší fungování jednotného trhu ve prospěch lidí i podniků

V roce 2018 EU pokračovala v odstraňování překážek volného pohybu zboží a služeb a sdílela osvědčené postupy na podporu rozvoje maloobchodního odvětví.

V listopadu 2018 Komise přijala sdělení, v němž bylo představeno nové posouzení situace na jednotném trhu a které vyzývalo členské státy, aby obnovily své politické závazky k jednotnému trhu. Aby jednotný trh plně využil svého potenciálu v digitálním věku a zajistil udržitelný růst našeho hospodářství, musí řádně fungovat a vyvíjet se v rychle se měnícím světě.

V současné době však hlubší integrace vyžaduje větší politickou odvahu než před 25 lety a je zapotřebí větší úsilí k tomu, aby slova byla přetavena ve skutky. Sdělení zdůrazňuje tři hlavní oblasti, ve kterých je třeba vyvinout další úsilí, aby se prohloubil a posílil jednotný trh. Za prvé Komise vyzývá členské státy, aby byly obezřetné při provádění, uplatňování a prosazování pravidel EU a aby se zdržely vytváření nových překážek. Za druhé vyzývá Evropský parlament a Radu, aby přijaly veškeré právní předpisy navržené za účelem zajištění řádného fungování jednotného trhu. Za třetí poukazuje na významný potenciál pro další hospodářskou integraci v oblasti služeb, výrobků, zdanění a síťových odvětví, která bude vyžadovat politickou odvahu a odhodlání.

Komise rovněž předložila sdělení o investičním plánu EU a o evropských harmonizovaných normách. Tato sdělení ukazují, jak iniciativy Komise přispívají ke zlepšení každodenního života lidí, pomáhají podnikům, aby prosperovaly, zajišťují, aby Evropa byla stále atraktivní pro investice, a posilují evropské hodnoty, postavení a vliv ve světě.

EU schválila nová pravidla, která mají zajistit, aby vnitrostátní právní předpisy nevytvářely zbytečné překážky pro volný pohyb odborníků po celé EU. To pomůže 50 milionům osob neboli 22 % evropské pracovní síly pracujícím v regulovaných povoláních vyžadujících zvláštní kvalifikace, jako jsou inženýři, právníci a architekti. Od roku 2020 bude povinností členských států EU důkladně posuzovat náklady a přínosy plánované právní úpravy, a to provedením testu, který zajistí, aby byla přiměřená a odůvodněná.

Evropský profesní průkaz, který je dostupný od ledna 2016, usnadňuje kvalifikovaným odborníkům poskytování služeb v celé EU. Hodnocení z roku 2018 ukazuje, že tento průkaz, který se v současné době vztahuje na zdravotní sestry nebo ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči, farmaceuty, fyzioterapeuty, realitní makléře a horské vůdce, poskytuje v porovnání s tradičními postupy uznání přidanou hodnotu.

EU rovněž zkoumala omezení v maloobchodním odvětví, které zaměstnává téměř 9 % evropské pracovní síly ve více než 3,6 milionu společností. Vzhledem k rychlému rozvoji elektronického obchodování a prodeje, jenž probíhá vícero distribučními kanály, se toto odvětví dramaticky proměňuje. V dubnu Komise zveřejnila soubor osvědčených postupů s cílem vytvořit otevřenější, integrovanější a konkurenceschopnější maloobchodní odvětví, včetně nových přístupů k oživení center měst. Komise vybídla členské státy, aby se ujistily, že stávající právní předpisy jsou nediskriminační, odůvodněné a přiměřené. Příručka pro podporu revitalizace a modernizace sektoru malých maloobchodních podniků obsahuje praktické návrhy, jak řešit budoucí výzvy.

Komise navrhla zakázat nejškodlivější nekalé obchodní praktiky, aby zlepšila spravedlnost potravinového řetězce a posílila postavení zemědělců a malých podniků.

V prosinci Evropský parlament, Rada a Komise dosáhly politické dohody ohledně nového souboru pravidel, který zajistí stoprocentní ochranu zemědělců a většiny malých a středních zemědělsko-potravinářských podniků v EU před praktikami, jež jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním.

Aby se zajistilo, že budou pravidla jednotného trhu řádně uplatňována, zahájila Komise rovněž řadu řízení o nesplnění povinnosti vůči členským státům, mimo jiné v oblasti uznávání odborných kvalifikací, zadávání veřejných zakázek a maloobchodního odvětví.

Na cestě ke spravedlivé pracovní mobilitě a bezpečnějším pracovním podmínkám

V roce 2018 jsme oslavili 50. výročí zřizovacích nařízení o volném pohybu pracovníků. V současné době přibližně 17 milionů Evropanů žije nebo pracuje v jiné zemi EU, což je téměř dvakrát tolik než před deseti lety.

Komise navrhla vytvoření Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, jehož cílem bude informovat občany a podniky o možnostech bydlení, práce nebo provozování podnikatelské činnosti v jiné zemi EU, posilovat spolupráci mezi zeměmi EU, aby byla pravidla spravedlivě a účinně prosazována, a zprostředkovávat řešení v případech přeshraničních sporů. Tento nový orgán by měl být zřízen v roce 2019. Doplňuje návrh na zlepšení pravidel pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení, která chrání občany již 60 let. Oba návrhy projednává Evropský parlament a Rada.

Nastolení rovnováhy mezi volným pohybem služeb a rovným zacházením s pracovníky je základem nových pravidel na ochranu práv osob, které zaměstnavatel vyšle, aby dočasně pracovaly v jiném členském státě. Bude tak zajištěno stejné odměňování za stejnou práci na stejném místě a vzniknou rovné podmínky mezi zahraničními a místními podniky v hostitelské zemi.

Jednotná digitální brána: jednotné kontaktní místo pro administrativní práci online

V roce 2018 bylo přijato nařízení o vytvoření jednotné digitální brány, která lidem a podnikům v EU usnadní vedení administrativy online. V budoucnu bude jakýkoli administrativní postup, který mají v současné době na internetu k dispozici uživatelé v jedné zemi EU, dostupný uživatelům z ostatních členských států EU v jazyce EU, který je srozumitelný pro přeshraniční uživatele. Na internetu bude k dispozici 21 klíčových postupů, včetně žádostí o rodný list nebo o registraci vozidla. Tento systém rovněž sníží míru přeshraniční byrokracie tím, že zavede zásadu „pouze jednou“, která vyžaduje od orgánů, aby opakovaně využívaly informace, které jim občané a podniky již poskytli, a mohl by společnostem zajistit úsporu více než 11 miliard EUR.

Silná a inovativní průmyslová základna

Silná a konkurenceschopná průmyslová základna je pro budoucnost evropského hospodářství klíčová. Cílem obnovené strategie průmyslové politiky EU je posílit postavení evropského průmyslu a evropských občanů, aby využívali možnosti průmyslové transformace, digitalizace a dekarbonizace.

Evropský den průmyslu 2018 ukázal, že Evropa má dobrou výchozí pozici. EU opět prokázala své vůdcovské schopnosti při přechodu na čistou a udržitelnou energii zahájením prvního průmyslového fóra pro čistou energii, které se soustředilo na tři iniciativy ze strany průmyslu zaměřené na baterie, obnovitelné zdroje a stavebnictví.

EU zavedla cenu za inovativní baterie pro elektromobily ve výši 10 milionů EUR a uspořádala první schůzi skupiny Průmysl 2030 skládající se z 20 odborníků, která pomůže vytvořit vizi pro budoucnost evropského průmyslu pomocí doporučení, jež předloží v létě 2019.

Inovační výkonnost EU se i nadále zlepšuje, avšak evropský srovnávací přehled inovací za rok 2018 ukázal, že je třeba vyvinout další úsilí, aby se zajistila globální konkurenceschopnost Evropy. Vývoj ve většině zemí EU byl příznivý, zejména pak na Maltě, v Nizozemsku a ve Španělsku, přičemž vedoucím inovátorem EU zůstává Švédsko. EU dohání klíčové konkurenty, jako je Kanada, Japonsko a Spojené státy. Pokud má však Evropa tuto propast v oblasti inovací překlenout a udržet si náskok před Čínou, je třeba vyvinout společné úsilí, aby byl inovační potenciál Evropy plně využit.

Evropa se musí chopit příležitostí vyplývajících z rychlého technologického rozvoje. EU jednak podpořila modernizaci svého průmyslu pomocí iniciativ, jako jsou opatření týkající se umělé inteligence a strategie zaměřená na propojené a automatizované řízení vozidel, a rovněž zhodnotila, zda jsou stávající pravidla týkající se strojních zařízení a odpovědnosti vhodná pro daný účel. Prokázalo se, že pro nově nastupující digitální technologie a inovativní výrobky vhodná jsou.

Daně – zjednodušení a lepší zabezpečení proti podvodům

Bezproblémové fungování jednotného trhu vyžaduje spravedlivá a účinná daňová pravidla. V této souvislosti Komise od listopadu 2014 předložila v oblasti daní 22 návrhů.

V březnu 2018 ministři financí EU přijali pravidla zaměřená na posílení transparentnosti, která mají zabránit agresivnímu přeshraničnímu daňovému plánování. Daňoví zprostředkovatelé, jako jsou daňoví poradci, účetní, banky a právníci, kteří svým klientům poskytují komplexní přeshraniční finanční režimy, jež mohou přispět k vyhýbání se daňovým povinnostem, budou od července 2020 povinni nahlásit tyto struktury svým daňovým orgánům.

Komise provádí nejrozsáhlejší reformu DPH za poslední čtvrtstoletí. V říjnu 2017 navrhla hlavní zásady pro vytvoření jednotného evropského prostoru pro DPH, které pomohou snížit odhadovanou škodu ve výši 50 miliard EUR, jež v současné době v rámci přeshraničních podvodů v oblasti DPH každoročně postihuje vnitrostátní rozpočty členských států EU. V květnu 2018 Komise předložila podrobná technická opatření za účelem provádění hlavních zásad pro zdanění obchodu mezi zeměmi EU.

V říjnu Komise uvítala, že země EU přijaly nové nástroje určené k odstranění nedostatků v unijním systému DPH. V platnost vstoupily v listopadu 2018, a země EU tedy budou schopny vyměňovat větší množství informací a posílit vzájemnou spolupráci v boji proti zločineckým organizacím.

Oslava 50 let celní unie

V roce 2018 oslavila celní unie 50. výročí. Jednotný trh EU, který umožňuje jakémukoli podniku se sídlem v EU prodávat zboží a investovat po celé EU bez vnitřních hranic, by nebyl možný bez bezcelního prostředí, které zajišťuje celní unie.

Úloha a odpovědnost celních orgánů členských států se za posledních 50 let rozšířily. V červenci, v návaznosti na první dvouletou zprávu o pokroku při rozvíjení celní unie EU a její správy, členské státy EU podepsaly Listinu celních správ EU. Ta potvrzuje zásady ochrany společnosti, usnadnění obchodu a jednotného vystupování v současné době i do budoucna.

Lepší finanční služby

Podle stávajících pravidel není žádný rozdíl mezi tím, zda rezidenti eurozóny či podniky v eurozóně provádějí operace v eurech ve své vlastní zemi nebo s jiným členským státem eurozóny. EU si přeje, aby i Evropané v zemích mimo eurozónu měli stejné podmínky, když provádějí přeshraniční platby v eurozóně. Evropský parlament, Rada a Komise dosáhly v prosinci politické dohody ohledně tohoto návrhu, který bude znamenat levné převody v eurech všude v EU a spravedlivější přepočty měn pro spotřebitele.

Návrh z května, který se týká nových předpisů EU o pojištění motorových vozidel, má lépe chránit oběti automobilových nehod a zlepšit práva pojistníků. Nová pravidla zajistí, aby oběti automobilových nehod obdržely plnou náhradu, na kterou mají nárok, i kdyby byl pojistitel v platební neschopnosti.

Větší ochrana spotřebitelů s ohledem na pojistné produkty

Od října, kdy vstoupila v platnost nová pravidla pro distribuci pojistných produktů, mají spotřebitelé EU v této oblasti lepší přehled. Posílení pravidel týkajících se způsobu prodeje pojistných produktů zlepší ochranu spotřebitelů. Očekává se, že posílená pravidla budou prospěšná jak pro pojistníky, tak pro pojišťovny a poskytovatele pojištění.

Zajištění rovných podmínek na jednotném trhu

Úlohou Komise jakožto orgánu pro hospodářskou soutěž v oblasti kontroly fúzí podniků je zajistit, aby občané v EU nebyli připraveni o výhody plynoucí z hospodářské soutěže, jako jsou například nižší ceny, větší výběr pro spotřebitele a větší inovace produktů.

V roce 2018 Komise s výhradou splnění konkrétních podmínek schválila nabytí společnosti Monsanto společností Bayer. Zúčastněné strany se dohodly, že vyřeší všechny zjištěné problémy v oblasti hospodářské soutěže, zejména důsledky, které tato fúze podniků může mít pro budoucí inovace, pomocí obsáhlého balíčku nápravných opatření, který zahrnuje odprodej příslušných aktiv výzkumu a vývoje.

Komise rovněž sleduje a přísně pokutuje kartelové dohody. V souladu s programem shovívavosti Komise mohou společnosti poskytnout důvěrné informace výměnou za snížení pokut. V roce 2018 Komise uložila osmi výrobcům kondenzátorů (používaných v chytrých telefonech a dalších zařízeních) pokuty v celkové výši 254 milionů EUR za účast – spolu s žadatelem o ochranu před pokutami – na kartelové dohodě. Komise rovněž uložila pokuty čtyřem námořním přepravcům automobilů ve výši 395 milionů EUR a ve třech samostatných narovnáních ve věci kartelu stanovila pokuty dodavatelům automobilových dílů ve výši 151 milionů EUR.

Úlohou kontroly státní podpory v EU je zajistit, aby země EU neposkytovaly vybraným společnostem příznivější daňové zacházení než jiným. V červnu Komise zjistila, že Lucembursko umožnilo dvěma společnostem skupiny Engie, aby se vyhnuly placení daní téměř ze všech svých zisků. Lucembursko nyní musí neodvedené daně ve výši přibližně 120 milionů EUR vymoci. V říjnu Komise došla k závěru, že slovenská investiční podpora podniku Jaguar Land Rover ve výši 125 milionů EUR je v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Tato podpora přispěje k rozvoji Nitranského samosprávného kraje, aniž by nepřiměřeně narušila hospodářskou soutěž na jednotném trhu.

V prosinci Komise schválila státní podporu ve výši 1,75 miliardy EUR na podporu investic soukromého sektoru ve výši 6 miliard EUR do výzkumu, vývoje a inovací v oblasti mikroelektroniky, což je jedna z klíčových základních technologií pro evropské hospodářství. Tento významný projekt společného evropského zájmu bude provádět přibližně 30 společností ve čtyřech členských státech ve spolupráci s výzkumnými organizacemi a univerzitami a přinese značný prospěch i dalším společnostem v celé EU.

V prosinci Komise stanovila, že daňový režim osvobození od daně z příjmu právnických osob pro platby úroků a licenčních poplatků a rovněž pět daňových rozhodnutí na Gibraltaru jsou podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní. Příjemci nyní musí Gibraltaru vrátit neodvedené daně ve výši přibližně 100 milionů EUR.

Na cestě k bezpečné, čisté a propojené mobilitě

EU směřuje k čisté a udržitelné mobilitě, aby ochránila naše zdraví a životní prostředí a posílila konkurenceschopnost průmyslu EU.

V roce 2018 EU dokončila přepracování procesu, které má zajistit, aby výrobci automobilů důsledně dodržovali všechny požadavky EU týkající se bezpečnosti, životního prostředí a výroby. Tato reforma byla navržena v důsledku skandálu „Dieselgate“ a doplňuje širší snahu EU o čisté, udržitelné a konkurenceschopné automobilové odvětví. Nová pravidla, která budou platit od roku 2020, výrazně zlepší kvalitativní úroveň a nezávislost testování vozidel, posílí kontroly automobilů, které jsou již na trhu EU, a posílí celkový systém díky evropskému dohledu.

V rámci iniciativy „Evropa v pohybu“ EU předložila konečný soubor opatření zaměřený na modernizaci dopravního systému Evropy s cílem umožnit všem Evropanům, aby měli prospěch z bezpečnější dopravy, menšího množství znečišťujících vozidel a vyspělejších technologických řešení.

Reforma bezpečnostních předpisů pro vozidla předpokládá, že po všech nových modelech vozidel uváděných na trh bude požadováno, aby měly nejnovější vyspělé bezpečnostní technologie, jako je nouzové brzdění a inteligentní asistenti rychlosti. To jde ruku v ruce se snahou zajistit bezpečnější silniční infrastrukturu. Tyto návrhy jsou nyní předmětem konečného přezkumu ze strany členských států a Evropského parlamentu.

Rovněž budou systematicky řešena rizika, která představuje nebezpečná silniční infrastruktura, včetně rizik pro zranitelné účastníky silničního provozu, jako jsou cyklisté a chodci. Návrhy pomohou členským státům v jejich úsilí o zlepšení bezpečnosti silničního provozu a zejména pomohou státům, ve kterých je bezpečnost silničního provozu na nedostatečné úrovni, aby se vyrovnaly státům, jež v tomto ohledu dosahují lepších výsledků.

Přechod na propojená a automatizovaná vozidla může zajistit bezpečnější, čistší, inkluzivnější a účinnější mobilitu. Cílem strategie z roku 2018 je zajistit, aby se v EU vyvíjely klíčové technologie a infrastruktury a aby byly bezpečné.

Ukončení střídání letního a zimního času

V reakci na žádost Evropského parlamentu a na znepokojení rostoucího počtu občanů a členských států Komise v červenci zahájila otevřenou veřejnou konzultaci o úpravě letního času. Bylo obdrženo přibližně 4,6 milionu odpovědí, což je nejvyšší počet, jaký kdy byl při veřejné konzultaci zaznamenán. Přitom 84 % respondentů se vyslovilo pro ukončení sezónních změn času. Původní důvod, proč členské státy tuto úpravu v 70. letech 20. století zavedly (tj. především za účelem úspory energie), značně ztratil na významu, jelikož se objevily nové techniky ke snížení spotřeby energie.

Stávající právní předpisy EU harmonizovaly pravidla týkající se změn času ve všech členských státech, aby zabránily narušení jednotného trhu. Se stejným cílem na zřeteli Komise v září předložila návrh na ukončení sezónních změn času. V něm vyzvala členské státy, aby si koordinovaným způsobem zvolily svůj standardní čas (což spadá do jejich pravomoci) bez ohledu na to, zda si přejí, aby se jejich budoucí trvalý standardní čas shodoval s jejich stávajícím letním časem, nebo aby zůstal nezměněn (současný „zimní čas“). Tento návrh nyní projednává Rada a Evropský parlament.

Ochrana práv duševního vlastnictví a boj proti padělání

Ve světě, kde se společnosti EU ve stále větší míře účastní soutěže v oblasti inovací, kreativity a kvality, je ochrana práv duševního vlastnictví účinným nástrojem pro zvýšení konkurenceschopnosti všech společností, a to včetně malých a středních podniků.

Aby Komise pomohla evropským farmaceutickým společnostem vstoupit na rychle rostoucí globální trhy a aby podpořila zaměstnanost, růst a investice v EU, navrhla úpravu pravidel v oblasti duševního vlastnictví s cílem posílit konkurenceschopnost farmaceutických společností se sídlem v EU na globálních trzích.

Reklamní odvětví spojilo síly v boji proti padělání a pirátství podpisem dobrovolné dohody o snížení příjmů z reklamy webových stránek a mobilních aplikací, které porušují autorská práva nebo šíří padělky.

V červnu vstoupila v platnost nová pravidla na ochranu obchodních tajemství. Změny zabrání nekalé hospodářské soutěži a podpoří společné inovace a sdílení cenného know-how, aby se z EU stal silnější a konkurenceschopnější hospodářský region.

Moderní a udržitelné zadávání veřejných zakázek

Každý rok vynaloží přes 250 000 veřejných orgánů v EU zhruba 2 biliony EUR, tedy 14 % hrubého domácího produktu EU, na nákup služeb, stavebních prací a dodávek. V roce 2018 Komise navázala na svou strategii, jejímž cílem je lépe zhodnotit peníze daňových poplatníků a přispívat k inovativnějšímu, udržitelnějšímu, inkluzivnějšímu a konkurenceschopnějšímu hospodářství. Zveřejnila pokyny, které mají veřejné zadavatele povzbudit k tomu, aby využívali veřejné zakázky jako nástroj ke stimulaci inovací, a na vnitrostátní orgány zacílila doporučení, aby podporovaly malé a střední podniky a aby jim usnadnily účast na veřejných zakázkách v oblasti obrany. Zvláštní pokyny pomáhají předcházet nejčastějším chybám u projektů spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů.

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027

V červnu 2018 Komise navrhla nový specializovaný program v hodnotě 4 miliard EUR, jenž má posílit a ochránit spotřebitele a umožnit evropským malým a středním podnikům plně využívat dobře fungující jednotný trh. Nový program posílí správu jednotného trhu, podpoří konkurenceschopnost podniků a bude se zasazovat o zdraví lidí, zvířat i rostlin, jakož i dobré životní podmínky zvířat.

Dokončení bankovní unie

Dokončení bankovní unie je zásadním krokem k prohloubení hospodářské a měnové unie EU. Od roku 2014 pokračuje snižování rizik ve finančním sektoru EU trvalým tempem a mělo by připravit půdu pro další sdílení rizik prostřednictvím evropského systému pojištění vkladů. V roce 2015 navrhla Evropská komise režim pro eurozónu, který má doplnit stávající vnitrostátní systémy pojištění vkladů. Právní předpisy EU již zajišťují, že veškeré vklady do výše 100 000 EUR jsou chráněny v případě úpadku banky. Prostřednictvím jediného fondu by režim v rámci eurozóny poskytoval silnější a jednotnější míru pojistného krytí.

Čelní představitelé EU se v prosinci dohodli na podmínkách týkajících se jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí v bankovní unii. Jištění bude poskytováno Evropským mechanismem stability a posílí důvěru v bankovní systém EU. Použije se v případě řešení vážných krizí bank jako pojistka v krajních případech.

Rizika v bankovním sektoru se v EU v posledních letech výrazně snížila. Banky pod dohledem Evropské centrální banky získaly od roku 2014 dodatečný kapitál ve výši 234 miliard EUR a disponují mnohem většími rezervami v oblasti likvidity. V prosinci 2018 byla dohodnuta nová pravidla, která dále posílí odolnost bank a umožní jim opustit trh bez nákladů pro daňové poplatníky.

Navíc se výrazně snížil podíl úvěrů se selháním, u nichž dlužník není schopen nebo ochoten splatit bankovní úvěr, a to i v členských státech, kde byla jejich míra obzvláště vysoká. V listopadu ukázal celoevropský zátěžový test evropského bankovního sektoru, který byl koordinován Evropským orgánem pro bankovnictví, že evropské banky jsou odolnější vůči makroekonomickým otřesům. Test zahrnoval 48 z největších evropských bank, z toho 33 pod přímým dohledem Evropské centrální banky, které představují přibližně 70 % bankovních aktiv eurozóny.

V březnu 2018 Komise předložila právní předpisy, které mají řešit zbývající úvěry se selháním a zabránit jejich možnému vzniku do budoucna, a vytvořit podpůrný rámec pro cenné papíry zajištěné státními dluhopisy, což umožní širší diverzifikaci portfolií bank v oblasti státních dluhopisů. U návrhů týkajících se úvěrů se selháním bylo dosaženo pokroku, zejména dohody na jednom z klíčových prvků, konkrétně na zajištění dostatečného krytí ztrát způsobených budoucími úvěry se selháním ze strany bank. Stále se pracuje na dvou dalších cílech: umožnit urychlené mimosoudní vymáhání úvěrů zajištěných kolaterálem a dále rozvinout sekundární trhy pro úvěry se selháním, na kterých mohou banky takové úvěry prodávat obsluhovatelům úvěrů a investorům.

Pokrok členských států v přijímání eura

V květnu Evropská komise zveřejnila dvouleté posouzení připravenosti některých členských států na přijetí eura. Konvergenční zpráva je základem pro rozhodnutí Rady Evropské unie, zda členský stát splňuje podmínky pro vstup do eurozóny. Zpráva, která se vydává souběžně se samostatným posouzením Evropské centrální banky, se týká sedmi členských států, které se zavázaly přijmout euro, ale dosud tak neučinily, konkrétně se jedná o Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.

Ačkoli všech těchto sedm členských států obecně vykazuje značnou nominální konvergenci, žádný z nich podle zprávy v současnosti nesplňuje veškeré formální podmínky pro zavedení společné měny. Zatímco Bulharsko a Chorvatsko splňují všechna konvergenční kritéria kromě kritéria směnného kurzu, ve zprávě se uvádí, že pouze právní předpisy Chorvatska jsou plně v souladu s pravidly hospodářské a měnové unie.

Na základě přezkumu dalších faktorů jsou členské státy mimo eurozónu obecně dobře hospodářsky a finančně integrovány v EU. Některé z nich se však stále potýkají s makroekonomickou zranitelností nebo čelí problémům souvisejícím s jejich podnikatelským prostředím a institucionálním rámcem, což může představovat riziko pro udržitelnost konvergenčního procesu.

Komise je odhodlána podporovat členské státy, které se připravují na vstup do eurozóny. Komise prostřednictvím zvláštní oblasti činnosti v rámci svého programu na podporu strukturálních reforem poskytne na požádání cílenou podporu členským státům, které chtějí přijmout euro. Z hlediska prosperity EU jako celku a řádného fungování eurozóny má dosažení konvergence a vybudování solidních ekonomických struktur zásadní význam.

Větší sociální spravedlnost v hospodářské a měnové unii

Evropský pilíř sociálních práv stanoví základní zásady pro dobře fungující a spravedlivé trhy práce a systémy sociálního zabezpečení. Zatímco silný důraz na zaměstnanost a sociální výkonnost je obzvláště důležitý pro zvýšení odolnosti a prohloubení hospodářské a měnové unie, plnění evropského pilíře sociálních práv je společným politickým závazkem a odpovědností na úrovni Unie a na úrovni členských států v rámci jejich příslušných pravomocí.

Silný sociální rozměr je zásadní součástí hospodářské a měnové unie. Evropský parlament, Rada a Komise v listopadu 2017 společně vyhlásily Evropský pilíř sociálních práv. Slouží jako rámec pro řešení nových sociálních problémů s cílem zajistit moderní, inkluzivní a konkurenceschopnou společnost.

I když dnes pružnější pracovní ujednání poskytují nové pracovní příležitosti, zejména pro mladé lidi, mohou vést k ekonomické nejistotě a nerovnostem. V souladu se zásadami pilíře sociálních práv chce Komise zajistit, aby všichni lidé měli rovnocenné šance na plnohodnotný pracovní život, důstojné pracovní podmínky a dostatečnou sociální ochranu bez ohledu na druh pracovní smlouvy. Společně s návrhem příslušného pilíře předložila Evropská komise v letech 2017 a 2018 konkrétní iniciativy, jež ho mají uvést do praxe.

Například v březnu Komise navrhla balíček předpisů v oblasti sociální spravedlnosti, který obsahuje návrhy na zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti s cílem zajistit, aby byla pravidla EU týkající se spravedlivé pracovní mobility prosazována spravedlivým, jednoduchým a efektivním způsobem (viz také kapitola 4).

Balíček předpisů v oblasti sociální spravedlnosti dále obsahoval návrh doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně. Ministři v prosinci o tomto návrhu uzavřeli politickou dohodu. Cílem doporučení je podpořit osoby v nestandardním pracovním poměru a osoby samostatně výdělečně činné, které kvůli svému postavení v zaměstnání nejsou dostatečně chráněny systémy sociálního zabezpečení, a jsou proto vystaveny větší ekonomické nejistotě.

Doporučení se týká systémů sociálního zabezpečení v případě nezaměstnanosti, nemoci a zdravotní péče, mateřské/otcovské dovolené, pracovních úrazů a nemocí z povolání, invalidity a stáří. Jeho cílem je motivovat země EU, aby zajistily, že všichni pracovníci v nestandardním pracovním poměru a osoby samostatně výdělečně činné se mohou účastnit na systémech sociálního zabezpečení a přispívat do nich, čímž pomůže překlenout formální rozdíly v sociálním zabezpečení. Dále je jeho cílem umožnit těmto lidem vytvářet a využívat přiměřené sociální dávky, jež jim plynou z členství v systému, a zvýšit transparentnost v oblasti systémů sociálního zabezpečení a souvisejících práv.

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

V roce 2017 Komise předložila návrh nové směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Tato iniciativa, která je jedním z hlavních výsledků evropského pilíře sociálních práv, stanoví řadu nových nebo vyšších minimálních norem pro otcovskou, rodičovskou a pečovatelskou dovolenou a pružné uspořádání pracovní doby. V současné chvíli stále probíhají jednání mezi Evropským parlamentem a Radou. V prosinci dosáhly prozatímní dohody.

Transparentní a předvídatelné pracovní podmínky

V červnu 2018 dosáhly členské státy dohody o návrhu směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, který předložila Komise. Cílem návrhu je zajistit, aby na moderním a flexibilním trhu práce byli všichni pracovníci v EU plně písemně informováni o základních podmínkách svého pracovního poměru. Návrh dále stanoví nová práva pro všechny pracovníky včetně pracovníků v nestandardních pracovních poměrech. Na konci roku 2018 stále probíhala jednání mezi Evropským parlamentem a Radou.

Řešení problémů v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti

Evropský pilíř sociálních práv hrál klíčovou úlohu v cyklu koordinace hospodářských politik pro rok 2018, také známém jako evropský semestr. V doporučeních vydaných členským státům se proto kladl ještě větší důraz na problémy v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. V návrhu společné zprávy o zaměstnanosti byl předložen nový srovnávací přehled sociálních ukazatelů. Sleduje trendy a výsledky v jednotlivých zemích EU ve třech oblastech souvisejících s 20 zásadami pilíře: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování.

V kontextu pozitivního hospodářského výhledu podporují doporučení pro jednotlivé země pro rok 2018 přístup zaměřený na budoucnost, s důrazem na budování pevného základu pro udržitelný, inkluzivní a dlouhodobý růst. Pro dosažení tohoto cíle bude rozhodující zapojení na všech úrovních, včetně spolupráce se sociálními partnery a občanskou společností. Doporučení přijala Rada v červenci.

Podpora reforem v členských státech

Ačkoli evropské hospodářství posílilo a je na cestě ke stabilnímu růstu, jsou zapotřebí další strukturální reformy, aby naše ekonomiky byly stabilnější, inkluzivnější, produktivnější a odolnější.

Na podporu těchto reformních snah zřídila Komise v roce 2015 Útvar na podporu strukturálních reforem, který členským státům pomáhá při přípravě, navrhování a provádění reforem. Podpora je poskytována výhradně na žádost členských států a je individuálně přizpůsobena jejich potřebám.

Poptávka po této službě značně překonala očekávání. Do dnešního dne se útvar prostřednictvím programu na podporu strukturálních reforem a dalších zdrojů zapojil do téměř 500 projektů technické podpory v 25 členských státech EU. Podpora mimo jiné zahrnuje pomoc členským státům při reformách systémů vzdělávání a zdravotní péče, modernizaci správy veřejných financí, reformě daňové správy, při zvyšování účinnosti veřejné správy a soudnictví, rozvoji digitální ekonomiky, vytváření prostředí příznivého pro podnikání a zlepšování přístupu k financování.

Ministerstvo spravedlnosti v Chorvatsku například získalo podporu v rámci svých snah o zlepšení řízení soudů v zemi s cílem podpořit účinnost soudnictví a dodržování zásad právního státu. Komise rovněž podporuje Slovensko v jeho úsilí o vytvoření efektivnějšího a účinnějšího zdravotnictví a Lotyšsko při provádění střednědobé daňové strategie. Podpora byla dále poskytnuta Bulharsku, jež usiluje o vytvoření příznivějšího prostředí pro podnikání, a pobaltským státům v rámci zlepšování fungování kapitálových trhů v tomto regionu.

V prosinci 2017 Komise vzhledem k rostoucímu zájmu členských států navrhla zvýšit financování programu na podporu strukturálních reforem. Evropský parlament a Rada tento návrh schválily v roce 2018 a celkový rozpočet programu tak do roku 2020 dosáhne 222,8 milionu EUR. EU tak bude moci reagovat na vysokou poptávku po podpoře ze strany členských států.

Spravedlivá hospodářská soutěž

Za posledních deset let kontrola státní podpory v bankovním sektoru zásadním způsobem přispěla k ozdravění bankovního sektoru EU tím, že banky mají povinnost restrukturalizovat a vyčistit své rozvahy jako podmínku pro získání státní podpory. Komise se rovněž podílela na řešení přetrvávajících problémů, s nimiž se potýkají banky v EU.

Na Kypru Komise schválila státní podporu pro financování řádného odchodu družstevní banky Cyprus Cooperative Bank z trhu, včetně prodeje některých částí bance Hellenic Bank a odstranění úvěrů se selháním ve výši 6 miliard EUR. Státní podpora byla navázána na závazné sliby ze strany Kypru, že provede reformu právního rámce s cílem řešit problémy týkající se úvěrů se selháním do budoucna a snížit náklady pro daňové poplatníky.

V Itálii se v rámci svého plánu restrukturalizace banka Banca Monte dei Paschi zbavila špatných úvěrů ve výši 24,6 miliardy EUR prostřednictvím italského systému záruk bez podpory „GACS“, který byl zřízen v roce 2016. Od ledna do září 2018 se uskutečnilo dalších devět transakcí GACS v souladu s tržními podmínkami, čímž došlo k odstranění dalších 14,4 miliardy EUR špatných úvěrů z italského bankovního systému.

Komise rovněž kladně uzavřela šetření týkající se podpory, kterou v roce 2013 obdržela slovinská banka Nova Ljubljanska Banka, a to přijetím opatření navržených Slovinskem, jež zajišťují, že se uvedená banka stane životaschopným hráčem na slovinském bankovním trhu.

V roce 2018 Komise schválila prodej německé banky HSH Nordbank soukromým investorům bez jakékoli další podpory. Většina bank, které byly během krize v zájmu finanční stability podporovány daňovými poplatníky, se nyní fakticky odklání od postupu státní podpory a opět se tak stala atraktivní pro soukromé účastníky trhu.

Kontrola státní podpory v bankovním sektoru bude i nadále nezávislá v rámci zajišťování spravedlivého a konkurenceschopného finančního sektoru, a to v úzké koordinaci s rámcem pro řešení krize bank bankovní unie.

Posilování mezinárodní úlohy eura

Ve svém zářijovém projevu o stavu Unie předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznámil, že plánuje zavést další iniciativy k posílení mezinárodní úlohy eura. Návrhy Komise oznámené v prosinci jsou součástí závazku Evropy k otevřenému, mnohostrannému a na pravidlech založenému světovému hospodářství a mají potenciál přinést evropským občanům a podnikům hmatatelné výhody, včetně nižších obchodních nákladů, širšího výběru, lepšího přístupu k financování, větší autonomie a odolnějšího celosvětového finančního systému.

Jádro návrhů představují iniciativy, jejichž cílem je zvýšit atraktivitu eura jako globální měny zvýšením odolnosti evropského hospodářství a prohloubením, zlepšením likvidity a zefektivněním finančních trhů, a to zejména dokončením unie kapitálových trhů. Návrhy dále vyzývají k většímu využívání eura ve strategických odvětvích, jako jsou energetika, těžba a zpracování surovin a doprava, a k jednotnějšímu zastoupení eurozóny na mezinárodní scéně.

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027

V květnu 2018 předložila Evropská komise dva návrhy, v nichž je uvedeno, jak by příští dlouhodobý rozpočet EU (2021–2027) mohl přispět ke stabilitě, konvergenci a soudržnosti v eurozóně a EU a současně zvýšit hospodářskou výkonnost a odolnost.

Navrhovaný program na podporu reforem bude podporovat prioritní reformy ve všech členských státech EU, přičemž jeho celkový rozpočet činí 25 miliard EUR. Program se skládá ze tří prvků: nástroje pro provádění reforem, který poskytuje finanční podporu reformám, nástroje pro technickou podporu, který umožňuje nabízení a sdílení technických odborných znalostí, a konvergenčního nástroje pro členské státy, které jsou na cestě k přijetí eura. Program by EU umožnil reagovat na velkou poptávku členských států po podpoře při přípravě, navrhování a provádění reforem na podporu hospodářského růstu.

Návrh evropské funkce investiční stabilizace pomůže stabilizovat úroveň veřejných investic a usnadní rychlou hospodářskou obnovu v případě velkých hospodářských otřesů v členských státech eurozóny a státech, které se účastní evropského mechanismu směnných kurzů.

Vyvážená a progresivní obchodní politika

V posledních letech čelil mezinárodní obchod rostoucím výzvám, přičemž se opět objevily pochybnosti o dopadech globalizace, otázky týkající se účelu a hodnoty obchodních dohod a obnovení protekcionismu. EU v roce 2018 v reakci na toto znásobila své úsilí na ochranu systému mezinárodního obchodu založeného na pravidlech, jehož oporou je Světová obchodní organizace, přičemž úzce spolupracovala s obchodními partnery s cílem modernizovat pravidla mezinárodního obchodu.

EU i nadále hrála vedoucí úlohu ve Světové obchodní organizaci. Zopakovala svůj pevný závazek týkající se organizace a její trvalé podpory při hledání řešení důležitých otázek v celosvětovém mnohostranném obchodním systému. V září 2018 předložila EU koncepční dokument týkající se reformy organizace. Zdůraznila v něm potřebu aktualizovat soubor pravidel pro subvence a nucené převody technologií, které jsou důvodem rostoucího napětí v oblasti obchodu, a rovněž potřebu zvýšit transparentnost organizace. Podtrhla rovněž potřebu odblokovat jmenování členů stálého odvolacího orgánu, aby byl zachován systém organizace pro řešení konfliktů.

Obchodní politika musí být rovněž účinná, transparentní a založená na hodnotách. Přístup, který byl přijat v roce 2018, se i nadále řídil základem strategie Obchod pro všechny z roku 2015: otevřenost v kombinaci s přísnými normami je i nadále nejvhodnějším způsobem, jak zajistit, aby byla globalizace ku prospěchu všem Evropanům.

EU pokračovala ve svém úsilí o vyjednání nových obchodních dohod, aktualizaci stávajících dohod a zajištění, aby podniky, pracovníci a spotřebitelé mohli požívat výhod obchodních dohod.

Bylo rovněž dosaženo pokroku, pokud jde o právní předpisy pro navrhovaný rámec EU pro prověřování přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku. Cílem je zajistit, aby zahraniční investice zůstaly hlavním zdrojem růstu v EU a zároveň byly chráněny základní zájmy EU. V listopadu dosáhly Rada a Evropský parlament politické dohody o konečném znění tohoto rámce. Parlament bude o této dohodě hlasovat v únoru 2019 a Rada má brzy poté přijmout nařízení. Očekává se, že nařízení vstoupí v platnost v dubnu 2019.

Prostřednictvím své strategie pro přístup na trh řeší EU překážky přístupu na trh po celém světě a zároveň usiluje o vyvážený obchod založený na pravidlech a odpovědnosti.

Evropa, která chrání

Evropa je otevřený kontinent, není však naivní. EU stojí za svými hodnotami a zájmy. Její obchodní politika rozhodně brání evropské podniky a pracovníky, když ostatní porušují globální obchodní pravidla nebo se zapojují do nekalých obchodních praktik.

V případě selhání diplomatických zásahů EU neváhá využít mechanismu Světové obchodní organizace pro urovnávání sporů, aby prosadila svá práva a plně využila výhod členství v zájmu evropských podniků, pracovníků a zemědělců. V roce 2018 EU zahájila s Čínou řízení ohledně převodu technologií a se Spojenými státy americkými ve věci jejich opatření uvalených na dovoz oceli a hliníku. Postupy pro urovnávání sporů přinášejí výsledky: v roce 2018 Rusko zastavilo ukládání antidumpingových cel na lehká užitková vozidla z Německa a Itálie.

V souladu s pravidly Světové obchodní organizace a s právními předpisy EU zahájila EU deset nových šetření a uložila sedm nových opatření na ochranu obchodu proti nekalým obchodním praktikám. Jedním z uložených opatření bylo uvalení antidumpingových cel na ocel z Číny, aby její vývozní cena odrážela spravedlivou tržní hodnotu. EU rovněž zahájila 17 nových přezkumných šetření a obnovila sedm stávajících opatření na dalších pět let.

V červenci EU uložila prozatímní ochranná opatření na dovoz 23 kategorií výrobků z oceli. Cílem těchto opatření je řešit potenciální přesměrování obchodu s ocelí z jiných zemí do EU v souvislosti s dodatkovými cly uvalenými Spojenými státy americkými.

EU rovněž chrání průmyslová odvětví EU v případech, kdy třetí země zahájí šetření v oblasti ochrany otevřeného obchodu (antidumpingová, vyrovnávací nebo ochranná šetření) proti vývozu z EU. K příkladům se řadí řízení zahájená Spojenými státy americkými (ocel a hliník, solární panely, olivy), Tureckem (pneumatiky) nebo Izraelem (kakaová pomazánka).

V červnu 2018 vstoupily v platnost modernizované antidumpingové a antisubvenční právní předpisy EU. Společně se změnami pravidel pro výpočet dumpingového rozpětí, kdy státní zásah zkresluje ceny a náklady, provedenými v prosinci 2017 představují tyto modernizované právní předpisy první zásadní přepracování nástrojů EU na ochranu obchodu od založení Světové obchodní organizace v roce 1994. Nové předpisy přizpůsobují nástroje EU na ochranu obchodu výzvám světového hospodářství. Jsou účinnější, transparentnější a snadněji použitelné pro podniky a umožňují EU ukládat vyšší cla na výrobky zvýhodněné dumpingem.

Patenty jsou pro hospodářství EU a mezinárodní obchod nezbytné jakožto pobídky pro inovace a přístup k normám je důležitý pro technologický rozvoj. Vztah mezi patenty a normami je pro EU prioritou. V říjnu zřídila EU skupinu 15 odborníků na patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem. Tyto patenty jsou součástí standardizované technologie a skupina poskytuje Evropské komisi odborné znalosti a poradenství ohledně toho, jak zlepšit udělování příslušných licencí. První schůzka se konala 12. listopadu.

Evropští vývozci nadále čelí překážkám obchodu po celém světě. V červnu výroční zpráva Evropské komise o překážkách obchodu a investic ukázala, že v roce 2017 čelili evropští vývozci 396 překážkám ve více než 57 zemích, což je velký nárůst oproti roku 2016. Ze zprávy vyplynulo, že strategie Evropské komise pro přístup na trh odstranila 45 překážek ovlivňujících vývoz z EU v hodnotě 8,2 miliardy EUR, což je více než dvojnásobek počtu překážek odstraněných v roce 2016.

EU nadále zaujímá jasný postoj ke zboží, které se používá k výkonu trestu smrti a k mučení. V září se Aliance za obchod bez mučení, kterou EU spoluzakládala v roce 2017, sešla při Valném shromáždění Organizace spojených národů. Delegace z dalších šesti zemí, včetně Austrálie a Nového Zélandu, vstoupily do aliance a členové se dohodli, že přijmou opatření s cílem omezit a zastavit obchod se zbožím používaným k výkonu trestu smrti a k mučení a že budou usilovat o závaznou rezoluci OSN.

Evropa, která se ujímá vedení

Obchodní dohody, které EU vyjednala nebo vyjednává, mají za cíl zajistit, aby obchod fungoval ku prospěchu všech. Tyto dohody pomáhají EU vyvážet přísné evropské normy týkající se bezpečnosti potravin, práv pracovníků, životního prostředí a práv spotřebitelů daleko za hranice Evropy.

EU hrála vedoucí úlohu v diskusích OSN o reformě způsobu řešení sporů investorů se státy. V roce 2018 EU pokračovala ve svém úsilí o zřízení mnohostranného soudu pro řešení těchto sporů, což je zásadní inovace v globální správě.

Evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová vyhlásila v červnu belgické město Gent jakožto prvního držitele ocenění „Města EU podporující spravedlivý a etický obchod“ (EU Fair and Ethical Trade City Award), které je vyjádřením uznání pro místní iniciativy na podporu spravedlivých a etických obchodních praktik.

Obchodní dohoda mezi EU a Mexikem

EU a Mexiko v dubnu uzavřely jednání o nové obchodní dohodě. Téměř veškerá směna zboží mezi EU a Mexikem bude osvobozena od cla, včetně zemědělských produktů. Z jednodušších celních postupů bude mít prospěch průmysl a zemědělství EU.

Dohoda stanoví nejvyšší standardy v oblasti práce, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele. Výslovně odkazuje na zásadu předběžné opatrnosti, která tvůrcům politik umožňuje jednat v zájmu ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin a ochrany životního prostředí s ohledem na vnímané riziko a na úrovni, kterou požadují za vhodnou, a to i v případě, že vědecké analýzy nejsou průkazné.

Dohoda zahrnuje závazek provádět Pařížskou dohodu. Zajišťuje také právo členských států EU organizovat veřejné služby, jak chtějí.

Jedná se o první obchodní dohodu EU, jež se zabývá bojem proti korupci, například úplatkářství a legalizaci výnosů z trestné činnosti v soukromém i ve veřejném sektoru.

Dohoda staví evropské a mexické firmy na stejnou úroveň, když se ucházejí o veřejné zakázky na trzích s veřejnými zakázkami druhé strany. Nová dohoda rovněž chrání práva duševního vlastnictví a zabraňuje prodeji kopií 340 tradičních regionálních potravinářských výrobků a nápojů z EU v Mexiku.

Dohoda otevírá obchod službami, jako jsou finanční služby, doprava, elektronické obchodování a telekomunikace, a ambiciózní ustanovení o hospodářské soutěži a subvencích pomohou zajistit rovné podmínky a podpořit přístup na trh.

Obchodní dohoda rovněž zlepšuje investiční podmínky a zahrnuje nový systém soudů EU pro investice, který zajišťuje transparentnost a právo vlád provádět regulaci ve veřejném zájmu. EU a Mexiko se dohodly, že budou usilovat o zřízení mnohostranného soudu pro investice.

Dohoda o hospodářském partnerství s Japonskem

Na summitu EU–Japonsko konaném v červenci v Tokiu podepsali předseda Komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk a japonský předseda vlády Šinzó Abe dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, která je největší a nejdůležitější bilaterální obchodní dohodou, již kdy EU uzavřela.

Japonsko a EU sdílejí silný závazek k demokracii, ochraně lidských práv, volnému a otevřenému obchodu, multilateralismu a mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech. Japonsko je dlouhodobým strategickým partnerem EU a důležitým spojencem na mezinárodní scéně.

Jakmile dohoda o hospodářském partnerství vstoupí dne 1. února 2019 v platnost, vytvoří otevřenou obchodní zónu, která se bude vztahovat na 635 milionů lidí a téměř třetinu celosvětového hrubého domácího produktu. Odstraní překážky obchodu a přispěje k tomu, aby EU a Japonsko společně utvářely globální obchodní pravidla.

Dohoda odstraní téměř celou 1 miliardu EUR cel placených každoročně společnostmi z EU, které vyvážejí do Japonska, a dále řadu dlouhodobých regulačních překážek, například pro vývoz automobilů z EU. Zvýší vývoz z EU a vytvoří nové příležitosti pro evropské společnosti ku prospěchu občanů. Rozšíří příležitosti, zejména pro klíčové zemědělské vývozy z EU, a ochrání název více než 200 tradičních potravinářských výrobků a nápojů na japonském trhu. Dohoda usnadní podnikům z EU poskytování služeb v Japonsku. Ustanovení týkající se hospodářské soutěže a subvencí pomohou zajistit rovné podmínky. Dohoda rovněž obsahuje kapitolu o malých a středních podnicích. Stanoví kontaktní místa a cílené informace pro menší podniky, což je obzvláště relevantní, neboť čtyři z pěti současných vývozců do Japonska jsou malé podniky.

Dohoda stanoví nejvyšší standardy v oblasti práce, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele a plně chrání veřejné služby. Obsahuje kapitolu zaměřenou na udržitelný rozvoj a je první obchodní dohodou EU, která obsahuje konkrétní závazek dodržovat Pařížskou dohodu o změně klimatu.

V roce 2018 EU pokračovala v jednáních s Japonskem na třech zasedáních o normách v oblasti ochrany investic a o řešení sporů.

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda s Kanadou

Dne 21. září 2018 uběhl jeden rok od začátku prozatímního provádění Komplexní hospodářské a obchodní dohody EU s Kanadou.

Obchodní dohoda má potenciál ušetřit podnikům v EU přes 500 milionů EUR ročně, které dříve odváděly na kanadská cla uvalená na jejich vývoz. Téměř 99 % těchto úspor začalo vznikat hned od prvního dne.

Díky jednodušším postupům ušetří všechny podniky čas a peníze. Spotřebitelé v EU mohou mít prospěch i z širšího výběru a nižších cen.

Transparentní a inkluzivní vyjednávací proces

Transparentnost a zapojení veřejnosti zůstaly v roce 2018 zásadními složkami obchodní politiky, aby byla zajištěna demokracie, důvěra veřejnosti a odpovědnost. K tomu musí dojít před jednáním, během něj i po něm, jakož i při provádění dohod.

Evropská komise nadále zveřejňovala zprávy o kolech jednání, stanoviska a návrhy textů v obchodních dohodách, které jsou projednávány. Zveřejnila rovněž další rozsáhlý materiál o obchodní dohodě EU s Mexikem. V roce 2018 zveřejnila Evropská komise svou druhou souhrnnou výroční zprávu hodnotící provádění obchodních dohod EU. To zúčastněným stranám, občanské společnosti a dalším orgánům EU umožnilo kontrolovat, jak EU dohody provádí. Poskytuje rovněž poučení pro probíhající a budoucí obchodní jednání.

V únoru se poprvé sešla nová poradní skupina pro obchodní jednání EU, jež plánuje šest zasedání. Skupina sestává z 28 organizací zastupujících podniky, odbory, spotřebitele a ekologické subjekty a jejím cílem je podpořit dialog a shromáždit názory široké škály zúčastněných stran.

Spojené státy americké

Spojené státy se zaměřily na řešení otázek společného zájmu. V červnu uvalily Spojené státy americké cla na vývoz oceli a hliníku z EU. Unie je považovala za neoprávněná a nezákonná a neměla jinou možnost než zavést vyrovnávací opatření týkající se vývozu z USA. V červenci se předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a americký prezident Donald Trump dohodli, že zřídí výkonnou pracovní skupinu za účelem usnadnění obchodu a vytvoření pozitivního transatlantického obchodního programu. Cílem této skupiny je nalézt způsoby, jak zintenzivnit spolupráci v oblasti regulace, odstranit cla na průmyslové zboží (kromě vozidel), usnadnit obchod se sójovými boby, zvýšit obchod se zkapalněným zemním plynem, a posílit tak energetickou bezpečnost, a reformovat Světovou obchodní organizaci.

Od zahájení činnosti skupiny proběhly čtyři schůzky na politické úrovni, kde se diskutovalo o regulačních otázkách. Byly již zaznamenány pozitivní výsledky. Pokud jde o zkapalněný zemní plyn, podniky z EU podepsaly s americkými společnostmi několik dlouhodobých smluv a v současnosti se připravují nové projekty v oblasti infrastruktury a projektů EU. USA souhlasily s tím, že zmírní své licenční požadavky na vývoz zkapalněného zemního plynu do EU. Pokud jde o sójové boby, vývozci v USA zhruba zdvojnásobili svůj podíl na trhu EU. I když tato práce pokračuje, obě strany se dohodly, že nezavedou nová cla na vzájemný obchod.

Čína

V roce 2018 proběhl úspěšný summit EU s Čínou. EU uspořádala rovněž tři kola jednání o dohodě o investicích s Čínou a v rámci summitu došlo k výměně prvních nabídek přístupu na trh. Proběhla dvě kola jednání o dohodě na ochranu názvů tradičních potravinářských výrobků a nápojů. Čína souhlasila s tím, že bude spolupracovat s EU na reformě Světové obchodní organizace, aby pomohla této organizaci čelit současným výzvám.

Jiná jednání

EU uzavřela obchodní dohody se 70 partnery, kteří představují 40 % světového hrubého domácího produktu. S cílem otevřít nové trhy pro evropský vývoz zahájila EU nová obchodní jednání a dosáhla značného pokroku v probíhajících jednáních.

Jižní a východní sousedství

Pokud jde o jižní sousedství, v březnu se poprvé od roku 2010 sešli ministři obchodu a zástupci 43 zemí, jež jsou členy Unie pro středomoří, s cílem dát nový impuls regionálnímu obchodu a programu investic. Schválili akční plány pro posílení spolupráce v řadě sektorů a pro boj proti pirátství a padělání peněz.

V roce 2018 bylo ve dvou kolech jednání dosaženo pokroku na cestě k prohloubené a komplexní zóně volného obchodu s Tuniskem.

Evropská komise a Rada pro spolupráci v Zálivu uspořádaly v červnu druhé zasedání dialogu EU a Rady pro spolupráci v Zálivu o obchodu a investicích.

Ve východním sousedství se EU soustředila na provádění svých dohod o prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.

Latinská Amerika

V roce 2018 pokračovala jednání s Mercosurem (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay). Cílem jednání je integrace dvou důležitých regionálních trhů, snížení cel, zvýšení obchodních příležitostí v zemích Mercosuru, rozšíření možností volby pro spotřebitele, snížení byrokracie, posílení růstu a konkurenceschopnosti a prosazování společných hodnot, jako je udržitelný rozvoj a vytváření pracovních míst.

EU uskutečnila tři kola jednání s Chile o aktualizaci obchodní dohody mezi EU a Chile z roku 2002. EU navrhla začlenění pilotních ustanovení o obchodu a rovnosti žen a mužů.

V dubnu EU uzavřela jednání o modernizaci své obchodní dohody s Mexikem.

Asie a Oceánie

Dne 19. října podepsala EU obchodní a investiční dohody se Singapurem. V říjnu Komise zaslala dohody o obchodu a investicích vyjednané s Vietnamem Radě ke schválení a Evropskému parlamentu k souhlasu. EU uskutečnila tři kola jednání o obchodu s Indonésií. Cílem jednání je posílit obchod a přímé investice mezi EU a Indonésií. Cílem je dosáhnout dohody podobné těm, které byly dohodnuty se Singapurem a Vietnamem.

V červnu zahájila EU jednání o obchodních dohodách s Austrálií a Novým Zélandem.

V roce 2018 uspořádala EU s každou z těchto zemí dvě kola jednání a dále EU zveřejnila návrhy týkající se 18 oblastí jednání.

Africké, karibské a tichomořské státy

V srpnu se Gambie stala 14. zemí západní Afriky, která podepsala meziregionální dohodu o hospodářském partnerství s EU. V září se Mauritánie stala v pořadí 15. z těchto zemí (nadále chybí pouze podpis Nigérie). Dne 6. prosince schválila Rada přistoupení Samoy k dohodě o hospodářském partnerství s tichomořskými zeměmi. Dohody o hospodářském partnerství jsou obchodní a rozvojové dohody sjednané mezi EU a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi a regiony. V současné době jsou zaváděny do praxe s přibližně 30 africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi. Tyto dohody lze považovat za stavební kameny budoucí mezikontinentální oblasti volného obchodu, což je jedním z cílů nové aliance mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost, která rovněž podporuje úsilí Afriky o vytvoření kontinentální zóny volného obchodu.

Boj proti terorismu a trestné činnosti v Evropě

EU pokračovala v provádění svého akčního plánu na podporu ochrany veřejných prostor z roku 2017, který je financován více než 100 miliony EUR. Provádění akčního plánu pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika z října 2017 se urychlilo po incidentech v Salisbury a Amesbury ve Spojeném království.

V roce 2018 se také staly použitelnými tři klíčové směrnice pro posílení boje proti terorismu a závažné trestné činnosti, a to směrnice EU o jmenné evidenci cestujících, směrnice o boji proti terorismu a směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní.

Komise v dubnu předložila návrhy na odstřižení teroristů od finančních prostředků posílením přístupu k finančním informacím. Tím by se umožnilo donucovacím orgánům dostat se včas k finančním informacím nutným k vyšetřování závažné trestné činnosti. Nová pravidla podporují lepší spolupráci mezi vnitrostátními donucovacími orgány a vnitrostátními finančními zpravodajskými jednotkami a také Europolem. V současné době je návrh předmětem jednání mezi Evropským parlamentem a Radou, které jej chtějí přijmout před evropskými volbami v květnu 2019.

V září Komise navrhla nová pravidla pro odstraňování teroristického obsahu z internetových stránek do jedné hodiny. Návrh vyjasňuje úlohu vnitrostátních orgánů a poskytovatelů hostingových služeb a současně stanoví jednak silné záruky, které zajistí dodržování základních práv, jako je svoboda projevu, jednak právně závazné povinnosti náležité péče.

Komise rovněž zahájila iniciativu, jíž Evropskou radu vyzývá ke změně článku 86 Smlouvy, tak aby normotvůrce mohl rozšířit kompetence Úřadu evropského veřejného žalobce k boji proti přeshraničnímu terorismu ve všech členských státech. Posílený Úřad evropského veřejného žalobce, jednající na úrovni EU, by se zabýval aktuálními nedostatky v boji proti terorismu a zavedl by společný postup Unie proti terorismu, který by zahrnoval všechny kroky, tj. od vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů až po postavení jejich pachatelů před soud.

Zločinci a teroristé využívají ke komunikaci textové zprávy, e-maily a aplikace. Více než polovina všech vyšetřování trestných činů v dnešní době zahrnuje přeshraniční žádosti o získání elektronických důkazů uložených u poskytovatelů služeb sídlících v jiných zemích. Téměř dvě třetiny těchto trestných činů však nemohou být náležitě vyšetřeny nebo stíhány kvůli potížím, jimž vyšetřovatelé čelí při snaze dostat se k takovým důkazům včas. V zájmu řešení tohoto problému Komise v dubnu předložila návrh nových pravidel, která soudním a donucovacím orgánům usnadní přístup k těmto důkazům, ať už budou v rámci Evropské unie uloženy kdekoliv. V prosinci Rada přijala k navrženému nařízení svůj vyjednávací postoj, a jakmile svůj vyjednávací postoj přijme i Evropský parlament, budou zahájena vzájemná jednání.

Dne 14. listopadu bylo přijato nové nařízení týkající se zajišťování a konfiskace výnosů z trestné činnosti. Nová pravidla usnadní přeshraniční vymáhání výnosů z trestné činnosti, povedou k efektivnějšímu zajišťování a konfiskaci nezákonných prostředků a ochrání právo obětí na náhradu škody.

EU se dohodla na vylepšení právního rámce Evropského informačního systému rejstříků trestů, což odstraní mezeru v systému a pomůže členským státům identifikovat občany třetích zemí, kteří byli odsouzeni v trestním řízení. Tyto právní předpisy vytvoří centralizovaný systém k identifikaci zemí EU, z nichž je možné rychle získat podrobné informace o odsouzení z vnitrostátních rejstříků.

Účinnější právní předpisy proti praní peněz

Nová pravidla pro boj proti praní peněz, která platí od července 2018, brání využívání finančních systémů EU k praní peněz nebo financování teroristů. V říjnu 2018 se EU dohodla na posílení trestněprávních opatření k boji proti praní peněz. Trestné činy a tresty za praní peněz harmonizuje nová směrnice, díky čemuž budou nebezpeční zločinci a teroristé čelit za své trestné činy stejně přísným trestům napříč celou EU. Na základě metodiky, kterou Komise zveřejnila v červnu, se začala uplatňovat důslednější politika pro určení jurisdikcí třetích zemí se strategickými nedostatky v režimech boje proti praní peněz a financování terorismu.

Navzdory skutečnosti, že rámec EU pro boj proti praní peněz je pevný, nedávné případy týkající se bank EU jasně naznačují, že zde existuje prostor ke zlepšení, zejména pokud jde o přeshraniční spolupráci mezi příslušnými orgány. V září Komise předložila návrh na posílení dohledu nad finančními institucemi EU za účelem lepšího řešení hrozeb v oblasti praní peněz a financování terorismu, a to zejména posílením mandátu Evropského orgánu pro bankovnictví k jednání v rámci dohledu nad finančním sektorem v oblasti praní peněz. Návrh je momentálně projednáván v Evropském parlamentu a Radě s cílem přijmout jej před evropskými volbami v květnu 2019.

Kromě toho Komise v dubnu předložila návrh na usnadnění používání finančních a dalších informací k předcházení závažným trestným činům a boji proti nim. Tento návrh zlepší spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami a donucovacími orgány a také mezi finančními zpravodajskými jednotkami navzájem.

Komise rovněž přijala nařízení v přenesené pravomoci, kterým se přijímají regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst.

Civilní soudnictví

Zlepšení justiční spolupráce

V květnu Komise přijala dva návrhy týkající se modernizace a digitalizace justiční spolupráce v souvislosti s doručováním písemností a dokazováním, jejichž cílem je zlevnit, zefektivnit a zjednodušit přístup k civilnímu soudnictví pro občany i podniky. Tyto návrhy jsou nyní projednávány v Radě a Evropském parlamentu.

V prosinci Rada a Evropský parlament dosáhly dohody v třístranném jednání ohledně navrhovaných pravidel pro insolvenční řízení, jejichž cílem je zavést systémy restrukturalizace a poskytnout podnikatelům druhou šanci. Tato iniciativa, která bude formálně přijata v roce 2019, zvýší příležitosti životaschopných podniků s finančními problémy k včasné restrukturalizaci, aby se předešlo úpadku a propouštění zaměstnanců. Rovněž zajistí, aby poctiví podnikatelé dostali po úpadku druhou šanci k podnikání.

V prosinci 2018 Rada dosáhla politické dohody ohledně navrhované aktualizace „nařízení Brusel IIa“ za účelem aktualizace pravidel, která chrání děti v přeshraničních rodinných sporech, a zrychlení řízení.

Právo obchodních společností a přístup k informacím o společnostech

V dubnu Komise navrhla nová pravidla týkající se používání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a přeshraničních přeměn, fúzí a rozdělení. Jejich cílem je umožnit společnostem používat digitální nástroje při interakcích s veřejnými orgány ohledně záležitostí práva obchodních společností a poskytnout harmonizovaný postup pro společnosti, které provádějí restrukturalizaci nebo mění sídlo v rámci jednotného trhu. Zároveň by pravidla měla přinést vyšší právní srozumitelnost a záruky pro zaměstnance, akcionáře a věřitele. Projednávání v Evropském parlamentu a Radě v roce 2018 výrazně pokročila v souladu s ambiciózním harmonogramem, jehož cílem je přijetí pravidel během současného legislativního období.

Systém propojení obchodních rejstříků, který usnadňuje nalezení informací o společnostech v rámci EU, byl v roce 2018 hojně využíván – během prvních 17 měsíců od jeho spuštění bylo provedeno více než 372 000 vyhledávání informací o společnostech a zadáno více než 241 000 požadavků na údaje o společnostech.

Větší ochrana osobních údajů

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které platí od května 2018, vytváří pevnější a důslednější rámec ochrany pro osoby, podniky a státní orgány v celé EU. Komise v lednu vydala pokyny, v nichž se vysvětluje, jaké hlavní inovace a možnosti nové nařízení přináší.

Dne 11. prosince 2018 vstoupila v platnost nová pravidla ochrany osobních údajů pro orgány, instituce a jiné subjekty EU.

Cílem navrhovaných pravidel ochrany soukromí na internetu je zajistit vysokou míru ochrany soukromí pro uživatele služeb elektronické komunikace a rovné podmínky pro všechny účastníky trhu. Nová pravidla zajišťují pevný a soudržný rámec pro zpracovávání údajů a uvádějí stávající pravidla, platná od roku 2002, do souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů, aby byla zachována práva občanů na ochranu osobních údajů.

Toky dat jsou důležité jak pro podnikání, tak pro prosazování práva. Je-li stanoveno, že určitá země mimo EU zaručuje odpovídající úroveň ochrany údajů, rozhodnutí o odpovídající ochraně umožňují volný tok dat mezi EU a příslušnou zemí z obchodních důvodů a/nebo umožňují donucovacím orgánům provádět v případě potřeby výměnu dat, a to při současném zaručení kontinuity ochrany.

V červenci EU a Japonsko uzavřely svá jednání o vzájemném uznání svých systémů ochrany údajů pro obchodní účely. Současně probíhají jednání mezi EU a Jižní Koreou o odpovídající ochraně pro obchodní účely, jejichž uzavření se očekává počátkem roku 2019.

Základní práva a soudní systémy

Zlepšení účinnosti soudních systémů a prosazování zásad právního státu

Účinné soudní systémy jsou klíčové pro uplatňování práva EU a pro investice. V roce 2018 Komise využila srovnávací přehled EU o soudnictví a evropský semestr k tomu, aby vybídla členské státy k posílení nezávislosti, kvality a účinnosti svých soudních systémů. V červenci Rada vydala doporučení v této záležitosti pro Chorvatsko, Itálii, Kypr, Portugalsko a Slovensko.

V září se Komise obrátila na Soudní dvůr Evropské unie ve věci Polska kvůli porušení zásady nezávislosti soudnictví, k němuž dochází v důsledku přijetí nového polského zákona snižujícího důchodový věk soudcům Nejvyššího soudu. Soudní dvůr vydal předběžná opatření, která do vynesení konečného rozsudku zohledňují všechny požadavky Komise.

V kontextu nového dlouhodobého rozpočtu EU Komise navrhla nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě nedostatků týkajících se právního státu v členských státech.

Ochrana práv a boj proti diskriminaci

V dubnu Komise navrhla unijní normy na ochranu oznamovatelů, kteří oznámí porušení pravidel EU, které by mohlo vážně poškodit veřejný zájem. Tím se zlepší odhalování, vyšetřování a trestání případů porušení právních předpisů EU a zaručí právo na svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků.

Zpráva o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2017 zdůraznila naléhavé výzvy k zajištění toho, aby se základní práva stala v životě lidí realitou. Mezi tyto výzvy patří lepší reakce na trestné činy z nenávisti, nenávistné verbální projevy a násilí na ženách nebo podpora evropského pilíře sociálních práv. Zpráva rovněž zdůrazňuje významnou úlohu svobodné a aktivní občanské společnosti a nezávislých soudů.

V červenci Komise zaslala Maďarsku výzvu týkající se jeho zákona kriminalizujícího činnosti na podporu žádostí o azyl a povolení k pobytu, jakož i zajištění dodržování pravidel EU o volném pohybu osob a ustanovení Listiny základních práv Evropské unie.

Boj proti trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům online i offline

Kodex chování EU pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online přinášel další výsledky. Podle třetího hodnocení tohoto kodexu, zveřejněného v lednu 2018, bylo dosaženo dalšího pokroku v oblasti rychlého přezkoumání a odstraňování rasistických a xenofobních nenávistných projevů online.

Společnosti IT odstranily průměrně 70 % obsahu, který jim byl oznámen, a splnily cíl přezkoumat většinu oznámení do 24 hodin, kdy dosáhly průměrné hodnoty více než 81 %. Kodex se stal oborovou normou pro boj proti nezákonným nenávistným verbálním projevům: v roce 2018 oznámily své zapojení Snapchat, Instagram, Google+ a Dailymotion.

Zákaz diskriminace a rovnost

V členských státech musí být zřízen alespoň jeden orgán pro rovné zacházení, který bude jednak analyzovat a monitorovat diskriminaci, jednak podporovat a chránit rovné zacházení se všemi obyvateli dané země. V červnu Komise doporučila členským státům soubor opatření, která mají zajistit, aby orgány pro rovné zacházení účinně chránily občany a bojovaly proti diskriminaci.

Jedním z úspěchů Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením je návrh Evropského aktu přístupnosti předložený Komisí, jehož cílem je zlepšit přístupnost výrobků a služeb každodenní potřeby, jako jsou mobilní telefony, počítače, e-knihy, elektronické obchodování a bankovní služby. Akt bude mít pozitivní dopad na životy milionů Evropanů. Pro podniky zase bude snazší a přitažlivější vytvářet a prodávat přístupné výrobky a služby. V listopadu 2018 bylo ohledně návrhu dosaženo prozatímní dohody a do dubna 2019 se očekává konečné přijetí návrhu Evropským parlamentem.

EU nadále propagovala rozmanitost podporou rostoucího hnutí tzv. chart diverzity, které poskytují podporu v oblasti řízení rozmanitosti 9 000 organizací po celé Evropě, jež čítají 15 milionů zaměstnanců. Rovněž pokračovala v provádění svého seznamu opatření k dosažení pokroku v oblasti rovnosti LGBTI osob prostřednictvím monitorování právních předpisů, financování projektů a zvyšování povědomí.

V lednu Komise zveřejnila hloubkové hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů pro období 2011–2020. EU aktivně propagovala romskou kulturu během Romského týdne v EU, který se konal v dubnu, a připomněla romský holokaust.

Ženy stále vydělávají v EU v průměru o 16 % méně než muži. V zájmu řešení rozdílů v odměňování žen a mužů začala Komise provádět akční plán k dosažení rovného odměňování žen a mužů, přičemž do roku 2020 se očekává dosažení měřitelného pokroku.

EU dokončila přistoupení k Istanbulské úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Jde o významný krok na cestě ke komplexnějšímu právnímu rámci na úrovni EU s cílem ukončit násilí na základě pohlaví.

Občanství Evropské unie

Konzulární ochrana

V květnu 2018 začala platit pravidla konzulární ochrany, která objasňují práva občanů EU na pomoc od zastupitelských úřadů jiných členských států EU v zemích mimo EU. V srpnu 2018 byla spuštěna informační kampaň o konzulární ochraně zaměřená na mladé evropské cestovatele.

V květnu Komise navrhla zlepšení pravidel pro náhradní cestovní doklady EU s cílem zvýšit zabezpečení dokladu a zjednodušit použitelné postupy. Návrh podpořil Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a v současné době jej projednává Rada.

Průkazy totožnosti

V dubnu Komise navrhla vylepšení bezpečnostních prvků průkazů totožnosti občanů EU, povolení k pobytu a pobytových karet rodinných příslušníků z třetích zemí. Navrhovaná pravidla vylepšují bezpečnostní prvky, takže občanům EU usnadní výkon jejich práva na volný pohyb. Parlament a Rada se rozhodly začít tento návrh projednávat.

Volby

V důsledku skandálu ohledně společností Facebook a Cambridge Analytica a také vzhledem ke zvýšeným rizikům, které pro volby představují dezinformační kampaně, kybernetické útoky a hybridní hrozby, je pro Komisi prioritou zajistit svobodné a spravedlivé volby do Evropského parlamentu v roce 2019.

V zájmu zvládnutí těchto výzev Komise v září 2018 přijala balíček opatření na podporu orgánů členských států a dalších příslušných zúčastněných stran v jejich společné snaze o zajištění svobodných a spravedlivých voleb.

Balíček nastínil soubor konkrétních opatření včetně vylepšené spolupráce prostřednictvím zavedení sítí pro volební spolupráci (jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU), pokynů k uplatňování pravidel ochrany osobních údajů v souvislosti s volbami, větší transparentnosti placené internetové politické reklamy a komunikace, posílené kybernetické bezpečnosti, důsledného prosazování toho, aby stávající volební pravidla zahrnovala i internetové prostředí, zvyšování informovanosti a uplatnění přiměřených sankcí za zneužití osobních údajů k záměrnému ovlivňování výsledku evropských voleb.

Ochrana spotřebitelů

V dubnu Komise navrhla novou politiku pro spotřebitele, aby tak zaručila spotřebitelům možnost plně využívat svých unijních práv. Nová pravidla navrhují evropský systém hromadných žalob v případě, když újmu utrpí skupina spotřebitelů, a to s příslušnými zárukami, aby nemohlo docházet ke zneužívání. Současně by tato pravidla měla poskytnout orgánům členských států pro ochranu spotřebitele silnější sankční pravomoci vůči obchodníkům, kteří tato pravidla poruší. Evropský parlament v prosinci přijal svůj postoj k té části nové politiky, která se týká hromadných žalob, a postoj ke zbytku této politiky plánoval přijmout během ledna 2019.

Cílem nových pravidel je rovněž přizpůsobit práva spotřebitelů novým technologiím. Proto budou spotřebitelé například při hledání na internetových tržištích a online platformách jasně informováni o tom, zda obchodník za výsledek vyhledávání platí. Internetová tržiště budou muset spotřebitele rovněž informovat o základních algoritmech, s jejichž pomocí se určuje pořadí výsledků a to, od koho spotřebitel nakupuje.

Komise pokračovala v boji proti klamavým obchodním praktikám, mezi něž patří např. uvádění výrobků na trh tak, jako by byly shodné s jinými výrobky, i když se jejich složení nebo vlastnosti výrazně liší. V tomto ohledu navrhla v rámci iniciativy nové politiky pro spotřebitele vyjasnění platných právních předpisů EU. Kromě toho Komise spustila společnou metodiku testování vytvořenou ve spolupráci s příslušným odvětvím, která se v současné době uplatňuje v rámci celoevropské testovací kampaně.

Podle nových pravidel o souborných cestovních službách, která platí od července, obdrží cestující jasné informace týkající se toho, zda jsou jim nabízeny souborné služby, na které se vztahuje plná ochrana, nebo spojené cestovní služby s omezenější ochranou. Cestující budou mít rovněž větší práva, například v souvislosti se zrušením cesty nebo v případech, kdy organizátor zájezdu zvýší cenu o více než 8 %.

Mimosoudní řešení stížností

Postup alternativního řešení sporů zajišťuje, že pokud se v souvislosti se spotřebitelovým nákupem vyskytne nějaký problém, je spotřebitelům i obchodníkům k dispozici dostupné a nestranné řešení sporů. V roce 2018 byly orgány pro řešení sporů s certifikátem kvality k dispozici ve všech členských státech EU.

Společná opatření na ochranu spotřebitelů

Komise byla v roce 2018 spolu s vnitrostátními orgány zapojena do řady společných akcí, jejichž cílem bylo vymáhat pravidla ochrany spotřebitelů. Po emisním skandálu „dieselgate“ se společnost Volkswagen zavázala provádět bezplatné opravy až do konce roku 2020. V červenci bylo opraveno již 80 % dotčených automobilů. Další společná akce, do níž se zapojily Facebook, Twitter a Google+, vedla ke zlepšení podmínek poskytování služby pro více než 250 milionů uživatelů sociálních sítí v EU. V roce 2018 byla zahájena akce proti společnosti AirBnB s cílem zlepšit transparentnost stanovování jejích cen a uvést obchodní podmínky do souladu s normami EU.

Ochrana spotřebitelů před nebezpečnými výrobky

Systém rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky umožňuje rychlou výměnu informací o nebezpečných výrobcích, které se objevily na trhu, a o opatřeních přijatých k tomu, aby se nedostaly ke spotřebitelům, zejména k dětem. V roce 2018 si 31 evropských vnitrostátních orgánů zapojených do systému vyměnilo informace o 2 257 nebezpečných výrobcích.

Čtyři internetová tržiště: Alibaba (za AliExpress), Amazon, eBay a Rakuten France podepsala v červnu „závazek v oblasti bezpečnosti výrobků“ a zavázala se mimo jiné k tomu, že nebezpečné výrobky nalezené vnitrostátními orgány dozoru na jejich internetových stránkách odstraní do dvou pracovních dnů.

Z výroční zprávy systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva za rok 2017 vyplývá, že v roce 2017 bylo přijato 3 832 originálních oznámení možných rizik souvisejících s potravinami či krmivy a 942 jich bylo klasifikováno jako „varování“ vyvolávající vážné obavy o zdraví.

rescEU

Ačkoliv stávající mechanismus civilní ochrany EU poskytuje dobrý základ pro celoevropskou koordinovanou odezvu na přírodní i člověkem způsobené katastrofy, série lesních požárů v roce 2018 znovu poukázala na potřebu vylepšení a posílení tohoto mechanismu. Celková spálená plocha v roce 2018 činila v Evropě více než 130 000 hektarů a očekává se, že riziko požárů v důsledku změny klimatu ještě poroste. Mechanismus civilní ochrany EU v reakci na lesní požáry aktivovaly v roce 2018 Řecko, Švédsko, Lotyšsko a Portugalsko. Na požáry připadal největší podíl (35 %) požadavků o pomoc EU.

V prosinci 2018 Evropský parlament a Rada prozatímně odsouhlasily návrh Komise na posílení stávajícího mechanismu. Tento návrh podpoří investice do prevence katastrof a připravenosti na ně, bude motivovat ke sdružování pomoci v rámci Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany a také k vytvoření záložních kapacit pro civilní ochranu na úrovni EU pro účely reakce na katastrofy (tzv. rescEU). Kapacity rescEU budou zahrnovat protipožární letouny a vrtulníky a na základě analýzy rizik mohou být rozšířeny. Všechny tři instituce se zavázaly dokončit proces formálního přijetí a příslušný předpis by měl začít platit v první polovině roku 2019.

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027

V rámci dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 Komise navrhla vytvořit Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty s rozpočtem ve výši 947 milionů EUR na období 7 let. Fond se zaměří na osoby a subjekty přispívající ke společným hodnotám, právům a bohaté rozmanitosti EU.

Evropský program pro migraci

V průběhu roku 2018 Komise předkládala pravidelné zprávy o pokroku týkající se provádění evropského programu pro migraci, které se zaměřovaly na opatření přijatá za účelem stabilizace počtů příchozích osob a zlepšení správy vnějších hranic EU. Zprávy se zabývaly snahou EU řešit základní příčiny migrace, poskytnout podporu členským státům v přední linii a sousedním zemím, které čelí silnému migračnímu tlaku, chránit migranty při jejich cestách, návratu a zpětném přebírání osob a činit pokroky v oblasti legálních cest, jako je přesídlení.

Ve své zprávě z prosince 2018 Komise uvedla, že komplexní přístup EU k migraci přinesl výsledky ve všech oblastech: počet nelegálně příchozích osob se snížil na úroveň z období před krizí a bylo dosaženo hlubší spolupráce s partnerskými zeměmi, vnější hranice jsou spravovány lépe a existují účinnější nástroje pro řízení migrace v rámci EU. Zpráva dospěla k závěru, že je třeba pokračovat v práci na všech úrovních, a to jak v EU, tak i mimo ni.

Ochrana hranic a boj proti tokům nelegální migrace

Správa hranic

V roce 2018 pokračovala jednání o návrhu Komise z roku 2017 na aktualizaci Schengenského hraničního kodexu s ohledem na potřebu zaručit bezpečnost našich občanů a zároveň zachovat jejich svobodu pohybu. Cílem je přizpůsobit pravidla pro znovuzavedení dočasných kontrol na vnitřních hranicích současným potřebám a zavést přísnější procesní záruky, aby hraniční kontroly na vnitřních hranicích zůstaly krajním opatřením.

Komise ve svém prosincovém sdělení o migraci vyzvala k úplnému obnovení schengenského prostoru jakožto prostoru bez dočasných kontrol na vnitřních hranicích, který by stál na základech řádně fungujícího společného evropského azylového systému.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž podpořila v roce 2018 vnitrostátní pohraniční stráže vysláním přibližně 1 350 odborníků, aby působili podél všech migračních tras. V červnu členské státy vyzvaly k dalšímu posílení podpůrné úlohy agentury, včetně spolupráce se zeměmi mimo EU, zvýšených zdrojů a posíleného mandátu.

V reakci na to Komise v září navrhla posílit agenturu do roku 2020 stálým sborem 10 000 operativních pracovníků. Členové stálého sboru budou mít výkonné pravomoci a vlastní vybavení, aby v případě potřeby mohli zasahovat kdekoli na vnějších hranicích EU, jakož i v zemích mimo EU. Návrh rovněž zajišťuje, že si členské státy zachovají svrchovanost nad operacemi prováděnými na jejich hranicích. Do konce roku 2018 se členské státy v Radě dohodly na některých prvcích návrhu Komise (ustanovení o navracení a spolupráci se třetími zeměmi) a jednání o všech prvcích pokračují.

EU pokračovala v jednáních se zeměmi západního Balkánu o dohodách o operativní spolupráci při správě hranic, které by Evropské pohraniční a pobřežní stráži umožnily, aby v případě potřeby poskytovala pomoc a vyslala své zaměstnance. V říjnu podepsala EU takovou dohodu s Albánií a dohody byly parafovány s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (v červenci) a se Srbskem (v září). Úspěšně byla rovněž uzavřena jednání s Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou.

Informační systémy o bezpečnosti a správě hranic

V říjnu 2018 vstoupilo v platnost nařízení, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Nový systém bude předběžně prověřovat, zda cestující, kteří mohou cestovat do schengenského prostoru bez víza, nepředstavují bezpečnostní riziko či zda u nich nehrozí nelegální migrace. K jeho zprovoznění má dojít do konce roku 2021.

Po vstupu nového zákona v platnost v prosinci 2017 začala Komise pracovat na provádění nového systému vstupu/výstupu pro schengenský prostor. Systém posílí kontroly na vnějších hranicích EU tím, že zaznamená informace o vstupu, výstupu a odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice schengenského prostoru. Měl by začít fungovat do konce roku 2020.

Posilování Schengenského informačního systému

Schengenský informační systém podporuje ochranu vnějších hranic a spolupráci v oblasti dodržování předpisů v zemích Schengenu. V prosinci 2018 vstoupila v platnost nová pravidla zaměřená na posílení systému. Změny zahrnují nové záznamy o rozhodnutích o navrácení a lepší vymáhání zákazů vstupu, povinnost zahrnovat záznamy související s terorismem, přísnější ustanovení o pohřešovaných dětech a osobách v nouzi. Zahrnují rovněž přísnější pravidla pro ochranu údajů, účinnější využívání otisků prstů, otisků dlaní a zobrazení obličeje za účelem identifikace osob a snadnější přístup pro agentury EU.

Interoperabilita

V prosinci 2017 Komise navrhla nové právní předpisy o interoperabilitě informačních systémů s cílem zajistit, aby příslušníci pohraniční stráže, imigrační úředníci a donucovací orgány měli v okamžiku potřeby přístup k nezbytným informacím. Do konce roku 2018 dosáhly Evropský parlament a členské státy významného pokroku, což připravilo cestu k přijetí v prvním čtvrtletí roku 2019.

Navracení a zpětné přebírání

Jen v roce 2018 pomohla Mezinárodní organizace pro migraci s podporou EU 16 463 lidem dobrovolně se vrátit domů z Libye. EU i nadále spolupracuje s Africkou unií, Organizací spojených národů a libyjskými orgány na tom, aby se zastavilo systematické zadržování migrantů, včetně dětí. Díky tomuto úsilí bylo ze zadržení propuštěno více než 2 700 uprchlíků.

V září Komise navrhla cílený přezkum směrnice o navracení osob, který v kombinaci s návrhem nového nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, jenž posiluje mandát agentury v oblasti navracení, zlepší účinnost návratové politiky EU a současně bude nadále zajišťovat dodržování základních práv migrantů.

S cílem urychlit řízení o navracení a zabránit útěkům a sekundárním nelegálním pohybům zavádí návrh uplatňování zjednodušených postupů navracení na vnějších hranicích pro osoby, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty. Návrh zavádí povinnost vydávat okamžitě rozhodnutí o navrácení osobám, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty, čímž se odstraní procesní nedostatek, který dosud usnadňoval útěk, a požaduje, aby nelegální migranti během řízení týkajících se jejich identifikace spolupracovali. Kromě toho harmonizuje pravidla pro nařízení zadržení nelegálních migrantů za účelem jejich vyhoštění, mimo jiné stanovením maximální doby zadržení v délce nejméně tří měsíců a zajištěním možnosti zadržet migranty, kteří představují riziko pro veřejný pořádek nebo bezpečnost. Členské státy by rovněž měly mít povinnost zavést vnitrostátní programy na pomoc nelegálním migrantům, kteří se chtějí vrátit dobrovolně.

Ochrana osob v nouzi

Azylová reforma

Evropská unie zůstává věrna svým základním hodnotám a poskytuje ochranu těm, kteří ji potřebují, přičemž v prvních devíti měsících roku 2018 byla poskytnuta ochrana celkem 164 055 žadatelům o azyl. Dva roky intenzivní práce vedly k výraznému pokroku, pokud jde o návrhy Komise z roku 2016 týkající se reformy společného evropského azylového systému, přičemž pět ze sedmi návrhů Komise je připraveno k přijetí: kvalifikační nařízení, směrnice o podmínkách přijímání, nařízení o Agentuře EU pro azyl, nařízení o Eurodacu a nařízení o rámci Unie pro znovuusídlování. Všechny jednotlivé návrhy, ačkoli jsou součástí širší reformy, mají jasný přínos samy o sobě a rychlé přijetí každého z nich by mělo v praxi jednoznačně kladný dopad.

Významného pokroku bylo dosaženo také v souvislosti s nařízením o azylovém řízení a dublinským nařízením, které jsou nezbytnými prvky azylového systému, jenž obstojí i v budoucnu. Na žádost členských států by mohla být zavedena dočasná opatření, která budou předjímat základní prvky budoucího dublinského nařízení a jejichž prostřednictvím by se překlenula doba, než začne platit nové dublinské nařízení. Kromě toho Komise v září v zájmu usnadnění kompromisu navrhla dále rozšířit mandát, nástroje a rozpočet Agentury EU pro azyl (321 milionů EUR na období 2019–2020), aby tak členským státům mohla na požádání poskytovat komplexnější pomoc v rámci řízení týkajícího se mezinárodní ochrany. Společně s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž budou společné týmy EU pro řízení migrace v případě potřeby podporovat členské státy ve věcech, jako je identifikace a registrace žadatelů o azyl, příprava rozhodnutí ve věci žádostí o mezinárodní ochranu a operativní pomoc.

Hotspoty a podpora pro Řecko, Itálii a Španělsko

Na podporu řeckých orgánů, mezinárodních organizací a nevládních organizací, které v Řecku řídí uprchlickou a humanitární krizi, přidělila Komise od začátku roku 2015 v rámci mimořádné pomoci více než 816,4 milionu EUR. Tyto mimořádné finanční prostředky jsou uvolněny nad rámec 613,5 milionu EUR, které již byly Řecku poskytnuty v rámci národních programů na období 2014–2020. Na konci roku pověřila Komise správou 252 milionů EUR mezinárodní organizace působící v Řecku, včetně organizace UNICEF a Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Kromě toho Komise poskytuje řeckým orgánům stálou strukturální podporu prostřednictvím trvalé přítomnosti na všech ostrovech s hotspoty.

Itálii bylo v roce 2018 přiděleno více než 35,5 milionu EUR, čímž se celková částka mimořádné pomoci, která byla Itálii poskytnuta od roku 2014, vyšplhala na 224,9 milionu EUR. Přidělená mimořádná pomoc doplňuje více než 724 milionů EUR podpory EU na italské národní programy v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020.

V červenci bylo Španělsku s ohledem na zvýšený počet příchozích osob přiděleno v rámci mimořádné pomoci 36,01 milionu EUR, aby se zlepšila přijímací kapacita pro příchozí osoby na jižním pobřeží a v Ceutě a Melille a napomohlo se zvýšení počtu navrácení. Finanční prostředky na mimořádné situace poskytnuté Španělsku doplňují 737,5 milionu EUR přidělených této zemi na řízení migrace, správu hranic a řízení bezpečnosti v rámci národních programů na období 2014–2020.

Migranti přicházející do hotspotů v Itálii a Řecku byli řádně identifikováni, zaregistrováni, byly jim sejmuty otisky prstů a jejich údaje byly zkontrolovány v příslušných bezpečnostních databázích. Ve své prosincové zprávě o pokroku evropského programu pro migraci Komise uvedla, že se situace v Řecku zlepšila, ale řecké orgány musí učinit více, aby zlepšily podmínky přijímání, urychlily vyřizování žádostí o azyl a zvýšily počet navrácených osob.

Většina členských států EU nadále pomáhala zmírnit tlak na Řecko a Itálii tím, že z těchto zemí, které jsou v přední linii migračních toků, relokovala způsobilé žadatele.

Prohlášení EU a Turecka

Prohlášení EU a Turecka z roku 2016 mělo i nadále zásadní význam při omezování neoprávněných a nebezpečných překročení hranic z pevninského území Turecka na řecké ostrovy, při záchraně životů na moři a při podpoře přesídlení Syřanů, kteří potřebují mezinárodní ochranu.

Turecko vyvinulo mimořádné úsilí, aby poskytlo přístřeší a pomoc více než 3,5 milionu zaregistrovaných syrských uprchlíků, a EU dala najevo, že je odhodlána Turecku s touto situací pomoci. Nástroj pro uprchlíky v Turecku i nadále pomáhá v úzké spolupráci s tureckými orgány pokrýt potřeby uprchlíků a hostitelských společenství v Turecku. Tento nástroj pomohl více než 1,3 milionu uprchlíků částkou 1,9 miliardy EUR určenou na měsíční převody hotovosti, vzdělávání pro 500 000 dětí a zdravotní péči pro stovky tisíc lidí. EU rovněž začala mobilizovat druhou tranši finanční podpory ve výši 3 miliard EUR.

Finanční podpora pro účinné řízení migrace

Komise vynakládá značné prostředky na podporu úsilí jednotlivých členských států o zlepšení řízení migrace a správy hranic. Azylový, migrační a integrační fond částkou ve výši 576 milionů EUR, Fond pro vnitřní bezpečnost (hranice a víza) částkou ve výši 567 milionů EUR a Fond pro vnitřní bezpečnost (policie) částkou ve výši 92,7 milionu EUR v roce 2018 nadále podporovaly budování kapacit, poskytování humanitární pomoci a pomoci v oblasti zdravotní péče a pomoc při rozvoji operativní spolupráce. V období 2014–2020 má podpora Unie určená na vnitrostátní úsilí v oblasti migrace a bezpečnosti dosahovat odhadem 5,5 miliardy EUR pro Azylový, migrační a integrační fond a 2,9 miliardy EUR pro Fond pro vnitřní bezpečnost (kromě agentur).

V prosinci 2018 Evropský parlament a Rada změnily pravidla Azylového, migračního a integračního fondu, aby členské státy mohly i nadále využívat finanční prostředky, které byly dříve vyčleněny v rámci režimu Unie nouzové relokace, který byl úspěšně ukončen v roce 2017. Tato změna umožní členským státům využít zbývající finanční prostředky k dalším relokacím nebo přesídlování žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany, jakož i k řešení dalších potřeb souvisejících s migrací v rámci oblasti působnosti fondu.

Řízení migrace a záchrana životů na moři

Operace Themis společně s dalšími společnými operacemi a námořními misemi EU nadále podporovala Itálii při řešení nelegálního přistěhovalectví v centrálním Středomoří. Celkově tyto operace přispěly k záchraně více než 690 000 osob na moři.

EU navíc za pomoci tureckých orgánů a NATO pokračovala v rozbíjení zločineckých převaděčských sítí v centrálním Středomoří a v Egejském moři. Spolupráci při boji proti převaděčským sítím a sítím obchodníků s lidmi posílili partneři v Sahelu v souladu s prohlášením přijatým v březnu v Niamey (Niger).

V souladu s Akčním plánem EU proti pašování migrantů z roku 2015 navrhla Komise v květnu 2018 přezkum právních předpisů, které upravují spolupráci členských států, EU a styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných agenturou Unie. Cílem tohoto přezkumu je zajistit lepší spolupráci a koordinaci evropských zaměstnanců, kteří jsou vysíláni do třetích zemí a pracují v oblasti migrace. Jednání mezi Evropským parlamentem a Radou by měla začít počátkem roku 2019, nová pravidla tudíž mohou vstoupit v platnost koncem května 2019.

Evropská rada v prosinci schválila opatření zaměřující se na prosazování práva, aby posílila boj proti zločineckým sítím, které se zabývají převaděčstvím migrantů. Konkrétní opatření vycházejí z posíleného meziagenturního přístupu jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, který co nejlépe využívá synergií mezi dostupnými nástroji a maximalizuje využívání vnějších aktiv EU. Mezi hlavní cíle patří zvýšení operačních a analytických kapacit Evropského střediska pro boj proti převaděčství, posílení kapacity pro boj proti on-line komunikaci mezi převaděči, rozvoj partnerství se třetími zeměmi a sdílení informací o zločineckých sítích.

Posílení bezpečných a legálních cest do Evropy

Nedílnou součástí komplexního přístupu EU k migraci je vytváření řádných legálních cest pro osoby, které potřebují ochranu, a způsobů pracovní migrace. To jde ruku v ruce s důslednou politikou v oblasti boje proti nelegálním tokům migrantů a zajištění větší ochrany hranic, zjednodušených azylových řízení a účinnějších navracení. Ve svém zářijovém projevu o stavu Unie zopakoval předseda Juncker požadavek Komise na otevření většího počtu legálních cest.

Přesídlování

Iniciativy EU v oblasti přesídlování ukázaly, že legální a bezpečné cesty mohou nahradit nebezpečnou a nelegální migraci u osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Od roku 2015 pomohly různé programy EU v oblasti přesídlování více než 48 700 nejzranitelnějším osobám najít v EU ochranu. To zahrnuje téměř 21 000 osob, které členské státy v roce 2018 přesídlily jako součást společného závazku přesídlit do konce října 2019 více než 50 000 osob, které potřebují ochranu, což je dosud největší program EU pro přesídlování.

Podpora migrace založené na potřebách

Komise rovněž předložila návrhy na vytvoření atraktivnějších cest pro pracovní migraci založenou na potřebách. Nový systém modrých karet EU, který v porovnání se stávající modrou kartou v souladu s návrhem Komise z roku 2016 přináší skutečnou přidanou hodnotu, je zásadní složkou pro vytvoření atraktivního a konkurenceschopnějšího hospodářství. Do konce roku se značně pokročilo také v úsilí EU o provádění pilotních projektů v oblasti legální migrace s klíčovými africkými partnery. Na tyto projekty bylo vyčleněno 20 milionů EUR a několik z nich má být zahájeno v roce 2019. Jejich cílem je nahradit nelegální migraci bezpečnou, řádnou a dobře řízenou legální migrací.

Integrace

Včasná a účinná integrace je klíčem k tomu, aby se migrace stala přínosem jak pro migranty, tak pro hospodářství a soudržnost evropské společnosti. Evropská unie pokračovala v provádění Akčního plánu pro integraci státních příslušníků třetích zemí z roku 2016, který byl přijat dne 7. června. Ten prostřednictvím finanční podpory a pokynů pro osvědčené postupy poskytuje komplexní rámec pro podporu úsilí členských států v oblasti vývoje a posilování jejich integračních politik. Komise podpořila přístup založený na více zúčastněných stranách s cílem posílit integraci migrantů na trhu práce a podpořila integrační subjekty, které se v daném prostředí pohybují, včetně místních a regionálních orgánů a nevládních organizací.

Na Evropském fóru pro migraci, které se konalo v březnu, se více než 200 zúčastněných stran podělilo o příklady úspěšné integrace migrantů na trhu práce.

Vízová politika

Státní příslušníci některých zemí, které nejsou členy EU, musí mít při cestě do schengenského prostoru vízum. EU zavedla společnou vízovou politiku pro krátkodobé pobyty v schengenském prostoru na základě společného seznamu zemí, jejichž občané musí mít při překračování vnějších hranic vízum, a seznamu zemí, jejichž občané jsou od této povinnosti osvobozeni. V roce 2017 (poslední dostupné údaje) vydalo 26 států Schengenu 14,6 milionu krátkodobých víz.

V březnu Komise navrhla reformu společné vízové politiky s cílem přizpůsobit pravidla měnící se bezpečnostní situaci, problémům spojeným s migrací a novým příležitostem, které nabízí technologický rozvoj. Cílem navrhovaných změn vízového kodexu je usnadnit postupy udělování víz legitimním cestujícím a zároveň posílit bezpečnost a zmírnit rizika nelegální migrace. Evropský parlament i Rada přijaly do konce roku 2018 své pověření k interinstitucionálnímu jednání. Pokračovala jednání mezi spolutvůrci právních předpisů s cílem uzavřít jednání počátkem roku 2019.

V květnu Komise navrhla modernizaci Vízového informačního systému, aby mohla lépe reagovat na měnící se problémy v oblasti bezpečnosti a migrace a zlepšit správu vnějších hranic EU. Navrhované změny umožní důkladnější prověření žadatelů o víza a odstranění nedostatků v oblasti bezpečnosti a informací, zejména pokud jde o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaná členskými státy. Umožní plnou interoperabilitu s dalšími databázemi v rámci celé EU. Jednání v Evropském parlamentu a Radě na konci roku 2018 probíhala s cílem uzavřít jednání počátkem roku 2019.

V roce 2018 pokračovala jednání s Běloruskem, Čínou a Tuniskem o dohodách EU o usnadnění udělování víz. Pokud jde o uvolnění vízového režimu, Komise v červenci potvrdila, že Kosovo (tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova) splňuje všechna kritéria pro bezvízový styk se zeměmi schengenského prostoru.

Evropská komise v prosinci 2018 zveřejnila sdělení o vízové vzájemnosti, v němž popisuje současný stav a další postup, pokud jde o neuplatňování vzájemnosti se Spojenými státy, což je jediný zbývající případ. Státní příslušníci Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska pro cestu do Spojených států amerických stále potřebují vízum. Sdělení zhodnotilo pokrok ve snaze o dosažení vízové vzájemnosti, konkrétně pokrok těchto členských států při plnění nezbytných požadavků stanovených v právních předpisech Spojených států.

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027

V červnu 2018 Komise navrhla strukturu specializovaných nástrojů financování v oblasti migrace a správy hranic. Společně s přidělenými částkami pro příslušné agentury činí navrhované zdroje 34,9 miliardy EUR, což je téměř trojnásobek stávající výše financování, která činí 13 miliard EUR (včetně agentur). Návrhy týkající se Azylového a migračního fondu a nástroje pro správu hranic a víza, které jsou součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, počítají pro přidělování zdrojů v závislosti na vývoji problémů, potřeb a priorit s mechanismem pružnosti.

Sousedství Evropské unie

Východní sousedství

Summit Východního partnerství, který se konal v roce 2017, znovu potvrdil jasný závazek pokračovat v tomto partnerství na straně EU i partnerských zemí: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. V roce 2018 se pozornost soustředila na reformy v oblastech, jako je hospodářství, lepší správa věcí veřejných, silnější propojení a silnější společnost.

Rok 2018 byl čtvrtým rokem bezprecedentních úzkých vztahů mezi EU a Ukrajinou. V červenci se uskutečnil produktivní summit, na němž bylo zdůrazněno, že EU i nadále intenzivně podporuje ukrajinský program reforem. EU pro Ukrajinu zůstává největším obchodním partnerem a nejdůležitějším zdrojem pomoci, která se v roce 2018 zaměřovala na profesní dovednosti, například reformu odborného vzdělávání a odborné přípravy, a na fond pro energetickou účinnost.

S Gruzií, se kterou má uzavřenu ambiciózní dohodu o přidružení, navázala EU v roce 2018 ještě těsnější vztahy. V listopadu předseda Jean-Claude Juncker a další členové Evropské komise přivítali členy gruzínské vlády pod vedením jejího předsedy Mamuky Bachtadzeho na jednání v budově Berlaymont v Bruselu. EU a Gruzie se dohodly na více než 25 konkrétních opatřeních ve třech oblastech zájmu: hospodářství, obchodě a propojení; vzdělávání, výzkumu a inovacích; a spravedlnosti a vnitřní bezpečnosti. Tato opatření budou podporovat spolupráci a přinášet hmatatelné výhody pro gruzínské občany.

Rusko

Pokud jde o vztahy EU s Ruskem, má i nadále prvořadý význam dodržování mezinárodního práva. Politika EU vůči Rusku se řídí těmito zásadami: plná podpora nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích; plné provádění minských dohod (balíčku opatření k dosažení trvalého míru na Ukrajině, podepsaného zástupci Ukrajiny, Ruska a separatistů z „Doněcké lidové republiky“ a „Luhanské lidové republiky“); posilování vztahů s našimi východními partnery; posilování odolnosti EU; potřeba selektivní spolupráce s Ruskem a připravenost podporovat ruskou občanskou společnost. V roce 2018 EU s Ruskem spolupracovala na řešení bezpečnostních výzev, jako jsou Írán a Sýrie. EU znovu potvrdila svou politiku neuznání nezákonné anexe Krymu. EU vyjádřila hluboké znepokojení ohledně vyhrocení situace v Kerčském průlivu a Azovském moři a porušování mezinárodního práva ze strany Ruska.

Jižní sousedství Evropské unie

V roce 2018 EU pokračovala ve spolupráci s partnerskými zeměmi v jižním sousedství s cílem podpořit udržitelnou stabilitu, bezpečnost a růst v celé řadě oblastí, zejména na základě nových priorit partnerství v rámci evropské politiky sousedství s Alžírskem, Egyptem, Jordánskem a Libanonem. V květnu byly sjednány politické priority na období 2018–2020 s Tuniskem. EU ve všech zemích regionu podporuje socioekonomický rozvoj, řádnou správu věcí veřejných, lidská práva, bezpečnost a řešení základních příčin nelegální migrace.

EU rovněž aktivně usilovala o partnerství s mezinárodními finančními institucemi a soukromým sektorem prostřednictvím svého evropského plánu vnějších investic a zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, což zahrnuje finanční záruku napomáhající ke snížení rizika pro investice, vytvořenou po vzoru vnitřního investičního plánu EU. Uvedený plán podporuje mobilizaci investic soukromého sektoru do malých a středních podniků, podnikání žen, energetické a digitální infrastruktury a mnoha dalších oblastí s cílem přispět k místnímu rozvoji. Plán zahrnuje rovněž technickou pomoc pro posílení místních institucí a boj proti korupci. V roce 2018 vstoupily Egypt, Jordánsko, Maroko a Libanon do partnerství v oblasti výzkumu a inovací ve středomořské oblasti (PRIMA), a připojily se tak k Alžírsku, Izraeli a Tunisku. PRIMA bude financovat výzkum a investice s cílem zlepšit udržitelné zemědělství a přístup k vodě v regionu zasaženém změnou klimatu a růstem počtu obyvatel. EU nadále podporovala regionální spolupráci prostřednictvím Unie pro Středomoří a Ligy arabských států.

Západní Balkán a proces rozšíření

V roce 2018 EU významně posílila své vztahy se západním Balkánem. V únoru zveřejnila Evropská komise strategii pro západní Balkán, pokud jde o přesvědčivou perspektivu rozšíření pro tento region a větší angažovanost EU v tomto regionu. Tato strategie znovu potvrzuje perspektivu členství v EU jako klíčovou hnací sílu reforem a modernizace na západním Balkáně. Obsahuje komplexní akční plán sestávající z 57 opatření na období 2018–2020, který je založen na šesti stěžejních iniciativách (právní stát, bezpečnost a migrace, sociálně-ekonomický rozvoj, konektivita, digitální agenda a usmíření a dobré sousedské vztahy). Strategie je v současnosti prováděna s tím, že v roce 2018 byla většina opatření zahájena a některá již byla dokončena.

Tato perspektiva byla znovu potvrzena na vrcholné schůzce v Sofii v květnu. Zúčastnil se jí i předseda Juncker, který uvedl: „Tento summit nám umožnil navázat ještě užší vztahy s našimi přáteli ze západního Balkánu, kteří se každým dnem postupně přibližují Evropské unii – každý svým tempem a podle svých zásluh. Zakotvení v Evropské unii znamená sdílení hodnot a zásad, včetně dodržování zásad právního státu, nezávislosti soudnictví a svobody projevu – protože Evropská unie je především společenstvím hodnot a práva.“

EU zahájila rovněž programy na podporu zemědělství a rozvoje venkova v Albánii, Černé Hoře a Srbsku a tyto programy pokračují v Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Přispívají k bezpečnosti a kvalitě potravin a zvyšují atraktivitu venkovských zdrojů obživy.

Černá Hora a Srbsko v roce 2018 pokračovaly v jednáních o přistoupení k EU. Jejich celkové tempo závisí na pokroku v oblasti právního státu a v případě Srbska také na normalizaci vztahů s Kosovem (Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.). EU uvítala dvoustrannou dohodu mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o otázce názvu druhé z uvedených zemí a vybízí k její ratifikaci. V návaznosti na intenzivní reformní úsilí, které za podpory EU vyvíjejí Albánie a Bývalá jugoslávská republika Makedonie, doporučila Komise zahájení jednání o přistoupení s oběma zeměmi. EU pokračovala v podpoře reforem v Bosně a Hercegovině a Kosovu.

Turecko

Vztahy mezi EU a Tureckem nadále zatěžovalo další zhoršování stavu právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví v Turecku. Jednání o přistoupení se proto v zásadě zastavila a neproběhly žádné další práce na modernizaci celní unie mezi EU a Tureckem. Pokračuje nicméně politický dialog, jakož i spolupráce na technické úrovni v oblastech silného společného zájmu, jako jsou migrace, bezpečnost, obchod, energetika, doprava a životní prostředí.

Vztahy mezi Afrikou a Evropou

Cílem nové aliance mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost, založené v září 2018, je posunout partnerství EU s Afrikou na vyšší úroveň. Tato iniciativa přispěje k posílení tvorby pracovních míst v Africe prostřednictvím podpory vzdělávání a dovedností, posilování obchodu a mobilizace investic do strategických hospodářských odvětví. V projevu o stavu Unie v roce 2018 předseda Juncker prohlásil: „[Tato aliance] by měla – jak předpokládáme – v příštích pěti letech v Africe přispět k vytvoření až 10 milionů pracovních míst. Chceme vytvořit rámec, který pomůže přilákat do Afriky více soukromých investic. Po pravdě řečeno, nezačínáme od nuly: díky našemu plánu vnějších investic, který jsme spustili před dvěma lety, budou v Africe mobilizovány investice v hodnotě více než 44 miliard eur jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Již naplánované projekty přitom přinesou 24 miliard eur.“

Toto partnerství mezi EU a Afrikou jako partnerství mezi rovnocennými partnery bylo posíleno na prosincovém fóru na vysoké úrovni ve Vídni, které se zaměřilo na inovace, investice a tvorbu pracovních míst, vzdělávání a podporu podnikání a obchodu. Do tří měsíců již aliance mezi Afrikou a Evropou realizovala své první projekty.

K iniciativám zahájeným ve Vídni patří například záruka EU (Facilita pro sdílení rizik NASIRA), což je první nástroj svého druhu v rámci plánu vnějších investic EU, který pomocí 75 milionů EUR z prostředků EU aktivuje investice ve výši až 750 milionů EUR pro podnikatele v subsaharské Africe a jižním sousedství EU. To by mělo vést k vytvoření 800 000 pracovních míst a přinést prospěch těm, kteří obvykle nemají snadný přístup k dostupným úvěrům, jako jsou malé a střední podniky, vnitřně vysídlené osoby, uprchlíci, navrátilci, ženy a mladí lidé. Pokud jde o výměny v oblasti vzdělávání, je EU na dobré cestě k dosažení svého cíle uspořádat do roku 2020 celkem 35 000 výměn.

S cílem podpořit reformy podnikatelského a investičního prostředí Evropská unie jen v roce 2018 přidělila na závazky více než 540 milionů EUR a významně tak překročila závazek aliance mezi Afrikou a Evropou zvýšit podporu EU v období 2018–2020 až na 300–350 milionů EUR za rok.

Evropská unie je odhodlána podporovat vytvoření africké kontinentální zóny volného obchodu a oznámila zejména podporu ve výši 50 milionů EUR ve prospěch tohoto cíle. Jeden z prvních kroků byl podniknut v prosinci, kdy byl s Ekonomickou komisí OSN pro Afriku podepsán program v hodnotě 3 milionů EUR pro vypracování národních prováděcích strategií kontinentální zóny volného obchodu.

Klíčovým aspektem aliance mezi Afrikou a Evropou je spolupráce ve společných pracovních skupinách, které byly na vídeňské schůzce zřízeny pro venkovské oblasti Afriky, digitální ekonomiku, dopravu a energetiku.

Evropský plán vnějších investic přináší také tyto výsledky: EU podporuje investiční projekty v severní a subsaharské Africe prostřednictvím svých regionálních investičních platforem a podporuje také investiční programy v klíčových odvětvích, jako je obnovitelná energie, udržitelné zemědělství, městská infrastruktura, propojení a digitalizace. Prostřednictvím platformy udržitelných podniků pro Afriku se také rozšiřuje dialog mezi africkým a evropským soukromým sektorem. Dialogy mezi veřejným a soukromým sektorem na podporu udržitelného podnikání pro Afriku byly zahájeny v těchto afrických zemích: Pobřeží slonoviny, Etiopii, Maroku, Nigérii, Jihoafrické republice, Tanzanii, Tunisku a Ugandě.

Obdobné dialogy se v současnosti připravují ve 25 dalších afrických zemích. To přispěje k vytváření důstojných pracovních míst, zejména pro mladé lidi a ženy. Uvedené dialogy byly odstartovány v Abidžanu během podnikatelského fóra EU-Afrika v listopadu 2017. V rámci této spolupráce předseda Juncker v říjnu 2018 navštívil Tunisko.

EU s Afrikou nadále buduje skutečné partnerství mezi rovnocennými partnery. K příkladům posílené spolupráce EU s Afrikou v otázkách míru a bezpečnosti patří společné síly skupiny G5 Sahel, Memorandum o porozumění mezi Africkou unií a Evropskou unií v oblasti míru, bezpečnosti a správy věcí veřejných a podpora bezpečnosti a usmíření, kterou EU poskytuje v oblasti Afrického rohu. Přestože humanitární pomoc, rozvojová spolupráce a podpora míru a bezpečnosti jsou i nadále důležitými oblastmi spolupráce, EU výrazně posílila také své hospodářské partnerství s Afrikou. EU a Afrika dnes partnersky spolupracují v nových oblastech, jako jsou výzkum a inovace, a ve strategických hospodářských odvětvích, jako jsou zemědělství, digitalizace, doprava a energetika.

Severní Amerika a Latinská Amerika

Silné a dobře fungující transatlantické partnerství se Spojenými státy zůstává klíčovým předpokladem pro bezpečnost a prosperitu Evropy. EU je i nadále odhodlána pěstovat strategické partnerství se Spojenými státy na základě sdílených hodnot a zájmů a ochoty hrát odpovědnou úlohu ve světovém dění k našemu vzájemnému prospěchu. V uplynulém roce EU úzce spolupracovala s vládou a Kongresem USA v oblastech, kde existují společné cíle (západní Balkán, Ukrajina, Rusko, Severní Korea, boj proti terorismu, kybernetická bezpečnost a obrana – včetně NATO). EU hájila své hodnoty, zásady a zájmy, pokud byly zpochybňovány.

Po setkání mezi předsedou Junckerem a prezidentem Trumpem vydaly EU a USA v červenci společné prohlášení, v němž se zavazují společně usilovat o to, aby se na průmyslové zboží vyjma automobilů vztahovala nulová cla, nulové necelní překážky a nulové subvence. Dohodly se, že budou pracovat na omezení překážek a zvýšení objemu obchodu se službami, chemickými látkami, léčivy, zdravotnickými výrobky a sójou. Obě strany se také dohodly na užší strategické spolupráci v energetické oblasti.

Prostřednictvím dohody o strategickém partnerství posílila EU svůj vztah s Kanadou. EU a Kanada nadále těsně spolupracují v oblastech, jako jsou otázky bezpečnosti, obrany a rovnosti žen a mužů.

Spolupráce EU s Latinskou Amerikou a Karibikem se zaměřovala na modernizaci dohod o přidružení s Mercosurem, Mexikem a Chile. Dohoda s Havanou v roce 2018 zahájila novou éru spolupráce mezi EU a Kubou. EU nadále podporuje provádění mírové dohody v Kolumbii.

Asie a Tichomoří

EU v roce 2018 zintenzivnila ekonomickou diplomacii a posílila svou bezpečnostní úlohu v Asii, což zahrnovalo úsilí o zmírnění napětí na Korejském poloostrově. EU pracovala na strategii pro propojení Evropy a Asie, jejímž jádrem jsou boj proti změně klimatu a regionální spolupráce. S cílem rozvinout plný potenciál vztahů přijala EU novou strategii pro Indii a ratifikovala dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínami. EU a Thajsko zahájily dialog o práci za účelem podpory důstojných pracovních podmínek.

EU pokračovala ve spolupráci s Čínou na takových otázkách, jako jsou změna klimatu a společné bezpečnostní zájmy, k nimž patří dohoda o íránském jaderném programu, Afghánistán a Korejský poloostrov. Současně EU zajistila větší reciprocitu v hospodářských vztazích, vědě a technologiích. EU spolupracovala s Čínou v oblasti infrastruktury, usilovala o sladění investic se strategickými sítěmi EU a podporovala transparentnost, jakož i hospodářskou a sociální udržitelnost. EU vybízela k užší spolupráci týkající se cílů udržitelného rozvoje, řešení konfliktů, mezinárodních pravidel a dodržování lidských práv.

Rok 2018, který byl rokem cestovního ruchu mezi EU a Čínou, představoval jedinečnou příležitost, jak posílit návštěvnické toky a investice na obou stranách. Jeho cílem bylo propagovat méně známé destinace, zlepšit zážitky cestujících a turistů a vytvořit příležitosti ke zvýšení hospodářské spolupráce. V průběhu roku se uskutečnilo více než 150 iniciativ a akcí.

Ve dnech 18. a 19. října 2018 se v Bruselu konal 12. summit setkání Asie-Evropa, na němž se sešli vedoucí představitelé 51 evropských a asijských zemí, zástupci EU a generální tajemník Sdružení národů jihovýchodní Asie.

Blízký východ

EU nadále aktivně reagovala na trvající krizi a konflikty v regionu. Napomáhala zejména procesu stabilizace tím, že podporovala mírové procesy v Sýrii a Jemenu, které vede OSN, proces stabilizace v Iráku a hledání dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Sýrie

Konference „Podpora budoucnosti Sýrie a okolního regionu“, konaná v dubnu 2018, mezinárodnímu společenství umožnila obnovit a posílit politický, humanitární a finanční závazek vůči syrskému lidu. EU přijala strategii EU pro Irák s cílem podpořit obnovu této země po bojích s organizací Dá’iš.

Jemen

V Jemenu EU nadále podporovala proces vedený OSN a zvláštního vyslance OSN Martina Griffithse, jakož i obyvatelstvo postižené krizí.

Izrael, okupované palestinské území a mírový proces na Blízkém východě

EU i nadále neochvějně podporovala urovnání izraelsko-palestinského konfliktu a dvoustátní řešení. Jmenovala novou zvláštní zástupkyni Evropské unie pro mírový proces na Blízkém východě, kterou se stala Susanna Terstalová. EU rovněž schválila dalších 40 milionů EUR na podporu Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě, a to pro účely vzdělávání 500 000 palestinských dětských uprchlíků, zdravotní péče pro více než 3,5 milionu pacientů a pomoci pro více než 250 000 zranitelných palestinských uprchlíků. Příspěvek EU tak v roce 2018 dosáhl 146 milionů EUR.

Írán

V roce 2018 EU držela kurz ohledně dohody o íránském jaderném programu. Pokračovala v podpoře jeho provádění jakožto pevné součásti celosvětového režimu nešíření a klíčového bezpečnostního zájmu pro EU, region i celý svět. EU hluboce litovala skutečnosti, že USA od dohody odstoupily a přistoupily k opětovnému uložení sankcí. EU vyzvala Írán, aby i nadále v plném rozsahu dodržoval své závazky v oblasti jaderné bezpečnosti, a jejich dodržování potvrdila řada zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Souběžně s tím EU dále rozvíjela vztahy s Íránem, zejména v oblasti obchodu a investic, energetiky, životního prostředí, vzdělávání, výzkumu, civilní spolupráce v jaderné oblasti, humanitární pomoci a lidských práv. EU rovněž aktivně komunikovala s Íránem o problematických otázkách, jako jsou regionální záležitosti, balistické rakety a lidská práva, s cílem podpořit zdrženlivost a konstruktivní zapojení v regionu.

Bezpečnost a obrana

Vzhledem k tomu, v jak nepředvídatelné době žijeme, musí Evropa převzít větší odpovědnost za svou vnitřní a vnější bezpečnost. Evropská obrana má zásadní význam nejen pro vlastní bezpečnost Evropy, ale obecněji i pro úsilí o celosvětový mír a bezpečnost.

V březnu byla v rámci přípravné akce pro obranný výzkum podepsána první grantová dohoda týkající se částky 35 milionů EUR na Ocean 2020, první projekt vojenského výzkumu, který je realizován napříč Evropou. Souběžně s tím bylo v rámci stálé strukturované spolupráce v obraně, o jejímž zřízení Rada rozhodla v prosinci 2017, dosaženo značného pokroku a v průběhu roku bylo zahájeno 34 mnohonárodních kooperativních projektů v oblasti obrany, včetně projektů týkajících se vojenského výcviku a vojenských cvičení, pozemních, vzdušných a námořních vojenských schopností a oblasti kybernetické obrany, jejíž význam se neustále zvyšuje. V březnu 2018 byla prostřednictvím akčního plánu EU zahájena obranná iniciativa pro zlepšení vojenské mobility. V červenci EU zřídila Evropský program rozvoje obranného průmyslu pro období 2019–2020 a pro příští dlouhodobý rozpočet EU (2021 až 2027) navrhla Evropský obranný fond s částkou 13 miliard EUR s cílem posílit úlohu EU při zajišťování bezpečnosti a obrany.

V roce 2018 EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky realizovala šest vojenských a deset civilních misí a operací za svými hranicemi. Ať jde o Afghánistán, Sahel nebo Irák, budování silných, odolných a inkluzivních státních institucí vyžaduje investice do rozvoje profesionální policie, soudců, lékařů a školské správy, jakož i spolehlivé a demokraticky kontrolované armády. V červnu proto EU navrhla také zřízení evropského mírového nástroje, který by usnadnil financování misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky a podporu partnerů Evropy. V listopadu ministři zemí EU rovněž přijali pakt pro civilní společnou bezpečnostní a obrannou politiku, který má vést ke schopnější, účinnější a koordinovanější civilní společné bezpečnostní a obranné politice.

Vojenské mise jsou pouze jedním ze sady nástrojů, kterými může EU reagovat na současné náročné bezpečnostní prostředí. Členské státy v roce 2018 uznaly klíčovou úlohu misí civilní společné bezpečnostní a obranné politiky při řešení bezpečnostních problémů, včetně organizované trestné činnosti, terorismu a hybridních hrozeb. Rozhodly se dále posílit civilní rozměr společné bezpečnostní a obranné politiky prostřednictvím civilního paktu.

Předcházení terorismu a násilnému extremismu a boj proti nim

V souladu s globální strategií OSN pro boj proti terorismu a akčním plánem pro předcházení násilnému extremismu patřily boj proti terorismu a předcházení násilnému extremismu v uplynulém roce k hlavním prioritám EU. EU posílila zvláštní dialogy o boji proti terorismu se zeměmi západního Balkánu, Tureckem a zeměmi Blízkého východu a severní Afriky, jakož i s klíčovými mezinárodními organizacemi.

Migrace

EU i nadále spolupracuje s členskými státy a mezinárodními partnery s cílem zachraňovat životy, poskytovat ochranu, nabízet bezpečné a legální cesty a řešit základní příčiny migrace. Zintenzivnila také boj proti zločineckým sítím, které často zneužívají zoufalství lidí a dopouštějí se převaděčství a obchodování s lidmi. V roce 2018 byl přijat globální pakt OSN o migraci a globální pakt OSN o uprchlících.

EU svou činností přispěla k bezpečnému návratu domů pro více než 33 000 migrantů, kteří uvízli v Libyi, 80% snížení počtu příjezdů po trase přes centrální Středomoří a zřízení evakuačního kanálu v Nigeru pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu. Od listopadu 2017 bylo evakuováno 2 105 zranitelných uprchlíků a žadatelů o azyl. Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku i nadále řešil základní příčiny nestability, násilného vysídlování a nelegální migrace a pomáhal s řízením migrace.

Reakce na humanitární krize a mimořádné situace

Konflikt v Sýrii vedl k nevýslovnému strádání milionů lidí. Od začátku nepřátelských akcí v roce 2011 poskytuje EU podporu, která zachraňuje životy civilistů v Sýrii a sousedních zemích. Na své projekty humanitární pomoci v Sýrii, Jordánsku, Libanonu, Egyptě a Turecku vynaložila v roce 2018 celkem 311 milionů EUR.

Mezinárodní konflikty lze vyřešit pouze prostřednictvím silného mnohostranného systému. Téměř polovina finančních prostředků EU na humanitární pomoc přitom v roce 2018 směřovala do organizací OSN – zejména Světového potravinového programu, obou agentur OSN pro uprchlíky a migraci, fondu UNICEF a Světové zdravotnické organizace. Ústředním prvkem humanitární pomoci EU se v roce 2018 staly projekty v oblasti vzdělávání, na které bylo přiděleno 100 milionů EUR.

Za účelem reakce na náhlé katastrofy v Latinské Americe, Africe a Asii Evropská unie v roce 2018 desetkrát aktivovala svůj mechanismus civilní ochrany. Když například Indonésii koncem září postihla série zemětřesení a tsunami, koordinovala Evropská komise dodávky přístřeší, energetických modulů a zařízení na čištění vody z osmi různých členských států EU.

Lidská práva

EU nadále hájila a podporovala lidská práva; to je důležité zvláště v době, kdy je dodržování těchto práv v mnoha částech světa oslabováno. EU výrazně podpořila připomínku 70. výročí Všeobecné deklarace lidských práv. Iniciativa Good Human Rights Stories (Pozitivní příběhy lidských práv), zahájená na Valném shromáždění OSN, do které se zapojila aliance zemí, vyzdvihla příklady pozitivní praxe v oblasti lidských práv.

Rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot EU a patří k prioritám jejích evropských a mezinárodních politik. EU podporuje agendu OSN pro ženy, mír a bezpečnost. Pracuje rovněž na provádění akčního plánu uvedeného v pracovním dokumentu „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“.

Volební pozorovatelské mise byly v roce 2018 vyslány do Gambie, Kosova (Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.), Libanonu, Tuniska a Hondurasu.

Sankce EU

Sankce, často nazývané „omezující opatření“, jsou jedním z nástrojů EU na podporu cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky: míru, demokracie a dodržování zásad právního státu, lidských práv a mezinárodního práva. Jsou vždy součástí širšího, komplexního politického přístupu, který zahrnuje politický dialog a doplňující činnosti. Sankce EU nejsou represivní, nýbrž mají vyvolat změnu politiky nebo činnosti cílové země, subjektů či jednotlivců. Mapu sankcí EU najdete na https://ec.europa.eu/fpi/what-we-do/sanctions_en.

Spolupráce s mezinárodními partnery

EU musí přijmout strategickou odpovědnost a jednat samostatně, když to je třeba, a spolu s partnery, pokud je to možné. Z toho důvodu posílila EU spolupráci s ostatními mezinárodními partnery, jako jsou NATO a Organizace spojených národů.

Organizace spojených národů

EU věří v mezinárodní pořádek založený na pravidlech, jehož jádrem je Organizace spojených národů a který přispívá k stabilnímu a bezpečnému světu. Na Valném shromáždění OSN v roce 2018 se delegace EU (pod vedením předsedy Donalda Tuska a předsedy Jeana-Clauda Junckera) dohodla s OSN na obnoveném strategickém partnerství, které zahrnuje závazek posílit rozvojovou spolupráci. EU podpořila reformy navržené generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, jejichž cílem je přizpůsobit OSN požadavkům 21. století. Došlo k zintenzivnění spolupráce v oblasti míru a bezpečnosti, zejména ve Středoafrické republice, Mali, Sahelu, Libyi a Somálsku.

Silnější partnerství mezi EU a NATO

Spolupráce mezi EU a NATO je nedílnou součástí činnosti EU při posilování evropské bezpečnosti a obrany v rámci provádění globální strategie EU.

V současnosti je v různých oblastech prováděno celkem 74 konkrétních opatření. Třetí zprávy o pokroku vydané v roce 2018 přitom upozorňují na rychlý pokrok a přidanou hodnotu spolupráce mezi EU a NATO. EU a NATO kromě toho realizovaly koordinované a paralelní cvičení s cílem zlepšit a posílit schopnost EU reagovat na komplexní krizi hybridní povahy a dále rozvinout interakci mezi oběma organizacemi v oblasti situačního povědomí, reakce na kybernetické krize a strategické komunikace v krizových situacích.

Evropská unie ve skupinách G7 a G20

Evropská unie je řádným členem skupin G7 a G20. Na těchto fórech EU bojuje za zachování mezinárodního pořádku založeného na pravidlech v oblasti obchodu, bezpečnosti, změny klimatu a lidských práv, který je v současné době pod velkým tlakem. Představitelé zemí G7 na červnovém zasedání v Kanadě přijali prohlášení, ve kterém se zavázali bojovat proti obchodnímu protekcionismu a modernizovat Světovou obchodní organizaci. Vyzvali také Rusko, aby ukončilo činnosti oslabující demokracii a přestalo podporovat syrský režim. Kromě toho vyzvali k denuklearizaci Korejského poloostrova a Íránu. Představitelé zemí G7 se zavázali spolupracovat na dosažení inkluzivního růstu a rovnosti žen a mužů, přičemž EU znovu potvrdila pevné odhodlání uplatňovat Pařížskou dohodu o klimatu. Na zasedání skupiny G20 v Buenos Aires vydali představitelé zemí prohlášení, které se zaměřuje na vytváření konsenzu v zájmu spravedlivého a udržitelného rozvoje. Představitelé zemí G20 obnovili svůj závazek spolupracovat na zlepšení mezinárodního pořádku založeného na pravidlech a podpořili nezbytnou reformu WTO s cílem zlepšit její fungování.

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027

EU je největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě, jakož i největším obchodním partnerem a největším zahraničním investorem prakticky ve všech zemích světa. V dlouhodobém rozpočtu na období 2021–2027 EU dále navýší finanční prostředky, které vynakládá na rozvojovou a humanitární pomoc. Jako Unie, která podporuje mír a stabilitu a šíří své hodnoty a pravidla, se EU ve stále složitějším a propojenějším světě setkává s mnoha výzvami, ale i příležitostmi. Prosperita a mír v sousedství EU mají příznivý vliv na prosperitu samotné EU. Pro příští dlouhodobý rozpočet navrhuje Komise zvýšení investic do vnějších činností o 26 % na 123 miliard EUR spolu se zásadní restrukturalizací nástrojů pro vnější činnost EU s cílem zajistit větší soudržnost, dále rozvíjet účinnost spolupráce, zjednodušit postupy a využívat úspor z rozsahu.

V daném roce byla též zahájena činnost Evropského obranného fondu, který má zemím pomoci efektivněji vynakládat peníze daňových poplatníků, omezit duplicitu ve výdajích a dosáhnout lepšího poměru kvality a ceny. Fond bude koordinovat a posilovat investice jednotlivých států do obranného výzkumu a do vývoje obranného vybavení a obranných technologií. Má dvě hlavní složky: i) výzkum a ii) vývoj. Výzkum by se mohl obvykle týkat elektroniky, metamateriálů, šifrovaného softwaru a robotiky, zatímco vývoj by mohl zahrnovat obranné vybavení a technologie, například vývoj technologie bezpilotních letadel nebo družicové komunikace za účelem snížení nákladů.

Bezpečnostní hrozby neznají hranice a mají v rostoucí míře mezinárodní charakter. Vzhledem ke složité povaze těchto výzev se s nimi žádný členský stát nemůže vypořádat sám a ani by k tomu neměl být nucen. Členské státy usilují o zajištění bezpečnosti Evropanů a mají za tuto oblast odpovědnost. Rozpočet EU je v tom musí podporovat. Podle návrhů Komise předložených Radě a Parlamentu bude rozpočet EU v oblasti bezpečnosti a obrany činit přibližně 19,5 miliardy EUR (13 miliard EUR pro Evropský obranný fond a 6,5 miliardy EUR na vojenskou mobilitu v rámci Nástroje pro propojení Evropy). Kromě toho podle návrhu, který vysoká představitelka za podpory Komise předložila Radě, bude dalších 10,5 miliardy EUR uvolněno mimo rozpočet EU na evropský mírový nástroj. Celkové výdaje na bezpečnost a obranu v období 2021–2027 by tedy měly překročit 30 miliard EUR.

Budoucnost Evropy

V projevu o stavu Unie v roce 2016 předseda Juncker zahájil proces reflexe o budoucnosti Evropy a EU o 27 členech. Vedoucí představitelé EU přijali dvě důležitá prohlášení týkající se cesty vpřed: v září 2016 v Bratislavě a v březnu 2017 v Římě. Současně Komise společně s Evropským parlamentem a členskými státy vyzvala občany, aby přispěli do debaty o budoucnosti Evropy tím, že se budou účastnit dialogů s občany, a také prostřednictvím online konzultací, které budou koncipovat sami občané.

V březnu 2017 zveřejnila Evropská komise bílou knihu o budoucnosti Evropy, která nabízí pět scénářů, jak by se Unie mohla vyvíjet. Poté následovala série pěti diskusních dokumentů týkajících se otázek, které nejvíce ovlivní budoucnost EU. Předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 navrhl plán pro jednotnější, silnější a demokratičtější Unii.

Na základě toho se vnitrostátní vedoucí představitelé dohodli na agendě lídrů – seznamu nejpalčivějších otázek a výzev, pro které je třeba nalézt řešení před evropskými volbami v květnu 2019. Dosud bylo dosaženo významného pokroku – Komise přijala všechny návrhy, které byly vedoucími představiteli EU požadovány v Bratislavě a v Římě, a představila ambiciózní návrhy v oblastech migrace, hospodářské a měnové unie, institucionálních otázek, zdanění v rámci digitální ekonomiky, otázek týkajících se digitální problematiky, výzkumu a inovací, vzdělávání a kultury.

V únoru 2018 Komise představila soubor možností, jak zařídit, aby EU pracovala efektivněji, který zahrnoval i potvrzení a vylepšení systému vedoucích kandidátů na předsedu Evropské komise (tzv. spitzenkandidátů). Vyzvala rovněž ke zvýšení transparentnosti vazeb mezi evropskými politickými stranami a jejich vnitrostátními a regionálními členskými stranami, aby voliči mohli snadno vidět, jak se jejich hlasy promítají do rozhodování v Evropě. Za účelem zajištění svobodných a spravedlivých evropských voleb Komise v září 2018 předložila dodatečná zvláštní opatření, jejichž cílem je chránit naše demokratické procesy před manipulací ze strany třetích zemí nebo soukromých zájmů, například prostřednictvím zneužívání protiprávně získaných osobních údajů.

V září 2018 vedoucí představitelé schválili opatření související s vnitřní bezpečností a v prosinci schválili opatření související s hospodářskou a měnovou unií.

Cesta k summitu v Sibiu

V plánu pro jednotnější, silnější a demokratičtější Unii předseda Juncker navrhl, aby se uskutečnilo zvláštní zasedání vedoucích představitelů v rumunském Sibiu, kde se budou řešit strategické otázky týkající se budoucnosti Unie. Toto neformální zasedání se bude konat dne 9. května 2019 a vedoucí představitelé jednotlivých zemí na něm budou moci vyslat signál naděje, jednoty a odhodlání a připomenout naše sdílené hodnoty. Bude to rovněž příležitost, jak završit proces úvah o budoucnosti Evropy obnovením závazku k tomu, že EU zasáhne v otázkách, jež mají pro občany prvořadý význam. U této příležitosti – šest týdnů poté, co má Spojené království vystoupit z EU, a dva týdny před volbami do Evropského parlamentu – se vedoucí představitelé mají zamyslet nad novou strategickou agendou, která stanoví priority a bude vodítkem pro práci Evropské unie v příštích pěti letech.

V projevu o stavu Unie v roce 2018 předseda Juncker zopakoval závazek naplnit cíl jednotnější, silnější a demokratičtější Evropy. Na „cestě k summitu v Sibiu“ je řada milníků a klíčových iniciativ pro naplnění deseti politických priorit Komise a zároveň se pracuje i na doplňujících návrzích zaměřených na budoucnost. Tři instituce EU, Evropský parlament, Radu a Komisi, které toto vše uvádějí ve skutečnost, mají tři priority:

• Naplnit to, co bylo schváleno a slíbeno – přijetí stále čekajících legislativních návrhů.
• Překonat důležité mimořádné výzvy – včetně dokončení práce v oblasti migrace, posílení hospodářské a měnové unie a řešení narůstajícího napětí v globálním systému obchodování.
• Poskytnout Evropské unii perspektivu pro budoucnost. V této souvislosti Komise v květnu předložila návrh na příští dlouhodobý rozpočet Unie o 27 členských státech (období let 2021 až 2027). Aby Unii umožnila být efektivním a svrchovaným globálním aktérem, navrhla Komise v září větší využívání hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Iniciativy, které dají perspektivu budoucnosti Unie, zahrnovaly rovněž další posílení mechanismů na ochranu a obranu právního státu ve všech členských státech.

Agendu EU v roce 2019 budou charakterizovat tři pojmy: plnění závazků, osud a demokracie.

Na plnění závazků budou Komise a předseda Juncker klást hlavní důraz až do svého posledního dne v úřadu. Všechny návrhy založené na deseti prioritách Junckerovy Komise jsou nyní na stole, ale v příštích několika měsících je stále třeba schválit přibližně 241 návrhů. Sbor komisařů bude ze všech sil pracovat na tom, aby Evropský parlament a Rada formálně přijaly co nejvíce těchto návrhů, které dokáží změnit životy lidí k lepšímu.

V roce 2019 musí Evropa vzít vlastní osud do svých rukou, jak k tomu vyzval předseda Juncker ve svém posledním projevu o stavu Unie. Dne 9. května 27 vedoucích představitelů zahájí v rumunském Sibiu na velmi speciálním summitu novou etapu, která otevře cestu k silnější, jednotnější a demokratičtější Evropě.

Pouhé dva týdny po summitu v Sibiu se Evropané zúčastní druhých největších voleb na světě – větší jsou pouze všeobecné volby v Indii. Evropské volby dají díky demokratickému zřízení příležitost občanům vyjádřit se k tomu, jakou Unii chtějí, a politickým stranám z celého spektra možnost předložit své představy o budoucnosti.

Evropský parlament

Evropský parlament se v roce 2018 zabýval širokou škálou politických otázek. Přijaté právní předpisy se týkaly předcházení praní peněz a financování terorismu, zajištění toho, aby členské státy věděly, kdo překračuje vnější hranice, zřízení nového Sboru solidarity, který mladým lidem pomůže vykonávat dobrovolnou činnost nebo pracovat v rámci projektů v jejich zemi nebo v zahraničí, podpory rozvoje environmentálně udržitelného „oběhového“ hospodářství a snížení emisí skleníkových plynů. Schválil rovněž modernizaci evropských nástrojů pro řešení nekalých obchodních praktik zemí po celém světě a právní předpisy pro spravedlivější a účinnější pravidla pro pracovníky, kteří jsou vysláni, aby pracovali v jiné než ve své zemi EU.

Evropská rada

V únoru Evropská rada uspořádala neformální zasedání, kde diskutovala o institucionálních otázkách, např. o složení Evropského parlamentu, nadnárodních seznamech a jmenování do vysokých funkcí včetně vedoucích kandidátů na post předsedy Evropské komise (tzv. spitzenkandidátů). Kromě toho vedoucí představitelé diskutovali o politických prioritách příštího dlouhodobého rozpočtu EU (2021–2027).

Březnové zasedání Evropské rady bylo zaměřeno na hospodářství (zejména na strategie jednotného trhu), obchod, sociální otázky a na přípravy na květnový summit EU a západního Balkánu. V rámci agendy lídrů rovněž proběhly diskuse o zdanění digitální ekonomiky a o zahraničních vztazích. Evropská rada (ve svém složení 27 členských států podle článku 50) přijala pokyny pro budoucí vztah se Spojeným královstvím. Na eurosummitu si vedoucí představitelé vyměnili názory o všech prvcích hospodářské a měnové unie s výjimkou bankovní unie a Evropského mechanismu stability.

Lídři EU se v květnu setkali v bulharské Sofii na summitu EU a západního Balkánu. V souvislosti s agendou lídrů uspořádali vedoucí představitelé před summitem pracovní večeři na téma digitálních otázek a výzkumu a inovací.

V červnu byla hlavním tématem, o němž vedoucí představitelé diskutovali, migrace. Na programu se objevila také bezpečnost a obrana, příští dlouhodobý rozpočet EU (2021–2027), obchod, evropský semestr, zdanění digitální ekonomiky a inovace v digitální Evropě. Na eurosummitu vedoucí představitelé diskutovali o dokončení bankovní unie a o budoucí úloze Evropského mechanismu stability. Evropská rada (která se sešla ve složení 27 členských států podle článku 50) přezkoumala stav pokroku jednání o vystoupení Spojeného království z EU a konstatovala, že od březnového zasedání Evropské rady nebyl v souvislosti s návrhem dohody o vystoupení ani ve vymezení budoucích vztahů učiněn zásadní pokrok.

Na neformálním zasedání, které se konalo v září v Salzburku, se vedoucí představitelé kromě vnitřní bezpečnosti v rámci agendy lídrů zabývali rovněž jednáními podle článku 50. Zhodnotili rovněž provádění červnových závěrů Evropské rady týkajících se migrace.

V říjnu se vedoucí představitelé v návaznosti na zářijové neformální zasedání vrátili k otázkám vnitřní bezpečnosti a migrace. Co se týče vnějších vztahů, zabývali se vztahy EU a Afriky, summitem EU a Arabské ligy naplánovaným na únor 2019, Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a přípravami na konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu v polských Katovicích. Vedoucí představitelé diskutovali rovněž o jednáních podle článku 50 a o otázkách souvisejících s hospodářskou a měnovou unií.

V listopadu se konalo mimořádné zasedání Evropské rady (článek 50), na němž vedoucí představitelé EU-27 podpořili návrh dohody o vystoupení a schválili politické prohlášení stanovující rámec budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím.

V prosinci Evropská rada diskutovala o příštím dlouhodobém rozpočtu, migraci, jednotném trhu, změně klimatu, bezpečnosti a obraně, dezinformacích, boji proti rasismu a xenofobii, dialozích s občany, konzultacích s občany a o přípravách na strategickou agendu. Pokud jde o vnější vztahy, vedoucí představitelé se zabývali přípravami na summit EU a Arabské ligy, otázkou Ruska a dohodou o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem. Konalo se rovněž zasedání Evropské rady (článek 50), jakož i eurosummit, kde k hlavním diskutovaným otázkám patřily rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny a také posílení mezinárodní úlohy eura.

Rada Evropské unie

V roce 2018 vykonávalo rotující předsednictví Rady Evropské unie Bulharsko a Rakousko. Během první poloviny roku se Bulharsko zaměřilo na problematiku migrace, bezpečnosti, digitální ekonomiky, západního Balkánu a hospodářské a sociální soudržnosti. V druhé polovině roku 2018 se rakouské předsednictví zaměřilo na problematiku migrace, vnitřní bezpečnosti, subsidiarity a digitalizace.

Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský výbor regionů

V roce 2018 se Evropský hospodářský a sociální výbor aktivně zapojil do debaty o Evropské občanské iniciativě a do diskusí o příštím dlouhodobém rozpočtu EU pro období let 2021–2027, např. v září uspořádal plenární zasedání za účasti komisaře Günthera Oettingera odpovědného za rozpočet a lidské zdroje. V květnu výbor uspořádal pamětní plenární zasedání na oslavu svého 60. výročí a hostil každoročně pořádané dny občanské společnosti, které byly zaměřeny na problematiku občanství, demokracie a kultury v digitalizované Evropě.

V první polovině roku 2018 se Evropský výbor regionů účastnil činnosti pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“, kde se vyslovil k otázkám důležitým pro místní a regionální orgány. Výbor pokračoval sérií akcí na radnicích a dialogů s občany o budoucnosti Evropy, které vyvrcholily přijetím stanoviska o budoucnosti Evropy a posílením aliance soudržnosti (Cohesion Alliance), což je koalice subjektů, které se domnívají, že politika soudržnosti EU musí být i nadále pilířem budoucnosti EU. Výbor rovněž v listopadu hostil devátou evropskou konferenci o veřejné komunikaci, jež byla věnována propagaci evropské tématiky v rámci přípravy na evropské volby v roce 2019.

Dokončení programu zlepšení právní úpravy

Pracovní program Komise na rok 2019

V říjnu Evropská komise představila svůj pracovní program na rok 2019. Ten pro nadcházející rok stanovil tři hlavní priority: dosažení rychlé dohody s Evropským parlamentem a Radou ohledně projednávaných návrhů právních předpisů, aby bylo možné splnit deset politických priorit, přijetí několika nových iniciativ pro řešení mimořádných výzev a v rámci příprav na summit v Sibiu, jenž se uskuteční 9. května 2019, předložení několika iniciativ, které s perspektivou Unie o 27 členských státech upevní základy pro silnou, jednotnou a svrchovanou Evropu. Nové iniciativy pokrývají oblasti jako migrace, posílení hospodářské a měnové unie, snižování napětí v celosvětovém systému obchodování, řešení výzev v oblasti právního státu a dokončení dohody o vystoupení Spojeného království z EU.

Pracovní skupina pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Pracovní skupina pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ byla zřízena v roce 2017 s cílem vydávat doporučení, jak lépe uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality, zjišťovat, ve kterých oblastech politiky by bylo možné delegovat úkoly nebo je s konečnou platností předat zpět do kompetence zemí EU, a identifikovat možnosti, jak lépe zapojit místní a regionální orgány do vytváření politik EU a jejich realizace. Skupina, které předsedal první místopředseda Komise Frans Timmermans, byla složena ze zástupců vnitrostátních parlamentů a Výboru regionů. Evropský parlament byl rovněž vyzván, aby nominoval své zástupce, ale rozhodl se tak neučinit.

Dne 10. července pracovní skupina předložila svou závěrečnou zprávu. Skupina dospěla k závěru, že je nezbytný nový způsob práce zohledňující subsidiaritu a proporcionalitu, který místním i regionálním orgánům a vnitrostátním parlamentům umožní účinněji se podílet na tvorbě politiky EU a na přípravě nových právních předpisů. Podle navrhovaného nového přístupu by všechny úrovně státní správy měly subsidiaritu a proporcionalitu posuzovat důsledněji, a to na základě „modelu sítě“, jenž je srovnatelný s kontrolním seznamem subsidiarity a proporcionality. Pracovní skupina nezjistila žádné kompetence nebo oblasti politik, které by měly být s konečnou platností, ať už zcela, nebo zčásti, delegovány zpět na členské státy.

V reakci na zprávu pracovní skupiny Komise dne 23. října zveřejnila sdělení „Posílení úlohy zásady subsidiarity a proporcionality při tvorbě politik EU“. Komise má v úmyslu řadu opatření uvedených ve sdělení provádět jako součást probíhajícího hodnocení programu zlepšení právní úpravy a na jaře roku 2019 o tom podá zprávu.

Práce na zjednodušení právních předpisů

V souladu se závazkem přijatým v rámci interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů předložila Komise v listopadu roční analýzu úsilí o zjednodušení právních předpisů, které Unie vynaložila v roce 2018 s cílem zabránit nadměrné regulaci a snížit regulační zátěž. Tato práce je prováděna v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), jehož cílem je identifikovat příležitosti pro zjednodušení právních předpisů a snížení zbytečných nákladů. Pokaždé, když Komise navrhuje revizi existujícího právního předpisu, ověřuje, zda jej lze zjednodušit a zda mohou být veškeré zbytečné náklady odstraněny. Z analýzy vyplývá, že v rámci programu REFIT předložila současná Komise více než 150 iniciativ zaměřených na zjednodušení právních předpisů a snižování zátěže. Nedávným příkladem je návrh na změnu stávajících předpisů týkajících se DPH, kdy se očekává, že náklady malých podniků na dodržování předpisů klesnou o 11,9 miliardy eur ročně na 56,1 miliardy eur ročně, což ve srovnání se stávající situací představuje 18% snížení.

Tuto snahu podporuje platforma REFIT (skládající se ze zúčastněných stran a skupiny zástupců vlád); ta v roce 2018 vydala 31 stanovisek, jež Komisi doporučují přijmout opatření v oblastech, které jsou pro občany a podniky obzvláště zatěžující.

Další velké kroky v oblasti zjednodušování byly v roce 2018 podniknuty v souvislosti s příštím dlouhodobým rozpočtem EU (2021–2027). U nových programů bude pro příjemce snazší žádat si o financování z EU a tyto finanční prostředky získat.

Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů

V letech 2016 a 2017 Evropský parlament, Rada a Evropská komise schválily dvě společná prohlášení o legislativních prioritách EU. V nich bylo vyzdviženo 89 iniciativ, které je v rámci legislativního procesu třeba přednostně projednat. Představuje to společný závazek všech tří institucí zajistit významný pokrok, a je-li to možné, uskutečnit tyto iniciativy před evropskými volbami v květnu 2019.

Do poloviny roku 2018 přijala Evropská komise všechny iniciativy oznámené ve společných prohlášeních o legislativních prioritách. Z 89 iniciativ uvedených ve společném prohlášení jich bylo do konce roku 2018 61 politicky schváleno nebo formálně přijato Evropským parlamentem a Radou. Z 28 iniciativ, které jsou stále na stole, jich je sedm na dobré cestě k tomu, aby byly do května 2019 schváleny. Zbývajících 21 iniciativ lze do května 2019 také schválit, pokud k tomu ovšem bude silná politická vůle na straně Evropského parlamentu a Rady.

Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů vnesla do stávajícího systému prováděcích aktů (komitologie) a aktů v přenesené pravomoci větší transparentnost, odpovědnost a právní jasnost. V roce 2018 Evropská komise pokračovala v jednáních s Parlamentem a Radou o kritériích pro volbu mezi prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci a o sladění stávajících právních předpisů se systémem zavedeným Lisabonskou smlouvou – obojí se řídí závazky v rámci interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů. Probíhají rovněž jednání o dalším zdokonalení systému komitologie. Cílem všech těchto jednání je zvýšit právní stabilitu a snížit kontroverzi v rámci legislativních jednání. Dne 12. prosince 2017 byly spuštěny nové internetové stránky s Rejstříkem aktů v přenesené pravomoci, což je první skutečně interinstitucionální nástroj pro tvorbu právních předpisů.

Kontrola uplatňování práva EU

Účinné uplatňování práva je zásadní pro zaručení toho, že občané a podniky mohou požívat přínosy práva EU. Jakýkoli předpis, bez ohledu na to, jak pečlivě je tvořen a připravován, je účinný jen podle toho, jak je uplatňován. Komise proto věnuje pozornost nejen navrhování nových právních předpisů, ale také zajištění toho, že jsou tyto předpisy řádně uplatňovány a vymáhány.

Výroční zpráva za rok 2017, která byla zveřejněna dne 12. července 2018, zaznamenává mírný pokles (o 5,91 %) neuzavřených řízení o nesplnění povinnosti vedených s členskými státy ve srovnání s předchozím rokem. Mezi oblasti politiky, u nichž bylo v roce 2017 zahájeno nejvíce řízení o nesplnění povinnosti, patří mobilita a doprava, životní prostředí, finanční stabilita, služby a kapitálové trhy.

Možnost občanů podílet se na tvorbě právních předpisů EU

Součástí programu Komise pro zlepšení právní úpravy bylo zdokonalení ústřední internetové stránky pro konzultace „Podělte se o svůj názor“, aby bylo pro širokou veřejnost snazší sledovat proces tvorby právních předpisů a přispívat k němu.

Od spuštění této internetové stránky v roce 2016 se počet ročních návštěv neustále zvyšuje, přičemž v roce 2018 dosáhl téměř 500 000. Za účelem zhodnocení postupu v oblasti „zlepšování právní úpravy“ a posouzení toho, jak dobře různé nástroje pro zlepšování právní úpravy fungují v praxi a přispívají k dosažení jejích cílů, zahájila Komise veřejnou konzultaci, která probíhala od 17. července do 23. října. Této konzultace se mohli zúčastnit všichni občané, organizace a veřejné orgány, kteří se zajímají o tvorbu politik EU nebo mají s touto oblastí zkušenosti. Bylo shromážděno více než 600 příspěvků ze všech členských států. Ty byly důkladně prozkoumány a zanalyzovány, a to společně s podněty získanými v rámci cílených konzultací s institucemi a orgány EU. Tento proces bude dokončen v první polovině roku 2019.

Zajištění právního státu

Dodržování zásad právního státu je základním prvkem demokracie a respektování základních práv. Jedná se však také o základní záruku pro fungování Evropské unie – jakožto jednotného trhu coby oblasti, kde jsou právní předpisy uplatňovány jednotně a rozpočtové prostředky vynakládány řádným způsobem a kde členské státy a jejich občané mohou na společných cílech spolupracovat v duchu vzájemné důvěry.

Největším rizikem nedodržování zásad právního státu je narušení vzájemné důvěry: pokud někdo odmítá hrát podle pravidel Smluv o EU, pak to přímo ovlivňuje samotný základ, tedy solidaritu, soudržnost a vzájemné uznávání vnitrostátních rozhodnutí.

V roce 2018 se Komise nadále zabývala problémy v oblasti dodržování zásad právního státu v několika členských státech, zejména v Maďarsku a v Polsku. V této souvislosti se musela uchýlit k použití řízení o nesplnění povinnosti a v případě Polska k použití ustanovení článku 7 Smlouvy o Evropské unii.

Komise rovněž nadále spolupracovala s Bulharskem a Rumunskem v souvislosti s mechanismem pro spolupráci a ověřování.

Významnou inovací v navrhovaném dlouhodobém rozpočtu je posílení vazeb mezi využíváním finančních prostředků EU a právním státem. Dodržování zásad právního státu je zásadním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné využívání finančních prostředků EU. Komise proto navrhuje nový mechanismus na ochranu rozpočtu EU před finančními riziky spojenými se všeobecnými nedostatky, pokud jde o právní stát v členských státech. Nové navrhované nástroje by Unii umožnily pozastavit, snížit nebo omezit přístup k využívání finančních prostředků EU úměrně charakteru, závažnosti a rozsahu nedostatků v oblasti právního státu.

Transparentnost a odpovědnost

Společný rejstřík transparentnosti

Kontakty se zúčastněnými stranami a občanskou společností jsou nedílnou součástí práce institucí EU. K zachování důvěry evropských občanů v legitimitu politických, legislativních a administrativních postupů Unie je současně zásadní transparentnost a odpovědnost. Obzvláště důležitá je transparentnost zastoupení zájmů, aby občané mohli sledovat jednotlivé činnosti a případný vliv těch, kteří usilují o ovlivnění legislativního procesu EU. Proto Komise předložila návrh na posílení stávajícího rejstříku transparentnosti, a to prostřednictvím nové interinstitucionální dohody závazného charakteru, která se vztahuje na Evropský parlament, Komisi a poprvé také na Radu Evropské unie. Jednání o tomto dokumentu s ostatními institucemi probíhají.

Nový kodex chování členů Komise

Dne 31. ledna schválila Komise nový kodex chování členů Komise. Některé z novinek zahrnují prodloužení lhůt pro oznámení v případě činností po skončení mandátu na dva roky (tři roky, pokud jde o předsedu), přísnější pravidla pro finanční zájmy komisařů, lepší předcházení střetům zájmů a posílení transparentnosti (například zveřejňování informací o výdajích na služební cesty komisařů každé dva měsíce). V duchu transparentnosti a odpovědnosti a v souladu s novým kodexem chování bude rovněž Komise dvakrát ročně zveřejňovat zprávy o jeho uplatňování.

Přístup k dokumentům

V říjnu Komise přijala svoji zprávu ohledně žádostí o přístup k dokumentům za rok 2017. Zpráva ukazuje, že počet prvotních žádostí o přístup k dokumentům podaných podle nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům vzrostl téměř o 3 % (z 6 077 žádostí v roce 2016 na 6 255 žádostí v roce 2017) a počet potvrzujících žádostí vzrostl o 1 % (z 295 v roce 2016 na 299 v roce 2017). Evropská komise zůstává orgánem EU se zdaleka nejvyšším počtem žádostí o přístup k dokumentům.

To prokazuje, že občané EU a jiné oprávněné osoby svého práva na přístup k dokumentům v držení Evropské komise aktivně využívají. Požadované dokumenty byly ve více než 82 % případů zcela nebo částečně poskytnuty již v počáteční fázi. Širší nebo dokonce úplný přístup byl udělen ve 46 % případů přezkoumávaných v potvrzující fázi. Současně Komise nadále proaktivně zveřejňovala velké množství dokumentů a informací na svých internetových stránkách a v různých veřejných rejstřících, které pokrývají všechny oblasti činnosti EU.

Kontrola rozpočtu EU

Pro poskytnutí přiměřené záruky, že jsou finanční prostředky EU vypláceny v souladu s příslušnými předpisy, je zaveden kontrolní rámec a výkonnostní rámec a neustále se pracuje na přijímání opatření k předcházení, odhalování a nápravě chyb, přičemž zvýšená pozornost se věnuje dosahování výsledků.

Na základě kladného doporučení Rady vyslovil Evropský parlament v dubnu 2018 konečný souhlas se způsobem, jakým Komise plnila rozpočet EU v roce 2016. Postup každoročního udělování absolutoria umožňuje Parlamentu a Radě vést Komisi k politické odpovědnosti za plnění rozpočtu a držet správu peněz daňových poplatníků pod demokratickou kontrolou.

V červenci předložila Komise integrovaný balíček účetního výkaznictví o rozpočtu EU na rok 2017, který shromažďuje všechny dostupné informace o plnění, výkonnosti, výsledcích, řádném finančním řízení a ochraně rozpočtu EU. Zprávy prokázaly, že rozpočet EU přinesl výsledky v souladu s prioritami Komise a že byl plněn řádně.

V roce 2018 dosáhla Komise značného pokroku ve zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, který bude mít pravomoci vyšetřovat a stíhat trestné činy ovlivňující rozpočet EU ve 22 zúčastněných členských státech. Úřad má začít fungovat do konce roku 2020.

V říjnu Evropský účetní dvůr vystavil již pojedenácté roční účetní závěrce EU kladný posudek a potvrdil, že podává věrný a pravdivý obraz. Kromě toho Účetní dvůr zjistil ve všech oblastech výdajů méně chyb, než bylo oznámeno v předchozích čtyřech letech. U více než poloviny výdajů EU nedosáhla chybovost úrovně, kterou Účetní dvůr považuje významnou. Na příjmové straně rozpočtu nebyly zjištěny žádné chyby.

Vnitrostátní parlamenty

Výroční zpráva o subsidiaritě a proporcionalitě a zpráva o vztazích Komise s vnitrostátními parlamenty za rok 2017 byly zveřejněny dne 23. října, a to společně se sdělením Komise o zásadách subsidiarity a proporcionality.

V roce 2018 bylo od vnitrostátních parlamentů obdrženo celkem 570 stanovisek, včetně 37 odůvodněných stanovisek v rámci mechanismu kontroly subsidiarity vyjadřujících názor, že legislativní akt předložený Komisí není v souladu se zásadou subsidiarity. Komise pokračovala v intenzivním politickém dialogu s vnitrostátními parlamenty. Komisaři se s vnitrostátními parlamenty sešli v průběhu roku 140krát, a to buď během návštěv v členských státech, nebo při návštěvách poslanců těchto parlamentů v Bruselu. Členové Komise se zúčastnili rovněž řady meziparlamentních schůzí a jiných akcí, na nichž se setkali s poslanci vnitrostátních parlamentů.

Evropský veřejný ochránce práv

Šetření evropského veřejného ochránce práv týkající se údajných nesprávných úředních postupů v orgánech a institucích Evropské unie pokrývalo témata týkající se mimo jiné kodexu chování členů Komise a zejména činností po skončení mandátu, jmenování zvláštních poradců Komise a transparentnosti mezinárodních jednání. Pozornost byla věnována i zvláštním otázkám v souvislosti s výzvami k podávání nabídek, zakázkami, opožděnými platbami, individuálními personálními záležitostmi a s přístupem k dokumentům. V roce 2018 bylo více než 97 % všech 229 rozhodnutí a doporučení vydaných evropským veřejným ochráncem práv uzavřeno, aniž by byly zjištěny nesprávné úřední postupy.

Evropská občanská iniciativa

Komise v roce 2018 zaregistrovala sedm nových občanských iniciativ.

Dne 28. března 2018 byla zveřejněna druhá tříletá zpráva o uplatňování nařízení o evropské občanské iniciativě, která předkládá aktuální situaci tohoto nástroje; tj. hlavní problémy, kterým zúčastněné strany čelí, ale také zlepšení, která již byla zavedena nebo navržena Komisí v jejím návrhu nového nařízení přijatém dne 13. září 2017.

U příležitosti dne Evropské občanské iniciativy 2018, který dne 10. dubna zorganizoval Evropský hospodářský a sociální výbor, zahájila Komise tříletou komunikační kampaň zaměřenou na tuto iniciativu. Ta se skládá převážně z kampaní na sociálních médiích založených na krátkých videích, jakož i z akcí v členských státech zacílených na osoby významné pro utváření veřejného mínění.

Dne 22. května bylo zahájeno Fórum evropské občanské iniciativy. Fórum je online platforma pro spolupráci, jež podporuje občany, kteří mají zájem zorganizovat určitou iniciativu, nebo kteří ji již koordinují. Platforma občanům nabízí příklady osvědčených postupů, pomáhá jim nalézt partnery v jiných zemích nebo poskytuje nezávislé odborné poradenství.

Dne 12. prosince bylo dosaženo politické dohody s Evropským parlamentem a Radou ohledně reformy Evropské občanské iniciativy, a to na základě návrhu Komise přijatého v roce 2017.

Dialogy s občany a konzultace s občany

Dialogy s občany

Od roku 2015 se uskutečnilo téměř 1 300 dialogů s občany ve více než 400 městech po celé EU. Počet dialogů se významně zvýšil po zveřejnění bílé knihy o budoucnosti Evropy v roce 2017. Za účelem zachování dynamiky oznámila Komise v únoru 2018 svůj úmysl dosáhnout cíle 1 000 dialogů s občany.

Tisící dialog s občany od počátku mandátu této Komise proběhl dne 1. října 2018 za účasti předsedy Komise Junckera a Winfrieda Kretschmanna, ministerského předsedy Bádenska-Württemberska, v německém Freiburgu.

V roce 2018 se ve 27 členských státech konalo 833 dialogů s občany, které svedly dohromady více než 70 000 lidí. Od roku 2015 diskutovalo již více než 160 000 lidí o otázkách, které pro ně mají zásadní význam, s předsedou a místopředsedy Komise, komisaři, úředníky EU, členy Evropského parlamentu a s vnitrostátními politiky. Dopad těchto debat lze již vidět v práci Komise a dalších orgánů. Návrhy Komise týkající se nového dlouhodobého rozpočtu a následné diskuse mezi Evropským parlamentem a Radou například odrážejí priority a ambice, které občané vyjádřili během debat o bílé knize.

Evropská komise vyvíjí nový formát dialogů s občany včetně přeshraničních akcí, na nichž by se setkali občané dvou nebo tří členských států, dialogů naživo s uživateli platforem sociálních médií, občanských workshopů, na nichž účastníci celý den diskutují o jednotlivých tématech a po kterých následuje dialog, a nových partnerství s dalšími institucemi a členskými státy.

První nadnárodní dialogy se konaly v roce 2018 v příhraničních městech a účastnili se jich občané Malty a Itálie, Německa a Nizozemska a Německa a Polska. Evropský parlament a Komise společně uspořádaly dialog s občany, který se konal v dubnu 2018 ve slovinském Bledu. Evropský parlament a Komisi zastupovali poslanci Franc Bogovič a Tibor Szanyi a komisaři Violeta Bulcová a Phil Hogan. Mezi otázky diskutované veřejností patřila problematika rozvoje venkova, chytrých vesnic, připojení a společné zemědělské politiky.

Debata o budoucnosti Evropy

Debata o budoucnosti Evropy nabyla v roce 2018 na síle. Jejím hlavním cílem je vyslechnout názory a nápady z celé Evropy, přičemž každý hlas se počítá. Proto se Evropská komise zaměřuje na navazování kontaktů různými způsoby a na vytváření partnerství se všemi institucemi a členskými státy, které mají zájem se zapojit. Na tuto výzvu reagovalo mnoho lidí a subjektů. Evropský parlament zahájil sérii důležitých debat o budoucnosti Evropy s hlavami států nebo vlád a Evropský výbor regionů tuto debatu přenesl do evropských regionů, měst a obcí, a to prostřednictvím kampaně Úvahy o Evropě.

V návaznosti na iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a dalších vedoucích představitelů schválilo v březnu 27 členských států společný rámec pro konzultace s občany o budoucnosti Evropy, který vychází ze zkušeností Evropské komise.

Za účelem podpory tohoto procesu uzavřela Evropská komise v květnu 2018 partnerství s Evropským hospodářským a sociálním výborem při jedinečném projevu participativní demokracie. Nezávislá agentura pro průzkum veřejného mínění sestavila z 96 osob pocházejících z 27 členských států panel občanů, tak aby odrážel rozmanitost socioekonomických prostředí a názorů na EU. Během dvou květnových dní účastníci prodiskutovali a navrhli soubor otázek, které mají být Evropanům předloženy.

Tento dotazník byl základem pro online konzultaci, v níž byli všichni Evropané dotazováni, jakým směrem by se podle nich měla Unie v budoucnu ubírat. Do konce roku 2018 bylo obdrženo více než 77 000 příspěvků. Většina z nich kromě „uzavřených“ otázek zaměřených na některé z témat klíčových pro budoucnost Evropy obsahovala také názory a komentáře.

Tato online konzultace byla doplněna zvláštním průzkumem Eurobarometr týkajícím se budoucnosti Evropy, který probíhal od 24. října do 7. listopadu, a jehož se zúčastnil reprezentativní vzorek 27 339 občanů EU.

Očekávání občanů

Navzdory rozmanitosti formátů a účastníků vynikala v dialozích určitá opakující se témata. Celkově mají účastníci tendenci vnímat Evropskou unii pozitivně. Evropu vidí jako klíč k řešení problémů. Vyskytují se však rovněž obavy a frustrace. Často vyvstává otázka kompetencí. Občané si často myslí, že klíčové výzvy lze řešit efektivněji společnou akcí na evropské a vnitrostátní úrovni. Mají tendenci většinou upřednostňovat větší harmonizaci na evropské úrovni, například v oblasti životního prostředí a bezpečnosti potravin. Většina z nich však rovněž očekává a žádá reformy, aby byla Unie efektivnější a transparentnější.

Další informace o obsahu a výsledcích dialogů s občany a debat o budoucnosti Evropy lze nalézt ve zprávě o pokroku dialogů a konzultací s občany, kterou Komise předložila Evropské radě dne 11. prosince 2018.