Investiční plán pro Evropu

V roce 2015 představily Evropská komise společně s Evropskou investiční bankou investiční plán pro Evropu, jehož součástí je Evropský fond pro strategické investice, který byl vytvořen s počátečním vkladem EU ve výši 21 miliard EUR a jehož hlavním cílem je přilákat soukromé investice. Prognózy předpovídají, že díky investicím schváleným v letech 2015 a 2016 dojde do roku 2020 ke vzniku dalších 700 000 pracovních míst a ke zvýšení hrubého domácího produktu EU o 0,7 %. Z toho vyplývá, že strategické investice vedou k podpoře zaměstnanosti a růstu v celé Evropské unii, a to i v odvětvích a regionech, které byly před deseti lety těžce zasaženy krizí. V návaznosti na principiální dohodu uzavřenou v září mezi Evropským parlamentem a členskými státy hlasoval Parlament v prosinci pro přijetí nařízení, kterým se rozšiřuje a posiluje Evropský fond pro strategické investice. Časový horizont nového a kvalitnějšího Evropského fondu pro strategické investice 2.0 byl prodloužen z poloviny roku 2018 do konce roku 2020 a jeho investiční cíl byl navýšen z 315 miliard EUR na nejméně 500 miliard EUR.

V roce 2017 tento fond i nadále sledoval svůj cíl, jímž je mobilizovat do poloviny roku 2018 další investice do reálné ekonomiky ve výši nejméně 315 miliard EUR. Aktivně působil ve všech 28 členských státech a předpokládalo se, že do konce roku 2017 podnítí celkové investice ve výši přibližně 256 miliard EUR.

V rámci tohoto fondu bylo před koncem roku schváleno celkem 357 projektů v oblasti infrastruktury a inovací, což představuje financování ve výši 39,2 miliardy EUR. Dále bylo schváleno 347 dohod o financování malých a středních podniků v hodnotě 11,9 miliardy EUR. Dle předpokladu toho mělo využít zhruba 539 000 těchto podniků.

Navíc byla posílena poradní podpora Evropského centra pro investiční poradenství při vývoji a přípravě projektů a projekty, které se snažily získat financování, byly náležitě zviditelněny na Evropském portálu investičních projektů.

Byla rovněž přijata konkrétní opatření pro zlepšení podnikatelského prostředí a pro další posílení jednotného trhu. Na úrovni EU zahrnovala tato opatření například iniciativy, jako je strategie pro jednotný trh, unie kapitálových trhů, jednotný digitální trh, energetická unie a akční plán EU pro oběhové hospodářství. V rámci evropského semestru kladla Komise rovněž obzvláštní důraz na identifikaci investičních výzev na úrovni členských států a prioritních reforem, které je mají řešit. Ty se náležitě odrážejí v doporučeních pro jednotlivé země pro 27 členských států, která byla přijata Radou dne 11. července 2017.

Vzhledem k úspěchu investičního plánu a po návrhu na prodloužení jeho trvání a financování v září roku 2016 se Parlament a Rada v prosinci dohodly na navýšení cíle Evropského fondu pro strategické investice na nejméně 500 miliard EUR a na prodloužení jeho trvání do roku 2020.

Úspěšné uzavření jednání o revizi finančního nařízení na konci roku 2017 umožní posílit interoperabilitu programů a fondů s jednoduššími pravidly umožňujícími kombinaci evropských strukturálních a investičních fondů a Evropského fondu pro strategické investice. Poskytne také možnost kombinovat granty a finanční nástroje v rámci Nástroje pro propojení Evropy.

Investiční plán v reálné ekonomice

Evropský fond pro strategické investice podporuje investice do odvětví strategického významu pro hospodářství EU, která zahrnují energetiku, dopravu, digitální technologie, výzkum, vývoj a inovace, životní prostředí a účinné využívání zdrojů, sociální infrastrukturu a malé podniky. Patří sem investice do sociálního podnikání, sociálního dopadu a sociálních inovací. Prostřednictvím tohoto fondu například Evropská investiční banka financovala 14 středisek základní péče v Irsku a poskytla finanční prostředky na výstavbu nového areálu pro školu Nova School of Business and Economics v Portugalsku. Kromě toho tento fond v rámci svého specializovaného nástroje pro malé a střední podniky prostřednictvím investice ve výši 10 milionů EUR podpořil ve Finsku režim odměňování podle výsledků za účelem podpory začleňování uprchlíků a migrantů na trh práce.

Hospodářská a fiskální politika

Koordinace hospodářské politiky v EU je organizována každoročně v rámci cyklu známého jako evropský semestr. Ten je zahájen koncem každého roku mimo jiné prostřednictvím zveřejnění roční analýzy růstu a návrhu doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny.

V únoru byly zveřejněny zprávy o jednotlivých zemích pro rok 2017, které analyzovaly hospodářské a sociální problémy v jednotlivých členských státech EU s výjimkou Řecka. Tato analýza posuzovala rovněž makroekonomické nerovnováhy a obsahovala zprávu o vnitrostátních opatřeních přijatých k provedení Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, která stanoví, že vnitrostátní rozpočty 22 z 25 signatářských členských států, které souhlasily s tím, že budou touto smlouvou vázány, musí být vyrovnané nebo v přebytku. Tyto zprávy posloužily jako základ pro diskuse s členskými státy o jejich politických rozhodnutích, která je čekají ohledně jejich národních programů reforem a střednědobých rozpočtových plánů. Na konci jara vedly tyto zprávy k formulaci návrhů Komise ohledně doporučení pro jednotlivé země, určených Radě.

Tato doporučení navrhují vodítko, které má Rada poskytnout členským státům ohledně způsobu, jak podpořit růst a zaměstnanost. Vycházejí z konstatování, že členské státy dosahují pokroku v provádění individuálních politických pokynů, které obdržely v roce 2016 ohledně „magického trojúhelníku“, tj. podpory investic, provádění strukturálních reforem a zajištění zdravých veřejných financí. Navíc míra nezaměstnanosti v celé EU v listopadu činila 7,3 %, a byla tak nejnižší od října 2008 (během mandátu Junckerovy Komise bylo vytvořeno téměř 9 milionů pracovních míst). K 21. prosinci bylo v EU zaměstnáno 236 milionů osob – více než kdykoli dříve. Členské státy byly vyzvány, aby využily příležitosti plynoucí z hospodářského oživení, které trvá již pátým rokem.

Ačkoli priority se v rámci EU liší, bylo jako naprosto zásadní vnímáno další úsilí ve všech oblastech pro dosažení inkluzivnějšího, silnějšího a udržitelnějšího růstu. Tento přístup zahrnoval rovněž silnější důraz na sociální priority a výzvy v členských státech. V listopadu vyhlásili předsedové Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise evropský pilíř sociálních práv, který bude na základě svých 20 zásad sloužit jako kompas pro tvorbu politik a referenční rámec pro měření výkonnosti členských států v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí.

Pokud jde o fiskální opatření, doporučení Komise předložená Radě v květnu potvrdila, že Pakt o stabilitě a růstu je uplatňován inteligentně a pružně. Při hodnocení střednědobých rozpočtových plánů členských států byly zohledněny zvláštní výdaje spojené se strukturálními reformami a s neobvyklými událostmi, které vlády nemohly nijak ovlivnit, jako jsou programy pro uprchlíky a boj proti terorismu. Rada na základě doporučení Komise v červnu ukončila postupy při nadměrném schodku vedené vůči Chorvatsku a Portugalsku, v září vůči Řecku a v prosinci vůči Spojenému království. V roce 2017 tak bylo v této oblasti dosaženo dalšího pokroku, neboť se snížil počet členských států, u nichž byl zjištěn nadměrný schodek, na dva oproti roku 2011, kdy jejich počet činil 24.

Zejména v oblasti eurozóny vyzvala Komise v listopadu k obecně neutrální orientaci fiskální politiky a k vyvážené kombinaci politických opatření. To zahrnuje provádění politik, které podporují udržitelný růst podporující začlenění a zvyšují odolnost, obnovení rovnováhy a konvergenci. Komise navíc doporučila, že je nutno dosáhnout výrazného pokroku směrem k dokončení jednotného trhu, a to zejména v oblasti služeb včetně finančních, digitálního obchodu, energetiky a dopravy. Vzhledem k příznivým cyklickým podmínkám by měly všechny členské státy upřednostnit reformy, které zvyšují produktivitu a potenciál růstu, zlepšují institucionální a podnikatelské prostředí, odstraňují překážky pro investice, podporují vytváření kvalitních pracovních míst a snižují nerovnost.

Komise rovněž doporučila, aby se členské státy se schodkem běžného účtu nebo vysokým vnějším zadlužením zaměřily na omezení růstu jednotkových nákladů práce. Členské státy s vysokým přebytkem běžného účtu by měly podporovat růst mezd a přednostně provádět opatření, která podporují investice a domácí poptávku a usnadňují obnovení rovnováhy v eurozóně.

Posuzovala rovněž, zda návrhy rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2018 splňují ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.

Pokud jde o monitorování makroekonomických nerovnováh, byl učiněn závěr, že u 12 členských států (Bulharsko, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko) bude v roce 2018 proveden hloubkový přezkum s cílem zjistit, zda se stále ještě potýkají buď s nerovnováhou, nebo s nadměrnou nerovnováhou. Jedná se o stejné členské státy, které byly identifikovány v předchozím kole daného postupu. Komise předloží tyto hloubkové přezkumy jako součást svých výročních zpráv o jednotlivých zemích na počátku roku 2018. Hospodářský rozmach pomáhá odstranit stávající nerovnováhy tím, že podporuje pokračující snižování míry domácího a vnějšího zadlužení, zjednodušuje některé problémy, které přetrvávají ve finančním sektoru, a zlepšuje situaci na trhu práce. Bylo dosaženo dalšího pokroku při řešení vnější nerovnováhy u zemí, které jsou čistými dlužníky, a trhy práce a podmínky růstu se celkově nadále zlepšovaly. Nerovnováhy byly i nadále řešeny na základě omezeného počtu kategorií se zaměřením na zaměstnanost a sociální aspekty.

V červnu předložila Evropská fiskální rada své první poradenství ohledně celkového směřování fiskální politiky v eurozóně. Tato rada je nezávislá a je složena z odborníků jmenovaných po konzultacích s členskými státy, fiskálními orgány členských států a s Evropskou centrální bankou.

Rada byla toho názoru, že pro eurozónu jako celek by byla v roce 2018 vhodná neutrální orientace fiskální politiky, kterou by bylo možné provádět prostřednictvím diferencovaných vnitrostátních fiskálních politik v rámci parametrů Paktu o stabilitě a růstu. Rada dále usoudila, že by se vlády měly zaměřit na změnu struktury vládních výdajů s cílem zvýšit investiční výdaje, které v důsledku finanční a hospodářské krize nesly hlavní nápor několika po sobě následujících snah o fiskální konsolidaci.

V listopadu zveřejnila Evropská fiskální rada svou první výroční zprávu, která obsahuje nezávislé hodnocení způsobu, jakým je prováděn fiskální rámec EU, a vhodnosti stávající orientace fiskální politiky na úrovni eurozóny i na úrovni jednotlivých států. Tato výroční zpráva se zaměřuje na rok 2016 (poslední úplný cyklus dohledu) a dospěla k závěru, že na pozadí velmi složitých hospodářských souvislostí sice při provádění Paktu o stabilitě a růstu došlo k určitým nedokonalostem, avšak nikoli k výrazným chybám. Fiskální politika poskytovala určitou podporu oživení v eurozóně jako celku. Z pohledu eurozóny však byla v některých členských státech restriktivnější, než by bylo zapotřebí, a v jiných zase volnější, než by bylo zapotřebí. Na základě svého hodnocení rada rovněž předložila řadu návrhů na zlepšení Paktu o stabilitě a růstu.

Evropská centrální banka v roce 2017 i nadále pokračovala v plnění svého hlavního cíle, kterým je udržení cenové stability za účelem ochrany hodnoty eura. Cenová stabilita má zásadní význam pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst a představuje nejvýznamnější přínos, který může měnová politika v této oblasti mít. Evropská centrální banka se společně s Evropským mechanismem stability rovněž účastnila pravidelných kontrolních návštěv EU v členských státech v rámci podpory po ukončení programu.

Dokončení unie kapitálových trhů

Unie kapitálových trhů, která je klíčovou prioritou investičního plánu pro Evropu, zahrnuje kombinaci regulatorních a neregulatorních reforem zaměřených na lepší propojení úspor a investic. Jejím cílem je posílit finanční systém EU tím, že zajistí alternativní zdroje financování a větší množství příležitostí pro maloobchodní a institucionální investory. Společnostem, zejména malým a středním podnikům a startupům, přinese unie kapitálových trhů více příležitostí k financování, a to například prostřednictvím snadnějšího přístupu k rizikovému kapitálu a na kapitálové trhy. Klade silný důraz na udržitelné financování, neboť finanční sektor začíná pomáhat investorům, kterým záleží na udržitelnosti, při výběru vhodných projektů a společností.

Byly provedeny přibližně dvě třetiny z 33 opatření naplánovaných v rámci projektu unie kapitálových trhů. Ty zahrnovaly zásadní přepracování pravidel pro investiční firmy. Menší investiční firmy budou moci využívat jednodušších požadavků, které jsou více v souladu s jejich rizikovým profilem. Zároveň by měly být větší firmy, které představují obdobná rizika jako banky, regulovány a kontrolovány jako banky. To pomůže všem investičním firmám propojit úspory od spotřebitelů a investorů se společnostmi. Nová pravidla budou podporovat řádně fungující kapitálové trhy a současně zajistí finanční stabilitu.

Nová opatření, která mají být provedena v budoucnosti, zahrnují například: celoevropský osobní penzijní produkt, jehož cílem je pomoci lidem financovat důchody a vložit více úspor do kapitálových trhů, další zdokonalování rámce pro dohled nad integrovanými kapitálovými trhy, přezkum pravidel pro kotování malých a středních podniků, využití potenciálu odvětví finančních technologií a přeorientování investic na podporu přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství, které bude účinněji využívat zdroje a bude intenzivněji oběhové.

EU jako obchodní partner

Jak je uvedeno v diskusním dokumentu o využití globalizace zveřejněném v květnu 2017, zavázala se EU k otevřenému a spravedlivému mnohostrannému obchodnímu systému stojícímu na pravidlech, který slouží jako základ její prosperity a má zásadní význam pro to, aby se obchod stal pozitivní silou po celém světě. Ve svém výročním projevu o stavu Unie navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nový rámec EU pro prověřování zahraničních investic, který zvýší transparentnost a spolupráci s členskými státy. EU také dosáhla pokroku v oblasti otevírání nových trhů pro vývoz a zahájila obchodní jednání s řadou partnerů. K podpoře pracovních míst, růstu a investic jsou určeny především dvě obchodní dohody. EU a Japonsko uzavřely svá jednání o dohodě o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem a EU a Kanada začaly prozatímně uplatňovat svou Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu. Více informací o vývoji obchodní politiky v roce 2017 naleznete v kapitole 6.

Podpora nenarušené hospodářské soutěže s cílem podpořit růst a investice

Politika EU v oblasti hospodářské soutěže a její prosazování ukazují, že možnost investovat a podnikat na jednotném trhu má každá společnost, která dodržuje příslušná pravidla. EU v průběhu roku i nadále prosazovala pravidla hospodářské soutěže ve prospěch podniků a domácností.

V březnu byla navržena nová pravidla a nástroje, které umožňují orgánům členských států pro hospodářskou soutěž ještě účinnější prosazování antimonopolních pravidel EU. V květnu byla schválena zjednodušená pravidla, která osvobozují některá opatření veřejné podpory pro přístavy, letiště, kulturu a nejvzdálenější regiony EU od povinnosti předchozího oznámení podle pravidel o státní podpoře. Tato nová pravidla usnadňují veřejné investice do vytváření pracovních míst a růstu při současném zachování hospodářské soutěže.

V průběhu roku vydala Komise 338 rozhodnutí o fúzích, čtyři antimonopolní rozhodnutí, sedm rozhodnutí o kartelové dohodě a 263 rozhodnutí o státní podpoře, což bylo významným přínosem pro spotřebitele v EU a znamenalo to podporu růstu. Uložila pokuty v celkové výši 4,398 miliardy EUR společnostem, u nichž bylo zjištěno porušení pravidel hospodářské soutěže EU, a nařídila dotčeným členským státům, aby vymáhaly vrácení protiprávních a neslučitelných podpor od příjemců z řad podniků ve výši přibližně 618,6 milionu EUR.

Za účelem stimulace hospodářské činnosti v rámci EU byla pozastavena dovozní cla na suroviny, polotovary a komponenty v hodnotě přesahující 1,2 miliardy EUR. Cílem tohoto opatření bylo rovněž zlepšit konkurenceschopnost odvětví zpracovatelského průmyslu v EU a umožnit tomuto odvětví udržet nebo vytvářet pracovní místa a modernizovat struktury.

Udržitelný růst, který vytváří pracovní místa a pomáhá životnímu prostředí

Přechod k intenzivněji oběhovému hospodářství, v němž jsou zdroje včetně energie využívány efektivněji a je snižováno množství odpadu, přináší velké příležitosti lidem i podnikům v celé Evropské unii.

EU i nadále pokračovala v provádění balíčku týkajícího se oběhového hospodářství na rok 2015. Aby pomohly uzavřít životní cyklus designu, výroby, spotřeby a nakládání s odpady, vytvořily Komise a Evropská investiční banka společně platformu na podporu financování oběhového hospodářství s cílem posílit investice do inovativních oběhových řešení. Komise členským státům rovněž poskytla poradenství ohledně získávání energie z odpadu a navrhla aktualizace právních předpisů s cílem omezit používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Odhaduje se, že tato opatření v rámci EU zabrání vytvoření více než 3 000 tun nebezpečného odpadu ročně a umožní úspory energie a surovin. Jen v samotném odvětví zdravotnictví by bylo možno uspořit odhadem 170 milionů EUR tím, že by nemocnicím bylo umožněno kupovat a prodávat použité zdravotnické prostředky.

Základním prvkem tohoto balíčku byla skutečnost, že Parlament a Rada dospěly k prozatímní dohodě o legislativních návrzích nakládání s odpady a stanovily ambiciózní, ale realistické cíle omezování a recyklace odpadů do roku 2035.

Trvalá podpora pro členské státy EU

V květnu byl vytvořen program na podporu strukturálních reforem na období let 2017–2020 s rozpočtem 142,8 milionu EUR. Na žádost členských států financuje tento program individualizovanou technickou podporu, která jim má pomoci v klíčových oblastech jejich reformních snah. Prostřednictvím tohoto programu poskytuje Komise cílenou podporu posilující schopnost členských států navrhovat a provádět reformy, které považují za nezbytné k tomu, aby jejich hospodářství více podporovala hospodářskou soutěž a investice. Tato technická podpora zahrnuje reformy v oblasti správy věcí veřejných a veřejné správy, řízení veřejných financí, podnikatelského prostředí, trhů práce, vzdělávání, zdravotních a sociálních služeb, finančnictví a přístupu k financování. Je k dispozici všem členským státům EU, řídí se poptávkou a nevyžaduje spolufinancování.

Tento program provádí Útvar na podporu strukturální reformy ve spolupráci s dalšími příslušnými útvary Komise. Doposud tento útvar spolupracoval s 15 členskými státy na více než 150 projektech podpory. V rámci projektového cyklu v roce 2018 obdržel přes 400 žádostí o podporu od více než 20 členských států, což vedlo k tomu, že poptávka po podpoře výrazně převyšovala rozpočet programu, jehož výše je stanovena na 30,5 milionu EUR ročně.

EU poskytovala podporu i po ukončení programu Irsku, Španělsku, Kypru, Portugalsku a Rumunsku. V průběhu roku bylo opět dosaženo značného pokroku při provádění řeckého programu, jehož cílem bylo vytvořit podmínky pro navrácení důvěry a položit základy trvalého hospodářského oživení v Řecku. Druhý přezkum byl uzavřen v červenci a umožnil schválení třetí tranše financování z Evropského mechanismu stability ve výši 8,5 miliardy EUR. Třetí přezkum probíhal v prosinci a dohody na úrovni pracovních útvarů bylo dosaženo počátkem uvedeného měsíce.

Řecko rovněž získávalo i nadále hospodářskou podporu prostřednictvím investičního plánu pro Evropu.

Útvar na podporu strukturální reformy také přijal zvláštní úkoly s cílem pomoci koordinovat reakci na uprchlickou krizi v Řecku a zavést program pomoci EU pro turecké společenství na Kypru.

Regionální politika

Regionální a městská politika EU i nadále investuje do pracovních míst a růstu prostřednictvím projektů všech forem a velikostí a do infrastruktury usnadňující podnikání, jako jsou širokopásmové a dopravní sítě. Navíc se uskutečnilo několik iniciativ a strategií s cílem podpořit růst a inovace ve větším měřítku včetně nového souboru opatření, která budou dále podporovat investice regionů EU do specializovaných oblastí se silnou konkurenceschopností, tzv. „inteligentní specializace“. Dva pilotní projekty zahájené v roce 2017 umožní regionům pracovat ve spolupráci s týmy odborníků Komise s cílem posílit jejich inovační kapacitu, odstranit investiční překážky a připravit se na průmyslové a společenské změny. Budou identifikovat a rozšiřovat „financovatelné“ meziregionální projekty, které mohou vytvářet hodnotové řetězce EU v prioritních odvětvích.

V rámci městské agendy EU, jejímž cílem je pomoci městům zasahovat do přípravy politik, které se jich týkají, bylo zahájeno 12 nových tematických partnerství ohledně témat, jako je například oběhové hospodářství, digitální transformace, pracovní místa a dovednosti a městská mobilita. Pro usnadnění investic do těchto oblastí vytvořila Evropská komise společně s Evropskou investiční bankou novou službu. Investiční podpora městům poskytuje městům individuálně přizpůsobené finanční a technické poradenství po celou dobu klíčových fází přípravy a realizace integrovaných městských projektů. Akční plány tří z těchto partnerství již byly zveřejněny a zbytek bude následovat v roce 2018.

Cílem politiky soudržnosti EU je zmenšit rozdíly v rozvoji a snižovat nerovnosti mezi členskými státy a regiony EU. Komise zahájila iniciativu na pomoc méně rozvinutým regionům. Jejím cílem je analyzovat, co zdržuje růst v těchto regionech, a poskytovat doporučení a pomoc při uvolňování jejich růstového potenciálu. Prvními členskými státy, které se účastní této pilotní iniciativy, je Polsko a Rumunsko (po dvou regionech v každé zemi). Na základě výsledků pilotních projektů bude tento model následně převeden do jiných regionů, které čelí podobným výzvám.

Nejvzdálenější regiony EU budou moci rovněž využívat novou strategii zahájenou v říjnu za účelem budování privilegovaného, obnoveného a posíleného partnerství založeného na co největším využívání jejich specifických předností.

Výzkum a inovace

Posouzení prvních let programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 ukázalo, že se mu daří pomáhat vytvářet pracovní místa a růst, řešit naše největší společenské problémy a zlepšovat životy lidí. Jen v roce 2017 investoval program Horizont 2020 8,62 miliardy EUR. Podpořil přes 4 900 projektů, na nichž spolupracovalo více partnerů z EU, 16 zemí zapojených do programu a další země z celého světa. V říjnu Komise zahájila poslední balíček výzev k předkládání návrhů v rámci programu Horizont 2020 a další aktivity, přičemž výzkumníci a inovátoři měli k dispozici přibližně 30 miliard EUR.

Propojování Evropy

První výzva pro smíšené projekty v rámci Nástroje pro propojení Evropy byla zahájena v únoru a dala k dispozici 1,35 miliardy EUR na financování projektů v oblasti dopravy. Výzva pro smíšené projekty kombinuje granty s finančními prostředky z Evropského fondu pro strategické investice, od Evropské investiční banky, národních podpůrných bank nebo investorů ze soukromého sektoru.

Aby podpořila konkurenceschopnou, čistou a propojenou mobilitu, odsouhlasila Komise seznam 152 dopravních projektů, které budou sdílet financování z prostředků EU ve výši 2,7 miliardy EUR v rámci Nástroje pro propojení Evropy.

Růst a pracovní místa prostřednictvím zemědělství

Zemědělsko-potravinářský sektor EU vytváří téměř 44 milionů pracovních míst a vyváží zboží v hodnotě více než 130 miliard EUR ročně. Podporu mu poskytuje společná zemědělská politika s ročním rozpočtem ve výši zhruba 59 miliard EUR, který je rozdělen mezi různé doplňkové nástroje. V roce 2017 Komise široce konzultovala možnosti zjednodušení a modernizace společné zemědělské politiky. To zahrnovalo rozsáhlou veřejnou konzultaci, která vyústila ve více než 322 000 podání a více než 1 400 koncepčních dokumentů.

V jejím důsledku bylo v listopadu přijato sdělení „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, které stanoví obecnou politickou orientaci budoucího rozvoje společné zemědělské politiky. Toto sdělení bude dále usměrňovat diskusi o budoucí politice s ohledem na návrhy příštího víceletého finančního rámce v roce 2018, ale nebude je předjímat.

Péče o oceány

V rámci své práce na vytvoření globální oceánské aliance týkající se námořní problematiky s mezinárodními partnery uspořádala EU v říjnu na Maltě čtvrtou mezinárodní konferenci „Náš oceán“. Tisíc „oceánských šampionů“ na vysoké úrovni se zavázalo k činům pro zdravé a produktivní oceány a navázalo na předchozí závazky.

Účastníci z řad vlád, podniků a občanské společnosti se zapsali do dějin tím, že se zavázali věnovat více než 7 miliard EUR na zdraví oceánů. Zároveň se zavázali vytvořit nové chráněné mořské oblasti s rozlohou více než 2,5 milionu km2, a poprvé na této konferenci došlo k rozsáhlé mobilizaci podnikatelského sektoru v oblasti ochrany oceánů. EU oznámila opatření v hodnotě 550 milionů EUR v oblasti ochrany moří, znečištění moří, změny klimatu, udržitelného rybolovu, námořní bezpečnosti a udržitelné modré ekonomiky.

Pomoc malým a středním podnikům při hledání nového financování, nových partnerů a nových trhů

EU každoročně podpoří více než 200 000 podniků různými druhy financování včetně půjček, mikrofinancování, záruk a rizikového kapitálu. Financování ze strany EU je k dispozici startupům, podnikatelům a společnostem jakékoli velikosti a v každém hospodářském odvětví. Rozhodování o poskytnutí finančních prostředků zajištěných EU provádějí místní finanční instituce, jako jsou banky, poskytovatelé rizikového kapitálu a neformální investoři. Podpora EU, která má často podobu doplnění finančních prostředků poskytovaných místními finančními institucemi, umožňuje podnikům získat větší finanční podporu, než by získaly za jiných okolností.

EU rovněž poskytuje podnikům poradenství a praktickou podporu. V roce 2017 pomohla síť Enterprise Europe Network více než 3 500 malých podniků s mezinárodními ambicemi získat financování, nové partnery a nové trhy. Tato síť je aktivní ve více než 60 zemích po celém světě. Sdružuje odborníky z více než 600 členských organizací s cílem pomoci podnikům v EU inovovat a růst na mezinárodní úrovni.

Investice do lidí

V roce 2017 uběhlo 60 let od založení Evropského sociálního fondu, který pomáhá pracovníkům získat kvalifikaci a zvyšovat úroveň dovedností (v letech 2014 až 2020 má poskytnout podporu 8 milionům pracovníků v EU).

Čtyři roky po zahájení své činnosti v roce 2013 má Evropská aliance pro učňovskou přípravu (která je otevřena členům Evropského sdružení volného obchodu a kandidátským zemím EU) více než 35 členských zemí. Bylo učiněno přibližně 230 závazků od zúčastněných stran, například podniků a zprostředkovatelů, kteří se zavázali poskytnout více než 800 000 příležitostí k odborné přípravě a prvnímu zaměstnání. V tomto rámci byl v červnu zahájen provoz nové evropské sítě pro učňovské školství, jejímž cílem je poskytnout mladým studujícím silnější hlas. V říjnu předložila Komise návrh na vytvoření Evropského rámce pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu a bylo zahájeno nové opatření ErasmusPro na podporu dlouhodobé mobility učňů a studentů odborného vzdělávání a odborné přípravy.

V červenci zavedla EU klasifikaci evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání a nástroj EU pro vytvoření dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí včetně žadatelů o azyl a uprchlíků. Tyto dva nové online nástroje posilují učení a pracovní mobilitu v celé EU tím, že zvyšují transparentnost dovedností a kvalifikací.

Dne 20. prosince navrhla Komise novou směrnici s cílem doplnit a aktualizovat stávající povinnost informovat každého pracovníka o jeho pracovních podmínkách. Tato směrnice by navíc vytvořila minimální standardy, které by zajistily všem pracovníkům včetně těch s atypickými pracovními smlouvami předvídatelnější a jasněji stanovené pracovní podmínky. Tento návrh by se týkal přibližně 2–3 milionů dalších pracovníků s atypickými pracovními smlouvami, jimž by poskytoval ochranu.

Podpora digitálních dovedností

EU podporuje iniciativy zaměřené na zvýšení možností občanů získat digitální dovednosti. V březnu byl vyhlášen projekt, který by v období let 2018–2020 umožnil digitální stáže 5 000 až 6 000 absolventů. Jsou prováděny investice do projektů, které koncipují školení pro zlepšení dovedností lidí pracujících v malých a středních podnicích a rekvalifikují nezaměstnané na pracovní místa v malých podnicích.

Spojování lidí

V roce 2017 oslavila EU 30. výročí programu Erasmus událostmi v celé Evropě. Z programu, který začínal v roce 1987 jako skromný režim mobility vysokoškolských studentů, se vyvinul program Erasmus+ pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport.

Během uplynulých 30 let pomohla široká škála možností programu Erasmus 9 milionům lidí, aby si rozšířili obzory a získali nové znalosti a dovednosti prostřednictvím studia, stáží, učňovské přípravy, výměn mládeže, výuky a sportovních aktivit v rámci celé Evropy i mimo ni. V roce 2017 využilo možností tohoto programu s rozpočtem přesahujícím 2,5 miliardy EUR přibližně 560 000 mladých lidí a 160 000 zaměstnanců vzdělávacích institucí a mládežnických organizací. V červnu daly členské státy zelenou realizaci iniciativy ErasmusPro, jež v následujících 3 letech zajistí až 50 000 nových příležitostí pro studující a učně oblasti odborného vzdělávání a přípravy, kteří budou moci využívat dlouhodobých pracovních stáží v zahraničí.

Za pomoci Parlamentu a Rady navýšila Komise prostředky na financování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, účelového programu finanční podpory EU, a pomohla členským státům mobilizovat jejich podíl z Evropského sociálního fondu. Od ledna 2014 vstoupilo do systému záruk pro mladé lidi celkem přes 18 milionů mladých lidí a 11 milionů přijalo nabídku zaměstnání, učňovské přípravy, stáže nebo dalšího vzdělávání.

Pomáhat mladým lidem, aby se stali podnikateli

Program Erasmus pro mladé podnikatele poskytuje evropským začínajícím podnikatelům dovednosti potřebné pro zahájení a/nebo úspěšné provozování malého podniku v Evropě. Noví podnikatelé se setkávají se zkušenými podnikateli a po dobu 1–6 měsíců si s nimi vyměňují znalosti a nápady pro podnikání. Nový podnikatel získává dovednosti potřebné k provozování malé firmy, zatímco hostiteli se dostane nových pohledů na vlastní podnikání a možnosti seznámit se s novými trhy.

Tento program je financován Evropskou komisí a funguje v účastnických zemích s pomocí místních kontaktních míst, která jsou příslušná k podpoře podnikání (např. obchodní komory, centra pro začínající podnikatele a podnikatelské inkubátory). V průběhu roku se do tohoto mentoringového programu zapojilo více než 1 000 budoucích podnikatelů.

Evropský sbor solidarity

Od založení Evropského sboru solidarity v prosinci 2016 byly podniknuty rychlé kroky vedoucí k jeho uvedení do chodu. V květnu 2017 navrhla Komise specializovaný právní základ a rozpočet na příští tři roky. Do konce prosince se zaregistrovalo více než 45 000 osob a přes 2 500 osob se zúčastnilo solidárních činností v celé Evropě. Například v srpnu přijela skupina 16 dobrovolníků do italského města Norcia, aby tam pomohli s odstraňováním následků a obnovou sociálních služeb pro místní komunitu postiženou vážnými zemětřeseními, která tento region zasáhla v roce 2016. Kromě toho byla v polovině roku 2017 zahájena činnost profesní složky Evropského sboru solidarity. Předpokládá se, že až 6 000 mladých lidí bude v příštích 2 letech nabídnuta práce nebo stáž související se solidaritou prostřednictvím projektů financovaných v rámci programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace, koordinovaného veřejnými službami zaměstnanosti Francie a Itálie.

Ochrana zdraví lidí, pomoc ekonomice

V červnu přijala Komise nový akční plán pro boj proti antimikrobiální rezistenci. Přístup „jednoho zdraví“ v rámci tohoto akčního plánu se zaměřuje na antimikrobiální rezistenci jak u lidí, tak u zvířat, která představuje rostoucí hrozbu, jež si každým rokem v EU vyžádá 25 000 životů a ztráty ve výši 1,5 miliardy EUR. První dvouletý cyklus iniciativy Zdravotní stav v EU byl završen zveřejněním zpráv o stavu zdravotnictví jednotlivých členských států a doprovodným dokumentem Komise, který je propojil s širší agendou EU. Při provádění této iniciativy spolupracovala Komise s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a s Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik.

Rozpočet EU zaměřený na výsledky

Rozpočet EU na rok 2017 přispěl k podpoře vytváření pracovních míst zejména pro mladé lidi a k posilování strategických investic. V návaznosti na opatření v předchozích letech kladl i nadále obzvláštní důraz na výzvu spojenou s migrací. Téměř polovina rozpočtu (75 miliard EUR) byla přidělena na růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost, podporu výzkumu a inovací (Horizont 2020), vzdělávání, odbornou přípravu a mládež (Erasmus+), malé a střední podniky (Program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků) a na dopravní infrastrukturu (Nástroj pro propojení Evropy). Rozpočet EU rovněž podpořil Evropský fond pro strategické investice, který podnítil klíčové investiční projekty v EU. Zemědělci obdrželi přibližně 43 miliard EUR. EU přispěla celkovou částkou ve výši téměř 6 miliard EUR na posílení ochrany svých vnějších hranic a k řešení migračních a uprchlických toků.

V květnu navrhla Komise financování ve výši více než 340 milionů EUR, aby do roku 2020 vytvořila pro mladé lidi 100 000 příležitostí pro umístění, které jim umožní zapojit se do solidárních činností (dobrovolnictví, stáže nebo pracovní místa) prostřednictvím Evropského sboru solidarity.

V červnu byl přijat přezkum stávajícího víceletého finančního rámce (2014–2020) v polovině období. Cílem tohoto přezkumu bylo poskytnout dodatečné finanční prostředky na řešení migračních toků a bezpečnostních rizik, podpořit hospodářský růst, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnost a zvýšit schopnost rozpočtu EU řešit nepředvídané okolnosti.

Komise rovněž přijala legislativní návrh na snížení administrativní zátěže příjemců finančních prostředků EU. Dne 28. června zveřejnila Komise diskusní dokument s cílem zahájit diskusi o budoucnosti financí EU.

Plnění strategie pro jednotný digitální trh

Komise již předložila všech 43 klíčových legislativních návrhů a politických iniciativ k vytvoření jednotného digitálního trhu, které stanovila strategie pro jednotný digitální trh z května 2015. Dvacet čtyři z těchto legislativních podnětů bylo navrženo Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie na konci roku 2017.

Přezkum v polovině období zaměřený na dosavadní pokrok, který byl zveřejněn v květnu 2017, nastiňuje další opatření týkající se on-line platforem, ekonomiky založené na datech a kybernetické bezpečnosti. V září Komise v rámci balíčku k projevu o stavu Unie předložila návrh nových pravidel týkajících se kybernetické bezpečnosti a volného toku neosobních údajů v EU. V září bylo též zveřejněno sdělení týkající se odpovědnosti platforem za boj proti nezákonnému obsahu on-line.

Obyvatelé EU potřebují digitální know-how s ohledem na měnící se trh práce a společnost, ale 37 % pracovní síly základní digitální dovednosti stále nemá. Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa do roku 2020 proškolí 1 milion mladých lidí a akční plán „eGovernment“ na období 2016–2020 zjednoduší život občanům a podnikům a umožní orgánům veřejné moci nabízet nové služby. Nyní jde o dosažení politické dohody s Parlamentem a Radou v souvislosti se všemi návrhy.

V rámci summitu o digitální problematice v Tallinu, který se uskutečnil v září, proběhla jednání na vysoké úrovni zabývající se tím, jak se Evropská unie může udržet na špici technologického vývoje a na předním místě v tomto odvětví. Jednání se věnovala i tématům spravedlivého zdanění v digitální ekonomice, zlepšování digitálních dovedností občanů a budování silné struktury pro kybernetickou bezpečnost v EU. Členské státy se také dohodly na dotvoření jednotného digitálního trhu do roku 2018, investování do digitální infrastruktury a usilování o zajištění volného pohybu údajů.

Posilování kybernetické bezpečnosti v EU

Digitální technologie občanům poskytují nové příležitosti k navazování spojení. Usnadňují výměnu informací a jsou páteří ekonomiky EU, zároveň však vytvořily nová rizika. EU dosáhla pokroku při zajišťování bezpečnosti obyvatel na internetu a od roku 2018 budou občané a podniky těžit z větší ochrany. Tato pravidla se uplatní také na nové subjekty poskytující služby elektronických komunikací.

Nicméně i tak potřebuje být Unie lépe vybavena na to, aby dokázala řešit znepokojivý nárůst kybernetických útoků. V září Komise v rámci projevu o stavu Unie, který přednesl předseda Juncker, navrhla komplexní přístup ke zlepšení kybernetické bezpečnosti. To zahrnuje posílení Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost, plán koordinovaného postupu členských států v případě kybernetického útoku a nový evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti, který zajistí, že výrobky a služby v digitální oblasti lze bezpečně používat. Komise se též poprvé zaměřila na kybernetickou obranu, což odráží obnovený závazek Komise k evropské bezpečnostní a obranné unii.

Využívání veškerých možností ekonomiky EU založené na datech

Očekává se, že do roku 2020 bude ekonomika EU založená na datech zaměstnávat 10,4 milionu lidí. Komise navrhla nová pravidla upravující volný pohyb neosobních údajů. Společně se stávajícími pravidly týkajícími se osobních údajů umožní nová opatření uchovávání a zpracování neosobních údajů po celé EU. To posílí konkurenceschopnost podniků v EU a zmodernizuje veřejné služby v rámci účinného jednotného trhu EU pro datové služby. Zrušení omezení týkajících se umístění údajů je pro ekonomiku založenou na datech významným faktorem a mohlo by zvýšit příjmy z internetu věcí na 112 miliard EUR a zlepšit hrubý domácí produkt EU do roku 2020 o 4 %.

S výhledem do budoucna EU investuje, aby se z Evropy stalo světové centrum v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky schopné analyzovat obrovské objemy dat v reálném čase. Zároveň připravuje půdu pro spuštění vlajkové iniciativy týkající se kvantových technologií v hodnotě 1 miliardy EUR v roce 2018.

Zajištění spravedlivé hospodářské soutěže v ekonomice založené na on-line platformách

On-line platformy podléhají předpisům EU v oblastech, jako je hospodářská soutěž a ochrana spotřebitele. Tím se buduje důvěra podniků i široké veřejnosti. Je-li to nezbytné, EU přijímá opatření k prosazování těchto předpisů.

V květnu 2017 bylo přijato rozhodnutí, kterým se závazky, jež nabídla společnost Amazon, stávají právně závaznými. Zabývá se předběžnými obavami v oblasti hospodářské soutěže týkajícími se řady článků v distribučních smlouvách Amazonu s vydavateli elektronických knih v Evropě. V červnu Komise uložila pokutu ve výši 2,42 miliardy EUR společnosti Google za zneužívání dominantního postavení internetového vyhledávače k nelegálnímu zvýhodňování jiného vlastního produktu, a sice vlastního srovnávače cen.

Zlepšování konektivity

EU schválila program, jehož cílem je poskytnout Wi-Fi hotspoty 6 000–8 000 komunitám po celé EU. Iniciativa WiFi4EU, na kterou bylo vyčleněno 120 milionů EUR, pomůže zajistit přístup k Wi-Fi ve veřejných prostorách, jako jsou parky, náměstí, veřejné budovy, knihovny, zdravotní střediska a muzea.

Iniciativa WiFi4EU je součástí ambiciózního balíčku opatření, která Komise přijala v září 2016 a jejichž cílem je uspokojit rostoucí potřeby občanů v oblasti konektivity a posílit konkurenceschopnost EU. Zahrnují i akční plán na podporu nasazování nejmodernějších bezdrátových sítí 5G po celé EU.

Důležitý krok ke splnění tohoto cíle byl učiněn v květnu 2017, kdy Parlament a Rada přijaly rozhodnutí, kterým má být do roku 2020 zajištěna dostupnost 700Mhz pásma pro bezdrátové širokopásmové služby.

Modernizace stávajících telekomunikačních předpisů EU (navrhovaný evropský kodex pro elektronické komunikace) poskytuje atraktivnější právní prostředí, které v členských státech podpoří investice do infrastruktury nejvyšší kvality.

Zrušení poplatků za roaming

Poplatky za mobilní roaming byly zrušeny k 15. červnu 2017. To znamená, že zákazníci, kteří využívají roaming při cestování po EU, budou moci volat, zasílat textové zprávy a používat internet na svých mobilních telefonech za stejnou cenu, jakou platí doma.

Využívání přístupu k digitálnímu obsahu

Od roku 2018 budou moci obyvatelé EU využívat zaplacené on-line služby poskytující obsah kdekoli v Evropě. Nová pravidla, jež byla přijata v červnu 2017, umožní spotřebitelům, kteří zaplatili ve své domovské zemi za on-line služby poskytující obsah, přístup k těmto službám při návštěvě jiného členského státu. Služby volného vysílání, jako jsou například služby poskytované některými veřejnoprávními stanicemi, budou moci z nařízení těžit za předpokladu, že ověřují zemi bydliště svých předplatitelů.

V červenci byly v rámci probíhající modernizace právních předpisů EU v oblasti autorského práva schváleny předpisy, které pomohou milionům nevidomých a dalším osobám s poruchami čtení získat lepší přístup ke knihám. Nová pravidla EU vstoupí v platnost v říjnu 2018.

V listopadu Parlament, Rada a Komise dospěly k politické dohodě ukončit neodůvodněné zeměpisné blokování spotřebitelů, kteří chtějí nakupovat výrobky či služby on-line v rámci EU. Nová pravidla podpoří elektronické obchodování ku prospěchu spotřebitelů i podniků.

Posílení předního postavení v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky v Evropě

V březnu ministerstva sedmi zemí (Francie, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Portugalska a Španělska) podepsala evropské prohlášení o vysoce výkonné výpočetní technice, jehož cílem je finančně podporovat vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu příští generace. Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Slovinsko a Švýcarsko se připojily později v témže roce.

Sdílení údajů v zájmu zlepšení výzkumu

Nový evropský cloud pro otevřenou vědu, který byl spuštěn v roce 2017, poskytne 1,7 milionu výzkumných pracovníků a 70 milionům vědeckotechnických odborných pracovníků v EU virtuální prostředí pro ukládání, sdílení a opětovné používání dat napříč různými obory a přes hranice. Program Horizont 2020 na pomoc vytvoření cloudu vyčlenil přes 260 milionů EUR.

Vzdělávání

V roce 2017 Komise spustila nástroj pro sebehodnocení, který pomůže školám zhodnotit jejich digitální kapacitu. Pomocí tohoto nástroje mohou získat podporu na rozvoj a zlepšení způsobu využívání technologií pro výuku a učení. Do prosince se pilotní fáze nástroje „Selfie“ zúčastnilo 650 škol ze čtrnácti zemí. V roce 2018 bude nástroj Selfie zpřístupněn školám v celé EU.

eGovernment

V květnu byl předložen návrh, který lidem a podnikům prostřednictvím jednotného digitálního kontaktního místa zajistí snazší přístup k vysoce kvalitním informacím, on-line správním řízením a asistenčním službám. Jednotná digitální brána by mohla podnikům každoročně pomoci ušetřit více než 11 miliard EUR a občanům EU až 855 000 hodin.

Občané a soukromé firmy nyní mohou vyhledávat informace o firmách registrovaných v jakémkoli členském státě EU a také na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku. Systém propojení obchodních rejstříků je součástí portálu evropské e-justice, jednotného kontaktního místa pro občany, podniky a právníky z celé Evropy, a je výsledkem společného úsilí státních správ a Komise. Poskytuje veřejnosti přístup k informacím o firmách v zúčastněných státech a zajišťuje, aby všechny evropské obchodní rejstříky spolu mohly elektronicky komunikovat bezpečným a zabezpečeným způsobem. Hlavním cílem je posílit důvěru v jednotný trh prostřednictvím transparentnosti a aktuálních informací a snížit zbytečnou zátěž firem. V období od spuštění systému propojení obchodních rejstříků v červnu do konce roku bylo v rámci systému provedeno přes 139 000 vyhledávání firem.

V červenci byl rovněž spuštěn systém pro elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení. Tato nová platforma IT propojuje zhruba 15 000 orgánů sociálního zabezpečení v členských státech EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku, čímž usnadňuje boj proti omylům a podvodům. Vnitrostátní orgány sociálního zabezpečení budou používat standardizované elektronické dokumenty přeložené do jazyka dané země, které zajistí správnost a úplnost vyměňovaných údajů. Nový nástroj bude také přínosem pro občany, kteří žili a pracovali v několika zúčastněných zemích, jelikož usnadní a urychlí vyměřování jejich sociálních dávek.

V říjnu se členské státy dohodly na společném přístupu při zpřístupňování svých veřejných služeb na internetu, a to i přes hranice a napříč politickými oblastmi. To přispěje ke snížení byrokracie, s níž se lidé a podniky musejí potýkat, například když žádají o osvědčení, využívají služby a podávají daňová prohlášení.

Konektivita v oblasti financování a digitální podnikání

K plnění cílů strategie pro jednotný digitální trh významně přispívají evropské strukturální a investiční fondy a politika soudržnosti EU. Více než 20 miliard EUR z evropských strukturálních a investičních fondů podporuje vznik digitálních startupů na základě na míru šitých strategií členských států v oblasti digitálního růstu. Díky tomu mohou malé a střední podniky využívat výhod digitalizace, orgány veřejné správy pracovat efektivněji a poskytovat rychlejší a lepší služby občanům a podnikům a obyvatelé oblastí s nedostatečnými službami získat cenově dostupné širokopásmové připojení. V listopadu 2017 byla vytvořena síť poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení, aby se usnadnilo rozšiřování rychlého širokopásmového připojení a napomohlo překlenutí digitální propasti mezi městskými a venkovskými oblastmi. Kanceláře jsou k dispozici na regionální a národní úrovni a poskytují informace a podporu v souvislosti se zaváděním širokopásmového připojení. Během roku pokračovaly práce na poskytnutí širokopásmového připojení 18 milionům obyvatel venkova do roku 2020.

Digitální zdravotnictví a péče

V březnu bylo vytvořeno prvních 24 evropských referenčních sítí pro vzácná a komplexní onemocnění zahrnujících přes 900 vysoce specializovaných oddělení z téměř 300 nemocnic ve 25 členských státech EU a Norsku. Tyto sítě se zabývají komplexními nebo vzácnými onemocněními, která vyžadují vysoce specializovanou léčbu a soustředění znalostí a prostředků. Budou spolupracovat na široké škále tematických problémů, včetně kostních poruch, rakoviny u dětí a imunodeficience.

Pochopení dopadu digitalizace ve finančním sektoru

Technologie mění finanční sektor. Finančnictví jako největší uživatel výrobků a služeb IT na světě těží z nových generací technologií pro zpracování, uchovávání a ověřování dat a mobilních technologií, společně se sociálními sítěmi, umělou inteligencí a distribuovanými systémy. Vznikají nové obchodní modely, které by mohly pomoci realizovat jednotný trh finančních služeb v EU v praxi; tedy trh, kde vztahy mezi zákazníky a dodavateli již nejsou omezeny fyzickou vzdáleností ani jazykovými rozdíly. To vyvolává důležité politické a regulační otázky týkající se politiky EU v oblasti finančních služeb, jimiž se zabývala rozsáhlá veřejná konzultace, která zjišťovala, zda je zapotřebí konkrétní opatření na úrovni EU.

Digitální technologie v pohybu

U příležitosti Digitálního dne konaného dne 23. března v Římě 29 zemí (členských států EU a členských států Evropského hospodářského prostoru) podepsalo prohlášení o záměru vytvořit právní rámec pro přeshraniční zkušební projekty v oblasti propojeného a automatizovaného řízení založený na harmonizovaných pravidlech týkajících se přístupu k údajům, právní odpovědnosti a konektivity. Dohodly se na posílení spolupráce při provádění zkoušek automatizované silniční dopravy v přeshraničních lokalitách a nyní spolupracují s průmyslovými partnery na realizaci dohody. Komise nyní usnadňuje propojené přeshraniční dopravní koridory.

V květnu byly předloženy návrhy na modernizaci mobility a dopravy v EU. Evropa v pohybu je rozsáhlý soubor iniciativ, které zvýší bezpečnost dopravy, podpoří spravedlivější výběr poplatků za užívání silnic, sníží emise oxidu uhličitého, znečištění ovzduší a kongesci, odstraní byrokracii, s níž se potýkají podniky, budou bojovat proti nezákonnému zaměstnávání a zajistí zaměstnancům řádné podmínky a doby odpočinku. Komise též podporuje plynulá řešení v oblasti mobility k usnadnění cestování po Evropské unii. Příkladem je návrh zajistit, aby systémy pro výběr mýtného vzájemně spolupracovaly, aby lidé mohli jezdit po EU, aniž by se museli zabývat odlišnými administrativními formalitami. Společné specifikace pro údaje o veřejné dopravě rovněž umožní cestujícím lépe plánovat cestu a zvolit nejlepší trasu, a to i pokud překračují hranice.

Technologie dronů

V červnu byl představen plán, jak zajistit, aby používání dronů v nízkých letových hladinách bylo bezpečné, zabezpečené a šetrné k životnímu prostředí. Systém řízení dronů U-Space v první fázi zahrnuje nadmořské výšky do 150 metrů a připraví půdu pro vytvoření silného a dynamického trhu služeb založených na využívání dronů v EU. Registrace dronů a jejich provozovatelů, elektronická identifikace dronů a systém k vymezení virtuálních hranic lokalit (geofencing) by měly být zavedeny do roku 2019.

Důkladnější ověřování zákazníků při elektronických platbách

Zvyšování bezpečnosti elektronických plateb bylo jedním z hlavních cílů digitální politiky EU i v roce 2017. Za tímto účelem Komise v listopadu zavedla několik bezpečnostních požadavků, které musí poskytovatelé platebních služeb, a to jak banky, tak další platební instituce, dodržovat při zpracovávání plateb nebo poskytování platebních služeb.

Směrem k moderní a ambiciózní energetické unii

Přechod Evropské unie na nízkouhlíkovou společnost se nyní uskutečňuje v praxi. Díky pokroku dosaženému v roce 2017 je EU na dobré cestě k vytvoření energetické unie a podpoře souvisejících pracovních míst, růstu a investic. Dva roky po vydání strategie již Komise předložila všechny hlavní návrhy potřebné pro zvýšení energetické účinnosti, pro podporu globálního vedoucího postavení EU z hlediska opatření v oblasti klimatu a obnovitelné energie a pro zajištění spravedlivých podmínek pro spotřebitele energie.

Třetí zpráva o stavu energetické unie, zveřejněná v listopadu 2017, ukazuje, že je EU na dobré cestě k dosažení svých cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2020. Konečná spotřeba energie je již nižší než cíl pro rok 2020. Kromě toho emise skleníkových plynů od roku 1990 poklesly o 23 %, zatímco hospodářství EU vzrostlo o 53 %. Tento trend svědčí o tom, že EU i nadále prokazuje, že opatření ke snížení emisí jdou ruku v ruce s hospodářským růstem. Na energii z obnovitelných zdrojů již připadá více než 16 % její skladby zdrojů energie, a EU tedy úspěšně směřuje k realizaci svého cíle 20 % do roku 2020. Do března 2017 již svého vnitrostátního cíle pro rok 2020 dosáhlo celkem 11 členských států.

V roce 2017 byl učiněn značný pokrok ohledně balíčku Čistá energie pro všechny Evropany, představeného v listopadu 2016, a bylo dosaženo předběžné dohody ohledně spisu o energetické náročnosti budov. Rada Evropské unie se do prosince shodla na obecném přístupu u sedmi z osmi spisů a stanoviska Evropského parlamentu ke všem osmi spisům se očekávají začátkem roku 2018, takže politická dohoda o dalších otázkách je nyní na dosah. Spotřebitelé v celé EU získají větší výběr dodávek energie, přístup ke spolehlivým nástrojům pro srovnávání cen energií a možnost vyrábět a prodávat vlastní elektřinu.

Cílem iniciativy Čistá energie pro ostrovy EU, zahájené v květnu, je pomoci ostrovům EU snížit jejich závislost na dovozu energie, a to lepším využitím jejich vlastních obnovitelných zdrojů energie a zavedením modernějších a inovativnějších energetických systémů. Ostrovy tedy budou mít prospěch nejen z nižších nákladů na energii, ale také z vyšší kvality ovzduší a nižších emisí skleníkových plynů.

Žádné regiony, které se odklánějí od ekonomiky založené na fosilních palivech, by neměly být opomenuty. V prosinci byla spuštěna nová platforma, která pomůže s přípravou projektů a dlouhodobých strategií v uhelných regionech. Jejím cílem je zahájit proces transformace a reagovat na environmentální a sociální výzvy.

Energetická účinnost

V březnu byla podepsána dohoda o jasnějších pravidlech pro označování energetickými štítky, včetně změny příslušné stupnice informací o výrobku s cílem zohlednit pokrok dosažený v posledních letech. Společně s ekodesignem by revidované energetické štítky mohly domácnostem ušetřit zhruba 500 EUR za rok.

Vedle politické dohody o nových pravidlech pro snížení energetické náročnosti budov byly v roce 2017 rovněž vydány revidované pokyny k zaznamenávání smluv o energetické náročnosti v národních účtech. Díky tomu bude snazší investovat do snižování energetické náročnosti škol, nemocnic a dalších veřejných budov, které představují více než 10 % všech budov v EU.

V květnu zahájila Evropská investiční banka iniciativu evropská energetická pomoc na místní úrovni, která pomůže regionálním orgánům s přípravou projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie.

V září podepsaly všechny členské státy Tallinské prohlášení o elektronické energetice s cílem podpořit spolupráci mezi členskými státy a soukromým sektorem na vypracování široce koncipované strategie pro digitalizaci energetiky.

V listopadu EU zveřejnila zprávu posuzující pokrok, jehož členské státy dosáhly při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti pro rok 2020. Jedním z hlavních zjištění bylo, že i když se spotřeba energie v roce 2015 zvýšila, zčásti vlivem chladnější zimy a nižších cen paliv, byla EU stále na dobré cestě ke splnění cíle energetické účinnosti pro rok 2020.

Energetická bezpečnost, solidarita a důvěra

Zabezpečení dodávek energie pro spotřebitele v EU je jedním ze základních kamenů energetické unie. Dne 1. listopadu, tedy právě před začátkem zimní topné sezony, vstoupila v platnost nová pravidla, která pomohou zlepšit koordinaci mezi členskými státy a rychleji a efektivněji řešit případné krize v oblasti dodávek plynu. Členské státy jsou v případě vážné krize povinny pomoci svým sousedům, tak aby domácnosti netrpěly zimou.

V rámci širšího úsilí o vytvoření diverzifikovaných a bezpečných trhů s plynem v pobaltských státech otevřelo Lotyšsko v dubnu svůj trh s plynem konkurenci; to znamená, že spotřebitelé již nejsou odkázáni na jediného dodavatele.

Čtvrté zasedání ministrů na vysoké úrovni v rámci iniciativy pro propojení energetických sítí střední a jihovýchodní Evropy, zřízené Komisí, představovalo mezník pro celý region. Ministři podepsali memorandum o porozumění, jež zahrnovalo společný přístup k trhům s elektřinou, energetické účinnosti a k rozvoji obnovitelných zdrojů. Bylo dosaženo dohody o tom, jak nejpozději do konce května 2018 najít řešení ohledně nejlepšího způsobu, jak elektrorozvodnou síť pobaltských států synchronizovat se soustavou v kontinentální Evropě.

Jednou z hlavních priorit EU zůstává jaderná bezpečnost. V květnu 2017 zveřejnila EU svou první zprávu o odpovědném a bezpečném nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem v EU. Tato zpráva podává jasný obraz o současné situaci, informuje, že v EU došlo ke zlepšení standardů, a upozorňuje na důležité oblasti, které vyžadují pozornost a další zlepšení. K významným událostem na mezinárodní úrovni v daném roce patřil seminář EU a Íránu na vysoké úrovni o mezinárodní spolupráci v jaderné oblasti, který se uskutečnil v Bruselu ve dnech 28. února a 1. března.

Plně integrovaný vnitřní trh s energií

Pokračuje úsilí o vybudování jednotného trhu, na kterém by čistá energie mohla proudit volně a bezpečně. Třetí zpráva o stavu energetické unie potvrdila, že transformace energetiky není možná bez přizpůsobení infrastruktury potřebám budoucího energetického systému. Přestože bylo dosaženo značných výsledků, překážky přetrvávají, a to zejména v oblasti elektřiny. V reakci na tuto situaci vydala Komise v listopadu sdělení týkající se 15% cíle propojení elektroenergetických soustav do roku 2030. Zveřejnila také třetí seznam projektů společného zájmu, který obsahuje 173 projektů evropského významu. Tento seznam poprvé obsahuje také čtyři projekty přeshraničních sítí pro přepravu oxidu uhličitého.

Na podporu provádění těchto projektů již EU investovala 1,7 miliardy EUR do 96 projektů v oblasti elektřiny, plynu a infrastruktury inteligentních sítí v rámci Nástroje pro propojení Evropy, který na energetické projekty v období 2014 až 2020 poskytuje 5,35 miliardy EUR. V dubnu EU na projekty v oblasti elektřiny, plynu a infrastruktury inteligentních sítí uvolnila prostřednictvím uvedeného nástroje finanční prostředky ve výši 800 milionů EUR.

EU pokračuje v práci na propojení elektrorozvodných sítí a plynovodů členských států; sem patří výstavba severního koridoru pro přepravu plynu mezi Norskem a Polskem přes Dánsko, propojovací vedení Celtic Interconnector propojující francouzskou a irskou elektroenergetickou soustavu a pomoc s odstraňováním překážek bránících volnému toku plynu ve střední a jihovýchodní Evropě. EU bude rovněž investovat 101,4 milionu EUR do výstavby terminálu pro zkapalněný zemní plyn v chorvatském Krku.

V roce 2017 navázala EU na své odvětvové šetření státní podpory v oblasti vnitrostátních kapacitních mechanismů. Zkoumala zejména, zda tyto mechanismy zajišťují dostatečné dodávky elektřiny, aniž by narušovaly hospodářskou soutěž nebo obchod na jednotném trhu. Některé členské státy zavedly kapacitní mechanismy, aby zaručily nepřetržitou dostupnost dostatečných dodávek. EU nyní s členskými státy spolupracuje s cílem zajistit soulad stávajících i plánovaných opatření s pravidly státní podpory.

K významným mezinárodním událostem patřil návrh Komise týkající se podmínek mandátu k jednání s Ruskem o zásadách provozu projektu Nord Stream 2, který propojí ruské dodávky plynu s trhem EU.

S cílem zlepšit fungování vnitřního trhu EU s energií a posílit solidaritu mezi členskými státy Komise v listopadu navrhla společná pravidla pro plynovody vstupující na vnitřní trh s plynem.

Dekarbonizace ekonomiky

Rychlý pokrok globálních opatření v oblasti klimatu

EU během celého roku nadále silně podporovala mezinárodní opatření v oblasti změny klimatu. V červnu oznámily Spojené státy úmysl odstoupit od přelomové celosvětové dohody o klimatu sjednané ve Francii v Paříži v roce 2015. EU a její mezinárodní partneři následně znovu důrazně potvrdili společné odhodlání plně uplatňovat Pařížskou dohodu, jejímž cílem je omezit nárůst průměrné globální teploty na významně méně než 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí.

Spolu se 79 africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi vyzvala EU světové společenství, aby udrželo dynamiku ambiciózních opatření v oblasti klimatu. Zasedání ministrů, které v září v kanadském Montrealu společně uspořádaly EU, Kanada a Čína, se zúčastnily země celého světa, aby uspíšily přechod na globální nízkouhlíkové hospodářství.

EU se nadále účastnila mezinárodních jednání s cílem vypracovat postupy a pokyny nezbytné pro uvedení Pařížské dohody do praxe, zejména konference OSN o změně klimatu, která se v listopadu konala v Bonnu.

Na summitu „Jedna planeta“, který v prosinci uspořádal v Paříži francouzský prezident Emmanuel Macron, představila Komise svůj nový akční plán pro planetu, který obsahuje deset transformačních iniciativ pro moderní ekonomiku a spravedlivou společnost.

Komise například oznámila investice do tří cílových oblastí v rámci plánu vnějších investic EU, který má do roku 2020 zmobilizovat udržitelné investice pro Afriku a země evropského sousedství ve výši alespoň 44 miliard EUR. Očekává se, že tyto výdaje povedou do roku 2020 k investicím ve výši až 9 miliard EUR.

EU zůstává odhodlána plnit kolektivní globální cíl mobilizovat do roku 2020 a dále do roku 2025 z různých zdrojů 100 miliard USD za rok na financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích. Bude i nadále významně zvyšovat financování opatření pro adaptaci na dopady změny klimatu. V roce 2016 přispěla EU a její členské státy na financování opatření v oblasti klimatu celkovou částkou 20,2 miliardy EUR, což představuje nárůst o více než 15 % oproti roku 2015.

Plnění pařížských závazků EU

EU jde v čele mezinárodního úsilí o celosvětové ukončení používání částečně fluorovaných uhlovodíků (hydrofluoruhlovodíky, HFC), což jsou nebezpečné skleníkové plyny běžně používané v zařízeních pro vytápění a chlazení. Obrácení trendu rychle rostoucích emisí těchto látek, které mají několikatisícinásobně větší účinek než oxid uhličitý, významně přispěje k dosažení teplotního cíle vytyčeného v Pařížské dohodě. V říjnu 2016 se v rwandském Kigali téměř 200 zemí dohodlo, že budou postupně omezovat výrobu a používání uvedených plynů. V listopadu 2017 členské státy EU zajistily, aby příslušná dohoda, která bude účinná od ledna 2019, vstoupila v platnost. Za její roli při přijímání dohody byla EU udělena cena za politické vedení.

Na domácí scéně byly dohodnuty všechny hlavní návrhy nezbytné k naplnění závazku snížit emise skleníkových plynů v EU alespoň o 40 % do roku 2030, který na sebe EU vzala podle Pařížské dohody. Patří sem revize systému EU pro obchodování s emisemi, národní cíle členských států pro emise, začlenění odvětví využívání půdy do právních předpisů EU v oblasti klimatu a řešení pro emise z letectví.

V listopadu dosáhly Parlament a Rada předběžné dohody na revizi systému EU pro obchodování s emisemi pro období po roce 2020. Tato reforma klíčového nástroje pro nákladově efektivní snižování emisí skleníkových plynů pomůže EU nastoupit cestu k naplnění významné části závazku snížit emise alespoň o 40 % do roku 2030.

Uvedená revize přinese významné změny systému, které urychlí snižování emisí, a omezení současného nadbytku emisních povolenek na trhu s uhlíkem, další ochranná opatření, která v případě potřeby zajistí dodatečnou ochranu průmyslu v EU před rizikem úniku uhlíku, a několik podpůrných mechanismů, které průmyslu a energetice pomohou zvládnout výzvy v oblasti inovací a investic spojené s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství.

EU rovněž přijala opatření s cílem zabezpečit ekologickou vyváženost systému pro obchodování s emisemi poté, co ve Spojeném království v důsledku jeho vystoupení z Unie přestane platit právo EU.

Mezinárodní organizace pro civilní letectví dosáhla dohody o celosvětovém tržním opatření, jehož cílem je prostřednictvím kompenzací stabilizovat emise z mezinárodní letecké dopravy na úrovni roku 2020. V návaznosti na to EU změnila svůj systém pro obchodování s emisemi tak, aby byl jeho zeměpisný rozsah omezen pouze na vnitroevropské lety. Tento krok zachová příspěvek letectví k realizaci klimatických cílů EU a přispěje k bezproblémovému uplatňování tohoto celosvětového tržního opatření zaměřeného na emise.

Propojení systému EU pro obchodování s emisemi s obdobnými systémy zvětšuje velikost trhu se snižováním emisí skleníkových plynů a tím snižuje náklady na boj proti změně klimatu. V listopadu EU a Švýcarsko podepsaly dohodu o propojení svých systémů. Jedná se o první dohodu svého druhu, kterou EU podepsala, a první takovou dohodu mezi dvěma stranami Pařížské dohody o změně klimatu. Kromě toho EU a Čína zintenzivňují spolupráci v oblasti trhů s uhlíkem předtím, než Čína spustí svůj vlastní systém pro obchodování s emisemi.

V prosinci bylo dosaženo politické dohody ohledně nařízení o sdílení úsilí, které snižuje emise v oblasti dopravy, budov, odpadu a zemědělství v souladu s klimatickým cílem EU pro rok 2030. Bylo rovněž dosaženo dohody o nových pravidlech pro započítávání emisí v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Tato nová pravidla posílí úlohu půdy a lesů jako propadů uhlíku a budou motivovat k jejich produktivnímu a udržitelnému využívání, přičemž dále zdokonalí ekonomiku založenou na biotechnologiích a inteligentní zemědělství šetrné ke klimatu.

Směrem k čisté, konkurenceschopné a propojené mobilitě

V roce 2017 předložila Komise řadu návrhů pro modernizaci mobility a dopravy v EU. Jejich cílem je pomoci tomuto odvětví s přechodem na čistou energii a digitalizaci a současně zajistit, aby zůstalo konkurenceschopné a sociálně inkluzivní.

V květnu byl představen balíček Evropa v pohybu, k jehož hlavním cílům patří zvýšení bezpečnosti dopravy a snížení emisí oxidu uhličitého, znečištění ovzduší a přetížení.

V listopadu následoval další balíček opatření s cílem podpořit inovace v nových technologiích a podnikatelských modelech, jakož i efektivnější využívání všech druhů dopravy při přepravě zboží. Opatření zahrnují návrh nových cílů pro emise oxidu uhličitého u automobilů a dodávek, které pomohou urychlit přechod na vozidla s nízkými či nulovými emisemi. Podle tohoto návrhu budou u nových automobilů a dodávek prodávaných v EU muset být průměrné emise oxidu uhličitého za celý vozový park v roce 2030 o 30 % nižší než v roce 2021.

Komise zahajuje řadu iniciativ pro dosažení čisté, propojené a konkurenceschopné mobility. Rozsáhlá elektromobilita v celé EU bude znamenat významný nárůst poptávky po bateriích. Komise proto pracuje na vytvoření Aliance EU pro baterie, sdružující členské státy a odvětví působící v hodnotovém řetězci baterií, která má být představena v únoru 2018 na průmyslovém fóru pro čistou energii.

Začlenění opatření v oblasti klimatu do různých politik

Na podporu přechodu EU k udržitelnější a nízkouhlíkové budoucnosti schválila Komise investiční balíček ve výši 222 milionů EUR z rozpočtu EU v rámci programu LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu. Tento krok podnítí další investice, takže celkem by mělo být do 139 nových projektů ve 20 členských státech investováno 379 milionů EUR. Projekty členským státům pomohou přiblížit se oběhovému hospodářství a budou podporovat provádění akčního plánu EU pro přírodu. Financování pomůže například zvýšit odolnost ústí řeky Scheldt v Belgii (jedné z nejrušnějších vodních cest Evropy), vytvořit nástroje pro předpovídání pouštních prachových vichřic a potlačit efekt městských tepelných ostrovů.

Obnovená průmyslová politika EU

Ve svém zářijovém projevu o stavu Unie předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznámil novou strategii průmyslové politiky, jejímž cílem je posílit průmyslová odvětví v EU tak, aby nadále zajišťovala udržitelný růst a vytvářela pracovní místa. Tato strategie sdružuje veškeré stávající i nové iniciativy do jedné komplexní průmyslové politiky a všem zúčastněným stranám lépe vysvětluje jejich úkoly.

Zajistit, aby volný obchod se zbožím a službami fungoval v praxi

Většina výrobků, se kterými členské státy navzájem obchodují, podléhá harmonizovaným pravidlům. To znamená, že normy pro výrobky jsou stejné pro všechny a neexistují žádné překážky pro přeshraniční obchod s těmito výrobky. V případě výrobků, na něž se nevztahují žádná společná pravidla, se uplatňuje zásada vzájemného uznávání. To znamená, že pokud je výrobek považován za vhodný k prodeji v jednom členském státě, pak je vhodný k prodeji i ve všech ostatních. Ne vždy to však v praxi funguje tak, jak by mělo, neboť zboží může být na hranicích zastavováno, ačkoli by se s ním mělo volně obchodovat ve všech zemích jednotného trhu. Podle nového návrhu by prodejci v jedné zemi mohli uplatnit prohlášení o vzájemném uznávání, kterým by prokázali, že daný výrobek splňuje veškeré požadavky v jiné zemi. Tento návrh byl vypracován spolu s dalším návrhem ohledně posílení dozoru nad trhem, tak aby vnitrostátní orgány mohly lépe kontrolovat zboží prodávané ve své zemi.

EU se nadále zaměřuje na to, aby jednotný trh fungoval lépe pro občany a podniky. Nicméně překážky stále zabraňují zakládání a rozšiřování podniků a mohou způsobovat vyšší ceny a menší výběr pro spotřebitele. Členské státy mohou tento trend zvrátit, vytvořit více pracovních míst a růst tím, že budou lépe využívat potenciál jednotného trhu služeb.

V roce 2017 byl představen balíček opatření, která by měla společnostem a odborníkům usnadnit poskytování služeb komukoli v EU. Součástí tohoto balíčku je i nový evropský elektronický průkaz služeb: zjednodušený elektronický proces pro poskytovatele obchodních a stavebních služeb, který jim usnadňuje vyřízení veškerých správních formalit potřebných pro poskytování jejich služeb v zahraničí. Jiný návrh má zajistit, aby požadavky, jež členské státy uplatňují v rámci regulace některých povolání, byly přiměřené a odůvodněné.

Podpora veřejných zakázek a inovací

S cílem posílit jednotný trh v rámci soustavných snah o podporu investic v EU Komise v říjnu předložila návrh nazvaný „Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“. Stanovuje v něm přístup k účinnějšímu a udržitelnějšímu zadávání veřejných zakázek, při němž je ke zjednodušení a urychlení postupů plně využito digitálních technologií.

Ve snaze pobídnout společnosti, zejména malé a střední podniky a začínající podniky, aby investovaly do inovací a kreativity, navrhla Komise také opatření k lepší ochraně práv duševního vlastnictví. Tato opatření zlepší kolektivní schopnost EU chytat „velké ryby“ zodpovědné za padělané výrobky a pirátský obsah, které škodí společnostem a zaměstnanosti. Rovněž budou chránit zdraví a bezpečí spotřebitelů v oblastech jako léčiva a hračky. Navrhovaný systém poskytování licencí na patenty by také měl podpořit zavádění nových technologií, které umožňují propojenost a propojitelnost (internet věcí), od chytrých telefonů po propojené automobily.

Finanční služby: lepší výrobky a větší výběr pro spotřebitele

EU je odhodlána dále prohlubovat jednotný trh a činit jej spravedlivějším, mimo jiné pomocí digitálních prostředků. V rámci finančních služeb to znamená podporování hospodářské soutěže a rozšiřování výběru, tak aby spotřebitelé mohli těžit z nižších cen a lepší kvality, a to bez ohledu na to, zda finanční služby jako bankovní účty, pojištění vozidel, peněžní převody a penzijní programy nakupují v zahraničí nebo doma. Poskytovatelé finančních služeb by také měli mít možnost využívat výhody celého trhu EU.

Proto Komise zahájila akční plán týkající se finančních služeb pro spotřebitele, který vymezuje oblasti, v nichž je třeba učinit více, aby spotřebitelé za své peníze dostali co nejvyšší protihodnotu. Mezi cíle plánu patří mimo jiné usnadnit řidičům přenos bonusu při bezeškodním průběhu do zahraničí, snížit poplatky za přeshraniční transakce v jiných měnách než euro a snížit právní a regulační překážky ovlivňující podniky, které chtějí expandovat do zahraničí.

Spotřebitelé v EU se brzy dočkají většího výběru v oblasti spoření na důchod díky plánům Komise na vytvoření nové kategorie penzijních produktů. V současnosti je trh s osobními penzijními programy v EU roztříštěný a nevyvážený. Tento navrhovaný nový typ dobrovolných osobních penzijních programů umožní spotřebitelům, aby své důchodové spoření rozšířili a přitom těžili z důkladné ochrany spotřebitelů.

Umožnit lidem najít si zaměstnání a pracovat bezpečně a legálně

Jednotný trh pracovníků funguje nejlépe, když mají lidé možnost najít si vyhovující zaměstnání v jiných členských státech. V průběhu roku bylo dosaženo významného pokroku při rozšiřování Evropského portálu pracovní mobility EURES, což je bezplatná služba pro uchazeče o zaměstnání, pracovníky i zaměstnavatele hledající pracovní pozici nebo zaměstnance kdekoliv v EU. Během roku 2018 se síť otevře více partnerům, například soukromým službám zaměstnanosti, a na portálu bude inzerováno více pracovních míst a životopisů.

EU se také nadále stará o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Nový legislativní návrh z roku 2017 zaměřující se na karcinogeny a mutageny má za cíl snížit expozici na pracovišti vůči sedmi látkám, jako například použitému motorovému oleji nebo trichlorethylenu. Evropský parlament v říjnu schválil návrh z roku 2016 týkající se dalších 13 látek.

Komise členským státům také pomáhala prosazovat pravidla o volném pohybu pracovníků a zároveň pokračovala ve snahách upravit pravidla týkající se vysílání pracovníků, aby vyhovovala i do budoucna. Tato pravidla chrání práva pracovníků, které zaměstnavatel poslal dočasně pracovat do jiného členského státu. Upravená pravidla by měla zavést zásadu stejného odměňování za stejnou práci ve stejném místě, čímž posílí spravedlnost a sociální udržitelnost jednotného trhu, což prospěje jak společnostem, tak pracovníkům tím, že zajistí rovné podmínky pro všechny. V říjnu Rada Evropské unie odsouhlasila obecný přístup k úpravě stávající směrnice a v listopadu Parlament a Rada zahájily jednání s cílem dosáhnout ohledně této záležitosti shody. Na konci roku 2017 jednání stále probíhala.

V Parlamentu a Radě se nadále pracovalo na dosažení shody ohledně návrhu Komise z roku 2016, který by měl zmodernizovat pravidla týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení. Cílem návrhu je zajistit, aby pravidla byla spravedlivá, jasná a jednodušeji prosaditelná v zájmu osob překračujících hranice v EU a daňových poplatníků.

Pravidla, která se dodržují, a zjednodušené postupy

Práva osob i společností v rámci jednotného trhu mohou být plně vykonávána jen v případě, že společně dohodnutá pravidla jsou vhodná pro daný účel a jsou správně uplatňována po celé EU. Klíčem je zajistit včasný přístup k přesným informacím o trhu, stejně jako podporu v případě potíží. Portál Vaše Evropa pomohl občanům a podnikům nalézt praktické informace o jejich právech na jednotném trhu už ve více než 20 milionech případů za rok 2017. V průběhu roku bylo na portálu Vaše Evropa – Poradenství zodpovězeno více než 22 000 otázek ohledně právních předpisů upravujících jednotný trh a Solvit vyřešil přes 2 000 konkrétních případů, kdy občané a podniky měli problémy s úřady v EU. V závislosti na druzích požadavků, které dostává, informuje Solvit Komisi také o oblastech, ve kterých je třeba zlepšit uplatňování práva EU.

Komise v květnu představila návrh jednotné digitální brány, díky níž by lidé a podniky měli prostřednictvím jednotného digitálního kontaktního místa jednodušší přístup k vysoce kvalitním informacím, správním postupům online a asistenčním službám. To znamená, že jakýkoli postup v současnosti dostupný online pro domácí uživatele bude dostupný i uživatelům z jiných členských států, a kromě domácího jazyka bude k dispozici i v dalším jednom jazyce EU, aby ho snáze mohli používat i lidé z jiných členských států.

Navržen byl i nástroj pro zjišťování informací o jednotném trhu, jehož prostřednictvím by za určitých okolností bylo možné sbírat údaje v případě vážných problémů s uplatňováním právních předpisů v oblasti jednotného trhu.

V červenci Komise přijala sdělení o dozoru nad trhem pro výrobky prodávané on-line. V souvislosti s kontrolou, zda jsou výrobky bezpečné a v souladu s pravidly EU, postavil rychlý rozvoj elektronického obchodu členské státy před velké výzvy. Účelem zmíněného sdělení je dát odpovědi na otázky a poskytnout řešení. Měl by se tak zlepšit dozor nad trhem pro výrobky prodávané on-line ve prospěch spotřebitelů a dále by měly být zajištěny rovné podmínky pro podniky.

Chytrá, sociálně spravedlivá a konkurenceschopná mobilita

Doprava a mobilita jsou pro hospodářství a konkurenceschopnost EU naprosto zásadní. V této oblasti přesto čelíme celé řadě bezprecedentních výzev. Stávající právní předpisy v sociální oblasti nejsou v EU uplatňovány a prosazovány stejným způsobem. Fiktivní společnosti jsou zakládány v členských státech, kde nevykazují žádnou reálnou činnost, ale využívají tamějších mírnějších pravidel. Samotná silniční doprava představuje téměř pětinu celkových emisí skleníkových plynů v EU. V květnu Komise představila dlouhodobou strategii pro zajištění konkurenceschopné, čisté a propojené mobility do roku 2025.

Tato strategie je stanovena ve sdělení Komise „Evropa v pohybu“. Sdělení je doplněno osmi konkrétními legislativními návrhy zaměřenými na silniční dopravu. Tyto návrhy mají mimo jiné zlepšit fungování trhu se silniční nákladní dopravou, pomoci zlepšit sociální a pracovní podmínky pracovníků a zjednodušit uplatňování vnitrostátních zákonů o minimální mzdě. Obecnějším cílem Komise je podpořit udržitelnější silniční dopravu, a to prostřednictvím mýtného, které odráží externí náklady spojené se znečištěním vzduchu, využíváním digitálních řešení pro snížení byrokracie a integrací různých druhů dopravy. Díky impulsům pro zaměstnanost, růst a investice by dlouhodobé přínosy měly dalece přesahovat rámec odvětví dopravy.

V červnu Komise přijala soubor iniciativ, jež by měly přinést zlepšení v oblasti letectví v souladu se strategií pro evropské letectví. Jednou z iniciativ je i návrh určený k zajištění konkurenceschopnosti leteckých společností v EU, což rovněž podpoří zaměstnanost a růst pro letiště a poskytovatele letových navigačních služeb. Komise dále vyjmenovala řadu praktických kroků ke zlepšení kontinuity služeb v oblasti řízení letového provozu v případě protestních akcí v kolektivním vyjednávání. Tato praktická opatření žádným způsobem neovlivňují právo na stávku, ale mohou minimalizovat narušení dopravy.

Dále byly vytvořeny pokyny týkající se požadavků na vlastnictví a kontrolu vztahujících se na letecké společnosti v EU. Cílem těchto pokynů je přispět k lepšímu porozumění těmto pravidlům, a usnadnit tak zahraniční investice, které následně prospívají zaměstnanosti v leteckém průmyslu EU. Komise rovněž vyzvala Parlament a Radu, aby přijaly opatření navržená v rámci iniciativy EU nazvané jednotné evropské nebe. Tato opatření by zvýšila účinnost systému řízení letového provozu, snížila roztříštěnost a minimalizovala narušení letecké dopravy.

Parlament a Rada se dohodly na zjednodušení a vylepšení bezpečnostních pravidel pro osobní lodě ve vodách EU. V této aktualizaci právních předpisů se odráží např. poznatky odvozené z nehod, k nimž došlo, a z technologického vývoje. Kromě dalších vylepšení umožní tato aktualizace příslušným orgánům okamžitý přístup k relevantním údajům v případě nouzových situací.

Hospodářská soutěž podporující inovace

Úlohou Komise jakožto orgánu pro hospodářskou soutěž v oblasti kontroly spojování podniků je zajistit, aby občané v EU nebyli v důsledku fúzí připraveni o výhody plynoucí z hospodářské soutěže, jako jsou například nižší ceny, větší výběr pro spotřebitele a větší inovace produktů. V roce 2017 proběhly v souladu s těmito podmínkami dvě významné fúze v agrochemickém odvětví. Jednalo se o akvizici společnosti Syngenta společností ChemChina a fúzi společností Dow a DuPont. Inovace je v agrochemickém průmyslu klíčovým faktorem, a Komise proto hodnotila důsledky fúzí pro budoucí inovace. V případě fúze společností Dow a DuPont oba podniky pracovaly na podobných projektech, v rámci kterých vyvíjely nové pesticidní přípravky. Jedním z důležitých nápravných kroků, které umožnily schválení této fúze, byl odprodej kompletního celosvětového výzkumu a vývoje v oblasti pesticidů společnosti DuPont.

V červnu Komise schválila státní podporu ve výši 377 milionů EUR od Německa a Francie na vývoj inovativního projektu helikoptéry Airbus X6. Důvodem byla skutečnost, že v situaci, kdy finanční trhy nejsou ochotny financovat tak ambiciózní projekt, u něhož se návratnost investic očekává až v dlouhodobém horizontu, lze další investice podnítit právě podporou projektu.

Komise dospěla v říjnu k závěru, že Lucembursko poskytlo společnosti Amazon neoprávněné daňové úlevy ve výši přibližně 250 milionů EUR. Podle pravidel EU pro státní podporu je to protiprávní, protože Amazon tak mohl platit výrazně nižší daně než jiné podniky. Lucembursko nyní musí zajistit navrácení této protiprávní podpory.

Komise se rovněž v říjnu rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie případ Irska, které nedokázalo od společnosti Apple získat zpět protiprávní státní podporu ve výši až 13 miliard EUR. V srpnu 2016 Komise došla k závěru, že daňové úlevy, které Irsko poskytlo společnosti Apple, jsou podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní, protože společnost platila výrazně nižší daně než jiné podniky. Díky tomuto selektivnímu zacházení totiž společnost Apple v roce 2003 zdanila své zisky dosažené v Evropě skutečnou daňovou sazbou pro právnické osoby ve výši 1 %, přičemž v roce 2014 se tato sazba snížila až na 0,005 %.

V červnu dostala společnost Google pokutu ve výši 2,42 miliardy EUR za porušení antimonopolních pravidel EU tím, že zneužila dominantní postavení svého internetového vyhledávače (viz také kapitola 2).

Zjednodušení daňového systému a boj proti podvodům

S cílem zajistit hladké fungování jednotného trhu byla navržena nová pravidla transparentnosti pro zprostředkovatele, jako jsou daňoví poradci, účetní, banky nebo právníci, kteří svým klientům navrhují a doporučují strategie daňového plánování. Přeshraniční daňové strategie vykazující jisté typické znaky, v důsledku kterých by mohly vést k ochuzení státních rozpočtů, musejí být nyní automaticky hlášeny daňovým orgánům, než jsou použity.

Vzhledem k tomu, že internet v EU denně používá 360 milionů lidí, potřebuje jednotný digitální trh moderní a stabilní daňový rámec. V září Komise zahájila novou agendu EU, jež má zajistit, aby digitální ekonomika byla daněna spravedlivým způsobem podporujícím růst.

Komise také představila legislativní návrh, který má zavést konečný systém DPH pro danění obchodu mezi členskými státy. Tento nový navrhovaný systém je založen na zásadě zdanění v členském státě, který je zemí určení zboží, přičemž dodavatel účtuje DPH této země určení.

Každý rok se ztratí příjmy z DPH ve výši přesahující 150 miliard EUR, což znamená, že členské státy přicházejí o příjmy, jež by mohly být využity např. ve školství, na dopravní infrastrukturu a ve zdravotnictví. Podle odhadů se přibližně 50 miliard EUR z této sumy, což činí zhruba 100 EUR na každého občana EU ročně, ztratí v důsledku přeshraničních podvodů v oblasti DPH.

V listopadu byl představen legislativní návrh pro boj proti podvodům v oblasti DPH, jehož cílem je posílit spolupráci mezi daňovými, celními a donucovacími orgány. V prosinci Rada přijala rozhodnutí o podepsání dohody o správní spolupráci, pomoci při vymáhání pohledávek a o boji proti podvodům v oblasti DPH mezi EU a Norskem.

Umožnit regionům EU, aby mohly rozvíjet své silné stránky

Globalizace přinesla obrovské výhody méně rozvinutým světovým ekonomikám a mnohé příležitosti občanům EU. Bohužel zatímco její výhody jsou rozšířené plošně, její negativní důsledky často dopadají na různé oblasti nerovnoměrně. Evropská unie se musí stát odolnější a musí posílit své regiony, a podpořit je tak ve vytváření hodnot. To znamená, že musí podporovat inovace, digitalizaci a snižování emisí uhlíku a zároveň rozvíjet dovednosti občanů. Znamená to také, že je třeba zpřístupnit fondy EU všem regionům EU, aby mohly investovat v odvětvích vyplňujících mezery na trhu prostřednictvím partnerství mezi účastníky inovačního procesu, což povede k inteligentní specializaci. V roce 2017 Komise zahájila dva pilotní projekty, aby otestovala inovativní přístupy k meziregionální spolupráci.

Lidé žijící v nejvzdálenějších regionech EU také mohou trpět svou relativní izolací. Zjednodušená pravidla umožňují veřejným orgánům snadněji kompenzovat dodatečné náklady společnostem působícím v nejodlehlejších regionech EU. Přitom jsou brány v potaz specifické problémy, kterým čelí, například odlehlost těchto regionů a jejich závislost na malém množství obchodovaných produktů.

Směrem k hlubší hospodářské a měnové unii

Rok 2017 vyžadoval výdrž a jasnou vizi od všech, kdo pracují na vytvoření silnější, demokratičtější a jednotnější Evropské unie. Hospodářská a měnová unie je podstatnou součástí diskuze a hraje hlavní úlohu při budování EU, kde jsou si všichni rovni a která se soustředí na to nejpodstatnější.

Dne 1. března zveřejnila Komise bílou knihu předkládající pět scénářů, jak by se EU mohla do roku 2025 vyvíjet a jaké klíčové volby by každá cesta obnášela. Každá volba by měla pro budoucnost hospodářské a měnové unie důsledky. Chceme jako Unie pokračovat v dosavadní praxi? Měli bychom se soustředit pouze na jednotný trh? Měli bychom umožnit těm, kteří jsou připraveni, jít vpřed a společně toho uskutečnit více? Měli bychom se raději zaměřit na méně věcí, které budeme dělat efektivněji? Nebo bychom se měli snažit, abychom toho dosáhli mnohem více společně?

Komise v květnu rozšířila konkrétní debatu o prohlubování hospodářské a měnové unie publikováním diskusního dokumentu na toto téma. Myšlenky prezentované v tomto dokumentu tvoří součást vize silnější, demokratičtější a jednotnější EU. V září předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie představil širší souvislosti: vizi nabízející naději, stabilitu, spravedlnost a příležitosti pro všechny.

Diskusní dokument zdůraznil, že efektivní a stabilní hospodářská a měnová unie se musí spoléhat na integrovaný a řádně fungující finanční systém. S využitím dynamiky úspěchů dosažených v nedávných letech teď nastal čas nalézt konsenzus ohledně cesty vpřed až do roku 2025. Dokončení bankovní unie, snižování a sdílení rizik v bankovním sektoru a zvyšování odolnosti bank v EU jsou další nezbytné kroky, jakož i zajištění rozmanitějších a inovativních možností financování pro reálnou ekonomiku ve skutečné unii kapitálových trhů.

Výzva k dokončení bankovní unie

Bankovní unie chrání finanční stabilitu a je nezbytná pro hladké fungování eurozóny a Evropské unie jako celku. Snížení a sdílení rizik jde ruku v ruce s jejím dokončením. Ke značnému pokroku došlo při zvyšování odolnosti bank v EU, čímž se snížilo riziko v bankovním sektoru, a další kroky se připravují. Evropská komise od krize předložila již více než 50 návrhů na zvýšení odolnosti finančního sektoru.

Nastal čas bankovní unii dokončit. Vytvoření mechanismu jištění (neboli záchranné sítě) pro Jednotný fond pro řešení krizí členské státy odsouhlasily v roce 2013, nicméně o čtyři roky později není stále funkční. Předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 zdůraznil, že potřeba zavedení tohoto mechanismu je prioritní záležitostí. Komise navrhuje, aby byl mechanismus jištění součástí budoucího Evropského měnového fondu. To bude důležitým krokem k dokončení bankovní unie.

Zvýšení odolnosti hospodářských a sociálních struktur v členských státech bylo z dlouhodobého hlediska rovněž označeno jako nezbytný prvek úspěšné hospodářské a měnové unie. Ostatními identifikovanými klíčovými prvky bylo další posílení evropského semestru (rámce pro koordinaci hospodářských a fiskálních politik v EU) a navázání finanční podpory z rozpočtu EU na strukturální reformy. Rovněž bylo navrženo vytvoření ústřední kapacity na pomoc členským státům eurozóny zasaženým makroekonomickými otřesy.

Diskusní dokument Komise zdůraznil, že hospodářskou a měnovou unii bude možné reformovat pouze současně se zvyšováním demokratické odpovědnosti a posilováním institucí eurozóny. Cesta vpřed znamená větší sdílení odpovědnosti a rozhodování o záležitostech eurozóny ve společném právním rámci.

Dokument potvrdil závazek reálné konvergence mezi bohatšími a chudšími částmi EU.

V prosinci Komise předložila balíček návrhů týkající se hospodářské a měnové unie, který obsahuje návrhy přeměnit Evropský mechanismus stability na Evropský měnový fond zakotvený v právním rámci EU. Tento fond by i nadále pomáhal členským státům eurozóny ve finanční tísni. Kromě toho by poskytoval společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a měl funkci věřitele poslední instance s cílem usnadnit řádné řešení potíží bank v problémech. Předpokládají se rovněž rychlejší rozhodovací procesy v naléhavých případech a přímá účast na řízení programů finanční pomoci. Postupně by Evropský měnový fond mohl rovněž vyvinout nové finanční nástroje, například na podporu možné stabilizační funkce.

Komise navíc zahájila diskuzi o nových rozpočtových nástrojích pro stabilitu eurozóny v rámci Evropské unie. Předkládá vizi, jak se některé rozpočtové funkce nezbytné pro eurozónu a EU jako celek mohou rozvíjet v rámci veřejných financí EU. Tyto funkce jsou:

• podpora členským státům na strukturální reformy prostřednictvím nástroje pro provádění reforem a technická podpora na žádost členských států,
• specializovaný konvergenční nástroj pro členské státy, které jsou na cestě k přijetí eura,
• mechanismus jištění pro bankovní unii prostřednictvím EMF/ESM, který má být schválen do poloviny roku 2018 a zaveden do roku 2019,
• stabilizační funkce k udržení úrovně investic v případě velkých asymetrických otřesů v členských státech.

V rámci svých návrhů pro víceletý finanční rámec pro období po roce 2020 předloží Komise v květnu 2018 potřebné iniciativy. Na období 2018–2020 Komise rovněž navrhla posílit technickou podporu, kterou poskytuje členským státům prostřednictvím programu na podporu strukturálních reforem, zdvojnásobením finančního krytí na 300 milionů eur do roku 2020.

Komise navrhla vyzkoušet nový nástroj pro provádění reforem v pilotní fázi. Za tím účelem navrhla cílené změny nařízení o společných ustanoveních, kterými se řídí evropské strukturální a investiční fondy, což by členským státům umožnilo použít své výkonnostní rezervy ve fondech na podporu provedení dohodnutých reforem.

Komise rovněž navrhla začlenění zásadních prvků Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii do právního rámce Unie, s přihlédnutím k přiměřené flexibilitě zakotvené v Paktu o stabilitě a růstu.

Balíček návrhů týkající se hospodářské a měnové unie navíc vysvětluje, jak si Komise představuje možné funkce zdvojeného postu evropského ministra hospodářství a financí. Ministr by jako místopředseda Komise a zároveň předseda Euroskupiny sloučil stávající pravomoci a dostupné odborné znalosti. Tento ministr nebo ministryně by také posílil/a soudržnost, účinnost, transparentnost a demokratickou odpovědnost tvorby hospodářské politiky pro EU a eurozónu, a to při plném respektování pravomocí členských států.

Využití příležitosti pro růst a zaměstnanost

Evropský semestr 2017 využil nových, zjednodušených postupů. Komise v návaznosti na doporučení přijatá v květnu, která následně přijala Rada Evropské unie, poskytla pokyny všem členským státům a eurozóně jako celku. Klíčovým sdělením bylo, že teď je čas využít příležitosti, kterou poskytlo hospodářské oživení, dosáhnout inkluzivnějšího, silnějšího a udržitelnějšího hospodářského růstu pomocí reforem, které vytváří více pracovních míst, zvyšují konvergenci a odolnost a přispívají ke spravedlivější společnosti.

I když se priority v EU lišily, proces semestru označil strukturální reformy, posílení investic a další posilování veřejných financí za nepostradatelné nástroje pro posílení a udržení hospodářského oživení.

Cyklus evropského semestru 2018 byl zahájen dne 22. listopadu. Komise doporučuje další strukturální reformy a vyzývá členské státy, aby posílily investice jako způsob, jak podpořit expanzi a zvýšit produktivitu a dlouhodobý růst. Tento cyklus zavádí do praxe srovnávací přehled sociálních ukazatelů, který byl zaveden jako jeden z nástrojů pro provedení evropského pilíře sociálních práv.

Zajištění nenarušené hospodářské soutěže a kontrola státní podpory

Případy státní podpory v roce 2017 ukázaly, že postupné provádění rámce bankovní unie může postupně snižovat zátěž daňových poplatníků vyplývající ze záchrany bank. Další probíhající zlepšení, zejména vznik minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky, v budoucnu dále sníží závislost na penězích daňových poplatníků.

První případ v rámci pro řešení krize finančních institucí bankovní unie se objevil v roce 2017 a týkal se španělské banky Banco Popular. Po konvertování a snížení hodnoty svých kapitálových nástrojů Jednotným výborem pro řešení krizí byla banka prodána bankovní skupině Santander. Jelikož nebyla poskytnuta podpora z fondu, Komise – působící jako orgán státní podpory – nemusela zasahovat.

Kontrola státní podpory v bankovním sektoru nicméně zůstává důležitá. Například v případech preventivní rekapitalizace (kdy stát vloží vlastní kapitál do solventní banky za účelem zachování finanční stability), se použijí specifická pravidla státní podpory bank. Projednávaným případem je banka Monte dei Paschi di Siena, která získala podporu schválenou podle pravidel státní podpory v roce 2017 na základě hloubkového plánu restrukturalizace.

Podporu na likvidaci ve vnitrostátním insolvenčním řízení lze schválit za určitých podmínek. V červnu proto Komise schválila podporu, kterou Itálie poskytla bankám Banca Popolare di Vicenza a Veneto Banca k řádnému odchodu z trhu, čímž se zabránilo narušení hospodářství v regionu Veneto (Benátsko), jakož i morálnímu hazardu a narušení hospodářské soutěže v bankovním sektoru.

Schválení podpory pro tyto tři banky ze strany Komise bylo podmíněno sdílením zátěže stávajícími podílníky a držiteli podřízených dluhů, čímž se snížila částka, která má být zaplacena daňovými poplatníky.

Konečně posouzení podle pravidel státní podpory může dospět k závěru, že stát vystupuje jako běžný účastník trhu a měl by za tržních podmínek získat odměnu odrážející riziko, aby nebyla poskytnuta státní podpora. To byl případ státní kapitálové injekce Portugalska do Caixa Geral de Depósitos na podporu dalekosáhlé strategie na zotavení.

Bankovní unie

Evropské orgány dohledu

Komise v září zveřejnila návrhy, aby byl dohled EU nad bankami, finančními trhy, pojišťovnami a důchody silnější a integrovanější. Záměrem je zajistit lepší jednotné provádění pravidel EU a zvýšit odolnost dotčených trhů. Návrhy zohledňují nový vývoj v oblasti finančních technologií a rostoucí význam otázek udržitelnosti.

Bankovní unie musí být dokončena, pokud má plně rozvinout svůj potenciál posílit stabilitu hospodářské a měnové unie a její odolnosti vůči otřesům, a zároveň omezit potřebu veřejného sdílení rizik. Dokončená bankovní unie bude spolu s unií kapitálových trhů podporovat stabilní a integrovaný finanční systém v EU.

V návaznosti na již dosažený významný pokrok se Komise vydala na ambiciózní, přesto realistickou cestu s cílem dosáhnout dohody ohledně nerealizovaných prvků bankovní unie na základě stávajících závazků Rady. V průběhu roku se Evropský parlament a Rada dohodly na dalších důležitých krocích ke snižování rizika v bankovním sektoru na základě návrhů Komise z listopadu 2016. Ty například bankám lépe objasní, jak vytvářet rezervy pro absorbování ztrát, a pokud to bude potřeba, usnadní záchranu banky, aniž by bylo nutné použít peníze daňových poplatníků.

Významného pokroku se již dosáhlo ve snížení objemu úvěrů v selhání na rozvahách bank; nicméně je třeba udělat více. Úvěry v selhání ovlivňují ziskovost bank a jejich schopnost poskytovat úvěry ekonomice. Také mohou vyvolat pochybnosti o stabilitě bankovního systému. Evropská unie proto nabízí akční plán, jak dále snižovat úvěry v selhání a jak prostřednictvím různých opatření zabránit tomu, aby se z úvěrů staly úvěry v selhání.

Retailové finanční služby

Nové finanční technologie mají zásadní dopad na finanční sektor z pohledu spotřebitelů i poskytovatelů. Komise v březnu vydala Akční plán finančních služeb pro spotřebitele za účelem posílit jednotný trh pro retailové finanční služby. Akční plán usiluje o zvýšení ochrany spotřebitele v tomto sektoru a snaží se využít potenciál digitalizace a technologického rozvoje tak, aby se zlepšil výběr spotřebitele a jeho přístup k finančním službám v EU. Zveřejněna byla rovněž veřejná konzultace k technologickým inovacím ve finančních službách (FinTech), k otázkám, jako jsou příležitosti, co se týče přístupu k finančním službám, efektivity nákladů nebo konkurence, ale také rizik spojených s kybernetickou bezpečností nebo ochranou osobních údajů. Cílem konzultace je rovněž zhodnotit stávající překážky, které mohou bránit tomu, aby se tyto inovace rozšířily po celé Evropě.

Evropský pilíř sociálních práv

Komise v dubnu navrhla rozsáhlý sociální balíček jako další krok ke spravedlivější EU se silným sociálním rozměrem. Jádrem této iniciativy byl návrh na evropský pilíř sociálních práv, který stanoví 20 klíčových zásad a práv na podporu spravedlivého a řádně fungujícího trhu práce a sociálního systému. Je navržen jako průvodce pro modifikovaný proces poskytování lepších pracovních a životních podmínek v EU.

Pilíř doprovází celá řada legislativních i nelegislativních iniciativ, které se týkají zejména rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečovatelů, pracovních podmínek, přístupu k sociální ochraně a pracovní doby.

Prosincový návrh Komise týkající se transparentnosti a předvídatelnosti pracovních podmínek doplňuje a aktualizuje stávající povinnost informovat každého pracovníka o jeho pracovních podmínkách. Cílem návrhu je navíc zavést nové minimální standardy, které mají zajistit, aby se všichni pracovníci, včetně těch s atypickými pracovními smlouvami, mohli těšit předvídatelnějším a jasněji stanoveným pracovním podmínkám.

Kromě toho byl zřízen srovnávací přehled sociálních ukazatelů ke sledování trendů a výsledků v členských státech EU ve 12 oblastech a k zhodnocení pokroku na cestě celé EU k dosažení špičkové úrovně v sociální oblasti („ratingu AAA“). Výsledky srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů budou přispívat do evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik a pomohou mu zvýšit jeho zaměření na zaměstnanost a sociální výkonnost. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a švédský premiér Stefan Löfven 17. listopadu ve švédském Göteborgu hostili sociální summit o spravedlivých pracovních místech a růstu, na kterém bylo zřízení evropského pilíře sociálních práv oficiálně vyhlášeno.

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

Evropská komise v dubnu vydala návrh týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, který přináší řadu nových nebo kvalitativně vyšších minimálních norem pro rodičovskou, otcovskou a pečovatelskou dovolenou. Záměrem navrhovaných opatření je zejména dát mužům více příležitostí k tomu, aby se mohli ujmout rodičovských a pečovatelských povinností. Pro děti to bude přínosem a přispěje to k většímu zapojení žen na trhu práce, čímž se sníží rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen. Návrh také dává rodičům dětí do 12 let a pečovatelům právo požádat o pružné pracovní podmínky.

Sociální rozměr Evropy

Na základě březnového zveřejnění bílé knihy o budoucnosti Evropy Evropská komise v dubnu vydala diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy, který klade otázky, jak v budoucí společnosti a v budoucím světě práce udržet současnou životní úroveň, vytvořit více kvalitnějších pracovních míst, zajistit, aby lidé disponovali správnými dovednostmi, a posílit jednotu naší společnosti. Listopadový sociální summit na téma spravedlivých pracovních míst a růstu v Göteborgu, který vyvrcholil vyhlášením evropského pilíře sociálních práv, byl pro tuto debatu zásadním přínosem.

V říjnu byla zahájena informační kampaň o energetické účinnosti a energetické chudobě. Opatření zahrnovala vytvoření a šíření komunikačních materiálů, pořádání událostí za účasti klíčových zainteresovaných stran a osob významných pro utváření veřejného mínění, jako jsou obce a organizace spotřebitelů, jako pilotní projekt ve čtyřech členských státech (Česká republika, Řecko, Portugalsko a Rumunsko). Pokud bude tento projekt úspěšný, zváží se širší zavádění do dalších členských států. V době, kdy v EU stále mnoho domácností trpí dopady finanční a hospodářské krize, je tato kampaň prioritou. Úroveň energetické chudoby v mnoha členských státech zůstává vysoká a nejhůře postiženými domácnosti jsou často rodiny s jedním rodičem s nezaopatřenými dětmi.

Evropský sociální dialog

Evropská unie i nadále pokračuje v plnění cílů „nového začátku pro sociální dialog“ a společného prohlášení z června 2016 o zásadní roli evropského sociálního dialogu jako významné součásti problematiky zaměstnanosti a tvorby sociální politiky v EU. Komise konzultovala klíčové iniciativy s odbory, zaměstnavateli a dalšími sociálními partnery. Sociální partneři budou hrát v souladu se zásadou evropského pilíře sociálních práv důležitou úlohu během fáze provádění.

Vzdělávání a odborná příprava pro zlepšení potenciálu občanů

Efektivní systémy vzdělávání a odborné přípravy mladým lidem poskytují znalosti, kompetence a dovednosti, jak si najít zajímavé zaměstnání a stát se nezávislými, angažovanými občany. Pracovníkům rovněž poskytují příležitost zlepšit své dovednosti vypořádat se s měnícími se způsoby práce a potřebami trhu práce a zvýšit produktivitu a růst.

Reformy systému vzdělávání a odborné přípravy jsou ve většině členských států velkou prioritou a zastávají významné místo v evropském semestru 2017 (více informací o evropském semestru viz kapitola 1). V oblasti vzdělávání a odborné přípravy obdrželo doporučení pro jednotlivé země čtrnáct členských států.

Reformy byly rovněž jádrem strategie EU pro kvalitní vzdělávání pro všechny přijaté v květnu, která zahrnovala nové iniciativy týkající se rozvoje škol a obnoveného programu vysokoškolského vzdělávání. V listopadu Rada přijala návrh na sledování uplatnění absolventů s cílem pomoci členským státům získat informace o tom, co absolventi dělají po dokončení studia, a Komise formulovala návrh pro vedoucí představitele EU, jak společně pracovat na evropském prostoru vzdělávání posilováním evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury. Vedoucí představitelé EU v prosinci vyzvali Evropskou komisi, aby usilovala o posílení mobility prostřednictvím rozšířeného programu Erasmus+; do roku 2024 zřídila 20 evropských univerzit; podporovala jazykové vzdělávání; vytvořila evropskou studentskou kartu; spolupracovala s členskými státy na vzájemném uznávání diplomů vysokoškolského vzdělání a osvědčení o ukončení školní docházky; a podporovala kulturu prostřednictvím Evropského roku kulturního dědictví 2018.

Vyvážená a progresivní obchodní politika

Mezinárodní obchod se v posledních letech potýká s rostoucími problémy, kdy se znovu objevují obavy ohledně dopadů globalizace, otázky o účelu a hodnotě obchodních dohod a reálné nebezpečí návratu protekcionismu. Komise si uvědomuje, že odpovědí na tyto problémy musí být především obchodní politika, která je efektivní, transparentní a založená na hodnotách. Proto i přístup přijatý v roce 2017 vycházel ze základů strategie „Obchod pro všechny“ zahájené v říjnu 2015: otevřenost v kombinaci s vysokými standardy nadále zůstává nejvhodnějším způsobem, jak zajistit, aby globalizace byla přínosem pro všechny v EU.

V souvislosti s projevem o stavu Unie, který v září přednesl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, jemuž předcházelo zveřejnění diskusního dokumentu o využití globalizace v květnu, představili místopředseda Komise Jyrki Katainen a komisařka Cecilia Malmströmová balíček iniciativ věnovaných řadě obchodních otázek. Zahrnovaly sdělení o obchodní politice, návrhy mandátů k jednání s Austrálií a Novým Zélandem a k novému mnohostrannému soudu pro investice a rámec pro kontrolu přímých zahraničních investic s cílem zajistit, aby zůstaly významným zdrojem růstu v EU, a zároveň chránit základní zájmy Unie. Balíček též obsahoval zprávu o pokroku při plnění strategie „Obchod pro všechny“. V listopadu Komise zveřejnila zprávu o provádění dohod EU o volném obchodu.

EU nadále hrála přední úlohu ve Světové obchodní organizaci, zejména na 11. konferenci ministrů v argentinském Buenos Aires, která proběhla v prosinci. Přestože konference ministrů nepřinesla žádné mnohostranné výsledky, EU znovu zdůraznila pevný závazek vůči organizaci a pokračující podporu při nalézání řešení důležitých problémů v globálním mnohostranném obchodním systému.

EU se prostřednictvím své strategie pro přístup na trh snaží otevřít trhy tím, že se zabývá překážkami v přístupu na trh po celém světě, a zároveň je nadále zavázána usilovat o vyvážený a odpovědný obchod založený na pravidlech.

Evropa, která chrání

EU je odhodlána prosazovat mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, který je základem prosperity Unie, a je stěžejní při snaze zajistit, aby obchod byl kladnou hybnou silou na celém světě. Obchodní politika Unie také účinně brání podniky a pracovníky v EU, pokud jiní porušují pravidla světového obchodu nebo uplatňují nekalé obchodní praktiky.

EU patří mezi nejaktivnější a nejúspěšnější uživatele mechanismu urovnávání sporů Světové obchodní organizace. Selžou-li diplomatické intervence, Unie neváhá tyto postupy použít k prosazování svých práv v souladu s pravidly organizace, aby zajistila plné výhody členství pro své podniky, pracovníky a zemědělce. Příkladem úspěchů v roce 2017 je rozhodnutí Světové obchodní organizace o tom, že zákaz dovozu vepřového masa a výrobků z něj z EU, který vydalo Rusko, je nezákonný; Čína zrušila omezení vývozu některých kritických surovin a Rusko u několika výrobků z EU snížilo dovozní clo.

V souladu s pravidly Světové obchodní organizace a právními předpisy Unie zavedla EU 34 opatření na ochranu obchodu před nekalými obchodními praktikami zemí, které nejsou členy EU, včetně antidumpingového cla na ocel z Číny (antidumpingové clo je clo, které domácí státní správa uplatňuje na zahraniční dovoz, pokud se domnívá, že cena je nižší než spravedlivá tržní hodnota dováženého zboží). V roce 2017 přijala EU jedenáct opatření na ochranu evropského ocelářského průmyslu, který podle veřejně dostupných zpráv opět začíná být ziskový.

EU též brání svá odvětví, pokud země mimo EU vedou antidumpingové šetření či šetření ohledně vyrovnávacího cla při vývozu z Unie, jako tomu bylo v nedávných řízeních, která zahájily Austrálie (zpracovávaná rajčata), Čína (bramborový škrob) a Spojené státy (olivy).

V prosinci se EU dohodla na modernizaci antidumpingových a antisubvenčních nařízení, aby nástroje na ochranu obchodu lépe uzpůsobila problémům světové ekonomiky. Pro podniky budou efektivnější, transparentnější a snáze použitelné a v některých případech Unii umožní uvalit vyšší clo na dumpingové výrobky. EU též změnila způsob výpočtu dumpingu při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozů z členských států Světové obchodní organizace, jsou-li ceny a náklady zkreslené státními zásahy.

Evropští vývozci se stále potýkají s obchodními překážkami po celém světě. Výroční zpráva Komise o obchodních a investičních překážkách uvedla, že v roce 2016 došlo k 10% nárůstu obchodních překážek, s nimiž se evropští vývozci potýkají, konkrétně se jednalo o 372 překážek ve více než 50 zemích po celém světě. Podle zprávy by 36 nových překážek v roce 2016 mohlo ovlivnit vývoz z EU v hodnotě 27 miliard EUR, ale díky strategii Komise pro přístup na trh se podařilo odstranit dvacet dalších překážek ovlivňujících vývoz v hodnotě 4,2 miliardy EUR.

V září EU zahájila tři klíčové programy spolupráce a pomoci v oblasti duševního vlastnictví s Čínou, Latinskou Amerikou a jihovýchodní Asií. Cílem je snížit nezákonný obchod se zbožím, které porušuje práva duševního vlastnictví umělců, vynálezců a značek z Evropské unie, a podporovat mezinárodní ochranu takových práv.

EU rovněž učinila konkrétní kroky v boji proti neetickým praktikám, jako je obchodování s konfliktními minerály. V dubnu bylo přijato a dva měsíce nato nabylo účinnosti nové nařízení, jehož cílem je zastavit obchodování s přírodními zdroji, které se prodávají za účelem podněcování a udržování ozbrojeného násilí ve válečných zónách. Nařízení stanoví pravidla náležité péče pro podniky dovážející cín, tantal, wolfram, rudy těchto kovů a zlato. Uvedené kovy a rudy se používají při výrobě výrobků každodenní spotřeby, jako jsou mobilní telefony, automobily a šperky. Pravidla od ledna 2021 pokryjí až 95 % dovozu do EU.

EU se též postavila proti mučení a trestu smrti zahájením iniciativy Aliance za obchod bez mučení iniciované v září společně s Argentinou a Mongolskem na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Delegace z 58 zemí podepsaly politické prohlášení, v němž se zavázaly přijmout opatření, jako jsou právní předpisy a účinné systémy prosazování, s cílem omezit a eliminovat obchodování se zbožím, které by mohlo být používáno k vykonávání trestu smrti a mučení.

Evropa, která se ujímá vedení

Cílem obchodních dohod, které EU vyjednala či o nichž jedná se zeměmi po celém světě, je zajistit fungující obchod pro všechny. Uvedené obchodní dohody otevírají trhy a zohledňují hodnoty EU, jako je ochrana pracovních práv a životního prostředí.

S ohledem na tuto skutečnost Komise navrhla zahájit jednání o zřízení mnohostranného soudu pro řešení investičních sporů, jež by představovalo významnou inovaci v oblasti globální správy.

Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem

Japonsko je čtvrtou největší ekonomikou na světě. V červenci se EU a Japonsko v zásadě dohodly na hlavních prvcích dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem a v prosinci oznámily úspěšné završení závěrečných diskusí. Dohoda odstraní obchodní překážky a pomůže EU a Japonsku společně formovat pravidla světového obchodu. Obchodní dohoda bude nejvýznamnější dvoustrannou dohodou, jakou EU kdy uzavřela.

Jako první z obchodních dohod EU bude zahrnovat výslovný závazek k Pařížské dohodě a kapitolu věnovanou malým podnikům týkající se transparentnosti a specifických institucionálních struktur.

Dohoda o hospodářském partnerství ušetří podnikům v EU valnou většinu z 1 miliardy EUR, kterou každoročně zaplatí na clech. Zvýší vývoz a vytvoří nové příležitosti pro velké i malé evropské podniky a jejich zaměstnance i spotřebitele. Otevře japonský trh klíčovým zemědělským vývozům z EU a rozšíří příležitosti v řadě odvětví. Hodnota vývozů z EU by mohla vzrůst až o 20 miliard EUR. Dohoda také evropským firmám usnadní poskytování služeb v Japonsku v oblastech, jako je námořní doprava a telekomunikace.

Dohoda o hospodářském partnerství stanoví nejvyšší standardy ochrany práce, bezpečnosti, životního prostředí a spotřebitelů, plně zabezpečuje veřejné služby a obsahuje kapitolu věnovanou udržitelnému rozvoji. Souběžně s uvedenou dohodou se EU a Japonsko zavázaly k usnadnění toku dat mezi těmito dvěma ekonomikami.

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda s Kanadou

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda EU s Kanadou začala být prozatímně uplatňována dne 21. září.

Obchodní dohoda EU a Kanady ušetří evropským podnikům přes 500 milionů EUR ročně na clech, které musely dříve hradit ze zboží vyváženého do Kanady. Téměř 99 % z těchto úspor začalo vznikat od prvního dne dohody, která podnikům EU rovněž poskytne vůbec nejlepší přístup ke kanadským veřejným zakázkám na federální, provinční a obecní úrovni.

Všechny podniky ušetří čas a peníze díky nižším vývozním nákladům na jednotku, například zrušením duplicitních požadavků na provádění zkoušek, zdlouhavých celních řízení a vysokých právních poplatků.

Dohoda s Kanadou vytvoří nové příležitosti pro zemědělce a výrobce potravin z EU. EU otevřela svůj trh pro určité výrobky v omezené a pečlivě vyvážené míře. Větší přístup Kanady na trh EU je vyvážený tím, že Kanada otevřela vlastní trh v oblastech, v nichž výrobci z Evropské unie chtějí zvýšit vývoz, jako je sýr, víno a lihoviny, ovoce a zelenina a zpracované výrobky. Obchodní dohoda rovněž chrání 143 vysoce kvalitních charakteristických regionálních potravinových výrobků a nápojů z EU (uznaných jako zeměpisná označení) na kanadském trhu, aby pod stejným názvem nemohly být prodávány napodobeniny těchto výrobků. Dohoda chrání duševní vlastnictví tím, že slaďuje kanadské a evropské předpisy o ochraně nových technologií a správě digitálních práv.

Dohoda bude přínosem i pro 500 milionů spotřebitelů v EU, jelikož se na trh budou moci dostat pouze výrobky a služby, které jsou plně v souladu se všemi nařízeními Unie. To znamená, že dohoda nezmění způsob, jakým EU reguluje bezpečnost potravin, včetně pravidel ohledně výrobků obsahujících geneticky modifikované organismy a zákazu hovězího masa ze skotu ošetřovaného hormony.

Dohoda poskytne větší právní jistotu v ekonomice služeb, lepší mobilitu zaměstnanců firem a rámec pro uznávání kvalifikací v různých profesích od architektů po obsluhu jeřábů.

Transparentní proces vyjednávání se zapojením veřejnosti

Transparentnost a zapojení veřejnosti zůstaly důležitými aspekty i v roce 2017 v zájmu zajištění demokracie, důvěry veřejnosti a odpovědnosti v oblasti obchodní politiky. Transparentnost a zapojení jsou nezbytné před zahájením, v průběhu a po skončení jednání a během provádění dohod. V roce 2017 učinila EU další kroky v této oblasti, a dostala se tak na přední místo z hlediska transparentnosti obchodní politiky.

V září Komise zveřejnila svá doporučení k zahájení jednání o obchodních dohodách s Austrálií a Novým Zélandem a zřízení mnohostranného soudu pro investice. Doporučení byla automaticky zaslána Evropskému parlamentu, všem vnitrostátním parlamentům v členských státech a zároveň Radě. Díky tomu budou vnitrostátní parlamenty a zúčastněné subjekty moci snadněji co nejdříve sdělit svůj názor vládám, které je zastupují na jednáních Rady. Rada zveřejnila směrnice pro jednání o dohodě o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem.

Komise pokračovala ve zveřejňování zpráv o kolech jednání, stanovisek a návrhů znění obchodních dohod, o nichž jednala. Zveřejnila také rozsáhlé doplňující materiály k obchodním dohodám EU s Kanadou a Japonskem, aby se o nich veřejnost a podniky dozvěděly a zjistily, jakým přínosem pro ně budou.

Během roku Komise zveřejnila první ucelenou výroční zprávu posuzující provádění obchodních dohod EU. Díky tomu se mohly ostatní orgány EU, zúčastněné subjekty a občanská společnost seznámit s tím, jak EU tyto dohody provádí. Komise také provádí pravidelná posouzení dopadů, posouzení dopadů na udržitelnost a hodnocení svých obchodních jednání a následných dohod. To zahrnuje podrobné konzultace se zúčastněnými subjekty a pravidelná setkání se skupinami občanské společnosti během celého procesu.

V prosinci Komise zřídila skupinu odborníků pro obchodní dohody EU, poradní instituci tvořenou odborovými svazy, organizacemi zaměstnavatelů, skupinami spotřebitelů a dalšími nevládními organizacemi. Poskytuje Komisi různé pohledy na obchod a postřehy v této oblasti.

Další obchodní jednání

Během roku pokračovalo úsilí zaměřené na otevření nových trhů pro vývoz z EU prostřednictvím zvýšení počtu partnerů, s nimiž má Unie uzavřené obchodní dohody, ze současných 91. EU zahájila nová obchodní jednání a významně pokročila v probíhajících jednáních. Jelikož došlo k přerušení jednání o dohodě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství se Spojenými státy, zaměřila se EU z hlediska obchodu se Spojenými státy na určení oblastí, ve kterých by strany mohly úžeji spolupracovat s cílem pomoci lépe společně řešit globální problémy. Mezitím tyto dvě strany uzavřely dvoustrannou dohodu o pojištění a zajištění, která posílí ochranu spotřebitelů a sníží náklady a byrokracii pojistitelů a zajistitelů z EU působících ve Spojených státech.

Jižní a východní sousedství

V rámci jižního sousedství se EU zaměřila na jednání o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu s Tuniskem, která určuje tempo pokroku se severní Afrikou. V červnu na doplnění jednání Komise a Mezinárodní obchodní centrum v Ženevě zřídily kontaktní místo pro otázky obchodu v rámci evropsko-středomořského partnerství (EuroMed Trade Helpdesk). Účelem kontaktního místa je posilovat ekonomické vazby mezi EU a devíti středomořskými partnery i mezi samotnými středomořskými zeměmi poskytováním základních informací o trzích podnikům.

V rámci východního sousedství se EU zaměřila na provádění svých dohod o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.

Latinská Amerika

EU pokračovala v jednáních zahájených v roce 2016 o modernizaci obchodní dohody podepsané s Mexikem v roce 2000. Proběhlo pět kol jednání a byl učiněn významný pokrok. Nová dohoda zjednoduší administrativní zátěž, sníží byrokracii, posílí růst a konkurenceschopnost, rozšíří možnost výběru pro spotřebitele, vytvoří pracovní místa na obou stranách a zároveň bude podporovat udržitelný rozvoj. V souladu s progresivní obchodní agendou EU dohoda zahrnuje i specifická protikorupční ustanovení.

V roce 2017 pokračovala obchodní jednání se čtyřmi zakládajícími členy obchodního sdružení Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay). Cílem jednání je integrovat dva regionální trhy, snížit cla, významně zvýšit obchodní příležitosti ve sdružení Mercosur, rozšířit možnost výběru pro spotřebitele, zjednodušit administrativní zátěž, snížit byrokracii, posílit růst a konkurenceschopnost a vytvořit pracovní místa na obou stranách.

V listopadu zahájila EU jednání s Chile zaměřená na aktualizaci dohody o volném obchodu mezi EU a Chile z roku 2002. V rámci modernizace stávající dohody EU navrhla zahrnout pilotní ustanovení o genderové problematice.

Asie a Australasie

Pokračovala také jednání o obchodních dohodách s Indonésií a Filipínami. Účelem jednání bylo posílit obchod mezi EU a těmito dvěma zeměmi a rozšířit přímé investice. Cílem je dosáhnout podobných dohod jako se Singapurem z roku 2014 a Vietnamem z roku 2015. Během roku uskutečnila EU tři kola jednání s Indonésií a dvě s Filipínami.

V březnu se EU a Sdružení národů jihovýchodní Asie dohodly podniknout nové kroky k obnovení jednání o volném obchodu mezi těmito dvěma regiony.

EU rovněž uskutečnila čtyři kola jednání o dohodě o investicích s Chile, ale přerušila jednání o dohodě o investicích s Myanmarem/Barmou. Komise navrhla zahájit obchodní jednání s Austrálií a Novým Zélandem.

Africké, karibské a tichomořské státy

Na začátku roku 2017 bylo zahájeno provádění dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Jihoafrickým společenstvím pro rozvoj. Na jaře začaly být uplatňovány podobné dohody s Pobřežím slonoviny a Ghanou. V červenci byla posílena dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a východoafrickými a jihoafrickými zeměmi Madagaskarem, Mauriciem, Seychelami a Zimbabwe zahrnutím Komor.

Boj proti terorismu a trestné činnosti v Evropě

Nová pravidla proti terorismu a praní peněz

V návaznosti na Evropský program pro bezpečnost se Evropská komise nadále věnovala vytváření účinné a skutečné bezpečnostní unie. EU v roce 2017 přijímala opatření, jež mají zamezit teroristickým útokům, zjednodušit výměnu informací mezi členskými státy a ochránit občany EU na internetu.

V březnu byla přijata nová směrnice, jež kriminalizuje výcvik a vycestování do zahraničí za účelem terorismu, posiluje práva obětí terorismu a zajišťuje, aby se jim dostalo odborné pomoci bezprostředně po útoku i následně, dokud to bude zapotřebí.

Značně pokročily diskuse s Evropským parlamentem a Radou Evropské unie o přísnějších pravidlech EU zaměřených na kriminalizaci praní peněz, větší kontrolu peněžních toků a zajištění a konfiskaci majetku z trestné činnosti.

V prosinci dosáhly Parlament a Rada politické dohody ohledně návrhu Komise na změnu čtvrté směrnice o boji proti praní peněz. Tím se podstatně zvýší transparentnost skutečného vlastnictví právnických osob a svěřenských fondů a zakáže se anonymita různých finančních produktů. Tato opatření poskytnou velmi užitečné nástroje v boji proti praní peněz a financování terorismu.

V návaznosti na červnovou zprávu o dopadech praní peněz a financování terorismu souvisejících s přeshraničními činnostmi na jednotný trh byla vydána doporučení pro členské státy a evropské orgány dohledu.

Boj proti terorismu na internetu

Na červencovém summitu skupiny G20 v německém Hamburku se vedoucí představitelé, mezi nimiž byl i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, dohodli na akčním plánu pro boj proti terorismu, který zahrnuje i boj proti používání internetu pro teroristické účely. Po spuštění internetového fóra EU v roce 2015 byla přijata konkrétní opatření, která mají mezinárodním teroristickým skupinám zabránit ve zneužívání internetu. Bylo odstraněno přibližně 86 % obsahu, na který internetové společnosti upozornila Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol). V červenci fórum přijalo vlastní akční plán pro boj proti teroristickému obsahu na internetu, který vyzývá k okamžitému jednání v celé řadě oblastí a zavádí mechanismus pro pravidelné předkládání zpráv o přijatých opatřeních a hodnocení výsledků.

V prosinci Komise v rámci programu na posilování občanské společnosti dále podpořila organizace občanské společnosti v šíření pozitivně laděné alternativní argumentace on-line, jež reaguje na projevy násilných extremistů a teroristů. Program obdržel finanční prostředky ve výši 6 milionů EUR.

Boj proti nelegálním drogám

V roce 2017 bylo přijato nové nařízení o systému včasného varování před psychoaktivními látkami a o postupu hodnocení jejich rizik, a také nová směrnice zahrnující do definice drogy nové psychoaktivní látky. V návaznosti na tyto předpisy pak Komise v prosinci navrhla zákaz sedmi nových psychoaktivních látek v Evropské unii, které doplní devět látek, jež byly zakázány již dříve v průběhu roku 2017.

Obchodování s lidmi

V prosinci Komise přijala sdělení zaměřené na opatření proti obchodování s lidmi, v němž se zavázala k plnění nového souboru priorit v nadcházejícím období. Priority stanovené Komisí určují hlavní oblasti, ve kterých by EU a členské státy měly přijmout okamžitá opatření, jimiž by se narušila praxe obchodníků s lidmi, posílila práva obětí a zintenzivnilo vnitřní i vnější úsilí EU o koordinovaný a soudržný postup.

Trestní a civilní soudnictví

Zintenzivnění boje proti trestné činnosti s dopadem na rozpočet EU

V červenci došlo v oblasti trestné činnosti s dopadem na rozpočet EU k zásadnímu průlomu, když Parlament a Rada přijaly novou směrnici zaměřenou na boj proti podvodům, korupci a dalším trestným činům poškozujícím finanční zájmy Unie, včetně závažných přeshraničních případů podvodů v oblasti DPH. Podle odhadů dosahují škody způsobené podvody s DPH v rámci obchodu uvnitř EU 50 miliard EUR ročně.

Další významný posun nastal v listopadu, kdy se 20 členských států dohodlo na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, který má vyšetřovat, trestně stíhat a stavět před soud pachatele trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie. Úřad by měl začít fungovat do konce roku 2020.

Účinnější výměna informací z rejstříků trestů

Evropský informační systém rejstříků trestů, zřízený v roce 2012, umožňuje elektronickou výměnu informací z rejstříků trestů o osobách odsouzených v členských státech EU. V červnu byla zveřejněna první zpráva mapující využívání systému členskými státy. V roce 2017 pokročila jednání o zjednodušení výměny informací z rejstříku trestů v případě občanů třetích zemí.

Ochrana dětí v situacích rozchodu rodičů z různých zemí

V červenci Komise navrhla, aby EU povolila některým členským státům přijmout přistoupení 10 států mimo EU k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, což přispívá k rozšíření mezinárodní ochrany proti takovým únosům.

Pomoc podnikům v EU

V červnu byl spuštěn nový systém propojení obchodních rejstříků, který poskytuje rychlejší a jednodušší přístup k informacím o společnostech v EU. Tím se usnadní přeshraniční obchod a posílí důvěra v jednotný trh.

Společnosti v obtížích profitují z lepších insolvenčních předpisů díky novému nařízení, jež začalo platit v roce 2017 a které usnadňuje přeshraniční řízení. Jednání také pokročilo u navrhovaných pravidel pro vnitrostátní insolvenční řízení, jejichž cílem je zavést systémy restrukturalizace a dát podnikatelům druhou šanci.

Lepší správa a řízení společností

Právní předpis o právech akcionářů byl v květnu posílen o nová ustanovení, jež mají zlepšit správu a řízení společností, usnadnit výkon práv akcionářů a zajistit v oblasti investic dlouhodobější přístup. Byly rovněž přijaty změny stávajících pravidel, jež se týkají správy a řízení investičních podniků a otázky odměňování.

Základní práva a soudní systémy

Dodržování zásad právního státu

Komise dále vyvíjela úsilí, aby prosazovala a hájila dodržování zásad právního státu v Evropské unii a povzbuzovala členské státy v posilování nezávislosti, kvality a účinnosti jejich soudních systémů. Tyto systémy jsou klíčové jak pro dodržování zásad právního státu, tak pro stejné uplatňování práva EU či zajištění příznivých podmínek pro obchod a investice. Srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2017 informuje o nově dosaženém pokroku, nicméně v některých členských státech přetrvávají problémy.

V rámci postupu pro posílení právního státu pokračovala Komise během roku v dialogu s Polskem. V červenci zaslala polské vládě třetí doporučení v otázce právního státu, v němž vysvětluje své znepokojení nad plánovanou reformou soudnictví a změnami ústavního soudu. V prosinci dospěla Komise k závěru, že existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení zásady právního státu v Polsku, a navrhla Radě přijmout rozhodnutí podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. Návrh doplňovalo čtvrté doporučení v otázce právního státu, jež jasně stanoví opatření, která mohou polské orgány k nápravě současné situace přijmout. Komise mimoto předala věc Polska Soudnímu dvoru Evropské unie z důvodu porušení práva EU kvůli polskému zákonu o organizaci obecných soudů.

Větší ochrana osobních údajů

Ve spolupráci s členskými státy, vnitrostátními úřady pro ochranu údajů a dalšími zainteresovanými subjekty pokračovaly přípravy na nová pravidla ochrany osobních údajů, která začnou platit od května 2018. Tato pravidla poskytnou občanům větší kontrolu nad jejich osobními údaji a zjednoduší postupy pro podniky. Účelem změn je zaručit ochranu osobních údajů fyzických osob v EU bez ohledu na místo, kam jsou tyto údaje odeslány a kde jsou zpracovávány nebo uloženy, a to i mimo EU.

V lednu Komise vypracovala strategii na podporu mezinárodních standardů v oblasti ochrany údajů, jejímž cílem je jednak zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů, jednak usnadnit pohyb údajů pro komerční účely a účely prosazování práva. Jedním z klíčových prvků této strategie jsou závěry ohledně odpovídající ochrany, podle nichž musí být v zemích mimo EU zavedena taková pravidla pro ochranu údajů, která jsou srovnatelná s pravidly v EU.

EU zkoumá možnost zapojit do dialogů o odpovídající ochraně příslušné obchodní partnery a země, které ve svém regionu hrají v oblasti ochrany údajů průkopnickou úlohu. Klíčovými cílovými oblastmi jsou východní a jihovýchodní Asie, Latinská Amerika a evropské sousedství. V roce 2017 byly zahájeny dialogy s Japonskem a Jižní Koreou.

V září 2017 byl proveden první každoroční přezkum štítu EU–USA na ochranu soukromí, jenž funguje od července 2016. Jak vyplývá z výsledné zprávy, Komise na základě přezkumu zjistila, že tento štít nadále poskytuje odpovídající úroveň ochrany. Zároveň však konstatovala, že stále existuje prostor pro zlepšení, a navrhla tudíž řadu doporučení. Kromě toho vstoupila v únoru v platnost zastřešující dohoda mezi EU a USA, která upravuje standardy ochrany údajů pro předávání údajů mezi EU a Spojenými státy v rámci spolupráce v oblasti prosazování práva.

Ochrana práv a boj proti diskriminaci

Boj proti trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům online i offline

Téměř dva roky od přijetí kodexu chování EU proti nezákonným nenávistným projevům online nyní internetové společnosti na nezákonný obsah reagují rychleji a účinněji a v souladu s právem EU.

Během roku 2017 Komise úzce spolupracovala s židovskými a muslimskými komunitami v EU a s dalšími organizacemi, které bojují proti rasismu, diskriminaci a všem formám nesnášenlivosti. Naslouchala obavám a informovala o opatřeních EU.

Komise rovněž poskytla cílené financování EU a v rámci skupiny EU na vysoké úrovni pro boj proti rasismu vypracovala operativní pokyny zaměřené na podporu obětí a na proškolení policie a soudců v otázce odhalování trestných činů z nenávisti. Dne 6. prosince se vnitrostátní orgány dohodly na základních zásadách pro zaznamenávání údajů o trestných činech z nenávisti, jež byly vypracovány ve spolupráci s Komisí a Agenturou Evropské unie pro základní práva.

Uplatňování Listiny základních práv Evropské unie

V květnu 2017 byla zveřejněna zpráva o uplatňování Listiny základních práv EU v roce 2016. V říjnu Rada přijala ke zprávě závěry, podle kterých byla ochrana některých práv v předchozím roce v návaznosti na přijetí řady právních nástrojů posílena. Tyto nástroje se týkaly presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem, právní pomoci a procesních záruk pro děti, jakož i komplexního souboru pravidel pro ochranu údajů, jež v EU začnou platit od 25. května 2018 a která občanům pomohou převzít opět kontrolu nad jejich osobními údaji.

Dne 7. prosince předala Komise Soudnímu dvoru Evropské unie věc Maďarska kvůli zákonu o nevládních organizacích financovaných ze zahraničí a zákonu o vysokoškolském vzdělávání, aby zajistila dodržování Listiny základních práv Evropské unie.

Boj proti diskriminaci

V roce 2017 EU nadále bojovala proti diskriminaci a realizovala seznam opatření pro posílení rovnosti lesbických, gay, bisexuálních, transgender a intersexuálních osob. K důležitým úspěchům patří kampaň We All Share the Same Dreams (Všichni máme stejné sny) a přijetí charty pro rozmanitost a začlenění zaměstnanců Komise.

Přezkum rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů v polovině období posuzoval pokrok, jehož členské státy dosáhly při zlepšování života největší národnostní menšiny v Evropě. Ukazuje, jak se situace Romů od roku 2011 pomalu zlepšuje, zároveň však zdůrazňuje, že až 80 % romské populace je nadále ohroženo chudobou.

Boj proti násilí na ženách

EU v roce 2017 podnikala kroky na zvýšení informovanosti o násilí páchaném na ženách a dívkách ve všech členských státech. Kampaň financovaná EU s názvem NON.NO.NEIN vybízí každého, muže i ženy, aby se násilí na základě pohlaví postavili.

V červnu EU podepsala Istanbulskou úmluvu. Tato mezinárodní smlouva je první evropskou dohodou, jež stanoví právně závazné normy pro prevenci násilí vůči ženám a domácího násilí, ochranu obětí a potrestání pachatelů.

Zajištění práv osob se zdravotním postižením

Jak v průběhu roku ukázala zpráva o aktuálním stavu provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením od roku 2010, pokročilo se ve všech osmi prioritních oblastech (přístupnost, zapojení do společnosti, rovnost, zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava, sociální ochrana, zdraví a vnější činnost).

Zmínit lze např. návrh Komise na Evropský akt přístupnosti. Jedná se o směrnici, jež je vstřícná vůči podnikům a zajišťuje lepší přístupnost některých každodenních výrobků a služeb, jako jsou mobilní telefony, počítače, e-knihy, elektronické obchodování a bankovní služby. V roce 2017 přijal Parlament svou zprávu o návrhu a Rada přijala obecný přístup.

Aby mohly postižené osoby snadněji cestovat v rámci Evropské unie, zkouší EU v rámci pilotního projektu v Belgii, Estonsku, Itálii, Rumunsku, Slovinsku, Finsku a na Maltě a Kypru fungování evropského průkazu osob se zdravotním postižením. V uvedených zemích poskytuje průkaz lidem s postižením rovný přístup k některým výhodám v oblasti kultury, volného času, sportu a dopravy. V roce 2017 byly vydány první průkazy.

Občanství Evropské unie

Zpráva o občanství EU za rok 2017 představuje opatření zaměřená na to, aby občané mohli plně využívat svých práv při práci, studiu, na cestách nebo při účasti ve volbách.

Ochrana spotřebitelů

Unijní systém rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky, který umožňuje rychlou výměnu informací mezi členskými státy EU a dalšími zeměmi, které jsou součástí systému, nadále chránil zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Během roku takto bylo 31 vnitrostátním orgánům zapojeným do tohoto systému rozesláno 2 201 oznámení o nebezpečných výrobcích a 3 952 příslušných reakcí.

Podobně funguje systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva, který umožňuje členským státům EU a dalším zemím nepřetržitě si vyměňovat informace o hrozbách pro bezpečnost potravin a společně na ně reagovat. Výroční zpráva za rok 2016, vydaná v březnu 2017, dokumentovala úspěšnost integrovaného přístupu EU k bezpečnosti potravin. Tento přístup bude dále posílen na základě zkušeností získaných z případu kontaminace fipronilem, k němuž došlo v létě. Na ministerské konferenci pořádané Komisí dne 26. září 2017 se členské státy a Komise dohodly na řadě konkrétních opatření, jež posílí aktivity EU v oblasti boje proti podvodům v potravinářství a protiprávní činnosti ohrožující bezpečnost potravinového řetězce.

EU podniká kroky v zájmu řešení problému dvojí kvality potravin v EU. V září Komise vydala pokyny, které vnitrostátním orgánům pomohou v boji s nekalými obchodními praktikami.

Komise poskytla členským státům 1 milion EUR na financování studií a na donucovací opatření. Další 1 milion EUR poskytla Společnému výzkumnému středisku na vypracování a realizaci harmonizované metodiky testování. Souběžně vede konstruktivní dialog s odvětvím a všemi hlavními zainteresovanými subjekty. Výrobci a jejich sdružení se rovněž zavázali k vypracování kodexu chování.

Úřady na ochranu spotřebitelů v EU a Komise v roce 2017 nadále usilovaly o obranu zájmů spotřebitelů v souvislosti s emisním skandálem koncernu Volkswagen, který společně vyzvaly k urychlené opravě všech dotčených vozů a k uplatňování dalších opatření na podporu zvýšení důvěry.

V březnu Komise předložila akční plán, který spotřebitelům usnadní přístup k rozmanitější škále finančních služeb v celé EU. Rovněž pracuje na změně nařízení o přeshraničních platbách s cílem snížit poplatky za platby v jiných měnách než euru. Kromě toho připravuje zásady kvality internetových stránek, které srovnávají finanční produkty, a dokončuje opatření usilující o transparentní cenotvorbu pojištění v autopůjčovnách.

I na drobných nárocích záleží

Díky revidovaným pravidlům, která začala platit v průběhu roku, je evropské řízení o drobných nárocích rychlejší a levnější. Pravidla se nyní týkají nároků do výše 5 000 EUR (dříve 2 000 EUR) a celý proces zjednodušují.

Ochrana spotřebitelů na internetu

Stále větší význam elektronického obchodu a nárůst internetových obchodů a služeb přinesly nové úkoly v oblasti vymáhání zákonů na ochranu spotřebitele. V prosinci bylo přijato nové nařízení, jež dává vnitrostátním orgánům silnější pravomoci k potírání nezákonných praktik online, jež se vyskytují v rámci jednotného trhu. Zavádí celounijní koordinaci postupů pro účinný a jednotný boj proti těmto praktikám nadnárodních obchodníků. Nařízení nabude účinku dne 17. ledna 2020.

Jednání pokročilo u dvou důležitých návrhů ohledně smluvních pravidel: jeden se týká poskytování digitálního obsahu a druhý prodeje zboží na internetu. V říjnu předložila Komise pozměněný návrh zajišťující jednotný přístup k prodeji zboží online a offline. Rozšířil oblast působnosti druhé iniciativy od prodejů zboží online na všechny takové prodeje. Oba návrhy budou chránit spotřebitele nakupující zboží nebo digitální obsah.

Kontrola účelnosti předpisů na ochranu spotřebitele

Květnová kontrola účelnosti spotřebitelského práva EU ukázala, že ačkoliv občané v EU požívají silných práv, stále je v oblasti ochrany spotřebitelů na jednotném trhu co zlepšovat. Toho lze dosáhnout zejména větší informovaností o stávajících právech a zajištěním jejich účinného vymáhání.

rescEU

Několikrát byly uvolněny prostředky z Fondu solidarity Evropské unie na poskytnutí pomoci Itálii, Spojenému království, Kypru a Portugalsku, které v letech 2015, 2016 a 2017 postihly přírodní katastrofy.

Jen v roce 2017 v Evropské unii zahynulo při přírodních katastrofách více než 200 lidí a bylo zničeno přes 1 milion hektarů lesa. V reakci na častější přírodní katastrofy, které postihly členské státy v posledních letech, navrhla Komise v listopadu posílit mechanismus civilní ochrany EU pomocí nového systému rescEU, jehož cílem je zvýšit celkovou schopnost reagovat na katastrofy.

Systém vytvoří rezervu vlastních kapacit Evropské unie a podpoří sdružování pomoci v rámci Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany. Jeho cílem je rovněž posílit investice do prevence a připravenosti. Tento návrh pečlivě vyvažuje solidaritu v rámci EU a odpovědnost členských států a přispívá k dosažení cíle „Evropa, která chrání“.

Evropský program pro migraci

V roce 2017 Evropská komise pokračovala v provádění evropského programu pro migraci a navrhovala opatření k řešení stávajících problémů. Také se snažila poskytnout Evropské unii nástroje pro lepší řízení migrace ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, zejména v oblastech nelegální migrace, hranic, azylu a legální migrace.

Ochrana osob v nouzi

Od roku 2015 přispěly řecké a italské orgány za pomoci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a operace Sophia k záchraně více než 620 000 lidských životů ve Středozemním a Egejském moři. S pomocí tureckých orgánů a NATO rozbíjí EU zločinné převaděčské sítě působící v centrálním Středomoří a Egejském moři.

V roce 2017 byla udělena mezinárodní ochrana celkem 313 050 žadatelům o azyl.

V průběhu roku Komise předložila několik zpráv o pokroku týkajících se opatření přijatých v rámci evropského programu pro migraci, jejichž cílem bylo dosáhnout stabilizace toků a lepší správy vnějších hranic EU. Nejčastějším předmětem zpráv byly relokace a přesídlování, provádění prohlášení EU a Turecka, operace Evropské pohraniční a pobřežní stráže a rámec pro migrační partnerství. Tyto zprávy prokázaly, že bylo dosaženo významného pokroku ve všech oblastech, a stanovily další postup.

Nad rámec doplňkových záruk navrhovaných v rámci reformy společného evropského azylového systému Komise v dubnu vytyčila také prioritní opatření na ochranu migrujících dětí. Jedno z těchto prioritních opatření zahrnuje integraci dětí v nové zemi vstupu, mimo jiné zajištěním řádného zjištění totožnosti, dobrých podmínek přijetí a přístupu ke vzdělávání.

Relokace a přesídlování

Většina členských států EU v současné době provádí relokace v rámci EU s cílem zmírnit tlak na Řecko a Itálii. V listopadu Komise představila svou nejnovější zprávu o pokroku při provádění evropského programu pro migraci. Ve srovnání s předchozím rokem počet osob relokovaných v roce 2017 významně vzrostl, což je důkazem toho, že princip relokace funguje, pokud všechny strany plní své závazky. Jen v roce 2017 bylo relokováno 22 215 osob. Celkem bylo od září 2015 relokováno 33 140 osob, tj. 93 % všech osob způsobilých k relokaci. Z toho 21 704 osob bylo relokováno z Řecka a 11 436 osob z Itálie. Hlavní cíl nouzového režimu, tj. relokace všech způsobilých žadatelů z Řecka a Itálie, je proto dosažitelný. Zatímco většina členských států byla aktivní, pravidelně činila přísliby a relokovala, některé členské státy se tohoto režimu neúčastnily. Komise v roce 2017 zahájila řízení o porušení Smlouvy proti třem členským státům (České republice, Maďarsku a Polsku), které neprováděly rozhodnutí Rady Evropské unie o relokaci z roku 2015, a v prosinci Komise rozhodla, že na tyto členské státy podá žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

Od července 2015 jsou v platnosti programy přesídlování, jejichž cílem je poskytnout zranitelným osobám, které potřebují mezinárodní ochranu, legální a bezpečnou cestu pro vstup do Evropy. V rámci 21 členských států EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska bylo přesídleno více než 26 000 osob. V září Komise vyzvala členské státy, aby v příštích dvou letech (tj. do 31. října 2019) přesídlily nejméně 50 000 dalších osob, které potřebují mezinárodní ochranu, z Jordánska, Libanonu, Turecka a z afrických zemí podél migrační trasy procházející centrálním Středomořím. Celkový počet závazků přijatých do konce roku činil 39 839.

Prohlášení EU a Turecka

Prohlášení EU a Turecka i nadále přinášelo konkrétní výsledky a zajišťovalo účinné řízení migračních toků ve východním Středomoří. Počet přechodů zůstal na přibližně 86 osobách denně, přičemž počet úmrtí podstatně klesl. Jakmile se prohlášení EU a Turecka začalo uplatňovat v praxi, počet příchozích osob se ve srovnání s předchozím stavem snížil o 97 %. Tempo návratových operací vzrostlo a navráceno bylo 2 032 migrantů, z toho 228 Syřanů.

EU a Turecko zrychlily poskytování finanční podpory v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku. Tento nástroj disponoval částkou ve výši tří miliard EUR a celkem bylo vyplaceno 1,85 miliardy EUR. Téměř 1,2 milionu uprchlíků v Turecku obdrželo v roce 2017 podporu prostřednictvím nouzové záchranné sociální sítě a očekává se, že počet podporovaných Syřanů vzroste na 1,3 milionu. Přesídlování podle prohlášení EU a Turecka pokračovalo úspěšně. Do konce prosince 2017 bylo z Turecka do 16 členských států přesídleno více než 11 700 Syřanů.

Navracení a zpětné přebírání

V březnu Komise zdůraznila potřebu posílit politiku EU v oblasti navracení zavedením revidovaného akčního plánu v oblasti navracení a předložením souboru doporučení, jak mohou členské státy při řízeních o navracení postupovat účinněji. V září pak Komise zveřejnila revidovanou příručku k navracení osob. Poskytovat podporu členským státům při navracení nelegálních migrantů je jednou z priorit Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Její činnost přinesla pozitivní výsledky. Tempo návratových operací koordinovaných agenturou postupně rostlo a v roce 2017 bylo provedeno celkem 350 návratových operací.

Boj proti převaděčství migrantů

Nadále se prováděl Akční plán EU proti pašování migrantů, jenž byl přijat v květnu 2015. Evropské středisko pro boj proti převaděčství spadající pod Agenturu Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva poskytlo od svého založení v roce 2016 základní podporu již ve více než 2 000 případech a plnou podporu ve více než 90 případech s vysokou prioritou. V roce 2017 Komise vytvořila síť vnitrostátních kontaktních míst, aby usnadnila strategickou spolupráci mezi členskými státy a sdílení informací a osvědčených postupů v oblasti boje proti převaděčství migrantů.

Záchrana životů na moři a provádění přístupu založeného na „hotspotech“

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž

V roce 2017 začala fungovat Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž. Tato agentura poskytla členským státům v přední linii přes 1 700 příslušníků pohraniční stráže a členů podpůrného personálu. Byl také zřízen rezervní tým odborníků pro rychlé nasazení a rezervy vybavení pro rychlé nasazení, které mohou být mobilizovány v případě potřeby zásahu rychlé reakce na hranicích.

Úloha a činnosti agentury byly posíleny a značně rozšířeny. Jednou z jejích hlavních cílových oblastí je nyní podpora členských států při navracení nelegálních migrantů. Agentura rovněž přispívá k odhalování přeshraniční trestné činnosti a k jejímu předcházení; její další prioritou se stalo posilování spolupráce se třetími zeměmi. Nyní se klade důraz na plné využití jejích účinnějších nástrojů a prostředků.

Hotspoty a podpora poskytovaná Řecku a Itálii

Provádění přístupu založeného na hotspotech (operační a finanční podpora ze strany EU a příslušných agentur EU, jako jsou např. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva) pokračovalo i v roce 2017, a to jak v Řecku, tak v Itálii. Během roku bylo do různých operací v těchto dvou členských státech nasazeno více než 1 000 příslušníků Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu vyslal 153 příslušníků, aby pomohli řeckým a italským orgánům se snímáním otisků prstů, registracemi a bezpečnostními prověrkami. Také Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) poskytla 24 vyslaných příslušníků.

Díky tomuto úsilí se životní podmínky v řeckých hotspotech zlepšily. Itálie se však nadále cítila pod tlakem kvůli vysokému počtu migrantů, srovnatelnému s úrovněmi z předcházejících let, kteří v první polovině roku připluli k jejímu pobřeží přes centrální Středomoří. Komise tuto možnost předvídala, spolu s Evropskou službou pro vnější činnost začala situaci urychleně řešit a v lednu přijala společné sdělení nazvané „Migrace na trase přes centrální Středomoří. Řízení toků, záchrana životů“.

V důsledku sezónně zvýšeného přílivu migrantů Komise v červenci předložila další akční plán na podporu Itálie, který je stejně jako lednové sdělení zaměřen na pět klíčových oblastí: záchrana životů, boj proti převaděčství a obchodování s lidmi v Libyi (také prostřednictvím projektu v hodnotě 46,3 milionu EUR, který je spolufinancován EU), zvýšení spolupráce s klíčovými třetími zeměmi, posílení návratových operací a budování pevnější solidarity v EU.

Správa hranic

Schengen

Na podzim roku 2015 se několik států schengenského prostoru rozhodlo dočasně obnovit kontroly na některých vnitřních hranicích. V květnu 2016 Rada na základě návrhu Komise doporučila, aby Rakousko, Dánsko, Německo, Norsko a Švédsko (státy, které byly obzvláště zasaženy druhotnými pohyby podél západobalkánské trasy) dočasně obnovily kontroly na určitých úsecích svých vnitřních hranic. V souladu se schengenskými pravidly bylo toto doporučení následně třikrát prodlouženo, naposledy v květnu 2017.

Komise se i nadále plně zasazuje o to, aby se EU co nejdříve vrátila k prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Ve svém doporučení ze dne 12. května 2017 o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru Komise státy schengenského prostoru vyzývá, aby upřednostnily jiná opatření, než je dočasné znovuzavedení hraničních kontrol, a to například policejní kontroly.

V září Komise jasně uvedla, že hraniční kontroly prováděné výše zmíněnými pěti státy schengenského prostoru musí být zrušeny do poloviny listopadu. Současně s tím Komise upozornila na pravidla, která musí být dodržena, pokud státy schengenského prostoru uznají dočasné znovuzavedení hraničních kontrol za opodstatněné a nezbytné. Šest členských států schengenského prostoru však oznámilo Komisi svůj záměr zachovat na základě různých ustanovení Schengenského hraničního kodexu dočasné kontroly na vnitřních hranicích. Komise tyto žádosti začala posuzovat koncem roku 2017. V září Komise rovněž navrhla aktualizovat Schengenský hraniční kodex a přizpůsobit jeho pravidla pro znovuzavedení dočasných kontrol na vnitřních hranicích současným potřebám. Cílem je reagovat na vyvíjející se a trvalé závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, avšak zároveň zachovat zásadu, že dočasné kontroly na vnitřních hranicích musí zůstat výjimkou a musí být časově omezeny.

Lepší ochrana vnějších hranic EU

V dubnu vstoupila v platnost nová pravidla, která zajišťují, že všichni cestující překračující vnější hranice EU budou zkontrolováni v příslušných databázích, jako je Schengenský informační systém. Tento systém nyní obsahuje 70 milionů záznamů a v roce 2016 počet jeho konzultací dosáhl 4 miliard. Tím se snižuje riziko, že lidé, kteří představují bezpečnostní hrozbu, včetně navracejících se občanů EU, nepozorovaně překročí hranice.

V roce 2016 Komise navrhla zvýšit účinnost Schengenského informačního systému prostřednictvím zlepšení, která posílí jeho schopnost pomáhat donucovacím orgánům v boji proti terorismu, zlepšovat správu hranic a zajišťovat účinnou výměnu informací mezi členskými státy. V únoru 2018 bude také zaveden systém automatizované identifikace otisků prstů, který pomůže identifikovat pachatele trestných činů a teroristy, kteří vstupují do schengenského prostoru pod falešnou totožností. Komise navrhla evropský systém pro cestovní informace a povolení, jenž by měl umožnit předem provádět bezpečnostní kontrolu cestujících bez vízové povinnosti. Tento systém pomůže identifikovat osoby, které představují riziko, a to ještě než dorazí na hranice EU, zatímco bezvízový styk pro většinu cestujících zůstane zachován. V červnu schválila Rada svůj postoj k tomuto návrhu. Od roku 2020 dále zmodernizuje správu vnějších hranic také nový systém vstupu/výstupu, který bude zaznamenávat osobní údaje státních příslušníků třetích zemí a datum, čas a místo jejich vstupu a výstupu.

Otevření nových legálních cest a zlepšení stávajících řešení legální migrace

V září byla zahájena jednání mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu revize modré karty, která by zlepšila schopnost EU přitáhnout a udržet zájem vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí.

V červenci 2016 Komise navrhla rámec EU pro přesídlování s cílem zavést v této oblasti společnou evropskou politiku, která zajistí řádné a bezpečné cesty do Evropy pro osoby, jež potřebují mezinárodní ochranu. Rada předložila své stanovisko v listopadu 2017 a jednání s Parlamentem byla zahájena v prosinci.

Integrace státních příslušníků třetích zemí

V roce 2017 Komise provedla několik opatření zahrnutých do akčního plánu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. První činnosti vzájemného učení v rámci nově zřízené evropské integrační sítě se uskutečnily v Německu a ve Švédsku.

Komise rovněž v průběhu roku přijala několik iniciativ k mobilizaci zaměstnavatelů a dalších hospodářských a sociálních partnerů. Šlo zejména o iniciativu Zaměstnavatelé společně pro integraci, jež byla zahájena v květnu, následovanou prosincovým prohlášením o evropském partnerství pro integraci. Komise jako součást nové agendy dovedností pro Evropu vypracovala a spustila vícejazyčný online nástroj pro vytvoření dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí, který lze použít pro včasné určení a zjištění dovednostního a kvalifikačního profilu žadatelů o azyl, uprchlíků a dalších migrantů. Tyto iniciativy ukazují, jakými aktivitami Komise, zaměstnavatelé a další sociální partneři podporují integraci uprchlíků a legálně pobývajících migrantů na trhu práce.

Evropský program pro zaměstnanost a sociální inovace a Evropský sociální fond i nadále v průběhu celého roku financovaly opatření s cílem usnadnit integraci uprchlíků a jejich rodin na trhu práce. Na problémy, na které naráží migranti a uprchlíci při integraci, se rovněž intenzivněji zaměřil evropský semestr 2017.

Vízová politika

V prosinci 2017 byl všem bulharským a rumunským občanům poskytnut bezvízový vstup do Kanady. Jedinou třetí zemí s bezvízovým stykem, která neposkytuje reciproční bezvízový styk všem občanům EU, jsou nyní Spojené státy. Komise uvedla ve své poslední, taktéž prosincové zprávě o vízové reciprocitě, že o této záležitosti se Spojenými státy a pěti dotčenými členskými státy (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Polsko a Rumunsko) i nadále jedná.

Pokud jde o uvolnění vízového režimu, v březnu bylo umožněno bezvízové cestování do schengenského prostoru za účelem krátkodobých pobytů do 90 dnů občanům Gruzie a v červnu vstoupil v platnost bezvízový styk pro občany Ukrajiny. V březnu rovněž vstoupil v platnost revidovaný mechanismus pozastavení, o kterém Komise podala zprávu v prosinci. Komise konstatovala, že ačkoliv třetí země stále dodržují požadavky na uvolnění vízového režimu, musí i nadále splňovat požadovaná kritéria, včetně zlepšení řízení nelegální migrace a zlepšení prevence a boje proti organizované trestné činnosti a korupci.

Finanční podpora pro účinné řízení migrace

Fondy EU v oblasti vnitřních věcí jsou důležitými politickými nástroji pro řešení probíhajících výzev souvisejících s migrací. Proto i v roce 2017 zůstala úroveň finanční podpory vysoká. Azylový, migrační a integrační fond (1,4 miliardy EUR) a Fond pro vnitřní bezpečnost (692 milionů EUR) v roce 2017 nadále podporovaly budování kapacit, poskytovaly humanitární, materiální a lékařskou pomoc a pomáhaly rozvíjet operativní spolupráci. Další financování bylo také poskytnuto prostřednictvím vnitrostátních programů členských států (634 milionů EUR v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a 168 milionů EUR v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost).

Kromě toho bylo členským státům poskytnuto více než 743 milionů EUR s cílem umožnit během doby trvání těchto fondů rychlou reakci na naléhavé operativní potřeby. Současně s tím pomáhaly reagovat na zásadní výzvy ve třetích zemích svěřenské fondy a další nástroje vnější činnosti EU.

Sousedství Evropské unie

Evropská politika sousedství je projevem přání EU stavět na společných zájmech s partnerskými zeměmi na východě a jihu a jejího odhodlání spolupracovat v klíčových prioritních oblastech na podporu stability. K těmto prioritním oblastem patří prosazování demokracie, právního státu, dodržování lidských práv a sociální soudržnost.

V roce 2017 byl pro Gruzínce a Ukrajince zaveden bezvízový styk s EU. Mimoto vstoupily v platnost důležité dohody o přidružení mezi EU a Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou, které podnítí reformy a umožní vytvoření zón volného obchodu. EU znovu vyzvala k mírovému urovnání situace na východní Ukrajině, a to úplným provedením minských dohod. Tyto dohody byly uzavřeny v září 2014 a v únoru 2015 a jejich cílem je dosažení udržitelného politického řešení konfliktu na východní Ukrajině při současném respektování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti země. Pokračovaly rovněž sankce vůči Rusku kvůli nezákonné anexi Krymu a Sevastopolu a jeho úloze při destabilizaci Ukrajiny.

EU mimoto podpořila Gruzii, Jordánsko, Moldavsko, Tunisko a Ukrajinu programy makrofinanční pomoci, jež byly doplněny finanční podporou, kterou poskytl Mezinárodní měnový fond. Cílem je pomoci zemím, které jsou geograficky, hospodářsky a politicky blízké EU, překonat hospodářskou nebo finanční krizi.

Pátý summit Východního partnerství, který se konal v listopadu, znovu potvrdil jednoznačné a trvalé odhodlání pokračovat v partnerství, a to jak ze strany EU, tak i ze strany šesti partnerů: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Společné prohlášení ze summitu uvítalo 20 cílů pro rok 2020 jako další postup, pokud jde o zaměření spolupráce na zajištění hmatatelných výsledků ve prospěch lidí. V rámci summitu byla s Arménií podepsána nová komplexní a posílená dohoda o partnerství.

Rusko

EU zachovává omezující opatření vůči Rusku kvůli jeho úloze při destabilizaci Ukrajiny. Tato opatření byla v prosinci 2017 prodloužena a jsou nadále spojena s úplným provedením minských dohod. EU mezitím pokračuje v selektivní spolupráci s Ruskem ohledně témat, jako je zahraniční politika a globální záležitosti, a zintenzivnila svou podporu ruské občanské společnosti a mezilidských kontaktů mezi občany EU a ruskými občany. Hlavní oblastí, které EU věnuje pozornost, je i nadále situace v oblasti lidských práv v Rusku a omezování občanské společnosti.

Jižní sousedství Evropské unie

V průběhu roku pokračovala EU v jednáních o prioritách partnerství, jež se týkají hospodářské a politické spolupráce. Takovéto priority dohodla s Alžírskem a Egyptem.

EU poskytla částku ve výši téměř 170 milionů EUR s cílem chránit migranty, provést migrační strategie a umožnit skutečný dobrovolný návrat a reintegraci v Egyptě, Libyi, Maroku a Tunisku. EU zvýšila také svou podporu pro Tunisko, která mu má napomoci při přechodu k demokracii a hospodářském oživení.

V červenci se EU připojila k partnerství v oblasti výzkumu a inovací ve středomořské oblasti a zavázala se investovat v příštích několika letech částku ve výši až 220 milionů EUR do regionální spolupráce s cílem zlepšit vodní zdroje a potravinářské systémy. Tato zlepšení jsou nezbytná, jelikož stávající vážný nedostatek vody a klesající výnosy zemědělských plodin ovlivňují nepříznivě socioekonomické podmínky a vedou k politické nestabilitě, jež je příčinou krátkodobé migrace. EU se nadále zasazuje o řešení situace v Libyi a o její přechod k demokracii a podporuje úsilí OSN o zprostředkování. V dubnu se zasedání ministrů věnované spolupráci EU a Libye zaměřilo na vzdělávání a zdraví.

V roce 2017 podporovala EU regionální spolupráci se zeměmi v jižním Středomoří prostřednictvím Unie pro Středomoří, Ligy arabských států a nadace Anny Lindhové.

Západní Balkán a proces rozšíření

EU podporovala země západního Balkánu v jejich krocích směrem k integraci do EU. Černá Hora a Srbsko pokračovaly v jednáních o přistoupení. Intenzivní zapojení EU a pokrok v oblasti reforem a demokracie v Albánii a Bývalé jugoslávské republice Makedonii otevřely oběma zemím dveře k dalším krokům směřujícím k integraci do EU. EU mimoto podporovala reformy v Bosně a Hercegovině a Kosovu (tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova). EU podporuje také usmíření a pomáhá zmírnit napětí mezi zeměmi v regionu.

Turecko

V průběhu roku byly vztahy mezi EU a Tureckem poznamenány vážným zhoršením situace v Turecku, pokud jde o právní stát a základní práva. EU dala najevo, že je ochotna pokračovat v dialogu se stabilním, demokratickým a inkluzivním Tureckem. Výsledky přinášelo prohlášení EU a Turecka z roku 2016, což prokazovaly podstatně nižší počty osob překračujících nelegálně hranice přes Egej­ské moře a menší ztráty na životech.

Západní Evropa

EU udržuje trvale vynikající vztahy se zeměmi v západní Evropě, které nejsou členy EU, přičemž Norsko a Švýcarsko patří k jejím hlavním obchodním a investičním partnerům. Vztahy se zeměmi v Evropském hospodářském prostoru (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) se zlepšily a ve vztahu k zahraniční politice a jiným otázkám se usilovalo o užší vztahy s Vatikánem.

Severní Amerika a Latinská Amerika

EU aktivně spolupracovala s novou administrativou ve Spojených státech, mimo jiné během setkání vrcholných představitelů v Bruselu v květnu během první zahraniční návštěvy prezidenta Donalda Trumpa. Zásadním prvkem je i nadále pevná a úzká spolupráce v oblasti bezpečnosti, zahraniční politiky – včetně Severní Koreje, Ruska, Sýrie a Ukrajiny – a boje proti terorismu.

Rok 2017 byl důležitým rokem pro vztahy mezi EU a Kanadou. Všichni občané EU mohou nyní cestovat do Kanady bez víza a v září se začala předběžně uplatňovat dohoda o volném obchodu s Kanadou.

V době změn v celé Latinské Americe usilovala EU o modernizaci a posílení vztahů se svými partnery, včetně Chile, Kuby, Mexika, obchodního bloku Mercosur a zemí v Karibiku. EU rozvíjela prostřednictvím Společenství latinskoamerických a karibských států rovněž své vztahy s celým regionem, a to v řadě oblastí, jež zahrnovaly bezpečnost, obchod, rovnost žen a mužů a parlamentní vztahy. V návaznosti na léta partnerství a spolupráce podporovala EU i nadále mír v Kolumbii.

Čína

Na summitu EU a Číny, který se konal v červnu v Bruselu, byl zaznamenán významný vývoj v oblastech zahrnujících zeměpisná označení, celní spolupráci, státní podporu a závazek provést Pařížskou dohodu o klimatu. Zintenzivnily se výměny ohledně zahraniční politiky a regionálních záležitostí s konzultacemi a diskusemi o Africe, Střední Asii, Afghánistánu, Severní Koreji a Sýrii spolu s bojem proti terorismu a obranou. Jádrem vztahů EU s Čínou bylo i nadále upozorňování na otázku lidských práv.

Asie a Tichomoří

Sdružení národů jihovýchodní Asie

Rok 2017 byl rokem 40. výročí oficiálních vztahů mezi EU a Sdružením národů jihovýchodní Asie. Oblasti spolupráce pro období 2018–2022 byly stanoveny v srpnu na summitu v Manile na Filipínách a zahrnují bezpečnost, obchod, udržitelný rozvoj a mezilidské kontakty.

Blízký východ

Írán

V průběhu roku bylo ve vztazích mezi EU a Íránem dosaženo značného pokroku v oblasti obchodu a investic, energetiky, životního prostředí, vzdělávání, výzkumu, civilní jaderné spolupráce, humanitární pomoci a lidských práv. Tento významný pokrok umožnilo zrušení sankcí souvisejících s jaderným programem. S Íránem byl navázán rovněž pravidelný dialog za účelem konstruktivního zapojení do regionálních záležitostí a na podporu přístupů k řešení regionálních krizí.

Izrael, okupované palestinské území a mírový proces na Blízkém východě

Řešení založené na existenci dvou států bylo v rostoucí míře ohroženo kvůli vývoji na místě, jako je nedosažení nezbytného pokroku, pokud jde o usmíření mezi Palestinci, a rostoucí činnost izraelské vlády při osídlování okupovaného palestinského území, včetně východního Jeruzaléma. V prosinci však Evropská rada znovu potvrdila stanovisko EU podporující řešení založené na existenci dvou států. Na konci roku byly učiněny první kroky směrem k usmíření mezi Palestinci. EU zahájila přezkum způsobů zapojení na místě s cílem zajistit, aby napomáhaly pokroku a dosažení řešení založeného na existenci dvou států.

EU spolu se svými členskými státy, Norskem a Švýcarskem schválila společnou evropskou strategii finanční podpory Palestinců na období 2017–2020, první společný program pomoci v jižním sousedství Evropské unie.

Sýrie

V průběhu roku mobilizovala EU a mezinárodní společenství i nadále syrská krize. V dubnu spolupořádala EU bruselskou konferenci o podpoře budoucnosti Sýrie a celého regionu. Na řešení krize přislíbili účastníci částku ve výši 5,6 miliardy EUR na rok 2017. EU je připravena podpořit obnovu, avšak pouze tehdy, bude-li mezi stranami v Sýrii dohodnuto udržitelné a inkluzivní politické řešení konfliktu.

Vztahy mezi EU a Afrikou

EU je nejdůležitějším obchodním a investičním partnerem Afriky, jakož i hlavním zdrojem pomoci Africe. EU je největším poskytovatelem oficiální rozvojové a humanitární pomoci pro tento kontinent. Pátý summit Africké unie a Evropské unie v Abidžanu na Pobřeží slonoviny v listopadu se zaměřil na větší investice do africké mládeže. EU se rovněž těší na spolupráci s tímto kontinentem na základě budoucího rámce po skončení platnosti dohody z Cotonou.

Migrace: přístup EU se řídí lidským rozměrem

V průběhu roku patřila k hlavním prioritám EU i nadále migrace, přičemž velká pozornost byla věnována lidskému rozměru. Počet osob překračujících Středozemní moře a Saharskou poušť se během roku významně snížil. Důvodem je větší spolupráce a koordinace EU s africkými partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi a také koordinace s členskými státy. Námořní mise EU, operace Sophia, pokračovala v operacích proti pašování a ve výcviku libyjské pobřežní stráže. Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku již mobilizoval částku ve výši téměř 3,2 miliardy EUR s cílem vytvářet pracovní příležitosti, zlepšit dovednosti, posílit řízení migrace a zlepšit bezpečnostní podmínky v zemích v zájmu budování jejich ekonomik a vytváření jiných příležitostí, jež omezují touhu migrovat.

Od zavedení rámce pro migrační partnerství bylo dosaženo řady hmatatelných výsledků v pěti subsaharských prioritních zemích: Etiopii, Mali, Nigeru, Nigérii a Senegalu. Značná část této práce se odráží ve zprávě o pokroku, kterou v roce 2017 představila vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová.

Udržitelný rozvoj

EU je největším dárcem rozvojové a humanitární pomoci na světě. Pomoc EU neznamená jen dobročinnost; je to konkrétní investice do lidí. Samotná Komise poskytne mezi roky 2014 a 2020 Africe oficiální rozvojovou pomoc ve výši 31 miliard EUR.

EU prokazovala trvale odhodlání a zaujímala vedoucí postavení při provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 podpisem nového Evropského konsensu o rozvoji. Úsilí o zavedení tohoto nového přístupu do praxe získalo vítanou podporu spuštěním nového evropského plánu vnějších investic, který má v Africe a evropském sousedství vytvořit dodatečné investice ve výši až 44 miliard EUR.

Plán vnějších investic: nový způsob podpory afrických zemí a zemí evropského sousedství

V roce 2017 byl zaveden plán vnějších investic, inovativní přístup k rozvojové pomoci EU. Dne 28. září byla vytvořena jeho hlavní součást, Evropský fond pro udržitelný rozvoj.

Plán bude stimulovat investice v partnerských zemích EU v Africe a regionu sousedství. Bude prosazovat růst podporující začlenění, vytváření pracovních příležitostí a udržitelný rozvoj, a bude se tudíž zabývat rovněž některými příčinami nelegální migrace. S částkou ve výši 4,1 miliardy EUR z rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu má plán podle očekávání do roku 2020 získat investice o objemu více než 44 miliard EUR. Komise vyzvala k přispění i členské státy a ostatní partnery.

V roce 2017 zahájila EU v partnerství s OSN rovněž iniciativu s částkou ve výši 500 milionů EUR k vymýcení všech forem násilí na ženách a dívkách na celosvětové úrovni.

Komise navrhla mandát EU k zahájení formálních jednání o novém partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi po roce 2020.

Politika pomoci na podporu obchodu z roku 2007 byla revidována s cílem přejít k obecnějšímu přístupu založenému na obchodu pro udržitelný rozvoj, který má zvýšit rozvojový dopad hospodářských vztahů s partnerskými zeměmi.

EU jakožto obránce lidských práv

V průběhu roku potvrdila EU znovu svou úlohu vůdčího aktéra na světové scéně v oblasti lidských práv. V červnu zveřejnila EU přezkum akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii (2015–2019) v polovině období. V přezkumu byly určeny oblasti, na něž by měla EU soustředit své úsilí týkající se lidských práv ve třetích zemích ve zbývajícím období provádění stávajícího akčního plánu.

V souladu s prioritami globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie podporovala EU důrazně příznivé prostředí pro nevládní organizace a ochránce lidských práv prostřednictvím dialogů o lidských právech a finanční podpory a na mnohostranných fórech. Během roku pokračoval po celém světě odpor vůči občanské společnosti. EU vystupovala důrazně proti neoprávněnému omezování svobody sdružování a pokojného shromažďování.

Bezpečnost a obrana

V roce 2017 přešla EU rychle k provádění globální strategie v oblasti bezpečnosti a obrany. Zřízeno bylo vůbec první jednotné operační středisko pro vojenské výcvikové a poradenské mise EU. Činnost zahájilo Evropské středisko pro boj proti hybridním hrozbám k zlepšení analýzy a zvýšení kapacit v oblasti hybridních hrozeb (na základě společného sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku z roku 2016 o boji proti hybridním hrozbám) a zintenzivnila se rovněž spolupráce s NATO.

V červnu iniciovala Komise Evropský obranný fond, který bude do roku 2020 investovat částku ve výši 90 milionů EUR do výzkumu a 500 milionů EUR do vývoje průmyslových obranných produktů a technologií. Prostřednictvím tohoto fondu bude rozpočet EU poprvé využit na podporu projektů souvisejících s obranou. Sníží se tudíž riziko zdvojování a bude se prosazovat efektivnost výdajů vlád jednotlivých členských států prostřednictvím spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a společných akvizic.

Zveřejněny byly první výzvy k předkládání návrhů na výzkumné projekty a před koncem roku 2017 byly oznámeny první výzkumné projekty, které budou plně financovány, a to v oblasti bezpilotních systémů a vojenských systémů. Komise navrhla rovněž Program rozvoje evropského obranného průmyslu s částkou ve výši 500 milionů EUR z rozpočtu EU, která je určena na spolufinancování průmyslových obranných produktů a technologií ve fázi jejich vývoje, jako jsou prototypy.

V prosinci, jen šest měsíců po předložení návrhu Komise, schválila Rada Evropské unie obecný přístup. Při probíhající práci v Evropském parlamentu směřuje Evropský obranný fond k tomu, aby byl v plném rozsahu zřízen a od roku 2019 podporoval první projekty.

Vrcholní představitelé 25 členských států uznali potřebu koordinace a spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany a v prosinci zahájili stálou strukturovanou spolupráci v oblasti obrany. To členským státům, které jsou ochotny a schopny tak učinit, umožní rozvíjet společně obranné schopnosti, investovat do společných projektů a zvýšit operační připravenost a příspěvek jejich ozbrojených sil. Schváleno bylo sedmnáct projektů spolupráce včetně týmů rychlé reakce a vzájemné pomoci v oblasti kybernetické bezpečnosti, vojenské pomoci při katastrofách, zvýšení námořní bezpečnosti, zřízení evropského velitelství zdravotnické služby a zřízení kompetenčního centra pro výcvikové mise EU.

Členské státy mimoto poprvé sdílejí své plány výdajů na obranu s cílem lépe určit nedostatky, zajistit větší jednotnost a využít úspor z rozsahu prostřednictvím koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany.

Reakce na humanitární krize a mimořádné události

V roce 2017 přidělila EU přes 1,8 miliardy EUR na na humanitární pomoc a civilní ochranu. Více než 120 milionům osob, které potřebují pomoc, ve více než 80 zemích byla poskytnuta okamžitá pomoc určená na potraviny, přístřeší, vzdělávání, ochranu a zdravotní péči. EU financovala humanitární pomoc ve všech oblastech závažných konfliktů ve světě, od Iráku a Sýrie po Afghánistán, Středoafrickou republiku, Jižní Súdán a Jemen.

V průběhu roku bylo kvůli konfliktům a válce po celém světě násilně vysídleno více než 65,6 milionu osob. Přibližně 90 % ročního rozpočtu EU určeného na humanitární pomoc bylo přiděleno na projekty pomoci těmto uprchlíkům v 56 zemích. EU zvýšila rovněž svou reakci na hrozbu hladu a hladomoru, které čelí miliony lidí v Nigérii, Somálsku, Jižním Súdánu a Jemenu, a v roce 2017 přidělila těmto zemím částku ve výši 326 milionů EUR.

EU pomáhala uprchlíkům a migrantům v Řecku poskytováním pomoci v hotovosti a zajišťováním pronajímaných ubytovacích prostor prostřednictvím programu pomoci při mimořádných událostech v oblasti integrace a ubytování. Nouzová záchranná sociální síť, vůbec největší humanitární program EU, pomohla více než 1,1 milionu nejzranitelnějších uprchlíků v Turecku uspokojovat jejich základní potřeby, a to poskytováním předplacených debetních karet.

V roce 2017 přidělila EU více než 6 % svého rozpočtu na humanitární pomoc na programy vzdělávání dětí v humanitárních krizích, oproti 1 % v roce 2015.

Prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU rovněž poskytuje a koordinuje okamžitou pomoc pro osoby v oblastech zasažených katastrofami v Evropě i po celém světě. Během roku byl tento mechanismus aktivován 32krát, mimo jiné po lesních požárech v Evropě, záplavách v Peru a hurikánech v Karibiku.

Mnohostranná spolupráce

V průběhu roku EU úzce spolupracovala s Organizací spojených národů a podpořila tři priority nového generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese: předcházení konfliktům, udržitelný rozvoj a reformu OSN. Společně jsou EU a její členské státy největšími poskytovateli finančních příspěvků do systému OSN. V souladu se svou globální strategií prosazovala EU silnější globální správu, předcházení konfliktům a mír a provádění klíčových dohod v oblasti změny klimatu a udržitelného rozvoje.

V roce 2017 se dále zintenzivnila spolupráce mezi EU a NATO, a sice v návaznosti na varšavské prohlášení z roku 2016 o vzájemné spolupráci v reakci na společné hrozby. Spolupráce EU a NATO představuje nedílnou součást činnosti EU, která je zaměřena na posílení evropské bezpečnosti a obrany v rámci globální strategie EU. Na podzim se poprvé uskutečnila souběžná a koordinovaná cvičení.

Provádění pozitivní agendy pro Evropu

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2016 představil předseda Komise Juncker pozitivní agendu pro „Evropu, která chrání, posiluje a brání“, kterou Evropský parlament a vedoucí představitelé EU-27 uvítali na summitu, jenž se v září 2016 konal na Slovensku v Bratislavě.

V roce 2017 práce na pozitivní agendě pokračovala a dne 1. března byla zveřejněna bílá kniha o budoucnosti Evropy, která představovala vizi Komise týkající se budoucí EU s 27 členskými státy. V bílé knize jsou určeny hlavní výzvy a příležitosti pro Evropskou unii v příštím desetiletí a je v ní představeno pět možných scénářů vývoje EU do roku 2025 v závislosti na tom, jak se EU rozhodne reagovat. Následně byla zveřejněna řada pěti diskusních dokumentů k zahájení diskuse o otázkách, které budoucnost Evropy ovlivní nejvíce:

• sociální rozměr Evropy,
• využití globalizace,
• prohloubení hospodářské a měnové unie,
• budoucnost evropské obrany,
• budoucnost financí EU.

Dne 25. března se vedoucí představitelé EU-27 sešli v Římě, aby oslavili 60. výročí Římských smluv, jež založily Evropské hospodářské společenství, předchůdce dnešní EU, a aby obnovili své závazky vůči Unii. V Římském prohlášení, které bylo přijato na konci oslav, představili vedoucí představitelé společnou vizi, a sice „učinit Evropskou unii silnější a odolnější prostřednictvím ještě větší jednoty“.

Nyní se naskýtají nové příležitosti zapojit se do širší reformy Evropské unie. Evropská komise spolu s Evropským parlamentem a členskými státy zahájila v celé EU řadu debat o budoucnosti Evropy. Aktivně se zapojily Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský výbor regionů, které v členských státech uspořádaly řadu celostátních a regionálních debat. Diskuse budou pokračovat v parlamentech, městech i regionech a vyvrcholí na zvláštním summitu vedoucích představitelů EU-27, jenž se uskuteční dne 9. května 2019 v rumunské Sibini.

Plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie

Ve svém projevu o stavu Unie v září 2017 nastínil předseda Komise Juncker svou vizi možného vývoje EU do roku 2025. V zájmu nasměrování reformního programu stanoveného v projevu navrhl plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie. Komise přijala řadu konkrétních iniciativ v oblasti obchodu, prověřování investic, kybernetické bezpečnosti, průmyslu, dat a demokracie. Předseda Komise Juncker a její první místopředseda Frans Timmermans rovněž navrhli nová pravidla financování politických stran a politických nadací, která mají zajistit, aby financování lépe zohledňovalo demokratická rozhodnutí občanů ve volbách do Evropského parlamentu prostřednictvím větší transparentnosti, lepší demokratické legitimity a silnějšího prosazování práva.

V návaznosti na dynamiku obnoveného optimismu a ambicí stanoví plán opatření, jichž má být dosaženo do konce pětiletého mandátu Komise, spolu s iniciativami s dlouhodobějším výhledem, které budou formovat EU do roku 2025. K milníkům na této cestě patří důvěryhodná strategie rozšíření pro přednostní kandidátské země EU na západním Balkáně, zajištění toho, aby budoucí rozpočet Unie odpovídal cílům EU a aby mohla EU splnit své sliby, a návrh na zřízení funkce evropského ministra hospodářství a financí.

V zájmu dokončení práce na deseti politických prioritách předsedy Komise Junckera a na pomoc při formování budoucí EU objasnila Komise klíčové iniciativy pro příští rok ve svém pracovním programu na rok 2018. Tento program byl vypracován po konzultaci s Parlamentem a Radou Evropské unie v rámci interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů. Vedoucí představitelé EU schválili rovněž novou agendu lídrů, která by měla usměrňovat činnost Evropské rady do konce stávajícího legislativního cyklu v roce 2019.

Pracovní program Komise zahrnuje konkrétní návrhy na provedení akčního plánu pro oběhové hospodářství na podporu zaměstnanosti a růstu a k dokončení jednotného digitálního trhu, energetické unie, unie kapitálových trhů, hospodářské a měnové unie, bankovní unie a bezpečnostní unie.

Do konce roku bylo dosaženo pokroku s ohledem na řadu opatření souvisejících s plánem. V září se členské státy na digitálním summitu v Tallinu v Estonsku dohodly na dokončení jednotného digitálního trhu do roku 2018. Na listopadovém summitu ve švédském Göteborgu byl schválen evropský pilíř sociálních práv, který podporuje spravedlivé a řádně fungující trhy práce. V prosinci stanovila Komise plán prohloubení hospodářské a měnové unie, který zahrnuje konkrétní kroky, jež mají být podniknuty v příštích osmnácti měsících. Komise navrhla rovněž politický plán ke schválení komplexního balíčku opatření v oblasti migrace do června 2018. Na summitu pod názvem Jedna planeta, který se v prosinci konal ve Francii v Paříži při příležitosti druhého výročí podpisu Pařížské dohody o změně klimatu, podnikla EU kroky k financování opatření v oblasti klimatu.

Evropský parlament

Dne 17. ledna 2017 byl novým předsedou Evropského parlamentu zvolen Antonio Tajani. Parlament se v průběhu roku zabýval celou řadou politických otázek, včetně obnoveného a rozšířeného Evropského fondu pro strategické investice, požadavků na přístupnost výrobků a služeb, kontroly palných zbraní a opatření v boji proti terorismu, reformy azylového systému a systému legální migrace, systému vstupu/výstupu založeného na inteligentních hranicích, reformy autorského práva a telekomunikačního trhu, předcházení zeměpisnému blokování a reformy systému EU pro obchodování s emisemi a vypracování pravidel energetické účinnosti a trhu s elektřinou.

K významným hostům, kteří v roce 2017 navštívili Parlament, patřil generální tajemník OSN António Guterres, rakouský prezident Alexander Van der Bellen a německý prezident Frank-Walter Steinmeier, kteří si oba zvolili Evropský parlament pro jednu ze svých prvních oficiálních návštěv. Parlament navštívil rovněž kanadský premiér Justin Trudeau a předseda Komise Africké unie Moussa Faki Mahamat.

Evropská rada

Evropská rada zvolila svým předsedou na období od 1. června 2017 do 30. listopadu 2019 znovu Donalda Tuska.

V únoru uspořádala Evropská rada neformální zasedání ve Vallettě na Maltě, na němž byly projednány vnější aspekty migrace a trasa přes centrální Středomoří. Jarní zasedání Evropské rady se zaměřilo na hospodářství, a zejména na jednotný trh a obchod.

Dne 29. března oznámilo Spojené království podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii oficiálně svůj záměr vystoupit z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii. O měsíc později přijala Evropská rada na zvláštním zasedání ve formátu 27 ostatních členských států politické pokyny objasňující přístup EU k jednáním o brexitu. V pokynech byl stanoven cíl schválit opatření k zajištění „spořádaného vystoupení“ Spojeného království v první fázi jednání, než bude ve druhé fázi společně dohodnut rámec budoucích vztahů. V květnu přijala Rada pro obecné záležitosti rozhodnutí, kterým se tyto pokyny přeměňují na podrobné směrnice pro jednání a kterým se Komise zmocňuje k jednání se Spojeným královstvím jako vyjednávač EU. Jednání byla zahájena v červnu pod vedením hlavního vyjednávače Michela Barniera, který předsedá pracovní skupině Komise pro jednání podle článku 50 se Spojeným královstvím.

V červnu byl zopakován závazek posílit spolupráci EU v oblasti bezpečnosti a obrany a vedoucí představitelé se shodli na nutnosti zahájit inkluzivní a ambiciózní stálou strukturovanou spolupráci.

V říjnu se uskutečnilo řádné zasedání Evropské rady za účelem projednání migrace, digitální ekonomiky, bezpečnosti a obrany a vnějších vztahů. Vedoucí představitelé posoudili rovněž pokrok při provádění Bratislavské agendy a schválili novou agendu lídrů, která by měla usměrňovat činnost Evropské rady do konce stávajícího legislativního cyklu v roce 2019. Dále byla na říjnovém zasedání Evropské rady ve formátu 27 členských států posouzena jednání o vystoupení Spojeného království, přičemž se dospělo k závěru, že dosud nebylo dosaženo dostatečného pokroku. Evropská rada vyzvala 27 členských států, spolu s vyjednávačem EU, k zahájení vnitřních přípravných diskusí o možných přechodných opatřeních a o rámci budoucích vztahů se Spojeným královstvím.

Další neformální zasedání hlav států a předsedů vlád, týkající se otázek vzdělávání a kultury, se konalo v listopadu ve švédském Göteborgu. Před tímto zasedáním předložila Komise sdělení o „posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“, v němž představila vizi týkající se dosažení evropského prostoru vzdělávání. Tento první sociální summit po dvaceti letech vedoucím představitelům EU umožnil potvrdit jejich ambici posílit sociální rozměr EU, jakož i diskutovat o budoucnosti vzdělávání a kultury. Během summitu Parlament, Rada a Komise vyhlásily a podepsaly evropský pilíř sociálních práv, jehož cílem je posílení pravidel a právních předpisů vymezujících sociální politiku EU, zajištění účinnějších práv občanů a podpora spravedlivých a řádně fungujících trhů práce a systémů sociálního zabezpečení.

Na svém posledním zasedání v roce 2017 v prosinci se Evropská rada vrátila k otázkám obrany, sociální agendy, vzdělávání a kultury. Rada uvítala zahájení stálé strukturované spolupráce a určila priority pro realizaci výsledků sociálního summitu v Göteborgu. V rámci agendy lídrů hlavy států a předsedové vlád diskutovali o vnějších i vnitřních rozměrech migrace. Na eurosummitu, který se konal v inkluzivní podobě za účasti 27 členských států, projednali vedoucí představitelé také otázky související s hospodářskou a měnovou unií a bankovní unií. V uvedeném formátu zasedala rovněž Evropská rada, která přijala pokyny, jež potvrdily hodnocení Komise, že v první fázi jednání se Spojeným královstvím o vystoupení bylo dosaženo dostatečného pokroku, aby bylo možno přejít k druhé fázi jednání o přechodných opatřeních a budoucích vztazích.

Rada Evropské unie

Malta a Estonsko zastávaly poprvé rotující předsednictví Rady Evropské unie. V prvním pololetí se Malta zaměřila na migraci, bezpečnost, sociální začleňování, jednotný trh a politiku sousedství a námořní politiku EU. Ve druhém pololetí věnovalo Estonsko zvláštní pozornost digitální Evropě a inovacím.

Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský výbor regionů

V roce 2017 se Evropský hospodářský a sociální výbor zapojil aktivně do diskuse o budoucnosti Evropy, přijal usnesení k bílé knize Komise a uskutečnil vnitrostátní debaty v členských státech. V červnu uspořádal výbor rovněž každoroční Dny občanské společnosti, které se zaměřily na poskytnutí silného podnětu občanské společnosti k úvahám o budoucnosti Evropy.

V červenci 2017 byl předsedou Evropského výboru regionů zvolen Karl-Heinz Lambertz. V průběhu roku uskutečnil výbor na radnicích řadu akcí s občany na téma budoucnosti Evropy, které vyvrcholily 29 akcemi ve všech členských státech během Evropského týdne regionů a měst v říjnu. Výbor uspořádal rovněž osmou evropskou konferenci o veřejné komunikaci, která byla věnována zlepšení komunikace vlád s občany a zvýšení informovanosti o politikách EU.

Dokončení programu zlepšování právní úpravy

Když se v roce 2014 ujala funkce Junckerova Komise, rozhodla se zaměřit na záležitosti, u nichž je nejlepší možností řešení na úrovni EU a kde nejsou účinná řešení na vnitrostátní nebo místní úrovni. To znamenalo snížit počet iniciativ v ročních pracovních programech v porovnání s předchozími Komisemi o více než 80 %. K dosažení lepších výsledků a v zájmu lepší reakce na potřeby občanů zpřístupnila Komise tvorbu politik a právních předpisů a pozorněji naslouchá lidem. V každé fázi procesu tvorby politik a legislativního procesu se přitom využívají veřejné konzultace a zvláštní nástroje pro poskytování zpětné vazby.

Program zlepšování právní úpravy znamená vytváření a hodnocení politik a právních předpisů EU transparentním způsobem, s využitím podkladů, jakož i názorů občanů a zúčastněných subjektů.

Zlepšování právní úpravy je základem veškeré činnosti Komise a zajišťuje, aby EU dělala jen to, co je nezbytné a co dělá dobře. Kromě každoročního omezení počtu prioritních iniciativ to znamená věnovat trvalou pozornost stávajícímu právu EU, zajistit jeho vhodnost pro daný účel a v případě potřeby právní předpisy zrevidovat, zrušit či zjednodušit. K tomuto procesu může přispět každý tím, že své názory na možnosti zlepšení stávajících právních předpisů EU sdělí prostřednictvím on-line nástroje.

Program pro účelnost a účinnost právních předpisů má určit možnosti zjednodušení právních předpisů a snížení zbytečných výdajů. Pokaždé, když Komise navrhuje revizi existujícího právního předpisu, ověřuje, zda jej lze zjednodušit, a veškeré zbytečné náklady jsou odstraněny. Výsledky v rámci každé z deseti politických priorit Junckerovy Komise lze sledovat prostřednictvím srovnávacího přehledu programu REFIT, který rovněž ukazuje, jak Komise zohlednila doporučení odborníků a zúčastněných subjektů. Dosud bylo v návaznosti na 280 návrhů veřejnosti na zajištění větší účinnosti a efektivnosti právních předpisů EU přijato 69 stanovisek.

Výbor pro kontrolu regulace je nezávislý subjekt, který kontroluje kvalitu posouzení dopadů a hodnotící činnosti. V roce 2017 pokračoval ve své činnosti, posílil monitorování, kvantifikaci a poskytování poradenství partnerům z Komise a rozvíjel pravidelné informační činnosti ve spolupráci s ostatními orgány a subjekty pro kontrolu regulace.

K pracovnímu programu Komise na rok 2018 bylo připojeno sdělení nazvané „Dokončení programu zlepšování právní úpravy: Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků“, které hodnotí dosavadní pokrok a stanoví další kroky, jež Komise zamýšlí učinit. Rozsáhlejší zapojení veřejnosti, systematické hodnocení, kvalitní posouzení dopadů a větší důraz na kontrolu účelnosti právních předpisů přinesly lepší hodnocení nových návrhů i existujících právních předpisů. To tvůrcům politik i zúčastněným subjektům pomohlo argumentovat na základě důkazů a očekávaných dopadů.

Pracovní skupina pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“

K dokončení práce na programu zlepšování právní úpravy zřídil předseda Komise Juncker dne 14. listopadu 2017 oficiálně pracovní skupinu pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“. Pracovní skupina, které předsedá první místopředseda Komise Frans Timmermans, bude vydávat doporučení ohledně možného lepšího uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality, aby bylo zajištěno, že EU jedná pouze tehdy, je-li tím dosaženo přidané hodnoty. To znamená zaručit, aby byla rozhodnutí přijímána co nejblíže občanovi – na celostátní, regionální nebo místní úrovni, ledaže by bylo účinnější opatření na úrovni EU. Znamená to rovněž zajistit, aby regulace nepřesahovala to, co je nezbytné. Pracovní skupina určuje oblasti politiky, v nichž mohou výsledků dosáhnout efektivněji členské státy, a způsoby lepšího zapojení regionálních a místních orgánů do tvorby a provádění politik EU.

Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů

V roce 2017 uplatňovaly Parlament, Rada a Komise novou interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů. Po přijetí dohody v roce 2016 se tyto tři orgány poprvé dohodly na společném prohlášení o seznamu 58 legislativních priorit EU na rok 2017. Iniciativy se zaměřily na zaměstnanost, růst a investice, sociální rozměr EU, bezpečnostní a migrační politiku EU, jednotný digitální trh a ambiciózní řešení v oblasti energetické a klimatické politiky.

Z celkem 58 iniciativ představených Komisí jich do konce roku bylo po schválení Parlamentem a Radou provedeno 28. K těmto prioritám patří obnovení a rozšíření Evropského fondu pro strategické investice a nová pravidla pro předcházení praní peněz. Tento celkový počet zahrnuje iniciativy, které byly schváleny politicky, přičemž konečné formální kroky v rámci legislativního procesu budou dokončeny počátkem roku 2018.

V prosinci přezkoumali předsedové Komise, Parlamentu a Rady dosažený pokrok a schválili 31 dalších priorit pro užší spolupráci při řešení hlavních problémů, před nimiž stojíme. Jelikož do příštích voleb do Evropského parlamentu zbývá osmnáct měsíců, toto účinné stanovování priorit prokazuje, co může EU učinit pro své občany v podstatných záležitostech.

V průběhu roku zahájila Komise s Parlamentem a Radou formální jednání o významném legislativním návrhu na sladění více než 160 stávajících právních předpisů s Lisabonskou smlouvou. To zahrnuje staré právní předpisy, které je nutno aktualizovat k zajištění jednotného provádění v členských státech, a rovněž to zohledňuje technický a vědecký pokrok.

Všechny tři orgány začaly mimoto jednat o kritériích, která (budou-li schválena) pomohou snáze rozlišovat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, což jsou dva druhy zmocnění, které nabízí Lisabonská smlouva. Společně vytvořily interinstitucionální rejstřík aktů v přenesené pravomoci, jenž byl oficiálně spuštěn 12. prosince a který bude poskytovat úplné informace a zajistí transparentnost všech kroků v životním cyklu aktu v přenesené pravomoci.

Kontrola uplatňování práva EU

Aby mohli občané a podniky využít plně výhod plynoucích z práva EU, je nezbytné, aby členské státy provedly směrnice EU ve vnitrostátních právních předpisech ve lhůtách, k jejichž dodržení se zavázaly, a aby uplatňovaly právo EU správně.

V červenci přijala Komise výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU, v níž byly vyzdviženy hlavní tendence v roce 2016. V této zprávě bylo zaznamenáno zvýšení počtu otevřených případů porušení Smlouvy v porovnání s předchozím rokem o 21 %. Na konci roku 2017 bylo proti 28 členským státům vedeno více než 1 500 otevřených řízení o porušení Smlouvy, naproti tomu na konci roku 2013 to bylo 1 300 případů.

V souladu se svým sdělením „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“, které bylo přijato v prosinci 2016, zvýšila Komise své úsilí o uplatňování, provádění a prosazování práva EU. Komise bude zejména využívat plně systém finančních sankcí v případech, kdy členské státy neprovedou směrnici ve vnitrostátním právu ve stanovené lhůtě.

Možnost občanů podílet se na tvorbě právních předpisů EU

V rámci programu zlepšování právní úpravy mají nyní občané více možností, jak přispět k tvorbě právních předpisů EU. V únoru 2017 byl pro občany a zúčastněné subjekty spuštěn nový internetový portál, na němž mohou vyjádřit své názory během celého cyklu tvorby politik. U nových iniciativ je od prvních nápadů uvedených v plánech až po legislativní návrhy získávána zpětná vazba, která je neprodleně zveřejňována na internetu, což zvyšuje transparentnost. Během roku zavítalo na část portálu věnovanou zpětné vazbě téměř půl milionu návštěvníků.

Transparentnost a odpovědnost

Postup projednávání ve výborech

K zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti navrhla Evropská komise reformu systému projednávání ve výborech, jehož prostřednictvím členské státy EU kontrolují, jak Komise provádí právo EU. Tato reforma jim uloží povinnost zaujímat jednoznačná stanoviska, a převzít tudíž větší politickou odpovědnost, vyžaduje-li se jejich stanovisko k citlivým rozhodnutím.

Společný rejstřík transparentnosti

Ve stávajícím rejstříku transparentnosti je uvedeno více než 11 500 subjektů a více než 7 000 z nich se připojilo od doby, kdy Komise přijala v listopadu 2014 nová pravidla, podle nichž je registrace povinná pro ty, kdo se chtějí setkat s jejími významnými činiteli.

V roce 2016 předložila Komise návrh na zřízení povinného společného rejstříku transparentnosti, který zahrnuje Parlament, Komisi a poprvé i Radu. Cílem tohoto návrhu je vytvořit v těchto třech orgánech spolehlivý systém a dosáhnout vysokých standardů transparentnosti. V roce 2017 schválily Parlament a Rada mandáty k vyjednávání a jednání budou zahájena počátkem roku 2018.

Nový kodex chování členů Komise

Nový kodex chování, který stanoví nové standardy a posílí etická pravidla vztahující se na členy Evropské komise, má vstoupit v platnost v únoru 2018 po konzultaci s Parlamentem.

Přístup k dokumentům

V září přijala Komise zprávu za rok 2016 o přístupu k dokumentům, která prokazuje, že občané a organizace toto právo, které je důležitým nástrojem při prosazování transparentnosti, aktivně využívají. Obdrženo bylo více než 6 000 prvních žádostí o přístup k dokumentům. Požadované dokumenty byly zcela nebo částečně zpřístupněny ve více než 81 % případů.

Kontrola rozpočtu EU

Na základě kladného doporučení Rady schválil Parlament v dubnu 2017 s konečnou platností způsob, jakým Komise plnila rozpočet EU v roce 2015.

V červenci předložila Komise integrovaný balíček účetního výkaznictví o rozpočtu EU v roce 2016, v němž jsou shrnuty všechny dostupné informace o příjmech, výdajích, finančním řízení a výkonnosti EU. Zprávy prokázaly, že rozpočet EU přinesl výsledky v souladu s prioritami Komise a že byl plněn řádně. V září vydal Evropský účetní dvůr desátý rok po sobě schvalující osvědčení ohledně roční účetní závěrky EU s konstatováním, že podává věrný a pravdivý obraz. Účetní dvůr mimoto ve všech oblastech výdajů odhalil méně chyb než v předchozích třech letech a poprvé vydal ke konečné celkové odhadované míře chyb výrok s výhradou (nikoli záporný výrok). U přibližně poloviny výdajů EU nedosáhla chybovost úrovně, kterou Účetní dvůr považuje významnou. Na příjmové straně rozpočtu nebyly zjištěny žádné chyby.

Vnitrostátní parlamenty

V červnu byly zveřejněny dvě výroční zprávy: výroční zpráva za rok 2016 o subsidiaritě a proporcionalitě a výroční zpráva za rok 2016 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty.

V roce 2017 bylo od vnitrostátních parlamentů obdrženo celkem 576 stanovisek, včetně 53 odůvodněných stanovisek v rámci mechanismu kontroly subsidiarity obsahujících tvrzení, že legislativní akty, které Komise předložila, nejsou v souladu se zásadou subsidiarity. Komise pokračovala v posilování svého politického dialogu s vnitrostátními parlamenty. Komisaři se s vnitrostátními parlamenty sešli v průběhu roku 217krát, a to buď během návštěv v členských státech, nebo při návštěvách poslanců těchto parlamentů v Bruselu. Členové komise se zúčastnili rovněž řady meziparlamentních schůzí a jiných akcí, na nichž se setkali s poslanci vnitrostátních parlamentů.

Evropský veřejný ochránce práv

V roce 2017 zahrnovala šetření evropského veřejného ochránce práv týkající se údajného nesprávného úředního postupu v orgánech a subjektech Evropské unie horizontální témata, jako je kodex chování komisařů, etický výbor zasedající ad hoc, jmenování zvláštních poradců Komise, transparentnost a složení odborných skupin Komise a vyřizování stížností na porušení práva v rámci systému EU Pilot. Pozornost byla věnována i zvláštním tématům, jako jsou otázky související s výzvou k podávání nabídek, zakázkami, opožděnými platbami, individuálními personálními záležitostmi a přístupem k dokumentům.

Evropská občanská iniciativa

Komise zaregistrovala během roku osm nových iniciativ a potvrdila úspěšný sběr podpisů u jedné iniciativy. V září byl v rámci balíčku týkajícího se stavu Unie předložen návrh na změnu evropské občanské iniciativy k zajištění její větší přístupnosti a uživatelské přívětivosti. Cílem této revize je dosáhnout úplného potenciálu občanské iniciativy jakožto nástroje na podporu demokratické diskuse a umožnit občanům, aby přispěli k agendě EU.

Na základě evropské občanské iniciativy s názvem „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“ se Komise dne 12. prosince zavázala předložit v roce 2018 legislativní návrh za účelem dalšího zvýšení transparentnosti a kvality studií používaných při vědeckém hodnocení látek ze strany Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Co se týká žádosti o zákaz glyfosátu, EU konstatovala, že pro tento zákaz neexistují žádné vědecké ani právní důvody.

Dialogy s občany

V průběhu celého roku 2017 spolupracovala Komise s veřejností prostřednictvím dialogů s občany. Předseda Komise, místopředsedové a všichni komisaři se spolu s četnými poslanci Evropského parlamentu a politiky z jednotlivých zemí zúčastnili během roku 156 dialogů. Vedle toho se uskutečnilo dalších 161 dialogů s občany za účasti vyšších úředníků Komise.

K vrcholům patřily dialogy s předsedou Komise Junckerem a slovinským premiérem Mirem Cerarem ve slovinské Lublani den po přijetí bílé knihy o budoucnosti Evropy v březnu, s prvním místopředsedou Komise Timmermansem ve švédském Stockholmu při příležitosti Dne Evropy v květnu a s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyní Komise Federicou Mogheriniovou a maltským premiérem Josephem Muscatem v Římě v Itálii v předvečer 60. výročí podpisu Římských smluv.

V září se předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani zúčastnil dialogu s občany v italské Nursii spolu s komisařem Tiborem Navracsicsem, zatímco komisařka Corina Crețuová a předseda Evropského výboru regionů Karl-Heinz Lambertz se zúčastnili dialogu v rumunské Bukurešti.

Všech 317 dialogů s občany, které se uskutečnily v průběhu roku, poskytlo občanům i politickým činitelům příležitost k osobním rozhovorům, přičemž zvláštní prioritou byla diskuse o reakcích občanů na bílou knihu o budoucnosti Evropy a o otázkách, které jsou pro ně nejdůležitější, včetně sociální Evropy, zapojení mladých lidí a obavy o ohrožení demokracie a jednoty v EU populisty. Dialogy se uskutečnily ve 160 městech v 27 členských státech a zúčastnilo se jich více než 50 000 osob a dalších 193 000 osob je sledovalo živě na Facebooku.