Investice pro zaměstnanost a růst

Investiční plán pro Evropu

Cílem investičního plánu je odstranit překážky pro investice, zajistit viditelnost a technickou pomoc pro investiční projekty a využívat finanční zdroje účelněji. Pohled na výsledky z roku 2019 ukazuje, že plán měl smysluplný makroekonomický dopad a přinesl lidem a podnikům hmatatelné výhody.

Od začátku svého funkčního období zařadila Junckerova Komise (listopad 2014 – listopad 2019) sociální priority do centra svých činností a diskusí o budoucnosti Evropy. Došlo k významnému pokroku: jelikož v současné době pracuje více než 241 milionů lidí, tj. přibližně o 14 milionů více než v roce 2014, míra zaměstnanosti nikdy nebyla vyšší (73,9 %) a míra nezaměstnanosti je nejnižší od roku 2000. Nezaměstnanost mladých lidí, přestože je stále ještě příliš vysoká, výrazně poklesla, a to z nejvyšší hodnoty 24,1 % v roce 2013 na 14,3 % v listopadu 2019.

Hospodářská a fiskální politika

Evropský semestr

Evropský semestr je roční cyklus koordinace hospodářských a sociálních politik mezi členskými státy, který má podpořit hospodářský růst a vytváření pracovních míst. V rámci tohoto procesu navrhuje Evropská komise Radě každý rok soubor doporučení pro členské státy. Poté, co Řecko v srpnu 2018 opustilo svůj ekonomický ozdravný program, byla doporučení poprvé určena všem 28 členským státům.

Obecným cílem letošních návrhů Komise bylo povzbudit členské státy, aby modernizací svých ekonomik a posílením své odolnosti zvyšovaly svůj růstový potenciál. Vzhledem k současným příznivým ekonomickým podmínkám a globální nejistotě byly všechny členské státy vyzvány, aby upřednostnily reformy, jež podpoří udržitelný růst, který je přínosem pro všechny, spolu s dobře cílenými investičními strategiemi a odpovědnými fiskálními politikami. Doporučení byla přijata Radou v červenci.

Do obsahu těchto doporučení se promítají obecnější priority stanovené v roční analýze růstu a v doporučení týkajícím se hospodářské politiky eurozóny. Doporučení vycházejí z podrobné analýzy zpráv o jednotlivých zemích, které byly zveřejněny v únoru 2019, a z hodnocení národních programů předložených v dubnu. Ve zprávě mechanismu varování bylo určeno třináct členských států, u nichž by měl být proveden hloubkový přezkum s cílem posoudit, zda jsou postiženy nerovnováhou nebo zda jim nerovnováha hrozí. V přezkumech bylo zjištěno, že deset členských států se potýká s nerovnováhou a tři se potýkají s nadměrnou nerovnováhou.

Doporučení pro jednotlivé země se více zaměřují na vytipování investičních potřeb v jednotlivých státech a jejich seřazení podle priorit. Zvláštní pozornost je v nich věnována rozdílům mezi regiony a územími. To je v souladu s důkladnou analýzou investičních potřeb a nedostatků zjištěných u jednotlivých členských států v příslušných zprávách a díky nim si budou státy moci stanovit priority pro čerpání finančních prostředků EU z příštího dlouhodobého rozpočtu EU (2021–2027).

Doporučení zohledňují to, že abychom se vypořádali se současnými i budoucími problémy, naše stále více digitalizované a globalizované ekonomiky vyžadují inteligentnější investice do infrastruktury, inovací, vzdělávání a dovedností a také další opatření k zajištění udržitelných a inkluzivních systémů sociálního zabezpečení pro naše stárnoucí obyvatelstvo.

Evropský semestr rovněž odrážel zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Všechny členské státy obdržely doporučení týkající se dovedností a mnoho z nich obdrželo doporučení provést reformy trhu práce. Další doporučení se zaměřila například na potřebu vytvořit strategie, které by posílily postavení znevýhodněných skupin, jako jsou pracovníci s nízkou kvalifikací, mladí lidé, starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby přistěhovaleckého původu. I když se systémy sociální ochrany zlepšují, stále přetrvávají určité nedostatky v jejich oblasti pokrytí a překážky bránící v přístupu k nim.

Veřejné finance

Zdravé veřejné finance jsou nezbytným základem pro hospodářskou stabilitu a udržitelný růst. Je třeba snižovat dluh a schodky, aby vlády měly k dispozici fiskální rezervu, která umožní zmírnit dopady hospodářského útlumu. Zatímco veřejný dluh v EU nadále klesá, pokrok byl nerovnoměrný a úrovně veřejného dluhu zůstávají v několika členských státech příliš vysoké.

Makroekonomická stabilita je předpokladem růstu, a proto má EU zavedena pravidla a postupy pro zjišťování dluhu a schodků a brání tomu, aby ohrožovaly růst v členských státech. V roce 2019 se nerovnováha v eurozóně nadále oslabovala, ale je třeba přijmout další politická opatření. Analýza Komise v únoru ukázala, že s nerovnováhou se potýká deset členských států a nerovnováha v Řecku, Itálii a na Kypru se považuje za nadměrnou.

Komise ve svých návrzích doporučení pro jednotlivé členské státy stanoví cíle, které jim pomohou dosáhnout jejich střednědobých rozpočtových cílů. Členské státy, které tak mohou učinit, by měly využít fiskální a strukturální politiky k navýšení kvalitních veřejných investic, zejména v oblastech, které zlepšují potenciál hospodářského růstu, jako je vzdělávání a dovednosti, infrastruktura a inovace.

V červnu doporučila Komise Radě ukončit postup při nadměrném schodku v případě Španělska, což znamená, že schodek této země byl trvale snížen pod 3 % hrubého domácího produktu (HDP). V důsledku toho nezůstaly v nápravné složce pravidel EU týkajících se schodku žádné členské státy, zatímco v roce 2011 jich bylo 24.

Současně se Komise zajímala o dodržování pravidel EU týkajících se veřejného dluhu a schodku u několika členských států, aby posoudila, zda je oprávněné zahájit postup při nadměrném schodku. Komise dospěla k závěru, že Belgie, Francie a Kypr pravidla dodržují, avšak v případě Itálie je postup při nadměrném schodku oprávněný. Vzhledem k dodatečnému fiskálnímu úsilí oznámenému italskými orgány v červenci však Komise dospěla k závěru, že již není nutné zahájení tohoto postupu navrhnout.

Komise rovněž adresovala Maďarsku a Rumunsku varování, že se příliš odklonily od svých střednědobých rozpočtových cílů, a doporučila jim, aby přijaly opatření k jejich splnění. Pokud jde o Řecko, dospělo se v mezidobí k závěru, že tato země přiměřeně zahájila své reformy po ukončení programu, i když provádění některých z nich se zřejmě zpomalilo a existovalo riziko, že některé závazky nebudou splněny.

Vyhýbání se daňovým povinnostem snižuje příjmy států, narušuje spravedlivou hospodářskou soutěž a má negativní dopad na růst. Vzhledem k tomu, že evropský semestr spočívá v koordinaci vnitrostátních politik s cílem zajistit konvergenci a silnou, konkurenceschopnou a sociální Evropu, má boj proti agresivnímu daňovému plánování a úsilí o daňovou koordinaci zásadní význam pro ochranu evropských občanů a konkurenceschopnosti Evropy. V důsledku toho vydala Komise doporučení pro několik jednotlivých členských států a pro eurozónu jako celek, aby se vyřešila otázka agresivního daňového plánování.

Unie kapitálových trhů

Stabilní a efektivní kapitálové trhy jsou zásadní pro růst, zaměstnanost a investice. Unie kapitálových trhů, která zahrnuje kombinaci regulatorních a neregulatorních reforem zaměřených na lepší propojení úspor a investic, je nedílnou součástí strategie EU k propagaci těchto oblastí.

Cílem unie kapitálových trhů je posílit evropský finanční systém tím, že zajistí alternativní zdroje financování a více příležitostí pro retailové a institucionální investory. Pro podniky, zejména malé a střední podniky a začínající podniky, to představuje více možností financování, jako je rizikový kapitál a kapitálové trhy. Silná unie kapitálových trhů je rovněž nezbytná jako doplněk bankovní unie pro posílení hospodářské a měnové unie a mezinárodní úlohy eura.

Klade se silný důraz na udržitelné finance, neboť finanční sektor začíná pomáhat investorům, kterým záleží na udržitelnosti, při výběru vhodných projektů a společností. Unie kapitálových trhů pomáhá cílit investice tímto směrem, a přispívá tak k plnění cílů EU v oblasti energetiky, klimatu a životního prostředí.

Díky tomu, že 11 z 13 návrhů nyní bylo schváleno, se unie kapitálových trhů stane skutečnou hybnou silou investic, která bude společnostem v EU poskytovat dodatečné zdroje financování a občanům nabídne více příležitostí spoření pro budoucnost. Šest návrhů má co nejvíce využít jednotného trhu prostřednictvím nových evropských produktů, značek a pasů, pět z nich má zjednodušit pravidla pro společnosti a investory a učinit je přiměřenější a dva z nich mají posílit dohled nad kapitálovými trhy.

V dubnu se Parlament a Rada dohodly na cílených změnách dvou klíčových právních předpisů v oblasti finančních služeb: nařízení o zneužívání trhu a nařízení o prospektu. Změny pravidel o zneužívání trhu mají nalézt lepší rovnováhu mezi omezením byrokracie pro malé podniky a zajištěním integrity trhu a ochrany investorů.

Navrhované změny nařízení o prospektu umožní emitentům v malých a středních podnicích přístup na trh pro růst, aby při přesunu na regulovaný trh (tj. na hlavní burzu) vytvářeli jednodušší prospekt, což může pro rostoucí podniky tohoto typu znamenat významnou úsporu nákladů.

Dalším milníkem na cestě k dosažení unie kapitálových trhů bylo zavedení panevropského osobního penzijního produktu (PEPP), což je dobrovolný režim penzijních úspor, který má nabízet celá řada poskytovatelů finančních služeb v celé EU. Tento režim doplní stávající veřejné a zaměstnanecké systémy důchodového pojištění, které existují vedle stávajících vnitrostátních soukromých penzijních plánů. Nařízení bylo přijato dne 14. června a stane se použitelným za dva roky, kdy by měly být uvedeny na trh první takové produkty.

PEPP nabídne spotřebitelům větší výběr, prospěch z větší konkurence, větší transparentnost a flexibilitu u jednotlivých produktů. Mobilní občané budou moci nadále přispívat do stejného systému bez ohledu na to, kde v Evropské unii pobývají.

Od 31. července vstoupila v platnost nová pravidla, která mají podpořit přeshraniční distribuci investičních fondů. Aktualizovaný rámec tuto distribuci zjednodušuje, urychluje a zlevňuje a v konečném důsledku zintenzivní hospodářskou soutěž mezi investičními fondy. Investoři budou mít k dispozici větší výběr, vyšší hodnotu a vyšší úroveň ochrany.

Bylo rovněž dosaženo dohody o směrnici, která pomůže životaschopným společnostem nacházejícím se ve finančních obtížích, aby mohly být účinně restrukturalizovány a aby poctiví podnikatelé, kteří utrpěli úpadek, dostali další šanci.

V březnu se Evropský parlament a Rada rovněž dohodly na nových pravidlech, která zjednoduší financování malých podniků prostřednictvím kapitálových trhů. Tato pravidla sníží byrokratickou zátěž podniků, které se snaží získat přístup na „trh pro růst malých a středních podniků“, což je nová kategorie obchodního systému, která se zaměřuje na malé emitenty. Bude totiž zaveden přiměřenější přístup k podpoře jejich kótování.

Podpora výzkumu, inovací a technologií

Vědecká excelence a průlomové inovace

V roce 2019 byly z programu EU Horizont 2020 vyčleněny finanční prostředky ve výši 11 miliard eur na podporu výzkumu a inovací.

Vzhledem k rostoucímu hospodářskému významu průlomových a přelomových inovací a na základě rychlého úspěchu pilotní fáze Evropské rady pro inovace budou prostředky na zbývající dva roky této pilotní fáze významně navýšeny. Na období 2019–2020 bylo schváleno financování ve výši přes 2 miliardy eur, které pokrývá celý inovační řetězec: od projektů v rámci nástroje „Pathfinder“ na podporu pokročilých technologií z nekonvenční výzkumné základny, až po finanční nástroj „Accelerator“ na podporu začínajících podniků a malých a středních podniků při vývoji a rozšiřování inovací až do stadia, kdy mohou přilákat soukromé investice.

EU ve vesmíru

Aby se zajistilo, že si EU udrží celosvětově vůdčí pozici v odvětví kosmických technologií, a za účelem podpory konkurenceschopného evropského kosmického průmyslu dosáhly Evropský parlament a Rada Evropské unie v roce 2019 dohody o částečném prozatímním provádění kosmického programu EU na období 2021–2027.

S navrhovaným rozpočtem ve výši 16 miliard eur by program zastřešil celou podporu EU pro vesmír a zvýšil by stávající úroveň financování o více než třetinu. Vycházel by z nových potřeb a dostupných technologií, posílil by přístup Evropy do vesmíru a zavedl evropský přístup k podpoře inovativního a konkurenceschopného kosmického průmyslu.

Galileo, evropský globální družicový navigační systém, je nejpřesnějším dostupným systémem globální družicové navigace. V září dosáhl počet uživatelů systému Galileo, včetně uživatelů chytrých telefonů či tabletů kompatibilních se systémem Galileo, na celém světě odhadem 1 miliardy. Program Copernicus, který je globálně největším poskytovatelem údajů z pozorování Země, pomáhá monitorovat změnu klimatu, řídit zabezpečení hranic a řešit rozsáhlé katastrofy po celém světě. Každý den poskytuje Copernicus 12 terabytů dat, která jsou plně, otevřeně a volně k dispozici k využití pro jednotlivce a podniky, a představuje tedy zlatý důl pro data velkého objemu a zpracování prostřednictvím cloud computingu. Program Copernicus umožňuje od roku 2019 lepší předávání údajů, zejména fotografií, a umožňuje uživatelům snadněji objevovat, stahovat a zpracovávat své údaje díky novým modernizacím služeb pro přístup k datům a informacím.

Obrana a průmysl EU

Tři ze čtyř občanů EU si přejí větší bezpečnost (Eurobarometr, listopad 2018). EU proto posílila své ambice a odhodlání v souvislosti s obrannou unií. V rámci stálé strukturované spolupráce aktivované v prosinci 2017 je sdruženo 25 zúčastněných členských států, které jsou ochotny učinit závaznější přísliby ke spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany a k účasti na nejnáročnějších misích. Bylo již zahájeno celkem 34 projektů, včetně projektů týkajících se vojenské mobility, námořního dohledu a kybernetické bezpečnosti. Komise se účastní jako pozorovatel na pozvání zúčastněných členských států.

Dva pilotní programy Evropského obranného fondu, které mají dohromady rozpočet 590 milionů eur, byly realizovány podle plánu právě v době, kdy přípravná akce zaměřená na obranný výzkum (2017–2019) vstoupila do svého posledního roku. Evropský program rozvoje obranného průmyslu (2019–2020) spolufinancuje spolupráci v oblasti rozvoje obranných kapacit. Jeho pracovní plán byl schválen v březnu a výzvy k předkládání návrhů byly zveřejněny v dubnu.

Investice do regionů, měst a venkovských oblastí

Politika soudržnosti v průběhu roku 2019 nadále podporovala zaměstnanost a růst pomocí tisíců rozsáhlých i menších investic v celé EU. Za posledních pět let získal podporu 1 milion podniků a díky tomu byly vytvořeny statisíce nových pracovních míst. Miliony lidí obdržely pomoc v oblasti odborné přípravy, vzdělávání nebo hledání zaměstnání, jejich domácnosti mají nyní lepší širokopásmové připojení a lidé mohou využívat lepší dopravní infrastruktury a inovací ve zdravotnictví.

Také Evropský fond pro regionální rozvoj pomohl s průmyslovou transformací dvěma členským státům a deseti regionům EU: Litva, Slovinsko, severní a východní Finsko (Finsko), Norra Mellansverige (Švédsko), Greater Manchester (Spojené království), Sasko (Německo), Valonsko (Belgie), Piemont (Itálie), Kantábrie (Španělsko) a Hauts-de-France, Centre-Val de Loire a Grand Est (Francie). Každý z těchto 12 pilotních projektů obdrží grant EU ve výši 300 000 eur na pomoc při realizaci průmyslové transformace a vytvoření strategií rozvoje na základě jejich komparativních silných stránek, tzv. aktiv inteligentní specializace.

Z fondů politiky soudržnosti se také investuje do inovativních začínajících podniků. Například díky poskytnutí 32,5 milionu eur z Evropského investičního fondu, které bylo oznámeno v dubnu, bude fond rizikového kapitálu v Chorvatsku investovat do nových projektů s vysokým růstovým potenciálem v dané zemi. Lepšího přístupu k financování by mělo využít více než 100 začínajících podniků.

Pokud jde o širší perspektivu, v tomtéž měsíci oznámila Komise financování ve výši 4 miliardy eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti pro 25 rozsáhlých infrastrukturních projektů v deseti členských státech. Tyto projekty zahrnují celou řadu oblastí, od přeshraničních plynovodů mezi Bulharskem a Řeckem až po vodohospodářství na Maltě, výzkumná zařízení na jedné univerzitě v Německu a modernizované železniční tratě v severním Portugalsku. Společně s finančními prostředky členských států činí celkové investice do těchto projektů 8 miliard eur.

Zemědělství a rozvoj venkova

Společná zemědělská politika i nadále přispívala k růstu a investicím prostřednictvím podpory životaschopné produkce potravin, udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, modernizace infrastruktury venkova a sociálního začleňování. Do konce třetího čtvrtletí roku 2019 poskytl Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) podporu programům rozvoje venkova na období 2014–2020 ve výši 8 miliard eur. Financování bylo určeno na posílení životaschopnosti a konkurenceschopnosti všech typů zemědělství a na podporu inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů.

Politika rozvoje venkova má rovněž za cíl ochranu životního prostředí a zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí. Zemědělci by mohli obdržet finanční podporu na účast v systémech pro rozvoj zemědělských postupů, které jsou šetrné k životnímu prostředí, vytváření příznivých podmínek pro biologickou rozmanitost nebo obnovu mokřadů pro ukládání CO2 do půdy. Celkově činila podpora z EZFRV na obnovu, zachování a posílení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím téměř 27 miliard eur. Další 2 miliardy eur byly vynaloženy na podporu účinného využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu v zemědělství, potravinářství a lesnictví. EZFRV rovněž poskytl téměř 5 miliard eur na podporu sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech.

Aby Komise pomohla zemědělcům posílit jejich postavení v zemědělsko-potravinářském odvětví, které je stále více tržně orientované, usiluje o spravedlivější a vyváženější potravinový řetězec. V dubnu vstoupila v platnost nová pravidla o nekalých obchodních praktikách, jež mají chránit zemědělce a zemědělsko-potravinářské podniky před těmito praktikami. Členské státy musí tato pravidla provést ve vnitrostátním právu do května 2021. Byla rovněž přijata iniciativa zaměřená na zvýšení transparentnosti trhu se zemědělsko-potravinářskými produkty. Pro všechny účastníky trhu tak bude v rámci potravinového řetězce k dispozici více informací.

Modrá ekonomika

Modrá ekonomika EU, která zahrnuje všechny udržitelné ekonomické činnosti týkající se oceánů, moří a pobřežních oblastí, nadále roste. Podle druhé zprávy o modré ekonomice EU, jež byla zveřejněna v květnu, vygenerovalo toto odvětví v roce 2017 hrubé zisky ve výši 74,3 miliardy eur a zaměstnalo více než 4 miliony lidí. Nejnovější údaje naznačují vysokou míru růstu v tradičních i nově se rozvíjejících odvětvích modré ekonomiky. Cílem zprávy je pomoci stimulovat další růst poskytováním lepších údajů, analýz a znalostí o moři.

Z výroční hospodářské zprávy o rybářském loďstvu EU za rok 2019, jež byla zveřejněna v srpnu, vyplývá, že se toto odvětví v roce 2017 nadále významně rozvíjelo. To se podařilo zejména díky udržitelným metodám rybolovu a vyšším průměrným cenám ryb, přetrvávajícím nízkým cenám paliv a lepšímu stavu některých důležitých populací. Očekává se, že pozitivní trend bude pokračovat.

Doprava pro propojenou Evropu

V roce 2019 bylo vybráno 108 projektů pro granty ve výši 538 milionů eur z Nástroje pro propojení Evropy na bezpečnější, inteligentnější a zelenější dopravní infrastrukturu. Pomocí 39 z těchto projektů (117 milionů eur) se sníží hlučnost nákladních vlaků, vybudují se přeshraniční železniční spojení a zmodernizuje se klíčová infrastruktura v přístavech. Dalších 109 milionů eur bude vynaloženo na podporu multimodálních logistických platforem, které umožní přesun nákladu mezi různé druhy dopravy. Další dvě priority se týkaly inteligentních dopravních systémů pro silniční dopravu (financování ve výši 80 milionů eur) a inovací a nových technologií (71 milionů eur).

V březnu Evropská komise spolu s Evropskou investiční bankou spustily nový nástroj pro kombinování zdrojů financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy, což je inovativní finanční nástroj na podporu projektů přispívajících k environmentální udržitelnosti a účinnosti odvětví dopravy v Evropě. S počátečním rozpočtem ve výši 200 milionů eur bude tento nástroj financovat investice do evropského systému řízení železničního provozu a do infrastruktury pro alternativní paliva. Obě organizace rovněž spojily síly na podporu investic v oblasti bezpečnosti dopravy: platforma pro bezpečnější dopravu poskytne snadný přístup k technickému a finančnímu poradenství, zejména pro silnice.

Investice do podniků

Malé a střední podniky představují 99 % všech podniků v Evropě a jsou klíčovou součástí hospodářství EU. EU je podporuje úsilím o zlepšení podnikatelského prostředí, usnadněním přístupu k financování a nabídkou různých služeb, které jim pomohou expandovat v EU i mimo ni.

Zejména prostřednictvím Programu pro konkurenceschopnost malých a středních podniků (COSME) pomohla EU v roce 2018 mobilizovat 10 miliard eur k financování 140 000 takových podniků prostřednictvím celé řady finančních nástrojů včetně Evropského fondu pro strategické investice (EFSI).

Investice do lidí

Reformy vzdělávání a odborné přípravy jsou ve většině členských států velkou prioritou a zastávají v evropském semestru 2019 významné místo. Investice do vzdělávání a dovedností mají zásadní význam pro udržení inovací a růstu produktivity, zejména v rychle se měnícím světě práce s rostoucím nedostatkem dovedností. Nerovnost ve výsledcích vzdělávání představuje hrozbu pro sociální soudržnost a dlouhodobou prosperitu Evropy. Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání je rovněž zásadní pro znevýhodněné skupiny a vzhledem k tomu, že svět práce se rychle mění, je třeba více dospělých podporovat v tom, aby neustále zlepšovali své dovednosti a využívali celoživotního učení. V oblasti vzdělávání a odborné přípravy obdržely doporučení pro jednotlivé země všechny členské státy.

V květnu přijala Rada doporučení o předškolním vzdělávání a péči a o výuce a studiu jazyků jakožto součást úsilí o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025. V následujícím měsíci Komise v rámci programu Erasmus+ oznámila 17 aliancí Evropských univerzit, do nichž se zapojilo 114 vysokoškolských institucí z 24 členských států. Tyto aliance zvýší kvalitu a atraktivitu vysokoškolského vzdělávání a posílí spolupráci mezi institucemi a jejich studenty a zaměstnanci.

EU rovněž nadále investovala do odborné přípravy. Podpora a spolufinancování programu Erasmus pro mladé podnikatele poskytuje začínajícím a potenciálním podnikatelům možnost učit se od zkušené osoby provozující malý nebo střední podnik v jiné zemi. V loňském roce se tohoto programu v celé Evropě i mimo ni zúčastnilo 1 300 nových podnikatelů a 120 z nich využije programu EYE Global, což je pilotní program zahrnující Izrael, Singapur a dva státy USA, New York a Pensylvánii.

S rozpočtem ve výši více než 3,2 miliardy eur poskytl program Erasmus+ pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport příležitosti přibližně pro 650 000 mladých lidí a 237 000 zaměstnanců vzdělávacích institucí a mládežnických organizací. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí poskytla mladým lidem žijícím v regionech s obzvláště vysokou nezaměstnaností mladých lidí částku ve výši 350 milionů eur.

Spojování lidí

Přibližně 35 000 mladých lidí mělo v roce 2019 možnost procestovat Evropu s jízdenkou DiscoverEU a více než 90 000 se zaregistrovalo v Evropském sboru solidarity, přičemž 12 000 z nich se účastnilo solidárních akcí v celé Evropě.

Zdravější Evropa

Komise navázala spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik s cílem pracovat na hloubkových studiích zdravotnických systémů v EU. Dokumenty Zdravotní situace v EU a průvodní zpráva zahrnují 30 profilů vnitrostátních systémů a v roce 2019 se zaměřily na pět horizontálních témat: váhavost vůči očkování, digitální transformace v oblasti propagace zdraví a prevence nemocí, nedostatečná dostupnost systémů zdravotní péče, přesun pracovních úkolů mezi pracovníky ve zdravotnictví a přístup pacientů k léčivým přípravkům.

V únoru přijala EU opatření pro zajištění bezpečnosti léčivých přípravků prodávaných v členských státech díky tomu, že zavedla nové ověřovací a bezpečnostní prvky u léků na předpis. Od té doby musí výrobci na krabičkách léků na předpis uvádět 2D čárový kód a prostředek k ověření manipulace s obalem a lékárny (včetně on-line lékáren) a nemocnice musí ověřovat pravost léčivých přípravků před tím, než je vydají pacientům. Jedná se o poslední krok v provádění směrnice o padělaných léčivých přípravcích přijaté v roce 2011, jejímž cílem je zajistit bezpečnost a kvalitu léčivých přípravků prodávaných v EU.

Rozpočet EU zaměřený na provádění a kontinuitu

Rozpočet EU přispěl k posílení a odolnosti evropského hospodářství a k podpoře solidarity a bezpečnosti jak uvnitř, tak vně jejích hranic.

Opatření na podporu hospodářského růstu a zmenšení hospodářských rozdílů mezi regiony představovala téměř polovinu prostředků přidělených na závazky (80 miliard eur). Financování EU přispělo částkou 12,2 miliardy eur na výzkum a inovace v programu Horizont 2020, včetně nového evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku. Byl navýšen rozpočet na vzdělávání a odbornou přípravu (o 17,8 % pro program Erasmus+ během roku 2018) a dopravu a digitální infrastrukturu (o 37,0 % v rámci Nástroje pro propojení Evropy). Podpora zemědělství a venkovských oblastí zůstala na stabilní úrovni ve výši téměř 60 miliard eur, které přispěly k boji proti změně klimatu a podpoře udržitelného růstu. Rozpočet na rok 2019 poskytl nezbytnou flexibilitu pro řešení vnitřních aspektů migrace: 386,3 milionu eur z celkové částky 1,2 miliardy eur z Azylového, migračního a integračního fondu bylo poskytnuto členským státům prostřednictvím vnitrostátních operačních programů, spolu s částkou ve výši 442,7 milionu eur na správu hranic a 92,7 milionu eur na bezpečnost z Fondu pro vnitřní bezpečnost. Celkem 5 milionů eur bylo přiděleno na vytvoření nového Úřadu evropského veřejného žalobce, který bude stíhat trestné činy ohrožující rozpočet EU, včetně podvodů, praní peněz a korupce.

Bezpečnější, levnější a lepší propojení

V roce 2019 byla pro EU jednou z hlavních priorit opět konektivita. Vzhledem k tomu, že se naše hospodářství a společnost vyznačuje stále větší digitalizací a čím dál více času vynaložíme na využívání produktů a služeb on-line, nabývá na významu také zabezpečené, spolehlivé a dostupné připojení.

Ceny za volání a zasílání textových zpráv mezi členskými státy a jinými evropskými zeměmi se podstatně lišily. Běžná cena za hovor z pevné či mobilní sítě na číslo v jiné zemi byla třikrát vyšší než běžná cena za hovor „domácí“. Poslání SMS zprávy pak stálo více než dvakrát tolik co její poslání v rámci domovského státu. Zavedením cenových stropů v květnu byly stanoveny maximální ceny za volání z pevných nebo mobilních telefonů na nejvýše 0,19 eur + daň z přidané hodnoty (DPH) za minutu a textové zprávy nyní stojí nejvýše 0,06 eur + DPH. Po zrušení poplatků za mobilní roaming v roce 2017 přináší cenový strop pro mezinárodní hovory v Evropě jasný a bezprostřední přínos pro spotřebitele a podniky.

Další hmatatelné výhody vznikly zavedením programu, který pomáhá místním orgánům se zřizováním bodů s bezplatným přístupem ke službám WiFi. Záměrem iniciativy WiFi4EU je pomoci 8 000 obcím v celé EU zlepšit jejich konektivitu. Místní orgány mohou čerpat granty EU ve výši 15 000 eur na financování instalace přístupových bodů. Zatím proběhly dvě výzvy k podávání přihlášek a financování získalo více než 5 000 obcí. V roce 2018 obdrželo pomoc již 2 800 obcí. Každá obec musí do 18 měsíců finanční prostředky investovat do nezbytného vybavení k vytvoření svých veřejných bodů s přístupem ke službám WiFi.

Podporu v loňském roce získala rovněž konektivita ve venkovských oblastech. Rychlé internetové připojení má v odlehlých a venkovských oblastech pouze 53 % lidí, zatímco v EU jako celku je to 82 %. Naší hlavní prioritou je tyto rozdíly zmenšit. V roce 2019 se významně rozrostla síť poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení. Nyní disponuje 116 celostátními a regionálními kancelářemi, jež pomáhají koordinovat úsilí o rozšíření širokopásmového pokrytí do nejvzdálenějších regionů EU. Lepší a rychlejší širokopásmové pokrytí zlepší přístup ke vzdělání, zdravotní péči, službám veřejné správy a podnikům, usnadní vznik pracovních míst a investice a podpoří komunity v těchto oblastech.

Rozšíření sítě proběhlo na základě závazku, který členské státy vyjádřily v dubnu, s cílem zintenzivnit spolupráci na uvolnění potenciálu digitálních technologií, aby bylo možné řešit důležité a naléhavé hospodářské, sociální, klimatické a environmentální výzvy, jimž čelí širší venkovská ekonomika v EU, včetně potravinářství a zemědělství.

Před volbami do Evropského parlamentu v květnu proběhla kampaň #DigitalRespect4Her ke zvýšení povědomí o násilí páchaném na ženách. Vystoupily v ní se svými zkušenostmi poslankyně, odbornice i novinářky a upozorňovala na konkrétní problémy, s nimiž se ženy v souvislosti se sociálními médii i jinde potýkají.

Digitalizace pomáhá rovněž podpořit širší úsilí o odstraňování překážek na jednotném trhu EU. Hmatatelným příkladem je zahájení elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení. Je to projekt, jenž pomáhá institucím sociálního zabezpečení v celé EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku vyměňovat si informace o případech týkajících občanů, kteří se stěhují, žijí a pracují mezi několika zeměmi. Ostrý provoz byl spuštěn v lednu 2019 a 31 zemí nyní tento systém zavádí. Do konce minulého roku si již vyměnily informace o více než 175 000 případech. Systém má pomáhat občanům s účinnějším přístupem k informacím o nich, aby bylo možné pro ně rychleji a přesněji vypočítat dávky sociálního zabezpečení a aby orgány sociálního zabezpečení mohly účinněji bojovat proti podvodům.

V podobném duchu se díky novým pravidlům dohodnutým v březnu rovněž zlepší výběr DPH od on-line prodejců. Podniky obchodující on-line se tak budou moci pro účely DPH registrovat pouze jednou, a nikoli v každém členském státě, v němž prodávají. Výrazně se tak sníží časové a finanční náklady pro menší společnosti, které podnikají přeshraničně na internetu. Díky novým pravidlům budou vnitrostátní daňové orgány rovněž moci snadněji vybírat DPH splatnou od společností mimo EU prodávajících zboží spotřebitelům z EU od platformy, přes kterou tyto společnosti prodávají. Vybere se tak na daňových příjmech 5 miliard eur, které se v tomto odvětví každoročně ztratí.

Ochrana práv v digitálním věku

Na ochranu práv spotřebitelů a podniků při transakcích na internetu byly zavedeny další iniciativy, např. nová pravidla pro smlouvy o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb a smlouvy o prodeji zboží, jež vyjasňují a usnadňují internetové obchodování. Jediný soubor pravidel v celé EU pomůže podnikům pochopit jejich povinnosti, spotřebitelé budou moci využívat jasných prostředků nápravy v případě, že digitální obsah, služby a zboží, včetně produktů s digitálním prvkem (např. inteligentní chladnička), vykazují závady.

Byla rovněž schválena nová pravidla EU, jež mají pro digitální svět aktualizovat komplexní právní úpravu v oblasti autorského práva. Hudební streamingové služby, platformy videí na vyžádání, agregátory informací a platformy pro obsah nahraný uživateli se staly hlavním způsobem přístupu ke kreativnímu obsahu a článkům z tisku. Nová pravidla zaručují spravedlivější odměnu pro tvůrce, silnější práva pro uživatele a jasnější odpovědnost pro platformy. Cílem je zlepšit přeshraniční přístup k obsahu chráněnému autorským právem, stanovit nová práva a povinnosti pro on-line platformy, jež šíří obsah chráněný autorským právem, podpořit internetový tisk a žurnalistiku, zlepšit odměny pro novináře a zjednodušit využívání obsahu chráněného autorským právem pro účely vzdělávání a výzkumu.

Evropa jednala i nadále rozhodně při řešení nekalých obchodních praktik v digitální ekonomice. V březnu byla společnosti Google uložena pokuta ve výši 1,49 miliardy eur za uložení smluvních omezení narušujících hospodářskou soutěž pro webové stránky třetích stran. Tato omezení bránila konkurentům, aby na takové stránky umísťovali své kontextové reklamy, nebo je od toho odrazovala. V červnu bylo zahájeno formální vyšetřování praktik společnosti Broadcom, globálního lídra ve výrobě komponentů pro drátová komunikační zařízení, jako jsou modemy a televizní set-top-boxy, jež mělo zjistit, zda tato společnost protiprávně vyloučila konkurenty. V říjnu uložila Komise na Broadcom prozatímní opatření s cílem zajistit, aby nedošlo k vážnému a nenapravitelnému poškození hospodářské soutěže do doby, než bude dokončeno vyšetřování skutkové podstaty určitých praktik, jimiž tato společnost údajně vylučuje jiné z hospodářské soutěže. V červenci byla společnosti Qualcomm uložena pokuta ve výši 242 milionů eur za prodej čipových sad, jimiž se chytré telefony a tablety připojují k mobilním sítím, pod úrovní nákladů s úmyslem zlikvidovat hlavního konkurenta v tomto segmentu trhu. Bylo rovněž zahájeno vyšetřování v souvislosti s tím, jakým způsobem společnost Amazon používá údaje od jiných obchodníků, kteří prodávají zboží na jeho internetových stránkách.

Od července začala platit nová pravidla pro vztahy mezi on-line platformami a podniky, jež zavádějí harmonizovaný rámec pro minimální transparentnost a práva na odškodnění. Tato pravidla chrání společnosti, jež jsou závislé na on-line platformách pro oslovení spotřebitelů, a zároveň chrání inovační potenciál platforem. Doplňuje je skupina pro sledování ekonomiky on-line platforem.

Zajištění větší bezpečnosti sítí

EU vypracovala nová pravidla rovněž v oblasti kybernetické bezpečnosti sítí jako celku. Patří sem doporučení týkající se bezpečnosti sítí 5G příští generace, u nichž se očekává, že vysoká kapacita výkonnosti povede k dalšímu rozšíření počtu a škály digitálních produktů a služeb a k odhadovaným příjmům v roce 2025 ve výši 225 miliard eur. Od března do června provedly členské státy rozsáhlé posouzení rizik své síťové infrastruktury 5G a zpřísnily pravidla s cílem zvýšit bezpečnost veřejných sítí.

V červnu vstoupil v platnost akt o kybernetické bezpečnosti, jenž nastínil budoucí směřování politiky EU v oblasti kybernetické bezpečnosti. Patří sem zahájení práce na vývoji nového rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti pro digitální produkty, služby a procesy a silnější úloha Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost. Agentura hraje klíčovou úlohu při vytváření a udržování rámce pro certifikaci a má rovněž pravomoc zintenzivnit operativní spolupráci na úrovni EU, což zahrnuje pomoc členským státům, jež požádají o vyřešení kybernetických bezpečnostních incidentů, a podporu koordinace EU v případě rozsáhlých přeshraničních kybernetických útoků a krizí.

V červnu se rovněž sedm členských států (Belgie, Německo, Španělsko, Itálie, Lucembursko, Malta a Nizozemsko) zavázalo urychlit rozvoj extrémně bezpečných kvantových sítí, čímž se zvýší evropské kapacity v oblasti kvantových technologií a kybernetické bezpečnosti a zajistí se bezpečnost sítí budoucnosti. Jejich ambiciózní návrhy vyžadují novou kvantovou komunikační infrastrukturu, jež by umožnila přenos informací a údajů a jejich uchovávání extrémně bezpečným způsobem a jež by propojila komunikační nástroje v celé EU. Zahrnula by kvantové technologie a systémy do konvenčních komunikačních infrastruktur a sestávala by ze dvou prvků: pozemní složky využívající stávajících optických komunikačních sítí, jež spojují strategické lokality na vnitrostátní a přeshraniční úrovni, a vesmírné složky pokrývající dlouhé vzdálenosti po celé Evropě a na jiných světadílech.

Využití této sítě pro kritickou infrastrukturu a šifrovací systémy pomůže chránit inteligentní energetické sítě, řízení letového provozu, banky, zdravotnická zařízení a další před hackerskými útoky. Umožní rovněž střediskům pro sběr dat bezpečné uchovávání a výměnu informací a dlouhodobě zajistí ochranu osobních údajů, jimiž disponuje veřejná správa.

V květnu Rada stanovila rámec, který EU umožňuje ukládat cílená omezující opatření pro odrazování od kybernetických útoků, které představují vnější hrozbu pro EU nebo její členské státy, a pro reakci na tyto útoky. Patří sem kybernetické útoky proti zemím, jež nejsou členy EU, nebo mezinárodním organizacím v případech, kdy jsou omezující opatření považována za nezbytná k dosažení cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Příprava na technologie budoucnosti

Umělá inteligence

S výhledem do budoucnosti chce Evropa také plně těžit z mnoha možných zlepšení, jež může přinést umělá inteligence, a v minulých letech výrazně investovala do zvyšování své kapacity v této oblasti. Na základě obav, které se v EU objevily ohledně vývoje umělé inteligence, však začala v roce 2019 skupina odborníků na vysoké úrovni vypracovávat pokyny pro etický rozvoj této technologie, jež mají zajistit, že bude společnosti i nadále sloužit, a nikoli jí škodit. Odborníci z celé EU vypracovali etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti umělé inteligence a očekává se, že budou součástí budoucích návrhů na umělou inteligenci zaměřenou na člověka, jež se plánují na počátek roku 2020. Zahrnují rozmanité otázky, od problému, jak zabránit diskriminaci v rozvoji systémů umělé inteligence, až po otázky, jak zajistit jejich udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí.

Superpočítače

Obrovské množství dat, jež jsou zapotřebí k rozvoji umělé inteligence, si vyžádá značný výpočetní výkon. Evropa v tomto ohledu tradičně za zbytkem světa zaostává. V červnu bylo z celého kontinentu vybráno osm míst, v nichž mají být umístěny nové evropské superpočítače. Obdrží podporu ze strany EU a členských států ve výši 840 milionů eur. Nové superpočítače budou nakonec umístěny ve střediscích v Sofii (Bulharsko), Ostravě (Česko), Barceloně (Španělsko), Boloni (Itálie), Bissenu (Lucembursko), Minhu (Portugalsko), Mariboru (Slovinsko) a Kajaani (Finsko). Mají potenciál zvýšit čtyř- či pětinásobně evropskou superpočítačovou kapacitu a cílem je, aby se z Evropy v tomto ohledu stal celosvětový lídr. Superpočítače by mohly sloužit k rozvoji personalizované medicíny, nových léčiv a materiálů, technik bioinženýrství, ale také předpovědi počasí a modelování změny klimatu.

Výhled do budoucna: dokončení jednotného digitálního trhu

Dokončení jednotného digitálního trhu by EU pomohlo, aby si zachovala pozici světového lídra v digitální ekonomice. Od zahájení strategie v roce 2015 bylo předloženo 30 různých právních návrhů a do konce roku 2019 z nich bylo 28 schváleno, což je o pět více než na konci předchozího roku. Dva zbývající návrhy by měly být schváleny v roce 2020: jedná se o ochranu soukromí na internetu a Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center. Evropská komise rovněž zařadila řadu digitálních otázek mezi své priority, přičemž vychází z etických pokynů. Předkládá legislativu pro koordinovaný evropský přístup k lidským a etickým dopadům umělé inteligence a přijme nový akt o digitálních službách, jenž má aktualizovat pravidla týkající se odpovědnosti a bezpečnosti pro digitální platformy, služby a produkty.

Klimaticky neutrální Evropa do roku 2050

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Aby Evropa mohla tento problém zvládnout, potřebuje nový model růstu, který přemění Evropskou unii na moderní a konkurenceschopnou ekonomiku účinně využívající zdroje, jež bude mít do roku 2050 nulové čisté emise skleníkových plynů, v níž bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů a v níž žádný jednotlivec ani region nebude opomenut.

V roce 2018 představila Komise svou vizi klimaticky neutrální EU do roku 2050, jež se zakládá na sedmi prvcích: zvýšená energetická účinnost, větší využívání obnovitelných zdrojů energie, čistý a propojený systém mobility, konkurenceschopný průmysl a oběhové hospodářství, propojené vysoce kvalitní infrastruktury, podpora bioekonomiky a přírodních propadů uhlíku a využívání zachycování a ukládání uhlíku. V návaznosti na rozsáhlou diskusi zúčastněných stran a na základě sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, které předložila předsedkyně von der Leyenová, tento cíl schválila Evropská rada v prosinci 2019.

EU již má dobré výsledky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů při současném zachování hospodářského růstu: v roce 2018 byly emise o 23 % nižší než v roce 1990, zatímco hospodářství za totéž období vzrostlo o 61 %. Je však třeba učinit ještě více. Vzhledem ke svým rozsáhlým zkušenostem stojí EU v čele úsilí o vytvoření zelené a inkluzivní ekonomiky v rámci tzv. Zelené dohody pro Evropu, jež byla předložena v prosinci a představuje stěžejní politickou iniciativu Komise Ursuly von der Leyenové. Ústředním prvkem této dohody je závazek učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent.

Dohoda představuje významný posun vpřed v tom ohledu, že umožní, aby se tento závazek stal skutečností. Obnovuje závazek Komise řešit problémy spojené s klimatem a životním prostředím a stanoví směr, kterým by se měla její činnost ubírat v příštích měsících a letech. Více informací je uvedeno v oddíle „EU v roce 2019: rok změn“.

Vyjádřením závazku EU bude první evropský právní předpis, díky němuž bude cíl dosažení neutrality do roku 2050 začleněn do unijního práva. Zelená dohoda však především představuje cestu vedoucí k ne­diskriminujícímu a sociálně spravedlivému přechodu na takové hospodářství. Při její koncepci se myslelo na to, aby během této budoucí rozsáhlé transformace nezůstal žádný jednotlivec nebo region opomenut.

Evropská unie je první významnou ekonomikou, která mění své závazky podle Pařížské dohody v závazné právní předpisy, a již nyní překročila svůj cíl snížit do roku 2020 emise o 20 %. Budou-li všechna dohodnutá opatření provedena v plném rozsahu, překročí i svůj cíl 40% snížení emisí do roku 2030. Jsou však zapotřebí ještě ambicióznější cíle a zelená dohoda tento cíl zvýší na přinejmenším 50 % (či dokonce 55 %) v porovnání s úrovněmi z roku 1990.

Modernizace a transformace hospodářství již byla v EU zahájena. V roce 2019 pokračovala opatření v oblasti klimatu na všech frontách: od vývoje čistších automobilů a zlepšování čistoty ovzduší přes investice do technologických řešení nezbytných pro ochranu našich lesů po zajištění podmínek k tomu, aby se mohli aktivně zapojit i občané.

V souladu s novými pravidly pro správu energetické unie členské státy poprvé vypracovaly návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Z posouzení těchto návrhů Komisí zveřejněného v červnu vyplynulo, že mají-li být dosaženy cíle EU v oblasti klimatu, musí být členské státy ve svých konečných plánech (jež měly být předloženy do konce roku) ambicióznější.

Mezinárodní spolupráce v boji proti změně klimatu

Vzhledem k tomu, že emise vyprodukované EU představují pouze přibližně 9 % celosvětového objemu, je zřejmé, že Evropa nemůže čelit změně klimatu sama a že na nalezení řešení musí spolupracovat všechny země. Na summitu OSN o opatřeních v oblasti klimatu, který se konal v září v New Yorku, měla EU příležitost diskutovat se svými partnery o tom, jak zvýšit své ambice a urychlit provádění Pařížské dohody. V rámci příprav na tento summit Komise přijala sdělení, v němž potvrdila závazek EU k ambicióznějšímu řešení klimatických změn.

V prosinci se vyjednavači EU zúčastnili konference OSN o změně klimatu (COP25) konané v Madridu. Úspěšné dohody o druhém přezkumu Varšavského mezinárodního mechanismu a vypracování akčního plánu pro rovnost žen a mužů představovaly povzbudivé zprávy.

Navzdory úsilí delegace EU dosáhnout konsensu v otázce mezinárodních trhů s uhlíkem nebylo na zasedání COP25 dosaženo ambiciózního výsledku, který svět potřebuje a který si mnozí přáli. Zdůrazňuje však, že Evropa musí se svou Zelenou dohodou zaujmout vedoucí postavení a spolupracovat s mezinárodními partnery. V roce 2020 se celosvětové úsilí v oblasti klimatu ještě zvýší: do zasedání COP26, jež proběhne v listopadu v Glasgow, budou muset smluvní strany aktualizovat své vnitrostátně stanovené příspěvky a předložit dlouhodobé strategie v souladu s cíli Pařížské dohody. EU je na to připravena.

Od 1. ledna 2019 se po celém světě začalo ukončovat používání částečně fluorovaných uhlovodíků, nebezpečných skleníkových plynů, které se běžně používají v topných a chladicích zařízeních. Toto opatření, iniciované Unií, by mělo významně přispět k dosažení cíle Pařížské dohody udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 °C.

V průběhu celého roku EU pokračovala ve své mezinárodní činnosti a spolupráci v oblasti klimatu. V červnu Komise společně s Kanadou a Čínou pořádala v Bruselu významné mezinárodní zasedání v oblasti klimatu. Na této třetí ministerské konferenci o klimatických opatřeních se setkali představitelé na vysoké úrovni z více než 30 zemí, včetně ministrů zemí G20.

EU je i nadále pevně odhodlána podporovat klimatická opatření v rozvojových zemích. Spolu se svými členskými státy zůstává největším poskytovatelem veřejných prostředků v oblasti klimatu: v roce 2018 přispěla rozvojovým zemím částkou 21,7 miliardy eur, přičemž v roce 2017 to bylo 20,4 miliardy eur.

Vybudování moderní a ambiciózní energetické unie

Strategie pro energetickou unii zahájená v roce 2015 má za cíl poskytnout evropským domácnostem a podnikům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Ze čtvrté zprávy o stavu energetické unie vyplývá, že Komise v celém rozsahu naplnila svou vizi strategie. Jedním z hlavních úspěchů byl balíček osmi právních předpisů nazvaný „Čistá energie pro všechny Evropany“, který byl dokončen v květnu. Tato opatření povedou k radikální přeměně evropského energetického systému tak, aby byl šetrný ke klimatu a sloužil spotřebitelům a evropské ekonomice a konkurenceschopnosti.

Balíček obsahuje nové a ambiciózní cíle pro rok 2030: zvýšení energetické účinnosti o nejméně 32,5 % a alespoň 32% podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě. Cílem je komplexní reforma trhů s elektřinou, která umožní integraci obnovitelných zdrojů energie do sítě a účast všech na transformaci energetiky tím, že se posílí postavení spotřebitelů a komunit při získávání vlastní elektrické energie. Klíčový význam má skutečnost, že podle nových pravidel budou zrušeny dotace pro nejvíce znečišťující elektrárny.

EU rovněž přijala nový soubor jasnějších a jednodušších energetických štítků, které pomohou spotřebitelům dosáhnout do roku 2030 energetických úspor (v hodnotě odpovídající roční spotřebě energie Dánska) i finančních úspor (průměrně 150 eur ročně na domácnost). Vedle toho Komise přijala v říjnu nová opatření pro zvýšení udržitelnosti domácích spotřebičů, jako jsou ledničky, pračky, myčky nádobí a televizní přijímače. Tato opatření poprvé zahrnují požadavky na opravitelnost a recyklovatelnost, což přispěje k oběhovému hospodářství.

V listopadu Komise předložila první výsledky iniciativy zahájené v roce 2018, jež má pomoci deseti regionům a dvěma členským státům EU procházejícím transformací průmyslu vybudovat odolné a nízkouhlíkové ekonomiky. V rámci této iniciativy bylo zahájeno 12 pilotních programů s cílem odstranit specifické překážky, z nichž každý obdržel grant EU ve výši 300 000 eur. Komise také pokračovala ve svém úsilí o podporu uhelných regionů procházejících transformací s cílem zajistit „spravedlivou transformaci“, při níž žádný region nezůstane opomenut.

V únoru zahájilo svůj přechod na čistou energii 26 evropských ostrovů. Jejich programy budou zveřejněny v polovině roku 2020. 

Energetická bezpečnost a solidarita

Bezpečnost dodávek energie pro spotřebitele v EU je základním prvkem energetické unie. V rámci tohoto úsilí bylo dosaženo dohody, jež má zajistit, že všechny plynovody vedoucí do zemí mimo EU a z nich splňují požadavky právních předpisů EU v oblasti energetiky.

S cílem posílit bezpečnost dodávek v pobaltských zemích podepsaly Komise, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko politický plán, na jehož základě mají být trhy s elektřinou synchronizovány s kontinentální evropskou sítí přes Polsko. Na podporu tohoto projektu udělila EU grant v hodnotě 323 milionů eur.

EU pokračovala v investicích do bezpečné a udržitelné energetické infrastruktury prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy, v jejichž rámci bylo vyčleněno 800 milionů eur na prioritní energetickou infrastrukturu a 750 milionů eur na projekty s významnými přeshraničními přínosy. Dalších 214,9 milionu eur bylo poskytnuto na projekt infrastruktury „baltský plynovod“, který propojuje Polsko a Dánsko s Norskem.

Nejvyšší prioritou se stala otázka kybernetické bezpečnosti v energetickém odvětví, jelikož na dostupnosti energie závisí všichni Evropané. K řešení potenciálních hrozeb přijala EU doporučení obsahující pokyny, jak zvládat specifické výzvy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

EU pokračovala v práci na bezpečných a inovativních aplikacích jaderné vědy a technologie pro jiné účely, než je výroba jaderné energie. Po celý rok 2019 pokračovala spolupráce se zeměmi mimo EU s cílem zajistit nejvyšší úroveň jaderné bezpečnosti.

Dekarbonizace hospodářství

Systém EU pro obchodování s emisemi vykazoval i nadále pozitivní výsledky, když se emise ze zařízení v roce 2018 v porovnání s rokem 2017 snížily o 4,1 %.

V lednu začala fungovat rezerva tržní stability, která má řešit současný přebytek povolenek v systému. Zlepší se tak odolnost systému vůči velkým otřesům prostřednictvím úpravy nabídky povolenek v dražbách. EU posílila pobídky pro podniky ke snižování emisí tím, že pro období od září 2019 do srpna 2020 převedla téměř 400 milionů povolenek ze systému do rezervy, což povede k nárůstu cen emisí a zvýšení nákladové efektivnosti čistých technologií. Vyšší ceny na evropském trhu s uhlíkem v roce 2018 vedly k rekordnímu objemu příjmů členských států a dosáhly přibližně 14 miliard eur, což je více než dvojnásobek oproti roku 2017.

V prosinci EU a Švýcarsko dokončily proces, na jehož základě budou moci propojit své systémy obchodování s emisemi. Od roku 2020 mohou být povolenky z obou systémů použity k zajištění souladu s cílem kompenzovat emise z kteréhokoli systému. Tato dohoda o propojení je první svého druhu a prokazuje, že takové systémy mohou otevřít cestu k širším mezinárodním trhům s uhlíkem. Odstranění regulačních překážek na počátku roku 2019 umožnilo Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku plně se účastnit dražební platformy EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Pro urychlení pokroku při budování pevného mezinárodního rámce pro trhy s uhlíkem uspořádala Komise několik konferencí, jejichž cílem bylo určit možná řešení překážek při vytváření spolehlivých mezinárodních systémů obchodování s emisemi.

Čistá a udržitelná doprava

Rychlejší přechod na čistou a udržitelnou dopravu má zásadní význam pro zlepšení zdraví a kvality života Evropanů, přispění k cílům EU v oblasti klimatu a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslového odvětví. V březnu Komise předložila plán opatření k zajištění rychlejšího přechodu na čistá vozidla. Mezi nejvýznamnější úspěchy, jichž bylo dosaženo v roce 2019 v rámci agendy EU pro bezpečnou, čistou a propojenou mobilitu, patří přijetí prvních celounijních cílů v oblasti emisí CO2 pro nákladní automobily, nové normy emisí CO2 pro osobní automobily a dodávky a nová pravidla, jež mají podpořit veřejné orgány při využívání dopravy šetrné k životnímu prostředí.

V návaznosti na skandál „Dieselgate“ EU výrazně zpřísnila pravidla s cílem zaručit nezávislejší a spolehlivější zkušební postupy pro vozidla. V lednu vstoupily v platnost celosvětově harmonizovaný zkušební postup pro lehká vozidla a nová pravidla pro emise v reálném provozu. Od září se začala u všech nových vozidel prodávaných v Evropě povinně provádět měření NOx (oxidů dusíku) za použití pravidel pro emise v reálném provozu.

Bylo také dosaženo pokroku v boji proti emisím z námořní dopravy přijetím návrhu na revizi systému EU pro monitorování, vykazování a ověřování emisí CO2 z lodí, a tyto údaje byly rovněž poprvé zveřejněny. Jedná se o důležitý krok směrem k zajištění toho, aby se mezinárodní lodní doprava spravedlivě podílela na globálním snižování emisí skleníkových plynů.

Baterie

Baterie mají zásadní význam pro přechod na čistou energii i pro elektromobilitu. Komise spolupracuje s členskými státy a průmyslovým odvětvím na vybudování konkurenceschopného, udržitelného a inovativního ekosystému baterií v Evropě. To je hlavním cílem Evropské bateriové aliance, iniciativy vedené průmyslem sdružující přibližně 260 průmyslových a inovačních organizací, která v současné době vyhodnocuje potenciál pro přeshraniční projekty. Komise v dubnu předložila zprávu o pokroku při provádění svého strategického akčního plánu pro baterie. V červnu Komise spustila novou evropskou platformu pro technologie a inovace v oblasti baterií, jejímž cílem je podpořit výzkum a inovace. EU rovněž v roce 2019 uvolnila 132 milionů eur na projekty v oblasti baterií v rámci programu Horizont 2020.

Přechod k oběhovému hospodářství

Ačkoli pro boj proti změně klimatu má zásadní význam změna způsobu, jakým vyrábíme a využíváme energii, je to pouze část řešení. Oběhové hospodářství se již stalo ústředním prvkem průmyslové a hospodářské strategie EU a podporuje opatření EU v oblasti předcházení vzniku odpadů, lepší koncepce a vyšší míry recyklace. Všech 54 opatření v rámci akčního plánu Komise pro oběhové hospodářství již bylo dokončeno nebo se provádí, což představuje základ pro další rozvoj.

Hlavní prioritou je řešení problematiky plastů, neboť způsob jejich výroby, používání a likvidace příliš často poškozuje životní prostředí a brání ve využívání ekonomických přínosů větší „oběhovosti“. Nejviditelnějším a nejznepokojivějším příznakem tohoto problému jsou miliony tun plastového odpadu, jež každoročně končí v oceánech.

V červenci vstoupila v platnost nová pravidla EU pro boj proti znečišťování moří. Do roku 2021 tak bude zakázáno 10 výrobků, které nejčastěji znečišťují evropské pláže, jako jsou plastové talíře a příbory na jedno použití, brčka, tyčky k balónkům a vatové tyčinky. Členské státy se dohodly, že dosáhnou do roku 2029 cíle pro sběr plastových lahví ve výši 90 %, přičemž do roku 2025 budou muset plastové lahve obsahovat alespoň 25 % recyklovaného obsahu a do roku 2030 alespoň 30 %. Tyto kroky jsou součástí vůbec první celoevropské strategie v oblasti plastů, která byla zahájena v roce 2018 s vizí, že do roku 2030 budou veškeré plastové obaly uvedené na trh EU opětovně použitelné nebo recyklovatelné.

Přestože se míra recyklace plastových obalů v Evropě od roku 2005 téměř zdvojnásobila, stále představuje méně 30 % z 25 milionů tun plastového odpadu, který Evropané každoročně vyprodukují. V rámci úsilí o další podporu recyklace a opětovného využívání plastů se v říjnu více než 170 veřejných a soukromých partnerů z odvětví výroby plastů zavázalo, že do roku 2025 použijí v nových výrobcích 10 milionů tun recyklovaných plastů. Jedná se o iniciativu Aliance pro plasty v oběhovém hospodářství, jejíž první zasedání se konalo v únoru.

Na základě posouzení zdravotních a environmentálních rizik Evropská agentura pro chemické látky v lednu vydala závěr, že by bylo namístě omezit záměrné přidávání mikroplastů do výrobků EU.

Financování opatření v oblasti klimatu a nových technologií

V rámci investičního plánu pro Evropu byla v roce 2019 poskytnuta pomoc při získávání energie z obnovitelných zdrojů ještě většímu počtu evropských občanů, přičemž celkový počet domácností, které v rámci tohoto plánu získaly podporu, dosáhl 7,4 milionu. Nový inovační fond je klíčovým nástrojem pro plnění závazků EU pro celé hospodářství podle Pařížské dohody a pro podporu strategické vize Komise týkající se klimaticky neutrální Evropy do roku 2050. V únoru Komise oznámila, že bude investováno více než 10 miliard eur do nízkouhlíkových technologií v několika odvětvích s cílem posílit jejich globální konkurenceschopnost prostřednictvím fondu. Příjmy budou pocházet z dražby 450 milionů povolenek vydaných v rámci systému EU pro obchodování s emisemi v letech 2020 až 2030. K uvádění nových technologií na trh také významně přispívají iniciativy financované v rámci programu Horizont 2020.

Samotné veřejné finance nebudou k boji proti změně klimatu dostatečné, proto EU usnadňuje investorům identifikaci a využívání zelených investičních příležitostí po celém světě. V říjnu zahájila spolu s příslušnými orgány z Argentiny, Číny, Chile, Indie, Kanady, Keni a Maroka mezinárodní platformu pro udržitelné financování.

V červnu Komise v rámci svého akčního plánu pro udržitelné financování zveřejnila nové pokyny, jak mají podniky vykazovat informace týkající se klimatu. Přibližně 6 000 společností, bank a pojišťoven registrovaných v EU tak obdrželo praktická doporučení, jak podávat přesnější zprávy o dopadu svých činností na klima, ale i o tom, jaký dopad má změna klimatu na jejich podnikání.

Ochrana životního prostředí

Komise v dubnu zveřejnila druhý přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, jenž je součástí její iniciativy zahájené v roce 2016, která má za cíl zlepšit provádění environmentální politiky EU a společně dohodnutých pravidel ve všech členských státech. Významným přínosem nemá být pouze zdravé životní prostředí, ale též nové příležitosti pro udržitelný hospodářský růst, inovace a pracovní místa. Plnohodnotné provedení těchto předpisů by ekonomice EU mohlo každoročně ušetřit přibližně 55 miliard eur v nákladech na zdravotní péči a přímých environmentálních nákladech. Uvedený balíček obsahuje obecné sdělení a 28 zpráv o jednotlivých zemích podávajících přehled o stavu provádění environmentálního práva EU a o tom, co je třeba v každém členském státě zlepšit.

Z přezkumu v polovině období týkajícího se strategie EU v oblasti lesnictví vyplývá, že bylo dosaženo významného pokroku při plnění jejích cílů stanovených pro rok 2020. Tato strategie od svého přijetí přispívá ke koordinaci všech oblastí politiky EU týkajících se lesů a odvětví lesnictví a podporuje konzistentní přístup ve vnitrostátních i mezinárodních politikách. V červenci Komise stanovila nový rámec opatření na ochranu a obnovu světových lesů, jež představují 80 % biodiverzity na pevnině, přispívají k obživě přibližně čtvrtiny světové populace a mají zásadní význam v boji proti změně klimatu.

EU stojí v čele mezinárodní spolupráce usilující o bezpečnější, čistší a udržitelněji spravované oceány v Evropě i po celém světě. V březnu vydala společnou zprávu podávající přehled o agendě EU v oblasti mezinárodní správy oceánů. Doposud bylo úspěšně provedeno 50 konkrétních opatření, mezi něž se řadí i boj proti nezákonnému rybolovu a právní předpisy zaměřené na boj proti znečišťování moří.

Oslava 25 let Evropského hospodářského prostoru

Po oslavách 25. výročí jednotného trhu EU, které proběhly v roce 2018, přinesl i následující rok další důležitý milník: 25 let od vytvoření Evropského hospodářského prostoru. Dohoda o EHP, která byla podepsána v roce 1992 a vstoupila v platnost v roce 1994, rozšiřuje čtyři svobody spojené s jednotným trhem a souvisejícími politikami na Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Lidé, zboží, služby i kapitál se nyní mohou pohybovat po území všech 31 zemí Evropského hospodářského prostoru téměř stejně volně jako v rámci jedné země. Občané členských států EHP mohou studovat, žít, nakupovat, pracovat a trávit důchod v jakékoli ze zemí EHP. Byly odstraněny stovky technických, právních a byrokratických překážek, které bránily volnému obchodu a volnému pohybu mezi těmito zeměmi. To umožnilo podnikům, aby rozšířily svou činnost, a hospodářská soutěž snížila ceny a zajistila spotřebitelům větší výběr.

Lepší fungování jednotného trhu ve prospěch lidí i podniků

EU na posilování a prohlubování jednotného trhu neustále pracuje, aby se zajistilo, že jednotný trh dokáže reagovat na nové výzvy a přinášet výhody našim občanům i podnikům.

V rámci tohoto úsilí se EU v červnu dohodla na nových pravidlech, která zajistí lepší dodržování právních předpisů v oblasti jednotného trhu, pokud jde o nepotravinářské výrobky. Tato pravidla budou použitelná od roku 2021 a posílí kontroly prováděné vnitrostátními orgány a celníky a zlepší kontroly výrobků na trhu EU. Povedou také k intenzivnější spolupráci mezi orgány a pomohou rychle zasahovat proti nelegálním výrobkům.

EU rovněž přijala nové nařízení, které posiluje uplatňování zásady vzájemného uznávání u výrobků, na něž se nevztahují celounijní právní předpisy. To otevře podnikům nové možnosti k expanzi přes hranice EU. Počínaje dubnem 2020 budou podniky moci rychle najít lepší informace o vnitrostátních technických pravidlech platných v jiném členském státě a budou moci využívat zjednodušené postupy, aby prokázaly, že jejich výrobky splňují příslušné vnitrostátní požadavky.

Mimoto nová norma pro elektronickou fakturaci, která vstoupila v platnost v dubnu, pomůže orgánům veřejné moci automaticky a rychle zpracovávat všechny platby podniků.

Silná a inovativní průmyslová základna

Evropská průmyslová odvětví jsou v mnoha oblastech světovými lídry, ale musí se přizpůsobovat novým výzvám, jako jsou rychle se vyvíjející technologie, změna klimatu a měnící se globální geopolitický kontext. S cílem vytvořit novou vizi pro evropský průmysl zřídila Komise kulatý stůl zástupců průmyslu na vysoké úrovni „Průmysl 2030“ a v červnu zveřejnila jeho doporučení. Tato doporučení se zaměřují na to, jak by měl evropský průmysl budovat svoji konkurenční výhodu prostřednictvím špičkových a převratných technologií, respektu k životnímu prostředí a biologické rozmanitosti, investic do lidí a inteligentních evropských a globálních aliancí.

Proto, aby Evropa rozvíjela svoji průmyslovou základnu, musí stavět na svých silných stránkách a na svých přednostech. Umělá inteligence, baterie a kybernetická bezpečnost jsou jedny z mnoha strategických oblastí orientovaných na budoucnost, v nichž může posílení konkurenční výhody Evropy přinést růst. Za účelem určení oblastí strategického významu založila Komise strategické fórum členských států a zástupců průmyslu, které ve své zprávě, jež byla zveřejněna v listopadu, určilo šest prioritních oblastí a předložilo doporučení pro budoucí politická opatření a koordinované nadnárodní investice.

Silná průmyslová odvětví se musí rovněž neustále přizpůsobovat a inovovat. V evropském srovnávacím přehledu inovací za rok 2019 se uvádí, že se EU nadále zlepšuje a inovační výkonnost vzrostla ve 24 členských státech. Lídrem v oblasti inovací bylo v EU Švédsko, za nímž následovaly Finsko, Dánsko a Nizozemsko. K nejrychleji rostoucím inovátorům patřily Litva, Řecko, Lotyšsko, Malta, Spojené království, Estonsko a Nizozemsko. Důležité rovněž je, že v oblasti inovační výkonnosti EU poprvé překonala Spojené státy americké a zajistila si výrazný náskok před Brazílii, Indií, Ruskem a Jižní Afrikou.

Zajištění rovných podmínek na jednotném trhu

Cílem politiky EU v oblasti hospodářské soutěže je podporovat růst, investice a tvorbu pracovních míst ochranou spotřebitelů a společností, které dodržují právní předpisy, před protisoutěžním a nelegálním obchodním chováním. Jak spolu společnosti soupeří, aby nabídly nižší ceny a větší výběr inovativních výrobků, jsou na tom spotřebitelé lépe a evropské hospodářství se stává konkurenceschopnější a atraktivnější pro investory.

V roce 2019 přijala Komise 362 rozhodnutí o spojování podniků, deset antimonopolních rozhodnutí, pět rozhodnutí o kartelové dohodě a 248 rozhodnutí o státní podpoře. Společnostem, u nichž bylo zjištěno, že porušily unijní pravidla hospodářské soutěže, uložila pokuty v celkové výši přesahující 4 miliardy eur a členským státům nařídila, aby od příjemců získaly zpět protiprávní a neslučitelnou podporu ve výši přinejmenším 65 milionů eur.

Komise využívá kontrolu spojování podniků k zajištění toho, aby jednotný trh dosáhl svého potenciálu tím, že bude předcházet rizikům pro hospodářskou soutěž. Většina fúzi, které byly Komisi předloženy, byla schválena. Dosud jich bylo zakázáno pouze deset, z čehož tři v roce 2019. K nim patří nabytí společnosti Alstom společností Siemens v odvětví železniční dopravy a nabytí společností Aurubis Rolled Products a Schwermetall společností Wieland, obojí v únoru, a v červnu společný podnik ocelářských gigantů Tata Steel a ThyssenKrupp. V těchto případech dotčené společnosti nenavrhly nápravná opatření na ochranu spotřebitelů a podniků před možnými riziky. V dalších ostře sledovaných případech, například Praxair/Linde a GSK/Pfizer, navrhly spojující se strany vhodná nápravná opatření a Komise pak mohla transakce schválit.

Komise rovněž zasahuje proti společnostem, které se pokouší získat nespravedlivou konkurenční výhodu. V lednu byla společnosti Mastercard uložena pokuta ve výši 570 milionů eur za zavedení přeshraničních omezení při používání platebních karet. V květnu byla společnosti AB InBev, největší pivovarnické společnosti na světě, uložena pokuta ve výši 200 milionů eur za zneužívání jejího dominantního postavení na belgickém trhu s pivem. Další společnosti, kterým Komise uložila pokutu, omezovaly přeshraniční prodej merchandisingových výrobků některých z nejznámějších evropských fotbalových klubů a výrobků s vyobrazením Hello Kitty společnosti Sanrio. V případech, které se týkaly několika velkých hollywoodských filmových studií, tato studia přislíbila, že odstraní omezení, jež bránila přeshraniční hospodářské soutěži mezi vysílacími společnostmi poskytujícími placené televizní vysílání, a nabídla závazky, které Komise učinila v březnu právně závaznými.

Komise pokračovala v rozbíjení kartelů a v ukládání vysokých pokut dotčeným společnostem. V březnu sankcionovala tři společnosti, které evropským výrobcům automobilů dodávají bezpečnostní pásy a další bezpečnostní vybavení, uložením pokut ve výši 368 milionů eur a o dva měsíce později pět velkých bank – Barclays, RBS, Citigroup, JPMorgan a MUFG – uhradilo přes 1 miliardu eur za účast na kartelu týkajícím se měnových spotových obchodů.

Komise dále dohlíží na to, aby podpora, kterou členské státy poskytují společnostem, nezvýhodňovala nespravedlivě některé společnosti oproti jiným. V dubnu Komise přijala rozhodnutí o státní podpoře, v němž se Spojenému království nařizuje získat zpět selektivní daňové výhody, jež orgány udělily nadnárodním společnostem a které vyplývaly z výjimek z ustanovení namířených proti vyhýbání se daňovým povinnostem právnických osob.

Politika v oblasti hospodářské soutěže může rovněž pomoci EU rozvíjet moderní průmyslovou politiku, jak dokládá veřejná podpora ve výši 3,2 miliardy eur nabídnutá sedmi členskými státy a schválená Komisí na významný projekt společného evropského zájmu týkající se výzkumu a inovací ve výrobě baterií. Jedná se o druhou velkou schválenou investici do významných projektů společného evropského zájmu následující po investici ve výši 1,7 miliardy eur určené pro oblast mikroelektroniky, do níž bylo zapojeno Německo, Francie, Itálie a Spojené království a která byla schválena v prosinci 2018.

Odstraňování překážek bránících volnému pohybu zboží a služeb

EU pracovala na posílení pravidel v konkrétních odvětvích, aby podniky mohly snáze prodávat své zboží a služby přes hranice a aby se zlepšila bezpečnost výrobků na trhu EU.

Zlepšování pravidel v chemickém a farmaceutickém průmyslu

V červnu Komise rovněž zveřejnila přezkum právních předpisů EU o chemických látkách. V něm se zjistilo, že díky harmonizaci a společným normám se stal jednotný trh pro chemické látky silnější a efektivnější a současně nabízí nejvyšší úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí na světě. EU také přijala řadu opatření na ochranu pracovníků a spotřebitelů před škodlivými chemickými látkami, včetně 29 rozhodnutí o povolení podle nařízení REACH, která stanoví podmínky pro použití určitých chemických látek, jednoho zamítnutí povolení a jednoho omezení týkajícího se thuliem dopovaného vláknového zesilovače, neboť látka působí dýchací potíže, používá-li se ve sprejích. Dále byla aktualizována směrnice o karcinogenech a mutagenech a na seznam uznaných rakovinotvorných látek na pracovišti bylo doplněno pět látek. To znamená, že směrnice se nyní vztahuje na 27 takových chemických látek.

EU rovněž přijala nová pravidla za účelem zlepšení rovných podmínek ve farmaceutickém průmyslu. Díky nim bude pro společnosti z EU snazší vyvážet generické a biologicky podobné léčivé přípravky do zemí, které nejsou členy EU, kde platnost ochrany duševního vlastnictví skončila nebo taková ochrana nikdy neexistovala, a současně zůstanou zachována silná stávající práva v rámci EU, aby se podpořily inovace a výzkum.

Jednotný trh pro zadávání veřejných zakázek

EU má otevřený trh s veřejnými zakázkami, který je největší na světě a jehož hodnota se odhaduje na 2 biliony eur ročně. Vzhledem ke stále globálnější povaze zadávání veřejných zakázek zaujímá EU strategický přístup, aby se zajistilo, že všichni uchazeči, domácí i zahraniční, dodržují pravidla EU. Komise v červenci za tímto účelem zveřejnila pokyny týkající se účasti zahraničních uchazečů na trhu EU.

Lepší finanční služby

EU v rámci úsilí o vytvoření hlubší a integrovanější unie kapitálových trhů v Evropě přijala revidované nařízení o přeshraničních platbách, které zajišťuje sladění poplatků za přeshraniční platby v eurech v rámci Unie s poplatky za odpovídající vnitrostátní platby prováděné v měně členského státu, v němž se nachází poskytovatel platebních služeb daného uživatele platebních služeb. To umožňuje spotřebitelům a podnikům v zemích mimo eurozónu využívat levných přeshraničních transakcí v eurech jako v eurozóně. Například u transakce uvnitř EU provedené v eurech z Bulharska do Finska se v důsledku toho očekává snížení její ceny z 15 až 24 eur na zhruba 1 euro. Uvedené nařízení zajistí, aby byly poplatky za konverzi měny v bankomatu nebo v místě prodeje transparentní a srovnatelné, což spotřebitelům při cestování nebo nakupování v zahraničí umožní ušetřit na nákladech na konverzi. EU navíc zintenzívnila své úsilí o podporu rozvoje a dostupnosti přeshraničních okamžitých plateb.

Zajištění spravedlivého daňového systému

Cílem daňové politiky EU je podpořit konkurenceschopnost EU a stimulovat investice, růst a podnikání na jednotném trhu. Prostřednictvím zjednodušení daňových systémů by mělo být jednodušší, aby podniky mohly přeshraničně působit a občané mohli přes hranice pracovat. EU si navíc vytyčila dosáhnout přiměřených a sociálně spravedlivých daní, konkrétně prostřednictvím boje proti zneužívání daňového systému na úrovni EU i na mezinárodní úrovni a omezováním nekalé daňové soutěže na jednotném trhu i mimo něj.

S cílem bojovat proti daňovým podvodům a usnadnit správní spolupráci pro výběr příjmů na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni zavedla Komise v květnu nástroj pro analýzu transakčních sítí, který poskytuje celoevropské síti odborníků pro boj proti podvodům rychlý a snadný přístup k informacím o přeshraničních transakcích, což v případě upozornění na potenciální podvod v oblasti DPH vede k rychlému a koordinovanému postupu. V září se konalo první zasedání summitu EU v oblasti daňové správy, jenž je sítí pro spolupráci vedoucích představitelů daňových správ členských států a Komise.

S cílem zakročit proti podvodům v oblasti DPH týkajícím se nových a ojetých automobilů přijala Komise v červenci prováděcí opatření na podporu automatické výměny celních informací a informací o registraci vozidel mezi vnitrostátními orgány. V březnu byl přijat unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, společný nástroj sloužící členským státům k řešení vnějších rizik zneužívání daňového systému a nekalé daňové soutěže. V září Komise zveřejnila hodnocení dvou směrnic: o správní spolupráci v oblasti daní a o zdanění energie.

Směrem ke spravedlivé mobilitě pracovníků

EU usiluje o posílení mobility pracovníků stanovením jasných a spravedlivých pravidel, usnadňováním spolupráce mezi členskými státy a bojem proti příčinám zneužívání. V této souvislosti byl v červenci zřízen Evropský orgán pro pracovní záležitosti, který zahájil svoji činnost v říjnu. Jeho úkolem je pomáhat prosazovat pravidla v oblasti mobility pracovních sil ve všech členských státech. Za tím účelem bude usnadňovat poskytování informací občanům a podnikům o jejich právech a povinnostech souvisejících s možností žít, pracovat nebo provozovat činnost v jiné zemi, dále bude posilovat spolupráci mezi orgány členských států a zprostředkovávat řešení v přeshraničních sporech. Evropský orgán pro pracovní záležitosti bude sídlit v Bratislavě (Slovensko) a očekává se, že své plné operační kapacity dosáhne do roku 2024.

Pokrok v oblasti bezpečné, čisté a propojené mobility

Mobilita hraje důležitou úlohu při propojování a integraci jednotného trhu. EU usiluje o modernizaci evropských dopravních systémů, což lidem umožní využívat výhod bezpečnější dopravy, čistějších vozidel a lepších technologických řešení a podpoří konkurenceschopnost odvětví dopravy.

V březnu Parlament a Rada dosáhly dohody o revidovaném nařízení o obecné bezpečnosti, jehož cílem je zavést ve všech vozidlech, která budou od roku 2022 prodávána, registrována nebo uváděna do provozu, nové povinné bezpečnostní technologie. Tím se zlepší ochrana občanů EU, pomůže to snížit počet nehod na silnicích a zlepší se právní rámec pro schvalování automatizovaných a propojených vozidel. V únoru Komise také připravila pokyny pro schvalování automatizovaných vozidel a v červnu zavedla platformu EU za účelem koordinace pokusů zahrnujících automatizovaná a propojená vozidla.

Počátkem roku EU rovněž přinesla opatření, která mají zajistit posuzování bezpečnosti infrastruktury hlavních silnic, pomoci lépe zacílit investice a připravit v celé EU půdu pro autonomní řízení vozidel. Komise také přijala nová harmonizovaná pravidla pro provoz dronů, aby reagovala na jejich rostoucí počet v Evropě.

Bylo rovněž přijato několik opatření ke zmírnění administrativní zátěže v odvětví dopravy. V červnu vydala Agentura Evropské unie pro železnice první evropské povolení vozidla platné ve více zemích napříč kontinentem. Také bylo dosaženo dohody o návrhu týkajícím se elektronických informací o nákladní dopravě, který pomůže ušetřit miliony hodin, jež bylo dříve třeba vynaložit na správu dokumentů v papírové podobě.

V květnu Komise za účelem zlepšení interoperability dopravních systémů přijala soubor opatření, která se věnují interoperabilitě železnic, přístupnosti vlaků a hluku z železniční dopravy. V platnost vstoupila směrnice o elektronických systémech výběru mýtného, která posílí interoperabilitu elektronického mýtného, zjednoduší administrativní postupy a omezí podvody.

Prohloubení hospodářské a měnové unie

Hlubší hospodářská a měnová unie je pro Unii prioritou, neboť by posílila její hospodářskou stabilitu, odolnost a potenciál pro růst.

V červnu členské státy eurozóny učinily další krok směrem k dosažení tohoto cíle tím, že se dohodly na hlavních rysech rozpočtového nástroje pro eurozónu. S tzv. rozpočtovým nástrojem pro konvergenci a konkurenceschopnost se mají podpořit strukturální reformy a investice, aby se stimuloval růst a posílila hospodářská odolnost ekonomik v eurozóně i jejich schopnost vzpamatovat se z otřesů. V říjnu byla přijata další rozhodnutí, kterými byly určeny způsoby fungování tohoto nástroje. V rámci jednání o příštím víceletém rozpočtu EU má být stanovena jeho velikost.

Členské státy eurozóny se rovněž dohodly na tom, že prostřednictvím Evropského mechanismu stability může být poskytnuto finanční jištění, které by ovšem bylo aktivováno pouze v krajním případě jako pojistka pro řešení krize bank. Mělo by podobu úvěrové linky nebo záruk pro Jednotný fond pro řešení krizí, aby daňoví poplatníci nebyli nuceni platit za řešení krizí bank v úpadku. Využití mechanismu jištění by v konečném důsledku bylo splaceno prostřednictvím příspěvků evropského bankovního sektoru.

Evropská unie dosáhla při prohlubování HMU od finanční krize v roce 2008 značného pokroku. Ve sdělení z června Komise zhodnotila pokrok, jehož EU dosáhla od okamžiku, kdy ve zprávě pěti předsedů v roce 2015 poprvé nastínila svou vizi hlubší HMU. Podle sdělení došlo ke konkrétnímu pokroku v rámci pro správu ekonomických záležitostí a uplatňování fiskálních pravidel, která byla vylepšena, přičemž se více zdůraznily sociální priority jako více příležitostí k jejich projednání pro sociální partnery na všech úrovních. Evropská fiskální rada (zřízená v roce 2015) se navíc stala nedílnou součástí fiskálního rámce EU a poskytuje Komisi nezávislá hodnocení a poradenství.

Klíčové prvky bankovní unie a unie kapitálových trhů‚ jako je bankovní balíček pro posílení odolnosti bank EU a jejich způsobilosti k řešení krize a návrh na evropský systém pojištění vkladů, jsou již také pevně zakotveny. Komise předložila všechny legislativní návrhy uvedené v akčním plánu pro vytváření unie kapitálových trhů a v přezkumu v polovině období, aby tak byly položeny základy unie kapitálových trhů. Komise navrhla šest legislativních opatření pro zavedení nových pravidel pro produkty, značky a pasy, která budou platit pro celou EU, a pět legislativních opatření, jež mají stanovit jednodušší, jasnější a přiměřenější pravidla pro podnikatele, podniky a finanční instituce (viz kapitola 1).

Komise navrhla také dvě legislativní opatření k zajištění integrovanějšího a účinnějšího dohledu nad kapitálovými trhy, který má zásadní význam pro unii kapitálových trhů a je nezbytný pro větší finanční integraci a větší soukromé sdílení rizik. Dále přijala tři legislativní návrhy, aby finanční sektor mohl zaujmout vedoucí úlohu na cestě ke klimaticky neutrálnímu odolnějšímu oběhovému hospodářství, které účinněji využívá zdroje.

Evropský parlament a Rada dosáhly politické dohody ohledně téměř všech těchto návrhů, ještě však zbývá udělat hodně práce. Komise ve své červnové zprávě vyzvala k dalšímu zlepšení transparentnosti a účinnosti rámce pro koordinaci politik EU a jeho sociálního rozměru. Mohly by být také provedeny institucionální změny, aby se posílila demokratická odpovědnost v EU a hospodářské rozhodování v eurozóně a aby se evropský mechanismus stability začlenil do právního rámce EU. Přínosné by rovněž mohly být mechanismy ke stabilizaci eurozóny v případě otřesů, které by mohly zahrnovat funkci investiční stabilizace a společný systém zajištění v nezaměstnanosti.

Dokončení bankovní unie

Bankovní a kapitálové trhy EU jsou klíčovými prvky její HMU. Spolu přispívají k integrovanějšímu a stabilnějšímu finančnímu systému EU. Zvyšují odolnost HMU vůči negativním otřesům, neboť usnadňují sdílení rizik se soukromým sektorem přes hranice, čímž zároveň snižují potřebu sdílení rizik s veřejným sektorem. Práce na obou projektech pokračovaly během celého roku.

Významného pokroku bylo dosaženo zejména při snižování rizik v bankovní unii. Přijetí bankovního balíčku v dubnu bylo důležitým milníkem v posilování bankovního sektoru EU. Kromě návrhu evropského systému pojištění vkladů balíček stanoví komplexní soubor reforem, které dále posílí odolnost bank a jejich způsobilost k řešení krize. Kromě toho zavádí řadu důležitých mezinárodních norem a má za cíl přispět k dokončení regulatorní agendy po krizi.

Komise spolupracovala s dotčenými členskými státy, aby vyřešila vysokou míru úvěrů se selháním, mimo jiné v rámci evropského semestru, a navrhla komplexní řešení týkající se špatných úvěrů v souladu s pravidly pro státní podporu. Také orgány dohledu a banky členských států dosáhly od krize značného pokroku při snižování míry zadlužení, zlepšování kvality svých úvěrových portfolií a zvyšování likvidity.

Z nejnovější zprávy Komise o pokroku vyplývá, že se podíl úvěrů se selháním pro všechny banky v EU i nadále snižoval směrem k úrovni před krizí a ve třetím čtvrtletí roku 2018 klesl na 3,3 %. V roce 2019 se Evropský parlament a Rada dohodly na nových pravidlech pro uplatňování kapitálových požadavků na banky s úvěry se selháním v jejich rozvahách. Reforma má zajistit, aby banky vyčlenily dostatečné vlastní zdroje, pokud nové úvěry přestanou být spláceny, a vytvořit vhodné pobídky k tomu, aby se zabránilo kumulaci úvěrů se selháním.

Dalším důležitým krokem v bankovní unii a při prohlubování HMU bude dosažení pokroku ohledně společného systému pojištění vkladů pro eurozónu.

Mezinárodní role eura

Snahy EU podporovat používání eura na mezinárodní úrovni úzce souvisí s prohlubováním HMU. Prohloubený, silnější finanční sektor a HMU by učinily euro atraktivnější mezinárodní měnou a celosvětově významnější euro by posílilo evropský finanční systém. Eurozóna roste také v rámci EU, neboť Chorvatsko a Bulharsko se rozhodly zahájit přípravy pro přistoupení k evropskému mechanismu směnných kurzů ERM II, což je první krok k členství v eurozóně.

Širší mezinárodní využívání eura by přineslo také mnoho výhod pro evropské podniky, spotřebitele a vlády, například nižší obchodní náklady, nižší úrokové sazby, lepší přístup k financování, větší právní autonomii a odolnější finanční systém, který by byl méně zranitelný vůči otřesům směnných kurzů.

V roce 2019 vedla Evropská komise rozsáhlé konzultace se zástupci odvětví devizových trhů energetiky, surovin, zemědělství a dopravy. Tyto konzultace potvrdily, že existuje široká podpora pro to, aby se euro mezinárodně používalo ve větší míře, a že je jedinou životaschopnou alternativní mezinárodní měnou vůči americkému dolaru. Dotazované strany se rovněž shodly na tom, že existuje potenciál denominovat více transakcí v eurech, zejména na trzích s energetickými komoditami a zemním plynem, a Komise vyjádřila ochotu pracovat na odstranění všech překážek, které byly zjištěny.

EU dosáhla rovněž pokroku v opatřeních na podporu používání eura, včetně regulačních změn za účelem zvýšení odolnosti a likvidity infrastruktur finančního trhu, spolehlivosti referenčních úrovní úrokových sazeb a podpory využívání okamžitých plateb.

Spravedlivé příležitosti a spravedlivá hospodářská soutěž

Prohloubená a spravedlivá HMU spočívá ve spravedlivých příležitostech a spravedlivé hospodářské soutěži. Za účelem posílení spravedlivějších příležitostí přijala EU v červnu směrnici o restrukturalizaci a druhé šanci, aby bylo možné zachránit životaschopné podniky v obtížích a aby poctiví, avšak insolventní jedinci mohli dostat druhou šanci.

Nová směrnice usnadní životaschopným společnostem ve finančních obtížích včasný přístup k rámcům pro preventivní restrukturalizaci, aby se vyhnuly platební neschopnosti a mohly pokračovat v činnosti a zachovat pracovní místa.

Podle nových pravidel dává EU zkrachovalým podnikatelům s dobrou pověstí druhou šanci tím, že budou po uplynutí nejdéle tří let, s odůvodněnými výjimkami s cílem zabránit zneužití, úplně oddluženi.

Tato pravidla rovněž zvýší efektivitu insolvenčního řízení, restrukturalizace a postupů pro prominutí dluhu a omezí nepřiměřenou délku a náklady řízení v mnoha členských státech.

Tato pravidla přispějí k odstranění významných překážek rozvoje kapitálových trhů tím, že poskytnou větší právní jistotu přeshraničním investorům a společnostem působícím v celé EU.

EU je vždy obezřetná, pokud jde o zajištění spravedlivé hospodářské soutěže v bankovním sektoru, a rok 2019 nebyl výjimkou. I když se odvětví od krize již ve velké míře zotavilo, přetrvávají i nadále slabiny, přičemž banky v některých členských státech jsou stále ještě zatíženy vysokým podílem úvěrů se selháním. Komise je i nadále podporovala při restrukturalizaci a řešení dočasných omezení likvidity nebo strukturálních problémů, aniž by nepatřičně narušila hospodářskou soutěž. Tak například slovinské banky dokončily proces restrukturalizace, který zahájily v letech 2012/2013. Slovinsko privatizovalo dva bývalé poskytovatele úvěrů v obtížích – 75 % banky NLB a 100 % Abanky. Italské banky podnikly další kroky ke snížení objemu úvěrů se selháním. Zavedení záručního mechanismu v tomto ohledu výrazně přispělo k tomu, že banky mohly odepsat úvěry se selháním za tržních podmínek. Rovněž v Itálii schválila Komise podporu na pokrytí dočasných potřeb likvidity ve výši až 3 miliard EUR pro banku Carige, středně velkou regionální banku na severozápadě země.

Větší sociální spravedlnost v hospodářské a měnové unii

Evropský pilíř sociálních práv se stal nedílnou součástí evropského semestru, ročního cyklu EU pro koordinaci hospodářských a sociálních politik. S pomocí pilíře byla podpořena řada socálně-politických opatření v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, transparentních a předvídatelných pracovních podmínek a spravedlivé přeshraniční mobility. Je v něm zakotveno 20 zásad sociální politiky orientovaných na budoucnost, na kterých se členské státy dohodly.

Nový začátek pro lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem rodičů a pečovatelů

Směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem byla přijata v červnu a podporuje rovnoměrnější sdílení pečovatelských povinností mezi ženami a muži. Stanoví minimální požadavky pro členské státy a dává každému rodiči právo na nejméně čtyři měsíce rodičovské dovolené, z čehož dva měsíce nelze převést z jednoho rodiče na druhého a měly by být kompenzovány na odpovídající úrovni stanovené členskými státy. Směrnicí se také zavádí právo na otcovskou dovolenou v délce nejméně deseti dnů po narození dítěte, která je kompenzována alespoň na stejné úrovni jako nemocenská. Podle nových právních předpisů mají pracující pečovatelé právo čerpat pět dní v roce na péči o rodinné příslušníky. Kromě toho mají všichni pracující rodiče dětí ve věku alespoň do osmi let právo požádat o pružné uspořádání práce (zkrácený pracovní úvazek, pružná pracovní doba a flexibilita na pracovišti). Účelem těchto nových pravidel je zvýšit účast žen na trhu práce a zlepšit rovnost žen a mužů.

Nová práva pro více pracovníků

V červnu byla rovněž přijata směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách. Jejím cílem je rozšířit a modernizovat stávající povinnosti poskytnout každému pracovníkovi, včetně pracovníků v nestandardních formách zaměstnání, informace týkající se pracovních podmínek. Směrnice také zavádí řadu nových minimálních práv, např. omezení délky zkušební doby na začátku zaměstnání. Členské státy mají tato nová pravidla provést ve svých vnitrostátních právních předpisech do poloviny roku 2022.

Lepší přístup k sociální ochraně pro všechny pracovníky

Členské státy se zavázaly, že zajistí, aby všichni pracující lidé měli bez ohledu na svůj zaměstnanecký status skutečný přístup k sociální ochraně. Rada přijala v listopadu doporučení, aby jim pomohla odstranit rozdíly týkající se atypických pracovníků a osob samostatně výdělečně činných a řešit výzvy plynoucí z rychle digitalizovaného světa práce.

Dodržování mnohostranných pravidel

Obchodní politika musí být účinná, transparentní a založená na hodnotách. Přístup, který byl přijat v roce 2019, se i nadále řídil základními body strategie Obchod pro všechny z roku 2015: otevřenost v kombinaci s přísnými normami je i nadále nejvhodnějším způsobem, jak zajistit, aby byla globalizace přínosná.

V roce 2019 přibylo výzev, kterým čelí mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, o nějž se opírá WTO. Se vzestupem nacionalismu a protekcionismu přišel i nárůst jednostranných opatření, jakož i riziko globálního obchodního systému založeného na síle, nikoli na spravedlnosti. EU navázala na své iniciativy z roku 2018 a předložila WTO návrhy na zvýšení transparentnosti a na účinnější řešení obav členských států v souvislosti s konkrétními obchodními praktikami.

EU spolupracovala s hlavními obchodními partnery na posílení pravidel týkajících se dotací a nucených transferů technologií. V zájmu zachování systému WTO pro řešení sporů předložila návrhy k odblokování jmenování členů Odvolacího orgánu. Orgán přestal být usnášeníschopný, neboť v prosinci skončilo funkční období dvou z posledních tří členů. Orgán tak již o odvoláních ve sporech nemůže rozhodovat. V reakci na to Evropská komise navrhla změnu nařízení EU o prosazování práva, aby v případě, že obchodní partneři budou bránit účinnému řešení sporů, byla EU schopna rázně reagovat s cílem chránit své zájmy. Na základě stávajících pravidel WTO se EU rovněž dohodla s Kanadou a Norskem na prozatímním řešení odvolání pomocí rozhodčího řízení. Cílem je – s ohledem na nefunkčnost Odvolacího orgánu – zachovat závazný systém řešení sporů a právo na odvolání ve vzájemných sporech.

Evropa, která chrání

V případě selhání diplomatických zásahů neváhá EU využít mechanismu WTO pro urovnávání sporů, aby prosadila svá práva a plně využila výhod členství v zájmu svých podniků, pracovníků a zemědělců. V roce 2019 EU zahájila řízení proti Turecku ohledně farmaceutických výrobků, Indii (produkty informačních a komunikačních technologií), USA (vyrovnávací cla a antidumpingová opatření týkající se španělských oliv) a proti Kolumbii (antidumpingová opatření týkající se mražených bramborových hranolků z Belgie, Německa a Nizozemska).

Pro řešení sporů využila EU rovněž své dvoustranné dohody: zahájila řízení proti Jižní Koreji ve věci obrany základních pracovních norem, proti Ukrajině kvůli zákazu vývozu dřeva a proti omezením Jihoafrické celní unie ohledně dovozu drůbeže.

V souladu s pravidly WTO a unijními právními předpisy zahájila EU patnáct nových šetření a uložila sedm nových opatření na ochranu obchodu proti dumpingovému a subvencovanému dovozu. Týkalo se to mimo jiné elektrických jízdních kol z Číny a bionafty z Argentiny a Indonésie. EU rovněž zahájila šest nových přezkumných šetření a obnovila 16 stávajících opatření na dalších pět let.

V roce 2019 EU uložila konečná ochranná opatření na dovoz 26 kategorií výrobků z oceli s cílem řešit možné přesměrování obchodu s ocelí z jiných zemí do EU v důsledku dodatečných cel ve Spojených státech. Koncem léta je přezkoumala a upravila podle nejnovější situace.

EU rovněž hájila svá průmyslová odvětví, když proti jejímu vývozu zahájily šetření na obranu obchodu třetí země. Jako příklad lze uvést ochranné šetření Turecka týkající se dovozu pneumatik, antidumpingové šetření Indie ohledně dovozu natíraného papíru a opatření Kolumbie v souvislosti s dovozem mražených bramborových hranolků.

V březnu WTO potvrdila, že v roce 2020 budou EU udělena práva na odvetná opatření v obchodním sporu se Spojenými státy ve věci subvencí pro výrobce letadel Boeing. Spojené státy nerespektovaly dřívější rozhodnutí o protiprávních subvencích pro tuto společnost, což výrazně poškozuje jejího evropského konkurenta Airbus. V paralelně probíhajícím obchodním sporu udělila WTO v říjnu Spojených státům práva na odvetná opatření ve věci společnosti Airbus. Spojené státy zavedly dodatečná cla na řadu výrobků z členských států. EU je i nadále odhodlána vyjednat se Spojenými státy vyvážené řešení sporů.

Komise dokončila úpravu svých postupů na ochranu obchodu v návaznosti na modernizované antidumpingové a antisubvenční právní předpisy, které vstoupily v platnost v letech 2018 a 2017. Díky odstranění právní mezery rovněž může od podzimu 2019 uplatňovat opatření na ochranu obchodu na zboží (například podmořská potrubí) dovážené na kontinentální šelf či do výlučné ekonomické zóny členských států. Komise zintenzivnila boj proti obcházení opatření na ochranu obchodu a zahájila související šetření čínského vývozu nerezavějící oceli, persíranů a keramického stolního nádobí a náčiní, přičemž v případě posledně jmenovaných výrobků zavedla příslušná opatření.

V dubnu vstoupilo v platnost nové nařízení o prvním celounijním rámci pro prověřování přímých zahraničních investic. Od října 2020 budou členské státy a Komise moci identifikovat a řešit bezpečnostní obavy týkající se konkrétních investic ze zemí mimo EU.

Práva duševního vlastnictví jsou důležitá pro hospodářský růst a mají zásadní význam pro schopnost EU stimulovat inovace a udržet si konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku. EU zvýšila své úsilí o ochranu a prosazování těchto práv na mezinárodní úrovni, mimo jiné prováděním programů spolupráce s Čínou, jihovýchodní Asií a Latinskou Amerikou a zahájením nového projektu pomoci pro Afriku. Vedla rovněž dialog s prioritními zeměmi, jako je Čína, Thajsko, Turecko a Ukrajina. Komise v rámci své práce na kontrolním seznamu v oblasti padělání a pirátství posílila spolupráci s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví, Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech a vedla pravidelné dialogy s podniky v EU.

Kvůli rostoucímu protekcionismu narážely tyto podniky na vyšší počet překážek pro mezinárodní obchod. Z výroční zprávy o překážkách obchodu a investic vyplynulo, že strategie EU pro přístup na trh je při jejich řešení účinná.

V průběhu roku EU pokračovala v trojstranných rozhovorech s Japonskem a Spojenými státy o klíčových otázkách celosvětového obchodu, mezi něž patří i zajištění rovných podmínek pro obchodníky na základě nových mnohostranných pravidel pro průmyslové subvence a nucený transfer technologií.

Jako zakládající člen Aliance za obchod bez mučení, která byla vytvořena v roce 2017, EU nadále zaujímala jasný postoj ke zboží používanému pro účely trestu smrti a při mučení. V reakci na závazek aliance z roku 2018, který spočíval v prosazení rezoluce OSN o této otázce, přijalo v červnu Valné shromáždění OSN rezoluci zacílenou na zrušení obchodu se zařízením používaným k mučení.

Obchodní politika orientovaná na budoucnost

Cílem obchodních dohod EU je nejen otevřít nové trhy, ale také zajistit, aby z obchodu měli prospěch všichni. Tyto dohody prosazují normy EU v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin a práv pracovníků a spotřebitelů a pomáhají partnerským zemím plnit jejich mezinárodní závazky. EU například zahájila programy budování kapacit a zvyšování informovanosti v hodnotě 9 milionů eur, jež mají pomoci rozvojovým zemím řešit problémy v oblasti práce a životního prostředí v rámci odpovědných dodavatelských řetězců v Asii a Latinské Americe.

EU hrála vedoucí úlohu v diskusích OSN o reformě způsobu řešení sporů investorů se státy. V lednu předložila Komisi OSN pro mezinárodní obchodní právo návrh na zřízení mnohostranného soudu pro řešení takových sporů, který představuje významnou inovaci v oblasti globální správy a řízení.

V září uspořádala Evropská komise v Bruselu konferenci na vysoké úrovni o posílení postavení žen prostřednictvím obchodu.

Transparentní a inkluzivní vyjednávací proces

V zájmu zajištění demokratického procesu, důvěry veřejnosti a odpovědnosti patří i nadále mezi zásadní složky obchodní politiky EU transparentnost a zapojení veřejnosti, jež musí být přítomny před jednáním, během něj i po něm, jakož i při provádění dohod.

Komise nadále zveřejňovala zprávy o kolech jednání, stanoviska a návrhy textů v projednávaných obchodních dohodách. Vydala rovněž třetí souhrnnou výroční zprávu hodnotící provádění obchodních dohod EU, díky níž mohou zúčastněné strany, občanská společnost a další orgány EU kontrolovat, jak EU dohody provádí, a která rovněž poskytuje poučení pro probíhající i budoucí obchodní jednání.

Skupina odborníků pro obchodní dohody měla v roce 2019 šest zasedání, na kterých projednávala otázky, jako je elektronický obchod, reforma WTO a provádění obchodních dohod. Skupinu tvoří 28 organizací zastupujících podniky, odbory, spotřebitele a ekologické subjekty a jejím cílem je podpořit dialog a shromáždit názory široké škály zúčastněných stran.

Obchodní dohoda mezi EU a Mercosurem

V červnu EU dosáhla politické dohody o komplexní obchodní dohodě s Mercosurem, který tvoří Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay.

V rámci širší dohody o přidružení mezi oběma bloky upevní nová dohoda vzájemné úzké politické a hospodářské vztahy a bude vytvořen trh čítající 780 milionů lidí. EU je největším obchodním a investičním partnerem Mercosuru a jako první s ním uzavřela komplexní obchodní dohodu.

Po vstupu dohody v platnost se sníží cla, přibudou obchodní příležitosti v zemích Mercosuru, spotřebitelům se rozšíří možnosti výběru a omezí se byrokracie. Dohoda také přispěje k růstu, konkurenceschopnosti a vzniku pracovních míst i k prosazování společných hodnot, jako je udržitelný rozvoj. Bude rovněž prosazovat přísné pracovní a environmentální normy. EU a Mercosur se navíc zavázaly k účinnému provádění Pařížské dohody o změně klimatu.

Dohoda o hospodářském partnerství s Japonskem

Dne 1. února 2019 vstoupila v platnost dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, podepsaná v červenci 2018. Byla tak vytvořena otevřená obchodní zóna čítající více než 570 milionů lidí. Dohoda ruší téměř veškerá japonská dovozní cla v hodnotě 1 miliardy eur, jež každoročně platí podniky z EU vyvážející do Japonska, jakož i řadu dlouhodobých regulačních překážek.

Díky dohodě se zvyšuje vývoz z EU a vznikají nové příležitosti pro evropské podniky, které mají nyní snazší přístup na japonský trh s veřejnými zakázkami. Dohoda také přináší spotřebitelům větší výběr a přispívá ke společnému úsilí o utváření pravidel světového obchodu. Jde o první obchodní dohodu EU, která obsahuje konkrétní závazek dodržovat Pařížskou dohodu. V průběhu roku EU dále s Japonskem jednala o normách v oblasti ochrany investic a o řešení sporů.

Asie a Oceánie

Dne 30. června podepsaly EU a Vietnam dohodu o volném obchodu a dohodu o ochraně investic, jež představují zásadní milník v jejich partnerství. Tyto dohody jsou nejambicióznější a nejnáročnější dohody, které byly kdy sjednány mezi EU a rozvíjející se ekonomikou. Po ratifikaci by dohoda o volném obchodu mohla vstoupit v platnost v polovině roku 2020. Dohoda o volném obchodu mezi EU a Singapurem vstoupila v platnost 21. listopadu.

Dohody s těmito dvěma zeměmi dále posilují vztahy EU s tímto regionem. EU rovněž uspořádala tři kola jednání o obchodní dohodě s Indonésií. V rámci jednání o obchodní dohodě s Austrálií a Novým Zélandem pak proběhla tři, respektive čtyři kola rozhovorů.

Spojené státy

Spolupráce se Spojenými státy byla i nadále zaměřena na rozvoj pozitivní obchodní agendy, řešení otázek společného zájmu a zamezení obchodních sporů. Základem bylo společné prohlášení předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a amerického prezidenta Donalda Trumpa z roku 2018, které vedlo ke zřízení výkonné pracovní skupiny, jejímž cílem je usnadnit obchod a vypracovat pozitivní transatlantickou obchodní agendu.

V roce 2019 se skupina zaměřila na regulační otázky. V dubnu Rada pověřila Komisi, aby jednala se Spojenými státy o průmyslových clech a posuzování shody.

V červenci Komise zveřejnila zprávu o pokroku při provádění společného prohlášení, která poukazuje na pozitivní výsledky zejména v odvětvích energetiky, sójových bobů, léčivých přípravků, kybernetické bezpečnosti a zdravotnických prostředků. V roce 2019 dosáhl dovoz zkapalněného zemního plynu ze Spojených států do EU historicky nejvyššího objemu. Zásobování energií je tak diverzifikovanější a bezpečnější. Další činnost se zaměřila na posuzování shody, normy pro nové a vznikající technologie a pokroky v konkrétních odvětvích. Obě strany se dohodly, že nezavedou nová cla na vzájemný obchod, dokud tato činnost bude probíhat.

V červenci EU schválila zvýšení podílu Spojených států na dovozní kvótě pro hovězí maso bez obsahu hormonů. Spojené státy zase souhlasily s tím, že neobnoví opatření proti EU v rámci šetření podle článku 301, které se týká masa a masných výrobků. Rovněž vstoupila v platnost dohoda o vzájemném uznávání kontrol závodů na výrobu humánních léčivých přípravků.

Čína

Dubnový summit EU-Čína přinesl několik společných závazků. Čína souhlasila s odstraněním různých obchodních překážek a zavázala se uzavřít dohodu o ochraně zeměpisných označení (tj. názvů tradičních evropských potravin a nápojů) a dokončit do roku 2020 komplexní jednání o investicích.

V listopadu byla jednání o ochraně zeměpisných označení po devíti letech završena. Tato dohoda by měla při vstupu v platnost zajistit vysokou úroveň ochrany pro 200 názvů; během dalších čtyř let bude působnost dohody rozšířena na dalších 175 označení. Čína je pro EU druhým největším trhem se zemědělsko-potravinářskými produkty a rostoucím trhem, pokud jde o produkty se zvláštním zeměpisným označením.

EU a Čína uspořádaly šest kol rozhovorů o investiční dohodě a pokračovaly v práci na reformě WTO.

Jižní a východní sousedství

Byla pozměněna dohoda o přidružení mezi EU a Marokem tak, aby zahrnovala obyvatele Západní Sahary, čímž se otevřela cesta k obnovení rozhovorů o prohloubení obchodní dohody mezi EU a Marokem. V květnu byla vzhledem k politické situaci v Tunisku pozastavena jednání o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu s touto zemí.

EU vedla s některými zeměmi Rady pro spolupráci v Zálivu dvoustranné diskuse o obchodu a investicích. Počátkem roku 2019 vstoupila v platnost zlepšení dohodnutá s Jordánskem v rámci režimu pravidel původu, jež mají podpořit zaměstnávání syrských uprchlíků.

EU se prostřednictvím svých prohloubených a komplexních zón volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou zaměřila na provádění příslušných dohod. Rovněž dosáhla dohody s Ukrajinou ohledně omezení vývozu drůbeže z této země do EU. Dne 6. července EU parafovala posílenou dohodu o partnerství a spolupráci s Kyrgyzstánem, která obsahuje důležité kapitoly o obchodu.

Latinská Amerika

V roce 2019 pokračovala spolupráce s Mexikem na podpisu a uzavření modernizované globální dohody. EU a Chile uspořádaly tři kola jednání za účelem aktualizace vzájemné obchodní dohody z roku 2002. Cílem je dohodnout se na ambiciózní, vyvážené a progresivní dohodě, která bude dále liberalizovat obchod a investice, prosazovat hodnoty EU a řešit otázky, jako je obchod a rovnost žen a mužů. Ustanovení v posledně jmenované oblasti přispějí k lepšímu pochopení překážek, na které ženy v mezinárodním obchodu narážejí, i příležitostí, jež jim mezinárodní obchod nabízí, a budou obsahovat osvědčené postupy zaměřené na usnadňování jejich účasti.

V červnu se v rámci provádění obchodních dohod konalo páté zasedání výboru pro přidružení EU-Střední Amerika a v říjnu se sešel výbor pro obchod mezi EU a Kolumbií, Ekvádorem a Peru.

Africké, karibské a tichomořské státy

Dohody o hospodářském partnerství jsou obchodní a rozvojové dohody mezi EU a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi a regiony. V současnosti je v prozatímní platnosti 31 takových dohod. Lze je považovat za stavební kameny budoucí mezikontinentální oblasti volného obchodu, což je jedním z dlouhodobých cílů nové aliance mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost, která podporuje úsilí Afriky o vytvoření kontinentální zóny volného obchodu. V únoru se Komory připojily k dohodě o hospodářském partnerství se zeměmi východní a jižní Afriky a v říjnu EU zahájila jednání s pěti zeměmi, které stávající dohodu provádějí, o rozšíření její působnosti nad rámec snížení celních sazeb s cílem odstranit ostatní překážky obchodu a investic a vytvořit další příležitosti. EU rovněž diskutovala o obchodu a investicích během probíhajících jednání o rámcové dohodě, která má nahradit dohodu z Cotonou.

Posilování právního státu

Právní stát je jednou ze společných hodnot, na nichž je založena Evropská unie. Za jeho udržování nesou společně odpovědnost všechny členské státy a orgány EU.

Dodržování zásad právního státu má zásadní význam pro fungování EU ve všech oblastech: od vnitřního trhu až po spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Dodržování zásad právního státu znamená rovněž zajistit, aby soudci jednotlivých států, kteří jsou zároveň soudci EU, mohli plnit svou úlohu při řešení otázek týkajících se uplatňování práva EU.

V dubnu zahájila Komise hodnocení dostupných nástrojů pro sledování, posuzování a ochranu právního státu v Unii. Zaměřila se na zkušenosti z minulých let a vyzvala k širší evropské diskusi o tom, jak by bylo možné jej dále posílit. Zkušenosti z minulosti ukazují, že je zapotřebí lépe propagovat zásady právního státu, včas zabraňovat rizikům nebo porušování těchto zásad a účinně reagovat v případě, že k nim dojde.

V červenci přijala Komise druhé sdělení, v němž představila své vlastní návrhy v těchto třech oblastech, tj. propagace, prevence a reakce.

Pokud jde o první oblast (propagace), Komise zlepší svou komunikaci o zásadách právního státu se širokou veřejností, posílí spolupráci s Radou Evropy a dalšími mezinárodními organizacemi a poskytne finanční prostředky pro zúčastněné strany, které prosazují společnou kulturu právního státu, včetně občanské společnosti.

Pokud jde o druhou oblast (prevence), zavede Komise každoroční cyklus přezkumu právního státu s cílem sledovat situaci ve všech členských státech. Na podporu tohoto procesu vypracuje každý rok zprávu o stavu právního státu, bude dále rozvíjet srovnávací přehled EU o soudnictví a posílí dialog s ostatními orgány EU, členskými státy a zúčastněnými stranami.

Pokud jde o třetí oblast (reakce), Komise bude v návaznosti na vývoj judikatury Soudního dvora Evropské unie usilovat o strategický přístup k řízením o nesplnění povinnosti.

Komise rovněž vyzvala k urychlenému přijetí návrhu, který byl předložen v souvislosti s víceletým finančním rámcem a týká se ochrany rozpočtu EU v případě, že obecné nedostatky v oblasti právního státu představují riziko pro finanční zájmy EU.

Komise vedla několik řízení o nesplnění povinnosti týkajících se právního státu. Ve dnech 24. června a 5. listopadu 2019 vynesl Soudní dvůr konečné rozhodnutí v řízení o nesplnění povinnosti zahájeném Komisí proti Polsku, které potvrzuje, že polské právní předpisy týkající se snížení věku pro odchod do důchodu soudců Nejvyššího soudu a soudců obecných soudů jsou v rozporu s právem EU, pokud jde o nezávislost soudů. Kromě toho se Komise dne 10. října 2019 rozhodla předložit Soudnímu dvoru případ Polska v řízení o nesplnění povinnosti v souvislosti s novým disciplinárním režimem pro soudce, neboť tento režim oslabuje nezávislost soudů tím, že neposkytuje nezbytné záruky na ochranu polských soudců před politickou kontrolou.

V kontextu evropského semestru a na základě návrhu Komise vydala Rada doporučení pro jednotlivé země týkající se fungování soudního systému pro Chorvatsko, Itálii, Kypr, Maďarsko, Maltu, Portugalsko a Slovensko.

Ochrana práv a boj proti diskriminaci

Zajištění práv osob se zdravotním postižením

V dubnu byl přijat Evropský akt přístupnosti, který zajišťuje, aby byly některé produkty a služby, jako jsou mobilní telefony, počítače, elektronické knihy, elektronické obchodování, dopravní internetové stránky a bankovní služby pro spotřebitele, dostupné pro osoby se zdravotním postižením.

V květnu zahájila Komise osvětovou kampaň nazvanou „Jak EU pomáhá v boji proti diskriminaci na pracovišti“, v níž informovala občany a podniky o jejich právech a povinnostech.

Ochrana oznamovatelů (whistle-blowerů)

V říjnu byly přijaty normy platné pro celou EU, které mají zaručit vysokou úroveň ochrany pro oznamovatele, kteří oznámí porušení pravidel EU. Směrnice se vztahuje na celou řadu klíčových oblastí, jako je zadávání veřejných zakázek, bezpečnost výrobků, potravin a dopravy, ochrana životního prostředí, veřejné zdraví a jaderná bezpečnost. Nová pravidla zavádějí kanály pro důvěrné oznamování, a to jak v rámci soukromých a veřejných organizací, tak i ve vztahu k veřejným orgánům, a budou chránit zaměstnance před propuštěním a jinými formami odvetných opatření.

Boj proti dezinformacím, nenávistně motivovaným trestným činům a nenávistným projevům

V lednu bylo v rámci čtvrtého hodnocení kodexu chování EU pro boj proti nezákonným nenávistným projevům on-line, který byl podepsán v roce 2016 s významnými společnostmi v oblasti informačních technologií, prokázáno, že tato iniciativa i nadále přináší pozitivní výsledky. IT společnosti do 24 hodin kontrolují 89 % označeného obsahu a odstraňují jej v 72 % případů. V roce 2016, kdy se kodex začal používat, to bylo jen 40 %, resp. 28 % případů. Hodnocení rovněž odhalilo oblasti, kde podniky potřebují zlepšit svou zpětnou vazbu pro uživatele.

Před evropskými volbami zveřejnila Komise měsíční zprávy společností Facebook, Google a Twitter, které ukázaly určitý pokrok, pokud jde o kontrolu umísťování reklamy, transparentnost politické reklamy, uzavírání falešných účtů a systémy značení automatizovaných botů. Signatáři však musí zvýšit své úsilí, zejména při vývoji nástrojů ke zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti internetových stránek, na nichž se reklama inzeruje.

Lepší ochrana osobních údajů

V prvním roce po vstupu v platnost obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) bylo prioritou Komise zajistit jeho řádné uplatňování. Komise v červencové zprávě dospěla k závěru, že většina členských států zavedla nezbytný právní rámec, a bude sledovat, jak nařízení GDPR dodržují, a omezovat roztříštěnost rámce pro ochranu údajů.

Podniky rozvíjejí kulturu dodržování předpisů a občané si stále více uvědomují význam ochrany údajů a svých práv a stále více je využívají. Současně pokračuje sbližování směřující k přísnějším normám pro ochranu osobních údajů na mezinárodní úrovni.

Příkladem výhod, jež toto globální sbližování přineslo, je dohoda o odpovídající ochraně mezi EU a Japonskem, která vstoupila v platnost v únoru a která vytváří největší prostor pro bezpečný a volný pohyb údajů na světě. Evropané se budou moci při předávání svých údajů do Japonska spolehnout na přísné standardy ochrany soukromí a podniky z EU budou mít prospěch z přednostního přístupu na japonský trh.

Komise rovněž sleduje provádění směrnice o prosazování práva v oblasti ochrany údajů ve vnitrostátním právu členských států a v této souvislosti zahájila proti členským státům několik řízení o nesplnění povinnosti.

Rovnost

Nová směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem přijatá v červnu podpoří rovnoměrné rozdělení pečovatelských povinností mezi ženami a muži. Více informací viz kapitola 5.

Komise nadále zvyšovala povědomí o právech leseb, gayů, bisexuálů, transgender a intersexuálních osob (LGBTI). Nejnovější výroční zpráva o posilování rovnosti LGBTI osob, zveřejněná v březnu, poskytuje přehled o souboru opatření Komise pro boj proti diskriminaci.

Komise pokročila s přípravou rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů po roce 2020. Tento rámec má zásadní význam pro rozvoj unijních a vnitrostátních nástrojů a struktur zaměřených na podporu začleňování Romů.

Občanství Evropské unie

V lednu zveřejnila Komise zprávu o režimech „zlatých pasů“, které provozují některé členské státy. Tyto režimy občanství a pobytu pro investory umožňují získat státní příslušnost nebo povolení k pobytu v členském státě tím, že daná osoba učiní investici, a nemusí prokázat skutečnou vazbu k tomuto členskému státu. To má vliv na občanství EU. Členské státy obecně své občanství touto vazbou podmiňují a na tomto základě uznaly, že občanství EU získá automaticky každý, kdo se stane občanem členského státu.

Zpráva Komise poukázala na rizika, která pro EU představují režimy občanství a pobytu pro investory, zejména pokud jde o bezpečnost, praní peněz, daňové úniky a korupci, a vyjádřila znepokojení nad tím, že opatření přijatá členskými státy nejsou pro zmírnění těchto rizik vždy dostatečná. Komise zřídila skupinu odborníků z členských států, která má posoudit rizika vyplývající z těchto režimů a řešit otázky transparentnosti a řádné správy, a bude i nadále sledovat soulad těchto režimů s právem EU. Více informací viz kapitola 8.

Jako součást obecného úsilí o ochranu voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 Komise podporovala členské státy při vytváření a organizaci schůzek evropské sítě pro volební spolupráci. Tato síť sdružuje zástupce orgánů členských států odpovědné za volební záležitosti a umožňuje praktickou výměnu informací o otázkách týkajících se svobodných a spravedlivých voleb, včetně ochrany údajů, kybernetické bezpečnosti, transparentnosti a zvyšování informovanosti. Bude i nadále řešit potenciální rizika, hledat řešení a přispívat k budování odolnějších volebních a demokratických systémů v celé EU.

V červnu přijala EU v rámci svých činností usnadňujících výkon práva svobodně se pohybovat a pobývat na území Unie nařízení o bezpečnosti průkazů totožnosti a povolení k pobytu. Nová pravidla vymezují minimální společné normy pro průkazy totožnosti občanů EU a pobytové karty rodinných příslušníků ze zemí mimo EU, jakož i minimální obsah povolení k pobytu občanů EU. Díky tomu budou tyto dokumenty bezpečnější a spolehlivější a zvýší se důvěra v ně a jejich uznávání, což občanům umožní snadněji cestovat po celé EU, odbourají se překážky při uplatňování práva na volný pohyb a odstraní se nedostatky, kterých by mohli využít teroristé a jiní pachatelé trestné činnosti.

Aby se posílilo právo občanů EU na konzulární ochranu v zemích mimo EU, kde jejich vlastní členský stát není zastoupen, byla přijata nová pravidla pro vytvoření moderního náhradního cestovního dokladu EU. Tato pravidla zajistí, aby občané EU mohli rychle obdržet tento bezpečný a všeobecně akceptovaný doklad z kteréhokoli členského státu, což jim umožní bezpečně se vrátit domů.

Ochrana spotřebitelů

Aby se zlepšila informovanost o ochraně proti zneužívajícím ujednáním ve spotřebitelských smlouvách, jako jsou nepatřičné omezení zákonných práv spotřebitele a jednostranné změny, vydala Komise v červenci pokyny k uplatňování směrnice o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách.

V listopadu byla jako součást nové politiky pro spotřebitele, kterou navrhla Komise v dubnu 2018, přijata směrnice o lepším vymáhání a modernizaci právních předpisů EU na ochranu spotřebitele. Tato směrnice upravuje práva spotřebitelů s ohledem na nové technologie, jelikož zavádí nové důležité požadavky týkající se internetu. Patří k nim zákaz skryté reklamy ve výsledcích vyhledávání a falešných spotřebitelských recenzí, poskytování informací o totožnosti protistrany na on-line platformách (soukromý spotřebitel nebo profesionální maloobchodník) a poskytování informací o parametrech, které se při automatizovaném rozhodování používají při určování pořadí a personalizaci cen.

Nová pravidla rovněž stanoví odrazující pokuty za „rozsáhlá porušování“ práv spotřebitelů, která jsou předmětem koordinovaných opatření v rámci nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele. Parlament a Rada stále vyjednávají o samostatném návrhu evropského systému kolektivního odškodnění v případě, že skupiny spotřebitelů utrpěly újmu.

Po jednáních s Komisí a vnitrostátními úřady pro ochranu spotřebitele uvedla platforma Airbnb své prodejní praktiky a podmínky do plného souladu s pravidly EU na ochranu spotřebitele. Například se nyní na stránkách s výsledky jasně zobrazuje konečná cena a to, zda je nemovitost nabízena soukromou osobou, nebo profesionálem.

Na základě výzvy Komise a úřadů pro ochranu spotřebitele v EU změnilo pět předních autopůjčoven – společnosti Avis, Europcar, Enterprise, Hertz a Sixt – způsob, jakým uvádějí ceny za pronájem automobilu. Nyní je půjčovné pro spotřebitele zcela transparentní.

V důsledku skandálu společnosti Cambridge Analytica a po dlouhém dialogu s Komisí a úřady pro ochranu spotřebitele v EU upravila společnost Facebook své podmínky poskytování služeb. Nyní je v nich podrobněji vysvětleno, jak tato společnost používá údaje o svých uživatelích k profilování a cílení reklamy, která je zdrojem jejích příjmů, a uvádí se, že uznává odpovědnost v případě nedbalosti.

EU usnadňuje nakupování na internetu tím, že umožňuje spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí a nakupovat bezpečně. V roce 2019 byla zahájena informační kampaň #YourEURight, která má připomenout spotřebitelům, že při nákupech z jakéhokoli internetového obchodu, který prodává své zboží evropským spotřebitelům, mají významná práva. 

Byla přijata nová pravidla pro lepší řešení dvojí kvality spotřebního zboží. Komise zároveň pracovala na vyjasnění toho, kdy prodej výrobků dvojí kvality (zboží prodávané v celé Evropě ve stejném nebo podobném balení, ale s různým složením) představuje nezákonnou obchodní praktiku, na rozvíjení společné metodiky a zveřejňování výsledků celounijní testovací kampaně, která proběhla v červnu 2019 a porovnávala několik potravinářských výrobků z různých členských států. Z tohoto srovnání vyplynulo, že i když téměř třetina testovaných potravinářských výrobků měla shodnou nebo podobnou prezentaci, ale odlišné složení, nebylo možné identifikovat žádný specifický zeměpisný model. Výsledky neumožňují dospět k závěru o tom, zda rozdíly ovlivňují kvalitu nebo zda je lze v jednotlivých případech považovat za klamavou praktiku.

Po přijetí pokynů, které mají pomoci vnitrostátním orgánům při uplatňování právních předpisů EU týkajících se spotřebitelů a potravin, pokud jde o dvojí kvalitu potravinářských výrobků, vyčlenila Komise více než 4,5 milionu eur na omezení dvojí kvality a na posílení spotřebitelských organizací. Kromě toho vstoupila v dubnu v platnost směrnice o nekalých obchodních praktikách v zemědělském a potravinovém řetězci.

V červnu zveřejnila Komise závěrečnou zprávu fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce, která obsahuje doporučení ohledně spravedlivých a účinných obchodních praktik a transparentnosti. Zpráva rovněž upozorňuje na problémy s územními omezeními dodávek, která maloobchodníkům brání v tom, aby si opatřovali své výrobky tam, kde chtějí. Komise rovněž zahájila projekt s cílem zvýšit informovanost spotřebitelů o distribuci peněz v rámci potravinového řetězce.

Civilní soudnictví

Rada (rovněž v červnu) přijala revizi nařízení Brusel IIa, které zlepšuje právní normy na ochranu dětí v případě přeshraničních sporů ve věcech rodičovské odpovědnosti, jako jsou spory týkající se péče o dítě, práv na styk s dítětem a únosů dětí. Díky novým pravidlům bude justiční spolupráce rychlejší a účinnější, aby se zajistilo, že na prvním místě bude nejlepší zájem dítěte.

Právo obchodních společností

V červnu byla rovněž přijata nová pravidla EU, která mají podnikatelům usnadnit registraci jejich společností on-line a v zahraničí, zřizování nových poboček nebo předkládání dokumentů do obchodního rejstříku. Doplňující soubor pravidel EU v oblasti práva obchodních společností, který byl přijat v listopadu, usnadňuje přeshraniční přeměny, fúze a rozdělení společností a zároveň zajišťuje lepší ochranu práv zaměstnanců, menšinových akcionářů a věřitelů. Nová pravidla vytvářejí právní jistotu, šetří peníze, snižují administrativní zátěž a udělují nezbytné pravomoci k zamezení jakéhokoli zneužití.

V listopadu přijatá nová pravidla o správě investičních podniků a odměňování jejich vedoucích pracovníků mají být přiměřená velikosti, rizikům a činnostem investičních podniků a zároveň zajistit přiměřený dohled nad všemi velkými institucemi, které by mohly představovat systémové riziko. V květnu byla aktualizována pravidla týkající se správy a řízení bank a odměňování jejich vedoucích pracovníků. Zejména byla jejich prostřednictvím posílena pravomoc orgánů odvolat členy řídícího orgánu banky, pokud existuje podezření, že jsou zapojeni do praní peněz nebo financování terorismu.

Boj proti terorismu a praní peněz

V roce 2019 rozšířila Komise svou finanční, operační a politickou podporu pro členské státy, aby jim pomohla urychlit provádění bezpečnostní unie. Do konce roku se 16 z 22 legislativních iniciativ týkajících se bezpečnostní unie stalo právním předpisem. EU se postavila do čela boje proti teroristickému obsahu on-line, a sice prostřednictvím navrhovaného nařízení, které internetovým platformám ukládá povinnost odstranit teroristický obsah do jedné hodiny od přijetí příkazu k jeho odstranění. Evropský parlament a Rada dosáhly u tohoto návrhu Komise významného pokroku a práce bude pokračovat v prvním čtvrtletí roku 2020.

Komise, ministři vnitra členských států a zástupci soukromého sektoru také schválili krizový protokol EU týkající se reakce na virální šíření teroristického nebo násilného extremistického obsahu on-line jako součást globální reakce na výzvu z Christchurche k přijetí opatření. Nadále byla prováděna opatření v rámci akčního plánu na ochranu veřejných prostor, včetně ochrany před teroristickými hrozbami, z roku 2017.

Evropská unie pokračovala ve své zásadní práci s cílem připravit teroristy o prostředky, které jim umožňují páchat jejich činy, a to prostřednictvím aktualizovaných předpisů o uvádění chemických látek, které používají teroristé jako složky pro amatérsky vyráběné výbušniny, na trh a o přístupu k těmto chemickým látkám a rovněž díky novým opatřením, jež mají zabránit financování terorismu. EU i nadále spolupracovala na mezinárodní úrovni, mimo jiné prostřednictvím výměny údajů jmenné evidence cestujících (PNR) s Austrálií a Spojenými státy, za účelem finalizace nového návrhu dohody s Kanadou a podpisu rámce OSN pro spolupráci v boji proti terorismu.

Na konci roku navrhla Komise zahájit jednání s Japonskem o výměně údajů PNR a jednání s Novým Zélandem o výměně osobních údajů pro účely vymáhání práva s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol). Komise rovněž potvrdila dvoustranná ujednání s orgány Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova (tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova), Severní Makedonie a Srbska za účelem provádění společného akčního plánu pro boj proti terorismu na západním Balkáně.

Evropská unie přijala řadu opatření pro boj proti praní peněz a financování terorismu. V roce 2019 posílila dozorčí úlohu Evropského orgánu pro bankovnictví. Budou zavedena jednotná pravidla platná v celé EU, aby se orgánům členských států umožnil přístup do vnitrostátních centralizovaných registrů bankovních účtů nebo do systémů vyhledávání dat a zlepšila se spolupráce mezi orgány. Kromě toho čtyři zprávy Komise zdůraznily potřebu úplného a řádného provedení čtvrté a páté směrnice o boji proti praní peněz. V prosinci přijala Rada závěry o strategických prioritách v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Jejich znění je ambiciózní, pokud jde o potřebu podrobnějších pravidel a přidělení určitých úkolů orgánům EU.

Zintenzivnění boje proti trestné činnosti

Rada zmocnila Komisi, aby jménem EU jednala o dohodě se Spojenými státy o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům v trestních věcech a aby se zúčastnila jednání o druhém dodatkovém protokolu k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě.

V roce 2019 pracovala Komise na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, který by měl začít fungovat koncem roku 2020. Parlament a Rada jmenovaly Lauru Codruţu Kövesiovou jako první evropskou nejvyšší žalobkyni.

Evropská unie podnikala akce s cílem zabránit nedovolenému obchodování s kulturními statky. Cílem nařízení o vstupu a dovozu tohoto zboží do EU, jež bylo přijato v dubnu, je ukončit nedovolený obchod, který často napomáhá terorismu a jiné trestné činnosti.

Posílený evropský systém pro boj s přírodními katastrofami

Jelikož k přírodním katastrofám dochází v celé Evropě stále častěji a nezřídka současně, je pro členské státy obtížnější navzájem si pomáhat při reakci na ně, a proto zřídila EU kapacity rescEU, a tím posílila již existující mechanismus civilní ochrany EU. V roce 2019 Komise pokračovala v práci na zprovoznění rescEU. Přechodná flotila rescEU sehrála zásadní roli při boji s lesními požáry v Řecku v srpnu 2019.

Evropský program pro migraci

V září 2017 učinily členské státy dosud největší kolektivní závazek v oblasti přesídlování, když se zavázaly přesídlit více než 50 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Provádění tohoto programu pokračovalo po celý rok 2019 a Komise členským státům při plnění jejich závazků dále pomáhala. Jelikož celosvětové potřeby v oblasti přesídlování zůstávají značné, je trvalé úsilí na evropské úrovni zásadní. Do prosince bylo v rámci tohoto programu přesídleno 43 800 osob, což je více než 87 % celkového závazku členských států.

Správa hranic

V prosinci se stala právním předpisem nová pravidla, která posilují způsob, jakým EU spravuje své vnější hranice, a která umožní Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž zřídit stálý útvar o 10 000 operativních pracovnících.

Členové stálého útvaru budou mít výkonné pravomoci a vlastní vybavení, aby mohli v případě potřeby kdykoli zasáhnout na vnějších hranicích EU i v zemích mimo EU, jež jsou ochotny jednotky pohraniční a pobřežní stráže na svém území přijmout. Členské státy (a dotčené země mimo EU) si vždy zachovají svou svrchovanost i zodpovědnost za operace uskutečněné na jejich hranicích a za jejich řízení o navrácení. Bude jmenováno čtyřicet úředníků pro otázky základních práv, kteří zajistí, aby členové stálého útvaru dodržovali práva státních příslušníků zemí mimo EU, kteří překračují vnější hranice (ať už pravidelně či jednorázově) nebo jsou součástí návratové operace.

Komise úspěšně vyjednala s pěti zeměmi západního Balkánu dohody o postavení jednotek, které umožňují nasazení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Dne 1. května 2019 vstoupila v platnost dohoda s Albánií, kterou po třech týdnech následovalo operativní nasazení jednotek. Komise a finské předsednictví Rady podepsaly dne 7. října dohodu o postavení jednotek s Černou Horou a dne 19. listopadu dohodu se Srbskem. Finalizace těchto dohod s Bosnou a Hercegovinou a se Severní Makedonií stále probíhá.

Informační systémy v oblasti bezpečnosti, migrace a správy hranic

V červnu vstoupily v platnost nové evropské právní předpisy, které umožňují výměnu údajů a sdílení informací mezi různými informačními systémy, které podporují prostor svobody, bezpečnosti a práva bez kontrol na vnitřních hranicích. Jakmile bude tato propojená platforma zavedena (což se očekává v roce 2023), budou moci pohraniční, migrační, vízové, soudní a policejní orgány provádět na jediné obrazovce křížovou kontrolu údajů o totožnosti ve všech relevantních informačních systémech EU a okamžitě upozornit na každého, kdo se pokusí použít vícenásobné identity.

Pokračovala práce na provádění Systému vstupu/výstupu (systém EES) a Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS). V rámci prvního systému bude současná metoda ručního razítkování pasů nahrazena elektronickým zaznamenáváním údajů o totožnosti a cestovních dokladech a míst a dat vstupů a výstupů. To pomůže zajistit, aby státní příslušníci zemí mimo EU nepobývali na jejím území déle, než mají povoleno. Zlepší se tak i kvalita a účinnost kontrol na vnějších hranicích a členské státy budou moci lépe zvládnout rostoucí počty cestujících. Systém ETIAS rovněž zajistí, aby vnitrostátní orgány měly více informací o tom, zda by osoby cestující do EU bez víza mohly představovat bezpečnostní riziko nebo riziko nelegální migrace, už před jejich příchodem na vnější hranice. V případě potřeby bude těmto lidem možné zamítnout cestovní povolení.

Řízení migrace a záchrana životů na moři

Společné operace a námořní mise EU přispěly k záchraně více než 760 000 osob na moři a podpořily členské státy, které jsou hostitelskými zeměmi nově příchozích ze Středomoří.

V srpnu v souladu s Akčním plánem EU proti pašování migrantů z roku 2015 vstoupila v platnost revize nařízení o sítích styčných úředníků pro přistěhovalectví. Dosáhne se tak lepší spolupráce a koordinace mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví, které členské státy, Komise a agentury EU nasazují v zemích mimo EU s cílem účinněji předcházet nelegální migraci a související přeshraniční trestné činnosti, reagovat na ně a bojovat proti nim.

Komise nadále přispívala ke snahám předcházet tomu, aby se potenciální migranti vydávali na cestu nelegální migrace směřující do EU, při níž by převaděči vystavovali jejich život ohrožení. Financovala osm informačních a osvětových kampaní, které se přímo zaměřovaly na komunity potenciálních nelegálních migrantů v zemích mimo EU a komunity diaspor v Evropě, jež požívají jejich důvěry. Tyto kampaně přinášely objektivní informace, které mají migrantům umožnit činit informovaná rozhodnutí. Komise rovněž zvýšila na 22,5 milionu eur finanční podporu na společná operativní partnerství, jejichž součástí jsou společné vyšetřovací týmy. Tato partnerství mezi členskými státy a donucovacími orgány zemí mimo EU se zaměřují na převaděče migrantů v západní a severní Africe.

Dočasná ujednání

Případy vylodění v centrálním Středomoří jasně ukázaly nezbytnost společného evropského řešení na základě solidarity, přijetí odpovědnosti a dodržování základních práv. Komise aktivně podporuje uzavírání dočasných ujednání mezi členskými státy, která usnadňují vylodění v návaznosti na pátrací a záchranné operace ve Středomoří, dokud se v rámci reformy evropského azylového systému nepodaří dosáhnout dohody o dlouhodobě udržitelném mechanismu. V průběhu roku 2019 Komise rovněž za podpory agentur EU a na žádost členských států koordinovala dobrovolné relokace, při nichž bylo přemístěno 1 608 osob.

Navracení a zpětné přebírání osob

Evropský parlament a Rada pokračovaly v jednáních o návrhu Komise z roku 2018 na posílení směrnice o navracení. Změny společných pravidel EU v oblasti navracení zahrnují zjednodušení navracení osob, jejichž žádost o azyl byla během řízení na hranicích zamítnuta, zavedení jasnějších a rychlejších postupů pro vydávání rozhodnutí o navrácení a požadavek, aby rozhodnutí o navrácení byla vydávána ihned po přijetí rozhodnutí o ukončení legálního pobytu.

V prosinci byla posílena schopnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž pomáhat s navracením díky novému nařízení, které se stalo právním aktem EU. Agentura tak získala aktivnější úlohu pomáhat členským státům na základě jejich potřeb a rozšířil se okruh možných způsobů asistence ve všech fázích řízení o navrácení.

Evropská unie sjednala se zeměmi, které nejsou členy EU, 23 readmisních nástrojů. V roce 2019 tato práce pokračovala – probíhala jednání se šesti dalšími zeměmi o dohodách nebo širších rámcích pro spolupráci v oblasti migrace.

Ochrana osob v nouzi

Reforma azylového systému

Navzdory intenzivnímu úsilí rumunského a finského předsednictví Rady se členským státům nepodařilo dosáhnout konsenzu a návrhy na reformu azylové politiky EU zůstávají na mrtvém bodě. Místopředseda Komise Margaritis Schinas a komisařka Ylva Johanssonová se ihned poté, co se v prosinci ujali své funkce, vydali na návštěvu Dánska, Německa, Řecka, Francie, Itálie a Maďarska, aby si vyslechli připomínky vlád těchto členských států. Oba také vedli strukturovanou diskusi s Evropským parlamentem. Konzultace jsou významným prvkem závazku předsedkyně von der Leyenové k nalezení cesty k vyřešení otázky migrace a přispějí k vytvoření nového paktu o migraci a azylu, který bude navržen v roce 2020.

Hotspoty a podpora pro Řecko, Kypr, Maltu, Itálii a Španělsko

Od roku 2015 Komise poskytla řeckým orgánům, mezinárodním organizacím a nevládním organizacím finanční podporu 2,2 miliardy eur na řízení migrace. Tato částka byla poskytnuta v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a nástroje pro mimořádnou podporu. Kromě toho Komise nadále poskytovala řeckým orgánům strukturální podporu prostřednictvím trvalé přítomnosti na ostrovech v Egejském moři.

Od září 2019 má Komise trvalou přítomnost na Kypru, aby podpořila kyperské orgány při účinném řízení migrace. Finanční prostředky EU pro tuto zemi dosáhly od roku 2014 výše 103,5 milionu eur. Maltě byla od roku 2014 do konce roku 2019 poskytnuta podpora EU v rámci AMIF a ISF v celkové výši 112,85 milionu eur.

Pokud jde o Itálii, přidělením 59,4 milionu eur v roce 2019 dosáhla celková výše mimořádné pomoci 285,2 milionu eur. Tato částka doplňuje 737,4 milionu eur podpory EU poskytnuté Itálii v letech 2014–2020 v rámci jejích vnitrostátních programů pro AMIF a ISF.

Komise nadále podporovala Španělsko: od roku 2018 mu poskytla přes 52 milionů eur na pomoc při mimořádných událostech, aby mohla tato země poskytovat pomoc migrantům, zřídit lokální registrační a přijímací střediska a nasadit dodatečné bezpečnostní síly.

Migranti přicházející do hotspotů v Řecku a Itálii a do registračních středisek na jižním pobřeží Španělska byli i nadále řádně registrováni a identifikováni a byly jim snímány otisky prstů.

Finanční podpora na účinné řízení migrace

Evropská unie podporuje úsilí jednotlivých zemí o lepší řízení migrace a lepší správu hranic prostřednictvím značné finanční podpory směřující do vnitrostátních akčních programů řízených členskými státy. V roce 2019 poskytla v rámci AMIF 467 milionů eur, v rámci ISF – hranice a víza 442,7 milionu eur a v rámci ISF – policie 92,7 milionu eur.

Prohlášení EU a Turecka

Díky prohlášení EU a Turecka, které nadále poskytovalo alternativy k nebezpečným trasám, se podařilo zachraňovat životy v Egejském moři. Počet nelegálních migrantů, kteří připluli po moři z Turecka do Řecka, byl v roce 2019 podstatně nižší (zhruba 60 000) než před tímto prohlášením (před říjnem 2015). Členské státy otevřely organizované, bezpečné a legální cesty do Evropy pro syrské uprchlíky v Turecku, když (do konce roku 2019) přesídlily přibližně 25 700 z nich. V roce 2019 se v rámci programu asistovaného dobrovolného návratu a reintegrace uskutečnilo 3 854 dobrovolných návratů z Řecka do zemí mimo EU, z toho 3 260 z pevniny a 594 z ostrovů. Od roku 2016 se za podpory tohoto programu dobrovolně vrátilo z řeckých ostrovů a pevniny 17 900 migrantů.

Současně EU nadále podporovala Turecko v jeho úsilí o přijímání uprchlíků, konkrétně v období 2016–2019 částkou 6 miliard eur z nástroje pro uprchlíky v Turecku.

Do konce roku 2019 byl na činnosti přidělen celý jeho rozpočet. Z částky 4,7 miliardy eur, která byla smluvně zadána, bylo vyplaceno 3,2 miliardy eur. Více než 1,7 milionu uprchlíků nadále využívá měsíční peněžitou pomoc nouzové záchranné sociální sítě nazvané „Emergency Social Safety Net“, která jim pomáhá uspokojovat jejich základní potřeby, a přes 500 000 dětí z řad uprchlíků má přístup ke vzdělání.

Posilování bezpečných, řízených a legálních způsobů migrace do Evropy

Vízová politika

Evropská unie nadále aktualizuje a zefektivňuje vízovou politiku pro státní příslušníky zemí mimo EU, kteří cestují do schengenského prostoru. Počínaje únorem 2020 se díky revidovanému vízovému kodexu sníží administrativní zátěž a usnadní postupy udělování víz pro důvěryhodné osoby cestující na krátkodobý pobyt a současně zůstane zachována bezpečnost. Revidovaný kodex zavádí nový mechanismus, který aktivuje přísnější podmínky pro vyřizování víz v případě, že partnerská země dostatečně nespolupracuje na zpětném přebírání svých státních příslušníků, kteří v EU pobývají nelegálně. U některých kategorií cestujících osob budou členské státy moci zpomalit dobu vyřizování víz, zkrátit dobu platnosti udělených víz a zvýšit vízový poplatek, případně změnit osvobození od těchto poplatků.

Zjednodušení vízového režimu a pozastavení vízové povinnosti

V červnu byla dokončena jednání mezi EU a Běloruskem o dohodě o zjednodušení vízového režimu a readmisní dohodě a tyto dohody byly parafovány hlavními vyjednavači. Obě strany nyní pracují na dokončení svých vnitřních postupů, aby dohody mohly podepsat a uzavřít. Obě dohody budou podepsány a vstoupí v platnost současně.

V roce 2017 byl posílen mechanismus pozastavení vízové povinnosti s cílem umožnit rychlou reakci v naléhavých případech. V červnu 2019 obdržela Komise v rámci mechanismu oznámení Nizozemska týkající se Albánie. Po důkladném zvážení obsahu oznámení a dostupných informací a příslušných údajů Komise dospěla k závěru, že okolnosti nezbytné pro aktivaci tohoto mechanismu nebyly splněny, a situaci se zavázala dále sledovat.

Vízová vzájemnost

Dnes mohou do EU bez víza cestovat občané zhruba 60 zemí celého světa. Občané EU by proto měli mít stejnou možnost cestovat do těchto zemí. Tato zásada vzájemnosti má pro naši společnou vízovou politiku zásadní význam. Pokud jde o Spojené státy, bylo dosaženo pokroku: v září vláda USA oznámila, že Polsko může být zařazeno do jejího programu bezvízového styku. Spojené státy sice i nadále požadují víza pro občany Bulharska, Chorvatska, Kypru a Rumunska, tento vývoj však vysvětluje, proč Komise zaujímá k americké vládě trpělivě diplomatický postoj.

Spojené státy vyjádřily ochotu tyto členské státy do programu bezvízového styku zařadit, jakmile splní požadavky stanovené právními předpisy USA, například pokud jde o bezpečnostní spolupráci a snížení míry zamítnutých víz.

Zlaté pasy a zlatá víza

V lednu Komise předložila komplexní zprávu o režimech občanství a pobytu pro investory, které provozuje několik členských států. Tyto režimy, obecně známé jako „zlaté pasy“ a „zlatá víza“, umožňují získat novou státní příslušnost nebo povolení k pobytu pouze na základě investice. Zpráva Komise zdůraznila, že země, jejichž občané požívají výhod bezvízového styku s EU, musí mít zavedeny co nejvyšší standardy bezpečnostních kontrol a ověřování spolehlivosti žadatelů o občanství pro investory. Komise toto monitoruje v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti. Pokud jde o kandidátské země a potenciální kandidátské země, režimy občanství jsou rovněž monitorovány v kontextu procesu přistoupení k EU. Viz též kapitola 7.

Podpora migrace založené na potřebách

V roce 2019 EU posílila dvoustrannou spolupráci se zeměmi původu a tranzitu a s mezinárodními organizacemi s cílem řešit základní příčiny nelegální migrace a nuceného vysídlení, zlepšit správu hranic a podpořit dobrovolné navracení a mobilitu osob. Spolupracovala rovněž s Africkou unií a s OSN prostřednictvím jejich společné pracovní skupiny.

Komise nadále pracovala na rozvoji způsobů legální migrace, které by do EU pomohly přivést lidi s dovednostmi a schopnostmi, které trh práce potřebuje. Na jaře Komise dokončila celkové hodnocení pravidel EU v oblasti legální migrace. Výsledky této „kontroly účelnosti“ potvrdily význam účinné politiky legální migrace jako klíčového prvku komplexní evropské migrační politiky.

Během celého roku pokračovala Komise ve spolupráci s členskými státy na vývoji pilotních projektů v oblasti migrace pracovních sil s klíčovými partnerskými zeměmi, počínaje africkými zeměmi. Komise toto úsilí finančně podpořila, mimo jiné v rámci nouzového svěřenského fondu pro Afriku.

Integrace

Integrační politika je v odpovědnosti jednotlivých členských států. Nicméně v roce 2019 Komise pokračovala v podpoře úsilí členských států, místních a regionálních orgánů, nevládních organizací a dalších aktérů prostřednictvím koordinace politik, výměny postupů, monitorování a financování. Tato opatření byla zavedena proto, aby napomohla integraci státních příslušníků zemí mimo EU, kterým bylo přiznáno postavení uprchlíka. V roce 2019 Komise financovala osm velkých nadnárodních sítí měst a regionů, v nichž se ke spolupráci na otázkách integrace sdružilo více než 40 evropských měst a 10 regionů. V rámci evropské integrační sítě Komise podpořila několik aktivit pro vnitrostátní orgány zaměřených na vzájemné učení, např. inovativní program vzájemné podpory členských států při zavádění či zlepšování specifických integračních politik nebo programů.

Sousedství Evropské unie

Východní sousedství

V roce 2019 EU nadále podporovala a posilovala stabilitu, bezpečnost a prosperitu v rámci evropské politiky sousedství a rozvíjela silná partnerství se sousedními zeměmi na východě a jihu.

V květnu se v Bruselu konalo ministerské zasedání a konference na vysoké úrovni, při kterých se oslavilo deset let Východního partnerství. Dosáhlo se pokroku při reformách ve všech oblastech v rámci 20 cílů pro rok 2020, zejména v hospodářství, digitální ekonomice, dopravě, konektivitě, energetice a mobilitě, přičemž problémy přetrvávají v oblasti správy věcí veřejných a budování institucí. Po rozsáhlé konzultaci v roce 2019 o budoucnosti partnerství by dlouhodobé politické cíle měly být předloženy před summitem Východního partnerství, který se má konat v první polovině roku 2020.

Vztahy s Ukrajinou

Na červencovém summitu v Kyjevě vydaly EU a Ukrajina společné prohlášení a EU znovu potvrdila své odhodlání podporovat nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. EU rovněž potvrdila svou podporu provádění minských dohod a činnosti normandského formátu, třístranné kontaktní skupiny pro Ukrajinu a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaměřené na dosažení mírového a udržitelného řešení konfliktu. Komise a ukrajinská vláda podepsaly čtyři programy v hodnotě 109 milionů eur z balíčku Komise na podporu země na rok 2019. Tyto programy se zaměří na decentralizaci, boj proti korupci, podporu občanské společnosti a technickou spolupráci při klíčových reformách a provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, která je její součástí.

Rusko

EU pokračovala v zavádění dvojího přístupu k Rusku, který byl i nadále strategickou výzvou: sankce v reakci na porušování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny ze strany Ruska a selektivní spolupráce podle potřeby v otázkách zájmu EU, jako jsou výměny mládeže a kulturní výměny či spolupráce mezi EU a Ruskem v oblasti vzdělávání.

Jižní sousedství

Finanční a technická pomoc EU v roce 2019 pomohla řešit hlavní problémy regionu: konflikty v Sýrii, Libyi a mezi Izraelem a Palestinou (toto označení se nesmí vykládat jako uznání státu Palestina a nejsou jím dotčeny individuální postoje členských států k této otázce), přetrvávající migrační tlak, špatná správa věcí veřejných a slabé podnikatelské prostředí. V červnu byl dán nový impuls vztahům mezi EU a Marokem prostřednictvím společného politického prohlášení, jehož cílem bylo vytvořit partnerství pro sdílenou prosperitu. Plán vnějších investic přispěl k financování soukromého sektoru a posílení hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst v zemích jižního sousedství a v Africe.

Západní Balkán a proces rozšíření

Orgány EU v roce 2019 nadále podporovaly vyhlídku západního Balkánu na členství v EU v souladu se strategií pro západní Balkán a Sofijským programem priorit, které cílí na posílení politické, hospodářské a sociální transformace regionu. EU rovněž nadále podporovala spolupráci s cílem plně uvolnit hospodářský a sociální potenciál regionu a překonat dědictví minulosti. Například v červenci vstoupila v platnost regionální dohoda o roamingu na západním Balkáně, která výrazně snížila poplatky za roaming v tomto regionu a v roce 2021 povede ke snížení ceny za roaming na nulu. Skutečnost, že v únoru vstoupila v platnost historicky významná Prespanská dohoda mezi Řeckem a Severní Makedonií, znamenala významný průlom v tomto regionu.

Dne 12. června se v Lucemburku konalo první zasedání ministrů EU a zemí západního Balkánu věnované zaměstnanosti a sociálním věcem. Ministři z předsednického tria v Radě (Rumunsko, Finsko a Chorvatsko) se spolu s Komisí setkali se svými protějšky ze západního Balkánu, aby jednali o řadě otázek týkajících se zaměstnanosti a sociální politiky. Cílem setkání, které se má konat každý rok, je výměna názorů na výzvy v oblasti zaměstnanosti a sociálních reforem, z nichž budou mít prospěch všichni občané v tomto regionu.

V říjnu Evropská rada analyzovala doporučení Komise zahájit přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií a rozhodla se k otázce rozšíření vrátit před vrcholnou schůzkou EU a západního Balkánu v Záhřebu v květnu 2020.

Turecko

Vztahy mezi EU a Tureckem nadále ohrožovala kritická situace v oblasti právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví v Turecku, jakož i vzrůstající napětí ve východním Středomoří. EU nadále pomáhá uprchlíkům v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku spravujícího finanční prostředky ve výši 6 miliard eur na pomoc více než 4 milionům uprchlíků, kteří se v zemi nacházejí.

Vztahy mezi Afrikou a Evropou

EU zahájila bezprecedentní partnerství s Afrikou a investuje do skutečného politického vztahu rovných partnerů. Partnerství EU–Afrika zahrnuje celou řadu oblastí, včetně rozvoje, míru a bezpečnosti, migrace, klimatu, energetiky, zemědělství, obchodu, udržitelných investic a pracovních míst, inovací, vzdělávání, mládeže, demokracie a lidských práv.

V roce 2019 pokročilo provádění aliance mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost z roku 2018. EU již uvolnila 3,7 miliardy eur v rámci plánu vnějších investic, který má mobilizovat investice ve výši 37,1 miliardy eur v sousedství EU a v subsaharské Africe. Provádění závazku vyčlenit v letech 2018 až 2020 každoročně více než 300–350 milionů eur na zlepšení podnikatelského prostředí a investičního klimatu je rovněž na dobré cestě – jen v samotném roce 2018 investovala EU 718 milionů eur.

Pokud jde o mobilitu, daří se naplňovat závazek EU do roku 2020 podpořit 35 000 studentů a zaměstnanců – do konce roku 2019 využilo podpory přibližně 25 000 osob. Pokud jde o hospodářskou integraci a obchod, bude EU do roku 2020 podporovat africkou kontinentální zónu volného obchodu částkou 62,5 miliardy eur. Na závěr je třeba uvést, že plodná je i práce čtyř pracovních skupin zřízených s africkými a evropskými odborníky v oblasti zemědělství, digitální ekonomiky, energetiky a dopravy.

Severní Amerika a Latinská Amerika

EU pokračovala ve spolupráci s jedním ze svých hlavních partnerů, Spojenými státy. Příklady této spolupráce nalezneme na západním Balkáně i na Ukrajině, v oblasti energetiky, boje proti terorismu a kybernetické bezpečnosti. Posílené partnerství EU s NATO svědčí o stále propojenějším transatlantickém bezpečnostním prostoru.

EU spojila své síly s Kanadou, aby prosazovala multilateralismus a světový pořádek založený na pravidlech, včetně svobodného a spravedlivého mezinárodního obchodního systému. Na červencovém summitu v Montrealu se obě strany zavázaly k plnému provádění dohody o volném obchodu mezi EU a Kanadou.

V dubnu Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise zveřejnily společné sdělení, v němž byla nastíněna vize pevnějšího a modernějšího partnerství s Latinskou Amerikou a Karibikem zaměřeného na obchod, investice a odvětvovou spolupráci. EU v roce 2019 nadále stála v popředí v úsilí o podporu mírové dohody v Kolumbii, upevnila novou etapu ve vztazích s Kubou na druhém zasedání Smíšené rady EU a Kuby na ministerské úrovni v rámci Dohody o politickém dialogu a spolupráci a zřídila Mezinárodní kontaktní skupinu pro Venezuelu s cílem pomoci překonat krizi v této zemi. V říjnu se na mezinárodní konferenci o solidaritě věnované venezuelské uprchlické a migrační krizi spojily země tohoto regionu, EU, Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) a úřad OSN pro migraci (IOM) s cílem pokusit se zlepšit koordinaci mírového procesu a humanitární reakce.

Asie a Tichomoří

EU a pět středoasijských zemí – Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán – mají dlouhodobý vztah založený na silných společných zájmech. V květnu EU představila svou vizi silnějšího partnerství s těmito zeměmi, která se zaměřuje na odolnost, prosperitu a lepší spolupráci.

Japonsko

V roce 2019 začala přinášet výsledky dohoda o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem z roku 2018, která je prozatímně uplatňována od února 2019, a dohoda o hospodářském partnerství, která je od té doby rovněž v platnosti. V dubnu se v Bruselu uskutečnil 26. summit mezi EU a Japonskem. Dne 7. září předseda Juncker a premiér Abe podepsali partnerství pro udržitelnou konektivitu a kvalitní infrastrukturu. Je to první partnerství svého druhu a zdůrazňuje strategický význam tohoto vztahu, který se obě strany zavázaly upevňovat.

Čína

V březnu Evropská komise a vysoká představitelka Unie vzhledem k rostoucí ekonomické síle a politickému vlivu Číny ve společném sdělení bilancovaly vztahy Evropské unie s Čínou a související příležitosti a výzvy. Vytyčily 10 konkrétních opatření, o nichž poté diskutovali vedoucí představitelé na zasedání Evropské rady dne 21. března.

Na dubnovém summitu se EU a Čína zavázaly, že do svého příštího summitu prohloubí strategické partnerství a přijmou nový program spolupráce pro období po roce 2020. Obě strany se dohodly na určení společných železničních koridorů mezi EU a Asií a pracují na místním rozvoji v tranzitních zemích. Obě strany jsou aktivnější v oblasti bezpečnosti v Asii, od vojenské spolupráce se Sdružením národů jihovýchodní Asie k podpoře denuklearizace Korejského poloostrova.

Strategičtější přístup k Asii v roce 2019 byl součástí cíle EU usilovat o soudržný přístup ke snahám Číny o intenzivnější propojenost směrem na západ. Strategie EU v oblasti konektivity podporuje politiku zahrnující projekty v oblasti infrastruktury, které vytvářejí spravedlivé hospodářské příležitosti a podporují udržitelnou konektivitu.

Blízký východ

Írán

V roce 2019 EU nadále podporovala dohodu s Íránem o jaderném programu a její plné a účinné provádění ve všech jejích aspektech. EU vyjadřuje politování nad odstoupením Spojených států od společného komplexního akčního plánu a opětovným uložením sankcí ze strany USA a je hluboce znepokojena tím, že Írán začal provádět činnosti, které nejsou v souladu s jeho závazky v rámci dohody. V souladu se závěry Rady ze dne 4. února 2019 uplatňuje EU k Íránu komplexní přístup s cílem řešit všechny znepokojující otázky a vyvážit prvky relevantní kritiky konstruktivním dialogem na vysoké úrovni, včetně politického dialogu s Íránem vedeného EU o regionálních otázkách.

Izrael, Palestina a mírový proces na Blízkém východě

EU nadále obhajovala a prosazovala zásadu dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu na základě dohodnutých mezinárodních parametrů. Rovněž poskytla Palestincům finanční podporu ve výši téměř 350 milionů eur, přičemž velká část finančních prostředků měla podpořit úsilí o vybudování základů budoucího palestinského státu.

Sýrie

Na březnové konferenci Brusel III věnované Sýrii přislíbila EU na rok 2020 částku ve výši 560 milionů eur na financování podpory humanitárních činností, odolnosti a rozvojových činností v této zemi i v Jordánsku a Libanonu.

Libye

Činnost EU se v roce 2019 zaměřila na podporu mezinárodního a regionálního úsilí o nalezení udržitelného řešení politické krize v Libyi a na podporu jejího hospodářského rozvoje.

Bezpečnost a obrana

Členské státy mohou nyní lépe chránit občany, investovat do spolupráce v oblasti obrany, účinněji vynakládat finanční prostředky a ve větší míře spolupracovat s partnery a sousedy.

V roce 2019 EU pokračovala ve svém úsilí v boji proti hybridním hrozbám. Vysoká představitelka a Komise informovaly o provádění společného rámce z roku 2016 pro boj proti hybridním hrozbám a společného sdělení z roku 2018 o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb.

EU dále posílila tři zvláštní pracovní skupiny pro strategickou komunikaci (pro oblast východu, západního Balkánu a jihu). Bylo rovněž dosaženo pokroku v boji proti dezinformacím z vnějších a vnitřních zdrojů. Tato činnost se řídila akčním plánem proti dezinformacím z roku 2018 a zaměřovala se na odhalování a analýzu dezinformačních aktivit, přičemž podpořila spolupráci mezi členskými státy zřízením systému včasného varování, spoluprací s platformami sociálních médií v rámci kodexu zásad z roku 2018 a posílením aktivit zaměřených na zvyšování informovanosti. EU rovněž spolupracovala s mezinárodními partnery v této oblasti, jako jsou skupiny G7 a NATO. Viz také kapitola 7.

Díky většímu počtu členů, schválenému pracovnímu programu a pracovnímu rozpočtu dosáhlo v roce 2019 pokroku i Evropské středisko pro boj proti hybridním hrozbám. Středisko nadále poskytovalo podporu v klíčových oblastech, jako je odborná příprava a cvičení.

V průběhu roku bylo provedeno celkové hodnocení pokroku dosaženého členskými státy při plnění závazků v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO). EU zjistila, že zúčastněné členské státy dosáhly pokroku ve zvyšování rozpočtů na obranu a společných obranných investic, přičemž souhrnný rozpočet na obranu se v roce 2018 zvýšil o 3,3 % a v roce 2019 o 4,6 %. Zúčastněné členské státy ve vnitrostátním obranném plánování stále více využívají nástroje EU, jako je například revidovaný plán rozvoje schopností a koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany, jež posloužily jako podklad pracovního programu pro Evropský program rozvoje obranného průmyslu.

Rozvojová pomoc a humanitární pomoc

Rozvojová pomoc

EU byla i nadále jednou z hybných sil Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. V září se v New Yorku sešla se světovými lídry na historicky prvním summitu OSN o cílech v oblasti udržitelného rozvoje a o dosaženém pokroku informovala ve společné souhrnné zprávě.

Tématem Evropských rozvojových dnů 2019 byla „nerovnost“ a Komise k tomuto tématu vydala pracovní dokument útvarů Komise. EU se dále angažovala v boji proti násilí na základě pohlaví v rámci iniciativy Spotlight, přičemž spojila síly s OSN a novými partnerskými zeměmi, aby pokračovala v zásadní práci na regionálních programech, včetně zahájení konzultace v Tichomoří ohledně podoby programu pro tento region v hodnotě 50 milionů eur.

EU pokračovala v budování svého partnerství s Afrikou. Aliance mezi Afrikou a Evropou pro udržitelné investice a zaměstnanost dosáhla významných výsledků, zejména se jí dosud podařilo v rámci plánu vnějších investic mobilizovat investice ve výši 40 miliard eur.

Reakce na humanitární krize a mimořádné události

Rozpočet EU na humanitární pomoc ve výši 1,6 miliardy eur v roce 2019 pomohl milionům lidí na celém světě. Největší podíl připadl uprchlíkům a vnitřně vysídleným osobám v důsledku konfliktů v Sýrii a Jemenu. Více než 10 % rozpočtu bylo přiděleno na „zapomenuté krize“, jako je situace regionálních uprchlíků v Burundi, konflikt na Ukrajině a humanitární otázky v Kolumbii.

EU vyčlenila rekordních 10 % svého rozpočtu na humanitární pomoc k tomu, aby zajistila bezpečné a kvalitní vzdělávání pro děti v mimořádných situacích. Byla také hlavním poskytovatelem pomoci při reakci na epidemii eboly.

V roce 2019 EU v 17 případech aktivovala mechanismus civilní ochrany v reakci na náhlé katastrofy v Albánii, Africe, Asii a Latinské Americe. Když v roce 2019 zasáhl Mosambik cyklon Idai, bylo sem vysláno osm týmů odborníků v oblasti civilní ochrany s vybavením pro čištění vody, stany, hygienickými balíčky a potravinami.

Lidská práva a demokracie

EU se i nadále intenzivně angažovala v oblasti prosazování a obrany lidských práv a demokracie ve světě: od společných akcí s OSN, jako je stěžejní kampaň EU a UNICEF #TheRealChallenge u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte, po nové obecné zásady EU pro boj proti mučení, koncipované v celosvětovém měřítku. EU byla aktivní v rámci sedmého světového kongresu proti trestu smrti, vyslala řadu volebních pozorovatelských misí a v říjnu přijala nové závěry o demokracii.

Podpora multilateralismu, globální správy a systému založeného na pravidlech ze strany EU

Vztahy mezi EU a Organizací spojených národů

V době, kdy je zpochybňován systém OSN, posílila EU svůj závazek k multilateralismu a vůči této mezinárodní organizaci. EU je největším přispěvatelem do mírových misí OSN a do rozpočtu OSN. Podporovala mírové rozhovory pod vedením OSN od Sýrie po Libyi a vytvořila iniciativy, jako je třístranné partnerství mezi EU, OSN a Africkou unií. Rozsah této podpory byl zaznamenán na výročním Valném shromáždění OSN.

Silnější partnerství mezi EU a NATO

Spolupráce mezi EU a NATO je nedílnou součástí úsilí EU o posílení evropské bezpečnosti a obrany. Čtvrtá zpráva o pokroku při provádění společného souboru návrhů, který schválily NATO a EU v roce 2016 a 2017, zveřejněná v červnu, zdůraznila konkrétní výsledky ve všech oblastech spolupráce, zejména v klíčových oblastech, jako je posílení politického dialogu, vojenská mobilita, boj proti hybridním hrozbám, paralelní a koordinovaná cvičení a obranné schopnosti.

EU ve skupinách G7 a G20

Evropská unie je členem skupin G7 a G20. V rámci těchto fór bojuje za zachování mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, který se v současnosti ocitá pod velkým tlakem, pokud jde o obchod, bezpečnost, změnu klimatu a lidská práva. Stejně jako v předchozích letech EU po celý rok 2019 výrazně podporovala mezinárodní spolupráci. Koordinace mezi evropskými vedoucími představiteli na summitu skupiny G20 v Ósace, Japonsko, výrazně pomohla k dosažení konečného prohlášení, které zachovává závazky z minulosti týkající se provádění Pařížské dohody a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a usiluje o dosažení ambiciózního pokroku při reformě Světové obchodní organizace a o nalezení globálního řešení v otázce digitálního zdanění. Vedoucí představitelé skupiny G7 se v srpnu ve francouzském Biarritzu dohodli na prohlášení, které se zabývá řadou problémů v zahraniční politice, jako je např. situace v Íránu, na Ukrajině, v Libyi a v Hongkongu. V souladu se svými prioritami pro spolupráci s Afrikou EU rovněž schválila nové iniciativy skupiny G7 zaměřené na zlepšení podmínek pro zadávání veřejných zakázek, podporu digitalizace, zlepšení přístupu k financování pro podnikatelky v Africe, posílení spolupráce v oblasti Sahelu, boj proti pandemickým nemocem a podporu žen v oblastech konfliktů, které se staly obětí sexuálního násilí.

Evropský parlament

Během posledních zasedání před květnovými volbami schválil odcházející Parlament zákaz plastových výrobků na jedno použití a přijal právní předpisy zajišťující lepší ochranu vnějších hranic EU. Prosadil ambiciózní cíl snížit do roku 2030 emise CO2 u nových osobních a dodávkových automobilů. Dohodl se na nových pravidlech v oblasti autorského práva, odsouhlasil obchodní dohodu mezi EU a Japonskem a podpořil plány na zlepšení kvality pitné vody. Aktualizoval rovněž svůj jednací řád.

Nové legislativní období začalo 2. července po volbách do Parlamentu, které se konaly ve dnech 23. až 26. května. Účast ve výši 50,7 % byla nejvyšší od roku 1994 a vyšší než v roce 2014, kdy se k volebním urnám dostavilo 42,6 % voličů.

Dne 16. října přijal Parlament svůj seznam „nevyřízených záležitostí“, který je zásadním odrazovým můstkem po další neformální jednání mezi orgány EU o návrzích pravidel EU, jež se do konce funkčního období Parlamentu nestihla dokončit. Dne 22. října předseda Komise Juncker přednesl před poslanci prohlášení, v němž reflektoval hlavní opatření a výsledky, jichž Komise v posledních 5 letech dosáhla.

Evropská rada

V březnu Evropská rada jednala o hospodářských otázkách, změně klimatu, dezinformacích a vnějších vztazích. Na zasedání 27 členských států ohledně brexitu se řešilo prodloužení lhůty podle článku 50 do 12. dubna nebo do 22. května v závislosti na tom, zda bude dohoda o vystoupení ratifikována Spojeným královstvím ještě v průběhu týdne následujícího po zasedání. Později v dubnu se vedoucí představitelé 27 zemí EU dohodli na prodloužení lhůty podle článku 50 do 31. října 2019.

Vedoucí představitelé EU se dne 9. května neformálně setkali v rumunském městě Sibiu, kde jednali o strategické agendě na období 2019–2024. Více informací o těchto diskusích lze nalézt v oddílu „Budoucnost Evropy“.

Členové Rady na neformální večeři později téhož měsíce zhodnotili výsledky voleb do Evropského parlamentu a zahájili proces nominací nových vedoucích představitelů orgánů EU.

V červnu pokračovali lídři EU v diskusích o nominacích na čelní posty orgánů EU, o víceletém finančním rámci, změně klimatu, dezinformacích a hybridních hrozbách, rozšíření, evropském semestru a vnějších vztazích. Přijali rovněž strategickou agendu.

Ještě v červnu se čelní představitelé EU opět setkali, aby projednali a schválili nominace do vysokých funkcí orgánů EU.

V říjnu jednali vedoucí představitelé o budoucím rozpočtu EU (2021–2027) a opatřeních navazujících na strategickou agendu, jakož i o změně klimatu, rozšíření EU, Turecku a o sestřelení letadla společnosti Malaysia Airlines na lince MH17. Evropská rada se sešla ve složení podle článku 50 a jednala o nejnovějším vývoji v souvislosti s brexitem. Na konci října se představitelé EU-27, tedy všech členských států kromě Spojeného království, dohodli na prodloužení lhůty podle článku 50 do 31. ledna 2020.

Vedoucí představitelé se pak setkali v prosinci, aby jednali o změně klimatu a znovu se vrátili k dlouhodobému rozpočtu EU.

Rada Evropské unie

Rotující předsednictví Rady Evropské unie vykonávalo Rumunsko a Finsko. V první polovině roku se Rumunsko zaměřilo na témata jako migrace a bezpečnost, víceletý finanční rámec, hospodářství a Evropa jako globální aktér. Ve druhé polovině roku se Finsko zaměřilo na opatření v oblasti klimatu, na bezpečnost a posilování společných hodnot a právního státu, aby se zajistila vyšší konkurenceschopnost a sociální inkluzivnost EU.

Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský výbor regionů

Evropský hospodářský a sociální výbor podpořil kampaň Parlamentu „Tentokrát budu volit“ řadou vlastních aktivit, například únorovou akcí Občanská společnost usilující o rEUnaissanci, jíž se zúčastnil předseda Komise Jean-Claude Juncker a aktivistka v oblasti boje proti změně klimatu Greta Thunberg.

Účastníci akce Dny občanské společnosti 2019, jejímž tématem byla „udržitelná demokracie“, označili za největší hrozby pro demokracii v Evropě korupci a falešné zprávy. V listopadu uspořádal výbor konferenci o právním státu, kde byla formulována výzva ke strukturovanému dialogu mezi vládami a občanskou společností s cílem zvrátit negativní vývoj v oblasti právního státu v EU.

V březnu předložil výbor svou vizi budoucnosti Evropy jako světového lídra v oblasti udržitelného rozvoje („Sibiu a ještě dále“). V řadě svých stanovisek zaměřených na budoucnost přišel s návrhy, jak dosáhnout udržitelnosti, spravedlivého přechodu k digitální ekonomice a spravedlivého zdanění.

Na osmém evropském summitu regionů a měst, který se v březnu konal v Bukurešti, přijal Evropský výbor regionů prohlášení s názvem „Budování EU od nejnižší úrovně spolu s našimi regiony a městy“, v němž se uvádí, že má-li být obnovena důvěra občanů a zabezpečen dostatek zdrojů, musí být veškerá rozhodnutí a politiky EU zakotveny na místní úrovni. Výbor se důrazně vyslovil pro aktivní subsidiaritu a podtrhnul význam zapojení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů do všech fází rozhodovacího procesu EU. Během prosincového plenárního zasedání uspořádal výbor slavnostní akci k příležitosti 25. výročí svého vzniku.

V oblasti zlepšování právní úpravy výbor inicioval vznik sítě regionálních center („RegHub“), jež slouží při hodnocení provádění právních předpisů Unie na místní a regionální úrovni. Tato síť zahrnuje 20 regionů, které podávají zprávu o provádění politik. V roce 2019 byla provedena tři hodnocení: v oblasti zadávání veřejných zakázek, kvality ovzduší a přeshraniční zdravotní péče.

V průběhu roku uspořádaly oba výbory řadu akcí na podporu své společné myšlenky stálého mechanismu pro strukturované konzultace a dialogy s občany, jakož i své účasti na plánované konferenci o budoucnosti Evropy.

Viz také oddíl nazvaný „Budoucnost Evropy“.

Dokončení programu zlepšení právní úpravy

Práce na zjednodušení právních předpisů

Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů

V letech 2016 a 2017 Evropský parlament, Rada a Evropská komise schválily dvě společná prohlášení o legislativních prioritách EU. V nich vyzdvihly 89 iniciativ, které bylo v rámci legislativního procesu třeba přednostně projednat. Šlo o společný závazek všech tří institucí zajistit významný pokrok, přičemž ideálně se tyto iniciativ y měly uskutečnit ještě před květnovými evropskými volbami.

Komise přijala všechny iniciativy oznámené ve společných prohlášeních do poloviny roku 2018 a do evropských voleb Parlament a Rada politicky schválily nebo formálně přijaly 61 z 89 iniciativ uvedených ve společném prohlášení. Koncem roku zbývalo vyřešit ještě 22 iniciativ.

V roce 2019 Evropská komise úspěšně uzavřela jednání s Parlamentem a Radou o nezávazných kritériích pro volbu mezi prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci. Tato volba často komplikuje legislativní jednání a kritéria by měla v tomto procesu pomoci. Jednání vedla k uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů, která byla zveřejněna v červenci. Kromě toho spolunormotvůrce souhlasil se sladěním 68 stávajících aktů s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou změnou použitého regulativního postupu. Tak bude mít lepší kontrolu nad tím, jak Komise vykonává své prováděcí pravomoci, pokud jde o akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

Kontrola uplatňování práva EU

Ve výroční zprávě o kontrole uplatňování práva EU zveřejněné v červenci se uvádí, jak Komise monitorovala a prosazovala dodržování práva EU v roce 2018.

Důrazně se například zasazovala o dodržování pravidel v oblasti životního prostředí, mobility a dopravy, ale i vnitřního trhu, průmyslu, podnikání a malých a středních podniků. Podporovala vnitrostátní a regionální orgány při uplatňování pravidel týkajících se čistého ovzduší a vody. Přijímala rovněž opatření vůči členským státům, které nesplnily své závazky a neprovedly pravidla EU týkající se jmenné evidence cestujících, boje proti terorismu a praní peněz. Komise dále využila svých donucovacích pravomocí v případech, kdy některé členské státy nejednaly dostatečně rychle, aby zlepšily přístup osob se zdravotním postižením k internetovým stránkám a jiným mobilním aplikacím. Pokud nebude právo EU uplatňováno řádně, občané a podniky nebudou moci uplatňovat svá práva nebo využívat výhod vyplývajících z právních předpisů.

Zlepšování právní úpravy v jádru rozhodovacího procesu EU

Komise se zavázala jednat pouze tehdy, pokud určité opatření EU znamená přidanou hodnotu ve prospěch občanů i podniků, aniž by implikovalo zbytečné náklady. Činí tak na základě nejlepších dostupných důkazů s ohledem na hospodářské, sociální, environmentální a jiné významné dopady. Před revizí stávajících právních předpisů EU provádí Komise jejich hodnocení, aby zjistila, co funguje a co nikoliv, čímž pomáhá zlepšit účinnost právních předpisů.

V rámci programu zlepšování právní úpravy Komise pozorněji naslouchá názorům občanů a zúčastněných stran, aby mohla reagovat na jejich potřeby. Od roku 2015 zorganizovala více než 400 veřejných konzultací, kterých se zúčastniliy miliony Evropanů. Počet příspěvků do veřejných konzultací, které od té doby Komise obdržela, vzrostl více než čtyřnásobně.

Nový portál „Podělte se o svůj názor“, systém jednotného kontaktního místa pro Evropany, jehož prostřednictvím mohou přispět k tvorbě politik EU, zaznamenal v roce 2018 téměř 900 000 návštěv a v roce 2019 více než jeden milion návštěv. V dubnu Komise zveřejnila zprávu s vyhodnocením opatření zavedených pod vedením předsedy Junckera, která měla zajistit lepší výsledky pro občany a podniky EU prostřednictvím politiky utvářené otevřeněji, transparentněji a na základě faktů. Výsledky tohoto hodnocení hovoří jasně: zlepšení právní úpravy mělo pozitivní dopad na způsob utváření politiky EU a mělo by zůstat v jádru jejích pracovních metod i v budoucnosti a zároveň nadále zdokonalovat nástroje politiky, zejména v oblasti informačních činností a zpětné vazby občanů a zúčastněných stran, analýzy dopadů a kvality hodnocení.

Transparentnost a odpovědnost

Společný rejstřík transparentnosti

Kontakt se zúčastněnými stranami a občanskou společností je součástí činnosti orgánů EU. K zachování důvěry evropských občanů v legitimitu politických, legislativních a administrativních postupů EU je současně zásadní transparentnost a odpovědnost.

Obzvláště důležitá je transparentnost zastoupení zájmů, která občanům umožňuje sledovat činnosti subjektů, jež usilují o ovlivnění legislativního procesu EU. Proto Komise v roce 2016 předložila návrh nové interinstitucionální dohody o zřízení povinného Rejstříku transparentnosti, který se bude vztahovat na Parlament, Komisi a poprvé i na Radu Evropské unie. Jednání o tomto návrhu právě probíhají.

V rejstříku je zapsáno téměř 12 000 subjektů. Jsou vázány kodexem chování, který stanoví etické normy, jež musí zástupci při jednání s orgány EU dodržovat.

Kodex chování členů Komise

V roce 2018 přijala Komise nový kodex chování komisařů, který stanoví přísnější pravidla a vyšší etické normy a v řadě oblastí zavádí větší transparentnost. Počínaje únorem 2018 Komise každé dva měsíce zveřejňuje informace o cestovních výdajích komisařů na internetových stránkách příslušných portfolií.

V červnu 2019 Komise zveřejnila první výroční zprávu o uplatňování kodexu chování, která potvrdila, že po přijetí aktualizovaného kodexu dosahuje Komise ještě vyšší úrovně transparentnosti chování jejích členů.

Kromě toho byl v rámci nového kodexu zřízen nezávislý etický výbor, který se skládá ze tří vysoce kvalifikovaných externích členů, jejichž úkolem je poskytovat poradenství ve všech etických otázkách.

Dříve téhož roku Komise zveřejnila etické pokyny pro komisaře, kteří se účastní voleb do Evropského parlamentu. Tyto pokyny byly vydány poté, co jim nový kodex umožnil účastnit se volebních kampaní, aniž by museli – jak tomu bylo dříve – čerpat dovolenou.

Komise rovněž použila v praxi nové ustanovení kodexu, které stanoví zveřejňování rozhodnutí o činnostech členů Komise po skončení jejich funkčního období a o souvisejících stanoviscích nezávislého etického výboru. V říjnu bylo zveřejněno první rozhodnutí, do konce roku pak další.

Přístup k dokumentům

V červenci Komise přijala svoji zprávu o přístupu k dokumentům. Zpráva ukazuje, že počet prvotních žádostí o přístup k dokumentům podaných podle příslušných pravidel pro přístup veřejnosti k dokumentům vzrostl téměř o 9,5 % (z 6 716 žádostí v roce 2017 na 7 257 žádostí v roce 2018) a počet potvrzujících žádostí vzrostl o 4,4 % (z 288 v roce 2017 na 318 v roce 2018).

Ve srovnání s ostatními orgány EU se Komise nadále zabývá největším počtem žádostí o přístup, jenž od roku 2016 neustále roste, což znamená, že občané EU a další žadatelé skutečně aktivně využívají svého práva na přístup k dokumentům.

V roce 2018 Komise zcela nebo částečně zpřístupnila požadované dokumenty ve více než 80 % případů a v potvrzující fázi poskytla širší, či dokonce úplný přístup téměř ve 41 % z celkem 288 přezkoumávaných případů.

Současně Komise nadále proaktivně zveřejňovala velké množství dokumentů a informací na svých internetových stránkách a v různých veřejných rejstřících, které pokrývají všechny oblasti činnosti EU. Tyto údaje potvrzují nejen otevřenost Komise, nýbrž také význam práva na přístup k dokumentům jako součásti celkové politiky transparentnosti dotyčného orgánu.

Kontrola rozpočtu EU

Byl zaveden kontrolní rámec a výkonnostní rámec, jenž má poskytnout přiměřené záruky, že finanční prostředky EU jsou vypláceny v souladu s příslušnými předpisy a že jsou přijímána opatření k předcházení, odhalování a nápravě chyb, přičemž zvýšená pozornost se věnuje dosahování výsledků.

V březnu vyslovil Parlament na základě kladného doporučení Rady konečný souhlas se způsobem, jakým Komise plnila rozpočet EU v roce 2017. Postup každoročního udělování absolutoria umožňuje Parlamentu a Radě vést Komisi k politické odpovědnosti za plnění rozpočtu a držet správu peněz daňových poplatníků pod demokratickou kontrolou.

V červenci předložila Komise svůj integrovaný balíček finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, který shromažďuje všechny dostupné informace o plnění, výkonnosti, výsledcích, řádném finančním řízení a ochraně rozpočtu EU pro rok 2018. Zprávy prokázaly, že rozpočet EU přinesl výsledky v souladu s prioritami Komise a že byl řádně plněn.

Komise pokračovala v práci na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, který bude stíhat přeshraniční trestnou činnost, jež má dopad na rozpočet EU, včetně podvodů, praní peněz a korupce, ve 22 zúčastněných členských státech. Zahájení provozu úřadu se očekává do konce roku 2020.

V říjnu Evropský účetní dvůr vystavil již podvanácté roční účetní závěrce EU kladný posudek a potvrdil, že podává věrný a pravdivý obraz. Pokud jde o správnost výdajů, Účetní dvůr potvrdil svůj výrok s výhradou (místo záporného výroku). Celková odhadovaná míra chyb ve výši 2,6 % byla o něco vyšší než v roce 2017 (o 0,2 % bodu), ale mnohem nižší než v předchozích letech. U přibližně poloviny výdajů EU nedosáhla chybovost úrovně, kterou Účetní dvůr považuje za významnou. Na příjmové straně rozpočtu nebo ve správních výdajích nebyly zjištěny žádné významné chyby.

Vnitrostátní parlamenty

V červenci Komise přijala výroční zprávu za rok 2018 o svých vztazích s vnitrostátními parlamenty a o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality. Tato zpráva přináší komplexní přehled o intenzivních a plodných vztazích vnitrostátních parlamentů s Komisí a dalšími orgány EU. Vnitrostátní parlamenty předložily 569 stanovisek, což je podobný počet jako v roce 2017. Z toho vyplývá, že většina z nich velmi aktivně spolupracuje s Komisí na jejích iniciativách a v široké škále témat.

Pouze 37 „odůvodněných stanovisek“ obsahovalo pochybnosti ohledně toho, jak návrhy Komise dodržovaly zásadu subsidiarity. Toto nízké číslo znamená, že evropské politiky jsou obecně přijímány a prováděny na nejvhodnější možné úrovni, ať už evropské, národní, nebo regionální. Pracovní skupina pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“, kterou v roce 2018 zřídil předseda Juncker a jíž předsedal první místopředseda Timmermans, se zabývala způsoby, jak lépe zapojit vnitrostátní parlamenty a regionální a místní orgány do přípravy právních předpisů a politik EU a navazujících opatření. Opatření Komise k dosažení tohoto cíle zahrnují poskytování souhrnných odpovědí na odůvodněná stanoviska v případě, že se problémy ohledně subsidiarity zabývá značný počet vnitrostátních parlamentů, a tedy předložení úplného přehledu všech těchto obav a oznámení postoje Komise k nim v jednom veřejném dokumentu.

Návštěvy členů Komise ve vnitrostátních parlamentech nebo delegací vnitrostátních parlamentů v Komisi (55 návštěv v roce 2019 a 915 návštěv během celého funkčního období Junckerovy Komise) posílily vzájemný dialog.

Evropský veřejný ochránce práv

Šetření úřadu evropského veřejného ochránce práv týkající se údajných nesprávných úředních postupů v orgánech a institucích Evropské unie se týkalo řady témat, jako jsou transparentnost rozhodovacího procesu, fenomén „otáčivých dveří“, činnosti bývalých komisařů po skončení mandátu, přístup k dokumentům, základní práva, etické otázky, smlouvy, granty nebo individuální personální záležitosti. Průměrně Komise vyhoví přibližně třem čtvrtinám návrhů veřejného ochránce práv (návrhy na řešení, návrhy na zlepšení a doporučení) a přibližně v 95 % šetření nebyl zjištěn žádný nesprávný úřední postup.

V červnu udělil úřad veřejného ochránce práv své druhé evropské ocenění za řádnou správní praxi iniciativám Komise zaměřeným na snížení znečištění plasty a na podporu zvyšování informovanosti. Tato cena se uděluje za iniciativy, projekty a další pracovní postupy různých oddělení orgánů EU, které mají viditelný a přímý pozitivní dopad na životy lidí v Evropě i mimo ni.

V říjnu Komise rovněž přijala stanovisko k návrhu nařízení Parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (revidovaný statut).

V prosinci Parlament znovu zvolil Emily O’Reillyovou evropskou veřejnou ochránkyní práv. Její druhý mandát je na dobu pěti let.