Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD): cenná podpora, ale její příspěvek ke snižování chudoby není ještě stanoven

Shrnutí

Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) je nástupnický program předchozího Programu pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby Společenství (MDP). Na programové období 2014–2020 poskytuje 3,8 miliardy EUR financování EU a na národní úrovni je prováděn prostřednictvím operačních programů.

Ve srovnání s programem MDP přinesl Fond evropské pomoci nejchudším osobám do boje proti chudobě dvě důležité změny. Zaprvé nabízí navíc k potravinové pomoci i materiální pomoc a opatření pro sociální začleňování. Druhou změnou pak je, že se řízení fondu v rámci Evropské komise přesunulo z Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova na Generální ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci. Této organizační změně směrem k sociální politice se přizpůsobily i orgány většiny členských států.

Zjistili jsme však, že i navzdory těmto změnám FEAD zůstává nadále v zásadě programem potravinové pomoci: na potravinovou pomoc je totiž vyčleněno 83 % prostředků fondu. Umožnilo to základní nařízení o fondu FEAD, které dává členským státům možnost financovat potravinovou pomoc velmi podobným způsobem jako u předchozího programu MDP. Pouze čtyři členské státy si zvolily, že své operační programy zaměří na specifická opatření v oblasti sociálního začleňování; ta představují jen 2,5 % fondu.

Pojem „nejchudší osoby“ zůstává obecným pojmem, a členské státy tedy musí definovat osoby, které jsou nejvíce ohroženy chudobou a ke kterým pak má směřovat podpora z FEAD prostřednictvím jejich národních operačních programů. Polovina členských států, které byly předmětem našeho přezkumu, podporu nezacílila na žádnou konkrétní zranitelnou skupinu nebo situaci v oblasti chudoby. Má-li však FEAD poskytovat v porovnání s ostatními režimy podpory evropskou přidanou hodnotu, je zapotřebí, aby byl zacílen na ty nejpotřebnější osoby nebo na nejextrémnější formy chudoby.

Členské státy musely přijmout pro doplnění materiální podpory nejrůznější opatření v oblasti sociálního začleňování. Zjistili jsme, že takovýchto opatření existovala celá škála, od informačních letáků po individualizovanou podporu jednotlivcům. Výsledky těchto opatření však monitoruje jen několik členských států. V důsledku toho nebylo možno zjistit, jak tato opatření přispívají ke zmírňování nejhorších forem chudoby.

Ve čtyřech členských státech, které své programy zaměřily na specifická opatření pro sociální začleňování spíše než na potravinovou a materiální pomoc, probíhalo podrobnější monitorování, protože základní nařízení o fondu FEAD vyžaduje lepší zacílení podpory. Neexistují však dostatečné důkazní informace o tom, že tato opatření doplňovala podobná opatření, která jsou podporována Evropským sociálním fondem (ESF).

Pro příští programové období po roce 2020 Komise navrhla začlenit fond FEAD do nového ESF+, který bude obsahovat specifické cíle pro oblast boje proti materiální deprivaci.

Celkově považujeme FEAD za relevantní nástroj, který zajistil poskytování potravinové a materiální pomoci nejpotřebnějším. Doplňoval při tom iniciativy členských států a soukromé iniciativy, ale nikoliv nutně jiné iniciativy EU. Fond FEAD vítají také subjekty, které pracují s nejchudšími osobami. Přínos fondu ke zmírňování chudoby však nebyl dosud určen. Předkládáme doporučení, která berou v úvahu návrhy Komise na programové období 2021–2027 a která se týkají:

1. lepšího zacílení podpory
2. zajištění opatření pro sociální začleňování u příjemců základní materiální pomoci
3. zlepšení hodnocení sociálního začleňování konečných příjemců podpory z fondu FEAD.

Úvod

Navzdory celkovému blahobytu Evropské unie zůstává v EU míra chudoby stále vysoká. Strategií EU pro růst a zaměstnanost pro současné desetiletí je Strategie Evropa 2020. Klíčovým prvkem strategie Evropa 2020 je právě snižování chudoby: stanovuje cíl snížit do roku 2020 počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením o nejméně 20 milionů ve srovnání s rokem 2008. V roce 2017 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 113 milionů osob, což představuje 22,5 % populace EU¹. V roce 2008, kdy EU stanovila tento svůj hlavní cíl, bylo tomuto riziku vystaveno 116 milionů osob. Riziko je nejvyšší u specifických skupin, jakými jsou děti a staří lidé.

Od osmdesátých let minulého století EU připravila programy určené na podporu nejchudších osob. Nejprve to byl Program pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby Společenství (MDP) a od roku 2014 pak Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), který je předmětem této auditní zprávy.

MDP – předchozí program

V roce 1987 zřídila Rada program MDP. Spočíval v uvolnění veřejných intervenčních zásob zemědělských produktů členským státům, které je chtěly použít jako potravinovou pomoc pro nejchudší osoby v rámci své populace. Program MDP, který řídilo Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI), se stal důležitým zdrojem podpory pro organizace zajišťující potraviny pro nejchudší osoby. V roce 2010 tento program v EU využívalo přes 18 milionů osob. Tento program se však stal předmětem právních sporů mezi členskými státy.

Z programu MDP se totiž postupně stal režim finanční podpory na nákup potravin a jejich poskytování nejchudším osobám. V roce 2008 Německo vzneslo vůči Komisi námitky, že se program MDP už neodvozuje ze společné zemědělské politiky, nýbrž že se věnuje sociální politice, která je ale v kompetenci členských států. Švédsko při tomto nároku podpořilo stanovisko Německa, ale Francie, Španělsko a Polsko podpořily Komisi. Po politických jednáních v Radě se členským státům podařilo nalézt kompromis a zřídily nový fond FEAD, stojící mimo společnou zemědělskou politiku, který v následujícím programovém období nahradil program MDP. Program MDP pak ještě pokračoval v přechodném období, které končilo 31. prosince 2013 (účelem bylo umožnit dobročinným organizacím v členských státech přizpůsobit se nové situaci).

Program MDP jsme kontrolovali v roce 2008². Mimo jiné jsme doporučili:

• program by měl být začleněn do rámce sociální politiky jednotlivých členských států,
• měly by být stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle a také relevantní ukazatele výkonnosti, pomocí nichž se bude měřit dosahování cílů programu.

Program FEAD – nová koncepce podpory nejchudších osob

V roce byl program MDP nahrazen programem FEAD. Jeho cílem bylo zavést novou koncepci podpory poskytované nejchudším osobám a rovněž zohlednit naše doporučení. Jeho cílem tedy nebylo jen být programem potravinové pomoci, ale rovněž nabízet materiální pomoc skloubenou s individualizovanými opatřeními sociálního začleňování, aby se příslušné osoby mohly vymanit z chudoby nebo dostat se mimo její riziko. To se odráží i v cílech programu FEAD (viz rámeček 1).

Fond byl zřízen nejen proto, aby z něj byla poskytována potravinová a základní materiální pomoc nejchudším osobám a materiální podpora v nejnaléhavějších situacích, ale také aby je pokud možno vyvedl z chudoby a nasměroval je k dalším unijním nebo vnitrostátním režimům podpory, viz obrázek 1.

Zdroj: EÚD.

Jako součást této nové koncepce přejalo řízení fondu FEAD Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL). Financování EU ve výši 3,8 miliardy EUR bylo doplněno příspěvky členských států, takže celkové financování na programové období 2014–2020 činí 4,5 miliardy EUR.

Dva typy operačních programů pro provádění FEAD

Pro provádění FEAD mohou členské státy zvolit mezi dvěma různými typy operačního programu nebo se i rozhodnout pro uplatnění obou typů.

• Operační programy „typu I“ nabízí potravinovou pomoc a materiální podporu, jako například distribuci potravinových balíčků, podporuje organizace, které nabízejí teplá jídla bezdomovcům, distribuují spací pytle a hygienické balíčky, nebo podporuje školní obědy pro děti zasažené chudobou, případně poskytuje podporu rodinám takovýchto dětí.
• Kromě toho by tyto programy měly nabízet doprovodná opatření zaměřená na zmírňování sociálního vyloučení nejchudších osob. Mezi takováto opatření může například patřit poradenství na téma osobní hygieny nebo kurzy vaření, ale mohou mít i formu informování o vnitrostátních programech podpory, které jsou k dispozici.
• Operační programy „typu II“ nenabízejí žádnou potravinovou pomoc nebo materiální podporu. Poskytují opatření zaměřená na sociální začleňování jasně definovaných skupin nejchudších osob. Takováto opatření by měla být jasně provázána s národními politikami sociálního začleňování. Mohou sahat od poradenských činností, které jsou podobné činnostem nabízeným v rámci doprovodných opatření u operačních programů typu I, po aktivity v oblasti sociálního začleňování podobné opatřením, která jsou k dispozici v rámci ESF.

Operační programy typu I si zvolilo dvacet čtyři členských států a typu II čtyři. Možnosti realizovat oba typy programů nevyužil žádný členský stát (viz obrázek 2).

Zdroj: EÚD, vytvořeno pomocí aplikace mapchart.net.

Podobné programování jako u fondů ESI

Fond FEAD je prováděn na víceletém základě, přičemž stávající víceletý finanční rámec pokrývá období 2014–2020. Podobně jako u evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů, kam patří například ESF, musí operační programy předkládané členskými státy schvalovat Komise.

Členské státy určí řídicí orgán, který má odpovědnost za řízení programu, a to jak z hlediska řádného finančního řízení, tak souladu se základním nařízením o fondu FEAD. Řídicí orgán dále určí jednu partnerskou organizaci nebo více takových partnerských organizací. Těmi mohou být buď veřejné orgány, nebo neziskové organizace zajišťující dodávky potravin anebo základní materiální pomoc. Tyto partnerské organizace úzce spolupracují s příjemci fondu FEAD, například dobročinnými organizacemi provozujícími dobročinné jídelny nebo poskytujícími teplá jídla osobám bez domova.

ESF+: nový směr pro FEAD

Dne 30. května 2018 zveřejnila Evropská komise návrh nařízení o Evropském sociálním fondu plus (ESF+), které by mělo usnadnit přechod od činností v oblasti sociálního začleňování podporovaných z fondu FEAD k aktivním opatřením. Komise pro příští víceletý finanční rámec (VFR) navrhuje začlenit fond FEAD do ESF+.

Na základě tohoto návrhu budou v rámci ESF+ existovat dva specifické cíle pro oblast boje proti materiální deprivaci: i) specifický cíl podpory sociálního začleňování osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyčleněním, včetně nejchudších osob a dětí, a ii) specifický cíl řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové anebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření. Navrhuje se rovněž, že tato doprovodná opatření již nebudou povinná, na rozdíl od stávajícího fondu FEAD.

Rozsah a koncepce auditu

Účetní dvůr se rozhodl načasovat tento audit tak, aby přispěl do diskusí o nařízení, které nahradí stávající fond FEAD Evropským sociálním fondem plus (ESF+) a které bude platit na programové období 2021–2027.

Posuzovali jsme, zda byl FEAD koncipován tak, aby byl účinným nástrojem, který zmírňuje chudobu a přispívá k sociálnímu začleňování nejchudších osob. Při hledání odpovědi na tuto hlavní auditní otázku jsme zjišťovali, zda:

• se koncepce fondu FEAD zásadněji liší od předcházejícího fondu MDP z hlediska zmírňování chudoby a sociálního začleňování nejchudších osob,
• programy FEAD v členských státech byly zacíleny tak, aby byl fond účinným nástrojem,
• bylo možno měřit příspěvek opatření sociálního začleňování, které jsou inovačním prvkem fondu FEAD.

Součástí koncepce auditu byla analýza politických a programových dokumentů na úrovni Komise i členských států. U členských států jsme přezkoumávali devět operačních programů v rámci FEAD⁴ a příslušnou podkladovou dokumentaci. Členské státy jsme vybrali na základě finančního přídělu, dále podle toho, zda měly operační programy typu I nebo II, a také s ohledem na zajištění zeměpisné rovnováhy v EU při jejich výběru (viz obrázek 3). Provádění fondu v členských státech jsme nekontrolovali.

Formou dokumentárního přezkumu příslušných dokladů jsme posuzovali rámec pro monitorování a hodnocení zavedený Komisí a čerpali jsme také z hodnocení provádění fondu v polovině období⁵.

Zdroj: EÚD, vytvořeno pomocí aplikace mapchart.net.

Provedli jsme průzkum u 28 řídicích orgánů odpovědných za fond FEAD, z nichž 27 poskytlo své odpovědi⁶. Průzkum zjišťoval informace týkající se výběru operačního programu, koncepce výběru cílové populace pro daný OP a dále počtu, typu a výběru partnerských organizací a monitorovacích mechanismů zavedených pro daný OP (podrobné výsledky průzkumu uvádí příloha I).

Připomínky

FEAD – vítaný nástroj politiky na řešení problému chudoby

Podobně jako z předchozího programu MDP se i z fondu FEAD financuje v první řadě potravinová pomoc

Z 24 členských států, které si zvolily jako formu operačního programu typ I, jich deset poskytovalo pouze potravinovou pomoc a jeden zajišťuje jen materiální podporu. Ostatní členské státy poskytují jak potravinovou, tak materiální pomoc.

Na operační programy typu I připadá celkově 97,5 % celkového rozpočtu FEAD. Pouze na potravinovou podporu připadá 83,5 % celkového rozpočtu FEAD, přičemž 90 % této potravinové podpory bylo distribuováno v pěti členských státech: Francii, Itálii, Polsku, Rumunsku a Španělsku (viz obrázek 4).

Zdroj: EÚD, na základě hodnocení v polovině období.

Podpora ve formě materiální pomoci představuje 14 % celkového rozpočtu FEAD. Ta je využívána hlavně v Řecku, na Kypru, v Lucembursku a Rakousku. Takováto materiální pomoc se zaměřuje zejména na domácnosti s nezaopatřenými dětmi postižené chudobou a tvoří ji například dětské oblečení či produkty pro osobní hygienu.

Náš průzkum potvrdil, že se i nadále klade důraz na potravinovou pomoc. Když jsme se členských států dotázali, na jakém základě stanovily svůj rozpočet v nařízení o FEAD, 13 z nich odpovědělo, že rozpočet byl přímo odvozen od objemu výdajů v rámci předchozího programu MDP. Dalších 11 členských států stanovilo svůj rozpočet na základě počtu (očekávaných) konečných příjemců a 12 členských států se v tomto spolehlo na konzultace s partnerskými organizacemi. Žádný členský stát však neodpověděl, že rozpočet FEAD připravil tak, aby doplňoval programy ESF, které jsou v EU nejdůležitějším nástrojem pro sociální začleňování (viz obrázek 5).

Zdroj: odpovědi na otázku č. 6 v průzkumu EÚD zaslanému řídicím orgánům.

FEAD zohlednil předchozí doporučení Účetního dvora týkající se sociální politiky

Od roku 2014 je za provádění FEAD odpovědné GŘ EMPL. Na rozdíl od programu MDP jsou řídicími orgány v členských státech většinou orgány státní správy odpovědné za politiku sociálního začleňování. Pouze jeden řídicí orgán FEAD byl v minulosti odpovědný za bývalý program MDP, zatímco 17 řídicích orgánů z 27 jsou orgány, které zároveň provádějí ESF (viz obrázek 6). Tento posun směrem k subjektům odpovědným za sociální začleňování je reakcí na doporučení Účetního dvora, které vyplynulo z jeho auditu programu MDP v roce 2008.

Zdroj: odpovědi na otázku č. 1 v průzkumu EÚD zaslanému řídicím orgánům.

Fond FEAD je vítán subjekty, které pracují s nejchudšími osobami

V odpovědích na náš průzkum uvedlo 11 řídicích orgánů, že cílem jejich operačního programu bylo pokračování činností programu MDP, a pro 16 řídicích orgánů je FEAD nástrojem, který může do podpory nejchudších osob vnést nový přístup. Dvě třetiny orgánů uvedlo, že program FEAD měl za cíl poskytnout pomoc skupinám, s nimiž nepracují ani vnitrostátní ani regionální programy a ani jiné fondy EU (viz obrázek 7).

Zdroj: odpovědi na otázku č. 3 v průzkumu EÚD zaslanému řídicím orgánům.

Kromě toho náš průzkum potvrdil, že 23 z 27 řídicích orgánů je toho názoru, že FEAD je buď velmi důležitý, nebo důležitý pro pomoc nejchudším osobám ve srovnání s vnitrostátními programy nebo soukromými iniciativami, jaké v jejich zemích existují. Pouze dva orgány mají za to, že FEAD není důležitý (viz obrázek 8).

Zdroj: odpovědi na otázku č. 35 v průzkumu EÚD zaslanému řídicím orgánům.

Relativní důležitost FEAD není známa

Komise nedisponuje údaji, které by dokazovaly relativní důležitost fondu FEAD v celkové podpoře pro nejchudší osoby v EU. Údaje o celkové podpoře pro nejchudší osoby, které by byly srovnatelné mezi jednotlivými zeměmi, na úrovni EU neexistují. Většina členských států, kterým jsme dotazník zaslali, nebyla schopna poskytnout údaje o podílu, který financování z FEAD má na celkové podpoře, která zahrnuje finanční dary, materiální dary a finanční ekvivalent odvedené dobrovolnické práce. Tabulka 1 uvádí údaje ze šesti členských států, které byly schopny orientačně uvést relativní důležitost fondu FEAD.

Zdroj: odpovědi na otázku č. 36 v průzkumu EÚD zaslanému řídicím orgánům.

Abychom zjistili, jaká je relativní důležitost tohoto fondu, vznesli jsme dotaz na Evropskou federaci potravinových bank (FEBA). Členové FEBA poskytují ve 12 členských státech potraviny dobročinným organizacím rovněž s využitím financování z FEAD. Na základě získaných údajů odhadujeme, že se z fondu FEAD financuje třetina potravin poskytovaných těmito potravinovými bankami. Federace FEBA zdůraznila, že jí fond FEAD umožňuje plánovat rozdělování specifických potravin jako například kojeneckého mléka. Díky tomuto jsou méně závislí na nepravidelném toku darů (podrobnější údaje o federaci FEBA ve vztahu k FEAD jsou obsaženy v příloze II).

Zacílení pomoci z fondu FEAD má zásadní význam, avšak v programech není vždy vymezeno

Rámec fondu FEAD dává členským státům možnost pružně definovat „nejchudší osoby“

Základní nařízení o fondu FEAD stanoví, že členské státy nebo partnerské organizace mohou určit, kdo bude považován za „nejchudší osoby“ (viz rámeček 2).

Zacílení má vzhledem k omezeným rozpočtovým zdrojům zásadní význam

V případě, že by fond FEAD byl jediným zdrojem prostředků na řešení problémů chudoby v EU, byly by zdroje velmi omezené (viz rámeček 3).

Nepředpokládá se nicméně, že by chudobu v EU dokázal vymýtit pouze samotný program FEAD. Tento program by měl totiž doplňovat národní a regionální režimy podpory, soukromé iniciativy a také další fondy EU jako například ESF. Má-li FEAD poskytovat v porovnání s ostatními režimy podpory větší přidanou hodnotu, je zapotřebí, aby byl zacílen na ty nejpotřebnější osoby nebo na nejextrémnější formy chudoby.

Při poskytování podpory nejchudším osobám musí řídicí orgány spoléhat na široké množství subjektů. Toto může být vzhledem k velkému množství zapojených organizací obtížné zajistit. Rozsáhlé sítě partnerských organizací sice mohou pomoci lépe reagovat na místní potřeby, avšak o to náročnější je pak koordinace. Z údajů z našeho průzkumu vyplývá, že na organizaci podpory se podílí asi 5 700 partnerských organizací a že dalších 14 000 příjemců podporu poskytuje (viz příloha I). V takové situaci se členské státy mohou buďto zaměřovat na ty nejpotřebnější na úrovni operačních programů, nebo toto zaměření ponechat na uvážení partnerských organizací. V obou případech je zaměření na ty nejpotřebnější základním předpokladem pro účinnost fondu.

Pouze polovina prověřovaných členských států pomoc zaměřuje na úrovni operačních programů

V rámci našeho přezkumu osmi operačních programů typu I jsme zjistili, že na specifické skupiny jsou zacíleny čtyři z nich. Jeden členský stát stanovil nejen cílovou skupinu, ale rovněž definoval opatření a typy potravinové podpory pro tuto specifickou skupinu (viz rámeček 4). Tímto přístupem se podporuje dobré využití omezených finančních prostředků z FEAD a zaručuje to, že se pomoc dostane k nejpotřebnějším.

Z našeho průzkumu rovněž vyplynulo, že více než polovina členských států podmiňuje poskytování podpory z FEAD tím, že má daná osoba nárok na různé formy sociální podpory (viz obrázek 9). Znamená to, že financování z FEAD se bude soustřeďovat na definované skupiny osob, a tedy že bude existovat určitý způsob zacílení, který bude potenciálně zvyšovat dopad financování a také usnadňovat monitorování tohoto financování.

Zdroj: odpovědi na otázku č. 21 v průzkumu EÚD zaslanému řídicím orgánům.

Pokud členské státy definují přísnější pravidla přístupu k financování, jsou kritéria způsobilosti zpravidla stanovována veřejnými orgány (celostátními, regionálními či místními orgány) a v menší míře partnerskými organizacemi a příjemci (viz obrázek 10).

Zdroj: odpovědi na otázku č. 22 v průzkumu EÚD zaslanému řídicím orgánům.

Rovněž jsme zjistili, že některé členské státy ve svých operačních programech definují nejchudší osoby velmi široce. V důsledku toho má k podpoře z FEAD přístup široká škála konečných příjemců. To je nejrozšířenější v těch členských státech, které přistupují k potravinové podpoře prostřednictvím FEAD jako k pokračování programu MDP (Belgie, Španělsko, Francie a Polsko).

Tyto čtyři členské státy se ve svých operačních programech nezaměřují na specifické skupiny obyvatel, ačkoli tyto jejich programy obsahují kvalitní analýzu problematiky chudoby v dané zemi. Znamená to, že konečné příjemce musí někdy vybírat až partnerské organizace nebo příjemci poskytující podporu, což s sebou nese riziko, že podpora nemusí dosáhnout k těm nejpotřebnějším.

Komise neví, zda byla doprovodná opatření v rámci OP I účinná ani zda byla zajištěna jejich doplňkovost

Doprovodná opatření jsou u OP povinná, jsou ale definována příliš obecně

V porovnání s předchozím programem MDP jsou doprovodná opatření u FEAD hlavním inovačním prvkem. Je to v souladu s cílem řešit sociální vyloučení. Mají za cíl podporovat sociální začlenění konečných příjemců prostředků z fondu FEAD a u programů typu I jsou povinná. Jsou zajišťována nad rámec distribuce potravin anebo základní materiální pomoci a jejich cílem je zmírňovat sociální vyloučení nebo řešit udržitelnějším způsobem, který současně posiluje postavení nejchudších osob, naléhavé sociální situace, například formou poradenství o vyváženém stravování nebo domácím rozpočtu.

Zjistili jsme, že v operačních programech jsou doprovodná opatření často definována pouze obecně. V pěti z osmi případů, které byly předmětem našeho přezkumu, nebylo na základě výročních zpráv o provádění ani možno zjistit počet jednotlivých opatření, která se mají realizovat, ani počet příslušných konečných příjemců⁷. Kromě toho nebyla ve čtyřech případech v operačním programu jasně stanovena povaha doprovodných opatření⁸. Týkalo se to zejména dvou programů, které jsme přezkoumávali a u nichž doprovodná opatření nebyla financována z FEAD⁹, ale z vnitrostátních prostředků, což je možnost, kterou stanoví základní nařízení o fondu FEAD. V těchto případech byl rozsah informací obsažených v programu ještě menší¹⁰.

V průzkumu jsme zjišťovali, jaké druhy doprovodných opatření členské státy provádějí (viz obrázek 11). Většina členských států používá FEAD na to, aby konečné příjemce nasměrovala k pomoci poskytované vnitrostátními sociálními službami nebo aby poskytovala opatření související s potravinami a výživou.

Zdroj: odpovědi na otázku č. 11 v průzkumu EÚD zaslanému řídicím orgánům.

Podle hodnocení v polovině období byla doprovodná opatření považována za vysoce relevantní, neboť potravinová a materiální pomoc samy o sobě neřeší výchozí příčiny chudoby (viz obrázek 12). Tato opatření činí z FEAD „program zaměřený na lidi“, a nikoliv pouze „potravinový program“.

Zdroj: EÚD, na základě výsledků otevřené veřejné konzultace.

Kromě toho z hodnocení v polovině období jasně vyplývá vzájemná souvislost mezi poskytováním doplňujících opatření a celkovou spokojeností s programem na straně konečných příjemců. Hodnocení jako závěr uvádí, že „v těch členských státech, v nichž jsou doprovodná opatření poskytována v menší míře, je celková spokojenost s podporou z FEAD poněkud nižší. Z toho zároveň vyplývá, že z hlediska účinnosti FEAD není úloha doprovodných opatření zanedbatelná“.

Ačkoli doprovodná opatření v členských státech představují u FEAD inovační prvek, nelze je kvůli jejich rozmanitosti porovnávat. Proto Komise nestanovila k poskytování doprovodných opatření žádné společné ukazatele a nevytvořila též žádné ukazatele na měření jejich výsledků.

Existují však jednotlivé příklady toho, že realizace doplňkových opatření je podrobněji hodnocena ve výroční zprávě o provádění, jako je tomu ve Španělsku nebo Polsku (viz rámeček 5). Například na Slovensku prováděl řídicí orgán neohlášené návštěvy, při nichž kontroloval poskytování takovýchto opatření. Ve výročních zprávách o provádění zasílaných Komisi to však uvedeno není.

Doplňkovost s ESF – je potřebné další úsilí

Program FEAD zajišťuje plnění základních potřeb a podporu při sociálním začleňování nejchudších osob. V hodnocení v polovině období se uvádí, že FEAD poskytuje pomoc cílovým skupinám, na něž by se jinak celostátní či místní opatření nevztahovala, a poskytuje pomoc, která by jinak poskytována nebyla.

ESF se zaměřuje na skupiny, které mají blíž trhu práce, a zajišťuje cílenější podporu pro aktivní socio-ekonomické začleňování. V hodnocení v polovině období se zdůrazňuje potřeba dále zlepšovat synergie mezi FEAD a ESF, „zejména pak s cílem napomáhat konečným příjemcům (zejména těm, kteří jsou v produktivním věku) snižovat jejich vzdálenost od trhu práce“.

Nebyli jsme schopni zjistit, nakolik dobře se vzájemně doplňovaly FEAD a další režimy podpory (ať již národní, nebo financované z ESF). Například v případě Francie se v hodnocení ex ante kritizoval nedostatek informací o interakci mezi opatřeními FEAD a ESF¹¹. Z výsledků našeho průzkumu rovněž vyplývá, že doplňkovost mezi opatřeními FEAD a ESF je omezená, neboť jen málo členských států uvedlo, že začlenilo osoby podporované z FEAD do opatření v rámci ESF (viz obrázek 13). Pokud jde o monitorování, údaje jsou ještě nižší: 21 respondentů uvedlo, že takovouto doplňkovost nemonitorují.

Zdroj: odpovědi na otázku č. 23 a 24 v průzkumu EÚD zaslanému řídicím orgánům.

Dvěma členskými státy, které v odpovědi na náš průzkum uvedly, že sledují kvantifikované údaje o počtu konečných příjemců podpory z FEAD začleněných do operací ESF, byly Estonsko a Bulharsko. Oba státy uvedly, že začlenily konečné příjemce podpory z FEAD do opatření ESF (viz rámeček 6).

Rámeček 6

Osvědčené postupy v Estonsku a Bulharsku – příklad údajů, které jsou k dispozici ohledně činností ESF

Zdroj: odpovědi na otázku č. 26 v průzkumu EÚD zaslanému řídicím orgánům.

Informace o doprovodných opatřeních jsou lepší, avšak nakolik přispívají ke zmírňování chudoby, nebylo dosud stanoveno

Komise nyní lépe sdílí znalosti v oblasti opatření na sociální začleňování. Týká se to zejména doprovodných opatření u operačních programů typu I. Příkladem toho jsou setkání sítě FEAD, která organizuje a z nichž jedno bylo věnováno specificky doprovodným opatřením. Takovéto semináře poskytují řídicím orgánům a organizacím zapojeným do provádění fondu příležitost na výměnu zkušeností a osvědčených postupů. Komise rovněž pravidelně pořádá semináře FEAD, na nichž jsou s řídicími orgány projednávány různé otázky.

Po auditu FEAD, provedeném útvarem interního auditu Komise, také Komise zavedla určitá zlepšení, co se týče podávání informací o doprovodných opatřeních v národních výročních zprávách o provádění. Tyto informace jsou však obvykle popisné a nelze je agregovat.

Navzdory tomuto úsilí na zlepšení podávání informací je situace ohledně doprovodných opatření v jednotlivých členských státech nevyrovnaná. Dokud nebude nutné definovat výchozí úrovně a cílové hodnoty a dokud budou informace i nadále v zásadě kvalitativní, nebude dopad doprovodných opatření na zmírňování chudoby možné monitorovat.

Při posuzování účinnosti fondu se v hodnocení v polovině období uvádělo, že poskytování a monitorování doprovodných opatření jsou oblastmi, kde lze potenciál FEAD dále prohloubit. Na potřebu posílení doprovodných opatření poukázala též zpráva vypracovaná partnerskou organizací ve Španělsku, která vycházela z průzkumu jak u konečných příjemců, tak veřejných orgánů¹².

OP II – přístup k sociálnímu začleňování je u tohoto typu OP cílenější, ale ne vždy je stanovena jeho funkce přemostění směrem k ESF

Operační programy typu II vyžadují stanovení přesných cílů

Operační programy typu II mají výrazně jinou koncepci než typ I. Jsou zaměřeny přímo na sociální začleňování nejchudších osob. Tento typ programu si zvolily čtyři členské státy: Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Celkově tyto státy přidělily 2,5 % celkových rozpočtových prostředků FEAD, z čehož 80 % připadlo na Německo. U programů typu II je povinnost stanovit specifické cíle a určit segment nejchudších osob, na který bude program zacílen (viz rámeček 7).

Při programové přípravě operačních programů typu II mají řídicí orgány v souladu se základním nařízením o fondu FEAD povinnost stanovit pro specifické cíle očekávané výsledky a vytvořit ukazatele výstupů a výsledků s výchozími a cílovými hodnotami. Díky těmto přísnějším požadavkům na nastavení monitorování je měření výsledků u FEAD jednodušší než u programů typu I (viz rámeček 8).

V Německu je možné prostřednictvím fondu FEAD stabilizovat nejchudší skupiny osob, k nimž se nemůže dostat pomoc nabízená v rámci sociálních služeb na místní úrovni. Fond FEAD působí v oblasti snadno dostupných nabídek pomoci cílovým skupinám. V tomto ohledu se může fond FEAD v určitých případech otevřít další podpoře ze stávajících standardních opatření. Celkovým cílem je využívat fond FEAD jako „most“ k dalším režimům podpory.

Podle údajů v hodnocení v polovině období byla v roce 2016, který byl prvním rokem provádění fondu FEAD, v rámci operačních programů typu II poskytnuta podpora zhruba 23 000 osobám (z toho 21 660 v Německu). Plnění cílových hodnot u specifických ukazatelů výstupů bylo u FEAD „obecně v souladu s plánem“. Kromě toho byly programy sociálního začleňování považovány za velmi důležité, neboť potravinová a materiální pomoc není z hlediska účinného dlouhodobého boje s chudobou dostatečná.

Podpora je přesněji zaměřena, avšak synergie s ESF není vždy stanovena

V průzkumu jsme se členských států, které si zvolily programy typu II, dotazovali, zda začlenily osoby spadající pod FEAD také do opatření v jejich specifických programech v rámci ESF. Měli jsme přitom na zřeteli zmíněnou „funkci přemostění“, kterou by měl FEAD plnit směrem k takovýmto opatřením ESF. Dva členské státy odpověděly, že se jim toho podařilo dosáhnout¹³. Na náš další dotaz, zda rovněž monitorují kvantitativní údaje týkající se této funkce „přemostění“, však kladně odpověděl pouze jeden členský stát¹⁴.

Závěry a doporučení

V rámci tohoto auditu jsme posuzovali, zda byl fond FEAD koncipován tak, aby byl účinným nástrojem, který zmírňuje chudobu a přispívá k sociálnímu začleňování nejchudších osob v EU. Dospěli jsme k závěru, že navíc ke zmírňování chudoby prostřednictvím potravinové pomoci nabízejí inovační prvky sociální politiky obsažené ve FEAD členským státům možnost podporovat sociální začleňování. Avšak v důsledku omezení v monitorování fondu nebyl jeho příspěvek ke snižování chudoby stanoven.

Zjistili jsme, že navzdory svému celkovému cíli, kterým je sociální začleňování nejchudších osob, zůstává fond FEAD stále v zásadě programem potravinové pomoci: na potravinovou pomoc je totiž vyčleněno 83 % rozpočtu FEAD. Příčinou je to, že koncepce fondu FEAD členským státům umožňuje i nadále poskytovat potravinovou pomoc tam, kde to považují za vhodné, podobně jako tomu bylo u programu MDP. FEAD nicméně vysoce oceňují zainteresované subjekty, které pracují s nejchudšími osobami (viz body 19–27).

FEAD je z finančního hlediska relativně malým fondem. Konečným příjemcům se podpora poskytuje prostřednictvím velkého množství různých subjektů. Zjistili jsme, že programová příprava FEAD se ve členských státech výrazně liší z hlediska zacílení podpory. Polovina členských států, které byly předmětem našeho přezkumu, uplatňovala u zacílení podpory na úrovni programů důrazný přístup a zaměřovala ji na nejhorší formy chudoby. To by mělo umožnit účinnější využívání fondu. Druhá polovina členských států se rozhodla podporu konkrétně nezacílit v operačních programech. Zaměření podpory na danou zranitelnou skupinu je ponecháno na úvaze partnerských organizací, což s sebou nese riziko, že u omezeného objemu financování dojde k rozptýlení jeho účinku (viz body 28–36).

Novým prvkem, který FEAD přináší u obou typů programů, je důraz na sociální začleňování nejchudších osob, který předchozí program MDP neobsahoval. Tam, kde tato opatření byla řádně využívána, bylo zjištěno, že je celková spokojenost s fondem větší. Úspěch opatření v oblasti sociálního začleňování však nelze monitorovat, a to kvůli nedostatku kvantitativních údajů. Příspěvek fondu k sociálnímu začleňování nejchudších osob tak nelze měřit. Kromě toho jen málo členských států dbá o doplňkovost mezi opatřeními FEAD a ESF (viz body 37–56).

Komise pro příští víceletý finanční rámec na období 2021–2027 navrhuje začlenit fond FEAD do nového fondu ESF+. Účetní dvůr bere při formulování následujících doporučení tento návrh Komise v úvahu.

Při schvalování operačních programů v rámci nového ESF+ by Komise po členských státech měla vyžadovat, aby zaměřily základní potravinovou a materiální pomoc na nejchudší osoby tím, že:

1. předloží jasný popis situace v oblasti chudoby ve své zemi,
2. stanoví konkrétní skupinu či skupiny, na které bude pomoc zacílena, a prostředky, které k tomu budou využity,
3. určí logiku intervence a zejména pak očekávané výsledky, a to stanovením referenčních (výchozích) hodnot a kvantifikovaných cílových hodnot.

Časový rámec: do schválení programů v rámci ESF+

1. Členské státy, které budou používat fond ESF+ na řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové anebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, by měly buď:
1. zahrnout do svých operačních programů doprovodná opatření jako doplněk potravinové a základní materiální pomoci, nebo
2. ve svých operačních programech jasně definovat, jaká opatření pro oblast sociálního začleňování budou v rámci širšího fondu ESF+ výslovně zacílena na příjemce potravinové anebo materiální pomoci.
2. Komise by měla při přípravě těchto programů dbát o to, aby bylo účinně splněno doporučení 2 a) i) nebo 2 a) ii).

Časový rámec: do schválení programů v rámci ESF+

Komise a členské státy by měly vytvořit metodiku, aby mohly určit, kolik konečných příjemců potravinové a materiální pomoci by si mohlo zlepšit svou osobní situaci prostřednictvím fondu FEAD a dalších programů sociálního začleňování jak v členských státech, tak prostřednictvím ESF+.

Časový rámec: do konce června 2023

Tuto zprávu přijal senát II, jemuž předsedá Iliana Ivanovová, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 27. února 2019.

Za Účetní dvůr

předseda
Klaus-Heiner Lehne

Zkratková slova a zkratky

EaSI: Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace

EGF: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

ESF: Evropský sociální fond

ESF+: Evropský sociální fond plus (víceletý finanční rámec na období 2021–2027)

ESIF: evropské strukturální a investiční fondy

FEAD: Fond evropské pomoci nejchudším osobám

FEBA Evropská federace potravinových bank (European Food Banks Federation)

GŘ AGRI: Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova

GŘ EMPL: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

MDP: Program pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby Společenství

OP: operační program

PROGRESS: Program PROGRESS (2007–2013)

VFR: Víceletý finanční rámec

Glosář

Činnosti na sociální podporu nejchudších osob: veškeré prostředky poskytnuté soukromými a veřejnými iniciativami, organizacemi a institucemi, které poskytují pomoc a podporu osobám trpícím hmotným nedostatkem v dané zemi, která zahrnuje materiální dary, finanční dary a finanční ekvivalent odvedené dobrovolnické práce.

Doprovodná opatření: činnosti, které přesahují rámec distribuce potravin nebo základní materiální pomoci a jejichž cílem je zmírňovat sociální vyloučení nebo řešit udržitelnějším způsobem, který současně posiluje postavení nejchudších osob, naléhavé sociální situace, například poradenství týkající se vyváženého stravování nebo domácího rozpočtu.

Evropský sociální fond: Evropský sociální fond má za cíl posilovat hospodářskou a sociální soudržnost v rámci Evropské unie zvyšováním zaměstnanosti a počtu pracovních příležitostí (zejména prostřednictvím akcí odborného vzdělávání), podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zajištěním vyššího počtu pracovních míst a zvyšováním jejich kvality.

Hodnocení ex ante: posouzení vycházející z důkazních informací, vypracované za účelem zlepšení kvality a koncepce každého operačního programu, které by mělo být založeno na relevantních údajích.

Hodnocení v polovině období: hodnocení FEAD, které zadala Komise (společnosti Metis GmbH ve spolupráci s nadací Fondazione Giacomo Brodolini a Panteia) a které zveřejní.

Konečný příjemce: osoba z kategorie nejchudších osob nebo osoba, které je poskytována podpora.

Materiální pomoc: základní spotřební zboží, jehož hodnota je omezená a které je určeno pro osobní spotřebu nejchudších osob, například ošacení, obuv, hygienické potřeby, školní pomůcky a spací pytle.

Nejchudší osoby: fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny složené z takových osob, jejichž potřeba pomoci byla zjištěna v souladu s objektivními kritérii, která určily příslušné vnitrostátní orgány v konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami – aniž by došlo ke střetu zájmů –, nebo která definovaly partnerské organizace a schválily tyto příslušné vnitrostátní orgány; tato kritéria mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech.

Operace: projekt, smlouva nebo opatření, které byly vybrány řídícím orgánem dotčeného operačního programu nebo z jeho pověření a které přispívají k dosažení cílů operačního programu, k němuž se vztahují.

Operační program „typu I“: operačním programem pro potraviny anebo základní materiální pomoc se rozumí operační program na podporu distribuce potravin nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, který může být případně spojen s doprovodnými opatřeními zaměřenými na zmírnění sociálního vyloučení nejchudších osob.

Operační program „typu II“: operačním programem pro sociální začlenění nejchudších osob se rozumí operační program podporující činnosti, které nespadají pod aktivní opatření na trhu práce a které spočívají v pomoci, jež není finanční ani materiální povahy a jejímž cílem je sociální začlenění nejchudších osob.

Partnerské organizace: veřejné subjekty anebo neziskové organizace, které poskytují potraviny nebo případně základní materiální pomoc, společně s doprovodnými opatřeními přímo nebo prostřednictvím jiných partnerských organizací, nebo které provádějí činnosti přímo zaměřené na sociální začlenění nejchudších osob, a jejichž operace byly vybrány řídícím orgánem.

Průzkum mezi konečnými příjemci: strukturovaný průzkum u konečných uživatelů operačních programů potravinové anebo materiální pomoci (OP I) je jedním z nástrojů, které budou využity pro hodnocení Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.

Příjemce: veřejný nebo soukromý subjekt odpovědný za zahájení nebo za zahájení a provádění operací.

Řídicí orgán: národní, regionální nebo místní veřejný orgán (nebo jiný veřejný či soukromý subjekt) určený členským státem k řízení operačního programu. Jeho úkolem je vybírat projekty k financování, sledovat jejich realizaci a informovat Komisi o finančních aspektech a dosažených výsledcích. Řídicí orgán je také subjektem, který ukládá finanční opravy příjemcům v návaznosti na audity, které provádí Komise, Evropský účetní dvůr nebo jakýkoli orgán členského státu.

Síť FEAD: síť FEAD je komunita s otevřeným členstvím určená subjektům, které poskytují pomoc nejchudším osobám v Evropě. Zahrnuje vnitrostátní řídicí orgány fondu FEAD, organizace provádějící činnosti financované FEAD nebo organizace mající o takové činnosti zájem, nevládní organizace na úrovni EU a orgány EU. Síť FEAD sdružuje všechny, kdo pracují na snížení nejhorších forem chudoby v evropských zemích. Pro členy je prostorem, kde si mohou vyměňovat osvědčené postupy, podněcovat se navzájem v nových myšlenkách a diskutovat o tom, jak poskytovat nefinanční pomoc nejchudším osobám v Evropě.

Základní nařízení o fondu FEAD: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.

Poznámky na konci textu

¹ Podle GŘ ESTAT.

² Viz zvláštní zpráva č. 6/2009.

³ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.

⁴ Pro OP I: Belgie, Česká republika, Španělsko, Francie, Itálie, Polsko, Rumunsko, Slovensko; pro OP II: Německo.

⁵ V době přípravy této zprávy měla Komise zveřejnit hodnocení provádění fondu FEAD v polovině období.

⁶ Odpovědi neposkytlo Spojené království, které svůj původní program FEAD nerealizovalo.

⁷ Belgie, Česká republika, Francie, Itálie, Slovensko.

⁸ Belgie, Česká republika, Francie, Slovensko.

⁹ Na financování takovýchto opatření může být v každém národním operačním programu použito až 5 % nákladů na nákup potravin anebo základní materiální pomoci.

¹⁰ Belgie a Francie.

¹¹ Évaluation ex ante du Programme Opérationnel 2014–2020 pour la mise en œuvre du Fonds européen d’aide aux plus démunis (FEAD) (Hodnocení ex ante francouzského operačního programu na provádění FEAD na období 2014–2020).

¹² Valoración del impacto del Fondo de Ayuda Europea para las personas más desfavorecidas (FEAD) en España, a través de la percepción de las personas beneficiarias, Organizaciones y personal de gestión (Hodnocení dopadu fondu FEAD ve Španělsku z hlediska konečných příjemců i řídicích organizací a pracovníků), španělský Červený kříž, 2018.

¹³ Německo a Nizozemsko.

¹⁴ Nizozemsko.

¹⁵

• Stažení – produkty (ovoce a zelenina) stažené z trhu v rámci řešení krizí a bezplatně přerozdělené ve prospěch uznaných dobročinných subjektů a nadací včetně potravinových bank, které je využijí ve své práci na pomoc znevýhodněným osobám. Toto opatření je v souladu s čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013.
• Produkty EU – tato kategorie se týká Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD).
• Průmysl – přebytečné potraviny, tj. poživatelné potravinové produkty, které z různých důvodů nebyly zakoupeny či spotřebovány zákazníky či osobami, pro které byly vyrobeny, zpracovány, distribuovány, nabízeny nebo pořízeny, a které jsou zpětně získány od výrobního odvětví (továren, podniků, výrobců atd.). Potravinovým bankám jsou tyto přebytečné potraviny poskytovány bezplatně a ty je zase bezplatně přerozdělují dobročinným organizacím, které zajišťují pomoc potřebným.
• Distribuce – přebytečné potraviny, tj. poživatelné potravinové produkty, které z různých důvodů nebyly zakoupeny či spotřebovány zákazníky či osobami, pro které byly vyrobeny, zpracovány, distribuovány, nabízeny nebo pořízeny, a které jsou zpětně získány od odvětví distribuce (maloobchodních řetězců, distribučních středisek, velkoobchodníků atd.). Potravinovým bankám jsou tyto přebytečné potraviny poskytovány bezplatně a ty je zase bezplatně přerozdělují dobročinným organizacím, které zajišťují pomoc potřebným.
• Sbírka – sběr potravin přímo od obyvatel. Na konci listopadu nebo na začátku prosince organizují někteří členové FEBA potravinové sbírky: dobrovolníci v supermarketech se ptají nakupujících zákazníků, zda by nechtěli nakoupit něco navíc jako dar pro potravinové banky.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát II, který se zaměřuje na výdajové oblasti týkající se investic ve prospěch soudržnosti, růstu a začleňování a jemuž předsedá členka EÚD Iliana Ivanovová. Audit vedl člen EÚD George Pufan a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Patrick Weldon a tajemník kabinetu Mircea Radulescu, vyšší manažer Emmanuel Rauch a auditoři Naiara Zabala Eguiraunová, Dana Moraruová a Carmen Gruberová.

Zleva doprava: Mircea Radulescu, George Pufan, Carmen Gruberová, Patrick Weldon, Emmanuel Rauch

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2019

© Evropská unie, 2019

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://publications.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.