<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.15-->
  <head>
    <title>2025-09-202509C111202308020-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0802-23-202507550-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="14/10/2025 09:27:28" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="/WgJJ5TNUV9jx7d5x0NzEr6olZdZQwmYZmoYXBLEH36aTFkGbvCI4cFI62umzVQ7nM6uQHOyZJGivLS/mHEoP8Stkavx20/zMwjFZtHN/VGcqgBLOaGzx302iFgH7goyIH3CpjuGNomcUW0jONSTrHFVZGP2Gx7QA83SUDX16+k=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="vpo" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0802" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2023" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="vpo" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 09-09-25 16:38:51" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="f99aaa4b4b944e8d898639dd217859d5" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0802" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 11. 9. 2025 – věc C‑802/23</div>
      <div id="rId21" style="default">MSIG</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      11. září 2025 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Řízení o předběžné otázce – Úmluva k provedení Schengenské dohody – Článek 54 – Článek 50 Listiny základních práv Evropské unie – Zásada ne bis in idem – Pojem ‚tentýž čin‘ – Odsouzení člena teroristické skupiny v jednom členském státě za účast na této skupině za účelem přípravy teroristického činu – Trestní stíhání v jiném členském státě za tytéž teroristické činy“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑802/23,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Audiencia Nacional (Vrchní soud s celostátní působností, Španělsko) ze dne 4. prosince 2023, došlým Soudnímu dvoru dne 28. prosince 2023, v trestním řízení proti
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      MSIG,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-7" title="page-1">
      za účasti:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      Ministerio Fiscal,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-9" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (první senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      ve složení: F. Biltgen, předseda senátu, T. von Danwitz (zpravodaj), místopředseda Soudního dvora, A. Kumin, I. Ziemele a S. Gervasoni, soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      generální advokát: D. Spielmann,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-13" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      s ohledem na vyjádření, která předložili:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Ministerio Fiscal: C. García-Berro Montilla, fiscal,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za španělskou vládu: A. Gavela Llopis, jako zmocněnkyně,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za maďarskou vládu: Zs. Biró-Tóth a M. Z. Fehér, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Evropskou komisi: J. Baquero Cruz a I. Zaloguin, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-19" title="page-1">
      s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-20" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-21" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 54 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. 2000, L 239, s. 19; Zvl. vyd. 19/02, s. 9), která byla podepsána v Schengenu dne 19. června 1990 a vstoupila v platnost dne 26. března 1995 (dále jen „ÚPSD“), ve světle článku 50 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato žádost byla předložena v rámci trestního řízení zahájeného proti MSIG pro trestné činy teroristického ničení, pokusů o teroristický atentát a ublížení na zdraví.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 54 ÚPSD, který je zařazen v hlavě III této úmluvy, v kapitole 3 nadepsané „Zákaz dvojího trestu“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-27" title="page-1">
      „Osoba, která byla pravomocně odsouzena jednou smluvní stranou, nesmí být pro tentýž čin stíhána druhou smluvní stranou za předpokladu, že v případě odsouzení již byla vykonána nebo je právě vykonávána sankce, nebo podle práva smluvní strany, ve které byl rozsudek vynesen, již nemůže být vykonána.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Španělské právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Organický zákon 7/2014</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 14 Ley Orgánica 7/2014, sobre intercambio de información de antecedentes penales y consideración de resoluciones judiciales penales en la Unión Europea (organický zákon 7/2014 o výměně informací z trestních rejstříků a zohledňování trestních rozhodnutí v Evropské unii) ze dne 12. listopadu 2014 (BOE č. 275 ze dne 13. listopadu 2014, s. 93204) ve znění účinném ke dni podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce (dále jen „organický zákon 7/2014“) stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-31" title="page-1">
      „1. Právní účinky předchozích pravomocných odsuzujících rozsudků vynesených v jiném členském státě vůči téže osobě za jiné činy jsou v novém trestním řízení rovnocenné těm, které by vyplývaly z téhož rozsudku, kdyby byl vynesen ve Španělsku, pokud jsou splněny následující podmínky:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-32" title="page-1">
      a) odsuzující rozsudky byly vydány za činy, které byly trestné podle španělského práva platného v době, kdy byly spáchány;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-33" title="page-1">
      b) o těchto odsuzujících rozsudcích byly získány dostatečné informace prostřednictvím příslušných nástrojů justiční spolupráce nebo výměnou informací z rejstříku trestů.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-34" title="page-1">
      2. Aniž jsou dotčena ustanovení obsažená v předchozím odstavci, pravomocné odsuzující rozsudky vynesené v jiném členském státě nemají vliv na následující akty a nemohou vést k jejich zrušení ani přezkumu:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-35" title="page-1">
      a) pravomocné rozsudky vydané dříve španělskými soudy a rozhodnutí týkající se jejich výkonu;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-36" title="page-1">
      b) odsuzující rozsudky vydané ve Španělsku v pozdějších řízeních týkajících se trestných činů spáchaných před tím, než soud jiného členského státu vydal odsuzující rozsudek;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-37" title="page-1">
      c) usnesení, která byla nebo mají být vydána podle čl. 988 třetího pododstavce Ley de Enjuiciamiento Criminal [(trestní řád)], která stanoví hranice pro výkon trestů, včetně těch, které jsou uvedeny pod písmenem b).
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-38" title="page-1">
      3. Trestní záznamy vedené v Centrální evidenci se považují za vymazané, i když jsou výsledkem odsuzujících rozsudků vynesených v jiných státech, pro účely jejich zohlednění ve Španělsku soudy v souladu se španělským právem, pokud nebyl předtím oznámen jejich výmaz státem, který odsuzující rozsudek vynesl.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jediné doplňující ustanovení tohoto zákona stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-40" title="page-1">
      „Odsuzující rozsudky vynesené soudem členského státu Evropské unie před 15. srpnem 2010 nebudou pro účely použití tohoto zákona v žádném případě brány v úvahu.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spor v původním řízení a předběžné otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Poté, co byla MSIG dne 3. října 2004 francouzskou policií zatčena, byla dne 4. září 2019 předána španělským orgánům na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Juzgado Central de Instrucción n.º 2 de la Audiencia Nacional (Ústřední vyšetřovací soud č. 2 při Vrchním soudu s celostátní působností, Španělsko).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Audiencia Nacional (Vrchní soud s celostátní působností), který je předkládajícím soudem, rozhoduje v trestním řízení zahájeném proti MSIG jakožto pachatelce teroristického útoku, k němuž došlo v Oviedu (Španělsko) dne 21. července 1997. MSIG je obviněna ze spáchání trestných činů teroristického ničení, pokusu o teroristický atentát a ublížení na zdraví.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutkový základ této obžaloby popisuje předkládající soud následovně:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-45" title="page-1">
      „[MSIG] během nepřetržitého pobytu ve Francii od blíže neurčeného data až do jejího zatčení v říjnu 2004 byla jakožto řídící členka teroristické organizace Euskadi Ta Askatasuna (ETA) odpovědná za předávání pokynů stanovených nejvyšším vedením této organizace a za to, že v souladu s těmito pokyny konkretizovala činnost teroristických komand působících ve Španělsku, kterým předávala informace z Francie obvykle prostřednictvím vzkazů umisťovaných na předem dohodnutých místech, stejně jako materiální prostředky (zbraně, granáty a výbušniny) pro jejich operace, a to většinou prostřednictvím třetích osob, které zbraně přechovávaly. Nejčastěji to byli členové těchto komand, kteří na základě obecných pokynů obdržených od vedení ETA rozhodovali konkrétně o tom, jakou teroristickou operaci provedou, plánovali ji do detailů, využívali dodané materiální prostředky a zbraně a po jejím provedení podávali vedení teroristické organizace zprávu o výsledku.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-46" title="page-1">
      V daném případě, který vedl k trestnímu stíhání, se dva členové ETA, kteří byli v té době policii neznámí a působili v rámci tzv. ‚legálních‘ komand (‚KATU‘ nebo ‚KATTU‘) […], pravděpodobně za pomoci dalších neznámých osob a na základě obecných pokynů, které obdrželi k útokům na policejní či vojenské cíle, rozhodli zaútočit na policejní služebnu v obci Oviedo, hlavním městě Comunidad Autónoma de Asturias (Autonomní oblast Asturie, Španělsko), přičemž za tímto účelem z dodaných a uskladněných zbraní ručně vyrobili automatizované zařízení na odpalování protitankových granátů, které umístili kolem 8:00 hod. ráno dne 21. července 1997 v určité vzdálenosti od policejní služebny, přičemž poblíž umístili rovněž ručně vyrobenou časovanou výbušnou nálož, která měla explodovat v okamžiku, kdy by si policie pravděpodobně prohlížela odpalovací zařízení.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-47" title="page-1">
      Z předpokládaného počtu granátů byly odpáleny pouze tři, přičemž žádný z nich nezasáhl zamýšlený cíl. Explodovaly náhodně na různých místech v blízkém okolí, způsobily pouze materiální škody a u jedné osoby, která se nacházela poblíž daného místa, došlo k poranění sluchu v důsledku hluku způsobeného výbuchem. Nástražné výbušné zařízení bylo policií nalezeno při prohlídce místa a okamžitě zneškodněno.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že podle španělského státního zástupce je třeba MSIG považovat za skutečnou pachatelku dotčených trestných činů, a to jednak jako osobu odpovědnou v té době za „legální komanda“ ETA a jednak za zajištění dodávek různých zbraní z Francie pro „legální komanda“ „KATU“ nebo „KATTU“ (dále jen „KATTU“) k páchání teroristických útoků. Trest požadovaný tímto státním zástupcem za dotčené činy činí podle předkládajícího soudu celkem 71 let odnětí svobody. Předkládající soud upřesňuje, že výkon tohoto trestu by měl ex lege vést k omezení odnětí svobody na nejvýše 30 let v souladu s ustanoveními trestního zákoníku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">MSIG však již byla ve Francii odsouzena v nepřítomnosti za „účast na zločinném spolčení za účelem přípravy teroristického činu“. V tomto ohledu předkládající soud poukazuje na čtyři rozsudky vydané ve Francii, kterými byla MSIG odsouzena (dále jen „francouzské rozsudky“). První tři ze dne 21. února 2000, 23. února 2000 a 13. února 2003 pokrývají různá období let 1996 a 1997 a každý z nich ukládá trest odnětí svobody v délce pěti let. Čtvrtý, datovaný 17. prosince 2010, se týká období do 10. března 2004, s výjimkou období od roku 1996 do 31. prosince 1997, a ukládá trest odnětí svobody v délce 20 let.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě rozhodnutí cour d’appel de Paris (odvolací soud v Paříži, Francie) o uložení souhrnného trestu ze dne 13. února 2014 byly tresty uložené francouzskými rozsudky sloučeny do jednoho trestu odnětí svobody v délce 20 let, který MSIG vykonala ve Francii před předáním španělským orgánům.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud dále uvádí, že MSIG byla po předání španělským orgánům stíhána a odsouzena ve Španělsku v řízeních týkajících se v některých případech činů spáchaných výhradně ve Španělsku jakožto členka ETA před tím, než se usadila ve Francii, a v jiných případech, včetně případu dotčeného ve věci v původním řízení, její účasti na teroristických činech spáchaných ve Španělsku z francouzského území jakožto řídící členka ETA.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Daný soud uvádí, že usnesením ze dne 20. února 2023 sloučil tresty uložené MSIG osmi pravomocnými rozsudky vydanými ve Španělsku a stanovil pro účely jejich výkonu hranici 30 let odnětí svobody pro všechna pravomocná odsouzení v souladu s čl. 76 odst. 1 trestního zákoníku a článkem 988 trestního řádu, neboť dotčené trestné činy byly v souladu s posledně uvedeným ustanovením považovány za související a způsobilé být předmětem jednoho řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud nicméně uvádí, že španělské právo neumožňuje sloučení trestů vyplývajících z odsuzujících rozsudků francouzských a španělských soudů, přestože mezi těmito rozsudky existuje v mnoha případech právní souvislost. Po výkonu trestu odnětí svobody v délce 20 let ve Francii by tak MSIG měla vykonat trest odnětí svobody v délce 30 let, tj. trest odnětí svobody v celkové délce nejméně 50 let, přičemž není možné stanovit horní hranici trestu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud přitom uvádí, že francouzské rozsudky pokrývají z časového hlediska veškerou činnost, kterou MSIG prováděla z Francie jakožto řídící členka ETA. Tyto rozsudky vedly k uložení trestů odnětí svobody v celkové délce 35 let, jež byly na základě rozhodnutí cour d’appel de Paris (odvolací soud v Paříži) o uložení souhrnného trestu ze dne 13. února 2014 sloučeny do jednoho trestu odnětí svobody v délce 20 let na základě toho, že se uvedené rozsudky týkaly téže trestné činnosti zahrnující činy spáchané dotčenou osobou jakožto řídící členkou odpovědnou za „legální komanda“ působící ve Španělsku, které se týkaly jak přípravy operací ETA, tak poskytnutí prostředků k provedení útoků. MSIG se v různých obdobích podílela na přípravě teroristických útoků, k nimž došlo ve Španělsku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Činnost MSIG, pro kterou byla souzena ve Francii, stejně jako ta, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, byla spáchána výlučně na území Francie, aniž by se MSIG kdy přesunula do Španělska. Kromě toho se činnost stíhaná ve Španělsku týkala organizace „legálních komand“ ze strany MSIG jakožto řídící členky ETA, v projednávaném případě komanda KATTU, jehož členové měli autonomii rozhodovat o cílech, jichž má být dosaženo, přičemž využívali dodaný materiál a následně podávali vedení ETA zprávy, zejména o výsledcích provedených útoků nebo o neúspěších, k nimž došlo. Stíhání zahájená ve Španělsku proti MSIG se tedy týkají téže činnosti, jako je činnost, jíž se týkají francouzské rozsudky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Francouzské orgány prošetřily a projednaly veškerou trestnou činnost MSIG jakožto řídící členky ETA a získaly přesné a podrobné poznatky o jejích činech spojených s teroristickými akcemi ETA ve Španělsku i ve Francii, což se odráží ve francouzských rozsudcích.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle předkládajícího soudu není pochyb o tom, že všechny informace získané francouzskými vyšetřovateli byly použity v rámci stíhání zahájeného proti MSIG. Francouzské soudy tedy měly k dispozici podrobné informace o aktivitách MSIG a lze mít za to, že se zabývaly veškerou její trestnou činností ve Francii spojenou s komandy ETA, která působila ve Španělsku, včetně komanda KATTU. Kromě toho francouzské orgány předaly španělské policii veškeré vyšetřovací materiály týkající se ETA, které umožňovaly určit přesnou úlohu MSIG v rámci této organizace, za účelem doplnění vyšetřování vedeného ve Španělsku ohledně dosud neobjasněných skutečností.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud má za to, že francouzské rozsudky se týkají všech činů, které MSIG spáchala z území Francie jakožto řídící členka ETA. Rozsudek tribunal de grande instance de Paris (soud prvního stupně v Paříži, Francie) ze dne 13. února 2003 uvádí, že „[o]bžalovaná byla v průběhu roku 1997 […] součástí skupiny vytvořené za účelem přípravy teroristických činů nebo organizace zřízené za tímto účelem, konkrétně ETA-MILITAIRE“, a to s odkazem na činy, kterých se dopustila v období, kdy došlo k teroristickému útoku v Oviedu dne 21. července 1997.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho předkládající soud uvádí, že v rozsudku ze dne 21. ledna 2021 měl za to, že se jedná o „případ bis in idem“, s ohledem na různé odsuzující rozsudky francouzských soudů vynesené vůči MSIG za činnost ve Francii jakožto řídící členky ETA a za účast na přípravě útoků, které z časového hlediska pokrývají činy, které jsou předmětem stíhání, jež bylo před ním zahájeno. Tento rozsudek byl nicméně zrušen rozsudkem Tribunal Supremo (Nejvyšší soud, Španělsko) ze dne 21. března 2023, v němž bylo v podstatě konstatováno, že odsuzující rozsudky vynesené ve Francii vůči MSIG nezahrnují, ani obecně nebo neurčitě, účast na konkrétních teroristických činech, a zároveň bylo rozhodnuto, že se nejedná o „případ bis in idem“, s upřesněním, že nelze mít za to, že bylo rozhodnuto o tom, co nebylo předmětem soudního řízení. Tribunal Supremo (Nejvyšší soud) uvedený rozsudek zrušil pro nedostatek odůvodnění a vrátil věc předkládajícímu soudu k novému rozhodnutí. I když je většina členů předkládajícího soudu přesvědčena o tom, že se jedná o „případ bis in idem“, samotný soud uvádí, že Tribunal Supremo (Nejvyšší soud) s tímto posouzením nesouhlasí, což s ohledem na autonomní povahu pojmu ne bis in idem vedlo předkládající soud k předložení věci Soudnímu dvoru.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu předkládající soud připomíná, že zásada ne bis in idem, jak ji vykládá Soudní dvůr, vyžaduje totožnost skutků, kterými se rozumí existence souboru faktických událostí nebo okolností, které jsou neoddělitelně spojeny, bez ohledu na právní kvalifikaci těchto skutků nebo chráněný právní zájem. Předkládající soud si však klade otázku, jak je třeba chápat pojem „skutek/čin“ pro účely posouzení zásady ne bis in idem, zejména s ohledem na různé způsoby, jakými jsou „skutky/činy“ prezentovány v rozsudcích vydávaných v členských státech. Tento pojem by se mohl vztahovat pouze na samotný výskyt události bez ohledu na její právní kvalifikaci, nebo lze mít za to, že má právní obsah a vztahuje se nikoli k objektivnímu skutku, ale k jeho souvislosti s některou z existujících trestněprávních kvalifikací či kvalifikovaným právním skutkem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud uvádí, že v projednávaném případě byly tytéž skutky francouzskými a španělskými soudy kvalifikovány odlišně. Francouzské soudy odkazovaly na činnost MSIG jakožto řídící členky teroristické organizace zaměřenou na přípravu teroristických činů prostřednictvím jednoho nebo více skutků, i když samotné teroristické činy byly fyzicky vykonány jinými osobami. Naproti tomu ve Španělsku je MSIG spíše považována za přímou pachatelku daného trestného činu, ačkoli se bere v úvahu, že samotný teroristický čin byl fyzicky vykonán třetími osobami. Podle předkládajícího soudu se přitom řízení před francouzskými i španělskými soudy týkala týchž činů MSIG.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud zdůrazňuje, že v případě, že by se nejednalo o totožnost skutků, ale pouhou souběžnost skutků, musela by MSIG po vykonání trestu odnětí svobody v délce 20 let ve Francii s největší pravděpodobností vykonat trest odnětí svobody v délce 30 let ve Španělsku, což by představovalo velmi nepřiměřený trest, který by vedl zejména k diskriminačnímu zacházení s MSIG v porovnání s osobami odsouzenými v jednom členském státě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Audiencia Nacional (Vrchní soud s celostátní působností) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-64" title="page-1">
      „1) Nastává v projednávané věci a na základě popsaných skutkových okolností a právních důvodů, které byly zohledněny v trestním řízení vedeném proti MSIG ve Španělsku, a s ohledem na různé předchozí odsuzující rozsudky vynesené ve Francii v souvislosti s MSIG, případ bis in idem podle článku 50 Listiny a článku 54 ÚPSD ve vztahu k obžalobě vznesené proti MSIG ve Španělsku, jelikož se jedná o ‚tentýž čin‘, v souladu s rozsahem, který tomuto pojmu přiznává unijní judikatura?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-65" title="page-1">
      2) Je v každém případě neexistence jakéhokoli ustanovení španělského práva, které by umožňovalo uznat účinky pravomocných odsuzujících rozsudků dříve vydaných soudy jiných členských států, pro účely případného posouzení existence případu bis in idem v posuzované věci z důvodu totožnosti činů, slučitelná s článkem 50 Listiny a článkem 54 ÚPSD, jakož i s čl. 1 odst. 3, čl. 3 odst. 2 a čl. 4 body 3 a 5 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy [(Úř. věst. 2002, L 190, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 34)]?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-66" title="page-1">
      3) Je v projednávané věci nebo obecně neexistence právního ustanovení, praxe nebo konečně právního mechanismu či postupu ve španělském právu, který by umožňoval uznat účinky pravomocných odsuzujících rozsudků dříve vydaných soudy členských států za účelem stanovení trestů, jejich sloučení, úpravy nebo omezení maximální délky výkonu trestu, ať už ve fázi trestního stíhání a rozsudku, nebo při jejich následném výkonu, s cílem podpůrně, v případě, že neexistuje bis in idem z důvodu totožnosti činů, zajistit přiměřenost trestní sankce, jako například v případě, že v posuzovaném řízení existuje předchozí odsouzení soudy jiného členského státu k již vykonaným závažným trestům za činy souběžné (časově souběžné, které spolu úzce souvisejí nebo jsou ve vztahu trestní nebo obdobné souvislosti) s činy souzenými ve Španělsku, v rozporu s článkem 45 a čl. 49 odst. 3 Listiny, nebo body 7, 8, 9, 13 a 14 odůvodnění, jakož i čl. 3 odst. 1, 2, 4 a 5 rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení [(Úř. věst. 2008, L 220, s. 32)], a bodem 12 odůvodnění a čl. 1 odst. 3 rámcového rozhodnutí [2002/584]?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-67" title="page-1">
      4) S ohledem na okolnosti projednávané věci a obecně, je absolutní vyloučení účinků předchozích pravomocných rozsudků vydaných v jiných členských státech Unie, které je výslovně stanoveno v čl. 14 odst. 2 písm. b) [organického zákona 7/2014] ohledně odsuzujících rozsudků vydaných ve Španělsku, v čl. 14 odst. 2 písm. c) [organického zákona 7/2014] ohledně usnesení pro účely výkonu trestu a v jediném doplňujícím ustanovení [organického zákona 7/2014] (které se vztahuje na rozsudky vynesené před 15. srpnem 2010 a je platné v obou případech) […], kterým se provádí unijní právní úprava, slučitelné s:
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-68" title="page-1">
      a) článkem 50 Listiny a článkem 54 ÚPSD, které se týkají mezinárodního případu bis in idem;
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-69" title="page-1">
      b) a body 7, 8, 9, 13 a 14 odůvodnění a čl. 3 odst. 1, 2, 4 a 5 rámcového rozhodnutí Rady [2008/675], jakož i článkem 45 a čl. 49 odst. 3 Listiny a zásadou vzájemného uznávání soudních rozhodnutí v rámci Unie?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení před Soudním dvorem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dopisem ze dne 4. prosince 2024, došlým kanceláři Soudního dvora dne 19. prosince 2024, předkládající soud informoval Soudní dvůr o tom, že dne 8. listopadu 2024 vstoupil v platnost nový organický zákon, kterým byly změněny podstatné aspekty organického zákona 7/2014, a o rozptýlení jeho pochybností o slučitelnosti tohoto zákona s ustanoveními unijního práva uvedenými ve druhé až čtvrté předběžné otázce. Vzhledem k tomu, že předkládající soud má za to, že se tyto otázky staly bezpředmětnými, je tedy třeba rozhodnout pouze o první předběžné otázce.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K první otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K přípustnosti</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Španělská vláda vyjadřuje pochybnosti o přípustnosti první otázky z důvodu, že předkládající soud neuvedl skutkové okolnosti a důvody, které jej vedly k pochybnostem o výkladu unijního práva, v důsledku čehož na tuto otázku nelze odpovědět. Podpůrně má tato vláda za to, že skutkové a právní okolnosti poskytnuté předkládajícím soudem neumožňují posoudit totožnost dotčených činů. Předkládací rozhodnutí totiž neuvádí skutečnosti zohledněné v rámci útoku spáchaného v Oviedu dne 21. července 1997, pokud jde o MSIG, takže je obtížné konstatovat totožnost mezi těmito činy a činy uvedenými v rozsudcích francouzských soudů odsuzujících MSIG.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 94 písm. a) a b) jednacího řádu Soudního dvora musí žádost o rozhodnutí o předběžné otázce obsahovat „stručné vylíčení předmětu sporu, jakož i rozhodných skutečností tak, jak byly zjištěny předkládajícím soudem, nebo alespoň vylíčení skutkových okolností, na kterých jsou otázky založeny“, jakož i „znění vnitrostátních předpisů, jejichž použití přichází v projednávané věci v úvahu, a případně příslušnou vnitrostátní judikaturu“. Kromě toho jak uvádí čl. 94 písm. c) jednacího řádu musí žádost o rozhodnutí o předběžné otázce obsahovat „uvedení důvodů, na základě kterých má předkládající soud pochybnosti o výkladu […] určitých ustanovení unijního práva, jakož i vztah, který spatřuje mezi těmito ustanoveními a vnitrostátními právními předpisy použitelnými ve sporu v původním řízení“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle judikatury Soudního dvora platí, že informace obsažené v předkládacích rozhodnutích nemají tomuto soudu pouze umožnit, aby podal užitečné odpovědi, ale mají rovněž poskytnout vládám členských států, jakož i ostatním zúčastněným možnost předložit vyjádření v souladu s článkem 23 statutu Soudního dvora Evropské unie. Je na Soudním dvoru, aby zajistil, aby tato možnost byla zachována, s ohledem na to, že na základě tohoto článku jsou zúčastněným oznamována pouze předkládací rozhodnutí (rozsudek ze dne 28. listopadu 2023, Commune d’Ans, C‑148/22, EU:C:2023:924, bod 47 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci žádost o rozhodnutí o předběžné otázce uvádí jak skutky vytýkané MSIG, ke kterým došlo ve Španělsku, tak skutky, o kterých bylo rozhodnuto ve Francii, jak vyplývají z francouzských rozsudků, a zároveň vysvětluje informace, které měly francouzské orgány k dispozici. Kromě toho předkládající soud upřesňuje důvody, které jej vedly k položení první otázky, a vysvětluje znění vnitrostátních ustanovení, jejichž použití přichází v projednávané věci v úvahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek je první otázka přípustná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K věci samé</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda pojem „tentýž čin“ ve smyslu článku 54 ÚPSD musí být ve světle článku 50 Listiny vykládán v tom smyslu, že zahrnuje činy, které jsou osobě kladeny za vinu v trestním řízení zahájeném v členském státě pro teroristickou činnost, pokud tato osoba již byla v jiném členském státě za tytéž činy odsouzena za účast na teroristické skupině za účelem přípravy teroristického činu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 54 ÚPSD, který byl do unijního práva začleněn protokolem o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství Amsterodamskou smlouvou (Úř. věst. 1997, C 340, s. 93), zakotvuje zásadu ne bis in idem [rozsudek ze dne 23. března 2023, Generalstaatsanwaltschaft Bamberg (Výjimka ze zásady ne bis in idem), C‑365/21, EU:C:2023:236, bod 46].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že tato zásada vyplývá z ústavních tradic společných členským státům, musí být článek 54 ÚPSD, který zajišťuje dodržování toho, co je podstatou článku 50 Listiny, vykládán ve světle tohoto posledně uvedeného článku [rozsudky ze dne 28. října 2022, Generalstaatsanwaltschaft München (Vydávání a ne bis in idem), C‑435/22 PPU, EU:C:2022:852, bod 65, a ze dne 23. března 2023, Generalstaatsanwaltschaft Bamberg (Výjimka ze zásady ne bis in idem), C‑365/21, EU:C:2023:236, bod 32].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá ze znění článku 54 ÚPSD, nikdo nesmí být stíhán v členském státě pro tentýž čin, pro který již byl pravomocně odsouzen jiným členským státem, za předpokladu, že v případě odsouzení již byla vykonána nebo je právě vykonávána sankce, nebo podle práva posledně uvedeného státu již nemůže být vykonána.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Použití zásady ne bis in idem podléhá dvojí podmínce, a sice že existuje dřívější pravomocné rozhodnutí (podmínka bis) a týchž skutků se týká dřívější rozhodnutí a stíhání nebo pozdější rozhodnutí (podmínka idem) (rozsudky ze dne 12. října 2023, INTER CONSULTING, C‑726/21, EU:C:2023:764, bod 45, a ze dne 19. října 2023, Központi Nyomozó Főügyészség, C‑147/22, EU:C:2023:790, bod 26).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o podmínku idem, která musí být posuzována s ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 33 tohoto rozsudku, ze samotného znění článku 50 Listiny vyplývá, že tento článek zakazuje stíhat nebo potrestat v trestním řízení tutéž osobu za týž čin více než jednou [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. května 2021, Bundesrepublik Deutschland (Red notice Interpol), C‑505/19, EU:C:2021:376, bod 78, jakož i ze dne 12. října 2023, INTER CONSULTING, C‑726/21, EU:C:2023:764, bod 71].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podmínka idem podle ustálené judikatury vyžaduje, aby skutky byly totožné. Zásada ne bis in idem se proto nepoužije, pokud dotčené skutky nejsou totožné, ale pouze podobné [rozsudky ze dne 18. července 2007, Kraaijenbrink, C‑367/05, EU:C:2007:444, bod 27; ze dne 23. března 2023, Generalstaatsanwaltschaft Bamberg (Výjimka ze zásady ne bis in idem), C‑365/21, EU:C:2023:236, bod 37, jakož i ze dne 12. října 2023, INTER CONSULTING, C‑726/21, EU:C:2023:764, bod 74].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Totožnost skutků je třeba chápat jako soubor konkrétních okolností daných událostmi, které jsou v podstatě stejné v rozsahu, v němž se týkají téhož pachatele a jsou vzájemně neoddělitelně spjaty v čase a prostoru [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 18. července 2007, Kraaijenbrink, C‑367/05, EU:C:2007:444, body 26 a 27; ze dne 28. října 2022, Generalstaatsanwaltschaft München (Vydávání a ne bis in idem), C‑435/22 PPU, EU:C:2022:852, bod 128, jakož i ze dne 12. října 2023, INTER CONSULTING, C‑726/21, EU:C:2023:764, bod 75].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Naopak, pokud skutky takový soubor netvoří, nemůže pouhá okolnost, že orgán, před kterým probíhá druhé řízení, zjistí, že domnělý původce těchto skutků jednal s týmž protiprávním úmyslem, dostatečně zaručovat existenci souboru vzájemně neoddělitelně spojených konkrétních okolností, který spadá pod pojem „tentýž čin“ ve smyslu článku 54 ÚPSD (rozsudky ze dne 18. července 2007, Kraaijenbrink, C‑367/05, EU:C:2007:444, body 29 a 30, a ze dne 12. října 2023, INTER CONSULTING, C‑726/21, EU:C:2023:764, bod 76).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mimoto z ustálené judikatury vyplývá, že článek 54 ÚPSD i článek 50 Listiny se týkají pouze skutkové podstaty činů bez ohledu na jejich právní kvalifikaci či chráněný právní zájem, jelikož ochrana přiznaná těmito ustanoveními se nemůže v jednotlivých členských státech lišit [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 16. listopadu 2010, Mantello, C‑261/09, EU:C:2010:683, bod 39; ze dne 22. března 2022, Nordzucker a další, C‑151/20, EU:C:2022:203, bod 39, jakož i ze dne 12. října 2023, INTER CONSULTING, C‑726/21, EU:C:2023:764, bod 73 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že možnost rozdílné právní kvalifikace téhož činu ve smyslu článku 54 ÚPSD vykládaného ve světle článku 50 Listiny ve dvou různých členských státech nebo sledování různých právních zájmů v těchto státech nemůže bránit uplatnění zásady ne bis in idem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je na předkládajícím soudu, který je jediný příslušný k rozhodnutí o skutkových okolnostech, a nikoli na Soudním dvoru, aby určil, zda jsou skutky, jež jsou předmětem trestního řízení dotčeného v původním řízení, totožné se skutky, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto francouzskými soudy. Soudní dvůr přitom může uvedenému soudu poskytnout prvky výkladu unijního práva v rámci posouzení totožnosti dotčených skutků [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 28. října 2022, Generalstaatsanwaltschaft München (Vydávání a ne bis in idem), C‑435/22 PPU, EU:C:2022:852, bod 133, a ze dne 12. října 2023, INTER CONSULTING, C‑726/21, EU:C:2023:764, bod 79 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z tohoto hlediska je třeba bez dalšího upřesnit, že s ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 40 tohoto rozsudku a za předpokladu, že se prokáže, že se původní trestní řízení a francouzské rozsudky, na které odkazuje předkládající soud, týkají věcně totožných skutků, není okolnost, že se tyto rozsudky týkají jiných trestných činů, než jsou trestné činy dotčené ve věci v původním řízení, relevantní pro účely posouzení podmínky idem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 25. ledna 2024, Parchetul de pe lângă Curtea de Apel Craiova, C‑58/22, EU:C:2024:70, bod 70).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je totiž relevantní nikoli otázka, zda byly znaky skutkové podstaty trestných činů dotčených ve francouzských rozsudcích totožné, ale otázka, zda skutky vytýkané dotyčné osobě v rámci těchto rozsudků a původního trestního řízení odkazují na totéž jednání. Jedná-li se o totéž jednání téže osoby, k němuž došlo ve stejném časovém rámci, je třeba ověřit, zda skutky, za které byla tato osoba nejprve odsouzena, a skutky, kterých se týká pozdější trestní řízení, jsou totožné nebo v podstatě totožné (rozsudek ESLP ze dne 19. prosince 2017, Ramda v. Francie, CE:ECHR:2017:1219JUD007847711, bod 87 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je tedy na předkládajícím soudu, aby posoudil, zda jsou v projednávaném případě konkrétní skutky vytýkané MSIG, jež umožňují prokázat trestní odpovědnost této osoby ve Španělsku, totožné se skutky, které vedly francouzské trestní soudy k jejímu odsouzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že MSIG je ve Španělsku obviněna z trestného činu teroristického ničení, tří trestných činů pokusu o teroristický atentát a trestného činu ublížení na zdraví, které dne 21. července 1997 spáchali v Oviedu dva členové KATTU. Podle předkládajícího soudu je stíhána jako skutečný pachatel těchto trestných činů jakožto osoba odpovědná v době rozhodné z hlediska skutečností v původním řízení za „legální komanda“ ETA, jakož i za dodání různých zbraní komandu KATTU za účelem spáchání teroristických útoků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V době rozhodné z hlediska skutečností v původním řízení byla podle informací poskytnutých předkládajícím soudem MSIG odpovědná za předávání pokynů stanovených nejvyšším vedením ETA a za to, že v souladu s těmito pokyny konkretizovala činnost teroristických komand působících ve Španělsku. MSIG jednala výlučně z francouzského území.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle stejných informací dva členové KATTU, kteří provedli útok v Oviedu dne 21. července 1997, jednali v souladu s obecnými pokyny, které obdrželi, a o útoku na policejní služebnu v Oviedu rozhodli samostatně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle předkládajícího soudu přitom francouzské rozsudky neobsahují žádnou zmínku o útoku dotčeném ve věci v původním řízení a omezují se na uvedení činů, kterých se MSIG dopustila na francouzském území. Skutky vytýkané MSIG v rámci původního řízení se tudíž prima facie nejeví být totožné se skutky, které byly předmětem francouzských rozsudků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud nicméně upřesňuje, že tyto rozsudky se z časového a věcného hlediska vztahují na veškerou činnost, kterou MSIG prováděla ve Francii jakožto řídící členka odpovědná za „legální komanda“ působící ve Španělsku, včetně plánování operací ETA i poskytnutí prostředků k provedení útoků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle vysvětlení předkládajícího soudu jsou podle všeho skutky, které jsou konkrétně vytýkány MSIG v původním řízení a umožňují prokázat její trestní odpovědnost za dotčený útok, v podstatě skutky, které spočívaly v tom, že z francouzského území byly teroristickým komandům působícím ve Španělsku poskytovány obecné pokyny a hmotné prostředky k vedení akcí, které se tato komanda rozhodovala provádět a podrobně plánovat samostatně. V tomto ohledu z vysvětlení předkládajícího soudu vyplývá, že MSIG nejsou vytýkány žádné další konkrétní skutkové okolnosti týkající se útoku spáchaného v Oviedu a že se jedná o tytéž skutky, které vedly francouzské soudy ke stanovení trestní odpovědnosti MSIG za činnost prováděnou ve Francii.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba dodat, že pro účely posouzení totožnosti dotčených skutků bude muset předkládající soud zohlednit nejen skutečnosti uvedené ve výrokové části pravomocných rozsudků vydaných ve Francii a ve výrokové části obžaloby vypracované příslušnými francouzskými orgány, ale i skutečnosti uvedené v odůvodnění těchto rozsudků a skutečnosti, kterých se týkalo přípravné řízení, avšak nebyly uvedeny v obžalobě, jakož i veškeré relevantní informace o skutkových okolnostech, kterých se týkala dřívější trestní řízení vedená ve Francii a ukončená pravomocným rozhodnutím (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. října 2023, INTER CONSULTING, C‑726/21, EU:C:2023:764, bod 85).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 57 odst. 1 ÚPSD, je-li osoba obviněna v členském státě z trestného činu a mají-li příslušné orgány tohoto státu důvod domnívat se, že se obvinění týká téhož činu, který byl předmětem pravomocného rozhodnutí v jiném členském státě, mohou si vyžádat, považují-li to za nutné, u příslušných orgánů členského státu, na jehož území bylo toto rozhodnutí vydáno, související informace. Mechanismus spolupráce zavedený tímto ustanovením umožňuje příslušným orgánům druhého členského státu, které jsou pověřeny trestním stíháním téže osoby, vyžádat si od orgánů prvního členského státu relevantní právní informace za účelem vyjasnění například konkrétní povahy rozhodnutí, které bylo vydáno na území prvního členského státu, nebo konkrétního činu, který je předmětem tohoto rozhodnutí (rozsudek ze dne 12. října 2023, INTER CONSULTING, C‑726/21, EU:C:2023:764, body 50 a 51).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že článek 54 ÚPSD musí být ve světle článku 50 Listiny vykládán v tom smyslu, že pojem „tentýž čin“ zahrnuje činy, které jsou osobě kladeny za vinu v trestním řízení zahájeném v členském státě pro teroristickou činnost, pokud tato osoba již byla v jiném členském státě za tytéž činy odsouzena za účast na teroristické skupině za účelem přípravy teroristického činu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-106" title="page-1">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-107" title="page-1">
      Článek 54 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsané v Schengenu dne 19. června 1990, jež vstoupila v platnost dne 26. března 1995,
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-108" title="page-1">
      musí být ve světle článku 50 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-109" title="page-1">
      pojem „tentýž čin“ zahrnuje činy, které jsou osobě kladeny za vinu v trestním řízení zahájeném v členském státě pro teroristickou činnost, pokud tato osoba již byla v jiném členském státě za tytéž činy odsouzena za účast na teroristické skupině za účelem přípravy teroristického činu.
    </p>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-110" title="page-1">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: španělština.</p>
</body>
</html>
