(1)

Dopisem ze dne 21. června 2024 oznámila Belgie Komisi opatření na podporu prodloužení životnosti dvou jaderných reaktorů v Belgii (Doel 4 (dále jen „D4“) a Tihange 3 (dále jen „T3“) (společně dále jen „bloky v dlouhodobém provozu“). Další informace poskytla Komisi dopisy ze dne 9. a 10. července 2024, a to na základě žádosti Komise o informace ze dne 4. července 2024.

(2)

Dopisem ze dne 22. července 2024 oznámila Komise Belgii své rozhodnutí zahájit ve věci tohoto opatření řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“).

(3)

Belgie zaslala své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dne 22. srpna 2024.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(5)

Komise obdržela připomínky od zúčastněných stran. Tyto připomínky předala Belgii a dala jí příležitost se k nim vyjádřit. Připomínky Belgie byly obdrženy dopisem ze dne 30. října 2024.

(6)

Další informace Belgie poskytla 2. září 2024, 23., 27. a 30. října 2024, 8., 14., 18., 22., 25., 27. a 30. listopadu 2024, 2., 4., 5., 12., 13., 17. a 20. prosince 2024, 7., 9., 17., 18., 20., 27., 29., 30. a 31. ledna 2025, 1. února 2025 (3).

(7)

Dopisem ze dne 24. října 2024 Belgie souhlasila, že se výjimečně vzdá svých práv vyplývajících z článku 342 Smlouvy o fungování EU ve spojení s článkem 3 nařízení 1/1958 (4) a že nechá toto rozhodnutí přijmout a oznámit v angličtině.

(8)

Do roku 2022 belgický jaderný park sestával ze sedmi jaderných reaktorů, z nichž čtyři se nacházely ve Vlámsku (Doel) a tři ve Valonsku (Tihange). Všechny reaktory byly uvedeny do provozu v letech 1975 až 1985 (5) a byly vybudovány podniky veřejných služeb (Ebes, Intercom a Unerg), které se nakonec v roce 1990 sloučily a vznikla společnost Electrabel SA (ve většinovém vlastnictví společnosti Tractebel) (dále jen „Electrabel“). V roce 1996 se majoritním akcionářem společnosti Tractebel stala Société Générale de Belgique (dále jen „SGB“) a v roce 1999 získala ve společnosti SGB podíl téměř 100 % společnost Suez. Po spojení společnosti Suez se společností Gaz de France (dále jen „GDF“) v roce 2008 se konečným vlastníkem společnosti Electrabel stala společnost Engie S.A. (dále jen „Engie“).

(9)

Provozovatelem a většinovým vlastníkem sedmi belgických jaderných reaktorů od zahájení jejich provozu je Electrabel, dceřiná společnost plně vlastněná společností Engie. V současné době má vlastnictví belgických jaderných reaktorů takovouto podobu:

(10)

Pokud jde o kapacity bloků v dlouhodobém provozu (viz tabulka 2),

(11)

Belgie vysvětluje, že všechny belgické jaderné reaktory, včetně bloků v dlouhodobém provozu, byly navrženy a provozovány jako bloky pro základní zatížení založené na technologii tlakovodních reaktorů (dále jen „PWR“). Konstrukce pochází ze 70. let minulého století a je typickou konstrukcí bloků pro základní zatížení, jako jsou starší jaderné reaktory po celém světě. Na rozdíl od novějších technologií (generace III), které jsou schopny flexibilního provozu, včetně provádění změny výkonu v čase (tzv. zvyšování výkonu nebo sledování zatížení) a zajištění regulace frekvence a provozních rezerv, jsou tyto bloky běžně provozovány na maximální jmenovitý výkon, kdykoli jsou v provozu (11). Při provozu v základním zatížení se výkon obvykle snižuje nebo vypíná pouze tehdy, je-li to nutné pro plánované doplnění paliva a/nebo pravidelnou údržbu, neplánovanou naléhavou údržbu za účelem odstranění problémů se zařízením závodu nebo neočekávaných konstrukčních a/nebo bezpečnostních omezení. Snižování výkonu se tedy řídí spíše potřebami provozovatele jaderných zařízení nebo provozovatele přenosové soustavy než tržními signály.

(12)

Belgie vysvětluje, že belgické jaderné reaktory jsou technicky omezeny svou konstrukcí, což výrazně omezuje možnosti modulace výkonu, která byla po dlouhou dobu omezena na regulaci soustavy. Důvodem je skutečnost, že belgické jaderné reaktory jsou vybaveny výhradně černými regulačními tyčemi, které na rozdíl od šedých značně omezují možnost modulace (12). Naproti tomu například některé z nejnovějších francouzských jaderných reaktorů jsou vybaveny jak černými, tak šedými regulačními tyčemi, a jsou tedy navrženy a vybudovány tak, aby mohly provádět modulaci a sledování zatížení. V důsledku konstrukce založené na černých regulačních tyčích v belgických jaderných reaktorech byla až donedávna modulace z ekonomických důvodů zakázána ze strany Belgické agentury pro jadernou bezpečnost (dále jen „AFCN/FANC“) (13). Modulace byla přípustná pouze z technických důvodů nebo na žádost belgického provozovatele přenosové soustavy (společnosti Elia), aby se předešlo výpadku (14).

(13)

Belgie však uvádí, že v reakci na obecný vývoj trhů s elektřinou a na potřebu zavést do jejich fungování flexibilitu byly provedeny studie týkající se povolení některých případů modulace z ekonomických důvodů (dále jen „ekonomická modulace“). V roce 2015 společnosti Engie, Electrabel a belgické regulační orgány zahájily bezpečnostní studie (15), aby analyzovaly, jaké podmínky by musely být splněny, aby bylo možné povolit určité modulace z ekonomických důvodů, přičemž se mimo jiné zabývaly dopadem takových modulací na jaderné palivo. Studie dospěla k závěru, že pro jaderné reaktory Tihange 3 a Doel 4 by mohlo být přijatelných nejvýše 30 ekonomických modulací na jeden palivový cyklus za předpokladu, že bude dodržena řada technických podmínek, které se týkají především zahřívání a ochlazování palivového článku:

(14)

Modulace by navíc nebyla možná v určitých obdobích (17), například:

(15)

Na základě těchto studií agentura AFNC/FANC povolila provozovateli provádět až 30 modulací za jeden cyklus (18), což odpovídá maximálnímu počtu modulací, které lze provádět v rámci platného povolení k provozu. Vzhledem k těmto omezením společnost Engie zdůraznila, že každé rozhodnutí o modulaci je provozovatelem posuzováno obezřetně, neboť s sebou nese řadu rizik (např. produkci kapalných odpadních látek v důsledku modulace, rychlejší stárnutí zařízení, riziko spuštění automatického odstavení, potenciální poškození, které by znemožnilo opětovné spuštění reaktoru, atd.), která jsou široce zdokumentována v odborné literatuře (19).

(16)

Podle Belgie (na základě informací od společnosti Electrabel) nejsou za současného stavu znalostí k dispozici žádná technologická řešení, která by umožnila zvýšit flexibilitu za rozumnou cenu a v rozumném časovém horizontu. Technická modernizace, která by reaktor pro základní zatížení přeměnila v elektrárnu sledující zatížení a umožnila větší flexibilitu, by vyžadovala celkovou změnu konstrukce, zejména výměnu hlavy tlakové nádoby reaktoru, což je velmi zdlouhavá a složitá operace. Kromě toho by byly zapotřebí nové studie ke zprávě o analýze bezpečnosti a významné změny jejich povolení k provozu, která by musela být vydána belgickými úřady pro jadernou bezpečnost.

(17)

Belgie (na základě informací od společnosti Electrabel) dále vysvětluje, že flexibilita reaktorů je rovněž omezena specifičností jejich paliva a řízením odstávek:

(18)

Jak je popsáno v oddíle 2.1 rozhodnutí o zahájení řízení, belgický federální parlament přijal v roce 2003 zákon, který v Belgii zakázal výstavbu nových jaderných bloků zaměřených na průmyslovou výrobu elektřiny pomocí jaderného štěpení a omezil provoz již existujících reaktorů na 40 let, a stanovil tak postupné vyřazování jaderných zařízení v období 2015 až 2025 (dále jen „zákon z roku 2003“ nebo „zákon o postupném vyřazení jaderných zařízení“) (23). Jak se původně předpokládalo v zákoně o postupném vyřazení jaderných zařízení, jaderné reaktory Doel 3 a Tihange 2 byly trvale odpojeny od sítě dne 23. září 2022 a 31. ledna 2023. Zákon o postupném vyřazení jaderných zařízení byl změněn zákony ze dne 18. prosince 2013 a 28. června 2015 (24) a životnost tří nejstarších jaderných reaktorů, Tihange 1, Doel 1 a Doel 2, byla prodloužena o deset let, tj. do dne 30. září 2025, 14. února 2025 a 30. listopadu 2025 (prodloužení životnosti o deset let) (25).

(19)

Podle zákona o postupném vyřazování jaderných zařízení měly být jaderné reaktory Doel 4 a Tihange 3 uzavřeny do roku 2025. V důsledku toho byly od roku 2020 strategické cíle společnosti Engie týkající se jaderných činností následující: i) ukončit činnosti v oblasti výroby jaderné energie v Belgii s cílem snížit riziko, že bude jako provozovatel jaderných zařízení vystavena kolísání tržních cen, a ii) nepokládat již výrobu jaderné energie za součást hlavní činnosti společnosti Engie. Od roku 2020 mělo toto ukončení činností za následek zastavení všech studií týkajících se rozšíření jejích jaderných elektráren (všechny jsou umístěny v Belgii). Komunikace společnosti Engie od roku 2020 po finanční stránce je v souladu s tímto strategickým cílem ukončení činností a byla zohledněna v účetních předpokladech použitých při přípravě konsolidované účetní závěrky, zejména při testech na snížení hodnoty (26).

(20)

Tabulka 1 poskytuje stručné údaje o sedmi belgických jaderných reaktorech, včetně jejich vlastnické struktury, čisté kapacity a původních dat deaktivace podle zákona o postupném vyřazení jaderných zařízení a následných revizí.

Tabulka 1

Přehled jaderných elektráren v Belgii

(21)

Dne 18. března 2022 se belgická federální vláda (dále také jen „belgická vláda“) rozhodla přehodnotit postupné vyřazování jaderných zařízení a povolila prodloužení provozní životnosti (dlouhodobého provozu) dvou nejmladších jaderných reaktorů Doel 4 a Tihange 3 na dobu deseti let (dále jen „projekt dlouhodobého provozu“). Rozhodnutí Belgie bylo učiněno v souvislosti s evropskou reakcí na ruskou válku proti Ukrajině (včetně potřeby členských států EU snížit spotřebu plynu a závislost na plynu) a s následnou plynovou krizí i v souvislosti s již existujícími obavami o bezpečnost dodávek v Belgii (viz také oddíl 2.4 níže) danými zvýšenými potřebami v oblasti elektrifikace (s cílem umožnit energetickou transformaci) a nízkou dostupností francouzského jaderného parku v letech 2021–2022 (kvůli nepředvídaným problémům s korozí a rozsáhlé údržbě za účelem prodloužení jeho provozní životnost) (27).

(22)

Následně v roce 2022 belgická vláda zahájila jednání s belgickým provozovatelem jaderných zařízení, společností Electrabel, o prodloužení životnosti. Důvody pro neuspořádání nabídkového řízení, které uvedla Belgie a u nichž Komise v rozhodnutí o zahájení řízení nevyslovila pochybnosti, jsou uvedeny v 38. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení a patří k nim:

(23)

Engie, mateřská společnost společnosti Electrabel, zpočátku váhala, zda zahájit jednání s Belgií o projektu dlouhodobého provozu, a tvrdila, že jaderná technologie je příliš drahá a riskantní, přičemž se odvolávala na záměr společnosti Engie ukončit po roce 2025 provoz jaderných zařízení v Belgii (viz 19. bod odůvodnění). Belgický stát se proto dohodl se společností Engie na vytvoření mechanismu, pomocí kterého se vyváženým a transparentním způsobem sdílí rizika a výhody v souvislosti s prodloužením životnosti obou reaktorů. Podle Belgie dala společnost Engie od počátku jasně najevo, že bez mechanismu sdílení rizik a bez dohody o jaderném odpadu pocházejícím z provozu sedmi jaderných elektráren v Belgii se nebude prodloužením životnosti dvou jaderných reaktorů zabývat, a společnost Engie je tak nucena k tomu, aby zásadním způsobem upravila strategii společnosti a expozici vůči rizikům (28).

(24)

Proces vyjednávání byl podrobně popsán v oddíle 3.1 rozhodnutí o zahájení řízení a vedl k uzavření prováděcí dohody dne 13. prosince 2023 s cílem obnovit provoz bloků v dlouhodobém provozu před začátkem zimního období 2025–2026. Jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, prováděcí dohoda sestává ze tří hlavních částí, které mají stejný účel, a to podpořit realizaci projektu dlouhodobého provozu:

(25)

Prováděcí dohoda byla v průběhu roku 2024 dvakrát změněna (29). Její obsah je podrobněji popsán v oddíle 3.

(26)

Některé důležité milníky projektu dlouhodobého provozu jsou tyto:

(27)

V důsledku toho bude výroba elektřiny v období 2026–2028 relativně nízká, a to z důvodu většího než obvyklého množství plánovaných odstávek obou reaktorů během fáze opětovného spuštění (dále jen „plánované odstávky dlouhodobého provozu“ (31)). Očekává se, že nedostupnost bloků v dlouhodobém provozu během plánovaných odstávek dlouhodobého provozu dosáhne 24 týdnů ročně, a to během prvních tří let po datu opětovného spuštění dlouhodobého provozu.

(28)

Kromě plánovaných odstávek dlouhodobého provozu se očekává každoroční běžná odstávka jaderných elektráren (dále jen „plánované odstávky mimo dlouhodobý provoz“ (32)) po celou dobu prodloužení životnosti (tj. během fáze opětovného spuštění a fáze provozu), a to až do jednoho roku před ukončením provozu v případě jaderného reaktoru Doel 4 a do posledního roku provozu v případě jaderného reaktoru Tihange 3. Očekává se, že každá plánovaná odstávka mimo dlouhodobý provoz bude trvat 6 týdnů. V důsledku toho se očekává, že během prvních tří let po opětovném spuštění dlouhodobého provozu budou oba jaderné reaktory odstaveny na 30 týdnů za rok.

(29)

Kromě plánovaných odstávek (dlouhodobého provozu a mimo dlouhodobý provoz) se mohou vyskytnout neplánované a nepředvídané problémy, které si vyžádají další odstávky bloků v dlouhodobém provozu. Ve finančním modelu k podpisu, z něhož vychází dohoda o odměně, se předpokládá míra nucených odstávek ve výši 10 % (33). Z toho vyplývá, že jaderné reaktory Doel 4 a Tihange 3 mají na dobu deseti let cílovou míru dostupnosti 90 %, neberou-li se v úvahu plánované odstávky dlouhodobého provozu a mimo dlouhodobý provoz.

(30)

Při započtení všech plánovaných a neplánovaných odstávek dosahují jaderné reaktory Doel 4 a Tihange 3 cílové míry dostupnosti přibližně 68,4 % a 67,4 %.

(31)

Jmenovitou kapacitu výroby elektřiny, roční výrobu elektřiny a podíl na vnitrostátní poptávce po elektřině v Belgii v případě jaderných reaktorů Doel 4 a Tihange 3 před prodloužením životnosti a po něm shrnuje tabulka 2. Jak z tabulky 2 vyplývá, očekává se, že odhadovaná roční výroba elektřiny z bloků v dlouhodobém provozu se po fázi opětovného spuštění zdvojnásobí.

Tabulka 2

Klíčové rysy jaderných reaktorů Doel 4 a Tihange 3 (před dlouhodobým provozem a po něm)

(32)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, belgický provozovatel přenosové soustavy, společnost Elia, provedl od roku 2019 tři vnitrostátní studie přiměřenosti zdrojů (dále jen „studie přiměřenosti zdrojů z roku 2019“, „studie přiměřenosti zdrojů z roku 2021“ a „studie přiměřenosti zdrojů z roku 2023“) a všechny tyto studie zjistily potřebu nové kapacity do zimního období 2025–2026, a to v důsledku (částečného) vyřazování jaderných zařízení v Belgii, který začal vyřazením jaderných reaktorů Doel 3 a Tihange 2 z provozu v letech 2022 a 2023 (viz tabulka 1) a který byl umocněn vyřazováním tepelných výrobních kapacit v sousedních zemích z provozu a problémy s francouzskými jadernými zařízeními.

(33)

Aby bylo možné řešit tyto problémy s přiměřeností zdrojů, Belgie zavedla kapacitní mechanismus, který Komise schválila v roce 2021 a od té doby provedla dvakrát jeho změnu (34). Kapacitní mechanismus je tržní opatření, které poskytuje náhradu za připravenost elektráren dodávat elektřinu v předem definovaných obdobích bez ohledu na to, zda vyrábějí, či nikoli. Cílem kapacitního mechanismu je řešit problémy s přiměřeností zdrojů v oblasti elektřiny a zároveň podpořit energetickou transformaci a tento mechanismus začne platit od zimy 2025, kdy se očekává i opětovné spuštění dvou bloků v dlouhodobém provozu (viz 26. bod odůvodnění).

(34)

Ve skladbě zdrojů energie v Belgii má v současné době převahu výroba elektřiny z plynu a jaderných zdrojů, ačkoli v posledních letech neustále roste podíl obnovitelných zdrojů. V roce 2023 činil podíl jaderné energetiky na skladbě zdrojů pro výrobu energie 39,9 %, plynu 21,4 % a obnovitelných zdrojů 32,7 % (35).

(35)

Podle Belgie jsou hlavními hráči na trhu výroby elektřiny z hlediska instalovaného výkonu připojeného na úrovni přenosové soustavy společnosti Electrabel (9,3 GW v roce 2023 – 65 %), Luminus (2,2 GW v roce 2023 – 15 %), RWE (0,7 GW v roce 2023 – 5 %), Eneco (0,7 GW v roce 2023 – 5 %) a TotalEnergies (0,6 GW v roce 2023 – 4 %). Belgie uvádí, že ukazatel koncentrace trhu v podobě indexu HHI (36) poklesl z 5 510 v roce 2016 na 4 431 v roce 2023, což lze částečně vysvětlit zvýšeným rozvojem obnovitelných zdrojů energie (solární a větrná energie) ze strany nezavedených subjektů na trhu (37).

(36)

Podle belgických údajů jsou hlavními hráči z hlediska výroby elektřiny ze zařízení připojených k přenosové soustavě v Belgii společnosti Electrabel (39,1 TWh v roce 2023 – 70 %), Luminus (6,8 TWh v roce 2023 – 12 %), Eneco (2,5 TWh v roce 2023 – 4 %), TotalEnergies (2,4 TWh v roce 2023 – 4 %) a RWE (2 TWh v roce 2023 – 4 %). Belgie uvádí, že ukazatel koncentrace trhu v podobě indexu HHI pokles z 6 372 v roce 2016 na 5 143 v roce 2023, a to z důvodu vyšší výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (38).

(37)

Podle Belgie bylo v roce 2023 na maloobchodní úrovni v Belgii přítomno celkem 16 dodavatelů elektřiny. Hlavními dodavateli z hlediska dodávané elektřiny jsou společnosti Electrabel (47 % v roce 2023), Luminus (18,2 % v roce 2023), TotalEnergies (5,5 % v roce 2023) a Eneco (5,3 % v roce 2023), přičemž mnohé subjekty jsou velmi malé (39).

(38)

Prodloužení životnosti dvou bloků v dlouhodobém provozu usnadní rozvoj hospodářské činnosti a přispěje k řešení problémů s přiměřeností zdrojů v Belgii (viz oddíl 2.4). Mimoto Belgie uvádí, že prodloužení životnosti jaderných reaktorů má rovněž za cíl obecně snížit závislost na dovozu, a zejména na dovozu fosilních paliv (v souladu s cíli programu REPowerEU), a tím přispět k dekarbonizaci belgického elektroenergetického systému a rovněž k zajištění dodávek pokrývajících základní zatížení v souvislosti se zvýšenými potřebami Belgie v oblasti elektrifikace, které bude mít v blízké budoucnosti.

(39)

Belgie tvrdí, že cílem opatření podpory je překonat řadu selhání trhu, která společnosti Electrabel brání v tom, aby v Belgii pokračovala v provozování jaderných reaktorů bez dalšího přispění belgické vlády (40).

(40)

Belgie tvrdí, že vzhledem k těmto obecným selháním trhu souvisejícím s nízkouhlíkovými investicemi na trzích s elektřinou a rovněž k dodatečným rizikům, kterým provozovatel jaderných zařízení čelí, je třeba, aby se belgická vláda zavázala k podpoře prodloužení životnosti bloků v dlouhodobém provozu. Belgie proto tvrdí, že cílem oznámeného opatření je tato selhání trhu překonat.

(41)

V reakci na pochybnosti, které Komise vyjádřila ve svém rozhodnutí o zahájení řízení (viz oddíl 3.8), Belgie některé části opatření změnila.

(42)

Tyto změny se týkají zejména:

(43)

Výše uvedené změny jsou podrobně popsány v oddíle 3.3 tohoto rozhodnutí.

(44)

Tento dílčí oddíl popisuje jednotlivé složky podpůrného balíčku pro projekt dlouhodobého provozu, včetně změn, které Belgie provedla v návaznosti na pochybnosti Komise vznesené v rozhodnutí o zahájení řízení (viz oddíly 3.3.1, 3.3.2 a 3.3.3), a dále alternativní možnosti financování, které Belgie zvažovala (viz oddíl 3.3.4).

(45)

Je plánován soubor mechanismů finanční podpory, které umožní financovat včasné a bezpečné prodloužení životnosti obou jaderných reaktorů. Všechna dílčí opatření složky 1 jsou podrobně popsána ve zbývající části tohoto oddílu.

(46)

Během formálního šetření Belgie předložila odůvodnění všech částí finanční podpory:

(47)

Jak je uvedeno v 22. bodě odůvodnění, vzhledem k přísným lhůtám pro opětovné spuštění dlouhodobého provozu provozovatel jaderných zařízení, společnost Electrabel, stanovil a odsouhlasil s Belgií, že před uzavřením konečné transakce provede určité činnosti v oblasti rozvoje, které jsou nezbytné pro včasné opětovné spuštění dlouhodobého provozu a které jsou zapotřebí pro splnění požadavků a očekávání úřadu pro bezpečnost. Tyto činnosti v oblasti rozvoje byly stanoveny ve společné dohodě o rozvoji, která byla naposledy pozměněna dne 18. července 2024 (společná dohoda o rozvoji++) (44).

(48)

Společná dohoda o rozvoji++ stanoví podmínky, za kterých Belgie poskytne předfinancování nákladů a výdajů společnosti Electrabel na činnosti v oblasti rozvoje (45), dokud nebudou přijaty a nevstoupí v platnost všechny požadované legislativní změny (dále jen „legislativní podmínka“). Krátce po splnění legislativní podmínky (dne 15. července 2024) začala společnost Electrabel financovat své vlastní náklady a výdaje na činnosti v oblasti rozvoje a bude tak činit až do doby, kdy se výše finančních prostředků společnosti Electrabel vyrovná částce předfinancované belgickým státem (očekává se, že k tomu dojde počátkem roku 2025), a poté budou společnost Electrabel a belgický stát financovat náklady a výdaje na činnosti v oblasti rozvoje v poměru 50/50.

(49)

Belgie tvrdí, že předfinancování nákladů a výdajů na činnosti v oblasti rozvoje belgickým státem je omezeno na veškeré náklady a výdaje, které skutečně ponese (má nést) společnost Electrabel, což odpovídá 89,807 % celkových nákladů na rozvojové činnosti. Je zaveden kontrolní mechanismus a na konci smluvního období se rovněž provádí „úprava podle skutečnosti“. Belgie rovněž tvrdí, že ujednání o financování v rámci společné dohody o rozvoji++ jsou v souladu se zásadou tržního odstupu a nejlepšího poměru ceny a kvality.

(50)

Belgický stát společně s provozovatelem jaderných zařízení, společností Electrabel, vloží prostředky do společného podniku (dále jen „JV“) s názvem BE-NUC, který bude vlastnit 89,807 % bloků v dlouhodobém provozu (jako v současné době vlastní společnost Electrabel). Zbývajících 10,193 % bloků v dlouhodobém provozu zůstane v rukou společnosti Luminus. Společnost Electrabel a belgický stát budou jednotlivě vlastnit 50 % podniku BE-NUC a budou v pozici rovnocenných akcionářů, pokud jde o finanční účast (poskytnutí vlastního kapitálu a akcionářské půjčky) a podíl na zisku z prodeje elektřiny. Podnik BE-NUC jakožto spoluvlastník uhradí 89,807 % investic potřebných k prodloužení provozu, a belgický stát tedy nepřímo uhradí 44,9035 % investičních nákladů souvisejících s projektem dlouhodobého provozu. Zbývajících 10,193 % uhradí společnost Luminus.

(51)

Společnost Electrabel je a zůstane jediným provozovatelem obou jaderných reaktorů na základě dohody o provozu a údržbě (viz oddíl 3.3.1.4). Podnik BE-NUC se nestane provozovatelem jaderných zařízení, bude mít ale právo kontroly nad provozními náklady prostřednictvím dohody o provozování a údržbě.

(52)

Belgie uvedla, že nepředpokládá, že by bylo možné získat financování projektu dlouhodobého provozu z vnějších zdrojů. Projekt dlouhodobého provozu bude plně financován jeho akcionáři prostřednictvím vlastního kapitálu a akcionářských půjček (viz oddíl 3.3.1.2.2 níže).

(53)

Belgický stát neuskuteční žádné nákupy spoluvlastnických podílů na blocích v dlouhodobém provozu, nýbrž provede převod (částečné rozdělení příslušných aktiv) ze společnosti Electrabel na společný podnik v souladu s kroky popsanými ve 49. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení.

(54)

Společnost Electrabel převede svá vlastnická práva týkající se bloků v dlouhodobém provozu ve výši 89,807 % (a rovněž související povolení a veškerá další potřebná aktiva) na podnik BE-NUC výměnou za přidělení podílů v podniku BE-NUC společnosti Engie (v té době jediný akcionář společnosti Electrabel). Vklad společnosti Electrabel do podniku BE-NUC bude oceněn s ohledem na zůstatkovou hodnotu budovy, hodnotu pozemku a hodnotu nemovitých zařízení, jak je popsáno v 51. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení.

(55)

Toto ocenění vkladu společnosti Electrabel odráží kupní cena ve výši 24,7 milionu EUR (s výhradou úpravy), kterou má zaplatit belgický stát za získání nových podílů a zachování 50% podílu v podniku BE-NUC. Představenstvo podniku BE-NUC požádá (statutárního) auditora nebo certifikovaného účetního o vypracování zprávy o nepeněžitém vkladu, ve které posoudí zejména uplatněné ocenění a metody ocenění použité pro tento účel.

(56)

Belgie tvrdí, že ocenění aktiv nemá žádný dopad na analýzu hypotetického srovnávacího scénáře, a předložila důkazy, že převod aktiv (budov a pozemků) v rámci projektu dlouhodobého provozu je neutrální. Podle Belgie použití konzervativních metod oceňování aktiv (na základě zůstatkové nebo reálné hodnoty) zajišťuje, že společnost Engie nezíská z převodu aktiv žádnou výhodu.

(57)

Nemovitá zařízení navíc odpovídají zařízením dlouhodobého provozu, která jsou pořizována v rámci služeb dlouhodobého provozu, služeb v oblasti provozu a údržby a služeb v rámci společné dohody o rozvoji a která byla instalována a začleněna do bloků v dlouhodobém provozu před částečným rozdělením. Z důvodů souvisejících s belgickým majetkovým právem a s cílem zabránit dvojímu započtení není úhrada za tato specifická zařízení dlouhodobého provozu provedena přímo, ale je zohledněna při částečném rozdělení společně s pozemky a budovami. Belgie navíc potvrzuje, že související peněžní toky pro tato zařízení dlouhodobého provozu jsou již zohledněny ve finančním modelu k podpisu.

(58)

Byla uzavřena akcionářská dohoda mezi společností Electrabel, belgickou vládou a podnikem BE-NUC, která stanoví správu řízení podniku BE-NUC a práva jednotlivých akcionářů. Podle této dohody představenstvo podniku BE-NUC sestává ze čtyř členů, z nichž dva jsou jmenováni na návrh belgické vlády a dva na návrh společnosti Electrabel. Předsedou a finančním ředitelem podniku BE-NUC budou vždy ředitelé jmenovaní belgickou vládou. Představenstvo je usnášeníschopné prostou většinou a jeho usnesení se přijímají prostou většinou. Byla zavedena ustanovení o střetu zájmů.

(59)

Jak je uvedeno v 55. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, mimoevropská aktiva, která v současnosti vlastní společnost Electrabel, budou převedena na společnost Engie. Engie jako mateřská společnost společnosti Electrabel zaručuje, že v době uzavření transakce zůstanou ve společnosti Electrabel aktiva v hodnotě nejméně 4 miliard EUR (na základě hodnoty vlastního kapitálu vypočtené k 30. červnu 2023). Po uzavření navíc platí další záruky, jako je pokračující a posílené monitorování finanční situace provozovatele jaderných zařízení ze strany agentury CPN/CNV a neomezená a nezrušitelná záruka mateřské společnosti poskytnutá společností Engie za určité závazky provozovatele jaderných zařízení.

(60)

Belgie tvrdí, že společný podnik představuje rovnocennou investici (pari passu), protože oba akcionáři vstoupili do společného podniku za stejných podmínek a se stejnou mírou rizika a odměny.

(61)

Úloha belgického státu jakožto akcionáře předpokládá mimo jiné financování kapitálových výdajů a provozních nákladů podniku BE-NUC, správu podílových účastí a výkon akcionářských práv (např. hlasovacích práv) a podporu dvou ředitelů podniku BE-NUC jmenovaných na návrh belgického státu (viz 58. bod odůvodnění).

(62)

Vklad do základního kapitálu tvoří:

(63)

Belgie vysvětluje, že podmínky akcionářské půjčky společnosti Electrabel a akcionářské půjčky belgické vlády jsou totožné. Obě akcionářské půjčky budou poskytnuty za tržních podmínek a s úrokovými sazbami, které zatím nebyly stanoveny, budou však stanoveny podle smluv o akcionářských půjčkách představenstvem podniku BE-NUC v souladu s akcionářskou smlouvou, a to s odkazem na aktuální tržní sazby a případné srovnatelné dluhové financování od třetích stran, které může být v daném okamžiku k dispozici. V rámci postupu dohodnutého mezi belgickou vládou a společností Engie připravila společnost Engie soubor podmínek, který stanoví podmínky obou akcionářských půjček. Tento soubor podmínek popisuje metodu stanovení úrokové sazby. Belgie tvrdí, že tato metoda je v souladu s politikou společnosti Engie v oblasti převodních cen úvěrů a je v souladu se zásadou OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) (46), která zajišťuje, aby úroková sazba byla stanovena na úrovni tržních cen. V souladu se souborem podmínek se očekává, že úroková sazba bude pohyblivá a bude stanovena na úrovni šestiměsíční sazby EURIBOR (s minimální úrovní 0 %) navýšené o očekávanou marži ve výši přibližně [0–3] %.

(64)

Belgie tvrdí, že zavedení akcionářské půjčky mimo kapitálový vklad vyplývá z finančních a transakčních důvodů. Na jedné straně poskytuje akcionářská půjčka větší flexibilitu při přípravě harmonogramu čerpání a splácení. Ustanovení o splácení půjček mohou být zejména dohodnuta s menšími regulačními omezeními než výplaty dividend nebo splátky vlastního kapitálu. Na druhou stranu by půjčka mohla optimalizovat finanční strukturu s ohledem na zdanitelný příjem (na odpočet úroků lze využít až 30 % EBITDA).

(65)

Na základě předběžných výpočtů ve finančním modelu k podpisu činí celkový vklad do základního kapitálu (kapitálový vklad a akcionářské půjčky) [2 000 – 2 500] milionů EUR (47), který poskytne ve výši 89,807 % belgická vláda i společnost Electrabel za rovnocenných podmínek ve […] splátkách v době od […] do […] za účelem financování mimo jiné kapitálových výdajů projektu dlouhodobého provozu (zbývajících 10,193 % financuje společnost Luminus). Vklad do základního kapitálu má být akcionářům podniku BE-NUC vyplacen zpět prostřednictvím řady snížení základního kapitálu a splátek půjčky akcionářů a má být uhrazen prostřednictvím výplaty dividend a úroků z akcionářské půjčky. O rozdělení vkladu do základního kapitálu ([2 000 – 2 500] milionů EUR) na kapitálový vklad a akcionářské půjčky nebylo dosud rozhodnuto.

(66)

Belgie tvrdí, že povinnosti financování akcionářů a akcionářskou půjčku lze považovat za financování pari passu a že akcionářská půjčka bude poskytnuta za tržních podmínek, a proto financování akcionářů neposkytuje příjemcům selektivní výhodu.

(67)

Mezi podnikem BE-NUC, společností Luminus a protistranou dohody o odměně, kterou bude samostatný, účetně nezávislý útvar v rámci belgického státu (dále jen „BE-WATT“), byla uzavřena dohoda o odměně. Cílem dohody o odměně je řešit nejistotu tržních cen a snížit riziko u příjmů z projektu dlouhodobého provozu pro vlastníky bloků v dlouhodobém provozu, podnik BE-NUC a společnost Luminus. Podnik BE-NUC a společnost Luminus by tak měly z provozu bloků v dlouhodobém provozu získávat dostatečné příjmy, aby mohly zajistit jejich bezpečný a spolehlivý provoz a ekonomickou životaschopnost a zároveň umožnily akcionářům zvážit požadovanou finanční návratnost odpovídající tržním podmínkám.

(68)

Belgie zejména objasňuje, že zásady financování transakce jsou následující:

(69)

Mechanismy finanční podpory (rozdílová smlouva, minimální platba na provozní náklady a kapitál a půjčky na náklady na dobu odstávky) jsou podrobněji vysvětleny v oddílech 3.3.1.3.2, 3.3.1.3.3 a 3.3.1.3.4 níže.

(70)

Obecně lze říci, že (cílová) vnitřní míra návratnosti je minimální úroveň výnosu, kterou investoři akceptují jako kompenzaci za určitou úroveň rizika investičního projektu. Cílová vnitřní míra návratnosti se často označuje jako „minimální návratnost“, což je prahová hodnota, které se musí vnitřní míra návratnosti projektu rovnat nebo kterou musí překročit, aby byl projekt realizován. Teoreticky se minimální návratnost rovná součtu nákladů kapitálu (např. vážených průměrných nákladů kapitálu neboli „WACC“) a minimální prémie. Jinými slovy, jedná se o kombinaci měr návratnosti u srovnatelných projektů/aktiv a úprav provedených za účelem sladění s konkrétním rizikovým profilem, včetně prémií specifických pro projekt na pokrytí dodatečných nediverzifikovatelných rizik.

(71)

V projednávané věci odpovídají vyrovnané náklady na elektřinu minimální úrovni průměrné ceny elektřiny (nebo realizační ceny v návrhu rozdílové smlouvy), které je třeba dosáhnout, aby projekt dlouhodobého provozu dosáhl cílové vnitřní míry návratnosti. Jak je uvedeno v 72. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, předběžná realizační cena ve finančním modelu k podpisu, založená na předpokladu nákladů na modernizaci bloků v dlouhodobém provozu ve výši přibližně [2–2,5] miliardy EUR, byla stanovena na [80–90] EUR za MWh (v hodnotách z roku 2022). Belgie tvrdí, že při zvážení uplatnění (zintenzivněného) mechanismu sdílení výhod a nevýhod se může realizační cena na základě finančního modelu k podpisu pohybovat od [80–90] EUR za MWh do [80–90] EUR za MWh (v hodnotách z roku 2022).

(72)

Belgie tvrdí, že cílová vnitřní míra návratnosti je vzhledem k rizikovosti projektu dlouhodobého provozu konzervativní mírou návratnosti, která vychází: i) z referenčního srovnání měr návratnosti jiných investic do jaderné energetiky ve světě a jiných aktiv v energetickém odvětví v Belgii (viz oddíl 3.3.1.3.1.1), ii) z posouzení nákladů kapitálu podniku BE-NUC (WACC i náklady vlastního kapitálu) na základě modelu oceňování kapitálových aktiv (CAPM) (viz oddíl 3.3.1.3.1.2), a iii) ze simulace očekávané vnitřní míry návratnosti upravené o riziko tržních cen s ohledem na aktualizované tržní podmínky, z níž vyplývá, že očekávaná vnitřní míra návratnosti projektu dlouhodobého provozu se ve srovnání s dobou projednávání prováděcí dohody snížila (viz oddíl 3.3.1.3.1.3).

(73)

Belgie poskytla mezinárodní referenční hodnotu cílových měr návratnosti a nákladů kapitálu společností provozujících jaderné elektrárny v různých zeměpisných oblastech i plynových elektráren odměňovaných na základě belgického kapacitního mechanismu a společností provozujících jiné typy infrastruktury pro přenos a skladování energie v Belgii. Referenční srovnání bylo po přijetí rozhodnutí o zahájení řízení upřesněno, zejména pokud jde o podrobnější popis povahy regulačních rámců a možných dalších režimů ovlivňujících rozložení rizik s ohledem na posuzované společnosti a projekty. Tabulka 3 uvádí přehled veřejně dostupných odhadů cílové míry návratnosti nebo WACC srovnávaných projektů a společností.

Tabulka 3

Veřejně dostupné odhady WACC pro srovnávané projekty/společnosti

(74)

Tabulka 4 uvádí přehled prvků při řešení rizik ve srovnávaných projektech nebo společnostech.

Tabulka 4

Prvky při řešení rizik u srovnávaných projektů/společností

(75)

Podle Belgie toto referenční srovnání upozorňuje na tři prvky:

(76)

Belgie se tudíž domnívá, že cílová vnitřní míra návratnosti projektu ve výši 6 % – 8 % se pohybuje v pravděpodobném rozpětí tržních výnosů, které nepovedou k nadměrné náhradě.

(77)

Kromě referenčního srovnání, které mělo potvrdit, zda cílová vnitřní míra návratnosti ve výši 7 % leží v pravděpodobném rozpětí tržních výnosů, Belgie poskytla posouzení nákladů kapitálu pomocí dvou parametrů, WACC a nákladů vlastního kapitálu bez finanční páky, což je dáno tím, že podnik BE-NUC není financován dluhem.

(78)

Belgie získala odhady WACC a nákladů vlastního kapitálu bez finanční páky v rozmezí od 6,2 % do 7,4 % (což představuje rizikovou prémii projektu ve výši 3,1 % až 4,3 % nad bezrizikovou míru). Podle Belgie to dokazuje a dále potvrzuje, že cílová vnitřní míra návratnosti ve výši 7 % je přiměřená a nevede k nadměrné náhradě. V následujících oddílech je podrobněji vysvětleno, jak byly odhadnuty WACC a rozpětí nákladů vlastního kapitálu.

(79)

Prvním parametrem pro odhad nákladů kapitálu je WACC, které představují minimální míru návratnosti, již musí projekt nabídnout, aby přilákal kapitál. Tato minimální návratnost představuje návratnost, které by potenciální investoři mohli dosáhnout, kdyby se rozhodli investovat do jiného projektu s rovnocennými vlastnostmi z hlediska peněžních toků, načasování a rizika. WACC po zdanění se vypočítá podle níže uvedeného vzorce:

(80)

WACC je tedy součtem i) nákladů vlastního kapitálu vážených v poměru k tržní hodnotě vlastního kapitálu na celkovém kapitálu (wE) a ii) nákladů dluhu (po zdanění) vážených podílem tržní hodnoty dluhu na celkovém kapitálu (1–wE). Náklady vlastního kapitálu se vypočítávají na základě modelu oceňování kapitálových aktiv (CAPM), který je standardním modelem pro měření návratnosti, již investor požaduje k pokrytí nákladů ušlých příležitostí u hodnoty peněz ve stanoveném investičním horizontu (bezriziková míra), a pro expozici vůči tržnímu riziku (51). Expozice vůči tržnímu riziku je zachycena hodnotou beta vlastního kapitálu včetně finanční páky (βE). Vzhledem k volatilitě parametrů byly vstupní údaje pro model CAPM vypočteny jako rozmezí.

(81)

Pokud jde o výpočet beta vlastního kapitálu včetně finanční páky, Belgie tvrdí, že vzhledem k tomu, že společný podnik je novou společností v soukromém vlastnictví, která vlastní dva stávající jaderné bloky v dlouhodobém provozu s očekávanou výrobou po dobu deseti let, nelze jeho beta vypočítat z tržních nebo historických údajů, a proto je třeba tuto hodnotu odhadnout prostřednictvím skupiny srovnatelných společností kotovaných na burze. Avšak vzhledem k tomu, že neexistují žádné srovnatelné podniky veřejných služeb, které by se stoprocentně věnovaly výrobě jaderné energie, Belgie posuzovala vzorek pěti kotovaných evropských podniků veřejných služeb, které se v maximální míře věnují jaderným činnostem, tj. srovnatelné projekty, které v rámci diverzifikovaného portfolia vyrábějí 15–65 % energie pomocí jaderných elektráren (viz tabulka 5).

Tabulka 5

Hodnoty beta aktiv pro srovnatelné společnosti poskytující veřejné služby s různou mírou působení v oblasti jaderné energie

(82)

Belgie vysvětlila, že každý z podniků veřejných služeb je diverzifikovanou veřejně obchodovanou společností poskytující veřejné služby s určitou významnou expozicí vůči aktivům tvořícím síť regulovaným programem RAB a/nebo podporovaným aktivům v oblasti obnovitelné energie, na rozdíl od společného podniku, který je soukromým subjektem 100% se věnujícím výrobě jaderné energie podléhající dohodě o odměně. Systémová rizika odhadovaná na základě těchto srovnatelných společností by tudíž pravděpodobně podhodnotila systémové riziko podniku BE-NUC.

(83)

Belgie použila parametry uvedené v tabulce 6, které dosadila do vzorce pro výpočet WACC, a na základě těchto a dalších vstupních údajů sledovaných v průběhu roku 2023 získala teoretické WACC, které se pohybují v rozmezí od 6,2 % do 7,4 %, včetně prémie ve výši 3,1 % až 4,3 % nad bezrizikovou míru.

Tabulka 6

Odhad WACC podniku BE-NUC a klíčové základní parametry

(84)

Druhá metoda je založena na nákladech vlastního kapitálu, které měří požadovanou návratnost projektu pro akcionáře za předpokladu, že neexistuje žádné dluhové financování, jako je tomu v případě projektu dlouhodobého provozu. Přestože přístup založený na nákladech vlastního kapitálu využívá rovněž model CAPM, vychází z nákladů vlastního kapitálu bez finanční páky (tj. bez zadlužení) (52). Náklady vlastního kapitálu bez finanční páky se vypočítají následovně:

(85)

K odhadu jednotlivých parametrů rovnice pro výpočet nákladů vlastního kapitálu byl použit následující postup (viz tabulka 7):

(86)

Dosazením výše uvedených odhadů do rovnice pro výpočet nákladů vlastního kapitálu získáme odhad nákladů vlastního kapitálu bez finanční páky v rozmezí 6,2 % až 7,5 % (viz tabulka 7), včetně prémie 3,1 % až 4,3 % nad bezrizikovou míru, což je v souladu s výsledky získanými v případě WACC.

Tabulka 7

Odhady nákladů vlastního kapitálu podniku BE-NUC bez finanční páky a základní parametry (celé rozpětí)

(87)

S přihlédnutím k výše odhadnutým parametrům (pro možná rozpětí v průběhu roku 2023) Belgie odhaduje tři pravděpodobné scénáře nákladů vlastního kapitálu bez finanční páky v době dohody mezi stranami v roce 2023, odpovídající rozpětí 6,8 % až 7,3 % (viz tabulka 8).

Tabulka 8

Tři scénáře nákladů vlastního kapitálu podniku BE-NUC bez finanční páky (omezené rozpětí)

(88)

Belgie uznává omezení týkající se přístupu k odhadu nákladů kapitálu podniku BE-NUC založeném na modelu CAPM, která jsou dána neexistencí přímo srovnatelných veřejně obchodovaných společností a zvláštnostmi rizikového profilu a přístupu k financování projektu (54). Belgie poukazuje zejména na specifičnost jaderného odvětví a omezenou srovnatelnost s jinými skupinami aktiv.

(89)

Belgie se dále zabývá různými prémiemi, které investoři obvykle požadují k tomu, aby v praxi investovali do srovnatelných dlouhodobých investičních projektů, nad rámec odhadovaných WACC odvozených pomocí metody CAPM. Belgie uvádí jedno z možných odůvodnění potřeby zohlednit tuto prémii nad rámec odhadovaných WACC, související s rizikem „uzamčení“ kapitálu u dlouhodobých investičních projektů, které nelze diverzifikovat a za které není podle modelu CAPM poskytována odměna (55). Další argument, který se uvádí na odůvodnění potřeby zohlednit prémii, se mimoto týká nedostatku kapitálu pro dosažení cílů energetické politiky v Evropě, protože mezi dostupnými projekty existuje značná konkurence v oblasti investic, což zvyšuje požadovanou míru návratnosti, která má přilákat kapitál. Belgie tvrdí, že u společností poskytujících veřejné služby je běžnou praxí připočítávat prémii v rozmezí 1,5 % až 4 % a uvádí několik příkladů, které to dokazují (56). V neposlední řadě Belgie rovněž uvádí, že dalším důvodem pro započtení finanční prémie nad rámec odhadovaných WACC je prémie za nelikviditu (57) vzhledem k povaze této investice, kterou podporují jak akademické studie (které uvádějí konkrétní rozpětí od 0,7 % do 7,3 %) (58) , tak odborníci z praxe (59). Tyto prémie lze připočíst k odhadovaným WACC nebo nákladům vlastního kapitálu odvozeným pomocí metody CAPM, jak bylo vysvětleno v předchozích oddílech, a odůvodňují argument Belgie, že cílová vnitřní míra návratnosti je vzhledem k rizikovosti projektu konzervativní mírou návratnosti.

(90)

Belgie vysvětluje, že úprava o riziko tržních cen má za následek, že cílová vnitřní míra návratnosti po úpravě o riziko tržních cen se dynamicky pohybuje v rozmezí od 6 % do 8 %. Belgie tvrdí, že i když je cílová vnitřní míra návratnosti před úpravou o riziko tržních cen stanovena na 7 %, lze za současných tržních podmínek (s nižšími očekávanými tržními cenami než v době finančního modelu k podpisu) očekávat nižší vnitřní míru návratnosti, než jaká byla odhadnuta v době projednávání dohody o odměně.

(91)

K doložení tohoto tvrzení Belgie předložila analýzu vývoje tržních očekávání pro období 2025–2035 od projednání dohody o odměně, která vycházela z různých zdrojů, a dopad těchto revidovaných prognóz na očekávanou vnitřní míru návratnosti projektu dlouhodobého provozu (uplatněním úpravy o riziko tržních cen).

(92)

Obrázek 1 uvádí původní cenové křivky na konci roku 2023 (tj. v době podpisu smluv). U jednotlivých projekcí cen začínají tržní ceny, v základním scénáři znázorněném souvislými čarami, na hodnotě 120 EUR za MWh v roce 2025 a v období do roku 2033 klesají na průměrnou hodnotu 87 EUR za MWh.

Obrázek 1

Výchozí cenové křivky základního zatížení ve finančním modelu k podpisu (EUR/MWh) (hodnoty pro rok 2022)

(93)

Obrázek 2 uvádí, že současné projekce cen elektřiny podle základního scénáře (60), zobrazené souvislými čarami, se oproti projekcím použitým v době finančního modelu k podpisu snížily. […] Projekce cen v základním scénáři ve 4. čtvrtletí 2022, která se mimo jiné používá jako referenční křivka ve finančním modelu k podpisu, je v tomto grafu znázorněna například červenou přerušovanou čarou. I když se na konci roku 2022 předpokládalo, že ceny v roce 2025 dosáhnou 120 EUR za MWh, v současnosti se předpokládá, že v roce 2025 budou na úrovni 85 EUR za MWh nebo dokonce ještě nižší. Vývoj na trhu od roku 2022 způsobil pokles předpokládané velkoobchodní ceny elektřiny v příštím desetiletí, a to zejména v důsledku klesajících prognóz cen komodit (mimo jiné plynu a CO2). Obrázek 2 rovněž uvádí, že současné projekce základního scénáře předpokládají v období 2025–2035 relativně stabilní ceny v rozmezí od 69 EUR za MWh do 86 EUR za MWh.

Obrázek 2

Cenové křivky základního zatížení aktualizované na podzim 2024 (EUR/MWh) (hodnoty pro rok 2022)

(94)

Belgie na základě výše uvedených údajů dospěla k závěru, že se očekávané tržní ceny snížily.

(95)

Belgie uvádí, že oblast vyznačená šedou barvou na výše uvedených obrázcích představuje cenový koridor (původně předpokládaný v dohodě o odměně) pro úpravy cílové vnitřní míry návratnosti o riziko tržních cen, tj. rozpětí tržních cen, v němž se provádí úprava cílové vnitřní míry návratnosti (61). Nižší očekávané tržní ceny pak naznačují pokles očekávané vnitřní míry návratnosti upravené o riziko tržních cen. Podle parametrů úpravy o riziko tržních cen původně předpokládaných ve smlouvě by očekávaná vnitřní míra návratnosti projektu dlouhodobého provozu ve třetím čtvrtletí roku 2024 dosahovala 6,7 % (pokud budou splněny všechny předpoklady finančního modelu k podpisu). V případě aktualizovaných parametrů úpravy o riziko tržních cen (viz oddíl 3.3.1.3.2), díky nimž jsou výnosy a vnitřní míra návratnosti podniku BE-NUC citlivější na podmínky tržních cen, by se očekávaná vnitřní míra návratnosti snížila na 6,5 % (pokud budou splněny všechny předpoklady finančního modelu k podpisu), jsou-li zvažovány tytéž projekce cen (viz tabulka 9).

Tabulka 9

Očekávaná vnitřní míra návratnosti (s původní a aktualizovanou úpravou o riziko tržních cen) ve srovnání s cílovou vnitřní mírou návratnosti (3. čtvrtletí 2024)

(96)

Rozdílová smlouva se uplatní mezi belgickým státem a podnikem BE-NUC a rovněž mezi belgickým státem a společností Luminus, která je dalším spoluvlastníkem obou jaderných reaktorů. To znamená, že belgický stát bude garantovat předem stanovenou cílovou cenu (dále jen „realizační cena“), která bude indexována po celou dobu platnosti dohody o odměně, za celou vyměřenou produkci elektrické energie bloků v dlouhodobém provozu. Pokud je tržní referenční cena vyšší než realizační cena, podnik BE-NUC a společnost Luminus uhradí belgickému státu kladný rozdíl vynásobený skutečnou vyměřenou produkcí. Pokud je tržní referenční cena nižší, uhradí záporný rozdíl vynásobený skutečnou vyměřenou produkcí podniku BE-NUC a společnosti Luminus belgický stát. Rozdílové platby jsou splatné v den první dodávky elektřiny (den, kdy příslušný blok v dlouhodobém provozu poprvé dodá elektřinu do vysokonapěťové rozvodné sítě po svém původním právně závazném datu ukončení provozu) a budou provedeny v poměru k podílu, který mají podnik BE-NUC a společnost Luminus na výrobě energie bloky v dlouhodobém provozu.

(97)

Hlavními parametry rozdílové smlouvy jsou:

(98)

Podle Belgie je na základě nezávislé analýzy společnosti Compass Lexecon (62) prvotní volba ceny na denním trhu jako tržní referenční ceny v rozdílové smlouvě v souvislosti s projektem dlouhodobého provozu vhodná, zejména v období činností souvisejících s dlouhodobým provozem (fáze opětovného spuštění do dne 31. prosince 2028). Belgie navíc tvrdí, že flexibilita obsažená v dohodě o odměně otevírá prostor pro alternativní možnosti výběru tržní referenční ceny během doby trvání smlouvy, a to v závislosti na vývoji situace a potřeb belgického trhu, přičemž je zachována vyváženost mezi rizikem a ziskem původního návrhu rozdílové smlouvy. Belgie dále odůvodňuje použití ceny na denním trhu na základě následujících skutečností:

(99)

Veřejná federální služba (dále jen „FPS“) pro hospodářství zadala studii o strategii řízení tržního rizika podniku BE-WATT (protistrany rozdílové smlouvy). Probíhající studie má za cíl podniknout přípravné kroky pro zprovoznění podniku BE-WATT, zejména pokud jde o úkoly tohoto subjektu v oblasti řízení rizik. Zejména se jedná o následující:

(100)

Prvotní volba tržní referenční ceny může belgická vláda jako protistrana dohody o odměně v průběhu trvání smlouvy na základě souhlasu podniku BE-NUC a společnosti Luminus po skončení počátečního období činností souvisejících s dlouhodobým provozem až třikrát změnit, a to např. v závislosti na vývoji podmínek a potřeb belgického trhu, při současném zachování rovnováhy mezi rizikem a výnosem v původním návrhu rozdílové smlouvy.

(101)

Realizační cena bude každoročně upravována podle indexu s odkazem na výpočet indexace na základě váženého indexu a může být v určitých obdobích revidována:

(102)

Realizační cena se vypočítá na základě informací pocházejících z podrobného finančního modelu, který vypracuje a aktualizuje podnik BE-NUC v rámci parametrů oznámených Belgií. Finanční model (a jeho případné aktualizace) podléhá schválení protistrany dohody o odměně. Pokud je tento souhlas odepřen, podnik BE-NUC a protistrana dohody o odměně mohou předložit otázku finančního modelu k rozhodnutí nezávislému odborníkovi v souladu se stanoveným postupem pro určení odborníka.

(103)

Belgie tvrdí, že rozdílová smlouva snižuje expozici podniku BE-NUC vůči tržnímu riziku a výkyvům tržních cen.

(104)

Belgie tvrdí, že ačkoli rozdílová smlouva snižuje expozici podniku BE-NUC vůči tržnímu riziku a výkyvům tržních cen, zahrnuje mechanismy sdílení rizik, které by měly zajistit, aby byl podnik BE-NUC nadále vystaven určitému tržnímu riziku a pobídkám. Dohoda o odměně zejména zahrnuje mechanismus sdílení výhod a nevýhod, ukáže-li se, že tržní ceny jsou nižší nebo vyšší než realizační cena.

(105)

Cílem úpravy o riziko tržních cen je motivovat podnik BE-NUC k tomu, aby optimalizoval svou nákladovou strukturu před stanovením a revizí realizační ceny (2025/2029), maximalizoval výkon reaktorů v době, kdy se očekávají vysoké ceny a kdy elektroenergetickému systému hrozí nedostatek, a zmírnil neočekávané zisky.

(106)

Úprava o riziko tržních cen se odvozuje a vypočítává takto:

(107)

V původním návrhu úpravy o riziko tržních cen (dále jen „původní úprava o riziko tržních cen“) bylo pásmo mezi realizační cenou a horní (resp. dolní) prahovou hodnotou rozděleno na třicet kladných (resp. záporných) „hodnot úpravy o riziko tržních cen“. V porovnání s „původní úpravou o riziko tržních cen“ se „aktualizovaná úprava o riziko tržních cen“ aktivuje rychleji, tj. mechanismus sdílení výhod a nevýhod odpovídá tržnímu cenovému rozpětí v intervalech +/–20 % namísto +/–30 %.

(108)

V důsledku toho Belgie tvrdí, že (aktualizovaná) úprava o riziko tržních cen poskytuje podniku BE-NUC silnou (silnější) pobídku k tomu, aby:

(109)

Belgie dále uvádí, že v upraveném návrhu rozdílové smlouvy je pravomoc rozhodovat o tom, kdy má být přijato rozhodnutí o ekonomické modulaci, přenesena na partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií (viz oddíl 3.3.1.5). Odměna v dohodě o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií nebude pouze pevně stanovenou odměnou, jak se původně plánovalo, ale kromě pevné složky bude mít i složku pohyblivou, a bude tudíž motivovat k co nejlepšímu využití omezeného počtu modulací, jichž je 30 na jeden palivový cyklus (viz 13. bod odůvodnění). Ve srovnání s původním návrhem rozdílové smlouvy, kdy se rozhodnutí o modulaci přijímala na základě pevně stanovené prahové hodnoty modulace, upravený návrh rozdílové smlouvy již není založen na pevně stanovené prahové hodnotě modulace, ale motivuje k tomu, aby se modulace prováděly v době, kdy se nejvíce vyplatí (tj. když se očekává, že ceny budou po dostatečně dlouhou dobu vysoce záporné). Odměna v rámci dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií je podrobně popsána v oddíle 3.3.1.5.2.

(110)

V neposlední řadě Belgie tvrdí, že z důvodů uvedených v 80. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení je rozdílová smlouva vhodným a přiměřeným nástrojem k řešení zjištěných selhání trhu a konkrétních jaderných rizik, a umožňuje tak dosáhnout cílů opatření při současném zachování účinných tržních signálů. Belgie objasňuje, že veškeré příjmy plynoucí z rozdílové smlouvy poplynou do souhrnného státního rozpočtu, bude však o nich účtováno odděleně. Použijí se především k financování plateb protistrany dohody o odměně na základě rozdílové smlouvy. Pokud by příjmy plynoucí z rozdílové smlouvy přesáhly částky potřebné k financování nákladů na rozdílovou smlouvu, mohly by být použity k financování nákladů spojených s další rozdílovou smlouvou. Belgie se zavazuje, že případné zbývající příjmy plynoucí z rozdílové smlouvy budou použity pro účely jejich rozdělení mezi podniky. Belgie se dále zavazuje informovat Komisi o případném rozdělení příjmů plynoucích z rozdílové smlouvy mezi podniky a v případě potřeby toto opatření oznámí. Belgie rovněž potvrzuje, že byla zahrnuta sankční ustanovení pro případ neoprávněného jednostranného předčasného ukončení rozdílové smlouvy.

(111)

Pokud příjmy podniku BE-NUC nepostačují k pokrytí nákladů splatných v kterémkoli měsíci podle dohody o provozování a údržbě, jakož i jakýchkoli jiných kapitálových výdajů na provoz, palivo a údržbu potřebných pro činnost bloků v dlouhodobém provozu, protistrana dohody o odměně má povinnost uhradit vzniklý schodek podniku BE-NUC k zajištění dostatečného peněžního toku pro pokrytí těchto nákladů s cílem zajistit dlouhodobou ekonomickou životaschopnost společného podniku (63).

(112)

Minimální platba na provozní náklady a kapitál sestává ze dvou částí: Minimální provozní náklady: i) platba na úhradu schodku příjmů, která má zajistit dostatečné peněžní toky pro pokrytí nákladů potřebných pro činnost bloků v dlouhodobém provozu a zajistit dlouhodobou ekonomickou životaschopnost společného podniku, a ii) ochrany kapitálu ve výši 50 %, pokud jde o investovaný kapitál v souvislosti s amortizovanými kapitálovými náklady na prodloužení dlouhodobého provozu (každé tři roky).

(113)

Belgie tvrdí, že každá jednotlivá událost, která by snížila dostupnost bloků v dlouhodobém provozu po významně dlouhou dobu během roku, a/nebo opakované odstávky v průběhu několika let mohou vést k významným ztrátám pro podnik BE-NUC.

(114)

Belgie požádala společnost Electrabel, aby na základě historických údajů vyhodnotila riziko závažných neočekávaných událostí během doby životnosti bloků v dlouhodobém provozu. Společnost Electrabel tvrdí, že existuje vysoká pravděpodobnost vzniku významné neplánované události během desetiletého období prodloužení životnosti bloků v dlouhodobém provozu (64). Aby toto tvrzení dokázala, uvedla společnost Electrabel případy nedostupnosti z minulosti pro každý ze sedmi jaderných reaktorů za dobu jedenácti let mezi roky 2012 a 2022 (viz tabulka 10). Společnost Electrabel tvrdí, že takovýto historický přístup přináší užitečné poznatky z těchto důvodů:

(115)

Z údajů uvedených v tabulce 10 vyplývá, že v období 2012–2022 došlo ve všech sedmi jaderných blocích k významným neplánovaným odstávkám, které provozovatel jaderných nařízení nemohl ovlivnit, což vedlo k průměrné nedostupnosti připadající na jeden blok ve výši 59 % (kromě plánovaných odstávek), odpovídající v případě jedné události průměrné nedostupnosti po dobu sedmi měsíců. U sedmi jaderných bloků v Belgii došlo v období 2012–2022 celkově k jedenácti případům významných neplánovaných odstávek. Mezi příčinami neočekávaných případů nedostupnosti byly vločky vodíku v tlakové nádobě reaktoru, narušení betonu (vyžadující důležité opravy), poruchy zařízení, netěsnosti a sabotáž. Belgie tudíž tvrdí, že v průměru došlo k přibližně 1,6 (11 : 7) významným neplánovaným událostem nedostupnosti připadajícím na jeden reaktor za dobu deseti let.

(116)

Belgie tvrdí, že pokud je v provozu více jaderných bloků (nebo jaderný park), může být ztráta příjmů v době poruchy jednoho nebo více bloků částečně kompenzována příjmy vytvářenými jinými bloky. V případě projektu dlouhodobého provozu se však očekává, že tato systémová rizika (nedostupnost většiny bloků ve stejnou dobu) budou intenzivnější, jelikož belgický jaderný park se od roku 2025 zmenšuje a stává se méně diverzifikovaným, k čemuž přispívá i to, že oba bloky v dlouhodobém provozu mají stejnou technologii. Nepovažuje se tudíž za pravděpodobné, že by nastala událost, která by ovlivnila oba bloky v dlouhodobém provozu po podstatnou část roku.

(117)

Pravděpodobnost nedostupnosti bloku na úrovni 59 %, což odpovídá době přibližně sedmi měsíců, je úměrná průměrné době trvání jedné významné neplánované události nedostupnosti. Společnost Electrabel považuje tuto dobu trvání na základě svých zkušeností s provozem bloků v dlouhodobém provozu v Belgii za realistický odhad, a to vzhledem k tomu, že předtím, než lze jaderné reaktory znovu uvést do provozu, musí být z důvodu významné události provedeny důležité technické práce, nákup náhradních dílů, analýza dopadu na bezpečnost a rozsáhlá jednání s agenturou pro jadernou bezpečnost.

(118)

Belgie dále vysvětluje, že pravidelné bezpečnostní prověrky, vycházející z pokynů MAAE SSG-25 (66), které se provádějí každých deset let od zahájení provozu, vedly k významným modernizacím konstrukce a investicím, které se snaží vypořádat se se stárnutím a zastaráváním jaderných bloků a pomáhají zachovávat jejich bezpečnost a spolehlivost. I přes tyto pravidelné prověrky však provozovatel jaderných zařízení nemůže vyloučit, že se vyskytnou nové problémy, které způsobí, že jsou jaderné doby po významnou dobu nedostupné.

(119)

S cílem odhadnout dopad vzniku významné neplánované události nedostupnosti na podniku BE-NUC v období prodloužení životnosti bloků v dlouhodobém provozu a vliv minimální platby na provozní náklady a kapitál Belgie zvažovala pravděpodobné scénáře významných událostí nedostupnosti (viz tabulka 11), které vycházejí z údajů v tabulce 10. Stejně jako v případě jiných posouzení vycházela Belgie při ilustrativních výpočtech z finančního modelu k podpisu ze dne 13. prosince 2023.

(120)

Belgie tvrdí, že z výše uvedené analýzy vyplývá, že částka minimální platby na provozní náklady a kapitál je navržena tak, aby pokryla dopady případných závažných událostí ohrožujících ekonomickou životaschopnost společného podniku, a nechává jej nést četná rizika nedostupnosti: ve scénáři 1 v případě, že průměrně významná událost nenastane, k minimální platbě na provozní náklady a kapitál nedojde a nejsou zaručeny výnosy akcionářů, kteří i nadále nesou riziko, že své investice nezískají zpět.

(121)

Minimální platba na provozní náklady a kapitál může potenciálně vést v některých scénářích k poměrně značným nákladům pro belgický stát, jelikož k těmto nákladů dojde proto, aby bylo možné řešit události nedostupnosti s vysokým dopadem, jak je vidět výše. K odstranění této obavy Belgie zavedla strop pro minimální platbu na provozní náklady a kapitál. Protistrana dohody o odměně (belgický stát) tudíž uplatní své právo na ukončení plynoucí z dohody o odměně (67) v případě, že vyplacená částka minimální platby na provozní náklady a kapitál dosáhne výše 2 miliardy EUR (dále jen „důvod pro úhradu minimální platby na provozní náklady a kapitál“), pokud se zdá, že je to vhodné mimo jiné s ohledem na

(122)

Belgie tvrdí, že existují okolnosti, za kterých by ukončení nebylo vhodné:

(123)

V případě, že se protistrana dohody o odměně rozhodne nevyužít svého práva na ukončení, Belgie předloží své odůvodnění Komisi za účelem posouzení.

(124)

Výše úhrady minimální platby na provozní náklady a kapitál odpovídá horní hranici úhrad minimální platby na provozní náklady a kapitál ve scénáři, kdy jsou oba bloky v dlouhodobém provozu současně nedostupné po dobu dvou po sobě jdoucích let. Očekávané úhrady minimální platby na provozní náklady a kapitál plynoucí z dvouleté doby odstávky budou ve skutečnosti záviset na roce, ve kterém k těmto odstávkám dojde. Belgie poskytla výpočty ročních úhrad minimální platby na provozní náklady a kapitál pro jednotlivé roky a celkové částky za dva po sobě jdoucí roky (viz tabulka 12), které vycházejí z předběžných prognóz ve finančním modelu k podpisu ze dne 13. prosince 2023.

Tabulka 12

Simulace úhrad minimální platby na provozní náklady a kapitál

(125)

S cílem odhadnout dvouleté referenční období použité pro výpočet navrhovaného stropu pro minimální platbu na provozní náklady a kapitál ve výši 2 miliard EUR uvádí Belgie několik příkladů jaderných reaktorů, které byly z technických důvodů trvale odstaveny ve Spojených státech (vzhledem k tomu, že v Evropě k takovým případům dosud nikdy nedošlo) (68). Podle Belgie tyto příklady dokládají, že dvouleté referenční období je v souladu s realitou v odvětví, neboť období dvou let od zjištění problému vyžadujícího odstavení obou bloků v dlouhodobém provozu lze zpravidla považovat za přiměřený práh pro zpochybnění pokračování oprav nebo pro zvážení konečného odstavení.

(126)

Pro uskutečnění minimální platby na provozní náklady a kapitál podnik BE-NUC nejpozději k prvnímu datu opětovného spuštění bloků v dlouhodobém provozu získá od svých akcionářů nebo externí strany nástroj pro poskytnutí provozního kapitálu. Nástroj pro poskytnutí provozního kapitálu slouží k financování potřeby provozního kapitálu plynoucí z činnosti bloků v dlouhodobém provozu. Podnik BE-NUC bude moci čerpat prostředky z nástroje pro poskytnutí provozního kapitálu v případě, že rozdíl mezi jejími peněžními příjmy a peněžními výdaji bude menší než odhadované provozní výdaje na nadcházející výdajové období stanovené v dohodě o odměně. Částka nástroje pro poskytnutí provozního kapitálu se musí přinejmenším rovnat průměrné celkové odhadované částce provozních výdajů na období tří měsíců. Nástroj pro poskytnutí provozního kapitálu v podstatě slouží jako překlenovací prostředek pro přechod na roční minimální platbu na provozní náklady a kapitál v průběhu roku a funguje jako revolvingový úvěr, který by byl v případě čerpání každoročně splácen z minimální platby na provozní náklady a kapitál provedené Belgií.

(127)

Podmínky nástroje pro poskytnutí provozního kapitálu, který bude získán za tržních podmínek nejpozději k prvnímu datu opětovného spuštění bloku v dlouhodobém provozu, zatím nejsou známy. Belgie však dále upřesnila, že úroková sazba nástroje pro poskytnutí provozního kapitálu bude stanovena podle stejné metodiky, jaká byla dohodnuta pro půjčky akcionářů (viz 63. bod odůvodnění).

(128)

Kromě minimální platby na provozní náklady a kapitál, která zajišťuje finanční stabilitu po celé desetileté období prodloužení životnosti, poskytne belgická vláda podniku BE-NUC a společnosti Luminus během prvních tří let projektu dlouhodobého provozu (fáze opětovného spuštění) půjčku, a to za stejných podmínek. Výše půjček bude stanovena podle jejich poměrného podílu na blocích v dlouhodobém provozu, a tedy i podle jejich podílu na odstavení a provozních nákladech k 1. červenci 2025. Jak uvedla Belgie, půjčky na náklady na dobu odstávky jsou poskytovány za účelem zajištění likvidity do roku 2028, jelikož provozní náklady z důvodu činností souvisejících s dlouhodobým provozem nelze financovat z peněžních toků.

(129)

Půjčky na náklady na dobu odstávky, které jsou poskytovány se zastropovanou úrokovou sazbou a jsou splatné podle stanoveného splátkového kalendáře, se skládají ze dvou různých nástrojů (tj. jednoho pro každý blok v dlouhodobém provozu) a každý z nich je tvořen dvěma tranšemi:

(130)

Podmínky půjček na náklady na dobu odstávky jsou uvedeny v 96. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení a nebyly pozměněny. Půjčky na náklady na dobu odstávky jsou splatné s úrokem do výše 6 % a jsou rovnocenné výnosům pro akcionáře. Pokud jde o metodiku použitou pro stanovení úrokové sazby, Belgie vysvětluje, že tato sazba byla výsledkem jednání mezi stranami dohody o odměně a že maximální sazba ve výši 6 % odpovídá dolní hranici cílového rozpětí vnitřní míry návratnosti 6 % až 8 % (se zvážením úpravy o riziko tržních cen).

(131)

Jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, očekává se, že půjčky na náklady na dobu odstávky budou čerpány v celkové výši [500–700] milionů EUR ve […] splátkách v době od […] do […] a budou splaceny ve třech splátkách v období od […] do […] včetně kapitalizovaných úroků. Tyto výpočty a částky budou aktualizovány ve finančním modelu schváleném protistranou dohody o odměně v průběhu roku 2025 před datem opětovného spuštění dlouhodobého provozu na základě nákladů na prodloužení provozu v souladu s požadavky na jadernou bezpečnost stanovenými belgickou agenturou pro jadernou bezpečnost, odhadnutých na základě předložených nabídek dodavatelů.

(132)

Belgie tvrdí, že půjčky na náklady na dobu odstávky nepřinášejí akcionářům nepřiměřený prospěch: rizika nedosažení očekávaných výnosů jsou poměrným dílem sdílena akcionáři společného podniku s protistranou dohody o odměně, jelikož s nižšími zisky poklesne vnitřní míra návratnosti projektu dlouhodobého provozu i půjček na náklady na dobu odstávky. Půjčky na náklady na dobu odstávky navíc nebudou (vůbec) splaceny pouze v případě, že projekt dlouhodobého provozu nebude vytvářet dostatečné zisky, aby mohly být vyplaceny případné výnosy z investic akcionářů (69). Belgie proto tvrdí, že půjčky na náklady na dobu odstávky nepřinášejí poskytovateli dohody o odměně žádná další rizika nad rámec rizik spojených s výkonností a ziskovostí projektu dlouhodobého provozu, jelikož nástroj není použit k financování kapitálových výdajů (ale pouze amortizovaných kapitálových nákladů na prodloužení dlouhodobého provozu během fáze opětovného spuštění).

(133)

Podle dohody o provozování a údržbě má společnost Electrabel podniku BE-NUC poskytovat:

(134)

Některé služby jsou z dohody o provozování a údržbě výslovně vyloučeny, včetně služeb, prací nebo činností souvisejících s vyřazením bloků v dlouhodobém provozu z provozu a jejich demontáží, za které nadále zodpovídá společnost Electrabel (viz oddíl 3.3.2.4).

(135)

Podle článku 12.1 dohody o provozování a údržbě a s výhradou určitých úprav a výjimek zaplatí podnik BE-NUC společnosti Electrabel 89,807 % (což odráží vlastnický podíl společnosti Luminus na blocích v dlouhodobém provozu ve výši 10,193 %) všech nákladů vynaložených na poskytování služeb v oblasti dlouhodobého provozu a služeb v oblasti provozování a údržby navýšených o příslušnou marži, která činí:

(136)

Belgie tvrdí, že výše marží je v souladu s maržemi uplatňovanými v rámci dohody o partnerství týkajícím se dlouhodobého provozu se společností Luminus (která sama o sobě zahrnuje širokou škálu služeb, mimo jiné v oblasti provozu a údržby). Původní smlouva o poskytování podobných služeb třetí straně, společnosti Luminus, uzavřená dne 26. června 2003 a opětovně potvrzená dne 13. prosince 2023, je relevantním odkazem, který má podpořit stanovisko, že dohoda o provozování a údržbě odráží náklady na jaderný provoz za obvyklých tržních podmínek. Belgie dále tvrdí, že finanční rizika, která nese společnost Electrabel, jsou větší než v rámci dohody o partnerství se společností Luminus, jelikož podle dohody o provozování a údržbě se marže společnosti Electrabel sníží v případě (neomluvitelného) překročení nákladů (tj. nákladů, které nebyly zahrnuty do rozpočtu navrženého společností Electrabel a schváleného stranami) a v případě nedostupnosti elektrárny nad rámec stanoveného cíle.

(137)

Kromě toho Belgie tvrdí, že dohoda o provozování a údržbě zahrnuje určité kontroly nákladů, včetně práva podniku BE-NUC provést ověření výpočtu poplatků a provádění služeb společností Electrabel a požadovat srovnávací přezkum cen účtovaných společností Electrabel za technické služby přidružených subjektů.

(138)

V neposlední řadě bude společnost Electrabel jakožto (jediný) provozovatel bloků v dlouhodobém provozu a poskytovatel služeb podniku BE-NUC na základě dohody o provozování a údržbě motivována k tomu, aby bylo dosaženo technické a ekonomické výkonnosti bloků v dlouhodobém provozu. Konkrétně podle dohody o provozování a údržbě:

(139)

V důsledku toho Belgie dospěla k závěru, že dohoda o provozování a údržbě je omezena na pokrytí vzniklých nákladů a že finanční podmínky dohody o provozování a údržbě jsou stanoveny tak, aby odrážely tržní podmínky.

(140)

Přestože podnik BE-NUC bude z technického hlediska vlastníkem 89,807 % elektřiny vyrobené bloky v dlouhodobém provozu (zbývajících 10,193 % vlastní společnost Luminus), převede vlastnictví této elektřiny na správce energie, který ji bude prodávat (70). Za tímto účelem uzavře podnik BE-NUC dohodu o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií s partnerem, který bude elektřinu od podniku BE-NUC nakupovat a bude ji dále prodávat.

(141)

Dohoda o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií stanoví klíčové podmínky a rozvržení rizik a následně v rámci stanovených parametrů podrobně vymezí strategii nabídek a odchylek a úlohu manažera prodeje energie (dále jen „partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií“), která je s ní spojena. Partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií jmenovaný na základě dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií bude kupujícím a vlastníkem podílu elektřiny vyrobené bloky v dlouhodobém provozu náležícím podniku BE-NUC a řídí se předem stanovenou strategií nabídek a odchylek. Strategie nabídek a odchylek může být příležitostně přezkoumána a pozměněna postupem podrobně popsaným v dohodě o odměně. Belgická vláda (podnik BE-WATT) může jako protistrana dohody o odměně prosazovat strategii nabídek a odchylek v rozsahu, ve kterém odráží podmínky strategie nabídek a odchylek stanovené v dohodě o odměně. Partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií má v této záležitosti poradní úlohu.

(142)

Aby bylo možné uvést vyrobenou elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou konkurenceschopným a transparentním způsobem, společnost Electrabel a belgický stát se dohodly, že na tyto služby vyhlásí nabídkové řízení, které zajistí transparentnost a hospodářskou soutěž (viz oddíl 3.3.1.5.1). Na nabídkové řízení se vztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek a všechny související nezbytné záruky.

(143)

Belgie uvádí, že nabídkové řízení probíhá dobrovolně v souladu s belgickým zákonem o zadávání veřejných zakázek ze dne 17. června 2016 a královským výnosem ze dne 18. června 2017 o zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb (71).

(144)

Zakázka týkající se dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií bude zadána v rámci vyjednávacího řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži (72), což je v odvětví veřejných služeb standardní postup. Výzva k předkládání nabídek byla zveřejněna na příslušných platformách v Belgii (73) a EU (74), čímž bylo umožněno všem potenciálním uchazečům, aby se účastnili nabídkového řízení.

(145)

Vzhledem k významu služby, která je předmětem nabídkového řízení, a citlivosti z hlediska hospodářské soutěže Belgie zavedla dodatečná ustanovení a záruky s cílem zajistit, že bude dosaženo cílů dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií a že budou odpovídajícím způsobem poskytovány očekávané služby:

(146)

Belgie dále uvádí, že nabídkové řízení obsahuje soubor kritérií výběru, která mají zajistit, aby každý uchazeč o zakázku splňoval podmínky v oblasti profesionality a požadované infrastruktury pro zajištění řádného provádění dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií. Tato kvalifikační kritéria jsou však omezena na nejmenší možnou míru a každé z nich se vztahuje k nezbytnému požadavku na zamýšlené služby, aby byla zaručena maximální hospodářská soutěž během nabídkového řízení.

(147)

V porovnání s informacemi, které měla Komise k dispozici v době rozhodnutí o zahájení řízení, poskytla Belgie více podrobností o kvalifikačních kritériích. Uchazeč (nebo v případě prvních čtyř níže popsaných kritérií prostřednictvím využití kapacit jiného subjektu) musí:

(148)

Po dobu platnosti dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií platí pro partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií mimo jiné tyto podmínky:

(149)

Pokud jde o načasování nabídkového řízení, Belgie uvádí, že jejím cílem je uzavřít nabídkové řízení ve stanovené lhůtě, nejpozději do 15. května 2025, aby měl partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií dostatek času na provedení nezbytných příprav před opětovným spuštěním bloků v dlouhodobém provozu.

(150)

Služby, které jsou předmětem nabídkového řízení, zahrnují v souvislosti s energetickými aktivy mimo jiné i) „služby zastupování v souvislosti s dlouhodobými a realizovanými energetickými aktivy“, ii) „služby optimalizace a provozu na jeden den dopředu a v průběhu dne“, iii) služby související s regulačními povinnostmi na trhu, iv) služby uzavírání smluv s belgickými provozovateli přenosové soustavy a v) obchodování, přístup na trh a analýzu trhu. Vzhledem k vzájemné provázanosti uvedených jednotlivých úkolů a běžné tržní praxi sdružovat tyto služby v jedné obchodní smlouvě, aby se zajistila provozní účinnost, budou tyto služby začleněny do jediné definice služby na základě dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií.

(151)

Belgie objasnila, že partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií neobchoduje jako zástupce podniku BE-NUC nebo jeho jménem, ale prodává nakoupenou elektřinu, protože je jejím vlastníkem. Podle upraveného návrhu rozdílové smlouvy navíc partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií získává rozhodovací pravomoc týkající se ekonomických modulací s cílem motivovat k účinnému využívání omezeného počtu modulací a lépe reagovat na tržní signály (viz 153. a následující body odůvodnění).

(152)

Belgie tvrdí, že vypořádání mezi partnerem dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií a podnikem BE-NUC je založeno na denním trhu, aby se snížilo základní riziko pro podnik BE-NUC, jelikož to znamená, že v kombinaci s rozdílovou platbou podniku BE-NUC prostřednictvím rozdílové smlouvy, kde tržní referenční cenou je cena na denním trhu, podnik BE-NUC obdrží realizační cenu (viz oddíl 3.3.1.3.2) (82). Belgie potvrzuje, že partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií bude moci volně obchodovat na trhu podle vlastního výběru a není povinen podávat nabídky na denním trhu.

(153)

Jak je vysvětleno v oddíle 2.1 a ve 109. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že bloky v dlouhodobém provozu mají stanoveno omezení na 30 modulací za cyklus, a tudíž nemají technickou a regulační možnost v kterémkoli okamžiku změnit svůj výkon, byla odměna partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií upravena tak, aby motivovala k co nejlepšímu využití omezeného množství povolených modulací. Do upraveného vzorce pro výpočet odměny nevstupuje jen pevně stanovený poplatek (určený prostřednictvím nabídkového řízení), ale vstupuje do něj i variabilní poplatek (na základě předem stanoveného vzorce a v závislosti na platbě za modulaci a opravné zúčtování). Taková odměna přenáší na partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií část potenciálních příjmů z modulace v době záporných cen (a také část potenciálních příjmů z modulací v době případných kladných cen) a současně partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií přímo vystavuje nákladům na odchylky a vnitrodenním nákladům, jak je uvedeno níže. Variabilní poplatek se proto bude skládat z pevně stanoveného procentního podílu (dále jen „alfa“) zvýšení příjmů, které vyvolá modulaci v denní ceně, a z diferencovaného procentního podílu (dále jen „beta“) vnitrodenních nákladů a nákladů na odchylky a příjmů. tj. plateb za opravné zúčtování (které mohou zahrnovat zvýšení příjmů plynoucích z vyvolání modulace v průběhu dne), kdy:

(154)

Vzorec uvedený na obrázku 3 se vztahuje na celý objem během modulací, včetně případů, kdy k modulaci dochází v období kladných cen (například během období snižování/zvyšování výkonu), a nikoli pouze během období záporných cen (84). Variabilní poplatek hradí podnik BE-NUC podle dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií, ale tyto náklady a/nebo příjmy budou na základě dohody o odměně převedeny na podnik BE-WATT.

(155)

Podle Belgie je partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií prostřednictvím upraveného vzorce pro výpočet odměny motivován mimo jiné k optimálnímu využívání ekonomických modulací v celém časovém rámci denního a vnitrodenního trhu a ke snižování vnitrodenních nákladů a nákladů na odchylky. Belgie tvrdí, že parametry alfa a beta jsou zvoleny tak, aby bylo zachováno efektivní fungování trhu a zároveň to neodradilo účastníky nabídkového řízení, kteří nejsou ochotni podstupovat riziko.

(156)

Upravený vzorec pro výpočet odměny ovlivní chování účastníků nabídkového řízení při podávání nabídek s pevnou částkou. Uchazeči ve svých nabídkách zohlední očekávané přínosy z modulace (hodnota opce), ale i náklady a potenciální příjmy spojené s vnitrodenními platbami a platbami spojenými s odchylkami. Belgie uvádí, že v zadávací dokumentaci bude vysvětlena struktura odměn (pobídek), aby byl potenciál upraveného vzorce pro výpočet odměny pro uchazeče transparentní. Belgie vyhodnotí vhodnost (upraveného) vzorce pro výpočet odměny partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií, účinnost pobídek, které poskytuje na různých trzích, a jejich soulad s trhem. Hodnocení bude provedeno nejpozději dva roky po zahájení činnosti, aby bylo možné včas provést revizi smlouvy nebo uspořádat nové nabídkové řízení, což je možné za 3,5 roku (85). Aby však byly zachovány odpovídající pobídky pro partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií, je možná pouze úprava parametrů alfa a beta směrem nahoru (86).

(157)

Belgie tvrdí, že úprava odměny na základě dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií uvádí pobídky partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií, který má pravomoc rozhodovat o ekonomické modulaci (s výhradou konečného rozhodnutí provozovatele, např. v případě bezpečnostních nebo regulačních otázek), do souladu s tržními signály, čímž řeší obavy Komise v tomto ohledu. Partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií má zároveň vhodné pobídky k tomu, aby plnil svůj úkol jakožto subjekt zúčtování, aniž by byl v plné míře vystaven riziku odchylek, nad kterými nemá kontrolu. Belgie dále uvádí, že mezi podnikem BE-NUC, provozovatelem jaderných zařízení a partnerem dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií bude docházet k nepřetržitému sdílení přesných informací (včetně pravidelných aktualizací o dostupnosti, technických možnostech atd.), které umožní partnerovi dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií přijímat informovaná rozhodnutí o ekonomické modulaci, a ten tak bude připraven přijímat účinná rozhodnutí.

(158)

Belgie rovněž potvrzuje, že protistrana rozdílové smlouvy (podnik BE-WATT) vypracuje strategii řízení rizik pro svou otevřenou pozici, jak je právně stanoveno, a že její provádění přispěje k likviditě termínovaných trhů s elektřinou (viz 99. bod odůvodnění). Přijetí strategie závisí na stanovisku regulačního orgánu, které bude zahrnovat posouzení dopadu strategie na příslušné trhy s elektřinou.

(159)

Partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií bude obecně vybrán na základě transparentního, otevřeného a konkurenčního nabídkového řízení (viz oddíl 3.3.1.5.1). Nabídkového řízení se může zúčastnit také obchodní jednotka společnosti Engie s názvem GEMS (Global Energy Management & Sales – Globální energetické řízení a prodej), která je z hlediska řízení nezávislá na obchodní jednotce Nuclear (Jádro). Pro případ, že se GEMS zúčastní nabídkového řízení, byla stanovena zvláštní ustanovení a opatření s cílem zajistit spravedlivý průběh.

(160)

Belgie tvrdí, že jsou a budou přijata a zavedena dostatečná opatření k účinnému odhalení a předcházení případným střetům zájmů. Tato opatření lze shrnout takto:

(161)

Pokud se v rámci nabídkového řízení nepodaří vybrat vhodného uchazeče, bude v případě, že nebude do stanovené lhůty, tj. nejpozději do 15. května 2025, uzavřena dohoda o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií, dočasně vykonávat služby v rámci dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií GEMS. Tyto služby budou poskytovány v souladu s podmínkami, na kterých se strany dohodnou, po omezenou dobu, aby mohl podnik BE-NUC zadat zakázku na dohodu o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií prostřednictvím dalšího nabídkového řízení. V případě úspěšného nabídkového řízení vybraný uchazeč od GEMS převezme poskytování služeb na základě dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií po uplynutí příslušného období, během něhož tyto služby poskytovala GEMS. Počet opakovaných nabídkových řízení není omezen.

(162)

Belgie tvrdí, že toto ujednání je nezbytné a přiměřené k zajištění kontinuity veřejné služby (tj. prodeje elektřiny vyrobené jadernými bloky), ale je přísně omezeno z hlediska času a na nezbytné minimum.

(163)

Závěrem Belgie tvrdí, že zajistí, aby podnik BE-NUC důsledně dodržoval právní předpisy a zásady pro zadávání veřejných zakázek. Rozsáhlý konzultační proces poskytuje dodatečné záruky, které zajišťují, že nákup služeb probíhá prostřednictvím konkurenčního, transparentního a nediskriminačního nabídkového řízení bez podmínek. Belgie se proto domnívá, že je vyloučeno jakékoli riziko uzavření trhu a dalších možných protisoutěžních praktik ze strany společnosti Engie a že byla přijata veškerá opatření a záruky, které zajistí, aby byl ustanoven nezávislý partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií. GEMS by tyto služby poskytovala dočasně pouze jako nouzové řešení, což je nezbytné a přiměřené pro zajištění kontinuity veřejné služby.

(164)

Další dvě dílčí opatření, která jsou součástí transakce, představují dohodu o poskytování správních služeb mezi společností Electrabel a podnikem BE-NUC a dohodu stanovující ujednání o náhradě ztrát z pokrytí nákladů v případě, že k uzavření smlouvy nedojde. Tato dílčí opatření byla vysvětlena v oddílech 3.3.10 a 3.3.11 rozhodnutí o zahájení řízení.

(165)

Jak je vysvětleno ve 121. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, právní rámec použitelný pro radioaktivní odpad a vyhořelé palivo v EU je založen na těchto dvou základních zásadách: i) zásadě „znečišťovatel platí“ (87) a ii) konečné odpovědnosti členských států (včetně finanční odpovědnosti) za odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (včetně jejich ukládání) (88).

(166)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.4.2 rozhodnutí o zahájení řízení, podle platných belgických předpisů je provozovatel jaderných zařízení finančně (prostřednictvím společnosti Synatom, která zajišťuje jadernou energii, a společně se společnostmi EDF Belgium a Luminus (dále jen „přispívající společnosti“)) a provozně odpovědný za vyřazení sedmi jaderných elektráren z provozu a rovněž za úpravu a nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem a za jeho dlouhodobé skladování po jeho převzetí agenturou ONDRAF/NIRAS až do jeho konečného uložení. Jaderné rezervy na vyhořelé palivo a odpad při vyřazování z provozu financuje společnost Electrabel a přispívajícími společnostmi, spravuje je společnost Synatom a podléhají obezřetnostní kontrole nezávislého veřejného orgánu, jímž je Komise pro jaderné rezervy (CPN/CNV). Jak je uvedeno ve 123. až 125. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Belgie tvrdí, že společnost Electrabel si jakožto jediný provozovatel bloků v dlouhodobém provozu ponechá určité povinnosti vyplývající z i) evropských a belgických právních předpisů a ii) smluvních závazků vyplývajících z prováděcí dohody, přičemž dodrží zásadu „znečišťovatel platí“.

(167)

Orgány dozoru v Belgii jsou agentury CPN/CNV a ONDRAF/NIRAS:

(168)

Jak je uvedeno ve 129. bodě odůvodnění a v tabulce 4 rozhodnutí o zahájení řízení, na základě poslední tříleté revize CPN/CNV z července 2023 činí současná celková výše rezerv souvisejících s jadernými závazky 18 225 milionů EUR, které se skládají z rezerv na demontážní činnosti (8 122 milionů EUR), nakládání s vyhořelým palivem (9 070 milionů EUR) a provozní odpad (1 033 milionů EUR) (89).

(169)

V rámci jednání o projektu dlouhodobého provozu se společnost Engie a belgický stát dohodly na omezení dlouhodobé odpovědnosti producentů radioaktivního odpadu vytvořeného při výrobě elektřiny z jaderné energie (dohoda o „zastropování odpadu“) s cílem snížit nejistotu v tomto ohledu (viz oddíl 3.4.3 rozhodnutí o zahájení řízení). Dohoda o „zastropování odpadu“ stanoví, že budou finanční závazky v souvislosti s vytvářením, zadržováním nebo vlastnictvím upraveného radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva ze všech sedmi belgických jaderných bloků, s výhradou příslušných smluvních kritérií převodu a po jejich splnění, převedeny z provozovatele jaderných zařízení (společnost Electrabel) na belgický stát za paušální částku (90).

(170)

Tato paušální částka byla stanovena pro každou kategorii jaderného odpadu. Jak je vysvětleno ve 131. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, radioaktivní jaderný odpad lze v souladu s historickou radiologickou klasifikací agentury ONDRAF/NIRAS a klasifikací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (dále jen „MAAE“) rozdělit do tří kategorií: odpad kategorie A (krátkodobý odpad s nízkou nebo střední úrovní radioaktivity), odpad kategorie B (dlouhodobý odpad s nízkou nebo střední úrovní radioaktivity) a odpad kategorie C (krátkodobý a dlouhodobý odpad s vysokou úrovní radioaktivity) a vyhořelé palivo.

(171)

Tabulka 13 níže uvádí rozdělení stávajících rezerv ve výši 18 225 milionů EUR mezi společnost Electrabel (8 410 milionů EUR) a belgickou vládu (9 815 milionů EUR) podle dohody o zastropování odpadu a obsahuje rozdělení podle kategorií odpadu.

Tabulka 13

Členění dohody o zastropování odpadu

(172)

Zásady dohody o zastropování odpadu nebyly pozměněny a jsou popsány ve 133. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení. Lze je shrnout takto:

(173)

Jak je uvedeno ve 107. bodě odůvodnění písm. a) a podrobně vysvětleno v oddílech 3.4.5.1 a 3.4.5.2 rozhodnutí o zahájení řízení, stanovení zastropovaných částek ve výši 15 miliard EUR vychází ze současné výše rezerv provozovatele jaderných zařízení (základní částka) a rizikové prémie. Belgie upřesnila, že základní částka již zahrnuje rezervy na nepředvídané události, nejistoty a další rizika, která mohou vzniknout v souvislosti s demontáží, nakládáním s radioaktivním odpadem a nakládáním s vyhořelým palivem. Ustanovení týkající se úhrady zastropovaných částek jsou vysvětlena v oddíle 3.4.5.3 rozhodnutí o zahájení řízení a nebyla změněna.

(174)

Belgie upřesnila, že zastropované částky, které mají být převedeny na belgický stát, již zahrnují veškeré historické a odhadované budoucí závazky v oblasti jaderného odpadu (až do původního právně závazného data ukončení provozu všech belgických jaderných elektráren v roce 2025). Veškerý jaderný odpad a vyhořelé palivo, které belgické elektrárny vyprodukovaly nebo vyprodukují během své zákonem stanovené doby provozní životnosti, jsou již proto zohledněny v zastropovaných částkách.

(175)

Belgie rovněž upřesňuje, že skutečný objem odpadu bude znám až poté, co bude odpad upraven a fyzicky předán belgickému státu. Paušální částka ve výši 15 miliard EUR proto pokrývá pouze předem stanovené objemy dotčených odpadů (objemové kredity) dohodnuté v prováděcí dohodě. Pokud je skutečný objem dotčeného odpadu vyšší než objemové kredity, společnost Engie uhradí poplatek za úpravu objemu za každý další objemový kredit (viz 133. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(176)

Podobně bude s ohledem na veškerý provozní odpad (dále jen „odpad z dlouhodobého provozu“) a vyhořelé palivo (dále jen „vyhořelé palivo z dlouhodobého provozu“), které vzniknou v důsledku prodloužení životnosti bloků v dlouhodobém provozu, každé přírůstkové množství odpadu financovat podnik BE-NUC a společnost Luminus. Pro každé přírůstkové množství odpadu z dlouhodobého provozu a vyhořelého paliva z dlouhodobého provozu budou vyžadovány dva soubory plateb:

(177)

Belgie dále upřesňuje, že ve finančním modelu k podpisu jsou zohledněny náklady na nakládání s odpadem z dlouhodobého provozu a vyhořelým palivem z dlouhodobého provozu nebo koncové náklady, které se odhadují na přibližně 0,9 milionu EUR na jeden celek (v hodnotách z roku 2022), z toho přibližně 0,3 milionu EUR za celek v případě skladování na místě a přibližně 0,6 milionu EUR za celek v případě poplatku za vyhořelé palivo při úpravě objemu odpadu z dlouhodobého provozu.

(178)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.4.4 rozhodnutí o zahájení řízení, Belgie vytvořila novou veřejnou instituci sui generis, podnik Hedera, který má dvojí úlohu:

(179)

Částky týkající se zastropovaného odpadu, které podnik Hedera obdržel, musí být zajištěny a investovány, aby generovaly potřebný výnos na úhradu nákladů na nakládání s předaným odpadem při jejich splatnosti. Hedera je samostatný fond pod dohledem agentury CPN/CNV, specializovaného vnitrostátního orgánu, který hraje klíčovou roli při zajišťování a zabezpečení řádné správy, kontroly a využívání fondů (93). Z toho vyplývá dvojí úloha podniku Hedera, který zajišťuje, že: i) přijaté částky jsou zajištěny a přinášejí potřebné výnosy (94) a ii) náklady na nakládání s odpadem a vyhořelým palivem a na převedené závazky jsou dostatečným způsobem kontrolovány (95). Finanční zdroje musí být navíc dostatečně odděleny od obecného rozpočtu belgického státu (jak je stanoveno v zákoně o podniku Hedera), aby byly použity pouze na úhradu nákladů na dlouhodobé skladování a konečné uložení a nemohly být použity k jiným účelům nebo na pokrytí případných budoucích rozpočtových schodků.

(180)

Belgie uvádí, že dohoda o zastropování odpadu zahrnuje další opatření ke zmírnění rizik a je těmito opatřeními doprovázena, přičemž tato opatření obsahují mimo jiné:

(181)

Jak je uvedeno ve 172. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Belgie uznává, že dohoda týkající se jaderného odpadu má pozitivní dopad na rizikový profil provozovatele jaderných zařízení, neboť významná část jeho jaderných závazků bude kryta zastropovanými částkami, a že tento odlišný rizikový profil odůvodňuje a vyžaduje revizi souboru opatření k zajištění bezpečnosti a dohledu nad finanční situací provozovatele jaderných zařízení: paušální platba ve výši 15 miliard EUR ve prospěch podniku Hedera odůvodňuje vynětí mimoevropských aktiv ze společnosti Electrabel (a doprovodné monitorování agenturou CPN/CNV). Společnost Engie jakožto francouzská mateřská společnost společnosti Electrabel zajistí, že v okamžiku uzavření dohody mezi belgickým státem a společností Electrabel zůstanou ve společnosti Electrabel aktiva ve výši nejméně 4 miliard EUR (kapitálová hodnota ke dni 30. června 2023). Společnost Engie navíc na první požádání poskytuje neomezenou a nezrušitelnou záruku mateřské společnosti za i) závazky společnosti Electrabel týkající se vyřazení z provozu (což zahrnuje i riziko, že je hodnota rezerv nedostatečná), ii) objemové riziko v rámci stropu a iii) splacení (současných nebo budoucích) půjček u společnosti Synatom.

(182)

Belgie se domnívá, že převedené závazky týkající se jaderného odpadu a dodatečné závazky vyřazení z provozu vyplývající z projektu dlouhodobého provozu neposkytují společnosti Electrabel a přispívajícím společnostem hospodářskou výhodu, neboť adekvátně odrážejí riziko následných výkyvů nákladů, které převzal stát, a že nastavení převodu rizika je takové, že by soukromý investor souhlasil s jeho převzetím.

(183)

Belgie uvádí, že jaderné rezervy, které provozovatel jaderných zařízení / společnost Synatom shromáždila před uzavřením dohody o zastropování odpadu, byly vypočteny s použitím diskontního faktoru ve výši 2,5 %, pokud jde o demontážní činnosti (včetně odpadu z demontáže), a diskontního faktoru ve výši 3 %, pokud jde o veškeré činnosti týkající se vyhořelého paliva (jak rozhodla agentura CPN/CNV během tříletého přezkumu na konci roku 2022).

(184)

Belgie upřesňuje, že použití dvou různých diskontních sazeb pro výpočet rezerv (demontáž versus závazky týkající se vyhořelého paliva) je odůvodněno rozdílnou dobou trvání a odráží časovou hodnotu peněz (97).

(185)

Jak je uvedeno ve 198. bodě odůvodnění, dohoda o zastropování odpadu zahrnuje pouze převod převedených závazků týkajících se jaderného odpadu a vyhořelého paliva na belgický stát, zatímco závazky vyřazení z provozu a demontáže zůstávají na provozovateli jaderných zařízení (s výjimkou dyssynergií způsobených projektem dlouhodobého provozu, viz 199. bod odůvodnění). Belgie proto tvrdí, že pro výpočet současné hodnoty převedených závazků týkajících se jaderného odpadu a vyhořelého paliva byl zvolen jedinečný diskontní faktor ve výši 3 % (reálná sazba 1 % + inflace 2 %), aby se zohlednila skutečnost, že závazky týkající se jaderného odpadu a vyhořelého paliva mají delší dobu trvání než závazky vyřazení z provozu (viz 148. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(186)

Belgie požádala agenturu CPN/CNV o stanovisko k nejvhodnějšímu diskontnímu faktoru, který by se měl použít pro výpočet stropu pro odpady (98). Jak je uvedeno ve 149. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, agentura CPN/CNV navrhla, aby byl diskontní faktor pro závazky týkající se jaderného odpadu / vyřazování z provozu a vyhořelého paliva upraven dvoufázovým přístupem, který spočívá v použití diskontního faktoru založeného na skutečné třicetileté sazbě lineárních odpisů ve výši 3,17 % pro prvních třicet let a použití diskontního faktoru ve výši 2,17 % na základě odhadu bezrizikové sazby založeného na sazbě lineárních odpisů pro následujících 30 let.

(187)

Belgie připomíná, že období vyjednávání bylo dlouhé (1,5 roku) a že volba jediného diskontního faktoru ve výši 3 % byla motivována potřebou mít určitou míru předvídatelnosti, pokud jde o diskontní faktor použitý při jednáních se společností Engie. Důvodem je skutečnost, že diskontní faktor má přímý dopad na výpočet paušální částky, která má být převedena. Belgie vysvětluje, že metodika, kterou agentura CPN/CNV použila ve svém stanovisku z roku 2023, byla později použita spolu s konečnou forwardovou sazbou Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „EIOPA“) (99) jako následné potvrzení, že diskontní faktor ve výši 3 % je obezřetnou dlouhodobou sazbou.

(188)

Belgie nejprve požádala nezávislého konzultanta o výpočet „jediného“ diskontního faktoru, který by odpovídal dvoufázovému přístupu agentury CPN/CNV, s použitím bezrizikových sazeb navržených agenturou CPN/CNV a rovněž za použití různých jiných údajů o sazbách lineárních odpisů (100). Z analýzy vyplývá, že přístup navržený agenturou CPN/CNV je obzvláště citlivý na období zvolené pro výpočet. Například dvoufázový přístup vede k ekvivalentnímu diskontnímu faktoru ve výši 2,8 % s použitím bezrizikových sazeb navržených agenturou CPN/CNV, k ekvivalentní sazbě ve výši 3,1 % při použití metodiky agentury CPN/CNV s údaji o sazbách lineárních odpisů, které byly k dispozici v době rozhodnutí o zahájení řízení, a k ekvivalentní sazbě ve výši 3,2 % v době podpisu prováděcí dohody. Jak vyplývá z tabulky 14, dvoufázový přístup navržený agenturou CPN/CNV zahrnuje dvě rovnocenné diskontní sazby s rozdílem 40 bazických bodů, pokud se uvažují dvě různá časová období, která jsou od sebe vzdálena pouze devět měsíců.

(189)

Za druhé je v tabulce 14 uvedeno rovněž srovnání s konečnou forwardovou sazbou orgánu EIOPA, jelikož odkaz na orgán EIOPA byl použit také v německém případě precedenční povahy (SA.45296 (101)), kde byl diskontní faktor ve výši 4,58 % považován za přiměřený.

Tabulka 14

Vývoj ekvivalentní sazby CPN a sazby orgánu EIOPA od stanoviska agentury CPN z března 2023

(190)

Jak vyplývá z tabulky 14, zvolený diskontní faktor ve výši 3 % se pohybuje mezi

(191)

Kromě toho se sazba ve výši 3 % jeví jako konzervativnější než návrh agentury CPN/CNV a konečná forwardová sazba při podpisu dohody a po něm.

(192)

Belgie dále tvrdí, že diskontní faktor ve výši 1 % v reálném vyjádření se jeví ve srovnání s mírou návratnosti, kterou může podnik Hedera očekávat při použití vhodného obezřetného přístupu k řízení aktiv a pasiv, jako konzervativní. Jako příklad pro účely srovnání Belgie uvádí specializované portfolio aktiv společnosti EDF k zajištění bezpečného financování jejích dlouhodobých jaderných závazků, které je popsáno v univerzálním registračním dokumentu společnosti EDF z roku 2023 (103). Toto portfolio je řízeno na základě přístupu založeného na poměru aktiv a pasiv a skládá se z portfolia diverzifikovaných aktiv srovnatelných s popisem hypotetického portfolia řízeného podnikem Hedera, u něhož lze proto důvodně předpokládat srovnatelnou návratnost.

(193)

Belgie při výpočtu stropu pro odpad vychází z konstantní míry inflace ve výši 2 %, což je explicitní dlouhodobý inflační cíl Evropské centrální banky (dále jen „ECB“). ECB se domnívá, že vhodným měřítkem inflace je index spotřebitelských cen. Jak je uvedeno ve 150. bodě odůvodnění písm. b) rozhodnutí o zahájení řízení, agentura CPN/CNV vyjádřila obavy, že skutečná inflace nákladů na výstavbu jaderných zařízení (na základě indexu ABEX) může být vyšší než inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen. Belgie tvrdí, že inflační cíl ECB ve výši 2 % je adekvátním zástupným ukazatelem inflace pro výpočet stropu pro odpad, a to z následujících důvodů:

(194)

Z výše uvedených důvodů se Belgie domnívá, že diskontní faktor ve výši 3 % je vhodnou a konzervativní sazbou pro diskontování dlouhodobých závazků.

(195)

Jak je uvedeno ve 153. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Belgie tvrdí, že k základní částce 9 815 milionů EUR byla připočtena významná dodatečná riziková prémie ve výši 5 185 milionů EUR na pokrytí zbývajících nejistot. Jak je uvedeno ve 154. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, riziková přirážka vychází z technické poznámky agentury ONDRAF/NIRAS (104), v níž jsou analyzovány nejistoty a rizika spojená s převodem finanční odpovědnosti za nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem ze sedmi belgických jaderných elektráren na belgický stát (viz poznámka pod čarou 80 rozhodnutí o zahájení řízení). Jak je uvedeno ve 156. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Belgie tvrdí, že riziková prémie ve výši 52,83 % je přiměřená a převyšuje rizikovou prémii ve výši 35,47 % použitou v německém případě (SA.45296 (viz poznámka pod čarou 101)).

(196)

Kromě vysvětlení týkajících se rizikové prémie uvedených ve 154. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Belgie během formálního šetření podrobněji objasnila způsob, jakým byla riziková prémie vypočtena na základě technické poznámky agentury ONDRAF/NIRAS. Tabulka 15 uvádí podrobná vysvětlení a složení rizikové prémie, které vedlo k částkám 5 033 milionů EUR v případě dolní hranice a 5 133 milionů EUR v případě horní hranice. V rámci jednání týkajících se dohody o zastropování odpadu byla riziková prémie stanovena na mírně vyšší částku 5 185 milionů EUR, aby bylo dosaženo paušální platby ve výši 15 miliard EUR (viz tabulka 13).

Tabulka 15

Podrobné složení a výpočet rizikové prémie

(197)

Belgie uvádí, že stanovisko agentury ONDRAF/NIRAS uvádí v technické poznámce přehled rizik spojených s převodem jaderných závazků na belgický stát, která byla s pomocí odborníků agentury ONDRAF/NIRAS doplněna do dokumentace k rezervě na rok 2022, aby bylo možné odhadnout, jaká minimální riziková prémie je zapotřebí k pokrytí všech známých rizik. Belgie tudíž tvrdí, že riziková přirážka v dohodě o zastropování odpadu má pokrýt veškerá rizika, která jsou „méně pravděpodobná než nepravděpodobná“ a která byla identifikována ve zprávě agentury ONDRAF/NIRAS, a další rizika identifikovaná během jednání, která vyplynula z interakcí se společností Electrabel a z posudků odborníků. Závěrem Belgie připomíná, že odborníci z agentury ONDRAF/NIRAS byli zapojeni do jednání týkajících se dohody o zastropování odpadu s cílem pomáhat belgické vládě, pokud jde o způsob, jakým zohlednit jejich doporučení v technické poznámce z března 2023.

(198)

Jak je uvedeno ve 163. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, na rozdíl od převedených závazků týkajících se jaderného odpadu a vyhořelého jaderného paliva zůstává provozovatel jaderných zařízení výlučně odpovědný za vyřazení celého jaderného parku z provozu a jeho demontáž (přičemž přispívající společnosti se finančně podílejí na nákladech na vyřazení z provozu a demontáž). Závazky vyřazení z provozu a demontáže jsou tedy „neomezené“.

(199)

V rámci transakce však belgický stát převzal finanční odpovědnost za „dodatečné závazky vyřazení z provozu vyplývající z projektu dlouhodobého provozu“ nebo „dyssynergie vyřazení z provozu“. Dvěma hlavními zvažovanými kategoriemi jsou zvýšení nákladů po ukončení provozní fáze (provozní a projektové náklady) a nákladů na vyřazení z provozu a demontáž (náklady na provoz, projekt a investice) způsobené projektem dlouhodobého provozu. Příklady toho, v čem konkrétně spočívají tyto dyssynergie vyřazování z provozu, byly uvedeny v poznámkách pod čarou 85 a 86 rozhodnutí o zahájení řízení. Konečná částka týkající se „dyssynergií vyřazování z provozu“ je výsledkem hodnocení dopadu projektu dlouhodobého provozu a nepokrývá žádné provozní náklady související s každodenním řízením nebo běžnými činnostmi. Konečná výše „dyssynergií vyřazování z provozu“ je výsledkem hodnocení dopadu projektu dlouhodobého provozu na různé dílčí kategorie nákladů, jelikož posun ve vyřazování dvou reaktorů z provozu ovlivňuje plánování, organizaci, načasování a potřebu určitých investic v daném čase (105). Podnik BE-NUC ani belgický stát nenesou žádnou jinou odpovědnost za závazky vyřazení z provozu.

(200)

Jak je vysvětleno ve 168. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, vzhledem k tomu, že mezi společností Electrabel a belgickým státem došlo k neshodě ohledně výše částky týkající se dyssynergií vyřazení z provozu, byla rozhodnutím pověřena agentura CPN/CNV, přičemž v době vydání rozhodnutí o zahájení řízení nebyla konečná částka dosud známa. Dne 24. června 2024 agentura CPN/CNV schválila částku ve výši [100–500] milionů EUR (v nominálním vyjádření) a dne 16. října 2024 agentura CPN/CNV informovala Belgii a společnost Engie, že konečná částka, která má být vyplacena, činí ke konci roku 2024 [100–500] milionů EUR (106). Částka týkající se dyssynergií vyřazování z provozu, kterou má zaplatit belgická vláda, je pevně stanovená paušální částka, kterou nelze zvýšit v případě, že jsou dodatečné náklady vyšší, než se předpokládalo; pokud však projekt dlouhodobého provozu neproběhne podle očekávání, bude belgickému státu částka vrácena.

(201)

Belgie uvádí, že dohoda o odpadech rovněž předpokládá rozsáhlý bezpečnostní balíček, který má zaručit, že „neomezené jaderné závazky“ ponese ekonomicky životaschopný provozovatel jaderných zařízení:

(202)

Belgie tvrdí, že dohodu o odpadech lze posuzovat odděleně od ostatních částí opatření.

(203)

Za prvé Belgie tvrdí, že dohoda o odpadech se netýká pouze bloků v dlouhodobém provozu, ale všech sedmi jaderných reaktorů v Belgii. Jaderné rezervy, z nichž vycházejí zastropované částky, zohledňují všechny jaderné rezervy, které mají být vytvořeny do původních právně závazných dat ukončení provozu sedmi jaderných reaktorů (viz tabulka 1).

(204)

Za druhé, jak je uvedeno v 170. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, náklady spojené s provozním odpadem a vyhořelým palivem vyprodukovaným bloky v dlouhodobém provozu během období dlouhodobého provozu budou hradit spoluvlastníci bloků v dlouhodobém provozu (podnik BE-NUC a společnost Luminus), což zahrnuje náklady na uvedení provozního odpadu do souladu se smluvními kritérii převodu a poplatek za úpravu objemu těchto dodatečných objemů. Společnost Electrabel a přispívající společnosti vytvoří rezervy na radioaktivní provozní odpad v souladu s platnými účetními předpisy. Tyto dodatečné náklady jsou zohledněny ve finančním modelu k podpisu, z něhož vycházejí opatření finanční podpory v rámci složky 1 projektu dlouhodobého provozu, a jsou proto zohledněny při nastavení dílčích opatření v rámci složky 1.

(205)

Za třetí, provozovatel jaderných zařízení je i nadále odpovědný za vyřazení všech sedmi jaderných reaktorů v Belgii z provozu a jejich demontáž. Tyto náklady nejsou zohledněny ani v dohodě o odpadech, ani ve finančním modelu k podpisu. Existuje však jedna výjimka týkající se zvýšení závazků vyřazení z provozu (bloků v dlouhodobém provozu i jiných bloků), která vyplývá z projektu dlouhodobého provozu a pro kterou agentura CPN/CNV stanovila a schválila pevnou paušální částku, kterou jednorázově uhradí belgické orgány. Výše těchto dyssynergií byla zohledněna ve finančním modelu k podpisu.

(206)

Jak je uvedeno v oddíle 3.5 rozhodnutí o zahájení řízení, dohoda mezi belgickým státem a společností Engie obsahuje rovněž ustanovení o právní ochraně, která vymezují sdílení rizik v případě určitých budoucích legislativních změn. Kapitola 4 zákona o programu Phoenix stanoví právní základ pro ochranu společnosti Engie před určitými změnami zákona. Vztahy mezi stranami týkající se náhrady škody v případě dotčených změn právních předpisů se však budou řídit výhradně ustanoveními prováděcí dohody.

(207)

Tato ustanovení uzavřená se společnostmi Engie a Electrabel stanoví, že pokud belgická federální vláda nebo belgický federální parlament přijmou nové předpisy týkající se konkrétně provozovatelů jaderných zařízení v Belgii nebo jaderných činností společnosti Electrabel, které budou mít negativní dopad na podstatné podmínky transakce, belgický stát odškodní společnost Engie (nebo jednu z dotčených společností skupiny Engie) za přímé ztráty, které jí v důsledku toho skutečně vzniknou. To zahrnuje i platby, které musí společnost Engie v rámci této náhrady škody uhradit společnosti Luminus. V souladu s belgickým právem musí žalobce svůj nárok prokázat a o výši náhrady škody rozhodne soud nebo rozhodčí řízení. Příslušnými jsou belgické soudy, existuje ale možnost reciproční arbitráže pro rozhodčí řízení podle rozhodčích pravidel UNCITRAL.

(208)

Toto ustanovení se nepoužije v případě, že je právní změna výsledkem provádění evropského nebo mezinárodního práva, pokud belgická federální vláda nebo belgický federální parlament nevyvolaly nebo aktivně nepodpořily existenci a obsah takových právních předpisů na jiné úrovni (mezinárodní, nadnárodní, evropské regionální, obecní atd.) nebo nevyvolaly nebo aktivně nepodpořily soudní rozhodnutí.

(209)

Jak je uvedeno ve 180. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Belgie tvrdí, že z rozhodovací praxe Komise vyplývá, že ochrana proti změně právních předpisů může představovat státní podporu. Belgie v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Komise týkající se prodloužení životnosti tří dalších jaderných reaktorů v Belgii, v němž Komise přezkoumala ustanovení o náhradě škody obsažená v dohodách uzavřených mezi belgickým státem a vlastníky jaderných elektráren. V důsledku toho Belgie dospěla k závěru, že dohoda o právní ochraně mezi belgickým státem a společností Engie by mohla znamenat poskytnutí selektivní hospodářské výhody společnosti Engie.

(210)

Belgie tvrdí, že prodloužení životnosti obou jaderných reaktorů vyžaduje zvláštní podpůrný balíček, a to vzhledem ke konkrétní hospodářské situaci a konkrétnímu rizikovému profilu jaderné energie.

(211)

Jak je uvedeno ve 22. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, společnost Electrabel neprovedla žádná opatření týkající se dlouhodobého provozu, jelikož až do března 2022 bylo plánováno, že veškerá belgická jaderná zařízení budou v souladu se zákonem o postupném vyřazování jaderných zařízení uzavřena nejpozději do roku 2025. V návaznosti na rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných reaktorů Doel 4 a Tihange 3 bylo naléhavě nutné provést modernizaci bloků v dlouhodobém provozu. Vzhledem k napjatému časovému harmonogramu a zvýšeným nákladům na palivo a další nezbytné součásti v posledních letech jsou nejistoty ohledně investičních nákladů projektu dlouhodobého provozu značné.

(212)

Belgické orgány zkoumaly alternativní mechanismy podpory, jako je účast jaderné technologie v belgickém kapacitním mechanismu, pevná výkupní cena, jednosměrná rozdílová smlouva nebo model regulační báze aktiv.

(213)

Podle belgických orgánů byly vzhledem k selhání trhu uvedenému v oddíle 3.1 tyto alternativy považovány za méně vhodné k podpoře projektu dlouhodobého provozu, a to z následujících důvodů:

(214)

Belgie tvrdí, že dvousměrná rozdílová smlouva v kombinaci s ostatními dílčími opatřeními podpůrného balíčku poskytuje ve srovnání s jinou podporou odměňování požadovanou podporu s nižšími náklady pro spotřebitele.

(215)

Jak je uvedeno ve 181. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, konečnými příjemci oznámeného opatření jsou i) společnost Engie jako mateřská společnost společnosti Electrabel, která je jediným provozovatelem a spoluvlastníkem bloků v dlouhodobém provozu (89,807 %) a přímou stranou prováděcí dohody uzavřené s belgickou vládou, a ii) společnost EDF S.A. (dále jen „EDF“), která je nejvyšší mateřskou společností společnosti Luminus, jež je spoluvlastníkem bloků v dlouhodobém provozu (10,193 %) a patří mezi přispívající společnosti, a která je mateřskou společností společnosti EDF Belgium, jež patří mezi přispívající společnosti. Komise v průběhu formálního šetření nezjistila žádné důvody ke změně svého hodnocení hlavních příjemců.

(216)

Komise však souhlasí s názorem Belgie, pokud jde o určení příjemců složky 1 opatření. Belgie ve svých připomínkách k rozhodnutí o zahájení řízení zejména uvedla, že přímými příjemci, pokud jde o rozdílovou smlouvu, půjčky na náklady na dobu odstávky, minimální platbu na provozní náklady a kapitál a nástroj pro poskytnutí provozního kapitálu, jsou podnik BE-NUC (společný podnik belgického státu a společnosti Electrabel) a společnost Luminus, nikoli společnost Electrabel a společnost Luminus. Společnost Electrabel jakožto akcionář podniku BE-NUC a současný spoluvlastník bloků v dlouhodobém provozu však může být považována za významného příjemce těchto dílčích opatření složky 1. Pokud jde o další dílčí opatření v rámci složky 1, která poskytují podporu na provoz a údržbu bloků v dlouhodobém provozu, společnost Electrabel je jakožto provozovatel jaderných zařízení a akcionář podniku BE-NUC s belgickým státem přímým příjemcem, zatímco společnost Luminus je jakožto spolumajitel bloků v dlouhodobém provozu nepřímým příjemcem. Podle bodů 115 a 116 sdělení Komise o pojmu státní podpora mohou být zvýhodněny i jiné podniky než ty, na něž jsou přímo převedeny státní prostředky (nepřímá výhoda). Společnost Luminus má z kombinace dílčích opatření v rámci složky 1 užitek prostřednictvím snížení provozního rizika a rizik platební neschopnosti, která přinášejí projektu dlouhodobého provozu, aniž by se na těchto dílčích opatřeních sama přímo podílela. Lze se tedy domnívat, že společnost Luminus získává z těchto dílčích opatření nepřímou výhodu. Tato nepřímá výhoda se nevztahuje na dohodu o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií, jelikož společnost Luminus je vlastníkem svého podílu elektřiny vyrobené bloky v dlouhodobém provozu a bude samostatně řídit prodej elektřiny, ani na dohodu o poskytování správních služeb, která bude uzavřena mezi společností Electrabel a podnikem BE-NUC.

(217)

Pokud jde o složku 2 oznámeného opatření, z převodu závazků týkajících se jaderného odpadu a vyhořelého paliva a z dohody o závazcích vyřazení z provozu mají prospěch provozovatel jaderných zařízení, společnost Electrabel, i společnosti Luminus a EDF Belgium jakožto přispívající společnosti, které jsou spolu s provozovatelem jaderných zařízení finančně odpovědné za závazky týkající se jaderného odpadu a vyřazování z provozu.

(218)

Pokud jde o složku 3 oznámeného opatření, právní ochrana stanoví, že jednostranná opatření přijatá belgickým státem, která se konkrétně týkají provozovatele jaderných bloků v Belgii nebo se na něj vztahují a která nežádoucím způsobem mění podstatné podmínky transakce, by vedla k právu na náhradu škody. Přímými příjemci jsou tedy společnost Engie jakožto mateřská společnost společnosti Electrabel, provozovatel (a spolumajitel) jaderných reaktorů v Belgii, a podnik BE-NUC. Podobně jako v případě některých dílčích opatření v rámci složky 1, přestože se společnost Luminus přímo nepodílí na opatřeních právní ochrany v rámci složky 3, nepřímou výhodu získává společnost Luminus, která bude rovněž odškodněna v případě právních změn, které mají vliv na projekt dlouhodobého provozu (viz oddíl 3.3.3). Společnost Luminus je proto nepřímým příjemcem složky 3 opatření.

(219)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.7 rozhodnutí o zahájení řízení, projekt dlouhodobého provozu vyžaduje řadu legislativních změn, které jsou shrnuty v tomto oddíle.

(220)

Zákon o postupném vyřazení jaderných zařízení upravuje od roku 2003 postupné ukončování výroby elektřiny z jaderných elektráren v Belgii a byl již třikrát novelizován, aby umožnil prodloužení životnosti jaderných reaktorů Tihange 1, Doel 1 a Doel 2.

(221)

Desetileté prodloužení životnosti jaderných reaktorů Doel 4 a Tihange 3 vyžaduje další změnu zákona o postupném vyřazení jaderných zařízení. Změny byly provedeny „zákonem, kterým se mění zákon o postupném vyřazení jaderných zařízení“, který byl schválen parlamentem na plenárním zasedání dne 18. dubna 2024, podepsán králem dne 26. dubna 2024 a zveřejněn v belgickém úředním věstníku dne 5. června 2024.

(222)

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (107), směrnicí Rady 92/43/EHS (108) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (109) Belgie tvrdí, že posouzení vlivů na životní prostředí s přeshraničními konzultacemi (110) je nutné a bylo provedeno.

(223)

Jednotlivé prvky projektu dlouhodobého provozu jsou prováděny prostřednictvím samostatného „zákona o zajištění bezpečnosti dodávek v odvětví energetiky a reformě jaderné energetiky“, označovaného také jako „zákon o programu Phoenix“. Podrobný popis jednotlivých kapitol zákona o programu Phoenix je uveden v 191. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení. Zákon o programu Phoenix schválil parlament na plenárním zasedání dne 18. dubna 2024 a král jej podepsal dne 26. dubna 2024. Dne 5. června 2024 byl zveřejněn v belgickém úředním věstníku.

(224)

Jak je uvedeno ve 193. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, belgický stát zřídil dva nové veřejné subjekty, které převezmou určité odpovědnosti v souvislosti s projektem dlouhodobého provozu:

(225)

Zákon o podniku BE-WATT a zákon o podniku Hedera byly schváleny parlamentem na plenárním zasedání dne 18. dubna 2024 a podepsány králem dne 26. dubna 2024. Dne 5. června 2024 byly zveřejněny v belgickém úředním věstníku.

(226)

Za prvé, královský dekret o povolení upravuje povolení zařízení, která upravují jaderný odpad. Tento královský dekret byl pozměněn tak, aby umožňoval povolovat zařízení na úpravu jaderného odpadu v souladu s kritérii pro smluvní převod. Bude zavedena samostatná kategorie pro povolení pro zařízení provádějící úpravu, která provádějí úpravu v souladu se smluvními kritérii převodu. Byl přijat dne 11. července 2024 a dne 15. července 2024 byl zveřejněn v belgickém úředním věstníku.

(227)

Za druhé, královský dekret o kritériích smluvního převodu vymezuje kritéria smluvního převodu a kategorizaci souboru odpadu a rovněž způsob, jakým je využíván objemový kredit. Byl přijat dne 11. července 2024 a dne 15. července 2024 byl zveřejněn v belgickém úředním věstníku.

(228)

Belgie bude financovat celkový požadavek na financování projektu dlouhodobého provozu ze státního rozpočtu, včetně případných splátek z dvousměrné rozdílové smlouvy.

(229)

Jak je uvedeno v 200. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Belgie odhaduje, že kapitálové výdaje projektu dlouhodobého provozu činí [2–2,5] miliardy EUR a celkové provozní náklady po dobu životnosti dosahují [7 000 – 8 000] milionů EUR.

(230)

Čistý dopad na belgický státní rozpočet je dvojí: za prvé prostřednictvím kapitálového vkladu ve výši 24,7 milionu EUR do společného podniku a za druhé prostřednictvím čistých nákladů na opatření, které nese protistrana dohody o odměně. Belgie uvádí, že očekávané rozpočtové výdaje závisí nejen na prognózách nákladů, ale také na prognózách cen/příjmů na trhu s energií, jelikož projekt dlouhodobého provozu bude financován kombinací tržních příjmů, rozdílových plateb na základě rozdílové smlouvy, minimální platby na provozní náklady a kapitál a půjček na náklady na dobu odstávky.

(231)

Podle základní projekce finančního modelu k podpisu obdrží protistrana dohody o odměně za dobu trvání projektu celkovou čistou nominální částku ve výši [0–500] milionů EUR.

(232)

Pokud by se však ceny elektřiny vyvíjely podle nižší projekce, náklady belgické vlády na opatření by vzrostly v důsledku vyšších plateb na základě rozdílové smlouvy o [4 000 – 4 500] milionů EUR. V případě neočekávané události, v jejímž důsledku by byly obě jaderné elektrárny nedostupné, by byla protistrana dohody o odměně rovněž vystavena povinnosti poskytnout dodatečnou podporu ve výši [500 – 1 000] milionů EUR za každý rok nedostupnosti. V případě negativního scénáře nízkých cen elektřiny a nedostupnosti po dobu dvanácti měsíců by protistrana dohody o odměně musela poskytnout celkovou čistou (nominální) částku ve výši [4 000 – 4 500] milionů EUR za dobu trvání projektu, tj. rozpočet pro opatření by se blížil [40–50] % celkových investičních a provozních nákladů.

(233)

Belgie potvrzuje, že opatření nelze kumulovat s jinými podporami, které byly poskytnuty na pokrytí stejných nákladů, jež mají vzniknout v rámci projektu dlouhodobého provozu. Belgie uvádí, že se nepředpokládá, že by financování projektu dlouhodobého provozu zahrnovalo jiné prostředky než státní rozpočet, a potvrzuje, že nebude zahrnovat žádné finanční prostředky Unie.

(234)

Komise přijala rozhodnutí o zahájení řízení dne 22. července 2024. Komise dospěla k předběžnému názoru, že opatření představuje státní podporu, a vyjádřila pochybnosti ohledně slučitelnosti opatření s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU. V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti ohledně nezbytnosti, vhodnosti a přiměřenosti podpory, ohledně neporušení práva Unie a ohledně možného nepřiměřeného narušení hospodářské soutěže a obchodu.

(235)

Za prvé, pokud jde o nezbytnost podpory, Komise vyjádřila pochybnosti ohledně opatření finanční podpory v rámci složky 1. Ačkoli Komise uznává, že vzhledem k nejistotám spojeným s budoucí cenou elektřiny na trhu může být nutné, aby provozovatel jaderných zařízení a vlastníci jaderných reaktorů měli stabilní zdroj příjmů, měla pochybnosti o tom, zda jsou veškerá další opatření finanční podpory nad rámec dvousměrné rozdílové smlouvy nezbytná. Komise měla zejména pochybnosti ohledně vytvoření společného podniku, jehož akcionářem bude belgická vláda, minimální platby na provozní náklady a kapitál a půjček na náklady na dobu odstávky.

(236)

Za druhé, pokud jde o vhodnost podpory, Komise znovu vyjádřila pochybnosti ohledně opatřeních finanční podpory v rámci složky 1. Komise se chtěla dále zabývat návrhem dvousměrné rozdílové smlouvy předloženým Belgií, jelikož se zdálo, že postrádá vhodné pobídky k reakci na tržní podmínky a k co nejúčinnějšímu plánování údržby (včetně použití ceny na denním trhu, která se použije jako referenční tržní cena v návrhu rozdílové smlouvy). Komise má kromě toho pochybnosti, zda kombinace opatření týkajících se odměny nezbavuje příjemce příliš velké části tržních a provozních rizik.

(237)

Za třetí, pokud jde o přiměřenost podpory, Komise vyjádřila pochybnosti o přiměřenosti několika opatření týkajících se odměny (včetně půjček na náklady na dobu odstávky a minimální platby na provozní náklady a kapitál). Komise se domnívá, že tato opatření jsou kombinována s rozdílovou smlouvou a mají ze své podstaty dosáhnout cílové míry návratnosti ve výši 7 %, což lze posoudit pouze ve vztahu k opatřením samotným a ke snížení rizik, které umožňují. Komise se proto domnívala, že v době rozhodnutí o zahájení řízení nemohla abstraktně posoudit přiměřenost této cílové míry návratnosti, a dospěla k závěru, že posouzení přiměřenosti může následovat až po posouzení vhodnosti opatření. Kromě toho měla Komise pochybnosti ohledně stanovení výše paušální platby ve výši 15 miliard EUR za převod závazků týkajících se jaderného odpadu a vyhořelého paliva (zejména ohledně použité diskontní sazby a výše rizikové prémie) a rovněž ohledně výše dodatečných závazků vyřazení z provozu v důsledku projektu dlouhodobého provozu (která v době rozhodnutí o zahájení řízení nebyla dosud známa).

(238)

V neposlední řadě Komise měla pochybnosti o tom, zda nevhodný návrh rozdílové smlouvy a kumulace všech opatření finanční podpory nemohou vést k nepřiměřenému narušení trhu. Komise navíc potřebovala další záruky ohledně totožnosti a nezávislosti subjektu, který na trhu prodává produkci bloků v dlouhodobém provozu podle dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií.

(239)

Belgie zaslala svou odpověď na rozhodnutí o zahájení řízení dne 22. srpna 2024. Belgie ve svém podání předložila další nezávislé analýzy vypracované společností Compass Lexecon týkající se návrhu rozdílové smlouvy, půjček na náklady na dobu odstávky a minimální platby na provozní náklady a kapitál (předložené dne 22. srpna) a rovněž stropu pro odpad (předložené dne 30. srpna 2024), a to v reakci na pochybnosti Komise uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení ohledně jejich nezbytnosti, vhodnosti a přiměřenosti balíčku opatření finanční podpory (složka 1 opatření podpory), ohledně přiměřenosti dohody o odpadech (složka 2 opatření podpory), ohledně souladu návrhu rozdílové smlouvy s právem Unie a ohledně možného nepřiměřeného narušení hospodářské soutěže a obchodu.

(240)

Odpověď Belgie na rozhodnutí o zahájení řízení se zabývá původním opatřením (projekt dlouhodobého provozu) popsaným v rozhodnutí o zahájení řízení. Stávající opatření obsahuje změny (zavedené s cílem řešit pochybnosti, které Komise vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení) oproti původnímu opatření a je podrobně popsáno v oddíle 3 tohoto rozhodnutí.

(241)

Argumenty předložené Belgií jsou podrobněji popsány níže.

(242)

Belgie souhlasila s Komisí, že zásadní význam pro návrh podpůrných mechanismů má podpora pobídek v souladu s trhem a minimalizace možných nepřiměřených narušení.

(243)

Podle Belgie, která se opírá o nezávislou dodatečnou ekonomickou analýzou vypracovanou společností Compass Lexecon (111), určují proveditelnost a vhodnost návrhu rozdílové smlouvy technická, regulační a ekonomická omezení bloků v dlouhodobém provozu (viz také oddíl 2.1). Belgie zejména tvrdila, že poskytování ekonomických pobídek provozovateli jaderných zařízení k tomu, aby reagoval na tržní podmínky v situacích, kdy je jeho schopnost reagovat omezena, může vést k neoptimálnímu rozdělení rizik a zvýšit nejistotu budoucích příjmů bez možnosti jejího zmírnění. Vyšší rizika pro příjemce, na která nelze reagovat prostřednictvím provozních poplatků, se proto mohou projevit v podobě zhoršeného profilu rizik a návratnosti investice a ekonomické nerovnováhy systému (např. požadavek na vyšší cílovou vnitřní míru návratnosti). Výsledný očekávaný dopad na náklady na podporu je proto třeba vyvážit s náklady protistrany dohody o odměně, která toto riziko přímo nese.

(244)

Belgie dále tvrdí, že obchodní provoz bloků v dlouhodobém provozu a související rozhodnutí o podávání nabídek jsou ekonomickým měřítkem pro návrh rozdílové smlouvy, který podporuje chování v souladu s trhem.

(245)

V tomto případě Belgie připomíná, že různá technická a provozní omezení výrazně omezují prostor pro úpravu plánu údržby a provádění modulací, a tím i potenciál pro vytváření hodnot spojený se zvýšením ekonomickým pobídek:

(246)

Belgie tvrdila, že vzhledem k provozním a bezpečnostním omezením bloků v dlouhodobém provozu by některé jiné návrhy rozdílové smlouvy, které jsou podrobně popsány níže, nevedly k rozdělení rizika a nemotivovaly k chování v souladu s trhem způsobem, který je účinnější než v případě předloženého návrhu. Belgie zejména uvedla, že v některých případech může použití dlouhodobých referenčních cen a referenčního množství podpořit účinná rozhodnutí o nasazení nebo provozu vzhledem k tomu, že odděluje platby na základě rozdílové smlouvy od získané tržní ceny. To však v daném případě nemusí být vhodné vzhledem k provozním omezením bloků v dlouhodobém provozu a jedinečnému modelu dostupnosti v období činností souvisejících s dlouhodobým provozem, jak je vysvětleno níže:

(247)

Podle Belgie se zvolený návrh rozdílové smlouvy v kombinaci s jejími konkrétními ujednáními (úprava o riziko tržních cen a ujednání o modulaci) zaměřil na vyvážení expozice vůči tržnímu riziku s provozními pobídkami na podporu investic i krátkodobé efektivity trhu. Návrh podporuje včasnou reakci na tržní signály, aniž by způsoboval zbytečnou složitost, a je v souladu s technickými a regulačními omezeními bloků v dlouhodobém provozu. Belgie v této souvislosti odkazuje na:

(248)

Z výše uvedených důvodů dospěla Belgie k závěru, že obavy Komise ohledně vhodnosti návrhu rozdílové smlouvy v rozhodnutí o zahájení řízení jsou neopodstatněné.

(249)

Během formálního šetření se však Belgie rozhodla pozměnit návrh rozdílové smlouvy a mechanismus úpravy o riziko tržních cen s cílem posílit pobídky v souladu s trhem a zohlednit vývoj na trhu.

(250)

Společnost Electrabel a belgický stát plánují vytvoření společného podniku s účastí 50/50, který bude mít v držbě příslušná aktiva umožňující pokračující provoz bloků v dlouhodobém provozu.

(251)

Belgie uvedla, že tento přístup umožňuje belgickému státu společně ovládat projektovou společnost, neboť oba akcionáři vstupují do společného podniku za stejných podmínek a se stejnou mírou rizika (odpovídající riziku a financování běžných akcionářů) a odměn (zejména dividend). Zároveň umožní belgickému státu, aby si zachoval určitou míru vlastnictví kritické infrastruktury.

(252)

Belgie vysvětlila, že pokud příjmy podniku BE-NUC nebudou postačovat k pokrytí nákladů potřebných na provoz bloků v dlouhodobém provozu (náklady na dohodu o provozování a údržbě a další kapitálové výdaje na provoz, palivo a údržbu), je belgický stát jako protistrana dohody o odměně povinen uhradit podniku BE-NUC (a společnosti Luminus) chybějící částku. Podnik BE-NUC v této souvislosti předloží roční zprávu o sesouhlasení. Tato minimální platba na provozní náklady má zajistit dostatek hotovosti na pokrytí těchto nákladů s cílem zabezpečit dlouhodobou životaschopnost a platební schopnost podniku BE-NUC. Protistrana dohody o odměně navíc provede platbu na kapitál, která se skládá z ochrany nákladů ve výši 50 %, pokud jde o investovaný kapitál ve vztahu k amortizovaným kapitálovým nákladům na prodloužení životnosti bloků v dlouhodobém provozu. Minimální platba na provozní náklady a minimální platba na kapitál se označují jako minimální platba na provozní náklady a kapitál a použijí se od data opětovného spuštění dlouhodobého provozu.

(253)

Belgie vysvětlila, že s účinností od 1. července 2025 poskytne podniku BE-NUC i společnosti Luminus rovněž nástroje čerpání za účelem financování nákladů na provoz a údržbu vzniklých během určitých období odstávky podle bodu 3.2(A) („Obstarání půjček na náklady na dobu odstavení“) dohody o odměně. Belgický stát konkrétně poskytne podniku BE-NUC a společnosti Luminus namísto dalšího kapitálu půjčky na náklady na dobu odstávky se zastropovanou úrokovou sazbou, splatné podle stanoveného splátkového kalendáře, které budou poskytnuty ve dvou tranších:

(254)

Belgie vysvětlila, že minimální provozní náklady a kapitálová platba se zaměřuje na rizika s velkým dopadem, která vedou ke ztrátám během provozní fáze. Spolu s půjčkami na náklady na dobu odstávky ve fázi před opětovným spuštěním jsou tato opatření zásadní pro zajištění, aby projekt vytvářel dostatečné peněžní toky na provedení úhrady provozovateli jaderných zařízení a zachování dlouhodobé provozní životaschopnosti. Belgie tvrdí, že bez těchto opatření by jaderné elektrárně v případě dlouhodobých odstávek nebo regulačních (politických) změn, které vedou k nedostupnosti, hrozil úpadek.

(255)

Aby Belgie tato tvrzení dále doložila, předložila následující připomínky podpořené nezávislou analýzou vypracovanou společností Compass Lexecon (112):

(256)

Belgie tudíž dospěla k závěru, že minimální platba na provozní náklady a kapitál a půjčky na náklady na dobu odstávky jsou vhodné a přiměřené:

(257)

V návaznosti na formální vyšetřovací řízení se Belgie rozhodla zavést strop pro potenciální úhrady minimální platby na provozní náklady a kapitál ve výši maximálně 2 miliardy EUR tím, že uplatnila své právo na ukončení podle dohody o odměně, s výjimkou případů, kdy analýza provedená belgickým státem prokáže, že by takové ukončení smlouvy mohlo nepříznivě ovlivnit bezpečnost dodávek v Belgii a/nebo že by ukončení smlouvy nebylo z finančního hlediska vhodné. Viz podrobnější údaje v oddíle 3.3.1.3.3.

(258)

Podle Belgie se belgický stát a společnost Electrabel jako akcionáři zavazují financovat svůj poměrný podíl na požadavcích na financování podniku BE-NUC nebo na neočekávaných výpadcích financování (pokud se jedná o náklady a výdaje, které nejsou financovány z jiných mechanismů, jako jsou příjmy podniku BE-NUC, rozdílové platby ve prospěch podniku BE-NUC v rámci dohody o odměně, půjčka na náklady na dobu odstávky atd., které zajišťují, že náklady nejsou pokryty dvakrát).

(259)

Belgie vysvětlila, že společnost Electrabel a belgický stát uzavřely s podnikem BE-NUC individuální, zcela stejné dohody týkající se akcionářských půjček. Úrokové sazby nebyly pevně stanoveny, dohody o akcionářských půjčkách však stanoví, že úroková sazba každé akcionářské půjčky bude odpovídat obvyklé úrokové sazbě stanovené představenstvem podniku BE-NUC v souladu s dohodou akcionářů podle převládajících tržních sazeb a srovnatelného dluhového financování třetích stran, které může být v daném okamžiku k dispozici. Podmínky splácení částek a úrokových sazeb jsou stejné.

(260)

Belgie vysvětlila, že nástroj pro poskytnutí provozního kapitálu slouží k financování potřeby provozního kapitálu plynoucí z činnosti bloků v dlouhodobém provozu. Podnik BE-NUC bude moci čerpat prostředky z nástroje pro poskytnutí provozního kapitálu v případě, že rozdíl mezi jejími peněžními příjmy a peněžními výdaji bude menší než odhadované provozní výdaje na nadcházející výdajové období stanovené v dohodě o odměně. Částka nástroje pro poskytnutí provozního kapitálu se bude přinejmenším rovnat průměrné celkové odhadované částce provozních výdajů na období tří měsíců. Belgie objasnila, že nástroj pro poskytnutí provozního kapitálu v podstatě slouží jako překlenovací prostředek pro přechod na roční minimální platbu na provozní náklady a kapitál v průběhu roku a funguje jako revolvingový úvěr, který by byl v případě čerpání každoročně splácen z minimální platby na provozní náklady a kapitál provedené belgickým státem.

(261)

Belgie upřesnila, že společnost Electrabel navrhne metodiku pro akcionářskou půjčku společnosti Electrabel, popsanou v souboru podmínek, která bude sdělena představenstvu podniku BE-NUC a následně znovu použita pro účely belgické státní půjčky a také nástroje pro poskytnutí provozního kapitálu. Podmínky splácení částek a úrokových sazeb jsou stejné. Belgie uvedla, že o metodice se stále jedná a že bude sdělena později.

(262)

Pokud jde o nákup služeb energetického manažera v rámci dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií, Belgie uvedla, že nákup těchto služeb probíhá prostřednictvím konkurenčního, transparentního a nediskriminačního nabídkového řízení bez podmínek. Zakázka týkající se dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií bude konkrétně zadána v rámci vyjednávacího řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži (článek 120 belgického zákona o zadávání veřejných zakázek ze dne 17. června 2016), což je v odvětví veřejných služeb standardní postup. Belgie proto dospěla k závěru, že dohoda o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií nezvýhodňuje energetického manažera (partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií) a že partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií nevyužívá státní podporu.

(263)

Belgie uvedla, že ačkoli uplatňování směrnic o zadávání veřejných zakázek již poskytuje celou řadu záruk, vzhledem k významu nabízených služeb a citlivosti z hlediska hospodářské soutěže byla zavedena dodatečná ustanovení a záruky, aby se zajistilo, že v nabídkovém řízení bude dostatečná hospodářská soutěž.

(264)

Belgie konkrétně vysvětlila, že před vypracováním zadávací dokumentace byla zveřejněna žádost o informace, pokud jde o dohodu o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií, s cílem získat stanoviska od tržních subjektů, což zahrnovalo velké množství témat souvisejících s obsahem dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií. Nabídkové řízení navíc ukládá zvláštní kritéria výběru, která zajišťují, že kvalifikovaní/vybraní účastníci jsou s ohledem na důležitost a citlivost nabízené služby vhodní pro daný účel. Další informace o nabídkovém řízení a kritériích výběru jsou uvedeny v oddíle 3.3.1.5.1.

(265)

Jak je uvedeno v oddíle 3.3.1.5.2, Belgie se po formálním vyšetřovacím řízení rozhodla udělit rozhodovací pravomoc týkající se ekonomických modulací partnerovi dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií a nahradit pevnou odměnu partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií kombinací pevného a pohyblivého poplatku, a poskytla tak silnější pobídky k modulaci podle tržních signálů a zároveň zohlednila technická omezení (a potenciální rizika automatického odstavení) bloků v dlouhodobém provozu.

(266)

Belgie uvedla, že se počítá se zvláštními opatřeními týkajícími se případné účasti GEMS, která je obchodním subjektem společnosti Engie (obchodní jednotka skupiny Engie, která je z hlediska řízení nezávislá na obchodní jednotce Nuclear), v nabídkovém řízení.

(267)

Belgie dále upřesnila, že jsou a budou přijata a zavedena dostatečná opatření k účinnému odhalení a předcházení případným střetům zájmů. Tato opatření lze shrnout takto:

(268)

Belgie rovněž upřesnila, že pokud nebude včas uzavřena dohoda o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií, bude GEMS pro zajištění kontinuity dočasně poskytovat služby na základě dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií. Belgie tvrdila, že toto ujednání je nezbytné a přiměřené k zajištění kontinuity veřejné služby (prodeje elektřiny vyrobené bloky v dlouhodobém provozu), ale je přísně omezeno z hlediska času a na nezbytné minimum.

(269)

Belgie dospěla k závěru, že nabídkové řízení týkající se dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií vylučuje jakoukoli možnou státní podporu vzhledem k tomu, že: i) belgický stát zajistí, aby podnik BE-NUC důsledně dodržoval právní předpisy a zásady pro zadávání veřejných zakázek, a ii) rozsáhlý konzultační proces před zahájením samotného nabídkového řízení poskytuje další záruky, které zajistí, že nákup služeb proběhne prostřednictvím konkurenčního, transparentního a nediskriminačního nabídkového řízení bez podmínek.

(270)

Belgie navíc dospěla k závěru, že je vyloučeno jakékoli riziko uzavření trhu a dalších možných protisoutěžních praktik ze strany společnosti Engie a že byla přijata veškerá opatření a záruky, které zajistí, aby byl ustanoven nezávislý partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií. GEMS by tyto služby poskytovala dočasně pouze jako nouzové řešení, což je nezbytné a přiměřené pro zajištění kontinuity veřejné služby.

(271)

Belgie upřesnila, že závazky vyřazení z provozu a demontáže vyplývající z projektu dlouhodobého provozu (dále jen „dyssynergie“), pokud je společnost Electrabel prokáže, budou uhrazeny belgickým státem formou jednorázové (úplné a konečné) paušální platby ke dni uzavření transakce. Belgie vysvětlila, že prováděcí dohoda stanoví, že belgický stát a společnost Electrabel by se měly na částce dohodnout ve stanovené lhůtě, a pokud tak neučiní, bude záležitost předložena k rozhodnutí agentuře CPN/CNV.

(272)

Belgie připomněla, že vzhledem k tomu, že v době vydání rozhodnutí o zahájení řízení byla tato otázka projednávána na úrovni agentury CPN/CNV, nebyla v rozhodnutí o zahájení řízení posouzena její přiměřenost.

(273)

Belgie vysvětlila, že belgický stát a společnost Electrabel se na částce ve stanovené lhůtě nedohodly, a proto byla záležitost předložena k rozhodnutí agentuře CPN/CNV. Belgie upřesnila, že:

(274)

Belgie proto dospěla k závěru, že částka za převod dodatečných závazků vyřazení z provozu vyplývajících z projektu dlouhodobého provozu, kterou uvedla agentura CPN/CNV ve svém stanovisku ze dne 24. června 2024, je přiměřená.

(275)

Belgie mimoto předložila dne 30. srpna 2024 další nezávislou analýzu společnosti Compass Lexecon, která obsahovala ekonomickou analýzu navrhovaného stropu pro odpady, včetně analýzy diskontní sazby ve výši 3 % a dalšího vysvětlení toho, jak jsou dodatečná rizika zjištěná agenturou CPN/CNV již pokryta rizikovou prémií vypočtenou belgickým státem, nebo jak je omezena jejich pravděpodobnost/dopad.

(276)

Belgie uvedla, že obavy Komise týkající se diskontní sazby vycházejí z analýzy agentury CPN/CNV obsažené v jejím stanovisku ze dne 7. března 2023 pro ministra energetiky (113), v níž se agentura CPN/CNV domnívá, že diskontní sazba, která by měla být použita pro výdaje na vyhořelé palivo, se musí postupně přibližovat dlouhodobé bezrizikové míře návratnosti (vypočtené ve výši 2,17 %), a navrhuje použití dvoufázové diskontní sazby (3,17 % pro období prvních třiceti let a 2,17 % po uplynutí prvního období třiceti let).

(277)

Belgie odkázala na nezávislou analýzu vypracovanou společností Compass Lexecon (114), která prokázala, že diskontní sazba ve výši 3 % zvolená belgickým státem je přiměřená, na základě: i) ekonomické analýzy doporučeného přístupu agentury CPN/CNV, ii) dalších relevantních přístupů a iii) v německém případě precedenční povahy ve věci SA.45296.

(278)

Belgie uvedla, že obavy Komise týkající se rizik zvažovaných v dohodě o zastropování odpadu vycházejí rovněž ze stanoviska agentury CPN/CNV pro ministra energetiky (viz poznámka pod čarou 113), v němž se uvádí, že je třeba posoudit tři rizika:

(279)

Nezávislá analýza provedená společností Compass Lexecon ukázala, že tato rizika byla vzata v potaz, a prokázala, že přístup belgického státu je obezřetný a zahrnuje dostatečné rezervy na nepředvídané události k pokrytí těchto rizik.

(280)

Tato analýza byla doplněna odpovědí na otázku 5.4 v žádosti o informace ze dne 1. října 2024. Belgie uvedla, že v praxi by portfolio podniku Hedera mělo být navrženo tak, aby bylo schopno čelit všem možným hospodářským scénářům pro dané období, zejména pokud jde o úroveň inflace. Cílem podniku Hedera je dosáhnout reálného výnosu ve výši 1 % (tj. 1 % nad úrovní inflace). Za tímto účelem podnik Hedera vypracuje strategii, která zohlední riziko, že takového výnosu nemusí být za určitých hospodářských režimů (například v případě déletrvajícího období vysoké inflace) dosaženo s portfoliem složeným pouze z dluhopisů. Podnik Hedera se proto zaměří na dynamické řízení aktiv a pasiv založené na diverzifikovaném portfoliu, které zahrnuje aktiva umožňující fondu, aby se zajistil proti inflaci. Podnik Hedera by například mohl sestavit portfolio založené mimo jiné na dluhopisech a dluhových nástrojích, akciích, nemovitostech a derivátech s dlouhodobým cílem dosáhnout reálného výnosu 1 %, a zároveň tak minimalizovat riziko volatility. V neposlední řadě je třeba uvést, že podnik Hedera omezí svou expozici na belgické akcie, dluhopisy a nemovitosti. To má zajistit diverzifikaci a dostatečné oddělení fondu od belgického hospodářství.

(281)

Belgie uvedla, že různé složky a dílčí opatření projektu dlouhodobého provozu byly součástí žádostí společnosti Engie o souhlas s prodloužením životnosti a všechny byly zahrnuty do globálních transakčních dokumentů podepsaných dne 13. prosince 2023. Belgie však také konstatovala, že jednotlivé složky projektu dlouhodobého provozu se v řadě prvků liší a vzájemně se doplňují, což omezuje výskyt případných kumulativních účinků.

(282)

Belgie odkázala na judikaturu, která se zabývá následujícími tématy pro posouzení po sobě jdoucích opatření, mimo jiné:

(283)

Belgie uvedla, že předmět a povaha tří složek projektu dlouhodobého provozu jsou ze své podstaty odlišné, a poznamenala, že Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení výslovně nezohlednila rozdílnost nebo podobnost předmětu a povahy složek 1, 2 a 3. V tomto ohledu Belgie uvedla následující:

(284)

Belgie uvedla, že celkový účel těchto tří složek souvisí s prodloužením životnosti bloků v dlouhodobém provozu. Belgie však uvedla, že relevantním prvkem posouzení je individuálně konkrétní účel každé složky:

(285)

Belgie rovněž uvedla, že složky 1, 2 a 3 mají různé přímé příjemce. Belgie uznala, že identifikace příjemců jednotlivých opatření je důležitým bodem při posuzování existence kumulativních účinků. V tomto ohledu belgický stát předložil následující připomínky:

(286)

Složky 1, 2 a 3 se významně liší, pokud jde o předmět a povahu, účel a příjemce, byly uzavřeny současně a jejich celkovým účelem je prodloužení životnosti bloků v dlouhodobém provozu. Jak je uvedeno výše, každá složka odpovídá konkrétnímu účelu, a tedy se vzájemně doplňují, což omezuje případné vznikající kumulativní účinky.

(287)

Pokud jde o potenciálně změněný rizikový profil společnosti Electrabel díky složkám 2 a 3, tato opatření mohou skutečně přinést společnosti Electrabel jakožto provozovateli jaderných zařízení prospěch a následně celkově zlepšit její rizikový profil. Složky 2 a 3 nemění rizikový profil podniku BE-NUC, který je hlavním příjemcem složky 1. Jak bylo posouzeno v nezávislé analýze provedené společností Compass Lexecon, rizikový profil podniku BE-NUC vzhledem ke specifickým rizikům ovlivňujícím projekt a rozdělení rizik mezi podniky BEGOV a BE-NUC představují relevantní faktor pro posouzení přiměřenosti složky 1.

(288)

Společnost Engie podala své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dne 9. září 2024. Společnost Engie ve svém podání předkládá důkazy a analýzu na podporu svého tvrzení, že pochybnosti, které Komise vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení, nejsou opodstatněné. Odpověď společnosti Engie na rozhodnutí o zahájení řízení se zabývá původním opatřením popsaným v rozhodnutí o zahájení řízení. Stávající opatření obsahuje změny (zavedené s cílem řešit pochybnosti, které Komise vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení) oproti původnímu opatření a je podrobně popsáno v oddíle 3 tohoto rozhodnutí. Postoj společnosti Engie je v souladu s postojem belgických orgánů.

(289)

Společnost Engie tvrdila, že projekt dlouhodobého provozu je všeobecnou dohodou a výsledkem rozsáhlých a trvalých jednání s belgickou vládou, přičemž hlavní zásadou je zachovat závazek vůči Belgii a nadále přispívat k zabezpečení dodávek v zemi přijetím žádosti Belgie o prodloužení životnosti dvou jaderných reaktorů, čímž změní svou veřejnou strategii ukončit po roce 2025 v Belgii provoz jaderných zařízení (viz 23. bod odůvodnění). Společnost Engie dále uvedla, že projekt dlouhodobého provozu má pozitivní účinky na vnitřní trh, a to z následujících důvodů:

(290)

Společnost Engie rovněž tvrdila, že mezi projektem dlouhodobého provozu (prodloužení životnosti jaderných reaktorů Doel 4 a Tihange 3) a prodloužením životnosti jaderných zařízení Doel 1, Doel 2 a Tihange 1 v roce 2015 (dále jen „stávající dlouhodobý provoz“) existuje několik rozdílů:

(291)

Společnost Engie uvedla, že všechny tyto faktory vedly společnost Engie a belgický stát k uzavření komplexní dohody, která stanoví jak požadované prodloužení životnosti (s podmínkou zmírnění rizikové expozice společnosti Engie), tak nakládání s převedeným vyhořelým palivem a jaderným odpadem, a domnívá se, že stávající dlouhodobý provoz není relevantním odkazem pro posouzení nezbytnosti a vhodnosti různých opatření tohoto projektu dlouhodobého provozu.

(292)

Hlavní argumenty společnosti Engie týkající se pochybností Komise uvedených v rozhodnutí o zahájení řízení jsou podrobněji popsány níže.

(293)

Komise se domnívá, že všechny tři složky opatření lze posuzovat jako součást jediného zásahu belgického státu, neboť se všechny vztahují ke stejné události, tj. k prodloužení životnosti bloků v dlouhodobém provozu.

(294)

Společnost Engie uvedla, že nemá námitky proti hodnocení jako jediný zásah, pokud to odpovídá kritériím stanoveným v judikatuře Soudního dvora Evropské unie (119). Společnost Engie zejména souhlasila s názorem Komise uvedeným v 208. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, že všechny tři složky opatření jsou na sobě závislé a přispívají k plnění dohody o prodloužení životnosti, což umožňuje, aby byly považovány za jediný zásah. Společnost Engie uznala, že měla předpoklady, pokud jde o její rizikovost a nakládání s vyhořelým palivem a jaderným odpadem, což vedlo ke všeobecné a komplexní dohodě, která jde nad rámec pouhého zavedení mechanismu odměňování za prodloužený provoz jaderných bloků. Společnost Engie, aniž by zpochybnila toto navrhované hodnocení jako jediný zásah, poukázala na to, že některá dílčí opatření projektu dlouhodobého provozu nepředstavují státní podporu, neboť neposkytují selektivní výhodu společnosti Electrabel, a to zejména:

(295)

Společnost Engie zdůraznila, že motivační účinek, který Komise ve svém posouzení v 229. a 239. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení považovala za pravděpodobný, není hypotetický, ale že není pochyb o tom, že by společnost Electrabel bez projektu dlouhodobého provozu, včetně jeho tří složek, nepokračovala v provozu bloků v dlouhodobém provozu. Společnost Engie v této souvislosti uvedla, že:

(296)

Společnost Engie dále zdůraznila, že pobídka pro společnost Electrabel k dalšímu provozování bloků v dlouhodobém provozu vyplývá z celého balíčku podpůrných opatření poskytovaných v rámci projektu dlouhodobého provozu, který byl pro tento účel vhodně nastaven. Dostatečné pobídky by nemohlo poskytnout žádné z dílčích opatření přijímaných izolovaně. Společnost Engie by k odmítnutí pokračovat v projektu dlouhodobého provozu vedlo rovněž odstranění jakéhokoli prvku balíčku. Společnost Engie proto dospěla k závěru, že opatření uvedená v 235. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení by neměla být považována za opatření, která jednotlivě poskytují zvláštní (nebo další) pobídku, ale měla by být posuzována jako celek.

(297)

Společnost Engie se domnívala, že k dosažení cílů projektu dlouhodobého provozu, tj. včasného opětovného spuštění bloků v dlouhodobém provozu do listopadu 2025, je nezbytné vytvoření společné struktury, v níž má belgický stát 50% podíl. Společnost Engie uvedla, že před přijetím dohody o projektu dlouhodobého provozu požádala belgický stát o mechanismus sdílení rizik v poměru 50/50.

(298)

Podle společnosti Engie bylo pro tento účel nevhodné, aby byly zavedeny pouze mechanismy odměňování, a to z několika důvodů: i) dohoda o společném podniku nechává nést společnost Engie zbytková rizika, ii) bez společného podniku by společnost Engie musela dočasně nést 100 % ztrát do doby, než by došlo k náhradě škody / kompenzaci, kterou jinak stanoví dohody, a iii) společnost Engie byla v procesu omezování své výroby jaderné energie a nechtěla sama investovat požadované kapitálové výdaje v částce více než [2–2,5] miliardy EUR do projektu dlouhodobého provozu a sama nést všechny potenciální ztráty v důsledku neočekávaných nedostupností a překročení nákladů.

(299)

Společnost Engie dále tvrdila, že díky finanční účasti belgického státu na ziscích a ztrátách plynoucích z bloků v dlouhodobém provozu (zejména na dividendách) společnost Engie předpokládala, že belgický stát bude dále motivován k tomu, aby zohlednil bloky v dlouhodobém provozu ve svých budoucích politických rozhodnutích. Společnost Engie proto dospěla k závěru, že vytvoření společné struktury je v souladu se zájmy belgického státu a společnosti Engie.

(300)

Společnost Engie rovněž uvedla, že společný podnik je vhodný a přiměřený, jelikož společnost Engie, která je soukromým provozovatelem, bude schopna kompenzovat případné riziko, že bude belgický stát prostřednictvím společné kontroly nad strategickými rozhodnutími týkajícími se podniku BE-NUC jednat nestranně, a belgický stát a společnost Engie budou vykonávat svá práva při správě a řízení podniku BE-NUC za rovných podmínek.

(301)

Pokud jde o potřebu rozdílové smlouvy, společnost Engie uvedla, že vzhledem k selhání trhu souvisejícímu s jaderným průmyslem a vysoké volatilitě trhu s elektřinou v nadcházejících letech je projekt dlouhodobého provozu vystaven značnému riziku mezery ve financování, a proto je rozdílová smlouva nezbytným nástrojem k dosažení cíle společného zájmu. Společnost Engie rovněž poukázala na krátkou dobu trvání prodloužení životnosti (10 let) ve srovnání s průměrnými investicemi v jaderném odvětví, na značné náklady a na skutečnost, že bloky v dlouhodobém provozu nebudou během prvních tří let fungovat na plný výkon, jelikož budou současně dokončovány činnosti související s dlouhodobým provozem.

(302)

Společnost Engie uvedla, že návrh rozdílové smlouvy a úprava o riziko tržních cen jsou vhodné a přiměřené k tomu, aby nadále motivovaly bloky v dlouhodobém provozu k účinnému reagování na tržní signály. V tomto ohledu se společnost Engie odvolává na tytéž argumenty belgického státu týkající se technických, regulačních a ekonomických omezení bloků v dlouhodobém provozu (viz oddíl 2.1). Společnost Engie tvrdila, že v případě neexistence rozdílové smlouvy a s jaderným parkem pěti reaktorů umožňujícím strategii větší diverzifikace by měla i dnes velmi omezenou flexibilitu k přizpůsobení výroby jaderné elektřiny v reakci na krátkodobé a střednědobé tržní signály. Podle společnosti Engie byla v rámci tohoto omezeného manévrovacího prostoru rozdílová smlouva navržena tak, aby plně motivovala podnik BE-NUC k tomu, aby reagoval na cenové signály v rozsahu, v jakém je to technicky proveditelné.

(303)

V neposlední řadě, pokud jde o parametry návrhu rozdílové smlouvy, společnost Engie uvedla, že cena na denním trhu je vhodnou tržní referenční cenou.

(304)

Společnost Engie zdůraznila, že potřeba minimální platby na provozní náklady a kapitál a půjček na náklady na dobu odstávky souvisí především s konkrétním kontextem projektu dlouhodobého provozu, který byl důsledkem: i) pozdního rozhodnutí o prodloužení životnosti jaderných reaktorů Doel 4 a Tihange 3 a omezeného času na přípravu a realizaci nezbytných činností souvisejících s dlouhodobým provozem, ii) stárnutí aktiv a zvýšeného systémového rizika v důsledku existence dvou bloků se stejnou technologií, iii) současného opětovného spuštění a provozu bloků v dlouhodobém provozu prvních tří let a iv) vyrovnaných nákladů na elektřinu v případě prodloužení životnosti jaderných bloků, které jsou více zatíženy provozními a administrativními náklady než jaderná aktiva „na zelené louce“.

(305)

Společnost Engie dále uvedla, že minimální platba na provozní náklady a kapitál a půjčky na náklady na dobu odstávky jsou nezbytně nutné vzhledem k tomu, že: i) platby, které má belgický stát podle dohody o odměně hradit, nepokrývají významné události nedostupnosti způsobené technickými problémy nebo vyvolanými mezinárodními regulačními opatřeními či jadernými haváriemi; ii) na rozdíl od tvrzení v 269. bodě odůvodnění písm. b) rozhodnutí o zahájení řízení nejsou tyto neočekávané události „extrémními scénáři s nízkou pravděpodobností“, ale je pravděpodobné, že nastanou v příštích deseti letech, a iii) vztahují se pouze na události od určité prahové hodnoty.

(306)

Společnost Engie uvedla, že minimální platba na provozní náklady a kapitál není neomezenou dotací (na rozdíl od toho, co Komise naznačovala v rozhodnutí o zahájení řízení), a to s ohledem na práva protistrany dohody o odměně na ukončení stanovená v dohodě o odměně, která by umožnila omezit její expozici.

(307)

Společnost Engie uvedla, že princip prodloužení půjček na náklady na dobu odstávky tak, aby pokrývaly část nákladů po datu opětovného spuštění, byl belgickým státem schválen v důsledku posunutí data opětovného spuštění bloků v dlouhodobém provozu (z roku 2026 na rok 2025) na její žádost, z čehož plyne, že činnosti související s dlouhodobým provozem musí být provedeny během provozu bloků, což povede k nižším příjmům během prvních tří let provozu. Řídila se klíčovou zásadou dohodnutou mezi společností Engie a belgickým státem, že akcionáři nesou veškeré náklady vyplývající z prodloužení dlouhodobého provozu, zatímco podnik BE-NUC financuje náklady na provoz a údržbu ze svých vlastních příjmů.

(308)

Pokud jde o přiměřenost finančních mechanismů poskytovaných v rámci projektu dlouhodobého provozu, společnost Engie tvrdila, že tyto mechanismy nechrání podnik BE-NUC před žádným provozním rizikem, jak naznačuje Komise v rozhodnutí o zahájení řízení. Podnik BE-NUC je mimo jiné částečně vystaven riziku dostupnosti po celou dobu prodloužení životnosti bloků v dlouhodobém provozu a také překročení provozních nákladů po datu úpravy podle skutečnosti, což může zabránit tomu, aby vytvářel peněžní hotovost, a negativně ovlivnit míru návratnosti podniku BE-NUC. Tyto náklady se týkají mimo jiné zvýšení nákladů na zaměstnance (programy udržení zaměstnanců a dodatečné náklady na nábor / odbornou přípravu pro účely pokračujícího provozu), nákladů na provoz a údržbu (zvýšení cen materiálu, nedostatek základních náhradních dílů a součástí v dodavatelském řetězci, požadavky agentury ANFC/FANC (všechny změny projektu podléhají před schválením rozsáhlému přezkumu a vznesení námitek ze strany agentury AFCN/FANC), neplánované vážné poruchy zařízení před opětovným spuštěním atd.) a nákladů na pohonné hmoty (smlouvy jsou částečně provázány s vývojem trhu).

(309)

Společnost Engie dále tvrdila, že společnost Electrabel má jako provozovatel bloků v dlouhodobém provozu silnou motivaci maximalizovat dostupnost bloků v dlouhodobém provozu za běžných provozních podmínek, aby se vyhnula placení smluvních pokut v případě, že dostupnost klesne v kterémkoli smluvním roce pod [90–100] %.

(310)

Společnost Engie předložila simulaci toho, jaký dopad mají události, na které by se nevztahovala minimální platba na provozní náklady a kapitál, na ziskovost dlouhodobého provozu, jimiž jsou: i) události snížené dostupnosti během fáze provozu sloužící pro ilustraci (zvýšená míra nucených odstávek) a ii) zvýšení některých provozních nákladů po datu úpravy podle skutečnosti v důsledku nepředvídaných nákladů a rovněž kombinace obou událostí. Tabulka 16 uvádí, že tyto události by mohly mít významný nepříznivý vliv na vnitřní míru výnosnosti podniku BE-NUC.

Tabulka 16

Dopad událostí, na které se nevztahuje minimální platba na provozní náklady a kapitál, na ziskovost dlouhodobého provozu (100 %)

(311)

Společnost Engie rovněž tvrdila, že úroková sazba půjček na náklady na dobu odstávky je přiměřená a vhodná, jak vyplývá z nezávislé analýzy (127). Společnost Engie dodala, že půjčky na náklady na dobu odstávky by měly být splaceny včetně úroků na konci období dlouhodobého provozu, pokud podnik BE-NUC vytvoří dostatečné peněžní prostředky.

(312)

Společnost Engie upřesnila, že úroková sazba akcionářských půjček a nástroje pro poskytnutí provozního kapitálu bude odpovídat obvyklé úrokové sazbě stanovené představenstvem podniku BE-NUC podle převládajících tržních sazeb a srovnatelného dluhového financování třetích stran, které může být v daném okamžiku k dispozici.

(313)

Společnost Engie rovněž upřesnila, že vypracovala soubor podmínek popisující metodiku, podle které se stanovují úrokové sazby. Společnost Engie objasnila, že tato metoda je v souladu s její politikou v oblasti převodních cen úvěrů a je v souladu se zásadou OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), která zajišťuje, aby úroková sazba byla stanovena na úrovni tržních cen (viz 63. bod odůvodnění).

(314)

Společnost Engie proto dospěla k závěru, že úroková sazba nástroje pro poskytnutí provozního kapitálu i akcionářských úvěrů je přiměřená.

(315)

Za prvé společnost Engie zdůraznila, že subjekt skupiny Engie (dále jen „GEMS“), který by mohl být vybrán jako partner dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií na základě nabídkového řízení nebo jako dočasné náhradní řešení, bude zcela nezávislý na obchodní jednotce Nuclear (Jádro). Společnost Engie upřesnila, že od ledna 2024 byla na jedné straně zavedena příslušná nabídková řízení a na straně druhé byly v rámci skupiny Engie zavedeny mechanismy ochrany, aby se zabránilo jakémukoli zapojení společnosti Electrabel do výběru partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií.

(316)

Za druhé společnost Engie uvedla, že neexistuje riziko uzavření trhu vyplývající z možnosti, že by byla GEMS vybrána v nabídkovém řízení týkajícím se dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií. Společnost Engie tvrdila, že GEMS bude jednat jako strana na základě přesného pověření stanoveného strategií nabídek a odchylek, od kterého se nesmí odchýlit, bude odměňována prostřednictvím poplatku a podnik BE-NUC zůstane vlastníkem elektřiny až do jejího prodeje. Jelikož odpovídající prodeje podniku ze strany podniku BE-NUC nelze přičítat GEMS / skupině Engie, nemohlo by dojít k posílení pozice společnosti Electrabel na belgickém trhu, pokud by GEMS byla jmenována partnerem dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií.

(317)

Za třetí, nabídkové řízení pro výběr partnera dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií splňuje požadavky na konkurenceschopnost, transparentnost a nediskriminační a bezpodmínečnou povahu stanovenou praxí Komise. Bylo zveřejněno na úrovni EU a stanoví kvalifikační kritéria (zejména pokud jde o finanční sílu a provozní zkušenosti uchazeče). Pokud by tedy byla GEMS vybrána v rámci nabídkového řízení, lze toto její jmenování partnerem dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií považovat za přiměřené. Společnost Engie rovněž tvrdila, že v případě, že by nabídkové řízení nebylo úspěšné a GEMS by byla jmenována partnerem dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií v rámci náhradního řešení, kritérium přiměřenosti by bylo přesto splněno: GEMS bude odměňována za tržních podmínek ve výši stanovené nezávislým znalcem v případě neshody mezi stranami tak, aby tato odměna nepřekračovala rámec toho, co je nezbytně nutné k dosažení účelu dohody o poskytování služeb v oblasti hospodaření s energií. Společnost Engie dále vysvětlila, že toto náhradní řešení bude pouze dočasné a belgický stát okamžitě započne organizovat nové nabídkové řízení.

(318)

Společnost Engie uvedla, že celková výše stropu pro odpad postačuje k pokrytí dalších rizik, která by nebyla vzata v úvahu při výpočtu základní částky. Společnost Engie dále poznamenává, že strop pro odpad je stanoven k tomu, aby na stát bylo přeneseno výrazně méně rizik, než tomu bylo v německém případě precedenční povahy, který potvrdila Komise. Společnost Engie předložila zejména tato tvrzení:

(319)

Společnost Engie proto dospěla k závěru, že částka zaplacená společností Electrabel v rámci dohody o odpadech dostatečně pokryje nejistoty, které převzala společnost BEGOV, a bude tedy přiměřená.

(320)

Pokud jde o závazky vyřazení z provozu, společnost Engie uvedla, že společnost Electrabel jakožto provozovatel sedmi belgických jaderných bloků bude i nadále odpovědná za své závazky vyřazení z provozu. Společnost Engie však potvrdila, že Belgie uhradí (zvýšené) náklady na vyřazení z provozu, které přímo vyplývají z projektu dlouhodobého provozu, formou jednorázové (úplné a konečné) paušální platby ve prospěch společnosti Electrabel.

(321)

Společnost Engie odkázala na stanovisko agentury CPN/CNV týkající se závazků vyřazení z provozu a demontáže v souvislosti s dlouhodobým provozem, v němž dospěla k závěru, že dopad dlouhodobého provozu na náklady na vyřazení z provozu (v jednodenních nákladech) představuje zvýšení nákladů na vyřazení z provozu (dyssynergie) ve výši [100–500] milionů EUR (v hodnotách pro rok 2021), resp. v aktualizované výši [100–500] milionů EUR (v hodnotách pro rok 2023). Společnost Engie proto dospěla k závěru, že částka za převod dodatečných závazků vyřazení z provozu vyplývajících z dlouhodobého provozu, kterou určila agentura CPN/CNV, je přiměřená.