Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Estonska na rok 2013 a stanovisko Rady k programu stability Estonska na období 2012–2017 /* COM/2013/0356 final - 2013/ () */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Estonska na rok
2013
a stanovisko Rady k programu stability Estonska na období 2012–2017 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik[1],
a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise[2], s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[3], s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro
zaměstnanost, po konzultaci s Hospodářským a
finančním výborem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 26. března 2010
schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a
zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci
hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti,
v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský
potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost. (2) Dne 13. července 2010
přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních
směrech hospodářských politik členských států a Unie (na
období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních
směrech politik zaměstnanosti členských států[4], které společně
tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány,
aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních
politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3) Dne 29. června 2012
přijaly hlavy států a předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro
růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec
opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny a využívá
veškerých možných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají
být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména
plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit
doporučení určená jednotlivým zemím. (4) Dne 6. července 2012
přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Estonska na rok
2012 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Estonska na období
2011-2015. (5) Dne 28. listopadu 2012
přijala Komise roční analýzu růstu[5], která zahájila evropský
semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne Komise na
základě nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci
a nápravě makroekonomické nerovnováhy přijala
zprávu mechanismu varování[6],
ve které není Estonsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden
hloubkový přezkum. (6) Dne 14. března 2013
potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability,
fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila
potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst,
návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice,
podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a
sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7) Dne 30. dubna 2013
předložilo Estonsko svůj program stability na období 2012–2017 a
národní program reforem na rok 2013. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné
vazby, byly oba programy posuzovány současně. (8) Na základě posouzení
letošního programu stability podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97
se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny
rozpočtové projekce programu, je na období 2013–2014, kdy se očekává
průměrný růst HDP kolem 3,3 %, realistický. Prognóza útvarů
Komise z jara 2013 počítá v období 2013–2014 s růstem HDP ve
výši 3,5 %. V roce 2012 představoval celkový schodek rozpočtu
Estonska 0,3 % HDP. Program potvrzuje předchozí střednědobý
rozpočtový cíl, který spočívá ve vytváření strukturálního
přebytku, což je ambicióznější než cíl požadovaný Paktem o
stabilitě a růstu. Jelikož strukturální saldo Estonska skončilo
v roce 2012 přebytkem, dosáhla země svého
střednědobého rozpočtového cíle o rok dříve, než
předpokládal její předchozí program. Cílem rozpočtové strategie
nastíněné v programu stability je zajistit udržitelnou fiskální politiku,
jež podporuje vyvážený růst, udržením střednědobého
rozpočtového cíle a zároveň zajištěním dostatečných
rozpočtových rezerv a snížením daňového zatížení práce. Program
předpokládá, že plánovaný celkový schodek pro rok 2013 ve výši 0,5 % HDP
se bude v průběhu daného období zlepšovat, v roce 2014 bude
rozpočet vyvážený a následně přejde v přebytek. Podle
celkového hodnocení nově vypočteného strukturálního rozpočtového
salda včetně analýzy výdajového kritéria se Estonsko v roce 2013
výrazně neodchyluje od střednědobého rozpočtového cíle a
v roce 2014 se vrátí ke strukturálnímu přebytku. Poměr
dluhu k HDP je zřetelně pod 60 % a podle programu by po roce 2013
měl klesat tak, že se v letech 2015–2016 bude pohybovat okolo 9 %.
Estonsko hodlá v roce 2013 zavést strukturální rozpočtové pravidlo v souladu
s požadavky Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v
hospodářské a měnové unii. Toto pravidlo by mělo být
doplněno posílením závazné povahy víceletých cílů na straně
výdajů, jakmile bude toto rozpočtové pravidlo zavedeno. (9) Pokud jde o trh práce,
ačkoli míra zaměstnanosti nadále roste, přetrvávají určité
překážky růstu, jež zahrnují trvající nezaměstnanost mládeže a
dlouhodobou nezaměstnanost, nesoulad mezi nabízenými a požadovanými
dovednostmi a rostoucí nedostatek pracovní síly včetně ztrát pracovní
síly v důsledku dlouhodobých zdravotních problémů. Systém
sociálních dávek by měl být upraven tak, aby byl flexibilnější a lépe
cílený, poskytoval podpůrné služby a pobídky pro nezaměstnané a
neaktivní osoby, jež by mohly být znovu zaměstnány, a zároveň by
měla být posílena aktivační opatření, aby bylo zaručeno, že
se dostanou k těm, kteří je nejvíce potřebují. Nákladová
efektivita výdajů na rodinnou politiku by se mohla zlepšit, aniž by to
mělo dopad na rozpočet, mimo jiné převedením
prostředků určených na rodičovské dávky na
účinnější opatření jako například služby péče o
dítě, což by mělo pozitivně ovlivnit zaměstnanost žen.
Hospodářský rozvoj regionů by měl být koordinovanější, aby
byly jeho výsledky viditelnější. (10) V oblasti vzdělávání
a odborné přípravy Estonsko částečně realizovalo
doporučení z roku 2012: v roce 2012 byla přijata reforma
vyššího vzdělávání a v roce 2013 má být přijata komplexní
reforma odborného vzdělávání a přípravy. Zvláštní pozornost bude
třeba věnovat tomu, aby se zajistilo dostatečné zapojení
sociálních partnerů a tím dostatečný počet učňovských
programů v rámci odborného vzdělávání. Důležitý závazek
racionalizace sekundárního vzdělávání zůstává zatím nenaplněn.
Stále relativně vysokou míru nezaměstnanosti mládeže je třeba
řešit ve světle vysokého podílu osob bez profesního či odborného
vzdělání. Řešení přístupu k celoživotnímu učení pro
málo kvalifikované pracovníky je stále nedostatečné a opatření týkající
se nezaměstnané mládeže ne vždy přesně odpovídají potřebám
trhu práce, Neexistence propojení mezi veřejným výzkumným sektorem a
ekonomikou i nadále brzdí růst produktivity a poškozuje
konkurenceschopnost Estonska. Kromě toho zůstává vzhledem k malé
velikosti ekonomiky určitou výzvou i internacionalizace a
upřednostňování systému výzkumu a inovací. (11) Energetická náročnost
Estonska zůstává velmi vysoká. Ačkoliv vláda již podnikla určité
kroky, její úsilí musí být větší, trvalé a se zvláštním důrazem
kladeným na rekonstrukci obytných budov. Park nových osobních automobilů v
Estonsku je energeticky nejnáročnější v EU a spotřebitelské
zvyklosti se navzdory vyšší spotřební dani z pohonných hmot
nemění. Pokud Estonsko nepřijme další opatření, je nepravděpodobné,
že splní své cíle týkající se emisí skleníkových plynů, zejména
nepodnikne-li žádné kroky v oblasti dopravy a bydlení. Vlivem
nedostatečného přeshraničního propojení také pokračuje
relativní izolovanost estonského trhu s energií. (12) Poskytování služeb, jež musí
ze zákona zajišťovat orgány místní správy, je ve většině
odvětví, zejména v oblasti dlouhodobé péče, podpory rodiny,
zdravotní péče, vzdělávání a dopravních služeb, neefektivní.
Důvodem je malá správní kapacita orgánů místní správy a nepoměru
mezi jejich příjmy a přenesenou odpovědností. V souvislosti
se zlepšením místní správy dosud nebyl přijat žádný proveditelný plán. (13) V kontextu evropského semestru
provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Estonska. Posoudila
program stability i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich
význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v
Estonsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, a to vzhledem k
nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii
tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na
úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou
promítnuta do níže uvedených doporučení 1 až 5. (14) Na základě tohoto
posouzení přezkoumala Rada estonský program stability a její stanovisko[7] je promítnuto zejména do níže
uvedeného doporučení 1. (15) V kontextu evropského semestru
provedla Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na
základě toho Rada vydala konkrétní doporučení určená
členským státům, které jako měnu používají euro. Estonsko by mělo
rovněž zajistit, aby byla tato doporučení zavedena včas a
v plném rozsahu, DOPORUČUJE, aby Estonsko v období
2013–2014 provedlo tato opatření: 1. Uskutečňovat prorůstovou
fiskální politiku a zachovat zdravou fiskální pozici, jak bylo plánováno, tak
aby bylo zajištěno splnění střednědobého rozpočtového
cíle během programového období. Doplnit plánované rozpočtové pravidlo
o závaznější víceletá pravidla pro výdaje v střednědobém
rozpočtovém rámci a pokračovat ve zvyšování efektivity
veřejných výdajů. 2. Zlepšit motivaci k práci propojením
jednotlivých existujících systémů sociálních dávek a zvýšením flexibility
a cíleným přidělováním dávek. Zlepšit poskytování sociálních služeb,
včetně péče o dítě, a zároveň zvýšit účinnost a
nákladovou efektivitu rodinné politiky. Posílit aktivační opatření,
aby se dlouhodobě nezaměstnaným a osobám pobírajícím dávky
v invaliditě a dávky v případě pracovní neschopnosti
usnadnil návrat na trh práce. Zavést koordinovanou strategii na podporu
hospodářského rozvoje v regionech s vysokou nezaměstnaností. 3. Pokračovat v úsilí o zlepšení
systémů vzdělávání a odborné přípravy tak, aby více odpovídaly
potřebám pracovního trhu, mimo jiné i větším zapojením sociálních
partnerů a zaváděním cílených opatření k řešení
nezaměstnanosti mládeže. Výrazně zvýšit účast málo
kvalifikovaných osob v programech celoživotního učení. Zvýšit úsilí o
upřednostňování a internacionalizaci systémů výzkumu a inovací a
posílit spolupráci mezi podnikovým sektorem a vysokoškolskými a výzkumnými
institucemi. 4. Zlepšit energetickou účinnost,
zejména budov a dopravy, a posílit environmentální pobídky týkající se vozidel
a odpadu a za tím účelem zvážit zdanění osobních automobilů
a/nebo vyšší spotřební daň z pohonných hmot. Intenzivněji
budovat přeshraniční propojení v oblasti energetiky s cílem
diverzifikovat zdroje energií a podpořit konkurenci na trhu
s energií. 5. Lépe vyvážit poměr mezi příjmy
orgánů místní správy a jejich přenesenou odpovědností. Zlepšit
efektivitu orgánů místní správy a zajistit kvalitní poskytování místních
veřejných služeb. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. [2] COM(2013) 356 final. [3] P7_TA(2013)0052 a P7_TA(2013)0053. [4] Rozhodnutí Rady 2013/208/EU ze dne 22. dubna 2013. [5] COM(2012) 750 final. [6] COM(2012) 751 final. [7] Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č.
1466/97.