–

za Vorstand für den Geschäftsbereich II der Agrarmarkt Austria: M. E. Huber, jako zmocněnkyně,

–

za rakouskou vládu: J. Schmoll, M. Kopetzki a C. Pesendorfer, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi: J. Aquilina a A. C. Becker, jako zmocněnkyně,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu:

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi TF a Vorstand für den Geschäftsbereich II der Agrarmarkt Austria (představenstvo úseku II rakouského orgánu pro dohled nad zemědělskými trhy), který je právnickou osobou veřejného práva, která v Rakousku jedná zejména jako platební agentura (dále jen „AMA“) ve věci odmítnutí posledně uvedené poskytnout T F podporu na hospodářská zvířata pro určitý skot z důvodu, že T F opožděně ohlásil přesun tohoto skotu na horské pastviny a dále ve věci sankce, kterou AMA uložila T F za toto opožděné ohlášení.

3

Body 4 až 7 a bod 14 odůvodnění nařízení č. 1760/2000 uvádí:

[…]

4

Článek 3 nařízení č. 1760/2000, který je součástí hlavy I tohoto nařízení, nadepsané „Identifikace a evidence skotu“, v prvním pododstavci stanoví:

„Systém identifikace a evidence skotu zahrnuje toto:

5

Článek 7 uvedeného nařízení stanoví:

„1.   Každý chovatel zvířat, s výjimkou přepravců:

S cílem zohlednit praktické obtíže ve výjimečných případech je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22b, kterými stanoví výjimečné okolnosti, za kterých mohou členské státy prodloužit maximální sedmidenní lhůtu stanovenou v druhé odrážce prvního pododstavce, spolu s maximální délkou tohoto prodloužení, která nesmí překročit 14 dní od uplynutí sedmidenní lhůty uvedené v prvním pododstavci druhé odrážce.

2.   S cílem zajistit náležitou a efektivní vysledovatelnost skotu při sezónním přesunu na pastviny je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22b, co se týče členských států nebo jejich částí, kde platí zvláštní pravidla pro sezónní pobyt na pastvinách, včetně období, konkrétních povinností chovatelů a pravidel pro registraci zemědělského podniku a evidenci přesunů skotu, včetně přechodných opatření potřebných pro jejich zavedení.

[…]“

6

Rozhodnutí 2001/672 bylo zrušeno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec (Úř. věst. 2019, L 314, s. 115). Vzhledem k době rozhodné z hlediska skutkového stavu sporu v původním řízení je nicméně rozhodnutí 2001/672 na tento spor použitelné.

7

Bod 3 odůvodnění rozhodnutí 2001/672 zněl takto:

„Zvláštní pravidla musí být stanovena tak, aby bylo kdykoli možné určit místo výskytu jakéhokoli skotu.“

8

Článek 1 tohoto rozhodnutí stanovil:

„Toto rozhodnutí se vztahuje na přemísťování skotu uvnitř členských států nebo částí členských států podle přílohy z různých hospodářství na pastviny v horských oblastech v období od 15. dubna do 15. října.“

9

Článek 2 uvedeného rozhodnutí stanovil:

„1. Každé pastvině uvedené v článku 1 musí být přidělen registrační kód, který musí být uveden ve vnitrostátní databázi skotu.

2.   Osoba příslušná pro pastvinu sestaví seznam skotu, na který se vztahují přemísťování podle článku 1. Tento seznam musí obsahovat alespoň:

a u každého skotu:

[…]

4.   Údaje v seznamu, na který odkazuje odstavec 2, se oznámí příslušnému orgánu v souladu s čl. 7 odst. 1 [nařízení č. 1760/2000] nejpozději 15 dnů po přemístění skotu na pastvinu.

[…]“

10

Článek 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 549) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017 (Úř. věst. 2017, L 350, s. 15) (dále jen „nařízení č. 1306/2013“), nadepsaný „Neoprávněné platby a správní sankce“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:

„1.   Zjistí-li se, že příjemce nesplňuje kritéria způsobilosti, závazky nebo jiné povinnosti týkající se podmínek pro poskytování podpory stanovených v právních předpisech v odvětví zemědělství, podpora se nevyplatí nebo se zcela nebo zčásti odejme a případně se nepřiznají nebo odejmou odpovídající platební nároky podle článku 21 nařízení [Evropského parlamentu a Rady] (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 608)].

[…]

2.   Členské státy navíc, stanoví-li tak právní předpisy v oblasti zemědělství, uloží rovněž správní sankce […]“

11

Článek 77 nařízení č. 1306/2013, nadepsaný „Uplatnění správních sankcí“, v odstavci 6 druhém pododstavci, stanoví:

„Správní sankce podle tohoto odstavce musejí být přiměřené a odstupňované podle závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nesplnění.“

12

Nařízení č. 1307/2013, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/288 ze dne 13. února 2019 (Úř. věst. 2019, L 53, s. 14) (dále jen „nařízení č. 1307/2013“), obsahuje hlavu IV, nadepsanou „Podpora vázaná na produkci“, v níž je kapitola 1, nadepsaná „Dobrovolná podpora vázaná na produkci“, která obsahuje článek 52, nadepsaný „Obecná pravidla“, který stanoví:

„1.   Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole (v této kapitole dále jen ‚podpora vázaná na produkci‘).

[…]

6.   Vázaná podpora je režim omezující produkci, který je poskytován formou roční platby na základě stanovených ploch a výnosů nebo stanoveného počtu zvířat a který dodržuje finanční stropy, jež mají členské státy určit pro každé opatření a oznámit Komisi.

[…]

9.   S cílem zajistit účinné a cílené využívání prostředků Unie a zabránit dvojímu financování v rámci jiných podobných nástrojů podpory je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví:

[…]“

13

Bod 74 odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci č. 639/2014 uvádí:

„Pokud jde konkrétně o dobrovolnou podporu vázanou na produkci, je třeba dále upřesnit obsah informací, které mají být členskými státy oznámeny, v zájmu zajištění řádného uplatňování pravidel pro tuto podporu a účinnosti takovýchto oznámení, aby mohla Komise ověřit, zda členské státy při navrhování opatření podpory dodržují požadavky ohledně souladu a nekumulace podpor, jakož i maximální procentní hodnoty vnitrostátních stropů uvedené v článku 53 [nařízení č. 1307/2013] a související celkové částky.“

14

Článek 53 nařízení v přenesené pravomoci č. 639/2014, nadepsaný „Podmínky poskytnutí podpory“, stanoví:

„1. Členské státy stanoví kritéria způsobilosti pro opatření podpory vázané na produkci v souladu s rámcem stanoveným v [nařízení č. 1307/2013] a s podmínkami stanovenými v tomto nařízení.

[…]

4.   Pokud se opatření vázané podpory týká skotu nebo ovcí a koz, členské státy určí jako podmínku způsobilosti pro podporu požadavky na identifikaci a registraci zvířat podle [nařízení č. 1760/2000] nebo nařízení Rady (ES) č. 21/2004 [ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. 2004, L 5, s. 8; Zvl. vyd. 03/42, s. 56)].

Aniž jsou však dotčeny další podmínky způsobilosti, zvíře se rovněž považuje za způsobilé pro podporu, jsou-li požadavky na identifikaci a registraci uvedené v prvním pododstavci splněny k termínu stanovenému členským státem, který nesmí nastat později, než je:

Termíny uvedené v druhém pododstavci oznámí členské státy Komisi do 15. září 2015.“

15

Nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 bylo zrušeno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností (Úř. věst. 2022, L 183, s. 12). Vzhledem k době rozhodné z hlediska skutkového stavu sporu v původním řízení je nicméně nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 na tento spor použitelné.

16

V bodech 1, 2, 27, 28, 30 a 31 odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 je uvedeno:

[…]

[…]

17

Článek 2 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014, nadepsaný „Definice“, v odstavci 1 stanoví:

„[…]

Použijí se rovněž tyto definice:

[…]

2) ‚nesouladem‘ se rozumí:

[…]

[…]

[…]

18

Hlava II nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014, nadepsaná „Integrovaný administrativní a kontrolní systém“, obsahuje kapitolu IV, nadepsanou „Výpočet podpory a správních sankcí týkajících se režimů přímých plateb a opatření pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému“, kterou tvoří články 15 až 34 tohoto nařízení v přenesené pravomoci.

19

Článek 15 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci, nadepsaný „Výjimky z uplatnění správních sankcí“, stanoví:

„1.   Správní sankce stanovené v této kapitole se nepoužijí na tu část žádosti o podporu nebo žádosti o platbu, v jejímž případě příjemce písemně informoval příslušný orgán o tom, že daná žádost o podporu nebo žádost o platbu byla chybná nebo se stala chybnou po svém podání, za předpokladu, že příjemce již nebyl vyrozuměn o záměru příslušného orgánu provést kontrolu na místě a že ho příslušný orgán již neinformoval o nesouladu v žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.

2.   Informace poskytnuté příjemcem, na něž se odkazuje v odstavci 1, vedou k úpravě žádosti o podporu nebo žádosti o platbu podle aktuálního stavu.“

20

Článek 30 téhož nařízení v přenesené pravomoci, nadepsaný „Základ pro výpočet“, stanoví:

„[…]

2.   Zvířata, která se nacházejí v zemědělském podniku, lze považovat za zjištěná pouze tehdy, pokud jsou identifikována v žádosti o podporu nebo žádosti o platbu. […]

3.   Aniž je dotčen článek 31, platí, že je-li počet zvířat ohlášených v žádosti o podporu nebo žádosti o platbu vyšší než počet zvířat zjištěných při správních kontrolách nebo kontrolách na místě, podpora se vypočítá podle počtu zjištěných zvířat.

[…]

4.   Při zjištění případů nesouladu se systémem identifikace a evidence skotu platí, že:

[…]

Zápisy a hlášení do systému identifikace a evidence skotu lze kdykoli pozměnit, pokud došlo ke zjevným chybám uznaným příslušným orgánem.

[…]“

21

Článek 31 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014, nadepsaný „Správní sankce související se zvířaty ohlášenými v rámci režimů nebo opatření podpory na zvířata“, zní:

„1.   Pokud je v souvislosti se žádostí o podporu v rámci režimu podpory na zvířata nebo v souvislosti se žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata nebo typu operace v rámci tohoto opatření podpory zjištěn rozdíl mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 30 odst. 3, sníží se celková výše podpory, na niž má příjemce v rámci daného režimu nebo opatření podpory nebo typu operace v rámci tohoto opatření podpory v daném roce podání žádosti nárok, o procentní podíl, který se stanoví podle odstavce 3 tohoto článku, pokud byl nesoulad zjištěn nejvýše u tří zvířat.

2.   Pokud byl nesoulad zjištěn u více než tří zvířat, sníží se celková částka podpory, na niž má příjemce v daném roce podání žádosti nárok v rámci režimu nebo opatření podpory nebo typu operace v rámci tohoto opatření podpory uvedených v odstavci 1:

[…]

Pokud je procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 3 vyšší než 50 %, nebude příjemci za daný rok podání žádostí vyplacena žádná podpora, na niž by měl podle čl. 30 odst. 3 v rámci režimu nebo opatření podpory nebo typu operace v rámci tohoto opatření podpory nárok. U příjemce bude navíc uplatněna další sankce ve výši rovnající se částce, která odpovídá rozdílu mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zvířat zjištěných podle článku 30 odst. 3. […]

3.   Pro stanovení procentních podílů uvedených v odstavcích 1 a 2 se počet zvířat, která byla ohlášena v rámci režimu nebo opatření podpory na zvířata nebo typu operace a v jejichž případě byl zjištěn nesoulad, vydělí počtem zvířat zjištěných pro daný režim nebo opatření podpory nebo typ operace v rámci tohoto opatření podpory na zvířata v souvislosti s příslušnou žádostí o podporu nebo žádostí o platbu nebo typem operace v rámci tohoto opatření podpory na daný rok podání žádosti.

[…]“

22

Článek 34 tohoto nařízení v přenesené pravomoci, nadepsaný „Změny a úpravy záznamů v počítačové databázi zvířat“, stanoví:

„Pokud jde o ohlášené kusy zvířat, použije se článek 15 na chyby a opomenutí související se záznamy v počítačové databázi zvířat, které byly provedeny od okamžiku podání žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.“

23

Článek 21 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. 2014, L 227, s. 69), nadepsaný „Požadavky týkající se žádosti o podporu na hospodářská zvířata a žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata“, stanoví:

„1.   Žádost o podporu na hospodářská zvířata podle definice čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 15 [nařízení v přenesené pravomoci [č. 640/2014] nebo žádost o platbu v rámci opatření podpory na zvířata podle definice čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 14 uvedeného nařízení musí obsahovat veškeré informace nutné k zjištění způsobilosti pro podporu, a zejména:

[…]

[…]

4.   Členské státy mohou zavést postupy, jejichž pomocí mohou být údaje obsažené v počítačové databázi zvířat použity pro účely žádosti o podporu na hospodářská zvířata nebo žádosti o platbu, za předpokladu, že počítačová databáze zvířat poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory nebo opatření podpory na úrovni jednotlivých zvířat.

Postupy uvedené v prvním pododstavci může představovat systém, podle něhož může příjemce žádat o podporu pro všechna zvířata, která jsou k určitému dni nebo během období stanoveného členským státem způsobilá pro podporu na základě údajů obsažených v počítačové databázi zvířat.

[…]“

24

Znění čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 použitelné na spor v původním řízení vyplývá ze změn, které byly provedeny nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1393 ze dne 4. května 2016, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. 2016, L 225, s. 41).

25

Bod 11 odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci 2016/1393 zní následovně:

„V článku 53 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci [č. 639/2014] se stanoví, že členské státy určí jako podmínku způsobilosti pro podporu požadavky na identifikaci a evidenci skotu podle nařízení [č. 1760/2000]. Účelem odkazu na toto nařízení jako systematickou podmínku způsobilosti je zajistit jednoznačnou identifikaci zvířat způsobilých pro poskytnutí podpory. V tomto ohledu je v čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení [v přenesené pravomoci č. 640/2014] třeba upřesnit, že chybné záznamy v evidenci nebo ve zvířecích pasech a/nebo v počítačové databázi skotu týkající se prvků, jako je například pohlaví, plemeno, barva nebo datum, by se měly považovat za nedodržení předpisů po prvním zjištění, jsou-li tyto informace nezbytné pro posouzení způsobilosti zvířete pro obdržení podpory v rámci dotyčného režimu nebo opatření podpory. V opačném případě by se dotyčná zvířata měla považovat za nezjištěná, pokud byly chybné záznamy zjištěny alespoň při dvou kontrolách v průběhu 24 měsíců.“

26

Ustanovení § 8 Marktordnungsgesetz 2007 (zákon z roku 2007 o organizaci trhu) (BGBl. I, 55/2007, ve znění BGBl. I, 46/2018), nadepsaného „Přímé platby“, v odstavci 1 stanoví:

„Vypořádání přímých plateb ve smyslu čl. 1 písm. a) nařízení [č. 1307/2013] […] se řídí těmito zásadami:

[…]

6.   Na pastvu na horských pastvinách se za podmínek stanovených v § 8f poskytuje podpora vázaná na produkci podle článku 52 nařízení [č. 1307/2013]. Podle čl. 53 odst. 1 [tohoto nařízení] se finanční prostředky určené na podporu vázanou na produkci stanoví ve výši 2,1 % vnitrostátního stropu.

[…]“

27

Ustanovení § 8f zákona z roku 2007 o organizaci trhů, nadepsaného „Dobrovolná podpora vázaná na produkci“, v odstavci 1 stanoví:

„Podpora vázaná na produkci stanovená v § 8 odst. 1 bodě 6 se poskytuje na skot, ovce a kozy na každou velkou dobytčí jednotku zkrmující objemnou píci (VDJ) vyhnanou na pastvu. […]“

28

Ustanovení § 13 Direktzahlungs-Verordnung 2015 (nařízení z roku 2015 o přímých platbách) (BGBl. II, 368/2014 ve znění BGBl. II, 57/2018), nadepsaného „Dobrovolná podpora vázaná na produkci“, zní:

„1.   Dobrovolnou podporu vázanou na produkci lze poskytnout pouze na skot, ovce a kozy vyhnané na horské pastviny, které jsou identifikovány a evidovány v souladu s nařízením [č. 1760/2000] […]. Zvíře se však považuje za způsobilé pro poskytnutí prémie i v případě, že byly údaje uvedené v čl. 7 odst. 1 druhé odrážce nařízení [č. 1760/2000] nahlášeny v první den horské pastvy dotyčného zvířete.

2.   O dobrovolnou podporu vázanou na produkci zemědělec žádá současně s podáním kumulované žádosti o podporu na půdu a přehledu o vyhnání na horské pastviny podle § 22 odst. 5 [Horizontale GAP-Verordnung (horizontální nařízení o SZP)] a v případě skotu navíc ve spojení s údaji z počítačové databáze skotu obsaženými v hlášeních o horských pastvinách podle článku 2 [rozhodnutí 2001/672].

3.   Počet zvířat rozhodný pro poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci se stanoví na základě počtu zvířat daného zemědělce držených na pastvinách k rozhodnému datu 15. července.

4.   Zvířata musí být na horských pastvinách držena nejméně 60 dní. Období pastvy na horských pastvinách začíná dnem vyhnání na pastviny, avšak nejvýše 15 dní před podáním hlášení o (horských) pastvinách pro skot nebo přehledu o vyhnání na horské pastviny. […]“

29

Ustanovení § 21 Horizontale GAP-Verordnung (horizontální nařízení o SZP) (BGBl. II, 100/2015 ve znění BGBl. II, 165/2020), nadepsaného „Podání žádosti“, v odstavcích 1 a 1b stanoví:

„(1)   Jednotná žádost (kumulovaná žádost na plochy) podle článku 11 nařízení [v přenesené pravomoci č. 640/2014] se podává nejpozději do 15. května příslušného roku podání žádosti, a to výlučně postupem podle § 3 odst. 1. […]

(1b)   Pro rok podání žádosti 2020 se jednotná žádost odchylně od odstavce 1 podává nejpozději do 15. června 2020. Změny podle čl. 15 odst. 1 prováděcího nařízení [č. 809/2014] se pro rok podání žádosti 2020 oznamují do 30. června 2020.

[…]“

30

Ustanovení § 22 tohoto nařízení, nadepsaného „Jednotná žádost“, stanoví:

„(1)   Všichni zemědělci, kteří žádají o přímé platby nebo […], podávají jednotnou žádost v souladu s požadavky stanovenými v § 21. […]

[…]

(5)   V případě vyhnání zvířat na horské a společné pastviny se přehled o vyhnání na horské pastviny předkládá nejpozději do 15. července roku podání žádosti.“

31

Ustanovení § 6 Rinderkennzeichnungs-Verordnung 2008 (nařízení z roku 2008 o identifikaci skotu) (BGBl. II, 201/2008, ve znění BGBl. II, 285/2019) stanoví:

„(1)   Ve lhůtě sedmi dnů se ohlašují:

[…]

2.   přesuny zvířat mezi hospodářstvími jednoho chovatele v různých obcích, přičemž se uvedou další údaje nezbytné pro pasy zvířat.

(1a) Ve lhůtě patnácti dnů se ohlašují:

vyhnání skotu na horské pastviny nebo pastviny, kde dochází k mísení skotu více chovatelů,

[…]“

32

V roce 2020 podal T F jednotnou žádost o podporu na plochu, ve které mimo jiné požádal o poskytnutí podpory vázané na produkci skotu vyhnaného na letní (horské) pastviny.

33

Dne 28. května 2020 nechal T F přesunout čtyři kusy skotu na horské pastviny, což bylo AMA ohlášeno dne 1. června 2020, tedy ve lhůtě patnácti dnů stanovené v § 6 odst. 1a bodu 1 nařízení z roku 2008 o identifikaci skotu. Ve stanovené lhůtě rovněž ohlásil, že se na horské pastvině dne 1. července 2020 narodilo tele.

34

Naopak T F teprve dne 15. června 2020 ohlásil AMA, že dvanáct dalších kusů skotu bylo již dne 9. května 2020 přesunuto na horské pastviny spolu se skotem jiných chovatelů. V tomto opožděném ohlášení byla uvedena individuální identifikační čísla dvanácti přesunutých zvířat a zemědělského podniku T F, jakož i plánované odehnání těchto zvířat z horských pastvin, ke kterému mělo dojít dne 31. října 2020.

35

Rozhodnutím ze dne 11. ledna 2021 AMA přiznala T F přímé platby za rok 2020 ve výši 17086,71 eura. Tyto platby se skládaly ze základní platby, platby za zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí a z podpory vázané na produkci ve výši 119,44 eura.

36

Pokud jde o tuto podporu vázanou na produkci, AMA nicméně uvedla, že podmínka týkající se doby pastvy trvající 60 dnů byla v případě všech zvířat, jejichž přemístění T F ohlásil, splněna, avšak ohlášení ve lhůtě stanovené členským státem podle čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1760/2000 bylo v souvislosti se zvířaty přesunutými na horské pastviny učiněno pouze u pěti z těchto zvířat. Pokud jde o dalších dvanáct kusů skotu přesunutého dne 9. května 2022, ohlášení bylo provedeno až po uplynutí této lhůty. Tento počet zvířat je tedy nutno podle článku 31 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 porovnat s počtem zvířat, u něhož byly splněny podmínky pro poskytnutí podpory. Z toho vyplývá snížení podpory o 100 %, za rok 2020 proto nelze poskytnout žádnou podporu vázanou na produkci. AMA měla dále za to, že v souladu s čl. 31 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 je třeba T F uložit dodatečnou sankci ve výši 235,60 eura, u níž bude provedeno započtení oproti platbám za tři následující kalendářní roky.

37

Prostřednictvím stížnosti, která byla dne 9. února 2021 podána k Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud, Rakousko), T F rozhodnutí AMA v celém rozsahu napadl.

38

Rozsudkem ze dne 16. listopadu 2021 Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud) stížnosti vyhověl. Zrušil jak snížení podpory vázané na produkci, tak správní sankci a uložil AMA, aby provedla nový výpočet a znovu posoudila žádost T F o podporu.

39

Tento soud konstatoval, že je pravda, že případy nedodržení povinnosti včasného ohlášení přemístění zvířat mohou vést ke snížení podpory vázané na produkci, jakož i k uložení sankce podle článku 31 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014. Je však třeba zohlednit i čl. 15 odst. 1 tohoto nařízení v přenesené pravomoci, podle kterého se sankce neuplatní, pokud příjemce písemně informuje příslušný orgán, že je žádost o podporu chybná, nebo že se stala chybnou po svém podání. Toto posledně uvedené ustanovení se přitom v projednávané věci použije, protože opožděné ohlášení je nutno rovněž považovat za takovéto písemné informování. Ve prospěch tohoto výkladu svědčí i zásada proporcionality.

40

AMA podala proti tomuto rozsudku opravný prostředek „Revision“ k Verwaltungsgerichtshof (Nejvyšší správní soud, Rakousko), který je předkládajícím soudem.

41

Předkládající soud v předkládacím rozhodnutí nejprve vysvětlil, že rakouský zákonodárce prostřednictvím § 13 odst. 2 a 3 nařízení z roku 2015 o přímých platbách využil možnost, kterou členským státům přiznává čl. 21 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci č. 809/2014, použít informace obsažené v počítačové databázi zvířat pro účely vyřízení každé žádosti o podporu na hospodářská zvířata nebo o platbu. Žádost o podporu vázanou na produkci tedy zemědělec podává podle § 13 odst. 2 tohoto nařízení v několika krocích.

42

V rámci jednotné žádosti o podporu na plochu, kterou bylo nutno podle § 21 odst. 1 a 1b horizontálního nařízení o SZP podat do 15. června 2020, takovýto zemědělec nejprve uplatní obecný nárok na podporu vázanou na produkci. Ke konkretizaci žádosti dochází ohlášením přesunu zvířat na letní pastviny, které obsahuje údaje uvedené v čl. 2 odst. 2 rozhodnutí 2001/672, a které musí být provedeno ve lhůtě 15 dnů od přesunu zvířat v souladu § 6 odst. 1a nařízení z roku 2008 o identifikaci skotu a čl. 2 odst. 2 a 4 rozhodnutí 2001/672.

43

Ohlášení se zaznamenávají do vnitrostátní elektronické databáze skotu, která následně umožňuje určit počet zvířat, který byl k referenčnímu datu 15. července, tedy k datu, které je podle čl. 13 odst. 3 nařízení z roku 2015 o přímých platbách relevantním datem pro výpočet příslušného počtu zvířat, na horských pastvinách. Na základě těchto záznamů v této databázi se vypočítá dobrovolná podpora vázaná na produkci, na kterou má chovatel nárok.

44

Ve věci v původním řízení bylo ohlášení provedeno dne 15. června 2020. Ke dni rozhodnému pro určení počtu zvířat, který byl v souladu s § 13 odst. 3 nařízení z roku 2015 o přímých platbách stanoven na 15. července 2020, tedy došlo k ohlášení těchto dvanácti kusů skotu a k jejich registraci v počítačové databázi zvířat.

45

Předkládající soud zdůrazňuje, že v projednávaném případě nebyla v souvislosti s dvanácti kusy skotu splněna povinnost ohlásit jejich přesun do patnácti dnů od jejich přemístění, která vyplývá z čl. 2 odst. 2 a 4 rozhodnutí 2001/672 ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1760/2000, resp. z § 6 odst. 1a nařízení o identifikaci skotu, protože uvedený skot byl přesunut dne 9. května 2020.

46

Uvádí však, že čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 stanoví, že pokud se zjištěný nesoulad týká chybných záznamů do počítačové databáze zvířat, avšak není relevantní pro ověření splnění jiných podmínek způsobilosti než těch, které jsou uvedeny v čl. 53 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci č. 639/2014, považuje se dotyčné zvíře za nezjištěné ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 18 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 pouze tehdy, pokud jsou tyto nepřesné záznamy zjištěny alespoň při dvou kontrolách v průběhu 24 měsíců.

47

Podle předkládajícího soudu tedy vyvstává otázka, zda takové opožděné ohlášení, jako je to, o které se jedná ve věci v původním řízení, může být považováno za chybný záznam do počítačové databáze zvířat, který není rozhodující pro (ostatní) podmínky pro poskytnutí podpory ve smyslu čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014.

48

Tento soud zadruhé uvádí, že pokud by na první otázku bylo nutno odpovědět záporně, a tedy kdyby podpora vázaná na produkci na dvanáct kusů skotu patřícího T F, který byl na horské pastviny přesunut dne 9. května 2020, neměla být poskytnuta, vzniká otázka, zda je nutno uložit správní sankce stanovené v kapitole IV tohoto nařízení v přenesené pravomoci.

49

V této souvislosti uvádí, že čl. 15 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 jako výjimku z uplatnění správních sankcí stanovených v kapitole IV tohoto nařízení v přenesené pravomoci mimo jiné stanoví, že se tyto sankce nepoužijí na tu část žádosti o podporu, v jejímž případě příjemce písemně informoval příslušný orgán o tom, že daná žádost byla chybná, za předpokladu, že příjemce již nebyl vyrozuměn o záměru příslušného orgánu provést kontrolu na místě a že ho příslušný orgán již neinformoval o nesouladu v žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.

50

Podle předkládajícího soudu se čl. 15 odst. 1 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci vztahuje pouze chyby v samotné žádosti o podporu, a nikoli na případné porušení povinnosti v souvislosti s identifikací a evidencí zvířat. Článek 34 téhož nařízení v přenesené pravomoci však rozšiřuje použití tohoto ustanovení na chyby a opomenutí související se záznamy v počítačové databázi, a umožňuje tak chovatelům, aby z vlastní iniciativy napravili své nedostatky dříve, než příslušný orgán zasáhne prostřednictvím oznámení kontroly na místě nebo informováním o nesouladu, a tím se vyhnuli správním sankcím.

51

Předkládající soud má za to, že články 15 a 34 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 mají zřejmě za cíl zvýhodnit chovatele, který napraví pochybení, aniž by k tomu byl nucen, což mu neumožňuje získat podporu pro dotčená zvířata, ale umožňuje mu to vyhnout se správním sankcím. Neexistuje totiž důvod, proč by takové opožděné ohlášení, jako je to, o které se jedná ve věci v původním řízení, mělo mít závažnější důsledky, než jsou ty, které vyplývají z chybného ohlášení nebo z neohlášení, které vede k nepřesnému nebo neúplnému záznamu do vnitrostátní databáze. Zásada přiměřenosti sankcí připomenutá v čl. 77 odst. 6 nařízení č. 1306/2013 může rovněž svědčit ve prospěch použití článku 34 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 v případě takovéhoto opožděného ohlášení.

52

Za těchto podmínek se Verwaltungsgerichtshof (Nejvyšší správní soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

53

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec bod 2 písm. a) a bod 18 písm. a), jakož i čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 musí být vykládány v tom smyslu, že ohlášení přesunu skotu na letní pastviny v horských oblastech, které nedodržuje lhůtu stanovenou příslušnými členskými státy v souladu s čl. 2 odst. 2 a 4 rozhodnutí 2001/672 ve spojení s čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení č. 1760/2000, může být považováno za chybný záznam do počítačové databáze zvířat, který není relevantní pro ověření splnění podmínek oprávněnosti této žádosti ve smyslu čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014, a že tyto zvířata tedy mohou být považována za zvířata spadající do kategorie „zjištěné zvíře“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 18 písm. a) tohoto nařízení v přenesené pravomoci.

54

Úvodem je třeba uvést, že se tato otázka týká žádosti o podporu na hospodářská zvířata ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 15 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014, a sice žádosti o podporu, u níž je roční platba, která má být poskytnuta v rámci stanovených množstevních limitů, založena na stanoveném počtu zvířat v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci podle hlavy IV kapitoly 1 nařízení č. 1307/2013, a která byla předložena za účelem využití režimu podpory na zvířata ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 13 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014, to znamená takovéhoto opatření dobrovolné podpory vázané na produkci. Konkrétně se jedná o žádost o vázanou podporu na skot, který byl přesunut na letní pastviny nacházející se v horských oblastech.

55

Z předkládacího rozhodnutí kromě toho vyplývá, že pro ohlašování přesunu skotu na horské pastviny podle čl. 21 odst. 4 prováděcího nařízení č. 809/2014 se používá počítačová databáze zvířat uvedená v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci bodě 9 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014.

56

Pro účely odpovědi na první položenou otázku je třeba zaprvé přezkoumat, zda dodržení lhůty pro ohlášení přesunu zvířat na letní pastviny nacházející se v horských oblastech musí být považováno za podmínku platnou pro poskytnutí podpory ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 18 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014.

57

Podle ustálené judikatury platí, že pro výklad ustanovení unijního práva je třeba vzít v úvahu nejen jejich znění, ale i jejich kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž jsou součástí (rozsudek ze dne 21. prosince 2023, Infraestruturas de Portugal a Futrifer Indústrias Ferroviárias, C‑66/22, EU:C:2023:1016, bod 66 a citovaná judikatura).

58

Ze znění čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 18 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 vyplývá, že pojmem „zjištěné zvíře“ se v případě režimu podpory na zvířata rozumí zvíře, u něhož byly splněny všechny podmínky platné pro poskytnutí podpory.

59

V této souvislosti čl. 53 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci č. 639/2014 vyžaduje, aby členské státy definovaly jako podmínku způsobilosti pro získání opatření vázané podpory týkající se skotu požadavky na identifikaci registraci zvířat podle nařízení č. 1760/2000. Tyto požadavky jsou uvedeny v článku 1 a následujících hlavy I tohoto nařízení, která je nadepsána „Identifikace a evidence skotu“.

60

Článek 7 odst. 1 první pododstavec druhá odrážka nařízení č. 1760/2000 v původním znění stanovil, že každý chovatel zvířat nahlásí příslušnému orgánu veškeré přesuny zvířat ze zemědělského podniku a do zemědělského podniku a všechna narození a úhyny zvířat v zemědělském podniku spolu s daty těchto událostí, a to ve lhůtě stanovené členským státem v rozmezí tří až sedmi dnů od výskytu události. Toto ustanovení však stanovilo, že Komise mohla na žádost členského státu a postupem podle čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení stanovit, za jakých okolností mohly členské státy tuto lhůtu prodloužit, a mohla rovněž stanovit zvláštní pravidla pro přesun skotu při vyhánění na letní pastviny v různých horských oblastech.

61

V návaznosti na změny, které byly v uvedeném nařízení provedeny nařízením č. 653/2014, byla tato možnost stanovena v čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1760/2000, podle něhož s cílem zajistit náležitou a efektivní vysledovatelnost skotu při sezónním přesunu na pastviny je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, zejména pokud jde o pravidla pro evidenci přesunů tohoto skotu.

62

Právě na základě čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce druhé odrážky nařízení č. 1760/2000 v původním znění přijala Komise rozhodnutí 2001/672, jehož čl. 2 odst. 2 stanoví, že osoba odpovědná za pastviny sestaví seznam skotu, který je přemísťován na pastviny v horských oblastech, jenž musí obsahovat zejména individuální identifikační číslo každého kusu skotu. Podle čl. 2 odst. 4 tohoto rozhodnutí se údaje uvedené v tomto seznamu oznámí příslušnému orgánu v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení č. 1760/2000 nejpozději 15 dnů po přemístění skotu na pastvinu.

63

Jak čl. 7 odst. 1 první pododstavec druhá odrážka nařízení č. 1760/2000, tak čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 jsou formulovány kogentně a podrobně popisují rozsah ohlašovací povinnosti, kterou mají chovatelé zvířat, a přesně definují lhůtu, ve které musí tito chovatelé uvedenou povinnost splnit (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. května 2007, Maatschap Schonewille-Prins, C‑45/05, EU:C:2007:296, bod 36).

64

Článek 7 odst. 1 první pododstavec druhá odrážka in fine, jakož i čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec nařízení č. 1760/2000 přesně stanoví podmínky pro prodloužení této lhůty. Přesné uvedení těchto podmínek by přitom bylo zbaveno užitečného účinku, pokud by chovatelé zvířat nemuseli tuto lhůtu dodržet (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. května 2007, Maatschap Schonewille-Prins, C‑45/05, EU:C:2007:296, bod 37).

65

Ze znění čl. 2 odst. 2 a 4 rozhodnutí 2001/672 a čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce druhé odrážky nařízení č. 1760/2000 tedy vyplývá, že každý chovatel zvířat je povinen dodržet lhůtu pro oznámení přesunu skotu do nebo ze svého zemědělského podniku, aby získal požadovanou podporu vázanou na produkci, a tedy dodržení této lhůty musí být považováno za podmínku platnou pro poskytnutí podpory ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 18 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014.

66

Z článku 53 odst. 4 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci č. 639/2014 sice vyplývá, že aniž jsou dotčeny další podmínky způsobilosti, zvíře se rovněž považuje za způsobilé pro podporu, jsou-li požadavky na identifikaci a registraci uvedené v prvním pododstavci tohoto čl. 53 odst. 4 splněny k termínu stanovenému členským státem za podmínek stanovených v tomto čl. 53 odst. 4 druhém pododstavci.

67

V této souvislosti z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že podle § 13 nařízení z roku 2015 o přímých platbách může být zvíře způsobilé pro podporu ve smyslu čl. 53 odst. 4 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci č. 639/2014, pokud údaje uvedené v čl. 7 odst. 1 druhé odrážce nařízení č. 1760/2000 byly sděleny první den horské pastvy dotčeného zvířete. S ohledem na skutkové okolnosti popsané v předkládacím rozhodnutí se však toto ustanovení nejeví v projednávané věci jako relevantní, což však přísluší posoudit předkládajícímu soudu.

68

Výklad čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 18 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014, který vyplývá z bodu 65 tohoto rozsudku, je potvrzen kontextem tohoto ustanovení.

69

Z článku 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 2 písm. a) a bodů 2, 28 a 31 odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 totiž vyplývá, že pojem „nesoulad“ je v tomto nařízení v přenesené pravomoci použit zejména k popisu situace, kdy nejsou splněna kritéria způsobilosti. Podle čl. 30 odst. 4 písm. c) tohoto nařízení v přenesené pravomoci představují chybné záznamy v evidenci, ve zvířecích pasech nebo v počítačové databázi skotu případy nesouladu. Bod 11 odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci 2016/1393, který se týká tohoto ustanovení, přitom mezi příklady chybných záznamů výslovně uvádí chybný záznam týkající se data.

70

Výklad uvedený v bodě 65 tohoto rozsudku je rovněž potvrzen cíli sledovanými nařízením č. 1760/2000 a rozhodnutím 2001/672.

71

Cílem nařízení č. 1760/2000, jak vyplývá z bodů 4 až 7 jeho odůvodnění, je totiž zvýšit důvěru spotřebitelů v jakost hovězího masa a výrobků z hovězího masa, zachovat ochranu veřejného zdraví a posílit trvalou stabilitu trhu s hovězím masem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. května 2007, Maatschap Schonewille-Prins, C‑45/05, EU:C:2007:296, bod 40).

72

Za účelem dosažení těchto cílů je nezbytné, aby byl systém identifikace a evidence skotu účinný a zcela spolehlivý tak, aby bylo kdykoli zejména příslušným orgánům umožněno v případě nákazy rychle zjistit původ zvířete a přijmout okamžitě nezbytná opatření za účelem zamezení jakéhokoli rizika pro veřejné zdraví. To však není možné, pokud chovatel zvířat neoznámí do počítačové databáze přesuny skotu ve lhůtě stanovené v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci druhé odrážce nařízení č. 1760/2000 (rozsudek ze dne 24. května 2007, Maatschap Schonewille-Prins, C‑45/05, EU:C:2007:296, bod 41).

73

Z bodu 74 odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci č. 639/2014 v podstatě vyplývá, že pokud jde zejména o dobrovolnou podporu vázanou na produkci, mají požadavky na identifikaci a evidenci zvířat stanovené v nařízení č. 1760/2000 rovněž umožnit Komisi ověřit, zda členské státy při navrhování opatření podpory dodržují požadavky ohledně souladu a nekumulace podpor, jakož i maximální procentní hodnoty vnitrostátních stropů uvedené v článku 53 nařízení č. 1307/2013 a související celkové částky.

74

Ustanovení rozhodnutí 2001/672 mají podle bodu 3 jeho odůvodnění za cíl rovněž to, „aby bylo možné určit místo výskytu jakéhokoli skotu“.

75

Z toho vyplývá, že nedodržení lhůty pro ohlášení stanovené v čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 ve spojení s čl. 7 odst. 1 prvním pododstavcem druhou odrážkou nařízení č. 1760/2000 představuje případ nesouladu, pokud jde o povinnosti identifikace a evidence stanovené v tomto nařízení, takže dotčená zvířata v zásadě nemohou být považována za zvířata spadající do kategorie „zjištěné zvíře“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 18 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014.

76

Zadruhé je třeba přezkoumat, zda opožděné ohlášení přesunu zvířat představuje případ nesouladu, který není relevantní pro ověření splnění podmínek pro poskytnutí dotčené podpory ve smyslu čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014. V této souvislosti z tohoto ustanovení nepochybně vyplývá, že pokud se zjištěný nesoulad týká chybných záznamů v evidenci nebo ve zvířecích pasech nebo v počítačové databázi zvířat, ale není relevantní pro ověření dodržování jiných podmínek způsobilosti než podmínek uvedených v čl. 53 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci č. 639/2014 v rámci režimu nebo opatření podpory, považuje se dotyčné zvíře za nezjištěné pouze v případě, že jsou tyto chyby zjištěny alespoň při dvou kontrolách v průběhu 24 měsíců. Ve všech ostatních případech se dotyčná zvířata považují za nezjištěná již po prvním zjištění nesrovnalosti.

77

V této souvislosti je však třeba zaprvé uvést, že ze samotného znění čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 vyplývá, že se týká pouze případů nesouladu, které nejsou relevantní pro ověření dodržování „jiných podmínek způsobilosti než podmínek uvedených v čl. 53 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci č. 639/2014“. Z toho vyplývá, že případy nesouladu spočívající v porušení požadavků na identifikaci a evidenci skotu stanovených v článku 7 nařízení č. 1760/2000, které jsou uvedeny v čl. 53 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci č. 639/2014, jsou vyloučeny z působnosti čl. 30 odst. 4 písm. c) první věty nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014.

78

Zadruhé, jak vysvětlila generální advokátka v bodech 52 až 56 svého stanoviska, opomenutí provést požadované ohlášení ve stanovené lhůtě prostřednictvím vložení předmětných údajů do počítačové databáze zvířat nelze považovat za „chybný záznam“ do této databáze ve smyslu čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014. Opožděné ohlášení odstraňuje nedostatek pouze do budoucna, a pokud jde o minulost, nedostatek týkající se požadované trvalé vysledovatelnosti místa, kde se dotyčné zvíře nachází, již ve skutečnosti nemůže být napraven.

79

Tento výklad potvrzuje bod 2 odůvodnění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1383 ze dne 28. května 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, pokud jde o podmínky způsobilosti v souvislosti s požadavky na identifikaci a registraci zvířat pro účely podpory vázané na produkci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. 2015, L 214, s. 1), podle kterého z čl. 53 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci č. 639/2014 vyplývá, že „zvíře, u něhož jednou nejsou splněny požadavky na identifikaci a registraci [stanovené zejména v nařízení č. 1760/2000, bude] po celý svůj život nezpůsobilé k tomu, aby se na něho vztahovala dobrovolná podpora vázaná na produkci, a to bez ohledu na to, zda bylo dané selhání později napraveno“.

80

S ohledem na výše uvedené je třeba na první otázku odpovědět, že čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec bod 2 písm. a) a bod 18 písm. a), jakož i čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 musí být vykládány v tom smyslu, že ohlášení přesunu skotu na letní pastviny v horských oblastech, které nedodržuje lhůtu stanovenou příslušnými členskými státy v souladu s čl. 2 odst. 2 a 4 rozhodnutí 2001/672 ve spojení s čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení č. 1760/2000, nemůže být považováno za chybný záznam do počítačové databáze zvířat, který není relevantní pro ověření splnění podmínek oprávněnosti této žádosti ve smyslu čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014, tato zvířata proto nemohou být považována za zvířata spadající do kategorie „zjištěné zvíře“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 18 písm. a) tohoto nařízení v přenesené pravomoci.

81

Podstatou druhé předběžné otázky předkládajícího soudu, kterou tento soud předložil pro případ záporné odpovědi na první otázku, tedy pro případ, že není namístě poskytnout podporu vázanou na produkci skotu, u něhož nebyla dodržena lhůta pro ohlášení stanovená v čl. 2 odst. 2 a 4 rozhodnutí 2001/672 ve spojení s čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení č. 1760/2000, je, zda čl. 15 odst. 1 a článek 34 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 musí být vykládány v tom smyslu, že správní sankce stanovené v článku 31 tohoto nařízení v přenesené pravomoci musí být uplatněny i v případě, kdy požadované ohlášení přesunu skotu na letní pastviny prostřednictvím vložení předmětných údajů do počítačové databáze zvířat bylo provedeno opožděně, avšak příjemce již nebyl vyrozuměn o záměru příslušného orgánu provést kontrolu na místě a tento orgán jej již neinformoval o nesouladu, který zjistil.

82

Z článku 31 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 vyplývá, že správní sankce se uplatní v případě, že je zjištěn rozdíl mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zjištěných zvířat, to znamená v případech nesouladu. V projednávané věci z odpovědi na první předběžnou otázku vyplývá, že opožděné ohlášení přesunu skotu na letní pastviny v horských oblastech představuje případ nesouladu.

83

Článek 31 odst. 2 třetí pododstavec tohoto nařízení v přenesené pravomoci stanoví, že pokud je rozdíl mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zjištěných zvířat vypočítaný podle čl. 31 odst. 3 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci vyšší než 50 %, jak je tomu zřejmě ve věci v původním řízení, nebude příjemci v daném roce podání žádosti vyplacena žádná podpora, na niž by měl podle čl. 30 odst. 3 téhož nařízení v přenesené pravomoci v rámci režimu nebo opatření podpory nárok. Příjemce musí navíc uhradit další sankci ve výši rovnající se částce, která odpovídá rozdílu mezi počtem zvířat ohlášených v žádosti a počtem zvířat zjištěných podle tohoto čl. 30 odst. 3.

84

Z toho vyplývá, že v takovémto případě chovatel, který žádá o podporu vázanou na produkci, nejen ztrácí nárok na tuto podporu, ale musí navíc uhradit správní sankci.

85

Podle čl. 15 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 se správní sankce nepoužijí na tu část žádosti o podporu nebo žádosti o platbu, v jejímž případě příjemce písemně informoval příslušný orgán o tom, že daná žádost o podporu nebo žádost o platbu byla chybná nebo se stala chybnou po svém podání, za předpokladu, že příjemce již nebyl vyrozuměn o záměru tohoto orgánu provést kontrolu na místě a že ho uvedený orgán již neinformoval o nesouladu v žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.

86

Na rozdíl od čl. 30 odst. 4 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014, tento čl. 15 odst. 1 ze svého rozsahu působnosti nevylučuje některé případy nesouladu.

87

Článek 34 tohoto nařízení v přenesené pravomoci stanoví, že pokud jde o ohlášené kusy zvířat, použije se článek 15 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci na chyby a opomenutí související se záznamy v počítačové databázi zvířat, které byly provedeny od okamžiku podání žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.

88

Ze skutečností uvedených v předkládacím rozhodnutí podle všeho vyplývá, že dvanáct kusů skotu, jehož přesun na letní pastviny v horských oblastech byl ohlášen opožděně, již bylo identifikováno v žádosti o poskytnutí podpory vázané na produkci, a jednalo se tedy o „ohlášená zvířata“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 16 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014.

89

Kromě toho z informací uvedených v předkládacím rozhodnutí vyplývá, že ohlášení přesunu předmětného skotu na letní pastviny v horských oblastech byl proveden záznamem těchto informací do počítačové databáze zvířat.

90

Z toho vyplývá, jak v podstatě uvedla generální advokátka v bodě 74 svého stanoviska, že podle článku 34 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 ve spojení s článkem 15 tohoto nařízení v přenesené pravomoci nelze uložit žádnou správní sankci pouze na základě skutečnosti, že požadované ohlášení bylo provedeno opožděně, avšak za podmínky, že – jak stanoví toto posledně uvedené ustanovení – příjemce již nebyl vyrozuměn o záměru příslušného orgánu provést kontrolu na místě a tento orgán jej již neinformoval o nesouladu, který zjistil.

91

Takovýto výklad kromě toho umožňuje dosažení cílů sledovaných nařízením č. 1760/2000, které závisí na účinné vysledovatelnosti dotčených zvířat, jak bylo uvedeno v bodě 72 tohoto rozsudku. Uložení správní sankce v případě opožděného ohlášení ve stejné výši, která by byla uložena v případě, že by k ohlášení vůbec nedošlo, by totiž mohlo odstranit jakoukoli motivaci k provedení takovéhoto opožděného ohlášení.

92

S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět, že čl. 15 odst. 1 a článek 34 nařízení v přenesené pravomoci č. 640/2014 musí být vykládány v tom smyslu, že správní sankce stanovené v článku 31 tohoto nařízení v přenesené pravomoci nesmí být uplatněny v případě, kdy požadované ohlášení přesunu skotu na letní pastviny prostřednictvím vložení předmětných údajů do počítačové databáze zvířat bylo provedeno opožděně, avšak příjemce již nebyl vyrozuměn o záměru příslušného orgánu provést kontrolu na místě a tento orgán jej již neinformoval o nesouladu, který zjistil.

93

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto: