European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2026/2394

6.11.2026

DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2026/2394

ze dne 29. října 2026

o nezávazných vzorových smluvních ujednáních týkajících se přístupu k datům a jejich používání a nezávazných standardních smluvních ustanoveních pro smlouvy o cloud computingu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 ze dne 13. prosince 2023 o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání a o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice (EU) 2020/1828 (nařízení o datech) (1), a zejména na článek 41 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Spravedlivá smluvní práva a povinnosti přispívají k důvěře mezi účastníky trhu a mohou podpořit zlepšení spravedlivého přístupu k datům a jejich využívání, jakož i konkurenčnější trh se službami zpracování dat, a tím i plné využití výhod ekonomiky založené na datech v Unii.

(2)

Aby bylo možné reagovat na potřeby digitální ekonomiky a odstranit překážky bránící dobrému fungování vnitřního trhu s daty, nařízení (EU) 2023/2854 stanovilo harmonizovaný rámec, který specifikuje, kdo má právo využívat data z výrobků nebo ze souvisejících služeb, za jakých podmínek a na jakém základě. Hlavním nástrojem, který nařízení (EU) 2023/2854 k tomuto účelu používá, jsou smlouvy. Od doby, kdy se toto nařízení začalo uplatňovat, se využívání dat již nezakládá na faktické kontrole nad daty, ale na smlouvách. To má vytvořit právní jistotu, pokud jde o práva a povinnosti stran, a podpořit tak sdílení dat. Nařízení (EU) 2023/2854 se navíc snaží prostřednictvím vyvážených smluv zajistit spravedlivý podíl na výhodách pro všechny strany v hodnotovém řetězci dat.

(3)

Nařízení (EU) 2023/2854 stanoví práva a povinnosti stran zapojených do přístupu k datům a jejich používání, stanoví pravidla pro povinné sdílení dat a zároveň umožňuje stranám, aby si prostřednictvím smluv určily praktický výkon svých práv a praktické plnění povinností v souvislosti s tímto přístupem k datům a jejich využíváním.

(4)

Služby zpracování dat jsou základním prostředkem pro digitální transformaci a klíčovým faktorem konkurenceschopnosti v digitálním věku. Možnost zákazníka přejít z jedné služby na druhou nebo využívat služeb několika poskytovatelů současně je klíčovou podmínkou pro konkurenčnější trh s nižšími překážkami vstupu nových poskytovatelů. Nařízení (EU) 2023/2854 stanoví pravidla týkající se práv zákazníků na přechod od poskytovatele služeb zpracování dat k jinému poskytovateli nebo na místní infrastrukturu a stanoví zvláštní podmínky a postupy, které se týkají také bezpečnosti a zachování kontinuity činnosti během procesu změny poskytovatele. Nařízení (EU) 2023/2854 rovněž počítá se souběžným využíváním více služeb zpracování dat, což podporuje úspěšné zavádění multicloudových strategií. Nařízení (EU) 2023/2854 dále stanoví, že všechny strany zapojené do změny poskytovatele musí spolupracovat v dobré víře.

(5)

Práva a povinnosti zákazníků a poskytovatelů služeb zpracování dat jsou vymezeny ve smlouvách o poskytování služeb zpracování dat. Nařízení (EU) 2023/2854 zavádí povinnost poskytovatelů služeb zpracování dat odstranit překážky, které by mohly bránit zákazníkům ve změně poskytovatele, včetně smluvních překážek.

(6)

Podle článku 41 nařízení (EU) 2023/2854 je Komise pověřena vypracováním vzorových smluvních ujednání týkajících se přístupu k datům a jejich používání a standardních smluvních ustanovení pro smlouvy o cloud computingu jako nástroje na podporu stran při sjednávání a uzavírání těchto smluv a na podporu modelů, které obsahují spravedlivá, přiměřená a nediskriminační smluvní práva a povinnosti.

(7)

Podle nařízení (EU) 2023/2854 je hlavním účelem těchto vzorů pomoci podnikům, zejména malým a středním, při vypracovávání, sjednávání a uzavírání takových smluv. V nařízení (EU) 2023/2854 se rovněž uvádí, že budou-li tato vzorová smluvní ujednání využívána široce a uceleně, měla by mít rovněž příznivý vliv na koncipování smluv týkajících se přístupu k datům a jejich využívání, a tím obecně vést ke spravedlivějším smluvním vztahům v oblasti přístupu k datům a jejich sdílení.

(8)

Tyto účely ukazují, že vzorová smluvní ujednání a standardní smluvní ustanovení by měla hrát důležitou roli při uplatňování nařízení (EU) 2023/2854 a při demonstraci toho, jak by mohly být koncipovány vyvážené smlouvy uplatňující nařízení (EU) 2023/2854, a to i pro soudy při uplatňování obecného ustanovení o kontrole přiměřenosti stanoveného v nařízení (EU) 2023/2854. Kromě toho, jak je stanoveno v 55. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2023/2854, měly by subjekty pro řešení sporů zohlednit vzorová smluvní ujednání, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování nařízení.

(9)

Smluvní svoboda je pojem, který je ve vztazích mezi podniky zásadní, a jako takový spadá pod svobodu podnikání podle Listiny základních práv Evropské unie. Komise tímto poskytuje účastníkům trhu vzory pro jejich smluvní vztahy, které jsou nezávazné povahy, a pokud se je smluvní strany rozhodnou využít, lze je upravit, jak je rovněž vysvětleno v příloze I, která obsahuje úvod k vzorovým ujednáním a ustanovením. Tato ujednání a ustanovení byla vypracována především pro vztahy mezi podniky, a to s ohledem na nařízení (EU) 2023/2854 a další právní předpisy Unie. Stejně jako je tomu u všech smluv, musí strany zapojené do smluvních vztahů týkajících se dat dodržovat závazná ustanovení práva Unie, například nařízení (EU) 2023/2854, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (2) nebo závazná ustanovení spotřebitelského práva, jakož i závazná ustanovení vnitrostátního práva, které se na danou smlouvu vztahuje.

(10)

Nepřiměřená smluvní ujednání by mohla způsobit, že přístup k datům nebo změna poskytovatele služeb zpracování dat by byly z obchodního hlediska hůře proveditelné a někdy ekonomicky neúnosné.

(11)

Nařízení (EU) 2023/2854 zavádí kontrolu přiměřenosti smluvních ujednání týkajících se přístupu k datům a jejich využívání nebo odpovědnosti a prostředků nápravy v případě porušení nebo zániku povinností souvisejících s daty, pokud byla tato ujednání jednostranně uložena jednou ze stran v rámci smluv uzavřených mezi podniky. Ustanovení zabývající se touto kontrolou přiměřenosti jsou zohledněna i ve vzorových ujednáních a standardních ustanoveních.

(12)

Je nezbytné stanovit vzorová smluvní ujednání pro některé smlouvy, které se týkají přístupu k datům a jejich využívání v oblasti působnosti kapitol II, III a IV nařízení (EU) 2023/2854. První doporučená vzorová smlouva upravuje právní vztah mezi uživatelem připojeného výrobku nebo související služby, který má podle nařízení (EU) 2023/2854 právo na přístup k datům a jejich využívání, a držitelem dat (příloha II). Tato vzorová smluvní ujednání lze použít jako samostatnou smlouvu souběžně s jinými smlouvami, a to a) smlouvou o koupi, pronájmu nebo leasingu připojeného výrobku, b) smlouvou o poskytování souvisejících služeb nebo c) jakoukoli smlouvou, kterou je nutné uzavřít podle nařízení (EU) 2016/679, avšak lze je také začlenit do celkové smlouvy, například do smlouvy zahrnující koupi připojeného výrobku. Druhým typem smlouvy, na který se vzorová smluvní ujednání vztahují, je smlouva mezi uživatelem a příjemcem dat (příloha III). Třetí zahrnutá vzorová smlouva je mezi držitelem dat a příjemcem dat a týká se případů, kdy má držitel dat právní povinnost zpřístupnit data třetí straně, například povinnost zpřístupnit příjemci dat, kterého uvedl uživatel, data týkající se připojených výrobků nebo souvisejících služeb (příloha IV). Čtvrtá zahrnutá vzorová smlouva je dobrovolně uzavírána mezi podniky, které data sdílejí, a podléhá kontrole přiměřenosti podle nařízení (EU) 2023/2854 (příloha V).

(13)

Je nezbytné stanovit standardní smluvní ustanovení, která lze zahrnout do smluv o službách zpracování dat a která by odrážela práva a povinnosti zákazníků a poskytovatelů s ohledem na kapitolu VI nařízení (EU) 2023/2854 a vzhledem k nutnosti odstranit smluvní překážky bránící změně dodavatele a zajistit spravedlivá, přiměřená a nediskriminační smluvní práva a povinnosti (přílohy VI až XII).

(14)

K usnadnění používání vzorových ujednání a standardních ustanovení by měly být pokyny a vysvětlení uvedeny ve formě informačních rámečků. Cílem pokynů a vysvětlení je podpořit strany poskytnutím odkazů na příslušné právní povinnosti, křížových odkazů mezi ujednáními a ustanoveními a v případě potřeby vysvětlením důsledků rozhodnutí, která musí strany učinit, jak je to odraženo v různých možnostech použití daného smluvního ujednání nebo ustanovení,

DOPORUČUJE:

1)

aby smluvní strany používaly vzorová smluvní ujednání týkající se přístupu k datům a jejich využívání uvedená v přílohách I až V;

2)

aby smluvní strany používaly standardní smluvní ustanovení uvedená v příloze I a v přílohách VI až XII pro smlouvy o cloud computingu;

3)

aby členské státy podporovaly použití doporučených vzorových smluvních ujednání a standardních smluvních ustanovení, a to i prostřednictvím svých určených subjektů pro řešení sporů a příslušných orgánů stanovených v nařízení (EU) 2023/2854.

V Bruselu dne 29. října 2026.

Za Komisi

Michael McGRATH

člen Komise


(1)   Úř. věst. L, 2023/2854, 22.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).


PŘÍLOHA I

OBECNÝ ÚVOD

1.   Souvislosti

V roce 2022 zřídila Komise skupinu odborníků, kterou tvořili odborníci jmenovaní jako soukromé osoby a jejímž účelem bylo podpořit Komisi při poskytování praktických nástrojů účastníkům trhu, kteří budou vykonávat nová práva a povinnosti podle nařízení (EU) 2023/2854 (dále jen „nařízení o datech“). Odborníci vypracovali návrhy vzorových smluvních ujednání pro přístup k datům a jejich využívání a standardních smluvních ustanovení pro služby zpracování dat. Tato vzorová smluvní ujednání a standardní smluvní ustanovení byla zahrnuta do zprávy zveřejněné v registru skupiny v dubnu 2025. Skupinu odborníků podporovala podskupina složená z podniků a evropských a národních podnikatelských organizací. Podskupina v průběhu celého procesu přípravy návrhu poskytovala odborníkům zpětnou vazbu.

S cílem poskytnout odborníkům další podněty uspořádaly útvary Komise nejen cílené konzultace prostřednictvím testování navrhovaných vzorů se společnostmi, které se k tomuto úkolu dobrovolně přihlásily, ale také dvě kola veřejné konzultace (jedno o verzi vzorových smluvních ujednání a standardních smluvních ustanovení vypracované odborníky a druhé o konečných verzích zahrnutých do zprávy skupiny odborníků).

Na základě zprávy skupiny odborníků a podnětů získaných během veřejných konzultací a v souladu s článkem 41 nařízení o datech Komise vypracovala vzorová smluvní ujednání a standardní smluvní ustanovení, která jsou připojena jako přílohy tohoto doporučení.

Vzorová smluvní ujednání a standardní smluvní ustanovení jsou nezávazná. Jsou a byla navržena tak, aby si je strany mohly upravit podle svých smluvních potřeb. Strany však musí vzít v úvahu, že tato vzorová smluvní ujednání a standardní smluvní ustanovení byla navržena tak, aby byla v souladu s právy a povinnostmi stanovenými nařízením o datech, a byla rovněž navržena tak, aby byla vzájemně konzistentní. Obsahují informace o jejich dobrovolné povaze a rady, které mají strany zvážit, pokud jde o právní důsledky při provádění změn. Kromě toho by tato vzorová smluvní ujednání a standardní smluvní ustanovení měly zohlednit i subjekty pro řešení sporů určené podle článku 10 nařízení o datech.

Vzorová smluvní ujednání a standardní smluvní ustanovení byla navržena především pro účely smluvních vztahů mezi podniky. Lze je však použít i ve vztazích mezi podniky a spotřebiteli. V takovém případě by však bylo nutné doplnit další ustanovení, aby byla smlouva v souladu se závaznými pravidly na ochranu spotřebitele (např. právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy v případě smluv uzavřených online / na dálku).

Použití těchto vzorových smluvních ujednání a standardních smluvních ustanovení nezbavuje strany povinnosti zajistit soulad s platnými závaznými ustanoveními unijního nebo vnitrostátního práva. Použití vzorových smluvních ujednání a standardních smluvních ustanovení je zcela na uvážení stran. Komise neodpovídá za jakékoli následky vyplývající z použití těchto ustanovení.

Komise může tato vzorová smluvní ujednání a standardní smluvní ustanovení přezkoumat, a to s ohledem na jejich uplatňování a jejich účinek na podniky a tržní praxi.

2.   Vzorová smluvní ujednání

Vzorová smluvní ujednání uvedená v přílohách II–V byla vypracována s cílem pomoci stranám při vypracovávání a sjednávání smluv o přístupu k datům (osobním i neosobním údajům) a jejich využívání. Cílem těchto smluv je zajistit spravedlivá, přiměřená a nediskriminační smluvní práva a povinnosti, včetně přiměřené kompenzace a ochrany obchodního tajemství.

Na počátku každého vzorového smluvního ujednání jsou uvedeny smluvní strany a poté jsou v relevantních případech vymezeny pojmy definované v nařízení o datech: data, držitel dat, uživatel, příjemce dat atd.

Která vzorová smluvní ujednání (VSU) použít pro konkrétní druh sdílení dat?

Image 1

Vzorová smluvní ujednání v příloze II byla navržena pro smlouvy mezi držitelem dat a uživatelem připojeného výrobku nebo související služby, pokud si držitel dat přeje používat data vytvořená pomocí výrobku/služby.

Vzorová smluvní ujednání v příloze III byla navržena pro smlouvy mezi uživatelem připojeného výrobku nebo související služby a příjemcem dat, který je třetí stranou, pokud uživatel žádá držitele dat o zpřístupnění dat podle článku 5 nařízení o datech.

Vzorová smluvní ujednání v příloze IV byla navržena pro smlouvy mezi držitelem dat a příjemcem dat, který je třetí stranou a je podnikem, pokud je držitel dat povinen (podle článku 5 nařízení o datech) zpřístupnit data příjemci na žádost uživatele výrobku. S náležitými úpravami je lze použít také v případech, kdy je držitel dat povinen zpřístupnit data příjemci dat, který je třetí stranou, podle jiného práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s právem Unie.

Image 2

Vzorová smluvní ujednání v příloze V byla navržena pro smlouvy mezi subjektem sdílejícím data a příjemcem dat, pokud si subjekt sdílející data přeje zpřístupnit data příjemci dat dobrovolně a nezávisle na tom, zda o to uživatel nebo podobná strana požádá. Pojem „subjekt sdílející data“ byl zvolen s ohledem na více možných scénářů, které zde existují.

Strany by měly s ohledem na různé scénáře vysvětlené výše určit, v jaké situaci se nacházejí, a poté použít příslušné vzorové smluvní ujednání.

Právní hodnota vzorových smluvních ujednání ve vztahu k nařízení o datech a dalším platným právním předpisům

Použitím vzorových smluvních ujednání smluvními stranami nejsou dotčena žádná práva a povinnosti, které mají podle nařízení o datech nebo podle jiných právních předpisů Unie nebo předpisů členských států přijatých podle práva Unie, včetně povinností správce a práv subjektů údajů podle nařízení (EU) 2016/679 a podle práva hospodářské soutěže.

Strany by měly věnovat zvláštní pozornost případům, kdy se sdílení dat týká osobních údajů nebo smíšených souborů údajů. Držitelé dat musí zejména zpřístupnit osobní údaje uživatelům nebo třetím stranám, jak to ukládá nařízení (EU) 2023/2854, ale pouze tehdy, pokud pro to existuje právní základ v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

Stejně jako u jakékoli jiné smlouvy nebrání použití vzorových smluvních ujednání stranami tomu, aby příslušný soud nebo jiný příslušný správní orgán smlouvu nebo její konkrétní ujednání zrušil z důvodu nesouladu s právem Unie nebo právem členského státu.

3.   Standardní smluvní ustanovení

Tato standardní smluvní ustanovení mají stranám pomoci při plnění smluvních práv a povinností vyplývajících z nařízení o datech. Standardní smluvní ustanovení jsou souborem modulárních ustanovení, která se vzájemně doplňují, ale lze je použít i samostatně. Jsou určeny k tomu, aby byly vloženy do smluv o poskytování služeb zpracování dat.

Cílem standardních smluvních ustanovení je pomoci zákazníkům a poskytovatelům všech služeb zpracování dat v oblasti působnosti nařízení o datech, ať už jde o veřejné, soukromé nebo jiné subjekty, malé, střední nebo velké.

V souladu s definicí služby zpracování dat v nařízení o datech se tato standardní smluvní ustanovení vztahují na všechny modely cloudových služeb, včetně infrastruktury jako služby (IaaS), platformy jako služby (PaaS) a softwaru jako služby (SaaS), pokud vykazují znaky stanovené v čl. 2 bodě 8 nařízení o datech.

Standardní smluvní ustanovení podle nařízení o datech nezahrnují požadavky nařízení GDPR (1). Do smlouvy by měla být zahrnuta i smluvní ustanovení zajišťující soulad s nařízením GDPR. Komise přijala standardní smluvní ustanovení pro vztah mezi správcem a zpracovatelem, která mají pomoci při dodržování nařízení GDPR i při předávání osobních údajů do zemí mimo EHP (2).

Standardní smluvní ustanovení podle nařízení GDPR umožňují subjektům, které je používají, zajistit a prokázat soulad s určitými požadavky nařízení GDPR. Tato standardní smluvní ustanovení nesmějí být stranami pozměňována, mohou být zahrnuta do širší smlouvy nebo použita jako samostatná smlouva.

Jak standardní smluvní ustanovení používat?

Ačkoli se doporučuje používat celý soubor standardních smluvních ustanovení, je důležité si uvědomit, že tato standardní smluvní ustanovení nepředstavují úplnou dohodu o službách zpracování dat, která by platila mezi zákazníkem a poskytovatelem. Součástí takové dohody musí být i další témata, která v nařízení o datech nejsou upravena.

Soubor „definic“ používaných v různých standardních smluvních ustanoveních a sladěných s nařízením o datech je uveden v příloze XII. Pokud se použijí jiné definice než ty, které jsou navrženy ve standardních smluvních ustanoveních, je třeba standardní smluvní ustanovení odpovídajícím způsobem upravit. To je jen jeden z příkladů úprav, které jsou možné i při použití úplného souboru nebo části standardních smluvních ustanovení.

Pro usnadnění vyhledávání obsahují standardní smluvní ustanovení křížové odkazy, které propojují určitá některá ustanovení ze standardních smluvních ustanovení s příslušnými ustanoveními nařízení o datech nebo s jinými standardními smluvními ustanoveními.

Na služby zpracování dat v konkrétních odvětvích se mohou vztahovat i další pravidla a požadavky, které je třeba rovněž zvážit (například v odvětví financí, zdravotnictví, telekomunikací, průmyslu, energetiky nebo ve veřejném sektoru). Nařízení o datech stanoví výjimky z určitých povinností v souvislosti se standardními smluvními ustanoveními týkajícími se změny poskytovatele a odchodu. Další vysvětlení naleznete ve standardních smluvních ustanoveních o změně poskytovatele a odchodu.

Nařízení o datech stanoví konkrétní možnosti řešení sporů:

zákazník a poskytovatel mají přístup k subjektům pro řešení sporů určeným členskými státy v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení o datech a

každá ze stran může v souladu s čl. 37 odst. 5 písm. b) nařízení o datech podat stížnost k příslušnému orgánu ve svém členském státě.

Při určení však členské státy vymezí úkoly a pravomoci dotčeného příslušného orgánu, které se mohou v různých členských státech do určité míry lišit. Je možné, že takový orgán není příslušný k řešení všech sporů mezi zákazníkem a poskytovatelem. Strany musí posoudit nejvhodnější způsob, jak druhou stranu zavázat k plnění jejích zákonných a smluvních povinností a jak řešit spory.

Strany se mohou dohodnout na zahrnutí více služeb do jediné smlouvy, která se může nazývat „rámcová smlouva o poskytování služeb“ nebo může mít jiný název (dále jen „smlouva“). To je další důvod, proč se doporučuje do této smlouvy doplnit standardní smluvní ustanovení. Pokud se vztahuje na všechny služby a zákazník se rozhodne změnit poskytovatele jedné nebo určitého počtu služeb, smlouva zůstává v platnosti pro ostatní služby.

Pokud strany hodlají tato standardní smluvní ustanovení použít pouze částečně nebo v nich provést změny, měly by pečlivě zvážit, jak by to mohlo ovlivnit smluvní práva a povinnosti. V takových situacích se vždy doporučuje využít právního a jiného odborného poradenství.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).

(2)   Publikace o standardních smluvních ustanoveních – Evropská komise.


PŘÍLOHA II

VZOROVÁ SMLUVNÍ UJEDNÁNÍ

pro smlouvy o přístupu k datům a jejich využívání uzavírané mezi držiteli dat a uživateli připojených výrobků a souvisejících služeb

Tato vzorová smluvní ujednání mají řešit přístup k datům a jejich využívání a související smluvní záležitosti, které mohou vzniknout mezi držitelem dat a uživateli (ve smyslu nařízení (EU) 2023/2854 – dále jen „nařízení o datech“).

Hlavní novinkou nařízení o datech v tomto ohledu je, že:

—

uživatelé mají právo na přístup k datům vytvářeným jejich připojenými výrobky a/nebo souvisejícími službami (s ochrannými opatřeními pro data chráněná jako obchodní tajemství),

—

uživatelé mohou tato data sdílet i s třetími stranami, např. za účelem využívání poprodejních služeb,

—

držitel dat musí s uživatelem uzavřít smlouvu o používání a sdílení neosobních údajů,

—

nepřiměřená smluvní ujednání týkající se přístupu k datům a jejich využívání nebo odpovědnosti a prostředků nápravy v případě porušení nebo zániku povinností souvisejících s daty nejsou závazná, pokud je určitému podniku jednostranně uložil jiný podnik.

Tato smlouva má modulární strukturu, a přestože ji lze použít jako úplnou smlouvu, strany si mohou rovněž vybrat určitá ustanovení, která odpovídají jejich konkrétní situaci. Některá ujednání nemusí být relevantní pro všechny výrobky a všechny smlouvy, například ujednání týkající se ochrany obchodního tajemství nebo uplatňování technických ochranných opatření. Smluvní strany by je měly zahrnout do smlouvy pouze v relevantních případech. Stejně tak omezení přístupu k datům, jejich využívání nebo sdílení musí být do smluv zahrnuto pouze v relevantních případech, tj. pokud by jinak došlo k narušení bezpečnostních požadavků výrobku, což by mělo za následek závažný nepříznivý dopad na zdraví, bezpečnost nebo ochranu fyzických osob.

Některá ustanovení obsahují varianty a strany by zde měly zohlednit své konkrétní potřeby, obchodní vztahy a zájmy, aby určily správnou variantu, která jejich smlouvě nejlépe vyhovuje.

Některá ustanovení jsou rovněž označena (v příslušných případech) a měla by být zahrnuta, pokud jsou splněny určité podmínky.

Vzorová smluvní ujednání sice Komise doporučuje, ale nejsou závazná a strany se od nich mohou vždy odchýlit.

1.   Strany a výrobek / související služba (služby)

1.1.   Smluvní strany

Tato smlouva o přístupu k datům a jejich využívání se uzavírá

mezi

(vložte jméno/název, kontaktní údaje a další informace) (dále jen „držitel dat“)

Podle nařízení o datech se „držitelem dat“ rozumí „fyzická nebo právnická osoba, která má v souladu nařízením o datech, použitelným právem Unie nebo vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s právem Unie právo nebo povinnost používat a zpřístupňovat data, včetně dat z výrobků nebo dat ze související služby, která získala nebo vytvořila během poskytování související služby, je-li to smluvně dohodnuto“.

Ve většině scénářů může být držitelem dat výrobce výrobku nebo poskytovatel příslušné související služby či jiná strana spolupracující s výrobcem nebo poskytovatelem, která může získávat data z daného výrobku nebo ze související služby.

Pokud může být držitelem dat více než jedna strana, lze to řešit různými způsoby, například:

a)

každá ze stran uzavře s uživatelem vlastní dohodu jako nezávislý držitel dat nebo

b)

jedna ze stran uzavře s uživatelem dohodu, a proto vystupuje jako držitel dat; ostatní strany, které nemají dohodu s uživatelem, se považují za třetí strany ve smyslu bodu 3.2. Na základě smlouvy s uživatelem a smluv s těmito třetími stranami může držitel dat koordinovat přístup k datům a jejich využívání.

Která z těchto dvou možností je v daném případě vhodnější, závisí na mnoha faktorech. Strany mohou například zvážit, zda uživatelé dávají přednost tomu, aby měli pouze jednoho smluvního partnera a jednu smlouvu. Strany by si měly být vědomy toho, že existuje úzká souvislost mezi volbou mezi těmito dvěma možnostmi a způsobem, jakým strany formulují ustanovení bodu 3.2.1.

a

[MOŽNOST 1] [(vložte jméno/název, kontaktní údaje a další informace) (dále jen „uživatel“)]

[MOŽNOST 2] [kterákoli strana, která se identifikuje jako uživatel ve smyslu nařízení o datech a prohlásí, že souhlasí s ujednáními této smlouvy, a to tím, že učiní následující kroky: (vložte technické kroky, které musí provést kterákoli strana, kterou lze považovat za uživatele, například informace, které mají být poskytnuty, a potvrzení, která mají být provedena prostřednictvím uživatelského rozhraní) (dále jen „uživatel“)]

v této smlouvě označovanými společně jako „strany“ a jednotlivě jako „strana“.

Podle nařízení o datech se „uživatelem“ rozumí „fyzická nebo právnická osoba, která vlastní připojený výrobek nebo na kterou byla smluvně převedena dočasná práva na používání tohoto připojeného výrobku nebo která přijímá související služby“. Tato smlouva může být relevantní v široké škále různých situací. Na jedné straně spektra nacházíme situace, kdy je uživatel znám držiteli dat a kdy právníci obou stran vyjednávají individuálně uzpůsobenou smlouvu o přístupu k datům a jejich využívání (například letecká společnost nakupující letadla od výrobce letadel). Na druhé straně nacházíme situace, kdy jsou zaváděny výrobky a služby pro miliony spotřebitelů, kteří nejsou jednotlivě známí (a jejichž totožnost si možná z důvodu ochrany osobních údajů ani nepřejeme zveřejnit), a kdy je individuální jednání jednoduše nemožné (např. připojené kávovary).

Při situacích druhého jmenovaného typu a mnoha dalších situacích mezi těmito krajnostmi může být užitečné identifikovat uživatele nikoli podle jména, ale podle učiněných kroků (například vytvoření uživatelského účtu nebo prostě zapojení připojeného kávovaru a souhlas s podmínkami kliknutím na tlačítko „OK“ na displeji). Strany by si měly být vědomy toho, že zejména v případech, kdy se jedná o spotřebitele, budou soudy posuzovat, zda je daný postup navržen tak, aby byl v souladu s pravidly platného obecného smluvního práva a spotřebitelského práva, podle nichž může být nutné zahrnout podmínky do smlouvy.

1.2.

Výrobek / související služba (služby)

Tato smlouva se uzavírá s ohledem na:

a)

následující připojený výrobek (připojené výrobky) (dále jen „výrobek“): (vložte název a další specifikace konkrétního připojeného výrobku nebo druhu připojených výrobků, na které se tato smlouva vztahuje);

b)

následující související službu (služby) (dále jen „související služba (služby)“): (ve vhodných případech vložte název a další specifikace konkrétních souvisejících služeb nebo druhu souvisejících služeb, na které se tato smlouva vztahuje).

1.2.1.

Uživatel prohlašuje, že je vlastníkem výrobku nebo je smluvně oprávněn výrobek používat na základě nájemní, leasingové nebo podobné smlouvy a/nebo přijímat související službu (služby) na základě smlouvy o poskytování služeb.

[MOŽNOST 1] [Uživatel se zavazuje, že na základě řádně odůvodněné žádosti poskytne držiteli dat veškerou příslušnou dokumentaci na podporu těchto prohlášení, pokud to bude nutné.]

[MOŽNOST 2] [Dokumentace podporující tato prohlášení, jakož i podrobnosti o tom, kdo má být podle této smlouvy považován za uživatele, jsou uvedeny v dodatku 9.]

Podle nařízení o datech nesmí držitel dat od fyzické nebo právnické osoby požadovat, aby poskytla jakékoli informací nad rámec toho, co je nezbytné pro ověření, zda lze danou osobu považovat za uživatele pro účely nařízení o datech. V mnoha situacích, zejména u výrobků hromadné spotřeby nebo vybavení pro obchodní využití s relativně nízkou citlivostí vytvářených dat (např. připojené kávovary, viz výše), je obvykle nepřiměřené provádět další šetření.

2.   Data, na která se smlouva vztahuje

Data, na která se tato smlouva vztahuje, sestávají z jakýchkoli snadno dostupných dat o výrobku nebo související službě (souvisejících službách) ve smyslu nařízení o datech a zahrnují jak neosobní, tak osobní údaje (dále jen „data“).

Držitel dat uvádí seznam dat v dodatku 1 s popisem druhu nebo povahy, odhadovaného objemu, četnosti shromažďování, místa uložení a doby uchovávání dat.

Pokud během trvání této smlouvy musí být uživateli zpřístupněna jiná data než data uvedená v dodatku 1, bude dodatek 1 odpovídajícím způsobem změněn.

Podle nařízení o datech se „daty z výrobků“ rozumí „data vytvořená používáním připojeného výrobku, která výrobce navrhl tak, aby je uživatel, držitel dat nebo třetí strana, případně včetně výrobce, mohli z výrobku získat prostřednictvím služby elektronických komunikací, fyzickým připojením nebo přístupem na zařízení“.

„Daty ze souvisejících služeb“ se rozumí „data představující digitalizaci činností uživatelů nebo událostí souvisejících s připojeným výrobkem, která jsou zaznamenána úmyslně uživatelem nebo jsou vytvořena jako vedlejší produkt činnosti uživatele během poskytování související služby poskytovatelem“.

Daty z výrobku a daty ze souvisejících služeb mohou být jak osobní, tak neosobní údaje. Tato data zahrnují „data v nezpracované podobě“ a „data, která byla předzpracována za účelem jejich srozumitelnosti a využití před dalším zpracováním“. Nezahrnují však „informace získané nebo odvozené z těchto dat, jež jsou výsledkem dodatečných investic do přidělování hodnot nebo poznatků z dat“ (15. bod odůvodnění).

„Snadno dostupná data“ zahrnují „data z výrobků a data ze související služby, která držitel dat oprávněně získá nebo může oprávněně získat z připojeného výrobku nebo související služby bez nepřiměřeného úsilí přesahujícího rámec jednoduché operace“.

Jak je vysvětleno v bodech odůvodnění, tato definice vylučuje „data vytvářená používáním připojeného výrobku, pokud návrh připojeného výrobku nepředpokládá, že by tato data měla být uchovávána nebo přenášena mimo součást, v níž jsou vytvářena, nebo mimo připojený výrobek jako celek“ (20. bod odůvodnění). „Volba, kterou činí výrobci při navrhování výrobku, a případně unijní nebo vnitrostátní právo zaměřené na potřeby a cíle daného odvětví nebo relevantní rozhodnutí příslušných orgánů pro hospodářskou soutěž by měly určit, která data je připojený výrobek schopen zpřístupnit“ (14. bod odůvodnění).

3.   Využívání a sdílení dat držitelem dat

3.1.   Dohodnuté využívání neosobních údajů držitelem dat

3.1.1.

Aniž je dotčeno jakékoli zákonné právo na využití dat, zavazuje se držitel dat využívat data, která nejsou osobními údaji, pouze pro účely dohodnuté s uživatelem, a to následujícím způsobem:

a)

provádění dohody s uživatelem nebo činností souvisejících s takovou dohodou (např. vystavování faktur, vytváření a poskytování zpráv nebo analýz, finančních výhledů, hodnocení dopadů, výpočet zaměstnaneckých výhod);

b)

poskytování podpory, záruk nebo podobné činnosti nebo posuzování nároků uživatelů, držitelů dat nebo třetích stran (např. v souvislosti s poruchami výrobku) týkajících se výrobku nebo související služby;

c)

sledování a udržování funkčnosti, bezpečnosti a zabezpečení výrobku nebo související služby a zajištění kontroly kvality;

d)

zlepšení fungování jakéhokoli výrobku nebo související služby nabízené držitelem dat;

e)

vývoj nových výrobků nebo služeb držitelem dat, třetími stranami jednajícími jménem držitele dat (tj. pokud držitel dat rozhodne, které úkoly budou těmto stranám svěřeny a jaké jim z toho vyplynou výhody), ve spolupráci s jinými stranami nebo prostřednictvím společností se zvláštním účelem (např. společných podniků);

f)

agregace těchto dat s jinými daty nebo vytváření odvozených dat pro jakékoli zákonné účely, a to i pro účely prodeje nebo jiného zpřístupnění těchto agregovaných nebo odvozených dat třetím stranám, pokud tato data neumožňují identifikovat konkrétní data předaná držiteli dat z připojeného výrobku nebo neumožňují třetí straně odvodit tato data ze souboru dat.

Strany by měly uvést účely, pro které může držitel dat využívat neosobní údaje, a veškeré podrobnosti o tom, jak je může využívat. Seznam zachycuje hlavní běžná použití, ale strany si mohou vybrat z těch použití, která jsou uvedena v tomto ustanovení, nebo je doplnit.

V rámci dohody o využívání dat mohou strany v případě potřeby seskupit data do kategorií. Širší kategorie mohou zahrnovat následující:

—

data o stavu výrobku nebo služby (např. konfigurace, verze, diagnostická hlášení, data o spotřebě, data o údržbě),

—

data o používání výrobku zákazníkem (např. časy činností, druhy činností, zeměpisná poloha výrobku) – upozorňujeme, že tato data mohou v určitých případech představovat osobní údaje a nevztahuje se na ně toto ustanovení, ale ustanovení bodu 3.3 a další ustanovení smlouvy,

—

data o prostředí uživatele (např. půdní podmínky, velikost plochy),

—

obecná data týkající se prostředí (např. data o počasí).

Strany by si měly být vědomy toho, že výchozí znění uvedené výše v tomto souboru ujednání předpokládá, že účely v něm uvedené jsou účely sledované držitelem dat, který je stranou této smlouvy. Pokud jde například o vývoj nových výrobků nebo služeb, předpokládá se, že vývojové činnosti provádí držitel dat, byť případně společně s dalšími stranami, například s výrobcem součástí. Sdílení dat s těmito stranami by proto mělo být standardně povoleno, jak je stanoveno v bodě 3.2.1 písm. a) podbodech i) a ii).

Využívání dat třetími stranami pro nezávislé účely by vyžadovalo, aby tyto třetí strany uzavřely s uživatelem samostatnou smlouvu, nebo aby se uplatnilo nepovinné ustanovení bodu 3.2.1 písm. a) podbodu iii), které umožňuje, aby držitel dat prodal nebo daroval data těmto třetím stranám pro jejich vlastní účely.

Uživatel by měl posoudit důsledky takových použití ze strany držitele dat nebo třetích stran pro svou činnost a své zájmy, zejména zda by měl být držitelem dat odměňován, například pokud držitel dat může data vytvořená uživatelem prodat třetím stranám.

3.1.2.

Držitel dat se zavazuje, že data nepoužije:

a)

k získání poznatků o ekonomické situaci uživatele nebo o jeho aktivech či výrobních metodách nebo o využívání výrobku nebo související služby uživatelem jakýmkoli jiným způsobem, který by mohl narušit obchodní postavení uživatele na trzích, na nichž působí;

b)

[MOŽNOST] [(uveďte způsoby použití dat, které například významně poškozují oprávněné zájmy uživatele)].

Strany si mohou přát uvést podrobnější informace o tom, jaký druh použití dat považují za natolik škodlivý, že musí být vyloučen. To závisí na příslušném odvětví a dalších okolnostech. Uživatel si může přát vyloučit zejména:

—

použití určitých kategorií vysoce citlivých dat a/nebo

—

použití dat pro konkrétní účely.

Žádné z použití dat dohodnutých podle bodu 3.1.1 nesmí být v rozporu s tímto ustanovením a držitel dat se zavazuje vhodnými smluvními, organizačními a technickými prostředky zajistit, aby se na takovém použití dat nepodílela žádná třetí strana v rámci organizace držitele dat.

3.2.   Sdílení neosobních údajů s třetími stranami a využívání služeb zpracování dat

3.2.1.

Aniž jsou dotčeny právní požadavky podle unijního nebo vnitrostátního práva, na jejichž základě musí držitel dat data zpřístupnit, může držitel dat sdílet data, která nejsou osobními údaji, s třetími stranami, pokud:

a)

jsou data třetí stranou používána výlučně pro následující účely:

i)

pomáhat držiteli dat při dosahování účelů povolených podle bodu 3.1.1;

ii)

ve spolupráci s držitelem dat nebo prostřednictvím společností se zvláštním účelem dosáhnout účelů povolených podle bodu 3.1.1;

iii)

[MOŽNOST] [(uveďte účely, které mohou třetí strany sledovat pro své vlastní potřeby nezávisle na držiteli dat, a zda jsou data pro tyto účely sdílena za úplatu nebo bezplatně),] a

b)

držitel dat smluvně zavazuje třetí stranu:

i)

nepoužívat data pro jakékoli účely nebo jakýmikoli způsoby, které přesahují použití přípustné podle předchozího ustanovení bodu 3.2.1 písm. a);

ii)

dodržovat obsah ustanovení bodu 3.1.2;

iii)

použít ochranná opatření požadovaná podle bodu 3.4.1 a

iv)

[MOŽNOST 1] [tato data dále nesdílet, pokud uživatel neudělí obecný nebo zvláštní souhlas s takovým dalším předáním. Držitel dat musí zavázat třetí stranu, se kterou sdílí data, aby do svých smluv s příjemci zahrnula ustanovení odpovídající podbodům i) až iv).] [MOŽNOST 2] [dále tato data nesdílet s výjimkou případů uvedených v dodatku 5.]

[MOŽNOST] [Další podrobnosti, včetně údajů o totožnosti nebo kategoriích třetích stran, s nimiž lze data sdílet, omezení týkající se používání dat třetími stranami, jakož i další podmínky a ochranná opatření jsou podrobně uvedeny v dodatku 5.]

3.2.2.

Bez ohledu na ustanovení bodu 3.2.1 může držitel dat využívat služby zpracování dat, např. služby cloud computingu (včetně infrastruktury jako služby, platformy jako služby a softwaru jako služby), hostingové služby nebo podobné služby s cílem dosáhnout, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost, dohodnutých účelů podle bodu 3.1.1. Tyto služby mohou rovněž využívat třetí strany k dosažení dohodnutých účelů podle bodu 3.2.1 písm. a), a to na vlastní účet a na vlastní odpovědnost.

3.3.   Využívání a sdílení osobních údajů držitelem dat

3.3.1.

Držitel dat může využívat, sdílet s třetími stranami nebo jinak zpracovávat jakákoli data, která jsou osobními údaji, pouze pokud pro to existuje právní základ a za podmínek povolených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (1) (nařízení GDPR) a případně směrnicí 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).

3.4.   Ochranná opatření přijatá držitelem dat

3.4.1.

Držitel dat se zavazuje použít ochranná opatření, aby zabránil ztrátě dat a neoprávněnému přístupu k datům [MOŽNOST 1] [, která jsou přiměřená a vhodná za daných okolností s ohledem na stav vědy a techniky, škodu, která může vzniknout uživateli způsobenou uživateli, a náklady spojené s ochrannými opatřeními.] [MOŽNOST 2] [, která jsou podrobně uvedena v dodatku 6.]

Strany by měly zvážit, zda chtějí v případě potřeby zahrnout do samostatného dodatku všechny podrobnosti o tom, jak lze účinně chránit důležité zájmy uživatele. Opatření mohou být jak technické povahy (např. šifrování, firewally, rozdělené úložiště), tak organizační povahy (např. zapojení důvěryhodné třetí strany). Jelikož opatření musí být přiměřená, jejich obsah se bude značně lišit v závislosti na povaze dat a dotčených zájmech.

4.   (v příslušných případech) Přístup uživatele k datům na požádání

Tato ustanovení v bodě 4 se použijí, pokud uživatel nemá přímý přístup k datům z výrobku nebo k datům ze související služby v souladu s článkem 3 nařízení o datech. V takovém případě má uživatel právo získat od držitele přístup k datům na požádání v souladu s článkem 4 nařízení o datech. Pokud si uživatel přeje poskytnout příjemci dat přístup k datům, použije se ustanovení bodu 7 níže.

4.1.   Povinnost zpřístupnit data

4.1.1.

Data spolu s příslušnými metadaty nezbytnými pro interpretaci a využívání těchto dat musí držitel dat uživateli zpřístupnit na žádost uživatele nebo strany jednající jménem uživatele. Žádost lze sdělit prostřednictvím (popište postup pro jednoduchou žádost podanou elektronickými prostředky, je-li to technicky proveditelné). Pro účely ověření, že žádost podal uživatel, nesmí držitel dat vyžadovat žádné informace nad rámec toho, co je nezbytné. (v příslušných případech) [Pokud žádost podává strana jednající jménem uživatele, musí být k žádosti přiložen doklad o jejím pověření.]

Údaje, které může žádost obsahovat, jsou uvedeny v dodatku 2.

4.1.2.

Pokud uživatel není subjektem údajů, držitel dat zpřístupní uživateli data, která jsou osobními údaji, pouze v případě, že existuje platný právní základ pro zpřístupnění osobních údajů podle článku 6 nařízení (EU) 2016/679 a v příslušných případech pouze tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 9 uvedeného nařízení a čl. 5 odst. 3 směrnice 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).

V této souvislosti, pokud uživatel není subjektem údajů, musí držiteli dat v každé žádosti předložené podle předchozího ustanovení uvést právní základ pro zpracování podle článku 6 nařízení (EU) 2016/679 (a v příslušných případech použitelnou odchylku podle článku 9 uvedeného nařízení a čl. 5 odst. 3 směrnice 2002/58/ES), na jehož základě se zpřístupnění osobních údajů požaduje.

4.2.   Charakteristiky dat a opatření pro přístup k nim

4.2.1.

Držitel dat je povinen zpřístupnit data uživateli bezplatně, přičemž data musí být alespoň ve stejné kvalitě, v jaké jsou dostupná držiteli dat, a v každém případě v komplexním, strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu.

„Metadaty“ se rozumí strukturovaný popis obsahu nebo používání dat usnadňující vyhledávání nebo používání těchto dat. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení o datech musí být metadata zpřístupněna spolu s daty v rozsahu, v jakém jsou metadata „nezbytná pro interpretaci a využívání“ dat.

Ačkoli příslušná metadata potřebná pro interpretaci a využívání těchto dat nejsou stanovena, a proto se musí určit v každém jednotlivém případě, nařízení o datech stanoví, že „aby bylo možné data, která mají být zpřístupněna, využívat, kombinovat s jinými daty, jako jsou data roztříděná a klasifikovaná s jinými datovými body, které se jich týkají, nebo přeformátovat do běžně používaného formátu, měla by obsahovat příslušná metadata, včetně jejich základního kontextu a časového razítka“ (15. bod odůvodnění).

Držitel dat a uživatel mohou využít služeb třetí strany (včetně třetí strany poskytující služby zprostředkování dat ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 (2)), aby umožnili výkon práv uživatele podle bodu 4.1 této smlouvy. Taková třetí strana nebude považována za příjemce dat podle nařízení o datech a takové služby může nabízet poskytovatel, který je považován za strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925, pokud nezpracovává data pro své vlastní obchodní účely.

Třetí strana, která poskytuje službu jménem držitele dat nebo uživatele, nebude považována za příjemce dat podle nařízení o datech a tyto služby může nabízet poskytovatel, který je považován za strážce přístupu podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 (3), pokud nezpracovává data pro své vlastní obchodní účely.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/1925/oj).

4.2.2.

Uživatel musí získat přístup k požadovaným datům:

a)

snadným a bezpečným způsobem;

b)

bez zbytečného odkladu;

(v příslušných případech) [c) nepřetržitě a v reálném čase].

4.2.3.

Aby byly splněny požadavky bodů 4.2.1 a 4.2.2, uvede držitel dat tato opatření pro přístup uvedená v dodatku 1.

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení o datech musí být data zpřístupněna bez zbytečného odkladu, a je-li to relevantní a technicky proveditelné, nepřetržitě a v reálném čase.

Vzhledem k tomu, že existují různé způsoby, jak tyto právní požadavky provádět, měl by držitel dat v dodatku 1 uvést všechny podrobnosti o tom, jak má být přístup poskytnut. Podmínky přístupu nesmí porušovat žádná práva, která uživateli přiznává nařízení o datech nebo jiné platné právní předpisy.

S ohledem na toto omezení by se měl držitel dat nejprve rozhodnout, zda chce poskytnout:

—

úplné předání dat, tj. kopie dat je přenesena na médium, které má uživatel pod kontrolou:

—

prostřednictvím přenosu vyvolaného držitelem dat (push), například online přenosem, nahráním do cloudového prostoru uživatele nebo dodáním hmotného média, na kterém jsou data uložena, nebo

—

načtením vyvolaným uživatelem (pull), například na základě poskytnutí rozhraní API, přístupu do cloudového prostoru držitele dat nebo podobných nástrojů, které uživateli umožňují přístup k datům a jejich extrakci, nebo

—

přístup k datům na místě, kde se uchovávají, tj. k datům se přistupuje a zpracovávají se na médiu, které je pod kontrolou držitele dat nebo důvěryhodné třetí strany, například prostřednictvím přihlášení uživatele do vyhrazeného prostoru na serverech držitele dat nebo důvěryhodné třetí strany, ale data se nepřenášejí na médium, které je pod kontrolou uživatele, pokud nejsou přijata zvláštní opatření.

Úplné předání dat poskytuje uživateli maximální svobodu, zatímco přístup k místu uložení dat zvyšuje riziko pro uživatele, že jejich podnikatelské záměry budou prozrazeny. Kromě toho se podle čl. 13 odst. 5 písm. e) nařízení o datech „smluvní ujednání považuje za nepřiměřené, má-li za cíl nebo účinek (...) bránit straně, které bylo smluvní ujednání jednostranně uloženo, získat kopii dat, které tato strana poskytla nebo vytvořila během doby platnosti smlouvy nebo v přiměřené lhůtě po jejím ukončení“. Proto by mělo být úplné předání dat standardním pravidlem.

Úplné předání dat však výrazně snižuje schopnost držitele dat zabránit zneužití a chránit své zájmy, např. obchodní tajemství. Proto by mělo být možný i přístup k místu, kde se data uchovávají, a jejich zpracování tamtéž. Aby byl takový přístup sladěn se zájmy uživatele, bude často vhodnější poskytnout přístup k místu, kde se data uchovávají na médiu kontrolovaném důvěryhodnou třetí stranou, než přístup na médium kontrolované držitelem dat. Přístup k místu, kde se data uchovávají, by měl obvykle stále znamenat vzdálený přístup, a přístup na místě by měl být omezen na mimořádné situace s nejvyšším stupněm citlivosti.

Je-li umožněn přístup k místu, kde se data uchovávají, je třeba vyřešit řadu podrobností, včetně toho, jak zajistit, aby nedošlo k prozrazení podnikatelských záměrů uživatele, a která data smí uživatel extrahovat a přenést na médium, které má pod svou kontrolou (např. odvozená nebo získaná data, která jsou výsledkem činností uživatele při zpracování).

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení o datech musí být data zpřístupněna bez zbytečného odkladu, a je-li to relevantní a technicky proveditelné, nepřetržitě a v reálném čase. Držitel dat by proto měl v dodatku uvést, zda je možné poskytovat přístup nepřetržitě a v reálném čase, a pokud to možné není, s jakou četností.

Držitel dat by měl rovněž zvážit řadu dalších otázek, například jaké přístupové údaje jsou vyžadovány a kteří zaměstnanci uživatele a v jakém počtu mohou k datům přistupovat.

4.2.4.

Držitel dat je povinen poskytnout uživateli bez dalších nákladů informace nezbytné pro přístup k datům v souladu s článkem 4 nařízení o datech.

To zahrnuje zejména poskytnutí informací, které jsou držiteli dat snadno dostupné, pokud jde o jakákoli práva, která v souvislosti s daty mohou mít třetí strany, jako jsou práva subjektů údajů vyplývající z nařízení (EU) 2016/679, nebo skutečnosti, které mohou taková práva zakládat.

Držitel dat tyto informace uvede v dodatku 1.

Strany se mohou dohodnout na jakékoli další podpoře nad rámec požadavků nařízení o datech, a to bezplatně nebo za poplatek.

4.2.5.

Držitel dat se zavazuje, že nebude uchovávat žádné informace o přístupu uživatele k požadovaným datům nad rámec toho, co je nezbytné pro:

a)

řádné provedení i) žádosti uživatele o přístup a ii) této smlouvy;

b)

bezpečnost a údržbu datové infrastruktury;

c)

dodržování zákonných povinností držitele dat uchovávat tyto informace.

4.3.   Cykly zpětné vazby

Pokud uživatel zjistí incident související s ustanovením bodu 2 o datech, na něž se smlouva vztahuje, s požadavky bodů 4.2.1 nebo 4.2.2 nebo dodatku 1 o charakteristikách dat a opatřeních pro přístup k nim a pokud uživatel poskytne držiteli dat podrobný popis incidentu, musí držitel dat a uživatel v dobré víře spolupracovat na zjištění důvodu incidentu.

Pokud byl incident způsoben tím, že držitel dat nesplnil své povinnosti, musí toto porušení bez zbytečného odkladu napravit. Pokud tak držitel dat neučiní, považuje se to za zásadní neplnění a uživatel se může dovolávat ustanovení bodu 12 této smlouvy. Pokud se uživatel domnívá, že bylo porušeno jeho právo na přístup k datům podle čl. 4 odst. 1 nařízení o datech, je rovněž oprávněn podat stížnost u příslušného orgánu určeného podle čl. 37 odst. 5 písm. b) nařízení o datech.

Toto ustanovení dává držiteli dat možnost napravit jakékoli porušení jeho zákonných nebo smluvních povinností. Pokud tak držitel dat bez zbytečného odkladu neučiní, umožňuje to uživateli využít smluvních prostředků nápravy stanovených smlouvou pro případ zásadního neplnění smlouvy.

Pokud se uživatel domnívá, že bylo porušeno jeho právo na přístup k datům podle čl. 4 odst. 1 nařízení o datech, je rovněž oprávněn podat stížnost u příslušného orgánu určeného podle čl. 37 odst. 5 písm. b) nařízení o datech. Uživatel by si však měl být vědom toho, že přesné úkoly a pravomoci příslušných orgánů určených v souladu s článkem 37 se mohou v jednotlivých členských státech lišit.

Uživatel má vždy právo domáhat se účinné právní ochrany u příslušného soudu nebo postoupit spor jakémukoli subjektu pro alternativní řešení sporů.

Uživatel proto musí pečlivě posoudit, jaký je nejvhodnější způsob, jak držitele dat zavázat k dodržování jeho zákonných a smluvních povinností.

4.4.   Jednostranné změny provedené držitelem dat

4.4.1.

Držitel dat může jednostranně změnit specifikace charakteristik dat nebo opatření pro přístup uvedená v dodatku 1, pokud je to objektivně odůvodněno běžným obchodováním držitele dat, například technickou změnou v důsledku okamžité bezpečnostní zranitelnosti v řadě výrobků nebo souvisejících služeb nebo změnou infrastruktury držitele dat. Každá změna musí splňovat požadavky bodů 4.2.1 a 4.2.2.

Držitel dat musí změnu oznámit uživateli alespoň (uveďte přiměřenou lhůtu) předtím, než změna nabude účinnosti.

Může postačovat i kratší lhůta pro oznámení:

a)

pokud změna nemá negativní vliv na přístup k datům a jejich využívání uživatelem, nebo

b)

pokud by takové oznámení bylo za daných okolností nemožné nebo nepřiměřené, například pokud jsou nutné okamžité změny kvůli právě zjištěné bezpečnostní zranitelnosti.

5.   (pokud data zpřístupněná držitelem dat na žádost uživatele musí být chráněna jako obchodní tajemství) Ochrana obchodního tajemství

1.

Sdílení obchodního tajemství – Držitelé dat v zásadě nemohou odmítnout žádost o přístup k datům podle nařízení o datech pouze na základě toho, že určitá data jsou považována za chráněná jako obchodní tajemství, neboť by to oslabilo zamýšlené účinky nařízení o datech.

Viz bod 5.1.

Obchodní tajemství – Pokud však držitel dat zjistí, že některá data, na která se vztahuje tato smlouva, jsou chráněna jako obchodní tajemství, jak je definováno ve směrnici (EU) 2016/943 (4) (dále jen „směrnice o obchodním tajemství“), má určitá práva, především právo na zachování důvěrnosti dotčeného tajemství.

Podle čl. 2 bodu 1 směrnice o obchodním tajemství se „obchodním tajemstvím“ rozumí informace, které splňují tři požadavky: a) jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo v přesném uspořádání a souhrnu jejich částí obecně známy nebo běžně dostupné osobám v kruzích, které se dotčeným druhem informací běžně zabývají; b) tím, že jsou tajné, mají komerční hodnotu; a c) osoba, která jimi oprávněně disponuje, podnikla za daných okolností odpovídající kroky, aby je udržela v tajnosti.

„Vlastníkem obchodního tajemství“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která oprávněně disponuje obchodním tajemstvím.

Data lze označit za obchodní tajemství pouze tehdy, pokud jsou jako taková chráněna držitelem dat nebo vlastníkem obchodního tajemství při podání žádosti o přístup k datům v souladu s článkem 4 nařízení o datech.

Viz bod 5.1.1.

2.

Počáteční určení obchodního tajemství – Práva držitelů dat týkající se obchodního tajemství lze – zpočátku – uplatnit pouze v případě, že data chráněná jako obchodní tajemství jsou ve smlouvě určena, a to v rozsahu, v jakém jsou určena.

Viz bod 5.1.2.

3.

Během trvání smlouvy – Práva držitelů dat týkající se obchodního tajemství by se však mohla uplatnit i během trvání smlouvy, pokud jde o nová data, která mají být zpřístupněna.

Viz bod 5.1.3.

4.

Právo na audit – Aby byla zachována důvěrnost dat chráněných jako obchodní tajemství a aby zároveň nedošlo k vzájemnému ovlivňování činností, lze zvážit určitá práva na audit prostřednictvím zapojení nezávislých třetích stran, včetně mechanismů v případě neshod ohledně výsledků auditní zprávy. Strany mohou použít jiná opatření než audity.

Viz bod 5.2.3.

5.

Práva vlastníka obchodního tajemství (1/4) – Držitel dat (nebo třetí strana, která je vlastníkem obchodního tajemství) se může s uživatelem dohodnout na požadavcích na zachování důvěrnosti obchodního tajemství jako podmínce pro sdílení těchto určených obchodních tajemství, například na přijetí určitých přiměřených technických a organizačních opatření.

Viz body 5.2 a 5.3.

6.

Práva vlastníka obchodního tajemství (2/4 ) – Pokud původní opatření nepostačují, může vlastník obchodního tajemství v jednotlivých případech u konkrétních a identifikovaných dat chráněných jako obchodní tajemství buď jednostranně zvýšit úroveň opatření, nebo požádat, aby byla s uživatelem dohodnuta další opatření. Pokud nedojde k dohodě o nezbytných opatřeních, může držitel dat pozastavit sdílení konkrétních dat chráněných jako obchodní tajemství, a to za podmínek stanovených v nařízení o datech.

Viz bod 5.4.1.

7.

Práva vlastníka obchodního tajemství (3/4) – Vlastník obchodního tajemství může rovněž v jednotlivých případech odmítnout sdílení konkrétního určeného obchodního tajemství, a to pouze ve výjimečných případech a za podmínek stanovených v nařízení o datech.

Viz bod 5.4.2.

8.

Práva vlastníka obchodního tajemství (4/4) – Vlastník obchodního tajemství může dočasně zrušit nebo pozastavit sdílení dat, pokud uživatel poruší své povinnosti související s ochranou obchodního tajemství.

Viz bod 5.4.3.

9.

Uchovávání dat obsahujících určené obchodní tajemství – Pokud držitel dat dočasně odmítne nebo pozastaví sdílení dat v souladu s body 5.4.1, 5.4.2 nebo 5.4.3, je držitel dat stále povinen uchovávat související data obsahující určené obchodní tajemství tak, aby byla snadno dostupná, a to až do doby, kdy je bude možné sdílet v rámci smlouvy.

Viz bod 5.6.

10.

Vlastník určeného obchodního tajemství, který je třetí stranou – Pokud je vlastníkem obchodního tajemství třetí strana, musí držitel dat zajistit, aby ustanovení bodu 5 chránila také její obchodní tajemství, a musí od uvedeného vlastníka obchodního tajemství, který je třetí stranou, získat všechna příslušná povolení.

Viz bod 5.1.2.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/943/oj).

5.1.   Použitelnost ujednání o obchodním tajemství

5.1.1.

Ochranná opatření dohodnutá v bodech 5.2 a 5.3 této smlouvy, jakož i související práva dohodnutá v bodě 5.4, se vztahují výhradně na data nebo metadata obsažená v datech, která má držitel dat zpřístupnit uživateli a která jsou chráněna jako obchodní tajemství (jak je stanoveno ve směrnici o obchodním tajemství), a uchovávaná držitelem dat nebo jiným vlastníkem obchodního tajemství (jak je stanoveno v uvedené směrnici).

5.1.2.

Určení dat chráněných jako obchodní tajemství a totožnost vlastníka (vlastníků) obchodního tajemství jsou uvedeny v dodatku 4.

Držitel dat prohlašuje uživateli, že má veškerá příslušná práva od jakéhokoli držitele obchodního tajemství, který je třetí stranou, k uzavření této smlouvy týkající se dat chráněných jako obchodní tajemství.

V souladu s čl. 4 odst. 6 nařízení o datech „držitel dat nebo, pokud se jedná o rozdílné osoby, vlastník obchodního tajemství, určí data, která jsou chráněna jako obchodní tajemství, včetně relevantních metadat“.

Držitel dat by proto měl v dodatku 4 určit data chráněná jako obchodní tajemství. Držitel dat by však neměl být povinen popsat samotné obchodní tajemství. Postačí určit data, která musí být chráněna, aby bylo zajištěna důvěrnost obchodního tajemství, pokud by analýza těchto dat mohla obchodní tajemství odhalit.

5.1.3.

Pokud budou v průběhu trvání této smlouvy uživateli zpřístupněna nová data, která jsou chráněna jako obchodní tajemství podle ustanovení bodu 5.1.1, bude dodatek 4 na žádost držitele dat odpovídajícím způsobem změněn.

Dokud nebude dodatek 4 změněn a dohodnut mezi stranami, může držitel dat dočasně odmítnout nebo pozastavit sdílení nových dat chráněných jako obchodní tajemství. Rozhodnutí držitele dat musí být v takovém případě řádně odůvodněno a uživateli poskytnuto písemně bez zbytečného odkladu. Držitel dat rovněž oznámí příslušnému orgánu určenému podle článku 37 nařízení (EU) 2023/2854, že dočasně odmítl nebo pozastavil sdílení dat, a uvede, která opatření nebyla dohodnuta nebo provedena.

5.1.4.

Povinnosti uvedené v bodech 5.2 a 5.3 zůstávají v platnosti i po ukončení smlouvy, pokud se strany nedohodnou jinak.

5.2.   Ochranná opatření přijatá uživatelem

5.2.1.

Uživatel musí uplatňovat ochranná opatření uvedená v dodatku 4 (dále jen „ochranná opatření uživatele“).

Strany by měly v samostatném dodatku uvést všechny podrobnosti o těchto opatřeních, a to i v situacích, kdy uživatel sdílí data s třetími stranami. Opatření mohou být jak technická (např. šifrování, firewally, rozdělené úložiště atd.), tak organizační (např. vnitřní správa a řízení, vhodná správa identit a kontroly přístupu, zapojení důvěryhodné třetí strany, dohody o zachování důvěrnosti).

Jelikož opatření musí být přiměřená, jejich obsah se bude lišit v závislosti na povaze příslušných obchodního tajemství. Opatření budou rovněž záviset na tom, zda i) má být poskytnut přístup tam, kde jsou data uchovávána, nebo ii) mají být data plně předána uživateli. V prvním případě má držitel dat vyšší míru kontroly a může sám uplatnit část ochranných opatření, zatímco uživatel může mít nižší míru využití dat. V každém případě se obě strany budou muset zaměřit na dosažení zamýšlených účinků nařízení o datech. Z tohoto důvodu je třeba vyvážit různé zájmy, aniž by došlo k narušení těchto zamýšlených účinků.

5.2.2.

Pokud je uživateli povoleno zpřístupnění dat třetí straně, může uživatel sdílet data chráněná jako obchodní tajemství, pokud:

a)

i) bez zbytečného odkladu informuje držitele dat o skutečnosti, že data chráněná jako obchodní tajemství budou zpřístupněna třetí straně; ii) upřesní, o jaká data se jedná, a iii) poskytne držiteli dat totožnost, místo usazení a kontaktní údaje třetí strany;

b)

třetí strana uplatní ochranná opatření uvedená v dodatku 4.

5.2.3.

[MOŽNOST] [Za účelem ověření, zda a v jakém rozsahu uživatel zavedl a dodržuje svá ochranná opatření, se uživatel zavazuje buď i) každoročně získat na své náklady zprávu o auditu posouzení shody v oblasti bezpečnosti vypracovanou třetí stranou zvolenou uživatelem; nebo ii) každoročně umožnit na náklady držitele dat audit posouzení shody v oblasti bezpečnosti, který provede nezávislá třetí strana zvolená uživatelem, kterou si zvolí držitel dat, pokud tato nezávislá třetí strana podepíše dohodu o zachování důvěrnosti poskytnutou uživatelem. Tato zpráva o bezpečnostním auditu musí prokázat, že uživatel dodržuje ustanovení bodu 5 a dodatku 4, které jsou v daném okamžiku platné. Výsledky zpráv o auditu budou oběma stranám předloženy bez zbytečného odkladu.

Uživatel si může vybrat mezi body i) a ii). Pokud některá ze stran považuje zprávu o bezpečnostním auditu získanou na náklady druhé strany za nesprávnou, vyhrazuje si právo získat na vlastní náklady zprávu o bezpečnostním auditu od jiné nezávislé třetí strany. Pokud je toto právo uplatněno, oba nezávislí externí auditoři společně se stranami projednají případné rozdíly mezi těmito dvěma zprávami a budou se snažit vyřešit všechny nevyřešené záležitosti při zachování dobré víry.]

Toto ustanovení je označeno jako volitelné, protože strany se mohou dohodnout na jiných opatřeních, aby ověřily, zda uživatel plní své povinnosti zavést a udržovat svá ochranná opatření.

5.3.   Ochranná opatření přijatá vlastníkem obchodního tajemství

5.3.1.

Držitel dat může uplatnit opatření dohodnutá v dodatku 4 k zachování důvěrnosti dat chráněných jako obchodní tajemství (dále jen „ochranná opatření držitele dat“).

5.3.2.

Držitel dat může jednostranně zavést vhodná technická a organizační řešení ochrany, například aktualizaci softwaru, pokud nemají negativní dopad na uživatele podle této smlouvy.

5.3.3.

Uživatel se zavazuje, že nezmění ani neodstraní ochranná opatření držitele dat ani opatření přijatá v souladu s bodem 5.3.2, pokud se strany nedohodnou jinak.

5.4.   Povinnost sdílet a právo odmítnout, dočasně odmítnout nebo ukončit sdílení

5.4.1.

Pokud ochranná opatření určeného uživatele a ochranná opatření držitele dat věcně nepostačují k přiměřené ochraně konkrétního data chráněného jako obchodní tajemství, může držitel dat oznámením zaslaným uživateli s podrobným popisem nedostatečnosti opatření požádat o sjednání dodatečných ochranných opatření; pokud po uplynutí přiměřené doby nedojde k dohodě o nezbytných dodatečných opatřeních a pokud je potřeba takových opatření řádně odůvodněna, např. ve zprávě o bezpečnostním auditu, může držitel dat sdílení daných dat dočasně odmítnout nebo pozastavit; v takovém případě to držitel dat musí uživateli oznámit; oznámení musí být řádně odůvodněno, musí v něm být uvedeno, která opatření nebyla dohodnuta, případně dotčené (dotčená) obchodní tajemství, a musí být podáno písemně bez zbytečného odkladu; držitel dat musí kromě těchto konkrétních dat nadále sdílet veškerá data chráněná jako obchodní tajemství.

5.4.2.

Pokud je za výjimečných okolností vysoce pravděpodobné, že by držitel dat utrpěl závažnou hospodářskou újmu v důsledku zpřístupnění určitých dat chráněných jako obchodní tajemství uživateli, a to i přes zavedená ochranná opatření uživatele a držitele dat, může držitel dat odmítnout tato konkrétní data sdílet nebo pozastavit jejich sdílení.

Držitel dat to musí bez zbytečného odkladu oznámit uživateli a příslušnému orgánu určenému podle článku 37 nařízení o datech spolu s řádným odůvodněním.

Držitel dat však musí kromě těchto konkrétních dat nadále sdílet veškerá data chráněná jako obchodní tajemství.

Odmítnutí nebo ukončení sdílení dat podle článku 4 nařízení (EU) 2023/2854 je omezeno na výjimečné okolnosti. Proto musí být oznámení řádně odůvodněno. Aspekty, které je třeba vzít v úvahu, mohou být například nedostatečná vymahatelnost ochrany obchodního tajemství v zemích mimo EU, povaha a úroveň důvěrnosti dotčeného obchodního tajemství nebo jedinečnost a novost příslušného připojeného výrobku.

5.4.3.

Pokud uživatel nezavedl a neudržuje svá ochranná opatření a pokud je toto selhání držitelem dat řádně odůvodněno, např. ve zprávě o bezpečnostním auditu, je držitel dat oprávněn dočasně odmítnout nebo pozastavit sdílení konkrétního určeného obchodního tajemství, dokud uživatel incident nevyřeší.

V takovém případě musí držitel dat bez zbytečného odkladu podat řádně odůvodněné písemné oznámení uživateli a příslušnému orgánu určenému podle článku 37 nařízení o datech.

5.4.4.

Ustanovení bodu 5.4.1 neopravňuje držitele dat k ukončení této smlouvy.

Ustanovení bodu 5.4.2 nebo 5.4.3 opravňují držitele dat k ukončení této smlouvy pouze s ohledem na konkrétní určené obchodní tajemství, a pokud:

a)

byly splněny všechny podmínky bodu 5.4.2 nebo 5.4.3;

b)

strany, ačkoli se pokusily nalézt smírné řešení, po uplynutí přiměřené lhůty nedospěly k žádnému řešení, a to ani po zásahu příslušného orgánu určeného podle článku 37 nařízení o datech, a

c)

uživateli nebylo příslušným soudem vydáno soudní rozhodnutí, které by držiteli dat ukládalo povinnost data zpřístupnit, a neprobíhá žádné soudní řízení o vydání takového rozhodnutí.

5.5.   Ukončení výroby a zničení zboží porušujícího právo

Aniž jsou dotčeny jiné prostředky nápravy, které má držitel dat k dispozici v souladu s touto smlouvou nebo platnými právními předpisy, pokud uživatel změní nebo odstraní technická ochranná opatření uplatňovaná držitelem dat nebo nezachovává technická a organizační opatření přijatá uživatelem po dohodě s držitelem dat v souladu s body 5.2 a 5.3, může držitel dat požádat uživatele, aby:

a)

vymazal data zpřístupněná držitelem dat a veškeré jejich kopie a/nebo

b)

ukončil výrobu, nabízení nebo uvádění na trh či používání zboží, odvozených dat nebo služeb vytvořených na základě znalostí získaných prostřednictvím určeného obchodního tajemství nebo dovoz, vývoz nebo skladování zboží porušujícího právo pro tyto účely a zničil jakékoli zboží porušující právo, pokud existuje vážné riziko, že protiprávní použití těchto dat způsobí držiteli dat nebo vlastníkovi obchodního tajemství významnou újmu, nebo pokud by takové opatření nebylo nepřiměřené s ohledem na zájmy držitele dat nebo vlastníka obchodního tajemství, a/nebo

c)

odškodnil stranu, která byla poškozena zneužitím nebo zpřístupněním těchto neoprávněně získaných nebo použitých dat.

5.6.   Uchovávání dat chráněných jako určená obchodní tajemství

5.6.1.

Pokud držitel dat uplatní právo odmítnout, dočasně odmítnout nebo pozastavit sdílení dat s uživatelem v souladu s body 5.4.1, 5.4.2 a 5.4.3, bude muset zajistit, aby dotčená data byla uchovávána a aby uvedená data byla zpřístupněna uživateli:

a)

jakmile bude dohodnuta a zavedena vhodná ochrana, nebo

b)

jakmile je vydáno závazné rozhodnutí příslušného orgánu nebo soudu, které vyžaduje, aby držitel dat poskytl data uživateli.

Tato povinnost uchovávání končí, pokud příslušný orgán nebo soud závazným rozhodnutím povolí výmaz těchto uchovávaných dat nebo pokud dojde k ukončení smlouvy.

5.6.2.

Držitel dat ponese nezbytné náklady na uchovávání dat podle bodu 5.6.1. Uživatel však uhradí tyto náklady v rozsahu, v jakém dojde k dočasnému odmítnutí nebo pozastavení sdílení dat v souladu s bodem 5.4.3.

6.   (pokud jsou data držitelem dat zpřístupněna na žádost uživatele) Využívání dat uživatelem

6.1.   Přípustné používání a sdílení dat

6.1.1.

Uživatel může data zpřístupněná na jeho žádost držitelem dat používat k jakémukoli zákonnému účelu a/nebo je v rozsahu, v jakém jsou data předána uživateli nebo v jakém je uživatel může získat, volně sdílet s výhradou omezení uvedených v bodě 6.2.

6.2.   Omezení používání a sdílení dat

6.2.1.

Uživatel se zavazuje, že nebude provádět následující činnosti:

a)

používat data k vývoji připojeného výrobku, který by konkuroval danému výrobku, ani je za tímto účelem sdílet s třetí stranou;

b)

používat tato data k získání poznatků o ekonomické situaci, majetku a výrobních metodách výrobce nebo případně držitele dat;

c)

použít nátlak nebo zneužít nedostatky v technické infrastruktuře držitele dat, jež je určena k ochraně dat, za účelem získání přístupu k datům;

d)

sdílet data s třetí stranou, která je považována za strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925.

6.2.2.

[MOŽNOST] [Dále se v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení o datech uživatel a držitel dat dohodli, že omezí nebo zakáží následující zpracování (uveďte dotčené zpracování: přístup k datům, jejich používání a/nebo další sdílení), jež má za následek porušení bezpečnostních požadavků na výrobek, jak je stanoveno v právu Unie (uveďte dotčený právní bezpečnostní požadavek), což by mělo za následek závažný dopad na zdraví, bezpečnost nebo ochranu fyzických osob.

Uživatel se zavazuje, že nebude (uveďte příslušná omezení nebo zákazy související s výše uvedeným zpracováním).]

7.   Sdílení dat s příjemcem dat na žádost uživatele

7.1.   Zpřístupnění dat příjemci dat

7.1.1.

Data spolu s příslušnými metadaty nezbytnými pro interpretaci a využívání těchto dat musí držitel dat na základě žádosti podané uživatelem nebo stranou jednající jeho jménem zpřístupnit příjemci dat, a to bezplatně pro uživatele, Žádost lze podat prostřednictvím formuláře uvedeného v dodatku 3 a zaslat ji na adresu (popište postup pro jednoduchou žádost podanou elektronickou cestou, je-li to technicky možné). Pro účely ověření, že žádost podal uživatel, není držitel dat povinen poskytovat žádné informace nad rámec toho, co je nezbytné.

7.1.2.

Pokud uživatel není subjektem údajů, držitel dat zpřístupní data, která jsou osobními údaji, třetí straně na základě žádosti uživatele pouze tehdy, pokud existuje platný právní základ pro zpřístupnění osobních údajů podle článku 6 nařízení (EU) 2016/679 (nařízení GDPR) a pouze pokud jsou v příslušných případech splněny podmínky stanovené v článku 9 uvedeného nařízení a v čl. 5 odst. 3 směrnice 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).

V této souvislosti, pokud uživatel není subjektem údajů, musí držiteli dat v každé žádosti předložené podle předchozího ustanovení uvést právní základ pro zpracování podle článku 6 nařízení (EU) 2016/679 (a v příslušných případech použitelnou odchylku podle článku 9 uvedeného nařízení a čl. 5 odst. 3 směrnice 2002/58/ES), na jehož základě se zpřístupnění osobních údajů požaduje.

7.1.3.

Držitel dat musí data příjemci dat zpřístupnit, přičemž data musí být alespoň ve stejné kvalitě jako v době, kdy byla zpřístupněna držiteli dat, a v každém případě v komplexním, strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, snadno a bezpečně.

7.1.4.

Pokud uživatel takovou žádost podá, dohodne držitel dat s příjemcem dat způsob zpřístupnění dat v souladu s kapitolami III a IV nařízení o datech.

7.1.5.

Uživatel bere na vědomí, že žádost podle bodu 7.1.1 nemůže být ve prospěch třetí strany, která je považována za strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925 [MOŽNOST] [a nemůže být podána v souvislosti se zkoušením nových připojených výrobků, látek nebo postupů, které dosud nebyly uvedeny na trh].

7.1.6.

Uživatel bere na vědomí, že třetí strana smí zpracovávat data, která jí byla zpřístupněna podle bodu 7.1.1, pouze pro účely dohodnuté s uživatelem a za dohodnutých podmínek. Držitel dat nemůže být vůči uživateli činěn odpovědným za neexistenci takové dohody mezi uživatelem a třetí stranou, ledaže držitel dat o této neexistenci věděl nebo vědět měl.

8.   [MOŽNOST, pokud je uživatel podnikatelským subjektem] Omezení práv uživatele

Uživatel souhlasí s tím, že (uveďte účel, povahu a dobu trvání omezení práva uživatele používat nebo sdílet data a určete část dat, které se tato omezení týkají).

V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení o datech „žádné smluvní ujednání, které v neprospěch uživatele vylučuje uplatnění práv uživatele podle [kapitoly II], odchyluje se od nich nebo mění jejich účinek, není pro uživatele závazné“.

To by mělo být vykládáno s ohledem na 25. bod odůvodnění, ve kterém se uvádí, že to „nebrání uživatelům v tom, aby v případě vztahů mezi podniky zpřístupnili data třetím stranám nebo držitelům dat na základě jakéhokoli smluvního ujednání, které není protiprávní, včetně souhlasu s omezením nebo omezením dalšího sdílení těchto dat, nebo aby jim byla poskytnuta přiměřená kompenzace, například výměnou za to, že se vzdají svého práva na používání nebo sdílení takových dat“.

Taková omezení budou proto platná pouze tehdy, pokud nezpůsobí uživateli žádnou újmu, což znamená, že by neměla poškodit oprávněné zájmy uživatele.

Kromě toho by toto ustanovení nemělo sloužit k tomu, aby uživatele zcela zbavilo jeho zákonných práv podle článků 4 a 5 nařízení o datech, například tím, že se uživatel zcela vzdá svého práva na přístup k datům. Uživatel by mohl souhlasit s omezením svých práv pouze tehdy, pokud jsou omezena svým rozsahem a časově a pokud tato omezení nezpůsobují uživateli újmu. Může se jednat například o konkrétní omezení použití dat, k nimž byl získán přístup, nebo o souhlas s tím, že data nebudou dále sdílena s třetí stranou, jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění, nebo že příjemce dat nebude data dále sdílet s třetí stranou.

Toto ustanovení by mohlo být použito, pokud má uživatel zájem na takových omezeních, například když se držitel dat a uživatel zapojí do společného průmyslového projektu.

Mohlo by se uplatnit i v případě, že je uživateli poskytnuta kompenzace. Pouhé obdržení kompenzace by však samo o sobě nepostačovalo k tomu, aby bylo možné konstatovat, že omezení nezpůsobují uživateli újmu. Tato kompenzace by měla být přiměřená omezením.

Uživatel může podle vlastního uvážení omezení podle tohoto článku přijmout, nebo je odmítnout.

9.   Kompenzace pro uživatele

9.1.   Kompenzace

Držitel dat se zavazuje poskytnout uživateli kompenzaci, jak je podrobně uvedeno v dodatku 7, (v příslušných případech) a to i za omezení práv uživatele v souladu s bodem 8.

Strany se mohou dohodnout na kompenzaci za používání a sdílení dat držitelem dat, kdykoli to považují za spravedlivé a přiměřené. Takovou kompenzaci mohou například zvážit, pokud držitel dat používá data pro vývoj nových výrobků nebo služeb nebo pokud držitel dat vytváří agregovaná nebo odvozená data pro komerční účely. Naopak, pokud jsou například data používána výhradně pro potřeby jakékoli dohody uzavřené s uživatelem nebo pro zajištění fungování, bezpečnosti a ochrany výrobku nebo související služby, nemusí být kompenzace zahrnuta.

Strany by si však měly být vědomy toho, že například pokud například uživatel omezí svá práva v souladu s ustanovením bodu 8, měla by mu být poskytnuta kompenzace, jak je vysvětleno ve vysvětlivce v bodě 8, a kompenzace by měla být přiměřená závažnosti omezení.

Stejně tak může být nutná kompenzace k zajištění spravedlivého zacházení s uživatelem, pokud uživatel souhlasí s tím, že držitel dat může data prodat třetím stranám v souladu s bodem 3.2.1 písm. a) podbodem iii).

Je-li kompenzace splatná, strany se musí dohodnout na její povaze, která může být peněžní nebo nepeněžní.

9.2.   (použitelné pro peněžní kompenzaci) Úroky v případě opožděných plateb

Pokud se platba kompenzace zpozdí, měl by držitel dat zaplatit uživateli úrok z prodlení úhrady kompenzace od doby splatnosti do doby platby, jak je stanoveno v platném právu.

10.   Převod používání a více uživatelů

Původní uživatel může trvale převést vlastnictví výrobku nebo své právo používat výrobek na následného uživatele, například když uživatel výrobek prodá (převod používání).

Původní uživatel může rovněž udělit práva k používání výrobku a/nebo přijímání souvisejících služeb dalším uživatelům, přičemž si stále zachovává svou roli uživatele (více uživatelů), například když:

—

podnik pronajme svůj dodávkový automobil během některých období roku jinému podniku,

—

autopůjčovna pronajímá své vozy zákazníkům.

Právo držitele dat používat data

V takových případech musí držitel dat uzavřít smlouvu s následnými nebo dalšími uživateli, aby mohl využívat data vzniklá používáním výrobku nebo souvisejících služeb těmito uživateli. Níže uvedená ustanovení navrhují možná řešení pro uzavření takové smlouvy, aby si strany mohly zvolit řešení, které je nejlépe přizpůsobeno specifikům dané situace.

V případě převodu by se strany mohly například dohodnout, že původní uživatel oznámí držiteli dat převod, totožnost a kontaktní údaje následného uživatele, aby držitel dat mohl následného uživatele kontaktovat a uzavřít s ním smlouvu.

V případě více uživatelů by takové řešení mohlo být pro držitele dat příliš zatěžující. Pokud je původní uživatel schopen jednat jménem držitele dat, je jednou z možností, že původní uživatel získá souhlas dalších uživatelů s podmínkami přístupu k datům a jejich využívání stanovenými v této smlouvě.

V jiných situacích může být stále možné a vhodnější, aby původní uživatel oznámil držiteli dat kontaktní údaje dalšího uživatele tak, aby držitel dat mohl uzavřít smlouvu přímo s tímto dalším uživatelem.

Je také možné, aby držitel dat nemusel být původním uživatelem informován o následném nebo dalším uživateli pro účely uzavření smlouvy, protože okolnosti jsou takové, že může uzavřít smlouvu bez jakéhokoli úkonu ze strany původního uživatele. Může se například stát, že pro používání výrobku a/nebo související služby bude vyžadováno vytvoření účtu identifikujícího uživatele. V takovém případě bude držitel dat moci uzavřít smlouvu s následným nebo dalším uživatelem, až si tento uživatel vytvoří vlastní účet. To by však mohlo vyžadovat, aby původní uživatel zajistil, že následný nebo další uživatel nebude používat jeho účet.

Přístupová práva stran v souvislosti s převodem používání a více uživatelů

V případě převodu používání nebo více uživatelů by smlouva měla poskytnout jistotu, kdo může k datům přistupovat a za jakých podmínek. Pokud například společnost (původní uživatel) pronajímá připojené zemědělské stroje jednotlivým zemědělcům (další uživatelé) na denní nebo týdenní bázi, mohou data vytvářená zemědělskými stroji odhalit citlivé obchodní informace jednotlivých zemědělců. Výrobce (držitel dat) nemůže jednoduše zpřístupnit jakákoli data podle bodu 4 této smlouvy původnímu uživateli (společnosti, která vlastní stroje), aniž by se ujistil, že tím nebudou porušena důvěrnost informací nebo práva jednotlivých zemědělců (dalších uživatelů).

Přístupová práva dalšího nebo následného uživatele mohou záviset zejména na smluvní kategorizaci dat, například:

—

odstranitelná uživatelská data – výrobky nebo související služby často umožňují uživateli vymazat data vytvořená v průběhu jejich používání. V případě převodu by měl uživatel tato data vymazat. V opačném případě mohou být tato data přístupná dalšímu nebo následnému uživateli,

—

vždy odstranitelná data – data, která by držitel dat neměl zpřístupnit dalšímu nebo následnému uživateli,

—

zbytková data – jiná data než uživatelská odstranitelná data nebo vždy odstranitelná data; tato data nebudou odstranitelná a nebude se na ně vztahovat dohoda o zachování důvěrnosti (tj. data budou k dispozici i novým následným uživatelům). Taková data mohou zahrnovat data, která musí být ze zákona nebo v praxi přístupná dalšímu nebo následnému uživateli (například data týkající se aktualizací provedených v připojeném vozidle).

Držitel dat by měl roztřídit data do těchto kategorií, zejména v informacích uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení o datech, v této smlouvě (například v dodatku 1) nebo v dokumentaci k výrobku nebo související službě.

Toto ustanovení bodu 10 se zaměřuje na nařízení o datech; nejsou jím dotčeny žádné další právní předpisy, včetně odvětvových právních předpisů, které by mohly upravovat převod připojeného výrobku nebo související služby (např. obnova zdravotnických prostředků).

10.1.   Převod používání

Pokud uživatel smluvně převede i) vlastnictví k výrobku nebo ii) svá dočasná práva na používání výrobku a/nebo iii) svá práva na přijímání souvisejících služeb na následnou osobu (dále jen „následný uživatel“) a po převodu ztratí status uživatele, strany se zavazují dodržovat požadavky stanovené v tomto ustanovení.

[MOŽNOST 1] [Původní uživatel musí držiteli dat oznámit předání a poskytnout nezbytné kontaktní údaje následného uživatele, aby s ním držitel dat mohl uzavřít smlouvu o používání dat držitelem dat.]

[MOŽNOST 2] [Držitel dat podnikne nezbytné kroky k uzavření smlouvy s následným uživatelem o používání dat držitelem dat. (v příslušných případech) Původní uživatel musí zajistit, aby následný uživatel nemohl používat účet původního uživatele.]

Práva držitele dat na používání dat z výrobku nebo ze souvisejících služeb vytvořených před převedením nebudou převodem dotčena, tj. práva a povinnosti týkající se dat předaných podle této smlouvy před převodem budou i po převodu pokračovat.

10.2.   Více uživatelů

Pokud původní uživatel udělí právo používat výrobek a/nebo související službu (služby) jiné straně (dále jen „další uživatel“), přičemž si zachová svůj status uživatele, zavazují se strany dodržovat požadavky stanovené v tomto ustanovení.

10.2.1.

Souhlas dalšího uživatele s používáním a sdílením dat držitelem dat

[MOŽNOST 1] [Do smlouvy mezi původním uživatelem a dalším uživatelem zahrne původní uživatel jménem držitele dat ustanovení, která podstatně zohledňují obsah této smlouvy mezi původním uživatelem a držitelem dat, zejména ustanovení bodu 3 o používání a sdílení dat z výrobku a/nebo ze souvisejících služeb držitelem dat po dobu dočasného používání výrobku a/nebo související služby.]

[MOŽNOST 2] [Původní uživatel oznámí držiteli dat existenci a dobu trvání práv dalšího uživatele na používání výrobku a/nebo související služby a jeho kontaktní údaje, aby držitel dat mohl s dalším uživatelem uzavřít dohodu o používání a sdílení těchto dat držitelem údajů.]

[MOŽNOST 3] [Držitel dat podnikne nezbytné kroky k uzavření dohody s dalším uživatelem. (v příslušných případech) Původní uživatel musí zajistit, aby další uživatel nemohl používat účet původního uživatele.]

10.2.2.

Přístup dalšího uživatele k datům

[MOŽNOST] [Původní uživatel působí jako první kontaktní místo pro dalšího uživatele, pokud další uživatel podá žádost o přístup k datům podle článku 4 nebo 5 nařízení o datech. Držitel dat musí při vyřizování žádosti spolupracovat s původním uživatelem, jak je uvedeno v dodatku 10.]

10.3.   Odpovědnost původního uživatele

V rozsahu, v němž nesplnění povinností původního uživatele podle bodů 10.1 a 10.2 vede k používání a sdílení dat z výrobku nebo ze souvisejících služeb držitelem dat při neexistenci smlouvy s následným nebo dalším uživatelem, odškodní původní uživatel držitele dat, pokud jde o jakékoli nároky držitele dat za škody způsobené držiteli dat následným nebo dalším uživatelem v důsledku jejich používání dat po převodu nebo dočasném používání výrobku a/nebo související služby (souvisejících služeb).

11.   Datum použitelnosti smlouvy, doba jejího trvání a její ukončení

11.1.   Datum použitelnosti a doba trvání smlouvy

Tato smlouva obvykle neexistuje jako samostatná smlouva, ale uzavírá se souběžně se smlouvou o převodu vlastnictví k výrobku na uživatele, která mu dává dočasná práva na používání výrobku, a/nebo souběžně se smlouvou o související službě.

Tato smlouva musí obecně zůstat v platnosti, dokud tato jiná smlouva umožňuje uživateli používat výrobek nebo související službu. Stejně tak by ani držitel dat, ani uživatel neměli mít možnost tuto smlouvu ukončit, s výjimkou případů, kdy dojde k podstatnému porušení povinností druhou stranou, protože jinak by to vedlo k situaci, kdy uživatel používá výrobek a/nebo související službu bez jakéhokoli smluvního rámce upravujícího práva a povinností podle nařízení o datech.

11.1.1.

Tato smlouva [MOŽNOST 1] [nabývá účinnosti okamžitě] [MOŽNOST 2] [nabývá účinnosti od (uveďte datum)].

11.1.2.

Smlouva se uzavírá na [MOŽNOST 1] [dobu neurčitou] [MOŽNOST 2] [dobu určitou (uveďte)], s výhradou jakýchkoli důvodů pro uplynutí platnosti nebo ukončení podle této smlouvy.

11.2.   Ukončení smlouvy

Bez ohledu na dobu trvání smlouvy sjednanou podle bodu 11.1 tato smlouva zaniká:

a)

po zničení výrobku nebo trvalém ukončení související služby, nebo když výrobek nebo související služba ztratí nevratným způsobem schopnost vytvářet data, nebo

b)

když uživatel ztratí vlastnické právo k výrobku nebo když skončí práva uživatele ve vztahu k výrobku na základě smlouvy o pronájmu, leasingu nebo podobné smlouvy nebo práva uživatele ve vztahu k související službě, nebo

c)

pokud se na tom obě strany dohodnou.

Ustanoveními písmen b) a c) není dotčena smlouva, která zůstává v platnosti mezi držitelem dat a jakýmkoli následným nebo dalším uživatelem.

11.3.   Účinky uplynutí platnosti a ukončení smlouvy

11.3.1.

Uplynutí smluvního období nebo ukončení této smlouvy zbavuje obě smluvní strany povinnosti uskutečnit a přijmout budoucí plnění, ale nemá vliv na práva a závazky, které vznikly do okamžiku ukončení smlouvy.

Uplynutí platnosti nebo ukončení smlouvy nemá vliv na žádné ustanovení této smlouvy, které má platit i po skončení smlouvy, zejména na ustanovení bodu 13.1 o důvěrnosti, ustanovení bodu 13.4 o rozhodném právu a ustanovení bodu 13.6 o řešení sporů.

11.3.2.

Ukončení nebo uplynutí platnosti smlouvy bude mít následující účinky:

a)

držitel dat přestane získávat data vytvořená nebo zaznamenaná ke dni ukončení nebo uplynutí platnosti;

b)

držitel dat je nadále oprávněn používat a sdílet data vytvořená nebo zaznamenaná před datem ukončení nebo uplynutí platnosti této smlouvy, jak je uvedeno v této smlouvě.

12.   Prostředky nápravy při porušení smlouvy

Strany se mohou chtít dohodnout nejen na právech a povinnostech týkajících se konkrétních dat (z nichž mnohé vyplývají již z nařízení o datech), ale také na záležitostech obecného smluvního práva, jako jsou práva a prostředky nápravy smluvní strany v případě neplnění ze strany druhé smluvní strany.

V těchto záležitostech obecného smluvního práva mohou strany vycházet ze zákonných výchozích pravidel nebo z jiných smluvních vzorů. Pokud chtějí použít tato vzorová smluvní ujednání, měly by se ujistit, že jsou v souladu s veškerým závazným vnitrostátním právem, které se na smlouvu může vztahovat.

12.1.   Případy neplnění

12.1.1.

Neplnění povinností jednou stranou je z hlediska této smlouvy zásadní, pokud:

a)

neplnění zásadně zbavuje druhou stranu toho, co podle této smlouvy oprávněně očekává, ledaže strana, která povinnosti neplní, tento výsledek nepředpokládala ani jej nemohla rozumně předpokládat, nebo

b)

je z okolností je zřejmé, že nelze spoléhat na to, že strana, jež neplní své povinnosti, je v budoucnu splní.

12.1.2.

Neplnění smluvní strany je omluvitelné, pokud bylo způsobeno překážkou, kterou nemohla smluvní strana ovlivnit a s níž nemohla strana rozumně počítat v době uzavírání smlouvy nebo se jí vyhnout nebo ji překonat či se vyhnout jejím následkům.

Pokud je překážka pouze dočasná, omluvitelnost neplnění trvá po takovou dobu, kdy překážka existuje. Pokud je však doba, po kterou nejsou povinnosti plněny, tak dlouhá, že představuje zásadní neplnění, druhá strana k tomu může tak přistupovat.

Strana, která neplní své povinnosti, musí zajistit, aby oznámení o překážce a jejích účincích na její schopnost plnit došlo druhé straně bez zbytečného odkladu poté, kdy se strana, jež neplní své povinnosti, o těchto okolnostech dozvěděla, nebo lze oprávněně očekávat, že se o nich mohla dozvědět. Druhá strana má nárok na náhradu hospodářské škody vzniklé v důsledku neobdržení takového oznámení.

12.2.   Prostředky nápravy

12.2.1.

V případě neplnění jedné ze stran má druhá strana k dispozici prostředky nápravy uvedené v následujících ustanoveních, aniž jsou dotčeny jakékoli prostředky nápravy dostupné podle platného práva.

12.2.2.

Prostředky nápravy, které nejsou neslučitelné, lze kumulovat.

12.2.3.

Strana nemůže využít prostředku nápravy v rozsahu, v jakém způsobila nesplnění povinnosti druhou stranou, například pokud nedostatek v její vlastní datové infrastruktuře neumožnil druhé straně řádně plnit její povinnosti. Strana se rovněž nemůže dovolávat nároku na náhradu škody, kterou utrpěla, v rozsahu, v jakém mohla škodu snížit přijetím přiměřených opatření.

12.2.4.

Poškozená strana může:

a)

požadovat, aby strana, která neplní povinnosti, bez zbytečného odkladu splnila své povinnosti podle této smlouvy, ledaže by to bylo nezákonné nebo nemožné nebo pokud by konkrétní plnění způsobilo straně, jež neplní povinnosti, náklady, které jsou nepřiměřené výhodě, kterou by získala druhá strana;

b)

požadovat, aby strana, která neplní povinnosti, vymazala data, k nimž získala přístup nebo která byla použita v rozporu s touto smlouvou, a jejich kopie;

c)

požadovat náhradu za hospodářskou škodu, která jí byla způsobena neplněním smlouvy druhou stranou, které není omluvitelné podle ustanovení bodu 12.1.2. Strana, která neplní povinnosti, odpovídá pouze za škodu, kterou v době uzavření této smlouvy předpokládala nebo mohla předpokládat v důsledku jejího neplnění, ledaže by k neplnění došlo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

12.2.5.

Držitel dat může rovněž pozastavit sdílení dat s uživatelem, dokud uživatel nesplní své povinnosti nebo omezení, a to tak, že uživateli bez zbytečného odkladu zašle řádně odůvodněné oznámení:

a)

pokud je neplnění povinností uživatele zásadní;

b)

(v příslušných případech) za předpokladu, že jsou splněny všechny ostatní podmínky stanovené v bodě 5.4.3, v případech popsaných v bodě 5.4.3.

12.2.6.

Uživatel rovněž může:

a)

pozastavit platnost souhlasu uděleného držiteli dat podle bodu 3 nebo svého souhlasu s omezením práv uživatele dohodnutým podle bodu 8, dokud držitel dat nesplní své povinnosti, ledaže by to držiteli dat způsobilo újmu, která by byla v hrubém nepoměru k neplnění nebo jeho účinkům;

b)

odvolat povolení udělené držiteli dat podle bodu 3 a/nebo svůj souhlas s omezením práv uživatele dohodnutým podle článku 8, a to podáním oznámení držiteli dat, pokud:

i)

neplnění povinností ze strany držitele dat je zásadní, nebo

ii)

v případě neplnění, které není zásadní, uživatel podal oznámení se stanovením přiměřené lhůty k nápravě a tato lhůta uplynula, aniž by držitel dat své povinnosti splnil. Uvedená lhůta se považuje za přiměřenou, pokud proti ní držitel dat nevznese bez zbytečného odkladu námitku.

12.2.7.

[MOŽNOST] [Pokud některá ze stran neplní své povinnosti podle této smlouvy, je povinna v každém případě zaplatit sankce podrobně uvedené v dodatku 8, které strany považují za náhradu škody ve smyslu bodu 12.2.4 písm. c). Strana, která neplní své povinnosti, má právo požádat o snížení sankce na přiměřenou výši, pokud prokáže, že sankce je hrubě nepřiměřená vzhledem ke škodě vzniklé nesplněním povinností.]

Strany si mohou přát stanovit sankce za určité druhy neplnění, neboť pro poškozenou stranu může být příliš obtížné prokázat výši skutečné škody způsobené např. neposkytnutím dat. Sankce by měly být přiměřené.

13.   Obecná ustanovení

13.1.   Důvěrnost

13.1.1.

Následující informace budou považovány za důvěrné:

a)

informace týkající se obchodního tajemství, finanční situace nebo jakéhokoli jiného aspektu týkajícího se činnosti některé ze stran, pokud tato strana tyto informace nezveřejnila;

b)

informace týkající se uživatele a jakékoli třetí strany, pokud tyto informace již nezveřejnili.

13.1.2.

Obě strany souhlasí s tím, že přijmou veškerá přiměřená opatření k bezpečnému uložení důvěrných informací a nezpřístupní tyto informace žádné třetí straně, ledaže by

a)

jedna ze stran měla zákonnou povinnost poskytnout nebo zpřístupnit příslušné informace;

b)

bylo nezbytné, aby jedna ze stran zpřístupnila příslušné informace za účelem splnění svých povinností podle této smlouvy, nebo

c)

jedna ze stran získala předchozí souhlas druhé strany nebo strany, která důvěrné informace poskytuje nebo je jejich zveřejněním dotčena.

13.1.3.

Tato povinnost zachovávat důvěrnost zůstává v platnosti i po ukončení smlouvy, a to po dobu (uveďte dobu).

13.1.4.

Tato povinnost zachovávat důvěrnost neruší žádné přísnější povinnosti podle i) nařízení (EU) 2016/679 (nařízení GDPR), ii) ustanovení provádějících směrnici 2002/58/ES nebo směrnici (EU) 2016/943 nebo iii) jakéhokoli jiného práva Unie nebo práva členského státu, iv) (v příslušných případech) bodu 6 této smlouvy.

13.2.   Způsob komunikace

Veškerá oznámení nebo jiná sdělení vyžadovaná touto smlouvou musí být písemná a mohou být doručena osobně, zaslána předplacenou zásilkou nebo předána elektronickými prostředky, včetně e-mailu, za předpokladu, že odesílatel uchová doklad o odeslání na níže uvedené adresy:

Strana

Kontaktní osoba

E-mail

Telefon

Adresa

Uživatel

[jméno]/[funkce]

[e-mail]

[telefonní číslo]

[adresa]

Příjemce dat

[jméno]/[funkce]

[e-mail]

[telefonní číslo]

[adresa]

Každé takové oznámení nebo sdělení se považuje za doručené:

a)

je-li doručeno osobně, v den doručení;

b)

je-li zasláno předplacenou zásilkou, třetí pracovní den po odeslání;

c)

je-li odesláno elektronickými prostředky, v den odeslání za předpokladu, že odesílatel neobdržel chybové hlášení o nedoručení.

13.3.   Úplná smlouva, změny a oddělitelnost ustanovení

13.3.1.

Tato smlouva (spolu s jejími dodatky a ostatními dokumenty, na které tato smlouva odkazuje) představuje úplnou smlouvu mezi stranami týkající se předmětu této smlouvy a nahrazuje všechny předchozí smlouvy nebo dohody a ujednání smluvních stran, ústní i písemné, týkající se předmětu této smlouvy.

13.3.2.

Jakákoli změna této smlouvy je platná pouze tehdy, je-li dohodnuta písemně, a to i v jakékoli elektronické podobě.

13.3.3.

Pokud bude některé ustanovení této smlouvy shledáno neplatným, neúčinným, zrušitelným nebo nevymahatelným z jakéhokoli důvodu a pokud je toto ustanovení oddělitelné od ostatních ujednání smlouvy, budou tato ostatní ustanovení nadále platná a vymahatelná. Veškeré vzniklé mezery nebo nejasnosti v této smlouvě budou řešeny podle bodu 13.5.

13.4.   Rozhodné právo

13.4.1.

Tato smlouva se řídí právem (uveďte členský stát).

13.5.   Výklad

13.5.1.

Tuto smlouvu uzavírají smluvní strany na základě práv a povinností smluvních stran podle nařízení o datech. Jakékoli ustanovení této smlouvy musí být vykládáno tak, aby bylo v souladu s nařízením o datech a dalšími právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s právem Unie, jakož i s použitelným vnitrostátním právem, které je slučitelné s právem Unie a od nichž se nelze dohodou odchýlit.

13.5.2.

Pokud jakoukoli mezeru nebo nejasnost v této smlouvě nelze vyřešit způsobem uvedeným v bodě 13.5.1, musí být tato smlouva vykládána s ohledem na pravidla výkladu stanovená platnými právními předpisy (viz bod 13.4).

13.6.   Řešení sporů

13.6.1.

Smluvní strany se dohodly, že vynaloží maximální úsilí na smírné řešení sporů a před podáním žaloby k soudu předloží svůj spor (vložte název a kontaktní údaje konkrétního subjektu pro řešení sporů; v případě sporů v rámci jejich pravomocí, jak jsou vymezeny v čl. 10 odst. 1 nařízení o datech, to může být jakýkoli subjekt pro řešení sporů v členském státě, který splňuje podmínky článku 10 nařízení o datech).

13.6.2.

Předložením sporu subjektu pro řešení sporů podle bodu 13.6.1 však není dotčeno právo uživatele podat stížnost u příslušného vnitrostátního orgánu určeného v souladu s článkem 37 nařízení o datech ani právo kterékoli strany domáhat se účinné nápravy u soudu v členském státě.

13.6.3.

[MOŽNOST, pokud je uživatelem podnik] [Výlučnou příslušnost k projednání věci týkající se této smlouvy mají soudy (uveďte členský stát).]

Dodatek 1

Podrobnosti o datech, na která se vztahuje tato smlouva, a o opatřeních pro přístup k datům

V tomto dodatku by strany měly uvést podrobnosti o datech, na která se vztahuje tato smlouva, o opatřeních pro přístup k datům a o prostředcích a informacích nezbytných pro přístup k datům a jejich používání, jak je stanoveno v bodech 2 a 3.

A.   Specifikace obsahu dat

V dodatku by měly být nejprve seřazena a uvedena data z výrobku a data ze související služby (souvisejících služeb), na kterou (které) se smlouva vztahuje, s uvedením obsahu dat a četnosti sběru, aby byl uživatel přesně informován o informacích, které data obsahují (strukturovaný seznam datových bodů nebo přesných kategorií dat).

B.   Doba uchovávání dat

V dodatku by pak měla být uvedena doba uchovávání dat, aby byl uživatel informován, dokdy budou data dostupná. Lze tak činit v rozčlenění na jednotlivé datové body nebo skupiny datových bodů.

C.   Režim dat

V dodatku by mělo být uvedeno, zda jsou všechna data nebo jejich část konkrétními daty, která podléhají zvláštnímu režimu. V dodatku by mohlo být např. uvedeno, zda a jaká data lze považovat za osobní údaje.

D.   Struktura a formát dat

V dodatku by mělo být uvedeno, v jakém strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu jsou data zpřístupněna.

E.   Zásady přístupu k datům

Může se stát, že uživatel převede svá práva k používání výrobku nebo k přijímání souvisejících služeb na následného uživatele nebo že tato práva sdílí více uživatelů. V takových případech by strany měly upřesnit práva na přístup k datům v případě převodu používání výrobku nebo v případě více uživatelů. V dodatku by zejména mohla být uvedena

—

odstranitelná uživatelská data – výrobky nebo související služby často umožňují uživateli vymazat data vytvořená v průběhu jejich používání. V případě převodu by měl uživatel tato data vymazat. V opačném případě mohou být tato data přístupná následnému uživateli,

—

vždy odstranitelná data – data, která by držitel dat neměl zpřístupnit následnému uživateli,

—

zbytková data – jiná data než uživatelská odstranitelná data a navždy odstranitelná data; tato data nebudou odstranitelná a nebude se na ně vztahovat dohoda o zachování důvěrnosti (tj. data budou k dispozici i novým následným uživatelům). Taková data mohou zahrnovat data, která musí být ze zákona nebo v praxi přístupná následnému uživateli (například data týkající se aktualizací provedených v připojeném vozidle).

F.   Přenosové/přístupové médium

V dodatku by zde mělo být uvedeno, prostřednictvím jakého bezpečnostně vyhovujícího elektronického média může držitel dat tato data zpřístupnit uživateli, a to buď přenosem, nebo prostřednictvím přístupu.

G.   Data nezbytná pro výkon přístupových práv uživatele

V dodatku lze uvést informace, které jsou nezbytné pro výkon přístupových práv uživatele. Mohou zahrnovat údaje o kontaktní osobě pro řešení technických problémů, a to jak na straně držitele dat, tak na straně uživatele.

Dodatek 2

Obsah žádosti o přístup uživatele

Tento formulář je určen pro jednu konkrétní žádost. Umožňuje podat i více žádostí, v nichž se doporučuje například segmentovat určité datové toky tak, aby bylo možné tyto datové toky spravovat podle jednotlivých datových toků, účelu, životního cyklu dat (jako jsou například toky osobních údajů apod.).

Ačkoli jsou v tomto formuláři hlavní prvky žádosti uvedeny, jeho podobu lze upravit, zejména tak, aby vyhovovala elektronickým postupům.


Identifikace uživatele

Jméno/název: uveďte

Číslo smlouvy: uveďte

Identifikace osoby, která podává žádost jménem uživatele (v příslušných případech)

Jméno: uveďte

Vztah k uživateli: uveďte

Přiložte doklad o oprávnění jednat jménem uživatele

Výrobky a/nebo služby, kterých se žádost týká

Výrobek/služba č. 1: uveďte (např. sériové číslo)

Výrobek/služba č. 2: uveďte (např. sériové číslo)

Datové body, kterých se žádost týká

☐

Veškerá data, která jsou držiteli dat snadno dostupná

☐

Jiné: uveďte datové body, kterých se žádost týká

Povaha požadovaných dat

☐

Včetně osobních údajů

Pokud uživatel není subjektem údajů, uveďte platný právní základ pro zpracování dat podle článku 6 nařízení (EU) 2016/679 a v příslušných případech, jak jsou splněny podmínky článku 9 uvedeného nařízení a čl. 5 odst. 3 směrnice 2002/58/ES

☐

Pouze neosobní údaje

Datum dat, kterých se žádost týká

☐

Minulá data: uveďte období

☐

Budoucí data: uveďte období

Načasování přístupu k datům (podle toho, co je uvedeno v dodatku 1)

☐

Nepřetržitě

☐

V reálném čase

☐

Jiné: uveďte

Způsoby přístupu k datům (podle toho, co je uvedeno v dodatku 1)

☐

Přenos dat

☐

Přístup k datům tam, kde jsou uložena

Místo určení pro přenos:

uveďte podle odpovědi na předchozí bod

Datum žádosti

uveďte

Dodatek 3

Formulář pro žádost uživatele o přístup za účelem zpřístupnění dat třetí straně

Tento formulář je určen pro jednu konkrétní žádost. Umožňuje podat i více žádostí, v nichž se doporučuje například segmentovat určité datové toky tak, aby je mohl spravovat konkrétní příjemce dat určený uživatelem, a to podle jednotlivých datových toků a jednotlivých účelů.


Identifikace uživatele

Jméno: uveďte

Číslo smlouvy: uveďte

Identifikace osoby, která podává žádost jménem uživatele (v příslušných případech)

Jméno: uveďte

Vztah k uživateli: uveďte

Výrobky a/nebo služby, kterých se žádost týká

Výrobek/služba č. 1: uveďte

Výrobek/služba č. 2: uveďte

Data, kterých se žádost týká

Upozornění: Nepoužije se v souvislosti se zkoušením nových připojených výrobků, látek nebo postupů, které ještě nebyly uvedeny na trh.

☐

Možnost 1: Veškerá data, která jsou držiteli dat snadno dostupná

☐

Možnost 2: Uveďte v souladu s dodatkem 1 smlouvy mezi uživatelem a příjemcem dat, v němž jsou uvedena data, která mají být sdílena s příjemcem dat.

☐

Možnost 3: Jak je uvedeno příjemcem dat v dodatku 2 smlouvy mezi držitelem dat a příjemcem dat

Pokud data obsahují osobní údaje

Uveďte platný právní základ pro zpracování dat podle článku 6 nařízení (EU) 2016/679 a v příslušných případech, jak jsou splněny podmínky článku 9 uvedeného nařízení a čl. 5 odst. 3 směrnice 2002/58/ES.

Identifikace třetí strany

Upozornění: nemůže být strážcem přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925

Jméno: uveďte

Kontaktní údaje: uveďte

Dodatek 4

Podrobnosti o opatřeních na ochranu obchodního tajemství

(vypracují strany)

[MOŽNOST] Dodatek 5

Podrobnosti o sdílení dat s třetími stranami

(vypracují strany)

Dodatek 6

Podrobnosti o ochranných opatřeních

(vypracují strany)

[MOŽNOST] Dodatek 7

Podrobnosti o kompenzaci pro uživatele

(vypracují strany)

[MOŽNOST] Dodatek 8

Podrobnosti o sankcích

(vypracují strany)

[MOŽNOST] Dodatek 9

Dokumentace týkající se vlastnictví výrobku nebo smluvních práv na používání výrobku nebo souvisejících služeb

(Dokumentace, kterou mají strany připojit)

[MOŽNOST] Dodatek 10

Podrobnosti o opatřeních pro přístupu dalších uživatelů k datům

(vypracují strany)


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (akt o správě dat) (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/868/oj).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/1925/oj).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/943/oj).


PŘÍLOHA III

VZOROVÁ SMLUVNÍ UJEDNÁNÍ

pro smlouvy mezi uživateli a příjemci dat

Tato vzorová smluvní ujednání byla navržena pro smlouvy mezi uživatelem připojeného výrobku a/nebo související služby a příjemcem dat, s nímž uživatel potřebuje nebo si přeje sdílet svá data podle článku 5 nařízení (EU) 2023/2854 (dále jen „nařízení o datech“).

Hlavní novinkou nařízení o datech v tomto ohledu je, že:

—

uživatel může zavázat držitele dat, aby sdílel data s příjemcem dat, kterého si sám zvolí,

—

uživatel ve smlouvě s příjemcem dat určí, pro jaké účely a za jakých podmínek může příjemce dat data používat a sdílet,

—

nepřiměřená smluvní ujednání týkající se přístupu k datům a jejich využívání nebo odpovědnosti a prostředků nápravy v případě porušení nebo ukončení povinností souvisejících s daty nejsou závazná, pokud je určitému podniku jednostranně uložil jiný podnik.

Tato smlouva by často následovala po smlouvě uzavřené mezi držitelem dat a uživatelem a předcházela by smlouvě, kterou je třeba uzavřít také mezi držitelem dat a příjemcem dat.

Tato smlouva má modulární strukturu, a přestože by mohla existovat jako samostatná smlouva s použitím všech těchto ustanovení (pokud je sdílení dat hlavním účelem smlouvy), strany si mohou také vybrat určitá ustanovení, která odpovídají jejich konkrétní situaci. Pokud by sdílení dat bylo pouze předpokladem pro splnění smlouvy uzavřené za jiným účelem, např. smlouvy o opravě a údržbě průmyslového stroje, mohlo by postačovat použití ustanovení bodů 1.2, 1.3, 2, 3 a 4 (s výjimkou ustanovení bodu 4.1.1 písm. b)), neboť obsah ostatních ustanovení této smlouvy by byl pravděpodobně pokryt smlouvou o opravě a údržbě.

1.   Strany a výrobek / související služby

1.1.   Smluvní strany

Tato smlouva o přístupu k datům a jejich používání se uzavírá mezi

(vložte jméno/název, kontaktní údaje a další informace) (dále jen „uživatel“)

a

(vložte jméno/název, kontaktní údaje a další informace) (dále jen „příjemce dat“)

v této smlouvě označovanými společně jako „strany“ a jednotlivě jako „strana“.

„Uživatelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vlastní připojený výrobek nebo na kterou byla smluvně převedena dočasná práva na používání tohoto připojeného výrobku nebo která přijímá související služby.

„Příjemcem dat“ se rozumí třetí strana podle volby uživatele. Může to být fyzická nebo právnická osoba, která jedná za účelem, který souvisí s její obchodní činností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, jiná než uživatel připojeného výrobku nebo související služby, jíž držitel dat zpřístupňuje data, včetně třetí strany na žádost uživatele podanou držiteli dat nebo v souladu s právní povinností podle práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s právem Unie.

Takový příjemce dat může příslušnému držiteli dat konkurovat. Strážce přístupu však není způsobilý stát se příjemcem dat ani jím být.

1.2.   Způsobilost příjemce dat

Příjemce dat prohlašuje, že není určen jako strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925 (1) (dále jen „nařízení o digitálních trzích“).

1.3.   Žádost adresovaná držiteli dat a spolupráce stran

1.3.1.

Strany se dohodly, že:

[MOŽNOST 1] [Uživatel požádá o

(vložte jméno/název, kontaktní údaje a další informace) (dále jen „držitel dat“),

aby příjemci dat zpřístupnil data uvedená v bodě 2.]

[MOŽNOST 2] [Uživatel pověřuje příjemce dat, aby jeho jménem požádal

(vložte jméno/název, kontaktní údaje a další informace) (dále jen „držitel dat“)

o zpřístupnění dat uvedených v bodě 2 příjemci dat.]

1.3.2.

Uživatel a příjemce dat budou spolupracovat v dobré víře s cílem zajistit odpovídající kontakt s držitelem dat a jeho zapojení Příjemce dat zejména uzavře s držitelem dat samostatné smluvní ujednání (dále jen „smlouva mezi držitelem a příjemcem“) [MOŽNOST: v úzké konzultaci s uživatelem] a v souladu s platnými právními předpisy, mimo jiné včetně nařízení o datech. Příjemce dat musí zajistit, aby smlouva mezi držitelem a příjemcem byla v souladu s touto smlouvou.

1.3.3.

Tato smlouva se uzavírá s ohledem na:

a)

následující připojený výrobek (připojené výrobky) (dále jen „výrobek“): (vložte název a další specifikace konkrétního připojeného výrobku, na který se smlouva vztahuje);

b)

následující související službu (služby) (dále jen „související služba (služby)“): (v příslušném případě vložte název a další specifikace konkrétních souvisejících služeb nebo druhu souvisejících služeb, na které se smlouva vztahuje).

Uživatel prohlašuje, že je vlastníkem výrobku nebo je smluvně oprávněn výrobek používat na základě nájemní, leasingové nebo podobné smlouvy a/nebo přijímat související službu (služby) na základě smlouvy o poskytování služeb.

[MOŽNOST 1] [Uživatel se zavazuje, že v případě potřeby poskytne na základě řádně odůvodněné žádosti příjemci dat veškerou příslušnou dokumentaci k doložení tohoto prohlášení.]

[MOŽNOST 2] [Dokumentaci dokládající toto prohlášení, jakož i podrobnosti o tom, kdo má být podle této smlouvy považován za uživatele, jsou uvedeny v dodatku 5.]

2.   Data, na která se smlouva vztahuje

Data, na která se tato smlouva vztahuje, sestávají ze všech snadno dostupných dat z výrobků nebo dat ze související služby (souvisejících služeb) vytvořených používáním výrobku nebo souvisejících služeb:

[MOŽNOST 1] [ve smyslu nařízení o datech.]

[MOŽNOST 2] [ve smyslu nařízení o datech, uvedených v dodatku 1]

[MOŽNOST 3] [ve smyslu nařízení o datech, které jsou nezbytné pro účely sjednané v bodě 3 a dále uvedené příjemcem dat v dodatku 2 smlouvy mezi držitelem dat a příjemcem dat.]

Uživatel neodpovídá za kvalitu, vlastnosti a charakteristiky dat a jejich vhodnost pro konkrétní účel.

Podle nařízení o datech se „daty z výrobků“ rozumí data vytvořená používáním připojeného výrobku, která výrobce navrhl tak, aby je uživatel, držitel dat nebo třetí strana, případně včetně výrobce, mohli z výrobku získat prostřednictvím služby elektronických komunikací, fyzickým připojením nebo přístupem na zařízení.

„Daty ze související služby“ se rozumí data představující digitalizaci činností uživatelů nebo událostí souvisejících s připojeným výrobkem, která jsou zaznamenána úmyslně uživatelem nebo jsou vytvořena jako vedlejší produkt činností uživatele během poskytování související služby poskytovatelem.

Data z výrobků a data ze souvisejících služeb mohou být osobními údaji i neosobními údaji.

„Snadno dostupná data“ zahrnují „data z výrobků a data ze související služby, která držitel dat oprávněně získá nebo může oprávněně získat z připojeného výrobku nebo související služby bez nepřiměřeného úsilí přesahujícího rámec jednoduché operace“.

Jak je vysvětleno v bodech odůvodnění, tato definice vylučuje „data vytvářená používáním připojeného výrobku, pokud návrh připojeného výrobku nepředpokládá, že by tato data měla být uchovávána nebo přenášena mimo součást, v níž jsou vytvářena, nebo mimo připojený výrobek jako celek“ (20. bod odůvodnění). „Volba, kterou činí výrobci při navrhování výrobku, a případně unijní nebo vnitrostátní právo zaměřené na potřeby a cíle daného odvětví nebo relevantní rozhodnutí příslušných orgánů pro hospodářskou soutěž by měly určit, která data je připojený výrobek schopen zpřístupnit“ (14. bod odůvodnění).

3.   Využívání dat příjemcem dat

Dohody o sdílení dat mezi uživateli a příjemci dat mohou například zakládat nový vztah nebo by mohly být doplňkem stávajícího vztahu mezi stranami, ať už pro účely komerčního sdílení údajů, či nikoli. Takové dohody by měly být nevýhradní, s výjimkou případů, které jsou dobře vymezené, týkají se konkrétních dat, konkrétního trhu, mají konkrétní účel, jsou časově omezené a dobře odměňované.

3.1.   Dohodnuté využívání dat

Je na uživateli, aby zvážil, jakou část svých dat a za jakým účelem by příjemci dat povolil data využívat, a zejména v jakém rozsahu by měl mít příjemce dat právo sdílet tato data s dalšími třetími stranami.

Uživatel může například požádat příjemce dat, aby sledoval fungování výrobku nebo související služby a jednal jako zprostředkovatel, který jménem uživatele uplatňuje u prodejce zařízení nároky vyplývající ze záruky.

Uživatel by měl rovněž zvážit, zda příjemci umožní sdílet data s komerčními nebo nekomerčními subjekty. Nekomerční sdílení dat může zahrnovat altruistické nebo jinak neziskové sdílení a použití pro účely veřejného zájmu, vědeckého, statistického nebo jiného analytického výzkumu (pokud je to použitelné a vyžadované, nebo to není použitelné či vyžadované, ale předpokládané v souladu s článkem 89 nařízení GDPR, směrnice o otevřených datech (EU) 2019/1024, nařízením o datových souborech s vysokou hodnotou (EU) 2023/138, aktem o správě dat (EU) 2022/868, nařízením o prostorech pro zdravotní data (EU) 2025/327 a podobně) příjemcem údajů nebo jeho prostřednictvím s příslušnými obcemi, obcemi, regiony, státy, nevládními organizacemi a dalšími nekomerčními organizacemi. V případě komerčního sdílení dat se doporučuje neodkazovat na pojem „prodej“ ani jej nepoužívat, protože to může u některých zúčastněných stran znamenat, že se převádí vlastnické právo k příslušným datům nebo kontrola nad nimi nebo že se tato příslušná data jinak předávají výhradně příjemci dat. To není ani nutné, ani doporučené, zejména proto, že data jsou digitálním aktivem i digitálním prostředkem a mohou být v průběhu svého životního cyklu používána k mnoha účelům – dokonce k více komerčním účelům – a přitom stále poskytují příjemci dat tržní výhodu nebo jinou tvorbu hodnot, která rovněž odůvodňuje spravedlivou odměnu uživateli za poskytnutí takové licence k použití nebo dalšímu použití dat.

Uživatel by měl posoudit důsledky toho, pokud udělí příjemci dat právo na používání a případně na sdílení dat, a rovněž zvážit, zda by tato práva měla být udělena za kompenzaci.

3.1.1.

Příjemce dat smí data používat pouze k následujícím účelům, které nesmí být v rozporu s postupy uvedenými v bodě 3.2: (vložte dohodnuté účely).

Příklady účelů dohodnutých s příjemcem dat:

—

nabízet uživateli pravidelnou údržbu výrobku / poprodejní služby k výrobku,

—

provádět výzkum v konkrétních oborech,

—

vyvíjet nové služby nebo zlepšovat, modernizovat či udržovat nové výrobky nebo služby, včetně řešení umělé inteligence,

—

agregovat data s jinými daty nebo vytvářet odvozená data pro jakékoli zákonné účely, a to i s cílem prodeje nebo jiného zpřístupnění těchto souhrnných nebo odvozených dat třetím stranám.

3.1.2.

Příjemce dat musí data vymazat, pokud již nejsou potřebná pro dohodnuté účely.

3.2.   Neoprávněné použití dat

Příjemce dat nesmí data používat:

a)

k jiným účelům než k účelům dohodnutým v bodě 3.1;

b)

k jakémukoli účelu, který je v rozporu s právem Unie nebo platnými vnitrostátními právními předpisy;

c)

k profilování fyzických osob ve smyslu čl. 4 odst. 4 nařízení GDPR, pokud to není nezbytné pro poskytnutí služby, o kterou uživatel požádal;

d)

k vývoji výrobku, který by konkuroval výrobku, na nějž se vztahuje tato smlouva;

e)

k získávání poznatků o ekonomické situaci uživatele nebo o jeho aktivech či výrobních metodách nebo o využívání výrobků nebo související služby uživatelem jakýmkoli způsobem, jenž by mohl narušit obchodní postavení uživatele na trzích, na kterých působí, pokud uživatel nedal k takovému použití svolení;

f)

způsobem, který negativně ovlivňuje bezpečnost výrobku nebo jakékoli související služby;

g)

[MOŽNOST] [jiné: (uveďte zejména použití, která významně poškozují oprávněné zájmy uživatele)].

3.3.   Použití osobních údajů příjemcem dat

Příjemce dat použije nebo jinak zpracuje jakákoli data, které jsou osobními údaji, pouze tehdy, pokud k tomu existuje právní základ, a pouze za podmínek stanovených v nařízení (EU) 2016/679 (nařízení GDPR) a případně ve směrnici 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).

Při úpravě zpracování osobních údajů v souladu s platnými právními předpisy o ochraně osobních údajů (mimo jiné včetně nařízení (EU) 2016/679) musí strany zohlednit, zda je uživatel subjektem všech nebo části osobních údajů, která jsou v datech obsažena.

3.4.   Uplatnění ochranných opatření

Příjemce dat se zavazuje uplatnit ochranná opatření, aby zabránil ztrátě dat a neoprávněnému přístupu k datům [MOŽNOST 1] [, která jsou přiměřená okolnostem s ohledem na stav vědy a techniky, možnou škodu, která může vzniknout uživateli a náklady spojené s ochrannými opatřeními.] [MOŽNOST 2] [, jak je podrobně uvedeno v dodatku 2.]

Strany by měly zvážit, zda chtějí do samostatného dodatku zahrnout všechny podrobnosti o tom, jak lze účinně chránit důležité zájmy uživatele. Opatření mohou být jak technické povahy (např. šifrování, firewally, rozdělené úložiště), tak organizační povahy (např. zapojení důvěryhodné třetí strany). Jelikož opatření musí být přiměřená, jejich obsah se bude značně lišit v závislosti na povaze dat a dotčených zájmech.

4.   Sdílení dat s třetími stranami a využívání služeb zpracování údajů

V souladu s čl. 6 odst. 2 písm. c) nařízení o datech nesmí příjemce dat „zpřístupňovat data, která obdrží, jiné třetí straně, ledaže jsou data zpřístupněna na základě smlouvy s uživatelem, a za předpokladu, že jiná třetí strana přijme veškerá nezbytná opatření dohodnutá mezi držitelem dat a třetí stranou k zachování důvěrnosti obchodního tajemství“.

Pokud se tedy uživatel rozhodne udělit toto právo příjemci údajů, měl by toto ustanovení vložit, případně výměnou za kompenzaci.

4.1.   Podmínky pro sdílení dat

4.1.1.

Příjemce dat může sdílet data, která nejsou osobními údaji, s třetími stranami, pokud:

a)

jsou data třetí stranou používána výlučně pro následující účely:

i)

pomáhat příjemci dat při dosahování účelů dohodnutých v bodě 3.1;

ii)

ve spolupráci s příjemcem dat nebo prostřednictvím účelově vytvořených společností dosáhnout účelů dohodnutých v bodě 3.1, a

iii)

[MOŽNOST] [(uveďte konkrétní účely, které mohou třetí strany sledovat pro své vlastní potřeby nezávisle na příjemci dat, a zda jsou data pro tyto účely sdílena za kompenzaci nebo bezplatně), a

b)

třetí strana není určena jako strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925 (dále jen „nařízení o digitálních trzích“), a

c)

příjemce dat smluvně zaváže třetí stranu:

i)

nepoužívat data k jiným účelům než k účelům dohodnutým v bodě 4.1.1 písm. a);

ii)

nezískávat poznatky o ekonomické situaci uživatele, jeho aktivech a výrobních metodách nebo o používání výrobku nebo související služby uživatelem jakýmkoli jiným způsobem, jenž by mohl narušit obchodní postavení uživatele na trzích, na nichž působí;

iii)

nepoužívat data způsobem, který by jinak významně poškozoval oprávněné zájmy uživatele, zejména pokud tato data obsahují citlivá obchodní data nebo jsou chráněna obchodním tajemstvím nebo právy duševního vlastnictví;

iv)

uplatňovat ochranná opatření požadovaná podle bodu 3.4 a

v)

vymazat data, pokud již nejsou nezbytná pro účely dohodnuté v bodě 4.1.1 písm. a);

vi)

tato data dále nesdílet.

4.1.2.

Další podrobnosti, včetně totožnosti třetích stran, omezení používání dat třetími stranami, jakož i dalších podmínek a ochranných opatření, jsou podrobně uvedeny v dodatku 3.

4.1.3.

Bez ohledu na ustanovení bodů 4.1.1 a 4.1.2 může příjemce dat využívat služby zpracování, např. služby cloud computingu (včetně infrastruktury jako služby, platformy jako služby a softwaru jako služby), hostingové služby nebo podobné služby, aby na vlastní účet a na vlastní odpovědnost dosáhl dohodnutých účelů podle bodu 3.2.1 písm. a). Rovněž třetí strany mohou tyto služby využívat k dosažení dohodnutých účelů podle bodu 4.1.1 písm. a), a to na vlastní účet a na vlastní odpovědnost. Příjemce dat sdílí s třetími stranami nebo jinak zpracovává jakákoli data, která jsou osobními údaji, pouze pokud pro to existuje právní základ a za podmínek povolených nařízením (EU) 2016/679 (nařízení GDPR) a případně směrnicí 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).

5.   Kompenzace

Příjemce dat se zavazuje poskytnout uživateli kompenzaci, jak je podrobně uvedeno v dodatku 4.

Strany se mohou dohodnout na kompenzaci za používání a sdílení dat příjemcem dat, kdykoli to považují za spravedlivé a přiměřené. Takovou kompenzaci mohou například zvážit, pokud příjemce dat používá data pro vývoj nových výrobků nebo služeb nebo pokud příjemce dat vytváří agregovaná nebo odvozená data pro komerční účely. Naopak, pokud jsou například data použita výhradně pro potřeby jakékoli dohody uzavřené s uživatelem, nemusí být kompenzace zahrnuta.

Stejně tak může být nutná kompenzace k zajištění spravedlivého zacházení s uživatelem, pokud uživatel souhlasí s tím, že příjemce dat může data prodat třetím stranám v souladu s bodem 4.1.1 písm. a) podbodem iii). Je-li kompenzace splatná, strany se musí dohodnout na její povaze, která může být peněžní nebo nepeněžní.

6.   Datum použitelnosti smlouvy, doba jejího trvání a její ukončení

6.1.   Datum použitelnosti a doba trvání smlouvy

6.1.1.

Tato smlouva [MOŽNOST 1] [nabývá účinnosti okamžitě] [MOŽNOST 2] [nabývá účinnosti od (uveďte datum)].

6.1.2.

[MOŽNOST] [Tato smlouva se uzavírá na [MOŽNOST 1] [dobu neurčitou] [MOŽNOST 2] [dobu určitou (uveďte)], s výhradou jakýchkoli důvodů pro uplynutí platnosti nebo ukončení podle této smlouvy.]

6.2.   Ukončení smlouvy

6.2.1.

Příjemce dat může tuto smlouvu ukončit výpovědí zaslanou uživateli ve lhůtě (uveďte výpovědní lhůtu), pokud byla ukončena smlouva mezi držitelem a příjemcem dat.

6.2.2.

Pokud uživatel ztratí status uživatele, tato smlouva zaniká. Uživatel podá příjemci dat výpověď ve lhůtě (uveďte výpovědní lhůtu).

6.2.3.

[MOŽNOST v případě smlouvy na dobu neurčitou nebo pokud si strany přejí umožnit ukončení smlouvy bez uvedení důvodů] [Kterákoli ze stran strana může tuto smlouvu ukončit kdykoli před začátkem nebo během doby trvání smlouvy výpovědí zaslanou druhé straně ve lhůtě (uveďte výpovědní lhůtu).] [MOŽNOST] Pokud uživatel ukončí tuto smlouvu podle tohoto ustanovení před (vložte časový okamžik nebo minimální dobu trvání smlouvy), nahradí druhé straně náklady vzniklé v souvislosti s prováděním této smlouvy takto: (uveďte podle potřeby).

V případech, kdy je uživatel smluvně zavázán sdílet data s příjemcem dat, by toto ustanovení nemělo být zahrnuto, protože by mohlo vést k porušení jiné smlouvy.

6.3.   Účinky uplynutí platnosti nebo ukončení

6.3.1.

Uplynutí doby trvání smlouvy nebo ukončení této smlouvy zbavuje obě strany povinnosti uskutečnit a přijmout budoucí plnění, ale nemá vliv na práva a závazky, které vznikly do okamžiku uplynutí doby trvání smlouvy nebo jejího ukončení.

Uplynutím platnosti smlouvy nebo jejím ukončením nejsou dotčena žádná ustanovení, která mají platit i po skončení smlouvy, zejména omezení přípustného používání a sdílení dat příjemcem dat podle bodů 3 a 4, bodu 8.1 o důvěrnosti, bodu 8.3 o rozhodném právu a bodu 8.6 o řešení sporů.

6.3.2.

Ukončení nebo uplynutí platnosti smlouvy bude mít zejména tyto účinky:

a)

příjemce dat okamžitě přestane získávat data vytvořená nebo zaznamenaná ke dni ukončení nebo uplynutí platnosti smlouvy;

b)

[MOŽNOST] Příjemce dat je nadále oprávněn používat a sdílet data vytvořená nebo zaznamenaná před datem ukončení nebo uplynutí platnosti, jak je uvedeno v bodech 3 a 4 [MOŽNOST po dobu (uveďte dobu)].

Mohou nastat případy, kdy příjemce dat potřebuje investovat do sdílení dat, například přizpůsobením své digitální infrastruktury; investice bude v průběhu času odepisována. V takovém případě mohou strany chtít zajistit, aby příjemce dat obdržel od strany, která smlouvu ukončila, kompenzaci. Výše kompenzace by měla být stanovitelná.

7.   Prostředky nápravy při neplnění

7.1.   Případy neplnění

7.1.1.

Neplnění povinností jednou stranou je zásadní, pokud:

a)

neplnění zásadně zbavuje druhou stranu toho, co mohla podle této smlouvy oprávněně očekávat, ledaže strana, která povinnost neplní, takový výsledek nepředpokládala ani jej nemohla rozumně předpokládat, nebo

b)

je z okolností zřejmé, že se nelze spoléhat na to, že strana, která neplní své povinnosti. v budoucnu smlouvu splní.

7.1.2.

Neplnění smluvní strany je omluvitelné, pokud bylo způsobeno překážkou, kterou nemohla smluvní strana ovlivnit a s níž nemohla strana rozumně počítat v době uzavírání smlouvy nebo se jí vyhnout nebo ji překonat či se vyhnout jejím následkům.

7.1.3.

Pokud je překážka pouze dočasná, omluvitelnost strany za neplnění trvá po takovou dobu, kdy překážka existuje. Pokud je však doba, po kterou nejsou povinnosti plněny, tak dlouhá, že představuje zásadní neplnění, druhá strana k tomu může tak přistupovat.

Strana, která neplní své povinnosti, musí zajistit, aby oznámení o překážce a jejích účincích na schopnost plnit došlo druhé straně bez zbytečného odkladu poté, kdy se strana, která neplní povinnosti, o těchto okolnostech dozvěděla, nebo lze oprávněně očekávat, že se o nich mohla dozvědět. Druhá strana má nárok na náhradu hospodářské škody vzniklé v důsledku neobdržení takového oznámení.

7.2.   Prostředky nápravy při neplnění

7.2.1.

V případě neplnění jedné ze stran má druhá strana k dispozici prostředky nápravy uvedené v následujících ustanoveních, aniž jsou dotčeny jakékoli prostředky nápravy dostupné podle platného práva.

7.2.2.

Prostředky nápravy, které nejsou neslučitelné, lze kumulovat.

7.2.3.

Strana nemůže využít prostředku nápravy v rozsahu, v jakém způsobila nesplnění povinnosti druhou stranou, například pokud nedostatek v její vlastní datové infrastruktuře neumožnil druhé straně řádně plnit její povinnosti. Strana se rovněž nemůže dovolávat nároku na náhradu škody, kterou utrpěla, v rozsahu, v jakém mohla škodu snížit přijetím přiměřených opatření.

7.2.4.

Poškozená strana může:

a)

vypovědět tuto smlouvu s okamžitou platností bez sankce prostřednictvím oznámení druhé straně, pokud:

i)

neplnění druhé strany představuje zásadní neplnění, nebo

ii)

v případě neplnění, které není zásadní, podala poškozená strana oznámení se stanovením přiměřené lhůty k nápravě a tato lhůta uplynula, aniž by druhá strana své povinnosti splnila;

b)

požadovat náhradu škody za hospodářskou újmu, která jí byla způsobena neplněním smlouvy druhou stranou, jež není omluvitelné podle bodu 7.1.2; strana, která neplní povinnosti, odpovídá pouze za škodu, kterou v době uzavření této smlouvy předpokládala nebo mohla předpokládat v důsledku jejího neplnění, ledaže by k neplnění došlo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti;

c)

požadovat, aby strana, která neplní povinnosti, bez zbytečného odkladu splnila své povinnosti podle této smlouvy, ledaže by to bylo nezákonné nebo nemožné nebo pokud by konkrétní plnění způsobilo straně, jež neplní povinnosti, náklady, které jsou nepřiměřené výhodě, kterou by získala druhá strana; [MOŽNOST] [pokud některá ze stran neplní své povinnosti podle této smlouvy, je povinna v každém případě zaplatit sankce podrobně uvedené v dodatku 6, které strany považují za náhradu škody ve smyslu ustanovení bodu 7.2.4 písm. b); strana, která neplní své povinnosti, má právo požádat o snížení sankce na přiměřenou výši, pokud prokáže, že sankce je hrubě nepřiměřená ve vztahu ke škodě vzniklé neplněním povinností.]

8.   Obecná ustanovení

8.1.   Důvěrnost

8.1.1.

Za důvěrné musí být považovány tyto informace:

a)

informace týkající se obchodního tajemství, finanční situace nebo jakéhokoli jiného aspektu týkajícího se činnosti druhé strany, pokud druhá strana tyto informace nezveřejnila;

b)

(v příslušných případech) informace o základu pro výpočet kompenzace;

c)

informace týkající se držitele dat a jakékoli jiné chráněné třetí strany, pokud chráněná třetí strana tyto informace nezveřejnila.

8.1.2.

Obě strany se dohodly, že přijmou veškerá přiměřená opatření k bezpečnému uchovávání a zachování plné důvěrnosti informací uvedených v bodě 8.1.1 a že nezveřejní ani nezpřístupní tyto informace žádné třetí straně, ledaže:

a)

jedna ze stran má zákonnou povinnost příslušné informace zveřejnit nebo zpřístupnit, nebo

b)

je nezbytné, aby jedna ze stran zveřejnila nebo zpřístupnila příslušné informace za účelem splnění svých povinností podle této smlouvy, nebo

c)

jedna ze stran získala předchozí souhlas druhé strany nebo strany, která důvěrné informace poskytuje nebo je jejich zveřejněním dotčena.

8.1.3.

V každém případě mohou uživatel a příjemce dat sdělit nebo zpřístupnit držiteli dat takové informace, které jsou nezbytné k identifikaci nebo kontaktování příjemce dat nebo uživatele za účelem uzavření smlouvy mezi držitelem dat a příjemcem dat, jak je uvedeno v bodě 1.3.2.

8.1.4.

Tato povinnost zachovávat důvěrnost zůstává v platnosti i po ukončení smlouvy, a to po dobu (uveďte dobu).

8.1.5.

Tato povinnost zachovávat důvěrnost neruší žádné přísnější povinnosti podle i) nařízení (EU) 2016/679 (nařízení GDPR), ii) ustanovení provádějících směrnici 2002/58/ES nebo směrnici (EU) 2016/943 nebo iii) jakéhokoli jiného práva EU nebo členského státu.

8.2.   Způsob komunikace

Veškerá oznámení nebo jiná sdělení vyžadovaná nebo povolená podle této smlouvy musí být písemná a mohou být doručena osobně, zaslána předplacenou zásilkou nebo předána elektronickými prostředky, včetně e-mailu, za předpokladu, že odesílatel uchová doklad o odeslání na níže uvedené adresy:

Strana

Kontaktní osoba

E-mail

Telefon

Adresa

Uživatel

[jméno]/[funkce]

[e-mail]

[telefonní číslo]

[adresa]

Příjemce dat

[jméno]/[funkce]

[e-mail]

[telefonní číslo]

[adresa]

Každé takové oznámení nebo sdělení se považuje za doručené:

a)

je-li doručeno osobně, v den doručení;

b)

je-li zasláno předplacenou zásilkou, třetí pracovní den po odeslání;

c)

je-li odesláno elektronickými prostředky, v den odeslání za předpokladu, že odesílatel neobdržel chybové hlášení o nedoručení.

8.3.   Úplná smlouva, změny a oddělitelnost ustanovení

8.3.1.

Tato smlouva (spolu s jejími dodatky a ostatními dokumenty, na které se v ní odkazuje) představuje úplnou smlouvu mezi stranami týkající se předmětu této smlouvy a nahrazuje všechny předchozí dohody nebo smlouvy a ujednání mezi smluvními stranami, ústní i písemné, týkající se předmětu této smlouvy.

8.3.2.

Jakákoli změna této smlouvy bude platná pouze tehdy, pokud se na ní strany dohodnou písemně, a to i v jakékoli elektronické podobě.

8.3.3.

Pokud bude některé ustanovení této smlouvy shledáno neplatným, neúčinným, zrušitelným nebo nevymahatelným z jakéhokoli důvodu a pokud je toto ustanovení oddělitelné od ostatních ustanovení smlouvy, tato ostatní ustanovení tím nebudou dotčena a budou nadále platná a vymahatelná, ledaže toto ustanovení není oddělitelné od ostatních ustanovení této smlouvy. Veškeré vzniklé mezery nebo nejasnosti v této smlouvě musí být řešeny podle bodu 8.4.

8.4.   Rozhodné právo

Tato smlouva se řídí právem (uveďte členský stát).

8.5.   Výklad

8.5.1.

Tuto smlouvu uzavírají smluvní strany na základě práv a povinností smluvních stran podle nařízení o datech. Jakékoli ustanovení této smlouvy musí být vykládáno tak, aby bylo v souladu s nařízením o datech a jinými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s právem Unie, jakož i s platným vnitrostátním právními předpisy, které jsou slučitelné s právem Unie a od nichž se nelze dohodou odchýlit.

8.5.2.

Pokud jakoukoli mezeru nebo nejasnost v této smlouvě nelze vyřešit způsobem uvedeným v bodě 8.5.1, musí být tato smlouva vykládána s ohledem na pravidla výkladu stanovená platným právem (viz bod 8.4).

8.6.   Řešení sporů

8.6.1.

Strany se dohodly, že vynaloží veškeré úsilí k vyřešení sporů smírnou cestou a před podáním žaloby k soudu předloží svůj spor (vložte název a kontaktní údaje konkrétního subjektu pro řešení sporů; v případě sporů v rámci své jurisdikce, jak je definována v čl. 10 odst. 1 nařízení o datech, to může být jakýkoli subjekt pro řešení sporů v členském státě, který splňuje podmínky článku 10 nařízení o datech).

8.6.1.

[MOŽNOST, pokud je uživatelem podnik] [Výlučnou příslušnost k projednání věci týkající se této smlouvy mají soudy (uveďte členský stát).]

Dodatek 1 obsahuje popis dat.

[vypracují strany]

V dodatku 2 jsou uvedena ochranná opatření, která má příjemce dat přijmout.

[vypracují strany]

Dodatek 3 obsahuje informace o sdílení dat příjemcem dat s třetími stranami.

[vypracují strany]

Dodatek 4 obsahuje informace o kompenzaci pro uživatele za použití a sdílení dat příjemcem dat.

[vypracují strany]

Dodatek 5 obsahuje dokumentaci týkající se vlastnictví výrobku nebo smluvních práv na používání výrobku nebo souvisejících služeb.

[vypracují strany]

[MOŽNOST] Dodatek 6 obsahuje podrobnosti o sankcích.

[vypracují strany]


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/1925/oj).


PŘÍLOHA IV

VZOROVÁ SMLUVNÍ UJEDNÁNÍ

pro smlouvy mezi držiteli dat a příjemci dat o zpřístupnění dat na žádost uživatelů připojených výrobků a souvisejících služeb

Tato vzorová smluvní ujednání byla navržena pro smlouvy mezi držitelem dat a příjemcem dat, který je podnikem, kdy je držitel dat povinen (podle článku 5 nařízení (EU) 2023/2854 – dále jen „nařízení o datech“) příjemci zpřístupnit dat data z připojeného výrobku a/nebo data ze související služby, pokud o to uživatel požádá.

Hlavní novinkou nařízení o datech v tomto ohledu je, že:

—

držitel dat je povinen sdílet data s příjemcem dat na základě žádosti uživatele, aby tak učinil (s ochrannými opatřeními pro data chráněná jako obchodní tajemství);

—

držitel dat může od příjemce dat požadovat přiměřenou kompenzaci;

—

nepřiměřená smluvní ujednání týkající se přístupu k datům a jejich využívání nebo odpovědnosti a prostředků nápravy v případě porušení nebo ukončení povinností souvisejících s daty nejsou závazná, pokud je určitému podniku jednostranně uložil jiný podnik.

Tato smlouva má modulární strukturu, a přestože ji lze použít jako úplnou smlouvu, strany si mohou rovněž vybrat určitá ustanovení, která odpovídají jejich konkrétní situaci. Některá ustanovení obsahují varianty a strany by zde měly zvážit své konkrétní potřeby, obchodní vztahy a zájmy, aby určily správnou variantu, která jejich smlouvě nejlépe vyhovuje.

Některá ustanovení jsou rovněž označena (v příslušných případech) a měla by být zahrnuta, pokud jsou splněny určité podmínky.

Vzorová smluvní ujednání sice Komise doporučuje, ale nejsou závazná a strany se od nich mohou vždy odchýlit.

Tato vzorová smluvní ujednání lze s náležitými změnami použít i v případě, že je držitel dat povinen zpřístupnit data příjemci dat podle jiného práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s právem Unie.

1.   Strany, žádající uživatel a výrobek / související služba (služby)

1.1.   Smluvní strany

Tato smlouva o přístupu k datům a jejich využívání se uzavírá

mezi

(vložte jméno/název, kontaktní údaje a další informace) (dále jen „držitel dat“)

a

(vložte jméno/název, kontaktní údaje a další informace) (dále jen „příjemce dat“)

v této smlouvě označovanými společně jako „strany“ a jednotlivě jako „strana“.

Strany zde musí určit, kdo je držitelem dat a kdo je příjemcem dat ve smyslu čl. 2 bodu 13 a 14 nařízení o datech.

Podle nařízení o datech se „držitelem dat“ rozumí „fyzická nebo právnická osoba, která má v souladu nařízením o datech, použitelným právem Unie nebo vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s právem Unie právo nebo povinnost používat a zpřístupňovat data, včetně dat z výrobků nebo dat ze související služby, která získala nebo vytvořila během poskytování související služby, je-li to smluvně dohodnuto“.

Podle nařízení o datech se „příjemcem dat“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která jedná za účelem, který souvisí s její obchodní činností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, jiná než uživatel připojeného výrobku nebo související služby, jíž držitel dat zpřístupňuje data, včetně třetí strany na žádost uživatele podanou držiteli dat nebo v souladu s právní povinností podle práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu s právem Unie. V souladu s čl. 1 odst. 3 písm. d) nařízení o datech jsou držitelé dat povinni zpřístupňovat data pouze „příjemcům dat v Unii“. Nejsou povinni tak činit vůči příjemcům dat, kteří jsou usazeni mimo Unii.

1.2.   Žádající uživatel, výrobek / související služba (služby)

1.2.1.

Tato smlouva je založena na společném předpokladu stran, že držitel dat je podle článku 5 nařízení o datech povinen zpřístupnit data příjemci dat, pokud jej o to požádá

(vložte název/jméno, kontaktní údaje a další informace) (dále jen „žádající uživatel“) nebo pokud je o to požádáno jménem,

a že žádající uživatel je uživatelem (ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení o datech):

následujícího výrobku: (vložte název a další specifikace konkrétního připojeného výrobku nebo druhu výrobků, na které se smlouva vztahuje) a/nebo

následující související služby (souvisejících služeb): (v příslušných případech vložte název a další specifikace konkrétní související služby (souvisejících služeb) nebo druhu související služby (souvisejících služeb), na které se smlouva vztahuje).

Strany zde musí určit, kdo je uživatelem ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení o datech, který podává žádost držiteli dat podle článku 5 nařízení o datech.

„Uživatelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vlastní připojený výrobek nebo na kterou byla smluvně převedena dočasná práva na používání tohoto připojeného výrobku nebo která přijímá související služby.

Strany musí rovněž určit, který připojený výrobek a případně kterou související službu žádající uživatel používá.

Podle nařízení o datech se „připojeným výrobkem“ rozumí předmět,

i)

který získává, vytváří nebo shromažďuje data o svém použití nebo prostředí;

ii)

který je schopen přenášet data z výrobku prostřednictvím služby elektronických komunikací, fyzického připojení nebo přístupu na zařízení;

iii)

jehož hlavní funkcí není uchovávání, zpracování nebo předávání dat jménem třetích stran jiných než je uživatel.

„Související službou“ se rozumí digitální služba (jiná než služba elektronických komunikací, včetně softwaru), která:

i)

je v době koupě, pronájmu nebo leasingu spojena s výrobkem takovým způsobem, že by její absence bránila připojenému výrobku plnit jednu nebo více jeho funkcí, nebo

ii)

je k výrobku následně připojena výrobcem nebo třetí stranou za účelem doplnění, aktualizace nebo úpravy funkcí připojeného výrobku.

2.   Základ smlouvy

2.1.   Kvalita žádajícího uživatele a existence platného požadavku

2.1.1.

Každá strana prohlašuje, že podle jejího nejlepšího vědomí je žádající uživatel uživatelem (ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení o datech) výrobku a související služby (souvisejících služeb) uvedených v bodě 1.2.1.

2.1.2.

Každá strana prohlašuje, že žádající uživatel požádal držitele dat, aby příjemci dat zpřístupnil data uvedená v bodě 3.1. Doklad o žádosti je připojen k této smlouvě v dodatku 1.

2.1.3.

(V příslušných případech) Každá strana prohlašuje, že podle svého nejlepšího vědomí obdržela strana jednající jménem žádajícího uživatele od žádajícího uživatele potřebné zmocnění k podání této žádosti v souladu s platnými právními předpisy. Doklad o zmocnění je připojen k této smlouvě v dodatku 1.

Podle nařízení o datech může žádost podat třetí strana jednající jménem žádajícího uživatele. Touto třetí stranou může být například zprostředkovatel dat nebo jakýkoli jiný agent či zástupce, včetně samotného příjemce dat,

Je zřejmé, že pokud třetí strana, včetně příjemce dat, tvrdí, že byla zmocněna žádajícím uživatelem, je tato situace potenciálním zdrojem zneužití ve srovnání s běžnou situací podání žádosti. Strany proto musí přijmout přiměřené kroky k ověření, zda nedošlo k podvodu nebo manipulaci a zda byla tato žádost podána správně.

2.1.4.

Každá strana prohlašuje, že podle jejího nejlepšího vědomí je žádost platná podle platných právních předpisů, nebyla odvolána a nezanikla.

Pokud existují náznaky, že žádost je neplatná nebo byla odvolána, musí strany podniknout přiměřené kroky k ověření, zda je žádost stále platná. V opačném případě držitel dat nesmí sdílet data s příjemcem dat a pokud tak učiní, může za to nést odpovědnost. Příjemce dat může být rovněž nést odpovědnost za to, že požádal o data, která není oprávněn požadovat.

Platnost žádosti může záviset na mnoha faktorech podle platných právních předpisů. Aby byla žádost právně platná, je například nutné, aby:

—

ji bylo možné považována za svobodně učiněné, dostatečně informované a výslovné vyjádření přání žádajícího uživatele;

—

měla požadovanou právní způsobilost.

2.2.   Způsobilost příjemce dat

2.2.1.

Příjemce dat prohlašuje, že mezi ním a žádajícím uživatelem existuje platná smlouva, která mu umožňuje data používat, a že podle této smlouvy budou data použita výhradně pro (vložte účel (účely) podle smlouvy mezi příjemcem dat a žádajícím uživatelem):

(pokud by data mohla odhalit obchodní tajemství) Příjemce dat prohlašuje, že data jsou nezbytně nutná pro splnění tohoto účelu.

V souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení o datech může příjemce dat používat data pouze na základě uzavřené smlouvy a pro účely dohodnuté s uživatelem. Příjemce dat by zde měl učinit prohlášení potvrzující, že tomu tak je. Pokud tato prohlášení nejsou nebo přestanou být správná, může mít držitel dat možnost smlouvu ukončit v souladu s bodem 2.4.3.

Strany by měly usilovat o stanovení dohodnutých účelů způsobem, který držiteli dat umožní určit, zda je použití dat příjemcem dat přípustné, ale ne tak podrobně, aby to držiteli dat odhalilo důvěrné podnikatelské záměry příjemce dat.

Je-li v sázce obchodní tajemství držitele dat, musí být zveřejněny všechny účely, aby držitel dat mohl posoudit, zda je poskytnutí dat nezbytně nutné k dosažení uvedeného účelu.

2.2.2.

Příjemce dat prohlašuje, že není určen jako „strážce přístupu“ podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925 (dále jen „nařízení o digitálních trzích").

2.3.   Dodržování práva na ochranu údajů

2.3.1.

Pokud lze data považovat za osobní údaje, každá strana prohlašuje, že dodržuje nařízení (EU) 2016/679 a případně směrnici 2002/58/ES.

2.3.2.

Zejména v případě, že žádající uživatel není subjektem dat, může držitel dat zpřístupnit příjemci dat pouze data, která jsou osobními údaji, a to v rozsahu povoleném podle nařízení (EU) 2016/679 a případně podle směrnice 2002/58/ES.

Pojem „osobní údaje“ podle nařízení GDPR je velmi široký. Zahrnuje veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě, tj. fyzické osobě, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby.

Neosobní údaje se mohou stát osobními údaji, například pokud jsou součástí smíšeného souboru dat, kde jsou kombinovány s novými daty a výsledek této kombinace umožňuje propojit data s identifikovanou nebo identifikovatelnou osobou. K tomu může dojít i v případě, že se objeví nové možnosti zpracování dat.

Strany by měly začít tím, že pečlivě posoudí existenci osobních údajů v datech, jakož i své vlastní úlohy a úlohu uživatele podle nařízení GDPR:

—

„subjekt údajů“ je identifikovaná nebo identifikovatelná fyzická osoba, které se informace týkají,

—

„správcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účely a prostředky tohoto zpracování určeny právními předpisy, mohou tyto právní předpisy určit dotčeného správce,

—

„zpracovatelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce,

—

„příjemcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, kterým jsou osobní údaje poskytnuty, ať už se jedná o třetí stranu, či nikoli (s výjimkou orgánů veřejné moci, které mohou získávat osobní údaje v rámci zvláštního šetření v souladu s platným právem).

Strany by měly vzít v úvahu, že strana může mít více než jednu úlohu v závislosti na účelu zpracování a/nebo může mít úlohu společně s jinou stranou.

Pro sdílení dat s příjemcem dat je podle nařízení GDPR nutný právní základ. Možným právním základem pro sdílení osobních údajů v případě, že žádající uživatel není subjektem údajů, by mohl být souhlas dotčených subjektů údajů ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo oprávněný zájem ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení GDPR. Pro posouzení existence takového oprávněného zájmu lze vzít v úvahu povinnost zpřístupnit data podle článku 5 nařízení o datech, ačkoli tato povinnost sama o sobě není dostatečným právním základem.

2.4.   Nepřesnost prohlášení

2.4.1.

Každá strana, která zjistí, že kterékoli prohlášení uvedené v bodech 2.1 až 2.3 není nebo již není přesné nebo v dohledné budoucnosti nebude přesné, musí o tom bez zbytečného odkladu informovat druhou stranu, ledaže by této druhé straně byla daná skutečnost již známa nebo by měla být známa.

Pokud některé z prohlášení uvedených v bodech 2.1 až 2.3 není přesné nebo již není přesné, měla by strana přijmout příslušná opatření. Zejména pokud žádající uživatel výrobek prodal a přestává být uživatelem a držitel dat obdrží příslušné informace, měl by držitel dat smlouvu s příjemcem dat ve vztahu k takovému uživateli ukončit. Ve výpovědi smlouvy by měl uvést důvod ukončení smlouvy. Pouhé oznámení by v tomto případě nepostačovalo, neboť neexistuje žádný způsob, jak situaci napravit. Pokud si příjemce dat přeje nadále dostávat data, musí se obrátit na nového uživatele. V některých případech však mohou strany porušení zastoupení napravit. Bude tomu tak například v případě, kdy žádost uživatele vystaví neoprávněná osoba (např. zaměstnanec, který nebyl oprávněn zastupovat společnost uživatele). V takovém případě může rozhodné právo umožňovat potvrzení takového kroku se zpětnou platností.

2.4.2.

Jakmile se o této situaci dozví, musí dotčená strana přijmout příslušná opatření a v rámci možností nepřesnost prohlášení napravit. V závislosti na okolnostech to může zahrnovat oznámení žádajícímu uživateli nebo jakékoli chráněné třetí straně, která je dotčena, nebo dočasné pozastavení zpřístupňování dat držitelem dat nebo používání dat příjemcem dat, pokud se zpřístupnění nebo používání dat stalo nezákonným.

2.4.3.

Pokud nedojde a nemůže dojít k nápravě situace, musí být tato smlouva ukončena písemnou výpovědí s uvedením důvodů ukončení, kterou jedna ze stran předá druhé straně.

Výpověď má okamžitou platnost. Pokud se nepřesnost týká pouze části dat, na která se vztahuje tato smlouva, musí být výpověď účinná pouze pro příslušnou část.

Účinky ukončení smlouvy se řídí ustanovením bodu 7.3.

3.   Zpřístupnění dat

3.1.   Data, na která se smlouva vztahuje

3.1.1.

Data, na která se tato smlouva vztahuje, sestávají ze snadno dostupných dat z výrobku nebo ze související služby (souvisejících služeb) ve smyslu nařízení o datech, která jsou uvedena v žádosti žádajícího uživatele v souladu s článkem 5 nařízení o datech, a zahrnují jak neosobní údaje, tak osobní údaje (dále jen „data“).

Tato data jsou podrobně uvedena v dodatku 2.

Pokud v průběhu této smlouvy musí být příjemci dat zpřístupněna jiná data než ta, která jsou uvedena v dodatku 2, bude dodatek 2 odpovídajícím způsobem změněn.

Strany by měly v dodatku 2 specifikovat data a metadata, na které se smlouva vztahuje, v souladu se žádostí žádajícího uživatele.

V souladu s článkem 5 a čl. 2 bodem 15, 16 a 17 nařízení o datech mohou být těmito daty pouze snadno dostupná data z výrobku nebo ze související služby:

—

Data z výrobků jsou data vytvořená používáním připojeného výrobku, která výrobce navrhl tak, aby je uživatel, držitel dat nebo třetí strana, případně včetně výrobce, mohli z výrobku získat prostřednictvím služby elektronických komunikací, fyzickým připojením nebo přístupem na zařízení.

—

Data ze související služby jsou data představující digitalizaci činností uživatelů nebo událostí souvisejících s připojeným výrobkem, která jsou zaznamenána úmyslně uživatelem nebo jsou vytvořena jako vedlejší produkt činnosti uživatele během poskytování související služby.

—

Snadno dostupná data jsou data, která držitel dat může oprávněně získat z připojeného výrobku nebo související služby bez nepřiměřeného úsilí přesahujícího rámec jednoduché operace.

Vzhledem k tomu, že tato smlouva stanoví opatření pro zpřístupnění dat příjemci dat na žádost žádajícího uživatele, jedná se o data uvedená v žádosti.

Popis dat musí být dostatečný k tomu, aby bylo možné určit, na která data se vztahuje případný specifický režim. Strany by měly zejména uvést podrobné informace o tom, která data lze považovat za osobní údaje.

3.2.   Charakteristiky dat a opatření pro přístup k nim

3.2.1.

Držitel dat musí zpřístupnit data příjemci dat, přičemž data musí být alespoň ve stejné kvalitě jako v době, kdy byla držiteli dat zpřístupněna, a v každém případě v komplexním, strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, jakož i s příslušnými metadaty nezbytnými pro interpretaci a využívání těchto dat.

„Metadaty“ se rozumí strukturovaný popis obsahu nebo používání dat usnadňující vyhledávání nebo používání těchto dat. V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení o datech musí být metadata zpřístupněna spolu s daty v rozsahu, v jakém jsou metadata „nezbytná pro interpretaci a využívání“ dat.

Ačkoli příslušná metadata potřebná k interpretaci a využívání těchto dat nejsou stanovena, a musí být proto určena v každém jednotlivém případě, nařízení o datech stanoví, že „aby bylo možné data, která mají být zpřístupněna, využívat, kombinovat s jinými daty, jako jsou data roztříděná a klasifikovaná s jinými datovými body, které se jich týkají, nebo přeformátovat do běžně používaného formátu, měla by obsahovat příslušná metadata, včetně jejich základního kontextu a časového razítka“ (15. bod odůvodnění nařízení o datech).

3.2.2.

Příjemce dat musí získat přístup k datům

a)

snadno a bezpečně;

b)

bez zbytečného prodlení;

(v příslušných případech) c) nepřetržitě a v reálném čase.

3.2.3.

Za účelem splnění požadavků bodů 3.2.1 a 3.2.2 se strany dohodly na specifikacích uvedených v dodatku 2.

V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení o datech musí být data zpřístupněna bez zbytečného prodlení, a je-li to relevantní a technicky proveditelné, nepřetržitě a v reálném čase.

Vzhledem k tomu, že existují různé způsoby, jak tyto právní požadavky provádět, měly by se strany v dodatku 2 dohodnout na všech podrobnostech, jak má být přístup poskytován.

Přitom by se měly nejprve rozhodnout, zda chtějí zajistit:

—

úplné předání dat, tj. kopie dat je přenesena na médium, které má příjemce dat pod kontrolou:

—

prostřednictvím přenosu vyvolaného držitelem dat (push), například online přenosem, nahráním do cloudového prostoru příjemce dat nebo dodáním hmotného média, na kterém jsou data uložena, nebo

—

načtením vyvolaným příjemcem dat (pull), například na základ poskytnutí rozhraní API, přístupu do cloudového prostoru držitele dat nebo podobných nástrojů, které příjemci dat umožňují přístup k datům a jejich extrakci, nebo

—

přístup k datům na místě, kde jsou uchovávána, tj. k datům se přistupuje a zpracovávají se na médiu, které je pod kontrolou držitele dat nebo důvěryhodné třetí strany, například přihlášením příjemce dat do vyhrazeného prostoru na serveru držitele dat nebo důvěryhodné třetí strany, ale data se nepřenášejí na médium, které je pod kontrolou příjemce dat, pokud nejsou přijata zvláštní opatření.

Úplné předání poskytuje příjemci dat maximální svobodu, ale výrazně omezuje možnosti držitele dat zabránit zneužití.

Přístup k místu, kde jsou data uložena, zvyšuje riziko pro příjemce dat, že jejich podnikatelské záměry budou prozrazeny, ale výrazně zvyšuje možnost držitele dat zabránit zneužití.

Kromě úplného přenosu a přístupu k místu, kde se data uchovávají, existují další technické možnosti, včetně přístupu na zařízení žádajícího uživatele.

Pokud se strany rozhodnou pro přístup k místu, kde se data uchovávají, je třeba vyřešit řadu podrobností, včetně toho, jak zajistit, aby nedošlo k prozrazení podnikatelských záměrů příjemce dat, a jaká data smí příjemce dat přenášet na médium, které má pod svou kontrolou (např. odvozená nebo získaná data, která jsou výsledkem činností příjemce dat při zpracování).

Obecně platí, že podmínky přístupu k místu, kde se data uchovávají, nesmí narušit žádné z práv, které žádajícímu uživateli nebo příjemci dat přiznává nařízení o datech nebo jiné platné právo.

Přístup k místu, kde jsou data uložena na médiu kontrolovaném důvěryhodnou třetí stranou, bude často výhodnější než přístup k médiu kontrolovanému držitelem dat. Přístup k místu, kde se data uchovávají, by měl obvykle stále znamenat vzdálený přístup, a přístup na místě by měl být omezen na mimořádné situace s nejvyšším stupněm citlivosti.

Strany musí rovněž určit načasování přístupu k datům. V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení o datech musí být data na žádost uživatele zpřístupněna bez zbytečného odkladu, a je-li to relevantní a technicky proveditelné, nepřetržitě a v reálném čase.

Takový přístup však není vždy nutný k dosažení účelů dohodnutých mezi příjemcem dat a žádajícím uživatelem v konkrétním případě. Strany se proto musí dohodnout na otázkách týkajících se načasování přístupu k datům, například na tom, zda bude v případě, že je to relevantní a technicky proveditelné, přístup poskytován v reálném čase, a pokud ne, s jakou četností.

Strany musí rovněž zvážit řadu dalších otázek, například jaká přístupová data jsou vyžadována a kteří zaměstnanci příjemce dat a v jakém počtu mohou k datům přistupovat.

3.2.4.

Pokud jsou data zpřístupněna v souladu se specifikacemi v dodatku týkajícími se charakteristik dat a opatření pro přístup k nim a pokud se ukáže, že dohodnuté specifikace nejsou dostatečné pro splnění požadavků uvedených v bodech 3.2.1 a 3.2.2, strany se zavazují zahájit jednání v dobré víře a upravit specifikace tak, aby splňovaly dohodnuté požadavky.

3.2.5.

Držitel dat je povinen poskytnout příjemci dat informace nezbytné pro přístup k datům nebo jejich přijetí v souladu s článkem 5 nařízení o datech.

To zahrnuje zejména poskytnutí informací, které jsou držiteli dat snadno dostupné, pokud jde o původ dat a veškerá práva, která mohou mít třetí strany v souvislosti s daty, jako jsou práva subjektů údajů vyplývající z nařízení (EU) 2016/679 (nařízení GDPR) nebo skutečnosti, které mohou taková práva založit.

Držitel dat tyto informace uvede v dodatku 2.

Strany se mohou dohodnout na jakékoli další podpoře nad rámec požadavků nařízení o datech, a to bezplatně nebo za poplatek.

3.2.6.

Držitel dat se zavazuje, že nebude uchovávat žádné informace o přístupu příjemce dat k požadovaným datům nad rámec toho, co je nezbytné pro:

a)

řádné provedení i) žádosti žádajícího uživatele o přístup a ii) této smlouvy;

b)

bezpečnost a údržbu datové infrastruktury; a

c)

dodržování zákonných povinností držitele dat uchovávat tyto informace.

3.3.   Cykly zpětné vazby

3.3.1.

Zjistí-li příjemce dat incident související s ustanovením bodu 3.1 o datech, na něž se smlouva vztahuje, nebo bodu 3.2 o charakteristikách dat a opatřeních pro přístup k nim a pokud příjemce dat poskytne držiteli dat podrobný popis incidentu, musí držitel dat a příjemce dat v dobré víře spolupracovat na zjištění důvodu incidentu. Pokud byl incident způsoben tím, že držitel dat nesplnil své povinnosti, musí toto porušení bez zbytečného odkladu napravit. Pokud tak držitel dat neučiní, považuje se to za zásadní porušení smlouvy a příjemce dat je oprávněn uplatnit ustanovení bodu 8 této smlouvy (prostředky nápravy při porušení smlouvy).

3.3.2.

Pokud je dosažení některé ze specifikací dohodnutých v souladu s bodem 3.2 nemožné nebo příliš obtížné z důvodu výjimečné změny okolností, která nastala po uzavření smlouvy, musí držitel dat poskytnout příjemci dat podrobný popis této skutečnosti a strany v dobré víře zahájí jednání a upraví specifikace tak, aby splňovaly požadavky stanovené v těchto ustanoveních. Každá strana musí zejména poskytnout druhé straně dostatek informací k posouzení, projednání a řešení konkrétní situace. Tímto ustanovením není dotčeno právo příjemce dat uplatnit prostředky nápravy v souladu s bodem 8

3.4.   Jednostranné změny provedené držitelem dat

3.4.1.

Držitel dat může jednostranně změnit podrobnosti týkající se specifikací charakteristik dat a opatření pro přístup, pokud je to objektivně odůvodněno běžným obchodováním držitele dat – například technickou změnou v důsledku okamžité bezpečnostní zranitelnosti v řadě výrobků nebo souvisejících služeb nabízených držitelem dat nebo změnou infrastruktury držitele dat. Každá změna musí splňovat požadavky ustanovení bodu 3.2.

3.4.2.

Držitel dat musí změnu oznámit příjemci dat alespoň (uveďte přiměřenou lhůtu) předtím, než změna nabude účinnosti.

Může postačovat i kratší lhůta pro oznámení:

a)

pokud změna nemá negativní vliv na přístup k datům a jejich používání příjemcem dat nebo

b)

pokud by takové oznámení bylo za daných okolností nemožné nebo nepřiměřené, například pokud jsou nutné okamžité změny kvůli právě zjištěné bezpečnostní zranitelnosti.

3.4.3.

Pokud má změna negativní dopad na přístup k datům a jejich používání příjemcem dat, je příjemce dat oprávněn smlouvu (nebo její příslušnou část) ukončit, aniž by držiteli dat náležela jakákoli náhrada, a to bez ohledu na jakákoli jiná práva nebo prostředky nápravy, které může příjemce dat mít k dispozici.

4.   (pokud musí být data chráněna jako obchodní tajemství) Ochrana obchodního tajemství

1.

Sdílení obchodního tajemství – Držitelé dat v zásadě nemohou odmítnout žádost o přístup k datům podle nařízení o datech pouze na základě toho, že určitá data jsou považována za chráněná jako obchodní tajemství, neboť by to oslabilo zamýšlené účinky nařízení o datech.

Viz bod 4.1.

2.

Obchodní tajemství – Pokud však držitel dat zjistí, že určitá data, na které se vztahuje tato smlouva, jsou chráněna jako obchodní tajemství, jak je definováno ve směrnici (EU) 2016/943 8 (dále jen „směrnice o obchodním tajemství“), má určitá práva, především právo na zachování důvěrnosti daného tajemství.

Podle čl. 2 bodu 1 směrnice o obchodním tajemství se „obchodním tajemstvím“ rozumí informace, které splňují tři požadavky: a) jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo v přesném uspořádání a souhrnu jejich částí obecně známy nebo běžně dostupné osobám v kruzích, které se dotčeným druhem informací běžně zabývají; a b) tím, že jsou tajné, mají komerční hodnotu; a c) osoba, která jimi oprávněně disponuje, podnikla za daných okolností odpovídající kroky, aby je udržela v tajnosti.

„Vlastníkem obchodního tajemství“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která oprávněně disponuje obchodním tajemstvím.

Data lze označit za obchodní tajemství pouze tehdy, pokud jsou jako taková chráněna držitelem dat nebo vlastníkem obchodního tajemství při podání žádosti o přístup k datům v souladu s článkem 5 nařízení o datech.

Viz bod 4.1.1.

3.

Počáteční určení obchodního tajemství – Práva držitelů dat týkající se obchodního tajemství lze – od počátku – uplatnit pouze v případě, že data chráněná jako obchodní tajemství jsou ve smlouvě určena, a to v rozsahu, v jakém jsou určena.

Viz bod 4.1.2.

4.

Během trvání smlouvy – Práva držitelů dat týkající se obchodního tajemství by se však mohla uplatnit i během trvání smlouvy, pokud jde o nová data, které mají být podle ní zpřístupněna.

Viz bod 4.1.3.

5.

Práva na audit – V zájmu zachování důvěrnosti dat chráněných jako obchodní tajemství je třeba zvážit určitá práva na audit prostřednictvím zapojení nezávislých třetích stran (přičemž se nesmí zasahovat do činnosti držitele dat nebo příjemce dat), včetně mechanismů v případě neshod ohledně výsledků auditní zprávy.

Viz bod 4.2.3.

6.

Práva vlastníka obchodního tajemství (1/4) – Držitel dat (nebo třetí strana, která je vlastníkem obchodního tajemství) se může s příjemcem dat dohodnout na požadavcích na zachování důvěrnosti obchodního tajemství jako podmínce pro sdílení těchto určených obchodních tajemství – například na přijetí určitých přiměřených technických a organizačních opatření.

Viz body 4.2 a 4.3.

7.

Práva vlastníka obchodního tajemství (2/4) – Pokud původní opatření nepostačují, může vlastník obchodního tajemství v jednotlivých případech u konkrétních a určených dat chráněných jako obchodní tajemství buď jednostranně zvýšit úroveň opatření, nebo požádat, aby byla s příjemcem dat dohodnuta další opatření. Pokud nedojde k dohodě o nezbytných opatřeních, může držitel dat pozastavit sdílení konkrétních dat chráněných jako obchodní tajemství, a to za podmínek stanovených v nařízení o datech.

Viz bod 4.4.2.

8.

Práva vlastníka obchodního tajemství (3/4) – Vlastník obchodního tajemství může rovněž v jednotlivých případech odmítnout sdílení konkrétního určeného obchodního tajemství, a to pouze ve výjimečných případech a za podmínek stanovených v nařízení o datech.

Viz bod 4.4.3.

9.

Práva vlastníka obchodního tajemství (4/4) – Vlastník obchodního tajemství může dočasně zrušit nebo pozastavit sdílení dat, pokud příjemce dat poruší své povinnosti související s ochranou obchodního tajemství.

Viz bod 4.4.4.

10.

Uchovávání dat obsahujících určené obchodní tajemství – Pokud držitel dat dočasně odmítne nebo pozastaví sdílení dat v souladu s body 4.4.1, 4.4.2 nebo 4.4.3, je stále povinen uchovávat související data obsahující určené obchodní tajemství tak, aby byla snadno dostupná, a to až do doby, kdy je bude možní sdílet v rámci smlouvy.

Viz bod 4.5.

11.

Třetí strana, která je vlastníkem určeného obchodního tajemství – Pokud je vlastníkem obchodního tajemství třetí strana, musí držitel dat zajistit, aby ustanovení bodu 4 chránilo také její obchodní tajemství, a musí od uvedené třetí strany, která je vlastníkem obchodního tajemství, získat všechna příslušná povolení.

Viz bod 4.1.2.

4.1.   Použitelnost ujednání o obchodním tajemství

4.1.1.

Ochranná opatření dohodnutá v bodech 4.2 a 4.3 této smlouvy, jakož i související práva dohodnutá v bodě 4.4, se vztahují výhradně na data nebo metadata obsažená v datech, která má držitel dat zpřístupnit příjemci dat a která jsou chráněna jako obchodní tajemství (jak je definováno v čl. 2 bodě 1 směrnice o obchodním tajemství) a uchovávaná držitelem dat nebo jiným vlastníkem obchodního tajemství (jak je definován v čl. 2 bodě 2 uvedené směrnice).

4.1.2.

Identifikace dat chráněných jako obchodní tajemství a totožnost vlastníka obchodního tajemství jsou uvedeny v dodatku 4.

Držitel dat prohlašuje příjemci dat, že má veškerá příslušná práva od jakékoli třetí strany, která je vlastníkem obchodního tajemství, k uzavření této smlouvy týkající se dat chráněných jako obchodní tajemství.

V souladu s čl. 5 odst. 9 nařízení o datech „držitel dat, nebo pokud se jedná o rozdílné osoby, vlastník obchodního tajemství, určí data, která jsou chráněna jako obchodní tajemství, včetně relevantních metadat“.

Držitel dat by proto měl v dodatku 4 určit data chráněná jako obchodní tajemství. Držitel dat by však neměl být povinen popsat samotné obchodní tajemství. Stačí určit data, která musí být chráněna, aby byla zajištěna důvěrnost obchodního tajemství, protože analýza těchto dat by mohla obchodní tajemství odhalit.

4.1.3.

Pokud budou během trvání této smlouvy příjemci dat zpřístupněna nová data, která jsou chráněna jako obchodní tajemství, jak je uvedeno v bodě 4.1.1, bude dodatek 4 na žádost držitele dat odpovídajícím způsobem změněn.

Dokud nebude dodatek 4 změněn a dohodnut mezi stranami, může držitel dat dočasně odmítnout nebo pozastavit sdílení nových dat chráněných jako obchodní tajemství. Rozhodnutí držitele dat musí být v takovém případě řádně odůvodněno a uživateli poskytnuto písemně bez zbytečného odkladu. Držitel dat musí rovněž oznámit příslušnému orgánu určenému podle článku 37 nařízení o datech, že dočasně odmítl nebo pozastavil sdílení dat, a uvede, která opatření nebyla dohodnuta nebo provedena.

4.1.4.

Povinnosti uvedené v bodech 4.2 a 4.3 zůstávají v platnosti i po ukončení smlouvy, pokud se strany nedohodnou jinak.

4.2.   Ochranná opatření přijatá příjemcem dat

4.2.1.

Příjemce dat musí uplatňovat ochranná opatření uvedená v dodatku 4 (dále jen „ochranná opatření příjemce dat“).

Strany by měly v samostatném dodatku uvést všechny podrobnosti těchto opatření, včetně situací, kdy příjemce dat sdílí data s třetími stranami. Opatření mohou být jak technická (např. šifrování, firewally, rozdělené úložiště atd.), tak organizační (např. vnitřní správa a řízení, vhodná správa identit a kontroly přístupu, zapojení důvěryhodné třetí strany).

Jelikož opatření musí být přiměřená, jejich obsah se bude lišit v závislosti na povaze obchodního tajemství. Opatření budou rovněž záviset na tom, zda i) má být poskytnut přístup k místu, kde se data uchovávají, nebo ii) mají být data plně předána příjemci dat. V prvním případě má držitel dat vyšší míru kontroly a může sám použít část ochranných opatření, zatímco příjemce dat může mít nižší míru využití dat. V každém případě se obě strany budou muset zaměřit na dosažení zamýšlených účinků nařízení o datech. Z tohoto důvodu je třeba vyvážit různé zájmy, aniž by došlo k narušení těchto zamýšlených účinků.

4.2.2.

Pokud je příjemci dat v této smlouvě a ve smlouvě uzavřené mezi příjemcem dat a uživatelem povoleno zpřístupnit data třetí straně, může příjemce dat sdílet data chráněná jako obchodní tajemství, pokud:

a)

bez zbytečného odkladu informuje držitele dat o skutečnosti, že data chráněná jako obchodní tajemství budou zpřístupněna třetí straně, uvedou, o jaká data se jedná, a sdělí držiteli dat totožnost, místo usazení a kontaktní údaje této třetí strany;

b)

třetí strana uplatní ochranná opatření uvedená v dodatku 4.

4.2.3.

[MOŽNOST] [Za účelem ověření, zda a v jakém rozsahu příjemce dat zavedl a dodržuje ochranná opatření příjemce dat, se příjemce dat zavazuje buď i) každoročně získat zprávu o posouzení shody v oblasti bezpečnosti od nezávislé třetí strany vybrané příjemcem dat, nebo ii) každoročně umožnit audit posouzení shody v oblasti bezpečnosti od nezávislé třetí strany vybrané držitelem dat – za předpokladu, že tato nezávislá třetí strana podepíše dohodu o zachování důvěrnosti, kterou poskytne příjemce dat. Tato zpráva o bezpečnostním auditu musí prokázat, že příjemce dat dodržuje ustanovení bodu 4 a dodatek 4 ve znění platném v dané době. Výsledky zpráv o auditu budou oběma stranám předloženy bez zbytečného odkladu.

Příjemce dat si může zvolit mezi body i) a ii). Pokud strana považuje zprávu o bezpečnostním auditu za nesprávnou, má právo získat zprávu o bezpečnostním auditu od jiné nezávislé třetí strany. Pokud je toto právo uplatněno, oba nezávislí externí auditoři společně se stranami projednají případné rozdíly mezi těmito dvěma zprávami a budou se snažit vyřešit všechny nevyřešené záležitosti při zachování dobré víry.]

Náklady na tyto auditní zprávy budou hrazeny takto: (uveďte způsob úhrady těchto nákladů).

Toto ustanovení je označeno jako možnost, protože strany se mohou dohodnout na jiných opatřeních, aby ověřily, zda uživatel plní své povinnosti zavést a udržovat ochranná opatření příjemce dat.

4.3.   Ochranná opatření přijatá vlastníkem obchodního tajemství

4.3.1.

Držitel dat může uplatnit opatření dohodnutá v dodatku 4 na zachování důvěrnosti dat chráněných jako obchodní tajemství (dále jen „ochranná opatření vlastníka obchodního tajemství“).

4.3.2.

Držitel dat může rovněž jednostranně zavést vhodná technická a organizační řešení ochrany, například aktualizace softwaru, pokud nemají negativní dopad na příjemce dat podle této smlouvy.

4.3.3.

Příjemce dat se zavazuje, že nezmění ani neodstraní ochranná opatření vlastníka obchodního tajemství ani opatření přijatá v souladu s bodem 4.3.2, pokud se strany nedohodnou jinak.

4.4.   Povinnost sdílet a právo odmítnout, dočasně odmítnout nebo ukončit sdílení

4.4.1.

Pokud ochranná opatření příjemce dat a vlastníka obchodního tajemství věcně nepostačují k přiměřené ochraně konkrétního data chráněného jako obchodní tajemství, může držitel dat oznámením zaslaným příjemci dat s podrobným popisem nedostatečnosti opatření požádat o sjednání dodatečných nezbytných technických nebo organizačních opatření; pokud po uplynutí přiměřené doby nedojde k dohodě o takových opatřeních a pokud je potřeba takových opatření řádně odůvodněna, např. ve zprávě o bezpečnostním auditu, může držitel dat sdílení daných dat dočasně odmítnout nebo pozastavit; v takovém případě musí držitel dat oznámit tuto skutečnost příjemci dat a příslušnému orgánu určenému podle článku 37 nařízení o datech; oznámení musí být řádně odůvodněno, musí v něm být uvedeno, která opatření nebyla dohodnuta, případně dotčené obchodní tajemství, a musí být podáno písemně bez zbytečného odkladu; držitel dat musí kromě těchto konkrétních dat nadále sdílet veškerá data chráněná jako obchodní tajemství.

4.4.2.

Pokud je za výjimečných okolností držitel dat schopen prokázat, že navzdory uplatňovaným ochranným opatřením držitele dat a ochranným opatřením vlastníka obchodního tajemství je velmi pravděpodobné, že mu v důsledku vyzrazení konkrétních dat chráněných jako obchodní tajemství vznikne vážná hospodářská újma, může držitel dat pozastavit sdílení daných konkrétních dat.

Může tak učinit pouze v případě, že to s řádným odůvodněním oznámí příjemci dat a příslušnému orgánu určenému podle článku 37 nařízení o datech.

Držitel dat však musí i nadále sdílet veškerá data chráněná jako obchodní tajemství, kromě těchto konkrétních dat.

Odmítnutí nebo přerušení sdílení dat podle článku 5 nařízení o datech je omezeno na výjimečné okolnosti. Proto musí být oznámení řádně odůvodněno. Aspekty, které je třeba vzít v úvahu, mohou být například nedostatečná vymahatelnost ochrany obchodního tajemství v zemích mimo EU, povaha a úroveň důvěrnosti daného obchodního tajemství nebo jedinečnost a novost příslušného připojeného výrobku.

4.4.3.

Pokud příjemce dat nezavedl a neudržuje svá ochranná opatření příjemce dat a pokud držitel dat toto selhání řádně doloží, např. ve zprávě o bezpečnostním auditu, je držitel dat oprávněn dočasně odmítnout nebo pozastavit sdílení konkrétního určeného obchodního tajemství, dokud příjemce dat incident nevyřeší.

V takovém případě to musí držitel dat bez zbytečného odkladu oznámit příjemci dat a příslušnému orgánu určenému podle článku 37 nařízení o datech s řádným odůvodněním.

4.4.4.

Ustanovení bodu 4.4.1 neopravňuje držitele dat k ukončení smlouvy. Ustanovení bodu 4.4.2 nebo 4.4.3 opravňují držitele dat k ukončení smlouvy pouze s ohledem na konkrétní určené obchodní tajemství, a to v případě, že:

a)

byly splněny všechny podmínky stanovené v bodě 4.4.2 nebo 4.4.3;

b)

strany, ačkoli se pokusily nalézt smírné řešení, po uplynutí přiměřené lhůty nedospěly k žádnému řešení, a to ani po zásahu příslušného orgánu určeného podle článku 37 nařízení o datech, a

c)

příjemci dat nebylo příslušným soudem vydáno soudní rozhodnutí, které by držiteli dat ukládalo data zpřístupnit, a neprobíhá žádné soudní řízení o vydání takového rozhodnutí.

4.5.   Uchovávání dat chráněných jako určená obchodní tajemství

4.5.1.

Pokud držitel dat uplatní právo dočasně odmítnout nebo pozastavit sdílení dat v souladu s body 4.4.1, 4.4.2 a 4.4.3, bude muset zajistit, aby dotčená data byla uchovávána, takže je bude možné zpřístupnit příjemci dat:

a)

jakmile bude dohodnuta a zavedena vhodná ochranná opatření nebo

b)

jakmile příslušný orgán nebo soud vydá závazné rozhodnutí, které vyžaduje, aby držitel dat poskytl data příjemci dat.

Tato povinnost uchovávat data končí, pokud příslušný orgán nebo soud závazným rozhodnutím povolí výmaz těchto uchovávaných dat nebo pokud dojde k ukončení smlouvy v souladu s bodem 4.4.4.

4.5.2.

Držitel dat ponese nezbytné náklady na uchovávání dat podle bodu 4.5.1. Příjemce dat však tyto náklady uhradí v rozsahu, v jakém dojde k dočasnému odmítnutí nebo pozastavení sdílení dat v souladu s bodem 4.4.3.

5.   Použití dat a jejich sdílení s třetími stranami

5.1.   Přípustné použití příjemcem dat

Příjemce dat se zavazuje zpracovávat data, která mu byly poskytnuta na základě smlouvy, pouze pro účely dohodnuté s žádajícím uživatelem a za dohodnutých podmínek.

Příjemce dat musí vymazat data, jakmile již nejsou pro dohodnutý účel nezbytná, ledaže je s žádajícím uživatelem ohledně neosobních údajů dohodnuto jinak.

5.2.   Sdílení dat s třetími stranami

5.2.1.

Příjemce dat nesmí zpřístupnit data jiné třetí straně, pokud to není smluvně dohodnuto s žádajícím uživatelem, pokud to není slučitelné s ochrannými opatřeními dohodnutými s držitelem dat a slučitelné s platnými právem EU nebo vnitrostátním právem.

Příjemce dat nesmí v žádném případě zpřístupnit data, která obdržel, podniku určenému jako strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925 (nařízení o digitálních trzích).

5.2.2.

Pokud je příjemci dat povoleno zpřístupnit data třetí straně, musí příjemce dat přijmout vhodná smluvní, technická a organizační opatření, aby zajistil, že:

a)

(v příslušných případech) třetí strana uplatňuje přinejmenším stejná ochranná opatření, jaká musí uplatňovat příjemce dat podle bodu 4.2, a že dodržuje ochranná opatření přijatá držitelem dat podle bodu 4.3;

b)

třetí strana používá data výhradně způsobem slučitelným s body 5.1 a 5.3;

c)

držitel dat má vůči třetí straně přinejmenším stejné prostředky nápravy jako vůči příjemci dat v případě použití nebo zpřístupnění dat zakázaných podle bodu 5.3.

5.2.3.

Bez ohledu na ustanovení bodů 5.2.1 a 5.2.2 může příjemce dat využívat služby zpracování, např. služby cloud computingu (včetně infrastruktury jako služby, platformy jako služby a softwaru jako služby), hostingové služby nebo podobné služby, aby na vlastní účet a na vlastní odpovědnost dosáhl dohodnutých účelů podle bodu 5.1. Třetí strany mohou tyto služby využívat také k tomu, aby na vlastní účet a na vlastní odpovědnost dosáhly účelu, pro který jsou s nimi data sdílena.

5.3.   Neoprávněné použití nebo sdílení dat

5.3.1.

Příjemce dat nesmí:

a)

(pro účely získání dat) poskytnout držiteli dat nepravdivé informace, použít klamavé prostředky či nátlak nebo zneužít mezery v technické infrastruktuře držitele dat určené k ochraně dat, nebo

b)

nedodržet smluvní technická nebo organizační opatření dohodnutá v bodech 4.2 a 4.3, nebo

c)

bez souhlasu držitele dat měnit nebo odstranit technická ochranná opatření, která držitel dat použil k zabránění neoprávněnému přístupu k datům a k zajištění souladu s touto smlouvou, nebo

d)

použít data, která obdržel, k neoprávněným účelům v rozporu s ustanovením bodu 5.1, nebo

e)

používat data k vývoji výrobku, který by konkuroval výrobku, jehož se týká tato smlouva, ani je za tímto účelem sdílet s třetí stranou;

f)

použít data k získání poznatků o ekonomické situaci, aktivech a výrobních metodách držitele dat nebo o jejich využívání držitelem dat;

g)

použít data způsobem, který negativně ovlivňuje bezpečnost výrobku nebo jakékoli související služby;

h)

použít data k profilování fyzických osob, pokud to není nezbytné k poskytnutí služby požadované žádajícím uživatelem;

i)

zpřístupnit data jiné třetí straně protiprávně nebo v rozporu s body 5.2.1 a 5.2.2.

Učiní-li příjemce dat některou z výše uvedeného, představuje to zásadní neplnění, jak je popsáno v bodě 8.1.1, a má další důsledky popsané v bodě 5.3.2.

5.3.2.

V případech uvedených v bodě 5.3.1 musí příjemce dat bez zbytečného odkladu vyhovět žádostem držitele dat nebo žádajícího uživatele, aby:

a)

informoval žádajícího uživatele o neoprávněném použití nebo zpřístupnění dat a o opatřeních přijatých k jejich ukončení;

b)

vymazal data zpřístupněná držitelem dat podle této smlouvy nebo získaná neoprávněným nebo protiprávním způsobem a veškeré jejich kopie;

c)

odškodnil držitele dat, žádajícího uživatele nebo jinou chráněnou třetí stranu za jakoukoli újmu, která jim byla způsobena neoprávněným použitím nebo zveřejněním, a

d)

ukončil výrobu, nabízení, uvádění na trh nebo používání zboží, odvozených dat nebo služeb vyrobených na základě znalostí získaných prostřednictvím těchto dat nebo dovoz, vývoz nebo skladování zboží porušujícího právo pro tyto účely, a

e)

zničil veškeré zboží porušující právo, pokud i) existuje vážné riziko, že nezákonné použití dat způsobí držiteli dat, vlastníku obchodního tajemství nebo uživateli významnou újmu, nebo ii) pokud by toto opatření nebylo nepřiměřené vzhledem k zájmům držitele dat, vlastníka obchodního tajemství nebo uživatele.

6.   Kompenzace za poskytnutí přístupu k datům

Strany by měly v samotné smlouvě nebo v samostatném dodatku stanovit podrobnosti o kompenzaci.

Měly by se shodnout alespoň na následujícím:

—

výše splatné kompenzace a měna,

—

datum splatnosti kompenzace,

—

ujednání o platebních podmínkách.

V souladu s nařízením o datech může taková kompenzace vždy zahrnovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti se zpřístupněním dat. Může zahrnovat také marži, s výjimkou případů, kdy je příjemcem dat malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace. V každém případě musí být přiměřená.

V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení o datech je třeba při stanovení kompenzace zohlednit „náklady vzniklé v souvislosti se zpřístupněním dat, zejména včetně nákladů nezbytných na formátování dat, jejich šíření elektronickými prostředky a jejich uchovávání“, a pokud náhrada zahrnuje marži, také „případné investice do shromažďování a vytváření dat, s přihlédnutím k tomu, zda k získání, vytvoření nebo shromáždění dotčených dat přispěly jiné strany“.

Podle čl. 9 odst. 3 nařízení o datech může kompenzace rovněž záviset na objemu, formátu a povaze dat. Podle čl. 9 odst. 7 nařízení o datech musí držitel dat v každém případě poskytnout dostatečně podrobné informace, které stanoví základ pro výpočet kompenzace, aby příjemce dat mohl posoudit, zda jsou splněny zákonné požadavky.

6.1.   (Použije se, pokud lze příjemce dat považovat za malý nebo střední podnik / neziskovou výzkumnou organizaci)

6.1.1.

Příjemce dat prohlašuje, že je malým nebo středním podnikem ve smyslu doporučení 2003/361/ES, nebo neziskovou výzkumnou organizací. Dále prohlašuje, že nemá partnerské nebo propojené společnosti (dále jen „podniky“) ve smyslu článku 3 přílohy doporučení 2003/361/ES, které nelze považovat za malé a střední podniky.

[MOŽNOST] [Důkaz o výše uvedeném je uveden v dodatku 3.]

6.1.2.

Strany se dohodly, že příjemce dat poskytne držiteli dat kompenzaci [MOŽNOST 1] [takto: (uveďte)] [MOŽNOST 2] [jak je uvedeno v dodatku 3].

6.1.3.

Držitel dat prohlašuje, že dohodnutá kompenzace nepřesahuje náklady přímo související se zpřístupněním dat příjemci dat, které lze přičíst této žádosti. Tyto náklady zahrnují náklady nezbytné pro reprodukci dat, šíření dat elektronickými prostředky a jejich uchovávání, nikoli však pro sběr nebo vytváření dat.

Informace, které stanoví základ pro výpočet kompenzace a umožňují příjemci dat ověřit, zda jsou tyto požadavky splněny, jsou držitelem dat poskytnuty v dodatku 3.

6.1.4.

Příjemce dat neprodleně informuje držitele dat o všech změnách, které zpochybňují jeho zařazení do kategorie malých a středních podniků.

Pokud příjemce dat přestane být malým nebo středním podnikem, strany se zavazují zahájit jednání o výši přiměřené kompenzace. Pokud po uplynutí přiměřené doby nedojde k dohodě, může držitel dat oznámením zaslaném příjemci dat sdílení dat pozastavit.

V takovém případě musí držitel dat zajistit, aby byla data uchovávána tak, aby mohla být příjemci dat zpřístupněna, jakmile bude dohodnuta kompenzace nebo jakmile bude vydáno závazné rozhodnutí příslušného orgánu nebo soudu, kterým bude držiteli dat uložena povinnost poskytnout data příjemci dat.

Držitel dat ponese nezbytné náklady na uchovávání dat. Příjemce dat však musí držiteli dat nahradit jakoukoli hospodářskou újmu, kterou utrpěl v důsledku toho, že příjemce dat držitele dat neinformoval.

6.2.   (Použije se, pokud příjemce dat nelze považovat za malý nebo střední podnik / neziskovou výzkumnou organizaci)

6.2.1.

Strany se dohodly, že příjemce dat poskytne držiteli dat kompenzaci [MOŽNOST 1] [takto: (uveďte)] [MOŽNOST 2] [jak je uvedeno v dodatku 3].

Informace, které stanoví základ pro výpočet kompenzace a umožňují příjemci dat ověřit, zda jsou tyto požadavky splněny, jsou držitelem dat poskytnuty v dodatku 3.

6.2.2.

(použije se v případě peněžní kompenzace) Pokud se platba kompenzace zpozdí, měl by příjemce dat zaplatit držiteli dat úrok z prodlení úhrady kompenzace od doby splatnosti do doby platby, jak to vyžadují platné právní předpisy.

6.2.3.

Pokud příjemce dat začne být považován za malý nebo střední podnik a informuje o tom držitele dat, zavazují se strany upravit výši přiměřené kompenzace v souladu s čl. 9 odst. 4 nařízení o datech.

7.   Datum použitelnosti smlouvy, doba jejího trvání a její ukončení

7.1.   Datum použitelnosti a doba trvání smlouvy

7.1.1.

Tato smlouva [MOŽNOST 1] [nabývá účinnosti okamžitě] [MOŽNOST 2] [nabývá účinnosti od (uveďte datum)].

7.1.2.

[MOŽNOST] [Tato smlouva se uzavírá na [MOŽNOST 1] [dobu neurčitou] [MOŽNOST 2] [dobu určitou (uveďte)], s výhradou jakýchkoli důvodů pro uplynutí platnosti nebo ukončení podle této smlouvy.]

Při posuzování doby trvání smlouvy by se strany měly řídit především žádostí uživatele a smlouvou uzavřenou mezi uživatelem a příjemcem dat. Pokud se žádost týká jednorázového poskytnutí dat, stačí se dohodnout na datu použitelnosti.

Pokud se žádost týká nepřetržitého poskytování dat, budou se strany muset dohodnout na době trvání smlouvy a zvolit buď dobu neurčitou, nebo dobu určitou v závislosti na tom, zda žádající uživatel uvedl konkrétní časové období.

7.1.3.

[MOŽNOST] [Držitel dat musí začít zpřístupňovat data příjemci dat [MOŽNOST 1] [bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti smlouvy] [MOŽNOST 2] [dne (uveďte datum a případně další podrobnosti týkající se načasování)].]

Obvykle si strany přejí, aby plnění začalo ihned po nabytí účinnosti smlouvy. Nemusí to však nutně platit, např. pokud se jedna nebo obě strany musí ještě připravit na zahájení plnění.

7.2.   Ukončení smlouvy

7.2.1.

Bez ohledu na dobu trvání smlouvy sjednanou podle bodu 7.1.1 a aniž je dotčeno ustanovení bodu 2.4.3, tato smlouva zaniká:

a)

po zničení výrobku nebo trvalém ukončení související služby, nebo když výrobek nebo související služba ztratí nevratným způsobem schopnost vytvářet data, nebo

b)

pokud se na tom obě strany dohodnou.

7.2.2.

Příjemce dat může smlouvu kdykoli v průběhu jejího trvání ukončit, a to podáním výpovědí držiteli dat ve lhůtě (vložte lhůtu). Příjemce dat musí oznámit žádajícímu uživateli, že smlouva byla ukončena.

[MOŽNOST] Pokud příjemce dat ukončí smlouvu podle tohoto článku před (vložte časový okamžik nebo minimální dobu trvání smlouvy), musí držiteli dat nahradit náklady, které držitel dat vynaložil na zpřístupnění dat, a to následujícím způsobem: (uveďte).

V některých případech mohou držiteli dat vzniknout náklady na zpřístupnění dat příjemci dat, například na přizpůsobení své digitální infrastruktury ve víře, že tyto náklady budou v průběhu času odpisovány.

V takovém případě může držitel dat chtít zajistit, aby od příjemce dat obdržel kompenzaci.

7.3.   Účinky uplynutí platnosti a ukončení smlouvy

7.3.1.

Uplynutí doby trvání smlouvy nebo ukončení této smlouvy zbavuje obě strany povinnosti uskutečnit a přijmout budoucí plnění, ale nemá vliv na práva a závazky, které vznikly do okamžiku uplynutí doby trvání smlouvy nebo jejího ukončení.

Uplynutím doby platnosti nebo ukončením smlouvy nejsou dotčena žádná ustanovení, která mají platit i po skončení smlouvy, zejména omezení přípustného používání a sdílení dat příjemcem dat podle bodu 5, bodu 4 o obchodním tajemství, bodu 9.1 o důvěrnosti, bodu 9.5 o rozhodném právu a bodu 9.7 o řešení sporů.

7.3.2.

[MOŽNOST 1] [Držitel dat musí přijmout vhodná podpůrná opatření při odchodu, která může příjemce dat důvodně očekávat.] [MOŽNOST 2] [Držitel dat musí přijmout následující podpůrná opatření při odchodu: (uveďte)]

Strany mohou zvážit, zda příjemce dat vyžaduje nějaká podpůrná opatření při odchodu.

To bude relevantní například v případě, že příjemci dat bylo povoleno extrahovat data z média kontrolovaného držitelem dat, ale dosud je neextrahoval, neboť neočekával, že smlouva bude ukončena.

8.   Prostředky nápravy při porušení smlouvy

Strany se mohou chtít dohodnout nejen na právech a povinnostech týkajících se konkrétních dat (z nichž mnohé vyplývají již z nařízení o datech), ale také na záležitostech obecného smluvního práva, jako jsou práva a prostředky nápravy smluvní strany v případě neplnění druhé smluvní strany.

V těchto záležitostech obecného smluvního práva mohou strany vycházet ze zákonných výchozích pravidel nebo z jiných vzorů smluv.

Pokud chtějí použít tato vzorová smluvní ujednání, měly by se ujistit, že jsou v souladu s veškerým závazným vnitrostátním právem, které se na smlouvu může vztahovat.

8.1.   Případy neplnění

8.1.1.

Neplnění povinností jednou stranou je zásadní, pokud:

a)

neplnění zásadně zbavuje druhou stranu toho, co mohla podle této smlouvy oprávněně očekávat, ledaže strana, která povinnost neplní, takový výsledek nepředpokládala ani jej nemohla rozumně předpokládat, nebo

b)

je z okolností zřejmé, že se nelze spoléhat na to, že strana, která neplní své povinnosti. v budoucnu smlouvu splní.

8.1.2.

Neplnění smluvní strany je omluvitelné, pokud bylo způsobeno překážkou, kterou nemohla smluvní strana ovlivnit a s níž nemohla strana rozumně počítat v době uzavírání smlouvy nebo se jí vyhnout nebo ji překonat či se vyhnout jejím následkům.

Pokud je překážka pouze dočasná, omluvitelnost strany za neplnění trvá po takovou dobu, kdy překážka existuje. Pokud je však doba, po kterou nejsou povinnosti plněny, tak dlouhá, že představuje zásadní neplnění, druhá strana k tomu může tak přistupovat.

Strana, která neplní povinnosti, musí zajistit, aby oznámení o překážce a jejích účincích na schopnost plnit došlo druhé straně bez zbytečného odkladu poté, kdy se strana, jež neplní své povinnosti, o těchto okolnostech dozvěděla nebo lze oprávněně očekávat, že se o nich mohla dozvědět. Druhá strana má nárok na náhradu škody za hospodářskou újmu, která jí vznikla v důsledku neobdržení takového oznámení.

8.2.   Prostředky nápravy při neplnění

8.2.1.

V případě neplnění jedné ze stran má druhá strana k dispozici prostředky nápravy uvedené v následujících ustanoveních, aniž jsou dotčeny jakékoli prostředky nápravy dostupné podle platného práva.

8.2.2.

Prostředky nápravy, které nejsou neslučitelné, lze kumulovat.

8.2.3.

Strana nemůže využít prostředku nápravy v rozsahu, v jakém způsobila nesplnění povinnosti druhou stranou, například pokud nedostatek v její vlastní datové infrastruktuře neumožnil druhé straně řádně plnit její povinnosti. Strana se rovněž nemůže dovolávat nároku na náhradu škody, kterou utrpěla, v rozsahu, v jakém mohla škodu snížit přijetím přiměřených opatření.

8.2.4.

Poškozená strana může:

a)

požadovat, aby strana, která neplní povinnosti, bez zbytečného odkladu splnila své povinnosti podle této smlouvy, ledaže by to bylo nezákonné nebo nemožné nebo pokud by konkrétní plnění způsobilo straně, jež neplní povinnosti, náklady, které jsou nepřiměřené výhodě, kterou by získala druhá strana;

b)

dočasně odmítnout vlastní plnění podle této Smlouvy, ledaže by to straně, která neplní povinnosti, předvídatelně způsobilo újmu, která by byla zjevně nepřiměřená s ohledem na závažnost neplnění (v příslušných případech) [za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v bodě 4.4.4, pokud příjemce dat nezavede nebo neudržuje ochranná opatření příjemce dat dohodnutá v bodě 4.2.1];

c)

vypovědět smlouvu s okamžitou platností bez sankce prostřednictvím oznámení druhé straně, pokud:

i)

neplnění druhé strany je zásadní, nebo

ii)

v případě neplnění, které není zásadní, podala poškozená strana oznámení se stanovením přiměřené lhůty k nápravě a tato lhůta uplynula, aniž by druhá strana své povinnosti splnila;

iii)

(v příslušných případech) [za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené v bodě 4.4.5, v případech popsaných v bodech 4.4.2 nebo 4.4.3;]

d)

požadovat náhradu škody za hospodářskou újmu, která jí byla způsobena neplněním druhé strany, které není omluvitelné podle článku 8.1.2; strana, která neplní smlouvu, odpovídá pouze za škodu, kterou v době uzavření této smlouvy předvídala nebo mohla předvídat v důsledku neplnění smlouvy, ledaže k neplnění došlo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

8.2.5.

[MOŽNOST] Pokud některá ze stran nesplní své povinnosti podle této smlouvy, je povinna v každém případě zaplatit sankce podrobně uvedené v dodatku 5, které strany považují za náhradu škody ve smyslu ustanovení bodu 8.2.4 písm. d). Strana, která neplní povinnosti, má právo požádat o snížení sankce na přiměřenou výši, pokud prokáže, že sankce je hrubě nepřiměřená vzhledem ke škodě vzniklé v důsledku neplnění povinnosti.

Strany si mohou přát stanovit sankce za určité druhy neplnění, neboť pro poškozenou stranu může být příliš obtížné prokázat výši skutečné škody způsobené například neposkytnutím dat. Sankce by měly být přiměřené.

9.   Obecná ustanovení

9.1.   Důvěrnost

9.1.1.

Za důvěrné musí být považovány tyto informace:

a)

informace týkající se obchodního tajemství, finanční situace nebo jakéhokoli jiného aspektu týkajícího se činnosti druhé strany, pokud tato strana tyto informace nezveřejnila;

b)

informace o základu pro výpočet přiměřené kompenzace;

c)

informace týkající se žádajícího uživatele a jakékoli třetí strany, pokud tyto informace již nezveřejnili.

9.1.2.

Obě strany se dohodly, že přijmou veškerá přiměřená opatření k bezpečnému uchovávání důvěrných informací a nezpřístupní tyto informace žádné třetí straně, ledaže:

a)

jedna ze stran má zákonnou povinnost zpřístupnit příslušné informace, např. za účelem splnění povinnosti poskytnout informace prokazující, že nedošlo k diskriminaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení o datech, nebo

b)

je nezbytné, aby jedna ze stran zpřístupnila příslušné informace za účelem splnění svých povinností podle této smlouvy, nebo

c)

jedna ze stran získala předchozí souhlas druhé strany nebo strany, která důvěrné informace poskytuje nebo je jejich zveřejněním dotčena.

9.1.3.

V každém případě může držitel dat sdělit nebo zpřístupnit [MOŽNOST 1] [smlouvu žádajícímu uživateli] [MOŽNOST 2] [žádajícímu uživateli takové informace, které jsou nezbytné k tomu, aby držitel dat mohl prokázat splnění svých povinností i) vůči příjemci dat podle článku 5 nařízení o datech nebo ii) vyplývajících ze smlouvy uzavřené s žádajícím uživatelem podle čl. 4 odst. 6 nařízení o datech].

9.1.4.

Tato povinnost zachovávat důvěrnost zůstává v platnosti i po ukončení smlouvy, a to po dobu (uveďte dobu).

9.1.5.

Tyto povinnosti zachovávat důvěrnost neruší žádné přísnější povinnosti podle i) nařízení GDPR, ii) ustanovení prováděcích směrnici 2002/58/ES nebo směrnici (EU) 2016/943 nebo iii) jakéhokoli jiného právního předpisu Unie nebo členského státu.

9.2.   Zákaz diskriminace

Držitel dat prohlašuje, že podmínky této smlouvy a veškeré postupy související s jejím plněním nediskriminují při zpřístupňování dat srovnatelné kategorie příjemců dat, včetně jakýchkoli jejich partnerů nebo propojených společností (dále jen „podniky“) jak jsou definovány v článku 3 přílohy doporučení 2003/361/ES.

Pokud příjemce dat považuje podmínky, za kterých mu byla data zpřístupněna, za diskriminační, musí držitel dat na žádost příjemce dat bez zbytečného odkladu poskytnout informace prokazující, že k diskriminaci nedošlo.

9.3.   Způsob komunikace

Veškerá oznámení nebo jiná sdělení vyžadovaná touto smlouvou musí být písemná a mohou být doručena osobně, zaslána předplacenou zásilkou nebo předána elektronickými prostředky, včetně e-mailu, za předpokladu, že odesílatel uchová doklad o odeslání na níže uvedené adresy:

Strana

Kontaktní osoba

E-mail

Telefon

Adresa

Uživatel

[jméno]/[funkce]

[e-mail]

[telefonní číslo]

[adresa]

Příjemce dat

[jméno]/[funkce]

[e-mail]

[telefonní číslo]

[adresa]

Každé takové oznámení nebo sdělení se považuje za doručené:

a)

je-li doručeno osobně, v den doručení;

b)

je-li zasláno předplacenou zásilkou, třetí pracovní den po odeslání;

c)

je-li odesláno elektronickými prostředky, v den odeslání za předpokladu, že odesílatel neobdržel chybové hlášení o nedoručení.

9.4.   Úplná smlouva, změny a oddělitelnost ustanovení

9.4.1.

Tato smlouva (spolu s jejími dodatky, na které se ve smlouvě odkazuje) představuje úplnou smlouvu mezi stranami týkající se předmětu této smlouvy a nahrazuje všechny předchozí smlouvy a ujednání mezi stranami, ať už ústní nebo písemné, týkající se předmětu této smlouvy.

9.4.2.

Jakákoli změna této smlouvy bude platná pouze tehdy, pokud se na ní strany dohodnou písemně, a to i v jakékoli elektronické podobě.

9.4.3.

Pokud bude některé ustanovení této smlouvy shledáno neplatným, neúčinným, zrušitelným nebo nevymahatelným z jakéhokoli důvodu a pokud je toto ustanovení oddělitelné od ostatních ujednání smlouvy, budou tato ostatní ustanovení nadále platná a vymahatelná. Veškeré vzniklé mezery nebo nejasnosti v této smlouvě musí být řešeny podle bodu 9.6.

9.5.   Rozhodné právo

Tato smlouva se řídí právem (uveďte členský stát).

9.6.   Výklad

9.6.1.

Tuto smlouvu uzavírají smluvní strany na základě práv a povinností smluvních stran podle nařízení o datech. Jakékoli ustanovení této smlouvy musí být vykládáno tak, aby bylo v souladu s nařízením o datech a jinými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s právem Unie, jakož i s platným vnitrostátním právními předpisy, které jsou slučitelné s právem Unie a od nichž se nelze dohodou odchýlit.

9.6.2.

Pokud jakoukoli mezeru nebo nejasnost v této smlouvě nelze vyřešit způsobem uvedeným v bodě 9.6.1, musí být tato smlouva vykládána s ohledem na pravidla výkladu stanovená platnými právními předpisy (viz bod 9.5).

9.7.   Řešení sporů

9.7.1.

Strany se dohodly, že vynaloží veškeré úsilí k vyřešení sporů smírnou cestou a před podáním žaloby k soudu předloží svůj spor (vložte název a kontaktní údaje konkrétního subjektu pro řešení sporů nebo v případě sporů, které spadají do jeho pravomoci, uveďte jakýkoli subjekt pro řešení sporů v členském státě, který splňuje podmínky článku 10 nařízení o datech).

[MOŽNOST] [Výlučnou příslušnost k projednání věci týkající se této smlouvy mají soudy (uveďte členský stát).]

Dodatek 1

(důkazy k žádosti a případně k jakémukoli pověření)

[vypracují strany]

Dodatek 2

(podrobnosti o datech, na která se smlouva vztahuje, a o opatřeních pro přístup k datům)

V tomto dodatku by strany měly uvést podrobnosti o datech, na která se smlouva vztahuje, o opatřeních pro přístup k datům a o prostředcích a informacích nezbytných pro přístup k datům a jejich využívání, jak je dohodnuto v bodech 3.1 a 3.2.

Tento dodatek obsahuje pouze seznam klíčových prvků, na kterých by se strany měly dohodnout. Jeho formu i obsah si strany upraví tak, aby vyhovoval jejich potřebám. Strany mohou zejména tento seznam doplnit.

A.   Specifikace obsahu dat

V dodatku by měly být seřazena a uvedena data z výrobku a data ze související služby (souvisejících služeb), na které se vztahuje smlouva, s uvedením obsahu dat a četnosti sběru (strukturovaný seznam datových bodů nebo přesných kategorií dat).

B.   Doba uchovávání dat

V dodatku by měla být uvedena doba uchovávání dat, aby byl uživatel informován, dokdy budou data dostupná. Lze tak učinit v rozčlenění na jednotlivé datové body nebo skupiny datových bodů.

C.   Režim dat

V dodatku by mělo být uvedeno, zda jsou všechna data nebo jejich část konkrétními daty, která podléhají zvláštnímu režimu. V dodatku by například mohlo být uvedeno, zda a jaká data lze považovat za osobní údaje.

D.   Struktura a formát dat

V dodatku by mělo být uvedeno, v jakém strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu jsou data zpřístupněna.

E.   Přenosové/přístupové médium

V dodatku by mělo být uvedeno, prostřednictvím jakého bezpečného a vhodného elektronického média budou data držitelem dat zpřístupněna příjemci dat, a to buď přenosem, nebo prostřednictvím přístupu.

F.   Načasování přístupu k datům

Dodatek by měl specifikovat rychlost, četnost a další časové parametry přístupu k datům, jako například v reálném čase, téměř v reálném čase, nepřetržitě, bez zbytečného odkladu, s určitou četností.

G.   Datum zahájení

V dodatku by mělo být uvedeno počáteční datum, kdy držitel dat zpřístupní data příjemci dat.

H.   Informace nezbytné pro výkon přístupových práv příjemce dat

V dodatku lze uvést informace nezbytné k tomu, aby příjemce dat mohl vykonávat svá přístupová práva. Může zahrnovat údaje o kontaktní osobě pro řešení technických problémů, a to jak na straně držitele dat, tak na straně příjemce dat.

Dodatek 3

(důkazy o velikosti příjemce dat a podrobnosti o výpočtu kompenzace)

[vypracují strany]

Dodatek 4

(Obchodní tajemství)

[vypracují strany]


PŘÍLOHA V

VZOROVÁ SMLUVNÍ UJEDNÁNÍ

pro smlouvy o dobrovolném sdílení dat mezi subjekty sdílejícími data a příjemci dat

Tato vzorová smluvní ujednání jsou určena pro smlouvy, v nichž je sdílení dat mezi subjektem sdílejícím data a příjemcem dat dobrovolné, tj. subjekt sdílející data není povinen sdílet data podle nařízení (EU) 2023/2854 (dále jen „nařízení o datech“) nebo podle jiné právní povinnosti obsažené v právu Unie (např. čl. 6 odst. 9 a 10 nařízení o digitálních trzích) nebo ve vnitrostátním právu.

Hlavní novinkou nařízení o datech pro tyto vztahy je, že v článku 13 obsahuje ustanovení o kontrole nepřiměřených smluvních ujednání. Smluvní ujednání týkající se přístupu k datům a jejich používání nebo odpovědnosti a prostředků nápravy v případě porušení nebo ukončení závazků souvisejících s daty, které byly podniku jednostranně uloženy jiným podnikem, nejsou závazné, pokud jsou nepřiměřené.

Tato smlouva nemá nahradit již existující smlouvy o dobrovolném sdílení dat, může však sloužit jako měřítko pro posouzení spravedlnosti ustanovení ve stávajících smlouvách.

V případech povinného sdílení dat z výrobků a dat ze souvisejících služeb podle nařízení o datech použijte buď „Vzorová smluvní ujednání pro smlouvy mezi držiteli dat a příjemci dat o zpřístupnění dat na žádost uživatelů připojených výrobků a souvisejících služeb“ (článek 5 nařízení o datech), nebo „Vzorová smluvní ujednání pro smlouvy o přístupu k datům a jejich využívání mezi držiteli dat a uživateli připojených výrobků a souvisejících služeb“ (článek 4 nařízení o datech).

Ostatní scénáře povinného sdílení dat by měly strany řešit samostatně a zajistit, aby byly dodržovány jak povinnosti podle konkrétního právního předpisu, tak povinnosti podle kapitoly III nařízení o datech. Na scénář povinného sdílení dat tohoto druhu se mohou vztahovat specializované soubory ujednání vypracované Evropskou komisí nebo členským státem.

1.   Smluvní strany

Tato smlouva o přístupu k datům a jejich používání se uzavírá mezi

(vložte jméno/název, kontaktní údaje a další informace) (dále jen „subjekt sdílející data“)

a

(vložte jméno/název, kontaktní údaje a další informace) (dále jen „příjemce dat“)

v této smlouvě označovanými společně jako „strany“ a jednotlivě jako „strana“.

Subjektem sdílejícím data může být jakýkoli podnik, který:

—

uchovává data a

—

má právo dobrovolně zpřístupňovat data a

—

kontroluje, v závislosti na konkrétním případu, charakteristiky dat nebo způsoby přístupu k datům tak, aby mohl splnit povinnosti stanovené v těchto vzorových smluvních ujednáních (pokud tomu tak není, může být vhodnější jiná smlouva).

Upozorňujeme, že při sdílení osobních údajů je nutné dodržovat platné právní předpisy o ochraně údajů (včetně nezbytného právního základu a v případě sdílení dat s příjemcem dat ve třetí zemi je nutné dodržovat požadavky na mezinárodní předávání dat).

V případech použití souvisejících s nařízením o datech by subjektem sdílejícím data mohl být například:

—

držitel dat podle čl. 2 bodu 13 nařízení (EU) 2023/2854, který má právo sdílet data z výrobku a data ze souvisejících služeb nebo který chce sdílet odvozená nebo získaná data;

—

uživatel připojeného výrobku nebo související služby, kterému držitel dat předal data (včetně například dat od virtuálního asistenta, který s výrobkem nebo související službou komunikuje);

—

bývalý příjemce dat podle čl. 2 odst. 14 nařízení (EU) 2023/2854, který má nyní právo data používat a zpřístupňovat v souladu se svými dohodami s uživatelem a držitelem dat.

V jiných případech použití by subjektem sdílejícím data mohl být například:

—

zemědělec, který chce sdílet data o půdě pro účely zlepšení svých rostlinných vzorků se svým poskytovatelem umělé inteligence nebo pro účely trénování, zlepšení či vývoje nových systémů umělé inteligence s jiným poskytovatelem umělé inteligence;

—

společnost, která chce prodat části svých obchodních dat jinému podniku;

—

univerzita, která chce prodat data sociologickému výzkumnému ústavu za účelem vytvoření statistiky;

—

IT společnost, která se chce zapojit do datové sítě pro kybernetické bezpečnostní incidenty s cílem zlepšit rychlost reakce na incidenty.

Příjemcem dat může být jakýkoli podnik, kterému subjekt sdílející data zpřístupní data a který tato data přijímá a používá pro své vlastní obchodní účely v rámci této smlouvy jako protistrana subjektu sdílejícího data.

Definice příjemce dat v této smlouvě se vztahuje na jakoukoli stranu přijímající jakýkoli druh dat při sdílení dat, a nejen pouze na příjemce dat v rámci scénářů povinného sdílení dat podle nařízení o datech.

2.   Data, na která se smlouva vztahuje smlouva

Data, na něž se vztahuje tato smlouva, sestávají z dat uvedených v dodatku 1 (dále jen „data“). Pokud se na všechna data poskytovaná podle této smlouvy nebo jejich část vztahuje specifický režim (s výjimkou osobních údajů výslovně uvedených v bodě 3.2), zavazuje se subjekt sdílející data uvést tato data v dodatku 2 a přijmout vhodná opatření na ochranu těchto dat v souladu s příslušným režimem.

Určení specifických režimů

Vzhledem k tomu, že se tato ujednání týkají čistě dobrovolného sdílení dat, nemá subjekt sdílející data povinnost sdílet žádná data, na která by se vztahoval zvláštní právní režim (na rozdíl od povinného sdílení dat podle nařízení o datech zejména neexistuje povinnost sdílet data chráněná jako obchodní tajemství). Pokud se data spadající do specifického režimu nesdílejí, není třeba je uvádět v dodatku 2; pokud však sdílena jsou, musí tam být uvedena a odpovídajícím způsobem chráněna.

Data označená jako taková v dodatku 2 mohou být například:

—

chráněna jako obchodní tajemství subjektu sdílejícího data; v takovém případě se na ně vztahuje ustanovení o „obchodním tajemství“,

—

považována subjektem sdílejícím data za důvěrná; v takovém případě budou chráněna podle ustanovení o „důvěrnosti“,

—

chráněna zvláštními právy k databázím nebo jinými právy duševního vlastnictví; v takovém případě se použije ustanovení o „duševním vlastnictví“,

—

upravena odvětvovým předpisem (např. pro energetiku, obranu, bezpečnost, finance, klinická vyšetření atd.), včetně předpisů týkajících se společných evropských datových prostorů,

—

dotčena omezeními vyplývajícími z práva hospodářské soutěže nebo

—

chráněna jakýmkoli jiným příslušným právním režimem, který by strany chtěly zdůraznit.

Popis dat, na něž se vztahuje příslušný právní režim, by měl být doplněn o informace nezbytné pro legální a bezpečné používání dat příjemcem dat (například v případě ochrany duševního vlastnictví informace o licencích a autorských právech třetích stran).

Specifický případ společných evropských datových prostorů

V některých situacích by se data mohla sdílet v rámci společného evropského datového prostoru pro konkrétní oblast. Toto sdílení dat by mělo být prováděno v souladu s ustanoveními příslušného nařízení, které se na takový datový prostor vztahuje, pokud se jedná o povinné sdílení dat podle takového nařízení. Mimo oblast působnosti povinného sdílení dat podle příslušného nařízení, které se vztahuje na datový prostor, je nadále možné dobrovolné sdílení dat. V tomto případě lze použít tento soubor ujednání.

3.   Základ smlouvy

3.1.   Původ dat

3.1.1.

Subjekt sdílející data tímto prohlašuje, že data poskytnutá na základě této smlouvy pocházejí z následujících zdrojů: (Uveďte všechny zdroje dat a, je-li to možné, data poskytnutá z každého zdroje)

Strany mohou uvést různé druhy zdrojů, jako např.:

—

data z výrobku nebo data ze souvisejících služeb podle nařízení o datech,

—

jiná data pocházející z výrobku nebo ze souvisejících služeb, která se podle nařízení o datech nepovažují za data z výrobku nebo data ze souvisejících služeb (např. odvozená data nebo data pocházející z jiného softwaru, jako jsou demografická data zadaná do aplikace jejím uživatelem),

—

data pocházející z externích zdrojů, například data poskytnutá subjektu sdílejícímu data třetí stranou v souvislosti s výrobky nebo uživateli této třetí strany,

—

data vytvořená subjektem sdílejícím data (samostatně), například záznamy o zákaznících vytvořené zaměstnanci subjektu sdílejícího data v jeho systému řízení vztahů se zákazníky, tabulky, zpracovaná data, získaná data, odvozená data, sloučená data atd.

Záruky zpravidla vyplývají ze skutečnosti, že subjekt sdílející data poskytuje data a příjemce dat není schopen ověřit jejich zákonnost ani jejich původ. V takových případech se příjemce dat musí spolehnout na subjekt sdílející data a může si přát získat v tomto ohledu určité záruky. Záruky však nemusí být relevantní v situaci, kdy je příjemce dat v lepší pozici k ověření a/nebo převzetí rizika týkajícího se dat – například z toho důvodu, že subjekt sdílející data je malý nebo střední podnik a/nebo že data jsou získávána přímo z výrobku.

3.1.2.

Subjekt sdílející data prohlašuje, že:

a)

(V příslušných případech) jelikož data obsahují neosobní údaje z výrobku nebo ze souvisejících služeb (ve smyslu nařízení (EU) 2023/2854 o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (dále jen „nařízení o datech“) a subjekt sdílející data má podle této smlouvy přístup k datům jako držitel dat, je zpracování a sdílení těchto dat v souladu s čl. 4 odst. 13 nařízení o datech předmětem smlouvy s příslušným uživatelem, jak je definován v čl. 2 bodě 12 nařízení o datech (dále jen „uživatel“), a že tato smlouva umožňuje sdílení dat pro účely posuzované v této smlouvě;

b)

(V příslušných případech) jelikož data obsahují data z výrobku nebo data ze souvisejících služeb a subjekt sdílející data k nim podle této smlouvy získal přístup ve své úloze příjemce dat podle článku 5 nařízení o datech, není tato smlouva v rozporu se smluvními závazky vůči uživateli a držiteli dat a s povinnostmi podle nařízení o datech;

c)

vlastní nebo má dostatečná zákonná a/nebo smluvní práva k datům, aniž by došlo k jakémukoli porušení práv jiných osob, a že proti subjektu sdílejícímu data neprobíhá žádná žaloba, soudní spor nebo proces, které by v případě nepříznivého rozhodnutí měly závažný nepříznivý dopad na jeho schopnost udělit práva udělená podle této smlouvy;

d)

s výjimkou případů, kdy je v dodatku 2 uvedeno jinak, a aniž je dotčeno ustanovení bodu 3.2, získal a bude po dobu trvání a pro účely této smlouvy na vlastní náklady udržovat veškerá povolení, licence a oprávnění potřebná k tomu, aby mohl příjemce dat sdílení a používat veškerá data získaná od třetí strany nebo poskytnutá třetí stranou.

3.1.3.

(v příslušných případech) Vzhledem k tomu, že data obsahují data z výrobku nebo data ze souvisejících služeb (jak jsou definována v nařízení o datech), a že k nim příjemce dat podle této smlouvy získal přístup v souladu s článkem 4 nařízení o datech v úloze uživatele, příjemce dat prohlašuje, že není určen jako strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925 (dále jen „nařízení o digitálních trzích“).

3.1.4.

[MOŽNOST] [Každá strana zajistí, aby veškerá data, soubory nebo software předávané podle této smlouvy druhé straně neobsahovaly žádné viry, malware, ransomware ani jiný škodlivý kód, který by mohl ohrozit integritu, bezpečnost nebo funkčnost systémů druhé strany.]

3.1.5.

[MOŽNOST] [Každá strana zajistí, aby veškerá data, soubory nebo software předané podle této smlouvy druhé straně pocházely z činností sběru dat, které jsou v souladu s platnými (uveďte: profesními, etickými, průmyslovými normami, normami v oblasti kybernetické bezpečnosti, výzkumu a/nebo umělé inteligence).]

3.2.   Dodržování právních předpisů na ochranu osobních údajů a soukromí

3.2.1.

Pokud lze data považovat za osobní údaje, každá strana prohlašuje, že dodržuje nařízení (EU) 2016/679 (dále jen „nařízení GDPR“) a případně směrnici 2002/58/ES, jakož i veškeré další platné právní předpisy na ochranu osobních údajů.

3.2.2.

Strany musí v dodatku 3 uvést podrobnosti o tom, která data jsou považována za osobní údaje, jakož i příslušné povinnosti stran v souvislosti se zpracováním těchto osobních údajů podle této smlouvy.

Úlohy stran a dohody podle nařízení GDPR

Pojem „osobní údaje“ podle nařízení GDPR je velmi široký. Zahrnuje veškerá data, která se týkají identifikované nebo identifikovatelné osoby. Neosobní údaje se mohou stát osobními údaji, například pokud jsou součástí smíšeného datového souboru, kde jsou kombinovány s novými daty a výsledek této kombinace umožňuje propojit data s identifikovanou nebo identifikovatelnou osobou. K tomu může dojít i v případě, že se objeví nové možnosti zpracování dat. Strany by měly posoudit své vlastní úlohy podle nařízení GDPR.

Klíčové pojmy nařízení GDPR:

—

„subjekt údajů“ je identifikovaná nebo identifikovatelná fyzická osoba, které se informace týkají,

—

„správcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů,

—

„zpracovatel“ je fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce.

Tato ustanovení se použijí, pokud je subjekt sdílející data správcem nebo společným správcem s jinou stranou podle nařízení GDPR. Aby bylo možné určit, kdo má jakou úlohu podle nařízení GDPR, musí strany zvážit, zda rozhodují o tom, proč (účel) a jak (jaké prostředky se použijí) jsou osobní údaje zpracovávány.

—

Pokud subjekt sdílející data sdílí data s příjemcem dat, který je používá pro své vlastní účely, jsou obě strany samostatnými správci a nesou vlastní odpovědnost za dodržování nařízení GDPR.

—

Pokud subjekt sdílející data sdílí data s příjemcem dat za účelem dosažení společného účelu, jsou subjekt sdílející data a příjemce dat společnými správci podle článku 26 nařízení GDPR. Musí se spolu domluvit, jak zajistí soulad s nařízením GDPR.

—

Pokud jsou k zajištění souladu s nařízením GDPR zapotřebí další smluvní ustanovení (např. podle článku 26 nebo článku 46), mohou (a měly by) být tyto doložky použity společně s těmito vzorovými smluvními ujednáními. Strany na ně mohou odkázat v dodatku 3, který by měla obecně specifikovat způsob plnění požadavků stanovených v nařízení GDPR, a to i s ohledem na příslušné úlohy a odpovědnost stran podle nařízení GDPR.

Platný právní základ

Pro sdílení dat by měl existovat platný právní základ podle čl. 6 odst. 1 nařízení GDPR a subjekt údajů musí být o tomto (dalším) zpracování informován podle článku 13 nebo 14 nařízení GDPR.

—

Platným právním základem pro to, aby subjekt sdílející data a příjemce dat jednali jako dva samostatní nebo společní správci, může být souhlas dotčeného subjektu údajů, smlouva uzavřená s dotčeným subjektem údajů nebo v jeho zájmu nebo oprávněný zájem správce (správců) nebo třetí strany (za předpokladu, že nad ním nepřevažují zájmy nebo práva dotčeného subjektu údajů).

—

Data mohou být sdílena pouze za určitým, výslovně vyjádřeným a legitimním účelem. Mohlo by se jednat například o sdílení dat za účelem zlepšení výrobku, kdy se strany dohodly, že data použijí ke společnému vývoji nové funkce.

—

Subjekt sdílející data, který jedná jako správce, by mohl rovněž sdílet data – na základě svého oprávněného zájmu lépe si v budoucnu udržet klienty – se svou mateřskou společností, která rovněž jedná jako nezávislý správce dat a používá data k vytváření globálních statistik – na základě svého oprávněného zájmu zlepšit služby poskytované skupinou v celosvětovém měřítku.

Příjemce dat by měl od subjektu sdílejícího data obdržet dostatečné informace, aby mohl prokázat svůj soulad s nařízením GDPR. Strany se mohou například dohodnout, že v dodatku 3 uvedou původní účel shromažďování dat. To může být v případě společného správcovství nezbytné k ověření, zda je zpracování pro jiný účel slučitelné s účelem, pro který byly osobní údaje původně shromážděny podle čl. 6 odst. 4 nařízení GDPR. Veškeré nezbytné podrobnosti o příslušných povinnostech stran v souvislosti se zpracováním těchto osobních údajů podle této smlouvy by měly být uvedeny v dodatku 3.

Více informací o nařízení GDPR:

—

vysvětlení klíčových pojmů nařízení GDPR:

https://commission.europa.eu/law/law-topic/data-protection/data-protection-explained_en,

—

průvodce ochranou osobních údajů pro malé podniky:

https://www.edpb.europa.eu/sme-data-protection-guide/home_en,

—

pokyny, doporučení a osvědčené postupy Evropského sboru pro ochranu osobních údajů:

https://www.edpb.europa.eu/our-work-tools/general-guidance/guidelines-recommendations-best-practices_cs,

—

další pokyny vám mohou poskytnout vnitrostátní úřady pro ochranu údajů v jednotlivých členských státech. Seznam vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů:

https://www.edpb.europa.eu/about-edpb/about-edpb/members_cs,

—

standardní smluvní ustanovení podle článku 28 nařízení GDPR:

https://commission.europa.eu/publications/publications-standard-contractual-clauses-sccs_en,

—

informace při předávání osobních údajů mimo EU/EHP:

https://commission.europa.eu/law/law-topic/data-protection/international-dimension-data-protection_cs.

3.3.   Nepřesnost prohlášení

3.3.1.

Každá strana, která zjistí, že kterékoli prohlášení uvedené v tomto bodě není přesné nebo není již přesné nebo v dohledné budoucnosti nebude přesné, musí o tom bez zbytečného odkladu informovat druhou stranu, ledaže by této druhé straně byla daná skutečnost již známa nebo by měla být známa.

3.3.2.

Jakmile se o této situaci dozví, musí dotčená strana přijmout příslušná opatření a v rámci možností nepřesnost prohlášení napravit. Pokud nedojde a nemůže dojít k nápravě situace, musí být tato smlouva ukončena písemnou výpovědí s uvedením důvodů ukončení, kterou jedna ze stran předá druhé straně. Výpověď má okamžitou platnost. Pokud se nepřesnost týká pouze části dat, na která se vztahuje tato smlouva, musí být výpověď účinná pouze pro příslušnou část.

3.3.3.

Další účinky ukončení smlouvy se řídí ustanovením bodu 9.3.

4.   Zpřístupnění dat

4.1.   Charakteristiky dat

Subjekt sdílející data se může zavázat k různým stupňům závazků týkajících se poskytovaných dat, od nejzákladnějšího závazku, že data budou poskytnuta s metadaty, aby byla srozumitelná, až po nejpřísnější závazek, že budou odpovídat účelům zamýšleným příjemcem dat a/nebo budou úplná a přesná. Strany si mohou vybrat z následujících možností.

Strany rovněž mohou doplnit jakýkoli další požadavek, který má smysl z hlediska konkrétní situace sdílení dat: například pokud jsou data sdílena pro výzkumné účely, může cíl reprodukovatelnosti výzkumu vyžadovat, aby byla specifikována četnost každé aktualizované verze datového souboru a doba jejich uchovávání; v takovém případě lze tyto prvky doplnit do oddílu „specifické požadavky na kvalitu“, jak uvedeno níže.

Subjekt sdílející data musí zpřístupnit data příjemci dat:

a)

ve stejné kvalitě, v jaké je má k dispozici subjekt sdílející data, a

b)

spolu s příslušnými metadaty, doménovými tabulkami, sémantikou, licenčními informacemi a dalšími informacemi potřebnými k tomu, aby byla data příjemci dat srozumitelná.

[MOŽNOST] c) [a (Vyberte jednu nebo více možností podle potřeby)

i)

data jsou zpřístupněna v komplexním, strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu. Strany považují tento požadavek za splněný prostřednictvím následujících specifikací týkajících se dat: (Uveďte);

ii)

data jsou zpřístupněna v souladu se zásadami FAIR (dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná data), které jsou blíže popsány na adrese www.go-fair.org/fair-principles: [MOŽNOST] [(Popište, jak budou splněna kritéria FAIR)];

Dodržování zásad FAIR lze dosáhnout splněním několika měřitelných požadavků. Rámec pro hodnocení míry splnění těchto ukazatelů poskytuje model vyspělosti RDA FAIR (https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC140764). Subjekt sdílející data by měl přizpůsobit své postupy sdílení dat úrovni vyspělosti odpovídající jeho konkrétním potřebám.

Subjekt sdílející data musí přinejmenším zajistit, aby byla k dispozici metadata a aby splňovala všechny ukazatele označené v modelu vyspělosti jako „zásadní“. Subjekt sdílející data může dále využívat nástroje, osvědčené postupy a pokyny specifické pro daný kontext, například ty, které jsou k dispozici na adrese https://doi.org/10.2760/5646214, aby zjednodušil a konkretizoval provádění zásad FAIR.

iii)

data jsou přizpůsobena následujícímu kontextu zpracování subjektem sdílejícím data v souladu s obvyklými očekáváními: (uveďte stručný popis);

iv)

data jsou vhodná pro cíle, které příjemce dat sleduje: (uveďte stručný popis);

v)

subjekt sdílející data musí příjemci dat zpřístupnit: (uveďte/odstraňte/doplňte specifické požadavky na kvalitu)

—

vyčerpávající soubor dat, tj. data obsahují veškerá data, která má subjekt sdílející data v rámci této smlouvy k dispozici, a/nebo

—

aktuální soubor dat, tj. data odrážejí data, která má subjekt sdílející data k dispozici ke dni podpisu této smlouvy, a/nebo

—

přesný soubor dat, tj. data byla ve správě subjektu sdílejícího data a jsou podle jeho nejlepšího vědomí bezchybná, správná a spolehlivá, a/nebo

—

soubor dat, který je v souladu s následujícími normami: (uveďte, např. interoperabilita, přístupnost, bezpečnost atd.),

—

soubor dat dostupný v otevřeném formátu, což znamená ve formátu, který není proprietární a může jej používat kdokoli, a konkrétně: (uveďte)].

4.2.   Povinnosti subjektu sdílejícího data v souvislosti s přístupem k datům

Subjekt sdílející data může data zpřístupnit různými způsoby, a to buď předáním dat, nebo tak, že si ponechá technickou kontrolu nad daty (aniž jsou dotčena práva duševního vlastnictví udělená nebo ponechaná). Strany se mohou například dohodnout, že příjemce dat získá data z výrobku nebo data ze služby (možnost a) nebo z prostředí subjektu sdílejícího data (možnost b), nebo že subjekt sdílející data předá data do prostředí příjemce dat (možnost c).

Image 3

Strany se mohou rovněž dohodnout, že data nebudou předána příjemci dat, ale budou zpřístupněna ke zpracování v prostředí subjektu sdílejícího data. To by bylo relevantní zejména v situaci, kdy se jedná o osobní údaje (možnost d).

Image 4

Při zpřístupňování dat v rámci jedné nebo více těchto možností musí strany zavést různá opatření pro zabezpečení dat, aby zajistily počáteční a průběžnou důvěrnost, integritu a dostupnost dat. Kromě právních záruk týkajících se osobních údajů, které jsou popsány v bodě 3.2 (resp. v dodatku 3), by bezpečnostní opatření (jak je dále popsáno v dodatku 4) měla zahrnovat také technické a organizační aspekty týkající se například:

—

zachování důvěrnosti dat řízením přístupu a bezpečného toku dat,

—

ustanovení o uchovávání a výmazu dat,

—

opatření k zajištění integrity dat a opatření pro monitorování,

—

ustanovení o narušení bezpečnosti dat.

4.2.1.

Subjekt sdílející data musí data zpřístupnit příjemci dat prostřednictvím

a)

[MOŽNOST: získávání dat příjemcem dat z výrobků nebo služeb] [umožnění přímého získávání dat z následujících výrobků a/nebo služeb, které nejsou hostovány subjektem sdílejícím data, včetně zpřístupnění veškerých požadovaných technických specifikací (např. komunikačního protokolu) za těchto technických podmínek: (vložte metodu a výrobky/služby, které nejsou hostovány subjektem sdílejícím data);]

b)

[MOŽNOST: získávání dat příjemcem dat z prostředí subjektu sdílejícího data] [umožnění získávání dat z prostředí subjektu sdílejícího data, včetně zpřístupnění veškerých požadovaných technických specifikací, za těchto technických podmínek: (vložte metodu, např. stažení souboru nebo použití rozhraní API (aplikačního programového rozhraní) pro interakci se službami subjektu sdílejícího data);]

(použitelné v případě, je-li vybrána možnost a nebo b) [subjekt sdílející data tímto pověřuje příjemce dat k použití specifikací výhradně za účelem získání dat, jak je definováno v této smlouvě. S výjimkou výše uvedeného práva příjemce dat tímto souhlasí a bere na vědomí, že nemá žádné jiné právo na specifikace, zájem o ně ani licenci na ně.]

c)

[MOŽNOST: předání dat subjektem sdílejícím data do prostředí příjemce dat] [zajištění úplného přenosu dat z prostředí subjektu sdílejícího data do prostředí příjemce dat za těchto technických podmínek: (Vložte metodu, např. jednorázový přenos nebo pravidelné přenosy souborů .zip příjemci dat);]

d)

[MOŽNOST: přístup subjektu sdílejícího data do prostředí subjektu sdílejícího data] [poskytnutí přístupu k datům v prostředí subjektu sdílejícího data za následujících technických podmínek: (vložte metodu, např. přihlášení k platformě, povolené funkce včetně exportních funkcí, podle okolností).]

Subjekt sdílející data tímto uděluje příjemci dat nepřenosné, sublicenci nepodléhající právo na přístup k datům ve výše popsaném prostředí, a to pouze pro účely stanovené a po dobu stanovenou v této smlouvě. Subjekt sdílející data si vyhrazuje právo pozastavit přístup k prostředí, pokud zjistí jeho použití v rozporu se smlouvou.

4.2.2.

Pro účely bodu 4.2.1 se za prostředí subjektu sdílejícího data a prostředí příjemce dat považuje:

a)

prostředí jakékoli třetí strany určené dotčenou stranou k uchovávání nebo přijímání dat jejím jménem (případně včetně jakéhokoli bezpečného zpracovatelského prostředí podle definice v čl. 2 bodě 20 nařízení (EU) 2022/868);

b)

jakákoli aplikace nebo software hostované dotyčnou stranou přímo nebo prostřednictvím poskytovatelů služeb.

V případech, kdy je třeba vyvinout aplikace strojového učení nebo umělé inteligence, lze k zajištění toho, aby příjemce dat přistupoval k datům způsobem, který zachovává soukromí, použít nové technologie, jako je federativní učení a diferenciální soukromí, jak je blíže popsáno v dokumentu https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC141298.

V případě federativního učení jsou data „navštívena“ algoritmem příjemce dat, který je prováděn v rámci bezpečného zpracovatelského prostředí subjektu sdílejícího data nebo třetí strany. Tento přístup brání příjemci dat v přímém přístupu k datům a jejich viditelnosti. V případě diferenciálního soukromí se k původním datům přidává šum na ochranu určitých citlivých prvků.

4.2.3.

Subjekt sdílející data musí zpřístupnit data příjemci dat v souladu s následujícími časovými požadavky / kalendářem: (vložte časový údaj, např. denně, v určitém čase, s určitou frekvencí, v reálném čase) a/nebo podrobný kalendář nebo časový limit)

[MOŽNOST] [Pokud se v průběhu platnosti této smlouvy získá subjekt sdílející data aktualizovanou nebo opravenou verzi dat, zavazuje se, že tuto aktualizovanou nebo opravenou verzi zpřístupní příjemci dat bez zbytečného odkladu poté, co ji subjekt sdílející data bude mít k dispozici. Pokud jsou data průběžně aktualizována a opravována, budou zpřístupňována příjemci dat (uveďte: denně / každý týden / měsíčně).]

[MOŽNOST] Subjekt sdílející data zajistí, aby každá nová verze souboru dat byla správně označena a aby předchozí verze zůstaly příjemci k dispozici po dobu trvání smlouvy a po jejím skončení po dobu (uveďte).

[MOŽNOST] Data jsou subjektem sdílejícím data uchovávána po dobu (uveďte), po jejímž uplynutí již nebudou příjemci dat přístupná.

4.2.4.

Subjekt sdílející data musí příjemci dat poskytnout prostředky a informace nezbytné pro přístup k datům nebo příjem dat v souladu s touto smlouvou. To zahrnuje zejména:

a)

[MOŽNOST pokud data nejsou poskytována ve standardním formátu] [poskytnutí softwaru a s ním související licence potřebné pro použití dat pro dohodnutý účel, který není snadno dostupný na trhu, ale mohl by být poskytnut subjektem sdílejícím data a/nebo mapování z dostupného formátu do otevřené a běžně používané specifikace/slovníku;]

b)

poskytnutí snadno dostupných informací subjektu sdílejícímu data o původu dat a o jakýchkoli právech, která by mohly mít k datům třetí strany, nebo o skutečnostech, které mohou být důvodem pro vznik takových práv.

[MOŽNOST] Strany se tímto dohodly, že tyto prostředky a informace zahrnují: (uveďte).

4.3.   Povinnosti příjemce dat v souvislosti s přístupem k datům

4.3.1.

Příjemce dat musí subjektu sdílejícímu data poskytnout technické informace a příslušná data, které subjekt sdílející data potřebuje ke splnění výše uvedených požadavků.

4.3.2.

(Pokud je to relevantní v případě přístupu k datům v prostředí subjektu sdílejícího data) Příjemce dat:

a)

zajistí, aby do prostředí subjektu sdílejícího data měli přístup pouze zaměstnanci, kteří pracují pro příjemce dat nebo s ním spolupracují a jejichž povinnosti vyžadují přístup pro účely plnění této smlouvy (podle zásady „vědět jen to nejnutnější“), a že tito zaměstnanci budou dodržovat tuto smlouvu, její dodatky a platné právní předpisy;

b)

nesmí:

i)

povolit ani umožnit jakékoli třetí straně přístup do prostředí subjektu sdílejícího data;

ii)

vytvářet odvozená díla nebo přistupovat k prostředí subjektu sdílejícího data za účelem vývoje jakéhokoli konkurenčního výrobku nebo služby ani kopírovat jakýkoli prvek, funkci nebo graf v prostředí subjektu sdílejícího data;

iii)

kopírovat, replikovat, zpětně analyzovat, dekompilovat, rozebírat nebo se pokoušet extrahovat jakýkoli zdrojový kód, algoritmy, metody nebo techniky používané v prostředí subjektu sdílejícího data [MOŽNOST] [vyjma rozsahu nezbytně nutného pro testování kompatibility nebo pro optimalizaci za účelem integrace];

iv)

obcházet ani překlenovat jakýkoli bezpečnostní mechanismus prostředí subjektu sdílejícího data, nebo

v)

využívat technické prostředí subjektu sdílejícího data k získání přístupu k jiným datům, než jsou data, na něž se vztahuje tato smlouva, nebo za jiných podmínek, než stanoví tato smlouva.

4.4.   Bezpečnostní opatření

4.4.1.

Při zpřístupňování dat v rámci opatření pro přístup podle bodu 4.2.1 každá strana zajistí důvěrnost, integritu a dostupnost dat zavedením vhodných bezpečnostních opatření popsaných v dodatku 4.

4.4.2.

Pokud změny v datech nebo jejich prostředí mohou ovlivnit bezpečnost dat, subjekt sdílející data a příjemce dat se dohodli, že vyhodnotí bezpečnostní opatření (upřesněte: pravidelně / na žádost druhé strany / při mimořádných událostech) a projednají v dobré víře jakékoli nezbytné úpravy.

4.4.3.

Každá strana poskytne druhé straně na její žádost podrobné informace o provádění opatření přijatých v souladu s tímto bodem 4.4 a dodatkem 4.

4.4.4.

Každá strana oznámí druhé straně jakékoli porušení zabezpečení, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, pozměnění, neoprávněnému vyzrazení dat nebo přístupu k datům, a to do 24 hodin od zjištění.

4.4.5.

[MOŽNOST] [Subjekt sdílející data si vyhrazuje právo provádět pravidelné audity nebo požadovat dokumentaci k ověření dodržování bezpečnostních požadavků kladených na příjemce dat.]

4.4.6.

(v příslušných případech) Subjekt sdílející data se zavazuje, že nebude uchovávat žádné informace o přístupu příjemce dat k požadovaným datům nad rámec toho, co je nezbytné pro:

a)

přístup k datům;

b)

(v příslušných případech) bezpečnost a údržbu datové infrastruktury a

c)

dodržování právních povinností, které se na subjekt sdílející data vztahují.

Subjekt sdílející data bude v souladu s platnými právními předpisy nebo na žádost příjemce dat informovat příjemce dat o tom, jaké informacích uchovává.

4.5.   Povinnost opětovného vyjednávání, smyčky zpětné vazby a jednostranné změny

4.5.1.

Pokud jsou data zpřístupňována v souladu se smluvními ujednáními o charakteristikách dat, postupy pro jejich zpřístupňování nebo nezbytných prostředcích a informacích pro přístup k datům a jejich používání a pokud se ukáže, že dohodnutá smluvní ujednání nepostačují k přístupu k datům a jejich používání podle této smlouvy, straty se zavazují zahájit jednání v dobré víře a smluvní ujednání upravit.

4.5.2.

Pokud příjemce dat zjistí incident týkající se bodu 2 o datech, na která se vztahuje smlouva, nebo bodů 4.1 a 4.2 o charakteristikách dat a opatřeních pro přístup k nim a pokud to příjemce dat oznámí subjektu sdílejícímu data s podrobným popisem incidentu, musí subjekt sdílející data a příjemce dat spolupracovat v dobré víře s cílem zjistit důvod incidentu. Pokud byl incident způsoben tím, že subjekt sdílející data nesplnil své povinnosti, musí toto porušení bez zbytečného odkladu napravit. Pokud tak subjekt sdílející data neučiní, považuje se to za zásadní porušení a příjemce dat může uplatnit ustanovení bodu 10 této smlouvy o prostředcích nápravy při porušení smlouvy.

4.5.3.

Pokud je dosažení některého ze smluvních ujednání dohodnutých v souladu s body 4.1 až 4.2 nemožné nebo příliš obtížné z důvodu výjimečné změny okolností, která nastala po uzavření smlouvy, musí subjekt sdílející data poskytnout příjemci dat podrobný popis této situace a strany v dobré víře zahájí jednání a smluvní ujednání upraví. Každá strana musí zejména poskytnout druhé straně dostatek informací k posouzení, projednání a vyřešení konkrétní situace. Tímto ustanovením není dotčeno právo příjemce dat uplatnit prostředky nápravy v souladu s bodem 10.

4.5.4.

Subjekt sdílející data může v dobré víře jednostranně změnit podrobnosti týkající se smluvních ujednání o datech a o přístupu k nim, pokud je to objektivně odůvodněno běžným obchodováním subjektu sdílejícího data, například technickou změnou v důsledku okamžité bezpečnostní zranitelnosti v řadě výrobků nebo souvisejících služeb nabízených subjektem sdílejícím data, nebo změnou infrastruktury subjektu sdílejícího data. Jakákoli změna musí splňovat základní požadavky bodů 4.1 a 4.2.

4.5.5.

Subjekt sdílející data musí změnu oznámit příjemci dat alespoň (uveďte přiměřenou lhůtu) předtím, než změna nabude účinnosti.

Může postačovat i kratší lhůta pro oznámení:

a)

pokud změna nemá negativní vliv na přístup k datům a jejich používání příjemcem dat, nebo

b)

pokud by takové oznámení bylo za daných okolností nemožné nebo nepřiměřené, například pokud jsou nutné okamžité změny kvůli právě zjištěné bezpečnostní zranitelnosti.

Pokud má změna negativní dopad na přístup k datům a jejich používání příjemcem dat, strany se zavazují spolupracovat, aby tento dopad zmírnily. Příjemce dat může v každém případě smlouvu (nebo její příslušnou část) ukončit, aniž by subjektu sdílejícímu data za to náležela jakákoli náhrada, a to bez ohledu na jakákoli jiná práva nebo prostředky nápravy, které může mít příjemce dat k dispozici.

5.   Použití dat a jejich sdílení s třetími stranami

5.1.   Použití dat

5.1.1.

Oprávněné účely (vyberte pouze jednu možnost)

[RESTRIKTIVNÍ MOŽNOST] [Příjemce dat může data zpracovávat pouze pro účely: (uveďte oprávněné účely) (dále jen „oprávněné účely“)].

nebo

[ŠIRŠÍ MOŽNOST pouze pro neosobní údaje] [Příjemce dat může data zpracovávat pro jakékoli zákonné účely (dále jen „oprávněné účely“) [MOŽNOST] [jiný než (uveďte, např. použití získaná data k odvození poznatků o ekonomické situaci subjektu sdílejícího data, jeho aktivech a výrobních metodách nebo o jejich použití)].]

(Případně, pokud data obsahují data z výrobku nebo ze souvisejících služeb a subjekt sdílející data k nim podle této smlouvy získal přístup v souladu s článkem 4 nebo 5 nařízení o datech v úloze uživatele nebo příjemce dat) Příjemce dat nesmí v žádném případě použít data, jež obdržel, k vývoji výrobku, který konkuruje výrobku, z něhož data pocházejí.

Při sjednávání oprávněných účelů by strany měly zohlednit veškerá omezení vyplývající z platných právních předpisů nebo jejich smluvních závazků vůči třetím stranám. Například pokud jsou data daty z výrobku ve smyslu nařízení o datech a pokud je subjekt sdílející data uživatelem daného výrobku nebo příjemcem dat ve smyslu nařízení o datech, musí dodržovat zákaz vývoje konkurenčního výrobku stanovený v čl. 4 odst. 10 a čl. 6 odst. 2 písm. E) nařízení o datech. Pokud je subjekt sdílející data uživatelem tohoto druhu a dohodl se s držitelem dat na určitých omezeních svých zákonných práv podle nařízení o datech, měla by tato smlouva tato omezení respektovat.

5.1.2.

Oprávněné operace s daty (vyberte pouze jednu možnost)

[RESTRIKTIVNÍ MOŽNOST] [Příjemce dat může s daty provádět pouze následující operace: (uveďte oprávněné operace, např. přístup k datům a jejich kopírování za účelem vytváření souhrnných statistik v souvislosti s oprávněnými účely) (dále jen „oprávněné operace“).]

nebo

[ŠIRŠÍ MOŽNOST pouze pro neosobní údaje] [Příjemce dat může s daty provádět jakékoli zákonné operace (dále jen „oprávněné operace“) [MOŽNOST] [jiné než (uveďte, např. hostovat nebo jinak předávat či zpřístupňovat data mimo Evropskou unii nebo se pokoušet identifikovat subjekty dat).]

(Případně, pokud data obsahují data z výrobku nebo data ze souvisejících služeb a subjekt sdílející data k nim podle této smlouvy získal přístup v souladu s článkem 4 nebo 5 nařízení (EU) 2023/2854 v úloze uživatele nebo příjemce dat) Příjemce dat v žádném případě nesmí používat data, která obdržel, způsobem, který má nepříznivý dopad na bezpečnost výrobku nebo související službu.]

5.1.3.

Příjemce dat se dále zavazuje, že se pro účely získání dat nedopustí následujícího jednání:

a)

poskytnout subjektu sdílejícímu data nepravdivé informace;

b)

použít klamavé prostředky nebo nátlak;

c)

zneužít mezery v technické infrastruktuře subjektu sdílejícího data určené k ochraně dat nebo využít jakékoli její zranitelnosti.

5.1.4.

Právo používat data v souladu s tímto ustanovením se uděluje příjemci dat (uveďte: na dobu neurčitou / na dobu trvání smlouvy / na dobu (uveďte)).

5.1.5.

(Pokud je to relevantní v případě vyhledávání dat příjemcem dat nebo jejich předávání příjemci dat a pokud se strany dohodnou na časovém omezení použití dat) Příjemce dat se zavazuje, že po ukončení nebo uplynutí platnosti svého práva používat data tato data trvale vymaže (včetně veškerých jejich kopií nebo záloh) a zajistí, aby třetí strany, kterým byla data zpřístupněna, tato data trvale vymazaly. Příjemce dat na žádost subjektu sdílejícího data a bez zbytečného odkladu vydá písemné potvrzení o tomto výmazu.

5.2.   Sdílení dat s třetími stranami

5.2.1.

Příjemce dat nesmí sdílet jakákoli data s žádnou třetí stranou ani jí data předávat, a to ani v identifikované, anonymizované nebo pseudonymizované či v souhrnné podobě [MOŽNOST] [, s výjimkou případů, kdy může příjemce dat data sdílet výhradně za účelem následujícího využití dat: (uveďte) Třetí strana nesmí žádná data dále sdílet ani předávat, [MOŽNOST] [kromě následujícího použití dat: (uveďte)]].

5.2.2.

(případně, pokud data obsahují data z výrobku nebo data ze souvisejících služeb a subjekt sdílející data k nim podle této smlouvy získal přístup v souladu s článkem 4 nebo 5 nařízení o datech v úloze uživatele nebo příjemce dat) Příjemce dat nesmí data, která obdržel, zpřístupnit podniku určenému jako strážce přístupu podle článku 3 nařízení (EU) 2022/1925 (nařízení o digitálních trzích).

5.2.3.

Pokud je příjemce dat oprávněn na základě této smlouvy zpřístupnit data třetí straně, příjemce dat musí:

a)

[MOŽNOST] [informovat subjekt sdílející data o tom, že data budou zpřístupněna třetí straně, specifikovat dotčená data a poskytnout subjektu sdílejícímu data totožnost a kontaktní údaje této třetí strany;]

b)

přijmout vhodná smluvní, technická a organizační opatření, která zajistí, že třetí strana bude dodržovat stejné nebo v podstatě rovnocenné povinnosti, které příjemci dat vyplývají z této smlouvy. To zahrnuje zejména povinnost příjemce dat:

i)

ujistit se, že třetí strana bude uplatňovat přinejmenším stejná bezpečnostní opatření a povinnosti, na nichž se příjemce dat dohodl v rámci ustanovení „Bezpečnostní opatření“, a

ii)

zajistit, aby třetí strana používala data výhradně způsobem slučitelným s ustanovením bodu 5.1 o používání dat, a

iii)

[MOŽNOST] [ujistit se, že subjekt sdílející data má vůči třetí straně k dispozici přinejmenším stejné prostředky nápravy v případě neoprávněného použití nebo zveřejnění dat jako vůči příjemci dat podle této smlouvy, a

iv)

(použije se, pokud je třetí strana oprávněna zpřístupnit data dalším stranám v souladu s bodem 5.2.1) [požadovat, aby třetí strana zajistila, že všechny třetí strany, které následně obdrží data, splní povinnosti stanovené v této smlouvě].

5.2.4.

Bez ohledu na ustanovení bodů 5.2.1 až 5.2.3 může příjemce dat využívat služby zpracování dat, např. služby cloud computingu (včetně infrastruktury jako služby, platformy jako služby a softwaru jako služby), hostingové služby nebo podobné služby, aby mohl používat data, jak je dohodnuto v ustanoveních 5.1.1 a 5.2.1, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost. Třetí strany mohou tyto služby využívat také k použití dat, jak je dohodnuto v bodě 5.2.1, a to na vlastní účet a na vlastní odpovědnost.

6.   (pokud jsou data chráněna jako obchodní tajemství) Obchodní tajemství

O obchodním tajemství:

Obchodní tajemství jsou důvěrné informace, které poskytují společnosti konkurenční výhodu.

Podle čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2016/943 se „obchodním tajemstvím“ rozumí informace, které splňují tři požadavky: a) jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo v přesném uspořádání a souhrnu jejich částí obecně známy nebo běžně dostupné osobám v kruzích, které se dotčeným druhem informací běžně zabývají; b) tím, že jsou tajné, mají komerční hodnotu; a c) osoba, která jimi oprávněně disponuje, podnikla za daných okolností odpovídající kroky, aby je udržela v tajnosti.

„Vlastníkem obchodního tajemství“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která oprávněně disponuje obchodním tajemstvím.

Pokud jde o data, má subjekt sdílející data nárok na ochranu obchodního tajemství, zejména pokud digitální informace zahrnují:

—

technické informace (technologie výrobků, data o výzkumu a vývoji, know-how týkající se postupů, nepatentované technologie...),

—

obchodní informace (tržní strategie, finanční informace...).

A tedy, pokud jde o digitální informace, musí subjekt sdílející data určit potenciální obchodní tajemství. Více informací o obchodním tajemství v digitálním odvětví naleznete v příručce Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o obchodním tajemství a inovacích:

https://www.wipo.int/web-publications/wipo-guide-to-trade-secrets-and-innovation/en/part-vii-trade-secrets-and-digital-objects.html.

Způsoby, jak data udržet v tajnosti, a umožnit tak zavedení ochrany obchodního tajemství, mohou spočívat v omezeném přístupu pro ostatní, šifrování nebo dohodách o mlčenlivosti.

Jak zacházet s obchodním tajemstvím?

Pokud subjekt sdílející data určí, že součástí sdílení dat podle této smlouvy je určité obchodní tajemství, není povinen – na rozdíl od čl. 4 odst. 6 a čl. 5 odst. 9 nařízení o datech – tato data sdílet.

Pokud se subjekt sdílející data rozhodne tato data sdílet, může jako podmínku pro sdílení dat chráněných jako obchodní tajemství stanovit a dohodnout s příjemcem dat požadavky, jako je přijetí určitých dodatečných technických a organizačních opatření k zachování důvěrnosti. Subjekt sdílející data a příjemce dat by měli v dodatku 2 jako součást smlouvy uvést veškeré podrobnosti o datech, která jsou chráněna jako obchodní tajemství.

6.1.   Použitelnost ujednání o obchodním tajemství

6.1.1.

Ochranná opatření a související práva sjednaná níže se vztahují výhradně na data nebo metadata zahrnutá v datech, které má subjekt sdílející data zpřístupnit příjemci dat a která jsou chráněna jako obchodní tajemství (ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice o obchodním tajemství (EU) 2016/943), jež jsou držena držitelem dat nebo jiným vlastníkem obchodního tajemství (ve smyslu čl. 2 bodu 2 uvedené směrnice).

6.1.2.

Data chráněná jako obchodní tajemství a totožnost vlastníka obchodního tajemství jsou uvedeny v dodatku 2.

6.1.3.

Povinnosti uvedené v bodech 6.2 a 6.3 zůstávají v platnosti i po ukončení smlouvy, pokud se strany nedohodnou jinak.

6.2.   Ochranná opatření, která má přijmout příjemce dat

Příjemce dat musí uplatnit ochranná opatření uvedená v dodatku 4 (dále jen „ochranná opatření příjemce dat“).

Strany by měly v dodatku 4 uvést všechny podrobnosti o ochranných opatřeních. Opatření mohou být jak technické (např. šifrování, firewally, rozdělené úložiště atd.), tak organizační povahy (např. vnitřní správa a řízení, vhodná správa identit a kontrola přístupu, zapojení důvěryhodné třetí strany).

Jelikož opatření musí být přiměřená, jejich obsah se bude lišit v závislosti na povaze obchodního tajemství. Opatření budou rovněž záviset na tom, zda i) má být poskytnut přístup k místu, kde se data uchovávají, nebo ii) mají být data plně předána příjemci dat. V prvním případě má držitel dat vyšší míru kontroly a může sám uplatnit část ochranných opatření, zatímco příjemce dat může mít nižší míru využití dat. V každém případě se obě strany budou muset zaměřit na dosažení zamýšlených účinků této smlouvy.

6.3.   Ochranná opatření přijatá vlastníkem obchodního tajemství

6.3.1.

Subjekt sdílející data může uplatnit opatření dohodnutá v dodatku 4 k zachování důvěrnosti dat chráněných jako obchodní tajemství (dále jen „ochranná opatření subjektu sdílejícího data“).

6.3.2.

Subjekt sdílející data může rovněž jednostranně doplnit vhodná technická a organizační ochranná opatření, pokud nemají negativní dopad na přístup k datům a jejich používání příjemcem dat podle této smlouvy.

6.3.3.

Příjemce dat se zavazuje, že nezmění ani neodstraní ochranná opatření subjektu sdílejícího data ani opatření přijatá v souladu s bodem 6.3.2, pokud se strany nedohodnou jinak.

6.4.   Vlastník určeného obchodního tajemství, kterým je třetí stranou

6.4.1.

Subjekt sdílející data prohlašuje příjemci dat, že má veškerá příslušná práva od třetích osob, které jsou vlastníky obchodního tajemství, k uzavření této smlouvy týkající se dat chráněných jako obchodní tajemství.

6.4.2.

Ochranná opatření příjemce dat a ochranná opatření subjektu sdílejícího data odrážejí smluvní závazky subjektu sdílejícího data vůči původnímu držiteli dat. Pokud se tyto závazky subjektu sdílejícího data vůči původnímu držiteli dat vyvíjejí, příjemce dat se zavazuje dodržovat jakákoli nová opatření dohodnutá mezi subjektem sdílejícím data a původním držitelem dat.

7.   Práva duševního vlastnictví

„Právy duševního vlastnictví“ se rozumí autorská práva (včetně práv autora („droit d'auteur“), práv v oblasti počítačového softwaru a dalších příbuzných práv), práva k průmyslovým vzorům (včetně zapsaných průmyslových vzorů a práv k průmyslovým vzorům), ochranné známky, známky služeb, obchodní názvy nebo názvy podniků, obchodní značky, názvy domén a adresy URL, práva k obchodním tajemstvím, know-how a důvěrným a nezveřejněným informacím (jako jsou vynálezy, ať už patentovatelné či nikoli), práva k logům a patentům, zvláštní práva k databázím a jakákoli podobná práva uznávaná podle platného práva.

Data v oblasti působnosti této smlouvy a jejich povolené použití příjemcem dat musí být touto smlouvou upraveny tak, aby byla chráněna práva duševního vlastnictví subjektu sdílejícího data, třetích stran nebo nově vznikající práva duševního vlastnictví příjemce dat. Pokud jde o sdílení dat, nejdůležitějšími právy duševního vlastnictví, která je třeba při uzavření smlouvy zohlednit, jsou zvláštní právo podle směrnice o databázích a autorské právo.

Zvláštní právo:

Podle článku 43 nařízení o datech „zvláštní právo stanovené v článku 7 směrnice 96/9/ES se nepoužije, pokud jsou data získána nebo vytvořena z připojeného výrobku nebo související služby spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména ve vztahu k článkům 4 a 5 tohoto nařízení“. Avšak „tím není dotčeno možné uplatnění zvláštního práva podle článku 7 směrnice 96/9/ES na databáze obsahující data, která nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud jsou splněny požadavky na ochranu podle odstavce 1 uvedeného článku“ (112. bod odůvodnění)..

Zvláštní právo podle směrnice o databázích chrání pořizovatele databáze, neboť je to osoba, která vynaložila značné investice, pokud jde o kvalitu nebo množství, na pořízení, ověření nebo prezentaci jejího obsahu. Pořizovatel může zakázat extrakci a opětovné využívání celého obsahu této databáze nebo její podstatné části, hodnocené kvalitativně a/nebo kvantitativně. Jednotlivá díla nebo datové prvky v databázi, pokud jsou originální, mohou být samostatně chráněny autorským právem, ačkoli tato ochrana se liší od ochrany poskytované směrnicí o databázích.

Autorská práva:

Autorské právo je forma ochrany duševního vlastnictví, která je ze zákona poskytována tvůrcům původních autorských děl. Tato ochrana se vztahuje na širokou škálu děl, případně včetně architektury databáze. Upozornění: ochrana autorských práv není plně harmonizována, a proto se může v jednotlivých členských státech lišit.

Patenty:

Sdílení a využívání dat může vést k vynálezům, neboť inspiruje k novým nápadům, optimalizuje stávající technologie a urychluje vývoj inovativních řešení. Patentovatelné mohou být vynálezy technické povahy, které jsou nové a zahrnují vynálezeckou činnost, kterou lze využít v průmyslu. Strany by proto měly upravit vynálezy a to, kdo je oprávněn tyto patentovatelné výsledky využívat.

7.1.   Starší práva duševního vlastnictví

7.1.1.

Není-li ve smlouvě výslovně stanoveno jinak, každá ze stran si ponechává vlastnictví všech práv duševního vlastnictví, která strany vlastní nebo na která jim byla poskytnuta licence třetími stranami před plněním smlouvy nebo zcela nezávisle na něm, včetně jejích změn a/nebo vylepšení (dále jen „již existující prvky“). V žádném případě nelze mít za to, že smlouva uděluje kterékoli ze stran práva duševního vlastnictví k již existujícím prvkům druhé strany, pokud není ve smlouvě výslovně stanoveno jinak.

7.1.2.

(použije se v případě, že se na data vztahují práva duševního vlastnictví) S výhradou vyplacení odměny (např. licenčních poplatků) podle této smlouvy poskytuje subjekt sdílející data příjemci dat na dobu trvání smlouvy licenci, která zahrnuje následující charakteristiky: (uveďte, např. celosvětová, nevýhradní, nepřenositelná, včetně práva (uveďte, např. používat, kopírovat, upravovat, vylepšovat, udržovat) data, na která by se vztahovalo právo duševního vlastnictví, výhradně v rozsahu nezbytném podle smlouvy. Sublicence subdodavatelům příjemce dat je povolena pouze pro účely subdodávky a v rozsahu, který není v rozporu s ustanoveními této smlouvy.

7.2.   Práva duševního vlastnictví k výsledkům

7.2.1.

Pokud by použití dat příjemcem dat podle této smlouvy vedlo ke vzniku hmotných výstupů, které mohou být chráněny právy duševního vlastnictví („výsledky“), strany se tímto dohodly, že:

7.2.2.

[MOŽNOST 1] [příjemce dat se stává výhradním vlastníkem veškerých práv duševního vlastnictví týkajících se výsledků; pouze příjemce dat může podle svého uvážení zapsat nebo získat jakékoli takové právo duševního vlastnictví;

7.2.3.

[MOŽNOST 2] [strany budou mít společná a rovná práva duševního vlastnictví k výsledkům a uzavřou samostatnou smlouvu popisující způsoby výkonu těchto práv;

7.2.4.

[MOŽNOST 3] [příjemce dat souhlasí s tím, že v nezbytném rozsahu převede na subjekt sdílející data plné právní a skutečné vlastnictví a veškerá práva duševního vlastnictví k výsledkům na výhradním základě za úplatu, která bude mezi stranami dále dohodnuta, a to celosvětově po celou dobu trvání práv duševního vlastnictví.

7.2.5.

Strany se dále dohodly, že další licence na výsledky budou uděleny takto:

[MOŽNOST] [(uveďte stranu, která nevlastní práva duševního vlastnictví k výsledkům) tímto uděluje (uveďte vlastníka práv duševního vlastnictví k výsledkům) na dobu ochrany práv duševního vlastnictví plně placenou celosvětovou nevýhradní a nepřenositelnou licenci k užívání, kopírování, úpravám, vylepšování a údržbě svých již existujících prvků, a to výhradně v rozsahu nezbytném pro výkon jejích práv k výsledkům podle tohoto článku.]

[MOŽNOST] [(uveďte vlastníka práv duševního vlastnictví k výsledkům) tímto uděluje (uveďte stranu, která není vlastníkem práv duševního vlastnictví k výsledkům) na dobu trvání ochrany práv duševního vlastnictví plně placenou celosvětovou nevýhradní a nepřenositelnou licenci k užívání, kopírování, úpravám, vylepšování a údržbě výsledků výhradně pro následující účely: (vyplňte podle potřeby).]

8.   Odměna za poskytnutí přístupu k datům

Strany mohou v samotné smlouvě nebo v samostatném dodatku stanovit podrobnosti o odměně, včetně nákladů na vytvoření rozhraní API (sloužícího ke sdílení dat) nebo jiných nákladů spojených s usnadněním sdílení dat, včetně případných poplatků za užívání práv nebo licenčních poplatků. Strany by se měly dohodnout přinejmenším na následujícím: výše příslušející odměny a příslušná měna; doba splatnosti odměny; a postupy placení.

Případně se mohou dohodnout na další odměně za další služby, které budou zpoplatněny dodatečným poplatkem.

Strany se dohodly, že příjemce dat odmění subjekt sdílející data takto: (doplňte podle potřeby)

Strany by se měly dohodnout přinejmenším na následujícím: výše příslušející odměny a příslušná měna; doba splatnosti; a postupy placení.

9.   Datum použitelnosti smlouvy, doba jejího trvání a její ukončení

9.1.   Datum použitelnosti a doba trvání smlouvy

9.1.1.

Tato smlouva [MOŽNOST 1] [nabývá účinnosti okamžitě] [MOŽNOST 2] [nabývá účinnosti od (uveďte datum)].

9.1.2.

[MOŽNOST] [Tato smlouva se uzavírá na [MOŽNOST 1] [dobu neurčitou] [MOŽNOST 2] [dobu určitou (uveďte)], s výhradou jakýchkoli důvodů pro uplynutí platnosti nebo ukončení podle této smlouvy.]

9.1.3.

[MOŽNOST] [Subjekt sdílející data musí začít zpřístupňovat data příjemci dat [MOŽNOST 1] bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti smlouvy. [MOŽNOST 2] dne (vložte datum a případně další podrobnosti týkající se načasování).]

Pokud se žádost týká jednorázového poskytnutí dat, stačí se v bodě 9.1.1 dohodnout na datu použitelnosti. Pokud se žádost týká nepřetržitého poskytování dat, musí se strany dohodnout na době trvání smlouvy a zvolit buď první, nebo druhou možnost uvedenou v bodě 9.1.2.

9.2.   Ukončení smlouvy bez uvedení důvodů

9.2.1.

Příjemce dat může smlouvu ukončit kdykoli během doby platnosti smlouvy, a to oznámením zaslaným subjektu sdílejícímu data s výpovědní lhůtou (vložte lhůtu).

9.2.2.

[MOŽNOST] Pokud příjemce dat ukončí smlouvu podle bodu 9.3.1. před (vložte časový okamžik nebo minimální dobu trvání smlouvy), je povinen nahradit subjektu sdílejícímu data náklady, které subjektu sdílejícímu data vznikly v souvislosti se zpřístupněním dat, včetně případného poskytnutí další podpory, a to takto: (uveďte)

V některých případech mohou subjektu sdílejícímu data při zpřístupnění dat příjemci dat vzniknout náklady spojené například s přizpůsobením své digitální infrastruktury, přičemž se předpokládá, že tyto náklady budou v průběhu času odpisovány.

V takovém případě může subjekt sdílející data chtít zajistit, aby od příjemce dat obdržel náhradu.

9.3.   Účinky uplynutí platnosti nebo ukončení

9.3.1.

Uplynutí smluvního období nebo ukončení této smlouvy zbavuje obě strany povinnosti uskutečnit a přijmout budoucí plnění, ale nemá vliv na práva a závazky, které vznikly do okamžiku ukončení smlouvy.

Uplynutí platnosti nebo ukončení smlouvy nemá vliv na ustanovení této smlouvy o řešení sporů podle bodu 11.6 ani na žádné jiné ustanovení, které má platit i po skončení smlouvy.

9.3.2.

[MOŽNOST 1] [Subjekt sdílející data musí přijmout vhodná podpůrná opatření při odchodu, která může příjemce dat důvodně očekávat.] [MOŽNOST 2] [Subjekt sdílející data musí přijmout následující podpůrná opatření při odchodu: (uveďte).]

Strany mohou zvážit, zda příjemce dat vyžaduje nějaká podpůrná opatření při odchodu.

To bude relevantní například v případě, že příjemce dat měl možnost získat data z média kontrolovaného subjektem sdílejícím data, ale dosud je nezískal, protože neočekával, že smlouva bude ukončena.

10.   Prostředky nápravy při porušení smlouvy

10.1.   Případy neplnění

10.1.1.

Neplnění povinnosti je zásadní, pokud:

a)

neplnění zásadně zbavuje druhou stranu toho, co podle této smlouvy oprávněně očekává, ledaže strana, která povinnosti neplní, tento výsledek nepředpokládala ani jej nemohla rozumně předpokládat, nebo

b)

je z okolností zřejmé, že se nelze spoléhat na to, že strana, která neplní své povinnosti. v budoucnu smlouvu splní.

10.1.2.

Neplnění smluvní strany je omluvitelné, pokud bylo způsobeno překážkou, kterou nemohla smluvní strana ovlivnit a s níž nemohla strana rozumně počítat v době uzavírání smlouvy nebo se jí vyhnout nebo ji překonat či se vyhnout jejím následkům.

Pokud je překážka pouze dočasná, omluvitelnost strany za neplnění trvá po takovou dobu, kdy překážka existuje. Pokud je však doba, po kterou nejsou povinnosti plněny, tak dlouhá, že představuje zásadní neplnění, druhá strana k tomu může tak přistupovat.

Strana, která neplní smlouvu, musí zajistit, aby oznámení o překážce a jejích účincích na schopnost plnit došlo druhé straně bez zbytečného odkladu poté, kdy se strana, která neplní své povinnosti, o těchto okolnostech dozvěděla, nebo lze oprávněně očekávat, že se o nich mohla dozvědět. Druhá strana má nárok na náhradu hospodářské škody vzniklé v důsledku neobdržení takového oznámení.

10.2.   Prostředky nápravy při porušení smlouvy

10.2.1.

V případě neplnění jedné ze stran má druhá strana k dispozici prostředky nápravy uvedené v následujících ustanoveních, aniž jsou dotčeny jakékoli prostředky nápravy dostupné podle platného práva.

10.2.2.

Prostředky nápravy, které nejsou neslučitelné, lze kumulovat.

10.2.3.

Strana nemůže využít prostředku nápravy v rozsahu, v jakém způsobila nesplnění povinnosti druhou stranou, například pokud nedostatek v její vlastní datové infrastruktuře neumožnil druhé straně řádně plnit její povinnosti. Strana se rovněž nemůže dovolávat nároku na náhradu škody, kterou utrpěla, v rozsahu, v jakém mohla škodu snížit přijetím přiměřených opatření.

10.2.4.

Poškozená strana může:

a)

vypovědět tuto smlouvu s okamžitou platností bez sankce prostřednictvím oznámení druhé straně, pokud:

i)

neplnění druhé strany představuje zásadní neplnění, nebo

ii)

v případě neplnění, které není zásadní, poškozená strana oznámila, že požaduje, aby bylo neplnění bez zbytečného odkladu napraveno, a druhá strana tak neučinila;

b)

požadovat náhradu škody za hospodářskou škodu která jí byla způsobena neplněním druhé strany, které není omluvitelné podle bodu 10.1.2; strana, která neplní povinnosti, odpovídá pouze za škodu, kterou v době uzavření této smlouvy předpokládala nebo mohla předpokládat v důsledku jejího neplnění, ledaže by k neplnění došlo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti;

c)

požadovat, aby strana bez zbytečného odkladu splnila své povinnosti podle této smlouvy, ledaže by to bylo nezákonné nebo nemožné nebo by konkrétní plnění způsobilo straně, která neplní své povinnosti, náklady, které jsou nepřiměřené výhodě, kterou by získala druhá strana.

10.2.5.

[MOŽNOST] [Pokud některá ze stran nesplní své povinnosti podle této smlouvy, je povinna v každém případě zaplatit sankce podrobně uvedené v dodatku 5, které strany považují za náhradu škody ve smyslu ustanovení bodu 10.2.4 písm. b). Strana, která neplní své povinnosti, má právo požádat o snížení sankce na přiměřenou výši, pokud prokáže, že sankce je hrubě nepřiměřená ve vztahu ke škodě vzniklé v důsledku neplnění povinností.]

11.   Obecná ustanovení

11.1.   Důvěrnost

11.1.1.

Za důvěrné musí být považovány tyto informace:

a)

informace týkající se obchodního tajemství, finanční situace nebo jakéhokoli jiného aspektu týkajícího se činnosti druhé strany, pokud druhá strana tyto informace nezveřejnila;

b)

informace o základu pro výpočet přiměřené kompenzace;

c)

informace odkazující na třetí stranu, pokud tyto informace již nezveřejnila.

11.1.2.

Obě strany se zavazují, že přijmou veškerá přiměřená opatření k bezpečnému uchovávání a zachování plné důvěrnosti informací uvedených v bodě 11.1.1 a že tyto informace nezveřejní ani nezpřístupní žádné třetí straně, ledaže:

a)

jedna ze stran má zákonnou povinnost příslušné informace zveřejnit nebo zpřístupnit, nebo

b)

je nezbytné, aby jedna ze stran zveřejnila nebo zpřístupnila příslušné informace za účelem splnění svých povinností podle této smlouvy, nebo

c)

jedna ze stran získala předchozí souhlas druhé strany nebo strany, která důvěrné informace poskytuje nebo je jejich zveřejněním dotčena.

11.1.3.

Tato povinnost zachovávat důvěrnost zůstává v platnosti i po ukončení smlouvy, a to po dobu (uveďte dobu).

11.1.4.

Tato povinnost zachovávat důvěrnost neruší žádné přísnější povinnosti podle i) nařízení (EU) 2016/679 (nařízení GDPR), ii) ustanovení provádějících směrnici 2002/58/ES nebo směrnici (EU) 2016/943 nebo iii) jakéhokoli jiného práva EU nebo členského státu.

11.2.   Způsob komunikace

Veškerá oznámení nebo jiná sdělení vyžadovaná nebo povolená podle této smlouvy musí být písemná a mohou být doručena osobně, zaslána předplacenou zásilkou nebo předána elektronickými prostředky, včetně e-mailu, za předpokladu, že odesílatel uchová doklad o odeslání na níže uvedené adresy:

Strana

Kontaktní osoba

E-mail

Telefon

Adresa

Uživatel

[jméno]/[funkce]

[e-mail]

[telefonní číslo]

[adresa]

Příjemce dat

[jméno]/[funkce]

[e-mail]

[telefonní číslo]

[adresa]

Každé takové oznámení nebo sdělení se považuje za doručené:

a)

je-li doručeno osobně, v den doručení;

b)

je-li zasláno předplacenou zásilkou, třetí pracovní den po odeslání;

c)

je-li odesláno elektronickými prostředky, v den odeslání za předpokladu, že odesílatel neobdržel chybové hlášení o nedoručení.

11.3.   Úplná smlouva, změny a oddělitelnost ustanovení

11.3.1.

Tato smlouva (spolu s jejími dodatky, na které se ve smlouvě odkazuje) představuje úplnou smlouvu mezi stranami týkající se předmětu této smlouvy a nahrazuje všechny předchozí dohody a ujednání mezi stranami, ať už ústní nebo písemné, týkající se předmětu této smlouvy.

11.3.2.

Jakákoli změna této smlouvy bude platná pouze tehdy, pokud se na ní strany dohodnou písemně, a to i v jakékoli elektronické podobě.

11.3.3.

Pokud bude některé ustanovení této smlouvy shledáno neplatným, neúčinným, zrušitelným nebo nevymahatelným z jakéhokoli důvodu a pokud je toto ustanovení oddělitelné od ostatních ustanovení smlouvy, tato ostatní ustanovení tím nebudou dotčena a budou nadále platná a vymahatelná, ledaže toto ustanovení není oddělitelné od ostatních ustanovení této smlouvy. Veškeré vzniklé mezery nebo nejasnosti v této smlouvě musí být řešeny podle bodu 11.5.

11.4.   Rozhodné právo

Tato smlouva se řídí právem (uveďte členský stát).

11.5.   Výklad

11.5.1.

Jakékoli ustanovení této smlouvy musí být vykládáno tak, aby bylo v souladu s právem Unie nebo vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu s právem Unie, jakož i s platnými vnitrostátními právními předpisy, které jsou slučitelné s právem Unie a od nichž se nelze dohodou odchýlit.

11.5.2.

Pokud jakoukoli mezeru nebo nejasnost v této smlouvě nelze vyřešit způsobem uvedeným v bodě 11.5.1, musí být tato smlouva vykládána s ohledem na pravidla výkladu stanovená platnými právními předpisy (viz bod 11.4).

11.6.   Řešení sporů

11.6.1.

Strany se dohodly, že vynaloží veškeré úsilí k vyřešení sporů smírnou cestou a před podáním žaloby k soudu předloží svůj spor [vložte název a kontaktní údaje konkrétního subjektu pro řešení sporů].

11.6.2.

[MOŽNOST] [Výlučnou příslušnost k projednání věci týkající se této smlouvy mají soudy (uveďte členský stát).]

Dodatek 1 obsahuje popis dat.

[vypracují strany]

Dodatek 2 obsahuje další podrobnosti týkající se dat, na která se vztahuje režim vyžadující zvláštní opatření.

[vypracují strany]

Dodatek 3 obsahuje podrobnosti o osobních údajích a příslušných povinnostech stran.

[vypracují strany]

Dodatek 4 obsahuje příslušná bezpečnostní opatření pro sdílení dat.

[vypracují strany]

[MOŽNOST] Dodatek 5 obsahuje podrobnosti o sankcích.

[vypracují strany]


PŘÍLOHA VI

STANDARDNÍ SMLUVNÍ USTANOVENÍ

o změně poskytovatele a odchodu zákazníka

Mezi hlavní cíle nařízení (EU) 2023/2854 (dále jen „nařízení o datech“) týkající se změny poskytovatele cloudových služeb patří umožnit zákazníkům služeb zpracování dat (cloud computingu a edgeových služeb): i) změnit poskytovatele služeb nabízející stejný druh služby, ii) přejít na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií nebo iii) využívat více služeb od různých poskytovatelů současně. Nařízení o datech proto stanoví práva a povinnosti poskytovatelů a zákazníků v souvislosti s tímto procesem. V této souvislosti by zákazníci měli také posoudit své cíle související se změnou poskytovatele, a zejména konkrétní potřeby, dodatečné výdaje nebo načasování. Zdrojový poskytovatel, zákazník a cílový poskytovatel musí spolupracovat v dobré víře s cílem efektivně dokončit proces změny poskytovatele, umožnil včasný přenos dat a zachovat kontinuitu služby zpracování dat (článek 27 nařízení o datech).

V těchto standardních smluvních ustanoveních jsou nová práva a povinnosti zavedené nařízením o datech, pokud jde o proces změny poskytovatele a odchodu zákazníka, převedeny do smluvních ujednání. Nařízení o datech vyžaduje, aby poskytovatelé poskytli zákazníkům písemnou smlouvu, v níž budou stanovena ujednání o procesu změny poskytovatele. Ve smlouvě musí být rovněž stanoveny lhůty pro změnu poskytovatele (maximální přechodné období v délce 30 dnů) a podrobnosti o veškerých nákladech spojených s takovou změnou (včetně sankcí za předčasné ukončení smlouvy, standardních poplatků za služby (čl. 29 odst. 4 nařízení o datech) a poplatků za přesun dat. Ve smlouvě by měly být rovněž stanoveny povinnosti týkající se samotného procesu změny poskytovatele: poskytnutí přiměřené pomoci zákazníkovi (a třetím stranám schváleným zákazníkem), zachování kontinuity činnosti a zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v průběhu celého procesu změny poskytovatele.

Poplatky za změnu poskytovatele

Podle článku 29 nařízení o datech může poskytovatel zachovat poplatky za změnu poskytovatele až do dne 12. ledna 2027, ale tyto poplatky nesmí přesáhnout náklady vzniklé poskytovateli, které jsou přímo spojené s procesem změny poskytovatele. Při změně poskytovatele po dni 12. ledna 2027 nesmí poskytovatel účtovat žádné poplatky za změnu poskytovatele. Poplatky za změnu poskytovatele zahrnují poplatky za přesun dat a další náklady na činnosti, které musí poskytovatel provést v rámci procesu změny poskytovatele. Patří sem například náklady na používání automatizovaných nástrojů pro usnadnění změny poskytovatele nebo testovacích nástrojů, pokud je poskytovatel používá k plnění svých povinností podle nařízení o datech.

Je-li služba zpracování dat využívána souběžně s jinou službou zpracování dat, mohou poskytovatelé vzniklé náklady na přesun dat přenést na zákazníka i po dni 12. ledna 2027 (článek 34 nařízení o datech).

Jestliže nařízení o datech definuje „poplatky za změnu poskytovatele“ jako poplatky, „které poskytovatel zpracování dat účtuje zákazníkovi za úkony, které toto nařízení ukládá za přechod do systému jiného poskytovatele služeb zpracování dat nebo na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií [...]“, čl. 25 odst. 2 písm. a) bod i) nařízení o datech rovněž stanoví, že poskytovatel musí „poskytnout zákazníkovi a třetím stranám schváleným zákazníkem přiměřenou pomoc v procesu změny poskytovatele“. Veškeré poplatky spojené s poskytováním této „přiměřené pomoci“ by měly být časem zrušeny, jak je uvedeno v článku 29.

Nařízení o datech stanoví případy, kdy standardní přístup není možný:

—

ustanovení čl. 29 odst. 5: „je-li to relevantní, poskytovatelé služeb zpracování dat poskytnou zákazníkovi informace o službách zpracování dat, u nichž je změna poskytovatele velmi složitá nebo nákladná, nebo u nichž není možné změnit poskytovatele bez zásadního zásahu do architektury dat, digitálních aktiv nebo služeb“,

—

a čl. 29 odst. 6: „v příslušných případech poskytovatelé [...] informace [...] veřejně zpřístupní“.

Další standardní smluvní ustanovení doporučená Komisí jsou přiložena k této smlouvě a zabývají se jinými specifickými tématy než změnou poskytovatele a odchodem zákazníka. Strany se vyzývají, aby zvážily i použití těchto dalších ustanovení, neboť byla vypracována tak, aby byla soudržná a vzájemně se posilovala.

Specifický režim

Stojí za zmínku, že článek 31 nařízení o datech stanoví určité výjimky z některých povinností souvisejících se standardními smluvními ustanoveními o změně poskytovatele a odchodu zákazníka. Specifický režim se například vztahuje na změnu služeb zpracování dat, pokud:

(a)

většina hlavních funkcí služby zpracování dat byla vytvořena na míru konkrétním potřebám jednotlivých zákazníků NEBO byly všechny součásti vyvinuty pro účely jednotlivých zákazníků, a

(b)

tyto služby zpracování dat nejsou nabízeny v širokém komerčním měřítku prostřednictvím katalogu služeb poskytovatele, a

(c)

pokud poskytovatel řádně informoval zákazníka, že se na tuto konkrétní službu nevztahují povinnosti týkající se změny poskytovatele.

V závislosti na konkrétní výjimce se určité právní povinnosti nemusí uplatnit. Je však na dohodě mezi zákazníkem a poskytovatelem, zda tyto povinnosti do smlouvy zahrnou. Ačkoli tato standardní smluvní ustanovení nebyla vypracována tak, aby pokrývala takové situace, mohou přesto sloužit jako inspirace pro strany dohody/smlouvy týkající se těchto služeb.

Poskytovatel by měl v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy informovat potenciální zákazníky o konkrétních službách, na které se vztahuje specifický režim stanovený v článku 31 nařízení o datech.

Poskytovateli nic nebrání v tom, aby tyto služby nakonec zavedl ve větším měřítku, přičemž by v takovém případě musel splnit veškeré povinnosti vztahující se na změnu poskytovatele stanovené v nařízení o datech.

Přístupy ke změně poskytovatele

Stále více poskytovatelů nabízí samoobslužné nástroje pro usnadnění změny poskytovatele, jak pro příjem dat, když zákazníci začnou službu používat, tak pro přesun dat, když zákazníci službu přestanou používat a přejdou buď na místní systém, nebo k novému (cílovému) poskytovateli. U některých služeb zpracování dat nemusí být takové nástroje k dispozici nebo nemusí umožňovat úplnou změnu poskytovatele.

V těchto standardních smluvních ustanoveních jsou uvedeny dva přístupy k plánování a provedení procesu změny poskytovatele:

(a)

změna poskytovatele na základě plánu změny poskytovatele a odchodu zákazníka (varianta A) a

(b)

změna poskytovatele s využitím automatizovaných nástrojů (varianta B).

Tyto možnosti lze kombinovat. Například v dodatku 1 „Plán změny poskytovatele a odchodu zákazníka“ mohou strany rovněž předpokládat využití automatizovaných nástrojů, které se mohou vztahovat na některé druhy služeb nebo na některé údaje.

V rámci obou přístupů jsou poskytovatelé povinni odstranit překážky bránící účinné změně poskytovatele, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2023/2854, podle kterého poskytovatel „poskytne zákazníkovi: informace o dostupných postupech pro změnu poskytovatele služeb zpracování dat a přenos dat, včetně informací o dostupných metodách pro změnu poskytovatele a formátech přenosu a o technických a jiných omezeních, která jsou poskytovateli služeb zpracování dat známa“ (čl. 26 písm. a)); a „zdrojový poskytovatel služeb zpracování dat tomuto procesu změny poskytovatele napomáhá poskytováním kapacit, vhodných informací, dokumentace, technické podpory a případně nezbytných nástrojů“ (článek 30).

Je rovněž důležité poznamenat, že se od poskytovatele neočekává, že bude sdílet nebo uvádět jakékoli údaje specifické pro vnitřní fungování služby zpracování dat poskytovatele, pokud existuje riziko porušení obchodního tajemství poskytovatele. Podle smluvních povinností stanovených v čl. 25 odst. 2 písm. f) je poskytovatel povinen poskytnout pouze vyčerpávající specifikaci kategorií těchto dat.

Jsou standardní smluvní ustanovení použitelná na všechny modely cloudových služeb (např. pro smlouvy o poskytování služeb IaaS, PaaS nebo SaaS)?

Tato standardní smluvní ustanovení jsou použitelná na všechny druhy modelů smluv o poskytování cloudových služeb, pokud dotčená cloudová služba splňuje definici služby zpracování dat stanovenou v čl. 2 bodě 8. Podle tohoto článku se službou zpracování dat rozumí „digitální služba poskytnutá zákazníkovi, která mu umožňuje na vyžádání odkudkoli síťový přístup ke sdílenému úložišti konfigurovatelných, rozšiřitelných a přizpůsobitelných výpočetních zdrojů centralizované, distribuované nebo vysoce distribuované povahy, přičemž tato služba může být poskytnuta a uvolněna rychle s minimálními nároky na řízení nebo interakci s poskytovatelem služby“. Ustanovení nařízení o datech se tedy vztahují na druhy služeb, které vykazují znaky uvedené v definici služeb zpracování dat:

—

umožňují přístup k výpočetním zdrojům, včetně sítí, serverů, úložišť, aplikací a služeb,

—

umožňují přístup k síti na vyžádání, což znamená, že zákazník si může jednostranně zajistit tyto výpočetní zdroje, které jsou k dispozici v síti a prostřednictvím standardních mechanismů, například prostřednictvím mobilních telefonů, přenosných počítačů nebo pracovních stanic,

—

mohou být rychle poskytnuty a uvolněny s minimálními nároky na řízení nebo interakci s poskytovatelem služby, což znamená, že jednostranné poskytování může být provedeno bez významného zásahu ze strany poskytovatele služeb a mohou být rychle nasazeny, což umožňuje organizacím začít využívat zdroje téměř okamžitě,

—

jsou přizpůsobitelné a lze je poskytovat rychle, což znamená, že řešení lze snadno rozšiřovat podle měnících se potřeb a že uživatelé mohou zvyšovat nebo snižovat nároky na základě svých požadavků.

Poskytovatel, jehož nabídka služeb vykazuje tyto znaky, musí dodržovat ustanovení nařízení o datech, aby umožnil změnu poskytovatele služeb zpracování dat. To zahrnuje například uvedení smluv o poskytování služeb do souladu s článkem 25, snížení a odstranění poplatků za změnu poskytovatele a za přesun dat podle článku 29 a dodržování technických aspektů změny poskytovatele definovaných v článku 30. Na služby SaaS se však nevztahují všechny požadavky kladené na služby zpracování dat podle kapitoly VI nařízení o datech. Pojem funkční rovnocennosti stanovený v čl. 30 odst. 1 se vztahuje pouze na poskytovatele služeb IaaS, zatímco na poskytovatele služeb PaaS a SaaS se vztahuje čl. 30 odst. 2 a 3. Tato dvě posledně uvedená ustanovení vyžadují, aby poskytovatelé služeb PaaS a SaaS zpřístupnili otevřená rozhraní a dodržovali otevřené specifikace pro interoperabilitu a harmonizované normy zveřejněné v registru EU.

Článek 30 nařízení o datech rozlišuje mezi:

1.

službami IaaS definovanými jako „služby zpracování dat, které se týkají rozšiřitelných a přizpůsobitelných výpočetních zdrojů omezených na infrastrukturní prvky, jako jsou servery, sítě a virtuální zdroje nezbytné pro provoz infrastruktury, které však neposkytují přístup k provozním službám, softwaru a aplikacím, které jsou uloženy, jinak zpracovávány nebo nasazeny na těchto infrastrukturních prvcích“

a

2.

dalšími druhy cloudových služeb.

V 81. bodě odůvodnění nařízení o datech se dále upřesňuje, že obecný pojem „služby zpracování dat“ zahrnuje značný počet služeb s velmi širokou škálou různých účelů, funkcí a technického uspořádání a že je obecně chápáno, že spadají do jednoho nebo více ze tří modelů poskytování služeb zpracování dat, tj. IaaS, PaaS a SaaS.

Kapacity stran

Článek 24 nařízení o datech objasňuje, že „povinnosti poskytovatelů služeb zpracování dat stanovené v článcích 23, 25, 29, 30 a 34 se vztahují pouze na služby, smlouvy nebo obchodní praktiky poskytované zdrojovým poskytovatelem služeb zpracování dat“.

K definování posloupnosti operací při exportu exportovatelných dat je mimo jiné nutná znalost struktury dat a vztahů mezi daty. Níže uvedený seznam proto poskytuje stranám obecné vodítko, které jim pomůže pochopit schopnosti druhé strany, jež jsou základem různých částí procesu změny poskytovatele. Tento seznam je však pouze orientační a existují důležité nuance, které se mohou lišit mezi níže uvedenými kategoriemi modelů služeb i v rámci těchto kategorií v závislosti na konkrétní službě zpracování dat. Strany by měly těmto rozdílům věnovat velkou pozornost.

IaaS

—

Zákazník zná strukturu databáze, kterou definoval. Poskytovatel IaaS nezná strukturu databáze. Poskytovatel IaaS může poskytnout podrobné informace o metodách přenosu a případně i o potřebných nástrojích.

—

Zákazník může definovat pořadí operací, časové okno a požadované IT zdroje.

—

Poskytovatel může potvrdit dostupnost požadovaných IT zdrojů v daném časovém okně.

—

Zákazník může zahájit změnu poskytovatele v dohodnutém čase.

—

Zákazník odpovídá za import dat do cílového prostředí a za jejich zavedení v něm.

PaaS

—

Zákazník zná strukturu databáze, kterou definoval.

—

Poskytovatel PaaS rovněž zná vlastnosti databáze, protože jej zákazník požádal o poskytnutí služeb, jako je přidělení úložného prostoru, optimalizace, reorganizace a zálohování.

—

Poskytovatel PaaS má praktické zkušenosti s postupy pro operace, jako je zálohování. Zná potřebné zdroje a dobu, která uplynula. Poskytovatel PaaS může poskytnout podrobné informace o metodách přenosu a případně o potřebných nástrojích a informace týkající se časového rámce a potřebných IT zdrojů.

—

Zákazník může definovat pořadí operací, časové okno (období, např. víkend, během něhož má v úmyslu znepřístupnit své systémy uživatelům a neprovádět žádné aktualizace, aby byla data zmrazena a zákazník mohl provést změnu poskytovatele), a požadované IT zdroje.

—

Poskytovatel může potvrdit dostupnost požadovaných IT zdrojů v daném časovém okně.

—

Zákazník zahájí změnu poskytovatele v dohodnutém čase.

SaaS

—

Zákazník nezná strukturu databáze.

—

Poskytovatel SaaS zná strukturu databáze, kterou definoval.

—

Poskytovatel SaaS zná postupy a dobu potřebnou pro operace, jako je zálohování, optimalizace a reorganizace.

—

V případě instalace nové verze softwaru pro SaaS s novou verzí struktury databáze není neobvyklé, že dojde k úplnému exportu ze staré struktury a následnému úplnému importu do nové struktury. Tento postup poskytuje poskytovateli SaaS praktický přehled o postupu, zdrojích a době potřebné pro export dat.

—

Poskytovatel SaaS může poskytnout podrobné informace o metodách přenosu a případně i o potřebných nástrojích

—

a informace týkající se časového rámce a potřebných IT zdrojů

—

a navrhnout metody a formáty exportu a pořadí operací.

—

Za import dat do cílového prostředí odpovídá zákazník, který může uplatnit požadavky a připomínky k navrhovanému pořadí operací.

—

Poskytovatel SaaS a zákazník se mohou dohodnout na pořadí operací, časovém rámci a potřebných IT zdrojích.

—

Poskytovatel může potvrdit dostupnost požadovaných IT zdrojů v daném časovém okně.

—

V závislosti na dohodnutém nástroji a pořadí operací poskytovatel nebo zákazník zahájí změnu poskytovatele v dohodnutém čase.

—

Zákazník odpovídá za import dat do cílového prostředí.

Image 5

Činnosti během maximální výpovědní lhůty a přechodného období

Zahájení změny poskytovatele: podle čl. 25 odst. 2 písm. d) nařízení o datech musí být ve smlouvách stanovena maximální výpovědní lhůta pro zahájení procesu změny poskytovatele, která nesmí být delší než dva měsíce. V tomto ustanovení je uvedeno, jaké informace by měl poskytovatel v tomto období zákazníkovi poskytnout a jaké kroky poskytovatel podnikne po zahájení procesu změny poskytovatele.

Přechodné období: Podle čl. 25 odst. 2 písm. a) nařízení o datech musí smlouvy obsahovat ustanovení o tom, že zákazník má mít možnost na požádání přejít na jinou službu zpracování dat nebo přenést veškerá exportovatelná data do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií, a to bez zbytečného prodlení, avšak nejpozději do konce povinného maximálního přechodného období v délce 30 kalendářních dnů, které začne po uplynutí maximální výpovědní lhůty.

Ustanovení čl. 25 odst. 2 písm. g) nařízení o datech rovněž vyžaduje, aby smlouva obsahovala minimální období pro zachování a zpřístupnění dat v délce nejméně 30 kalendářních dnů počínaje uplynutím přechodného období, na kterém se strany dohodly.

Pokud je povinné maximální třicetidenní přechodné období pro změnu poskytovatele technicky neproveditelné, musí o tom poskytovatel informovat zákazníka do 14 pracovních dnů od podání žádosti o změnu poskytovatele, vysvětlit technickou neproveditelnost a uvést alternativní přechodné období, které nesmí přesáhnout sedm měsíců (čl. 25 odst. 4 nařízení o datech). Zákazník má právo povinné maximální přechodné období jednou prodloužit o dobu, kterou považuje za vhodnější (čl. 25 odst. 5 nařízení o datech).

Image 6

Smlouva o zpracování dat se považuje za ukončenou po úspěšné změně poskytovatele nebo na konci maximální výpovědní lhůty v případě, že si zákazník nepřeje změnit poskytovatele, ale po ukončení služby si přeje vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva. Výpověď ze strany zákazníka není nutná, protože smlouva skončí automaticky. Z důvodu právní jistoty a zajištění ochrany zájmů stran je však poskytovatel povinen ukončení smlouvy zákazníkovi oznámit (čl. 25 odst. 2 písm. c) nařízení o datech).

Varianta A: Plán změny poskytovatele a odchodu zákazníka jako příloha smlouvy

Před uzavřením smlouvy by strany mohly zvážit vypracování podrobného plánu změny poskytovatele a odchodu zákazníka. To může být užitečné zejména v případě složitých služeb zpracování dat. Plán změny poskytovatele a odchodu zákazníka, který je zde uveden, poskytuje stranám od počátku smluvního vztahu jasnou představu o procesu změny poskytovatele, včetně toho, jaké druhy informací, dat a procesů budou muset strany sdílet, aby se změna poskytovatele uskutečnila bez jakéhokoli zpoždění nebo dopadu na služby zákazníka nebo jeho podnikání.

Šablona „plánu změny poskytovatele a odchodu zákazníka“ v dodatku 1 je pouze příkladem takového plánu, který zákazníkovi poskytne představu o otázkách, které bude muset svému poskytovateli položit, a o struktuře těchto jednání.

Jako příklad lze uvést rozdělení odpovědnosti při provádění procesu změny poskytovatele, které je v příslušných případech v souladu s právy a povinnostmi zakotvenými v nařízení o datech. Při dodržení těchto práv a povinností se strany mohou dohodnout na jiném rozdělení nebo na zahrnutí dalších podrobností.

Z tohoto důvodu není plán totéž jako standardní smluvní ustanovení. Jednou z možností je ponechat jej jako samostatnou technickou přílohu smlouvy, kterou mohou strany měnit/aktualizovat samostatně. Alternativně si strany mohou přát, že učiní z přílohy součást samotné smlouvy.

Touto přílohou může být standardní plán změny poskytovatele a odchodu zákazníka navržený poskytovatelem a schválený zákazníkem, nebo může jít o plán změny poskytovatele a odchodu zákazníka navržený poskytovatelem individuálně pro daného zákazníka.

Strany mohou v průběhu platnosti smlouvy plán změny poskytovatele a odchodu zákazníka podle potřeby aktualizovat s ohledem na vývoj služeb zpracování dat a na vývoj dat, na něž se smlouva vztahuje, a to v obdobích, na nichž se strany dohodnou. Tato aktualizace by se mohla týkat i dohodnutého přechodného období, například v rámci limitů stanovených nařízením o datech.

Plán změny poskytovatele a odchodu zákazníka se vztahuje pouze na případy, kdy zákazník změní poskytovatele nebo přejde na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií, nikoli na případy, kdy zákazník hodlá na konci výpovědní lhůty nechat své údaje vymazat.

Varianta B: Samoobslužné automatizované nástroje pro usnadnění změny poskytovatele

Jakkoli je používání samoobslužných automatizovaných nástrojů pro usnadnění změny poskytovatele rozšířené, může s sebou přinášet určité problémy. Značné obavy vzbuzuje například to, že v případě služeb SaaS nemusí být některé databáze a jejich nastavení migrovány správně a/nebo úplně, což může vyvolat potřebu manuálního zásahu ze strany poskytovatele. Pokud poskytovatel spoléhá na takové samoobslužné řešení, umožňují ustanovení ve variantě B zákazníkovi zajistit, aby dohoda obsahovala dostatečné informace o procesu a nástroji. Jako inspirace mohou sloužit prvky obsažené ve variantě A (plán změny poskytovatele a odchodu zákazníka jako příloha smlouvy).

Pokud poskytovatel využívá nástroje pro usnadnění změny poskytovatele k provedení úkonů, které mu ukládá nařízení o datech pro přechod do systému jiného poskytovatele nebo na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií, má se za to, že vyúčtování poplatku zákazníkovi za použití těchto nástrojů pro usnadnění změny poskytovatele představuje poplatek za změnu poskytovatele.

Co když změna poskytovatele nebude úspěšná? Ustanovení bodu 1.7 ve variantě A a bodu 2.6 ve variantě B řeší situaci, kdy změna poskytovatele není úspěšná, tak, že stanoví kroky, které musí zákazník (a jeho cílový poskytovatel) a zdrojový poskytovatel učinit v dobré víře k dosažení úspěšné změny poskytovatele a/nebo k využití možnosti výmazu dat, kterou poskytuje nařízení o datech.

Příklad: Zdrojový poskytovatel navrhuje pro službu SaaS řešení A a cílový poskytovatel navrhuje pro službu SaaS řešení B. Zákazník požádá zdrojového poskytovatele, aby mu pomohl přejít k cílovému poskytovateli prostřednictvím exportu a přenosu jeho exportovatelných dat na konkrétní server. Mohou nastat tyto scénáře:

1.

Zdrojový poskytovatel nenavrhne účinné nástroje a postupy pro export a přenos všech exportovatelných dat na konkrétní server.

2.

Data byla předána na konkrétní server, ale zákazník nebo cílový poskytovatel je nemohou správně nahrát.

1.   Varianta A: Změna poskytovatele a odchodu zákazníka s plánem jako přílohou smlouvy

1.1.   Informace

1.1.1.

Strany potvrzují, že poskytovatel zpřístupnil zákazníkovi v příloze smlouvy nebo na svých internetových stránkách jasné informace o:

a)

svých standardních poplatcích za služby a případně o sankcích za předčasné ukončení smlouvy;

b)

poplatcích za změnu poskytovatele;

c)

službách, u nichž je změna poskytovatele velmi složitá nebo nákladná, nebo u nichž je změna poskytovatele možná bez významného zásahu do dat, digitálních aktiv nebo případně do architektury služeb;

d)

konkrétních službách, na něž se v příslušných případech nevztahují povinnosti týkající se změny poskytovatele a odchodu zákazníka.

Článek 31 nařízení o datech stanoví specifický režim pro některé služby zpracování dat. Na služby vytvořené na zakázku nebo vysoce individualizované služby se některé povinnosti týkající se změny poskytovatele nevztahují. Strany se musí dohodnout na způsobu, jak by se taková změna poskytovatele mohla uskutečnit (včetně nákladů). Povinnosti týkající se změny poskytovatele se nevztahují na služby zpracování dat poskytované jako neprodukční verze pro účely testování a hodnocení, a to po omezenou dobu. Ačkoli tato standardní smluvní ustanovení nebyla navržena tak, aby pokrývala takové situace, mohou přesto sloužit jako inspirace pro strany dohody týkající se těchto služeb.

Podle čl. 30 odst. 6 zákona o datech nebudou poskytovatelé povinni vyvíjet nové technologie nebo služby. Nebudou také povinni zpřístupňovat nebo předávat zákazníkovi nebo jinému poskytovateli služeb zpracování dat digitální aktiva, která: i) jsou chráněna právy duševního vlastnictví nebo ii) představují obchodní tajemství nebo iii) ohrožují bezpečnost a integritu služby zákazníka nebo poskytovatele.

1.2.   Změna poskytovatele a odchod zákazníka

1.2.1.

Strany se dohodly na „plánu změny poskytovatele a odchodu zákazníka“ (dále jen „plán“) prostřednictvím formuláře uvedeného v dodatku 1, který tvoří nedílnou součást smlouvy a který budou strany provádět. Plán obsahuje:

a)

podrobnou specifikaci všech kategorií dat a digitálních aktiv, které lze přenést, včetně přinejmenším všech exportovatelných dat (čl. 25 odst. 2 písm. e) nařízení o datech);

b)

vyčerpávající specifikaci kategorií dat specifických pro vnitřní fungování služby zpracování dat poskytovatele, která budou vyňata z exportovatelných dat, pokud existuje riziko porušení obchodního tajemství poskytovatele (čl. 25 odst. 2 písm. f) nařízení o datech);

c)

jasné informace o známých rizicích pro kontinuitu poskytování funkcí nebo služeb ze strany zdrojového poskytovatele (čl. 25 odst. 2 písm. a) bod iii) nařízení o datech);

d)

podrobnosti týkající se pomoci při změně poskytovatele a odchodu, včetně metod a formátů přenosu a kroků potřebných k provedení procesu změny poskytovatele;

e)

jméno a kontaktní údaje zástupce určeného zákazníkem a poskytovatelem k provádění plánu;

f)

odhad doby potřebné k exportu a přenosu dat a digitálních aktiv z prostředí zdrojového poskytovatele;

Zdrojový poskytovatel může podpořit proces přechodu zákazníka k jinému poskytovateli tím, že poskytne odhad doby potřebné k exportu a přenosu exportovatelných dat mimo své prostředí, a to na základě doby potřebné k importu dat, odhadovaného objemu, kapacity sítě a předchozích zkušeností nebo testů. Podobně může i zákazník odhadnout dobu potřebnou k importu a zavedení dat v cílovém prostředí. Obě strany by měly tyto informace využít k tomu, aby zjistily, zda je zapotřebí alternativní přechodné období.

g)

omezení a technické limity, včetně těch, které vyplývají z ukládání dat mimo Evropskou unii;

h)

popis pořadí operací souvisejících se změnou poskytovatele, navržených poskytovatelem;

i)

popis metody testování navržené poskytovatelem, pokud se provádí testy.

1.2.2.

Poskytovatel poskytne zákazníkovi odkaz na online rejstřík s datovými strukturami a datovými formáty, příslušnými normami a otevřenými specifikacemi pro interoperabilitu, v nichž jsou k dispozici exportovatelná data, na adrese: [uveďte odkaz na umístění] (čl. 26 písm. b) nařízení o datech).

1.2.3.

Pokud o to zákazník požádá, musí poskytovatel vhodnými elektronickými prostředky zpřístupnit určeným pracovníkům zákazníka (nebo oprávněným třetím osobám) informace vysvětlující příslušné postupy.

1.2.4.

Pokud o to zákazník požádá, poskytovatel buď zajistí test, nebo pomůže zákazníkovi provést test, jak je dohodnuto v dodatku 1, k ověření toho, že pro exportovatelná data a digitální aktiva plán funguje v praxi. Pokud se během testu objeví problémy, strany analyzují v dobré víře jejich příčiny a dohodnou se na jejich řešení.

1.2.5.

Poskytovatel a zákazník by měli plán aktualizovat, kdykoli je to nutné nebo na žádost zákazníka, podloženou odůvodněním požadovaných změn.

1.3.   Zahájení procesu změny poskytovatele

1.3.1.

Zákazník zahájí změnu poskytovatele zasláním oznámení o změně poskytovatele, jak je uvedeno v bodě 1.10, při dodržení výpovědní lhůty [strany uvedou dohodnutou výpovědní lhůtu, která nesmí být delší než dva měsíce]. Pokud si zákazník přeje změnit pouze některé služby a odpovídající data nebo digitální aktiva, musí to uvést v oznámení o změně poskytovatele. [MOŽNOST] [Zákazník podá výpověď prostřednictvím formuláře v dodatku 3].

V souladu s ujednáními smlouvy se zákazník může rozhodnout pro změnu poskytovatele pouze určité podmnožiny služeb hostovaných zdrojovým poskytovatelem. V takovém případě se povinnosti týkající se změny poskytovatele vztahují pouze na tyto služby a odpovídající data a digitální aktiva; pro ostatní stále platí dříve dohodnutá smluvní ujednání.

1.3.2.

Zákazník v oznámení o změně poskytovatele informuje, zda má v úmyslu:

a)

přejít k jinému poskytovateli služeb zpracování dat. V tomto případě zákazník uvede nezbytné údaje o cílovém poskytovateli (čl. 25 odst. 3 písm. a) nařízení o datech);

b)

přejít do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií zákazníka (čl. 25 odst. 3 písm. b) nařízení o datech nebo

c)

neměnit poskytovatele, ale pouze vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva (čl. 25 odst. 3 písm. c) nařízení o datech).

d)

[MOŽNOST] [Zákazník podá výpověď prostřednictvím formuláře v dodatku 4.]

1.3.3.

Poskytovatel potvrdí zákazníkovi obdržení oznámení o změně nejpozději [do tří pracovních dnů] stejným komunikačním prostředkem, jaký použil zákazník.

1.4.   Přechodné období

1.4.1.

Zákazník má právo změnit poskytovatele, a to bez zbytečného prodlení, avšak nejpozději do konce maximálního přechodného období v délce 30 dnů. Zákazník se může s poskytovatelem dohodnout na přechodném období v délce (strany uvedou dohodnuté přechodné období, které může činit maximálně 30 kalendářních dnů) (čl. 25 odst. 2 písm. a) nařízení o datech).

1.4.2.

Pokud poskytovatel nemůže dodržet [povinné maximální] přechodné období, protože to není technicky proveditelné, poskytovatel (čl. 25 odst. 4 nařízení o datech):

a)

oznámí to zákazníkovi do 14 pracovních dnů od [datum oznámení o změně poskytovatele];

b)

uvede alternativní přechodné období, které nesmí přesáhnout sedm (7) měsíců od data oznámení zákazníka o změně poskytovatele, a

c)

technickou neproveditelnost řádně odůvodní.

1.4.3.

Zákazník potvrdí [do tří pracovních dnů] obdržení oznámení o alternativním přechodném období.

1.4.4.

Zákazník může přechodné období jednou prodloužit o dobu, kterou považuje za vhodnější pro své účely, nejdéle však o [uveďte počet měsíců] (čl. 25 odst. 5 nařízení o datech). V takovém případě zákazník oznámí poskytovateli svůj záměr způsobem dohodnutým v bodě 1.11, a to před koncem původního přechodného období, a uvede alternativní přechodné období. Poskytovatel potvrdí [do tří pracovních dnů] obdržení tohoto oznámení o prodloužení.

1.4.5.

[MOŽNOST] Zákazník oznámení alternativní přechodné období prostřednictvím formuláře uvedeného v dodatku 5.

1.5.   Povinnosti poskytovatele během procesu změny poskytovatele

1.5.1.

Poskytovatel se zavazuje poskytnout zákazníkovi a třetím stranám schváleným zákazníkem přiměřenou pomoc v procesu změny poskytovatele poté, co byl proces změny poskytovatele zahájen, a během něho tak, aby zákazník mohl provést změnu poskytovatele do konce přechodného období. Za tímto účelem musí poskytovatel zejména:

a)

poskytnout kapacity, odpovídající informace (včetně dokumentace potřebné k dokončení změny poskytovatele) a technickou podporu; jsou-li zjištěny problémy, poskytovatel a zákazník analyzují v dobré víře jejich příčiny a dohodnou se na řešeních;

b)

jednat s náležitou péčí s cílem zachovat kontinuitu činnosti a pokračovat v poskytování funkcí nebo služeb podle smlouvy (čl. 25 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení o datech);

c)

v průběhu celého procesu změny poskytovatele zachovat vysokou úroveň bezpečnosti, zejména bezpečnost dat během jejich předávání (čl. 25 odst. 2 písm. a) bod iv) nařízení o datech).

1.6.   Povinnosti zákazníka během procesu změny poskytovatele

1.6.1.

Zákazník se zavazuje přijmout veškerá přiměřená opatření k dosažení účinné změny poskytovatele. Zákazník je odpovědný za import dat a digitálních aktiv do svých vlastních systémů nebo do systémů cílového poskytovatele a za zavedení těchto dat a digitálních aktiv v těchto systémech, a to i v případech, kdy zákazník k těmto činnostem využívá služeb třetí strany.

1.6.2.

Aniž je dotčen čl. 30 odst. 6 nařízení o datech, zavazují se zákazník a poskytovatel, případně jimi pověřené třetí strany, dodržovat práva duševního vlastnictví k veškerým materiálům poskytnutým poskytovatelem v procesu změny poskytovatele, jakož i obchodní tajemství poskytovatele. Objednatel se zavazuje, že umožní přístup k těmto materiálům a jejich používání jím pověřeným třetím osobám pouze v rozsahu nezbytném pro dokončení procesu změny poskytovatele a pouze na základě výslovného souhlasu poskytovatele. Přístup k materiálům poskytovatele souvisejícím s procesem změny poskytovatele, které jsou chráněny právy duševního vlastnictví a/nebo obchodním tajemstvím souvisejícím s procesem změny poskytovatele, a jejich používání bude ukončeno nejpozději na konci dohodnutého přechodného období, včetně alternativního přechodného období, při plném dodržení závazků týkajících se důvěrnosti a práv duševního vlastnictví udělených poskytovatelem.

1.6.3.

Zákazník jedná v dobré víře s cílem provést veškeré pokyny týkající se procesu změny poskytovatele, jež poskytovatel zákazníkovi sdělil.

1.6.4.

Zákazník se může se zdrojovým poskytovatelem dohodnout na ukazatelích úspěšné změny poskytovatele a na milnících změny poskytovatele a informuje zdrojového poskytovatele o tom, do jaké míry bylo těchto milníků v průběhu procesu změny poskytovatele dosaženo. V každém případě by měl zákazník informovat poskytovatele o tom, že byla změna poskytovatele úspěšně dokončena.

Kromě povinností uvedených v této smlouvě mají všechny dotčené strany, včetně cílových poskytovatelů služeb zpracování dat, zákonnou povinnost stanovenou v článku 27 nařízení o datech spolupracovat v dobré víře s cílem efektivně dokončit proces změny poskytovatele, umožnit včasný přenos dat a zachovat kontinuitu služeb zpracování dat.

1.7.   Neúspěšná změna poskytovatele

1.7.1.

Není-li proces změny poskytovatele úspěšně dokončen, musí strany spolupracovat v dobré víře s cílem zjistit příčinu a dosáhnout úspěšného dokončení, umožnit včasný přenos dat a zachovat kontinuitu služeb. Poskytovatel zejména na žádost zákazníka podporuje zákazníka při zjišťování důvodů neúspěšné změny poskytovatele a v rozsahu, v jakém zjištěné důvody souvisejí s prostředím poskytovatele nebo s procesy změny poskytovatele, poskytuje doporučení, jak lze zjištěné technické problémy vyřešit. Na podporu poskytovanou poskytovatelem a ostatní služby poskytovatele uvedené v tomto oddíle se vztahují pravidla použitelná pro poplatky za změnu poskytovatele.

1.7.2.

Zákazník může pověřit cílového poskytovatele, aby jednal jeho jménem.

1.8.   Zachování dat a výmaz dat

1.8.1.

Během dohodnuté lhůty pro zachování a zpřístupnění dat, která činí [...] dnů, může zákazník svá data zachovat nebo je vymazat.

1.8.2.

Na konci dohodnuté lhůty pro zachování a zpřístupnění dat a v případě, že byl proces změny poskytovatele úspěšně dokončen, poskytovatel vymaže všechna exportovatelná data a digitální aktiva vytvořená zákazníkem nebo přímo související se zákazníkem. Poskytovatel potvrdí [do x pracovních dnů], že tento výmaz byl proveden, s výjimkou exportovatelných osobních údajů, které je poskytovatel povinen uchovávat podle právních předpisů EU nebo vnitrostátních právních předpisů.

Zachování a zpřístupnění dat začíná po skončení dohodnutého přechodného období a musí trvat nejméně 30 kalendářních dnů po skončení přechodného období, které bylo dohodnuto mezi zákazníkem a poskytovatelem. Zákazník se může rozhodnout, že svého práva na zachování a zpřístupnění dat nevyužije. V takovém případě buď vymaže data sám (a může o tom informovat poskytovatele, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 3 písm. c) nařízení o datech), nebo tato nevyzískaná data vymaže poskytovatel, jak je uvedeno v bodě 1.8.2 varianty A a v bodě 2.7.2 varianty B.

1.9.   Poplatky za změnu poskytovatele

1.9.1.

Zákazník zaplatí za změnu poskytovatele tyto poplatky: [...]

V případě souběžného využívání několika služeb zpracování dat (scénář se zaváděním multicloudových strategií) se poplatky za přesun dat nepovažují za poplatky za změnu poskytovatele a jako takové mohou být uloženy zákazníkovi za účelem přenesení těchto nákladů vzniklých poskytovateli, aniž by překročily skutečné náklady. V žádném jiném případě nelze zákazníkovi po dni 12. ledna 2027 ukládat jakékoli poplatky za změnu poskytovatele (viz vysvětlení ohledně poplatků za změnu poskytovatele uvedené v úvodních informacích k tomuto standardnímu smluvnímu ustanovení).

1.10.   Ukončení procesu změny poskytovatele

[Viz standardní smluvní ustanovení pro ukončení]

1.11.   Oznámení

Strany se dohodly, že veškerá oznámení mezi nimi v souvislosti se změnou poskytovatele a odchodem zákazníka budou činěna (strany doplní zvolený způsob komunikace, včetně vhodných elektronických prostředků).

1.12.   Pořadí přednosti

V případě jakéhokoli rozporu nebo nesouladu mezi těmito ustanoveními o změně poskytovatele a odchodu zákazníka a jakýmikoli jinými použitelnými smluvními ujednáními, podmínkami nebo jinými příslušnými dohodami týkajícími se změny poskytovatele služeb zpracování dat mají tato ustanovení přednost.

2.   Varianta B: Změna poskytovatele a odchod zákazníka se samoobslužnými automatizovanými nástroji pro usnadnění změny poskytovatele

2.1.   Informace

2.1.1.

Před zadáním objednávky na služby zpracování dat sdělil poskytovatel zákazníkovi jasné informace o:

a)

dostupných samoobslužných automatizovaných nástrojích pro usnadnění změny poskytovatele těchto služeb (dále jen „nástroje pro usnadnění změny“) a podmínky jejich využívání;

b)

svých standardních poplatcích za služby a případně o sankcích za předčasné ukončení smlouvy;

c)

poplatcích za změnu poskytovatele, včetně poplatků za použití nástrojů pro usnadnění změny.

Článek 31 nařízení o datech stanoví specifický režim pro některé služby zpracování dat. Na služby vytvořené na zakázku nebo vysoce individualizované služby se některé povinnosti týkající se změny poskytovatele nevztahují. Strany se musí dohodnout na způsobu, jak by se taková změna poskytovatele mohla uskutečnit (včetně nákladů). Povinnosti týkající se změny poskytovatele se nevztahují na služby zpracování dat poskytované jako neprodukční verze pro účely testování a hodnocení, a to po omezenou dobu. Ačkoli tato standardní smluvní ustanovení nebyla navržena tak, aby pokrývala takové situace, mohou přesto sloužit jako inspirace pro strany dohody týkající se těchto služeb.

Podle čl. 30 odst. 6 nařízení o datech nebudou poskytovatelé povinni vyvíjet nové technologie nebo služby. Nebudou také povinni zpřístupňovat nebo předávat zákazníkovi nebo jinému poskytovateli služeb zpracování dat digitální aktiva, která: i) jsou chráněna právy duševního vlastnictví nebo ii) představují obchodní tajemství nebo iii) ohrožují bezpečnost a integritu služby zákazníka nebo poskytovatele.

2.1.2.

Kontrolní seznam pro změnu poskytovatele v dodatku 2, který je nedílnou součástí smlouvy, obsahuje:

a)

podrobnou specifikaci všech kategorií dat a digitálních aktiv, která lze přenést pomocí nástrojů pro usnadnění změny, včetně přinejmenším všech exportovatelných dat (čl. 25 odst. 2 písm. e) nařízení o datech);

b)

vyčerpávající specifikaci kategorií dat specifických pro vnitřní fungování služby zpracování dat poskytovatele, která budou vyňata z exportovatelných dat, pokud existuje riziko porušení obchodního tajemství poskytovatele (čl. 25 odst. 2 písm. f) nařízení o datech);

c)

informace o postupech pro změnu poskytovatele a přenos dat pomocí nástrojů pro usnadnění změny, včetně metod a formátů, omezení a technických limitů (včetně těch, které vyplývají z uložení dat mimo EU), postupů, dokumentace, případně osvědčených postupů, možností, kapacit, technické podpory, které poskytovatel zpřístupní zákazníkovi (zejména během testování přípravy na změnu poskytovatele a změny poskytovatele), včetně horkých linek, které jsou zákazníkům během změny poskytovatele k dispozici, nebo jiných komunikačních kanálů a testovacích scénářů; tyto informace musí vysvětlovat, jak přenést všechna exportovatelná data a digitální aktiva soudržným a konzistentním způsobem a dostatečně rychle pro efektivní změnu poskytovatele;

d)

odhad doby potřebné k exportu a přenosu dat a digitálních aktiv z prostředí zdrojového poskytovatele při použití nástrojů pro usnadnění změny v souladu s dokumentací poskytovatele;

e)

jasné informace o známých rizicích pro kontinuitu poskytování funkcí nebo služeb ze strany zdrojového poskytovatele služeb zpracování dat (čl. 25 odst. 2 písm. a) bod iii) nařízení o datech);

f)

zdroje, včetně zdrojů informačních technologií (jako jsou servery, procesor, paměť, vstup/výstup, šířka pásma), které poskytovatel poskytne k zajištění efektivní změny poskytovatele, a postup pro získání dalších IT zdrojů.

2.1.3.

Poskytovatel poskytne zákazníkovi odkaz na online rejstřík s datovými strukturami a datovými formáty, příslušnými normami a otevřenými specifikacemi pro interoperabilitu, v nichž jsou k dispozici exportovatelná data, na adrese: [uveďte odkaz na umístění] (čl. 26 písm. b) nařízení o datech).

2.2.   Zahájení procesu změny poskytovatele

2.2.1.

Zákazník zahájí změnu poskytovatele zasláním oznámení o změně poskytovatele, jak je dohodnuto v bodě 2.10, při dodržení výpovědní lhůty [strany uvedou dohodnutou výpovědní lhůtu, která nesmí být delší než dva měsíce]. Pokud si zákazník přeje změnit pouze některé služby a odpovídající data nebo digitální aktiva, musí to uvést v oznámení o změně poskytovatele. [MOŽNOST] [Zákazník podá výpověď prostřednictvím formuláře v dodatku 3.]

Oznámení o změně poskytovatele je jiný nástroj než výpověď smlouvy. V souladu s ujednáními smlouvy se zákazník může rozhodnout pro změnu poskytovatele pouze určité podmnožiny služeb poskytovaných zdrojovým poskytovatelem. V takovém případě se povinnosti týkající se změny poskytovatele vztahují pouze na tyto služby a odpovídající data a digitální aktiva; pro ostatní stále platí dříve dohodnutá smluvní ujednání.

2.2.2.

Zákazník v oznámení o změně poskytovatele informuje, zda má v úmyslu:

a)

přejít k jinému poskytovateli služeb zpracování dat; v tomto případě by měl zákazník poskytnout potřebné údaje o cílovém poskytovateli;

b)

přejít do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií zákazníka nebo

c)

neměnit poskytovatele, ale pouze vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva.

d)

[MOŽNOST] [Zákazník podá výpověď prostřednictvím formuláře v dodatku 4.]

2.2.3.

Zákazník může v oznámení o změně poskytovatele rovněž uvést časové okno (časová okna) pro změnu poskytovatele a další IT zdroje, které zákazník v těchto časových oknech požaduje. Pokud poskytovatel není schopen tyto IT zdroje v uvedených časových oknech zajistit, měl by nejpozději do [tří pracovních dnů] od obdržení oznámení o změně poskytovatele vznést námitku s řádným odůvodněním a navrhnout zákazníkovi několik alternativních „časových oken“ při dodržení maximálního přechodného období.

Časové okno (řasová okna) pro změnu poskytovatele je (jsou) období, například víkend, během něhož má zákazník v úmyslu znepřístupnit své systémy uživatelům a neprovádět žádné aktualizace, aby byla data zmrazena a zákazník mohl provést změnu poskytovatele.

2.2.4.

Poskytovatel potvrdí zákazníkovi obdržení oznámení o změně poskytovatele [do tří pracovních dnů] stejným komunikačním prostředkem, jaký použil zákazník.

Zákazník může potřebovat provést změnu poskytovatele v určitém časovém rámci, aby se minimalizovalo narušení činnosti. Změna poskytovatele dále může vyžadovat další zdroje na straně zdrojového poskytovatele. Proto by měl zákazník v případě potřeby uvést časová okna, během nichž má v úmyslu provést změnu poskytovatele, a další zdroje (v souladu s informacemi poskytnutými zdrojovým poskytovatelem). Pokud zdrojový poskytovatel není z oprávněných důvodů schopen tyto zdroje v těchto časových oknech poskytnout (např. z důvodu plánované údržby služeb, která by vážně ovlivnila dostupnost zdrojů v této době), měl by zákazníkovi poskytnout alternativy, které by zajistily efektivní změnu poskytovatele do konce maximálního přechodného období.

2.3.   Přechodné období

2.3.1.

Pokud poskytovatel nemůže dodržet [povinné maximální] přechodné období, protože to není technicky proveditelné, poskytovatel se zavazuje:

a)

písemně, včetně použití vhodných elektronických prostředků, o tom informovat zákazníka, a to do 14 pracovních dnů od [datum oznámení o změně poskytovatele];

b)

uvést alternativní přechodné období, které nesmí být delší než sedm (7) měsíců od data oznámení zákazníka o změně poskytovatele, a

c)

technickou neproveditelnost řádně odůvodnit.

Zákazník potvrdí [do tří pracovních dnů] obdržení tohoto oznámení o prodloužení.

2.3.2.

Zákazník může přechodné období jednou prodloužit o dobu, kterou považuje za vhodnější pro své účely, nejdéle však o [uveďte počet měsíců]. V takovém případě zákazník oznámí svůj záměr poskytovateli písemně, a to i vhodnými elektronickými prostředky, do konce původního přechodného období a uvede alternativní přechodné období. Poskytovatel potvrdí [do tří pracovních dnů] obdržení tohoto oznámení o prodloužení.

[MOŽNOST] [Zákazník podá výpověď prostřednictvím formuláře v dodatku 5.]

2.4.   Povinnosti poskytovatele během procesu změny poskytovatele

2.4.1.

Poskytovatel se zavazuje poskytnout zákazníkovi a třetím stranám schváleným zákazníkem přiměřenou pomoc v procesu změny poskytovatele poté, co byl proces změny poskytovatele zahájen, a během něho tak, aby zákazník mohl provést změnu poskytovatele do konce přechodného období. Za tímto účelem musí poskytovatel zejména:

a)

jednat s náležitou péčí s cílem zachovat kontinuitu činnosti a pokračovat v poskytování funkcí nebo služeb podle smlouvy;

b)

v průběhu celého procesu změny poskytovatele zachovat vysokou úroveň bezpečnosti, zejména bezpečnosti dat během jejich předávání, a

c)

pokud jsou během změny poskytovatele zjištěny problémy, které nelze vyřešit prostřednictvím technické podpory, společně se zákazníkem analyzovat příčiny a dohodnou se na řešení.

I v případě varianty B „samoobslužné automatizované nástroje pro usnadnění změny poskytovatele“ nese poskytovatel spoluzodpovědnost za načasování změny poskytovatele, například pokud jsou nástroje příliš pomalé na to, aby zajistily úspěšnou změnu poskytovatele, nebo pokud poskytovatel reaguje s nepřiměřeným zpožděním, když zákazník zjistí problém, který vyžaduje pomoc poskytovatele.

2.5.   Povinnosti zákazníka během procesu změny poskytovatele

2.5.1.

Zákazník se zavazuje přijmout veškerá přiměřená opatření k dosažení účinné změny poskytovatele. Zákazník se zavazuje, že bude odpovědný za import dat a digitálních aktiv do svých vlastních systémů nebo do systémů cílového poskytovatele a za zavedení těchto dat a digitálních aktiv, a to i v případě, že zákazník k těmto činnostem využívá služeb třetí strany.

2.5.2.

Aniž je dotčen čl. 30 odst. 6 nařízení o datech, zavazují se zákazník a poskytovatel, případně jimi pověřené třetí strany, dodržovat práva duševního vlastnictví k veškerým materiálům poskytnutým poskytovatelem v procesu změny poskytovatele, jakož i obchodní tajemství poskytovatele. Objednatel se zavazuje, že umožní přístup k těmto materiálům a jejich používání jím pověřeným třetím osobám pouze v rozsahu nezbytném pro dokončení procesu změny poskytovatele a pouze na základě výslovného souhlasu poskytovatele. Přístup k materiálům poskytovatele souvisejícím s procesem změny poskytovatele, které jsou chráněny právy duševního vlastnictví a/nebo obchodním tajemstvím souvisejícím s procesem změny poskytovatele, a jejich používání bude ukončeno nejpozději na konci dohodnutého přechodného období, včetně alternativního přechodného období, při plném dodržení závazků týkajících se důvěrnosti a práv duševního vlastnictví udělených poskytovatelem.

2.5.3.

Zákazník se může se zdrojovým poskytovatelem dohodnout na ukazatelích úspěšné změny a na milnících změny a informuje zdrojového poskytovatele o tom, do jaké míry bylo těchto milníků v průběhu procesu změny dosaženo. V každém případě by měl zákazník informovat poskytovatele o tom, že byla změna poskytovatele úspěšně dokončena.

2.5.4.

Zákazník jedná v dobré víře s cílem provést veškeré pokyny týkající se procesu změny poskytovatele, jež poskytovatel zákazníkovi sdělil.

Kromě povinností uvedených v této smlouvě mají všechny dotčené strany, včetně cílových poskytovatelů služeb zpracování dat, zákonnou povinnost stanovenou v článku 27 nařízení o datech spolupracovat v dobré víře s cílem efektivně dokončit proces změny poskytovatele, umožnit včasný přenos dat a zachovat kontinuitu služeb zpracování dat.

Přiměřená opatření k dosažení efektivní změny poskytovatele ze strany zákazníka zahrnují zejména:

—

interní přípravu procesu změny poskytovatele (např. zastavení veškerého přístupu k datům a informování uživatele o nedostupnosti systému; v případě, že je provedením změny poskytovatele pověřena třetí strana, poskytnutí příslušných pokynů této třetí straně tak, aby dodržela dohodu mezi zákazníkem a poskytovatelem),

—

sledování procesu změny poskytovatele (např. kontrola exportovaných dat a digitálních aktiv během změny poskytovatele, aby bylo možné okamžitě zjistit případné problémy),

—

vhodná smluvní ujednání s cílovým poskytovatelem nebo zajištění vhodných zdrojů pro přechod do infrastruktury provozované zákazníkem.

2.6.   Neúspěšná změna poskytovatele

2.6.1.

Není-li proces změny poskytovatele úspěšně dokončen, musí strany spolupracovat v dobré víře s cílem zjistit příčinu a dosáhnout úspěšného dokončení, umožnit včasný přenos dat a zachovat kontinuitu služeb. Poskytovatel zejména na žádost zákazníka podporuje zákazníka při zjišťování příčin neúspěšné změny poskytovatele a v rozsahu, v jakém zjištěné příčiny souvisejí s prostředím poskytovatele nebo s procesy změny poskytovatele, poskytuje doporučení, jak lze zjištěné technické problémy vyřešit. Na podporu poskytovanou poskytovatelem a ostatní služby poskytovatele uvedené v tomto oddíle se vztahují pravidla použitelná pro poplatky za změnu poskytovatele.

2.6.2.

Zákazník může pověřit cílového poskytovatele, aby jednal jeho jménem.

2.7.   Zachování dat a výmaz dat

2.7.1.

Strany se dohodly, že zákazník svá data zachová, nebo je vymaže, a to v dohodnuté lhůtě pro zachování a zpřístupnění dat, která činí [...] dnů.

2.7.2.

Po uplynutí dohodnuté lhůty pro zachování a zpřístupnění dat a v případě, že byl proces změny poskytovatele úspěšně dokončen, se poskytovatel zavazuje vymazat veškerá exportovatelná data a digitální aktiva, která byla vytvořena zákazníkem nebo s ním přímo souvisejí, a potvrdit zákazníkovi, že tak učinil, s výjimkou exportovatelných dat, která je poskytovatel povinen uchovávat podle závazných právních předpisů EU nebo členských států EU, pokud poskytovatel zákazníkovi oznámí – umožňují-li to právní předpisy – jaká exportovatelná data bude uchovávat, po jakou dobu a z jakého důvodu.

Zachování a zpřístupnění dat začíná po skončení dohodnutého přechodného období a musí trvat nejméně 30 kalendářních dnů po skončení přechodného období, které bylo dohodnuto mezi zákazníkem a poskytovatelem. Zákazník se může rozhodnout, že svého práva na zachování a zpřístupnění dat nevyužije. V takovém případě buď sám vymaže data (a může o tom informovat poskytovatele, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 3 písm. c) nařízení o datech), nebo taková nevyzískaná data vymaže poskytovatel, jak je uvedeno v bodě 1.8 u varianty A a v bodě 2.7 u varianty B.

2.8.   Poplatky za změnu poskytovatele

Zákazník zaplatí za změnu poskytovatele tyto poplatky: […]

V případě souběžného využívání několika služeb zpracování dat (scénář se zaváděním multicloudových strategií) se poplatky za přesun dat nepovažují za poplatky za změnu poskytovatele a jako takové mohou být uloženy zákazníkovi za účelem přenesení těchto nákladů vzniklých poskytovateli, aniž by překročily skutečné náklady. Testovací nástroje pro změnu poskytovatele a přiměřená podpora zákazníka ze strany poskytovatele při testování dohodnutá v plánu by měly být považovány za součást procesu změny poskytovatele, a poplatky za tyto služby by proto v souladu s článkem 29 nařízení o datech měly být postupně zrušeny.

2.9.   Ukončení procesu změny poskytovatele

Viz bod 1 ve standardním smluvních ustanoveních pro ukončení.

2.10.   Oznámení

Strany se dohodly, že veškerá oznámení mezi nimi týkající se změny poskytovatele a odchodu zákazníka budou činěna [strany doplní zvolený způsob komunikace, včetně vhodných elektronických prostředků].

2.11.   Pořadí přednosti

V případě jakéhokoli rozporu nebo nesouladu mezi těmito ustanoveními o změně poskytovatele a odchodu zákazníka a jakýmikoli jinými použitelnými smluvními ujednáními, podmínkami nebo jinými příslušnými dohodami týkajícími se změny poskytovatele služeb zpracování dat mají tato ustanovení přednost.

Dodatek 1

Plán změny poskytovatele a odchodu zákazníka

1.   Kontaktní údaje

a)

Kontaktní osoba poskytovatele pro změnu poskytovatele a odchod zákazníka: …

b)

Kontaktní osoba zákazníka pro změnu poskytovatele a odchod zákazníka: …

2.   Zákazník musí v písemném oznámení uvést následující informace:

a)

Data, kterých se oznámení týká, podle dohodnuté identifikace v dodatku 2.

b)

Cílové umístění dat: Místní infrastruktura informačních a komunikačních technologií zákazníka nebo cílový poskytovatel, včetně příslušných technických specifikací cílového webu.

c)

Místo, kam mají být data exportována a přenesena.

3.   Povinnosti poskytovatele reagovat na písemné oznámení

Poskytovatel do .... dnů písemně odpoví zákazníkovi s uvedením následujících informací:

a)

podrobná specifikace všech kategorií dat, která lze během procesu změny poskytovatele přenést

i)

exportovatelná data:

—

veškerá data importovaná zákazníkem na začátku platnosti smlouvy o poskytování služeb včetně metadat (vstupní data)

—

A, s metadaty: ..... ve formátu ....

—

B, s metadaty: ..... ve formátu ....

—

C, s metadaty: ..... ve formátu ....

—

veškerá data přímo nebo nepřímo spoluvytvářená při používání služby zpracování dat zákazníkem:

—

D, s metadaty: ..... ve formátu ....

—

E, s metadaty: ..... ve formátu ....

—

F, s metadaty: ..... ve formátu ....

ii)

digitální aktiva:

—

L, ve formátu …

—

M, ve formátu …

b)

vyčerpávající specifikace kategorií údajů specifických pro vnitřní fungování služby zpracování údajů poskytovatele, které mají být vyňata z exportovatelných dat, pokud existuje riziko porušení obchodního tajemství poskytovatele: ...

4.   Potvrzení dat, která mají být přenesena

Zákazník uvede, která data a digitální aktiva si přeje obdržet v rámci dohodnutého (nebo alternativního) přechodného období.

5.   Pořadí, načasování a testování

Během přechodném období:

a)

dohodnuté pořadí a načasování exportu a přenosu vybraných dat a digitálních aktiv je následující: …

b)

popis metody testování navržené poskytovatelem: ....

c)

poskytovatel nebo zákazník pomocí nástrojů a procesů poskytovatele provede test exportu a přenosu části dohodnutých dat a digitálních aktiv na dohodnuté umístění, s cílem potvrdit nebo upravit pořadí a načasování;

d)

zákazník provede test importu a zavedení dohodnutých dat a digitálních aktiv ve svých vlastních systémech nebo v systémech cílového poskytovatele;

e)

pokud se vyskytnou problémy s testováním nebo výsledky testování, zdrojový poskytovatel a zákazník určí, zda tyto problémy vznikly v důsledku exportu dohodnutých dat a digitálních aktiv a procesů přenosu, za které odpovídá poskytovatel, nebo v důsledku jejich importu a procesů zavedení, za které odpovídá zákazník.

6.   Provedení procesu změny poskytovatele

a)

Poskytovatel musí exportovat a přenést elektronickými nebo fyzickými prostředky data nebo digitální aktiva do umístění určeného zákazníkem a zákazník (nebo jím pověřené třetí strany) musí importovat data nebo digitální aktiva do svých vlastních systémů nebo do systémů cílového poskytovatele a zavést tato data nebo digitální aktiva v těchto systémech.

b)

Zákazník (nebo jím pověřené třetí strany) musí otestovat funkce ve svém prostředí nebo v prostředí cílového poskytovatele do .... [strany uvedou dohodnutou lhůtu pro provedení testu] a zdokumentovat pro poskytovatele veškeré problémy, které vzniknou v důsledku i) kvality exportovaných dat nebo digitálních aktiv nebo ii) nedostatečných informací poskytnutých poskytovatelem.

c)

Poskytovatel musí reagovat bez zbytečného prodlení tak, aby zákazník mohl změnit dodavatele v rámci povinného přechodného období.

7.   Úspěšná změna dodavatele

Jakmile zákazník oznámí poskytovateli, že proces změny poskytovatele byl úspěšně dokončen, zavazuje se poskytovatel bez zbytečného prodlení oznámit zákazníkovi ukončení smlouvy. Pokud zákazník neoznámí poskytovateli, že změna poskytovatele byla, či nebyla úspěšně provedena, přičemž poskytovatel má důvod se domnívat, že zákazník změnu poskytovatele úspěšně dokončil, může poskytovatel zaslat zákazníkovi žádost o potvrzení, zda k úspěšné změně poskytovatele došlo. Pokud zákazník nepotvrdí úspěšnou změnu dodavatele do 30 kalendářních dnů od takové žádosti, má se za to, že změna poskytovatele nebyla úspěšná, a smlouva nebude ukončena.

Dodatek 2

Kontrolní seznam pro změnu poskytovatele

Požadované informace jsou buď výslovně uvedeny níže, nebo je lze nalézt na [...].

a)

Podrobná specifikace všech kategorií dat a digitálních aktiv, které lze přenést, včetně přinejmenším všech exportovatelných dat: ...

b)

Vyčerpávající specifikace kategorií dat a digitálních aktiv specifických pro interní fungování služby zpracování dat poskytovatele s rizikem porušení obchodního tajemství poskytovatele, které jsou vyňaty ze změny poskytovatele: ...

c)

Informace o postupech pro změnu poskytovatele a přenos dat pomocí nástrojů pro usnadnění změny: ...

d)

Odhad doby potřebné k exportu a přenosu dat a digitálních aktiv: ...

e)

Známá rizika ohrožující kontinuitu poskytování funkcí nebo služeb zdrojového poskytovatele: …

f)

Zdroje informačních technologií, které zajistí poskytovatel pro efektivní změnu poskytovatele: ...

Dodatek 3

Oznámení o změně poskytovatele

[Název a adresa poskytovatele pro účely komunikace]

[Datum]

Oznámení o změně poskytovatele

Název zákazníka: […]

Smlouva: (název a údaje o smlouvě, např. název smlouvy, její číslo, datum uzavření, podle požadavků smlouvy)

Služby: [všechny, na které se smlouva vztahuje] nebo [uvést výslovně služby nebo digitální aktiva, jež podléhají změně poskytovatele, pokud se má změna poskytovatele vztahovat pouze na část služeb]

[MOŽNOST] [Jménem zákazníka Vám oznamuji/oznamujeme, že zákazník zahajuje ke dni (uveďte datum zahájení) změnu poskytovatele poskytovaných služeb. Výpovědní lhůta činí (stanoví zákazník: maximálně dva měsíce, dle uvážení zákazníka může být i kratší).]

[MOŽNOST] Jménem zákazníka Vám oznamuji/oznamujeme, že zákazník zahajuje změnu poskytovatele následujících služeb, dat nebo digitálních aktiv: …

[MOŽNOST] Zákazník Vám oznamuje, že hodlá přejít k [údaje o novém poskytovateli / místní infrastruktuře zákazníka].

[MOŽNOST] [(Použije se pro automatizovanou změnu poskytovatele) Zákazník si přeje provést v následujícím časovém okně (časových oknech) změnu poskytovatele): (uveďte data a podrobnosti). Zákazník požaduje, aby v těchto časových oknech byly k dispozici následující zdroje informačních technologií (doplní zákazník).]

Kontaktní údaje osoby odpovědné za změnu poskytovatele: (údaje o zástupci zákazníka odpovědném za proces změny poskytovatele).

_________

[podpis oprávněného zástupce zákazníka]

Dodatek 4

Oznámení o odchodu

Tento formulář se použije, pokud si zákazník nepřeje změnit poskytovatele, ale pouze vymazat svá exportovatelná data nebo digitální aktiva, a to v rámci varianty A i B.

[Název a adresa poskytovatele pro účely komunikace]

[Datum]

Oznámení o odchodu

Název zákazníka: […]

Smlouva: [název a údaje o smlouvě, např. název smlouvy, její číslo, datum uzavření, podle požadavků smlouvy]

Data / digitální aktiva, která se vymazávají: [(všechna, na která se vztahuje smlouva] nebo[uvést výslovně data nebo digitální aktiva, která podléhají výmazu]

[MOŽNOST] [Jménem zákazníka vám oznamuji/oznamujeme, že zákazník zahajuje změnu spočívající výhradně ve vymazání dat / digitálních aktiv, a to ke dni (datum zahájení). Výpovědní lhůta činí (stanoví zákazník: maximálně dva měsíce, dle uvážení zákazníka může být i kratší)].

[MOŽNOST] [Kontaktní údaje osoby odpovědné za změnu poskytovatele: (údaje o zástupci zákazníka odpovědném za proces změny poskytovatele).]

_________

[podpis oprávněného zástupce zákazníka]

Dodatek 5

Oznámení o alternativním přechodném období

[Název a adresa poskytovatele pro účely komunikace]

[Datum]

Oznámení o alternativním přechodném období

Název zákazníka: […]

Smlouva: [Název a údaje o smlouvě. např. název smlouvy, její číslo, datum uzavření, jak je požadováno ve smlouvě]

Data / digitální aktiva, která se vymazávají: [všechna, na která se smlouva vztahuje] nebo [uveďte výslovně data nebo digitální aktiva, která podléhají výmazu]

[MOŽNOST] [Jménem zákazníka Vás informuji/informujeme, že si zákazník přeje prodloužit přechodné období, a to nejpozději do (datum).]

[MOŽNOST] [Kontaktní údaje osoby odpovědné za změnu poskytovatele: (údaje o zástupci zákazníka odpovědném za proces změny poskytovatele).]

_________

[podpis oprávněného zástupce zákazníka]


PŘÍLOHA VII

STANDARDNÍ SMLUVNÍ USTANOVENÍ

týkající se ukončení smlouvy

Nařízení (EU) 2023/2854 (dále jen „nařízení o datech“) umožňuje zákazníkům služeb zpracování dat (tj. služeb cloud computingu a edge computingu) změnit poskytovatele služeb poskytovateli nebo přenést svá data do vlastní místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií. Akt změny poskytovatele bude mít vliv na to, zda bude smlouva mezi stranami pokračovat, nebo bude ukončena.

Tato standardní smluvní ustanovení se týkají ukončení smlouvy mezi zákazníkem a poskytovatelem ve vztahu ke konkrétní službě v souvislosti se změnou poskytovatele. Tato standardní smluvní ustanovení zahrnují proces ukončení smlouvy o poskytování služeb. Jsou přímo propojena se standardními smluvními ustanoveními pro změnu poskytovatele a odchod zákazníka a stanoví různé možnosti ukončení smlouvy a související podmínky. Smlouva o zpracování dat obvykle končí (zcela nebo částečně) po úspěšném dokončení procesu změny poskytovatele nebo v případě, že si zákazník nepřeje přejít k jinému poskytovateli, ale požádá o výmaz všech dat a toto vymazání je úspěšné. V těchto standardních smluvních ustanoveních jsou zahrnuty některé další možnosti, které mají stranám pomoci v rámci scénářů, na něž se nařízení o datech nevztahuje.

Smlouva s poskytovatelem může zahrnovat několik služeb. Pokud jsou tato standardní smluvní ustanovení doplněna do smlouvy a zákazník poté přejde s jednou službou k cílovému poskytovateli, zatímco ostatní služby zůstávají u zdrojového poskytovatele, smlouva se ukončí pouze ve vztahu k této konkrétní službě, pokud se strany nedohodnou jinak.

Kromě ukončení souvisejícího se změnou poskytovatele, na které se vztahují tato standardní smluvní ustanovení, může být smlouva ukončena také z jakýchkoli jiných důvodů pro ukončení obsažených v hlavní smlouvě nebo stanovených platným právem. Poskytovatel se může rozhodnout ukončit smlouvu, pokud zákazník poruší své povinnosti, a předat zákazníkovi výpověď smlouvy. Zákazník může v takovém případě podat oznámení o změně poskytovatele, v důsledku čehož se smlouva prodlouží až do úspěšného dokončení procesu změny poskytovatele.

Další standardní smluvní ustanovení doporučená Komisí jsou přiložena k této smlouvě a zabývají se jinými specifickými tématy než ukončením smlouvy. Strany se vyzývají, aby zvážily použití i těchto dalších ustanovení, neboť byla vypracována tak, aby byla konzistentní a vzájemně se posilovala.

Co je zahrnuto ve standardních smluvních ustanoveních týkajících se ukončení smlouvy?

Scénáře uvedené v nařízení o datech Smlouva bude za určitých okolností ukončena, jakmile bude úspěšně dokončena změna poskytovatele (událost A), nebo pokud si zákazník nepřeje změnit poskytovatele, ale požaduje vymazat veškerá data, a pokud je toto vymazání úspěšné (událost B). Smlouva bude považována za ukončenou po úspěšném dokončení změny poskytovatele(událost A) nebo na konci maximální výpovědní lhůty (událost B). Není třeba doručovat oznámení o ukončení smlouvy ani dodržovat postup pro ukončení podle smlouvy, protože smlouva skončí automaticky. Poskytovatel je však povinen oznámit zákazníkovi, že smlouva se považuje za ukončenou (čl. 25 odst. 2 písm. c) nařízení o datech). Toto oznámení má informativní charakter, neboť smlouva je již ukončena. I když se tedy poskytovatel s oznámením zpozdí, nemůže si účtovat žádný poplatek podle ukončené smlouvy.

Zákazník by však měl informovat poskytovatele o tom, že proces změny poskytovatele byl úspěšně dokončen, protože poskytovatel si této skutečnosti nemusí být vědom. Pokud má poskytovatel důvodné podezření, že zákazník již úspěšně změnil poskytovatele (např. zákazník se nepřihlašuje ke službě nebo nemá ve službě uložena žádná data v klidu), může poskytovatel kontaktovat zákazníka a vyžádat si potvrzení o úspěšné změně poskytovatele. Pokud zákazník neodpoví, má se za to, že změna poskytovatele nebyla úspěšně dokončena a že smlouva pokračuje (tj. není ukončena) za stávajících podmínek.

Nařízení o datech nedefinuje, co je úspěšná změna poskytovatele. V zásadě je na zákazníkovi, aby rozhodl, zda byla změna poskytovatele úspěšná. Zákazník, nebo zákazník a poskytovatel se však mohou dohodnout na stanovení určitých kritérií pro posouzení, zda byla změna poskytovatele úspěšná, zejména:

a)

dokončení přenosu dat, tj. zda byla všechna exportovatelná data a v příslušných případech digitální aktiva přenesena do prostředí cílového poskytovatele a zda byla zachována jejich přesnost, integrita a úplnost; exportovatelná data a digitální aktiva by měla odpovídat původním datům a digitálním aktivům bez jakékoli ztráty nebo poškození;

b)

zavedení digitálních aktiv (pokud je to relevantní); pokud je součástí změny poskytovatele přenos digitálních aktiv, jako jsou vlastní nebo licencované aplikace zákazníka, měl by zákazník ověřit, zda jsou tato digitální aktiva nainstalována, nakonfigurována a spuštěna v prostředí cílového poskytovatele;

c)

otestování nové služby: v této fázi by si měl zákazník ověřit, zda služby nabízené cílovým poskytovatelem fungují tak, jak bylo před změnou poskytovatele naplánováno; zákazník by měl zejména provést testování výkonu, funkčnosti a provozu služby cílového poskytovatele, včetně přenesených dat nebo digitálních aktiv, aby posoudil, zda jsou splněna jeho kritéria pro ověření změny poskytovatele.

V případě smlouvy na dobu určitou může být změna poskytovatele ukončena před uplynutím platnosti smlouvy nebo po jejím uplynutí (pro druhou možnost viz událost D). Pokud je změna poskytovatele dokončena před uplynutím platnosti smlouvy, zaniká i tato smlouva. V takovém případě mohou být účtovány sankce za předčasné ukončení smlouvy (čl. 23 písm. a), čl. 25 odst. 2 písm. c) a čl. 29 odst. 4 nařízení o datech).

Co když změna poskytovatele nebude úspěšná?

Viz standardní smluvní ustanovení pro změnu poskytovatele a odchod zákazníka

Pro řešení situace, kdy změna poskytovatele není úspěšná a smlouvu nelze ukončit, mohou strany podat stížnost příslušnému orgánu podle nařízení o datech, aby rozhodl. Je však třeba si uvědomit, že strany mohou použít i jakékoli právní prostředky dostupné v rámci jejich jurisdikce (např. podání žaloby, žádost o soudní příkaz u občanskoprávního soudu atd.).

Dva další scénáře: Ustanovení bodů 1.4 a 1.5 jsou nepovinná a představují dva další scénáře, které mohou strany zvážit. Ačkoli nejsou v nařízení o datech výslovně uvedeny, v praxi se tyto situace mohou vyskytnout a jsou zahrnuty do těchto ustanovení, které mají stranám pomoci takové situace vyřešit. Jedná se o tyto scénáře:

—

Zákazník si přeje prodloužit dostupnost svých dat od zdrojového poskytovatele nebo zachovat smlouvu se zdrojovým poskytovatelem s využitím možnosti zakoupení nové služby na delší období, ať už tomu předchází změna poskytovatele služby nebo prosté ukončení služby bez změny poskytovatele. Zákazník může od zdrojového poskytovatele potřebovat pouze službu s omezenou funkčností, tj. zajistit dostupnost svých dat na toto delší období nebo mít uzavřenou smlouvu, aby bylo možné objednat novou službu (případ C).

V tomto případě, kdy budou data dostupná prostřednictvím služby s omezenou funkčností, by zdrojový poskytovatel a zákazník měli uzavřít novou smlouvu o této dodatečné službě nebo změnit stávající smlouvu (viz bod 1.4.2). Strany by se měly zejména dohodnout na novém období pro zachování a zpřístupnění údajů. V případě obecných (rámcových) smluv si zákazník může přát zachovat smluvní vztah se zdrojovým poskytovatelem, aby mohl rychle nakupovat nové služby, aniž by musel uzavírat novou smlouvu, což může být u větších organizací zdlouhavý a komplikovaný proces.

Příklad pro případ C: Zákazník úspěšně exportoval a přenesl svá data od zdrojového poskytovatele k cílovému poskytovateli, v jehož prostředí byla data úspěšně nasazena. Jiným příkladem může být, že se zákazník rozhodne ukončit službu od zdrojového poskytovatele, aniž by následně přešel k jinému poskytovateli. V obou příkladech si však zákazník nepřeje, aby byla jeho data vymazána, a raději si je nechá bezpečně zálohovat u zdrojového poskytovatele, a to i po uplynutí dohodnuté lhůty pro zachování a zpřístupnění dat. Jakákoli taková dodatečná služba umožněná zdrojovým poskytovatelem nebrání ukončení původní smlouvy a poskytování služby by bylo založeno na nové nebo změněné smlouvě.

—

Smlouva na dobu určitou pozbude platnosti předtím, než dojde k procesu změny poskytovatele nebo než je tento proces dokončen (případ D).

Příklad pro případ D: Příkladem takové situace může být situace, kdy zákazník neposkytne oznámení v dostatečném předstihu. V takovém případě nejsou data předána cílovému poskytovateli ke dni, kdy skončí platnost smlouvy se zdrojovým poskytovatelem.

Strany by si měly být vědomy toho, že během procesu změny poskytovatele může dojít k pozastavení služeb. V tomto případě se použije obecné ustanovení o pozastavení služeb obsažené ve smlouvě.

Existují výjimky pro některé služby vytvořené na zakázku. Viz vysvětlení ke standardním smluvním ustanovením pro změnu poskytovatele a odchod zákazníka.

1.   Ukončení smlouvy

1.1.   Proces ukončení smlouvy

1.1.1.

Smlouva se považuje za ukončenou mezi stranami, pokud nastane jedna z následujících událostí:

a)

v příslušných případech po úspěšném dokončení procesu změny poskytovatele. Pokud k úspěšnému dokončení procesu změny poskytovatele dojde před uplynutím sjednané doby trvání smlouvy, uplatní se poplatky za předčasné ukončení smlouvy stanovené v této smlouvě, nebo

b)

na konci maximální výpovědní lhůty v případě, že si zákazník nepřeje změnit poskytovatele, ale přeje si po ukončení služby vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva;

1.1.2.

Pokud smlouva obsahuje jakákoli ustanovení o ukončení smlouvy podléhající platným právním předpisům, například uvedená níže:

a)

strana žádá o pozastavení plateb nebo byl na stranu prohlášen konkurs;

b)

strana včas nesplnila jakoukoli povinnost vyplývající ze smlouvy, která má nebo by mohla mít za následek (podle smlouvy nebo ze zákona) ukončení smlouvy;

c)

u některé ze stran došlo ke změně vlastnictví nebo kontroly, která podle smlouvy nebo ze zákona vede nebo by mohla vést k ukončení smlouvy;

d)

smlouva je prohlášena za neplatnou z důvodu porušení nebo změny platných závazných právních předpisů, nebo

e)

jakékoli jiné situace, které podle smlouvy nebo ze zákona vedou nebo by mohly vést k ukončení smlouvy,

i v případě, že v průběhu procesu změny poskytovatele nastane jakýkoli důvod pro ukončení smlouvy, smlouva a sjednané služby a funkce nebudou ukončeny ani nezaniknou před úspěšným dokončením procesu změny poskytovatele (viz bod 1.1.1 písm. a)) nebo na konci maximální výpovědní lhůty, pokud si zákazník přeje při ukončení služby pouze vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva (viz bod 1.1.1 písm. b)), nestanoví-li závazné právní předpisy jinak. Tím nejsou dotčena žádná jiná práva nebo prostředky nápravy, které má strana k dispozici vůči druhé smluvní straně. To platí i v případě, že proces změny poskytovatele začne poté, co poskytovatel předal zákazníkovu výpověď smlouvy.

1.1.3.

Aniž jsou dotčeny jiné prostředky nápravy dostupné podle platných právních předpisů, smlouva nebude ukončena nebo nezanikne před úspěšným dokončením procesu změny poskytovatele, nebo před příslušným rozhodnutím příslušného soudu či dohodou mezi stranami.

1.2.   Ukončení smlouvy po dokončení změny poskytovatele

1.2.1.

Smlouva je ukončena až po úspěšném dokončení procesu změny poskytovatele. Jakmile zákazník oznámí poskytovateli, že proces změny poskytovatele byl úspěšně dokončen, poskytovatel bez zbytečného prodlení oznámí zákazníkovi ukončení smlouvy.

1.2.2.

Pokud zákazník neoznámí poskytovateli, že změna poskytovatele byla, či nebyla úspěšně provedena, přičemž poskytovatel má oprávněný důvod se domnívat, že zákazník změnu poskytovatele úspěšně dokončil, může poskytovatel zaslat zákazníkovi žádost o potvrzení, zda byla změna poskytovatele úspěšně dokončena. Pokud zákazník nepotvrdí úspěšnou změnu poskytovatele do 30 pracovních dnů od takové žádosti, má se za to, že změna poskytovatele nebyla úspěšná, smlouva není ukončena a pokračuje za stávajících podmínek.

1.3.   Ukončení bez změny poskytovatele

1.3.1.

Pokud si zákazník nepřeje změnit poskytovatele, ale přeje si po ukončení služby vymazat svá exportovatelná data a digitální aktiva, jak je uvedeno v bodě 1.1.1 písm. b), může k tomu dojít a bude to považováno za splněné pouze tehdy, pokud:

a)

uplynula [maximální] dohodnutá výpovědní lhůta a

b)

zákazník výslovně požádal poskytovatele o provedení výmazu dat a v reakci na to byla data úspěšně vymazána a poskytovatel tuto skutečnost potvrdil;

c)

na konci dohodnuté výpovědní lhůty poskytovatel oznámil zákazníkovi ukončení smlouvy.

Další scénáře [Nepovinná ustanovení, která je třeba zvážit]

1.4.   Prodloužené uchovávání dat

1.4.1.

Na konci přechodného období se zákazník může rozhodnout, že na konci [minimální]/dohodnuté lhůty pro zachování a zpřístupnění dat nevymaže všechna svá exportovatelná data a digitální aktiva a zajistí, aby byla k dispozici, a to i pro účely poskytování služby s omezenou funkčností po určitou prodlouženou dobu.

1.4.2.

V takovém případě se zákazník a poskytovatel buď dohodnou i) na změně stávající smlouvy tak, aby zahrnovala prodlouženo dobu pro zachování a zpřístupnění dat, nebo ii) na uzavření nové smlouvy o službě s omezenou funkčností.

1.5.   Uplynutí smlouvy na dobu určitou před změnou poskytovatele

1.5.1.

Pokud byla smlouva uzavřena na dobu určitou a i) den uplynutí platnosti nastane před dokončením procesu změny poskytovatele a ii) zákazník nepožádal o výmaz svých exportovatelných dat a digitálních aktiv, pak:

a)

přechodné období začíná dnem uplynutí platnosti smlouvy; poskytovatel poskytne přiměřenou pomoc, jak je uvedeno ve standardních smluvních ustanoveních pro změnu poskytovatele a odchod zákazníka;

b)

po úspěšném dokončení procesu změny poskytovatele se použije ustanovení bodu 1.2 a

c)

po neúspěšném dokončení procesu změny poskytovatele se použije ustanovení bodu 1.7 v rámci varianty A nebo ustanovení bodu 2.6 v rámci varianty B standardních smluvních ustanovení o změně poskytovatele a odchodu zákazníka.

1.6.   Oznámení

Strany se dohodly, že veškerá oznámení mezi nimi v souvislosti s těmito ustanoveními o ukončení smlouvy budou činěna [strany doplní zvolený způsob komunikace, včetně vhodných elektronických prostředků].

1.7.   Pořadí přednosti

V případě jakéhokoli rozporu nebo nesouladu mezi těmito ustanoveními o ukončení smlouvy a jakýmikoli jinými použitelnými smluvními ujednáními, podmínkami nebo jinými příslušnými dohodami týkajícími se ukončení smlouvy, na jejímž základě jsou poskytovány služby zpracování dat, mají tato ustanovení přednost.


PŘÍLOHA VIII

STANDARDNÍ SMLUVNÍ USTANOVENÍ

o bezpečnosti a zachování kontinuity činnosti

V 94. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2023/2854 (dále jen „nařízení o datech“) se uvádí, že během celého procesu změny poskytovatele by měla být zachována vysoká úroveň bezpečnosti a že poskytovatel by měl jednat s náležitou péčí s cílem zachovat kontinuitu činnosti a zajistit poskytování funkcí nebo služeb podle smlouvy, jakož i poskytovat jasné informace o známých rizicích pro kontinuitu.

Nařízení o datech ukládá poskytovateli povinnost zajistit vysokou úroveň bezpečnosti a zachování kontinuity činnosti v souvislosti s procesem změny poskytovatele. Jedná se zejména o bezpečnost dat během jejich předávání a soustavnou bezpečnost dat během doby zachování a zpřístupnění (čl. 25 odst. 2 písm. a) bod iv) nařízení o datech). Zatímco témata bezpečnosti a zachování kontinuity činnosti jsou obecně obsažena ve smlouvě o zpracování dat a dalších smluvních dokumentech, tato standardní smluvní ustanovení se zaměřují na bezpečnost a zachování kontinuitu činnosti v souvislosti s procesem změny poskytovatele a odchodu zákazníka v souladu s právy a povinností zavedenými nařízením o datech.

Tato standardní smluvní ustanovení kombinují ustanovení o specifických otázkách bezpečnosti a zachování kontinuity činnosti během celého procesu změny poskytovatele, a to z důvodu podobného kontextu a ducha bezpečnosti i zachování kontinuity činností. Ačkoli jsou ve smlouvě o službách obsažena ustanovení o bezpečnosti a zachování kontinuity činnosti, existují některá specifika související s procesem změny poskytovatele, které je třeba zohlednit.

Proces změny poskytovatele může vyvolat zvláštní bezpečnostní rizika, která se mohou projevit v různých fázích procesu změny poskytovatele s ohledem na jeho různé aspekty, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost, jako jsou:

i.

zpracování dat;

ii.

správa identit a kontrola přístupu;

iii.

přenos dat;

iv.

zachování a zpřístupnění dat;

v.

průběžná důvěrnost, integrita a dostupnost dat a

vi.

další rizika spojená s přípravou a realizací efektivního procesu změny poskytovatele.

Stejně tak si zvláštní pozornost zasluhují konkrétní rizika pro zachování kontinuity činnosti v souvislosti s procesem změny poskytovatele. Tato rizika se mohou týkat:

i.

zachování kontinuity činnosti s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti služeb;

ii.

pokračování v poskytování služeb podle smlouvy;

iii.

poskytování jasných informací o známých rizicích pro kontinuitu poskytování služeb.

V tomto ohledu ukládá čl. 25 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení o datech poskytovateli povinnost jednat s náležitou péčí s cílem zachovat kontinuitu činnosti a zajistit poskytování funkcí nebo služeb podle smlouvy. Poskytovatel je rovněž povinen poskytnout jasné informace o známých rizicích pro kontinuitu poskytování funkcí nebo služeb ze strany zdrojového poskytovatele služeb zpracování dat (čl. 25 odst. 2 písm. a) bod iii) nařízení o datech).

Bezpečnost a zachování kontinuity činnosti založené na posouzení rizik Pokud standardní smluvní ustanovení stanoví smluvní ujednání, přístup k bezpečnosti založený na posouzení rizik a všech typech hrozeb znamená dynamický a kontextuální přístup k příslušným službám a modelům nasazení a souvisejícímu použití, potřebám a rizikům. Je na zákazníkovi a poskytovateli, aby společně určili, schválili, zavedli a sledovali související opatření a kontroly s cílem zajistit lepší celkovou odolnost a integritu služeb.

Například bude nutné věnovat zvláštní pozornost průběžnému zajištění odpovídajících a odpovědných úrovní:

i.

integrity dat;

ii.

odolnosti vůči všem známým zranitelnostem při zpřístupňování dat pro jejich zachování a zpřístupnění;

iii.

šifrovacích podpisů;

iv.

speciálního vícefaktorového řízení přístupu;

v.

ověřování totožnosti, včetně autorizace;

vi.

bezpečnosti webových stránek, portálů, platforem a souvisejících rozhraní pro programování aplikací (API);

vii.

bezpečnosti na straně poskytovatele;

viii.

zajištění a ověření bezpečnosti na straně zákazníka, včetně příslušného cílového poskytovatele (cílových poskytovatelů);

ix.

síťové aktivity;

x.

ochrany proti útokům hrubou silou;

xi.

zabezpečení transportní vrstvy (Transport Layer Security, TLS) a další bezpečnosti dat při přenosu;

xii.

ochrany proti útokům distribuovaným odmítnutím služby (Distributed Denial-of Service, DDoS) a

xiii.

silných zásad a postupů pro mazání dat.

Poskytovatel by měl mít možnost prokázat ve prospěch zákazníka, že technická, provozní a organizační opatření týkající se bezpečnosti a ochrany dat jsou zajišťována nepřetržitě a vhodným způsobem.

Tato myšlenka je podobná struktuře a přístupu v i) článku 25 a 32 nařízení GDPR[nařízení (EU) 2016/679]; ii) směrnici NIS 2 [EUR-Lex)], iii) systému certifikace kybernetické bezpečnosti podle aktu o kybernetické bezpečnosti (EU) 2019/881.

Příklady toho, co by měl poskytovatel prokázat, zahrnují:

i.

interní bezpečnost, monitorování zajištění a zásady pro řešení bezpečnostních incidentů či jiných událostí;

ii.

soulad s určitými otevřenými, neproprietárními normami běžně používanými v příslušném odvětví;

iii.

certifikaci nebo jiné formy zajištění či jiný soulad s příslušnými použitelnými vnitrostátními právními předpisy nebo s relevantními evropskými certifikačními schématy kybernetické bezpečnosti vyvinutými podle nařízení (EU) 2019/881 (akt o kybernetické bezpečnosti), nebo

iv.

regulační technické standardy, pokud jsou v příslušném odvětví (příslušných odvětvích) použitelné.

Regulace založené na posouzení rizik: Na mnohé poskytovatele působící v EU i na některé zákazníky se mohou vztahovat určité regulace založené na posouzení rizik. To obecně vede ke zvýšené úrovni bezpečnostních povinností a odpovědnosti, přičemž porušení a jiné incidenty mají závažnější právní, reputační a jiné důsledky. Proto se před uzavřením smlouvy o poskytování služeb a během jejího plnění důrazně doporučuje zohlednit tyto regulace založené na posouzení rizik.

Příklady předpisů založených na posouzení rizik, které lze uplatnit, jsou: směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS 2), směrnice o odolnosti kritických subjektů (CER), nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA), akt o kybernetické odolnosti (CRA), akt o kybernetické bezpečnosti a obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), jakož i případná pravidla podle vnitrostátních právních předpisů.

V těchto standardních smluvních ustanoveních se pojem „incident“ používá v souvislosti s bezpečností i v souvislosti se zachováním kontinuity činnosti (viz oddíl „Definice“).

Ustanovení bodu 1.4 zahrnuje například také oznámení podle článku 33 nařízení GDPR a článku 23 směrnice NIS 2.

Další standardní smluvní ustanovení doporučená Komisí jsou přiložena k této smlouvě a zabývají se jinými specifickými tématy než bezpečností a zachováním kontinuity činnosti. Strany se vyzývají, aby zvážily i použití těchto dalších ustanovení, neboť byla vypracována tak, aby byla soudržná a vzájemně se posilovala.

1.   Bezpečnost a zachování kontinuity činnosti

1.1.   Obecně

1.1.1.

Poskytovatel se zavazuje uplatnit nejvhodnější technická a organizační opatření s cílem zajistit, aby úroveň bezpečnosti a odolnosti byla přiměřená rizikům, která služby a jejich zamýšlené a rozumně předvídatelné použití představují vzhledem k procesu změny poskytovatele.

1.1.2.

Poskytovatel se dále zavazuje zabránit narušení služeb a zachovat kontinuitu služeb během procesu změny poskytovatele. To zahrnuje zavedení a udržování odpovídajícího řízení kontinuity činnosti, které obsahuje plánování pro mimořádné situace a opatření pro obnovu po havárii, vycházející z uznávaných osvědčených postupů a tržních standardů. Poskytovatel musí tato opatření průběžně aktualizovat a pravidelně je přezkoumávat a testovat.

1.2.   Bezpečnost

1.2.1.

V návaznosti na ustanovení bodu 1.1.1 musí poskytovatel zavést vhodná technická a organizační opatření s cílem zajistit, aby byla během procesu změny poskytovatele zachována vysoká úroveň bezpečnosti. To se týká zejména bezpečnosti dat během jejich přenosu a soustavné bezpečnosti dat během doby zachování a zpřístupnění dat.

1.2.2.

Poskytovatel musí zavést vhodná technická a organizační opatření, aby byla během procesu změny poskytovatele zachována určitá úroveň bezpečnosti přiměřená míře rizik. To zahrnuje: příslušná rizika související s bezpečností zpracování dat, správou identit a kontrolou přístupu, přenositelností dat, zachováním a zpřístupněním dat, průběžnou důvěrností, integritou a dostupností dat, jakož i veškerá další rizika související s efektivní změnou poskytovatele.

1.2.3.

Opatření uvedená v bodech 1.1.1 a 1.2.1 musí zajistit bez omezení alespoň:

a)

průběžnou důvěrnost, integritu a dostupnost dat a odolnost služeb, exportovatelných dat a digitálních aktiv;

b)

obnovení dostupnosti a integrity dat a přístupu k nim v přiměřené lhůtě v případě incidentu a

c)

nepřetržité sledování a pravidelné testování, posuzování a hodnocení účinnosti technických a organizačních opatření k zajištění bezpečnosti služeb, exportovatelných dat a digitálních aktiv.

1.3.   Zachování kontinuity činnosti

1.3.1.

V návaznosti na bod 1.1.2 musí poskytovatel zejména:

a)

jednat s náležitou péčí s cílem zachovat kontinuitu činnosti a pokračovat v poskytování služeb podle smlouvy a

b)

poskytovat jasné informace o známých rizicích pro kontinuitu poskytování služeb.

1.4.   Oznámení

1.4.1.

Strany se dohodly, že veškerá oznámení mezi nimi týkající se těchto ustanovení o bezpečnosti a kontinuitě činnosti se budou provádět [strany vyplní zvolený způsob komunikace, včetně vhodných elektronických prostředků].

1.4.2.

Poskytovatel je povinen informovat zákazníka o veškerých incidentech. Poskytovatel musí informovat bez zbytečného prodlení, avšak nejpozději do 72 (sedmdesáti dvou) hodin od okamžiku, kdy se o incidentu dozvěděl, pokud regulační povinnosti nevyžadují varování nebo podobné oznámení v kratší lhůtě.

1.4.3.

Oznámení poskytovatele musí obsahovat informace potřebné k tomu, aby objednatel mohl posoudit důsledky incidentu. Poskytovatel je povinen neprodleně, účinně, přiměřeně a bez dalších nákladů pomáhat zákazníkovi (včetně třetích stran pověřených zákazníkem) a spolupracovat s ním v souvislosti s jakýmikoli vyšetřovacími úkony, které je zákazník oprávněn podniknout v souladu s platným právem EU a vnitrostátním právem.

1.4.4.

Pokud je poskytovatel postižen nebo by mohl být postižen incidentem, musí přijmout nejvhodnější opatření nezbytná k minimalizaci dopadu incidentu a zabránění jeho opakování. Tím nejsou dotčena jiná práva, která může mít zákazník podle smlouvy nebo podle platného práva EU nebo vnitrostátního práva.

1.5.   Různé

1.5.1.

Na žádost zákazníka je poskytovatel povinen bez zbytečného odkladu poskytnout zákazníkovi přehled klíčových prvků svých bezpečnostních opatření a souvisejícího řízení bezpečnosti, jakož i řízení kontinuity činnosti a souvisejícího řízení mimořádných událostí a jakýchkoli podstatných změn výše uvedených prvků.

1.5.2.

Na žádost zákazníka poskytovatel musí bez zbytečného odkladu poskytnout zákazníkovi další údaje doplňující výše uvedený přehled, jako jsou výsledky testů a doklady o zajištění. V takovém případě může poskytovatel před sdělením těchto údajů požadovat, aby zákazník podepsal dohodu o mlčenlivosti. Tato dohoda o mlčenlivosti však musí obsahovat obvyklé výjimky a nesmí mít žádný vliv na ostatní ustanovení tohoto odstavce, smlouvy nebo použitelného práva EU či vnitrostátního práva. Poskytovatel má právo požadovat, aby údaje byly sdíleny pouze v nezbytně nutném rozsahu, a to i s jeho určeným poskytovatelem (určenými poskytovateli) nebo jinými relevantními poskytovateli zákazníka, které jsou třetími stranami.

Mezi tyto obvyklé výjimky patří veškeré informace (nebo jejich relevantní části), i) které jsou již veřejně dostupné, ii) které je zákazník povinen zveřejnit, pokud mu to ukládá a) platné právo nebo b) jakýkoli státní nebo jiný regulační orgán (včetně mimo jiné soudního příkazu, nařízení GDPR nebo směrnice NIS 2).

1.6.   Pořadí přednosti

Aniž jsou dotčena standardní smluvní ustanovení podle nařízení GDPR, v případě jakéhokoli rozporu nebo nesouladu mezi těmito ustanoveními o bezpečnosti a zachování kontinuity činnosti a jakýmikoli jinými použitelnými smluvními ujednáními, podmínkami nebo jinými příslušnými dohodami, které se týkají bezpečnosti a zachování kontinuity činnosti, mají tato ustanovení přednost.


PŘÍLOHA IX

STANDARDNÍ SMLUVNÍ USTANOVENÍ

o nerozptýlenosti informací

Dohody o zpracování dat často obsahují různé doplňkové dokumenty, které odkazují na další materiály a informace, jež mohou být široce rozptýleny v různých úložištích. To potenciálním zákazníkům ztěžuje nalezení všech informací, které potřebují k posouzení smluvních a právních závazků „stran“ a jejich důsledků.

V souvislosti s procesem změny poskytovatele je velmi důležitá transparentnost. Potenciální zákazník potřebuje snadný přístup k relevantním aktualizovaným informacím, dokumentům, materiálům a kontaktním údajům, a to i před uzavřením smlouvy s poskytovatelem. Standardní smluvní ustanovení o nerozptýlenosti informací zajišťují informační a komunikační symetrii.

Tato standardní smluvní ustanovení napomáhají snadnému a praktickému přístupu zákazníka i poskytovatele k relevantním aktualizovaným informacím, dokumentům, materiálům a kontaktním údajům. Jejich cílem je vytvořit transparentní prostředí mezi stranami, zajistit, aby neexistovaly žádné smluvní překážky pro změnu poskytovatele, a umožnit zákazníkovi najít všechny relevantní a aktualizované informace o jeho právech a povinnostech ve smlouvě. To přispěje ke spravedlivému a vyváženému právnímu vztahu mezi zákazníkem a poskytovatelem a obecně ke smluvní korektnosti, jak ji prosazuje nařízení (EU) 2023/2854 (dále jen „nařízení o datech“).

Další standardní smluvní ustanovení doporučená Komisí jsou přiložena k této smlouvě a zabývají se jinými specifickými tématy než rozptýleností informací. Strany se vyzývají, aby zvážily použití i těchto dalších ustanovení, neboť byla vypracována tak, aby byla konzistentní a vzájemně se posilovala.

1.   Nerozptýlenost informací

1.1.   Úvodní podmínky a ujednání

1.1.1.

Poskytovatel zajistí, aby všechna smluvní ujednání byla pro zákazníka snadno, pohotově a nepřetržitě dostupná a přístupná a) na jednom vyhrazeném bezpečném online umístění a b) ve srozumitelném, lidsky i strojově čitelném formátu. Poskytovatel dále zajistí, aby smluvní ujednání byla pro zákazníka pro stažení nebo za jiným účelem exportovatelná v úplné a strukturované podobě.

1.1.2.

Smluvní ujednání musí obsahovat alespoň:

a)

název a adresu: úplný oficiální název poskytovatele jako právního subjektu, včetně mimo jiné jeho oficiální právní formy, vnitrostátního registračního čísla, úplné oficiální adresy a registračního čísla pro DPH;

b)

aktuální smlouvu: aktuální znění smlouvy opatřené časovým razítkem (a pokud jsou k dispozici, kopie smlouvy určené k podpisu), včetně všech ujednání, přijatých nabídek, podmínek, zásad, informací, dokumentace, harmonogramů, příloh a dodatků, které platí mezi poskytovatelem a zákazníkem;

c)

historický záznam: historický záznam o smlouvách opatřených časovým razítkem, pokud možno ve spojení se všemi doplňujícími podmínkami, včetně veškerých zásad, informací, dokumentace, harmonogramů, příloh, dodatků nebo jiných materiálů, které platily mezi poskytovatelem a zákazníkem,

i)

včetně dokladů o přípustných jednostranných změnách a příslušných dat účinnosti přípustných jednostranných změn, jak je stanoveno ve standardním smluvních ustanoveních o nezměnění.

Informace o přípustných jednostranných změnách a příslušných datech jejich účinnosti naleznete ve standardních smluvních ustanoveních o nezměnitelnosti.

d)

ekosystém zpracování a poskytování dat: aktuální historické záznamy a podrobný seznam subdodavatelů, zpracovatelů dat a/nebo jiných relevantních subjektů ekosystému dodavatelského řetězce poskytovatele, včetně názvů a adres podle bodu 1.1.2 písm. a) výše;

e)

kontaktní údaje: aktuální kontaktní údaje poskytovatele, včetně údajů o funkcích hlavního klíčového kontaktu, hlavního technického kontaktu a hlavního smluvního a administrativního kontaktu, včetně příslušných názvů funkcí, telefonních čísel a e-mailových adres dohodnutých stranami;

f)

zprávy o provozní výkonnosti: pokud je to technicky proveditelné, aktuální i historický přehled zpráv o provozní výkonnosti poskytovatele týkajících se poskytované služby a dalších povinností podle smlouvy, a

g)

oznámení: veškerá právní a jiná příslušná oznámení, opatřená časovým razítkem, mezi stranami nebo adresovaná straně týkají se smluvních ujednání podle bodu 1.1.2 písm. a) a b).

V některých situacích ukládá nařízení o datech poskytovateli povinnost poskytnout zákazníkovi požadované informace. Tyto povinnosti jsou zohledněny v příslušných standardních smluvních ustanoveních. Například informace o dostupných postupech pro změnu poskytovatele a přenos dat (článek 26 nařízení o datech) jsou obsaženy ve standardním smluvním ustanovení o změně poskytovatele a odchodu zákazníka; povinnost poskytovat jasné informace o známých rizicích pro další poskytování funkcí/služeb je odražena ve standardním smluvním ustanovení o bezpečnosti a zachování kontinuity činnosti a ve standardním smluvním ustanovení o změně poskytovatele a odchodu zákazníka.

1.2.   Pořadí přednosti

V případě jakéhokoli rozporu nebo nesouladu mezi těmito ustanoveními o nerozptýlenosti použitelné smluvní dokumentace a jakýmikoli jinými použitelnými smluvními ujednáními, podmínkami nebo jinými příslušnými dohodami, které se týkají předmětu těchto ustanovení, mají tato ustanovení přednost.


PŘÍLOHA X

STANDARDNÍ SMLUVNÍ USTANOVENÍ

o odpovědnosti

Ačkoli je ustanovení o odpovědnosti obvykle obsaženo v obecné smlouvě mezi zákazníkem a poskytovatelem, tato standardní smluvní ustanovení o odpovědnosti odrážejí ducha nařízení (EU) 2023/2854 (dále jen „nařízení o datech“), pokud jde o význam spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních práv a povinností, a jako taková mohou být užitečným doplňkem standardních ustanovení smlouvy týkajících se odpovědnosti.

Zahrnutí takového ustanovení do smlouvy se proto doporučuje, neboť je nezbytné pro vyváženost smluvního vztahu mezi stranami a motivuje k dodržování práv a povinností, na nichž se strany dohodly. Zejména malým a středně velkým společnostem a jiným organizacím mohou být tato standardní smluvní ustanovení užitečná při sjednávání ustanovení o odpovědnosti ve svých smlouvách. Zákazník a poskytovatel si mohou ve smlouvě dohodnout další práva a povinnosti. Použití tohoto ustanovení nezbavuje strany povinnosti zajistit soulad s platnými závaznými ustanoveními práva EU nebo vnitrostátního práva a odpovídajícím způsobem je upravit.

Před uzavřením smlouvy si zákazník může na pojistném trhu ověřit, jaký pojistný produkt nejlépe vyhovuje jeho potřebám. Doporučuje se požádat o radu odborníka specializujícího se na pojištění.

Další standardní smluvní ustanovení doporučená Komisí jsou přiložena k této smlouvě a zabývají se jinými specifickými tématy než odpovědnosti. Strany se vyzývají, aby zvážily i použití těchto dalších ustanovení, neboť byla vypracována tak, aby byla soudržná a vzájemně se posilovala.

Neomezená odpovědnost

Každá smluvní strana by měla zpravidla nést neomezenou odpovědnost v případech úmyslu, úmyslného pochybení nebo hrubé nedbalosti, včetně porušení povinností strany týkajících se důvěrnosti dat druhé strany nebo povinností nepoužívat data k jiným účelům, než na jakých se strany výslovně dohodly.

Standardní smluvní ustanovení doporučují oddělit případy, kdy je porušení úmyslné a kdy je způsobeno úmyslným pochybením, a jasně stanovit, že se vztahuje na všechna úmyslná jednání bez ohledu na právo, kterým se smlouva řídí. V některých právních řádech může být úmyslné pochybení synonymem úmyslu. V takových případech se strany mohou rozhodnout, že nebudou rozlišovat mezi úmyslným pochybením a úmyslem.

Vyloučení neomezené odpovědnosti

Služby zpracování dat poskytované jako neprodukční verze pro účely testování a hodnocení, a to po omezenou dobu (čl. 31 odst. 2 nařízení o datech), nejsou obvykle určeny ke zpracování citlivých dat (například obchodního tajemství, osobních údajů nebo údajů o skutečné výrobě). Takové neprodukční verze také zpravidla nejsou dostatečně vyspělé pro takové zpracování a postrádají možnosti, ovládací prvky a konfiguraci, které by se daly rozumně očekávat u produkční verze. Zákazník je důrazně odrazován od zpracování skutečných výrobních dat v takových neprodukčních verzích. Tato standardní smluvní ustanovení navrhují, že pokud se zákazník rozhodne tak učinit, činí tak na vlastní nebezpečí a že poskytovatel nenese odpovědnost, dojde-li v takových případech k porušení důvěrnosti dat. V této situaci je možné uplatnit specifická ujednání o odpovědnosti, na kterých se strany dohodnou.

Podobně nařízení o datech předpokládá situace, kdy se určité povinnosti nevztahují na služby, u nichž byla většina hlavních prvků vytvořena na zakázku, u nichž byly všechny součásti vyvinuty pro jednotlivého zákazníka nebo u služeb poskytovaných v neprodukčním prostředí. Vzhledem k tomu by musela být výslovně dohodnuta i odpovědnost v těchto případech.

Omezená odpovědnost

Současnou obchodní praxí je, že se strany v některých případech dohodnou na omezení své odpovědnosti (zejména odpovědnosti poskytovatele). Tato standardní smluvní ustanovení navrhují tři hlavní varianty omezení odpovědnosti:

—

Varianta A: Odpovědnost je omezena na částku stanovenou stranami na základě posouzení rizik. V rámci této možnosti obě strany provedou posouzení rizik a poskytnou svá zjištění druhé straně v předsmluvní fázi. Druhá strana může obdržené posouzení rizik odmítnout. Je-li obdržené posouzení rizik odmítnuto, mohou strany použít jednu z ostatních možností pro omezení odpovědnosti.

Může dojít ke změnám v objemu služeb poskytovaných poskytovatelem, jakož i ke změně jejich rozsahu (přidání nových služeb nebo odebrání některých služeb). To může vyžadovat změny v posouzení rizik a strany by měly upravit limit odpovědnosti tak, aby odrážel skutečnou rizikovou situaci. Strany se vyzývají, aby si prohlédly příklad šablony pro posouzení rizik uvedený v rámci možnosti A, a aby si tak byly vědomy rizik spojených se službami zpracování dat pro jejich konkrétní podnik.

—

Varianta B: Odpovědnost je omezena na přímé škody. Následné škody, jako je ušlý zisk nebo zmařené úspory, jsou vyloučeny. Tuto možnost lze také kombinovat s možnostmi A a C (tj. omezit odpovědnost na přímé škody, maximálně však do výše stanovené stranami, a to buď na základě posouzení rizik, nebo na jiném základě).

—

Možnost C: Odpovědnost stran je omezena na předem dohodnutou maximální částku, kterou lze vypočítat například na základě i) ekvivalentu jednoho či více ročních poplatků (uhrazených i splatných), které zákazník hradí poskytovateli; ii) pojistného krytí sjednaného poskytovatelem ve vztahu k poskytovaným službám; iii) maximální částky kryté poskytovatelovým obecným pojištěním profesní odpovědnosti nebo (iv) kombinace různých vzorců, např. vzorce odvozeného od peněžní hodnoty služeb vynásobené částkou odpovídající celkovým ročním poplatkům (již uhrazeným nebo dosud nesplatným podle smlouvy) za služby.

Odškodnění: Tato standardní smluvní ustanovení neobsahují ustanovení o odškodnění. Strany se vyzývají, aby zvážily, zda a případně v jakém rozsahu může být některá ze stran povinna odškodnit a zprostit odpovědnosti druhou stranu vůči jakýmkoli nárokům třetích stran, které vznikly v důsledku závažného porušení povinností podle smlouvy jednáním či opomenutím odpovědné strany, jejích zaměstnanců, zástupců nebo subdodavatelů nebo v souvislosti s takovým závažným porušením. V případě zákazníků se odškodnění může vztahovat například na porušení povinností poskytovatele zachovávat důvěrnost dat neuplatněním nebo porušením práv duševního vlastnictví třetích stran. V případě poskytovatelů se odškodnění může týkat porušení práv duševního vlastnictví třetí strany ze strany zákazníka nebo nároků třetích stran vůči poskytovateli v souvislosti s hostováním nezákonného obsahu zákazníkem.

1.   Odpovědnost

1.1.   Neomezená odpovědnost

1.1.1.

V případě porušení povinností podle této smlouvy, k němuž došlo úmyslně nebo v důsledku úmyslného pochybení či hrubé nedbalosti, je strana, která porušila povinnosti, odpovědná za veškerou škodu, s výhradou ustanovení bodu 1.2 níže. [MOŽNOST] [S výjimkou případů uvedených v bodě 1.2 odpovídá poskytovatel bez omezení za veškeré škody způsobené zákazníkovi porušením důvěrnosti dat zákazníka zpracovávaných podle této smlouvy.]

1.1.2.

V případě porušení povinnosti nepoužívat data strany k jiným účelům, než na kterých se strany výslovně dohodly, odpovídá strana, která povinnost porušila, za veškeré škody bez omezení.

Záměrem možnosti uvedené v bodě 1.1.1 je zaručit důvěrnost všech dat zákazníka v souladu s právy a povinnostmi týkajícími se důvěrnosti a v rozsahu dohodnutém ve smlouvě. Podle použitelného práva (např. nařízení GDPR, směrnice NIS 2 atd.) může mít příjemce důvěrných informací určité povinnosti zpřístupnit určité informace určitým osobám / organizacím pro účely dohodnuté a výslovně popsané ve smlouvě.

1.2.   Výjimky z neomezené odpovědnosti

1.2.1.

Pokud se strany dohodnou na neomezené odpovědnosti podle bodu 1.1.1, nevztahuje se neomezená odpovědnost poskytovatele na data zákazníka v neprodukční verzi služeb zpracování dat poskytovaných poskytovatelem.

Viz čl. 31 odst. 2 nařízení o datech a vysvětlivku „Vyloučení neomezené odpovědnosti“ těchto standardních smluvních ustanovení.

1.2.2.

Poskytovatel neodpovídá za:

a)

povinnosti, které se nevztahují na služby zpracování dat podle i) čl. 23 písm. d) nařízení o datech (dosažení funkční rovnocennosti); ii) článku 29 (postupné rušení poplatků za změnu poskytovatele) nebo iii) čl. 30 odst. 1 a 3 nařízení o datech zákona o ochraně osobních údajů (technické aspekty změny poskytovatele), pokud je většina hlavních prvků služeb zpracování dat poskytovatele vytvořena na míru specifickým potřebám zákazníka nebo pokud byly všechny součásti vyvinuty pro účely zákazníka a pokud tyto služby zpracování dat nejsou nabízeny v širokém komerčním měřítku prostřednictvím katalogu služeb zpracování dat. Výjimka platí v případě, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o poskytování služeb zpracování dat informoval zákazníka o tom, že výše uvedená ustanovení nařízení o datech se na uvedené služby nevztahují;

b)

porušení povinností souvisejících s přechodem mezi službami zpracování dat na služby zpracování dat poskytované jako neprodukční verze pro účely testování a hodnocení, a to po omezenou dobu.

1.3.   Omezená odpovědnost

Varianta A: Částka stanovená na základě posouzení rizik

1.3.1.

Strany se dohodly, že v případě nedbalostního porušení povinností podle této smlouvy omezí svou odpovědnost na částku [...] za jednu událost, včetně případů, kdy se řada souvisejících událostí považuje za jednu událost. Částku stanoví poškozená strana v dobré víře na základě posouzení rizik nebo jiných odhadů, na kterých se strany dohodly v příloze 1 (šablona pro posouzení rizik). Posouzení rizik se provede a poskytne druhé straně [.... dnů] před uzavřením smlouvy. Pokud druhá strana posouzení rizik neodmítne, je smlouva uzavřena na tomto základě.

Strany se mohou kdykoli dohodnout na přehodnocení rizik s cílem zohlednit změny rizikové situace v souvislosti se službami. K tomu mohou použít vzor uvedený v příkladu [Šablona pro posouzení rizik]. Pokud z přehodnocení vyplyne zvýšení nebo snížení rizika pro stranu, může tato strana požádat o sjednání limitu odpovědnosti za služby, která by odrážela změnu rizika s nimi spojeného, nebo o další podmínky, které by měly být splněny, což může zahrnovat stanovení ceny nebo změny sjednané smlouvy o úrovni služeb. Strany by se mohly dohodnout, že pokud nebude dosaženo dohody do [tří měsíců od žádosti strany], zůstane původně dohodnutý limit odpovědnosti beze změny.

Varianta B: Přímé škody

1.3.2.

Strany se dohodly, že v případě nedbalostního porušení povinností podle této smlouvy omezí svou odpovědnost na způsobenou přímou škodu.

1.3.3.

Mezi přímé škody rovněž patří: i) náklady vynaložené na určení příčiny a rozsahu škody; ii) náklady, které poškozená strana vynaložila s cílem zabránit přímým škodám nebo je omezit, pokud tyto náklady skutečně vedly k jejich zabránění nebo omezení; iii) škoda z důvodu poškození, nedostupnosti nebo ztráty dat a iv) náklady vynaložené jednou stranou s cílem zajistit, aby služby splňovaly úroveň použití dohodnutou ve smlouvě, pokud druhá strana toto porušení nenapravila v dohodnuté lhůtě.

1.3.4.

Pokud se řada souvisejících událostí uplatní jako jedna událost, je souhrnná odpovědnost jedné strany vůči druhé straně za takové přímé škody, jak je stanoveno v předchozí větě, omezena na částku [...].

Varianta C: Maximální částka

1.3.5.

Strany se dohodly, že v případě nedbalostního porušení povinností podle této smlouvy, včetně případů, kdy se řada souvisejících událostí uplatní jako jedna událost, omezí svou odpovědnost na maximální částku [...].

1.4.   Oznámení

Strany se dohodly, že veškerá oznámení mezi nimi týkající se těchto ustanovení o odpovědnosti budou činěna (strany doplní zvolený způsob komunikace, včetně vhodných elektronických prostředků).

1.5.   Pořadí přednosti

V případě jakéhokoli rozporu nebo nesouladu mezi těmito ustanoveními o odpovědnosti a jakýmikoli jinými použitelnými smluvními ujednáními, podmínkami nebo jinými příslušnými dohodami týkajícími se odpovědnosti v oblasti působnosti těchto ustanovení mají tato ustanovení přednost.

Dodatek 1

Šablona pro posouzení rizik

Za účelem určení rizik spojených se službou provede strana posouzení, které zohledňuje konkrétní rizika nedbalostního nesplnění povinností druhou stranou podle smlouvy.

Toto posouzení rizik musí být provedeno v dobré víře. Mělo by reálně odrážet potenciální škody. Pokud jsou odhadované částky příliš nízké, je odpovědnost za vyšší škody vyloučena. Pokud jsou odhadované částky příliš vysoké, může druhá strana odmítnout převzít odpovědnost nebo požadovat vyšší náklady.

V případě potřeby mohou být zahrnuta další rizika.


Popis rizika

 

Odhad škody

Přerušení činnosti

Ztráta obratu způsobená porušením smlouvy. Může být zvažován případný výpadek služby a dopady na podnikání nebo operace strany.

EUR

 

Obnova dat

Předpokládané náklady na obnovu ztracených, nedostupných nebo poškozených dat. Strany mohou být požádány, aby zavedly opatření ke zmírnění svých rizik, např. tím, že budou mít zálohovaná data u jiného poskytovatele nebo na místní infrastruktuře.

EUR

 

Pokuty uložené orgány veřejné moci

Pokuty uložené podnikům orgány veřejné moci jsou například pokuty za porušení právních předpisů na ochranu osobních nebo regulatorních požadavků vyplývajících z provozování služby poskytovatelem.

EUR

 

Ztráta obchodního tajemství

Prozrazení obchodního tajemství může vést ke ztrátě obchodních příležitostí. Takovou škodu lze vymáhat ze zákona.

EUR

 

Porušení ochrany osobních údajů a nápravná opatření

Porušení ochrany osobních údajů může vést k několika druhům přímých nákladů souvisejících s právními poplatky, náklady na soudní řízení a také s nápravnými opatřeními zaměřenými na odstranění problémů s kvalitou dat vzniklých v důsledku porušení.

EUR

 

Ztráta dobré pověsti

Strany mohou zvážit dopad na pověst společnosti a jaká opatření budou nezbytná (např. reklama či komunikační kampaně k vyrovnání reputačního dopadu). Tyto náklady mohou být v soudním řízení obtížně vymahatelné v plném rozsahu.

EUR

 

Odpovědnost vůči třetím stranám

Odpovědnost vůči třetím stranám zahrnuje potenciální odpovědnost například vůči dodavatelům, zákazníkům, subdodavatelům a třetím stranám.

EUR

 

Celkové riziko potenciálních škod (součet)

EUR

 

Vzhledem k tomu, že služby zpracování dat jsou poskytovány rozšiřitelným a přizpůsobitelným způsobem, může se v průběhu trvání smlouvy měnit jak využívání služby poskytované poskytovatelem, tak riziko odpovědnosti, často v rámci dohod o úrovni služeb. Při posuzování rizik v době uzavření smlouvy nebo při opakovaném posuzování se stranám doporučuje zohlednit kromě možných maximálních teoretických škod také měnící se povahu a objem služeb. To by umožnilo stanovit reálnější hodnotu průměrného nebo očekávaného využití služby. Strany by také měly sladit hodnocení se svým interním plánováním. Ne všechny uvedené kategorie rizik se mohou stejně vztahovat na zákazníka i poskytovatele nebo na konkrétní obor podnikání zákazníka.


PŘÍLOHA XI

STANDARDNÍ SMLUVNÍ USTANOVENÍ

o nezměnitelnosti

Je důležité, aby se strany mohly spolehnout na smluvně dohodnutá práva a povinnosti a aby tato práva a povinnosti nebyly jednostranně měněny, ledaže za jasně a vzájemně dohodnutých podmínek. To platí zejména pro malé a střední podniky nebo jiné organizace, které nemusí mít dostatečné zdroje na posouzení možného dopadu těchto jednostranných změn na jejich činnost a poslání. Standardní smluvní ustanovení o nezměnitelnosti mají stranám poskytnout větší jasnost a jistotu při sjednávání podmínek týkajících se jednostranných změn. Tato standardní smluvní ustanovení se zabývají příslušnými scénáři a možnými smluvními ujednáními, která s nimi souvisejí. Jejich cílem je zajistit, aby tyto jednostranné změny nepoškozovaly zájmy žádné ze stran.

Přístup k jednostranným změnám

Obecně platí, že smlouvu (včetně standardních smluvních ustanovení) nemůže žádná ze stran jednostranně měnit a strany se na ní musí vzájemně dohodnout. Určité jednostranné změny jsou povoleny, avšak pouze za přísných podmínek stanovených v těchto standardních smluvních ustanoveních. To je zohledněno v bodech 1.1.1 až 1.1.3 těchto standardních smluvních ustanovení.

Tato standardní smluvní ustanovení uznávají, že za určitých okolností by měl mít poskytovatel možnost navrhnout jednostranné změny poskytovaných služeb. Tyto změny se nazývají přípustné jednostranné změny a jsou uvedeny v bodech 1.1.3 až 1.1.6 těchto standardních smluvních ustanovení. Přípustnou jednostrannou změnu lze navrhnout pouze jednou a musí splňovat následující podmínky:

1)

zlepšuje postavení zákazníka ve vztahu k jeho využívání služby z hlediska smluvního, finančního, organizačního, provozního, úrovně služeb, souladu s právními předpisy nebo z jiného hlediska, a

2)

je zákazníkovi oznámena nejpozději 30 kalendářních dnů předtím, než taková navrhovaná přípustná jednostranná změna nabude vůči zákazníkovi účinnosti.

Tato lhůta pro oznámení umožní zákazníkovi posoudit informace, jakož i proveditelnost a dopad na zákazníka a jeho subjekty, systémy a služby.

Další standardní smluvní ustanovení doporučená Komisí jsou přiložena k této smlouvě a zabývají se jiných specifickými tématy než nezměnitelností. Strany se vyzývají, aby zvážily i použití těchto dalších ustanovení, neboť byla vypracována tak, aby byla soudržná a vzájemně se posilovala.

1.   Nezměnitelnost

1.1.   Změna

1.1.1.

Jakákoli změna smlouvy (dále jen „změna“) musí být provedena písemně, s použitím vhodných elektronických prostředků, a podléhá předchozímu vzájemnému souhlasu, včetně použití vhodných elektronických prostředků.

1.1.2.

Bez ohledu na ustanovení bodu 1.1.1 je poskytovatel oprávněn změnit smlouvu, pokud je to nezbytné k dodržení závazných právních předpisů, které nebyly platné před datem nabytí účinnosti této smlouvy..

1.1.3.

S výjimkou ustanovení bodu 1.1.2 je poskytovatel oprávněn navrhnout jednostrannou změnu služeb pouze za předpokladu, že:

a)

taková změna je prospěšná pro využívání služeb zpracování dat zákazníkem, například spočívá v podstatných vylepšujících aktualizacích služby nebo je nezbytná z bezpečnostních důvodů, a

b)

byly splněny všechny podmínky uvedené v bodech 1.1.4 až 1.1.6 („Přípustná jednostranná změna“).

1.1.4.

Žádný návrh jednostranné změny podle bodu 1.1.3 nesmí poskytovatel použít k přímému nebo nepřímému zavedení nebo prosazení změn se zpětnou působností nebo ke změně ustanovení smlouvy týkajících se jednoho nebo více následujících prvků:

a)

volba práva a volba soudu;

b)

změny smlouvy nebo postup pro změnu smlouvy;

c)

doba trvání a ukončení smlouvy;

d)

odpovědnost;

e)

důvěrnost;

f)

způsoby využití subdodávek a způsoby změny subdodavatelů;

g)

přístupová a informační práva;

h)

kvalitativní cíle úrovně služeb;

Změny týkající se již dohodnutých kvantitativních a kvalitativních výkonnostních cílů služeb v rámci dohodnutých úrovní služeb se souvisejícími sankcemi a/nebo servisními kredity mohou být navrženy jako přípustná jednostranná změna podle bodu 1.1.3.

i)

pravidla pro stanovování cen nebo jiná finanční pravidla;

Změnu dohodnutých poplatků lze navrhnout jako přípustnou jednostrannou změnu podle bodu 1.1.3, ale základní pravidla, jako je metodika indexace cen, musí být stranami vzájemně odsouhlasena.

j)

místo, kde jsou data zpracovávána nebo ukládána, pokud se toto místo nachází mimo EU.

Změny mezi místy v rámci EU mohou strany sjednat již na počátku svého smluvního vztahu, nebo je může poskytovatel navrhnout jako přípustnou jednostrannou změnu. Pokud se však místo, kde jsou data zpracovávána nebo ukládána, mění z místa v rámci EU na místo mimo EU, nebo z místa mimo EU na jiné místo mimo EU, měly by tuto změnu strany vzájemně odsouhlasit.

1.1.5.

V případě navrhované přípustné jednostranné změny musí poskytovatel:

a)

oznámit ji zákazníkovi nejpozději 30 kalendářních dnů před nabytím účinnosti navrhované přípustné jednostranné změny, pokud použitelné právo nevyžaduje jinak;

b)

poskytnout zákazníkovi jasným a srozumitelným způsobem informace zahrnující:

i)

rozsah, podrobnosti a lhůty pro navrhovanou přípustnou jednostrannou změnu;

ii)

proč je navrhovaná přípustná jednostranná změna nutná, a to i s ohledem na její prospěšnost pro využívání služeb zpracování dat zákazníkem;

iii)

rozdíl mezi stávajícím stavem a stavem po navrhované přípustné jednostranné změně. To zahrnuje zejména jakékoli případné důsledky pro zákazníka z hlediska smluvního, finančního, organizačního, provozního, právního a úrovně služeb;

Popis takového rozdílu by zohlednit očekávanou situaci ve vztahu k příslušným typům stávajících zákazníků, a to s přihlédnutím ke kategoriím uvedeným v bodě 1.1.5 písm. b) podbodě iii). Cílem je zajistit, aby byly zákazníkovi zřejmé a srozumitelné nejpravděpodobnější dopady oznámené jednostranné změny. V tomto ohledu toto ustanovení nevyžaduje, aby poskytovatel oznamovat posouzení přizpůsobené jednotlivým zákazníkům.

iv)

Předpokládaný časový harmonogram zavedení a implementace a související datum vstupu navrhované přípustné jednostranné změny v platnost.

1.1.6.

Pokud poskytovatel splní podmínky bodu 1.1.5, má se za to, že zákazník navrhovanou přípustnou jednostrannou změnu přijal ke dni účinnosti přípustné jednostranné změny.

1.1.7.

Pokud poskytovatel poruší ustanovení bodu 1.1.2 až 1.1.5 ve vztahu k změně smlouvy, má zákazník právo smlouvu bez jakýchkoli dodatečných nákladů ukončit a získat náhradu škody, která mu vznikla (včetně nákladů na přechod k jinému poskytovateli služeb zpracování dat). Tím nejsou dotčena další práva a prostředky nápravy zákazníka, včetně možnosti domáhat se u příslušného soudu vydání soudního příkazu, který by poskytovateli nařídil pokračovat v poskytování služeb podle smlouvy, a získat náhradu škody, pokud taková vznikla.

Pokud změna smlouvy ze strany poskytovatele není v souladu se smluvními ustanoveními, měl by mít zákazník právo smlouvu ukončit, což by v praxi mělo také znamenat podání oznámení o změně poskytovatele za účelem zahájení procesu změny poskytovatele (viz varianta A standardního smluvního ustanovení „Změna poskytovatele a odchod zákazníka“, pokud se strany dohodly na plánu změny poskytovatele a odchodu, a varianta B v případě samoobslužné automatizované změny poskytovatele). V takových případech by však zákazník měl mít nárok na náhradu škody, která mu vznikla tím, že byl „donucen“ přejít k jinému poskytovateli, včetně nákladů, které mu vznikly, a dalších souvisejících škod (viz standardní smluvní ustanovení „Odpovědnost“.

1.2.   Oznámení

Smluvní strany se dohodly, že veškerá oznámení mezi nimi týkající se těchto ustanovení o nezměnitelnosti budou činěna (strany doplní zvolený způsob komunikace, včetně vhodných elektronických prostředků).

1.3.   Pořadí přednosti

V případě jakéhokoli rozporu nebo nesouladu mezi těmito ustanoveními o nezměnitelnosti a jakýmikoli jinými použitelnými smluvními ujednáními, podmínkami nebo jinými příslušnými smlouvami týkajícími se změn smlouvy v oblasti působnosti těchto ustanovení mají tato ustanovení přednost.


PŘÍLOHA XII

STANDARDNÍ SMLUVNÍ USTANOVENÍ

Definice

Pro účely standardních smluvních ustanovení budou použité pojmy definovány takto:

„smlouvou“ se rozumí písemná smlouva mezi stranami o poskytování služeb, její změny nebo doplňky, jakož i veškeré úkony související s plněním smlouvy, včetně zejména jejích dodatků;

„dodatkem“ se rozumí dodatek, harmonogram nebo příloha, na které se ve smlouvě výslovně odkazuje;

„zákazníkem služeb poskytování dat (zákazníkem)“, jak je definován v čl. 2 bodě 30 nařízení o datech, se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vstoupila do smluvního vztahu s poskytovatelem služeb zpracování dat s cílem využívat jednu nebo více služeb zpracování dat;

„daty“, jak jsou definována v čl. 2 bodě 1 nařízení o datech, se rozumí veškeré digitální záznamy jednání, skutečností nebo informací a všechny soubory takových jednání, skutečností nebo informací, včetně záznamů v podobě zvukové, vizuální nebo audiovizuální nahrávky;

„nařízením o datech“ se rozumí nařízení (EU) 2023/2854;

„poplatky za přesun dat“, jak jsou definovány v čl. 2 bodě 35 nařízení o datech, se rozumí poplatky, které jsou zákazníkům účtovány za extrakci jejich dat prostřednictvím sítě z infrastruktury informačních a komunikačních technologií poskytovatele služeb zpracování dat do systémů jiného poskytovatele nebo do místní infrastruktury informačních a komunikačních technologií;

„službou zpracování dat“, jak je definována v čl. 2 bodě 8 nařízení o datech, se rozumí digitální služba poskytnutá zákazníkovi, která mu umožňuje na vyžádání odkudkoli síťový přístup ke sdílenému úložišti konfigurovatelných, rozšiřitelných a přizpůsobitelných výpočetních zdrojů centralizované, distribuované nebo vysoce distribuované povahy, přičemž tato služba může být poskytnuta a uvolněna rychle s minimálními nároky na řízení nebo interakci s poskytovatelem služby. Pro účely této smlouvy se za uvedené služby zpracování dat považují služby, které poskytovatel poskytuje nebo bude poskytovat zákazníkovi, jak je dohodnuto ve smlouvě;

„cílovým poskytovatelem“, jak je uvedeno v čl. 2 bodě 34 nařízení o datech, se rozumí cílový poskytovatel služeb zpracování dat, ke kterému zákazník služeb zpracování dat přechází za účelem využití jiné služby zpracování dat stejného druhu služby nebo jiných služeb;

„zdrojovým poskytovatelem“, jak je uvedeno v čl. 2 bodě 34 nařízení o datech, se rozumí právní subjekt, s kterým zákazník vstoupil do smluvního stavu týkajícího se poskytování služeb zpracování dat a dalších služeb poskytovatelem na základě smlouvy a od kterého nyní zákazník hodlá přejít k jinému poskytovateli;

„digitálními aktivy“, jak jsou definována v čl. 2 bodě 32 nařízení o datech, se rozumí prvky v digitální podobě, včetně aplikací, pro něž má zákazník právo na užívání, nezávisle na smluvním vztahu se službou zpracování dat, již hodlá změnit;

„exportovatelnými daty“, jak jsou definována v čl. 2 bodě 38 nařízení o datech, se rozumí vstupní a výstupní data včetně metadat, která přímo nebo nepřímo vytváří nebo spoluvytváří zákazník při používání služby zpracování dat, s výjimkou aktiv nebo dat poskytovatele služby zpracování dat nebo třetí strany chráněných právem duševního vlastnictví nebo představujících obchodní tajemství;

„incidentem“ se rozumí fyzické, technické nebo organizační narušení bezpečnosti, incident nebo podobná událost, která může mít významný dopad na bezpečnost a kontinuitu činnosti, neboť způsobila nebo může způsobit závažné přerušení jakýchkoli použitelných IT systémů a operací používaných mezi poskytovatelem a zákazníkem během procesu změny poskytovatele nebo s ohledem na používání služeb zákazníkem, exportovatelná data a digitální aktiva zákazníka. Viz standardní smluvní ustanovení o bezpečnost a zachování kontinuity činnosti;

„interoperabilitou“, jak je definována v čl. 2 bodě 40 nařízení o datech, se rozumí schopnost dvou nebo více datových prostorů nebo komunikačních sítí, systémů, připojených výrobků, aplikací nebo komponent vyměňovat a používat data za účelem plnění svých funkcí;

„metadaty“, jak jsou definována v čl. 2 bodě 2 nařízení o datech, se rozumí strukturovaný popis obsahu nebo používání dat usnadňující vyhledávání nebo používání těchto dat;

„neosobními údaji“, jak jsou definovány v čl. 2 bodě 4 nařízení o datech, se rozumí údaje jiné než osobní údaje;

„místní infrastrukturou informačních a komunikačních technologií“, jak je definována v čl. 2 bodě 33 nařízení o datech, se rozumí infrastruktura informačních a komunikačních technologií a výpočetní zdroje vlastněné, pronajaté nebo pronajaté prostřednictvím leasingu zákazníkem, umístěné v datovém centru zákazníka a provozované zákazníkem nebo třetí stranou;

„dalšími službami“ se rozumí veškeré odborné služby jakékoli povahy poskytované poskytovatelem zákazníkovi na základě smlouvy, jak jsou definovány ve smlouvě, které nejsou službami zpracování dat;

„stranou“ se rozumí zákazník nebo poskytovatel;

„stranami“ se rozumí zákazník i poskytovatel;

„osobní údaje“, jak jsou definovány v čl. 4 bodě 1 nařízení (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“));

„plánem“ se rozumí plán změny poskytovatele a odchodu zákazníka uvedený ve variantě A standardních smluvních ustanovení o změně poskytovatele a ukončení služby, dohodnutý mezi stranami podle smlouvy;

„zpracováním“, jak je definováno v čl. 2 bodě 7 nařízení o datech, se rozumí jakákoli operace nebo soubor operací s daty nebo soubory dat, prováděné pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jejich zpřístupnění jinými prostředky, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;

„poskytovatelem služeb zpracování dat (poskytovatelem)“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vstoupila do smluvního vztahu se zákazníkem s cílem poskytnout jednu nebo více služeb zpracování dat;

„stejným druhem služby“, jak je definován v čl. 2 bodě 9 nařízení o datech, se rozumí soubor služeb zpracování dat, které mají tentýž primární cíl, model služby zpracování dat a hlavní funkce;

„službami“ se rozumí služby zpracování dat, jakož i všechny ostatní služby, na kterých se strany dohodly v rámci smlouvy;

„poplatkem za služby“ se rozumí poplatky, které je zákazník povinen zaplatit poskytovateli jako odměnu za poskytování služeb, na nichž se strany dohodly v rámci smlouvy;

„změnou poskytovatele“, jak je definována v čl. 2 bodě 34 nařízení o datech, se rozumí proces zahrnující zdrojového poskytovatele služeb zpracování dat, zákazníka služby zpracování dat a tam, kde je to relevantní, cílového poskytovatele služeb zpracování dat, při němž zákazník služby zpracování dat změní užívání jedné služby zpracování dat na užívání jiné služby zpracování dat stejného druhu služby nebo jiné služby, které nabízí jiný poskytovatel služeb zpracování dat, nebo přejde na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií, mimo jiné prostřednictvím extrakce, transformace a nahrávání dat;

„poplatky za změnu poskytovatele“, jak jsou definovány v čl. 2 bodě 36 nařízení o datech, se rozumí poplatky jiné než standardní poplatky za služby nebo sankce za předčasné ukončení smlouvy, které poskytovatel zpracování dat účtuje zákazníkovi za úkony, které toto nařízení ukládá za přechod do systému jiného poskytovatele služeb zpracování dat nebo na místní infrastrukturu informačních a komunikačních technologií, včetně poplatků za přesun dat.


ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2026/2394/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)