<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-277/21</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62021CJ0277</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:318">EU:C:2022:318</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>17</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>17</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20220428">28. 4. 2022</DATE> – věc C‑277/21</HT></P><P><HT TYPE="SC">SeGEC a další</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (desátého senátu)</P><P><DATE ISO="20220428">28. dubna 2022</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (EU) č. 549/2013</KEYWORD><KEYWORD>Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii</KEYWORD><KEYWORD>Příloha A bod 20.15</KEYWORD><KEYWORD>Kontrola vykonávaná Národním účetním institutem nad zřizovateli vzdělávacích zařízení založených ve formě neziskových institucí</KEYWORD><KEYWORD>Veřejně financovaná vzdělávací zařízení a ústavně zaručená svoboda vzdělávání</KEYWORD><KEYWORD>Příloha A bod 20.15 druhá věta</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>veřejná intervence v podobě obecných předpisů platných pro všechny jednotky pracující ve stejném oboru činnosti<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD><KEYWORD>Rozsah</KEYWORD><KEYWORD>Příloha A bod 20.15 první věta</KEYWORD><KEYWORD>Příloha A bod 2.39 písm. b), bod 20.15 písm. b) a bod 20.309 písm. h)</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>nadměrná regulace<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="2018" ID="QE0002"/></KEYWORD><KEYWORD>Rozsah</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑277/21,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Conseil d’État (Belgie) ze dne <DATE ISO="20210331">31. března 2021</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20210429">29. dubna 2021</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Secrétariat général de l’enseignement catholique ASBL (SeGEC) a další</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Institut des comptes nationaux (ICN),</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Banque nationale de Belgique,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),</P><P>ve složení I. Jarukaitis, předseda senátu, M. Ilešič a Z. Csehi (zpravodaj), soudci,</P><P>generální advokát: M. Campos Sánchez-Bordona,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za Secrétariat général de l’enseignement catholique ASBL (SeGEC) a další D. Rendersem a E. Gonthier, avocats,</P></ITEM><?PAGE NO="2"?><ITEM><P>za Evropskou komisi F. Blanc a T. Maternem, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu přílohy A bodu 20.15 a bodu 20.309 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne <DATE ISO="20130521">21. května 2013</DATE> o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="174" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2013">Úř. věst. 2013, L 174, s. 1</REF.DOC.OJ>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Secrétariat général de l’enseignement catholique ASBL (SeGEC) a šesti dalšími spolky činnými v odvětví vzdělávání v Belgii (dále jen společně <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>dotčené spolky<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>), na jedné straně a Institut des comptes nationaux (Národní účetní institut, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>ICN<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>) a Banque nationale de Belgique, na druhé straně, ve věci zatřídění dotčených sdružení ICN do sektoru vládních institucí, subsektoru národních vládních institucí podle evropského systému účtů 2010, zavedeného nařízením č. 549/2013 (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>ESA 2010<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>).</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Body 1 a 3 odůvodnění nařízení č. 549/2013 zní takto:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>(1)</NO.P><TXT>Tvorba politik v Unii a sledování národních hospodářství členských států a hospodářské a měnové unie vyžaduje srovnatelné, aktuální a věrohodné informace o hospodářské struktuře a vývoji hospodářské situace každého členského státu nebo regionu.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(3)</NO.P><TXT>Občané Unie potřebují hospodářské účty jako základní nástroj pro rozbor hospodářské situace členského státu nebo regionu. V zájmu srovnatelnosti by takové účty měly být sestavovány na základě jednotného souboru zásad, které není možné vykládat různě. Poskytované informace by měly být co nejpřesnější, nejúplnější a nejaktuálnější, aby byla zajištěna maximální transparentnost ve všech sektorech.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Příloha A tohoto nařízení, týkající se metodiky ESA 2010, obsahuje kapitolu 1 nadepsanou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Obecné rysy a základní principy<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, v níž jsou zahrnuty body 1.01, 1.19, 1.34 až 1.36 a 1.57 této přílohy. Tyto body stanoví:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>1.01</NO.P><TXT>[ESA 2010] je mezinárodně porovnatelný účetní rámec pro systematický a podrobný popis celkového hospodářství (tj. regionu, země nebo skupiny zemí), jeho jednotlivých složek a jeho vztahů s ostatními hospodářskými celky.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><?PAGE NO="3"?><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>1.19</NO.P><TXT>Pro [Evropskou unii] a její členské státy hrají údaje z [ESA 2010] významnou úlohu při formulování a sledování jejich sociálních a hospodářských politik.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>1.34</NO.P><TXT>Sektorové účty se vytvářejí zařazením jednotek do sektorů, což umožňuje popisovat transakce a vyrovnávací položky účtů v členění podle sektorů. Popis podle sektorů odhaluje mnoho klíčových ukazatelů pro účely hospodářské a fiskální politiky. Hlavními sektory jsou domácnosti, vládní instituce, korporace (finanční podniky a nefinanční instituce), neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD) a nerezidenti.</TXT><P>Důležité je rozlišení mezi tržní a netržní činností. Subjekt kontrolovaný vládními institucemi, u něhož se ukáže, že se jedná o tržní korporaci, se zatřídí do sektoru korporací, mimo sektor vládních institucí. Úrovně schodku a zadlužení korporace tudíž nebudou součástí vládního deficitu a dluhu.</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>1.35</NO.P><TXT>Je důležité stanovit jasná a jednoznačná kritéria pro zatříďování subjektů do jednotlivých sektorů.</TXT><P>Veřejný sektor je tvořen všemi institucionálními jednotkami, které jsou rezidenty v daném hospodářství a které jsou kontrolovány vládními institucemi. Soukromý sektor je tvořen všemi ostatními rezidentskými jednotkami.</P><P>Tabulka 1.1 uvádí kritéria používaná k rozlišení mezi veřejným a soukromým sektorem a dále v rámci veřejného sektoru mezi sektorem vládních institucí a sektorem veřejných korporací a v rámci soukromého sektoru mezi sektorem neziskových institucí sloužících domácnostem a sektorem soukromých korporací.</P></NP></ITEM></LIST><P>Tabulka 1.1</P><TBL NO.SEQ="0001" CLASS="GEN" COLS="3"><CORPUS><ROW><CELL COL="1">Kritérium</CELL><CELL COL="2"><P>Pod kontrolou vládních institucí</P><P>(veřejný sektor)</P></CELL><CELL COL="3"><P>Pod soukromou kontrolou</P><P>(soukromý sektor)</P></CELL></ROW><ROW><CELL COL="1">Netržní produkce</CELL><CELL COL="2">Vládní instituce</CELL><CELL COL="3">NISD</CELL></ROW><ROW><CELL COL="1">Tržní produkce</CELL><CELL COL="2">Veřejné korporace</CELL><CELL COL="3">Soukromé korporace</CELL></ROW></CORPUS></TBL><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>1.36</NO.P><TXT>Kontrola je definována jako schopnost určovat obecnou politiku nebo program institucionální jednotky. Podrobnosti k definici kontroly je uvedena v odstavcích 2.35 až 2.39.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>1.57</NO.P><TXT>Institucionální jednotky jsou ekonomické celky, které jsou schopné vlastnit výrobky a aktiva, vstupovat do závazků a samostatně se na svůj účet zapojovat do hospodářských činností a transakcí s ostatními jednotkami. Pro účely systému ESA 2010 jsou institucionální jednotky seskupeny do pěti vzájemně se vylučujících tuzemských institucionálních sektorů, jimiž jsou:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>nefinanční podniky;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>finanční instituce;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>vládní instituce;</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="4"?><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>domácnosti;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>[NISD].</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>Těchto pět sektorů dohromady představuje celé tuzemské hospodářství. Každý sektor je také rozdělen do subsektorů. Systém ESA 2010 umožňuje sestavit úplnou soustavu tokových účtů a rozvah za každý sektor a subsektor i za celkové hospodářství. Nerezidentské jednotky mohou s těmito pěti tuzemský[mi] sektory vstupovat do kontaktu a jejich vzájemné vztahy se uvádějí jako interakce mezi pěti tuzemský[mi] sektory a šestým institucionálním sektorem, kterým je sektor nerezidentů.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></P></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Body 2.12, 2.39, 2.113 a 2.130 obsažené v kapitole 2, nadepsané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Jednotky a seskupení jednotek<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, uvedené přílohy zní následovně:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>2.12</NO.P><TXT>Definice: Institucionální jednotka je hospodářský subjekt charakterizovaný samostatností v rozhodování při výkonu své hlavní funkce. Rezidentská jednotka se považuje za institucionální jednotku na ekonomickém území, na kterém se soustředí její převažující ekonomický zájem, jestliže má samostatnost v rozhodování a buď vede úplný soubor účtů, nebo je schopna jej sestavit.</TXT><P>Aby měl subjekt samostatnost v rozhodování v souvislosti se svou hlavní funkcí, musí být:</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>oprávněn vlastnit výrobky a aktiva na svůj vlastní účet; bude schopen vyměňovat vlastnictví výrobků nebo aktiv v transakcích s jinými institucionálními jednotkami;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>schopen přijímat hospodářská rozhodnutí a účastnit se hospodářských činností, za které nese morální i právní odpovědnost;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>schopen vlastním jménem vstupovat do závazků, brát na sebe jiné závazky nebo další povinnosti a uzavírat smlouvy;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>schopen sestavit úplný soubor účtů tvořený účetními záznamy, které pokrývají všechny jeho transakce prováděné v průběhu účetního období, jakož i rozvahu aktiv a závazků.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>2.39</NO.P><TXT>U neziskových institucí uznaných za nezávislé právnické osoby je nutno zvažovat těchto pět ukazatelů kontroly:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>jmenování úředníků;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>ustanovení zmocňujících právních nástrojů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>smluvní ujednání;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>míru financování;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>míru, v jaké vládní instituce podstupují riziko.</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>Stejně jako u korporací může v některých případech k prokázání kontroly stačit jediný ukazatel, ale v jiných případech může o kontrole společně svědčit více jednotlivých ukazatelů.</P></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><P>Vládní instituce (S.13)</P><P>[…]</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>2.113</NO.P><TXT>Sektor vládních institucí je rozdělen do čtyř subsektorů:</TXT><?PAGE NO="5"?><P>[…]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>národní vládní instituce (kromě fondů sociálního zabezpečení) (S.1312);</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]</P></NP></ITEM></LIST><P>[NISD] (S.15)</P><P>[…]</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>2.130</NO.P><TXT>[…] Netržní NISD pod kontrolou vládních institucí se zatřiďují do sektoru vládních institucí (S.13).</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Kapitola 3 téže přílohy obsahuje bod 3.31, který zní následovně:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>U ostatních soukromých výrobců se rozlišuje mezi soukromými neziskovými institucemi a ostatními soukromými výrobci.</P><P>Definice: Soukromá nezisková instituce je definována jako právní nebo společenský subjekt fungující za účelem výroby výrobků a služeb, jehož status nedovoluje, aby byl zdrojem příjmů, zisku nebo jiných finančních výhod pro jednotky, které jej založily, kontrolují nebo financují. Jestliže jeho výrobní činnosti vytvářejí přebytky, nemohou si tyto přebytky přivlastňovat jiné institucionální jednotky.</P><P>[…]</P><P>Soukromá nezisková instituce, která je netržním výrobcem, se zahrne do sektoru NISD, není-li pod kontrolou vládních institucí. Je-li soukromá nezisková instituce pod kontrolou vládních institucí, zahrnuje se do sektoru vládních institucí.</P><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>V kapitole 20 přílohy A nařízení č. 549/2013, nadepsané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>Účty vládních institucí<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>, jsou obsaženy body 20.05, 20.13, 20.15, 20.18, 20.29, 20.306, 20.309 a 20.310, které zní následovně:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>20.05</NO.P><TXT>Sektor vládních institucí (S.13) je tvořen všemi jednotkami vládních institucí a všemi netržními neziskovými institucemi, které jsou kontrolovány jednotkami vládních institucí. […]</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]</P><P>Neziskové instituce zatříděné do sektoru vládních institucí</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>20.13</NO.P><TXT>Neziskové instituce, které jsou netržními výrobci a jsou kontrolovány jednotkami vládních institucí, jsou jednotky zahrnované do sektoru vládních institucí.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><?PAGE NO="6"?><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>20.15</NO.P><TXT>Kontrola neziskové instituce je vymezena jako schopnost určovat obecnou politiku nebo program neziskové instituce. Veřejná intervence v podobě obecných předpisů platných pro všechny jednotky pracující ve stejném oboru činnosti není relevantní při rozhodování o tom, zda vládní instituce kontrolují individuální jednotku. Při posuzování, zda je nezisková instituce kontrolována vládními institucemi, by se mělo zvažovat těchto pět znaků kontroly:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>jmenování úředníků;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>další ustanovení zmocňujícího nástroje, jako jsou povinnosti ve statutu neziskové instituce;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>smluvní ujednání;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>míra financování;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>vystavení rizikům.</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>K prokázání kontroly může stačit jediný znak. Pokud však nezisková instituce, která je financována hlavně vládními institucemi, zůstane i nadále schopna určovat do značné míry svou politiku nebo program v souladu se zásadami uvedenými u dalších ukazatelů, neměla by být považována za kontrolovanou vládními institucemi. Většinou o kontrole svědčí více znaků společně. Rozhodnutí na základě těchto znaků bude svou povahou úsudkové.</P></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><P>Veřejná kontrola</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>20.18</NO.P><TXT>Kontrola nad subjektem je schopnost určovat jeho obecnou politiku nebo program. […]</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><P>Test tržní/netržní povahy</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>20:29</NO.P><TXT>[…]</TXT><P>Schopnost vykonávat tržní činnost se kontroluje zejména prostřednictvím obvyklého kvantitativního kritéria (kritérium 50 %) za použití poměru tržeb k výrobním nákladům (jak je vymezeno v odstavcích 20.30 a 20.31). Aby byla tržním výrobcem, musí veřejná jednotka krýt ze svých tržeb alespoň 50 % svých nákladů během nepřerušeného víceletého období.</P></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>20.306</NO.P><TXT>Všechny institucionální jednotky zahrnuté do veřejného sektoru jsou rezidentskými jednotkami kontrolovanými vládními institucemi, a to buď přímo, nebo nepřímo, v rámci jednotek veřejného sektoru jako celku. Kontrola subjektu je definována jako schopnost určovat jeho obecnou politiku. To je popsáno podrobněji dále.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><P>Kontrola veřejného sektoru</P><?PAGE NO="7"?><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>20.309</NO.P><TXT>Kontrola rezidentské jednotky veřejného sektoru je definována jako schopnost určovat její obecnou politiku. To může být zajištěno přímými právy pro jednotlivé jednotky veřejného sektoru nebo kolektivními právy pro mnoho jednotek. Je nutno posuzovat tyto znaky kontroly:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>Práva jmenovat, vetovat nebo odvolávat většinu úředníků, správní radu atd. Práva jmenovat, odvolávat, schvalovat nebo vetovat většinu představenstva určitého subjektu jsou dostatečným ukazatelem pro stanovení kontroly. Tato práva může mít přímo některá jednotka veřejného sektoru nebo nepřímo všechny jednotky veřejného sektoru jako celek. Proběhne-li první kolo jmenování pod kontrolou veřejného sektoru, ale následné změny již této kontrole nepodléhají, zůstává subjekt ve veřejném sektoru, dokud většina ředitelů již není jmenována bez této kontroly.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>Práva jmenovat, vetovat nebo odvolávat klíčové zaměstnance. Je-li kontrola obecné politiky skutečně určována významnými členy vedení, jako jsou generální ředitel, předseda správní rady a finanční ředitel, pak pravomoci jmenovat, vetovat nebo odvolávat tyto osoby získávají větší důležitost.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>Práva jmenovat, vetovat nebo odvolávat většinu osob jmenovaných do klíčových výborů subjektu. Pokud jsou takové klíčové prvky obecné politiky jako odměny vedoucích pracovníků a obchodní strategie delegovány na podvýbory, jsou rozhodujícím znakem kontroly práva jmenovat, odvolávat nebo vetovat ředitele v těchto podvýborech.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>g)</NO.P><TXT>Práva kontroly vyplývající ze smluv o půjčce nebo z povolení půjčky. Půjčovatelé často ukládají kontroly jako podmínky poskytnutí půjčky. Prosadí-li veřejný sektor kontroly prostřednictvím půjčky nebo opatření na ochranu proti riziku vyplývajícímu ze záruky, která jsou přísnější, než by banka běžně požadovala po subjektu soukromého sektoru, jedná se o znak kontroly. Žádá-li subjekt o povolení půjčky veřejný sektor, jedná se o znak kontroly.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>h)</NO.P><TXT>Kontrola prostřednictvím nadměrné regulace. Je-li regulace tak přísná, že ve skutečnosti určuje obecnou politiku podniku, jedná se o formu kontroly. Veřejné orgány mohou být v některých případech silně zapojeny do regulace, a to zejména v oblastech, jako jsou monopoly a privatizované podniky s prvky veřejné služby. Je možné, aby regulace existovala v důležitých oblastech, jako je stanovení cen, aniž by subjekt postoupil kontrolu své obecné politiky. Podobně i možnost rozhodnutí zapojit se do vysoce regulovaného prostředí nebo v něm provozovat činnost je rovněž znakem, že subjekt není kontrolován.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>i)</NO.P><TXT>Jiné. Kontrolu lze také získat na základě statutárních pravomocí nebo práv vyplývajících ze stanov subjektu, jako např. právo omezit činnosti, cíle a provozní aspekty, schvalovat rozpočet nebo zabránit subjektu měnit své stanovy, rozpustit se, schválit dividendy či ukončit své vztahy s veřejným sektorem. Subjekt, který je zcela nebo téměř zcela financován veřejným sektorem, je považován za kontrolovaný, je-li kontrola příslušných finančních toků dostatečně omezující, aby určovala obecnou politiku v dané oblasti.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>20.310</NO.P><TXT>Každý případ zatřídění musí být posuzován na základě svých vlastních okolností a ne všechny znaky musí být v konkrétním případě důležité. Některé znaky, jako například ty, které jsou uvedeny v odst. 20.309 písm. a), c) a d), jsou samy o sobě dostatečné k prokázání kontroly. V jiných případech však může pro kontrolu společně svědčit více jednotlivých znaků.<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="8"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Belgické právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 24 Ústavy stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="024.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Vzdělávání je svobodné; veškerá opatření mu bránící jsou zakázána; potírání trestných činů je upraveno pouze zákonem nebo nařízením.</ALINEA><ALINEA>Společenství zaručuje svobodnou volbu rodičů.</ALINEA><ALINEA>Společenství zřizuje vzdělávání, které je neutrální. Neutralita znamená zejména respektování filozofických, ideologických nebo náboženských postojů rodičů a žáků.</ALINEA><ALINEA>Školy zřizované orgány veřejné moci nabízejí až do konce povinné školní docházky volbu mezi výukou některého z uznaných náboženství a výukou nekonfesijní morálky.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="024.002"><NO.PARAG>§ 2.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud chce Společenství, jakožto zřizovatel, delegovat pravomoci na jeden nebo více autonomních orgánů, může tak učinit pouze nařízením přijatým dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="024.003"><NO.PARAG>§ 3.</NO.PARAG><ALINEA>Každý má právo na vzdělání při respektování základních svobod a práv. Přístup ke vzdělání je až do konce povinné školní docházky bezplatný.</ALINEA><ALINEA>Všichni žáci, kteří mají povinnou školní docházku, mají právo na výuku morálky nebo náboženství, a to na náklady Společenství.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="024.004"><NO.PARAG>§ 4.</NO.PARAG><ALINEA>Všichni žáci nebo studenti, rodiče, zaměstnanci a vzdělávací zařízení jsou si před zákonem nebo nařízením rovni. Zákon a nařízení zohledňují objektivní rozdíly, zejména charakteristiky vlastní každému zřizovateli, které odůvodňují vhodné zacházení.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="024.005"><NO.PARAG>§ 5.</NO.PARAG><ALINEA>Organizace, uznávání nebo dotování vzdělávání Společenstvím je upraveno zákonem nebo nařízením.<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že ústava v Belgii stanoví od svého přijetí v roce 1831 zásadu svobody vzdělávání. Organizace mateřského, základního, středního a vyššího neuniverzitního vzdělávání byla předmětem vnitrostátní právní úpravy, která rozlišuje mezi vzdělávacími zařízeními spadajícími jednak pod <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>oficiální vzdělávání<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, které tvoří síť škol zřizovaných státem, provinciemi, obcemi, sdruženími obcí nebo jakoukoliv osobou veřejného práva, a jednak pod <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>subvencované svobodné vzdělávání<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>, ať již konfesijní či nikoli, které tvoří síť škol subvencovaných příslušnými federálními celky, v projednávaném případě Communauté française (Francouzské společenství), avšak zřizovaných právnickou osobou soukromého práva. Spolky, o něž se jedná ve věci v původním řízení, jsou součástí sítě subvencovaného svobodného vzdělávání a jsou federací zastupující zřizovatele katolického vzdělávání, federací sdružující zřizovatele nekonfesijního svobodného vzdělávání a pěti zřizovateli subvencovaných svobodných vzdělávacích zařízení konfesijní povahy.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>V Belgii je ICN pověřen sestavováním statistických údajů požadovaných podle ESA 2010 a za tímto účelem zatřiďuje jednotlivé hospodářské subjekty podle sektorů do kategorií definovaných nařízením č. 549/2013, přičemž hlavními sektory jsou domácnosti, vládní instituce, korporace (finanční podniky a nefinanční instituce), neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD) a nerezidenti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20180328">28. března 2018</DATE> správní rada ICN konstatovala, že dotčené spolky jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>samostatnými institucionálními jednotkami<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> ve smyslu přílohy A bodu 2.12 tohoto nařízení, které jsou kontrolovány vládními institucemi, konkrétně Francouzským společenstvím. ICN proto rozhodl, že zřizovatelé jakožto netržní jednotky musí být zařazeny do sektoru vládních institucí na regionální úrovni (sektor S.1312) ve smyslu přílohy A bodu 2.113 písm. b) uvedeného nařízení. ICN zejména upřesnil, že veřejná kontrola subvencovaných svobodných vzdělávacích zařízení ve smyslu ESA 2010 je prokázána zejména z toho důvodu, že vzdělávací je činnost zcela nebo téměř zcela financována veřejným sektorem a toto financování podléhá dodržování regulačních norem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20180614">14. června 2018</DATE> podaly dotčené spolky k předkládajícímu soudu, tj. Conseil d’État (Státní rada, Belgie), žalobu na neplatnost tohoto rozhodnutí o zatřídění. Zpochybňují zejména posouzení ICN, podle kterého jsou kontrolovány Francouzským společenstvím, a mají za to, že jakožto NISD byly neprávem zařazeny do sektoru vládních institucí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Předkládající soud nejprve uvádí, že zřizovatele subvencovaných svobodných vzdělávacích zařízení, které mají právní formu neziskových sdružení, lze považovat za neziskovou instituci ve smyslu přílohy A nařízení č. 549/2013 a že dotčené spolky nesouhlasí s ICN ohledně výkladu pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>veřejná kontrola<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> ve smyslu této přílohy, když rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20180328">28. března 2018</DATE> klade v tomto ohledu důraz na tři z pěti znaků kontroly, které jsou uvedeny v bodě 20.15 této přílohy, a sice míru financování, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>další ustanovení zmocňujícího nástroje<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/> a vystavení rizikům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Dále má tento soud za to, že přestože je subvencované svobodné vzdělávání hlavně financováno Francouzským společenstvím, tj. vládní institucí, kritérium financování samo o sobě neumožňuje konstatovat existenci veřejné kontroly nad neziskovou institucí, pokud tato nezisková instituce je i nadále schopna určovat do značné míry svou politiku nebo program. Kromě toho uvedený soud, který se opírá o bod 77 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), je toho názoru, že otázka kontroly neziskové instituce vládní institucí se nemůže vztahovat k tomu, zda má vládní instituce určující vliv na řízení či rozhodování dotčené institucionální jednotky, která má pojmově v této oblasti úplnou autonomii, ale vztahuje se k určení, zda tato vládní instituce může navzdory takové autonomii řídit a omezovat tuto institucionální jednotku ve vztahu k samotnému vymezování a provádění jejích cílů, činností a strategického zaměření.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Konečně podle předkládajícího soudu se rozhodnutí ICN o zatřídění zřizovatelů subvencovaných svobodných vzdělávacích zařízení do sektoru vládních institucí zakládá především na různých povinnostech, které jsou jim uloženy, aby mohli využívat financování poskytované Francouzským společenstvím. Tyto povinnosti přitom musí být analyzovány s ohledem na znak kontroly stanovený v příloze A bodě 20.309 písm. h) nařízení č. 549/2013 týkající se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>kontroly prostřednictvím nadměrné regulace<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>. Tento soud je však toho názoru, že ač je v projednávaném případě z různých skutečností uváděných ICN zřejmé, že činnost dotčených sdružení podléhá do značné míry vnitrostátní regulaci, je obtížné ji kvalifikovat jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>nadměrnou<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/> ve smyslu tohoto ustanovení, pokud v judikatuře Soudního dvora neexistují žádná vodítka v tomto smyslu. První předběžnou otázku formuluje uvedený soud s cílem získat objasnění v této věci.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Kromě toho si předkládající soud v rámci své druhé otázky klade otázku ohledně rozsahu přílohy A bodu 20.15 nařízení č. 549/2013, který ve své první větě v podstatě stanoví, že kontrola vládní instituce nad neziskovou institucí je definována jako schopnost určovat obecnou politiku nebo program této instituce, ale ve své druhé větě stanoví, že veřejná intervence v podobě obecných předpisů platných pro všechny jednotky pracující ve stejném oboru činnosti není relevantní při rozhodování o tom, zda tato vládní instituce kontroluje individuální jednotku. V projednávané věci předkládající soud uvádí, že rozhodnutí ICN se rovněž zakládá na okolnosti, že právní režim použitelný na pracovníky subvencovaného svobodného vzdělávání je podobný řádu, kterému podléhají zaměstnanci v systému oficiálního vzdělávání, který se sám podobá služebnímu řádu úředníků. Je tedy třeba určit, zda <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>řád<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/> použitelný na pracovníky subvencovaného svobodného vzdělávání může být považován za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>obecný předpis platný pro všechny jednotky pracující ve stejném oboru činnosti<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>. V případě kladné odpovědi je třeba na základě <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>negativního kritéria<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/> uvedeného v druhé větě tohoto ustanovení konstatovat, že existence tohoto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>řádu<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/> není relevantní pro závěr, že vládní instituce <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>kontroluje institucionální jednotku<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>. Předkládající soud nicméně upřesňuje, že i když je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>stejným oborem činnosti<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> ve smyslu této druhé věty obor samotného vzdělávání, je třeba mít na zřeteli, že bez ohledu na podobnost obou právních režimů použitelných na obě kategorie dotčených zaměstnanců se některá vnitrostátní pravidla vztahují pouze na pracovníky v subvencovaném svobodném vzdělávání, aniž jsou specifická pro každou z jeho <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>jednotlivých jednotek<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/> představovaných různými zřizovateli.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Conseil d’État (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>1)</NO.P><TXT>Musí být bod 20.309 písm. h) přílohy A [nařízení č. 549/2013] vykládán v tom smyslu, že právní úprava, kterou vládní instituce příslušná pro oblast vzdělávání:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>schvaluje studijní programy,</P></ITEM><ITEM><P>definuje jak strukturu studia, tak prioritní a zvláštní úkoly, upravuje kontrolu podmínek pro zápis a vyloučení žáků, rozhodování pedagogické rady a finanční účast, organizuje seskupování školských zařízení v rámci strukturovaných sítí a vyžaduje vypracování vzdělávacích a pedagogických projektů, jakož i školních vzdělávacích programů a rovněž předložení zprávy o činnosti,</P></ITEM><ITEM><P>organizuje kontrolu a inspekci, která se zvláště týká vyučovaných předmětů, úrovně studia a dodržování jazykových zákonů s výjimkou pedagogických metod a</P></ITEM><ITEM><P>ukládá povinnost dodržování minimálního počtu žáků na třídu, sekci, stupeň nebo jiné pododdělení, s výhradou výjimky udělené ministerstvem,</P><P>musí být považována za <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>nadměrnou<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="2018" ID="QE0030"/> regulaci ve smyslu tohoto ustanovení, tím že ve skutečnosti určuje obecnou politiku nebo program jednotek pracujících v dotyčném oboru činnosti?</P></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Musí být bod 20.15 přílohy A téhož nařízení vykládán tak, že pod pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>obecné předpisy<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="2018" ID="QE0031"/> zahrnuje zvláštní pravidla představující ‚řád‘, která jsou použitelná na pracovníky neziskových institucí činných v oblasti vzdělávání, jež jsou financovány vládní institucí?<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="11"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K první otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda bod 20.309 písm. h) přílohy A nařízení č. 549/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>nadměrná regulace<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/> spadá vnitrostátní právní úprava vztahující se na neziskové instituce působící v oblasti vzdělávání, které přestože jsou subvencovány příslušnou vnitrostátní vládní institucí, požívají ústavně zaručené svobody vzdělávání, pokud tato právní úprava svěřuje uvedené vládní instituci úkol nebo právo:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>schvalovat studijní programy,</P></ITEM><ITEM><P>definovat jak strukturu studia, tak prioritní a zvláštní úkoly, upravovat kontrolu podmínek pro zápis a vyloučení žáků, rozhodování pedagogické rady a finanční účast, organizovat seskupování školských zařízení v rámci strukturovaných sítí a vyžadovat vypracování vzdělávacích a pedagogických projektů, jakož i školních vzdělávacích programů a rovněž předložení zprávy o činnosti,</P></ITEM><ITEM><P>organizovat kontrolu a inspekci, která se zvláště týká vyučovaných předmětů, úrovně studia a uplatnění jazykových zákonů s výjimkou pedagogických metod a</P></ITEM><ITEM><P>uložit povinnost dodržování minimálního počtu žáků na třídu, sekci, stupeň nebo jiné pododdělení, s výhradou výjimky udělené ministerstvem.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Úvodem je třeba poznamenat, že touto otázkou předkládající soud v podstatě žádá Soudní dvůr, aby zkoumal rozsah a míru těchto povinností, kterým podle belgické právní úpravy podléhají zřizovatelé subvencovaného svobodného vzdělávání, a aby rozhodl, zda je třeba je považovat za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>nadměrné<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> natolik, že ve skutečnosti určují obecnou politiku nebo program jednotek pracujících v dotyčném oboru činnosti s ohledem na kritéria a ukazatele požadované podle ESA 2010.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Žádost předkládajícího soudu v tomto ohledu přitom ve skutečnosti směřuje k tomu, aby Soudní dvůr zkoumal použitelné vnitrostátní právní předpisy z hlediska rozsahu vlivu, který vykonává Francouzské společenství v oblasti subvencované vzdělávací činnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že v rámci řízení podle článku 267 SFEU, které je založeno na jasné dělbě funkcí mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem, posledně uvedený nemá pravomoc vykládat vnitrostátní právo a je pouze na vnitrostátním soudu, aby zjistil a posoudil skutkový stav sporu v původním řízení a určil přesnou působnost vnitrostátních právních a správních předpisů (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20200304">4. března 2020</DATE>, <NAME.CASE>Schenker</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑655/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:157">EU:C:2020:157</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Soudní dvůr, který má vnitrostátnímu soudu poskytnout užitečnou odpověď, má nicméně pravomoc poskytnout tomuto soudu na základě spisu k věci v původním řízení, jakož i na základě písemných a ústních vyjádření, která mu byla předložena, vodítka, která vnitrostátnímu soudu umožní rozhodnout (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191003">3. října 2019</DATE>, <NAME.CASE>Fonds du Logement de Région de Bruxelles-Capitale</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑632/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:833">EU:C:2019:833</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>V projednávaném případě je třeba úvodem připomenout, že z bodů 1 a 3 odůvodnění, jakož i z bodů 1.01 a 1.19 přílohy A nařízení č. 549/2013 vyplývá, že ESA 2010 stanoví referenční rámec pro sestavování účtů členských států pro potřeby občanů Unie i samotné Unie. Aby bylo možné<?PAGE NO="12"?> získat porovnatelné výsledky, musí toto sestavování probíhat na základě jednotného souboru zásad, které není možné vykládat různě (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Pro účetní účely ESA 2010 musí být každá institucionální jednotka, která je obecně definována v příloze A bodech 1.57 a 2.12 nařízení č. 549/2013 jako hospodářský subjekt charakterizovaný samostatností v rozhodování při výkonu své hlavní funkce, zařazena do jednoho z šesti hlavních sektorů uvedených v příloze A bodě 1.34 tohoto nařízení, a sice mezi domácnosti, vládní instituce, finanční instituce, nefinanční podniky, NISD či nerezidenty (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Ve věci v původním řízení představuje každé z dotčených sdružení <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>institucionální jednotku<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> ve smyslu bodů 1.57 a 2.12 přílohy A nařízení č. 549/2013. Ačkoli tato sdružení nezpochybňují své zařazení předkládajícím soudem do kategorie <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>netržní neziskové instituce<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> ve smyslu bodů 3.31 a 20.29 přílohy A nařízení č. 549/2013, mezi účastníky původního řízení naproti tomu existují rozdíly v názoru na to, zda dotčené spolky jsou, či nejsou kontrolovány vládní institucí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Pokud tomu tak je, bude nezisková instituce zařazena jakožto netržní výrobce do sektoru vládních institucí, zatímco v případě záporné odpovědi bude zařazena mezi NISD. Tato klasifikační metodika vyplývá zejména z bodů 1.35, 2.130, 3.31, 20.05 ve spojení s bodem 20.13 přílohy A nařízení č. 549/2013 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Obecný pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>kontrola<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> je podobně definován v bodech 1.36, 20.15, 20.18, 20.306 a 20.309 přílohy A nařízení č. 549/2013 jako schopnost určovat obecnou politiku nebo program jednotky či subjektu. Bod 20.309 této přílohy, který spadá do té části kapitoly 20 této přílohy věnované veřejnému sektoru, do něhož zejména spadají vládní instituce a jimi kontrolované jednotky či subjekty, uvádí devět obecných znaků kontroly umožňujících určit, zda lze rezidentskou jednotku považovat za kontrolovanou vládními institucemi pro účely jejího zařazení do veřejného sektoru, přičemž podle bodu 20.310 uvedené přílohy některé z těchto znaků nemusí být podle okolností relevantní (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Bod 20.15 přílohy A nařízení č. 549/2013 se konkrétně týká otázky kontroly neziskových institucí vládními institucemi a uvádí pět znaků kontroly, které je třeba zohlednit pro účely určení, zda je nezisková instituce pod veřejnou kontrolou. Těchto pět znaků je rovněž uvedeno v příloze A bodě 2.39 nařízení č. 549/2013, a to s několika redakčními rozdíly v jednotlivých jazykových verzích. S ohledem na to, že se tato ustanovení zabývají toutéž otázkou a sledují stejný cíl, a sice upřesnit znaky kontroly ve vztahu k neziskovým institucím, je třeba mít za to, že body 2.39 a 20.15 této přílohy musí být navzdory těmto redakčním rozdílům vykládány ve vzájemném spojení a je třeba je považovat za jedno a totéž ustanovení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že příloha A bod 20.309 nařízení č. 549/2013 definuje pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>kontrola<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> pro účely vymezení veřejného sektoru v obecné rovině a že jediné ustanovení bodů 2.39 a 20.15 této přílohy definuje tentýž pojem za účelem rozlišení neziskových institucí, které náležejí do veřejného sektoru, od neziskových institucí, které do něj nenáležejí, je mimoto třeba konstatovat, že tyto dvě definice rovněž sledují stejný cíl, a v případě neziskových institucí se tedy obě uplatní na tytéž subjekty. Je tedy třeba mít za to, že tato dvě ustanovení se vzájemně doplňují, a je tak třeba je uplatňovat společně a ve vzájemném souladu za účelem určení, zda jednotka spadá do<?PAGE NO="13"?> veřejného, anebo soukromého sektoru, a tedy v případě neziskové instituce, zda spadá do sektoru vládních institucí v souladu s ustanoveními bodů 3.31 a 20.13 přílohy A nařízení č. 549/2013, nebo zda se jedná o NISD (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>V projednávaném případě se předkládající soud za účelem určení, zda jsou dotčené spolky kontrolovány vládní institucí, rozhodl s důrazem na skutečnost, že kritérium financování samo o sobě neumožňuje konstatovat existenci kontroly, položit Soudnímu dvoru otázku týkající se pouze výkladu bodu 20.309 písm. h) přílohy A nařízení č. 549/2013 a toho, zda všechna práva a úkoly, které vnitrostátní zákonodárce svěřil Francouzskému společenství, musí být považovány za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>kontrolu prostřednictvím nadměrné regulace<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> ve smyslu tohoto ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Podle posledně uvedeného ustanovení platí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>[j]e-li regulace tak přísná, že ve skutečnosti určuje obecnou politiku podniku, jedná se o formu kontroly<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>. Soudní dvůr upřesnil, že uvedené ustanovení spadá pod znak kontroly týkající se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>ustanovení zmocňujících právních nástrojů<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> podle bodu 2.39 písm. b) přílohy A nařízení č. 549/2013 nebo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>další[ch] ustanovení zmocňujícího nástroje, jako jsou povinnosti ve statutu neziskové instituce<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/> podle bodu 20.15 písm. b) přílohy A nařízení č. 549/2013, jelikož uvedený znak odpovídá jednotlivým příkladům uvedeným v bodě 20.309 písm. a) až c) a g) až i) této přílohy (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Soudní dvůr mimoto rozhodl, že z bodu 20.309 písm. h) přílohy A nařízení č. 549/2013 vyplývá, že regulace, která by nezávisle na tom, zda je obecná či podrobná, zasahovala do činnosti jednotky – nebo dokonce všech jednotek ve stejném oboru činnosti – tak intenzivně, že by <HT TYPE="ITALIC">de facto</HT> určovala její obecnou politiku nebo program, může představovat skutečnost prokazující existenci kontroly (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Je třeba zdůraznit, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>schopnost určovat obecnou politiku nebo program<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> neziskové instituce ve smyslu přílohy A bodu 20.15 první věty nařízení č. 549/2013 byl Soudním dvorem definován jako schopnost vládní instituce skutečně a podstatným způsobem dlouhodobě a bez přerušení ovlivňovat samotné vymezování a provádění cílů neziskové instituce, jejích činností a organizačních aspektů těchto činností, jakož i strategického zaměření a základních směrů, které nezisková instituce hodlá při výkonu těchto činností sledovat (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0090">90</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Vzhledem ke komplementaritě ustanovení bodů 20.15 a 20.309 přílohy A nařízení č. 549/2013, zdůrazněné v bodech 28 a 29 tohoto rozsudku, se přitom tento výklad bodu 20.15 první věty přílohy A nařízení č. 549/2013 musí, jak správně uvádí Evropská komise ve svém písemném vyjádření, obdobně použít i na výklad bodu 20.309 písm. h) druhé věty přílohy A tohoto nařízení, která stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>[j]e-li regulace tak přísná, že ve skutečnosti určuje obecnou politiku podniku, jedná se o formu kontroly<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Je tudíž třeba učinit závěr, že bod 20.309 písm. h) přílohy A nařízení č. 549/2013, vykládaný ve spojení s bodem 2.39 písm. b) a bodem 20.15 písm. b) uvedené přílohy, musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní právní úprava vztahující se na neziskové instituce působící v oblasti vzdělávání, které přestože jsou subvencovány příslušnou vnitrostátní vládní institucí, požívají ústavně zaručené svobody vzdělávání, musí být kvalifikována jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>nadměrná<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/> ve smyslu bodu 20.309 písm. h) této přílohy A, pokud úkoly a práva, které tato právní úprava svěřuje uvedené vládní instituci, jsou natolik invazivní, že ve skutečnosti určují obecnou politiku nebo<?PAGE NO="14"?> program dotyčných vzdělávacích zařízení tím, že umožňují skutečně a podstatným způsobem dlouhodobě a bez přerušení ovlivňovat samotné vymezování a naplňování cílů těchto jednotek, jejích činností a organizačních aspektů těchto činností, jakož i strategického zaměření a základních směrů, které uvedené jednotky hodlají při výkonu svých činností sledovat.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Bude tedy příslušet předkládajícímu soudu, který je jako jediný přímo obeznámen se sporem v původním řízení, aby s ohledem na všechny relevantní skutkové a právní okolnosti provedl ověření nezbytná k určení, zda pravomoci, které má Francouzské společenství vůči dotčeným sdružením na základě vnitrostátní právní úpravy, jsou dostatečně invazivní k tomu, aby ve skutečnosti určovaly obecnou politiku nebo program dotčených sdružení, zejména proto, že je této vládní instituci svěřeno vymezování programů, jakož i obsahu výuky, a tudíž vymezování cílů vzdělávání, anebo zda se účinek těchto pravomocí omezuje – jak tvrdí dotčené spolky ve svém písemném vyjádření – na pouhou kontrolu vykonávanou <HT TYPE="ITALIC">a</HT> <HT TYPE="ITALIC">posteriori</HT>, která nemá rozhodující vliv na obecnou politiku nebo školní či akademický program, jelikož se netýká konkrétního obsahu vzdělávání, které však vede k vydání osvědčení o úspěšném ukončení školního nebo akademického roku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>V každém případě však bude na předkládajícím soudu, aby provedl celkové posouzení ukazatelů, včetně ukazatele týkajícího se míry financování, přičemž je třeba upřesnit, že toto posouzení je v souladu s přílohou A bodem 20.15 poslední větou nařízení č. 549/2013 svou povahou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>úsudkové<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/> (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0087">87</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0088">88</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Podle bodu 20.310 přílohy A tohoto nařízení musí být totiž každý případ zatřídění posuzován na základě svých vlastních okolností, a ne všechny znaky musí být v konkrétním případě důležité, zatímco v jiných případech může o kontrole společně svědčit několik jednotlivých znaků. Příloha A bod 2.39 poslední věta a bod 20.15 šestá věta uvedeného nařízení stanoví stejnou zásadu, podle níž většinou o kontrole svědčí více znaků společně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že bod 20.309 písm. h) přílohy A nařízení č. 549/2013, vykládaný ve spojení s bodem 2.39 písm. b) a bodem 20.15 písm. b) této přílohy, musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>nadměrná regulace<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/> spadá vnitrostátní právní úprava vztahující se na neziskové instituce působící v oblasti vzdělávání, které přestože jsou subvencovány příslušnou vnitrostátní vládní institucí, požívají ústavně zaručené svobody vzdělávání, pokud tato právní úprava svěřuje uvedené vládní instituci úkol nebo právo:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>schvalovat studijní programy,</P></ITEM><ITEM><P>definovat jak strukturu studia, tak prioritní a zvláštní úkoly, upravovat kontrolu podmínek pro zápis a vyloučení žáků, rozhodování pedagogické rady a finanční účast, organizovat seskupování školských zařízení v rámci strukturovaných sítí a vyžadovat vypracování vzdělávacích a pedagogických projektů, jakož i školních vzdělávacích programů a rovněž předložení zprávy o činnosti,</P></ITEM><ITEM><P>organizovat kontrolu a inspekci, která se zvláště týká vyučovaných předmětů, úrovně studia a uplatnění jazykových zákonů s výjimkou pedagogických metod a</P></ITEM><ITEM><P>uložit povinnost dodržování minimálního počtu žáků na třídu, sekci, stupeň nebo jiné pododdělení, s výhradou výjimky udělené ministerstvem,</P></ITEM></LIST></P><?PAGE NO="15"?><P>pokud jsou tyto úkoly a práva natolik invazivní, že ve skutečnosti určují obecnou politiku nebo program dotyčných neziskových institucí tím, že umožňují skutečně a podstatným způsobem dlouhodobě a bez přerušení ovlivňovat samotné vymezování a naplňování cílů těchto neziskových institucí, jejích činností a organizačních aspektů těchto činností, jakož i strategického zaměření a základních směrů, které uvedené neziskové instituce hodlají při výkonu svých činností sledovat, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.</P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K druhé otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda musí být bod 20.15 druhá věta přílohy A nařízení č. 549/2013 vykládán v tom smyslu, že pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>obecný předpis platný pro všechny jednotky pracující ve stejném oboru činnosti<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/> spadá vnitrostátní právní úprava, která představuje právní režim použitelný pouze na pracovníky neziskových institucí činných v oblasti vzdělávání, jež jsou financovány vládní institucí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba připomenout, že Soudní dvůr rozhodl, že tento pojem musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na jakoukoliv intervenci jednotky veřejného sektoru, která stanoví nebo uplatňuje předpisy obsahující všeobecná a abstraktní pravidla se širokou působností či obecné pokyny, jimž společně a bez rozdílu podléhají všechny jednotky v dotyčném oboru činnosti, aniž takové předpisy umožňují ve skutečnosti určovat obecnou politiku nebo program jednotek v dotyčném oboru činnosti zejména z důvodu, že nepředstavují <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>nadměrnou<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> regulaci ve smyslu přílohy A bodu 20.309 písm. h) nařízení č. 549/2013 (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Soudní dvůr rovněž upřesnil, že cílem bodu 20.15 druhé věty přílohy A nařízení č. 549/2013, podle níž <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>[v]eřejná intervence v podobě obecných předpisů platných pro všechny jednotky pracující ve stejném oboru činnosti není relevantní při rozhodování o tom, zda vládní instituce kontrolují individuální jednotku<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>, je vyloučit z pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>kontrola<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/> ve smyslu tohoto ustanovení jakoukoliv intervenci jednotky veřejného sektoru, jejímž účelem je stanovit nebo uplatňovat předpisy obsahující všeobecná a abstraktní pravidla se širokou působností či obecné pokyny, jimž společně a bez rozdílu podléhají všechny jednotky v dotyčném oboru činnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190911">11. září 2019</DATE>, <NAME.CASE>FIG a FISE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑612/17 a C‑613/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:705">EU:C:2019:705</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>V projednávaném případě není zpochybňováno, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>řád<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/> stanoví zvláštní pravidla použitelná na pracovníky institucí činných v oblasti vzdělávání, které jsou financovány vládní institucí. Jak totiž správně uvedla Komise ve svém písemném vyjádření, předpisy, které se vztahují na subvencovaná svobodná vzdělávací zařízení, včetně <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>řádu<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/> platného pro zaměstnance, se nevztahují na soukromé školy, které nejsou financovány Francouzským společenstvím. Stejně tak dotčené spolky ve svých písemných vyjádřeních uvedly, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>dotčená norma<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> se vztahuje pouze na zaměstnance, jejichž zaměstnání je subvencováno. Předkládající soud upřesňuje, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>[j]e-li posuzovaným oborem činnosti samotné vzdělávání, je třeba konstatovat, že některá pravidla obsažená v nařízení se vztahují pouze na pracovníky v subvencovaném svobodném vzdělávání<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>V projednávaném případě přitom obor činnosti subvencovaného svobodného vzdělávání nemůže být považován za odlišný od oboru veřejného vzdělávání nebo vzdělávání obecně v Belgii. Z toho vyplývá, že zvláštní pravidla představující <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>řád<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/> platný pouze pro pracovníky subvencovaných svobodných vzdělávacích zařízení se proto nevztahují na celou oblast vzdělávací činnosti, ale pouze na tu její část, která je tvořena subvencovanou svobodnou sítí. Vzhledem k tomu, že<?PAGE NO="16"?> dotčené předpisy nejsou platné pro všechny jednotky spadající do téhož oboru činnosti, a sice vzdělávání, nemůže <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>řád<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/> spadat pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>obecné předpisy<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/> ve smyslu bodu 20.15 druhé věty přílohy A nařízení č. 549/2013.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že bod 20.15 druhá věta přílohy A nařízení č. 549/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>obecný předpis platný pro všechny jednotky pracující ve stejném oboru činnosti<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/> nespadá vnitrostátní právní úprava, která představuje právní režim použitelný pouze na pracovníky neziskových institucí činných v oblasti vzdělávání, jež jsou financovány vládní institucí.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Bod 20.309 písm. h) přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne <DATE ISO="20130521">21. května 2013</DATE> o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, vykládaný ve spojení s bodem 2.39 písm. b) a bodem 20.15 písm. b) této přílohy, musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>nadměrná regulace<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> spadá vnitrostátní právní úprava vztahující se na neziskové instituce působící v oblasti vzdělávání, které přestože jsou subvencovány příslušnou vnitrostátní vládní institucí, požívají ústavně zaručené svobody vzdělávání, pokud tato právní úprava svěřuje uvedené vládní instituci úkol nebo právo:</HT></TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P><HT TYPE="BOLD">schvalovat studijní programy,</HT></P></ITEM><ITEM><P><HT TYPE="BOLD">definovat jak strukturu studia, tak prioritní a zvláštní úkoly, upravovat kontrolu podmínek pro zápis a vyloučení žáků, rozhodování pedagogické rady a finanční účast, organizovat seskupování školských zařízení v rámci strukturovaných sítí a vyžadovat vypracování vzdělávacích a pedagogických projektů, jakož i školních vzdělávacích programů a rovněž předložení zprávy o činnosti,</HT></P></ITEM><ITEM><P><HT TYPE="BOLD">organizovat kontrolu a inspekci, která se zvláště týká vyučovaných předmětů, úrovně studia a uplatnění jazykových zákonů s výjimkou pedagogických metod a</HT></P></ITEM><ITEM><P><HT TYPE="BOLD">uložit povinnost dodržování minimálního počtu žáků na třídu, sekci, stupeň nebo jiné pododdělení, s výhradou výjimky udělené ministerstvem,</HT></P></ITEM></LIST></P><P><HT TYPE="BOLD">pokud jsou tyto úkoly a práva natolik invazivní, že ve skutečnosti určují obecnou politiku nebo program dotyčných neziskových institucí tím, že umožňují skutečně a podstatným způsobem dlouhodobě a bez přerušení ovlivňovat samotné vymezování a provádění cílů těchto neziskových institucí, jejích činností a organizačních aspektů těchto činností, jakož i strategického zaměření a základních směrů, které uvedené neziskové instituce hodlají při výkonu svých činností sledovat, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.</HT></P></NP></ITEM><?PAGE NO="17"?><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Bod 20.15 druhá věta přílohy A nařízení č. 549/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>obecný předpis platný pro všechny jednotky pracující ve stejném oboru činnosti<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/> nespadá vnitrostátní právní úprava, která představuje právní režim použitelný pouze na pracovníky neziskových institucí činných v oblasti vzdělávání, jež jsou financovány vládní institucí.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>