EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.3.2026
COM(2026) 131 final
Doporučení pro
ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se schvaluje zahájení jednání o členství Unie v Rozvojové bance Rady Evropy (CEB)
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.3.2026
COM(2026) 131 final
Doporučení pro
ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se schvaluje zahájení jednání o členství Unie v Rozvojové bance Rady Evropy (CEB)
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Evropská komise tímto doporučením pro rozhodnutí Rady žádá Radu o zmocnění k zahájení jednání o dohodě, která by Evropské unii (EU) umožnila stát se akcionářem Rozvojové banky Rady Evropy (CEB).
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Úvod
Banka CEB je mezinárodní rozvojová banka, která byla zřízena jako parciální dohoda 1 Rady Evropy. Původně byla založena v roce 1956, aby poskytovala podporu uprchlíkům a vysídleným osobám, ale postupně rozšířila svou působnost i na další odvětví přispívající k posílení sociální soudržnosti v Evropě. V současné době má 43 členských států ( 2 ), včetně 26 z 27 členských států EU( 3 ). Členské státy EU drží dohromady 87,9 % akcií CEB. Největšími akcionáři jsou Francie, Německo a Itálie, přičemž každá z těchto zemí vlastní 16,9 % akcií. Banka CEB poskytuje svým zúčastněným členským státům včetně jejich ústředních vlád, finančním institucím a místním orgánům úvěry a záruky na financování projektů v sociální oblasti, zejména v oblasti sociální infrastruktury. Tato činnost je prováděna převážně prostřednictvím vlastních zdrojů CEB a částečně na základě financování od dárců. Největším dárcem CEB je EU, která od roku 2010 poskytla na projekty CEB 844 milionů EUR ( 4 ).
CEB má silný úvěrový rating, který odráží silnou kapitálovou základnu, solidní kvalitu a vynikající výkonnost aktiv. Od roku 2020 má status AAA (Scope), 2021 (S&P) a 2023 (Fitch and Moody’s). V roce 2025 potvrdily její úvěrový rating AAA všechny hlavní ratingové společnosti.
Oficiálním posláním CEB, které je posíleno v jejím strategickém rámci na období 2023–2027, je podpora sociální soudržnosti a posilování sociální integrace v Evropě, jakož i pomoc migrantům a uprchlíkům. Tyto cíle jsou v zásadě v souladu s prioritami Komise, pokud jde o sociální, hospodářskou a územní soudržnost, jakož i o migrační politiku. Sociální investice CEB ve prospěch zranitelných skupin mají potenciál přispět k provádění evropského pilíře sociálních práv EU. Vzhledem k tomu, že se 15. června 2023 stala členem CEB i Ukrajina, poskytuje nyní banka navíc pomoc Ukrajině a podporuje její úsilí o obnovu. Spolupráce s Ukrajinou je jedním z hlavních cílů strategického rámce CEB na období 2023–2027.
To, že se EU stane akcionářem, jí umožní zajistit lepší koordinaci své pozice v širší síti rad mezinárodních finančních institucí, přispět k provádění priorit EU, prohloubit své strategické partnerství s CEB s cílem podpořit sociální investice v Evropě, podporovat legální migraci a integraci a prosazovat stabilitu a hospodářský růst v zemích procesu rozšíření a zemích evropského sousedství. Účast EU v CEB by byla přijata Komisí.
Cíle
Získání podílu v CEB má potenciál zvýšit součinnost priorit CEB s prioritami EU, a to zejména v oblasti sociální infrastruktury a sociálního začleňování, migrace, rozšíření a politiky sousedství, s významným důrazem na pomoc Ukrajině. EU by se díky tomu mohla podílet na určování strategie CEB a na jejím investičním rozhodování a operacích nad rámec těch, které jsou podporovány již nyní na základě mandátů EU. Mohla by také pomoci prohloubit vztahy mezi orgány EU a Radou Evropy, jakož i s mnoha partnerskými zeměmi v bezprostředním sousedství, které jsou členy CEB. Kromě toho by mohla pomoci koordinovat podporu poskytovanou Ukrajině za účelem její obnovy s podporou ostatních mezinárodních aktérů.
Rada vyzvala Komisi a členské státy, aby zajistily užší koordinaci s mezinárodními finančními institucemi a mezi nimi v rámci evropské struktury pro financování rozvoje( 5 ) a financování opatření v oblasti klimatu ( 6 ). Účast v řídicích orgánech finančních institucí se v tomto ohledu jasně ukázala jako přínosná. Umožnila rozvinout silnou koordinaci politiky a finanční spolupráce Komise s těmito institucemi, a to i prostřednictvím provádění mandátů EU.
Přítomnost v řídicích orgánech CEB
Pokud by se EU stala akcionářem, znamenalo by to, že by se formálně podílela na tvorbě politik CEB a jejich provádění, účastnila by se rozhodovacího procesu CEB a v řídicích orgánech by ji zastupovala Evropská komise. Získala by hlasovací práva v poměru k počtu upsaných akcií a zajistila by si místo v Řídicí radě i ve Správní radě CEB 7 .
Řídicí rada určuje obecné směry činnosti CEB, stanovuje podmínky členství pro další státy, rozhoduje o navýšení kapitálu a schvaluje klíčové podnikové a finanční dokumenty této instituce. Volí svého předsedu a předsedu Správní rady a jmenuje guvernéra a členy Výboru pro audit. K rozhodování Řídicí rady je nezbytná většina hlasů členů, kteří hlasují pro nebo proti, a členů, kteří musí představovat alespoň dvě třetiny hlasovacích práv. Správní rada vykonává pravomoci, které jsou jí svěřeny Řídicí radou, určuje provozní politiky CEB a dohlíží na jejich provádění a schvaluje investiční projekty předkládané vládami členských států.
Obecné cíle kapitálové účasti
Po schválení historicky prvního navýšení kapitálu CEB o splacený kapitál v roce 2022 skončilo období upisování akcií 31. prosince 2024, přičemž míra účasti činila více než 95 %. V důsledku toho tak po navýšení kapitálu o 4,14 miliardy EUR činí celkový upsaný kapitál CEB 9,62 miliardy EUR ( 8 ) (z toho 1,766 miliardy EUR je splacený kapitál).
Cílem EU by bylo stát se středně velkým akcionářem, čímž by se zařadila doprostřed seznamu akcionářů s přímým podílem přibližně 0,4 % (0,419 %) na celkovém upsaném kapitálu CEB, čímž by získala hlasovací práva úměrná tomuto počtu upsaných akcií a zajistila si místa v řídicích orgánech CEB, tj. místo ve Řídicí radě i ve Správní radě. Tento podíl umožní EU účinněji spolupracovat s CEB, koordinovat pozici mezi akcionáři EU a zajistit větší součinnost s politickými prioritami EU, přičemž by za tímto účelem mohla vyčlenit jen omezené množství zdrojů.
To by vyžadovalo upsání akcií ve výši 40,294 milionu EUR. Podle poměru povinně splaceného / upsaného kapitálu (18,59 %) CEB by to vyžadovalo investici EU ve výši 20 milionů EUR: 7,49 milionu EUR na splacený kapitál v EUR (přičemž disponibilní kapitál by činil 32,804 milionu EUR) a 12,51 milionu EUR v povinných rezervách. Za tímto účelem by Komise navrhla využít prostředky v celkové výši 20 milionů EUR v závazcích i platbách plánovaných pro složku Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Evropského sociálního fondu plus (ESF+), pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a pro program Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) v rámci ročního rozpočtu EU na rozpočtový rok 2027.
•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky
Pokud by se Unie stala akcionářem CEB, přispělo by to k politikám EU v těchto oblastech:
Sociální politika a politika zaměstnanosti
Zaměření CEB na sociální politiku a infrastrukturu by mohlo doplnit programy financování EU zaměřené na řešení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci členských států a/nebo jiných zemí a mezi nimi, zejména v oblastech, jako je dostupné bydlení, zdravotní péče, snižování chudoby a vzdělávání. Pokud by se EU stala akcionářem, mohla by usilovat o větší a přiměřené financování těchto projektů, zejména v méně rozvinutých regionech členských států. Zaměření CEB na sociální infrastrukturu doplňuje programy EU, jako je například InvestEU nebo Nástroj pro oživení a odolnost (RRF).
Záruční dohoda s CEB v rámci programu InvestEU podepsaná v listopadu 2022 a naposledy pozměněná v prosinci 2025 má v současné době hodnotu záruky EU ve výši až 318 milionů EUR a podporuje portfolio investic ve výši přibližně 1 miliardy EUR v rámci oblasti týkající se sociálních investic a dovedností, Toto portfolio projektů zahrnuje sociální infrastrukturu (dostupné sociální bydlení, veřejné nemocnice, vzdělávání a odbornou přípravu), mikrofinancování a podporu sociálních podniků s průřezovými cíli, jako je například sociální a ekonomické začlenění zranitelných skupin a genderová rovnost. CEB je vedle EIF jediným prováděcím partnerem programu InvestEU, který se zaměřuje na podporu mikrofinancování a sociálních podniků. CEB plní cíle své politiky InvestEU a patří mezi prováděcí partnery s nejlepšími výsledky v provádění, a to jak podle schválených operací, tak podle podepsaných operací.
Vzhledem ke svým desítky let trvajícím zkušenostem s podporou bydlení pro zranitelné skupiny by CEB mohla hrát důležitou technickou a finanční roli také v oblasti politiky bydlení v EU, mimo jiné i prostřednictvím Evropského plánu dostupného bydlení. Společně s Evropskou komisí spolupředsedá CEB i pracovní skupině Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví (EPOCH), která se zabývá přístupem k financování, a hledá další způsoby, jak rozšířit sp\olečné cíle sociální soudržnosti. Pokud jde o romskou populaci, realizovala CEB pilotní projekt Evropského parlamentu „Bydlení a posílení postavení Romů“ (Housing and Empowerment for Roma, HERO) a nadále posiluje své snahy o další podporu tohoto segmentu zranitelných skupin.
Politika rozšíření a politika sousedství
Odborné znalosti CEB v oblasti obnovy po ukončení konfliktů a sociální integrace jsou v souladu s cíli EU, kterými jsou podpora stability a soudržnosti v Evropě a podpora hospodářského růstu v zemích procesu rozšíření a zemích evropského sousedství. Pokud by se EU stala akcionářem, mohla by toto úsilí ještě rozšířit a dále využívat jedinečné odborné znalosti CEB. Komise dlouhodobě spolupracuje s CEB v regionu procesu rozšíření, a to jak jako hlavní dárce, tak i z hlediska účasti CEB na iniciativách a rámcích EU, jako je investiční rámec pro západní Balkán (WBIF) nebo Investiční platforma sousedství. Rámec WBIF kombinuje různé formy nevratného a vratného financování ve veřejném a soukromém sektoru západního Balkánu, jehož cílem je podpora socioekonomického rozvoje. Rámec WBIF je určen jako hlavní nástroj pro realizaci a provádění strategie Global Gateway a hlavní kanál pro rozvoj investic plánu růstu a Nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu. CEB je rovněž prováděcím partnerem v rámci platformy kombinování zdrojů EU pro země Východního partnerství – Investiční platformy sousedství. Do konce roku 2025 byly v Moldavské republice (Moldavsko) schváleny dvě operace kombinování zdrojů s CEB v odvětví zdravotnictví. CEB rovněž získala grantové prostředky z východoevropského partnerství pro energetickou účinnost a životní prostředí (E5P), jehož je EU klíčovým dárcem. CEB je také klíčovým partnerem při provádění plánu růstu pro Moldavsko, který urychlí reformy a tím podpoří moldavskou ekonomiku a přiblíží zemi k členství v EU.
Partnerství EU s CEB může mít zásadní význam i pro obnovu Ukrajiny. Když se Ukrajina v roce 2023 stala novou členskou zemí CEB, objevily se nové možnosti užší koordinace a spolupráce. CEB je prováděcím partnerem Nástroje pro Ukrajinu a jeho prostřednictvím pomáhá obnovovat poškozenou nebo zničenou sociální infrastrukturu v této zemi se zaměřením na bydlení a zdravotní péči.
Od června 2025 schválila CEB úvěry poskytnuté Ukrajině ve výši 553 milionů EUR, z čehož 400 milionů EUR připadá na řešení otázek bydlení. Další program ve výši 200 milionů EUR (100 milionů EUR schválených v březnu 2024 a dalších 100 milionů EUR schválených v lednu 2025) využívá technickou pomoc ve výši 10 milionů EUR z Investičního rámce pro Ukrajinu. Kromě bydlení a zdravotní péče schválila CEB v září 2024 svou první operaci v oblasti mikrofinancování na Ukrajině – 3 miliony EUR pro Bank Lviv na zajištění přístupu k úvěrům pro mikropodnikatele a malé podniky na Ukrajině. Aktivity banky v tomto sektoru se rozšiřují. Rada Investičního rámce pro Ukrajinu schválila v červnu 2025 ve spolupráci s Komisí produkt v hodnotě 40 milionů EUR (včetně grantu Investičního rámce pro Ukrajinu ve výši 15 milionů EUR).
Pokud jde o Turecko, jedná se o jednu z nejdůležitějších přijímajících zemí CEB, která byla jedním z jejích zakládajících členů. Stane-li se EU akcionářem CEB, mohla by se tato banka stát spolehlivým partnerem v oblasti Středomoří prostřednictvím zvýšených investic v Turecku, kde CEB poskytuje nové úvěry v rozsahu až 300 milionů EUR ročně, zaměřené na infrastrukturu lidského kapitálu, zejména v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a zmírňování seizmických rizik. CEB spolupracuje s EU zejména prostřednictvím nástroje EU pro uprchlíky v Turecku. Do budoucna by měla CEB zájem zapojit se do Investiční platformy pro Turecko. To je v souladu s nedávným postupným a přiměřeným obnovením vztahů EU s Tureckem, jehož cílem je posílit spolupráci v řadě oblastí společného zájmu.
Migrační politika
Pomoc uprchlíkům, migrantům a vysídleným osobám je jednou z priorit CEB stanovených jejími stanovami. V oblasti migrace vykázala CEB za posledních 15 let celkovou hodnotu projektů ve výši 2,5 miliardy EUR. Obzvláště aktivně se CEB podílí na pomoci Turecku při zvládání nebývalého přílivu syrských uprchlíků, kteří prchají ze země po válce. CEB spolupracuje s Komisí v rámci programu PAFMI (Partnerships and Financing for Migrant Inclusion – Partnerství a financování pro program začleňování migrantů), jehož cílem je podpořit nové způsoby financování při řešení problémů státních příslušníků třetích zemí v oblasti integrace a začleňování. Program se zaměřuje především na podporu pracovních příležitostí (včetně podnikání) a na vzdělávání. Další spolupráce s Evropskou komisí se týkala partnerství v rámci městské agendy pro začleňování včetně přípravy potenciálního seznamu projektů založených na grantech a/nebo finančních nástrojích EU.
Otevření CEB pro operace na Ukrajině je vysoce aktuální, protože CEB je evropskou bankou specializovanou na práci s uprchlíky a na integraci státních příslušníků třetích zemí a má široké zkušenosti s uprchlíky z bývalé Jugoslávie a Sýrie. Při obnově Ukrajiny by mohla CEB sehrát významnou úlohu. Mohla by poskytovat odpovídající pomoc a podporu Moldavsku a příslušným členským státům, které jsou členy CEB a v současné době nesou značnou část odpovědnosti za reintegraci vysídlených osob z Ukrajiny.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
·Procesněprávní základ
Ustanovení čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování EU stanoví, že pokud se zamýšlená dohoda netýká výlučně nebo zejména společné zahraniční a bezpečnostní politiky, podává Komise Radě doporučení. Rada přijme rozhodnutí, kterým dá zmocnění k zahájení jednání, a jmenuje vyjednavače Unie nebo vedoucího vyjednávacího týmu Unie.
V čl. 218 odst. 4 Smlouvy o fungování EU je stanoveno, že Rada může vyjednavači vydávat směrnice a může určit zvláštní výbor, se kterým vyjednavač konzultuje.
Komise doporučuje zahájit jednání o podmínkách členství Unie v CEB. Činnost CEB se týká poskytování úvěrů a záruk zúčastněným členům včetně jejich ústředních vlád, finančním institucím a místním orgánům na financování projektů v sociální oblasti, zejména v oblasti sociální infrastruktury. Jako vyjednavač má být jmenována Komise.
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí, kterým se dává zmocnění k zahájení jednání o plánované dohodě, je čl. 218 odst. 3 a 4 Smlouvy o fungování EU.
·Hmotněprávní základ
Cílem CEB je podporovat sociální soudržnost a posilovat sociální integraci v Evropě, a rovněž pomáhat migrantům a uprchlíkům. Za tímto účelem poskytuje svým členům finanční pomoc. Tato pomoc je poskytována jak členským státům EU, tak třetím zemím.
Článek 175 Smlouvy o fungování EU stanoví, že Unie vede a koordinuje své hospodářské politiky tak, aby dosahovala cílů stanovených v článku 174 Smlouvy o fungování EU, kterými je posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Ustanovení čl. 212 odst. 1 a 3 SFEU stanoví, že Unie provádí činnosti hospodářské, finanční a technické spolupráce s jinými než rozvojovými třetími zeměmi, a že Unie spolupracuje s třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi.
Hmotněprávním základem tohoto návrhu je proto čl. 175 odst. 3 a článek 212 SFEU.
·Volba vyjednavače
Vzhledem k tomu, že zamýšlená dohoda se týká výlučně jiných oblastí než společné zahraniční a bezpečnostní politiky, je třeba, aby byla podle čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vyjednavačem jmenována Komise.
·Pravomoci Unie
Podle článku 175 Smlouvy o fungování EU Unie podporuje činnosti vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. V souladu s čl. 212 odst. 1 a 3 Smlouvy o fungování EU provádí Unie činnosti hospodářské, finanční a technické spolupráce s jinými než rozvojovými třetími zeměmi, a spolupracuje s třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi. Unie má tedy pravomoc přistoupit k CEB.
·Proporcionalita
Toto doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se povoluje zahájit jménem Unie jednání o jejím členství v Rozvojové bance Rady Evropy, nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení příslušných politických cílů. Podmínky členství EU v CEB mohou být dosaženy pouze prostřednictvím jednání Komise s CEB.
Schválený základní kapitál poskytne CEB dodatečné zdroje k doplnění cílů EU.
·Volba nástroje
Toto doporučení pro rozhodnutí Rady se předkládá v souladu s čl. 218 odst. 3 a 4 Smlouvy o fungování EU, podle něhož Rada přijme rozhodnutí, kterým dává zmocnění k zahájení jednání a jmenování vyjednavače Unie. Rada může vyjednavači rovněž vydávat směrnice pro jednání. Neexistuje žádný jiný právní nástroj, který by mohl být použit za účelem dosažení cíle vyjádřeného v tomto doporučení.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Probíhaly časté konzultace s CEB na řídicí a technické úrovni. Členství Unie bylo předmětem mnoha diskusí a porad akcionářů CEB na několika zasedáních Správní rady v roce 2025. CEB ve svém dopise Komisi vyjádřila 9 ochotu dále zkoumat, jak by členství Unie mohlo nadále posílit vzájemné partnerství.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Probíhaly časté konzultace s technickými odborníky v rámci CEB.
•Posouzení dopadů
Vzhledem k okolnostem uvedeným v předchozích dvou oddílech nevypracovala Komise v souladu se zásadou proporcionality a dosavadní praxí formální posouzení dopadů.
•Základní práva
Cílem CEB je podporovat sociální soudržnost v Evropě, která je definována jako „schopnost společnosti zajistit blahobyt všech svých členů, minimalizovat rozdíly a zabránit marginalizaci“.
CEB plní své poslání financováním sociálních investic a projektů, které slouží zranitelným lidem, a to ve třech oblastech činnosti:
·investice do lidí a posilování lidského kapitálu,
·podpora inkluzivního a odolného životního prostředí,
·podpora zaměstnanosti a hospodářského a finančního začlenění.
Očekává se proto, že navýšení kapitálu CEB umožní její větší aktivitu ve výše uvedených oblastech, což by mělo být přínosné pro ochranu základních práv.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Dosažení stanoveného cíle získat přímý podíl ve výši přibližně 0,419 % na celkovém upsaném kapitálu CEB by vyžadovalo upsání akcií ve výši 40,294 milionu EUR, a to ve formě 7,49 milionu EUR ve splacených akciích a 32,804 milionu EUR v nesplacených akciích. To by znamenalo podmíněný závazek pro rozpočet EU ve stejné výši, tj. 32,804 milionu EUR. Kromě toho by Unie musela přispět částkou 12,51 milionu EUR do povinných rezerv. To se rovná celkové investici ve výši 20 milionů EUR pro EU, kterou Komise navrhuje financovat z prostředků plánovaných pro složku Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Evropského sociálního fondu plus (ESF+), pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a program Nástroj pro sousedství, a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) v rámci ročního rozpočtu EU na rozpočtový rok 2027.
Stát se akcionářem CEB znamená také povinnost každoročně přispívat do rozpočtu sekretariátu spravujícího parciální dohodu, na jejímž základě je CEB v souladu s pravidly Rady Evropy zřízena. Tyto náklady jsou administrativní povahy a představují nevelký roční příspěvek, který bude financovat Komise.
Doporučení pro
ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se schvaluje zahájení jednání o členství Unie v Rozvojové bance Rady Evropy (CEB)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175odst. 3, článek 212 a čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Podmínky členství v Rozvojové bance Rady Evropy (dále jen „CEB“) jsou vymezeny v její zakládací smlouvě. Podle článku III.c této smlouvy se členy této banky mohou stát mezinárodní instituce s evropským zaměřením. O podmínkách přijetí nových členů rozhoduje Řídicí rada CEB. Má-li se Unie stát členem CEB, je proto nutné zahájit s touto bankou jednání o těchto podmínkách.
(2)S ohledem na výzvu Rady Komisi a členským státům, aby zajistily užší koordinaci s mezinárodními finančními institucemi a mezi nimi v rámci evropské struktury pro financování rozvoje, je vhodné, aby se Unie stala členem CEB tak, že získá akciové podíly na jejím kapitálu s cílem zajistit účinnější soudržnost priorit CEB s prioritami Unie a dosáhnout cílů Unie v oblasti sociální soudržnosti a vnějších hospodářských vztahů prostřednictvím výkonu hlasovacích práv, která jsou spojena s vlastnictvím. To navíc pomůže prohloubit vztahy mezi EU a ostatními partnerskými zeměmi v regionu procesu rozšíření a v regionu evropského sousedství, které jsou členy CEB. Kromě toho to rovněž pomůže posílit podporu Ukrajiny včetně její poválečné obnovy, neboť tato země je nyní členem CEB a hlavním cílem jejích politik.
(3)Zaměření CEB na sociální politiku a infrastrukturu může doplňovat a vytvářet synergie s programy financování a s politickými opatřeními EU zaměřenými na řešení hospodářských a sociálních rozdílů v Unii, zejména v oblastech, jako je dostupné a sociální bydlení, zdravotní péče, snižování chudoby, vzdělání, genderová rovnost a sociální a ekonomické začleňování zranitelných skupin včetně osob se zdravotním postižením, Romů a osob bez domova. CEB rovněž může sehrát důležitou technickou a finanční roli v oblasti politiky bydlení v EU vzhledem ke svým desítky let trvajícím zkušenostem s podporou bydlení pro zranitelné skupiny.
(4)Odborné znalosti CEB v oblasti obnovy po ukončení konfliktů a sociální integrace jsou v souladu s cíli EU, kterými jsou podpora stability a soudržnosti v Evropě. CEB by mohla podpořit EU při přípravě přistupujících zemí na jejich cestě k členství v EU a podpořit provádění plánů růstu na západním Balkáně a v Moldavsku. Vzhledem k tomu, že zeměpisná působnost operací CEB byla rozšířena i na Ukrajinu, je nyní poskytování pomoci na podporu obnovy a dlouhodobého sociálního rozvoje této země jedním z nových zastřešujících cílů CEB. Nedávno dokončené navýšení kapitálu poskytuje další finanční kapacitu na podporu Ukrajiny na její cestě k členství v EU. CEB by mohla podpořit EU při provádění Nástroje pro Ukrajinu. EU a CEB by také mohly dále posílit své partnerství, pokud jde o investice do sociální infrastruktury v Turecku.
(5)Pomoc uprchlíkům, migrantům a vysídleným osobám je jednou ze zákonem stanovených priorit CEB, což z ní činí evropskou banku specializovanou na jednání s osobami požívajícími mezinárodní ochrany a na integraci státních příslušníků třetích zemí. Tyto odborné znalosti mohou doplnit opatření EU na podporu osob požívajících mezinárodní ochrany, zaměřit činnost CEB mimo jiné na reintegraci vracejících se uprchlíků, migrantů nebo vnitřně vysídlených osob a přispět k trvalé integraci státních příslušníků třetích zemí v hostitelských zemích,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Schvaluje se zahájení jednání s Rozvojovou bankou Rady Evropy (dále jen „CEB“) o podmínkách členství Unie v CEB.
Článek 2
Komise je jmenována vyjednavačem Unie.
Článek 3
Směrnice pro jednání uvedené v příloze tohoto rozhodnutí jsou tímto určeny Komisi.
Článek 4
Při jednání je konzultován [název zvláštního výboru, který doplní Komise], který je určen jako zvláštní výbor ve smyslu čl. 218 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.
Článek 5
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se schvaluje zahájení jednání o členství Unie v Rozvojové bance Rady Evropy (CEB)
1.2.Příslušné oblasti politik
Okruh 6. Sousedství a svět
1.3.Cíle
1.3.1. Obecné cíle
Podpora politik sociální soudržnosti EU prostřednictvím investic, včetně pomoci Ukrajině při přípravě na přistoupení k EU.
1.3.2. Specifické cíle
Zajistit účinnější sladění priorit CEB s prioritami Unie a dosáhnout cílů Unie v oblasti sociální soudržnosti a vnějších hospodářských vztahů; přispět k prohloubení vztahů mezi orgány EU, Radou Evropy a 26 členskými státy EU, které jsou součástí CEB, jakož i s mnoha partnerskými zeměmi v bezprostředním sousedství, které jsou členy CEB; přispět k poskytování širší a lepší podpory Ukrajině a jejímu úsilí o obnovu.
1.3.3. Očekávané výsledky a dopady
Efektivnější sladění priorit CEB s prioritami EU v Evropě, jakož i s prioritami jiných mezinárodních finančních institucí, zejména v oblasti sociální infrastruktury, sociálního začleňování a sociálních inovací. Formální zapojení Komise do rozhodovacích orgánů CEB, které usnadní řízení Rady CEB účinnějším způsobem než pouze prostřednictvím stávajících mandátů, jako je například InvestEU a dohoda o finančním rámcovém partnerství. Formování politických priorit, investičních rozhodnutí a operací CEB do značné míry nad rámec těch, které jsou podporovány již nyní na základě mandátů EU. Prohloubení vztahů mezi orgány EU, Radou Evropy a 26 členskými státy EU, které jsou součástí CEB, jakož i s mnoha partnerskými zeměmi v bezprostředním sousedství, které jsou členy CEB. Přispění k poskytování širší a lepší podpory Ukrajině a jejímu úsilí o obnovu vzhledem k tomu, že Ukrajina je nyní členem CEB a spolupráce s Ukrajinou je jedním ze zastřešujících cílů strategického rámce této banky.
1.3.4. Ukazatele výkonnosti
Dosahování cílů bude měřeno objemem finančních operací CEB v členění podle regionů (zejména se to bude týkat Ukrajiny a dalších zemí, v nichž CEB působí a které jsou postiženy ruskou válkou) a podle odvětví, objemem finančních operací CEB spolufinancovaných dalšími mezinárodními finančními institucemi a/nebo programy Komise a dále pomocí dalších ukazatelů stanovených v rámci dopadů CEB.
1.4.Návrh/podnět se týká:
nové akce.
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
K provedení této iniciativy je třeba, aby Unie zakoupila akciové podíly na kapitálu CEB a stala se tak členem CEB, což jí umožní vykonávat hlasovací práva, která jsou spojena s vlastnictvím, a dosáhnout tak účinnější soudržnosti priorit CEB s prioritami Unie a cílů Unie v oblasti sociální soudržnosti a vnějších hospodářských vztahů.
Legislativní proces podle článku 218 SFEU spočívá v tom, že Komise nejprve přijme doporučení Radě podle čl. 218 odst. 3 a 4 Smlouvy o fungování EU, aby přijala rozhodnutí zmocňující k zahájení jednání o členství Unie v CEB. Toto rozhodnutí by mělo obsahovat obecné „zásady/cíle pro jednání“ stanovené Radou. Po jeho přijetí zašle Komise formální žádost o členství/přistoupení Řídicí radě CEB, a poté bude zahájen proces jednání s CEB o podmínkách členství. Po dosažení dohody může Komise přijmout návrh rozhodnutí Rady podle čl. 218 odst. 6 Smlouvy o fungování EU o schválení této dohody. Jakmile Rada přijme rozhodnutí o uzavření mezinárodní dohody o členství, následuje další fáze, kterou je uložení listiny o přistoupení (včetně upsání podílů v CEB). Členství poté nabude účinnosti a zástupci Komise mohou jmenovat své zástupce do statutárních orgánů CEB: Řídicí rada a Správní rada.
1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
Cílem členství EU v CEB je zajistit účinnější soudržnost priorit CEB s prioritami Unie, které by jinak bylo dosaženo pouze přítomností členských států v řídicích orgánech CEB. Členství EU by mohlo zvýšit součinnost priorit CEB s prioritami EU, a to zejména v oblasti sociální infrastruktury a sociálního začleňování, migrace, rozšíření a politiky sousedství, s významným důrazem na pomoc Ukrajině. Zasedání v rozhodovacích orgánech CEB umožní EU, aby měla kromě hlasu samotných členských států silnější slovo při stanovování strategie CEB a při rozhodování o jejích investicích a operacích nad rámec těch, které jsou podporovány již nyní na základě mandátů EU. Mohla by také pomoci prohloubit vztahy mezi orgány EU a Radou Evropy, jakož i s mnoha partnerskými zeměmi v bezprostředním sousedství, které jsou členy CEB. Kromě toho by mohla pomoci koordinovat podporu poskytovanou Ukrajině za účelem její obnovy s podporou ostatních mezinárodních aktérů.
Členství v CEB by bylo rovněž poměrně nákladově efektivním prostředkem k realizaci dlouhodobého cíle posílit úlohu EU na mezinárodních fórech, jak bylo uloženo v závěrech Rady z června 2021.
Členství v EU může přinést i potenciální finanční přidanou hodnotu: se svým současným poměrem úvěru k vlastnímu kapitálu je CEB schopna generovat přibližně 5,4 EUR v půjčkách na každé euro vlastního kapitálu. Takový poměr je v souladu s obezřetnými, ale účinnými strategiemi pákového efektu, které obvykle používají mezinárodní rozvojové banky a jejichž cílem je maximalizovat financování rozvoje při zachování finanční stability a silného úvěrového ratingu. Pokud se tento poměr použije na předpokládaný nárůst vlastního kapitálu CEB v důsledku členství v EU – 20 milionů EUR ve splaceném kapitálu plus rezervy – hypotetický odhad naznačuje, že CEB by v důsledku členství EU mohla získat dodatečnou úvěrovou kapacitu ve výši až 108 milionů EUR. Tento odhad je odvozen ze základního finančního multiplikačního efektu posílení vlastního kapitálu pro mobilizaci zapůjčitelných prostředků. Tento výpočet naznačuje, že náklady spojené s příležitostí členství jsou nevelké, protože členství povede ke zvýšení objemu úvěrů směřujících do sociální infrastruktury a k jejich příjemcům podpory. Finanční pákový efekt, který umožňuje kapitálová struktura CEB, v kombinaci s katalytickým účinkem členství EU naznačuje čistě pozitivní hospodářskou opodstatněnost.
1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
EU může vycházet ze svých zkušeností akcionáře a člena Správní rady několika mezinárodních finančních institucí, jako je EBRD a skupina EIB (EIB a EIF). V případě EIB není EU jejím akcionářem, ale má institucionální úlohu zakotvenou ve stanovách banky, která zahrnuje i členství v radě. U těchto institucí se prokázalo, že přítomnost EU na jednáních příslušných rad má významný pozitivní dopad na politiky těchto institucí a napomáhá zajišťovat jejich trvalé a úzké propojení s politikami EU. Tento dopad nezávisí přímo na velikosti majetkové účasti, ale spíše na odborných znalostech Komise v oblasti finančních nástrojů a na její roli dárce, správce rozpočtu EU a člena správní rady různých mezinárodních finančních institucí. Přidaná hodnota vytvořená účastí EU v mezinárodních finančních institucích je mnohostranná a přesahuje pouhou účast na jednáních Správní rady. Využitím svého postavení může Komise pomoci ovlivnit strategické směřování orgánů a může přispět k formulování a prosazování politik a rovněž usnadnit dialog mezi zúčastněnými stranami.
1.5.4. Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Existuje jasný soulad s víceletým finančním rámcem (VFR) a s řadou rozpočtových programů EU. Zaměření CEB na sociální infrastrukturu doplňuje programy EU, jako je například InvestEU nebo Nástroj pro oživení a odolnost (RRF).
Záruční dohoda podepsaná s CEB v rámci programu InvestEU počítá v současné době se zárukami EU v hodnotě až 318 milionů EUR a podporuje portfolio investic ve výši přibližně 1 miliardy EUR v rámci oblasti týkající se sociálních investic a dovedností, CEB je vedle EIF jediným prováděcím partnerem programu InvestEU, který se zaměřuje na podporu mikrofinancování a sociálních podniků. CEB se účastní několika dalších iniciativ a rámců EU, jako je investiční rámec pro západní Balkán (WBIF) nebo Investiční platforma sousedství. CEB je rovněž prováděcím partnerem Nástroje pro Ukrajinu, a jeho prostřednictvím pomáhá obnovovat poškozenou nebo zničenou sociální infrastrukturu v této zemi se zaměřením na bydlení a zdravotní péči. V oblasti migrace spolupracuje CEB s Komisí prostřednictvím programu Partnerství a financování pro začleňování migrantů (PAFMI). Pokud jde o Turecko, CEB spolupracuje s EU prostřednictvím nástroje EU pro uprchlíky v Turecku. Do budoucna by měla CEB zájem zapojit se do Investiční platformy pro Turecko.
1.5.5. Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků
Dosažení stanoveného cíle získat přímý podíl ve výši přibližně 0,419 % na celkovém upsaném kapitálu CEB by vyžadovalo upsání akcií ve výši 40,294 milionu EUR, a to v podobě 7,49 milionu EUR ve splacených akciích a 32,804 milionu EUR v nesplacených akciích. To by znamenalo podmíněný závazek pro rozpočet EU ve stejné výši, tj. 32,804 milionu EUR. Z této částky by Unie musela přispět do povinných rezerv částkou 12,51 milionu EUR. To znamená investici EU v celkové výši 20 milionů EUR.
Za tímto účelem bude třeba v rámci okruhu 6 (Sousedství a svět) vyčlenit zvláštní rozpočtovou položku pro prostředky na závazky ve výši odpovídající plné výši účasti EU na splaceném kapitálu a rezervách CEB, tj. 20 milionů EUR.
Pokud jde o podmíněný závazek rozpočtu EU, který vznikl v důsledku existence disponibilního kapitálu, je třeba poznamenat, že budoucí finanční rizika pro EU jsou zanedbatelná. CEB je obezřetnou institucí s velmi vysokými rezervami a s úvěrovým ratingem AAA od předních ratingových agentur, což odráží její silnou kapitálovou základnu, solidní kvalitu aktiv a vynikající výsledky v oblasti výkonnosti aktiv. V souladu s podíly ostatních mezinárodních finančních institucí, které EU vlastní (EBRD, EIF), by nebylo nutné vytvářet předem žádné hotovostní rezervy na krytí tohoto disponibilního kapitálu vzhledem k velmi nízké pravděpodobnosti, že dojde k žádosti o jeho splacení. Je třeba poznamenat, že CEB od svého založení v roce 1956 své členy dosud nikdy ke splacení kapitálu nevyzvala. Totéž platí pro všechny ostatní mezinárodní rozvojové banky. V případě výzvy ke splacení kapitálu by měl být podmíněný závazek pokryt přesunem zdrojů z přispívajících programů nebo jejich nástupnických programů.
Návrh bude nepřímo financován z prostředků plánovaných pro složku Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) Evropského sociálního fondu plus (ESF+) (10 milionů EUR), pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) (5 milionů EUR) a pro program Nástroj pro sousedství, a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) (5 milionů EUR) v rámci ročního rozpočtu EU na rozpočtový rok 2027. Naplánované prostředky na závazky a platby těchto tří programů na rok 2027 budou sníženy. Snížení v rámci fondu AMIF povede ke zvýšení rozpětí v rámci okruhu 4 VFR. Snížení v rámci složky EaSI fondu ESF+ bude mít za následek zvýšení rozpětí v okruhu 2b VFR před uplatněním kaskády Nástroje Evropské unie na podporu oživení (EURI). Snížení v okruhu 2b povede v konečném důsledku k vyšší dostupnosti marže v kaskádě nástroje EURI, a tedy k nižšímu využívání zvláštních nástrojů.
V této souvislosti by financování návrhu v rámci okruhu 6 vyžadovalo použití nepřiděleného rozpětí v rámci okruhu 6 ve výši 15 milionů EUR a přesun 5 milionů EUR z naplánovaných prostředků z nástroje NDICI – Globální Evropa.
Konečně pak je třeba zmínit, že členství v CEB s sebou ponese také povinnost každoročně přispívat do rozpočtu sekretariátu spravujícího parciální dohodu, na jejímž základě je CEB v souladu s pravidly Rady Evropy zřízena. Tyto náklady jsou administrativní povahy a představují nevelký roční příspěvek (přibližně 10 000 EUR ročně), který bude financován ze správních výdajů GŘ ECFIN v rámci okruhu 7. Prostředky potřebné na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků, které již byly tomuto GŘ přiděleny.
1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu
Časově omezená doba trvání: Finanční dopad v roce 2027 na operační prostředky na závazky a prostředky na platby.
Od roku 2027 se očekává trvalý roční finanční dopad na správní prostředky na závazky a na prostředky na platby, dokud bude EU akcionářem CEB.
1.7. Předpokládaný způsob plnění rozpočtu
Přímé řízení Komisí prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Operace CEB budou řízeny v souladu s vlastními postupy CEB pro sledování a podávání zpráv. CEB předkládá zprávy o svých operacích, dosahování svých cílů politiky i o své ověřené účetní závěrce za každý finanční rok své Řídicí radě. Řídicí rada schvaluje po ověření auditorské zprávy celkovou rozvahu a výkaz zisků a ztrát CEB.
Zástupce Unie v Řídicí radě CEB podává zprávu o činnostech a operacích CEB na podporu cílů EU v oblasti sociální soudržnosti, o využívání kapitálu CEB, o opatřeních k zajištění transparentnosti operací CEB prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, o příspěvcích CEB k podstupování rizik a o účinnosti při získávání dodatečného financování ze soukromého sektoru a o spolupráci mezi CEB a EIB a EBRD v rámci Unie i mimo ni.
2.2.Systémy řízení a kontroly
2.2.1. Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Vrcholným orgánem a nejvyšší rozhodovací autoritou banky v oblasti strategických otázek je Řídicí rada, která má veškeré pravomoci banky, jež nebyly svěřeny Správní radě. Hlavními výsadami Řídicí rady je určovat strategickou orientaci banky, vykonávat institucionální dohled na vysoké úrovni, rozhodovat o kapitálových záležitostech, schvalovat roční účetní závěrky a jmenovat vyšší úředníky. Existují tři řídicí orgány, které jsou nezávislé na vedení celého subjektu: Řídicí rada, Správní rada a Výbor pro audit. Složení, mandát a standardy činnosti jednotlivých orgánů jsou uvedeny v zakládací smlouvě této banky a v jednacích řádech jednotlivých orgánů. Klíčové pravomoci Správní rady představují schvalování provozního rozpočtu banky, schvalování žádostí o úvěr a každoroční udělování absolutoria guvernérovi v souvislosti s finančním řízením. Guvernér je právním zástupcem banky, vedoucím provozních útvarů banky a odpovídá za zaměstnance banky pod obecným dohledem Správní rady. Výbor pro audit jako nezávislý orgán dohledu nad činností banky kontroluje účetnictví banky a ve své výroční zprávě potvrzuje rozvahu a provozní účty banky.
Útvar interního auditu a útvar zajišťování souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (útvar compliance) pravidelně monitorují rizika významných ztrát nebo poškození dobrého jména banky v důsledku nedodržení postupů souvisejících s její činností, ať už by se jednalo o její vlastní pravidla, platné právní předpisy, kodex chování, profesní a etické standardy nebo správnou praxi.
Kontrolní činnosti jsou definovány zásadami na vysoké úrovni a provozními postupy. Politiky přijímají kolegiální orgány nebo je schvaluje guvernér, zatímco provozní postupy schvalují ředitelé dohlížející na jednotlivé oblasti činnosti a podporují je specializované podvýbory v rámci Výboru pro operační rizika a & organizaci (CORO).
Finanční politika banky (tj. likvidita, investice, řízení aktiv a závazků a deriváty) a nový obezřetnostní rámec schválený Správní radou představují soubor standardů pro kontrolní činnosti související s rizikem. Vedení banky navíc předkládá Správní radě čtvrtletně finanční zprávu a zprávu o řízení rizik s podrobnými informacemi o všech rizicích, která banka podstupuje. Operační postupy stanovují vedoucí jednotlivých oblastí činnosti s pomocí útvaru operačních rizik. Útvar operačních rizik v úzké spolupráci s jednotlivými oblastmi činnosti pravidelně přezkoumává postupy z hlediska řízení operačních rizik a doporučuje zlepšení procesů a nové kontrolní mechanismy s cílem zmírnit zjištěná rizika. Útvar operačních rizik provádí modelaci procesů pomocí specializovaného nástroje pro řízení podnikových procesů (MEGA), a tyto procesy jsou přístupné všem zaměstnancům prostřednictvím specializované intranetové stránky, aby se udržovalo povědomí o jejich uplatňování
Úkolem vedoucího pracovníka pověřeného kontrolou souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (Chief Compliance Officer) je zajistit, aby banka vykonávala své činnosti v souladu se svými vlastními pravidly, platnými právními předpisy, kodexy chování a osvědčenými postupy a standardy s cílem předejít jakémukoli riziku nesrovnalostí ve fungování této instituce, jejích orgánů nebo jejích zaměstnanců. Pro zajištění nejvyšší etické úrovně činností CEB je zaveden soubor zásad na vysoké úrovni (politika souladu postupů a činností banky s platnými předpisy, protikorupční charta, kodexy chování). Ve své politice operačních rizik CEB prohlašuje, že praktikuje nulovou toleranci vůči podvodům a korupci.
2.2.2. Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
CEB specifikuje své cíle prostřednictvím střednědobého plánu rozvoje. Tento plán stanoví strategické směry na příští tři roky. CEB má integrovaný systém řízení rizik s ředitelstvím pro rizika a kontrolu. Pro řízení rizik banky byl stanoven jasně definovaný rámec. Postupy posuzování rizik jsou zdokumentovány. CEB zřídila specializované útvary řízení rizik za účelem identifikace, řízení a kontroly rizik.
Tento dokument, který podléhá přezkumu v polovině období, vymezuje rozsah činnosti banky, hodnotí její rozpočtové a organizační prostředky a zajišťuje, aby tyto cíle byly v souladu s kapitálem této instituce.
Systémy vnitřní kontroly CEB byly navíc v souvislosti s tím, že provádí programy EU, na základě posouzení pilířů provedeného v souladu s finančním nařízením shledány rovnocennými se systémy Komise.
2.2.3. Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Viz odpověď uvedená výše v bodě 2.2.2.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Banka klade velký důraz na zamezení podvodů a nesrovnalostí, a to jak v rámci samotné instituce, tak v rámci projektů, které financuje. CEB vypracovala politiku souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (compliance) s cílem zabránit veškerému riziku podvodů a korupce při fungování této instituce a jejích orgánů a zaměstnanců. V této souvislosti je třeba zmínit také kodex chování a protikorupční chartu.
CEB vypracovala rámec složený ze zásad a postupů pro prevenci a řešení případů chyb, podvodů nebo nesrovnalostí. Kontrolní orgány odpovědné za opatření proti podvodům, chybám nebo nesrovnalostem:
Interní audit:
Interní audit doporučuje zlepšení procesů s cílem zvýšit celkovou efektivitu obchodních činností a poskytuje bance podporu s cílem zajistit řádné zohlednění a provedení dohodnutých nápravných opatření. Interní audit poskytuje vedení jistotu, že účetní záznamy o obchodních transakcích jsou zpracovávány správným a kontrolovaným způsobem. Svá doporučení uvádí ve zprávách o interním auditu. Následná doporučení pak interní audit formalizuje v plánu nápravných opatření.
Soulad postupů a činností banky s platnými předpisy (compliance):
Účelem souladu postupů a činností banky s platnými předpisy je umožnit, aby CEB omezila svou expozici vůči právním, správním nebo regulačním sankcím, významným finančním ztrátám nebo ztrátě dobrého jména, které by vznikly v případě nedodržení předpisů.
V případě jakéhokoli podezření je vedoucí pracovník pověřený kontrolou souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (CCO) funkčně a administrativně podřízení přímo guvernérovi. Dále je v rámci Řídicí rady zřízen výbor (Výbor pro soulad postupů a činností banky s platnými předpisy), který je pověřen řešením případů údajného porušení platných kodexů chování, jehož členem je guvernér, člen kolegiálních orgánů banky včetně jejich předsedy, nebo člen Výboru pro audit. Tento výbor se skládá z předsedy, místopředsedy a třetího člena, který se losuje z členů Řídicí rady a který vykonává tuto funkci po dobu tří let.
Externí audit:
Externí auditor je jmenován Řídicí radou na tříleté funkční období, které lze jednou prodloužit, a to na základě stanoviska Výboru pro audit a doporučení Správní rady v rámci výběrového řízení. Externí auditor je odpovědný za audit účetní závěrky banky a za prověření jejích procesů vnitřní kontroly a řízení rizik. Externí auditor vydává průběžnou zprávu týkající se vnitřní kontroly CEB s doporučeními a následnými opatřeními. Tato zpráva je každoročně předkládána Výboru pro audit.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdajů |
Příspěvek |
|||
|
Číslo
|
RP/NRP 10 |
zemí ESVO 11 |
kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 12 |
jiných třetích zemí |
jiné účelově vázané příjmy |
|
|
RP |
NE |
NE |
NE |
NE |
||
Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh
|
Příspěvek |
|||
|
Číslo
|
RP/NRP |
zemí ESVO |
kandidátských zemí a potenciálních kandidátů |
jiných třetích zemí |
jiné účelově vázané příjmy |
|
|
6 |
14.20XXX – Rozvojová banka Rady Evropy – Poskytnutí splacených akcií upsaného kapitálu |
RP |
NE |
NE |
NE |
NE |
|
6 |
14.20XXX – Rozvojová banka Rady Evropy – Disponibilní část upsaného kapitálu |
RP |
NE |
NE |
NE |
NE |
|
X |
||||||
3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky
3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky
Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Číslo |
6 |
|
GŘ: ECFIN |
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Vložte počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |
CELKEM |
||||
|
□ Operační prostředky |
2027 |
2028 |
2029 13 |
2030 |
|||||
|
14.20XXXX – Rozvojová banka Rady Evropy – Poskytnutí splacených akcií upsaného kapitálu |
Závazky |
(1a) |
20,000 |
20,000 |
|||||
|
Platby |
(2a) |
20,000 |
20,000 |
||||||
|
14.20XXX – Rozvojová banka Rady Evropy – Disponibilní část upsaného kapitálu |
Závazky |
(1b) |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
||||
|
Platby |
(2b) |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
|||||
|
Rozpočtová položka |
(3) |
||||||||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
=1a+1b +3 |
20,000 |
20,000 |
|||||
|
Platby |
=2a+2b+3 |
20,000 |
20,000 |
||||||
|
□ Operační prostředky CELKEM |
Závazky |
(4) |
20,000 |
20,000 |
|||
|
Platby |
(5) |
20,000 |
20,000 |
||||
|
□ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM |
(6) |
||||||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
=4+6 |
20,000 |
20,000 |
|||
|
Platby |
=5+6 |
20,000 |
20,000 |
||||
Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:
|
□ Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy) |
Závazky |
(4) |
20,000 |
20,000 |
|||||
|
Platby |
(5) |
20,000 |
20,000 |
||||||
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy) |
(6) |
||||||||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
=4+6 |
20,000 |
20,000 |
|||||
|
Platby |
=5+6 |
20,000 |
20,000 |
||||||
|
|
7 |
„Správní výdaje“ |
Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha 5 rozhodnutí Komise o interních pravidlech pro plnění oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok
|
Rok
|
Rok 2029 |
Rok
|
Vložte počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |
CELKEM |
|||
|
GŘ: <xxx>z |
||||||||
|
□ Lidské zdroje |
||||||||
|
□ Ostatní správní výdaje |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,040 |
|||
|
GŘ ECFIN CELKEM |
Prostředky |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,040 |
||
|
CELKEM prostředky
|
(Závazky celkem = platby celkem) |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,040 |
|
Rok
|
Rok
|
Rok 2029 |
Rok 2030 |
Vložte počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |
CELKEM |
|||||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
20,010 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
20,040 |
||||
|
Platby |
20,010 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
20,040 |
|||||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
Očekává se, že finanční dopad na správní prostředky na závazky a na prostředky na platby bude trvalý po celou dobu, kdy bude EU akcionářem CEB.
3.2.2. Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků
|
Uveďte cíle a výstupy SPECIFICKÝ CÍL č. 1 14 b Cíl: stát se členem CEB získáním akciového podílu na jejím kapitálu za účelem dosažení účinnější soudržnosti priorit CEB s prioritami Unie. |
2027 |
2028 |
2029 |
2030 2031 2032 |
CELKEM |
|||||||||||
|
Druh 15 |
Průměrné náklady |
Roční investice |
Náklady |
Roční investice |
Náklady |
Roční investice |
Náklady |
Roční investice |
Náklady |
Roční investice |
Náklady |
Roční investice |
Náklady |
Celkové investice |
Náklady celkem |
|
|
20,000 |
20,000 |
|||||||||||||||
|
– Výstup |
||||||||||||||||
|
– Výstup |
||||||||||||||||
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1 |
||||||||||||||||
|
CELKEM |
20,000 |
20,000 |
||||||||||||||
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)/
3.2.3. Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky
–Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy.
3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu
|
SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM |
|
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
||
|
OKRUH 7 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Ostatní správní výdaje |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,040 |
|
Mezisoučet za OKRUH 7 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,040 |
|
Mimo OKRUH 7 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Ostatní výdaje správní povahy |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
|
|||||
|
CELKEM |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,040 |
Očekává se, že finanční dopad na správní prostředky na závazky a na prostředky na platby bude trvalý po celou dobu, kdy bude EU akcionářem CEB.
3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů
|
VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM |
|
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
||
|
OKRUH 7 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mezisoučet za OKRUH 7 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mimo OKRUH 7 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Ostatní výdaje správní povahy |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
|
|||||
|
CELKEM |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
3.2.3.3.Prostředky celkem
|
CELKEM
|
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM |
|
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
||
|
OKRUH 7 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Ostatní správní výdaje |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,040 |
|
Mezisoučet za OKRUH 7 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,040 |
|
Mimo OKRUH 7 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Ostatní výdaje správní povahy |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
|
|||||
|
CELKEM |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,010 |
0,040 |
Veškeré údaje ve výše uvedených tabulkách jsou čistě orientační, dokud nebudou známy výsledky jednání o víceletém finančním rámci.
Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)
|
SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
|
|
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
||
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
|||||
|
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
20 01 02 03 (při delegacích EU) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 11 (v přímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky) |
|||||
|
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Položka administrativní podpory
|
– v ústředí |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
– při delegacích EU |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
CELKEM |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů
|
VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
|
|
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
||
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
|||||
|
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
20 01 02 03 (při delegacích EU) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 11 (v přímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky) |
|||||
|
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Položka administrativní podpory
|
– v ústředí |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
– při delegacích EU |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
CELKEM |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem
|
CELKEM SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY
|
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
|
|
2027 |
2028 |
2029 |
2030 |
||
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
|||||
|
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
20 01 02 03 (při delegacích EU) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 11 (v přímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky) |
|||||
|
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Položka administrativní podpory
|
– v ústředí |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
– při delegacích EU |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
CELKEM |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):
|
Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise |
Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci* |
|||
|
Má být financováno z okruhu 7 nebo v rámci výzkumu |
Má být financováno z položky BA |
Má být financováno z poplatků |
||
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst |
Nepoužije se. |
|||
|
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP) |
||||
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
|
|
Externí zaměstnanci |
3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi
– Neexistuje žádný dopad na investice související s digitálními technologiemi.
3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem
Návrh/podnět:
–na podíl financování z prostředků určených pro NDICI – Globální Evropa: může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).
–na podíl financování z prostředků plánovaných pro EaSI a AMIF: vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci okruhu 6.
3.2.7.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
3.3.
Odhadovaný dopad na příjmy
–Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
4.Digitální rozměr
4.1.Požadavky digitálního významu
Tato politická iniciativa je vyhodnocena jako iniciativa bez požadavků digitálního významu. Cílů návrhu, tedy dosažení cílů Unie v oblasti sociální soudržnosti a vnějších hospodářských vztahů prostřednictvím členství v CEB, lze dosáhnout pouze tím, že se stanou akcionáři této instituce a budou se fyzicky účastnit zasedání řídicích orgánů CEB.
4.2.Data
Nepoužije se.
4.3.Digitální řešení
Nepoužije se.
4.4.Posouzení interoperability
Nepoužije se.
4.5.Opatření na podporu digitálního provádění
Nepoužije se.
Akcionáři jsou v současné době: Albánie, Andorra, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Kosovo, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Severní Makedonie, Maďarsko, Malta, Moldavsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Svatý stolec, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko a Ukrajina. Rusko ani Bělorusko akcionáři CEB nejsou. Rada Evropy navíc v březnu 2022 vyloučila Ruskou federaci ze své organizace a pozastavila veškeré vztahy s Běloruskem a jeho práva účastnit se všech zasedání a činností Rady Evropy.
Tento údaj bude opraven v roce 2026 přidáním nových příjmů od roku 2025 v orientační výši 100 milionů EUR.