(1)

Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3), kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „nástroj“). Nástroj poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný Unií. V souladu s prioritami evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik pomáhá nástroj dosáhnout hospodářského a sociálního oživení a provést udržitelné reformy a investice, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Také pomáhá posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci Unie a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 (4) (dále jen „nařízení REPowerEU“) přijaté dne 27. února 2023 má za cíl ukončit závislost Unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. To by pomohlo dosáhnout energetické bezpečnosti a diverzifikovat dodávky energií v Unii a vedlo by k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, ke zvýšení kapacity pro ukládání energie a ke zlepšení energetické účinnosti. Francie doplnila do svého národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU.

(3)

Dne 16. března 2023 vydala Komise sdělení nazvané „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ s cílem poskytnout informace pro účely politického rozhodování a vytvořit rámcové podmínky pro zvýšení růstu. Podle uvedeného sdělení stojí konkurenceschopnost na devíti vzájemně se posilujících faktorech. Těmito faktory jsou mimo jiné přístup k soukromému kapitálu, výzkum a inovace, vzdělávání a dovednosti a fungující jednotný trh, které představují zásadní politické priority, aby reformy a investice mohly řešit současné výzvy v oblasti produktivity a budovat dlouhodobou konkurenceschopnost Unie a jejích členských států. Dne 14. února 2024 vydala Komise sdělení nazvané „Výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti pro rok 2024“. Uvedené sdělení podrobně popisuje silné stránky a výzvy evropského jednotného trhu v oblasti konkurenceschopnosti a sleduje vývoj v uplynulém roce pomocí určených devíti faktorů konkurenceschopnosti.

(4)

Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2024, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2024. Priority roční analýzy udržitelného růstu 2024 soustředěné kolem čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 22. března 2024 Evropská rada. Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování 2024, ve které je Francie uvedena mezi členskými státy, jež by mohly být postiženy nerovnováhami nebo by u nich takové postižení mohlo hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Téhož dne Komise přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Francie na rok 2024. Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2024, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv. Rada přijala doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (5) (dále jen „doporučení týkající se eurozóny z roku 2024“) dne 12. dubna 2024 a společnou zprávu o zaměstnanosti dne 11. března 2024.

(5)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost nový rámec správy ekonomických záležitostí Unie. Zmiňovaný rámec zahrnuje nové nařízení (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu, pozměněné nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (6) o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a pozměněnou směrnici Rady 2011/85/EU (7) o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Cílem nového rámce správy ekonomických záležitostí je podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Nový rámec správy ekonomických záležitostí rovněž prosazuje odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání. Každý členský stát má Radě a Komisi předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahuje fiskální, reformní a investiční závazky členského státu na plánovací období čtyř nebo pěti let v závislosti na řádné délce volebního období zákonodárce v daném státě. Dráha čistých výdajů (8) v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu má být v souladu s požadavky nařízení (EU) 2024/1263 včetně požadavku na to, aby byl veřejný dluh do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni pod hodnotou 60 % hrubého domácího produktu (HDP) a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě nebo se pod ní udržel. Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU) 2024/1263, může být období korekce prodlouženo, a to nejvýše o tři roky. Aby se podpořila příprava těchto národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, zveřejnila Komise dne 21. června 2024 pokyny k informacím, které mají členské státy uvést ve svých národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech a ve svých výročních zprávách o pokroku. V souladu s články 5 a 36 nařízení (EU) 2024/1263 předala Komise členským státům referenční trajektorie a případně technické informace. Členské státy mají předložit své národní střednědobé fiskálně-strukturální plány do 20. září 2024 s výjimkou případů, kdy se členský stát a Komise dohodnou na přiměřeném prodloužení této lhůty. V souladu s vnitrostátními právními rámci mohou členské státy projednat své návrhy střednědobých plánů se svými vnitrostátními parlamenty, mohou požádat nezávislé fiskální instituce o vydání stanoviska a mohou vést konzultace se sociálními partnery a dalšími vnitrostátními zúčastněnými stranami.

(6)

V roce 2024 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním nástroje. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány pomáhají účinně řešit všechny výzvy, které byly uvedeny v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v posledních letech, nebo významnou část těchto výzev. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020, 2022 a 2023 zůstávají stejně relevantní pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.

(7)

Dne 28. dubna 2021 předložila Francie Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 13. července 2021 přijala Rada prováděcí rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Francie (9), které bylo dne 14. července 2023 změněno podle čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241 za účelem aktualizace maximálního finančního příspěvku na nevratnou finanční podporu a za účelem začlenění kapitoly REPowerEU (10). Uvolnění splátek je podmíněno přijetím rozhodnutí Komise v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, v němž se stanoví, že Francie uspokojivě splnila příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.

(8)

Dne 2. května 2024 předložila Francie svůj národní program reforem na rok 2024 a svůj program stability z roku 2024 v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (11). V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2024 rovněž zprávy, které Francie dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost.

(9)

Dne 19. června 2024 zveřejnila Komise zprávu o Francii pro rok 2024. Posoudila pokrok, který Francie učinila při plnění příslušných doporučení, jež pro ni přijala Rada v letech 2019 až 2023, a zhodnotila, jak Francie provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Francii poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Francie při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(10)

Komise v případě Francie provedla hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Hlavní zjištění, k nimž útvary Komise při posuzování makroekonomické zranitelnosti Francie pro účely uvedeného nařízení dospěly, byla zveřejněna v dubnu 2024. Dne 19. června 2024 dospěla Komise k závěru, že Francie již není vystavena makroekonomickým nerovnováhám. Politická opatření pomohla omezit slabá místa s přeshraničním významem v souvislosti s konkurenceschopností v kontextu nízkého růstu produktivity, v úsilí je však třeba pokračovat, protože přetrvává zranitelnost související s vysokým veřejným dluhem. Cenová konkurenceschopnost se od roku 2021 vyvíjela příznivě, částečně v důsledku nižší inflace než u obchodních partnerů. Výsledky nákladové konkurenceschopnosti jsou však smíšenější, neboť produktivita práce byla po krizi COVID-19 omezena dočasnými faktory, včetně přetrvávajícího hromadění pracovních sil v některých klíčových odvětvích, a politik zaměřených na zvýšení zaměstnanosti. V posledních letech to vedlo k silnému růstu zaměstnanosti. Očekává se, že produktivita práce a konkurenceschopnost se v budoucnu zlepší, a to díky plánovaným investicím a reformám, které by měly podpořit snižování zadluženosti. Dluh soukromého sektoru se během krize COVID-19 výrazně zvýšil, byl však doprovázen zvýšením míry úspor domácností a zvýšením vlastního kapitálu a akumulací likviditních rezerv v podnicích, které se nyní využívají. Úvěry na podnikové investice zůstávají dynamické navzdory přísnějším finančním podmínkám. Poměr dluhu k HDP mírně poklesl s oživením HDP od roku 2021, takže v roce 2023 mírně přesahoval 110 %. Za předpokladu nezměněné politiky v roce 2024 zůstane víceméně stabilní, ale v roce 2025 se opět zvýší v důsledku pokračujících vysokých schodků veřejných financí. Politická reakce na zjištěná slabá místa související s konkurenceschopností v kontextu nízkého růstu produktivity byla obecně přiměřená a měla by v nadcházejících letech podporovat růst produktivity, je však třeba pokračovat v úsilí. Provádění plánu pro oživení a odolnost pomůže dále řešit výzvy v oblasti konkurenceschopnosti a zároveň zlepšit růst produktivity. I přes to, že byla přijata politická opatření k posílení veřejných financí, je zjevně zapotřebí více usilovat o snížení vysokého veřejného dluhu. Reformovaný Pakt o stabilitě a růstu, včetně uplatňování postupu při nadměrném schodku, nabízí vhodný a silný mechanismus dohledu k řešení rizik pro fiskální udržitelnost.

(11)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem se schodek veřejných financí Francie zvýšil z 4,8 % HDP v roce 2022 na 5,5 % v roce 2023 (12), zatímco veřejný dluh klesl ze 111,9 % HDP na konci roku 2022 na 110,6 % na konci roku 2023. Jak bylo oznámeno ve sdělení Komise ze dne 8. března 2023 nazvaném „Pokyny v oblasti fiskální politiky na rok 2024“, podniká Komise v souladu se stávajícími právními předpisy první krok k zahájení postupů při nadměrném schodku na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023. Dne 19. června 2024 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva posoudila rozpočtovou situaci Francie, neboť její schodek veřejných financí v roce 2023 překročil referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že na základě tohoto posouzení a po zvážení stanoviska Hospodářského a finančního výboru vydaného podle čl. 126 odst. 4 Smlouvy hodlá Komise v červenci 2024 vůči Francii zahájit postup při nadměrném schodku tím, že navrhne, aby Rada přijala rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy, že ve Francii existuje nadměrný schodek.

(12)

Dne 12. července 2022 Rada doporučila (13) Francii zajistit v roce 2023 obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úroveň střednědobého růstu potenciálního produktu (14), a brát přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Zároveň bylo Francii doporučeno, aby se připravila na přizpůsobování běžných výdajů vyvíjející se situaci. Francii bylo též doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím nástroje a dalších fondů Unie. Podle odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky (15) v roce 2023 v kontextu vysoké inflace restriktivní a činilo 0,5 % HDP. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky měl v roce 2023 restriktivní povahu ve výši 0,3 % HDP a byl v souladu s doporučením Rady ze dne 12. července 2022. Výdaje financované z grantů v rámci nástroje a z dalších fondů Unie v roce 2023 činily 0,4 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů činily v roce 2023 4,1 % HDP, což představuje nárůst o 0,1 procentního bodu oproti roku 2022. Další investice Francie financovala z nástroje a dalších fondů Unie. Financovala veřejné investice do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, například do vývoje a průmyslového využití obnovitelných a nízkouhlíkových vodíkových řešení, inovačních projektů v oblasti udržitelných zemědělských systémů, recyklovaných materiálů, inovativních budov, digitalizace a dekarbonizace mobility, jakož i investice do tepelné renovace budov. Tyto veřejné investice jsou částečně financovány z nástroje a dalších fondů Unie.

(13)

V programu stability z roku 2024 předpokládá makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce, růst reálného HDP v roce 2024 ve výši 1,0 % a v roce 2025 pak 1,4 %, přičemž inflace měřená indexem spotřebitelských cen bude podle něj v roce 2024 činit 2,5 % a v roce 2025 pak 1,7 %. Očekává se, že schodek veřejných financí se v roce 2024 sníží na 5,1 % HDP a v roce 2025 na 4,1 % HDP, zatímco poměr veřejného dluhu k HDP se do konce roku 2024 zvýší na 112,3 % a do konce roku 2025 na 113,1 %. Předpokládá se, že po roce 2025 se schodek veřejných financí postupně sníží, a to na 3,6 % HDP v roce 2026 a 2,9 % v roce 2027. Proto se plánuje, že saldo veřejných financí se v roce 2027 dostane pod referenční hodnotu schodku podle Smlouvy ve výši 3 % HDP. Po roce 2025 se pak předpokládá postupné snižování poměru veřejného dluhu k HDP, a to na 112,9 % v roce 2026 a 112,0 % v roce 2027.

(14)

Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že reálný HDP vzroste v roce 2024 o 0,7 % a v roce 2025 o 1,3 % a že inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) dosáhne v roce 2024 hodnoty 2,5 % a v roce 2025 pak 2,0 %.

(15)

Dále tato prognóza předpokládá v roce 2024 schodek veřejných financí ve výši 5,3 % HDP, přičemž poměr veřejného dluhu k HDP by měl na konci roku 2024 vzrůst na 112,4 %. Snížení schodku v roce 2024 je zejména odrazem zrušení většiny mimořádných opatření v oblasti energetiky a úspor výdajů ve výši 0,3 % HDP přijatých v únoru 2024, které jsou částečně kompenzovány rychlým předpokládaným nárůstem úrokových plateb z veřejného dluhu na přibližně 2,0 % HDP v důsledku vyšších sazeb u nových emisí. Projekce navíc zahrnuje i dopad mimořádné daně na výrobce energie a finanční zisky ve výši 0,1 % HDP. Zvýšení poměru dluhu k HDP v roce 2024 odráží především dopad vysokého primárního schodku a rostoucích úrokových plateb, zatímco účinek na snížení dluhu plynoucí z nominálního růstu bude mírnější než v posledních letech. Podle odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2024 restriktivní povahu a bude činit 1,1 % HDP.

(16)

Výdaje ve výši 0,2 % HDP budou v roce 2024 podle prognózy Komise z jara 2024 financovány prostřednictvím nevratné podpory („grantů“) v rámci nástroje, oproti 0,2 % HDP v roce 2023. Výdaje financované z grantů nástroje umožní vysoce kvalitní investice a reformy zvyšující produktivitu, aniž by to mělo přímý dopad na saldo veřejných financí nebo veřejný dluh Francie.

(17)

Dne 14. července 2023 Rada Francii doporučila (16) zajistit obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením nominálního růstu čistých primárních výdajů (17) financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 na nejvýše 2,3 %. Při plnění svých rozpočtů na rok 2023 a přípravě návrhů rozpočtových plánů na rok 2024 byly členské státy vyzvány, aby zohlednily skutečnost, že Komise navrhne Radě zahájení postupů při nadměrném schodku, a to na základě schodku zjištěného podle údajů o plnění rozpočtu za rok 2023. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se čisté primární výdaje Francie financované z vnitrostátních zdrojů měly v roce 2024 zvýšit o 1,8 % (18), což je méně než doporučená maximální míra růstu. To je v souladu s tím, co doporučila Rada.

(18)

Rada Francii rovněž doporučila, aby v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušila platná mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky a využila související úspory ke snížení schodku veřejných financí. Rada dále doporučila, aby Francie v případě, že by si nový nárůst cen energií vyžádal nová nebo pokračující podpůrná opatření, zajistila, že se tato podpůrná opatření zaměří na ochranu zranitelných domácností a podniků, budou fiskálně dostupná a zachovají stimuly k úsporám energií. Podle prognózy Komise z jara 2024 se výše čistých rozpočtových nákladů (19) na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky v roce 2023 odhaduje na 0,9 % HDP, přičemž v roce 2024 by měla činit 0,2 % a v roce 2025 pak 0,0 %. Předpokládá se zejména, že v roce 2024 zůstane v platnosti horní hranice regulovaných cen elektřiny zavedená prostřednictvím snížení vnitrostátní daně z konečné spotřeby elektřiny (TICFE) a přímých dotací na kompenzaci dodavatelů elektřiny. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, uvedené projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 0,6 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (20) k nastavení fiskální politiky bude mít v daném roce restriktivní povahu a bude činit 1,0 % HDP. Mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky byla v letech 2023 a 2024 ukončena. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Navíc se předpokládá, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. To je rovněž v souladu s doporučením Rady.

(19)

Rada Francii rovněž doporučila zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání grantů v rámci nástroje a dalších fondů Unie, především za účelem podpory zelené a digitální transformace. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů zůstanou v roce 2024 stabilní ve výši 4,1 % HDP. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů Unie, včetně grantů v rámci nástroje, by měly podle očekávání zůstat v roce 2024 stabilní na úrovni 0,4 % HDP.

(20)

Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky, nedojde-li k jejich změně, v roce 2025 schodek veřejných financí ve výši 5,0 % HDP. Snížení schodku v roce 2025 při nezměněných politikách odráží především očekávané oživení růstu. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2025 zvýšit na 113,8 % HDP. Růst poměru dluhu k HDP je způsoben především vysokým primárním deficitem a rostoucími úrokovými platbami.

(21)

Daňové výdaje ve Francii jsou četné a představují velkou zátěž pro rozpočet. V zákonu o rozpočtu na rok 2023 se odhaduje, že rozpočtové náklady na 465 uvedených daňových výdajů v roce 2022 dosáhly 88 miliard EUR (3,3 % HDP), bez zahrnutí účinku daňových úlev v souvislosti se zaměstnaností a konkurenceschopností (crédit d'impôt pour la compétitivité et l'emploi, CICE), které byly v roce 2019 zrušeny. Jedná se zejména o daňovou úlevu na výzkum (crédit d’impôt recherche, přibližně 7 miliard EUR), daňovou úlevu pro zaměstnance pracující doma (crédit d’impôt pour l'emploi d'un salarié à domicile, 5,7 miliardy EUR), 10 % slevu na důchod a důchodové zabezpečení (abattement de 10 % sur les pensions et retraites, EUR 4,4 miliardy EUR) a 10 % sazbu na práce spojené s úpravami, přestavbou, vybavením a údržbou (taux de 10 % pour les travaux d’amélioration, de transformation, d’aménagement et d’entretien, 4,3 miliardy EUR), které v zákonu o rozpočtu na rok 2023 představovaly nejvýznamnější výdaje. Od roku 2013 se navzdory mnoha pokusům o kontrolu nákladů a počtu daňových výdajů jejich reálný objem zvýšil o více než 16 %. Daňové výdaje sice mohou být motivovány cíli hospodářské nebo sociální politiky, nejsou však nutně nákladově nejefektivnějším nástrojem a v některých případech mohou vést k závažným hospodářským deformacím. Jak upozornil francouzský Účetní dvůr, daňové výdaje snižují účinnost a transparentnost francouzského daňového systému, do značné míry jej komplikují a v širším smyslu způsobují ztráty alokační efektivnosti v důsledku zkreslení jednotlivých rozhodnutí. Zákon o víceletém plánování veřejných financí na období 2023–2027, přijatý v listopadu 2023, zavedl konkrétní ustanovení s cílem omezit dopad daňových výdajů na rozpočet, kontrolovat jejich počet a zefektivnit je a zároveň se zaměřil na zlepšení transparentnosti komunikace s parlamentem v rámci ročního rozpočtového procesu. Dosavadní pokusy o snížení daňové složitosti a rozpočtových nákladů spojených s daňovými výdaji však nebyly příliš úspěšné. Jelikož daňové výdaje ze své podstaty nespadají do oblasti působnosti zavedených rozpočtových kontrol výdajů, jejich omezení by vyžadovalo podobnou míru monitorování, která by doplňovala přezkum výdajů zahájený vládou v rámci plánu pro oživení a odolnost.

(22)

Veřejné výdaje Francie, které v roce 2023 činily 57,3 % HDP, zůstávají výrazně nad průměrem Unie. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá podobný rozdíl v letech 2024 a 2025. Fiskální konsolidace ve Francii proto vyžaduje rozhodná opatření v oblasti veřejných výdajů. Nový mechanismus přezkumu výdajů přijatý zákonem o rozpočtu na rok 2023 v souvislosti s plánem pro oživení a odolnost má potenciál tuto konsolidaci a snižování veřejného dluhu podpořit. Hlavním cílem tohoto nového mechanismu je provádět pravidelná hodnocení veřejných výdajů, aby se zjistilo, které výdaje nejúčinněji podporují růst, sociální začlenění a ekologickou a digitální transformaci, a aby se zároveň dosáhlo úspor výdajů v případech, kdy je zjištěna neefektivnost. První zpráva s konkrétními návrhy byla parlamentu předložena v červenci 2023. Zdá se však, že její zjištění byla do konkrétních a kvantifikovaných úsporných opatření v zákonu o rozpočtu na rok 2024 promítnuta jen v omezené míře. Do budoucna by fiskální konsolidaci prospělo pravidelné začleňování kvantifikovaných cílů úspor výdajů z přezkumů výdajů do budoucího ročního a víceletého rozpočtového plánování.

(23)

V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (EU) 2021/241 a s přílohou V kritériem 2.2 uvedeného nařízení zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Očekává se, že tyto reformy a investice pomohou účinně řešit všechny výzvy identifikované v příslušných doporučeních pro Francii nebo jejich významnou část. Pro podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti Francie prostřednictvím zelené a digitální transformace a pro současné zajištění sociální spravedlnosti je v tomto napjatém časovém rámci nezbytné, aby byl plán pro oživení a odolnost včetně kapitoly REPowerEU prováděn rychle a účinně. Pro splnění závazků plánu pro oživení a odolnost do srpna 2026 je nezbytné, aby Francie pokračovala v provádění reforem a investic. Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost, je i nadále nezbytné do procesu systematicky zapojovat místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany.

(24)

V rámci přezkumu programů politiky soudržnosti v polovině období musí Francie v souladu s článkem 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (21) do března 2025 všechny programy, na něž je poskytována podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti a Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), přezkoumat, mimo jiné s přihlédnutím k výzvám uvedeným v doporučení pro Francii z roku 2024, jakož i k vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu. Tento přezkum tvoří základ pro konečné přidělení finančních prostředků Unie zahrnutých v jednotlivých programech. Francie sice dosáhla při provádění programů politiky soudržnosti a evropského pilíře sociálních práv pokroku, ale výzvy přetrvávají. V roce 2023 Francie zaznamenala v celé zemi mírný růst, nicméně přetrvávají významné rozdíly mezi jednotlivými regiony, z nichž některé vykazují dlouhodobě pomalý růst. Mezi nejvzdálenějšími a metropolitními regiony, stejně jako mezi městskými a mimoměstskými oblastmi, existují značné rozdíly v rozvoji. Je nezbytné urychlit provádění programů v rámci politiky soudržnosti. Priority dohodnuté v programech jsou i nadále relevantní. Zvláště důležité je pokračovat v podpoře výzkumu, vývoje a inovací na regionální úrovni, zejména posílením regionálních inovačních ekosystémů, strategických dovedností a přilákáním talentů. Zvláštní pozornost si zaslouží také potřeba zvýšit digitalizaci a inovační kapacitu podniků, zejména v regionech, které se nacházejí v rozvojové pasti. Za klíčové lze i nadále považovat priority, které přispívají k zelené transformaci, se zvláštním důrazem na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, rozvoj inteligentních energetických systémů a opatření v oblasti energetické účinnosti a přizpůsobení se změně klimatu. V nejvzdálenějších regionech má i nadále zásadní význam zásobování pitnou vodou, čištění odpadních vod a sběr a nakládání s komunálním odpadem. Důležité je i nadále aktivní začleňování znevýhodněných skupin, jako jsou lidé s přistěhovaleckým původem a osoby se zdravotním postižením, a cílené investice do prohlubování dovedností a rekvalifikace v souladu s potřebami trhu práce a se zvláštním zřetelem na znevýhodněné skupiny. Je rovněž nezbytné pokračovat v opatřeních zaměřených proti chudobě a na sociální začleňování, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem, přístupu k bydlení a předcházení ztrátě bydlení. Francie by také mohla využít Platformu strategických technologií pro Evropu zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 (22) na podporu průmyslové transformace. Mohla by zejména dále rozvíjet potřebné dovednosti, technologie a infrastrukturu a stimulovat zapojení do nových strategických hodnotových řetězců (průmysl s nulovými čistými emisemi, kritické suroviny, dekarbonizace energeticky náročných odvětví).

(25)

Kromě hospodářských a sociálních výzev, kterými se zabývá plán pro oživení a odolnost a další fondy Unie, čelí Francie několika dalším výzvám souvisejícím s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, nerovnostmi ve vzdělávacím systému a zhoršováním výsledků vzdělávání, pracovními podmínkami učitelů a jejich odbornou přípravou a také výzvám souvisejícím s podnikatelským prostředím, výzkumem, vývojem a inovacemi a zelenou transformací. Řešení uvedených problémů by pomohlo zlepšit dovednosti pracovníků a výsledky vzdělávání a zvýšit produktivitu práce. Kromě toho by mohlo také zlepšit efektivitu francouzských podniků, což by následně zvýšilo konkurenceschopnost francouzské ekonomiky. Další zvýšení konkurenceschopnosti a produktivity práce by rovněž přispělo k udržitelnosti veřejných financí.

(26)

Mezi hlavní překážky náboru patří nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V roce 2022 se to týkalo zejména průmyslu, odvětví informačních a komunikačních technologií a zdravotnictví a profesí, které vyžadují dovednosti pro zelenou transformaci. Kromě toho 45 % francouzských malých a středních podniků uvedlo, že je pro ně velmi obtížné najmout zaměstnance s vhodnou kvalifikací; v Unii je to 38 %. Jako jednu z hlavních překážek investic uvádí 83 % francouzských podniků nedostatek pracovních sil a dovedností; v Unii je to 81 %. Nedostatek vhodných dovedností navíc brání investicím do dekarbonizace průmyslu. Navzdory investicím do prohlubování dovedností a rekvalifikací pracovníků, které jsou rovněž podporovány z nástroje, přetrvávají obtíže, zejména pokud jde o zapojení pracovníků s nízkou kvalifikací (23) a cílení na vstup do odborné přípravy v prioritních odvětvích. Hodnocení minulých a nedávných investic, jako je plán investic do dovedností (plan d'investissement dans les compétences), zdůrazňuje, že pouze 25 % školení se týká prioritního odvětví a 20 % školení je zaměřeno na profese, které trpí nedostatkem dovedností. V roce 2022 se navíc vzdělávání účastnilo pouze přibližně 25 % dospělých osob s nízkou kvalifikací. Účinnost opatření, která podporují prohlubování dovedností a rekvalifikaci, může být ovlivněna klesající výkonností vzdělávacího systému, neboť základní dovednosti jsou základem pro další vzdělávání a odbornou přípravu. Plán investic do dovedností byl sice obnoven do roku 2027, ale prostředky na něj určené se snížily.

(27)

Navzdory vysokým veřejným výdajům na vzdělávání zaznamenal francouzský vzdělávací systém v poslední době znatelný pokles výkonnosti, který je navíc poznamenán výrazným vlivem socioekonomického zázemí žáků. Podle průzkumu Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) z roku 2022 dosahovalo ve Francii 28,8 % patnáctiletých žáků neuspokojivých výsledků v matematice oproti 29,5 % v Unii, 26,9 % žáků dosahovalo neuspokojivých výsledků ve čtení oproti 26,2 % v EU a 23,8 % žáků dosahovalo neuspokojivých výsledků v přírodních vědách oproti 24,2 % v Unii. Výsledky se tak pohybují na úrovni odpovídající průměru Unie, který se rovněž výrazně zhoršil. Podíl žáků se slabými výsledky se od roku 2018 ve všech třech předmětech výrazně zvýšil. Zároveň se výrazně snížil podíl žáků s nejlepšími výsledky, zejména v matematice a čtení. Pokles úspěšnosti v základních dovednostech je dále patrný u znevýhodněných patnáctiletých žáků, včetně žáků s přistěhovaleckým původem, kteří čelí dvakrát vyššímu riziku neuspokojivých výsledků než jejich vrstevníci, kteří se stejně jako jejich rodiče narodili v dané zemi. Zlepšení výsledků žáků v základních dovednostech má zásadní význam, a to již od raného věku. Celkové výdaje na základní školství jsou ve Francii mírně nižší než průměr OECD. V posledních letech bylo pro snížení nerovnosti ve školách zavedeno několik opatření, například snížení počtu žáků ve třídách na polovinu v tzv. prioritních oblastech pro vzdělání. Ačkoli první hodnocení poukazují na pozitivní dopad tohoto opatření na výsledky vzdělávání žáků, pro 70 % znevýhodněných žáků mimo prioritní oblasti nemá opatření žádný přínos. V roce 2023 ministerstvo školství podpořilo větší sociální rozmanitost ve školách stanovením nezávazného cíle snížit do roku 2027 sociální segregaci ve veřejných školách o 20 % a podepsáním memoranda o porozumění se soukromými školami. Potenciál posílit základní dovednosti má navíc opatření přijaté v září 2023, které zavedlo týdenní hodinu diferencované výuky francouzštiny a matematiky pro všechny žáky. Dopad uvedených opatření na výsledky učení je však třeba ještě ověřit a bude třeba provést další hodnocení. K dalšímu zlepšení výkonnosti a spravedlnosti vzdělávacího systému by mohlo přispět přizpůsobení zdrojů a metod místním podmínkám a potřebám studentů.

(28)

Přestože učitelům byly v roce 2023 zvýšeny platy, přetrvávají obavy o atraktivitu této profese a nedostatek učitelů se podepisuje na výsledcích vzdělávání. Francie má jeden z nejvyšších počtů žáků připadajících na jednoho učitele v Unii. Na kvalitu výuky by navíc mohlo mít vliv to, že se stále více spoléhá na učitele s dočasnými úvazky, kteří mají nižší úroveň kvalifikace a zkušeností a omezenější přístup ke vzdělávání než učitelé s úvazky na dobu neurčitou. Byly podniknuty kroky ke zlepšení podmínek výuky, včetně posílení vzdělávání učitelů základních škol v oblasti francouzštiny a matematiky. Nicméně existuje prostor pro další rozšíření uvedených opatření, zejména lepším sladěním počátečního a průběžného vzdělávání s vyvíjejícími se potřebami všech žáků a poskytnutím větší autonomie učitelům a školám. Ačkoli zprávy OECD ukazují, že poskytnutí vysoké míry autonomie školám může mít pozitivní dopad na výsledky žáků (ve spojení s odpovědností), francouzský Účetní dvůr varuje, že v praxi mají ředitelé škol omezený prostor pro přizpůsobení se potřebám žáků a místním podmínkám.

(29)

Navzdory několika reformám zaměřeným na zjednodušení administrativy podniky ve Francii stále vnímají administrativní zátěž jako vysokou, což omezuje inovace a produktivitu. Podle průzkumu z roku 2022 považuje 49 % podniků složitost administrativních postupů za „velmi vážný problém“ (jde o jedno z nejvyšších procent v Unii přesahující průměr Unie, který činí 33 %). Francie odhaduje, že nadměrné množství pravidel stojí ročně nejméně 3 % HDP. V souladu s návrhy zúčastněných stran na zmírnění administrativní zátěže by se mohlo upřednostnit omezení počtu dokumentů, které je třeba předkládat (zásada „poskytněte nám informace pouze jednou“), a došlo by tak ke všeobecné digitalizaci postupů při současném zachování místa přímého kontaktu se správou. Prioritou by rovněž mohlo být buď nahrazení povolovacích režimů jednoduchými prohlášeními o splnění platných podmínek nebo, v případě citlivějších odvětví, zjednodušení povolování zkrácením doby rozhodování a přijetím implicitního schválení tam, kde zatím použitelné není.

(30)

Francie poskytuje značné veřejné prostředky na podporu výzkumu, vývoje a inovací v podnicích. Ze všech členských států věnuje na podporu podnikového výzkumu a vývoje jeden z nejvyšších podílů svého HDP (0,45 % HDP v roce 2021) (24). Podnikový výzkum a vývoj však stagnuje a zůstává pod průměrem Unie (1,43 % HDP v roce 2022). Podle investičního průzkumu EIB z roku 2023 investovalo do vývoje nových výrobků, postupů a služeb pouze 30 % francouzských podniků (z toho 99,8 % malých a středních podniků). To je jeden z nejnižších podílů v Unii. V souvislosti se stagnujícími ukazateli spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou sférou (25) a klesající atraktivitou akademické kariéry se očekává, že zákon o plánování výzkumu a další oznámená opatření, z nichž některá jsou zahrnuta v plánu pro oživení a odolnost, zlepší účinnost výzkumného systému posílením vazby mezi vědou a ekonomikou a zatraktivní kariéru ve výzkumu. Dopad uvedených opatření se nicméně projeví až po určité době, načež se promítne do ukazatelů. Jsou zavedeny nákladné daňové úlevy na výzkum, ačkoli hodnocení u nich odhalilo značné nedostatky. Z hodnocení provedeného Národní komisí pro hodnocení inovačních politik (Commission nationale d’évaluation des politiques d’innovation) v roce 2021 vyplynulo, že tento režim neměl žádné významné účinky na větší podniky, přestože se na ně podpora soustředila. Existuje tedy prostor pro lepší zacílení uvedeného režimu podpory výzkumu a vývoje s cílem zvýšit výstupy výzkumu a vývoje a zároveň omezit jeho náklady. Další opatření na podporu inovací jsou mnohem menší, ale lépe se zaměřují na malé a střední podniky. Patří mezi ně zejména daňová úleva na inovace a status začínajících inovativních podniků (Jeunes Entreprises Innovantes), který poskytuje sociální a daňové výhody začínajícím podnikům, jež splňují specifická kritéria intenzity výzkumu a vývoje a růstu.

(31)

Ve skladbě francouzských zdrojů energie se v roce 2022 mírně zvýšil podíl fosilních paliv, zatímco podíl obnovitelných zdrojů činil jen 14,6 %. Kromě toho Francie nesplnila svůj cíl na úrovni Unie pro rok 2020 v oblasti obnovitelné energie, a to výrazně. Navzdory nárůstu instalovaného výkonu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2022, který byl způsoben výrazným nárůstem solární energie, Francie zaostává v zavádění energie z obnovitelných zdrojů, zejména pro výrobu elektřiny, s ohledem na dosažení cílů pro rok 2030. V situaci, kdy by výstavba dalších plánovaných jaderných elektráren trvala dlouho a kdy se očekává rychlý růst potřeb elektrifikace, by rychlé zavádění obnovitelných zdrojů energie přispělo k zabezpečení dodávek energie ve Francii a zároveň by snížilo její závislost na fosilních palivech. V březnu 2023 byl ve Francii přijat zákon o urychlení výroby energie z obnovitelných zdrojů, který zahrnuje časově vymezené určení „oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie“ ze strany obcí postupem zdola nahoru. Je třeba jej urychleně zavést. Do poloviny dubna 2024 se však do určování uvedených oblastí zapojilo méně než 20 % obcí. Kromě toho jeden z prováděcích aktů zatím nestanovil regionalizované cíle víceletého energetického plánu (programmation pluriannuelle de l'énergie), který dosud nebyl zveřejněn. Stále je také třeba zjednodušit postupy připojení k distribuční síti pro vlastní spotřebu. K integraci většího množství energie z obnovitelných zdrojů a zajištění bezpečnosti dodávek jsou zapotřebí další investice do elektrických sítí a flexibilních řešení, jako je skladování.

(32)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada v roce 2024 doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se eurozóny z roku 2024, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. K provedení prvního, druhého, třetího a čtvrtého doporučení obsažených v doporučení týkajícím se eurozóny z roku 2024 přispívají v případě Francie doporučení č. 1, 2, 3 a 4,