null
STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
ANDREY BIONDIHO
přednesené dne 2. července 2026(1)
Věc C‑530/25 P
German Khan
proti
Radě Evropské unie
„ Kasační opravný prostředek – Omezující opatření přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině – Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů – Kritérium pro zařazení na seznam – Přední podnikatelé působící v Rusku – Podnikatelé působící v hospodářských odvětvích, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace – Pojem ‚vliv‘ – Pojem ‚hospodářské odvětví, které poskytuje značné zdroje příjmů‘ – Právní základ – Článek 29 SEU – Článek 215 odst. 2 SFEU – Povinnost uvést odůvodnění – Prodloužení platnosti opatření – Podmínky – Důkazní břemeno“
Obsah
I. Úvod
II. Skutečnosti předcházející sporu, napadený rozsudek, řízení před Soudním dvorem a návrhová žádání účastníků řízení
III. Ke kasačnímu opravnému prostředku
A. K sedmému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z nesprávného právního posouzení při výkladu pozměněného kritéria g)
1. Shrnutí argumentace účastníků řízení
2. Posouzení
a) K pojmu „vliv“ ve smyslu původního kritéria g)
b) K jazykovému, kontextuálnímu, historickému a teleologickému výkladu pojmu „vliv“ ve smyslu první části pozměněného kritéria g)
c) Závěr analýzy pojmu „vliv“ ve smyslu pozměněného kritéria g)
d) K výtce vycházející z nedostatku právního základu pozměněného kritéria g)
B. K šestému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z porušení povinnosti uvést odůvodnění, ze zkreslení důkazů a z porušení původního kritéria g), jelikož Tribunál považoval za dostatečně prokázané tvrzení, že G. Khan působil v odvětví poskytujícím vládě Ruské federace značný zdroj příjmů
1. Shrnutí argumentace účastníků řízení
2. Posouzení
a) K přípustnosti šestého důvodu obecně a zvláště výtky vycházející ze zkreslení důkazů
b) K věci samé
1) K postavení Alfa Bank jako jednoho z největších ruských daňových poplatníků a k podmínce týkající se „hospodářského odvětví, které poskytuje značné zdroje příjmů vládě Ruské federace“ ve smyslu původního kritéria g)
2) K tvrzenému porušení povinnosti Tribunálu uvést odůvodnění
3) Ke značné povaze příjmů, které bankovní odvětví poskytuje vládě Ruské federace
4) K výtce vycházející z neaktuálnosti údajů týkajících se ročních příjmů bankovního odvětví
C. K desátému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z porušení povinnosti uvést odůvodnění a z nesprávného právního posouzení vycházejícího z porušení pozměněného kritéria g)
1. Shrnutí argumentace účastníků řízení
2. Připomenutí vývoje důvodů týkajících se G. Khana a právního režimu aktů o ponechání na seznamu
3. Posouzení
a) K aktům ze září 2023 a k výtce vycházející z nedostatečného odůvodnění napadeného rozsudku, pokud jde o otázku, zda Rada prokázala, že G. Khan nadále řídil aktiva dvou společností umístěná v Rusku
1) K tvrzenému porušení povinnosti uvést odůvodnění stricto sensu
2) K podrobnějšímu výkladu tvrzení o nedostatečném odůvodnění napadeného rozsudku
b) K aktům z března 2024 a k výtce vycházející z nedostatku odůvodnění napadeného rozsudku, jelikož Tribunál údajně opomněl ujistit se, že důvod, podle něhož G. Khan nadále řídil aktiva v Rusku, byl podložen důkazy
1) K přípustnosti
2) K věci samé
c) K aktům ze září 2024 a k výtce vycházející z nedostatku odůvodnění, jelikož Tribunál údajně opomněl ověřit, zda byl důvod, podle něhož G. Khan nadále řídil aktiva Alfa Group, podložen důkazy
1) K přípustnosti
2) K věci samé
4. Závěr k desátému důvodu
IV. Závěry
I. Úvod
1. V rámci neustálého úsilí o dosažení co nejvyšší účinnosti omezujících opatření přijímaných Evropskou unií Rada Evropské unie průběžně zpřesňuje kritéria, na jejichž základě mohou být taková opatření přijímána vůči osobám, které splňují podmínky pro jejich uplatnění. V dnes již dobře známém kontextu režimu omezujících opatření zavedeného v reakci na ruskou agresi na Ukrajině Rada poprvé přijala kritérium vztahující se na přední podnikatele, kteří jsou zapojeni do hospodářských odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace, běžně označované jako „kritérium g)“. Soudní dvůr měl příležitost se k tomuto kritériu vyjádřit v rozsudku Pumpjanskij a další v. Rada(2), vydaném v březnu tohoto roku.
2. Navrhovatel G. Khan patřil mezi přední podnikatele zařazené na seznam na základě kritéria g), kteří se účastnili řízení, v němž byl vydán rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada.
3. Projednávaný kasační opravný prostředek podaný navrhovatelem směřuje proti rozsudku ze dne 4. června 2025, Khan v. Rada(3), kterým Tribunál rozhodl o legalitě aktů, jimiž bylo ponecháno zařazení navrhovatele na seznam na základě původního kritéria g)(4) a pozměněného kritéria g)(5). Rada totiž v červnu 2023 kritérium g) pozměnila(6), přičemž z této změny v podstatě vyplývá, že se toto kritérium nyní vztahuje na tři a priori odlišné kategorie, a sice zaprvé na přední podnikatele působící v Rusku, zadruhé na rodinné příslušníky těchto předních podnikatelů a zatřetí na podnikatele působící v hospodářských odvětvích, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace.
4. V rámci přezkumu tohoto rozsudku Tribunálu, který má Soudní dvůr provést, bude Soudní dvůr moci zejména užitečně upřesnit výklad pozměněného kritéria g), jakož i jeho případný vztah k původnímu kritériu g) (sedmý důvod kasačního opravného prostředku), co musí Rada prokázat, aby doložila, že hospodářské odvětví poskytuje značné zdroje příjmů ruské vládě (šestý důvod kasačního opravného prostředku), a dále požadovanou intenzitu soudního přezkumu rozhodnutí o ponechání na seznamu, pokud jde o posouzení důkazů dokládajících důvody pro zařazení na seznam, a zejména toho, zda jsou tyto důkazy relevantní z časového hlediska (desátý důvod kasačního opravného prostředku).
5. Projednávaným kasačním opravným prostředkem se tedy navrhovatel G. Khan domáhá toho, aby Soudní dvůr zrušil napadený rozsudek, kterým Tribunál zamítl jeho žalobu na neplatnost podanou proti následujícím aktům v rozsahu, v němž se jej týkají:
– rozhodnutí (SZBP) 2023/572(7) a prováděcímu nařízení (EU) 2023/571(8) (dále jen „akty z března 2023“);
– rozhodnutí (SZBP) 2023/1767(9) a prováděcímu nařízení (EU) 2023/1765(10) (dále jen „akty ze září 2023“);
– rozhodnutí (SZBP) 2024/847(11) a prováděcímu nařízení (EU) 2024/849(12) (dále jen „akty z března 2024“);
– rozhodnutí (SZBP) 2024/2456(13) a prováděcímu nařízení (EU) 2024/2455(14) (dále jen „akty ze září 2024“).
II. Skutečnosti předcházející sporu, napadený rozsudek, řízení před Soudním dvorem a návrhová žádání účastníků řízení
6. Pokud jde o relevantní skutečnosti předcházející sporu a právní rámec, odkazuji na body 1 až 35 napadeného rozsudku.
7. Pro účely tohoto stanoviska se omezím na připomenutí následujícího.
8. Na G. Khana se poprvé vztahovala omezující opatření přijatá Unií v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině dne 15. března 2022. Platnost těchto opatření byla prodloužena do 15. března 2023. Akty, na jejichž základě byla uvedená opatření přijata a následně ponechána v platnosti, byly předmětem žaloby na neplatnost podané k Tribunálu a následně kasačního opravného prostředku, který Soudní dvůr zamítl(15).
9. Dne 13. března 2023 přijala Rada akty z března 2023, kterými byla platnost opatření prodloužena do 15. září 2023. Důvody pro jeho zařazení na seznam, které bylo založeno zejména na čl. 2 odst. 1 písm. g) rozhodnutí 2014/145/SZBP(16), ve znění rozhodnutí 2022/329(17)(18), byly tehdy formulovány následovně:
„[Navrhovatel] je ruský podnikatel, který stejně jako jeho obchodní partneři Michail Fridman a Petr Aven udržuje úzké vztahy s prezidentem Vladimirem Putinem. Řadu let byl jedním z hlavních akcionářů skupiny ABH Financial Limited, jejíž součástí je i Alfa Bank, jedna z významných ruských bank. Byl též akcionářem investiční firmy LetterOne. V roce 2022, kdy na něho Západ uvalil sankce, převedl vlastnictví svých akcií ABH Financial Limited a LetterOne na svého dlouholetého obchodního partnera Andreje Kosogova. Majetek těchto společností nacházející se v Rusku i nadále řídil. Má se za to, že je jednou z nejvlivnějších osob v Rusku. Prokazoval Vladimiru Putinovi různé služby výměnou za politickou podporu svého podnikání a za finanční zisky. Nejstarší dcera Vladimira Putina, Maria, vedla charitativní projekt Alfa-Endo, který byl financován bankou Alfa Bank. Vladimir Putin odměnil konsorcium Alfa Group za jeho loajalitu vůči ruským orgánům tím, že mu poskytl politickou pomoc s jeho plány v oblasti zahraničních investic.
Aktivně tedy materiálně či finančně poskytuje podporu ruským činitelům s rozhodovací pravomocí odpovědným za anexi Krymu či destabilizaci Ukrajiny a má z vazby na tyto činitele prospěch. Je rovněž jedním z předních ruských podnikatelů a je zapojen do hospodářských odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace odpovědné za anexi Krymu a za destabilizaci Ukrajiny.“
10. S účinností od 5. června 2023 bylo ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. g) rozhodnutí 2014/145 nahrazeno následujícím zněním(19):
„1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náležejí:
[...]
g) předním podnikatelům působícím v Rusku a jejich nejbližším rodinným příslušníkům anebo jiným fyzickým osobám, kteří mají z vazby na ně prospěch, nebo podnikatelům, právnickým osobám, subjektům či orgánům zapojeným do hospodářských odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace odpovědné za anexi Krymu a za destabilizaci Ukrajiny [...]“.
11. Dne 13. září 2023 přijala Rada akty ze září 2023, jimiž byla platnost opatření vůči G. Khanovi prodloužena do 15. března 2024. Důvody pro zařazení jména navrhovatele na dotčené seznamy byly změněny následovně:
„[Navrhovatel] je ruský podnikatel, který stejně jako jeho obchodní partneři Michail Fridman a Petr Aven udržuje úzké vztahy s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem. Řadu let byl jedním z hlavních akcionářů skupiny ABH Financial Limited, jejíž součástí je i Alfa Bank, jedna z významných ruských bank. Kromě toho byl akcionářem investiční firmy LetterOne. V roce 2022, kdy na něho Západ uvalil sankce, převedl vlastnictví svých akcií ABH Financial Limited a LetterOne na svého dlouholetého obchodního partnera Andreje Kosogova. Majetek těchto společností nacházející se v Rusku i nadále řídil. Má se za to, že je jednou z nejvlivnějších osob v Rusku. Prokazoval prezidentovi Ruské federace Vladimiru Putinovi různé služby výměnou za politickou podporu svého podnikání a za finanční zisky. Vladimir Putin odměnil konsorcium Alfa Group za jeho loajalitu vůči ruským orgánům tím, že mu poskytl politickou pomoc s jeho plány v oblasti zahraničních investic. Kromě toho byl jedním z předních ruských podnikatelů, kteří se v březnu 2023 zúčastnili sjezdu Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů, v jehož průběhu prezident Ruské federace Vladimir Putin přednesl projev, v němž apeloval na miliardáře, aby upřednostňovali ‚vlastenectví před ziskem‘.
Pojišťovna AlfaStrakhovanie, která je dceřinou společností konsorcia Alfa Group, poskytuje pojištění pro vozidla Federální služby Národní gardy Ruské federace (Rosgvardija), jejíž jednotky operují v okupovaných oblastech Ukrajiny pod ruskou kontrolou, a dále pojištění pro vozidla ochranky prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. Kromě toho další dceřiná společnost konsorcia Alfa Group, X5 Retail Group, spolupracuje se společností JSC Voentorg, subjektem, na který se vztahují omezující opatření a který ozbrojeným silám Ruské federace poskytuje stravovací a prádelní služby a dodává jim vojenské uniformy, přičemž jeho dceřiná společnost prodává trička s vojenským symbolem ‚Z‘, který ruská propaganda využívá k podpoře útočné války Ruska proti Ukrajině. [Navrhovatel] [a]ktivně [...] materiálně či finančně poskytuje podporu ruským činitelům s rozhodovací pravomocí odpovědným za anexi Krymu či destabilizaci Ukrajiny a má z vazby na tyto činitele prospěch. Je rovněž jedním z předních podnikatelů působících v Rusku a současně podnikatelem působícím v hospodářských odvětvích, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace odpovědné za anexi Krymu a za destabilizaci Ukrajiny.“
12. Dne 12. března 2024 přijala Rada akty z března 2024, jimiž byla platnost opatření vůči navrhovateli prodloužena do 15. září 2024, a to z důvodů, které zůstaly oproti aktům ze září 2023 beze změny.
13. Dne 12. září 2024 přijala Rada akty ze září 2024, v nichž byly důvody pro zařazení G. Khana na seznam formulovány následovně:
„[Navrhovatel] je ruský podnikatel, který stejně jako jeho obchodní partneři Michail Fridman, Petr Aven a Alexej Kuzmičev udržuje úzké vztahy s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem. V březnu 2022 převedl své akcie ve společnosti ABH Holdings, která ovládá významnou ruskou banku Alfa Bank, na svého dlouholetého obchodního partnera Andreje Kosogova. Národní banka Ukrajiny prohlásila tento převod za neplatný.
Kromě toho lze převod jeho akcií ve společnosti A1, která je součástí skupiny Alfa Group, považovat za fiktivní.
Kromě toho byl akcionářem investiční firmy LetterOne.
Majetek společnosti Alfa Group nacházející se v Rusku i nadále řídil. Má se za to, že je jednou z nejvlivnějších osob v Rusku. Prokazoval prezidentovi Ruské federace Vladimiru Putinovi různé služby výměnou za politickou podporu svého podnikání a za finanční zisky. Vladimir Putin odměnil konsorcium Alfa Group za jeho loajalitu vůči ruským orgánům tím, že mu poskytl politickou pomoc s jeho plány v oblasti zahraničních investic. Byl navíc jedním z předních ruských podnikatelů, kteří se v březnu 2023 zúčastnili sjezdu Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů, v jehož průběhu prezident Ruské federace Vladimir Putin přednesl projev, v němž apeloval na miliardáře, aby upřednostňovali ‚vlastenectví před ziskem‘.
Dceřinou společností konsorcia Alfa Group je pojišťovna AlfaStrakhovanie, která poskytuje pojištění pro vozidla Federální služby Národní gardy Ruské federace (Rosgvardija), jejíž jednotky operují v okupovaných oblastech Ukrajiny pod ruskou kontrolou, a dále pojištění pro vozidla ochranky prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. Kromě toho další dceřiná společnost konsorcia Alfa Group, X5 Retail Group, spolupracuje se společností JSC Voentorg, subjektem, na který se vztahují omezující opatření a který ozbrojeným silám Ruské federace poskytuje stravovací a prádelní služby a dodává jim vojenské uniformy, přičemž jeho dceřiná společnost prodává trička s vojenským symbolem ‚Z‘, který ruská propaganda využívá k podpoře útočné války Ruska proti Ukrajině. [Navrhovatel] [a]ktivně [...] materiálně či finančně poskytuje podporu ruským činitelům s rozhodovací pravomocí odpovědným za anexi Krymu či destabilizaci Ukrajiny a má z vazby na tyto činitele prospěch.
[Navrhovatel] je rovněž významným akcionářem společnosti Rosvodokanal, která je další ze společností v rámci skupiny Alfa Group a jedním z předních soukromých provozovatelů vodárenských zařízení v Rusku.
Je rovněž jedním z předních podnikatelů působících v Rusku a současně podnikatelem působícím v hospodářských odvětvích, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace odpovědné za anexi Krymu a za destabilizaci Ukrajiny.“
14. Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 24. května 2023 podal navrhovatel žalobu znějící na zrušení sporných aktů v rozsahu, v němž se jej týkají. Na podporu této žaloby uplatnil pět žalobních důvodů, které doplnil o dvanáct dalších žalobních důvodů v návrhu na úpravu žaloby týkajícím se aktů ze září 2023, o jeden další žalobní důvod v návrhu na úpravu žaloby týkajícím se aktů z března 2024 a konečně o dalších pět žalobních důvodů v návrhu na úpravu žaloby týkajícím se aktů ze září 2024, čímž celkový počet žalobních důvodů vzrostl na 24.
15. Napadeným rozsudkem Tribunál žalobu G. Khana v plném rozsahu zamítl a uložil mu náhradu nákladů řízení.
16. Kasačním opravným prostředkem podaným dne 3. srpna 2025 G. Khan navrhuje, aby Soudní dvůr zrušil napadený rozsudek; rozhodl o žalobě ve věci samé a zrušil sporné akty; podpůrně zrušil napadený rozsudek a vrátil věc Tribunálu; a v každém případě uložil Radě náhradu nákladů řízení.
17. Rada navrhuje, aby Soudní dvůr kasační opravný prostředek zamítl; podpůrně, pro případ, že Soudní dvůr napadený rozsudek zruší, rozhodl o žalobě ve věci samé a žalobu zamítl, a uložil navrhovateli náhradu nákladů řízení.
III. Ke kasačnímu opravnému prostředku
18. Projednávaným kasačním opravným prostředkem uplatňuje G. Khan deset důvodů kasačního opravného prostředku.
19. První důvod kasačního opravného prostředku vychází v podstatě z porušení práva na obhajobu, porušení práva na přístup ke spisu, porušení podstatných formálních náležitostí a zkreslení důkazů, k nimž mělo dojít v důsledku toho, že Tribunál odmítl Radě nařídit předložení dokumentů, o něž G. Khan požádal.
20. Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení povinnosti pravidelného přezkumu vyplývající z čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 2014/145 a čl. 14 odst. 2 nařízení č. 269/2014.
21. Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 2014/145 a čl. 14 odst. 2 nařízení č. 269/2014, jakož i z porušení povinnosti uvést odůvodnění, jelikož Tribunál konstatoval, že Rada splnila povinnost vypracovat posouzení dopadů opatření týkajících se G. Khana.
22. Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení zásady proporcionality, k němuž mělo dojít tím, že Tribunál odmítl zohlednit skutečnost, že Rada uznala, že omezující opatření týkající se G. Khana nemají žádný dopad.
23. Pátý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení článku 29 SEU a čl. 215 odst. 2 SFEU, jelikož Tribunál dospěl k závěru, že původní kritérium g) je legální, přestože umožňuje sankcionovat osoby, které nemají dostatečnou vazbu na režim nebo situaci, na něž Unie zamýšlí vyvíjet tlak.
24. Šestý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění, zkreslení důkazů a porušení původního kritéria g) s ohledem na podmínky, za nichž Tribunál konstatoval, že bylo prokázáno, že ruský bankovní sektor poskytoval v roce 2023 značné příjmy ruské vládě.
25. Sedmý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení první části pozměněného kritéria g)(20) a podpůrně z porušení článku 29 SEU a čl. 215 odst. 2 SFEU, jakož i z neexistence právního základu, jelikož Tribunál rozhodl, že pozměněné kritérium g) musí být, pokud jde o pojem „přední podnikatelé“, vykládáno stejně jako původní kritérium g).
26. Osmý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení podstatných formálních náležitostí a zkreslení dvanáctého žalobního důvodu uplatněného před Tribunálem.
27. Devátý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení při výkladu původního a pozměněného kritéria g) a pojmu „podnikatelé“, jakož i z nerespektování rozsahu soudního přezkumu příslušejícího Tribunálu.
28. Desátý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění a podpůrně z porušení pozměněného kritéria g), jelikož Tribunál neověřil, zda bylo tvrzení, že G. Khan v době ponechání svého zařazení na seznamu v září 2023, březnu 2024 a září 2024 pokračoval ve správě aktiv nacházejících se v Rusku, podloženo důkazy.
29. Na žádost Soudního dvora se toto stanovisko zaměří na šestý, sedmý a desátý důvod kasačního opravného prostředku.
30. Vzhledem k tomu, že posouzení sedmého důvodu kasačního opravného prostředku G. Khana vyžaduje, aby se Soudní dvůr vyjádřil k legalitě pozměněného kritéria g), zahájím analýzu tímto důvodem a následně se budu zabývat šestým a desátým důvodem kasačního opravného prostředku, které se týkají opodstatněnosti opatření přijatých vůči G. Khanovi.
A. K sedmému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z nesprávného právního posouzení při výkladu pozměněného kritéria g)
31. Pro účely další analýzy je třeba upřesnit, co označuje každá ze tří částí pozměněného kritéria g). V první řadě se pozměněné kritérium g) vztahuje na přední podnikatele působící v Rusku (první část). Dále se vztahuje na jejich nejbližší rodinné příslušníky nebo jiné fyzické osoby, které mají z vazby na ně prospěch (druhá část). Konečně a alternativně(21) se vztahuje na podnikatele působící v hospodářských odvětvích, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace (třetí část)(22).
1. Shrnutí argumentace účastníků řízení
32. G. Khan zpochybňuje výklad, k němuž Tribunál dospěl, když v bodě 89 napadeného rozsudku rozhodl, že pokud jde o první část pozměněného kritéria g), musí být výraz „přední“ chápán stejně jako v rámci původního kritéria g).
33. G. Khan tvrdí, že jelikož kritérium g) bylo pozměněno, měla by být tato změna při jeho výkladu zohledněna. Změna znění kritéria g) podle něj změnila smysl a dosah pojmu „přední podnikatelé“.
34. Zaprvé pozměněné kritérium g) přerušilo vazbu mezi vlivem těchto podnikatelů a hospodářskými odvětvími, která poskytují značné zdroje příjmů ruské vládě. Pojem „vliv“ tak byl podle něj osamostatněn.
35. Zadruhé druhá část pozměněného kritéria g) se vztahuje pouze na blízké osoby předních podnikatelů, což podporuje závěr, že přední podnikatelé představují samostatnou kategorii osob, na které chce Rada vyvíjet zvláštní tlak.
36. Zatřetí nový smysl pozměněného kritéria g), zejména jeho první části, je objasněn bodem 4 odůvodnění rozhodnutí 2023/1094. Tribunál ostatně již tento bod odůvodnění použil ke zjištění záměru unijního normotvůrce(23).
37. Podpůrně G. Khan pro případ, že by první část pozměněného kritéria g) měla být vykládána stejně jako původní kritérium g), odkazuje na svou argumentaci v rámci pátého důvodu projednávaného kasačního opravného prostředku a tvrdí, že by takový výklad byl v rozporu s článkem 29 SEU a čl. 215 odst. 2 SFEU a zbavil by uvedené kritérium právního základu.
38. Rada navrhuje sedmý důvod kasačního opravného prostředku zamítnout.
2. Posouzení
39. G. Khan před Tribunálem tvrdil, že pozměněné kritérium g) je protiprávní z důvodu neexistence právního základu, porušení zásady právní jistoty a porušení práva na vlastnictví a svobody podnikání. Projednávaný důvod kasačního opravného prostředku směřuje proti části analýzy Tribunálu věnované tvrzenému porušení zásady právní jistoty.
40. Vzhledem k tomu, že G. Khan v rámci projednávaného důvodu kasačního opravného prostředku Tribunálu vytýká, že pro účely výkladu pojmu „vliv“ ve smyslu první části pozměněného kritéria g) nezohlednil změnu znění tohoto kritéria, směřuje projednávaný důvod kasačního opravného prostředku pouze proti výkladu první části pozměněného kritéria g), který Tribunál zvolil.
41. Pro účely odpovědi na tento důvod kasačního opravného prostředku bude třeba poté, co připomenu dosah původního kritéria g), provést analýzu této první části, aby bylo možné ověřit, zda je závěr, k němuž Tribunál dospěl v bodě 89 napadeného rozsudku, správný.
a) K pojmu „vliv“ ve smyslu původního kritéria g)
42. Pokud jde o původní kritérium g), jak vyplývá z rozhodnutí 2022/329 a nařízení 2023/1089, je třeba konstatovat následující.
43. Původní kritérium g) se vztahovalo na jedinou kategorii fyzických osob, které musely splňovat dvě kumulativní podmínky. Zaprvé muselo jít o přední podnikatele. Zadruhé museli být tito přední podnikatelé zapojeni do některého z hospodářských odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě.
44. Soudní dvůr se nedávno k výkladu tohoto kritéria vyjádřil v rozsudku Pumpjanskij a další v. Rada.
45. Soudní dvůr tak po posouzení jednotlivých jazykových znění konstatoval, že výrazy použité k vymezení pozměněného kritéria g) samy o sobě a mimo jakýkoli kontext nenaznačují spojitost s jakoukoli oblastí, ať už hospodářskou nebo politickou, ani s konkrétními osobami nebo subjekty(24). Výraz „přední“ je tedy třeba chápat tak, že se týká „významu, který musí mít dotyčný podnikatel ve svém odvětví činnosti, nezávisle na jeho vazbách, které může mít případně na [vládu Ruské federace]“(25). I když původní kritérium g) zakládá vazbu na tuto vládu, není tato vazba vyžadována ve vztahu k předním podnikatelům, nýbrž k odvětví činnosti, v němž působí, jelikož toto odvětví musí uvedené vládě poskytovat značné zdroje příjmů(26). Původní kritérium g) tedy „vyžaduje toliko prokázat, že podnikatelé mají značný význam v hospodářském odvětví, které je pro vládu Ruské federace ziskové, bez ohledu na jejich vazby na tuto vládu, jejich konkrétní význam pro uvedenou vládu či jejich skutečnou způsobilost ji ovlivňovat“(27).
46. Z toho vyplývá, že podle Soudního dvora se pojem „vliv“ ve smyslu původního kritéria g) vztahuje k hospodářskému odvětví, v němž tito podnikatelé působí, a musí být tudíž chápán „s ohledem na hospodářský kontext, v němž působí, z hlediska kritérií, jako je jejich profesní postavení nebo jejich funkce, význam jejich hospodářské činnosti, rozsah jejich kapitálových podílů nebo investic, jejich funkce v podniku, v němž tyto funkce vykonávají, nebo jakéhokoli jiného relevantního hospodářského kritéria“(28).
47. Předními podnikateli ve smyslu původního kritéria g) jsou tedy podnikatelé, kteří mají značný význam v hospodářských odvětvích, jež jsou pro vládu Ruské federace zisková, takže mohou nepřímo podporovat financování činností destabilizujících Ukrajinu tím, že přispívají k udržení ziskovosti těchto odvětví, či dokonce k jejich prosperitě(29).
48. Konečně pojem „vliv“ se neomezuje pouze na podnikatele, kteří prostřednictvím svých funkcí ve společnosti nebo akcií, kterými disponují, vykonávají skutečnou a účinnou kontrolu nad touto společností, jelikož značný význam v dotčeném hospodářském odvětví lze dovodit na základě jiných objektivních skutečností než kontroly(30).
49. Soudní dvůr se ujistil, že takový výklad je potvrzen sledovanými cíli, které spočívají ve vyvíjení dalšího tlaku na Ruskou federaci a ve zvýšení nákladů na její činnosti prováděné ve snaze narušit územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, aby ukončila vojenskou agresi vůči Ukrajině a obecně své činnosti a politiky destabilizující Ukrajinu(31). Soudní dvůr totiž rozhodl, že „[u]ložení omezujících opatření vůči těmto [předním] podnikatelům bez ohledu na jejich případné vazby na uvedenou vládu tedy může narušit fungování dotyčných hospodářských odvětví, a tím zvýšit náklady na tyto činnosti a vyvíjet tlak na [vládu Ruské federace], aby uvedené činnosti ukončila“(32).
b) K jazykovému, kontextuálnímu, historickému a teleologickému výkladu pojmu „vliv“ ve smyslu první části pozměněného kritéria g)
50. Při výkladu ustanovení unijního práva obsaženého v aktu, kterým se zavádějí omezující opatření, je třeba zohlednit nejen jeho znění, ale rovněž jeho kontext, včetně kontextu historického, a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí(33).
51. Na prvním místě, ze znění pozměněného kritéria g) vyplývá dvojí změna spočívající jednak v rozdělení původního kritéria g) (první a třetí část) a jednak v jeho doplnění (druhá část). První část pozměněného kritéria g) tak již na rozdíl od původního kritéria g) nevyžaduje, aby přední podnikatel působil v některém z hospodářských odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě(34).
52. Stále z hlediska jazykového výkladu se přídavné jméno „přední“ vztahuje k „podnikatelům“, tedy k osobám činným v podnikatelském prostředí(35). Pojem „vliv“ je tedy nutně spojen s postavením podnikatele a s jeho významem v této oblasti. Vliv vztahující se k tomuto postavení je podle mého názoru neoddělitelně spjat s jeho hospodářským úspěchem a ekonomickou silou(36).
53. Na druhém místě je tento jazykový výklad první části pozměněného kritéria g) potvrzen kontextuální analýzou. Bod 4 odůvodnění rozhodnutí 2023/1094 totiž objasňuje důvod existence pozměněného kritéria g). Vyplývá z něj, že Rada v rámci výkonu své široké posuzovací pravomoci(37) konstatovala existenci vztahu vzájemných zájmů a podpory mezi ruskou vládou a předními podnikateli působícími v Rusku. Podle posouzení Rady totiž tito podnikatelé nemohou hromadit bohatství bez souhlasu ruské vlády a jejich význam v dotčeném hospodářském odvětví je projevem vzájemné závislosti mezi podnikateli a ruskou vládou. Právě z tohoto důvodu Rada zavedla první část pozměněného kritéria g)(38).
54. Na třetím místě je navrhovaný výklad potvrzen historickou a teleologickou analýzou kritéria g).
55. Režimy omezujících opatření přijaté v reakci na ruské násilnosti na Ukrajině se vyznačují postupným zvyšováním své intenzity v závislosti na jejich účinnosti, a to s cílem vyvíjet maximální tlak na Ruskou federaci zvyšováním nákladů na její činnosti narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a přijetí původního kritéria g) Radou je jedním z projevů tohoto zintenzivnění(39).
56. Rozšíření kritéria pro zařazení na seznam, které přináší první část pozměněného kritéria g) tím, že již nevyžaduje vazbu na hospodářské odvětví poskytující značné zdroje příjmů ruské vládě, zapadá do logiky této trvalé snahy o maximální účinnost omezujících opatření v situaci, kdy nadále trvá zjevné porušování mezinárodního práva a Charty Organizace spojených národů, které představuje invaze Ruské federace na Ukrajinu.
c) Závěr analýzy pojmu „vliv“ ve smyslu pozměněného kritéria g)
57. Z výše uvedeného vyplývá, že argumentaci, kterou G. Khan rozvinul v rámci sedmého důvodu kasačního opravného prostředku, nelze přijmout.
58. Mám za to, že ačkoli došlo ke změně znění kritéria g), nic ve znění, kontextu ani cíli této změny nenaznačuje, že Rada zamýšlela přiznat výrazu „přední“ jiný význam, než jaký mu předtím přisuzovala v rámci původního kritéria g). Argumenty navrhovatele navíc neumožňují dovodit alternativní výklad, který by mohl odůvodnit existenci takového rozdílu ve významu.
59. První část pozměněného kritéria g) se vztahuje na vliv podnikatelů chápaný z hospodářského hlediska, jelikož jejich hospodářský úspěch plyne ze vztahu vzájemné závislosti, který udržují s ruskou vládou.
60. Z toho vyplývá, že pojem „vliv“ ve smyslu původního i pozměněného kritéria g) musí být nutně posuzován s ohledem na hospodářské odvětví, v němž dotčení podnikatelé působí, aniž je však vyžadováno, aby toto odvětví mělo pro vládu Ruské federace zvláštní hospodářský význam, a musí být tedy chápán s ohledem na hospodářský kontext, v němž tito podnikatelé působí, podle takových kritérií, jako jsou kritéria uvedená v bodě 46 tohoto stanoviska.
61. Obdobně s tím, co bylo rozhodnuto ve vztahu k původnímu kritériu g), tedy z první části pozměněného kritéria g) vyplývá, že výraz „přední“ je třeba chápat tak, že se týká významu, který musí mít dotyčný podnikatel ve svém odvětví činnosti, a to nezávisle jak na vazbách, které může tento podnikatel případně udržovat s vládou Ruské federace, tak na otázce, zda odvětví, v němž působí, poskytuje této vládě značné zdroje příjmů.
62. Tribunál se tedy nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 89 napadeného rozsudku rozhodl, že výraz „přední“ musí být vykládán stejně v rámci první části původního kritéria g) a v rámci pozměněného kritéria g), přičemž pojem „vliv“ se vztahuje k významu podnikatelů posuzovanému podle takových kritérií, jako je jejich profesní postavení nebo funkce, význam jejich hospodářské činnosti, rozsah jejich kapitálových podílů nebo investic či jejich funkce v podniku, v němž tyto funkce vykonávají(40).
63. V každém případě, i kdyby měla být v tomto ohledu konstatováno nesprávné právní posouzení, pochybuji, že by z toho G. Khan mohl mít ve fázi kasačního opravného prostředku jakýkoli prospěch(41).
d) K výtce vycházející z nedostatku právního základu pozměněného kritéria g)
64. Pro případ, že by Soudní dvůr přesto musel odpovědět na argumentaci uplatněnou G. Khanem podpůrně(42), omezím se na následující poznámky.
65. Navrhovatel hodlá zpochybnit posouzení výtky vycházející z nedostatku právního základu pozměněného kritéria g) Tribunálem odkazem na svá návrhová žádání v rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku, který směřuje ke zpochybnění posouzení výtky vycházející z nedostatku právního základu původního kritéria g) v prvním stupni(43). G. Khan v podstatě zpochybňuje, že článek 215 SFEU, který stanoví podmínky, za nichž mohou být přijata opatření směřující k přerušení nebo omezení hospodářských a finančních vztahů se třetí zemí, může být základem pro přijetí opatření, aniž existuje dostatečná vazba mezi dotčenými osobami a třetí zemí, na kterou tato opatření cílí, a aniž mohou být fyzické osoby takovými opatřeními dotčeny nezávisle na svém osobním chování. Na podporu své argumentace se dovolával zejména rozsudku Tay Za v. Rada(44).
66. Konstatuji přitom, že G. Khan uplatňuje tutéž výtku, jakou vznesl před Soudním dvorem proti legalitě původního kritéria g) v rámci věci C‑111/24 P(45).
67. Z rozsudku vydaného Soudním dvorem v této věci(46) přitom v podstatě vyplývá, že pokud jde o opatření, jejichž přijetí umožňuje, čl. 215 odst. 2 SFEU vyžaduje existenci objektivní vazby mezi osobami, na něž se omezující opatření vztahují, a dotyčnou třetí zemí, aby tato opatření mohla být považována za způsobilá dosáhnout způsobem, který není zjevně nevhodný, cíle spočívajícího ve vyvíjení tlaku ze strany Unie na tuto zemi(47).
68. Ve srovnání s tím není formulace druhé věty bodu 70 napadeného rozsudku, podle níž „čl. 215 odst. 2 SFEU opravňuje Radu k tomu, aby prostřednictvím aktu stanoveného v článku 288 SFEU přijala omezující opatření vůči jakékoli ‚fyzické nebo právnické osobě‘, ‚nestátnímu subjektu‘ nebo jakékoli ‚skupině‘ pouze za podmínky, že rozhodnutí přijaté v souladu s kapitolou 2 hlavy V Smlouvy o EU taková opatření stanoví“(48), zcela jednoznačná, jelikož navozuje dojem, že není vyžadována žádná vazba.
69. Pokud Soudní dvůr ve vztahu k obdobné formulaci konstatoval, že Tribunál takto „v podstatě právem připomněl, že přijetí takových omezujících opatření je možné pouze tehdy, existuje-li rozhodnutí přijaté na základě článku 29 SEU“(49), učinil tak s výhradou následného ověření Soudním dvorem, že Tribunál rozhodl o existenci vazby.
70. Soudní dvůr totiž připomněl, že Tribunál zdůraznil, že „pokud jde o [původní] kritérium g), existuje mezi podnikateli, na něž se toto kritérium vztahuje, a dotyčnou třetí zemí, [...] přinejmenším nepřímá vazba, jelikož se uvedené kritérium týká mimo jiné kategorie fyzických osob zapojených do určitých hospodářských odvětví, která vládě Ruské federace poskytují značné zdroje příjmů, které jí umožňují pokračovat v politice destabilizace a agrese vůči Ukrajině“(50).
71. Úvahy Tribunálu v napadeném rozsudku přitom podle všeho neobsahují nejen žádný odkaz na objektivní, nebo přinejmenším nepřímou, vazbu vyžadovanou mezi omezujícími opatřeními a dotčenou zemí, ale ani žádné ověření její existence v projednávané věci.
72. Toto opomenutí podle mého názoru představuje nesprávné právní posouzení.
73. Vzhledem k tomu, že se toto nesprávné právní posouzení dotýká části úvah Tribunálu věnované přezkumu legality původního kritéria g), má zprostředkovaně dopad na závěr, k němuž Tribunál dospěl v bodě 86 napadeného rozsudku, pokud jde o tvrzení o nedostatku právního základu pozměněného kritéria g), jelikož tento bod na uvedenou část odkazoval.
74. Z ustálené judikatury však vyplývá, že došlo-li při odůvodnění rozhodnutí Tribunálu k porušení unijního práva, ale jeho výrok se z jiných právních důvodů jeví jako opodstatněný, nemůže takové porušení vést ke zrušení tohoto rozhodnutí a je třeba odůvodnění nahradit(51). Je tedy třeba ověřit, zda se zamítnutí důvodu vycházejícího z nedostatku právního základu původního kritéria g) jeví jako opodstatněné z jiných právních důvodů než těch, které jsou stiženy nesprávným posouzením, které jsem právě určil, aby bylo možné se ujistit, že zamítnutí výtky vycházející z nedostatku právního základu pozměněného kritéria g) mohlo být založeno na jiných právních důvodech.
75. V tomto ohledu je řešení opět třeba hledat v rozsudku Pumpjanskij a další v. Rada, neboť Soudní dvůr v něm konstatoval, že z původního kritéria g) vyplývá, že Rada formulovala kritérium týkající se osob vykazujících objektivní vazbu s dotčenou třetí zemí(52), a takový závěr platí mutatis mutandis pro pozměněné kritérium g), ve vztahu k němuž G. Khan uplatňuje tytéž argumenty(53).
76. Za těchto podmínek nemá nesprávné právní posouzení určené v bodě 71 tohoto stanoviska vliv na závěr, k němuž Tribunál dospěl v bodě 72 napadeného rozsudku, pokud jde o původní kritérium g). Nemá tedy vliv ani na závěr, k němuž Tribunál dospěl v bodě 86 napadeného rozsudku, tentokrát pokud jde o tvrzení o nedostatku právního základu pozměněného kritéria g) z důvodu nedostatečné vazby mezi dotčenými osobami a dotčenou třetí zemí.
B. K šestému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z porušení povinnosti uvést odůvodnění, ze zkreslení důkazů a z porušení původního kritéria g), jelikož Tribunál považoval za dostatečně prokázané tvrzení, že G. Khan působil v odvětví poskytujícím vládě Ruské federace značný zdroj příjmů
1. Shrnutí argumentace účastníků řízení
77. Navrhovatel připomíná ustálenou judikaturu Soudního dvora, podle níž je na Radě, aby prokázala, že zařazená osoba splňuje kritérium, na jehož základě provedla zařazení, a podle níž se Rada nemůže opírat o domněnku, pokud to příslušná právní úprava nestanoví.
78. Pokud jde o zařazení podle původního kritéria g), G. Khan tvrdí, že Rada měla prokázat, že působil v hospodářském odvětví poskytujícím vládě Ruské federace značný zdroj příjmů. Pojem „značné příjmy“ je podle něj relativním pojmem, který vyžaduje analýzu zdrojů rozpočtu ruské vlády.
79. V bodech 189 a 190 napadeného rozsudku se přitom Tribunál podle něj omezil zaprvé na tvrzení, že Alfa Bank patřila v roce 2020 mezi dvacet čtyři největších daňových poplatníků v Rusku, a zadruhé na tvrzení, že roční příjmy bankovního sektoru v Rusku dosáhly v roce 2021 výše 2,3 bilionu ruských rublů (RUB) (přibližně 25,8 miliardy eur).
80. Tyto skutečnosti jsou podle něj nedostatečné. G. Khan tvrdí, že skutečnost, že je podnik v Rusku významným daňovým poplatníkem, neumožňuje vyvodit žádný relevantní závěr ohledně toho, zda bylo původní kritérium g) splněno, jelikož z ní nelze dovodit, že dané odvětví činnosti obecně poskytuje ruské vládě značné příjmy. Původní kritérium g) vyžaduje prokázání toho, že hospodářské odvětví představuje pro tuto vládu značný zdroj příjmů(54). Tyto příjmy je rovněž třeba zasadit do souvislosti s daňovou politikou ruské vlády, což Tribunál neučinil, přestože navrhovatel před ním tvrdil, že ruská vláda získává z přímých a nepřímých daní generovaných ruským bankovním sektorem zanedbatelné příjmy(55). Tím je podle něj dotčeno odůvodnění rozsudku. G. Khan Tribunálu vytýká, že neověřil, zda údajné příjmy generované ruským bankovním sektorem představují značný zdroj příjmů pro ruskou vládu. Konečně i za předpokladu, že by příjmy ruského bankovního sektoru byly relevantní pro účely prokázání splnění podmínek stanovených původním kritériem g), G. Khan Tribunálu vytýká, že se při odůvodnění zařazení v roce 2023 opřel o důkazy, které nebyly aktuální.
81. Rada navrhuje zamítnutí tohoto šestého důvodu, který považuje za nepřípustný a v každém případě za neopodstatněný.
2. Posouzení
82. Část napadeného rozsudku dotčená tímto šestým důvodem je část věnovaná přezkumu opodstatněnosti omezujících opatření přijatých vůči G. Khanovi na základě původního kritéria g) Tribunálem. Konkrétně G. Khan ve vztahu k aktům z března 2023 tvrdil, že Rada neprokázala, že bankovní odvětví poskytovalo ruské vládě značný zdroj příjmů(56).
83. Tribunál měl za to, že z důvodů aktů z března 2023 vyplývá, že G. Khan působil v bankovním odvětví z důvodu svého postavení akcionáře konglomerátu Alfa Group, jehož součástí je mimo jiné Alfa Bank(57). S odkazem na body 106 až 108 svého rozsudku Khan v. Rada(58) Tribunál rozhodl, že toto odvětví poskytovalo ruské vládě značný zdroj příjmů. Rovněž připomněl, že již rozhodl, že Alfa Bank byla jedním z největších daňových poplatníků v Rusku(59). Tribunál následně konstatoval, že význam bankovního odvětví v Rusku je doložen důkazem č. 28 z druhého důkazního spisu, který uváděl roční příjmy tohoto odvětví v letech 2014 až 2021 a z něhož vyplývalo, že tyto příjmy dosáhly v roce 2021 výše 2,3 bilionu RUB (přibližně 25,8 miliardy eur)(60). S ohledem na tyto skutečnosti pak Tribunál dospěl k závěru, že Rada v souladu s požadavky judikatury Soudního dvora(61) předložila soubor dostatečně konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů, které mohou doložit, že G. Khan byl ke dni přijetí aktů z března 2023 předním podnikatelem působícím v hospodářském odvětví, které poskytuje ruské vládě značný zdroj příjmů ve smyslu původního kritéria g)(62).
a) K přípustnosti šestého důvodu obecně a zvláště výtky vycházející ze zkreslení důkazů
84. Zaprvé, pokud jde o přípustnost šestého důvodu, mám na rozdíl od Rady za to, že G. Khan se u Soudního dvora nedomáhá nového posouzení skutkového stavu, které tradičně spadá do výlučné pravomoci Tribunálu(63). Argumentace navrhovatele rozvinutá v rámci šestého důvodu totiž Soudní dvůr vybízí k přezkumu právní kvalifikace skutkových okolností uvedených zejména v odůvodnění aktů z roku 2023 za účelem určení, zda byla splněna podmínka týkající se hospodářského odvětví poskytujícího ruské vládě značný zdroj příjmů ve smyslu původního kritéria g). Tato argumentace v podstatě směřuje k tvrzení, že Tribunál neměl připustit, že se Rada mohla opřít o postavení Alfa Bank jako jednoho z největších daňových poplatníků v Rusku ve spojení s údaji o ročních příjmech generovaných bankovním odvětvím, aby prokázala, že G. Khan působil v hospodářském odvětví poskytujícím ruské vládě značný zdroj příjmů ve smyslu původního kritéria g). Tento šestý důvod se proto jeví jako přípustný.
85. Zadruhé, pokud jde o výtku vycházející ze zkreslení důkazů, uvádím, že jediná zmínka o takovém zkreslení se nachází v nadpisu šestého důvodu kasačního opravného prostředku, aniž G. Khan tuto výtku blíže rozvádí. Judikatura Soudního dvora přitom obvykle vyžaduje, aby v případě, že navrhovatel namítá zkreslení skutkového stavu nebo důkazů Tribunálem, přesně označil skutečnosti, které měly být zkresleny, a prokázal pochybení v analýze, která podle něj vedla Tribunál k tomuto zkreslení(64). Vzhledem k tomu, že G. Khan tomuto požadavku nedostál, jeví se výtka vycházející ze zkreslení důkazů jako nepřípustná.
b) K věci samé
1) K postavení Alfa Bank jako jednoho z největších ruských daňových poplatníků a k podmínce týkající se „hospodářského odvětví, které poskytuje značné zdroje příjmů vládě Ruské federace“ ve smyslu původního kritéria g)
86. G. Khan v podstatě Tribunálu vytýká, že se opřel o postavení Alfa Bank jako jednoho z největších ruských daňových poplatníků, aby dovodil, že podmínka týkající se hospodářského odvětví poskytujícího značné zdroje příjmů ruské vládě, jak ji vyžaduje původní kritérium g), byla splněna.
87. Není sporné, že relevantním odvětvím je ve vztahu ke G. Khanovi bankovní odvětví. Z odůvodnění aktů z března 2023(65) lze mimoto dovodit, že omezující opatření byla vůči G. Khanovi přijata podle původního kritéria g) z důvodu jeho postavení bývalého akcionáře konglomerátu Alfa Group, jehož součástí je Alfa Bank. Odůvodnění zmiňuje skutečnost, že Alfa Bank je „[jedním] z největších ruských daňových poplatníků“.
88. G. Khan tvrdí, že skutečnost, že Alfa Bank je jedním z největších ruských daňových poplatníků, neumožňuje kvalifikovat samotné bankovní odvětví jako hospodářské odvětví poskytující ruské vládě značné zdroje příjmů.
89. Je však třeba připomenout, že Soudní dvůr nedávno judikoval, že „je přitom možné mít za určitých okolností za to, že hospodářské odvětví určitého státu poskytuje značné zdroje příjmů vládě tohoto státu, existuje-li soubor dostatečně konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů prokazujících, že jedna z nejvýznamnějších společností tohoto odvětví sama o sobě poskytuje této vládě značné příjmy“(66).
90. Ačkoli ze znění původního kritéria g) vyplývá, že značný zdroj příjmů pro vládu Ruské federace musí v zásadě představovat hospodářské odvětví, a nikoli konkrétní fyzická osoba nebo podnik(67), je Rada za určitých okolností oprávněna zaměřit se na značné příjmy poskytované ruské vládě jedinou společností patřící mezi nejvýznamnější společnosti v tomto odvětví.
91. Tribunálu tedy příslušelo ujistit se, že Rada zařazení G. Khana na seznam podložila souborem konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů prokazujících, že sama Alfa Bank poskytovala ruské vládě značné příjmy, aby bylo možné dovodit, že zprostředkovaně hospodářské odvětví, v němž G. Khan působí, poskytuje ruské vládě značné zdroje příjmů, a tudíž druhá kumulativní podmínka původního kritéria g) byla splněna(68).
92. Na rozdíl od toho, co tvrdí G. Khan, takový soubor nepřímých důkazů nevyžaduje, aby Rada účetně prokázala značné příjmy poskytované ruské vládě konkrétně Alfa Bank nebo obecně bankovním odvětvím.
93. V každém případě připomínám, že z bodu 189 napadeného rozsudku vyplývá, že Tribunál poté, co připomněl, že Alfa Bank je jednou z největších ruských soukromých komerčních a investičních bank(69), se při prokázání značné povahy příjmů poskytovaných Alfa Bank uvedené vládě opřel o kvalifikaci této banky jako „jednoho z největších“ ruských „daňových poplatníků“, jak byla podložena důkazem č. 2 z prvního důkazního spisu. G. Khan tuto kvalifikaci nezpochybňuje.
94. Z tohoto důkazu, který Tribunál nutně zkoumal(70), vyplývá, že toto postavení přiznává určitým ruským daňovým subjektům, které splňují podmínky a kritéria, jež sama stanoví, samotná ruská daňová správa(71). Toto postavení se tak podle všeho vyhrazuje podnikům, jejichž roční příjem se pohybuje mezi 10 a 35 miliardami RUB (přibližně mezi 112 miliony eur a 394 miliony eur). Alfa Bank je v tomto důkazu označena jako jeden z největších ruských daňových poplatníků v roce 2020, tedy za jeden z podniků, které v dotčeném roce poskytly největší daňový příspěvek do státního rozpočtu(72). Značný příspěvek(73) Alfa Bank do ruského rozpočtu je v něm tedy, aniž je vyčíslen, výslovně zmíněn.
95. Pro účely kvalifikace zdroje příjmů jako „značného“ přitom Soudní dvůr již rozhodl, že tento pojem zahrnuje veškeré příjmy generované dotyčným hospodářským odvětvím, což znamená, že je třeba zohlednit mimo jiné daně odváděné společnostmi, které v tomto odvětví působí(74). Jakožto největší soukromá komerční a investiční banka v Rusku zaujímala Alfa Bank v bankovním odvětví zcela přední místo. Toto odvětví činnosti, tradičně označované za základní kámen každého národního hospodářství, je navíc zvláště strategické, jelikož, jak praví rčení, „peníze jsou hybnou silou války“.
96. Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že Tribunál mohl, aniž se dopustil nesprávného právního posouzení, rozhodnout, že Rada předložila soubor dostatečně konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů prokazujících, že odvětví, v němž G. Khan působil, poskytovalo ruské vládě značné zdroje příjmů.
2) K tvrzenému porušení povinnosti Tribunálu uvést odůvodnění
97. G. Khan dále Tribunálu vytýká, že neodpověděl na jeho argumenty vycházející z údajně zanedbatelné míry zdanění bankovního odvětví, do něhož Alfa Bank spadá.
98. Kromě toho, že argumentace navrhovatele znovu vychází z příliš úzkého pojetí pojmu „příjmy“ ve smyslu původního kritéria g)(75), je třeba připomenout následující.
99. Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že z odůvodnění rozsudku musí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy Tribunálu, přičemž povinnost uvést odůvodnění, která Tribunálu přísluší na základě článku 36 a čl. 53 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, mu neukládá, aby poskytl vysvětlení, ve kterém by se vyčerpávajícím způsobem postupně zabýval všemi argumenty uvedenými stranami sporu. Odůvodnění sice může být implicitní, musí však umožnit zúčastněným osobám seznámit se s důvody, proč Tribunál nevyhověl jejich argumentům, a Soudnímu dvoru disponovat poznatky dostatečnými k tomu, aby mohl vykonat svůj přezkum v rámci kasačního opravného prostředku(76).
100. Z bodu 189 napadeného rozsudku přitom jasně vyplývá, že vazba, kterou Tribunál dovodil mezi G. Khanem a značnými příjmy poskytovanými ruské vládě, spočívala ve zvláštním postavení Alfa Bank, jak jej uznala samotná ruská daňová správa a jak bylo doloženo důkazem č. 2 z prvního důkazního spisu. Tribunál byl povinen ověřit, že hospodářské odvětví, v němž G. Khan působí, představuje pro vládu Ruské federace značný zdroj příjmů, což učinil na základě označení Alfa Bank za jednoho z největších daňových poplatníků Ruska, tedy označení, které již samo o sobě odporovalo argumentu G. Khana.
101. Je tedy třeba konstatovat, že G. Khanovi bylo umožněno seznámit se s důvody, proč Tribunál jeho argumentům nevyhověl. Výtku vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění Tribunálem je třeba zamítnout.
3) Ke značné povaze příjmů, které bankovní odvětví poskytuje vládě Ruské federace
102. Tato výtka směřuje proti bodu 190 napadeného rozsudku, v němž Tribunál zkoumal, zda lze mít za to, že bankovní odvětví v Rusku poskytuje značné zdroje příjmů vládě Ruské federace.
103. Vzhledem k tomu, že Soudnímu dvoru navrhuji(77), aby rozhodl, že úvahy Tribunálu obsažené v bodě 189 napadeného rozsudku nejsou stiženy žádným nesprávným právním posouzením, a tedy bylo možné dovodit, že druhá kumulativní podmínka původního kritéria g) byla splněna s ohledem na úlohu a postavení Alfa Bank v ruském bankovním odvětví, jak je dokládá její status velkého ruského daňového poplatníka, obsahuje bod 190 napadeného rozsudku podle všeho úvahy uvedené pouze pro úplnost. Tuto výtku tedy přezkoumám pouze podpůrně.
104. Pokud jde tedy o argument G. Khana, podle něhož skutečnost, že určité odvětví generuje příjmy, neumožňuje prokázat, že toto odvětví poskytuje značné zdroje příjmů ruské vládě, jelikož to závisí na daňové politice této vlády, připomínám zaprvé že G. Khan nezpochybňuje, že tyto příjmy generují daně, a zadruhé Soudní dvůr rozhodl, že „je sice pravda, že značná povaha množství může být posuzována relativně, tedy ve vztahu k referenčnímu množství, ale může být posuzována též absolutně. Tak tomu může být v případě příjmů, které vládě státu poskytuje určité odvětví jeho hospodářství. Je totiž možné mít za to, že hospodářské odvětví poskytuje takové vládě příjmy ve značném množství bez ohledu na procentní podíl, který tyto příjmy představují ve vztahu k jejím celkovým příjmům“(78).
105. Kromě toho připomínám, že pojem „příjmy“ ve smyslu druhé kumulativní podmínky původního kritéria g) zahrnuje veškeré finanční zdroje, které dotčené hospodářské odvětví poskytuje vládě Ruské federace(79).
106. Vzhledem k tomu, že Tribunál při zkoumání důkazu č. 28 z druhého důkazního spisu prokázal, že roční příjmy ruského bankovního odvětví činily v roce 2021 více než 2,3 bilionu RUB (přibližně 25,8 miliardy eur), implicitně, avšak nutně shledal korelaci mezi těmito ročními příjmy a příjmy, které z nich plynou ruské vládě, aby z toho mohl legitimně dovodit, že toto odvětví poskytovalo značné zdroje příjmů vládě Ruské federace, aniž byl povinen poměřovat tyto roční příjmy s celkovými příjmy této vlády.
107. Tato výtka, pokud by měla být přezkoumána, by tedy měla být zamítnuta.
4) K výtce vycházející z neaktuálnosti údajů týkajících se ročních příjmů bankovního odvětví
108. G. Khan v podstatě tvrdí, že Tribunál nesplnil povinnost ujistit se, že omezující opatření, která se na něj vztahují, spočívala na dostatečně pevném skutkovém základě, jelikož své posouzení založil na starých, a tedy neaktuálních, údajích obsažených v důkazu č. 28 z druhého důkazního spisu(80).
109. Konstatuji, že se Tribunál v napadeném rozsudku nevyjádřil k otázce, zda byl tento důkaz z časového hlediska relevantní pro doložení skutečnosti, že odvětví, v němž G. Khan působil, poskytovalo značné zdroje příjmů ruské vládě ve smyslu druhé kumulativní podmínky původního kritéria g).
110. Toto mlčení lze vysvětlit tím, že G. Khan tuto výtku podle všeho před Tribunálem neuplatnil(81).
111. Podle ustálené judikatury by přitom umožnit účastníku řízení, aby vznesl důvod a argumenty, které nevznesl před Tribunálem, poprvé až před Soudním dvorem, znamenalo umožnit mu, aby předložil Soudnímu dvoru, jehož pravomoc je v rámci kasačního opravného prostředku omezena, spor v širším rozsahu, než v jakém jej projednával Tribunál. V rámci kasačního opravného prostředku je totiž pravomoc Soudního dvora omezena na posouzení právního řešení žalobních důvodů a argumentů projednávaných před soudem prvního stupně(82).
112. Tato výtka se tedy jeví jako nepřípustná.
113. Domnívám se, že ji lze za nepřípustnou považovat ještě z dalšího důvodu.
114. Jak totiž uvádí Rada, pokud byly důkazy zkoumané Tribunálem získány řádně, byla dodržena pravidla a obecné právní zásady v oblasti důkazního břemene i procesní pravidla v oblasti provádění důkazů, Soudní dvůr v zásadě není příslušný k přezkumu důkazů, které Tribunál zohlednil na podporu jím zjištěných skutkových okolností, jelikož pouze Tribunálu přísluší posoudit jejich hodnotu(83).
115. Argumentace G. Khana přitom neoznačuje žádné pravidlo ani žádnou zásadu této povahy, které měl Tribunál při zkoumání důkazu č. 28 z druhého důkazního spisu porušit.
116. Konečně, jak již bylo uvedeno, G. Khan nevyvinul žádné úsilí k prokázání tvrzeného zkreslení, jehož se dovolává(84).
117. Navrhuji proto, aby Soudní dvůr konstatoval nepřípustnost výtky vycházející z neaktuálnosti údajů týkajících se ročních příjmů bankovního odvětví, jak jsou doloženy důkazem č. 28 z druhého důkazního spisu.
118. Pokud by se Soudní dvůr měl důkazem č. 28 z druhého důkazního spisu zabývat podrobněji, bylo by v každém případě třeba konstatovat následující.
119. Tento důkaz(85), převzatý z internetové stránky, byl podle všeho zveřejněn v květnu 2022 a Rada do něj nahlédla v listopadu téhož roku k podložení zařazení G. Khana na seznam v aktech z března 2023. Spočívá ve statistické tabulce zachycující vývoj ročních příjmů bankovního odvětví v Rusku po zdanění v letech 2014 až 2021.
120. Je pravda, že nejnovější údaje v této tabulce se týkají roku 2021.
121. Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že „Rada [může] pro účely posouzení, zda určitá osoba splňuje [určité] kritérium pro zařazení na seznam [...] zohlednit informace nebo důkazy týkající se okolností předcházejících datu přijetí aktu ukládajícího nebo zachovávajícího omezující opatření, pokud tyto informace a důkazy podporují důvody, na nichž je tento akt založen, a přispívají k prokázání toho, že dotčená osoba navzdory uplynutí času a s ohledem na všechny relevantní okolnosti každého případu splňuje dotčené kritérium pro zařazení na seznam [...]. Zejména nelze vyloučit, že takové informace a důkazy mohou být zohledněny za účelem prokázání kontinuity mezi předchozí situací dotčené osoby a její současnou situací s ohledem na dotčené kritérium pro zařazení na seznam“(86).
122. Jak jsem již měl příležitost připomenout za jiných okolností, soubor dostatečně konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů, který může Rada uplatnit k prokázání dostatečné vazby mezi osobou, na kterou se vztahují opatření spočívající ve zmrazení finančních prostředků, a režimem, proti kterému je veden boj, se samozřejmě může opírat o starší skutečnosti, které předcházely datu přijetí aktů o zařazení na seznam, za předpokladu, že byla v každém případě rovněž prokázána [kontinuita] mezi těmito skutečnostmi a situací ke dni zařazení na seznam(87).
123. Tribunálu tedy příslušelo ujistit se o existenci kontinuity mezi skutečnostmi považovanými za doložené důkazem č. 28 z druhého důkazního spisu a situací G. Khana v březnu 2023.
124. Je však třeba připomenout, že Tribunál zkoumal tento důkaz v části úvah věnované ověření druhé kumulativní podmínky původního kritéria g). Jednalo se tedy o to, aby Rada prokázala, že bankovní odvětví poskytovalo značné zdroje příjmů ruské vládě. Pokud jde o přínos celého odvětví pro národní hospodářství, chápané široce, lze mít za to, že důkazy, které se jej týkají, spadají do jiné, delší časové perspektivy než důkazy, které se více přímo týkají samotné osoby zařazené na seznam.
125. V každém případě vzhledem k tomu, že dotčená internetová stránka byla navštívena v roce 2022, nebyly údaje týkající se ročních příjmů ruského bankovního odvětví za účetní období 2022 dostupné, jelikož rok 2022 ještě neuplynul. Z důkazu č. 28 z druhého důkazního spisu tedy vyplývá, že se Rada za účelem doložení hospodářské síly uvedeného odvětví a vyvození jeho značného přínosu k příjmům ruské vlády v aktech z března 2023 opřela o nejnovější dostupné relevantní údaje. Dodávám, že rok 2022 byl, jak je všeobecně známo, poznamenán invazí Ruska na Ukrajinu a následným hlubokým otřesem mezinárodního řádu, takže údaje týkající se roku 2022 nejsou nutně nejvíce reprezentativní pro skutečný význam ruského bankovního odvětví v tomto neklidném období.
126. Tato výtka by tedy měla být zamítnuta jako neopodstatněná.
C. K desátému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z porušení povinnosti uvést odůvodnění a z nesprávného právního posouzení vycházejícího z porušení pozměněného kritéria g)
1. Shrnutí argumentace účastníků řízení
127. G. Khan v podstatě tvrdí, že Tribunálu příslušelo ujistit se, že Rada v době prodloužení platnosti v září 2023, březnu 2024 a září 2024 prokázala, že nadále byl předním podnikatelem ve smyslu pozměněného kritéria g). Tvrzení, že G. Khan řídil společnosti v Rusku, spočívalo na důkazech pocházejících z roku 2022 a G. Khan tvrdí, že Rada nepředložila důkazy prokazující přetrvávání tohoto tvrzení při výše uvedených prodlouženích platnosti.
128. Pokud jde o prodloužení platnosti ze září 2023, Tribunál údajně založil své úvahy na účasti G. Khana na sjezdu Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v březnu 2023, z níž dovodil, že navrhovatel byl spojen s Alfa Group, aniž se ujistil, že je prokázán důvod vycházející ze skutečnosti, že nadále řídil aktiva umístěná v Rusku. I kdyby Tribunál považoval tuto účast za dostatečnou k prokázání opodstatněnosti tohoto důvodu, G. Khan tvrdí, že Tribunál tím jednak nahradil odůvodnění Rady svým vlastním odůvodněním a jednak porušil pozměněné kritérium g) tím, že jej vyložil tak, že se vztahuje nejen na podnikatele, ale na jakoukoli osobu, která si zachovala vazby se společnostmi v Rusku.
129. Pokud jde o prodloužení platnosti z března 2024 a září 2024, G. Khan tvrdí, že Tribunál opomněl ověřit, zda bylo prokázáno tvrzení, že navrhovatel nadále řídil aktiva.
130. Rada tvrdí, že desátý důvod je nepřípustný. Podpůrně Rada navrhuje tento důvod zamítnout jako neopodstatněný.
2. Připomenutí vývoje důvodů týkajících se G. Khana a právního režimu aktů o ponechání na seznamu
131. Pokud jde o akty ze září 2023, připomínám, že se jedná o první akty založené na pozměněném kritériu g), které byly přijaty vůči G. Khanovi.
132. Odůvodnění těchto aktů v podstatě přebírá odůvodnění aktů z března 2023, a zejména skutečnost, že G. Khan nadále řídil aktiva dvou společností (ABH Financial Limited a LetterOne) uvedených v prvním odstavci tohoto odůvodnění, umístěná v Rusku(88). Uvedené odůvodnění kromě toho obsahuje údaj, že se G. Khan v březnu 2023 zúčastnil sjezdu Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů.
133. Jak konstatoval Tribunál(89), odůvodnění aktů z března 2024 je totožné s odůvodněním aktů ze září 2023.
134. Pokud jde o akty ze září 2024, ty přebírají podstatu odůvodnění aktů ze září 2023 a března 2024, včetně zmínky o účasti G. Khana na sjezdu Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v březnu 2023. Nově jsou doplněny zmínky, že převod podílů G. Khana ve společnosti ABH Holdings na jeho obchodního partnera byl Národní bankou Ukrajiny prohlášen za neplatný a převod jeho podílů ve skupině A1 lze považovat za fiktivní. Odůvodnění aktů ze září 2024 rovněž odkazuje na skutečnost, že G. Khan byl akcionářem investiční společnosti LetterOne, že nadále řídil aktiva Alfa Group umístěná v Rusku a je významným akcionářem společnosti Rosvodokanal, popsané jako podnik skupiny Alfa a jeden z hlavních soukromých provozovatelů služeb distribuce vody v Rusku.
135. Pokud jde o akty o ponechání na seznamu, je třeba připomenout povinnosti, které má Rada před jejich přijetím a v okamžiku jejich přijetí.
136. Ponechání na seznamu tak vždy předchází správní fáze, která dotčené osobě umožňuje vyjádřit stanovisko k záměru Rady, jakož i případně k novým důvodům – či dokonce kritériím – podporujícím ponechání na seznamu. Při nezměněných důvodech tyto akty vyžadují ověření, zda se od původního zařazení na seznam nebo od předchozího přezkumu skutková situace vyvinula tak, že již nelze dospět ke stejnému závěru ohledně otázky, zda dotčená osoba nadále splňuje kritérium, na němž bylo její zařazení založeno(90). Platnost aktů o ponechání na seznamu je tedy podmíněna přetrváváním skutkových a právních okolností, které vedly k jejich přijetí, jakož i nezbytností jejich zachování za účelem dosažení cíle, který je s nimi spojen(91). Jsou-li doplněny nové důvody, musí být jejich opodstatněnost posouzena zcela klasickým přezkumem důkazů a informací předložených Radou, která unese důkazní břemeno, jež jí přísluší, pokud předloží soubor dostatečně konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů umožňujících prokázat existenci dostatečné vazby mezi dotčenou osobou a situacemi, proti nimž jsou opatření namířena(92). Taková vazba v zásadě vyplývá ze skutečnosti, že uvedená osoba splňuje podmínky vymezené kritériem pro zařazení na seznam, pokud není zpochybněna legalita tohoto kritéria.
137. Konečně nelze vyloučit, že Rada může pro účely posouzení, zda určitá osoba splňuje takové kritérium pro zařazení, zohlednit informace nebo důkazy týkající se okolností předcházejících datu přijetí aktu ukládajícího nebo zachovávajícího omezující opatření, pokud tyto informace a důkazy podporují důvody, na nichž je tento akt založen, a přispívají k prokázání toho, že dotčená osoba navzdory uplynutí času a s ohledem na všechny relevantní okolnosti každého případu splňuje dotčené kritérium pro zařazení na seznam(93). Zejména nelze vyloučit, že takové informace a důkazy mohou být zohledněny za účelem prokázání kontinuity mezi předchozí situací dotčené osoby a její současnou situací s ohledem na dotčené kritérium pro zařazení na seznam(94).
138. Právě ve světle těchto požadavků vyplývajících z judikatury je nyní třeba přezkoumat argumentaci G. Khana.
3. Posouzení
a) K aktům ze září 2023 a k výtce vycházející z nedostatečného odůvodnění napadeného rozsudku, pokud jde o otázku, zda Rada prokázala, že G. Khan nadále řídil aktiva dvou společností umístěná v Rusku
139. V bodě 205 napadeného rozsudku Tribunál zkoumal důvod vycházející z účasti G. Khana na sjezdu Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v roce 2023, jak byla doložena důkazem č. 7 ze třetího důkazního spisu. Tento důkaz, který obsahoval seznam účastníků tohoto sjezdu, podle posouzení Tribunálu prokazuje trvání vazby mezi G. Khanem a Alfa Group i poté, co prodal své podíly ve společnosti ABH Financial Limited, a „potvr[zoval] jeho postavení předního podnikatele ve smyslu první části pozměněného kritéria g)“(95).
140. G. Khan tvrdí, že skutečnost, že určitý důkaz může dokládat vazbu mezi Alfa Group a G. Khanem, nedokládá tvrzení, že nadále řídil aktiva společností ABH Financial Limited a LetterOne(96). Jinými slovy, jeho argumentace vychází ze zpochybnění skutkového posouzení provedeného Tribunálem, z něhož podle všeho vyplývá, že z jedné skutečnosti uvedené v důkazním prostředku dovodil jinou skutečnost obsaženou v odůvodnění.
141. Mám však za to, že pod rouškou výtky vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění G. Khan ve skutečnosti nastoluje otázku, zda Tribunál správně provedl přezkum, který mu příslušel v případě aktů o ponechání na seznamu.
142. Argumentaci navrhovatele rozvinutou v rámci tohoto desátého důvodu je tak možné vykládat dvěma různými způsoby.
143. Je možné na ni odpovědět tak, že bude přezkoumána pouze z hlediska dostatečného odůvodnění napadeného rozsudku, pokud jde o otázku, zda Rada prokázala, že G. Khan byl v okamžiku přijetí aktů ze září 2023 předním podnikatelem ve smyslu pozměněného kritéria g).
144. Dále by bylo rovněž možné přijmout poněkud podrobnější výklad tohoto důvodu, jelikož by bylo možné mít za to, že navrhovatel ve skutečnosti Tribunálu vytýká, že se neujistil, zda byl doložen důvod vycházející z toho, že nadále řídil aktiva dvou společností umístěná v Rusku.
145. Domnívám se, že tato výtka by měla být zamítnuta bez ohledu na způsob, jakým na ni bude odpovězeno.
1) K tvrzenému porušení povinnosti uvést odůvodnění stricto sensu
146. Přípustnost takového tvrzení nevyvolává žádné obtíže(97).
147. Pokud jde o jeho meritorní přezkum, mám za to, že i kdyby bylo posouzení provedené Tribunálem v bodě 205 napadeného rozsudku ze skutkového hlediska nesprávné v tom, že by z určitého důkazu dovozovalo doložení jiné skutečnosti, k níž se tento důkaz nevztahuje, nepředstavovalo by samo o sobě porušení povinnosti uvést odůvodnění.
148. V tomto ohledu připomínám, že judikatura(98) vyžaduje, aby odůvodnění rozsudku jasně a jednoznačně vyjadřovalo úvahy Tribunálu, a musí vždy umožnit zúčastněným osobám seznámit se s důvody, proč Tribunál nevyhověl jejich argumentům, a Soudnímu dvoru disponovat poznatky dostatečnými k tomu, aby mohl vykonat svůj přezkum v rámci kasačního opravného prostředku(99).
149. G. Khan měl možnost se seznámit s důvody, proč Tribunál dospěl k závěru, že akty ze září 2023 byly dostatečně podloženy.
150. Ze znění bodů 204 až 206 napadeného rozsudku vyplývá, že Tribunál měl za to, že skutečnost podložená důkazem uvedeným v bodě 205 tohoto rozsudku, totiž že se G. Khan v březnu 2023 zúčastnil sjezdu Ruského svazu průmyslníků, „potvrzuje kontinuitu jeho vazeb s konsorciem Alfa Group [...] a dokládá jeho postavení předního podnikatele“, a i po údajném prodeji svých podílů ve společnosti ABH Financial Limited si zachoval vazby s Alfa Group v Rusku. Tribunál mimoto odůvodnil svůj postoj odkazem na závěr vyvozený z přezkumu aktů z března 2023, podle něhož Rada předložila soubor dostatečně konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů, který mohl prokázat, že navrhovatel byl ke dni aktů z března 2023 předním podnikatelem ve smyslu původního kritéria g). Kromě toho se vyjádřil k důvodům, proč měl za to, že s pozměněným kritériem g) existovala určitá kontinuita(100).
151. Za těchto podmínek se napadený rozsudek jeví jako odůvodněný právně dostačujícím způsobem, přičemž otázku dostatečnosti odůvodnění je třeba odlišovat od otázky jeho opodstatněnosti.
2) K podrobnějšímu výkladu tvrzení o nedostatečném odůvodnění napadeného rozsudku
152. Pokud by Soudní dvůr přistoupil k podrobnějšímu výkladu této výtky, měl by se zabývat otázkou, zda se Tribunál, pokud jde o akty ze září 2023, právně dostačujícím způsobem ujistil, že G. Khan nadále splňoval podmínky pro to, aby se na něj vztahovalo pozměněné kritérium g).
153. Za tímto účelem je třeba se vrátit k aktům z března 2023.
154. Z analýzy opodstatněnosti zařazení G. Khana na seznam na základě původního kritéria g) vyplývá, že Tribunál zkoumal, zda odůvodnění aktů z března 2023 bylo s to prokázat, že G. Khan splňoval kritérium, na jehož základě byl na seznam zařazen. Tribunál konstatoval, že Rada se hodlala opřít o dřívější funkce nebo činnosti, a za použití judikatury připomenuté v bodě 137 tohoto stanoviska ověřil, zda Rada uvedla závažné a shodující se nepřímé důkazy umožňující rozumně se domnívat, že si G. Khan zachoval vazby s těmito společnostmi i po tvrzeném převodu svých podílů(101). Tribunál uvedl, že důvod vycházející z toho, že G. Khan nadále řídil aktiva, „zapadá do kontextu kontinuity ve vztahu k jeho postavení akcionáře uvedených společností a má prokázat, že jeho postavení předního podnikatele přetrvává, jelikož si zachoval vazby s těmito společnostmi“(102).
155. Tribunál v bodě 178 napadeného rozsudku zkoumal čtyři písemnosti podporující tato tvrzení, které pocházejí ze září 2022 a listopadu 2022 a spočívají v novinových článcích zveřejněných on-line nebo ve výňatcích z internetových stránek. Tyto písemnosti uvádějí, že se G. Khan vrátil žít do Ruska a řídí aktiva Alfa Group. Po přezkoumání těchto písemností Tribunál rozhodl, že „[o]kolnost, že několik důvěryhodných zdrojů přebírá tuto informaci, podle níž žalobce řídí nebo dohlíží na aktiva Alfa Group, prokazuje, že zůstal zapojen do konsorcia Alfa Group v Rusku i po údajném prodeji svých akcií, a to tím, že zajišťoval řízení aktiv uvedené skupiny v Rusku“(103). Tribunál z toho dovodil, že Rada uvedla závažné a shodující se nepřímé důkazy umožňující mít za to, že si G. Khan zachoval vazby s Alfa Group z důvodu řízení aktiv této skupiny(104).
156. G. Khan podle všeho tento závěr nezpochybňuje(105).
157. Vzhledem k tomu, že Tribunál v rámci posouzení opodstatněnosti aktů z března 2023 rozhodl, že odkaz v odůvodnění na skutečnost, že G. Khan nadále řídil aktiva v Rusku, měl prokázat, že si zachoval vazby s Alfa Group, ověřil, zda tato vazba přetrvávala, pokud jde o odůvodnění aktů ze září 2023, jehož posouzení opodstatněnosti navazuje na posouzení připomenuté v bodě 154 tohoto stanoviska. Tyto vazby se mu přitom jevily jako zachované s ohledem na nový důkaz zkoumaný v bodě 205 napadeného rozsudku, který se týká, jak bylo připomenuto výše, účasti G. Khana na sjezdu Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v březnu 2023.
158. Mám tedy za to, že Tribunál se tímto ujistil, jak mu příslušelo(106), o přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k zařazení G. Khana na seznam.
159. Argumentaci G. Khana tedy nelze přijmout.
b) K aktům z března 2024 a k výtce vycházející z nedostatku odůvodnění napadeného rozsudku, jelikož Tribunál údajně opomněl ujistit se, že důvod, podle něhož G. Khan nadále řídil aktiva v Rusku, byl podložen důkazy
1) K přípustnosti
160. G. Khan Tribunálu vytýká, že se neujistil o přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k zachování vůči němu přijatých opatření, přičemž takové opomenutí podle něj představuje porušení povinnosti uvést odůvodnění. Taková výtka spadá do pravomoci Soudního dvora ve fázi kasačního opravného prostředku(107), takže se tato výtka jeví jako přípustná.
2) K věci samé
161. Tribunál přezkoumal opodstatněnost aktů z března 2024 společně s opodstatněností aktů ze září 2023. Konstatoval totiž, že „vzhledem k tomu, že důvody ponechání jména žalobce na sporných seznamech zůstaly nezměněny, není namístě rozlišovat mezi akty ze září 2023 na jedné straně a akty z března 2024 na straně druhé, jelikož ověření informací tvrzených v důvodech, jakož i v důkazech [...] se v podstatě týká týchž skutkových okolností“(108).
162. Formálně vzato napadený rozsudek objasnil důvody, proč Tribunál hodlal provést společný přezkum aktů ze září 2023 a z března 2024. Vzhledem k tomu, že otázka opodstatněnosti odůvodnění je odlišná od otázky jeho existence nebo dostatečnosti, jeví se toto zjištění jako dostatečné k zamítnutí této výtky.
163. I zde je však možné vykládat argumentaci G. Khana v tom smyslu, že Tribunálu vytýká, že se neujistil o platnosti ponechání na seznamu provedeného akty z března 2024 z hlediska přetrvávání skutkových a právních okolností, které vedly k jejich přijetí(109).
164. V tomto ohledu mám vzhledem k časové blízkosti aktů ze září 2023 a aktů z března 2024 za to, že tytéž závěry vyvozené z analýzy skutkových okolností a důkazů pro akty ze září 2023 mohly být použity i na akty z března 2024, přičemž G. Khan měl příležitost vyjádřit se před přijetím aktů z března 2024(110), a mohl tedy uplatnit jakoukoli relevantní změnu své situace, která by mohla zpochybnit jeho ponechání na seznamu. V této souvislosti konstatuji, že ačkoli G. Khan v rámci své argumentace věnované této výtce popírá, že by řídil společnosti v Rusku, neprokázal, že s nimi již nemá žádné vazby.
165. Tato výtka proto musí být zamítnuta jako neopodstatněná.
c) K aktům ze září 2024 a k výtce vycházející z nedostatku odůvodnění, jelikož Tribunál údajně opomněl ověřit, zda byl důvod, podle něhož G. Khan nadále řídil aktiva Alfa Group, podložen důkazy
1) K přípustnosti
166. G. Khan v podstatě Tribunálu vytýká, že se neujistil, jak mu příslušelo, že ponechání jeho zařazení na seznam v aktech ze září 2024 na základě první části pozměněného kritéria g) spočívalo na dostatečně aktuálním a pevném skutkovém základu. Konkrétně tím, že Tribunál neověřil, zda G. Khan mohl být ke dni uvedených aktů stále považován za osobu řídící aktiva Alfa Group v Rusku, porušil povinnost uvést odůvodnění, která mu přísluší. Tato výtka se tedy jeví jako přípustná.
2) K věci samé
167. Ačkoli je tato výtka přípustná, nedomnívám se, že by Soudní dvůr musel na tuto výtku meritorně odpovídat, jelikož argumentace G. Khana rozvinutá ve vztahu k aktům ze září 2024 se jeví jako irelevantní.
168. G. Khan totiž Tribunálu vytýká, že neověřil, zda Rada prokázala, že ke dni přijetí aktů ze září 2024 nadále řídil aktiva Alfa Group umístěná v Rusku.
169. I kdyby to však Tribunál opomněl učinit, je třeba konstatovat, že ověřil, že jiné důvody uvedené v aktech ze září 2024 byly dostatečně podloženy k tomu, aby podpořily ponechání G. Khana na seznamu na základě pozměněného kritéria g) k tomuto datu.
170. Z bodu 217 napadeného rozsudku totiž vyplývá, že Tribunál zkoumal tvrzení, podle něhož G. Khan nadále řídil aktiva Alfa Group, „na prvním místě“.
171. Z toho plyne, že Tribunál „na druhém místě“ zkoumal tvrzení, podle něhož byl G. Khan významným akcionářem společnosti Rosvodokanal, a ověřil, zda tato část odůvodnění aktů ze září 2024, kterou Tribunál posoudil jako vztahující se k první části pozměněného kritéria g), byla dostatečně podložena(111).
172. Poté, co Tribunál konstatoval, že ze sedmého důkazního spisu vyplývá, že G. Khan vlastnil 27,58 % této společnosti, která je největším soukromým provozovatelem systémů čištění vod a zásobování vodou v Rusku a jejíž význam a hospodářská dynamika byly rovněž doloženy důkazy z tohoto spisu, dospěl k závěru, že Rada předložila „soubor dostatečně konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů, který mohl prokázat, že žalobce byl ke dni aktů ze září 2024 předním podnikatelem vykonávajícím činnosti v Rusku ve smyslu první části pozměněného kritéria g)“(112).
173. G. Khan tento závěr ve fázi kasačního opravného prostředku nezpochybňuje.
174. Z judikatury Soudního dvora přitom vyplývá, že pokud jde o přezkum legality unijního rozhodnutí o přijetí omezujících opatření, z důvodu preventivní povahy těchto opatření platí, že pokud je unijní soud toho názoru, že alespoň jeden z uvedených důvodů je dostatečně přesný a konkrétní, podložený a představuje sám o sobě dostatečný základ pro toto rozhodnutí, pak okolnost, že ostatní z těchto důvodů tento požadavek nesplňují, neodůvodňuje zrušení uvedeného rozhodnutí(113).
175. Vzhledem k tomu, že Tribunál rozhodl, že akty ze září 2024 právně dostačujícím způsobem prokazují, že G. Khan splňoval obě podmínky vyžadované první částí pozměněného kritéria g)(114), pokud jde o důvod vycházející z jeho postavení významného akcionáře společnosti Rosvodokanal, G. Khan by neměl žádný prospěch z případného zjištění Soudního dvora, že Tribunál porušil povinnost uvést odůvodnění při přezkumu důvodu vycházejícího z toho, že navrhovatel nadále řídil aktiva Alfa Group umístěná v Rusku.
176. Vzhledem k tomu, že výtka vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění Tribunálem při přezkumu tohoto důvodu směřuje proti nadbytečným důvodům napadeného rozsudku, nemůže vést k jeho zrušení, a proto musí být posouzena jako irelevantní(115).
4. Závěr k desátému důvodu
177. Na závěr analýzy, kterou jsem právě provedl, je třeba zamítnout desátý důvod v plném rozsahu.
IV. Závěry
178. S ohledem na všechny výše uvedené úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr zamítl šestý, sedmý a desátý důvod tohoto kasačního opravného prostředku.
1 Původní jazyk: francouzština.
2 Rozsudek ze dne 26. března 2026 (C‑696/23 P, C‑704/23 P, C‑711/23 P, C‑35/24 P a C‑111/24 P, dále jen „rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada“, EU:C:2026:245).
3 Rozsudek ze dne 4. června 2025, Khan v. Rada (T‑289/23, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2025:560).
4 Viz bod 5 tohoto stanoviska pro odkazy na takto označené akty.
5 Pro odkazy na akty, na jejichž základě byl G. Khan zařazen na seznam podle pozměněného kritéria g) (a sice akty ze září 2023, března 2024 a září 2024), viz bod 5 tohoto stanoviska.
6 Viz bod 10 tohoto stanoviska.
7 Rozhodnutí Rady ze dne 13. března 2023, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2023, L 75 I, s. 134).
8 Prováděcí nařízení Rady ze dne 13. března 2023, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2023, L 75 I, s. 1).
9 Rozhodnutí Rady ze dne 13. září 2023, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2023, L 226, s. 104).
10 Prováděcí nařízení Rady ze dne 13. září 2023, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2023, L 226, s. 3).
11 Rozhodnutí Rady ze dne 12. března 2024, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L, 2024/847).
12 Prováděcí nařízení Rady ze dne 12. března 2024, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L, 2024/849).
13 Rozhodnutí Rady ze dne 12. září 2024, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L, 2024/2456).
14 Prováděcí nařízení Rady ze dne 12. září 2024, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L, 2024/2455).
15 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada.
16 Rozhodnutí Rady ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2014, L 78, s. 16).
17 Rozhodnutí Rady ze dne 25. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2022, L 50, s. 1).
18 To, co bude pro účely další analýzy označováno jako „původní kritérium g)“, znělo následovně:
„Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náležejí:
[...]
g) předním podnikatelům nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které jsou zapojeny do hospodářských odvětví, která poskytují značné zdroje příjmů vládě Ruské federace odpovědné za anexi Krymu a za destabilizaci Ukrajiny.“
19 Nařízení Rady (EU) 2023/1089 ze dne 5. června 2023, kterým se mění nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2023, L 146, s. 1), obdobně změnilo nařízení č. 269/2014. Pro účely další analýzy budu tedy používat označení „pozměněné kritérium g)“.
20 K rozdělení pozměněného kritéria g) na tři odlišné části viz bod 31 tohoto stanoviska.
21 Vzhledem k tomu, že tento důvod je uveden souřadicí spojkou „nebo“.
22 Ačkoli výklad této třetí části není v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku sporný, kladu si otázku, jakou má přidanou hodnotu. Při doslovném výkladu by totiž absence přídavného jména „přední“ mohla vést k závěru, že tato třetí část musí být chápána v tom smyslu, že omezující opatření mohou být přijata vůči všem podnikatelům působícím v Rusku v odvětví, které poskytuje značné zdroje příjmů ruské vládě. Pokud by naopak tato třetí část měla být vykládána ve světle bodu 4 odůvodnění rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1094 ze dne 5. června 2023, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2023, L 146, s. 20), z něhož vyplývá, že se ve skutečnosti vztahuje na přední podnikatele působící v Rusku v odvětví, které poskytuje značné zdroje příjmů ruské vládě, byla by tato část nadbytečná, jelikož tato kategorie je již zahrnuta do širokého znění první části.
23 G. Khan zde cituje rozsudek ze dne 10. července 2024, Raševsky v. Rada (T‑309/22 a T‑739/22, EU:T:2024:455, bod 82).
24 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (body 173 a 174).
25 Rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 175).
26 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 176).
27 Rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 177).
28 Rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 178).
29 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 181).
30 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 184).
31 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 179).
32 Rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 180).
33 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 99 a citovaná judikatura).
34 Vazba mezi podnikatelem – u něhož již není výslovně stanoveno, že musí být přední – a odvětvím poskytujícím značné zdroje příjmů ruské vládě je vyžadována pouze v rámci třetí části pozměněného kritéria g).
35 Jak již uvedla generální advokátka L. Medina [viz její stanovisko ve věci Pumpjanskij v. Rada (C‑696/23 P, EU:C:2025:409, bod 31)].
36 V tomto smyslu viz stanovisko generální advokátky L. Medina ve věci Pumpjanskij v. Rada (C‑696/23 P, EU:C:2025:409, bod 32).
37 Jak tradičně uznává Soudní dvůr: viz rozsudek ze dne 18. června 2026, Belaruskali a další v. Rada (C‑816/24 P až C‑818/24 P, EU:C:2026:500, body 158 a 159 a citovaná judikatura).
38 „Rada se s ohledem na tento vztah vzájemné závislosti mezi předními podnikateli a vládou Ruské federace domnívá, že kritéria pro zařazení fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů na seznam by se měla vztahovat na přední podnikatele působící v jakémkoli hospodářském odvětví Ruska“ (viz bod 4 odůvodnění rozhodnutí 2023/1094).
39 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (body 117 až 121).
40 Soudní dvůr k tomuto výčtu doplnil jakékoli jiné relevantní hospodářské kritérium: viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 178).
41 Připomínám totiž, že část napadeného rozsudku dotčená projednávaným důvodem kasačního opravného prostředku se týká analýzy Tribunálu ohledně tvrzené protiprávnosti pozměněného kritéria g) z důvodu porušení zásady právní jistoty. Celá argumentace G. Khana přitom směřuje k prokázání nesprávného výkladu první části pozměněného kritéria g). Avšak ani v případě, že by první část pozměněného kritéria g) měla být vykládána jinak, než jak ji vyložil Tribunál, by z toho nutně nevyplývalo, že tato první část nesplňuje požadavky zásady právní jistoty, jak je Soudní dvůr připomněl v rozsudku Pumpjanskij a další v. Rada (bod 188 a citovaná judikatura), jelikož zásada právní jistoty nemůže být porušena jen z toho důvodu, že unijní soud musí za účelem objasnění smyslu obecně závazné normy unijního práva použít jiné metody výkladu, než je jazykový výklad [v tomto smyslu viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 189)].
42 Viz bod 37 tohoto stanoviska.
43 Viz body 66 až 72 napadeného rozsudku.
44 Rozsudek ze dne 13. března 2012 (C‑376/10 P, EU:C:2012:138).
45 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 265 a násl.).
46 Tedy rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada.
47 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (body 273 a 274).
48 Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.
49 Rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada(bod 275)
50 Rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 276). Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.
51 Mimo jiné viz rozsudky ze dne 3. července 2025, Glonatech v. REA (C‑114/24 P, EU:C:2025:520, bod 48 a citovaná judikatura), jakož i Pumpjanskij a další v. Rada (bod 210 a citovaná judikatura).
52 Rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (body 289 až 292).
53 S tím, že rozdíl ve znění mezi původním kritériem g) a pozměněným kritériem g) nemůže tento závěr změnit, takže podle mého názoru všechny tři části pozměněného kritéria g) takovou vazbu, jakou vyžaduje čl. 215 odst. 2 SFEU, vykazují.
54 Navrhovatel zde cituje rozsudek ze dne 8. listopadu 2023, Mazepin v. Rada (T‑282/22, EU:T:2023:701, bod 80).
55 Navrhovatel se zde opírá o body 155 a násl. své žaloby před Tribunálem a body 124 a násl. své repliky před Tribunálem.
56 Viz bod 166 napadeného rozsudku.
57 Viz bod 189 napadeného rozsudku.
58 Rozsudek ze dne 29. listopadu 2023 (T‑333/22, EU:T:2023:758).
59 Viz bod 189 napadeného rozsudku, který zmiňuje důkaz č. 2 z prvního důkazního spisu, jakož i bod 97 rozsudku ze dne 29. listopadu 2023, Khan v. Rada (T‑333/22, EU:T:2023:758).
60 Viz bod 190 napadeného rozsudku.
61 Připomenutými v bodech 157 a násl. napadeného rozsudku.
62 Viz bod 190 napadeného rozsudku.
63 V rámci bohaté judikatury viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 158 a citovaná judikatura).
64 V rámci bohaté judikatury viz rozsudky Pumpjanskij a další v. Rada (bod 378 a citovaná judikatura), jakož i ze dne 7. května 2026, Makhlouf v. Rada (C‑635/24 P, EU:C:2026:377, bod 80 a citovaná judikatura).
65 Uvedené v bodě 9 tohoto stanoviska.
66 Rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 382). Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.
67 Viz rovněž bod 80 rozsudku ze dne 8. listopadu 2023, Mazepin v. Rada (T‑282/22, EU:T:2023:701), citovaný G. Khanem v bodě 38 kasačního opravného prostředku.
68 Viz bod 43 tohoto stanoviska.
69 To vyplývá z bodu 106 rozsudku ze dne 29. listopadu 2023, Khan v. Rada (T‑333/22, EU:T:2023:758), na který odkazuje bod 189 napadeného rozsudku.
70 Jak výslovně vyplývá z bodu 189 napadeného rozsudku.
71 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 379).
72 V původním textu anglicky: „The table shows a list of Russia’s largest taxpayers who made the largest tax contribution to the country’s budget over the past year“; viz důkaz nazvaný „Evidence 2“ v příloze A3 k žalobě ve věci T‑289/23, který přebírá důkaz č. 2 z prvního důkazního spisu.
73 Tedy nezanedbatelný nebo významný: viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 135).
74 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 356). Viz rovněž bod 140 tohoto rozsudku.
75 Viz bod 95 tohoto stanoviska.
76 V rámci bohaté judikatury viz rozsudek ze dne 26. června 2025, Stadtwerke Hameln Weserbergland v. Komise (C‑466/23 P, EU:C:2025:480, bod 49 a citovaná judikatura).
77 Viz bod 96 tohoto stanoviska.
78 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 138).
79 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 140).
80 Z kasačního opravného prostředku vyplývá, že ačkoli se tvrzení o nedostatečné aktuálnosti důkazů zdá být nejprve obecné, G. Khan následně míří pouze na údaje týkající se ročních příjmů bankovního odvětví. Tuto výtku tedy vykládám tak, že se týká jen zpochybnění dostatečné aktuálnosti důkazu č. 28 z druhého důkazního spisu.
81 Ve svých písemnostech před Tribunálem se G. Khan omezil na tvrzení, že důkaz č. 28 je „irelevantní“ (viz bod 146 žaloby před Tribunálem).
82 Viz rozsudek ze dne 16. dubna 2026, Colombani v. ESVČ (Pasivní nebo kolektivní obtěžování) (C‑343/23 P, EU:C:2026:294, bod 85 a citovaná judikatura).
83 Viz usnesení ze dne 3. února 2009, Giannini v. Komise (C‑231/08 P, EU:C:2009:50, bod 63 a citovaná judikatura).
84 Viz bod 85 tohoto stanoviska.
85 Reprodukovaný na stranách 111 a 112 části 2 příloh k žalobě G. Khana před Tribunálem.
86 Rozsudek ze dne 13. března 2025, Šuvalov v. Rada (C‑271/24 P, EU:C:2025:180, bod 40 a citovaná judikatura).
87 Viz mé stanovisko ve spojených věcech Lotyšsko v. Aven a Fridman (C‑440/24 P a C‑441/24 P, EU:C:2025:854, bod 114).
88 A sice ABH Financial Limited a jejím prostřednictvím Alfa Bank, jakož i LetterOne.
89 Viz bod 196 napadeného rozsudku.
90 V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. března 2025, PKK v. Rada (C‑72/23 P, EU:C:2025:182, bod 106).
91 Viz rozsudek ze dne 9. února 2023, Boshab v. Rada (C‑708/21 P, EU:C:2023:84, bod 56). Viz rovněž judikatura Tribunálu připomenutá v bodě 162 napadeného rozsudku.
92 Viz judikatura připomenutá v bodě 159 napadeného rozsudku, která vychází z judikatury Soudního dvora [viz rozsudek ze dne 11. června 2026, NSD v. Rada (C‑801/24 P, EU:C:2026:472, bod 89)].
93 Viz rozsudek ze dne 13. března 2025, Šuvalov v. Rada (C‑271/24 P, EU:C:2025:180, bod 40).
94 Viz rozsudek ze dne 13. března 2025, Šuvalov v. Rada (C‑271/24 P, EU:C:2025:180, bod 40).
95 Viz rovněž bod 206 napadeného rozsudku.
96 Viz bod 66 kasačního opravného prostředku.
97 Viz rozsudek ze dne 6. října 2021, Sigma Alimentos Exterior v. Komise (C‑50/19 P, EU:C:2021:792, body 38 a 39 a citovaná judikatura).
98 Jak byla připomenuta v bodě 99 tohoto stanoviska.
99 V rámci bohaté judikatury viz rozsudek ze dne 26. června 2025, Stadtwerke Hameln Weserbergland v. Komise (C‑466/23 P, EU:C:2025:480, bod 49 a citovaná judikatura).
100 Viz bod 204 napadeného rozsudku.
101 Viz bod 176 napadeného rozsudku.
102 Viz bod 177 napadeného rozsudku.
103 Bod 179 napadeného rozsudku.
104 Viz bod 180 napadeného rozsudku. Viz rovněž bod 191 tohoto rozsudku.
105 V rámci devátého důvodu projednávaného kasačního opravného prostředku navrhovatel podle všeho zpochybňuje pouze bod 177 napadeného rozsudku.
106 Podle judikatury připomenuté v bodě 136 tohoto stanoviska.
107 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 392 a citovaná judikatura).
108 Bod 196 napadeného rozsudku.
109 Viz rozsudek ze dne 11. června 2026, NSD v. Rada (C‑801/24 P, EU:C:2026:472, bod 93 a citovaná judikatura).
110 Jak vyplývá z bodů 26 a násl. napadeného rozsudku.
111 Viz body 223 a násl. napadeného rozsudku.
112 Viz bod 228 napadeného rozsudku. Viz rovněž bod 226 tohoto rozsudku.
113 Viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 430 a citovaná judikatura). Viz rovněž bod 192 napadeného rozsudku.
114 Jak byly připomenuty v bodě 227 napadeného rozsudku.
115 V tomto smyslu viz rozsudek Pumpjanskij a další v. Rada (bod 240).