(1)

V návaznosti na kontakty ve fázi před oznámením Švédsko dne 1. dubna 2020 oznámilo Komisi v souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) prodloužení a změnu režimu osvobození bioplynu používaného jako pohonná hmota od daně (dále jen „režim týkající se pohonných hmot“) a prodloužení a změnu režimu osvobození obnovitelných paliv používaných k výrobě tepla od daně (dále jen „režim týkající se topných paliv“) (společně dále jen „režimy“).

(2)

Režim týkající se pohonných hmot byl poprvé schválen Komisí v roce 2003 (2). Poté byl opakovaně prodloužen a schválen Komisí jako slučitelná podpora. Poslední rozhodnutí o schválení prodloužení ve věci SA.43302 (2015/N) (3) vycházelo z pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (dále jen „pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky“ nebo „pokyny“) (4) a bylo platné do 31. prosince 2020 (5).

(3)

Režim týkající se topných paliv byl poprvé schválen Komisí v roce 2007 (6). Poté byl opakovaně prodloužen a schválen Komisí jako slučitelná podpora. Poslední rozhodnutí o schválení prodloužení ve věci SA.49893 (2018/N) (7) vycházelo z pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky a bylo platné do 31. prosince 2020 (8).

(4)

Dne 18. října 2019 a 19. června 2020 obdržela Komise od německého výrobce biometanu, společnosti Landwärme GmbH (dále jen „Landwärme“), podání týkající se možné nadměrné kompenzace (neboli náhrady) ve prospěch dánských výrobců bioplynu v důsledku kumulace dánské podpory pro výrobce bioplynu (9) a švédského osvobození bioplynu od daně.

(5)

Dne 29. června 2020 přijala Komise rozhodnutí C(2020) 4487 final a rozhodnutí C(2020) 4489 final, kterými schválila změnu a prodloužení režimu týkajícího se pohonných hmot (SA.56908 (2020/N)) a režimu týkajícího se topných paliv (SA.56125 (2020/N)) do 31. prosince 2030 (dále jen „rozhodnutí z roku 2020“) (10) (11).

(6)

Dne 13. října 2020 podala společnost Landwärme Komisi podnět týkající se Švédského království, v němž tvrdila, že kumulace podpory, která byla poskytnuta ve Švédsku v rámci režimů, s jinými podporami, které poskytly jiné členské státy výrobcům bioplynu, vedla k nadměrné kompenzaci.

(7)

Dne 21. prosince 2022 Tribunál na základě žaloby společnosti Landwärme na neplatnost zrušil rozhodnutí z roku 2020 z procesních důvodů, aniž by rozhodl ve věci samé (12).

(8)

Tribunál vzal na vědomí, že společnost Landwärme předložila Komisi dne 18. října 2019 a 19. června 2020 informace, které se týkaly zejména režimů podpory týkajících se výroby bioplynu v Dánsku. Společnost Landwärme poskytla zejména studii, která ukazuje různé formy podpory bioplynu, podpory výroby a také pobídky ke zvýšení poptávky, jako jsou snížení daně. Tvrdila, že tyto různé režimy podpory mohou existovat současně v různých členských státech a že by takový souběh podpor poskytovaných různými členskými státy mohl vést k nadměrné kompenzaci ve prospěch výrobců bioplynu v jiných členských státech, pokud by prodávali bioplyn ve Švédsku. Společnost Landwärme se výslovně odvolala na podporu poskytnutou Dánskem a Švédskem (13).

(9)

Tribunál uznal, že příjemci v rámci švédského režimu jsou odběratelé bioplynu ve Švédsku. I když by snížení daní neměla dopad na náklady na výrobu bioplynu, nepřímo by z nich těžili i výrobci bioplynu vyvážející do Švédska, protože díky osvobozením od daně by mohli prodávat bioplyn za konečnou cenu, která může konkurovat ceně zemního plynu (14).

(10)

Tribunál měl za to, že ve svém posouzení a na základě informací poskytnutých společností Landwärme měla Komise zohlednit sporný souběh v kontextu rostoucího dovozu bioplynu do Švédska z některých členských států (15). Tribunál konstatoval, že Komise sice ve zrušených rozhodnutích posuzovala souběh různých režimů, avšak pouze na vnitrostátní úrovni. Tribunál považoval za známku existence závažných obtíží, pokud je posouzení Komise, pokud jde o sporný souběh, a tedy o otázku neexistence nadměrné náhrady, neúplné. To bylo považováno za vázané na posouzení přiměřenosti podpory (16).

(11)

Tribunál měl za to, že bioplyn, jehož dodatečné výrobní náklady by byly v porovnání se zemním plynem pokryty, by nebyl srovnatelný s bioplynem, u něhož tomu tak dosud nebylo (17). Pokud by také došlo k nadměrné náhradě, mohlo by to být objektivním důvodem pro daňové rozlišení mezi bioplynem, který obdržel podporu na výrobu, a bioplynem, který ji neobdržel (18). Tribunál dospěl k závěru, že ani zásada zákazu diskriminace, ani článek 110 SFEU nebrání zohlednění sporného souběhu při posuzování nadměrné náhrady, z čehož vyplývá, že její vynechání z analýzy naznačuje existenci závažných obtíží (19).

(12)

Tribunál dospěl k závěru, že posouzení slučitelnosti režimu s vnitřním trhem ve světle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU představovalo závažné obtíže spojené s možnou nadměrnou náhradou, která by mohla vyplývat ze sporného souběhu, s ohledem na zásadu zákazu diskriminace a článek 110 SFEU. Tribunál dospěl k závěru, že Komise neměla přijmout napadená rozhodnutí po předběžném posouzení, ale měla uvedené obtíže přezkoumat v rámci formálního vyšetřovacího řízení při posuzování nadměrné náhrady (20)

(13)

Dopisem ze dne 30. ledna 2024 informovala Komise Švédsko o svém rozhodnutí zahájit v souvislosti se zmíněnými režimy řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(14)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (21). Komise vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek.

(15)

Švédsko zaslalo své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dne 5. března 2024. Komise obdržela připomínky šesti zúčastněných stran. Předala je Švédsku, které mělo příležitost se k nim vyjádřit; jeho připomínky byly obdrženy dopisem ze dne 6. května 2024.

(16)

Další informace byly Švédskem poskytnuty dne 31. května 2024, 2. a 11. října 2024.

(17)

Švédsko výjimečně souhlasilo s tím, že se vzdá svých práv vyplývajících z článku 342 SFEU ve spojení s článkem 3 nařízení č. 1/1958 (22) a že nechá toto rozhodnutí přijmout a oznámit v angličtině.

(18)

Právním základem těchto režimů je švédský zákon (1994:1776) o spotřebních daních z energie. Švédská spotřební daň se skládá ze dvou částí: z daně z energie a z daně z oxidu uhličitého (CO2).

(19)

Podpora, kterou Komise schválila v rozhodnutích SA.43302 a SA.49893, byla poskytnuta ve formě úplného osvobození od daně z energie a daně z CO2 ve prospěch

(20)

Švédsko oznámilo i) prodloužení režimů do 31. prosince 2030 (pouze v případě bioplynu pro režim týkající se topných paliv), ii) vyloučení potravinářského bioplynu a iii) zahrnutí nepotravinářského bio propanu, a to vedle nepotravinářského bioplynu. K zavedení těchto změn změnilo Švédsko stávající právní předpisy. Tato nová ustanovení vstoupila v platnost dnem 1. ledna 2021.

(21)

Bioplynem se rozumí plynná paliva vyrobená z biomasy. Ve většině případů je bioplyn metan vyráběný z biomasy a bio propan je propan nebo butan vyráběný z biomasy. To znamená, že pokud by bioplyn nebyl osvobozen od daně, byl by zdaněn sazbou pro fosilní metan, tedy zemní plyn, zatímco bio propan by byl zdaněn sazbou pro fosilní propan, který se obvykle označuje jako LPG (zkapalněný ropný plyn).

(22)

Změněný režim týkající se topných paliv zahrnuje pouze nepotravinářský bioplyn a bio propan a není již otevřen jiným biopalivům. Dřívější osvobození od daně pro zdanitelné biokapaliny, jako je nesyntetický metanol, živočišné a rostlinné tuky a oleje, bylo ve švédských právních předpisech zrušeno ode dne 1. ledna 2021.

(23)

Švédsko uvedlo, že oblast působnosti změněných režimů zahrnuje všechny v současné době soutěžící technologie výroby plynu z udržitelné biomasy.

(24)

Kromě toho Švédsko potvrdilo, že bude pravidelně sledovat vývoj na trhu a v případě potřeby přezkoumá pravidla způsobilosti, aby zajistilo, že veškerá omezení způsobilosti budou i nadále odůvodnitelná, až budou vyvinuty nové technologie nebo přístupy nebo až bude k dispozici více údajů.

(25)

Aby byly bioplyn a bio propan způsobilé pro osvobození od daně, musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspory skleníkových plynů stanovená ve švédském zákoně (2010:598) o kritériích udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Tímto zákonem se provádí směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů („RED I“) (23) ve znění směrnice o nepřímé změně ve využívání půdy (24) a dne 1. července 2021 byl aktualizován tak, aby zahrnoval změny v revidované směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů („RED II“) (25). Osvobození od daně se vztahují pouze na nepotravinářský bioplyn a bio propan, které splňují příslušná kritéria. Bioplyn, který není udržitelný, (stejně jako potravinářský bioplyn (26)) je zdaněn sazbou pro zemní plyn a bio propan, který není udržitelný, (stejně jako potravinářský bio propan) je zdaněn sazbou pro LPG.

(26)

Švédsko neuplatňuje systém kvót, povinnost přimíchání ani žádný jiný systém s podobnými účinky pro bioplyn a bio propan používaný jako pohonná hmota nebo pro vytápění a uvedlo, že po dobu trvání režimů nehodlá žádné takové opatření uplatňovat.

(27)

Švédské orgány rovněž potvrdily, že v případě přimíchání bioplynu a bio propanu k jiným druhům plynu / pohonné hmoty či topného paliva se osvobození od daně vztahuje pouze na obnovitelnou část takových směsí.

(28)

Hlavním cílem režimů je ochrana životního prostředí prostřednictvím většího využívání udržitelného nepotravinářského bioplynu a bio propanu jako pohonná hmota a topné palivo. Švédsko vysvětluje, že vzhledem k tomu, že používání fosilních paliv způsobuje vyšší emise skleníkových plynů, náhrada zemního plynu bioplynem a LPG bio propanem tyto emise sníží. Ačkoli Švédsko překročilo svůj vnitrostátní cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020, švédské orgány vysvětlily, že další snížení uvedených emisí bude zásadní pro dosažení cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030, jakož i vnitrostátního cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů z vnitrostátní dopravy nejméně o 70 % ve srovnání s rokem 2010. Kromě toho by režimy měly přispět k úsilí Švédska a celé EU o naplnění Pařížské dohody.

(29)

Pokud jde o režim týkající se pohonných hmot, švédské orgány dodaly, že odvětví dopravy se na celkových emisích CO2 ve Švédsku podílí přibližně jednou třetinou. Švédské orgány vysvětlily, že větší využívání bioplynu a zavedení bio propanu jako pohonné hmoty napomůže dosažení dlouhodobých cílů Švédska v oblasti klimatu (Švédsko si např. klade za cíl dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů do atmosféry do roku 2045 a následně dosáhnout záporných emisí) a ambice dát vzniknout vozovému parku bez fosilních paliv. Jedním ze způsobů, jak ve Švédsku snížit využívání fosilních paliv, je jejich větší náhrada plyny z obnovitelných zdrojů, jako je bioplyn a bio propan, což je cílem režimu.

(30)

Na základě energetických statistik a prognóz švédské energetické agentury („SEA“) švédské orgány v době oznámení uvedly, že se využívání bioplynu od roku 2013 mírně zvýšilo, ale že stále zůstává nízké, tj. pod 2 % z celkové energie využívané v odvětví dopravy, a neočekává se, že by se v příštích několika letech výrazně zvýšilo. Švédské orgány vysvětlily, že náklady na výrobu bioplynu jsou příliš vysoké na to, aby tato paliva mohla konkurovat rovnocenným fosilním palivům. K určitým investicím do výroby bioplynu již došlo, pro udržení a umožnění investic do vozidel a potřebné infrastruktury je však nutná značná poptávka po bioplynu.

(31)

Přímí příjemci v rámci režimů jsou tito.

(32)

V rámci režimu týkajícího se pohonných hmot jsou přímými příjemci osvobození od daně podniky, které jsou povinny platit daň z energie a z CO2 z plynu a podávat daňové přiznání (dále jen „daňoví poplatníci“). Jsou dodavateli a dovozci bioplynu (a bio propanu). Mezi nimi mohou být také výrobci bioplynu (a bio propanu), pokud jsou dodavateli pohonné hmoty nebo konečnými spotřebiteli. Stručně řečeno, daň je splatná v okamžiku, kdy pohonná hmota opustí poslední sklad pohonných hmot před prodejem konečnému spotřebiteli. Daňoví poplatníci jsou osvobozeni od daně z energie a daně z CO2 z plynu a očekává se, že při prodeji bioplynu (nebo bio propanu) konečným spotřebitelům (např. dopravní společnosti nebo soukromé osobě, která čerpá pohonnou hmotu u čerpací stanice) přenesou výhodu osvobození od daně.

(33)

V rámci režimu týkajícího se topných paliv jsou přímými příjemci osvobození od daně koneční uživatelé (např. společnosti působící v odvětví vytápění, dálkového vytápění nebo výroby). V takovém případě si konečný uživatel může daň odečíst ve svém daňovém přiznání (pokud je poplatníkem daně z energie a daně z CO2), je však také běžné, že konečný uživatel pořídí plyn včetně daně a požádá o její vrácení.

(34)

Cílem obou režimů je snížit konečnou cenu bioplynu a bio propanu pro konečné spotřebitele. Režimy rovněž snižují náklady na spotřebu pro výrobce, kteří vyrábějí bioplyn (a bio propan) pro vlastní potřebu.

(35)

Zatímco přímými příjemci v rámci režimů jsou podniky, které uplatňují osvobození od daně u daňové správy (buď přímo pro daňové poplatníky, nebo jako vrácení pro konečné uživatele v režimu týkajícím se topných paliv), z režimů mají nepřímý prospěch výrobci udržitelného bioplynu a bio propanu. Z režimů mají nepřímý prospěch díky zvýšené poptávce po jejich výrobcích (udržitelný bioplyn nebo bio propan) ze strany konečných spotřebitelů.

(36)

Režimy jsou otevřeny jak pro bioplyn a bio propan vyrobený ve Švédsku, tak pro bioplyn a bio propan dovezený.

(37)

Švédské orgány vysvětlily, že švédský trh není homogenním trhem se stejnými charakteristikami. Na západním pobřeží Švédska se nachází plynárenská síť, která je propojena s Dánskem, a tedy i s některými dalšími evropskými zeměmi. Tato evropská síť však pokrývá jen velmi malou část celkové rozlohy Švédska. V jiných částech Švédska, například ve Stockholmu, existují místní sítě. Ve většině regionů však plynárenské sítě vůbec neexistují. V takových oblastech se plyn rozváží nákladními vozidly do čerpacích stanic. Švédské orgány dále vysvětlily, že většina výrobců ve Švédsku jsou malí výrobci, kteří vyrábějí bioplyn pro vlastní spotřebu (např. zemědělci využívající hnůj ze svých farem) nebo pouze pro jednoho či dva zákazníky (např. místní odpadová společnost využívající komunální odpad a vyrábějící bioplyn pro dálkové vytápění nebo místní autobusová společnost). Tyto „místní trhy“jsou dovozem bioplynu, zemního plynu nebo výrobou bioplynu v jiných částech Švédska ovlivněny v zanedbatelné míře.

(38)

Aby mohl přímý příjemce (daňový poplatník v režimu týkajícím se pohonných hmot nebo konečný uživatel v režimu týkajícím se topných paliv) využít osvobození od daně, musí předložit rozhodnutí švédské energetické agentury, které prokáže, že jsou bioplyn a bio propan, na něž by se vztahovalo osvobození od daně, udržitelné a nepotravinářské. Švédsko zavedlo kontrolní systém, v jehož rámci přímí příjemci dostávají od švédské energetické agentury rozhodnutí potvrzující, že jsou splněna kritéria udržitelnosti a že bioplyn nebo bio propan pochází z nepotravinářských zdrojů.

(39)

Švédská daňová správa spravuje platby daně od daňových poplatníků a následnou kontrolou měsíčních daňových přiznání a pravidelnými audity zajišťuje, že daňoví poplatníci dodržují zákonná ustanovení týkající se platných sazeb daně, osvobození od daně a dalších podmínek stanovených švédským zákonem o spotřebních daních z energie. V případě žádosti o vrácení daně provádí švédská daňová správa podobná kontrolní a auditní opatření.

(40)

Švédské orgány potvrdily, že podpora je poskytována automaticky v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii, že je otevřena všem podnikům, které splňují kritéria způsobilosti, a že neexistuje žádný prostor pro rozhodovací opatření ze strany švédské daňové správy.

(41)

Pokud jde o podmínku uvedenou v bodě 131 písm. d) pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky, Švédsko potvrdilo, že poté, co budou elektrárny zcela amortizovány podle běžných účetních pravidel, nebude poskytována žádná podpora.

(42)

Osvobození od daně se poskytují jako kompenzace mezi vyššími náklady na udržitelný nepotravinářský bioplyn a náklady na zemní plyn a jako kompenzace mezi vyššími náklady na udržitelný nepotravinářský bio propan a LPG.

(43)

Režimy podléhají pravidelnému sledování ze strany švédských orgánů. Švédsko se zavázalo předkládat Komisi roční zprávy o sledování a v případě potřeby upravit výši podpory, aby se v budoucnu zabránilo nadměrné kompenzaci.

(44)

Zprávy o sledování jsou založeny na podrobných informacích shromážděných švédskou energetickou agenturou od daňových poplatníků, a to jak o bioplynu vyrobeném v tuzemsku, tak o bioplynu dovezeném. Švédská energetická agentura shromažďuje údaje využitím povinnosti podávat zprávy uložené daňovým poplatníkům, kteří mají z režimu prospěch, tj. dodavatelům, dovozcům a výrobcům pohonných hmot (pokud jsou daňovými poplatníky). Požadované informace zahrnují údaje o objemech a nákladech na výrobu, dovoz nebo přímý nákup bioplynu. Výrobci poskytují údaje o svých výrobních nákladech a ostatní vykazující subjekty poskytují údaje o nákupní ceně bioplynu. Pro dovozce tato cena odpovídá skutečné nákupní ceně včetně cla a dopravy.

(45)

Náklady na bioplyn se stanoví výpočtem objemově váženého průměru deklarovaných nákladů na výrobu, dovoz a nákup. Náklady na bioplyn se pak porovnávají s náklady na jeho fosilní ekvivalent (27) (včetně daní), upravenými o energetický obsah (28).

(46)

Švédské orgány vysvětlily, že do výpočtu budou zahrnuty i další možné režimy podpory, které snižují výrobní náklady nebo dovozní a nákupní ceny. Pokud je daňový poplatník výrobcem, bude podpora poskytnutá na úrovni výroby zahrnuta do vykazovaných nákladů (například do kapitálových nákladů). Pokud je daňový poplatník dodavatelem nebo dovozcem pohonných hmot, je pravděpodobné, že se podpora poskytnutá na úrovni výroby promítne do vykázaných nákupních nebo dovozních cen.

(47)

Švédsko předložilo výsledky zpráv o sledování bioplynu používaného jako pohonná hmota za roky 2018 a 2019 (29) na základě metodiky popsané ve 44. až 46. bodě odůvodnění. Z tabulky 1 vyplývá, že náklady na bioplyn bez daně jsou výrazně vyšší než náklady na zemní plyn s daní.

Tabulka 1

Náklady na udržitelný bioplyn ve Švédsku v letech 2018 a 2019

(48)

Švédské orgány očekávají, že náklady na udržitelný bioplyn bez daní zůstanou i v budoucnu vyšší než náklady na zemní plyn s daní.

(49)

Švédsko vysvětlilo, že míra návratnosti u bioplynu v roce 2019 činila přibližně 10 %. Očekává se, že tato míra zůstane stabilní po celou dobu trvání režimu.

(50)

Švédské orgány poskytly odhadované náklady pouze pro bioplyn, a to vzhledem k tomu, že bio propan používaný jako pohonná hmota v době původního oznámení dne 1. dubna 2020 ve Švédsku ještě neexistoval.

(51)

Pokud jde o bio propan, Švédsko odhaduje, že náklady na bio propan používaný jako pohonná hmota jsou výrazně vyšší než náklady na LPG. Švédské orgány se zavázaly, že s růstem trhu s bio propanem bude v roční zprávě o sledování proveden výpočet podle podobné metody jako u bioplynu. Švédská energetická agentura bude sledovat náklady na bio propan, porovnávat je s náklady na LPG a v případě potřeby upravovat výši podpory, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci. Pokud Švédsko zjistí, že osvobození od daně přesahuje míru nezbytnou k pokrytí rozdílu mezi náklady na bio propan a LPG, namísto úplného osvobození od daně upraví výši podpory.

(52)

Náklady na bioplyn použité ve zprávách o sledování k režimu týkajícímu se topných paliv jsou převzaty ze zprávy švédské energetické agentury o sledování k bioplynu používanému jako pohonná hmota. Vzhledem k tomu, že bioplyn spotřebovávaný v teplárnách nebo kogeneračních zařízeních (kombinovaná výroba tepla a elektřiny) nemusí být tak čistý, náklady na úpravu se odečítají. K výpočtu se připočítávají také náklady na emisní povolenky.

(53)

Švédsko předložilo výsledky zpráv o sledování pro bioplyn používaný jako topné palivo za roky 2018 a 2019.

Tabulka 2

Výpočet nákladů na bioplyn používaný pro vytápění spotřebovávaný v teplárnách podle zpráv o sledování za roky 2019 a 2018

Tabulka 3

Výpočet nákladů na bioplyn používaný pro vytápění spotřebovávaný v kogeneračních zařízeních podle zpráv o sledování za roky 2019 a 2018

(54)

Tabulky 2 a tabulka 3 ukazují, že rozdíl mezi celkovými vyrovnanými náklady na výrobu energie pro bioplyn a tržní cenou zemního plynu je po zohlednění osvobození od daně kladný, a to jak pro bioplyn používaný pro vytápění spotřebovávaný v teplárnách, tak pro bioplyn používaný v kogeneračních zařízeních. Bioplyn používaný pro vytápění je i přes osvobození od daně dražší než zemní plyn.

(55)

Pokud jde o daň z CO2, švédské orgány vysvětlily, že dne 1. srpna 2019 byla daň z uhlíku u zemního plynu v kogeneračních zařízeních spadajících pod systém EU ETS zvýšena z 11% obecné úrovně na 91%. Ode dne 1. ledna 2023 se daň z CO2 nevybírá v žádných teplárnách spadajících pod systém EU ETS. Nižší daň z energie byla zvýšena z 30 % na 100 %. Výše daně, a tedy i cena zemního plynu používaného pro vytápění spotřebovávaného v kogeneračních zařízeních, je tak stejná jako v teplárnách. Změna daně nevedla k nadměrné kompenzaci (jak je uvedeno v tabulce 3 výše).

(56)

Švédské orgány očekávají, že náklady na udržitelný bioplyn používaný pro vytápění bez daní zůstanou i v budoucnu vyšší než náklady na zemní plyn s daněmi.

(57)

Podobně jako v případě režimu týkajícího se pohonných hmot (viz 50. bod odůvodnění) nemají vnitrostátní orgány dostatečné údaje o nákladech na bio propan, protože je na švédském trhu zastoupen málo (43). Na základě informací poskytnutých dvěma švédskými výrobci bio propanu však švédské orgány odhadují, že náklady na bio propan jsou oproti fosilnímu propanu téměř dvojnásobné. Švédské orgány se zavázaly, že od vstupu režimu v platnost zahrnou bio propan do ročních zpráv o sledování, budou porovnávat jeho výrobní náklady s náklady na fosilní propan a v případě potřeby upravovat podporu tak, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci.

(58)

Švédsko požádalo o desetileté prodloužení režimů ode dne 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030.

(59)

V návaznosti na zrušení rozhodnutí z roku 2020 zveřejnila švédská daňová správa dne 7. března 2023 prohlášení, v němž uvádí, že již nemůže poskytovat osvobození od daně pro bioplyn nebo bio propan (44).

(60)

Osvobození od daně jsou financována ze státního rozpočtu formou ušlých daňových příjmů.

(61)

Švédské orgány odhadly rozpočet na celou dobu trvání režimu týkajícího se pohonných hmot na přibližně 5,15 miliardy SEK (477 milionů EUR (45)), přičemž roční rozpočet činí přibližně 0,47 miliardy SEK (43 milionů EUR). Švédské orgány odhadly celkový rozpočet režimu týkajícího se topných paliv pro období ode dne 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 na přibližně 5,94 miliardy SEK (550 milionů EUR).

(62)

Obecně lze osvobození od daně kumulovat s podporou, zejména s podporou výroby udržitelného bioplynu a bio propanu.

(63)

Ve Švédsku může investiční podporu, která podporuje udržitelný bioplyn a bio propan, poskytovat několik švédských orgánů v rámci režimů státní podpory výzkumu a inovací nebo na účely související s životním prostředím podle obecného nařízení o blokových výjimkách (46).

(64)

Kromě toho může být podle obecného nařízení o blokových výjimkách poskytnuta provozní podpora na podporu udržitelného bioplynu a bio propanu.

(65)

Švédské orgány vysvětlily, že výše podpory poskytnutá výrobcům bioplynu a bio propanu je zahrnuta do sledování, a tudíž zohledněna při posuzování nadměrné kompenzace.

(66)

Přesněji pak švédské orgány vysvětlily, že se jakákoli podpora poskytnutá výrobci ve Švédsku nebo v jiném členském státě při sledování nadměrné kompenzace zohledňuje buď přímo, pokud je vykazující subjekt výrobcem, nebo nepřímo, pokud je vykazující subjekt dodavatelem nebo dovozcem pohonných hmot (viz 46. bod odůvodnění).

(67)

Švédsko potvrdilo, že splňuje požadavky článku 30 směrnice RED II a že v současné době pracuje na tom, aby byla ve Švédsku zavedena databáze Unie uvedená ve směrnici RED II a dále rozpracovaná ve směrnici RED III. Švédsko vysvětlilo, že vzhledem k tomu, že tento systém nebyl k dispozici ani v době, kdy Švédsko koncipovalo a oznamovalo režimy, ani v době, kdy Komise prováděla toto posouzení, nebylo dosud možné zohlednit informace o již obdržené podpoře z dokumentace systému hmotnostní bilance. Švédsko nicméně vysvětlilo, že až bude databáze Unie plně funkční a informace v ní obsažené budou komplexní, nebude to vyžadovat žádné změny v koncepci režimů. Je tomu tak proto, že je podpora poskytovaná výrobcům bioplynu a bio propanu v zahraničí již při sledování nepřímo zohledněna prostřednictvím vlivu podpory na dovozní ceny, a tudíž je zohledněna při posuzování nadměrné kompenzace (viz 65. a 66. bod odůvodnění).

(68)

Švédské orgány se zavázaly dodržovat ustanovení o transparentnosti podle oddílu 3.2.7 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky a podle oddílu 3.2.1.4 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky 2022 (dále jen „pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky“nebo „pokyny“) (47) a zveřejňovat všechny požadované informace na internetových stránkách (48).

(69)

Švédské orgány vysvětlily, že k tomu, aby byl příjemce podpory způsobilý pro osvobození od daně v rámci těchto režimů, nesmí se na něj vztahovat příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, ani se nesmí jednat o podnik v obtížích, jak jej definují pokyny pro záchranu a restrukturalizaci (49).

(70)

Komise rozhodnutí o zahájení řízení přijala dne 30. ledna 2024.

(71)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.3.1 rozhodnutí o zahájení řízení, Komise posuzovala slučitelnost režimů s vnitřním trhem ode dne 1. ledna 2021 do 26. ledna 2022 na základě podmínek stanovených v oddílech 3.2 a 3.3 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky a ode dne 27. ledna 2022 na základě podmínek stanovených v oddílech 3 a 4.1 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky.

(72)

S ohledem na závěry Tribunálu (viz 7. až 12. bod odůvodnění), podle nichž měla mít Komise pochybnosti, pokud jde o slučitelnost některých aspektů režimu s vnitřním trhem, a s ohledem na informace, které Komisi poskytla společnost Landwärme (viz oddíl 2.7 rozhodnutí o zahájení řízení), se Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení.

(73)

Jak zdůraznil Tribunál a na základě informací, na něž byla Komise upozorněna v době přijetí zrušených rozhodnutí, Komise konstatovala, že se dovoz z jiných zemí, a to zejména z Dánska, v letech předcházejících oznámení o prodloužení režimů zjevně zvýšil. V této souvislosti si Komise kladla otázku, jaké byly určující faktory růstu švédského dovozu bioplynu a zda jej lze vysvětlit švédskými opatřeními a opatřeními některých dalších členských států, konkrétně Dánska. Komise žádala o objasnění dopadu, který má kombinace podpory poskytované ve Švédsku v rámci uvedených režimů a podpory poskytované jinými členskými státy výrobcům bioplynu na růst švédského dovozu bioplynu vyrobeného v jiných členských státech, konkrétně v Dánsku.

(74)

Komise měla také pochybnosti o přiměřenosti režimů s ohledem na možnou kumulaci podpory poskytované v rámci dotčených režimů s podporou poskytovanou výrobcům bioplynu ze strany Dánska. Komise žádala o objasnění, zda se údajná kumulace týkala týchž způsobilých nákladů, a pokud ano, zda to vedlo k nadměrné kompenzaci ve prospěch výrobců, kteří dostávají podporu na výrobu v Dánsku, když prodávají bioplyn ve Švédsku. Komise také žádala o informace od zúčastněných stran, pokud mají konkrétní důkazy, které podle jejich názoru dokládají nadměrnou kompenzaci poskytovanou v rámci švédských režimů výrobcům v případech, kdy je podpora na výrobu poskytována jiným členským státem.

(75)

Celkem předložilo připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení šest třetích stran: společnost Landwärme, dánská energetická agentura (DEA), švédské plynárenské sdružení, evropská federace pro obnovitelné zdroje energie (EREF), Eurogas (plynárenské sdružení) a Green Gas Advisors (německá poradenská firma).

(76)

Společnost Landwärme ve svém podání potvrdila, že rozhodnutí o zahájení řízení přesně odráží její podání ve věci a stížnost ze dne 13. října 2020 (50), a proto plně odkázala na své předchozí argumenty a omezila se na poskytnutí doplňujících informací.

(77)

Připomínky předložené třetími stranami jsou shrnuty v níže uvedených bodech: i) připomínky k určujícím faktorům růstu dovozu bioplynu (viz oddíl 3.1), ii) připomínky k údajné nadměrné kompenzaci (viz oddíl 3.2) a iii) připomínky k dalším tématům (viz oddíl 3.3).

(78)

Co se týče určujících faktorů růstu dovozu bioplynu, švédské plynárenské sdružení uvedlo, že vzhledem k tomu, že je bioplyn ve Švédsku zdaněn stejně bez ohledu na svůj původ, nemá samotné osvobození od daně žádný vliv na původ spotřebovaného bioplynu, ale že podpora poskytnutá v Dánsku mohla mít vliv na zvýšení dovozu bioplynu z Dánska. Švédské plynárenské sdružení uvedlo, že na růst dovozu bioplynu mohly mít vliv i další faktory, např. zvýšení úrovně daně z CO2 a z energie u fosilních paliv pro některá odvětví, která nejsou zahrnuta do systému EU ETS, k němuž došlo v letech 2015, 2016, 2018, 2021 a 2022 a které způsobilo všeobecné zvýšení poptávky po bioplynu ve Švédsku.

(79)

Ve svých připomínkách k rozhodnutí o zahájení řízení společnost Landwärme poskytla aktualizované údaje o vývoji švédského dovozu biometanu, které dokládají rušivý účinek švédských režimů. Společnost Landwärme vysvětlila, že zatímco celkový objem biometanu využívaného ve Švédsku vzrostl od roku 2015 o 145 %, výroba se ve stejném období (2015–2021) zvýšila pouze o 17 %, což podle ní ukazuje, že růst využívání biometanu je tedy téměř výhradně způsoben dovozem. Společnost Landwärme rovněž uvedla, že se v letech 2016–2020 vývoz dánského biometanu do Švédska zvýšil z 200 GWh na 1 400 GWh a že v roce 2020 tento dovoz představoval téměř 75 % celkového dovozu do Švédska. Společnost Landwärme nakonec uvedla, že v roce 2021 bylo z Dánska dovezeno 2 291 GWh a v roce 2022 1 938 GWh, což v roce 2021 odpovídá 95 % a v roce 2022 99 % veškerého dovozu biometanu do Švédska (51).

(80)

Společnost Landwärme uvedla, že výrobci biometanu, kteří kumulovali dvě dotace, mohli využít této nadměrné kompenzace k tomu, aby nabízeli své záruky původu ve Švédsku za výhodnější ceny než výrobci, kteří podporu na výrobu nedostávají nebo musí podporu v případě vývozu vrátit, a v důsledku toho vytlačili švédské výrobce biometanu a výrobce z jiných členských států z trhu. Společnost Landwärme dále tvrdila, že zatímco dovoz biometanu s dvojími dotacemi trvale rostl, výroba švédského biometanu stagnovala a mohla být zajištěna pouze dalšími dotacemi a že výrobci z jiných členských států, kteří dotace neobdrželi, byli ze švédského trhu zcela vytlačeni.

(81)

Federace EREF učinila obecné prohlášení, že výrobci, kteří neobdrželi žádnou dotaci, byli vytlačeni z trhů v důsledku konkurenční nevýhody, která vznikla nekontrolovaným přeshraničním obchodem s dotovaným biometanem.

(82)

Dánská energetická agentura potvrdila, že příslušným dánským režimem pro bioplyn je režim uvedený v 89. bodě odůvodnění písm. b) rozhodnutí o zahájení řízení, tj. režim podporující úpravu bioplynu tak, aby mohl být vtlačován do plynárenské sítě. Dánská energetická agentura uvedla, že tento režim byl Komisí schválen v roce 2013 (52) a že byl pro nové žádosti uzavřen v roce 2019 (53). Dánská energetická agentura potvrdila, že je popis dánského režimu pro bioplyn a dánského testu nadměrné kompenzace v oddíle 2.9 rozhodnutí o zahájení řízení správný. Vysvětlila, že v rámci dánského režimu pro bioplyn příjemci: i) obdrží jednotnou prémii k tržní ceně zemního plynu; ii) jsou oprávněni přijímat a prodávat záruky původu a že všechny tyto příjmy (z prodeje plynu (tj. cena zemního plynu), prodeje záruk původu a prémie) jsou zahrnuty do ročních finančních výkazů dánských výrobců bioplynu. Roční posouzení nadměrné kompenzace vychází z informací uvedených ve finančních výkazech příjemců o režimu jako celku (54). Dánská energetická agentura uvedla, že tato metoda zohledňuje účinky švédských režimů, neboť se zvýšená poptávka po bioplynu projeví ve zvýšených příjmech vykázaných v ročních finančních výkazech příjemců. Dánská energetická agentura uvedla, že roční posouzení nadměrné kompenzace, které uplatňuje, je přísné, neboť vychází z veřejně dostupných informací ověřených účetními. Dánská energetická agentura dále vysvětlila, že Dánsko provádí hodnocení ex post za klouzavé tříleté období. Pokud předchozí tříleté období ukáže, že příjemci byla poskytnuta nadměrná kompenzace, bude prémie upravena směrem dolů. Dánská energetická agentura uvedla, že posouzení provedené pro roky 2018–2020 a 2019–2021 žádnou nadměrnou kompenzaci neprokázalo. Dánská energetická agentura dodala, že posouzení z roku 2023 poprvé poukazuje na nadměrnou kompenzaci v období 2020–2022. Tato nadměrná kompenzace byla způsobena především prudkým nárůstem cen plynu, k němuž v tomto období došlo. Dánsko proto v následujících třech letech snížilo prémii, aby tuto skutečnost napravilo.

(83)

Švédské plynárenské sdružení vysvětlilo, že Švédsko má již mnoho let zavedený každoroční kontrolní mechanismus, který odhaluje případnou nadměrnou kompenzaci ve Švédsku, a že dosud k žádné nadměrné kompenzaci v případě bioplynu nedošlo. Švédské plynárenské sdružení uvedlo, že zprávy o sledování odrážejí náklady na výrobu bioplynu ve Švédsku, včetně případné podpory poskytnuté výrobcům. Švédské plynárenské sdružení dále vysvětlilo, že v případě dováženého bioplynu jsou zprávy založeny na dovozních cenách, protože Švédsko nemůže sledovat výrobní náklady nebo podporu poskytnutou v jiných zemích a že podpora poskytnutá v jiných zemích je v každém případě zohledněna, protože ovlivní cenu bioplynu vyváženého do Švédska.

(84)

Švédské plynárenské sdružení navíc poznamenalo, že pokud by kombinace režimů s dánskou podporou výroby vedla k nadměrné kompenzaci pro dánské výrobce, projevilo by se to v dánském kontrolním mechanismu, neboť ten zohledňuje všechny náklady a příjmy, včetně příjmů souvisejících s prodejem plynu a záruk původu, jakož i dánskou podporu.

(85)

Společnost Landwärme ve svých připomínkách kritizovala metodu výpočtu, kterou Komise použila pro stanovení maximální přípustné výše podpory při posuzování režimů podpory biometanu, včetně švédských režimů, a to ze dvou hledisek. Podle názoru společnosti Landwärme umožňuje nadměrnou kompenzaci tím, že nezohledňuje 1) příjmy z prodeje záruk původu a 2) podpory poskytnuté v jiných členských státech. Pokud jde o první bod, společnost Landwärme vysvětlila, že příjmy z prodeje záruk původu zajišťují výrobcům biometanu zisky. Vzhledem k tomu, že tyto zisky umožňují výrobcům biometanu (částečně) kompenzovat své náklady na výrobu biometanu, je třeba je při stanovení maximální přípustné výše podpory zohlednit, jinak by daňové režimy mohly vést k nadměrné kompenzaci. K druhému bodu společnost Landwärme uvedla, že metoda výpočtu, kterou Komise použila, zohledňuje pouze vnitrostátní podmínky a opomíjí přeshraniční obchod. Na biometan vyvážený do jiných členských států však již mohla být poskytnuta podpora v zemi původu. Za těchto podmínek byly dodatečné náklady spojené s výrobou biometanu již částečně nebo zcela kompenzovány. Poskytnutí dodatečné podpory v dovážejících členských státech proto může vést k nadměrné kompenzaci.

(86)

Společnost Landwärme předložila výpočet, který prokazuje, že kumulace dánské podpory, švédského osvobození od daně a záruk původu vede k nadměrné kompenzaci dánských výrobců. Společnost Landwärme porovnala náklady na výrobu biometanu, které podle jejích znalostí trhu činí 67,5 EUR/MWh, s příjmy tvořenými hodnotou fyzického plynu (13,27 EUR/MWh) a naznačila, že rozdíl již převyšuje dánskou podporu výroby (54,23 EUR/MWh oproti 55,27 EUR/MWh). Společnost Landwärme poté přičetla švédskou podporu (29,56 EUR/MWh) a příjmy ze záruk původu (nevyčíslené). Vzhledem k tomu společnost Landwärme tvrdila, že se nadměrná kompenzace rovná švédské podpoře plus ceně záruk původu (jakož i malé části dánské podpory) (55).

(87)

A konečně, aby se zajistilo, že nedojde k nadměrné kompenzaci, doporučila společnost Landwärme, aby Švédsko z režimu vyloučilo dovážený biometan, který byl v zemi původu dotován.

(88)

Podle firmy Green Gas Advisors vypočítalo Dánsko, že je podpora pro domácí výrobce dostatečná díky kombinaci podpory vtláčení a prodeje záruk původu, a proto by jakákoli další podpora nad rámec prodeje záruk původu mimo Dánsko nadměrně kompenzovala výrobní náklady tím, že by kompenzovala fyzický metan dvojnásobně.

(89)

Federace EREF a sdružení Eurogas vznesly obecné připomínky ke skutečnosti, že kumulace více režimů podpory z různých zemí může vést k nadměrné kompenzaci a narušení trhu EU a že by Komise měla ve své rozhodovací praxi sledovat slučitelnost podpory se zvláštním zřetelem na přeshraniční aspekty a vzájemné působení režimů podpory. Federace EREF vyjádřila politování nad tím, že pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky nevylučují na trhu EU vývoz dotovaného zeleného plynu.

(90)

Některé zúčastněné strany namítaly možné porušení směrnice RED II, pokud jde o metody započítávání cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které mohou uplatňovat různé členské státy, a možné dvojí započtení stejné jednotky energie do cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie v souvislosti s přeshraničním obchodem s dotovaným biometanem.

(91)

Švédské plynárenské sdružení reagovalo na možný náznak Tribunálu, že by Švédsko mělo nebo mohlo uplatňovat různé výše daně v závislosti na podpoře obdržené v různých zemích původu (56).

(92)

Švédské plynárenské sdružení uvedlo, že směrnice o zdanění energie (57) umožňuje různé výše daně v závislosti na obsahu biomasy, nikoli však v závislosti na původu ani na výši podpory výroby. Podle článku 110 SFEU navíc členské státy nesmějí dovážené výrobky podrobit jakémukoli dalšímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou podrobeny podobné výrobky domácí. Aby byla možnost rozlišovat výše daně na základě obsahu biomasy podle směrnice o zdanění energie v praxi proveditelná, musí proto mít členské státy možnost uplatňovat stejnou úroveň snížení daně na dovážené a domácí výrobky, i když se výrobní náklady a výše podpory výroby v jednotlivých zemích liší, k čemuž obvykle dochází. Švédské plynárenské sdružení dospělo k závěru, že je rozumné, aby se v takové situaci používala perspektivní metoda pro zjišťování a nápravu případné nadměrné kompenzace, která by zohledňovala domácí podporu výroby i podporu poskytovanou výrobcům v jiných zemích. Švédské plynárenské sdružení uvedlo, že taková metoda se ve Švédsku používá, jak je popsáno výše.

(93)

Společnost Landwärme ve svých připomínkách k rozhodnutí o zahájení řízení rovněž zkoumala riziko nadměrné kompenzace, které může vyplývat ze švédské podpory výroby pro švédské výrobce biometanu. Podle chápání společnosti Landwärme nebyla tato podpora nikdy oznámena Komisi, přestože měla na posouzení daňového režimu významný dopad. Společnost Landwärme uvedla, že by Švédsko mělo tuto podporu výroby zohlednit při stanovení výše podpory v rámci daňového režimu. V opačném případě by kumulace obou podpor mohla vést k nadměrné kompenzaci. Zadruhé by Švédsko mělo zajistit, aby záruky původu pro biometan, na který výrobci biometanu obdrželi podporu na výrobu, nemohly být vyvezeny, pokud výrobce biometanu dotaci Švédsku plně nevrátí. V opačném případě budou moci švédští výrobci biometanu kumulovat dotace vývozem svých záruk původu. A konečně by Švédsko mělo zajistit, aby bylo poskytnutí dotace uvedeno v záruce původu, aby se vyloučilo obcházení a vyloučila se možnost dvojí dotace v jiné zemi v případě vývozu záruky původu.

(94)

Tento oddíl shrnuje připomínky obdržené od Švédska dne 5. března 2024 k rozhodnutí o zahájení řízení a připomínky obdržené dne 6. května 2024 k připomínkám třetích stran.

(95)

Švédsko vysvětlilo, že nemá empirické údaje o dopadech osvobození od daně na objem dováženého bioplynu, ale domnívá se, že neexistuje žádná souvislost. Vzhledem k tomu, že je bioplyn zdaněn stejně bez ohledu na původ, nemá samotné osvobození od daně na původ bioplynu žádný vliv.

(96)

Švédsko uznalo, že dotace v Dánsku mohly mít na dovoz na švédský trh vliv. Švédsko však poznamenává, že nárůst dovozu z Dánska mohou určovat i jiné faktory, neboť trh s plynem je mezinárodní a složitý.

(97)

V odpovědi na připomínky společnosti Landwärme Švédsko vysvětlilo, že cenové rozdíly mezi např. švédským, dánským a německým bioplynem nejsou vytvářeny, posilovány nebo neutralizovány osvobozením spotřeby bioplynu od daně, pokud je s veškerým bioplynem zacházeno stejně. Osvobození od daně může (a má) ovlivnit konečnou tržní cenu bioplynu ve vztahu k zemnímu plynu. Osvobození od daně ovlivní množství bioplynu a zemního plynu spotřebovávaného ve Švédsku ve prospěch bioplynu. Dokud však bude osvobození od daně stejné pro veškerý bioplyn, nebude osvobození od daně nikdy příčinou toho, jaké množství spotřebovaného bioplynu připadá na různé země původu. Dokud výrobci bioplynu v jednom členském státě obdrží vyšší podporu na výrobu než výrobci v jiném členském státě, budou výrobní náklady bioplynu v prvním členském státě vždy nižší za předpokladu, že jsou ostatní výrobní náklady podobné. Kromě toho se výrobní náklady dvou členských států nebo dvou výrobců mohou vždy lišit bez ohledu na obdrženou podporu. Švédsko dospělo k závěru, že rovné osvobození od daně nenarušuje ani nezhoršuje žádná existující narušení mezi účastníky trhu s bioplynem.

(98)

Švédsko uvedlo, že jsou ve Švédsku zavedeny kontrolní mechanismy pro sledování případné nadměrné kompenzace. Zprávy o sledování za roky 2018 a 2019 ukazují, že nedošlo k žádné nadměrné kompenzaci, a předpokládá se, že by k ní nemělo dojít ani v budoucnu. Zprávy o sledování odrážejí náklady na výrobu bioplynu ve Švédsku. Pokud jde o dovážený bioplyn, výpočty vycházejí z dovozních cen, které odrážejí výši podpory poskytnuté výrobci v jiném členském státě a záruky původu. Švédsko vysvětlilo, že nemůže zohlednit výrobní náklady na dovážený bioplyn: Švédsko ani dovozci nemohli mít žádné informace o výrobních nákladech nebo podpoře poskytnuté výrobcům v jiných zemích.

(99)

Švédsko dále uznalo, že Dánsko má kontrolní mechanismus, který do analýzy mezery ve financování zahrnuje všechny příjmy, včetně příjmů ze záruk původu. Švédsko vysvětlilo, že když dánští výrobci prodávají bioplyn do Švédska, vývozní ceny se promítají do příjmů stejným způsobem, jako se dovozní ceny promítají do nákladů švédských odběratelů. Dánský a švédský mechanismus se v tomto ohledu vzájemně doplňují a sledují případnou nadměrnou kompenzaci na všech trzích.

(100)

Pokud jde o konkrétní připomínky společnosti Landwärme, Švédsko upřesnilo, že:

(101)

Pokud jde o doporučení společnosti Landwärme, aby Švédsko z režimu vyloučilo dovážený biometan, který byl v zemi původu dotován, Švédsko uvedlo, že pravidla státní podpory nezakazují kumulaci podpory a že tento návrh nebere v potaz, zda kumulace podpory skutečně vede k nadměrné kompenzaci.

(102)

Švédsko objasnilo, že ve Švédsku k dvojímu započtení stejné jednotky energie v souvislosti s přeshraničním obchodem s dotovaným biometanem do cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie nedochází.

(103)

Švédsko reagovalo na možný náznak Tribunálu, že by Švédsko mělo nebo mohlo uplatňovat různé výše daně v závislosti na podpoře obdržené v různých zemích původu (58).

(104)

Švédsko tvrdilo, že uplatňování různých sazeb daně na základě původu plynu není možné ani přiměřené z několika důvodů. Spotřební daně jsou nepřímé daně spojené s výrobky a nemohou být stanoveny individuálně, ale měly by být rovné pro všechny uživatele stejného zboží pro stejné účely. Důvodem pro harmonizaci spotřebních daní v EU by také nemělo být vyrovnávání rozdílů ve výrobních nákladech mezi zbožím z různých členských států. Snížení daní se navíc s podporou výroby doplňuje, protože slouží k různým účelům: snížení daní má zvýšit poptávku, podpora výroby zvýšit výrobu bioplynu.

(105)

Švédsko dále uvedlo, že podle směrnice o zdanění energie by energetické produkty se stejnými kódy KN (které nezohledňují zemi původu) měly mít v zásadě stejnou výši daně. Švédsko rovněž poznamenalo, že v EU neexistuje harmonizovaná preference, jak podporovat bioplyn: zjištěním, že podpora výroby v jednom členském státě znemožňuje osvobození od daně v jiném členském státě, by Komise zvolila preferovaný způsob podpory pro všechny členské státy, tj. podporu výroby.

(106)

Na závěr Švédsko uvedlo, že bude vhodnější a účinnější požadovat, aby podpora výroby nebyla poskytována na výrobky, které jsou vyváženy, než požadovat uplatňování samostatných sazeb spotřební daně na základě původu bioplynu.

(107)

V této souvislosti Švédsko objasnilo, že režimy podpory, na něž se společnost Landwärme odvolává, jsou prováděny v souladu s obecným nařízením o blokových výjimkách (viz např. SA.111255 a SA.112758). Švédsko potvrdilo, že v souladu s požadavky obecného nařízení o blokových výjimkách se při určování přiměřené výše podpory výroby ve Švédsku zohledňují všechny ostatní podpory, jako je osvobození od daně, což znamená, že problém údajné kumulace je již zohledněn. Nakonec Švédsko upřesnilo, že prozatím nejsou švédským výrobcům bioplynu vydávány žádné záruky původu.

(108)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(109)

Aby bylo možno vyvodit závěr ohledně existence státní podpory, musí Komise posoudit, zda jsou u předmětného opatření splněna kumulativní kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 SFEU (tj. převod státních prostředků a přičitatelnost státu, selektivní výhoda, možné narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu uvnitř EU).

(110)

Komise již v rozhodnutí o zahájení řízení dospěla k předběžnému závěru (viz 99. až 105. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), že režimy představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(111)

Osvobození od daně jsou stanovena ve švédském zákoně (1994:1776) o spotřebních daních (viz 18. bod odůvodnění) a snižují daňové příjmy státu. Jsou proto přičitatelná státu a financována ze státních prostředků.

(112)

Přímými příjemci v rámci režimů jsou daňoví poplatníci v režimu týkajícím se pohonných hmot a koneční uživatelé v režimu týkajícím se topných paliv (viz 32. a 33. bod odůvodnění). Jsou to ti, kteří neplatí daň, kterou by normálně odváděli daňové správě, nebo ti, kteří žádají daňovou správu o vrácení daně, kterou zaplatili za udržitelný nepotravinářský bioplyn a bio propan.

(113)

Z režimů však mají nepřímý prospěch také výrobci udržitelného nepotravinářského bioplynu a bio propanu, a to díky zvýšené poptávce po jejich výrobcích (viz 35. bod odůvodnění).

(114)

Výhoda je selektivní, protože se týká pouze udržitelného nepotravinářského bioplynu a bio propanu, které slouží jako náhrada zemního plynu a LPG.

(115)

Vzhledem k tomu, že jsou bioplyn a bio propan pro dopravu a vytápění předmětem obchodu mezi členskými státy a slouží jako náhrada fosilních paliv, osvobození od daně pravděpodobně ovlivňují obchod mezi členskými státy a mohou narušit hospodářskou soutěž.

(116)

Zejména jihozápadní část Švédska je přes Dánsko napojena na evropskou plynárenskou síť. Švédsko proto obchoduje s plynem a bioplynem se sousedními zeměmi, zejména s Dánskem. Ve Stockholmu je také regionální plynárenská síť, která je zásobována místně vtláčeným bioplynem a přepravovaným LNG/LBG. Komise však konstatuje, že v ostatních případech je švédský trh s bioplynem do značné míry bez připojení k síti s několika místními a regionálními sítěmi nebo samostatnými bioplynovými stanicemi a čerpacími stanicemi (viz 37. bod odůvodnění).

(117)

Na základě výše uvedených skutečností (viz 111. až 116. bod odůvodnění) a v souladu s předchozími rozhodnutími (59) dospěla Komise k závěru, že režimy představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(118)

Ačkoli švédské orgány režimy před jejich zavedením oznámily, rozhodnutí z roku 2020, kterým byly režimy povoleny, Tribunál zrušil. Režimy je proto třeba považovat za protiprávní (60).

(119)

Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU stanoví, že Komise může prohlásit za slučitelné „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“. Slučitelné podpory podle tohoto ustanovení Smlouvy proto musí přispívat k rozvoji určité hospodářské činnosti (nebo oblasti) (61). Podpora by navíc neměla narušovat hospodářskou soutěž způsobem, který by byl v rozporu se společným zájmem.

(120)

Jak je uvedeno v 71. bodě odůvodnění, Komise posuzovala slučitelnost režimů s vnitřním trhem ode dne 1. ledna 2021 do 26. ledna 2022 na základě podmínek stanovených v oddílech 3.2 a 3.3 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky a ode dne 27. ledna 2022 na základě podmínek stanovených v oddílech 3 a 4.1 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky.

(121)

Podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU musí opatření přispívat k rozvoji určitých hospodářských činností (nebo oblastí), aby mohlo být považováno za slučitelné s vnitřním trhem (62).

(122)

Komise konstatuje, že režimy podporují prostřednictvím osvobození od daně spotřebu udržitelného bioplynu a bio propanu používaných jako pohonná hmota nebo topné palivo, a tím nepřímo i výrobu udržitelného bioplynu a bio propanu (viz 35. bod odůvodnění). Hospodářská činnost podporovaná režimy je tedy výroba udržitelného bioplynu a bio propanu.

(123)

Cílem režimů je přispět ke splnění cílů uvedených v 28. bodě odůvodnění.

(124)

Komise proto dospěla k závěru, že režimy usnadňují rozvoj hospodářských činností, jak požaduje čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

(125)

Opatření podpory má motivační účinek, pokud příjemce motivuje k tomu, aby změnil své chování směrem k rozvoji určité hospodářské činnosti, kterou opatření podpory provádí, a pokud by ke změně chování bez podpory nedošlo (63). To platí zejména v případech, kdy náklady na energii z obnovitelných zdrojů převyšují tržní cenu dané formy energie a podpora může pomoci snížit tyto dodatečné náklady v oblasti životního prostředí.

(126)

Jak ukazují tabulky 1, 2 a 3, pro daňové poplatníky jsou jednotkové náklady na bioplyn používaný jako pohonná hmota nebo topné palivo vyšší než tržní cena za jednotku zemního plynu. Švédsko vysvětluje, že to platí i pro bio propan. Jak je uvedeno v 51. a 57. bodě odůvodnění, Švédsko se zavázalo zahrnovat bio propan do ročních zpráv o sledování a porovnávat jeho náklady s cenou fosilního propanu a v případě potřeby upravovat výši podpory tak, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci. Kromě toho Švédsko upraví své roční zprávy o sledování tak, aby zohledňovaly výjimky ze systému ETS pro frakci bioplynu používanou v teplárnách a kogeneračních zařízeních v souladu s požadavky na monitorování a vykazování, jakmile budou přijaty podle směrnice 2003/87/ES.

(127)

Jelikož osvobození od daně podpoří využívání udržitelného bioplynu a bio propanu, bude také motivovat k výrobě těchto druhů obnovitelných paliv. Komise se proto domnívá, že podpora bude mít motivační účinek podle bodu 49 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky.

(128)

Státní podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud podporovaná činnost, opatření podpory nebo podmínky, které jsou s ní spojeny, nevyhnutelně vedou k porušení práva Unie (64).

(129)

Jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění, Švédsko zajistí, aby se veškerá podpora v rámci režimů poskytovala pouze na bioplyn a bio propan, které splňují příslušná kritéria EU pro udržitelnost a emise skleníkových plynů, jak je stanoveno ve směrnicích RED I a RED II.

(130)

V souladu s bodem 113 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky Švédsko rovněž potvrdilo, že v rámci režimů nebude poskytnuta žádná podpora na biopaliva vyráběná z potravin (viz 20. bod odůvodnění).

(131)

Vzhledem k tomu, že se režimy týkají osvobození energetických produktů od spotřební daně, posoudila Komise také jejich soulad se směrnicí o zdanění energie.

(132)

V souladu s čl. 16 odst. 1 směrnice o zdanění energie mohou členské státy uplatňovat osvobození od daně nebo sníženou daňovou sazbu na biopaliva. Ustanovení čl. 16 odst. 2 omezuje osvobození od daně nebo její snížení na tu část výrobku, která skutečně pochází z biomasy, což je případ režimů (27. bod odůvodnění), neboť osvobození od daně se vztahuje pouze na část bioplynu a bio propanu.

(133)

Kromě toho jsou režimy také v souladu s čl. 16 odst. 3 směrnice o zdanění energie, který stanoví, že se osvobození od daně nebo její snížení uplatňovaná členskými státy upraví tak, aby se zohlednily změny v cenách surovin, a zamezilo se tak nadměrnému poskytování náhrad zvláštních nákladů spojených s výrobou produktů. Komise poznamenává, že Švédsko každoročně sleduje ceny příslušných výrobků a v případě potřeby upravuje výši podpory, aby v budoucnu zamezilo riziku nadměrné kompenzace (viz 43. bod odůvodnění).

(134)

Jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění, osvobození od spotřební daně je použitelné bez ohledu na původ bioplynu nebo bio propanu, a je tedy v souladu s pravidly volného pohybu. Daňový režim použitelný pro spotřební daň z energie dovážené jinými členskými státy musí být v souladu se směrnicí 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (65).

(135)

Pokud jde o připomínky třetích stran k metodice započítávání cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie (viz 90. bod odůvodnění), Komise se domnívá, že uvedené metodické otázky nemají vliv na předmět opatření podpory, tj. na podporu bioplynu nebo bio propanu jako takového, ani se netýkají podmínek opatření podpory, které jsou s předmětem podpory tak neoddělitelně spjaty, že je nelze hodnotit odděleně. Komise proto tento bod v souvislosti s tímto rozhodnutím o státní podpoře neposuzuje.

(136)

Komise proto dospěla k závěru, že režimy neporušují příslušná ustanovení práva Unie.

(137)

Trh ovlivněný podporou je trh s udržitelným bioplynem a bio propanem ve Švédsku a v EU.

(138)

Jak je uvedeno v oddíle 5.3.2.1.1, opatření přispívá k rozvoji určité hospodářské činnosti, tj. výroby udržitelného bioplynu a bio propanu. Podpora rozvoje energie z obnovitelných zdrojů je jedním z cílů energetické politiky Unie.

(139)

Podle pododdílu 3.2.2 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky musí členský stát prokázat, že je nutný státní zásah, a zejména že podpora je nezbytná k nápravě selhání trhu, které by jinak zůstalo neřešeno. V případě výroby energie z obnovitelných zdrojů Komise předpokládá, že přetrvává zbytkové selhání trhu, které lze řešit udělením podpory na energii z obnovitelných zdrojů, a to z důvodů uvedených v bodě 115 pokynů.

(140)

Bez státního zásahu by bioplyn a bio propan měly stejné sazby daně jako jejich fosilní protějšky, bioplyn jako zemní plyn a bio propan jako LPG. Jak ukazují tabulky 1 až 3, bez státního zásahu by bioplyn a bio propan používané jako pohonná hmota nebo topné palivo byly dražší než jejich fosilní ekvivalenty. Komise se domnívá, že by se proto neprodávaly v míře potřebné k tomu, aby přispěly k dosažení cílů v oblasti životního prostředí, které jsou cílem režimů. Vzhledem k tomu Komise dospěla k závěru, že podpora je nezbytná.

(141)

Kromě toho, jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění, Švédsko potvrdilo, že bioplyn a bio propan podporované v rámci režimů nebudou podléhat systému kvót, povinnosti přimíchání ani jiným systémům s podobným účinkem. Bod 114 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky je tedy splněn.

(142)

Podle bodu 40 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky musí být navržené opatření podpory vhodným nástrojem k dosažení příslušného cíle politiky. Podle bodu 116 pokynů Komise předpokládá, že podpora poskytovaná členskými státy na dosažení jejich cílů v oblasti změny klimatu a udržitelnosti je vhodná a její rušivé účinky jsou omezeny, pokud jsou splněny všechny ostatní podmínky slučitelnosti.

(143)

Komise konstatuje, že osvobození od daně podporují spotřebu udržitelného bioplynu a bio propanu, a tím i jejich výrobu. Cílem režimů je přispět ke splnění vnitrostátních cílů a cílů EU uvedených v 28. bodě odůvodnění.

(144)

Komise se domnívá, že podpora ve formě snížení daně je v zásadě vhodným nástrojem pro motivování ke spotřebě energie z obnovitelných zdrojů, pokud jsou splněny všechny ostatní podmínky slučitelnosti.

(145)

Podle bodu 131 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky musí provozní podpora poskytovaná na jinou energii z obnovitelných zdrojů, než je elektrická energie, splňovat všechny tyto podmínky:

(146)

Pokud jde o podmínku uvedenou v bodě 131 písm. c) pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky, Komise konstatuje, že režimy podléhají pravidelnému sledování ze strany švédských orgánů. Švédsko potvrdilo, že bude nadále sledovat trh s pohonnými hmotami a topnými palivy a že bude pravidelně vypracovávat zprávy o sledování a zasílat je Komisi. Tyto zprávy budou obsahovat aktualizované výpočty nákladů pro bioplyn (a výpočty pro bio propan, pokud se takový trh rozvine). Švédsko se rovněž zavázalo, že v případě, že by se náklady vyvíjely tak, že by hrozilo riziko nadměrné kompenzace, byla by výše podpory odpovídajícím způsobem upravena. Komise se proto domnívá, že podmínka uvedená v bodě 131 písm. c) pokynů je splněna.

(147)

Jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění, Švédsko potvrdilo, že poté, co budou elektrárny zcela amortizovány podle běžných účetních pravidel, nebude poskytována žádná podpora. Komise se proto domnívá, že podmínka uvedená v bodě 131 písm. d) pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky je splněna.

(148)

Pokud jde o podmínku uvedenou v bodě 131 písm. a) pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky, Švédsko vysvětlilo, že z jeho zpráv o sledování za roky 2018 a 2019 vyplývá, že nedošlo k nadměrné kompenzaci za bioplyn, a prognózy ukazují, že by k ní nemělo dojít ani v budoucnu. Z výsledků zpráv o sledování vypracovaných švédskou energetickou agenturou, které jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3, vyplývá, že stále existuje cenový rozdíl mezi zemním plynem a bioplynem v neprospěch bioplynu, a to bez ohledu na přiznané osvobození od daně.

(149)

Pokud jde o bod 131 písm. b) pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky, švédské orgány uvedly, že míra návratnosti u bioplynu v roce 2019 činila přibližně 10%, což se považovalo za přiměřenou míru návratnosti pro toto odvětví. Švédsko se zavázalo každoročně sledovat návratnost investic a v případě potřeby upravit výši podpory.

(150)

Komise proto dospěla k závěru, že jsou požadavky bodu 131 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky splněny.

(151)

Podle oddílu 3.2.5.2 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky lze podporu poskytnout souběžně na základě několika režimů podpory nebo ji kumulovat s podporou ad hoc za předpokladu, že celková částka státní podpory na činnost nebo projekt nepřesáhne mezní hodnoty stanovené v rámci stropů podpory vymezených v pokynech.

(152)

Komise konstatuje, že není vyloučeno, že výrobce může obdržet podporu na výrobu a že jeho výroba může být poté ve Švédsku osvobozena od daní z energie a z CO2, pokud splňuje podmínky způsobilosti uvedené v oddíle 2.2.

(153)

Komise konstatuje, že taková podpora je poskytována v různých fázích dodavatelského řetězce a má různé přímé příjemce. Podpora výroby nastává v první fázi (výroba) a švédské režimy osvobození od daně přichází na řadu v poslední fázi (spotřeba). Cílem podpory výroby je podpořit investice do výroby bioplynu tím, že se výrobcům poskytnou vyšší nebo stabilnější příjmy, než jaké by normálně poskytoval trh. Cílem režimu spotřeby je snížit cenu bioplynu pro konečné spotřebitele tak, aby se rozhodli kupovat bioplyn místo zemního plynu.

(154)

Jak uvedl Tribunál (66), osvobození od daně ve Švédsku nemají vliv na náklady na výrobu. Mohla by vést ke zvýšení poptávky, což by zase mohlo vést ke zvýšení příjmů výrobce. Současně, jak se také domnívá Tribunál (67), by bioplyn, na jehož výrobu byla poskytnuta dotace, umožnil výrobci prodávat bioplyn za cenu, která může konkurovat zemnímu plynu.

(155)

Jak je uvedeno v oddíle 2.5, švédské orgány vysvětlily, že kumulace osvobození od daně a opatření, kterými se výrobcům bioplynu / bio propanu poskytuje investiční nebo provozní podpora, je možná. Vysvětlily rovněž, že částky podpory, které mohly být poskytnuty výrobcům bioplynu / bio propanu ve Švédsku, budou zahrnuty do vykazovaných nákladů, a tím zohledněny při sledování kompenzací ze strany švédské energetické agentury.

(156)

Pokud jde o připomínky společnosti Landwärme ke kumulaci se švédskými režimy podpory výroby (viz 93. bod odůvodnění) a s ohledem na odpovědi poskytnuté Švédskem (viz 107. bod odůvodnění), Komise neshledává žádný relevantní problém týkající se kumulace daňových režimů a jiných švédských režimů podpory výroby. Komise konstatuje, že na jedné straně je potenciální podpora výroby posuzována v rámci testu nadměrné kompenzace prováděného v souvislosti s daňovými režimy (viz 65. a 66. bod odůvodnění) a že na druhé straně Švédsko zajišťuje, aby při poskytování podpory na výrobu podle obecného nařízení o blokových výjimkách byly dodržovány požadavky obecného nařízení o blokových výjimkách na kumulaci (viz 107. bod odůvodnění).

(157)

Vzhledem k tomu Komise dospěla k závěru, že režimy jsou v případě kumulace s uvedenou podporou výroby na vnitrostátní úrovni v souladu s oddílem 3.2.5.2 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky (68).

(158)

Jak bylo vysvětleno v rozhodnutí o zahájení řízení, Komise obdržela informace od společnosti Landwärme, které ukazují, že se množství bioplynu z Dánska ve Švédsku v letech 2015 až 2019 neustále zvyšovalo.

(159)

Z připomínek obdržených po rozhodnutí o zahájení řízení od třetích stran i od Švédska vyplývá, že v letech předcházejících oznámení o prodloužení režimů a po přijetí rozhodnutí z roku 2020 došlo ve Švédsku k nárůstu dovozu bioplynu z Dánska.

(160)

Společnost Landwärme poskytla k této skutečnosti další údaje (viz 79. bod odůvodnění). Společnost Landwärme uvedla, že výrobcům biometanu, kteří kumulovali dvě dotace, byla poskytnuta nadměrná kompenzace a tuto nadměrnou kompenzaci využili k tomu, aby vytlačili švédské výrobce biometanu a výrobce z jiných členských států ze švédského trhu (viz 80. bod odůvodnění).

(161)

Švédské plynárenské sdružení i Švédsko se domnívají, že ačkoli dotace v Dánsku mohly mít vliv na dovoz na švédský trh, existují i jiné faktory, které mohly mít vliv (viz 78. a 96. bod odůvodnění).

(162)

Vzhledem k tomu se Komise domnívá, že nelze vyloučit, že podpora poskytnutá v Dánsku mohla mít vliv na zvýšení dovozu bioplynu z Dánska do Švédska. Komise se však rovněž domnívá, že z předložených důkazů nelze vyvodit příčinnou souvislost s nadměrnou kompenzací. Tento vývoj mohl být jednoduše důsledkem většího počtu zařízení na výrobu bioplynu v Dánsku, což je cílem podpory výroby v Dánsku, a tím i zvýšené nabídky.

(163)

Komise dále chápe, že je argumentace společnosti Landwärme založena na zárukách původu (umožňujících zpětně dohledat původ). Přeshraniční obchod s biometanem je zpravidla založen na certifikátech. Jakmile je bioplyn vtlačen do plynárenské sítě, nelze jej odlišit od zemního plynu. Záruky původu vydané pro účely směrnice RED II mají jedinou funkci – prokázat konečnému spotřebiteli, že daný podíl nebo množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Se zárukami původu lze obchodovat. Záruky původu mají tržní hodnotu, která by měla být zohledněna v příslušných režimech podpory (69).

(164)

Není proto relevantní otázkou, zda se se zárukami původu obchoduje, ale zda jsou (stejně jako ostatní zdroje příjmů) zahrnuty do testu (testů) nadměrné kompenzace.

(165)

Komise konstatuje, že Švédsko i Dánsko provádějí testy nadměrné kompenzace. Komise zahájí své posouzení dánským testem nadměrné kompenzace.

(166)

Jak potvrdily dánské orgány (viz 82. bod odůvodnění), Dánsko provádí u režimu podpory SA.35485 (70) roční posouzení nadměrné kompenzace. Výpočet vychází z ročních finančních výkazů příjemců a zohledňuje veškeré náklady a příjmy, mimo jiné včetně příjmů z prodeje plynu a záruk původu, jakož i dánskou podporu. Dánsko provádí posouzení v klouzavém tříletém období. Pokud předchozí tříleté období ukáže, že příjemcům dánského režimu podpory pro biometan byla poskytnuta nadměrná kompenzace, vnitrostátní orgány výši podpory přezkoumají a upraví. Jak vysvětluje Dánsko, k tomu došlo v návaznosti na posouzení z roku 2023. Dánské orgány dodaly, že tato metoda zohledňuje účinky švédských režimů, neboť se zvýšená poptávka po bioplynu projeví ve zvýšených příjmech vykázaných v ročních finančních výkazech.

(167)

Komise se domnívá, že test prováděný Dánskem je dobře koncipován tak, aby zajistil, že v dánském režimu nedojde k nadměrné kompenzaci (a aby v případě nadměrné kompenzace byla přijata vhodná nápravná opatření). V letech 2020–2022 Komise sama provedla sledování režimu podpory SA.35485 a podrobně se zabývala testem nadměrné kompenzace, který provedlo Dánsko. Komise proto může dánské argumenty potvrdit.

(168)

Komise konstatuje, že dánský test nadměrné kompenzace zohledňuje všechny příjmy, včetně potenciálních příjmů z prodeje záruk původu, jakož i případný dopad podpory poskytnuté v jiných členských státech na příjmy dánských výrobců. Komise již v rozhodnutí o zahájení řízení poukázala na to, že dánský výpočet v rozporu s tvrzením společnosti Landwärme zohledňuje všechny příjmy, zejména příjmy z prodeje plynu a záruk původu (viz 95. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). V odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení společnost Landwärme ani žádná jiná zúčastněná strana nepředložila důkazy, že by to bylo věcně nesprávné.

(169)

Pokud jde o dotčené švédské daňové režimy, švédské plynárenské sdružení a Švédsko vysvětlily, že zprávy o sledování odrážejí náklady na výrobu bioplynu ve Švédsku, včetně případné podpory poskytnuté výrobcům. Pokud jde o dovážený bioplyn, výpočty vycházejí z dovozních cen, které odrážejí výši podpory poskytnuté výrobci v jiném členském státě, jakož i cenu záruk původu. Švédsko vysvětlilo, že nemůže zohlednit výrobní náklady na dovážený bioplyn: Švédsko ani dovozci nemohli mít žádné informace o výrobních nákladech nebo podpoře poskytnuté výrobcům v jiných zemích (viz 83. a 98. bod odůvodnění).

(170)

Komise konstatuje, že švédský test je založen na ceně pro dodavatele pohonných hmot, protože z ní se vybírá daň. Švédský test je koncipován tak, že průměrná cena bioplynu zůstává i po osvobození od daně vyšší než průměrná cena zemního plynu na švédském trhu. Při dovozu bioplynu odpovídá jeho cena na švédském trhu dovozní ceně (např. ceně zaplacené dánskému výrobci (a zahrnuté do dánského testu) a nákladům vynaloženým dovozcem (např. nákladům na dopravu)).

(171)

Společnost Landwärme se domnívá, že metoda výpočtu, kterou Komise použila při posuzování slučitelnosti režimů podpory na biometan, včetně švédských režimů, umožňuje nadměrnou kompenzaci, neboť nezohledňuje příjmy z prodeje záruk původu a podpory poskytnuté v jiných členských státech (viz 85. bod odůvodnění).

(172)

Federace EREF, sdružení Eurogas a firma Green Gas Advisors rovněž vyjádřily obecné obavy ohledně rizika nadměrné kompenzace v důsledku možné kumulace podpor z více režimů v případě přeshraničního obchodu (viz 88. a 89. bod odůvodnění).

(173)

Komise se domnívá, že v tomto případě je riziko nadměrné kompenzace vhodně řešeno kombinací švédského a dánského testu nadměrné kompenzace. Dánský a švédský mechanismus se vzájemně doplňují a umožňují zajistit, aby při posuzování slučitelnosti švédského opatření nedošlo k nadměrné kompenzaci.

(174)

Zejména pak dánský test již vhodně řeší nadměrnou kompenzaci dánských výrobců biometanu tím, že zahrnuje příjmy ze záruk původu a veškeré příjmy z přeshraničního obchodu. Na švédské straně test uspokojivě zohledňuje přeshraniční obchod a potenciální podporu výroby obdrženou v jiných členských státech, protože test není založen pouze na domácí výrobě, nýbrž zahrnuje i dovážený bioplyn. Kromě toho je zohledněna podpora poskytovaná v jiných zemích, protože ovlivní cenu bioplynu dováženého do Švédska (což je zohledněno ve švédském testu).

(175)

Pokud jde o výpočet předložený společností Landwärme s cílem prokázat nadměrnou kompenzaci dánských výrobců (viz 86. bod odůvodnění), Komise konstatuje, že výpočet vychází z předpokladů a je založen na nesprávném pochopení testu nadměrné kompenzace, který Dánsko provádí. Společnost Landwärme vycházela z předpokladu, že dánská podpora výroby je rozdíl mezi výrobními náklady na bioplyn a cenou zemního plynu, a poté připočetla švédskou slevu na dani (za předpokladu, že celá sleva byla převedena na dánské výrobce) a cenu záruky původu. Test prováděný Dánskem je naopak založen na skutečných finančních údajích dánských výrobců se všemi příjmy a náklady, jak již bylo popsáno v 95. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení. To znamená, že potenciální dodatečné příjmy dánských výrobců v důsledku švédské daňové úlevy (71), jakož i z prodeje záruk původu, jsou zahrnuty do testu nadměrné kompenzace, a jsou proto odečteny od dánské podpory výroby. Komise proto nemůže dospět k závěru, že obdržela důkazy o nadměrné kompenzaci vyplývající ze švédských režimů pro výrobce v případech, kdy je podpora výroby poskytována jiným členským státem (viz 231. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Konkrétně výpočet předložený společností Landwärme nevyvrací výše uvedená zjištění, že je nadměrná kompenzace v Dánsku řešena odpovídajícím způsobem.

(176)

Některé třetí strany, včetně společnosti Landwärme, ve svých připomínkách navrhly, aby Švédsko z režimů vyloučilo dovážený biometan, který byl v zemi původu dotován (viz 87. bod odůvodnění). Jako odpověď na tento návrh Švédsko uvedlo, že pravidla státní podpory nezakazují kumulaci podpory a že tento návrh nebere v potaz, zda kumulace podpory skutečně vede k nadměrné kompenzaci (viz 101. bod odůvodnění). Švédsko navíc poznamenalo, že v EU neexistuje harmonizovaná preference, jak podporovat bioplyn: zjištěním, že podpora výroby v jednom členském státě znemožňuje osvobození od daně v jiném členském státě, by Komise zvolila preferovaný způsob podpory pro všechny členské státy, tj. podporu výroby (viz 105. bod odůvodnění). V souladu s bodem 56 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky Komise konstatuje, že lze kumulovat podporu ve vztahu ke stejným způsobilým nákladům za předpokladu, že celková částka podpory na projekt nebo činnost nepovede k nadměrným náhradám. Komise rovněž odkazuje na bod 93 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky, v němž se stanoví, že vzhledem k rozsahu a naléhavosti úkolu dekarbonizace lze použít celou řadu nástrojů, včetně přímých grantů. V tomto případě Komise chápe, že je tento návrh společnosti Landwärme předložen jako způsob řešení nadměrné kompenzace. Komise by proto musela tento bod posoudit jako relevantní pouze v případě, že by zjistila důkazy o nadměrné kompenzaci. Totéž platí i pro případné uplatnění různých úrovní zdanění (viz 91. a 92. bod odůvodnění a 103. až 106. bod odůvodnění).

(177)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že režimy jsou v souladu s oddílem 3.2.5.2 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky.

(178)

S ohledem na závěry uvedené ve 157. a 177. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že režimy jsou přiměřené.

(179)

Negativní účinky opatření na hospodářskou soutěž a obchod musí být dostatečně omezené, aby celková bilance opatření byla pozitivní. Soudní dvůr objasnil, že za účelem posouzení, zda opatření nepříznivě ovlivňuje podmínky obchodu v míře, jež je v rozporu se společným zájmem, musí Komise zvážit příznivé účinky zamýšlené podpory na rozvoj činností, které má podporovat, a nepříznivé účinky, které podpora může mít na vnitřní trh (72).

(180)

Pokud jde o pozitivní stránku bilance, Komise konstatuje, že opatření podporuje spotřebu udržitelného bioplynu a bio propanu, a tím usnadňuje rozvoj výroby udržitelného bioplynu a bio propanu. Kromě toho by podpora měla mít pozitivní nepřímé účinky, pokud jde o přínosy pro životní prostředí.

(181)

V této souvislosti Komise konstatuje, že podpora rozvoje energie z obnovitelných zdrojů je jedním z cílů energetické politiky Unie podle článku 194 SFEU. Bod 30 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky navíc uznává, že vyšší úrovně ochrany životního prostředí lze dosáhnout posunem k nízkouhlíkovému hospodářství s vysokým podílem alternativní energie z obnovitelných zdrojů.

(182)

Jak je vysvětleno v 30. bodě odůvodnění, náklady na výrobu bioplynu jsou příliš vysoké na to, aby tato paliva mohla bez podpory konkurovat rovnocenným fosilním palivům bez podpory.

(183)

Pokud jde o negativní stránku bilance, Komise konstatuje, že režimy nepřímo zvýhodňují výrobce udržitelného bioplynu a bio propanu na úkor ostatních výrobců paliv.

(184)

Bod 116 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky stanoví předpoklad, že jsou rušivé účinky podpory na energii z obnovitelných zdrojů omezené, pokud jsou splněny všechny ostatní podmínky slučitelnosti.

(185)

Vzhledem k tomu Komise dospěla k závěru, že neexistuje žádný nepřiměřený negativní účinek na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy.

(186)

Členské státy jsou podle oddílu 3.2.7 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky povinny zveřejňovat určité informace týkající se příjemců podpory. Švédsko bude tato ustanovení nadále dodržovat a zveřejňovat příslušné informace na internetových stránkách (viz 68. bod odůvodnění).

(187)

Jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění, švédské orgány budou i nadále dbát na to, aby v souladu s body 16 a 17 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky nebyla poskytnuta žádná podpora podnikům v obtížích nebo podnikům, na které se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž bylo opatření podpory prohlášeno za protiprávní a neslučitelné s vnitřním trhem.

(188)

Komise dospěla k závěru, že podpora usnadňuje rozvoj hospodářské činnosti a nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Komise se proto domnívá, že podpora je slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a příslušných ustanovení pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky.

(189)

Po přijetí pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky Komise posoudila slučitelnost režimů na základě pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na období ode dne 27. ledna 2022. Podporované činnosti spadají do kategorie podpory na snižování a pohlcování emisí skleníkových plynů, a to i prostřednictvím podpory energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti (viz bod 16 písm. a) pokynů).

(190)

Komise posoudila režimy podle obecných ustanovení o slučitelnosti uvedených v oddíle 3 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky a podle zvláštních kritérií slučitelnosti pro podporu na snižování a pohlcování emisí skleníkových plynů, včetně podpory obnovitelných energií a energetické účinnosti, uvedených v oddíle 4.1 pokynů.

(191)

V souladu s body 23 až 25 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky musí členské státy popsat hospodářské činnosti, které budou v důsledku podpory usnadněny, a zda a jak podpora přispěje k dosažení politik a cílů Unie.

(192)

Komise konstatuje, že režimy podporují prostřednictvím osvobození od daně spotřebu bioplynu a bio propanu používaných jako pohonná hmota nebo topné palivo, a tím nepřímo také výrobu bioplynu a bio propanu, čímž přispívají k rozvoji této hospodářské činnosti (viz 35. bod odůvodnění). Jak je vysvětleno ve 28. bodě odůvodnění, Švédsko se domnívá, že díky podpoře používání udržitelných obnovitelných paliv přispívají režimy k plnění uvedených cílů EU a vnitrostátních cílů.

(193)

V souladu s bodem 80 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky Švédsko potvrdilo, že podporovaná paliva budou v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými směrnicí RED II a jejími prováděcími akty nebo akty v přenesené pravomoci (viz 25. bod odůvodnění).

(194)

Komise se proto domnívá, že režimy splňují požadavky oddílu 3.1 a bodu 80 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky.

(195)

U státní podpory lze mít za to, že usnadňuje hospodářskou činnost, pouze tehdy, jestliže má motivační účinek. Motivační účinek je přítomen, pokud podpora motivuje příjemce, aby změnil své chování směrem k rozvoji určité hospodářské činnosti, na kterou je podpora zaměřena, a pokud by k této změně chování bez podpory nedošlo (73).

(196)

Aby bylo možné prokázat přítomnost motivačního účinku, vyžaduje bod 28 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky sestavení faktického scénáře a pravděpodobného hypotetického srovnávacího scénáře v případě neposkytnutí podpory. Kromě toho bod 28 pokynů požaduje, aby byl motivační účinek prokázán prostřednictvím kvantifikace uvedené v oddíle 3.2.1.3 pokynů. Oddíl 3.2.1.3 pokynů odkazuje na čisté dodatečné náklady (tzv. „mezeru ve financování“) nutné k dosažení cíle daného opatření podpory ve srovnání s hypotetickým srovnávacím scénářem bez podpory. Bod 54 pokynů vysvětluje, že za určitých okolností může být obtížné plně identifikovat přínosy a náklady pro příjemce, a tudíž vyčíslit čistou současnou hodnotu v základním scénáři a v hypotetickém srovnávacím scénáři. V těchto případech lze uplatnit alternativní přístupy podrobně popsané v kapitole 4 pro konkrétní druhy podpory. Bod 110 pokynů v tomto ohledu stanoví, že pokud snížení daně nebo parafiskálních poplatků snižuje opakující se provozní náklady, nesmí výše podpory překročit rozdíl mezi náklady na projekt nebo činnost šetrné k životnímu prostředí a náklady na hypotetický srovnávací scénář méně šetrný k životnímu prostředí.

(197)

Komise konstatuje, že v režimech je faktickým scénářem spotřeba udržitelného bioplynu nebo bio propanu a hypotetickým srovnávacím scénářem je spotřeba rovnocenného fosilního paliva.

(198)

V této souvislosti se Komise domnívá, že v souladu s bodem 110 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky spočívá příslušná použitelná kvantifikace pro režimy v rozdílu mezi náklady na činnost šetrnou k životnímu prostředí a náklady na hypotetický srovnávací scénář méně šetrný k životnímu prostředí, tj. náklady na bioplyn (nebo bio propan) a náklady na rovnocenné fosilní palivo.

(199)

Jak dokazují tabulky 1, 2 a 3, náklady na udržitelný bioplyn používaný jako pohonná hmota nebo topné palivo jsou vyšší než náklady na zemní plyn. Podpora přispívá ke snížení uvedených dodatečných nákladů. Komise se proto domnívá, že osvobození od daně podpoří využívání udržitelného bioplynu (a bio propanu (74)) a v důsledku toho bude také nepřímo motivovat k výrobě těchto druhů obnovitelných paliv.

(200)

Vzhledem k tomu se Komise domnívá, že požadavky podle bodů 26 až 28 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky jsou splněny.

(201)

Bod 29 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky stanoví, že podpora obvykle nemá motivační účinek v případech, kdy byla práce na projektu zahájena před předložením žádosti o podporu. Bod 31 pokynů však vysvětluje, že v některých výjimečných případech může mít podpora motivační účinek i u projektů, které byly zahájeny před podáním žádosti o podporu. Má se za to, že podpora má motivační účinek zejména, pokud je podpora poskytována automaticky v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a opatření bylo přijato a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti, s výjimkou následných daňových režimů, kdy se na danou činnost vztahoval již předchozí režim podpory v podobě daňových zvýhodnění.

(202)

Jak je uvedeno v 40. bodě odůvodnění, podpora je poskytována automaticky v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu. Režimy navíc navazují na stávající daňové režimy, takže se na danou činnost již vztahovaly předchozí režimy. Požadavky bodu 31 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky jsou tedy splněny.

(203)

Komise proto dospěla k závěru, že podpora v rámci režimů má motivační účinek.

(204)

Státní podporu nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud podporovaná činnost, opatření podpory nebo podmínky, které jsou s ní spojeny, vedou k porušení příslušného práva Unie (75).

(205)

V tomto případě Komise posuzovala zejména to, zda nejsou režimy v rozporu s příslušnými právními předpisy Unie v odvětví energetiky. Komise konstatuje, že podpora v rámci režimů týkajících se příslušných výrobků bude poskytována v souladu s kritérii udržitelnosti a snížení emisí skleníkových plynů stanovenými směrnicí RED II (viz 25. bod odůvodnění).

(206)

Vzhledem k tomu, že se opatření týká snížení spotřební daně a osvobození energetických produktů od daně, musí Komise posoudit také jeho soulad se směrnicí o zdanění energie.

(207)

V souladu s čl. 16 odst. 1 směrnice o zdanění energie mohou členské státy uplatňovat osvobození od daně nebo sníženou daňovou sazbu na biopaliva. Ustanovení čl. 16 odst. 2 omezuje osvobození od daně nebo snížení daně na tu část výrobku, která skutečně pochází z biomasy, což je případ tohoto režimu (viz 27. bod odůvodnění).

(208)

Kromě toho je opatření také v souladu s čl. 16 odst. 3 směrnice o zdanění energie, který stanoví, že se osvobození od daně nebo její snížení uplatňovaná členskými státy upraví tak, aby se zohlednily změny v cenách surovin, a zamezilo se tak nadměrnému poskytování náhrad zvláštních nákladů spojených s výrobou produktů. Komise poznamenává, že Švédsko každoročně sleduje ceny příslušných výrobků a v případě potřeby upravuje výši podpory, aby se v budoucnu zabránilo riziku nadměrné kompenzace (viz 43. bod odůvodnění).

(209)

Pokud jde o připomínky třetích stran k metodice započítávání cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie (viz 90. bod odůvodnění), Komise se domnívá, že uvedené metodické otázky nemají vliv na předmět opatření podpory, tj. na podporu bioplynu nebo bio propanu jako takového, ani se netýkají podmínek opatření podpory, které jsou s předmětem podpory tak neoddělitelně spjaty, že je nelze hodnotit odděleně. Komise proto tento bod v souvislosti s tímto rozhodnutím o státní podpoře neposuzuje.

(210)

S ohledem na výše uvedené Komise neshledává žádné známky toho, že by režimy či podmínky, které jsou s nimi spojeny, nevyhnutelně vedly k porušení příslušného práva Unie. Komise proto dospěla k závěru, že požadavky bodu 33 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky pokynů jsou splněny.

(211)

Komise proto dospěla k závěru, že režimy splňují první (pozitivní) podmínku posouzení slučitelnosti, tj. že podpora usnadňuje rozvoj hospodářské činnosti podle požadavků stanovených oddílem 3.1 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky.

(212)

Podle bodu 89 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky musí členský stát identifikovat již zavedená politická opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Body 38 a 90 pokynů vysvětlují, že k prokázání nezbytnosti podpory musí členský stát prokázat, že projekt by bez poskytnutí podpory nebyl realizován, a to s ohledem na hypotetický srovnávací scénář, jakož i příslušné náklady a příjmy, včetně těch, které souvisejí s opatřeními podle bodu 89 pokynů. Aby bylo zajištěno, že podpora zůstane pro každou způsobilou kategorii příjemců nezbytná, musí členské státy aktualizovat analýzu příslušných nákladů a příjmů nejméně každé tři roky v případě režimů, které trvají déle, jak je stanoveno v bodě 92 pokynů.

(213)

Švédsko potvrdilo, že bioplyn a bio propan podporované v rámci režimů nepodléhají systému kvót, povinnosti přimíchání ani jiným systémům s podobným účinkem (viz 16. bod odůvodnění).

(214)

Bez státního zásahu by bioplyn a bio propan podléhaly stejným sazbám daně jako jejich fosilní protějšky, tedy zemní plyn a LPG. Jak ukazují tabulky 1 až 3, bez státního zásahu by bioplyn a bio propan používané jako pohonná hmota nebo topné palivo byly dražší než jejich fosilní ekvivalenty. Komise se domnívá, že by se proto neprodávaly v míře potřebné k tomu, aby přispěly k dosažení cílů v oblasti životního prostředí, které jsou cílem těchto režimů.

(215)

Švédsko potvrdilo, že po dobu prodloužení režimů bude každoročně aktualizovat svou analýzu nákladů a zasílat Komisi roční zprávu o sledování s aktualizovanými výpočty nákladů. V souladu se svými předchozími závazky Švédsko potvrdilo, že v případě nadměrné kompenzace bude výše podpory upravena tak, aby se v budoucnu nadměrné kompenzaci zabránilo (viz 43. bod odůvodnění).

(216)

Vzhledem k tomu Komise dospěla k závěru, že podpora je nezbytná.

(217)

Bod 93 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky stanoví, že Komise předpokládá vhodnost podpory pro dosahování cílů dekarbonizace za předpokladu, že jsou splněny všechny ostatní podmínky slučitelnosti. Dále stanoví, že vzhledem k rozsahu a naléhavosti úkolu dekarbonizace lze použít celou řadu nástrojů.

(218)

Komise konstatuje, že osvobození od daně podporují spotřebu udržitelného bioplynu a bio propanu, a tím i jejich výrobu.

(219)

Komise se domnívá, že podpora ve formě snížení daně je v zásadě vhodným nástrojem pro motivování ke spotřebě energie z obnovitelných zdrojů, pokud jsou splněny všechny ostatní podmínky slučitelnosti.

(220)

Bod 95 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky vysvětluje, že lze očekávat, že dekarbonizační opatření zaměřená na konkrétní činnosti, které konkurují jiným nedotovaným činnostem, povedou k větším narušením hospodářské soutěže v porovnání s opatřeními otevřenými všem konkurenčním činnostem. Členské státy by proto měly zdůvodnit opatření, která nezahrnují všechny soutěžící technologie a projekty. Kromě toho musí členské státy pravidelně přezkoumávat pravidla způsobilosti a veškerá pravidla, která s nimi souvisejí, aby zajistily, že důvody pro omezení způsobilosti budou platné po celou dobu trvání jednotlivých režimů, jak je uvedeno v bodě 97 pokynů.

(221)

Komise konstatuje, že režimy jsou otevřeny nepotravinářskému bioplynu a bio propanu, které se používají jako pohonná hmota nebo topné palivo a které splňují kritéria udržitelnosti a snížení emisí skleníkových plynů stanovená směrnicí RED II (viz 25. bod odůvodnění).

(222)

Komise rovněž konstatuje, že tyto režimy zahrnují všechny v současné době soutěžící technologie (viz 23. bod odůvodnění).

(223)

Jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, švédské orgány potvrdily, že budou pravidelně sledovat vývoj na trhu a v případě potřeby přezkoumávat pravidla způsobilosti a veškerá související pravidla, aby zajistily, že veškerá omezení způsobilosti budou i nadále odůvodnitelná, až budou vyvinuty nové technologie nebo přístupy nebo až bude k dispozici více údajů.

(224)

Komise proto dospěla k závěru, že požadavky oddílu 4.1.3.3 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky týkající se způsobilosti jsou splněny.

(225)

Podle bodu 47 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky se státní podpora považuje za přiměřenou, pokud je částka podpory na jednoho příjemce omezena na minimum nezbytné k provádění projektu nebo činnosti, na které je podpora poskytována. Bod 103 pokynů stanoví, že podpora na snížení emisí skleníkových plynů by měla být obecně udělována na základě soutěžního nabídkového řízení. V bodě 109 však pokyny vysvětlují, že pro režimy podpory zaměřené na dekarbonizaci ve formě snížení daní nebo parafiskálních poplatků není použití soutěžního nabídkového řízení povinné. Taková podpora musí být v zásadě udělována stejným způsobem všem způsobilým podnikům působícím v tomtéž odvětví hospodářské činnosti, které jsou z hlediska záměrů nebo cílů opatření podpory ve stejné nebo podobné faktické situaci. Oznamující členský stát musí zavést roční mechanismus sledování s cílem ověřit, zda je daná podpora stále nezbytná. Bod 109 pokynů stanoví, že snížení daní nebo poplatků, které odrážejí základní náklady na poskytování energie nebo souvisejících služeb, jsou z oblasti působnosti oddílu 4.1 pokynů vyloučeny.

(226)

Bod 110 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky stanoví, že pokud snížení daně nebo parafiskálních poplatků snižuje opakující se provozní náklady, nesmí výše podpory překročit rozdíl mezi náklady na projekt nebo činnost šetrné k životnímu prostředí a náklady na hypotetický srovnávací scénář méně šetrný k životnímu prostředí. Pokud může projekt nebo činnost šetrnější k životnímu prostředí vést k potenciálním úsporám nákladů nebo dodatečným příjmům, je třeba je při určování přiměřenosti podpory zohlednit.

(227)

Švédsko potvrdilo, že podpora, která je formulována jako obecné snížení daní, je otevřena všem podnikům, které splňují kritéria způsobilosti (viz 40. bod odůvodnění).

(228)

Komise konstatuje, že se režimy netýkají snížení daní, které odrážejí základní náklady na poskytování energie nebo souvisejících služeb, ale daní, které se připočítávají k nákladům na výrobu nebo nákup bioplynu / bio propanu.

(229)

Švédsko vysvětlilo, že se osvobození od daně poskytuje jako kompenzace rozdílu mezi vyššími náklady na udržitelný nepotravinářský bioplyn a náklady na zemní plyn a jako kompenzace mezi vyššími náklady na nepotravinářský bio propan a LPG (viz 42. bod odůvodnění). Režim podléhá pravidelnému sledování ze strany švédských orgánů. Švédsko se zavázalo předkládat Komisi roční zprávy o sledování a v případě potřeby upravit výši podpory, aby se v budoucnu zabránilo nadměrné kompenzaci (viz 43. bod odůvodnění). Zprávy o sledování jsou založeny na podrobných informacích shromážděných švédskou energetickou agenturou od daňových poplatníků, a to jak o bioplynu vyrobeném v tuzemsku, tak o bioplynu dovezeném (viz 44. bod odůvodnění).

(230)

Jak je uvedeno ve 47. a 54. bodě odůvodnění, švédské orgány vysvětlily, že snížení daně nepřekračuje rozdíl mezi náklady na udržitelný bioplyn a bio propan a náklady na zemní plyn.

(231)

Komise konstatuje, že ve výpočtu jsou zohledněny všechny hlavní náklady. Kromě toho jsou do výpočtu zahrnuty příjmy z prodeje vedlejších produktů. Švédsko však uvedlo, že ve Švédsku neexistuje žádný systém záruk původu pro bioplyn (viz tabulky 1, 2 a 3).

(232)

A konečně bod 111 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky stanoví, že při navrhování režimů podpory musí členské stát zohlednit informace o již obdržené podpoře na základě dokumentace ze systému hmotnostní bilance podle článku 30 směrnice RED II.

(233)

Švédsko potvrdilo, že splňuje požadavky článku 30 směrnice RED II a že v současné době pracuje na tom, aby byla ve Švédsku zavedena databáze Unie uvedená ve směrnici RED II a dále rozpracovaná ve směrnici RED III (viz 67. bod odůvodnění). Komise konstatuje, že tento systém nebyl k dispozici ani v době, kdy Švédsko koncipovalo a oznamovalo režimy, ani v době, kdy Komise prováděla toto posouzení, a proto nebylo možné zohlednit informace z dokumentace systému hmotnostní bilance. Švédsko nicméně vysvětlilo, že až bude databáze Unie plně funkční a informace v ní obsažené budou komplexní, nebude to vyžadovat žádné změny v koncepci režimů, neboť podpora poskytovaná výrobcům bioplynu a bio propanu v zahraničí je při sledování již zohledněna prostřednictvím dovozních cen, tudíž je zohledněna při posuzování nadměrné kompenzace. Komise proto zastává názor, že požadavky bodu 111 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky nemají na její posouzení režimů žádný vliv.

(234)

Komise proto dospěla k závěru, že požadavky oddílu 4.1.3.5 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky jsou splněny.

(235)

Podle bodu 56 pokynů lze podporu poskytnout souběžně na základě několika režimů podpory nebo ji kumulovat s podporou ad hoc nebo de minimis ve vztahu ke stejným způsobilým nákladům za předpokladu, že celková částka podpory na projekt nebo činnost nepovede k nadměrným náhradám nebo nepřesáhne maximální výši podpory povolenou podle těchto pokynů. Pokud členský stát povolí kumulaci podpory poskytované z jednoho opatření s podporou poskytovanou z jiných opatření, musí pro každé opatření uvést metodu použitou k zajištění souladu s podmínkami stanovenými v tomto bodě.

(236)

Vzhledem k tomu, že bod týkající se kumulace a posouzení potenciální nadměrné kompenzace je společný pro oboje pokyny, odkazuje zde Komise na své posouzení v oddíle 5.3.2.2.3.3.2.

(237)

Stejně jako v 177. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že režimy jsou v souladu s oddílem 3.2.1.3.1 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky.

(238)

S ohledem na závěry uvedené ve 234. a 237. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že režimy jsou přiměřené.

(239)

Komise konstatuje, že Švédsko zajistí, že budou dodrženy požadavky na transparentnost stanovené v bodech 58 až 61 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky. Příslušné údaje o oznámeném opatření budou zveřejněny na švédských internetových stránkách pro transparentnost státní podpory (viz 68. bod odůvodnění).

(240)

Bod 70 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky vysvětluje, že Komise schválí opatření podle těchto pokynů na dobu nejvýše deseti let. Jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění, režimy budou podle pokynů fungovat devět let, tj. od roku 2022 do roku 2030.

(241)

Bod 116 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky vysvětluje, že podpora nesmí pouze přesunovat emise z jednoho odvětví do druhého a musí přinášet celkové snížení emisí skleníkových plynů. V bodech 127 až 129 pokynů se dále požaduje, aby členské státy objasnily, jak hodlají předcházet riziku, že by podpora případně stimulovala nebo prodlužovala spotřebu fosilních paliv a energie.

(242)

Komise konstatuje, že celkovým cílem režimů je nahradit fosilní paliva udržitelnými palivy z biomasy. Použití udržitelného bioplynu a bio propanu namísto zemního plynu nebo LGP přinese celkové snížení emisí skleníkových plynů.

(243)

Bod 121 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky vysvětluje, že podpora, která pokrývá náklady spojené převážně spíše s provozem než s investicemi, by měla být použita pouze tehdy, pokud členský stát prokáže, že vede k provozním rozhodnutím šetrnějším k životnímu prostředí. Bod 122 pokynů stanoví, že pokud je podpora primárně nutná na pokrytí krátkodobých nákladů, které mohou být variabilní, měly by členské státy potvrdit, že výrobní náklady, z nichž výše podpory vychází, budou sledovat a výši podpory aktualizují alespoň jednou ročně. Podpora musí být navržena tak, aby zabránila veškerému nepatřičnému narušování účinného fungování trhů a zachovala účinné provozní pobídky a cenové signály, jak je uvedeno v bodě 123 pokynů.

(244)

V daném případě je cílem podpory snížit výši daně platné pro udržitelný bioplyn a bio propan tak, aby se pro konečného spotřebitele staly konkurenceschopnou alternativou k jejich fosilním ekvivalentům (viz 42. bod odůvodnění). Cílem podpory je proto vyvolat u spotřebitelů rozhodnutí, která budou šetrnější k životnímu prostředí. Švédské orgány potvrdily, že náklady, na nichž je založena výše podpory, budou každoročně sledovány a výše podpory bude v případě potřeby aktualizována (viz 43. bod odůvodnění).

(245)

Bod 130 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky vysvětluje, že Komise bude mít v zásadě za to, že státní podpora biopaliv, biokapalin, bioplynu a paliv z biomasy přesahující limity, které určují jejich způsobilost pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v dotčeném členském státě v souladu s článkem 26 směrnice RED II, pravděpodobně nebude vykazovat pozitivní účinky, které by mohly převážit nad negativními účinky tohoto opatření.

(246)

Jak je podrobně uvedeno ve 20. bodě odůvodnění, v rámci režimů se neposkytuje žádná podpora na paliva z biomasy na bázi potravinářských a krmných plodin.

(247)

Bod 132 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky stanoví, že u jednotlivých opatření nebo režimů podpory, které jsou přínosem pro mimořádně omezený počet příjemců nebo pro stávajícího příjemce, by členské státy měly prokázat, jak navrhované opatření nepovede k narušení hospodářské soutěže, například zvýšením tržní síly.

(248)

Komise konstatuje, že vzhledem k tomu, že podpora je poskytována ve formě obecného osvobození udržitelného bioplynu a bio propanu od daně, je nepravděpodobné, že by byla přínosem pro mimořádně omezený počet příjemců. Komise konstatuje, že v roce 2018 předložilo údaje pro zprávy o sledování týkající se bioplynu používaného jako pohonná hmota šestnáct společností, které využívaly režim týkající se pohonných hmot (viz 47. bod odůvodnění).

(249)

Komise proto dospěla k závěru, že požadavky oddílu 4.1.4 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky jsou splněny.

(250)

Bod 134 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky stanoví, že budou-li splněny všechny ostatní podmínky slučitelnosti, Komise obvykle dospěje k závěru, že rovnováha dekarbonizačních opatření je pozitivní (že je tedy narušení vnitřního trhu vyváženo pozitivními účinky) s ohledem na jejich příspěvek ke splnění cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu, pokud neexistují žádné zřejmé známky nedodržení zásady „významně nepoškozovat“.

(251)

Komise konstatuje, že režimy přispějí k dosažení cílů Švédska a EU v oblasti energetiky a klimatu a že podporovaná paliva z biomasy budou splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená směrnicí RED II. Komise neshledala žádné zřejmé známky nedodržení zásady „významně nepoškozovat“.

(252)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pozitivní účinky režimů převažují nad negativními účinky na vnitřní trh.

(253)

Jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění, Švédsko potvrdilo, že k tomu, aby byli přímí příjemci způsobilí pro podporu, nesmí se na ně vztahovat příkaz k navrácení podpory vydaný na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, a nesmí se jednat o podnik v obtížích.

(254)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že režimy jsou v souladu s body 14 a 15 pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky.

(255)

Komise dospěla k závěru, že podpora usnadňuje rozvoj hospodářské činnosti a nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Komise se proto domnívá, že podpora je slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a příslušných ustanovení pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky.

(256)

Komise konstatuje, že Švédsko zavedlo režimy protiprávně v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Komise však konstatuje, že opatření je slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a s ohledem na příslušná ustanovení pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky a pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky,