|
4.1.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 2/19 |
SHRNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 10. ledna 2022
o zamítnutí své příslušnosti ve smyslu článků 1 a 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1) (Věc C.1886 – Iliad – Článek 265 Výzva k jednání)
(oznámeno pod číslem C(2022) 78)
(Pouze francouzské znění je závazné)
(2023/C 2/04)
(1)
Dne 10. listopadu 2021 obdržela Evropská komise („Komise“) výzvu k jednání („Výzva k jednání“) ze strany Iliad S.A. („Iliad“, Francie) žádající Komisi, aby rozhodla o své příslušnosti podle článku 265 SFEU v souvislosti s transakcí za účelem sblížení mezi Télévision Française 1 S.A. („TF1“, Francie) a Métropole Télévision S.A. („M6“, Francie) (dále jen „Transakce“).
1. STRANY A TRANSAKCE
|
(2) |
TF1 je dceřiná společnost vlastněná ze 43,7 % společností Bouygues S.A. („Bouygues“). Společnost Bouygues působí v oblasti stavebnictví, telekomunikací a médií. TF1 má jako hlavní činnost, přímo nebo prostřednictvím svých dceřiných společností, výrobu televizních programů. TF1 provozuje rovněž další činnosti spojené s hlavní činností editora televizních programů: audiovizuální a filmovou produkci, získávání audiovizuálních práv, obchodování s reklamními bloky, vydávání a distribuci hudebních DVD a CD, vývoj produktů odvozených z televizního vysílání, vývoj digitálních a interaktivních služeb. |
|
(3) |
M6 je dceřinou společností, kterou vlastní ze 48,26 % společnost RTL Group S.A. („RTL“), přičemž tato společnost sama o sobě je vlastněna ze 76,28 % společností Bertelsmann SE & Co. KGaA („Bertelsmann“). M6 má jako hlavní činnost, přímo nebo prostřednictvím svých dceřiných společností, výrobu televizních programů. M6 navíc provozuje rovněž celou řadu činností spojených s hlavní činností editora televizních programů: audiovizuální a filmovou produkci, získávání audiovizuálních práv, obchodování s reklamními bloky, vydávání a distribuci hudebních DVD a CD, vývoj produktů odvozených z televizního vysílání, vývoj digitálních a interaktivních služeb. Konečně M6 ovládá rozhlasovou skupinu RTL France, která má několik oprávnění k vysílání rozhlasových programů v metropolitní Francii a vyvíjí různé činnosti související s provozováním těchto rozhlasových služeb. |
|
(4) |
[Popis Transakce]. Po Transakci bude společnost Bouygues vlastnit asi 30 % základního kapitálu Nového subjektu, zatímco společnost Bertelsmann bude vlastnit prostřednictvím RTL asi 16 % základního kapitálu Nového subjektu. |
2. SKUTKOVÝ STAV A ŘÍZENÍ
|
(5) |
Dne 17. května 2021 oznámily společnosti TF1, M6, Bouygues a RTL, že uzavřely memorandum o porozumění za účelem zahájení výhradních jednání o sloučení činností TF1 a M6. Dne 17. května 2021 podepsaly společnosti Bouygues a RTL dvě Memorandums of Understanding. Po těchto Memorandums of Understanding následoval dne 8. července 2021 podpis Framework Agreement mezi společnostmi Bouygues a RTL, jakož i Business Combination Agreement mezi společnostmi TF1 a M6 („Dohody“). Společnosti Bouygues a RTL se rovněž dohodly na návrhu akcionářské dohody, která bude podepsána při uzavření Transakce („Akcionářská dohoda“). |
|
(6) |
Dne 29. října 2021 zaslal orgán „Autorité de la concurrence française“ (Francouzský orgán pro hospodářskou soutěž, „ADLC“) několika tržním subjektům, mezi nimi i společnosti Iliad, dotazník, aby zjistil jejich stanoviska ohledně Transakce (2). V úvodu k dotazníku ADLC uvádí, že „[t]ento dotazník se týká zamýšleného sblížení mezi skupinami TF1 a [M6] v rámci [N]ového [S]ubjektu. Tento [Nový subjekt] by měl být výlučně ovládán společností [Bouygues]“. Z tohoto důvodu úvod k tržnímu testu, tvrdí, že „[t]ato [Transakce] podléhá povolení [ADLC], jež je ve Francii nezávislým správním orgánem odpovědným za regulaci hospodářské soutěže na trzích“. |
|
(7) |
Dne 10. listopadu 2021 předala společnost Iliad Komisi výzvu k jednání (3). Společnost Iliad především tvrdí, že na rozdíl od toho, co konstatuje ADLC, bude Nový subjekt podléhat společné kontrole společností Bouygues a Bertelsmann, a tudíž bude mít význam pro celou Unii. |
3. VÝZNAM PRO UNII
3.1. Právní rámec
|
(8) |
Ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení o spojování má Komise výlučnou pravomoc posuzovat spojení s významem pro celou Unii. Článek 1 nařízení o spojování stanoví dva alternativní soubory prahových hodnot pro určení, zda má spojení význam pro Unii. |
|
(9) |
Ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení o spojování má spojení význam pro Unii, jestliže i) celkový celosvětový obrat všech dotčených podniků přesahuje 5 miliard EUR a ii) celkový obrat každého z nejméně dvou dotčených podniků v rámci celé Unie přesahuje 250 milionů EUR, pokud žádný z dotčených podniků nedosáhne v jednom a témž členském státě více než dvou třetin svého celkového obratu v rámci celé Unie. |
|
(10) |
Spojení nedosahující prahových hodnot stanovených v čl. 1 odst. 2 nařízení o spojování má význam pro Unii, jestliže: i) celkový celosvětový obrat všech dotčených podniků přesahuje 2,5 miliardy EUR, ii) v každém z nejméně tří členských států celkový obrat všech dotčených podniků přesahuje 100 milionů EUR, iii) v každém z nejméně tří členských států uvedených pro účely bodu ii) převyšuje celkový obrat každého z nejméně dvou dotčených podniků 25 milionů EUR a vi) celkový obrat v rámci Unie každého z nejméně dvou dotčených podniků přesahuje 100 milionů EUR, pokud žádný z dotčených podniků nedosáhne v jednom a témž členském státě více než dvou třetin svého celkového obratu v rámci celé Unie (čl. 1 odst. 3 nařízení o spojování). |
|
(11) |
Z hlediska zjišťování příslušnosti jsou dotčenými podniky účastníci spojení, čili fúze nebo nabytí kontroly podle čl. 3 odst. 1 nařízení o spojování (4). |
|
(12) |
V rámci nabytí výlučné kontroly jsou dotčenými podniky nabývající podnik a cílový podnik (5). |
|
(13) |
V souvislosti s nabytím společné kontroly u nově zakládaného podniku po vkladu dceřiné společnosti nebo již existující oblasti podnikání společnosti, která vykonávala výlučnou kontrolu nad touto dceřinou společností nebo nad již existující oblastí podnikání, se považuje každý společně kontrolující podnik za dotčený podnik. Za těchto okolností je obrat společného podniku součástí obratu původní mateřské společnosti (6). |
3.2. Obrat
|
(14) |
Společnost Bouygues měla v roce 2020 celkový celosvětový obrat 34,7 miliardy EUR, obrat [obrat] miliardy EUR v Unii a obrat [obrat] miliardy EUR ve Francii. Tudíž společnost Bouygues dosahuje více než dvě třetiny svého celkového obratu v Unii ve Francii. |
|
(15) |
Společnost Bertelsmann měla v roce 2020 celkový celosvětový obrat 17,3 miliardy EUR, obrat [obrat] miliardy EUR v Unii a [obrat] miliardy EUR ve Francii. Tudíž společnost Bertelsmann nedosahuje více než dvě třetiny svého celkového obratu v Unii ve Francii. |
|
(16) |
Společnost M6 měla v roce 2020 celkový celosvětový obrat 1,27 miliardy EUR, obrat [obrat] miliardy EUR v Unii a obrat [obrat] miliardy EUR ve Francii. Tudíž společnost M6 dosahuje více než dvě třetiny svého celkového obratu v Unii ve Francii. |
|
(17) |
Ať už se vezme v úvahu obrat společností Bouygues a M6 nebo společností Bouygues a Bertelsmann, není vůbec pochyb, že tyto obraty překračují prahové hodnoty stanovené v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b). Pokud však vezmeme v úvahu jen obrat společností Bouygues a M6, neměla by Transakce význam pro Unii vzhledem k tomu, že společnosti Bouygues a M6 dosahují více než dvou třetin svých obratů v Unii ve Francii. Pokud vezmeme v úvahu obrat společností Bouygues a Bertelsmann, měla by Transakce význam pro Unii vzhledem k tomu, že společnost Bertelsmann nedosahuje více než dvou třetin svého obratu v Unii ve Francii. |
|
(18) |
Je proto třeba zjistit okruh podniků dotčených Transakcí. |
3.3. Podniky dotčené Transakcí
|
(19) |
ADLC a společnost Bouygues mají za to, že Nový subjekt bude výlučně kontrolován společností Bouygues (7). V tomto případě by dotčenými podniky byly společnosti Bouygues a M6 a spojení by nemělo význam pro Unii. |
|
(20) |
Naopak společnost Iliad tvrdí, že Nový subjekt bude společně kontrolován společnostmi Bouygues a Bertelsmann (8). V tomto případě by dotčenými podniky byly společnosti Bouygues a Bertelsmann (9) a spojení by mělo význam pro Unii. |
|
(21) |
Aby se zjistil okruh podniků dotčených Transakcí, je třeba nejdříve zjistit povahu kontroly, která bude vykonávána nad Novým subjektem. |
3.3.1. Povaha kontroly nad Novým subjektem
3.3.1.1.
|
(22) |
Po Transakci bude společnost Bouygues vlastnit asi 30 % základního kapitálu Nového subjektu, zatímco společnost Bertelsmann bude vlastnit prostřednictvím RTL asi 16 % základního kapitálu Nového subjektu. |
|
(23) |
Co se týče valné hromady Nového subjektu („Valná hromada“), stanoví článek 2.5 Akcionářské dohody, že se společnosti Bouygues a Bertelsmann budou muset před konáním každé Valné hromady dohodnout na společném stanovisku u všech bodů programu jednání. V případě neshody bude muset společnost Bertelsmann v zásadě hlasovat pro stanovisko společnosti Bouygues. |
|
(24) |
Správní rada Nového subjektu („Správní rada“) se bude skládat z 12 členů. Společnost Bouygues bude moci jmenovat 4 členy, mezi nimiž i předsedu Správní rady a generálního ředitele (10), a navrhnout 2 nezávislé členy. Společnost Bertelsmann bude moci jmenovat 2 ředitele, mezi nimiž místopředsedu Správní rady, a navrhnout [počet nezávislých členů navržených společností Bertelsmann]. Podle článku 2.1.4 Akcionářské dohody se přijímají rozhodnutí Správní rady většinou odevzdaných hlasů. V případě rovnosti hlasů má generální ředitel rozhodující hlas. Článek 2.1.2 Akcionářské dohody stanoví, že se společnosti Bouygues a Bertelsmann budou muset dohodnout na společném stanovisku týkajícím se všech bodů programu jednání Správní rady. V případě neshody bude muset společnost Bertelsmann v zásadě hlasovat pro stanovisko společnosti Bouygues. |
3.3.1.2.
|
(25) |
Společnost Iliad má za to, že Nový subjekt bude společně kontrolován společnostmi Bouygues a Bertelsmann. |
|
(26) |
Za prvé společnost Iliad na podporu svého stanoviska tvrdí, že struktura Transakce, jak ji zamýšlejí společnosti Bouygues a Bertelsmann, umožňuje učinit závěr, že bude existovat společná kontrola společností Bouygues a Bertelsmann nad Novým subjektem. Proto společnost Iliad zdůrazňuje, že po uzavření Transakce bude mít společnost Bertelsmann (prostřednictvím RTL) 16 % základního kapitálu v Novém subjektu. Společnost Bertelsmann bude tedy druhým akcionářem Nového subjektu. |
|
(27) |
Společnost Iliad proto tvrdí, že společnost Bertelsmann bude klíčovým hráčem v rámci akcionářů Nového subjektu, zejména z důvodu odborných znalostí RTL v audiovizuálním odvětví. Z rozhovoru s Thomasem Rabem, generálním ředitelem společnosti Bertelsmann, a Olivierem Roussatem, generálním ředitelem společnosti Bouygues, vyplývá zejména, že společnosti Bouygues a Bertelsmann se považují za dlouhodobé partnery se společnou vizí trhů (11). Tato sdělení zazněla při prezentaci pro investory, při níž společnosti TF1 a M6 tvrdily, že RTL zůstane dlouhodobým strategickým akcionářem (12). Společnost Iliad dále zdůrazňuje, že pokud ani společnost Bouygues, ani společnost RTL nemají jednotlivě dostatečná hlasovací práva k tomu, aby měly většinu na valných hromadách, může jim poskytnout většinu pouze společný výkon jejich hlasovacích práv (13). |
|
(28) |
Za druhé má společnost Iliad za to, že společnosti Bouygues a RTL budou jednat jako strategičtí partneři v rámci jednání ve vzájemné shodě. Jednání ve vzájemné shodě definuje článek L.233-10 francouzského obchodního zákoníku jako dohodu uzavřenou osobami „za účelem získání, převodu nebo výkonu hlasovacích práv, aby byla prováděna společná politika vůči společnosti nebo aby byla získána kontrola nad touto společností“. Existence takového jednání by navíc měla být ukazatelem, který by ADLC měla uplatnit při posuzování povahy kontroly vykonávané jednou nebo více společnostmi nad jinou společností (14). |
|
(29) |
Za třetí má společnost Iliad za to, že společnost Bertelsmann bude mimořádně zastoupená ve Správní radě (15). Společnost Iliad upozorňuje zejména, že první generální ředitel Nového subjektu bude Nicolas de Tavernost, nynější ředitel M6. Společnost Iliad rovněž poznamenává, že počet členů Správní rady přidělený společnostem Bouygues (čtyři) a Bertelsmann (tři) jednotlivě neumožňuje společnostem Bouygues nebo Bertelsmann jednat samostatně (16). |
|
(30) |
Konečně společnost Iliad tvrdí, že si společnosti Bouygues a Bertelsmann určily společnou strategii předloženou v tiskových zprávách a v prezentacích pro investory (17). |
3.3.1.3.
|
(31) |
ADLC a společnost Bouygues mají za to, že Transakce je koncipována tak, aby zajistila společnosti Bouygues výlučnou kontrolu nad Novým subjektem (18). |
|
(32) |
Co se týče Valné hromady, společnost Bouygues zdůrazňuje, že na základě uplatnění článku 2.5 Akcionářské dohody se společnosti Bouygues a Bertelsmann budou muset dohodnout před každou Valnou hromadou a pokusit se najít společné stanovisko u každého nadcházejícího hlasování. V případě neshody mezi společnostmi Bouygues a Bertelsmann nabude na převaze stanovisko navržené Bouygues a společnost Bertelsmann bude povinně hlasovat pro rozhodnutí požadované společností Bouygues (19). Historická analýza míry účasti na valných hromadách společností TF1 a M6 by mohla vést k závěru, že hlasovací práva zahrnující jak společnost Bouygues, tak Bertelsmann poskytnou těmto společnostem na valných hromadách faktickou většinu. |
|
(33) |
Pokud jde o Správní radu, společnost Bouygues upozorňuje, že článek 2.1.1 Akcionářské dohody stanoví, že se Správní rada Nového subjektu bude skládat z 12 členů, z nichž společnost Bouygues bude jmenovat polovinu, a to včetně jejího předsedy, který bude mít k dispozici rozhodující hlas (20). |
|
(34) |
Společnost Bouygues uvádí, že Akcionářská dohoda, obdobně jako při přípravě valných hromad, ukládá dobu pro konzultace mezi společnostmi Bouygues a Bertelsmann před každou schůzí Správní rady (21). V případě neshody mezi společnostmi Bouygues a Bertelsmann nabude na převaze stanovisko navržené Bouygues a společnost Bertelsmann bude povinně hlasovat pro rozhodnutí požadované společností Bouygues (22). Společnost Bertelsmann se může odchýlit od stanoviska společnosti Bouygues pouze ve výjimečných případech. Především článek 2.1.2 Akcionářské dohody stanoví, že společnost Bertelsmann nebude muset dodržet stanovisko společnosti Bouygues, pokud společnost Bertelsmann nebo jeden z jejích zástupců ve Správní radě bude mít za to, že rozhodnutí je protiprávní či je v rozporu se zájmem společnosti, kterou představuje Nový subjekt (23). Nadto článek 2.1.4 vypočítává témata, o nichž společnost Bertelsmann nebude muset hlasovat shodně se společností Bouygues, ale toto by se mělo týkat jen výjimečných rozhodnutí, která mohou ovlivnit hodnotu Nového subjektu (24). |
|
(35) |
Konečně společnost Bouygues tvrdí, že bude kontrolovat veškerá strategická rozhodnutí Nového subjektu, a to včetně obchodního plánu, rozpočtu, jeho investic a jmenovaní jeho vedoucích pracovníků. Z tohoto důvodu společnost Bouygues zdůrazňuje, že skutkové okolnosti, o něž se opírá společnost Iliad, aby učinila závěr o existenci společné strategie mezi společnostmi Bouygues a Bertelsmann, jsou pouze tiskové zprávy, které nepředkládají celé znění Dohod a Akcionářské dohody (25). |
3.3.1.4.
(A) Právní rámec
|
(36) |
Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti stanoví, že o společnou kontrolu se jedná tam, kde mají dva či více podniků či osob možnost vykonávat rozhodující vliv na jiný podnik. Komise považuje za rozhodující vliv v tomto smyslu zpravidla možnost zablokovat rozhodnutí, která určují strategické obchodní chování podniku. Podniky, které získají společnou kontrolu nad jiným podnikem, musí tudíž určovat obchodní politiku společného podniku a musí spolupracovat (26). |
|
(37) |
Komise používá několik kritérií, aby rozhodla o existenci společné kontroly. |
|
(38) |
I když může existovat společná kontrola, pokud obě mateřské společnosti mají stejná hlasovací práva a stejné obsazení řídicích orgánů, Komise má za to, že to není nezbytná podmínka. V důsledku toho může rovněž existovat společná kontrola i při neexistenci této parity. Je tomu tak zejména v případě, kdy menšinoví společníci mají dodatečná práva, jako jsou například práva veta u strategických rozhodnutí ohledně Nového subjektu (27). Práva veta, která udělují společnou kontrolu, obvykle zahrnují rozhodnutí a otázky, jako je rozpočet, obchodní plán (business plan), hlavní investice nebo jmenování vedoucích pracovníků. |
|
(39) |
Nadto má Komise za to, že společný výkon práva veta může zakládat společnou kontrolu. Takto i bez zvláštních práv veta mohou dva či více podniků nabytím menšinového podílu získat společnou kontrolu v jiném podniku (28). Tak tomu může být v případě, kdy menšinové podíly dohromady zakládají kontrolu v cílovém podniku. Taková situace může vyplývat z právně závazných dohod nebo z faktických poměrů, zejména pokud existují silné společenské zájmy (29). |
|
(40) |
Konečně Komise může vzít v úvahu i jiné skutečnosti, například existenci rozhodujícího hlasu (30). Při existenci společné kontroly by žádná z mateřských společností neměla disponovat rozhodujícími hlasy, neboť by pak tato společnost měla výlučnou kontrolu (31). Mají-li však její rozhodující hlasy v praxi omezený význam, lze vycházet z předpokladu společné kontroly (32). |
(B) Práva veta společnosti Bertelsmann v Novém subjektu
|
(41) |
Jak je uvedeno v bodech (22)–(24) výše, bude muset společnost Bertelsmann, kromě výjimek, hlasovat podle společnosti Bouygues jak při schůzích Správní rady, tak během Valných hromad. |
|
(42) |
Na základě výjimky článek 2.1.4 Akcionářské dohody [stanoví mechanismus, který umožňuje společnosti Bertelsmann nehlasovat výjimečně a u některých taxativně vyjmenovaných rozhodnutí pro návrh] (33). Komise má za to, že mechanismus výjimky v článku 2.1.4 Akcionářské dohody je analogický právu veta společnosti v těchto věcech. [Podrobnosti ohledně fungování Akcionářské dohody]. Takže společnost Bertelsmann bude mít právo veta ohledně záležitostí vyjmenovaných v článku 2.1.4 Akcionářské dohody. |
|
(43) |
Článek 2.1.4 Akcionářské dohody vyjmenovává nejdříve seznam záležitostí, v nichž bude mít společnost Bertelsmann výjimečně právo veta. Toto se týká zejména změn stanov, výměny auditorů, každé změny politiky rozdělování dividend, každé změny pravidel řízení, každého zvýšení základního kapitálu, každého významného navýšení dluhu, jakož i závazku Nového subjektu u každé nové činnosti, která nespadá do předmětu činnosti Nového subjektu. Pokud jde o práva veta, Komise konstatuje, že podle odstavce 66 konsolidovaného sdělení k otázkám příslušnosti se tyto záležitosti netýkají strategických rozhodnutí Nového subjektu. Právo veta v těchto záležitostech, které se týkají samotného života Nového subjektu, nemůže totiž poskytnout společnosti Bertelsmann společnou kontrolu nad Novým subjektem. Tato práva veta odpovídají spíše právům, která jsou normálně poskytována menšinovým akcionářům, aby byly chráněny jejich finanční zájmy jakožto investorů ve společném podniku. |
|
(44) |
Článek 2.1.4 Akcionářské dohody poskytuje společnosti Bertelsmann rovněž v její prospěch práva veta týkající se některých druhů investic. Především si společnost Bertelsmann ponechá právo neřídit se návrhem společnosti Bouygues v případě i) kterékoli investice, kteréhokoli prodeje či nabytí cenných papírů, činnosti či aktiv za částku vyšší než [prahová částka] EUR na transakci, ii) nabytí práv k audiovizuálnímu obsahu za částku přesahující [prahová částka] EUR na transakci a rok, iii) smluv o rozdělení částky vyšší než [prahová částka] EUR na transakci a rok, iv) vytvoření kteréhokoli společného podniku či partnerství nebo jakékoli jiné záruky, kdy každá akce se vztahuje na roční částku [prahová částka] EUR, a v) každého zahájení soudního sporu, který se vztahuje k částce vyšší než [prahová částka] EUR. V této souvislosti Komise upozorňuje, že prahové hodnoty stanovené v Akcionářské dohodě přesahují hodnotu téměř všech investic provedených společností TF1 za posledních deset let (a veškeré investice realizované společností M6) (34). Nejsou tedy takové povahy, aby poskytovaly společnosti Bertelsmann veto v případě běžného řízení záležitostí nového subjektu. S ohledem na velikost takto stanovených částek odpovídají tato práva veta spíše běžným právům na ochranu menšinových akcionářů. |
|
(45) |
Takže s ohledem na výše uvedené má Komise za to, že společnost Bertelsmann nebude vykonávat společnou kontrolu nad Novým subjektem z důvodu práv veta uvedených v článku 2.1.4 Akcionářské dohody. |
|
(46) |
První generální ředitel Nového subjektu bude jmenován společnostmi Bouygues a Bertelsmann (35). Bude představovat jednoho ze čtyř členů Správní rady jmenované společností Bouygues. Během doby zachování účasti (36) může společnost Bouygues po jednáních se společností Bertelsmann, ale aniž by tato společnost měla právo veta u konečného rozhodnutí, odvolat generálního ředitele Nového subjektu z jeho funkce. Co se týče jmenování budoucích generálních ředitelů, bude muset společnost Bouygues navrhnout seznam […] kandidátů […] a společnost Bertelsmann bude moci vyslovit své veto vůči jednomu z kandidátů (37). Společnost Bouygues bude mít tedy poslední slovo, pokud jde o volbu [generálního ředitele], ledaže by se společnost Bertelsmann domnívala, že existují závažné pochybnosti ohledně mravního profilu kandidáta (38). […] (39). Plyne z toho, že jak po Dobu zachování účasti, tak po ní, bude mít společnost Bouygues poslední slovo, pokud se jedná o jmenování a rezignaci generálního ředitele Nového subjektu. Společnost Bertelsmann bude mít pouze právo veta u […] a u jmenování kandidáta, o němž se společnost Bertelsmann domnívá, že existují vážné pochybnosti o jeho morálním profilu. Naopak společnost Bertelsmann nebude mít žádné právo veta, pokud jde o rezignaci generálního ředitele. Tímto způsobem jsou práva veta společnosti Bertelsmann při procesu jmenování generálního ředitele Nového subjektu podobná právu na konzultace, které je slučitelné s běžnou vůlí chránit menšinové akcionáře. Komise dále upozorňuje, že společnost Bouygues bude moci bezodkladně odvolat prvního generálního ředitele Nového subjektu. |
|
(47) |
Tudíž Komise má za to, že společnost Bertelsmann nebude vykonávat společnou kontrolu nad Novým subjektem z důvodu svého podílu na jmenování a rezignaci generálního ředitele Nového subjektu. |
|
(48) |
Co se týče obchodního plánu a rozpočtu, Komise upozorňuje, že článek 2.2.1 Akcionářské dohody vytváří kontrolní komisi odpovědnou za přípravu rozpočtu a obchodního plánu, která se bude skládat z jednoho člena Správní rady jmenovaného společností Bouygues a jednoho člena Správní rady jmenovaného společností Bertelsmann (40). [Společnosti Bouygues a Bertelsmann se dohodnou na prvním obchodním plánu] (41). Mimoto budoucí obchodní plány, proti nimž bude moci společnost Bertelsmann vznášet námitky, jen když tyto plány budou v rozporu se zájmem Nového subjektu (42), budou muset plnit cíle v příjmech, synergiích a investicích […], na nichž se společnosti Bouygues a Bertelsmann dohodly (43). Tudíž [co se týče budoucích obchodních plánů, bude si moci společnost Bouygues z důvodu své převahy ve Správní radě vynutit svůj zájem při hlasování ve Správní radě] (44). Tyto budoucí obchodní plány a rozpočty přitom představují strategická rozhodnutí Nového subjektu. |
|
(49) |
Tudíž Komise má za to, že společnost Bertelsmann nebude vykonávat společnou kontrolu nad Novým subjektem z důvodu mechanismu diskuse o budoucích plánech a rozpočtech Nového subjektu a jejich přijetí. |
|
(50) |
Proto Komise upozorňuje, že žádné právo není takové povahy, aby poskytlo společnosti Bertelsmann veto ohledně strategických rozhodnutí Nového subjektu. |
(C) Společný výkon hlasovacích práv
|
(51) |
Co se týče valných hromad, kromě vyhrazených věcí, které jsou uvedeny v článku 2.1.4 Akcionářské dohody (jež byly přezkoumány v bodě (43)–(45) výše), nebude moci společnost Bertelsmann podat námitky vůči stanovisku společnosti Bouygues. |
|
(52) |
Nicméně uvnitř Správní rady, kromě vyhrazených věcí uvedených v článku 2.1.4 Akcionářské smlouvy a jmenování generálního ředitele Nového subjektu (jež byly přezkoumány v bodech (43)–(47) výše), má společnost Bertelsmann právo vznést námitku proti kterémukoli rozhodnutí, které považuje za nezákonné nebo v rozporu se zájmy společnosti, již představuje Nový subjekt (článek 2.1.2 Akcionářské dohody). |
|
(53) |
Pojem zájmů společnosti nepodléhá zvláštním podmínkám. Nicméně jak zdůrazňuje společnost Bouygues, i) výjimka stanovená v článku 2.1.2 Akcionářské dohody je obvyklá a není specifická pro audiovizuální odvětví, ii) a má být uplatněna pouze v mimořádných situacích, iii) neboť jejím cílem je zabránit, aby vznikla občanskoprávní a/nebo trestní odpovědnost členů jmenovaných společností Bertelsmann (45). V tomto smyslu Komise poznamenává, že rozsah výjimky je omezen ve své působnosti. |
|
(54) |
Vyplývá z toho, že společnost Bertelsmann nebude mít možnost de iure vykonávat rozhodující vliv na Nový subjekt na základě ustanovení Akcionářské dohody. Nicméně je třeba vyhodnotit, zda by nemohl existovat společný výkon hlasovacích práv de facto. |
|
(55) |
Především společnost Bertelsmann má know-how v audiovizuálním odvětví, které přesahuje činnosti Nového subjektu. Navíc platí, že i když si společnost Bertelsmann nebude moci vynutit své stanovisko, budou muset společnosti Bouygues a Bertelsmann vzájemně konzultovat, aby se pokusily dohodnout na společném stanovisku při hlasování před každým zasedáním Správní rady nebo Valnou hromadou Nového subjektu. V tomto smyslu by nebylo možné vyloučit, že společnosti Bouygues a Bertelsmann se budou chovat jako jediný subjekt v rozhodovacích orgánech Nového subjektu. Nadto budoucí generální ředitel Nového subjektu bude pokračovat ve výkonu několika funkcí uvnitř společnosti Bertelsmann (46). |
|
(56) |
Avšak i společnost Bouygues disponuje vlastním know-how v audiovizuálním sektoru a nebude vůbec závislá z tohoto důvodu na společnosti Bertelsmann. Mimoto společnost Bertelsmann nebude mít významné obchodní vztahy s Novým subjektem (47). Konečně společnost Bouygues si ponechává právo odvolat generálního ředitele Nového subjektu, aniž by společnost Bertelsmann mohla proti tomu vznést námitku. |
|
(57) |
Vyplývá z toho, že žádná skutečnost neumožňuje podpořit existenci silného společného zájmu mezi společnostmi Bouygues a Bertelsmann. |
|
(58) |
Pokud neexistuje takový zájem, má Komise za to, že možnost vzniku měnících se koalic mezi menšinovými akcionáři zpravidla vede k zamítnutí domněnky o faktické společné kontrole. Přitom v daném případě je možné, že jak ve Správní radě, tak během Valné hromady bude možné se spojit s jinými menšinovými akcionáři, co se týče věcí, v nichž by měla společnost Bertelsmann zájem hlasovat v rozporu se zájmem společnosti Bouygues. |
|
(59) |
Mimoto Komise upozorňuje, že v případě, že se společnosti Bouygues a Bertelsmann nedohodnou, musí si společnost Bertelsmann zachovat svou účast po Dobu zachování účasti [doba trvání Doby zachování účasti]. Po uplynutí této doby bude moci společnost Bertelsmann prodat své akcie s uplatněním předkupního práva pro společnost Bouygues ve [výše podílů] podílů. Zbytek podílů bude moci být prodán volně, [pokud výběr kupujícího nezpůsobí obtíže z hlediska hospodářské soutěže]. Komise má proto za to, že v případě, že nedojde k dohodě, nebude trvání Nového subjektu ovlivněno. |
|
(60) |
Komise tedy uzavírá, že Dohody a Akcionářská dohoda nevedou k faktickému výkonu hlasovacích práv. |
(D) Existence rozhodujícího hlasu
|
(61) |
V každém případě bod 82 Konsolidovaného sdělení k otázkám příslušnosti stanoví, že při existenci společné kontroly by žádná z mateřských společností neměla disponovat rozhodujícími hlasy, neboť by pak tato společnost měla výlučnou kontrolu. |
|
(62) |
V daném případě bude společnost Bouygues ovládat polovinu Správní rady, a to včetně generálního ředitele (48), který bude mít rozhodující hlas. V tomto smyslu se hlasování společnosti Bertelsmann nejeví jako nezbytné pro účely přijetí stanoviska společnosti Bouygues uvnitř Správní rady, ledaže by se jednalo o věci vyhrazené ve smyslu článku 2.1.4 Akcionářské dohody (u nichž neprobíhá společné hlasování). Stejným způsobem bude moci společnost Bertelsmann vznést námitku během Valné hromady proti stanovisku společnosti Bouygues pouze u věcí vyhrazených ve smyslu článku 2.1.4 Akcionářské dohody (u nichž neprobíhá společné hlasování). |
|
(63) |
Proto kvůli rozhodujícímu hlasu, který má společnost Bouygues, nebude mít společnost Bertelsmann společnou kontrolu nad Novým subjektem. |
(E) Výlučná kontrola nad Novým subjektem
|
(64) |
Jak je uvedeno výše, Komise konstatuje, že společnost Bouygues bude mít pravomoc jmenovat polovinu Správní rady Nového subjektu. Z důvodu ustanovení francouzského obchodního zákoníku (49) bude mít generální ředitel Nového subjektu, který bude jmenován společností Bouygues, rozhodující hlas v případě rovnosti hlasů. V tomto smyslu společnost Bouygues bude schopná si vynutit svá rozhodnutí ve Správní radě Nového subjektu. Komise konstatuje, že tato práva poskytují společnosti Bouygues výlučnou právní kontrolu nad Novým subjektem. |
|
(65) |
Navíc podle ustanovení článku 2.5 Akcionářské dohody, která obsahuje výjimku ohledně věcí vyhrazených ve smyslu článku 2.1.4 Akcionářské dohody (které nejsou takové povahy, aby poskytly společnou kontrolu), bude během valných hromad společnost Bertelsmann muset hlasovat v zájmu společnosti Bouygues. V tomto smyslu bude společnost Bouygues kontrolovat fakticky asi 46 % hlasovacích práv ve Valné hromadě Nového subjektu. Podle historických konsolidovaných statistik předložených společností Bouygues toto představuje více než polovinu hlasovacích práv skutečně zastoupených na valných hromadách (50). Z tohoto důvodu Komise konstatuje, že společnost Bouygues bude vykonávat rovněž faktickou výlučnou kontrolu nad Novým subjektem. Následující tabulka zachycuje konsolidované historické údaje o účasti na valných hromadách společností TF1 a M6 od roku 2019.
Tabulka 1 Konsolidované historické údaje o účasti TF1 a M6
Zdroj: Odpověď společnosti Bouygues na žádost o informace RFI 2, otázka 3 |
|
(66) |
Tudíž Komise má za to, že společnost Bouygues bude mít výlučnou kontrolu nad Novým subjektem jak po právní stránce, tak fakticky. |
(F) Závěr o povaze kontroly nad Novým subjektem
|
(67) |
Z výše uvedených důvodů má Komise za to, že Nový subjekt bude kontrolován výlučně společností Bouygues. |
3.3.2. Závěr o podnicích dotčených Transakcí
|
(68) |
Komise má za to, že z důvodu výlučné povahy kontroly společnosti Bouygues nad Novým subjektem jsou podniky dotčenými Transakcí společnost Bouygues (včetně TF1) jakožto nabývající podnik a společnost M6 jakožto cílový podnik. |
3.4. Závěr o významu Transakce pro Unii
|
(69) |
Vzhledem k tomu, že jak společnost Bouygues, tak společnost M6 vykazují více než dvě třetiny svého obchodního obratu ve Francii, má Komise za to, že Transakce nepředstavuje spojení podniků s významem pro Unii. |
4. ZÁVĚRY
|
(70) |
Komise není příslušná k posouzení Transakce. |
|
(71) |
Toto rozhodnutí bude oznámeno společnosti Iliad a bude zveřejněno v Úředním věstníku bez jakýchkoli důvěrných prvků nebo obchodního tajemství. |
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 (dále jen „nařízení o spojování“). Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) zavedla od 1. prosince 2009 určité změny, jako je například nahrazení výrazu „Společenství“ výrazem „Unie“ a nahrazení termínu „společný trh“ termínem „vnitřní trh“. V tomto rozhodnutí se používá terminologie SFEU.
(2) Výzva k jednání, příloha 1.
(3) Dne 30. listopadu 2021 v odpovědi na žádost Komise o připomínky („Připomínky společnosti Bouygues“) společnost Bouygues informovala Komisi, že výzva k jednání „je podepsána předsedou správní rady akciové společnosti Iliad, který nemá oprávnění k zastupování, a tudíž nemá oprávnění jednat jménem a na účet společnosti Iliad.“ Ratifikačním dopisem (ve smyslu čl. 1156 odst. 3 a čl. 1998 odst. 2 francouzského občanského zákoníku) a opakovaným zasláním Komisi dne 6. prosince 2021 potvrdila společnost Iliad, že generální ředitel udělil ústní plnou moc předsedovi správní rady společnosti Iliad, aby zaslal Komisi výzvu k jednání (v tomto smyslu viz odpověď společnosti Iliad na RFI 1). Komise má tudíž má za to, že společnost Iliad platně předložila výzvu k jednání.
(4) Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti Komise na základě nařízení o spojování, opravené znění (Úř. věst. C 43, 21.2.2009, s. 10), bod 129 („Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti“).
(5) Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti, bod 134.
(6) Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti, bod 139.
(7) Viz analýza uplatnitelnosti nařízení o spojování na Transakci ADLC ze dne 30 listopadu 2021, s. 7, a připomínky společnosti Bouygues, s. 10.
(8) Výzva k jednání, strany 1–3.
(9) Zahrnující rovněž M6.
(10) Prvním generálním ředitelem Nového subjektu bude Nicolas de Tavernost, nynější ředitel M6.
(11) Výzva k jednání, příloha 2, bod 7.
(12) Výzva k jednání, příloha 2, bod 8.
(13) Výzva k jednání, příloha 2, body 10–12.
(14) Výzva k jednání, příloha 2, body 16–20.
(15) Výzva k jednání, příloha 2, body 22–23.
(16) Výzva k jednání, příloha 2, body 24–26.
(17) Výzva k jednání, příloha 2, body 27–33.
(18) Viz analýza uplatnitelnosti nařízení o spojování na Transakci ADLC ze dne 30 listopadu 2021, s. 7, a připomínky společnosti Bouygues, s. 10.
(19) Připomínky společnost Bouygues, s. 5.
(20) Připomínky společnost Bouygues, s. 8.
(21) Připomínky společnost Bouygues, s. 5–6.
(22) Připomínky společnost Bouygues, s. 5.
(23) Připomínky společnost Bouygues, s. 6.
(24) Připomínky společnost Bouygues, s. 6 a 9.
(25) Připomínky společnost Bouygues, s. 9.
(26) Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti, bod 62.
(27) Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti, bod 65.
(28) Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti, bod 74.
(29) Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti, body 74–76.
(30) Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti, bod 82.
(31) Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti, bod 82.
(32) Konsolidované sdělení k otázkám příslušnosti, bod 82.
(33) Tato povinnost se nerozšiřuje na nezávislé členy navržené společnostmi Bouygues a Bertelsmann.
(34) Společnost Bouygues potvrzuje, že tyto prahové hodnoty byly překročeny jen třikrát od roku 2011 společností TF1 a nikdy nebyly překročeny společností M6. Navíc v odpovědi na žádost o informaci RFI 2 potvrdila společnost Bouygues, že je-li to relevantní, konsolidace historických údajů mezi skupinami TF1 a M6 nevedla k žádnému dodatečnému překročení prahových hodnot definovaných v článku 2.1.4 (viz RFI 2, odpověď na otázku 2 a příloha). Tudíž Komise má za to, že prahové hodnoty jsou dostatečně vysoké, aby neposkytly společnosti Bertelsmann právo veta v případě strategických rozhodnutí v Novém subjektu.
(35) Akcionářská dohoda, článek 2.3.
(36) Článek 3.2 Akcionářské dohody stanoví, že, kromě výjimek, si společnost Bertelsmann bude moci zachovat svou účast v Novém subjektu po [určitou dobu] („Doba zachování účasti“).
(37) Akcionářská dohoda, článek 2.3.
(38) Akcionářská dohoda, článek 2.1.2.
(39) Akcionářská dohoda, článek 2.3.
(40) Akcionářská dohoda, článek 2.2.1.
(41) Akcionářská dohoda, článek 2.2.1. Navíc ve své odpovědi na žádost o informace RFI 2 společnost Bouygues potvrdila, že Dohody dávají společnosti Bouygues možnost pozměnit krátkodobě obchodní plán a odvolat první rozpočet (viz RFI 2, odpověď na otázku 5(b)).
(42) Akcionářská dohoda, článek 2.1.2.
(43) Akcionářská dohoda, článek 2.2.1.
(44) Viz níže, bod (62).
(45) Viz RFI 2, odpověď na otázku 1.
(46) Výzva k jednání, příloha 2, bod 23.
(47) Ve své odpovědi na žádost o informace RFI 2 potvrdila společnost Bouygues, že vztahy uvnitř skupiny mezi společnostmi M6 a Bertelsmann směřují ke konci (viz RFI 2, odpověď na otázku 4(b)). Společnost Bouygues však zdůrazňuje, že Nový subjekt by mohl, stejně jako kterýkoli jiný subjekt, získat dodávky od dceřiných společností Bertelsmann za tržních podmínek.
(48) Tribunál Evropské unie už prohlásil, že za účelem uplatnění nařízení o spojování podniků je nezávislý charakter zástupce jmenovaného jedním akcionářem bez vlivu na způsobilost tohoto nezávislého zástupce brát ohled na stanovisko toho, kdo ho jmenuje (v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 23. února 2006 ve věci T-282/02, Cementbouw Handel & Industrie v. Komise, bod 74). Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o opaku, má Komise za to, že dva nezávislí členové Správní rady Nového subjektu jmenovaní společností Bouygues budou jednat v zájmu společnosti Bouygues.
(49) Francouzský obchodní zákoník, článek L.225-37.
(50) Viz RFI 2, odpověď na otázku 3.