<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.15-->
  <head>
    <title>2026-10-202610C115202501990-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0199-25-202609928-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="true" name="ParExtraits_2021"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="0" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ContentBits"/>
    <meta content="Commission Use" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Name"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="29/10/2026 11:31:23" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="cd+kZGMrI8wwgTpMB26QEKQafDZeurKS2sWnUK5HBAtSfOO3r37nqxcPm37px/DfoM+ecFuJVpUm/9cK9i09XHCUQcvkn8/b7dK9Hn+tsH+g2ZE21HEqBrSeXas/2K8kqUhHgSqqvZ0ieWVxS3Q1s6EDzlYWsXIS8/iFIrfOhFg=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="svc_wsgendoc" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="10, 3, 0, 1" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Tag"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="true" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Enabled"/>
    <meta content="08a80ecc-aca2-4812-879a-967afb8d4ee6" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_ActionId"/>
    <meta content="0199" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2025" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="b24c8b06-522c-46fe-9080-70926f8dddb1" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SiteId"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 02-10-26 16:14:20" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="2026-10-23T20:59:52Z" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_SetDate"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="d9e6395d6073492f8d92fcfe8ce18568" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0199" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
    <meta content="Standard" name="MSIP_Label_6bd9ddd1-4d20-43f6-abfa-fc3c07406f94_Method"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 15. 10. 2026 – věc C‑199/25</div>
      <div id="rId21" style="default">Fluvius Halle-Vilvoorde a další</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      15. října 2026 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Řízení o předběžné otázce – Vnitřní trh s elektřinou – Nařízení (EU) 2019/943 – Článek 18 odst. 1 – Směrnice (EU) 2019/944 – Článek 9, čl. 57 odst. 4 a 5 a čl. 59 odst. 1 písm. a) – Poplatky za přístup k sítím, používání sítí a jejich rozšiřování – Nesouvisející náklady podporující nesouvisející politické cíle – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví, že jsou v síťových tarifech zohledněny náklady související s povinnostmi veřejné služby uloženými provozovatelům distribučních soustav – Nezávislost vnitrostátního regulačního orgánu při výkonu svých povinností a pravomocí – Metodika pro stanovení sazeb za distribuci elektřiny, která používá metodu založenou na vývoji historických nákladů“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑199/25,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Hof van beroep te Brussel (odvolací soud v Bruselu, Belgie) ze dne 19. února 2025, došlým Soudnímu dvoru dne 11. března 2025, v řízení
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      Fluvius Halle-Vilvoorde, dříve Sibelgas,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-7" title="page-1">
      Fluvius Kempen, dříve Intercommunale Vereniging voor de Energiedistributie in de Kempen en het Antwerpse (IVEKA),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      Fluvius IMEWO, dříve Intercommunale Maatschappij voor Energievoorziening in West- en Oost-Vlaanderen (IMEWO),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-9" title="page-1">
      Fluvius West, dříve Fluvius West et Intercommunale Maatschappij voor Gas en Elektriciteit van het Westen (GASELWEST),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      Fluvius Zenne-Dijle, dříve Iverlek et Provinciale Brabantse Energiemaatschappij (P. B. E.),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      Fluvius Midden-Vlaanderen, dříve Intercommunale Vereniging voor Energieleveringen in Midden-Vlaanderen (INTERGEM),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      Fluvius Antwerpen,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-13" title="page-1">
      Fluvius Limburg
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-15" title="page-1">
      Vlaamse Nutsregulator, dříve Vlaamse Regulator van de Elektriciteits-en Gasmarkt (VREG),
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-16" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-17" title="page-1">
      ve složení: I. Jarukaitis, předseda senátu, R. Frendo, N. Jääskinen, M. Condinanzi (zpravodaj) a A. Kornezov, soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-1">
      generální advokát: A. Rantos,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-19" title="page-1">
      za soudní kancelář: A. Lamote, radová,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-20" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 11. února 2026,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-21" title="page-1">
      s ohledem na vyjádření, která předložili:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Fluvius Halle-Vilvoorde, dříve Sibelgas, Fluvius Kempen, dříve Intercommunale Vereniging voor de Energiedistributie in de Kempen en het Antwerpse (IVEKA), Fluvius IMEWO, dříve Intercommunale Maatschappij voor Energievoorziening in West- en Oost-Vlaanderen (IMEWO), Fluvius West, dříve Fluvius West et Intercommunale Maatschappij voor Gas en Elektriciteit van het Westen (GASELWEST), Fluvius Zenne-Dijle, dříve Iverlek et Provinciale Brabantse Energiemaatschappij (P. B. E.), Fluvius Midden-Vlaanderen, dříve Intercommunale Vereniging voor Energieleveringen in Midden-Vlaanderen (INTERGEM), Fluvius Antwerpen a Fluvius Limburg: T. Chellingsworth, P. Neven a L. Pellens, advocaten,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Vlaamse Nutsregulator, dříve Vlaamse Regulator van de Elektriciteits-en Gasmarkt (VREG): V. Verbelen a D. Verhoeven, advocaten,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za belgickou vládu: S. Baeyens, P. Cottin a C. Pochet, jako zmocněnci, ve spolupráci s: C. Mathieu, S. Spiniello, F. Vandendriessche a P. Wytinck, advocaten,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za finskou vládu: M. Pere, jako zmocněnkyně,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Evropskou komisi: A. Baeckelmans, O. Beynet, T. Scharf a G. Wils, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-27" title="page-1">
      po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 7. května 2026,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-28" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-29" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. 2019, L 158, s. 54).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi deseti vlámskými provozovateli distribučních soustav pro elektřinu a zemní plyn (Belgie) (dále jen „žalující PDS“) a Vlaamse Nutsregulator, dříve Vlaamse Regulator van de Elektriciteits-en Gasmarkt (vlámský orgán pro regulaci v oblasti elektřiny a plynu) (dále jen „VREG“) týkajícího se legality rozhodnutí BESL-2024-41 posledně uvedeného orgánu, kterým stanovil metodiku pro stanovení tarifů za distribuci elektřiny a zemního plynu v regulačním období 2025–2028 (dále jen „sporné rozhodnutí“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nařízení 2019/943</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 nařízení 2019/943, nadepsaný „Předmět a oblast působnosti“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-36" title="page-1">
      „Cílem tohoto nařízení je:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-37" title="page-1">
      a) vymezit základ pro účinné dosažení cílů energetické unie, a zejména rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, umožněním působení tržních signálů ke zvýšení účinnosti, podílu obnovitelných zdrojů energie, bezpečnosti dodávek, flexibility, udržitelnosti, dekarbonizace a inovací;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-38" title="page-1">
      b) stanovit základní zásady pro dobře fungující integrované trhy s elektřinou, které umožní nediskriminační přístup na trh všem poskytovatelům zdrojů a odběratelům elektřiny, posílí postavení spotřebitelů, zajistí konkurenceschopnost na globálním trhu i odezvu strany poptávky, ukládání energie a energetickou účinnost, usnadní agregaci distribuované poptávky a nabídky a umožní tržní a odvětvovou integraci, jakož i tržní úhradu za elektřinu z obnovitelných zdrojů;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-39" title="page-1">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 18 tohoto nařízení, nadepsaný „Poplatky za přístup k sítím, používání sítí a jejich rozšiřování“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-41" title="page-2">
      „1. Poplatky účtované provozovateli sítí za přístup k sítím, včetně poplatků za připojení k sítím, využití sítí a případně poplatků za posílení sítí s tím související, musí být přiměřené nákladům, být transparentní, brát v úvahu potřebu bezpečnosti a flexibility sítě a odrážet skutečné náklady, pokud odpovídají nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného provozovatele sítě, a musí se uplatňovat nediskriminačním způsobem. Tyto poplatky nesmějí zahrnovat nesouvisející náklady podporující nesouvisející politické cíle.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-42" title="page-2">
      […] musí metoda použitá ke stanovení poplatků za využívání sítě neutrálně podporovat dlouhodobou celkovou efektivitu soustavy prostřednictvím cenových signálů zákazníkům a výrobcům, a zejména musí být uplatňována způsobem, který pozitivně ani negativně nediskriminuje výrobu připojenou na úrovni distribuce oproti výrobě připojené na úrovni přenosu. […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-43" title="page-2">
      2. Metodiky pro stanovení tarifů musí odrážet stálé náklady provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav [dále jen ‚PDS‘] a poskytovat jim vhodné krátkodobé i dlouhodobé pobídky ke zvyšování účinnosti, včetně energetické účinnosti, na podporu integrace trhu a bezpečnosti dodávek, na podporu účinných investic a souvisejících výzkumných činností a k usnadnění inovací v zájmu spotřebitelů v oblastech, jako jsou digitalizace, služby flexibility a propojení.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-44" title="page-2">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-45" title="page-2">
      4. Při stanovování poplatků za přístup do sítě se berou v úvahu:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-46" title="page-2">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-47" title="page-2">
      b) skutečné provedené a obdržené platby, jakož i platby očekávané za budoucí období, odhadované na základě předchozích období.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-48" title="page-2">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-49" title="page-2">
      7. Distribuční tarify musí odrážet náklady a zohledňovat využívání distribuční sítě uživateli soustavy, a to i aktivními zákazníky. Mohou obsahovat prvky zohledňující kapacitu připojení k síti a mohou být rozlišeny podle spotřeby nebo profilů výroby uživatelů soustavy. […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-50" title="page-2">
      8. Metodiky pro stanovení distribučních tarifů musí [PDS] poskytovat pobídky k co nejefektivnějšímu provozu a rozvoji svých sítí, mimo jiné prostřednictvím zadávání zakázek na služby. Za tímto účelem regulační orgány uznávají příslušné náklady za způsobilé a zohledňují je v distribučních tarifech a mohou zavést výkonnostní cíle, aby byly vytvořeny pobídky pro [PDS] ke zvýšení efektivity jejich sítí […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-51" title="page-3">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-52" title="page-3">
      10. Regulační orgány při stanovování nebo schvalování přenosových a distribučních tarifů nebo svých metodik v souladu s článkem 59 směrnice [Evropského parlamentu a Rady] (EU) 2019/944 [ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. 2019, L 158, s. 125)] zprávu o osvědčených postupech řádně zohlední.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2019/944</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Body 80, 87 a 90 odůvodnění směrnice 2019/944 uvádějí:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-55" title="page-3">
      „(80) Regulační orgány by měly být schopny přijímat rozhodnutí o všech relevantních regulačních otázkách, má-li vnitřní trh s elektřinou řádně fungovat, a měly by být plně nezávislé na jakýchkoli veřejných či soukromých zájmech. […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-56" title="page-3">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-57" title="page-3">
      (87) Tato směrnice […] nezbavuj[e] členské státy možnosti vytvořit a vydat vlastní vnitrostátní politiku v oblasti energetiky. Z toho vyplývá, že v závislosti na jejich ústavním uspořádání může mít příslušný členský stát pravomoc určit politický rámec, v jehož mezích musí regulační orgány vykonávat svou činnost, pokud jde například o bezpečnost dodávek. Obecnými pokyny ohledně politiky v oblasti energetiky přijímanými členskými státy však nesmí být dotčena nezávislost nebo autonomie regulačních orgánů.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-58" title="page-3">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-59" title="page-3">
      (90) Tato směrnice by měla být vykládána společně s nařízením [2019/943], které stanoví základní zásady nového uspořádání trhu s elektřinou, jež umožní lépe odměňovat flexibilitu, bude poskytovat odpovídající cenové signály a zajistí rozvoj fungujících integrovaných krátkodobých trhů. Nařízení [2019/943] rovněž stanoví nová pravidla v různých oblastech včetně kapacitních mechanismů a spolupráce provozovatelů přenosových soustav.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 9 této směrnice, nadepsaný „Povinnosti veřejné služby“, v odstavcích 2 a 3 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-61" title="page-4">
      „2. S plným ohledem na související ustanovení Smlouvy o fungování EU, zejména na její článek 106, mohou členské státy uložit z důvodů obecného hospodářského zájmu podnikům působícím v odvětví elektroenergetiky povinnosti veřejné služby, které se mohou týkat bezpečnosti, včetně bezpečnosti dodávek, pravidelnosti, kvality a cen dodávek, jakož i ochrany životního prostředí, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a ochrany klimatu. Tyto povinnosti musí být jasně vymezené, transparentní, nediskriminační a ověřitelné a musí zaručovat rovnost přístupu pro elektroenergetické podniky [Evropské] [u]nie ke spotřebitelům v jednotlivých členských státech. […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-62" title="page-4">
      3. Případné finanční náhrady, jiné formy náhrady a výlučná práva, jež členské státy udělují za plnění povinností stanovených v odstavci 2 tohoto článku nebo za poskytování univerzální služby podle článku 27, jsou poskytovány nediskriminačním a transparentním způsobem.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 57 uvedené směrnice, nadepsaný „Určení a nezávislost regulačních orgánů“, v odstavcích 4 a 5 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-64" title="page-4">
      „4. Členské státy zaručí nezávislost regulačního orgánu a zajistí, aby své pravomoci vykonával nestranně a transparentně. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkolů stanovených touto směrnicí a souvisejícími právními předpisy regulační orgán:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-65" title="page-4">
      a) byl právně odlišný od jiných veřejnoprávních nebo soukromoprávních subjektů a na nich funkčně nezávislý;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-66" title="page-4">
      b) zajistil, aby jeho zaměstnanci a osoby odpovědné za jeho řízení:
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-67" title="page-4">
      i) jednali nezávisle na jakémkoli tržním zájmu a
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-68" title="page-4">
      ii) při plnění svých regulačních úkolů nevyhledávali ani nepřijímali přímé pokyny od vlády nebo jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu. Tímto požadavkem není dotčena případná úzká spolupráce s jinými příslušnými vnitrostátními orgány nebo všeobecné politické pokyny vydané vládou a které se netýkají regulačních pravomocí a povinností podle článku 59.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-69" title="page-4">
      5. Za účelem ochrany nezávislosti regulačních orgánů členské státy zejména zajistí, aby:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-70" title="page-4">
      a) regulační orgán mohl přijímat samostatná rozhodnutí nezávisle na jakémkoli politickém subjektu;
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-71" title="page-4">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 59 téže směrnice, nadepsaný „Povinnosti a pravomoci regulačních orgánů“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-73" title="page-4">
      „Regulační orgán má tyto povinnosti:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-74" title="page-4">
      a) stanovovat nebo schvalovat sazby za přenos nebo distribuci nebo příslušné metodiky, nebo obojí, a to při dodržování transparentních kritérií;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-75" title="page-4">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Příloha I směrnice 2019/944, nadepsaná „Minimální požadavky na vyúčtování a informace o vyúčtování“, v bodě 3 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-77" title="page-5">
      „Cena účtovaná [konečným] zákazníkům je součtem těchto tří složek: složky energie a dodávky, síťové složky (přenos a distribuce) a složky zahrnující daně, odvody a poplatky.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-78" title="page-5">
      Je-li ve vyúčtováních uváděno členění ceny účtované konečným zákazníkům, použijí se v celé Unii společné definice uvedených tří složek tohoto členění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952 [ze dne 26. října 2016 o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice 2008/92/ES (Úř. věst. 2016, L 311, s. 1)].“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nařízení 2016/1952</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V příloze II bodě 5 písm. a) nařízení 2016/1952 je uvedeno, že cena elektřiny pro konečného spotřebitele podle spotřebitelského pásma je součtem tří hlavních složek, a to složky energie a dodávky, síťové složky (přenos a distribuce) a složky zahrnující daně, poplatky a odvody. Síťová složka zahrnuje pro odběratele zvláště náklady za přenos a distribuci, ztráty při přenosu a distribuci, síťové náklady, náklady na poprodejní služby, náklady na systémové služby a náklady na pronájem měřidla a měřicí náklady. Naproti tomu složka seskupující daně, poplatky a odvody je definována jako součet různých dílčích složek uvedených v tomto bodě 5 písm. a), mezi něž patří zejména daně, poplatky nebo odvody spojené s podporou energie z obnovitelných zdrojů, energetickou účinností a kombinovanou výrobou tepla a elektřiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Belgické právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 4.1.30 odst. 1 decreet van 8 mei 2009 houdende algemene bepalingen betreffende het energiebeleid (Energiedecreet) [nařízení ze dne 8. května 2009 o obecných ustanoveních v oblasti energetické politiky (nařízení o energetice)] (Belgisch Staatsblad, 7. července 2009, s. 46145), přijatého Vlaams Gewest (Vlánský region), ve znění použitelném na skutkový stav v původním řízení (dále jen „nařízení o energetice“), stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-83" title="page-5">
      „[VREG] určí metodiku pro stanovení tarifů a vykonává svou pravomoc v oblasti tarifů s cílem podpořit stabilní a předvídatelnou regulaci, která přispívá k řádnému fungování liberalizovaného trhu a umožňuje [PDS] provádět nezbytné investice do jejich distribučních sítí.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 4.1.32 odst. 1 tohoto nařízení stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-85" title="page-5">
      „[VREG] určí metodiku pro stanovení tarifů s přihlédnutím k následujícím pokynům:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-86" title="page-5">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-87" title="page-6">
      5° tarify musí odrážet skutečně vynaložené náklady, pokud odpovídají nákladům efektivní porovnatelné entity nebo činnosti;
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-88" title="page-6">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-89" title="page-6">
      10° náklady na povinnosti veřejné služby uložené tímto nařízením nebo na jeho základě, které nejsou hrazeny prostřednictvím daní, poplatků, dotací, příspěvků a odvodů, se po kontrole ze strany [VREG] transparentním a nediskriminačním způsobem zahrnou do tarifů;
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-90" title="page-6">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spor v původním řízení a předběžné otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalující PDS byli VREG pověřeni provozováním distribuční sítě elektřiny a zemního plynu ve vymezených oblastech Vlámského regionu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Náklady, které jsou s provozováním těchto sítí spojeny, mohou žalující PDS v rámci určitých mezí a za určitých podmínek přenést na uživatele těchto sítí, a to prostřednictvím tarifů za distribuci elektřiny a zemního plynu (dále jen „síťové tarify“). Vzhledem k tomu, že žalující PDS představují zákonné monopoly, však VREG tyto tarify reguluje stanovením použitelné metodiky pro stanovení tarifů. Tato metodika, která bývá obecně stanovena na dobu čtyř let, určuje výši výnosů, jež mohou žalující PDS získávat prostřednictvím síťových tarifů k pokrytí svých provozních nákladů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Takto povolené výnosy zahrnují dvě kategorie nákladů. Jedna složka tohoto výnosu zahrnuje exogenní náklady, tj. náklady, které žalující PDS nemohou nijak ovlivnit a které nemohou být sníženy efektivnějším provozem. Tyto náklady jsou v plném rozsahu přeneseny na uživatele distribučních sítí prostřednictvím síťových tarifů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále pak jiná složka uvedeného výnosu pokrývá endogenní náklady, a sice přiměřené a nezbytné náklady spojené s provozem sítí a správou dat, které žalující PDS mohou ovlivnit, jako jsou náklady na odpisy, provozní náklady a náklady na investovaný kapitál.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 21. června 2024 VREG přijal na základě nařízení o energetice sporné rozhodnutí, kterým se určuje metodika pro stanovení tarifů za distribuci elektřiny a zemního plynu v období 2025–2028. Tato metodika obsahuje vzorce sloužící k určení povoleného výnosu k pokrytí přiměřených a nezbytných endogenních nákladů žalujících PDS, které odpovídají maximálním endogenním nákladům, jež mohou posledně jmenovaní přenést na uživatele distribučních sítí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za tímto účelem je v uvedené metodice zohledňován vývoj nákladů, jež nesou žalující PDS. Konkrétně VREG zaprvé zohledňuje vývoj endogenních nákladů daného odvětví, tj. úhrn endogenních nákladů všech vlámských PDS v rámci téže regulované činnosti za předchozí účetní období, tedy období 2019–2023. Zadruhé je stanoveno, že po celé období 2025–2028 se základní složka povolených výnosů z titulu endogenních nákladů každoročně upraví v závislosti na inflaci. Tato složka je tedy předmětem korekce ex post na základě skutečně konstatované inflace. Zatřetí VREG zavedl rovněž faktor spočívající v pobídce ke zvýšení efektivity, takzvaný „frontier shift“, který odráží zvýšení produktivity, jehož dosáhli nejvýkonnější PDS díky používání nejlepších postupů a technologickému pokroku a který je podle tohoto orgánu nezbytný k tomu, aby byla kompenzována absence účinné hospodářské soutěže mezi žalujícími PDS. A konečně začtvrté se tato základní složka povolených výnosů za endogenní náklady doplní o pět dalších endogenních prvků, jež nejsou pro účely projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce relevantní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalující PDS podali dne 19. července 2024 žalobu znějící na zrušení sporného rozhodnutí k Hof van beroep te Brussel (odvolací soud v Bruselu, Belgie), který je předkládajícím soudem. Tvrdí zejména, že metodika pro stanovení tarifů na období 2025–2028 je v rozporu s články 4.1.30 a 4.1.32 nařízení o energetice, se směrnicí 2019/944, se zásadou stanovení tarifů odrážejícího náklady, která je stanovena v článku 18 nařízení 2019/943, jakož i s několika zásadami souvisejícími s řádnou správou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci sporu, který je předložen předkládajícímu soudu, VREG v odpověď na otázky položené uvedeným soudem připustil, že metodika pro stanovení tarifů na období 2025–2028 by mohla být v rozporu s druhou větou čl. 18 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení 2019/943, neboť podle čl. 4.1.32 odst. 1 bodu 10° nařízení o energetice tarify zahrnují nesouvisející náklady podporující nesouvisející politické cíle.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">VREG zejména tvrdí, že vlámská právní úprava ukládá žalujícím PDS různé povinnosti veřejné služby (dále jen „PVS“), z nichž některé mají finanční povahu, jako jsou PVS související s podporou racionálního využívání energie a energie z obnovitelných zdrojů, jakož i se získáváním certifikátů o zelené elektřině a certifikátů o kombinované výrobě tepla a elektřiny. Za tyto povinnosti jsou žalujícím PDS přiznány náhrady financované zčásti z prostředků poskytnutých z Energiefonds (Energetický fond) a z rozpočtu obecných výdajů Vlámského regionu. Po odečtení těchto náhrad jsou zbývající náklady na finanční PVS přeneseny do síťových tarifů za elektřinu. Podle VREG přitom většina těchto PVS sleduje cíle sociální povahy a ochrany životního prostředí a nemají tedy žádnou souvislost s provozováním distribučních sítí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto okolností se předkládající soud v prvé řadě táže, zda je nařízení o energetice slučitelné s čl. 18 odst. 1 prvním pododstavcem druhou větou nařízení 2019/943, podle něhož nesmějí síťové tarify zahrnovat „nesouvisející náklady podporující nesouvisející politické cíle“. Podle uvedeného soudu se výraz „nesouvisející politické cíle“ týká cílů nesouvisejících s rozvojem a provozem sítí jako takových. V tomto ohledu zmíněný soud uvádí, že podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména prostřednictvím povinného získávání certifikátů o zelené elektřině a certifikátů o kombinované výrobě tepla a elektřiny sleduje podle všeho jiné cíle energetické politiky, než jsou cíle týkající se rozvoje nebo efektivního provozování distribučních sítí. Předkládající soud si tedy klade otázku, zda je skutečnost, že je do síťových tarifů přenesena část nákladů souvisejících s PVS, které nejsou financovány jinak, slučitelná s čl. 18 odst. 1 prvním pododstavcem druhou větou nařízení 2019/943, třebaže tyto náklady nemají žádnou souvislost s provozováním sítí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě má tento soud pochybnosti o tom, zda je metodika pro stanovení tarifů založená na historických nákladech žalujících PDS, bez zjevné kontroly efektivity těchto nákladů, slučitelná s čl. 18 odst. 1 prvním pododstavcem první větou nařízení 2019/943. Toto ustanovení údajně vyžaduje, aby náklady přenesené na uživatele sítí odpovídaly nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného PDS, což podle uvedeného soudu znamená, že síťové tarify požadované žalujícími PDS nemohou překročit výši vyplývající z konkurenčního trhu. Přestože uvedený soud v tomto ohledu připouští, že využití historických údajů může mít určitý význam, klade si otázku, zda tarifní regulace, která je založena výlučně na pokrytí takových nákladů a postrádá nástroj k hodnocení jejich efektivity, je slučitelná s cílem sledovaným nařízením 2019/943, a v širším rozsahu se samotným cílem jakékoli regulace použitelné na monopolní trh, jímž je předcházet tomu, aby byly stanovené ceny vyšší než ceny existující v konkurenčním prostředí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve třetí a poslední řadě vznáší předkládající soud otázku týkající se možnosti dočasného zachování účinků metodiky pro stanovení tarifů, která byla přijata prostřednictvím sporného rozhodnutí, kdyby se mělo za to, že je v rozporu s unijním právem. Podle jeho názoru se v souladu s judikaturou Soudního dvora v takovém případě jeví, že dočasné zachování účinků čl. 4.1.32 odst. 1 bodu 10° nařízení o energetice nebo sporného rozhodnutí je odůvodněné naléhavými důvody právní jistoty. V tomto ohledu uvedený soud uvádí, že zrušení bez úpravy časových účinků by mohlo narušit právní jistotu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se Hof van beroep te Brussel (odvolací soud v Bruselu) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-105" title="page-8">
      „1) Musí být čl. 18 odst. 1 první pododstavec druhá věta nařízení [2019/943] vykládán v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu pravidlu, jako je čl. 4.1.32 [odst.] 1 bod 10° [nařízení o energetice], podle kterého se do tarifů zahrnují náklady související s plněním [PVS] uložených nařízením o energetice nebo na jeho základě, které nejsou hrazeny prostřednictvím daní, poplatků, dotací, příspěvků nebo odvodů?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-106" title="page-9">
      2) Musí být čl. 18 odst. 1 první pododstavec první věta nařízení [2019/943] vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby regulační orgán přijal metodiku pro stanovení tarifů za distribuci elektřiny, která ohledně významné části nákladů [PDS] podléhajících regulaci výnosů používá metodu založenou na vývoji historických nákladů (kdy se výnosy stanoví na základě nákladů z minulosti), nebo by mělo být použití této metodiky podepřeno kontrolou výše historických nákladů z hlediska jejich efektivity?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-107" title="page-9">
      3) Mohl by [předkládající soud], dospěje-li na základě odpovědí podaných na výše uvedené předběžné otázky k závěru, že VREG porušil jednu nebo několik povinností vyplývajících z ustanovení uvedených v těchto otázkách, dočasně zachovat účinky výše uvedené metodiky, aby zabránil právní nejistotě?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K předběžným otázkám</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K první otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že v rámci postupu spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedeného článkem 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen. Z tohoto hlediska Soudnímu dvoru přísluší případně přeformulovat otázky, které jsou mu položeny. Soudní dvůr může kromě toho zohlednit i normy unijního práva, na které vnitrostátní soud ve své otázce neodkázal [viz rozsudky ze dne 20. března 1986, Tissier, 35/85, EU:C:1986:143, bod 9, a ze dne 5. prosince 2019, Centraal Justitieel Incassobureau (Uznávání a výkon peněžitých trestů a pokut), C‑671/18, EU:C:2019:1054, bod 26, jakož i citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Okolnost, že předkládající soud ve svých otázkách formálně odkázal na určitá konkrétní ustanovení unijního práva, totiž nebrání tomu, aby Soudní dvůr předkládajícímu soudu poskytl všechny prvky výkladu, které mohou být pro rozhodnutí věci v původním řízení užitečné, přičemž ze všech poznatků předložených tímto soudem, zejména z odůvodnění předkládacího rozhodnutí, vytěží ty prvky unijního práva, které je s přihlédnutím k předmětu sporu třeba vyložit (viz rozsudky ze dne 29. listopadu 1978, Redmond, 83/78, EU:C:1978:214, bod 26, a ze dne 22. ledna 2026, Secab, C‑423/23, EU:C:2026:32, bod 29).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci se předkládající soud v první otázce táže, zda čl. 18 odst. 1 první pododstavec druhá věta nařízení 2019/943 musí být v rozsahu, v němž toto ustanovení zakazuje zahrnout do poplatků za přístup k sítím nesouvisející náklady podporující nesouvisející politické cíle, vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že jsou v síťových tarifech zohledněny náklady související s plněním PVS, které tato právní úprava ukládá PSD, pokud tyto náklady nejsou financovány z daní, poplatků, dotací, příspěvků nebo odvodů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento soud se tedy snaží určit, zda je skutečnost, že jsou do síťových tarifů zahrnuty na základě vnitrostátního právního ustanovení náklady související s PVS, ačkoli tyto PVS nevykazují prima facie žádnou přímou souvislost s provozováním sítě, ale spadají spíše do jiných veřejných politik, a sice cílů energetické politiky odlišných od cílů týkajících se rozvoje nebo účinného provozování distribučních soustav, slučitelná s čl. 18 odst. 1 prvním pododstavcem druhou větou nařízení 2019/943.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za účelem užitečné odpovědi na první otázku je však třeba zohlednit rovněž ustanovení směrnice 2019/944, zejména její článek 9, čl. 57 odst. 4 a 5, čl. 59 odst. 1 písm. a) a bod 3 její přílohy I. Tato ustanovení se týkají PVS, nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů, jejich povinností a pravomocí, jakož i minimálních požadavků na vyúčtování a informací o vyúčtování.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je tedy třeba mít za to, že podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 18 odst. 1 první pododstavec druhá věta nařízení 2019/943 ve spojení s článkem 9, čl. 57 odst. 4 a 5, čl. 59 odst. 1 písm. a) a bodem 3 přílohy I směrnice 2019/944 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že jsou v síťových tarifech zohledněny náklady související s plněním PVS, které tato právní úprava ukládá PSD, pokud tyto náklady nejsou financovány z daní, poplatků, dotací, příspěvků nebo odvodů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ustálené judikatury je třeba při výkladu ustanovení unijního práva vzít v úvahu jeho znění, kontext, do kterého zapadá, a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (rozsudky ze dne 17. listopadu 1983, Merck, 292/82, EU:C:1983:335, bod 12, a ze dne 1. srpna 2025, Alace a Canpelli, C‑758/24 a C‑759/24, EU:C:2025:591, bod 91).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V prvé řadě musí být podle znění čl. 18 odst. 1 prvního pododstavce nařízení 2019/943 poplatky účtované provozovateli sítí za přístup k sítím, včetně poplatků za připojení k sítím, využití sítí a případně poplatků za posílení sítí s tím související přiměřené nákladům, být transparentní, brát v úvahu potřebu bezpečnosti a flexibility sítě a odrážet skutečné náklady, pokud odpovídají nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného provozovatele sítě, a musí se uplatňovat nediskriminačním způsobem. Kromě toho toto ustanovení stanoví, že tyto poplatky nesmějí zahrnovat nesouvisející náklady podporující nesouvisející politické cíle.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak uvedl generální advokát v bodě 45 svého stanoviska, ze znění tohoto ustanovení vyplývá, že unijní normotvůrce sice zamýšlel upravit rámec pro poplatky za přístup k síti v tom smyslu, že náklady, které s tímto přístupem souvisí, musí mít souvislost s provozováním sítě, avšak znění tohoto ustanovení, ani znění jiných ustanovení nařízení 2019/943 neumožňují jednoznačně vymezit pojmy „poplatky za přístup k sítím“, „nesouvisející náklady“ a „nesouvisející politické cíle“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde ve druhé řadě o kontext, do něhož spadá čl. 18 odst. 1 první pododstavec nařízení 2019/943, je třeba nejprve uvést, že podle čl. 18 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení musí metoda použitá ke stanovení poplatků za využívání sítě neutrálně podporovat dlouhodobou celkovou efektivitu soustavy prostřednictvím cenových signálů zákazníkům a výrobcům, a zejména musí být uplatňována způsobem, který pozitivně ani negativně nediskriminuje výrobu připojenou na úrovni distribuce oproti výrobě připojené na úrovni přenosu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále pak odstavec 2 uvedeného článku 18 v podstatě stanoví, že metodiky pro stanovení tarifů musí odrážet stálé náklady provozovatelů přenosových soustav a PDS a poskytovat jim vhodné krátkodobé i dlouhodobé pobídky ke zvyšování účinnosti, včetně energetické účinnosti, na podporu integrace trhu a bezpečnosti dodávek, na podporu účinných investic a souvisejících výzkumných činností a k usnadnění inovací v zájmu spotřebitelů v oblastech, jako jsou digitalizace, služby flexibility a propojení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně odstavce 7 a 8 článku 18 nařízení 2019/943 upravují konkrétněji distribuční tarify, jakož i metodiky pro stanovení distribučních tarifů. Podle těchto ustanovení zejména distribuční tarify musí odrážet náklady a zohledňovat využívání distribuční sítě uživateli soustavy, a to i aktivními zákazníky a metodiky pro stanovení distribučních tarifů musí PDS poskytovat pobídky k co nejefektivnějšímu provozu a rozvoji svých sítí a mohou zavést výkonnostní cíle, aby byly vytvořeny pobídky pro tyto provozovatele ke zvýšení efektivity jejich sítí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato ustanovení tedy nestanoví, že tyto tarify a metodiky mohou zahrnovat náklady související s plněním PVS.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za účelem určení působnosti čl. 18 odst. 1 prvního pododstavce nařízení 2019/943 je přitom třeba toto ustanovení zasadit do širšího normativního rámce, do něhož spadá, a v tomto ohledu zohlednit ustanovení směrnice 2019/944, která, jak vyplývá z bodu 90 jejího odůvodnění, musí být vykládána společně s nařízením 2019/943, jak potvrzuje výslovný odkaz na tuto směrnici obsažený v čl. 18 odst. 7 nařízení 2019/943.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s úvahami uvedenými v bodech 30 a 31 tohoto rozsudku je třeba zohlednit zvláště článek 9, čl. 57 odst. 4 a 5, čl. 59 odst. 1 písm. a) a bod 3 přílohy I této směrnice.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde v tomto ohledu o PVS, článek 9 směrnice 2019/944 přiznává členským státům určitý prostor pro uvážení jak z hlediska definice druhu PVS, jež zamýšlejí ukládat PDS, tak i pokud jde o způsoby financování PVS. Článek 9 odst. 2 této směrnice konkrétně stanoví, že s plným ohledem na související ustanovení Smlouvy o fungování EU, zejména na její článek 106, mohou členské státy uložit z důvodů obecného hospodářského zájmu podnikům působícím v odvětví elektroenergetiky takové povinnosti. Tyto povinnosti se mohou týkat bezpečnosti, včetně bezpečnosti dodávek, pravidelnosti, kvality a cen dodávek, jakož i ochrany životního prostředí, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a ochrany klimatu. Kromě toho čl. 9 odst. 3 uvedené směrnice poskytuje členským státům možnost, aby udělily těmto podnikům nediskriminačním a transparentním způsobem finanční náhrady, jiné formy náhrady nebo výlučná práva za plnění uložených PVS.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mimoto je třeba uvést, že v souladu s bodem 3 přílohy I směrnice 2019/944, která upřesňuje minimální požadavky na vyúčtování a informace o vyúčtování, je cena účtovaná konečným zákazníkům součtem tří složek, a sice složky energie a dodávky, síťové složky (přenos a distribuce) a složky zahrnující daně, odvody a poplatky. V tomto bodě 3 je rovněž uvedeno, že relevantní definice těchto složek jsou obsaženy v nařízení 2016/1952, v jehož příloze II je výslovně stanoveno, že třetí složka zahrnující daně, poplatky a odvody může zahrnovat poplatky spojené s podporou energie z obnovitelných zdrojů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že „poplatky“ uvedené v čl. 18 odst. 1 nařízení 2019/943 představují pouze jednu ze tří složek ceny účtované konečným zákazníkům, a sice složku týkající se poplatků vztahujících se k „síti“ (dále jen „síťové poplatky“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak uvedl generální advokát v bodech 55 a 56 svého stanoviska, toto ustanovení se týká pouze nákladů skutečně vynaložených PDS, které mají přímou souvislost s využíváním, připojením nebo posílením sítí, takže působnost uvedeného ustanovení nemůže být rozšířena na tarifní složky, které nemají žádnou souvislost se skutečným využíváním sítí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek nelze mít za to, že náklady související s PVS, které účtují PDS, spadají pod pojem „síťové poplatky“ ve smyslu čl. 18 odst. 1 nařízení 2019/943. Vzhledem k tomu, že tyto náklady jsou v zásadě součástí třetí složky ceny účtované konečným zákazníkům uvedené v bodě 3 přílohy I směrnice 2019/944, která se týká daní, odvodů a poplatků, nespadají do působnosti tohoto článku 18.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho článek 9 směrnice 2019/944 v zásadě nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že PDS mohou přenášet na konečné zákazníky náklady související s plněním PVS, které jim ukládá dotyčný členský stát, splňují-li parametry i způsoby tohoto financování podmínky uvedené v čl. 9 odst. 3 této směrnice, a sice zejména dodržují zásadu zákazu diskriminace a požadavek transparentnosti (obdobně viz rozsudek ze dne 30. dubna 2020, Оvergas Mreži a Balgarska gazova asociacia, C‑5/19, EU:C:2020:343, bod 88).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o nezávislost regulačních orgánů, jakož i jejich povinnosti a pravomoci, čl. 57 odst. 4 směrnice 2019/944 stanoví, že členské státy zaručí nezávislost regulačního orgánu a za tímto účelem zajistí, aby při plnění regulačních úkolů stanovených touto směrnicí a souvisejícími právními předpisy regulační orgán byl právně odlišný od jiných veřejnoprávních nebo soukromoprávních subjektů a na nich funkčně nezávislý, a aby uvedený orgán zajistil, aby jeho zaměstnanci a osoby odpovědné za jeho řízení jednali nezávisle na jakémkoli tržním zájmu a při plnění regulačních úkolů nevyhledávali ani nepřijímali přímé pokyny od vlády nebo jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu. Podle čl. 57 odst. 4 písm. b) bodu ii) uvedené směrnice však posledně uvedeným požadavkem není dotčena případná úzká spolupráce s jinými příslušnými vnitrostátními orgány nebo všeobecné politické pokyny vydané vládou členského státu určující tentýž orgán, které se netýkají regulačních pravomocí a povinností podle článku 59 této směrnice, které v souladu s odst. 1 písm. a) posledně uvedeného článku zahrnují povinnost stanovovat nebo schvalovat sazby za přenos nebo distribuci elektřiny nebo příslušné metodiky (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. března 2025, Alajärven Sähkö a další, C‑48/23, EU:C:2025:144, bod 30).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento článek 57 v odst. 5 prvním pododstavci písm. a) stanoví, že za účelem ochrany nezávislosti regulačních orgánů dotčený členský stát zejména zajistí, aby regulační orgán mohl přijímat samostatná rozhodnutí nezávisle na jakémkoli politickém subjektu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. března 2025, Alajärven Sähkö a další, C‑48/23, EU:C:2025:144, bod 31).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ustanovení článku 57 směrnice 2019/944 v podstatě odrážejí obsah bodů 80 a 87 odůvodnění této směrnice, podle kterých je k zajištění řádného fungování vnitřního trhu s elektřinou nezbytné, aby regulační orgány byly schopny přijímat rozhodnutí o všech relevantních regulačních otázkách a aby byly plně nezávislé na jakýchkoli veřejných či soukromých zájmech a aby uvedená směrnice členské státy nezbavila možnosti vytvořit a vydat vlastní vnitrostátní politiku v oblasti energetiky (rozsudek ze dne 6. března 2025, Alajärven Sähkö a další, C‑48/23, EU:C:2025:144, bod 32).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak v tomto ohledu konkrétně vyplývá z bodu 87 odůvodnění směrnice 2019/944 a jak stanoví čl. 194 odst. 2 druhý pododstavec SFEU, mají členské státy právo stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů. Uvedená směrnice tedy nezbavuje členské státy možnosti vytvořit a zveřejnit vlastní vnitrostátní politiku v oblasti energetiky, jakož i stanovit rámec pro činnost regulačních orgánů, mimo jiné pokud jde o bezpečnost dodávek. Členské státy tedy mohou přijmout vlastní právní úpravu týkající se vnitrostátního trhu s elektřinou, s výjimkou povinností a pravomocí regulačních orgánů stanovených touto směrnicí (rozsudek ze dne 6. března 2025, Alajärven Sähkö a další, C‑48/23, EU:C:2025:144, bod 39).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, jak uvedl generální advokát v bodě 63 svého stanoviska, že k zajištění řádného fungování vnitřního trhu s elektřinou je nezbytné zaprvé, aby byly vnitrostátní regulační orgány schopny přijímat rozhodnutí o všech regulačních otázkách spadajících do jejich pravomoci a byly nezávislé, a zadruhé, aby směrnice 2019/944 členské státy nezbavila možnosti vytvořit a zveřejňovat vlastní vnitrostátní politiku v oblasti energetiky, jakož i stanovit rámec, v němž tyto orgány vykonávají své povinnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedeného však vyplývá, že i když stanovení síťových poplatků spadá na základě čl. 59 odst. 1 písm. a) směrnice 2019/944 do pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů, nemůže tomu tak být v případě daní, odvodů nebo poplatků, které nesouvisejí s přístupem k síti nebo s jejím využíváním, a tudíž nespadají do působnosti čl. 18 odst. 1 nařízení 2019/943, i když mají dopad na cenu za distribuci elektřiny pro konečného zákazníka.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">To platí zejména pro náklady související s PVS v oblasti podpory energie z obnovitelných zdrojů, jakož i pro způsoby pokrytí těchto nákladů. Volba způsobu podpory, kterou členský stát zamýšlí poskytnout rozvoji energie z obnovitelných zdrojů na svém území, ať už se jedná o přímé dotace, daňové mechanismy nebo, jako je tomu v projednávané věci, o opatření spočívající v přenesení nákladů na konečné spotřebitele, totiž spadá pod volbu energetické politiky, která nespadá do pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů. Nic to však nemění na tom, že žádné ustanovení unijního práva v zásadě nebrání tomu, aby členské státy zmocnily příslušný vnitrostátní orgán k regulaci tarifů souvisejících s PVS. Kromě toho se nejeví, že by takové zmocnění regulačního orgánu ke zohlednění těchto nákladů, jako je oprávnění dotčené ve věci v původním řízení, mohlo narušit nezávislost a povinnosti těchto orgánů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve třetí a poslední řadě je třeba uvést, že cíle sledované nařízením 2019/943, jak jsou uvedeny v jeho bodě 1, a zejména účinné dosažení cílů energetické unie, jakož i stanovení základních zásad pro dobře fungující integrované trhy s elektřinou, které umožní nediskriminační přístup na trh všem poskytovatelům zdrojů a odběratelům elektřiny, posílí postavení spotřebitelů, zajistí konkurenceschopnost na globálním trhu i odezvu strany poptávky, ukládání energie a energetickou účinnost, nemohou zpochybnit výklad uplatněný v bodech 43 až 46, jakož i v bodech 52 a 53 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci čl. 4.1.32 odst. 1 bod 10° nařízení o energetice stanoví, že náklady na PVS, které jsou uloženy PDS na základě tohoto nařízení, které nejsou financovány prostřednictvím daní, poplatků, dotací, příspěvků nebo odvodů, se po kontrole ze strany VREG transparentním a nediskriminačním způsobem zahrnou do tarifů, a jsou tedy přeneseny na uživatele sítě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud konkrétně uvádí, že PVS finanční povahy, které vlámský zákonodárce uložil žalujícím PDS, jsou financovány zčásti z prostředků poskytnutých Energetickým fondem a zčásti z náhrad pocházejících z rozpočtu obecných výdajů Vlámského regionu. Čisté náklady související s těmito PVS, zvláště s náklady na podporou racionálního využívání energie, na využívání energie z obnovitelných zdrojů, jakož i na získávání certifikátů o zelené elektřině a certifikátů o kombinované výrobě tepla a elektřiny jsou promítnuty do síťových tarifů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, přitom vyplývá, že náklady související s PVS byly zahrnuty nikoli do kategorie odpovídající třetí složce pro stanovení tarifů uvedené v bodě 3 přílohy I směrnice 2019/944, ale do kategorie týkající se síťových poplatků, která odpovídá druhé složce pro stanovení tarifů uvedené v tomto ustanovení, v níž musí být obsaženy v zásadě pouze náklady související se sítí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pouhá okolnost, že náklady související s PVS byly z účetního hlediska přiřazeny k síťovým poplatkům, však nemůže sama o sobě postačovat k prokázání toho, že taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, je neslučitelná s článkem 18 nařízení 2019/943.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že cílem článku 18 nařízení 2019/943 a ustanovení směrnice 2019/944 je zajistit, aby náklady pokryté síťovými poplatky zůstaly objektivně identifikovatelné, aby byly vypočítávány podle transparentních metodik a nebyly používány k nepřímému financování politik nesouvisejících s provozem distribuční soustavy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S výhradou ověření, která musí provést předkládající soud, jsou-li tak náklady související s PVS, byť formálně pokryty síťovými poplatky, jasně odděleny od metody výpočtu a stanovení těchto poplatků nebo síťových tarifů, takže odpovídají vlastnímu tarifu, který se ve skutečnosti připojí k takto stanoveným poplatkům, nemůže taková situace sama o sobě porušovat požadavky vyplývající z článku 18 nařízení 2019/943, a zejména požadavek transparentnosti, který stanoví.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek přísluší předkládajícím soudu, aby ověřil, zda bez ohledu na jejich formální kvalifikaci nemají podmínky pro zahrnutí nákladů souvisejících s finančními ZVS do síťových poplatků nebo síťových tarifů ze strany žalujících PSD dopad na metodu výpočtu těchto poplatků, které jsou upraveny v článku 18 nařízení 2019/943, takže nespadají do pravomocí a povinností VREG, a zda dodržují tento požadavek transparentnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 18 odst. 1 první pododstavec druhá věta nařízení 2019/943 ve spojení s článkem 9, čl. 57 odst. 4 a 5, čl. 59 odst. 1 písm. a) a bodem 3 přílohy I směrnice 2019/944 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že jsou v síťových tarifech zohledněny náklady související s plněním PVS, které tato právní úprava ukládá PSD, pokud tyto náklady nejsou financovány jinak, za podmínky, že uvedené náklady nejsou zahrnuty do metodik výpočtu a stanovení poplatků spadajících do pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu a jsou jasně odlišeny od těchto poplatků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K druhé otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci druhé otázky týkající se slučitelnosti metodiky pro stanovení tarifů za distribuci elektřiny založené na vývoji historických nákladů PDS s unijním právem je třeba uvést, že čl. 18 odst. 1 první pododstavec první věta nařízení 2019/943, na který odkazuje předkládající soud, vyžaduje, aby síťové poplatky odrážely náklady vynaložené PDS, pokud odpovídají nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného PDS. Podle judikatury citované v bodech 26 a 27 tohoto rozsudku je přitom za účelem poskytnutí užitečné odpovědi na tuto otázku třeba zohlednit rovněž odstavce 2, 7 a 8 tohoto článku 18, které upřesňují požadavky, které musí tarify a metodiky pro stanovení tarifů splňovat.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je tedy třeba mít za to, že podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 18 odst. 1 nařízení 2019/943 ve spojení s odstavci 2, 7 a 8 tohoto článku musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby regulační orgán členského státu přijal metodiku pro stanovení tarifů za distribuci elektřiny založenou na vývoji historických nákladů, přičemž jsou tak stanoveny výnosy PDS s odkazem na jejich náklady vzniklé během posledních pěti disponibilních účetních období, není-li použití této metodiky doprovázeno kontrolou výše těchto nákladů, která by umožnila zaručit, že odpovídají nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného provozovatele sítě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na úvahy uvedené v bodech 33 až 37 tohoto rozsudku je třeba konstatovat, že článek 18 nařízení 2019/943 nestanoví žádnou zvláštní metodiku pro stanovení tarifů za distribuci elektřiny, avšak definuje požadavky, které taková metodika musí splňovat.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že vzhledem k absenci přesnějších ustanovení v nařízení 2019/943, pokud jde o metodiku pro stanovení tarifů, jejímž cílem je pobízet PDS ke zvýšení účinnosti, přísluší v souladu s čl. 18 odst. 10 tohoto nařízení a s čl. 59 odst. 1 písm. a) směrnice 2019/944 regulačnímu orgánu členského státu, aby určil vhodnou metodiku pro stanovení tarifů za distribuci elektřiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak v tomto kontextu uvedl generální advokát v bodě 74 svého stanoviska, tento orgán musí mít s ohledem na komplexní a technickou povahu svého poslání široký prostor pro uvážení při určování metodiky pro stanovení tarifů za distribuci elektřiny. Tento prostor pro uvážení je však vymezen povinností dodržovat všechny požadavky stanovené v článku 18 nařízení 2019/943, jakož i právní úpravu týkající se vnitrostátního trhu s elektřinou a zvláštní podmínky charakteristické pro tento trh. Takový orgán tudíž nemůže být nucen k tomu, aby přijal zvláštní metodologii, ale musí mít možnost přizpůsobit metodologii pro stanovení těchto tarifů a jejich výpočtů v závislosti na různých parametrech (obdobně viz rozsudek ze dne 23. října 2025, Gaso a Conexus Baltic Grid, C‑87/24, EU:C:2025:826, bod 86).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pouhá skutečnost, že metodika použitá regulačním orgánem členského státu vychází z historických údajů použitých jako východisko pro posouzení budoucích nákladů PDS, přitom nemůže představovat důvod pro neslučitelnost této metodiky s článkem 18 nařízení 2019/943.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Bude však příslušet předkládajícím soudu, aby ověřil, zda metodika pro stanovení tarifů určená ve sporném rozhodnutí splňuje požadavky vyplývající z článku 18 nařízení 2019/943 s ohledem na celkovou analýzu této metodiky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že uvedená metodika spočívá na modelu regulace výnosů, jelikož umožňuje určit výnos, který jsou žalující PDS oprávněni získat od uživatelů distribučních soustav prostřednictvím síťových tarifů za účelem pokrytí provozních nákladů. Tato metodika kromě toho obsahuje faktory pro úpravu, jejichž cílem je podpořit zlepšení obecné účinnosti, včetně energetické účinnosti systému, a stanoví rovněž mechanismus kontroly nákladů vzniklých žalujícím PDS a přenesených do síťových tarifů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konkrétně za účelem určení základní složky výnosu povoleného k pokrytí endogenních nákladů VREG v prvé řadě zohledňuje vývoj endogenních nákladů daného odvětví vykázaných za předchozí účetní období, tedy období 2019–2023. Ve druhé řadě stanoví, že po celé období 2025–2028 se tato složka každoročně upraví v závislosti na inflaci, a to s korekcí ex post na základě skutečně konstatované inflace. Ve třetí řadě VREG používá faktor spočívající v pobídce ke zvýšení efektivity, takzvaný „frontier shift“, který odráží zvýšení produktivity, jehož dosáhli nejvýkonnější podniky díky používání nejlepších postupů a technologickému pokroku a jehož cílem je podle VREG kompenzace snížení hospodářské soutěže mezi žalujícími PDS. Ve čtvrté a poslední řadě se tato základní složka povolených výnosů k pokrytí endogenních nákladů následně doplní o pět dalších endogenních prvků, jež nejsou pro účely projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce relevantní, jak bylo uvedeno v bodě 18 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek, s výhradou ověření, která musí provést předkládající soud, se jeví, že podle této metodologie pro stanovení tarifů VREG kontroluje přiměřenost nákladů vykázaných PDS, aby tyto náklady odpovídaly nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného PDS.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že odstavec 1 článku 18 nařízení 2019/943 ve spojení s odstavci 2, 7 a 8 tohoto článku musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby regulační orgán členského státu přijal metodiku pro stanovení tarifů za distribuci elektřiny založenou na vývoji historických nákladů, přičemž jsou tak stanoveny výnosy PDS s odkazem na jejich náklady vzniklé během posledních pěti disponibilních účetních období, je-li tato metodika v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku 18 a obsahuje konkrétně mechanismy způsobilé zajistit, že náklady vyplývající z uvedené metodiky odpovídají v přiměřené míře nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného PDS.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K třetí otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k odpovědím poskytnutým na první a druhou předběžnou otázku není namístě odpovídat na třetí otázku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-163" title="page-18">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 18 odst. 1 první pododstavec druhá věta nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou ve spojení s článkem 9, čl. 57 odst. 4 a 5, čl. 59 odst. 1 písm. a) a bodem 3 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-165" title="page-18">
      musí být vykládán v tom smyslu, že
    </p>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-166" title="page-18">
      nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že jsou v síťových tarifech zohledněny náklady související s plněním povinností veřejné služby, které tato právní úprava ukládá provozovatelům distribučních soustav, pokud tyto náklady nejsou financovány jinak, za podmínky, že uvedené náklady nejsou zahrnuty do metodik výpočtu a stanovení poplatků spadajících do pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu a jsou jasně odlišeny od těchto poplatků.
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odstavec 1 článku 18 nařízení 2019/943 ve spojení s odstavci 2, 7 a 8 tohoto článku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-168" title="page-18">
      musí být vykládán v tom smyslu, že
    </p>
    <p class="C32Dispositifmarge1" id="para-169" title="page-18">
      nebrání tomu, aby regulační orgán členského státu přijal metodiku pro stanovení tarifů za distribuci elektřiny založenou na vývoji historických nákladů, přičemž jsou tak stanoveny výnosy provozovatelů distribučních soustav s odkazem na jejich náklady vzniklé během posledních pěti disponibilních účetních období, je-li tato metodika v souladu s požadavky stanovenými v tomto článku 18 a obsahuje konkrétně mechanismy způsobilé zajistit, že náklady vyplývající z uvedené metodiky odpovídají v přiměřené míře nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného provozovatele distribučních soustav.
    </p>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-170" title="page-18">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: nizozemština.</p>
</body>
</html>
