ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)
18. června 2026 ( *1 )
„Řízení o předběžné otázce – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Nařízení (EU) 2016/679 – Články 77 a 79 – Procesní prostředky – Souběžné uplatnění – Vztah mezi podáním stížnosti u vnitrostátního dozorového úřadu a podáním prostředku nápravy k soudu – Riziko protichůdných rozhodnutí – Zásada účinné soudní ochrany – Procesní autonomie členských států – Zásada efektivity – Zásada rovnocennosti“
Ve věci C‑414/24,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Verwaltungsgerichtshof (Nejvyšší správní soud, Rakousko) ze dne 17. května 2024, došlým Soudnímu dvoru dne 13. června 2024, v řízení
Datenschutzbehörde,
Dr. G S
za účasti:
Bundesministerin für Justiz,
D GmbH,
SOUDNÍ DVŮR (první senát),
ve složení: F. Biltgen, předseda senátu, I. Ziemele (zpravodajka), A. Kumin, S. Gervasoni a M. Bošnjak, soudci,
generální advokát: J. Richard de la Tour,
za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
|
– |
za Datenschutzbehörde: M. Schmidl a E. Wagner, |
|
– |
za Dr. G S: S. Binder-Novak, Rechtsanwältin, |
|
– |
za D GmbH: S. Korab, Rechtsanwalt, |
|
– |
za rakouskou vládu: A. Posch, J. Schmoll a C. Gabauer, jako zmocněnci, |
|
– |
za italskou vládu: S. Fiorentino, jako zmocněnec, ve spolupráci s: E. De Bonis, avvocato dello Stato, |
|
– |
za maďarskou vládu: Zs. Biró-Tóth, jakož i M. Z. Fehér, jako zmocněnci, |
|
– |
za Evropskou komisi: A. Bouchagiar, M. Heller a H. Kranenborg, jako zmocněnci, |
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 4. září 2025,
vydává tento
Rozsudek
|
1 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článků 77 a 79 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1, dále jen „GDPR“). |
|
2 |
Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Dr. G S a Datenschutzbehörde (Úřad pro ochranu osobních údajů, Rakousko) (dále jen „DSB“), jehož předmětem je odmítnutí stížnosti tímto úřadem, kterou podala Dr. G S na základě údajného porušení jejího práva na ochranu osobních údajů, které se jí týkají, s odůvodněním, že dotyčná již podala žalobu se stejným předmětem, jež je stále projednávána příslušným soudem. |
Právní rámec
Unijní právo
|
3 |
Body 10, 11, 129 a 141 odůvodnění GDPR uvádějí:
[…]
[…]
|
|
4 |
Článek 17 GDPR, nadepsaný „Právo na výmaz (‚právo být zapomenut‘)“, v odstavci 1 písm. d) stanoví: „Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají, a správce má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z těchto důvodů: […]
|
|
5 |
Kapitola VI GDPR, nadepsaná „Nezávislé dozorové úřady“, obsahuje články 51 až 59 tohoto nařízení. |
|
6 |
V článku 57 této kapitoly, nadepsaném „Úkoly“, je v odstavci 1 písm. f) stanoveno: „Aniž jsou dotčeny další úkoly stanovené tímto nařízením, každý dozorový úřad na svém území: […]
|
|
7 |
Článek 58 GDPR, nadepsaný „Pravomoci“, v odstavci 2 stanoví: „Každý dozorový úřad má všechny tyto nápravné pravomoci:
|
|
8 |
Kapitola VIII GDPR, nadepsaná „Právní ochrana, odpovědnost a sankce“, obsahuje články 77 až 84 tohoto nařízení. |
|
9 |
Článek 77 GDPR, nadepsaný „Právo podat stížnost u dozorového úřadu“, stanoví: „1. Aniž jsou dotčeny jakékoliv jiné prostředky správní nebo soudní ochrany, má každý subjekt údajů právo podat stížnost u některého dozorového úřadu, zejména v členském státě svého obvyklého bydliště, místa výkonu zaměstnání nebo místa, kde došlo k údajnému porušení, pokud se subjekt údajů domnívá, že zpracováním jeho osobních údajů je porušeno toto nařízení. 2. Dozorový úřad, kterému byla stížnost podána, informuje stěžovatele o pokroku v řešení stížnosti a o jeho [jejím] výsledku, jakož i o možnosti soudní ochrany podle článku 78.“ |
|
10 |
Článek 78 GDPR, nadepsaný „Právo na účinnou soudní ochranu vůči dozorovému úřadu“, v odstavcích 1 a 2 stanoví: „1. Aniž je dotčena jakákoli jiná správní či mimosoudní ochrana, má každá fyzická nebo právnická osoba právo na účinnou soudní ochranu proti právně závaznému rozhodnutí dozorového úřadu, které se jí týká. 2. Aniž je dotčena jakákoli jiná správní či mimosoudní ochrana, má každý subjekt údajů právo na účinnou soudní ochranu, pokud se dozorový úřad, který je příslušný podle článků 55 a 56, stížností nezabývá nebo pokud neinformuje subjekt údajů do tří měsíců o pokroku v řešení stížnosti podané podle článku 77 či o jeho [jejím] výsledku.“ |
|
11 |
Článek 79 GDPR, nadepsaný „Právo na účinnou soudní ochranu vůči správci nebo zpracovateli“, stanoví: „1. Aniž je dotčena jakákoli dostupná správní či mimosoudní ochrana, včetně práva na podání stížnosti u dozorového úřadu podle článku 77, má každý subjekt údajů právo na účinnou soudní ochranu, pokud má za to, že jeho práva podle tohoto nařízení byla porušena v důsledku zpracování jeho osobních údajů v rozporu s tímto nařízením. 2. Řízení proti správci nebo zpracovateli se zahajuje u soudů toho členského státu, v němž má daný správce nebo zpracovatel provozovnu. Řízení se může popřípadě zahájit i u soudů členského státu, kde má subjekt údajů své obvyklé bydliště, s výjimkou případů, kdy je správce nebo zpracovatel orgánem veřejné moci některého členského státu, který jedná v rámci výkonu veřejné moci.“ |
|
12 |
Článek 81 GDPR, nadepsaný „Přerušení řízení“, v odstavcích 2 a 3 stanoví: „2. Probíhá-li u soudu jiného členského státu řízení týkající se stejného předmětu, pokud jde o zpracování prováděné týmž správcem nebo zpracovatelem, kterýkoliv z příslušných soudů, u nichž nebylo řízení zahájeno jako první, může své řízení přerušit. 3. Pokud toto řízení probíhá v prvním stupni, kterýkoliv ze soudů, u nichž nebylo řízení zahájeno jako první, se může na návrh jedné ze stran také prohlásit za nepříslušný, je-li soud, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, příslušný pro daná řízení a spojení těchto řízení je podle práva státu tohoto soudu přípustné.“ |
Rakouské právo
|
13 |
Článek 94 odst. 1 Bundes-Verfassungsgesetz (spolkový ústavní zákon), znovu vyhlášený dne 2. ledna 1930 (BGBl. 1/1930), ve znění použitelném na skutkové okolnosti sporu v původním řízení stanoví: „Soudnictví je na všech stupních odděleno od státní správy. […]“ |
|
14 |
Ustanovení § 24 Bundesgesetz zum Schutz natürlicher Personen bei der Verarbeitung personenbezogener Daten (Datenschutzgesetz – DSG) [spolkový zákon o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů (zákon o ochraně osobních údajů – DSG) ze dne 17. srpna 1999 (BGBl. I, 165/1999) ve znění použitelném na skutkové okolnosti sporu v původním řízení, nadepsaného „Stížnosti k úřadu pro ochranu osobních údajů“, v odstavcích 1 a 4 stanoví: „(1) Každý subjekt údajů má právo podat stížnost u úřadu pro ochranu osobních údajů, jestliže se domnívá, že při zpracování osobních údajů, které se ho týkají, bylo porušeno GDPR nebo ustanovení § 1 či článek 2 první hlavní části tohoto zákona. […] (4) Právo na projednání stížnosti zaniká, pokud ji stěžovatel nepodá do jednoho roku od okamžiku, kdy se o události, která je důvodem stížnosti, dozvěděl, nejpozději však do tří let od okamžiku, kdy k tvrzené události došlo. Opožděné stížnosti budou odmítnuty. […]“ |
Spor v původním řízení a předběžné otázky
|
15 |
Dne 3. července 2017 předložila Dr. G S, která je lékařkou, společnosti D, která provozuje on-line platformu pro vyhledávání lékařů, jež umožňuje třetím osobám poskytovat recenze lékařů a sdílet své zkušenosti s nimi, žádost o výmaz některých osobních údajů, které se jí týkají, a to na základě právní úpravy platné před nabytím účinnosti GDPR. Dne 10. července 2017 společnost D tuto žádost o výmaz odmítla. |
|
16 |
V návaznosti na toto odmítnutí podala Dr. G S v listopadu 2017 proti této společnosti žalobu k civilnímu soudu, v níž tvrdila, že došlo zejména k porušení práva na ochranu osobních údajů a požadovala výmaz zveřejněných údajů, které se jí týkaly. Kromě toho žádala, aby bylo této společnosti uloženo zdržet se jakéhokoli dalšího zpracování těchto údajů. |
|
17 |
Dne 22. června 2018 se Dr. G S po nabytí účinnosti GDPR znovu obrátila na společnost D se žádostí o výmaz osobních údajů, které se jí týkaly a byly zveřejněny na platformě provozované touto společností. Tato žádost byla rovněž odmítnuta, a to dopisem ze dne 6. července 2018. |
|
18 |
Za těchto podmínek podala Dr. G S dne 26. července 2018 u DSB stížnost podle čl. 77 odst. 1 GDPR, přičemž se opírala zejména o článek 17 tohoto nařízení, který zakotvuje právo na výmaz. Touto stížností se domáhala, aby DSB konstatoval porušení jejího práva na ochranu osobních údajů, uložil společnosti D, aby na své platformě odstranila veškeré osobní údaje, které se jí týkají, a aby se zdržela jakéhokoli dalšího zpracování těchto údajů. |
|
19 |
Rozhodnutím ze dne 4. ledna 2019 DSB tuto stížnost odmítl z důvodu, že tato stížnost a občanskoprávní žaloba podaná v listopadu 2017, o níž se hovoří v bodě 16 tohoto rozsudku, mají stejný předmět, a sice výmaz osobních údajů týkajících se Dr. G S, které byly zveřejněny na uvedené platformě. |
|
20 |
DSB měl v tomto ohledu za to, že souběžné nebo postupné vedení řízení před dozorovým úřadem a soudního řízení je ze systémové hlediska v rozporu s mechanismem právní ochrany zavedeným GDPR. Podle jeho názoru by v takové situaci rozhodoval úřad o stejné otázce, jako je otázka předložená civilnímu soudu. Souběžný výkon práva podat stížnost u dozorového úřadu a práva podat k soudu prostředek nápravy se stejným předmětem přitom nelze připustit. |
|
21 |
Dr. G S napadla rozhodnutí DSB ze dne 4. ledna 2019 u Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud, Rakousko), který rozsudkem ze dne 4. prosince 2020 její žalobu zamítl v okamžiku, kdy rozsudek vydaný civilním soudem dne 23. července 2020, jímž byla odmítnuta žaloba Dr. G S, ještě nenabyl právní moci. |
|
22 |
V tomto ohledu měl Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud) za to, že nařízením GDPR byl úmyslně zaveden dvojí systém právní ochrany. Připomněl, že jelikož je toto nařízení přímo použitelné, nesmí být použity vnitrostátní předpisy, které si odporují. Stížnost podaná Dr. G S na základě čl. 77 odst. 1 uvedeného nařízení tedy nemohla být odmítnuta z důvodů uvedených DSB, ale bylo naopak třeba potvrdit hlavní pravomoc tohoto dozorového úřadu k rozhodnutí o této stížnosti. |
|
23 |
V této souvislosti však uvedený soud považoval tuto stížnost za opožděnou, jelikož nebyla podána v roční promlčecí lhůtě stanovené v § 24 odst. 4 zákona o ochraně osobních údajů ve znění použitelném na spor v původním řízení. Vzhledem k tomu, že opožděné podání stížnosti podle čl. 77 odst. 1 GDPR má rovněž za následek její odmítnutí, byla stížnost Dr. G S podle Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud) právem odmítnuta. |
|
24 |
Následně podala jak Dr. G S poté, co se Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud, Rakousko) odmítl zabývat jejich stížností], tak společnost D opravný prostředek Revision proti rozsudku Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud) k Verwaltungsgerichtshof (Nejvyšší správní soud, Rakousko), který je předkládajícím soudem. |
|
25 |
Uvedený soud nesouhlasí s posouzením Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud), podle kterého byla stížnost Dr. G S podána opožděně. Má nicméně v úmyslu posoudit, zda odmítnutí této stížnosti nemohlo být právně opodstatněno jinými důvody. Předkládající soud se poté, co připomněl judikaturu vycházející z rozsudků ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság (C‑132/21, EU:C:2023:2), a ze dne 7. prosince 2023, SCHUFA Holding (Oddlužení) (C‑26/22 a C‑64/22, EU:C:2023:958), zamýšlí zejména nad důvodem uvedeným DSB, který vychází z existence probíhajícího soudního řízení se stejným předmětem jako uvedená stížnost. V tomto ohledu uvádí, že čl. 94 odst. 1 spolkového ústavního zákona ve znění použitelném na spor v původním řízení stanoví, že soudnictví je na všech stupních odděleno od státní správy. Podle informací poskytnutých uvedeným soudem zakotvuje toto ustanovení zásadu oddělení soudnictví od státní správy, z níž vyplývá, že věc musí být za účelem projednání v plném rozsahu přidělena buď soudům, nebo správním orgánům. Uvedené ustanovení tedy brání tomu, aby soudy a správní orgány rozhodovaly souběžně nebo postupně v témže sporu. |
|
26 |
V této souvislosti má předkládající soud pochybnosti o tom, zda může být stížnost podaná k dozorovému úřadu podle čl. 77 odst. 1 GDPR odmítnuta z důvodu, že již dříve bylo uplatněno právo na účinnou soudní ochranu podle článku 79 tohoto nařízení, jež se týkalo stejného předmětu, a že příslušné řízení u soudu, jemuž byla věc předložena, stále probíhá. |
|
27 |
V tomto ohledu se uvedený soud přiklání k názoru, že za účelem zabránění vydání protichůdných rozhodnutí by bylo možné na základě mechanismu stanoveného v čl. 81 odst. 2 a 3 GDPR připustit, že v případě, kdy je spor projednáván před civilními soudy a správními orgány, je orgán, u něhož bylo řízení zahájeno později, povinen z důvodu zásady přednosti odmítnout návrh dotyčné osoby. |
|
28 |
Dodává však, že v případě, kdy je stížnost podaná podle čl. 77 odst. 1 GDPR odmítnuta pouze z důvodu probíhajícího soudního řízení, neexistuje k okamžiku tohoto odmítnutí ještě žádné rozhodnutí ve věci samé o údajném porušení ochrany osobních údajů, takže riziko protichůdných rozhodnutí se ještě neprojevilo. |
|
29 |
Na základě toho vyvstává otázka, zda je třeba odlišit případ, kdy probíhá soudní řízení, od případu, kdy již bylo vydáno rozhodnutí ve věci samé, i když ještě není pravomocné. |
|
30 |
Za těchto podmínek se Verwaltungsgerichtshof (Nejvyšší správní soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
|
K předběžným otázkám
|
31 |
Podstatou obou otázek předkládajícího soudu, které je třeba posoudit společně, je, zda musí být čl. 77 odst. 1 a čl. 79 odst. 1 GDPR vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby dozorový úřad, jemuž byla předložena stížnost v souladu s tímto čl. 77 odst. 1, mohl tuto stížnost odmítnout pouze z toho důvodu, že již dříve byl v souladu s tímto čl. 79 odst. 1 podán k soudu prostředek nápravy se stejným předmětem, přestože rozhodnutí vydané v řízení o tomto prostředku dosud není pravomocné. |
|
32 |
Úvodem je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora je třeba při výkladu ustanovení unijního práva vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (rozsudek ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság, C‑132/21, EU:C:2023:2, bod 32). |
|
33 |
V prvé řadě je třeba uvést, že články 77 a 79 GDPR spadají do kapitoly VIII tohoto nařízení, která upravuje zejména procesní prostředky, které umožňují chránit práva subjektu údajů, pokud byly osobní údaje, které se ho týkají, údajně zpracovány v rozporu s ustanoveními uvedeného nařízení. Ochranu těchto práv tedy může požadovat zejména přímo subjekt údajů na základě článků 77 až 79 téhož nařízení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. října 2024, Lindenapotheke, C‑21/23, EU:C:2024:846, bod 47 a citovaná judikatura). |
|
34 |
Pokud jde v tomto ohledu o znění těchto článků 77 až 79, je třeba nejprve připomenout, že čl. 77 odst. 1 GDPR stanoví, že aniž jsou dotčeny jakékoliv jiné prostředky správní nebo soudní ochrany, má každý subjekt údajů právo podat stížnost u některého dozorového úřadu. Dále čl. 78 odst. 1 tohoto nařízení stanoví, že aniž je dotčena jakákoli jiná správní či mimosoudní ochrana, má každá fyzická nebo právnická osoba právo na účinnou soudní ochranu proti právně závaznému rozhodnutí dozorového úřadu, které se jí týká. Konečně čl. 79 odst. 1 uvedeného nařízení zaručuje každému subjektu údajů právo na účinnou soudní ochranu, aniž je dotčena jakákoli dostupná správní či mimosoudní ochrana, včetně práva na podání stížnosti u dozorového úřadu podle čl. 77 odst. 1 téhož nařízení (rozsudek ze dne 4. října 2024, Lindenapotheke, C‑21/23, EU:C:2024:846, bod 48 a citovaná judikatura). |
|
35 |
Soudní dvůr již rozhodl, že tato ustanovení GDPR poskytují různé procesní prostředky osobám dovolávajícím se porušení tohoto nařízení, přičemž každý z těchto prostředků musí být možné uplatnit, „aniž jsou dotčeny“ ostatní prostředky (rozsudek ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság, C‑132/21, EU:C:2023:2, bod 34). |
|
36 |
Z toho vyplývá, jak uvedl generální advokát v bodě 46 svého stanoviska, že GDPR nestanoví přednostní nebo výlučnou příslušnost ani nezavádí žádné pravidlo přednosti posouzení provedeného úřadem nebo soudem, o nichž se v něm hovoří, pokud jde o existenci porušení práv přiznaných tímto nařízením. Soudní dvůr již rozhodl, že procesní prostředek zakotvený v čl. 78 odst. 1 tohoto nařízení, jehož předmětem je přezkum legality rozhodnutí dozorového úřadu přijatého na základě článku 77 uvedeného nařízení, a procesní prostředek zakotvený v čl. 79 odst. 1 téhož nařízení mohou být rovněž podány zároveň a nezávisle (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság, C‑132/21, EU:C:2023:2, bod 35). |
|
37 |
Ve druhé řadě, pokud jde o kontext, do něhož jsou uvedená ustanovení GDPR zasazena, je třeba připomenout, že podle čl. 57 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení má každý dozorový úřad povinnost zabývat se na svém území stížnostmi, které mu má podle čl. 77 odst. 1 uvedeného nařízení právo podat každý subjekt údajů, jenž se domnívá, že zpracováním jeho osobních údajů je porušeno téže nařízení, v nezbytné míře prošetřit předmět stížností a v přiměřené lhůtě informovat stěžovatele o vývoji a výsledku šetření. Dozorový úřad se musí takovou stížností zabývat s veškerou náležitou péčí [rozsudek ze dne 26. září 2024, Land Hessen (Povinnost orgánu pro ochranu údajů jednat),C‑768/21, EU:C:2024:785, bod 32 a citovaná judikatura]. Jak potvrzuje bod 129 odůvodnění GDPR, tento úřad hraje nepostradatelnou úlohu v systému ochrany osobních údajů a přispívá k jednotnému uplatňování dotčeného nařízení v členských státech. |
|
38 |
Ve třetí řadě je tento kontextuální výklad podpořen cíli sledovanými GDPR. V tomto ohledu je třeba uvést, že rozhodnutí unijního normotvůrce poskytnout subjektům údajů dotčeným zpracováním osobních údajů možnost využít současně a nezávisle na sobě procesních prostředků stanovených v čl. 77 odst. 1 a čl. 79 odst. 1 tohoto nařízení je v souladu s cílem sledovaným uvedeným nařízením, který spočívá v zajištění vysoké úrovně ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů v Unii, jak vyplývá z bodu 10 jeho odůvodnění. Bod 11 odůvodnění téhož nařízení kromě toho uvádí, že účinná ochrana těchto údajů vyžaduje posílení práv subjektů údajů. |
|
39 |
Soudní dvůr již rozhodl, že poskytnutí několika procesních prostředků posiluje cíl uvedený v bodě 141 odůvodnění GDPR, kterým je zaručit každému subjektu údajů, který se domnívá, že byla porušena jeho práva podle tohoto nařízení, právo na účinnou soudní ochranu v souladu s článkem 47 Listiny (rozsudek ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság, C‑132/21, EU:C:2023:2, bod 44). |
|
40 |
Soudní dvůr rovněž zdůraznil, že volba unijního normotvůrce ponechat subjektům údajů možnost využít souběžně a nezávisle na sobě procesní prostředky zakotvené v čl. 77 odst. 1 a čl. 78 odst. 1 GDPR na jedné straně a v čl. 79 odst. 1 tohoto nařízení na straně druhé je součástí cíle uvedeného nařízení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság, C‑132/21, EU:C:2023:2, bod 42). |
|
41 |
Vzhledem k tomu, že neexistuje unijní právní úprava v dané oblasti, přísluší každému členskému státu, aby na základě zásady procesní autonomie členských států stanovil pravidla týkající se správního a soudního řízení určeného k zajištění vysoké úrovně ochrany práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního práva (rozsudek ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság, C‑132/21, EU:C:2023:2, bod 45). |
|
42 |
Předkládajícímu soudu tedy přísluší, aby na základě vnitrostátních procesních ustanovení určil, jakým způsobem mají být procesní prostředky stanovené v článcích 77 až 79 GDPR uplatněny (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság, C‑132/21, EU:C:2023:2, bod 46). |
|
43 |
Pravidla uplatňování souběžných a nezávislých procesních prostředků by zejména neměla ohrožovat užitečný účinek a účinnou ochranu práv zaručených tímto nařízením (rozsudek ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság, C‑132/21, EU:C:2023:2, bod 47). |
|
44 |
V tomto ohledu nesmějí být tato pravidla méně příznivá než ta, která se týkají podobných procesních prostředků stanovených na ochranu práv vyplývajících z vnitrostátního právního řádu (zásada rovnocennosti), a nesmějí v praxi znemožňovat nebo nadměrně ztěžovat výkon práv přiznaných unijním právním řádem (zásada efektivity) (rozsudek ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság, C‑132/21, EU:C:2023:2, bod 48). |
|
45 |
V této souvislosti Soudní dvůr zdůraznil, že při vymezování procesních podmínek soudních řízení určených k ochraně práv přiznaných GDPR musí členské státy zajistit dodržování práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces zakotveného v článku 47 Listiny, které je potvrzením zásady účinné soudní ochrany (rozsudek ze dne 12. ledna 2023, Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság, C‑132/21, EU:C:2023:2, bod 50). |
|
46 |
V projednávané věci ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že systém procesních prostředků stanovený rakouským právem brání tomu, aby soudy a správní orgány rozhodovaly souběžně nebo postupně v témže sporu. V tomto kontextu vyvstává otázka, zda stížnost podaná k dozorovému úřadu podle čl. 77 odst. 1 GDPR může být odmítnuta pouze z toho důvodu, že již byl k soudu podán prostředek nápravy podle článku 79 tohoto nařízení se stejným předmětem a že příslušné řízení u soudu, jemuž byla věc předložena, stále probíhá. |
|
47 |
Podle předkládajícího soudu takový vztah mezi procesními prostředky přispívá k zabránění přijetí vzájemně protichůdných rozhodnutí o stejném návrhu. Zdůrazňuje však, že pokud DSB odmítne stížnost podanou na základě čl. 77 odst. 1 GDPR z důvodu, že řízení o prostředku nápravy podanému k soudu v souladu s čl. 79 odst. 1 tohoto nařízení u příslušného soudu stále probíhá, nemůže mít tento orgán jistotu, že v rámci tohoto řízení bude skutečně vydáno rozhodnutí ve věci samé. Tak by tomu bylo zejména v případě, že by byl tento prostředek nápravy odmítnut jako nepřípustný, aniž by bylo rozhodnuto ve věci samé. |
|
48 |
V tomto ohledu je třeba připomenout, jak je uvedeno v bodě 37 tohoto rozsudku, že podle čl. 57 odst. 1 písm. f) GDPR má každý dozorový úřad povinnost zabývat se na svém území stížnostmi, které mu má podle čl. 77 odst. 1 tohoto nařízení právo podat každý subjekt údajů, jenž se domnívá, že zpracováním jeho osobních údajů je porušeno uvedené nařízení, a také povinnost v nezbytné míře prošetřit předmět takové stížnosti. Dozorový úřad se musí takovou stížností zabývat s veškerou náležitou péčí [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. prosince 2023, SCHUFA Holding (Oddlužení), C‑26/22 a C‑64/22, EU:C:2023:958, bod 56, jakož i citovaná judikatura]. |
|
49 |
V rámci tohoto zpracování má tento úřad, pokud jde o nápravná opatření uvedená v čl. 58 odst. 2 GDPR, prostor pro uvážení, pokud jde o volbu vhodných a nezbytných prostředků [rozsudek ze dne 7. prosince 2023, SCHUFA Holding (Oddlužení), C‑26/22 a C‑64/22, EU:C:2023:958, bod 68, jakož i citovaná judikatura]. |
|
50 |
V tomto ohledu Soudní dvůr rozhodl, že řízení o stížnosti, které není podobné řízení o petici, je koncipováno jako mechanismus schopný účinně chránit práva a zájmy subjektů údajů [rozsudek ze dne 7. prosince 2023, SCHUFA Holding (Oddlužení), C‑26/22 a C‑64/22, EU:C:2023:958, bod 58]. |
|
51 |
Dozorový úřad je totiž povinen zasáhnout, pokud je přijetí jednoho nebo více nápravných opatření stanovených v čl. 58 odst. 2 GDPR vhodné, nezbytné a přiměřené k nápravě zjištěného nedostatku a k zajištění plného dodržování tohoto nařízení (viz rozsudek ze dne 30. dubna 2025, Inspektorat kam Visshia sadeben savet, C‑313/23, C‑316/23 a C‑332/23, EU:C:2025:303, bod 132). |
|
52 |
Tato povinnost zasáhnout zajisté vyžaduje, aby v případě, že je dozorovému úřadu předložena stížnost podle čl. 77 odst. 1 GDPR a je informován o existenci soudního řízení zahájeného na základě čl. 79 odst. 1 tohoto nařízení, jež má stejný předmět, náležitě zohlednil v rámci posuzování této stížnosti rozhodnutí, kterým bude toto řízení pravomocně ukončeno. |
|
53 |
Bylo by však v rozporu s toutéž povinností zbavit osobu, jíž se zpracování osobních údajů týká, výhod takového mechanismu ochrany tím, že by měl dozorový úřad možnost odmítnout její stížnost ze samotného důvodu, že již dříve byl v souladu s čl. 79 odst. 1 GDPR podán k soudu podán prostředek nápravy se stejným předmětem, přestože rozhodnutí vydané v řízení o tomto prostředku ještě není pravomocné. |
|
54 |
V této souvislosti, pokud jde o riziko, že budou přijata protichůdná rozhodnutí ve vztahu k témuž zpracování osobních údajů v rámci téhož členského státu, jak v podstatě uvedl generální advokát v bodech 55 a 56 svého stanoviska, by tento členský stát mohl v takové situaci, jako je situace ve sporu v původním řízení, zvážit například zavedení suspenzivního mechanismu, na jehož základě by dozorový úřad k němuž by byla podána stížnost na základě čl. 77 odst. 1 GDPR, měl možnost nebo povinnost přerušit řízení, které před ním probíhá, pokud byl již dříve podán k soudu prostředek nápravy v souladu s čl. 79 odst. 1 tohoto nařízení, který má stejný předmět. Takové přerušení by mohlo trvat až do vydání prvního rozsudku vydaného v řízení o tomto prostředku a případně, je-li proti tomuto rozsudku podáno odvolání, až pravomocného soudního rozhodnutí, kterým bude dotčený spor s konečnou platností ukončen. |
|
55 |
V tomto ohledu je třeba uvést, že případné přerušení přezkumu stížnosti podané na základě čl. 77 odst. 1 uvedeného nařízení u dozorového úřadu do vydání soudního rozhodnutí se jeví být v souladu jak s požadavkem zaručit právo na účinnou soudní ochranu, tak s požadavkem účinně chránit práva zaručená GDPR a zabránit přijímání protichůdných rozhodnutí, která by mohla narušit právní jistotu. |
|
56 |
Naproti tomu, pokud dozorový úřad odmítne stížnost pouze z toho důvodu, že již probíhá soudní řízení o prostředku nápravy podanému na základě čl. 79 odst. 1 tohoto nařízení, jak je uvedeno v bodě 47 tohoto rozsudku, nemůže mít tento úřad jistotu, že v rámci tohoto soudního řízení bude skutečně vydáno rozhodnutí ve věci samé. Kromě toho se podání nové stížnosti může ukázat jako nemožné v případě, že vnitrostátní právo podmiňuje tuto stížnost dodržením lhůty pro přípustnost, jako je tomu v projednávaném případě, a tato lhůta již uplynula. Nelze tedy vyloučit, že osoba, jíž se zpracování osobních údajů týká, bude zbavena jakékoli účinné ochrany, pokud bude její soudní prostředek nápravy odmítnut z procesních důvodů bez rozhodnutí ve věci samé, nebo pokud jej bude chtít vzít zpět. |
|
57 |
Jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 57 svého stanoviska, odmítnutí stížnosti podané dozorovému úřadu v takové situaci, jako je situace ve sporu v původním řízení, by bylo v rozporu se zásadou efektivity, jelikož tento způsob úpravy vztahu procesních prostředků by mohl zpochybnit účinnou ochranu práv zaručených GDPR, |
|
58 |
Z toho vyplývá, že je na předkládajícím soudu, aby ověřil, zda ustanovení vnitrostátního práva dotčená ve sporu v původním řízení mohou zajistit účinnou ochranu práv zaručených GDPR, zejména pokud jde o vztah souběžných a nezávislých procesních prostředků dostupných osobám, jichž se zpracování osobních údajů týká. |
|
59 |
S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první a druhou otázku odpovědět tak, že čl. 77 odst. 1 a čl. 79 odst. 1 GDPR musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby dozorový úřad, jemuž byla předložena stížnost v souladu s tímto čl. 77 odst. 1, mohl tuto stížnost odmítnout ze samotného důvodu, že již dříve byl v souladu s tímto čl. 79 odst. 1 podán k soudu prostředek nápravy se stejným předmětem, přestože rozhodnutí vydané v řízení o tomto prostředku dosud není pravomocné. |
K nákladům řízení
|
60 |
Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. |
|
Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto: |
|
Článek 77 odst. 1 a čl. 79 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) |
|
musí být vykládány v tom smyslu, že |
|
brání tomu, aby dozorový úřad, jemuž byla předložena stížnost v souladu s tímto čl. 77 odst. 1, mohl tuto stížnost odmítnout ze samotného důvodu, že již dříve byl v souladu s tímto čl. 79 odst. 1 podán k soudu prostředek nápravy se stejným předmětem, přestože rozhodnutí vydané v řízení o tomto prostředku dosud není pravomocné. |
|
Podpisy |
( *1 ) – Jednací jazyk: němčina.