<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C‑559/15</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62015CC0559</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:844">EU:C:2016:844</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>17</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>17</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA Y. BOTA – VĚC C‑559/15</P><P>ONIX ASIGURĂRI</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Yvese Bota</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20161109">9. listopadu 2016</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑559/15</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Onix Asigurări SA</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">proti</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Istituto per la Vigilanza Sulle Assicurazioni (IVASS)</HT></P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie)]</HT></P></STI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Sbližování právních předpisů</KEYWORD><KEYWORD>Přímé pojištění jiné než životní</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 92/49/EHS</KEYWORD><KEYWORD>Článek 40 odst. 6</KEYWORD><KEYWORD>Rozsah pravomocí hostitelského členského státu</KEYWORD><KEYWORD>Opatření zakazující uzavírat nové smlouvy na jeho území, přijaté vůči pojišťovně, která má povolení k činnosti, jejíž vedoucí pracovník a referenční akcionář byl odsouzen za trestný čin</KEYWORD></INDEX><CONTENTS.CONCLUSION><P>Žádost</P><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 40 odst. 6 směrnice Rady 92/49/EHS ze dne <DATE ISO="19920618">18. června 1992</DATE> o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="228" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1992">Úř. věst. 1992, L 228, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 06/01, s. 346.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Onix Asigurări SA<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>Onix<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>.</P></NOTE>, pojišťovnou založenou podle rumunského práva se sídlem v Rumunsku, a Istituto per la Vigilanza Sulle Assicurazioni<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>IVASS.</P></NOTE>, orgánem dozoru nad italskými pojišťovnami, ve věci rozhodnutí přijatého posledně uvedeným orgánem, kterým společnosti Onix zakázal uzavírat nové pojistné smlouvy na území Italské republiky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>V projednávané věci vzniká otázka ohledně existence a rozsahu pravomocí členského státu, ve kterém jsou volně poskytovány služby, jestliže zjistí, že pojišťovna, která má povolení k činnosti, jejíž činnost je převážně soustředěna na jeho území, má za generálního ředitele a referenčního akcionáře jeho státního příslušníka, který zejména v důsledku odsouzení za trestný čin již nemá v uvedeném státě právo přístupu k pojišťovací činnosti. Brání za těchto okolností zásady jediného oprávnění a dozoru domovským státem tomu, aby hostitelský členský stát zakázal této pojišťovně pokračovat nadále v činnosti na jeho území za účelem ochrany zájmů pojistníků a pojištěných osob?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>I když tato otázka vybízí k pokusu o vyvážení protichůdných zásad a zájmů, který je vždy problematický, jsem přesvědčen, že unijní právo musí prosazovat bezpodmínečný požadavek, podle něhož zásada dozoru domovským státem nesmí sloužit jako základ, nebo spíše jako alibi, pro strategie usilující o obcházení právních pravidel, které by mohly vážně poškodit obecný zájem.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>V tomto stanovisku budu konstatovat, že čl. 8 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 směrnice 73/239<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>První Směrnice Rady ze dne <DATE ISO="19730724">24. července 1973</DATE> o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="228" PAGE.FIRST="3" DATE.PUB="1973">Úř. věst. 1973, L 228, s. 3</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby orgán dozoru hostitelského členského státu přijal vůči pojišťovně, která působí na jeho území v režimu volného pohybu služeb, taková opatření, jako je zákaz uzavírat nové smlouvy, která by byla založena výhradně na nesplnění požadavku vyplývajícího z vydaného povolení k činnosti, jako je požadavek dobré pověsti akcionářů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Budu však konstatovat, že tato ustanovení za okolností, jako jsou okolnosti ve věci v původním řízení, kde pojišťovna, které bylo vydáno povolení k činnosti domovským členským státem, zaprvé má za referenčního akcionáře fyzickou osobu, jíž byl zejména z důvodu odsouzení za trestný čin pokusu o podvod zakázán přístup na trh hostitelského členského státu, a zadruhé soustředí svoji činnost především na území tohoto členského státu, nebrání tomu, aby orgány dozoru uvedeného členského státu na základě čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49 a s přihlédnutím k naléhavé potřebě vyplývající z nečinnosti orgánů dozoru domovského členského státu, které byly marně vyzývány, aby uvedené pojišťovně odejmuly povolení k činnosti, přijaly opatření omezující volný pohyb služeb dotčené pojišťovny na svém území, jako je zákaz uzavírat nové smlouvy, aby se předešlo riziku obcházení zákazu přístupu na trh prostřednictvím prostřední právnické osoby, a s tím souvisejícím rizikem opakování protiprávního jednání, za které byl referenční akcionář potrestán.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I –</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A –</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>Směrnice 73/239</TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Směrnice 73/239, ve znění směrnice 92/49, v článku 6 stanovila:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>Přístup k přímé pojišťovací činnosti podléhá předchozímu úřednímu povolení.</P><P>O toto povolení musí žádat u příslušného orgánu domovského členského státu:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>každá pojišťovna, která zřizuje sídlo na území tohoto státu;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>každá pojišťovna, která poté, co již získala povolení požadované v prvním pododstavci, rozšiřuje činnost na celé odvětví nebo na jiná odvětví.<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 8 odst. 1 písm. e) a odst. 3 této směrnice zněl:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="008.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Domovský členský stát vyžaduje, aby každá pojišťovna, která žádá o povolení,</P><P>[...]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>byla skutečně řízena bezúhonnými osobami s příslušnou odbornou kvalifikací nebo zkušenostmi.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA></PARAG><P>[...]</P><PARAG IDENTIFIER="008.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Žádné ustanovení této směrnice nebrání členským státům v tom, aby zachovaly nebo přijímaly právní a správní předpisy požadující schválení zakladatelské smlouvy a stanov nebo jakýchkoli jiných dokumentů, které jsou nezbytné pro běžné provádění dozoru.</ALINEA><?PAGE NO="3"?><ALINEA>Členské státy však nepřijmou předpisy, které by požadovaly předchozí schválení nebo soustavné oznamování všeobecných nebo zvláštních pojistných podmínek, sazeb pojistného, tiskopisů a jiných písemností, které pojišťovna hodlá používat při svém styku s pojistníky.</ALINEA><ALINEA>Členské státy smějí zachovat nebo přijímat nové předpisy o předchozím oznamování nebo schvalování zamýšleného zvýšení pojistných sazeb pouze jako součást obecného systému kontroly cen.</ALINEA><ALINEA>[...]<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Článek 13 odst. 1 a 2 téže směrnice stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="013.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Finanční dozor nad pojišťovnou včetně činností, které vykonává v rámci práva usazování nebo volného pohybu služeb, spadá do výlučné pravomoci domovského členského státu.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="013.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Tento finanční dozor se týká veškeré činnosti pojišťovny a zahrnuje prověřování stavu jeho solventnosti, tvorby technických rezerv včetně matematických rezerv a aktiv, která je kryjí, v souladu s předpisy nebo praxí obvyklou v domovském členském státě a při dodržení předpisů přijatých na úrovni Společenství.</ALINEA></PARAG><P>[...]<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></P></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Článek 22 odst. 1 téže směrnice, ve znění změn, uváděl:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="022.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Povolení vydané pojišťovně příslušným orgánem jejího domovského členského státu může tento orgán odejmout, jestliže pojišťovna:</P><P>[...]</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>nadále nesplňuje podmínky pro vydání povolení;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[...]</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>dopustí se závažného porušení povinností stanovených předpisy, kterými je povinna se řídit.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><P>[...]<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></P></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>Směrnice 92/49</TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>V bodech 5 až 7 a 9 odůvodnění směrnice 92/49 se uvádělo:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>(5)</NO.P><TXT>vzhledem k tomu, že přijatý přístup spočívá v zajištění takové harmonizace, která je zásadní, nezbytná a dostatečná pro dosažení vzájemného uznávání povolení k činnosti a obezřetnostních kontrolních systémů, což umožní domovskému členskému státu vydávat jediné povolení platné pro celé Společenství a uplatňovat zásadu dozoru domovského členského státu;</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(6)</NO.P><TXT>vzhledem k tomu, že přístup k činnosti v pojišťovnictví a její výkon bude tudíž podléhat vydání jediného úředního povolení, jež vydají příslušné orgány členského státu, kde má pojišťovna sídlo, a že toto povolení umožní pojišťovně vykonávat svou činnost po celém Společenství v rámci práva usazování nebo volného pohybu služeb; že ten členský stát, ve kterém se nachází pobočka nebo kde se poskytují služby, již nebude smět požadovat od pojišťoven, které zamýšlejí vykonávat pojišťovací činnost na jeho území a kterým již bylo vydáno povolení v jejich domovských členských státech, aby žádaly o nové povolení [...];</TXT></NP></CONSID><?PAGE NO="4"?><CONSID><NP><NO.P>(7)</NO.P><TXT>vzhledem k tomu, že bude napříště v působnosti příslušných orgánů domovských členských států sledovat finanční zdraví pojišťoven včetně jejich stavu solventnosti, tvorby dostatečných technických rezerv a krytí těchto rezerv odpovídajícími aktivy;</TXT></NP></CONSID><P>[...]</P><CONSID><NP><NO.P>(9)</NO.P><TXT>vzhledem k tomu, že příslušné orgány členských států musí mít k dispozici takové prostředky pro dozor, které jsou nezbytné pro zajištění řádného výkonu činnosti pojišťovnami v celém Společenství, ať už je vykonávána v rámci práva usazování či volného pohybu služeb; že musí mít zejména možnost zavést patřičná ochranná opatření nebo ukládat sankce s cílem zabránit nesrovnalostem a porušování předpisů o dozoru nad pojišťovnictvím.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Článek 8 směrnice 92/49 stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Příslušné orgány domovského členského státu nesmějí pojišťovně vydat povolení k přístupu k činnosti v pojišťovnictví dříve, než jim je sdělena totožnost jeho akcionářů nebo společníků, ať přímých nebo nepřímých, ať fyzických nebo právnických osob, které mají kvalifikovaný podíl v této pojišťovně, a o výši těchto podílů.</ALINEA><ALINEA>Tytéž orgány odmítnou vydat povolení, pokud by vzhledem k potřebě zajistit zdravé a obezřetné řízení pojišťovny nebyly spokojeny se způsobilostí akcionářů nebo společníků.<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Článek 15 odst. 1 této směrnice, jehož znění bylo převzato ze směrnice Parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne <DATE ISO="20070905">5. září 2007</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Směrnice, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="247" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2007">Úř. věst. 2007, L 247, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, vyžadoval předběžné oznámení záměrů nabytí kvalifikované účasti v pojišťovně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Článek 15b odst. 1 uvedené směrnice stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="015.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>S ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na pojišťovnu hodnotí příslušné orgány při posuzování oznámení uvedeného v čl. 15 odst. 1 a informací uvedených v čl. 15a odst. 2 za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení pojišťovny, v níž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto kritérií:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>pověst navrhovaného nabyvatele;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti pojišťovny;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[...]<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></P></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Článek 40 odst. 3 až 7 směrnice 92/49 stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="040.003"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>3.</NO.PARAG><ALINEA>Jestliže příslušné orgány některého členského státu zjistí, že pojišťovna, která vykonává svou činnost v rámci práva usazování nebo volného pohybu služeb na jeho území, nedodržuje právní předpisy, které se na ni v tomto státě vztahují, vyzvou ji, aby protiprávní stav ukončila.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="040.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>Jestliže dotyčná pojišťovna neprovede nezbytná opatření, uvědomí o tom příslušné orgány dotyčného členského státu příslušné orgány domovského členského státu. Tyto orgány přijmou při nejbližší příležitosti patřičná opatření, aby zajistily, že dotyčná pojišťovna protiprávní stav ukončí. Povahu těchto opatření sdělí příslušným orgánům dotyčného členského státu.</ALINEA></PARAG><?PAGE NO="5"?><PARAG IDENTIFIER="040.005"><NO.PARAG>5.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud přes opatření přijatá v domovském členském státě nebo proto, že se tato opatřená ukáží nedostatečná nebo je tento stát nepřijme, pojišťovna nadále porušuje platné právní předpisy dotyčného členského státu, může tento členský stát poté, co uvědomí příslušné orgány domovského členského státu, přijmout vhodná opatření, aby zabránil dalšímu porušování nebo je potrestal, a pokud je to naprosto nezbytné, zabránit pojišťovně, aby na jeho území nadále uzavírala pojistné smlouvy. Členské státy zajistí, aby na jejich území bylo možno uskutečnit oznámení pojišťovnám nezbytná pro taková opatření.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="040.006"><NO.PARAG>6.</NO.PARAG><ALINEA>Odstavci 3, 4 a 5 není dotčena pravomoc dotyčných členských států přijímat vhodná nouzová opatření, aby zabránily nesrovnalostem na svém území. To zahrnuje možnost zabránit pojišťovnám, aby na jejich území nadále uzavíraly pojistné smlouvy.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="040.007"><NO.PARAG>7.</NO.PARAG><ALINEA>Odstavci 3, 4 a 5 není dotčena pravomoc členských států postihovat protiprávní jednání, ke kterým dojde na jejich území.</ALINEA><ALINEA>[...]<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Směrnice 73/239 a 92/49 byly zrušeny s platností k <DATE ISO="20160101">1. lednu 2016</DATE> směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne <DATE ISO="20091125">25. listopadu 2009</DATE> o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="335" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 335, s. 1</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>3.</NO.P><TXT>Interpretační sdělení Evropské komise</TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Komise přijala dne <DATE ISO="20000216">16. února 2000</DATE> interpretační sdělení nazvané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>Volný pohyb služeb a obecný zájem v odvětví pojišťovnictví<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P><REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="043" PAGE.FIRST="5" DATE.PUB="2000">Úř. věst. 2000, C 43, s. 5</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Bod I. A.5 tohoto sdělení, nazvaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>Dozor prováděný hostitelským státem nad dodržováním podmínek vydání jediného povolení k činnosti<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>, zní:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>Komise se domnívá, že ustanovení směrnic o pojištění [...] neumožňují hostitelskému členskému státu vykonávat dozor za účelem ověření, zda pojišťovna, která zamýšlí působit na jeho území v režimu volného pohybu služeb nebo v rámci práva usazování, dodržuje harmonizované podmínky, za nichž jí bylo vydáno jediné povolení k činnosti domovským členským státem. Tento dozor totiž náleží výhradně domovskému členskému státu. Zodpovědnost za vydání jediného povolení k činnosti je na posledně uvedeném domovském členském státě a hostitelský členský stát nemůže toto vydání povolení zpochybnit [...].</P><P>Jestliže má hostitelský stát důvody pochybovat o dodržování těchto podmínek, může použít článek 227 Smlouvy nebo vyzvat Komisi, aby podala žalobu na nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy.<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="6"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>4.</NO.P><TXT>Pokyny pro obezřetnostní posuzování nabytí</TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Pokyny pro obezřetnostní posuzování nabytí a zvýšení účastí ve finančních institucích vyžadované podle směrnice 2007/44<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>CEBS/2008/214, CEIOPS-3L3-19/08, CESR/08-543b. Dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>pokyny ze dne <DATE ISO="20080718">18. července 2008</DATE><QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>.</P></NOTE> v bodech 27 a 28 stanovily:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>27.</NO.P><TXT>Orgány dozoru budou mimořádně pozorně sledovat následující situace, které mohou přinést pochybnosti o bezúhonnosti navrhovaného nabyvatele:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>Odsouzení za trestný čin: orgány dozoru přezkoumají zejména:</P><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>každé porušení právních předpisů upravujících zaprvé bankovní, finanční nebo pojišťovací činnost a finanční služby a dále trhy cenných papírů, cenné papíry a platební nástroje – včetně porušení právních předpisů týkajících se praní špinavých peněz, manipulování s trhem, zneužívání informací v obchodním styku a lichvy;</P></ITEM><ITEM><P>každou nepoctivou nebo podvodnou praktiku, každý významný finanční delikt, jakož i každé porušení práva společností nebo právních předpisů v oblasti úpadku, insolventnosti nebo ochrany spotřebitele [...]</P></ITEM></LIST></P></ITEM><ITEM><P>Rovněž lze přihlédnout k jakémukoli trestnému činu, o němž je nebo bylo vedeno trestní řízení, jestliže přináší pochybnosti o bezúhonnosti navrhovaného nabyvatele a může tak znamenat, že požadavky na bezúhonnost nejsou splněny.</P></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>28.</NO.P><TXT>Bezúhonnost navrhovaného nabyvatele bude posouzena nejen ve světle soudních rozhodnutí a probíhajících soudních řízení, ale rovněž s přihlédnutím k následujícím situacím, které mohou přinést pochybnosti o bezúhonnosti navrhovaného nabyvatele:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>probíhající nebo uzavřená vyšetřování a/nebo donucovací opatření týkající se navrhovaného nabyvatele nebo správní sankce uložené za porušení ustanovení upravujících bankovní, finanční nebo pojišťovací činnost, finanční služby, trhy cenných papírů, cenné papíry nebo platební nástroje, nebo za porušení jakýchkoli jiných právních předpisů vztahujících se k finančním službám;</P></ITEM><ITEM><P>probíhající nebo uzavřená vyšetřování a/nebo donucovací opatření uložená jakoukoli profesní organizací nebo právní úpravou za nedodržování příslušných ustanovení.<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/></P></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>B – Italské právo</P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Článek 193 codice delle assicurazioni private (zákon o soukromém pojištění)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Běžný doplněk ke GURI č. 239 ze dne <DATE ISO="20051013">13. října 2005</DATE>.</P></NOTE> ve znění platném ke dni skutkových okolností v původním řízení stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="193.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Pojišťovny se sídlem v jiných členských státech podléhají obezřetnostnímu dozoru orgánu domovského členského státu, i pokud jde o činnost vykonávanou v rámci svobody usazování nebo volného pohybu služeb na území republiky.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="193.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, pokud [ISVAP]<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Istituto per la vigilanza sulle assicurazioni private e di interesse collettivo, nyní IVASS.</P></NOTE> zjistí, že pojišťovna nedodržuje platná ustanovení italského práva, oznámí jí toto porušování a nařídí jí, aby uvedla své jednání do souladu s platnými zákony.</ALINEA></PARAG><?PAGE NO="7"?><PARAG IDENTIFIER="193.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud pojišťovna neuvede své jednání do souladu s platnými zákony, [ISVAP] o tom informuje orgán dozoru domovského členského státu, přičemž se domáhá, aby byla přijata nezbytná opatření k ukončení zjištěného protiprávního stavu.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="193.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>Jestliže opatření orgánu domovského státu nejsou přijata nebo jsou nedostatečná, jestliže způsobené nesrovnalosti mohou poškodit obecný zájem nebo v naléhavých případech na ochranu zájmů pojistníků a jiných oprávněných z pojistného plnění, může [ISVAP] přijmout proti pojišťovně poté, co o tom informoval orgán dozoru domovského členského státu, nezbytná opatření, včetně zákazu uzavírat nové pojistné smlouvy v rámci svobody usazování nebo volného pohybu služeb s účinky podle článku 167.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="193.005"><NO.PARAG>5.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud pojišťovna, která se dopustila porušení práva, vykonává svoji činnost prostřednictvím pobočky nebo na území republiky vlastní majetek, jsou vůči uvedené pobočce přijaty v souladu s ustanoveními italského práva příslušné správní sankce, které mohou mít podobu zabavení jejího majetku, který se nachází na italském území.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="193.006"><NO.PARAG>6.</NO.PARAG><ALINEA>Opatření, která ukládají sankce nebo omezení činnosti vykonávané v režimu usazování nebo volného pohybu služeb, se oznamují dotčené pojišťovně. Pojišťovna ve své komunikaci s [ISVAP] používá italštinu.<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II –</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžná otázka</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Onix je pojišťovací společností založenou podle rumunského práva se sídlem v Bukurešti (Rumunsko), která od <DATE ISO="20121024">24. října 2012</DATE> vykonává činnost v Itálii v režimu volného pohybu služeb, především v oblasti pojištění záruk prostřednictvím vydávání pojistných záruk ve prospěch orgánů veřejné správy v rámci veřejných zakázek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Podle informací, které Autoritatea de supraveghere financiara (rumunský orgán dozoru) sdělil IVASS<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>ASF<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>.</P></NOTE>, během dvou měsíců, kdy Onix vykonával svoji činnost v roce 2012, získala společnost na pojistném plnění <FT TYPE="NUMBER">795363</FT> eur, z čehož přibližně 75 % v Itálii a zbytek v Rumunsku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>ASF v návaznosti na žádost o informace předloženou IVASS, který sám obdržel žádosti o informace ze strany veřejných orgánů, kteří byli příjemci vydaných pojistných záruk, uvedl, že referenčním akcionářem společnosti Onix je italský občan Simone Lentini, který kontroluje jakožto akcionář – fyzická osoba 0,01 % kapitálu společnosti Onix a jakožto jediný akcionář společnosti Egady Company zbylých 99,99 %. ASF rovněž upřesnil, že Simone Lentini je rovněž předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Onix.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>IVASS se domníval, že z obdržených informací vyplývá, že dobrá pověst Simone Lentiniho je problematická, a to především proto, že byl dne <DATE ISO="20130729">29. července 2013</DATE> odsouzen Tribunale di Marsala (soud v Marsale, Itálie) za trestný čin pokusu o podvod s přitěžujícími okolnostmi proti italskému státu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>IVASS předal ASF dopisem ze dne <DATE ISO="20131004">4. října 2013</DATE> informace a dokumenty, které měl k dispozici, a požádal ho, aby přijal veškerá vhodná opatření za účelem ochrany pojištěných, a upozornil ho, že v případě, že nezasáhne, přijme veškerá užitečná a nezbytná opatření za účelem ochrany zájmů italských pojištěných sám.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>ASF dopisem ze dne <DATE ISO="20131108">8. listopadu 2013</DATE> nabídl spolupráci, když uvedl, že zřídil interní pracovní skupinu, která měla za úkol posoudit vhodná opatření, která je namístě přijmout v dané věci, a požádal IVASS o spolupráci.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>IVASS dopisem ze dne <DATE ISO="20131119">19. listopadu 2013</DATE> potvrdil, že je připraven spolupracovat, přičemž zdůraznil naléhavou povahu daného případu a oznámil, že pokud ASF neodejme ve lhůtě 30 dnů společnosti Onix povolení k činnosti, bude nucen zakázat této společnosti uzavírat v Itálii nové pojistné smlouvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131209">9. prosince 2013</DATE> došlo k setkání obou orgánů dozoru, na kterém ASF uvedl, že nemůže odejmout povolení k činnosti udělené společnosti Onix, zejména z toho důvodu, že kritéria stanovená v pokynech ze dne <DATE ISO="20080718">18. července 2008</DATE> nebyla provedena do vnitrostátního právního řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>IVASS tedy rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20131220">20. prosince 2013</DATE> přijatým na základě čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49 a čl. 193 odst. 4 CAP zakázal společnosti Onix uzavírat nové pojistné smlouvy na italském území.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Proti tomuto rozhodnutí podala společnost Onix žalobu k Tribunale amministrativo regionale per il Lazio (regionální správní soud v Laziu, Itálie), který ji rozsudkem ze dne <DATE ISO="20150114">14. ledna 2015</DATE> zamítl, když uvedl, že nedostatek dobré pověsti je konstitutivním prvkem naléhavého případu, který odůvodňuje přijetí opatření, která mají za cíl zajistit ochranu zájmů pojištěných.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Společnost Onix podala proti tomuto rozsudku odvolání ke Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie), přičemž především uváděla, že orgán dozoru hostitelského členského státu nemá pravomoc zakázat poskytovateli pojištění, kterému bylo vydáno povolení k činnosti v domovském členském státě, uzavírat nové smlouvy na svém území z toho důvodu, že není dodržen požadavek týkající se dobré pověsti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Předkládající soud zamýšlí odvolání zamítnout, když má za to, že čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49 opravňuje orgány dozoru hostitelského členského státu za účelem ochrany zájmů pojištěných preventivně zakázat pojišťovně, z důvodu potvrzených záznamů v trestním rejstříku referenčního akcionáře, aby na jeho území nadále pokračovala ve své činnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Avšak vzhledem k tomu, že Consiglio di Stato (Státní rada) má pochybnosti o slučitelnosti takového řešení s unijním právem, a zejména se zásadou jediného povolení k činnosti a dozoru nad požadavkem dobré pověsti ze strany domovského členského státu, rozhodl se přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:<QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>Brání [unijní] právo, a zejména čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49, interpretační sdělení 2000/C 43/03, bod 5 a zásada [...] dozoru domovskou zemí výkladu (jako je výklad k čl. 193 odst. 4 [CAP], který tento soud sdílí), podle kterého orgán dozoru státu, který hostí poskytovatele pojištění v rámci volného pohybu služeb, může v naléhavém případě a na ochranu zájmů pojištěných a osob oprávněných k příjmu pojistného plnění přijmout zakazující opatření, především pokud jde o zákaz uzavírat nové smlouvy na území hostitelského státu, založená na tvrzeném počátečním nebo pozdějším nesplnění, které bylo diskrečně posouzeno, subjektivního požadavku stanoveného pro účely vydání povolení k výkonu pojišťovnictví, a to konkrétně požadavku dobré pověsti?<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/></P></QUOT.S></TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III –</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Mé posouzení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Abych mohl odpovědět na otázku položenou předkládajícím soudem, musím vyjít z předpokladu, který ve svých písemných vyjádřeních připomněla Komise, že směrnice 92/49 zakotvila zásady jediného povolení k činnosti a výhradní pravomoci členského státu, v němž se nachází sídlo pojišťovny, pokud jde o finanční dozor nad touto pojišťovnou. Tato směrnice má v souladu s bodem 1 svého odůvodnění za cíl dotvořit vnitřní trh přímého pojištění jiného než životního, a to jak z hlediska práva usazování, tak volného pohybu služeb, s cílem usnadnit pojišťovnám se sídlem v Evropské unii krytí rizik nacházejících se v Evropské unii.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Z bodu 5 odůvodnění směrnice 92/49 dále vyplývá, že unijní normotvůrce přijal za účelem dosažení těchto cílů přístup, který spočívá v zajištění <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>takové harmonizace, která je zásadní, nezbytná a dostatečná pro dosažení vzájemného uznávání povolení k činnosti a obezřetnostních kontrolních systémů, což umožní domovskému členskému státu vydávat jediné povolení platné pro celé Společenství a uplatňovat zásadu dozoru domovského členského státu<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>V souladu se změněnými články 6 a 13 směrnice 73/239 má domovský členský stát výhradní pravomoc prověřit, že jsou splněny nezbytné podmínky k udělení předchozího úředního povolení k činnosti, a zajistit finanční dozor nad jejich dodržováním. Udělení tohoto povolení domovským členským státem umožňuje přístup k pojišťovací činnosti na celém území Unie, jak výslovně upřesňuje čl. 7 odst. 1 této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Za situace, kdy jsou podmínky udělení povolení k činnosti harmonizovány, nemůže být volný pohyb služeb omezován jinými členskými státy zavedením dodatečných podmínek, jimiž by podmínily výkon pojišťovací činnosti na svém území, jak v rámci práva usazování, tak v rámci volného pohybu služeb. Je vhodné uvést, že by obdobně ani volný pohyb služeb nemohl být plně uskutečňován, kdyby ostatní členské státy mohly odmítnout požívání výhod plynoucích z ustanovení unijního práva pojišťovně, která obdržela předchozí úřední povolení k činnosti, jestliže by provedly odlišné posouzení situace této pojišťovny z hlediska podmínek stanovených unijním normotvůrcem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Zásada jediného povolení k činnosti tak nepochybně brání tomu, aby hostitelský členský stát přezkoumal harmonizované podmínky stanovené pro vydání tohoto povolení k činnosti, které může být odejmuto, jestliže pojišťovna již nadále nesplňuje tyto podmínky, pouze domovským členským státem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Podmínky udělení povolení k činnosti jsou vyjmenovány v článku 8 směrnice 73/239, který především stanoví, že za účelem obdržení povolení k činnosti musí zakládaná pojišťovna přijmout některou z právních forem stanovených touto směrnicí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Článek 8 odst. 1 písm. a) směrnice 73/239.</P></NOTE>, omezit svůj předmět podnikání na pojišťovací činnosti a operace, které z nich přímo vyplývají, s vyloučením všech jiných obchodních činností<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Článek 8 odst. 1 písm. b) směrnice 73/239.</P></NOTE>, a představit obchodní plán, který uvede zejména druhy krytých rizik a upřesnění ohledně pojistného a nákladů na pojistná plnění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Pokud jde konkrétně o projednávanou věc, je vhodné poznamenat, že čl. 8 odst. 1 písm. e) směrnice 73/239 stanoví, že pojišťovny musí být skutečně řízeny <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>bezúhonnými osobami s příslušnou odbornou kvalifikací nebo zkušenostmi<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>, kdežto články 8 a 15b směrnice 92/49 stanoví požadavky týkající se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>způsobilosti<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/> akcionářů a společníků, kteří musí zajistit řádné a obezřetné řízení, přičemž druhý z těchto článků upřesňuje, že v případě nabytí novým nabyvatelem musí tento nabyvatel splňovat kritérium <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>dobré pověsti<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Obě tyto směrnice tak výslovně podmiňují udělení a zachování povolení k činnosti požadavky <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>bezúhonnosti<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/> vedoucích pracovníků a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>dobré pověsti<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/> akcionářů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Z toho plynou dva důsledky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Zaprvé je vhodné poznamenat, aniž je nezbytné se vyjadřovat k přesnému dosahu pokynů ze dne <DATE ISO="20080718">18. července 2008</DATE>, že přijetí těchto pokynů interpretační povahy evidentně neznamená, že před přijetím tohoto výkladu neměla ustanovení stanovící požadavky dobré pověsti pro členské státy žádnou závaznou povahu. Rumunské orgány dozoru se tedy neprávem pokusily ukrýt za neprovedení pokynů do vnitrostátního práva, aby tím odůvodnily své odmítnutí odejmout povolení k činnosti udělené společnosti Onix z důvodu záznamů v trestním rejstříku referenčního akcionáře.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Zadruhé, i když relativně neurčité výrazy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>dobrá pověst<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>bezúhonnost<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/> zajisté ponechávají příslušným orgánům domovského členského státu určitý prostor pro uvážení, nelze je vykládat v tom smyslu, že umožňují orgánům dozoru hostitelského členského státu, aby provedly posouzení těchto kritérií, které by bylo odlišné od posouzení učiněného orgány dozoru domovského členského státu. Ačkoli existuje prostor pro uvážení, náleží výlučně domovskému členskému státu a nemůže znamenat přiznání konkurenční pravomoci hostitelskému členskému státu. Jinými slovy, nedostatek přesného vymezení pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>standardní<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> dobrá pověst nebo pojmu bezúhonnost nemůže odůvodnit zasahování orgánů dozoru hostitelského členského státu do pravomocí vyhrazených orgánům dozoru domovského členského státu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Domnívám se tedy, že se požadavek dobré pověsti nevymyká pravidlu, které připomíná Evropská komise ve svém interpretačním sdělení, podle něhož dohled nad dodržováním harmonizovaných podmínek povolení k činnosti přísluší pouze domovskému členskému státu, který odpovídá za udělení jediného povolení k činnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Zcela tudíž sdílím závěr, který z toho vyvozuje tento orgán, a sice že orgán hostitelského členského státu v zásadě není oprávněn zhojit nečinnost orgánu domovského členského státu tím, že přijme opatření, které se zakládá výlučně na nesplnění jedné z podmínek požadovaných pro účely povolení k činnosti pojišťoven.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Navrhuji tedy, aby Soudní dvůr jako obecné pravidlo stanovil, že čl. 8 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 směrnice 73/239 musejí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby orgán dozoru hostitelského členského státu přijal vůči pojišťovně, která působí na jeho území v režimu volného pohybu služeb, taková opatření, jako je zákaz uzavírat nové smlouvy, která by byla výlučně založená na nesplnění podmínek pro vydání povolení k činnosti, jako je požadavek dobré pověsti akcionářů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Pokud bychom z tohoto pravidla stroze vyvodili závěr, že za okolností věci v původním řízení je italský stát zbaven jakékoliv možnosti jednat za účelem zajištění ochrany pojištěných osob a pojistníků, s výjimkou žaloby na nesplnění povinnosti, jednalo by se o krok, kterého je podle mého názoru nutné se zdržet.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Analýza, podle níž by ze zásady jediného povolení k činnosti a pravidla dozoru ze strany domovského členského státu vyplývalo, že hostitelský členský stát nemá žádnou možnost zasáhnout proti pojišťovně, jíž bylo vydáno povolení k činnosti, která nedodržuje právní pravidla platná na jeho území, totiž vychází ze zkreslené představy o směrnici 92/49, jejíž mnohá ustanovení vyhrazují orgánům hostitelského členského státu možnost zasáhnout za účelem ukončení zjištěných nesrovnalostí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Zaprvé článek 28 této směrnice přiznává hostitelskému členskému státu možnost zabránit uzavření smlouvy, která by byla <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>v rozporu s právními předpisy na ochranu obecného zájmu<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>. Obecný zájem tedy představuje první ochranný mechanismus, který umožňuje odůvodnit opatření omezující volný pohyb služeb pojišťovny, které bylo vydáno povolení k činnosti. Řešení, které unijní normotvůrce takto zakotvil, přímo vychází z judikatury Soudního dvora vyplývající z rozsudku ze dne <DATE ISO="19790220">20. února 1979</DATE>, Rewe-Zentral<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P><REF.DOC.ECR><NO.CASE>120/78</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1979:42">EU:C:1979:42</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>, takzvaného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>Cassis de Dijon<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>, který připustil, že naléhavé důvody obecného zájmu mohou odůvodnit omezení volného pohybu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Zadruhé článek 40 směrnice 92/49 stanoví ochrannou doložku, která umožňuje hostitelskému členskému státu přijmout opatření určená k zajištění dodržování pravidel platných na jeho území ze strany pojišťoven, které jsou tam usazeny nebo tam vykonávají svoji činnost v režimu volného pohybu služeb.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Tento článek zavádí dva různé postupy v závislosti na tom, zda jde, či nejde o naléhavý případ.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Obvyklý postup stanovený v čl. 40 odst. 3 až 5 směrnice 92/49 umožňuje hostitelskému členskému státu předcházet nebo postihovat nesrovnalosti, kterých se na jeho území dopustila pojišťovna, které bylo vydáno povolení k činnosti. Orgán dozoru tohoto členského státu musí nejprve vyzvat dotyčnou pojišťovnu, aby protiprávní stav ukončila, následně jestliže dotyčná pojišťovna neprovede nezbytná opatření, uvědomí o tom příslušné orgány domovského členského státu, aby tyto orgány přijaly <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>při nejbližší příležitosti patřičná opatření, aby zajistily, že dotyčná pojišťovna protiprávní stav ukončí<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Článek 40 odst. 4 směrnice 92/49.</P></NOTE>. Pouze za situace, kdy pojišťovna přes přijatá opatření nadále porušuje platné právní předpisy nebo se tato opatření ukáží <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>nedostatečná<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Článek 40 odst. 5 směrnice 92/49.</P></NOTE> nebo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>je tento stát nepřijme<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Článek 40 odst. 5 směrnice 92/49.</P></NOTE>, může hostitelský členský stát sám přijmout <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>vhodná opatření, aby zabránil dalšímu porušování nebo je potrestal<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Článek 40 odst. 5 směrnice 92/49.</P></NOTE>, která zahrnují, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>pokud je to naprosto nezbytné<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Článek 40 odst. 5 směrnice 92/49.</P></NOTE>, zákaz nadále uzavírat nové pojistné smlouvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Postup v naléhavém případě stanovený v čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49 umožňuje dotčeným členským státům přijímat vhodná nouzová opatření, aby zabránily nesrovnalostem na svém území, která zahrnují zákaz nadále uzavírat nové pojistné smlouvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>V daném případě platí, že opatření zákazu uzavírání nových smluv v Itálii bylo přijato na základě článku 193 zákona o soukromém pojištění, který nouzový postup a obvyklý postup sloučil do jednoho. Z předkládacího rozhodnutí však rovněž vyplývá, že toto opatření bylo odůvodněno existencí naléhavého případu, který se vyznačoval nezbytností zajistit ochranu pojištěných osob. To je důvod, proč předkládající soud zaměřil svoji předběžnou otázku na výklad čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Účastníci řízení, kteří předložili k Soudnímu dvoru svá vyjádření, vyložili toto ustanovení protichůdně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Společnost Onix tvrdí, že toto ustanovení omezuje pravomoc hostitelského členského státu zasáhnout na jedinou situaci porušení ustanovení na ochranu obecného zájmu, která spadá do režimu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>prováděcích předpisů<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> platných v tomto členském státě, pokud jde o uzavírání a výkon pojistných smluv, kdežto italská vláda má za to, že tato pravomoc může být založena na pouhé okolnosti, že jeden z akcionářů již nesplňuje požadavek týkající se dobré pověsti, jestliže je prokázáno, že obecný zájem pojištěných osob nemůže být ochráněn dostatečným způsobem v domovském členském státě. Italská vláda dodává, že pokud jde konkrétně o nouzový postup stanovený v čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49, pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>zabránění nesrovnalostem<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> je velmi široký a zahrnuje všechny okolnosti, z nichž může vyplynout skutečné nebezpečí pro zájmy pojištěných osob nebo může mít vliv na řádnost a účinnost trhu s pojištěním jako celku. Komise tvrdí, že se orgán hostitelského členského státu, aby mohl zahájit nouzový postup, nesmí omezit na prokázání, že jedna z podmínek povolení k činnosti není splněna nebo nadále není splňována, ale musí prokázat existenci obzvláštní nezbytnosti zasáhnout, aby se zabránilo porušování práva. Komise nicméně připouští, že tomuto orgánu přísluší určit, zda za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, existuje riziko, že dojde k porušení práva na území státu, a zda za účelem zabránění těmto nesrovnalostem je zákaz uzavírání nových smluv zcela nezbytný, přičemž konkrétní situace osob zodpovědných za řízení podniku a neplnění z jejich strany požadavku bezúhonnosti mohou být za tímto účelem vzaty do úvahy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Podle mého názoru implikuje ochrana užitečného účinku ustanovení unijního práva, která upravují rozdělení pravomocí mezi domovský členský stát a hostitelský členský stát, jak správně uvádí Komise, že orgány dozoru hostitelského členského státu nemohou využít ochranný postup pouze na základě okolnosti, že pojišťovna vykonávající svoji činnost v režimu svobody usazování nebo volného pohybu<?PAGE NO="12"?> služeb nesplňuje nebo nadále nesplňuje podmínky pro vydání povolení k činnosti. Pokud bychom totiž připustili, že nesplnění podmínek pro vydání povolení k činnosti samo o sobě postačí k odůvodnění pravomoci hostitelského členského státu, vedlo by to k přeměně výjimky dané článkem 40 směrnice 92/49 v zásadu a k přeměně pouze podpůrné pravomoci v konkurenční pravomoc, která by se uplatňovala v případě absence zásahu ze strany orgánů domovského členského státu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Naproti tomu si nemyslím, že zásady jediného povolení a dozoru domovským členským státem je nutné chápat tak, že orgány dozoru hostitelského členského státu mohou zasáhnout na základě článku 40 směrnice 92/49 pouze v případě porušení ustanovení, která zůstávají v pravomoci členských států.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Tento výklad ve skutečnosti naráží na několik námitek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Zaprvé tento výklad podle mého názoru vychází z příliš restriktivního výkladu článku 40 směrnice 92/49, který, i když zavádí výjimku z pravidla dozoru domovským členským státem, jež musí být předmětem restriktivního výkladu, je formulován obecně, když nečiní rozdíl mezi původem nesrovnalostí, kterým se snaží zabránit.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Zadruhé analýza, podle níž byl článek 40 směrnice 92/49 zamýšlen patrně nikoli pouze jako ustanovení procesní povahy, ale právě také jako výjimka ze zásady dozoru domovským členským státem, která dává za jistých podmínek pravomoc hostitelskému členskému státu, je podpořena přípravnými pracemi k směrnici 92/49. Podle důvodové zprávy k návrhu třetí směrnice Rady o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS [COM(90)348 final]<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P><REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="244" PAGE.FIRST="28" DATE.PUB="1990">Úř. věst. 1990, C 244, s. 28</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE> totiž platí, že jestliže právní režim zavedený za účelem umožnit přijetí opatření a sankcí proti pojišťovně, která nedodržuje pravidla, která se na ni vztahují během výkonu pojišťovnictví v režimu volného pohybu služeb, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>je založený na zásadě přidělení obecné pravomoci k přijetí opatření a sankcí domovskému členskému státu, jakož i na zásadě spolupráce různých dotčených členských států<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Článek 35 odst. 2 první věta návrhu Komise.</P></NOTE>, hostitelský členský stát <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>si <HT TYPE="ITALIC">nicméně</HT><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Kurziva provedena autorem tohoto stanoviska.</P></NOTE> uchovává možnost přijmout <HT TYPE="ITALIC">přímo</HT><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Kurziva provedena autorem tohoto stanoviska.</P></NOTE> opatření proti pojišťovně, která působí na jeho území, aby zabránil nesrovnalostem nebo potrestal protiprávní jednání, která na jeho území spáchala tato pojišťovna proti pravidlům, která se na ni vztahují<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Článek 35 odst. 2 druhá věta návrhu Komise.</P></NOTE>. Uvádí se, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>totéž platí, pokud opatření přijatá domovským členským státem jsou nedostatečná, nebo je tento stát nepřijme<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Článek 35 odst. 2 třetí věta návrhu Komise.</P></NOTE>. Ochranný mechanismus je tudíž zamýšlen jako výjimka ze zásady <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>přidělení obecné pravomoci<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/> domovskému členskému státu, která umožňuje hostitelskému členskému státu přijmout opatření, aby zabránil nesrovnalostem nebo potrestal protiprávní jednání, která byla spáchaná na jeho území. Přínos tohoto mechanismu tedy není pouze procesního rázu. Ani zdaleka se neomezuje na koordinaci činnosti členských států v rámci jejich příslušných pravomocí, přiznává totiž určitou pravomoc hostitelskému členskému státu, aby zabránil nesrovnalostem a potrestal protiprávní jednání, která na jeho území spáchala pojišťovna, která vykonává svoji činnost v režimu volného pohybu služeb.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Zásada dozoru domovskou zemí však není bezpodmínečnou zásadou, a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>jelikož se nejedná o zásadu zavedenou Smlouvou<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19970513">13. května 1997</DATE>, <NAME.CASE>Německo v. Parlament a Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑233/94</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1997:231">EU:C:1997:231</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, unijní normotvůrce se od ní může odchýlit<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19970513">13. května 1997</DATE>, <NAME.CASE>Německo v. Parlament a Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑233/94</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1997:231">EU:C:1997:231</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Tato zásada, jak je stanovena ve směrnici 92/49, má ostatně omezenou působnost, protože se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>vztahuje pouze na finanční dozor nad pojišťovnami<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090428">28. dubna 2009</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Itálie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑518/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:270">EU:C:2009:270</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0115">115</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>nevylučuje možnost kontrol<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090428">28. dubna 2009</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Itálie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑518/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:270">EU:C:2009:270</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0117">117</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> orgány dozoru hostitelského členského státu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Zatřetí je podle mého názoru důležité zdůraznit, že z hlediska nesrovnalostí, které mohou být pojišťovnám vytýkány, zde není absolutní neprostupnost mezi ustanoveními, které spadají do pravomoci domovského členského státu, a ustanoveními, které spadají do pravomoci hostitelského členského státu, co se týče konstitutivních prvků porušení harmonizovaných ustanovení, které mohou rovněž být konstitutivními prvky porušení práva z hlediska neharmonizovaných vnitrostátních právních předpisů, nebo mohou přinejmenším vést k riziku vzniku protiprávního stavu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>V tomto ohledu existuje významný formulační rozdíl mezi čl. 40 odst. 3 směrnice 92/49 a čl. 40 odst. 6 této směrnice. Zatímco první z těchto dvou ustanovení podmiňuje zahájení obvyklého postupu zjištěním, že pojišťovna, která vykonává svou činnost na území členského státu v rámci práva usazování nebo v režimu volného pohybu služeb, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>nedodržuje právní předpisy, které se na ni v tomto státě vztahují<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>, druhé ustanovení neobsahuje obdobný text pro provedení nouzového postupu. Zahájení obvyklého postupu je tak podmíněno zjištěním <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>protiprávního stavu<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>, který spočívá v nedodržování pravidel práva hostitelského členského státu. Tento postup tak sleduje ukončení a potrestání protiprávního jednání, které dotyčná pojišťovna již spáchala.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Naproti tomu preventivní charakter nouzového postupu stanoveného v čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49 umožňuje flexibilnější provádění. Tento postup nepodléhá stejným podmínkám jako obvyklý postup, protože pro jeho zahájení hostitelským členským státem postačí, aby byla prokázána nezbytnost <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>zabránit nesrovnalostem<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>, které by mohly být spáchány. Ochrana pojištěných státních příslušníků daného státu proti rizikům vzniku nesrovnalostí tak může odůvodnit zásah hostitelského členského státu, pochopitelně za podmínky, že tato rizika budou řádně prokázána.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Z předchozích úvah dovozuji, že ochranná doložka stanovená směrnicí 92/49 nebyla unijním normotvůrcem zamýšlena jako výlučně procesní ustanovení, jehož jediným cílem by bylo zorganizovat spolupráci mezi domovským a hostitelským členským státem, pokud jde o dozor nad pojišťovnami, které vykonávají svoji činnost v rámci práva usazování nebo v režimu volného pohybu služeb, beze změny pravidel o rozdělení pravomocí. Toto opatření zamýšlené jako výjimka ze zásady dozoru domovským členským státem má rovněž za cíl přiznat pravomoci k zásahu hostitelskému členskému státu, přičemž jejich uplatnění omezuje přísnými podmínkami výkonu jak hmotněprávními, tak procesního charakteru.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>V konečném důsledku, i když plně sdílím analýzu Komise, podle níž orgán hostitelského členského státu není v zásadě oprávněný k nápravě nečinnosti orgánu domovského členského státu tím, že přijme opatření založené na porušení jedné z požadovaných podmínek pro vydání povolení k výkonu činnosti pojišťoven, domnívám se, že v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, může být čl. 40 odst. 6 použit jako právní základ pro přijetí opatření zakazujícího uzavírání nových smluv, jelikož toto opatření je ve skutečnosti založeno nikoli na porušení jedné z požadovaných podmínek pro vydání povolení k činnosti, ale na existenci rizika vzniku nesrovnalostí, kterému musí čelit pojištěné osoby a osoby oprávněné ze záručních smluv.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>To je přesně případ věci v původním řízení, která se týká situace, v níž existují zvláštní okolnosti, které ukazují na zřejmou povahu rizika vzniku nesrovnalostí, čehož se dovolávají italské orgány dozoru, jakož i na naléhavost opatření, která mají být přijata vůči společnosti Onix, aby byla zajištěna ochrana italského trhu s pojištěním.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>V tomto ohledu musím připomenout, že z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že IVASS přijal rozhodnutí zakázat uzavírání nových pojistných smluv v Itálii na základě následujících zjištění:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>Zaprvé S. Lentini, který společnost Onix kapitálově ovládá jakožto akcionář fyzická osoba a jediný společník společnosti Egady Company, byl dne <DATE ISO="20130729">29. července 2013</DATE> odsouzen za pokus o podvod s přitěžujícími okolnostmi proti italskému státu s cílem získat státní dotace.</P></ITEM><ITEM><P>Zadruhé S. Lentini byl jediným jednatelem společnosti G. C. C. Garanzie Crediti e Cauzioni SpA, která byla rozhodnutím Banca d’Italia (Italská banka) ze dne <DATE ISO="20070828">28. srpna 2007</DATE> a rozhodnutím ministra hospodářství ze dne <DATE ISO="20080610">10. června 2008</DATE> vymazána ze seznamu finančních zprostředkovatelů z důvodu nesrovnalostí v řízení a nedodržování minimálních požadavků v oblasti vlastních zdrojů, přičemž S. Lentinimu byla ze stejných důvodů udělena správní sankce ve výši <FT TYPE="NUMBER">80000</FT> eur.</P></ITEM><ITEM><P>Zatřetí společnosti Garanzie Crediti e Cauzioni Srl, dříve společnost Garanzie Crediti e Cauzioni SpA, byl dvakrát po sobě obstaven majetek na základě rozhodnutí Agenzia delle Entrate (finanční úřad) z důvodu poskytnutých, ale nesplněných záruk.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Vycházeje z této trojice předchozích záznamů, prokázal IVASS podle mého názoru existenci obzvláště závažného rizika opětovného vzniku nesrovnalostí prostřednictvím prostřední společnosti Onix, za které již byly uloženy sankce jak S. Lentinimu osobně, tak společnostem, které ovládá. Tyto nesrovnalosti vzniklé v minulosti však samy o sobě vedou ke vzniku rizika, že společnost Onix nebude schopna splnit své záruční závazky, a tudíž způsobí závažnou újmu jak pojišťovnám, které zaplatí za uzavření pojistných smluv u této společnosti, tak veřejným právnickým osobám oprávněným z těchto závazků. Za specifických okolností ve věci v původním řízení se mi tak prokázání rizika vzniku nesrovnalostí odůvodňujícího použití postupu podle čl. 40 odst. 6 jeví jako jasně provedené, a to bez ohledu na zjištění, že není splněn požadavek dobré pověsti nezbytný k obdržení povolení k činnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>Navíc se domnívám, že IVASS prokázal existenci naléhavého případu vyplývajícího z nedostatku spolupráce a absence řádné péče ze strany rumunských úřadů, dále z okolnosti, že společnost Onix soustředila svoji činnost převážně na italském území, kde získala povolení k činnosti teprve od <DATE ISO="20121024">24. října 2012</DATE>, přičemž tam za dva měsíce činnosti v roce 2012 získala 75 % svých příjmů na pojistném plnění, a z alarmujících žádostí o informace předložených veřejnými orgány, které vyjadřovaly znepokojení ohledně své pozice oprávněných osob ze záruk, které uzavřely u společnosti Onix.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>V tomto bodě plně sdílím stanovisko předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne <DATE ISO="20101124">24. listopadu 2010</DATE> o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="331" PAGE.FIRST="48" DATE.PUB="2010">Úř. věst. 2010, L 331, s. 48</REF.DOC.OJ>), je v souladu s čl. 1 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne <DATE ISO="20101124">24. listopadu 2010</DATE> o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="331" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2010">Úř. věst. 2010, L 331, s. 1</REF.DOC.OJ>) součástí Evropského systému finančního dohledu (ESFS), jehož cílem je zajistit dohled nad finančním trhem v Evropské unii.</P></NOTE>, který při rozhodování o opodstatněnosti stížnosti podané společností Onix proti IVASS dne <DATE ISO="20140205">5. února 2014</DATE> rozhodl<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Rozhodnutí předsedy EIOPA-14-267 o zahájení šetření podle článku 17 nařízení č. 1094/2010.</P></NOTE> nezahajovat šetření, když připomněl, že pravomoc orgánu hostitelského členského státu přijmout v naléhavých případech patřičná opatření podle čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49 může být uplatněna, jestliže nelze rozptýlit obavy uvedeného orgánu jiným způsobem, zejména prostřednictvím spolupráce mezi orgány dozoru.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="15"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>V konečném důsledku se domnívám, že podmínky pro provedení nouzového postupu stanoveného v čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49 jsou v dané věci splněny v tom ohledu, že se IVASS neomezila na konstatování nesplnění požadavku dobré pověsti společností Onix, ale poukázala na existenci situace naléhavého případu vyžadující přijetí opatření, která mají zabránit vzniku nesrovnalostí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>Analýza, podle níž zásah hostitelského členského státu je oprávněný a odůvodněný za okolností, jako jsou okolnosti ve věci v původním řízení, se mi jeví být potvrzena výrazným množstvím judikatury týkající se zneužití práva.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Dovolávání se zneužití práva pro odůvodnění legitimity určitých omezení volného pohybu služeb se začalo objevovat v judikatuře Soudního dvora počínaje rozsudkem ze dne <DATE ISO="19741203">3. prosince 1974</DATE>, van Binsbergen<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P><REF.DOC.ECR><NO.CASE>33/74</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1974:131">EU:C:1974:131</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>. Soudní dvůr v tomto rozsudku rozhodl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>členskému státu nemůže být upřeno právo přijmout ustanovení, která mají zabránit tomu, aby volného pohybu [služeb] využíval poskytovatel, jehož činnost se zcela nebo částečně soustředí na jeho území, za účelem obcházení profesních pravidel, která by se na něho vztahovala, kdyby byl na území tohoto státu usazen [...]<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19741203">3. prosince 1974</DATE>, <NAME.CASE>van Binsbergen</NAME.CASE> (<NO.CASE>33/74</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1974:131">EU:C:1974:131</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0013">13</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>Soudní dvůr později uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>členský stát je oprávněn přijmout opatření, která mají zabránit tomu, aby se někteří z jeho státních příslušníků díky možnostem zavedeným Smlouvou pokoušeli zneužívajícím způsobem obejít jeho vnitrostátní právní předpisy<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990309">9. března 1999</DATE>, <NAME.CASE>Centros</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑212/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:126">EU:C:1999:126</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a aby se procesní subjekty <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>mohly neoprávněně nebo podvodně domáhat norem [unijního práva]<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19960502">2. května 1996</DATE>, <NAME.CASE>Paletta</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑206/94</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1996:182">EU:C:1996:182</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, ve kterém Soudní dvůr rozhodl, že zaměstnavatel může předložit důkazy, které případně umožní vnitrostátnímu soudu konstatovat existenci zneužívajícího nebo podvodného jednání vyplývajícího ze situace zaměstnance, který přestože prokazuje pracovní neschopnost za pomoci lékařského potvrzení vystaveného v zahraničí, není ve skutečnosti nemocný) a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990309">9. března 1999</DATE>, <NAME.CASE>Centros</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑212/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:126">EU:C:1999:126</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Soudní dvůr měl za to, že za takových okolností mohou vnitrostátní soudy, vycházejíce z objektivních skutečností, brát v úvahu zneužívající nebo podvodné jednání dotčených osob, a zabránit jim tak případně v požívání výhod vyplývajících z ustanovení unijního práva, kterých se dovolávají, pod podmínkou, že při posuzování takového jednání vezmou do úvahy cíle, které dotčená ustanovení sledují<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19960502">2. května 1996</DATE>, <NAME.CASE>Paletta</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑206/94</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1996:182">EU:C:1996:182</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990309">9. března 1999</DATE>, <NAME.CASE>Centros</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑212/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:126">EU:C:1999:126</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>I když tato judikatura neopravňuje členský stát, aby obecným způsobem vyloučil, že určité služby mohou být poskytovány provozovateli usazenými v jiných členských státech, neboť by to vedlo ke zrušení volného pohybu služeb<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19960910">10. září 1996</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Belgie</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑11/95</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1996:316">EU:C:1996:316</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0065">65</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>, umožňuje mu přijímat <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>případ od případu<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19960309">9. března 1996</DATE>, <NAME.CASE>Centros</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑212/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:126">EU:C:1999:126</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110721">21. července 2011</DATE>, <NAME.CASE>Oguz</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑186/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:509">EU:C:2011:509</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> specifická zakazující opatření.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>Soudní dvůr vyžaduje, aby kvalifikace určité situace jako zneužití práva byla založena na objektivních skutečnostech. Mezi skutečnosti, které jsou obecně brány do úvahy, patří kritérium vycházející ze zaměření činnosti, přičemž situace, kdy se tato činnost plně nebo především soustředí na území hostitelského členského státu, spadá do oblasti práva usazování, nikoli volného pohybu služeb.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80.</NO.P><TXT>Okolnosti ve věci v původním řízení však ukazují na objektivní skutečnosti týkající se obcházení italských právních předpisů. Je totiž nesporné, že společnost Onix, jakmile získala povolení k výkonu pojišťovnictví v režimu volného pohybu služeb, soustředila 75 % své činnosti na italském území, zatímco byla řízena a ovládána osobou, které bylo zakázáno působit na italském trhu s pojištěním<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Existence takového zákazu postihujícího S. Lentiniho v důsledku sankcí, které mu byly uloženy, je explicitně uvedena v předkládacím rozhodnutí (bod 1.2 písm. b).</P></NOTE>. Z těchto skutečností vyplývá, že se S. Lentini usadil v Rumunsku, aby mohl na italském území prostřednictvím prostřední právnické osoby pokračovat ve výkonu činnosti, která mu byla zakázána.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81.</NO.P><TXT>Zatímco se jako zneužití práva obvykle kvalifikují situace, kdy poskytovatel zřídí svoji provozovnu v členském státě, jehož právní úprava je výhodnější, aby se tak vyhnul přísnější úpravě v jiném členském státě, věc v původním řízení odpovídá situaci jasnějšího a závažnějšího podvodu, kdy osoba usiluje o obejití zákazu výkonu činnosti využíváním volného pohybu služeb.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82.</NO.P><TXT>I když sdílím myšlenku, kterou na jednání výmluvně představila Komise, podle níž rizika obcházení pravidel nemusí vést k <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>vylití dítěte i s vaničkou<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/> tím, že odložíme zásadu dozoru domovským členským státem jako nepotřebnou, jsem rovněž přesvědčen, pokračuji-li v metaforickém vyjadřování, že není třeba <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>umývat dítě ve špinavé vodě<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/>. Pokud bychom přijali za své, že zásady jediného povolení k činnosti a dozoru domovským členským spočívají na vratkých základech, nebo se dokonce pohybují <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>v kalných vodách<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/> obcházení zákona, nepovede to k jejich ochraně, ale k jejich ztrátě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83.</NO.P><TXT>Podle mého názoru se v této věci hraje o důvěryhodnost unijního právního řádu. Odmítnutí potrestat podvodné jednání spočívající ve využívání volného pohybu služeb jako prostředku k obcházení rozhodnutí o zákazu přístupu na vnitrostátní trh odůvodněného zejména trestními záznamy znamená poskytnout pádný argument všem těm, kteří vyjadřují velké pochyby vůči zásadě státu původu, která přitom představuje základní pilíř budování vnitřního trhu. Tato zásada si zaslouží více než dogmatický přístup, který ji vykládá nebezpečně absolutním způsobem, a tím ji činí příliš strnulou, aby ji v důsledku oslabil, a ohrozil tak celou stavbu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84.</NO.P><TXT>Konečně pokud bychom připustili, že ochranná doložka zavedená unijním normotvůrcem se může uplatnit za okolností ve věci v původním řízení, vedlo by to přesně k <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>uskutečnění tohoto blahodárného zmírnění, tohoto společenského tlaku, bez něhož by se právo stalo odporným, protože by mohlo sloužit k nastolení spravedlnosti či nespravedlnosti bez rozdílu, podle zábran či choutek každého jedince<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Josserand, L., <HT TYPE="ITALIC">De l’esprit des droits et de leur relativité, Théorie dite de l’abus des droits</HT>, 2. vyd., Dalloz, Paříž 2006.</P></NOTE>. A pokud odmítneme, aby byl volný pohyb služeb podřízen apetitu podvodníků, kteří se snaží vyhnout zákazu výkonu činnosti v jednom členském státě, když hledají útočiště v jiném členském státě, není to zpochybněním výdobytků vnitřního trhu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85.</NO.P><TXT>To jsou důvody, na jejichž základě navrhuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl, že čl. 8 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 směrnice 73/239 musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby orgán dozoru hostitelského členského státu přijal vůči pojišťovně, která působí na jeho území v režimu volného pohybu služeb, taková opatření jako zákaz uzavírat nové smlouvy, která by byla výlučně založená na nesplnění podmínek povolení k činnosti, jako je požadavek vztahující k dobré pověsti akcionářů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86.</NO.P><TXT>Naproti tomu tato ustanovení nebrání tomu, aby za okolností, jako jsou okolnosti ve věci v původním řízení, kde pojišťovna, které bylo vydáno povolení k činnosti v domovském členském státě, zaprvé má za referenčního akcionáře fyzickou osobu, jež zejména proto, že byla odsouzena za trestný čin pokusu o podvod, má zakázáno působit na trhu s pojištěním v hostitelském členském státě, a zadruhé soustředí svoji činnost převážně na území tohoto členského státu, orgány dozoru uvedeného členského státu na základě čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49 a s přihlédnutím k naléhavé potřebě vyplývající z nečinnosti orgánů dozoru domovského členského státu, které byly marně vyzývány, aby uvedené pojišťovně odejmuly povolení k činnosti, přijaly taková opatření omezující<?PAGE NO="17"?> volný pohyb služeb dotčené pojišťovny na svém území, jako je zákaz nadále uzavírat nové smlouvy za účelem předejít riziku obcházení prostřednictvím prostřední právnické osoby zákazu přístupu na trh a s tím souvisejícímu riziku opakování protiprávního jednání, za které byl referenční akcionář potrestán.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87.</NO.P><TXT>I když předkládající soud neklade Soudnímu dvoru otázku týkající se procesních pravidel, podle kterých může orgán dozoru hostitelského členského státu přijmout opatření na základě čl. 40 odst. 6 směrnice 92/49, jeho konstatování, podle kterého bylo opatření zakazující uzavírat nové smlouvy přijato vůči společnosti Onix bez jejího předchozího vyslechnutí, mě vede k upřesnění, že podle mého názoru se právo být vyslechnut ve všech řízeních musí uplatnit i při použití nouzového postupu stanoveného v tomto ustanovení. Dodržování práva být vyslechnut se totiž použije v případě, že správní orgán zamýšlí přijmout akt proti určité osobě, který nepříznivě zasahuje do jejího právního postavení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140703">3. července 2014</DATE>, <NAME.CASE>Kamino International Logistics a Datema Hellmann Worldwide Logistics</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑129/13 a C‑130/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2041">EU:C:2014:2041</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0030">30</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>, a je závazné i tehdy, když použitelné právní předpisy takovou formalitu výslovně nestanoví<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140703">3. července 2014</DATE>, <NAME.CASE>Kamino International Logistics a Datema Hellmann Worldwide Logistics</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑129/13 a C‑130/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2041">EU:C:2014:2041</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV –</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji Soudnímu dvoru, aby na předběžnou otázku položenou Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie) odpověděl takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>Článek 8 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 První Směrnice Rady 73/239/EHS ze dne <DATE ISO="19730724">24. července 1973</DATE> o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby orgán dozoru hostitelského členského státu přijal vůči pojišťovně, která působí na jeho území v režimu volného pohybu služeb, taková opatření, jako je zákaz uzavírat nové smlouvy, která by byla výlučně založená na nesplnění podmínek pro vydání povolení k činnosti, jako je požadavek dobré pověsti akcionářů.</P></QUOT.S></P><P>Naproti tomu tato ustanovení nebrání tomu, aby za okolností, jako jsou okolnosti ve věci v původním řízení, kde pojišťovna, které bylo vydáno povolení k činnosti domovským členským státem, zaprvé má za referenčního akcionáře fyzickou osobu, jíž byl zejména z důvodu odsouzení za trestný čin pokusu o podvod zakázán přístup na trh s pojištěním hostitelského členského státu, a zadruhé soustředí svoji činnost především na území tohoto členského státu, orgány dozoru uvedeného členského státu na základě čl. 40 odst. 6 směrnice Rady 92/49/EHS ze dne <DATE ISO="19920618">18. června 1992</DATE> o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění) a s přihlédnutím k naléhavé potřebě vyplývající z nečinnosti orgánů dozoru domovského členského státu, které byly marně vyzývány, aby uvedené pojišťovně odejmuly povolení k činnosti, přijaly taková opatření omezující volný pohyb služeb dotčené pojišťovny na svém území, jako je zákaz nadále uzavírat nové smlouvy, za účelem předejít riziku obcházení prostřednictvím prostřední právnické osoby zákazu přístupu na trh a s tím souvisejícímu riziku opakování protiprávního jednání, za které byl referenční akcionář potrestán.<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>