<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.15-->
  <head>
    <title>2026-06-202606C104202401470-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0147-24-202604544-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="true" name="ParExtraits_2021"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="24/06/2026 15:20:20" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="K8exbntDf48JSjKyU0Es6z0bG96TLhumMLqoJEJXLzOAChbXW5bxey/JAmIh1V8Q5GmUTdT8kBuxvrO51hXm11dJ/CDepseMgZepS4avy/GH36MBgVEkIO6yn/E/wt5ln5I/CX2B/LUbEnebrlnFWh5mARphzuD5UuE7c0Hr0vw=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="svc_wsgendoc" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0147" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2024" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 21-05-26 14:51:00" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="0b62203a6bb74e0894e11b55ee1528fa" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0147" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 4. 6. 2026 – věc C‑147/24</div>
      <div id="rId21" style="default">Safi</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      4. června 2026 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Řízení o předběžné otázce – Článek 20 SFEU – Občanství Unie – Směrnice 2008/115/ES – Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí – Článek 5 písm. a) a b) – Povinnost zohlednit nejvlastnější zájem dítěte a rodinný život – Článek 6 odst. 2 – Rozhodnutí příslušného orgánu hostitelského členského státu, kterým se odmítá přiznat státnímu příslušníkovi třetí země, který je rodičem nezletilého dítěte, občana Unie, odvozené právo pobytu na území daného státu a kterým se mu nařizuje neprodleně se odebrat do jiného členského státu – Zásah do výkonu práva občana Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států – Dítě, které nikdy nepobývalo v jiném členském státě, než jehož je státním příslušníkem – Odvozené právo pobytu rodiče, který je státním příslušníkem třetí země, v členském státě, jehož je dítě státním příslušníkem a v němž pobývá – Právo tohoto rodiče na pobyt v jiném členském státě – Článek 7 Listiny základních práv Evropské unie – Právo na respektování soukromého a rodinného života – Článek 24 odst. 2 až 3 Listiny základních práv – Nejvlastnější zájem dítěte“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑147/24 [Safi] (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-2" href="#t-2">i</a>
</span>),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím rechtbank Den Haag (Soud prvního stupně v Haagu, Nizozemsko) ze dne 26. února 2024, došlým Soudnímu dvoru dne 26. února 2024, v řízení
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      V
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-7" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-9" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (velký senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      ve složení K. Lenaerts, předseda, T. von Danwitz, místopředseda, K. Jürimäe, C. Lycourgos, I. Jarukaitis, I. Ziemele, J. Passer, O. Spineanu-Matei a F. Schalin, předsedové senátů, E. Regan (zpravodaj), N. Piçarra, A. Kumin, N. Jääskinen, B. Smulders a S. Gervasoni, soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      generální advokát: T. Ćapeta,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      za soudní kancelář: A. Lamote, radová,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-13" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 25. března 2025,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      s ohledem na vyjádření, která předložili:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za V: P. Krämer-Ograjensek a A. C. M. Nederveen, advocaten,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za nizozemskou vládu: M. K. Bulterman a J. M. Hoogveld, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za dánskou vládu: M. P. Brøchner Jespersen, D. Elkan, C. A.-S. Maertens a J. Sandvik Loft, jako zmocněnci,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">za Evropskou komisi: N. Cambien, A. Katsimerou a E. Montaguti, jako zmocněnci, </p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-19" title="page-1">
      po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 4. září 2025,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-20" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-21" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 20 SFEU, jakož i čl. 5 písm. a) a b) a čl. 6 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. 2008, L 348, s. 98).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi V, státní příslušnicí třetí země, a Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (státní tajemník pro spravedlnost a bezpečnost, Nizozemsko) (dále jen „státní tajemník“) ohledně jeho odmítnutí přiznat jí odvozené právo pobytu v Nizozemsku, kde pobývá se svým nezletilým dítětem, které má státní příslušnost tohoto členského státu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Smlouva o FEU</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 20 SFEU stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-28" title="page-2">
      „1. Zavádí se občanství Unie. Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. Občanství Unie doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-29" title="page-2">
      2. Občané Unie mají práva a povinnosti stanovené Smlouvami. Mají mimo jiné:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-30" title="page-2">
      a) právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států; 
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-31" title="page-2">
      [...]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-32" title="page-2">
      Tato práva se vykonávají za podmínek a v mezích stanovených Smlouvami a opatřeními přijatými na jejich základě.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Listina</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 7 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), nadepsaný „Respektování soukromého a rodinného života“, zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-35" title="page-2">
      „Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 24 Listiny, nadepsaný „Práva dítěte“, v odstavcích 2 a 3 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-37" title="page-2">
      „2. Při všech činnostech týkajících se dětí, ať už uskutečňovaných veřejnými orgány nebo soukromými institucemi, musí být prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-38" title="page-2">
      3. Každé dítě má právo udržovat pravidelné osobní vztahy a přímý styk s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu s jeho zájmy.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2004/38/ES</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. 2004, L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46), nadepsaný „Právo pobytu po dobu delší než tři měsíce“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-41" title="page-3">
      „Všichni občané Unie mají právo pobytu na území jiného členského státu po dobu delší než tři měsíce, pokud:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-42" title="page-3">
      a) jsou v hostitelském členském státě zaměstnanými osobami nebo osobami samostatně výdělečně činnými; nebo 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-43" title="page-3">
      b) mají pro sebe a své rodinné příslušníky dostatečné prostředky, aby se po dobu svého pobytu nestali zátěží pro systém sociální pomoci hostitelského členského státu, a jsou účastníky zdravotního pojištění, kterým jsou v hostitelském členském státě kryta všechna rizika; nebo 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-44" title="page-3">
      c) - jsou zapsáni u soukromého či veřejného subjektu, akreditovaného nebo financovaného hostitelským členským státem v souladu s jeho právními předpisy nebo správní praxí z prvotního důvodu studia, včetně odborné přípravy, a 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-45" title="page-3">
      - jsou účastníky zdravotního pojištění, kterým jsou v hostitelském členském státě kryta všechna rizika, a prohlášením nebo jiným podobným prostředkem podle své volby ujistí příslušný vnitrostátní orgán, že mají dostatečné prostředky pro sebe a své rodinné příslušníky, aby se po dobu jejich pobytu nestali zátěží pro systém sociální pomoci hostitelského členského státu; nebo 
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-46" title="page-3">
      d) jsou rodinnými příslušníky doprovázejícími nebo následujícími občana Unie, který splňuje podmínky uvedené v písmenech a), b) nebo c).“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2008/115</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 5 směrnice 2008/115, nadepsaný „Nenavracení, nejvlastnější zájem dítěte, rodinný život a zdravotní stav“, stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-49" title="page-3">
      „Při provádění této směrnice členské státy náležitě zohlední
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-50" title="page-3">
      a) nejvlastnější zájem dítěte,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-51" title="page-3">
      b) rodinný život a
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-52" title="page-3">
      [...]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 6 této směrnice, nadepsaný „Rozhodnutí o navrácení“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-54" title="page-3">
      „1. Členské státy vydají rozhodnutí o navrácení každému státnímu příslušníkovi třetí země, který pobývá neoprávněně na jejich území, aniž jsou dotčeny výjimky uvedené v odstavcích 2 až 5.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-55" title="page-4">
      2. Státní příslušníci třetí země, kteří neoprávněně pobývají na území členského státu a kteří jsou držiteli platného povolení k pobytu nebo jiného povolení zakládajícího oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem, jsou povinni neprodleně odejít na území tohoto jiného členského státu. Pokud dotčený státní příslušník třetí země nesplní tento požadavek nebo pokud je bezodkladný odchod státního příslušníka třetí země vyžadován z důvodů veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti, použije se odstavec 1.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nizozemské právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 8 Vreemdelingenwet 2000 (zákon o cizincích z roku 2000) ze dne 23. listopadu 2000 (Stb. 2000, č. 495), ve znění použitelném na spor v původním řízení, stanoví, že cizinec pobývá legálně v Nizozemsku pouze:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-58" title="page-4">
      „[...]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-59" title="page-4">
      e. jako státní příslušník členského státu [Unie], pokud v Nizozemsku pobývá na základě právního předpisu přijatého podle Smlouvy o [FEU] nebo Dohody o Evropském hospodářském prostoru.“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-60" title="page-4">
      [...]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odstavec B10/2.2 Vreemdelingencirculaire 2000 (oběžník o cizincích z roku 2000) ze dne 2. března 2001 (Stcrt. 2001, č. 64), ve znění použitelném na spor v původním řízení, stanoví mimo jiné:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-62" title="page-4">
      „[...]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-63" title="page-4">
      Pobyt cizince je legální ve smyslu čl. 8 návětí a písm. e) zákona o cizincích tehdy, jsou-li splněny všechny níže uvedené podmínky:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-64" title="page-4">
      a. cizinec musí dostatečně prokázat svou totožnost a státní příslušnost předložením dokladu o překročení hranice nebo platného průkazu totožnosti. Pokud tak cizinec nemůže učinit, musí svou totožnost a státní příslušnost jednoznačně prokázat jinými prostředky;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-65" title="page-4">
      b. cizinec má nezletilé dítě (tj. mladší 18 let), které má nizozemskou státní příslušnost;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-66" title="page-4">
      c. cizinec, ať již společně s druhým rodičem, či nikoli, o nezletilé dítě skutečně pečuje; a
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-67" title="page-4">
      d. mezi cizincem a dítětem existuje takový vztah závislosti, že pokud by bylo cizinci odepřeno právo pobytu, bylo by dítě nuceno opustit území Unie.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-68" title="page-4">
      [...]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-69" title="page-5">
      [Immigratie- en Naturalisatiedienst (Úřad pro imigraci a naturalizaci, Nizozemsko)] vydá cizinci, který hodlá pobývat v Nizozemsku jako rodič pečující o nezletilé nizozemské dítě, bezprostředně po podání žádosti o posouzení z hlediska unijního práva, samolepicí štítek s povolením k pobytu pro státní příslušníky [Unie] (příloha 7h [Voorschrift Vreemdelingen (nařízení o cizincích z roku 2000), ze dne 18. prosince 2000, Stcrt. 2001, č. 10, dále jen „VV“)]) s poznámkou, že rodinný příslušník je oprávněn pracovat.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-70" title="page-5">
      V následujících případech se nevydá samolepicí štítek s povolením k pobytu pro státní příslušníky [Unie] (příloha 7h [VV]), ale místo něj se vydá samolepicí štítek s obecným povolením k pobytu (příloha 7g [VV]):
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-71" title="page-5">
      [...]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-72" title="page-5">
      cizinec má právo pobytu v jiném členském státě [Unie];
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-73" title="page-5">
      [...]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spor v původním řízení a předběžné otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně v původním řízení, V, se narodila v Maroku v roce 1979 a má marockou státní příslušnost. V letech 1999 až 2014 pobývala ve Španělsku na základě práva pobytu, které jí bylo přiznáno podle španělského práva z důvodu její ekonomické činnosti v tomto členském státě. Dne 23. září 2014 uzavřela manželství v Maroku. Od svého sňatku pobývá se svým manželem – který se narodil v Nizozemsku v roce 1975 a má marocké a nizozemské státní občanství – v Nizozemsku, s výjimkou několika krátkodobých dovolených strávených v Maroku a ve Španělsku. Jejich manželství bylo zapsáno do matriky nizozemské obce, ve které mají bydliště. Žalobkyně v původním řízení však není držitelkou povolení k pobytu na území Nizozemska.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z jejich svazku se dne 6. ledna 2015 v Nizozemsku narodil syn, který má pouze nizozemské státní občanství a o něhož manželé společně pečují.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dítě má problémy s řečí a vyjadřováním a do pěti let nemluvilo. Vzhledem k jeho retardaci je zapsáno do zařízení poskytujícího výuku žákům, kteří potřebují zvláštní asistenci, kterou běžné školství není schopno zajistit. Kromě toho využívá přepravní službu přizpůsobenou jeho přesunům mezi bydlištěm a tímto zařízením. Toto dítě dosud nikdy nepobývalo v jiném členském státě, než jehož je státním příslušníkem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Manžel žalobkyně v původním řízení nemá žádný příjem z výdělečné činnosti z důvodu svého zdravotního stavu, a je proto částečně osvobozen od povinnosti pracovat. Pobírá ovšem dávky sociálního zabezpečení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 13. listopadu 2020 podala žalobkyně v původním řízení v Nizozemsku žádost o přiznání odvozeného práva pobytu na základě článku 20 SFEU za účelem pobývání se svým nezletilým synem. Na podporu této žádosti předložila doklad potvrzující, že má právo pobytu ve Španělsku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 11. listopadu 2021 státní tajemník uvedenou žádost zamítl, zejména na základě toho, že žalobkyně v původním řízení nemůže vyvozovat odvozené právo pobytu z článku 20 SFEU, jelikož má právo pobytu ve Španělsku. V rámci svého posouzení zkoumal z úřední povinnosti, zda je namístě této žalobkyni udělit povolení k pobytu na základě článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950. Konstatoval existenci rodinného života uvedené žalobkyně s jejím manželem a jejich synem, jakož i existenci jejího soukromého života v Nizozemsku. Dospěl však k závěru, že obecný zájem, který sledují nizozemské orgány, převažuje nad osobním zájmem této žalobkyně, jejího nizozemského manžela a jejich syna. Státní tajemník tedy konstatoval, že poměření zájmů je pro žalobkyni v původním řízení nepříznivé a zamítnutí její žádosti o přiznání práva pobytu v Nizozemsku má za následek, že nemůže oprávněně pobývat v tomto členském státě. Proto nařídil této žalobkyni odebrat se neprodleně do Španělska, s tím, že pokud tomuto příkazu nevyhoví, bude vůči ní přijato rozhodnutí o navrácení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V návaznosti na zamítnutí žádosti o udělení odvozeného práva pobytu v Nizozemsku na základě článku 20 SFEU požádala žalobkyně v původním řízení španělské orgány o potvrzení, že se vzdala svého práva pobytu na území tohoto členského státu. Po provedení šetření v tomto ohledu dospěl státní tajemník k závěru, že žalobkyně v původním řízení má stále právo pobytu ve Španělsku, které podle španělských právních předpisů představuje právo trvalého pobytu a je založeno na výkonu výdělečné činnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutím ze dne 20. června 2022 prohlásil státní tajemník stížnost podanou žalobkyní v původním řízení proti tomuto zamítnutí za zjevně neopodstatněnou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dotčená podala proti tomuto rozhodnutí žalobu k rechtbank Den Haag (Soud prvního stupně v Haagu, Nizozemsko), který je předkládajícím soudem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Před uvedeným soudem žalobkyně v původním řízení tvrdí, že má odvozené právo pobytu v Nizozemsku na základě článku 20 SFEU, jelikož její nezletilý syn je na ní závislý. Státní tajemník zpochybňuje existenci takového práva s odůvodněním, že již má právo pobytu ve Španělsku. Má za to, že jelikož nezletilé dítě může doprovázet svou matku do tohoto členského státu, odmítnutí přiznat jí odvozené právo pobytu v Nizozemsku na základě tohoto článku 20 nemá za následek, že by toto dítě bylo nuceno opustit území Unie chápané jako celek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud si zaprvé klade otázku, zda žádost žalobkyně v původním řízení o přiznání odvozeného práva pobytu v Nizozemsku na základě článku 20 SFEU může být zamítnuta pouze z toho důvodu, že má právo pobytu v jiném členském státě. V tomto ohledu tento soud uvádí, že je pravda, že existence práva pobytu ve Španělsku znamená, že v případě odepření odvozeného práva pobytu v Nizozemsku by žalobkyně v původním řízení ani její nezletilé dítě nebyly povinny opustit území Unie jako celek. Nicméně s ohledem na vztah závislosti mezi tímto dítětem a jeho matkou by toto dítě bylo nuceno vykonat své právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, aby provázelo svou matku do Španělska. Za těchto okolností si uvedený soud klade otázku, zda je třeba v rámci posouzení existence odvozeného práva pobytu matky na základě článku 20 SFEU důkladně posoudit nejvlastnější zájem dítěte a právo na rodinný život. V této souvislosti zdůrazňuje, že státní tajemník neposoudil existenci vztahu závislosti mezi žalobkyní v původním řízení a jejím nezletilým dítětem, ani nezkoumal, zda jejich rodinný život může pokračovat ve Španělsku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé má předkládající soud pochybnosti o tom, zda povinnost stanovená v čl. 5 písm. a) a b) směrnice 2008/115, podle níž musí členské státy při provádění této směrnice náležitě zohlednit nejvlastnější zájem dítěte a rodinný život, má stejný dosah a rozsah, když členský stát uloží státnímu příslušníkovi třetí země, který neoprávněně pobývá na jeho území, aby se neprodleně odebral na území jiného členského státu podle čl. 6 odst. 2 uvedené směrnice, jako v případě, že členský stát vydá rozhodnutí o navrácení podle čl. 6 odst. 1 téže směrnice. Uvedený soud si případně klade otázku, zda členské státy mají obdobnou povinnost, pokud je jim předložena žádost o přiznání odvozeného práva pobytu na základě článku 20 SFEU, a to i s ohledem na právo na respektování rodinného života zakotvené v článku 7 Listiny a práva dítěte zaručená v čl. 24 odst. 2 a 3 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se rechtbank Den Haag (Soud prvního stupně v Haagu) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-88" title="page-7">
      „1) Musí být článek 20 SFEU vykládán v tom smyslu, že není vyloučeno, že rodiči ze třetí země musí být přiznáno odvozené právo pobytu v členském státě, jehož státní příslušnost má jeho nezletilé dítě a v němž se jeho dítě zdržuje, bez využití jeho práv občana Unie, ačkoliv tento rodič ze třetí země má právo pobytu v jiném členském státě?
    </p>
    <p class="C10Marge1" id="para-89" title="page-7">
      Není-li vyloučeno, že rodiči ze třetí země musí být přiznáno odvozené právo pobytu v členském státě, jehož státní občanství má jeho nezletilé dítě a v němž se jeho dítě zdržuje, bez využití jeho práv občana Unie, ačkoliv tento rodič ze třetí země má právo pobytu v jiném členském státě:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-90" title="page-7">
      2) Vyplývá z článku 20 SFEU s přihlédnutím k čl. 5 písm. a) a b) a čl. 6 odst. 2 směrnice 2008/115 v případě vztahu závislosti, který odůvodňuje přiznání odvozeného práva pobytu na základě článku 20 SFEU, povinnost příslušného orgánu se ujistit, zda výkon práva volného pohybu a pobytu odpovídá nejvlastnějšímu zájmu dítěte a zda je možné dále vést rodinný život, než rodiči, který má státní příslušností třetí země, uloží povinnost neprodleně se odebrat do členského státu, v němž má právo pobytu nebo jiné oprávnění k pobytu, a mělo by k těmto faktorům být přihlédnuto při posuzování žádosti o odvozené právo pobytu?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K předběžným otázkám</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že v rámci spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedené článkem 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen. Z pohledu této logiky je na Soudním dvoru, aby případně přeformuloval otázky, které jsou mu položeny. V tomto ohledu mu přísluší, aby ze všech poznatků předložených vnitrostátním soudem, zejména z odůvodnění předkládacího rozhodnutí, vytěžil ty prvky unijního práva, které je s přihlédnutím k předmětu sporu třeba vyložit (rozsudky ze dne 29. listopadu 1978, Redmond, 83/78, EU:C:1978:214, bod 26, a ze dne 2. prosince 2025, Russmedia Digital a Inform Media Press, C‑492/23, EU:C:2025:935, bod 44).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci si předkládající soud klade otázky ohledně výkladu jak článku 20 SFEU, tak čl. 5 písm. a) a b) a čl. 6 odst. 2 směrnice 2008/115. Jeho otázky týkající se této směrnice lze vysvětlit tím, že státní tajemník poté, co zamítl žádost žalobkyně v původním řízení o přiznání odvozeného práva pobytu na základě článku 20 SFEU za účelem pobytu v Nizozemsku s jejím nezletilým synem nizozemské státní příslušnosti, konstatoval, že její pobyt na nizozemském území je neoprávněný, a na základě uvedeného čl. 6 odst. 2 jí nařídil neprodleně se odebrat do Španělska.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z posledně uvedeného ustanovení vyplývá, že státnímu příslušníkovi třetí země, který pobývá neoprávněně na území jednoho členského státu, a přitom má oprávnění k pobytu v jiném členském státě, by mělo být umožněno odebrat se do tohoto jiného členského státu, spíše než vůči němu rovnou přijmout rozhodnutí o navrácení, pokud to nevyžaduje veřejný pořádek nebo národní bezpečnost [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 16. ledna 2018, E, C‑240/17, EU:C:2018:8, bod 46, jakož i ze dne 24. února 2021, M a další (Přemístění do členského státu), C‑673/19, EU:C:2021:127, bod 35].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti si předkládající soud klade otázku, zda je pro účely vyřešení sporu v původním řízení relevantní čl. 5 písm. a) a b) směrnice 2008/115, podle kterého členské státy při provádění této směrnice musí náležitě zohlednit nejvlastnější zájem dítěte a rodinný život.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z celkového znění žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce však vyplývá, že i když předkládající soud výslovně zmiňuje povinnost vyplývající z čl. 5 písm. a) a b) směrnice 2008/115, jde mu v konečném důsledku o vyjasnění toho, zda je žalobkyně v původním řízení zbavena možnosti získat v Nizozemsku odvozené právo pobytu na základě článku 20 SFEU pouze z toho důvodu, že již má právo pobytu ve Španělsku. Kromě toho se uvedený soud táže, zda je státní tajemník v rámci posuzování žádosti této žalobkyně o přiznání takového odvozeného práva pobytu povinen zaprvé ověřit, zda rodinný život nezletilého dítěte, které je občanem Unie, může s oběma rodiči pokračovat ve Španělsku, a zadruhé zohlednit nejvlastnější zájem tohoto dítěte.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z ustálené judikatury přitom vyplývá, že společné normy a postupy zavedené touto směrnicí se týkají pouze přijímání rozhodnutí o navrácení a výkonu těchto rozhodnutí, a neupravují otázku přiznávání práva pobytu státním příslušníkům třetích zemí [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. listopadu 2022, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (Vyhoštění – Konopí pro léčebné použití), C‑69/21, EU:T:2022:913, bod 84 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak však rovněž poznamenal předkládající soud, právo na respektování rodinného života je zakotveno v článku 7 Listiny, který musí být vykládán ve spojení s jejím článkem 24 týkajícím se práv dítěte. Odstavec 2 tohoto článku 24 stanoví povinnost zohlednit nejvlastnější zájem dítěte a jeho odstavec 3 právo každého dítěte udržovat pravidelné osobní vztahy a přímý styk s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu s jeho zájmy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek je třeba mít za to, že podstatou obou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda článek 20 SFEU, ve spojení s článkem 7 a čl. 24 odst. 2 a 3 Listiny, musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby příslušný orgán hostitelského členského státu přijal rozhodnutí, jímž odmítne přiznat odvozené právo pobytu na svém území státnímu příslušníkovi třetí země, který je rodičem nezletilého dítěte, občana Unie, které nikdy nepobývalo v jiném členském státě než v tom, jehož je státním příslušníkem, z toho důvodu, že tento státní příslušník třetí země má právo pobytu v jiném členském státě, pokud tento orgán předem neověřil, zda rodinný život, který toto dítě vede s oběma rodiči, na nichž je závislé, může pokračovat v tomto jiném členském státě a zda přemístění tohoto dítěte do tohoto členského státu není v rozporu s jeho nejvlastnějším zájmem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury přiznává článek 20 SFEU každé osobě, která má státní příslušnost členského státu, status občana Unie, který představuje základní status státních příslušníků členských států [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 20. září 2001, Grzelczyk, C‑184/99, EU:C:2001:458, bod 31; ze dne 29. dubna 2025, Komise v. Malta (Občanství pro investory), C‑181/23, EU:C:2025:283, bod 92, a ze dne 25. listopadu 2025, Wojewoda Mazowiecki, C‑713/23, EU:C:2025:917, bod 40].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Občanství Unie přiznává každému občanu Unie základní a osobní právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvě o FEU a v opatřeních přijatých k jejímu provedení [rozsudky ze dne 7. října 2010, Lassal, C‑162/09, EU:C:2010:592, bod 29; ze dne 13. září 2016, Rendón Marín, C‑165/14, EU:C:2016:675, bod 70, a ze dne 22. června 2023, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (Thajská matka nezletilého Nizozemce), C‑459/20, EU:C:2023:499, bod 21].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr rozhodl, že článek 20 SFEU brání vnitrostátním opatřením, včetně rozhodnutí o odepření práva pobytu rodinným příslušníkům občana Unie, v jejichž důsledku jsou občané Unie připraveni o možnost skutečně využívat podstatné části práv plynoucích z jejich statusu (rozsudky ze dne 8. března 2011, Ruiz Zambrano, C‑34/09, EU:C:2011:124, bod 42; ze dne 6. prosince 2012, O a další, C‑356/11 a C‑357/11, EU:C:2012:776, bod 45, jakož i ze dne 10. května 2017, Chavez-Vilchez a další, C‑133/15, EU:C:2017:354, bod 61).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ustanovení Smlouvy týkající se občanství Unie naproti tomu nepřiznávají žádné samostatné právo státním příslušníkům třetí země. Případná práva přiznaná takovým státním příslušníkům totiž nejsou vlastními právy příslušejícími těmto státním příslušníkům, nýbrž právy odvozenými od práv, jichž požívá občan Unie. Účel a odůvodnění uvedených odvozených práv se zakládá na zjištění, že odmítnout jejich uznání by mohlo narušit svobodu pohybu a pobytu občana Unie [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 8. listopadu 2012, Ilda, C‑40/11, EU:C:2012:691, body 66 až 68; ze dne 10. května 2017, Chavez-Vilchez a další, C‑133/15, EU:C:2017:354, bod 62, jakož i ze dne 27. února 2020, Subdelegación del Gobierno en Ciudad Real (Manžel či manželka občana Unie), C‑836/18, EU:C:2020:119, bod 38].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je nesporné, že nezletilé dítě žalobkyně v původním řízení se může jakožto státní příslušník členského státu dovolávat, a to i vůči členskému státu, jehož je státním příslušníkem, práv, jež souvisejí s jeho statusem občana Unie, který mu přiznává článek 20 SFEU (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. května 2017, Chavez-Vilchez a další, C‑133/15, EU:C:2017:354, bod 60 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z předkládacího usnesení dále vyplývá, že žalobkyně v původním řízení a její manžel, který má stejně jako jejich dítě nizozemskou státní příslušnost, oba o toto dítě pečují a žijí spolu jako rodina v Nizozemsku. Dítě tak od svého narození nepřetržitě udržuje osobní vztahy a přímý styk s oběma rodiči.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z tohoto usnesení rovněž vyplývá, že státní tajemník odmítl přiznat žalobkyni v původním řízení, matce uvedeného dítěte, odvozené právo pobytu v Nizozemsku s odůvodněním, že má právo pobytu ve Španělsku na základě právních předpisů tohoto členského státu. Proto nařídil žalobkyni v původním řízení odebrat se na území uvedeného členského státu. Dále dospěl k závěru, že jelikož nezletilé dítě, které je občanem Unie a nikdy nepobývalo v jiném členském státě, než jehož je státním příslušníkem, může svou matku doprovázet do Španělska, nemá odmítnutí přiznat jí odvozené právo pobytu v Nizozemsku na základě článku 20 SFEU za následek, že by toto dítě bylo nuceno opustit území Unie jako celek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ovšem i když předkládající soud ve svých otázkách vycházel z předpokladu, že žalobkyně v původním řízení má skutečně právo pobytu ve Španělsku, ta před Soudním dvorem jak v písemném vyjádření, tak na jednání uvedla, že se mezitím tohoto práva pobytu vzdala, a tudíž již žádné právo pobytu v tomto členském státě nemá.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je v konečném důsledku na předkládajícím soudu, aby posoudil, zda žalobkyně v původním řízení stále má právo pobytu ve Španělsku. Nicméně za účelem poskytnutí odpovědi, která bude za každých okolností pro předkládající soud užitečná při rozhodování sporu, který projednává, je třeba zabývat se i případem, kdy takové právo pobytu neexistuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K případu, že žalobkyně v původním řízení již nemá právo pobytu ve Španělsku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že existují velmi specifické situace, v nichž navzdory tomu, že se neuplatní sekundární právo týkající se práva pobytu státních příslušníků třetích zemí a dotyčný občan Unie nevyužil svobody pohybu a pobytu, musí být státnímu příslušníkovi třetí země, který je rodinným příslušníkem tohoto občana, přiznáno odvozené právo pobytu na základě článku 20 SFEU, neboť jinak by byl popřen užitečný účinek občanství Unie, jestliže by v důsledku odepření takového práva byl tento občan ve skutečnosti nucen opustit území Unie jako celek, a byl tak zbaven možnosti skutečně využívat podstatné části práv plynoucích z tohoto statusu [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. května 2017, Chavez-Vilchez a další, C‑133/15, EU:C:2017:354, bod 63; ze dne 8. května 2018, K. A. a další (Slučování rodin v Belgii), C‑82/16, EU:C:2018:308, bod 51, jakož i ze dne 27. února 2020, Subdelegación del Gobierno en Ciudad Real (Manžel či manželka občana Unie), C‑836/18, EU:C:2020:119, bod 39 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Situace uvedené v předchozím bodě se vyznačují tím, že i když jsou upraveny právními předpisy spadajícími a priori do pravomoci členských států, tedy předpisy týkajícími se práv na vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí, která nespadají do působnosti ustanovení sekundárního unijního práva, jež za jistých podmínek toto právo přiznávají, mají tyto situace nicméně inherentní vztah ke svobodě pohybu a pobytu občana Unie, která brání tomu, aby bylo uvedeným státním příslušníkům odepřeno právo vstupu a pobytu v členském státě, kde tento občan pobývá, tak aby nedošlo k narušení této svobody [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. května 2017, Chavez-Vilchez a další, C‑133/15, EU:C:2017:354, bod 64 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 22. června 2023, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (Thajská matka nezletilého Nizozemce), C‑459/20, EU:C:2023:499, bod 25].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odmítnutí přiznat státnímu příslušníkovi třetí země právo pobytu však může zpochybnit užitečný účinek občanství Unie pouze tehdy, pokud mezi tímto státním příslušníkem třetí země a občanem Unie, který je jeho rodinným příslušníkem, existuje takový vztah závislosti, že by posledně uvedený byl nucen doprovázet dotčeného příslušníka třetí země a opustit území Unie jako celek [rozsudky ze dne 8. března 2011, Ruiz Zambrano, C‑34/09, EU:C:2011:124, body 43 až 45; ze dne 10. května 2017, Chavez-Vilchez a další, C‑133/15, EU:C:2017:354, bod 69, jakož i ze dne 22. června 2023, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (Thajská matka nezletilého Nizozemce), C‑459/20, EU:C:2023:499, bod 26 a citovaná judikatura].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba uvést, že posouzení existence vztahu závislosti mezi dotyčným státním příslušníkem třetí země a jeho nezletilým dítětem, občanem Unie, pro účely případného přiznání odvozeného práva pobytu na základě článku 20 SFEU musí zohledňovat všechny okolnosti dané věci, a zejména otázku výkonu rodičovské péče o toto dítě, jakož i to, zda se o uvedené dítě z právního, finančního nebo citového hlediska stará rodič, který je státním příslušníkem třetí země. Relevantní mohou být rovněž takové okolnosti jako věk takového dítěte, jeho fyzický a emoční vývoj, míra jeho citové vazby jak na rodiče, který je občanem Unie, tak na rodiče, který je státním příslušníkem třetí země, jakož i riziko, že by odloučení od posledně uvedeného rodiče ohrozilo psychickou rovnováhu dítěte [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. května 2017, Chavez-Vilchez a další, C‑133/15, EU:C:2017:354, body 70 a 71, ze dne 5. května 2022, Subdelegación del Gobierno en Toledo (Pobyt rodinného příslušníka–Nedostatečné prostředky), C‑451/19 a C‑532/19, EU:C:2022:354, bod 67, jakož i ze dne 7. září 2022, Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (Povaha práva pobytu na základě článku 20 SFEU), C‑624/20, EU:C:2022:639, body 38 a 39].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Okolnost, že druhý rodič, který je občanem Unie, je opravdu schopen a připraven sám vykonávat každodenní a skutečnou péči o dítě, je při tomto posouzení relevantní, ovšem sama o sobě nepostačuje k tomu, aby bylo možno konstatovat, že mezi rodičem, který je státním příslušníkem třetí země, a dítětem neexistuje takový vztah závislosti, že pokud by bylo tomuto státnímu příslušníkovi třetí země odepřeno právo pobytu, dítě by bylo nuceno opustit území Unie [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. května 2017, Chavez-Vilchez a další, C‑133/15, EU:C:2017:354, bod 71, a ze dne 5. května 2022, Subdelegación del Gobierno en Toledo (Pobyt rodinného příslušníka–Nedostatečné prostředky), C‑451/19 a C‑532/19, EU:C:2022:354, bod 67].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci uvedeného posouzení musí příslušné orgány zohlednit právo na respektování rodinného života, které je zakotveno v článku 7 Listiny, ve spojení s povinností zohlednit nejvlastnější zájem dítěte, jakožto prvořadé hledisko při všech činnostech týkajících se dětí, uznaný v čl. 24 odst. 2 této Listiny, a právem tohoto dítěte udržovat pravidelné osobní vztahy a přímý styk s oběma rodiči, zakotveným v čl. 24 odst. 3 uvedené Listiny [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. května 2017, Chavez-Vilchez a další, C‑133/15, EU:C:2017:354, bod 70, a ze dne 5. května 2022, Subdelegación del Gobierno en Toledo (Pobyt rodinného příslušníka–Nedostatečné prostředky), C‑451/19 a C‑532/19, EU:C:2022:354, bod 66].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud nezletilý občan Unie trvale žije společně s oběma svými rodiči, a tudíž rodičovskou péči o toto dítě, jakož i právní, citovou a finanční péči o dítě každodenně sdílí oba tito rodiče, lze předpokládat, přičemž se jedná o vyvratitelnou domněnku, že existuje vztah závislosti mezi tímto nezletilým občanem Unie a jeho rodičem, který je státním příslušníkem třetí země, nezávisle na skutečnosti, že druhý rodič tohoto dítěte má jakožto státní příslušník členského státu na území, na němž je tato rodina usazena, bezpodmínečné právo pobývat na území tohoto členského státu [rozsudek ze dne 5. května 2022, Subdelegación del Gobierno en Toledo (Pobyt rodinného příslušníka–Nedostatečné prostředky), C‑451/19 a C‑532/19, EU:C:2022:354, bod 69].</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávaném případě podle předkládajícího soudu existuje mezi žalobkyní v původním řízení a jejím nezletilým synem, občanem Unie, vztah závislosti ve smyslu judikatury uvedené v bodech 43 až 47 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V případě, že by bylo zjištěno, že žalobkyně v původním řízení již nemá právo pobytu ve Španělsku, je tudíž třeba dospět k závěru, že s ohledem na tento vztah závislosti mezi ní a jejím nezletilým dítětem, občanem Unie, by toto dítě bylo nuceno doprovázet svou matku, a tudíž opustit území Unie jako celek, pokud by jí bylo v Nizozemsku odepřeno odvozené právo pobytu na základě článku 20 SFEU. Jak přitom vyplývá z judikatury citované v bodě 41 tohoto rozsudku, takové opuštění území Unie by zbavilo toto dítě možnosti skutečně využívat podstatné části práv plynoucích z jeho statusu občana Unie a ohrozilo by užitečný účinek tohoto statusu. V takové situaci by tedy mělo být jeho matce přiznáno odvozené právo pobytu na základě článku 20 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K případu, že žalobkyně v původním řízení má stále právo pobytu ve Španělsku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Okolnost, že žalobkyně v původním řízení má stále právo pobytu ve Španělsku, i kdyby byla prokázána, nemůže sama o sobě vyloučit možnost, aby tato žalobkyně požívala odvozeného práva pobytu v Nizozemsku na základě článku 20 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z předkládacího rozhodnutí totiž vyplývá, že s ohledem na vztah závislosti mezi žalobkyní v původním řízení a jejím nezletilým dítětem, občanem Unie, by toto dítě bylo ve skutečnosti nuceno doprovázet svou matku do Španělska, a tudíž opustit území Nizozemska, jehož je státním příslušníkem, pokud by jí v tomto členském státě bylo odepřeno odvozené právo pobytu na základě článku 20 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak uvádí předkládající soud, takové nucené přemístění nezletilého dítěte, občana Unie, do Španělska by mohlo porušit některá z jeho základních práv, zejména právo na respektování rodinného života zaručené v článku 7 Listiny a práva dítěte zaručená v čl. 24 odst. 2 a 3 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je důležité připomenout, že ustanovení Listiny jsou podle jejího čl. 51 odst. 1 určena členským státům výhradně pokud uplatňují právo Unie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tak je tomu přitom v takové situaci, jako je situace uvedená v bodě 51 tohoto rozsudku. S výhradou dodržení podmínek a mezí stanovených sekundárním unijním právem v této oblasti totiž práva vyplývající z občanství Unie, kterých požívá každý státní příslušník členského státu, zahrnují podle čl. 20 odst. 2 písm. a) SFEU právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. V situaci, kdy je občan Unie fakticky nucen opustit členský stát svého bydliště, jehož je státním příslušníkem, aby se usadil v jiném členském státě, nutně dochází k zásahu do výkonu tohoto práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přiznání odvozeného práva pobytu na základě článku 20 SFEU v takové situaci, jako je situace uvedená v bodě 51 tohoto rozsudku, představuje uplatňování unijního práva ve smyslu čl. 51 odst. 1 Listiny a příslušné vnitrostátní orgány se při přijímání takového rozhodnutí nemohou vyhnout posouzení dodržování základních práv, která zaručuje tato Listina.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde zaprvé o právo na respektování rodinného života zakotvené v článku 7 Listiny, toto právo musí být vykládáno ve spojení s čl. 24 odst. 3 Listiny, podle kterého má každé dítě právo udržovat pravidelné osobní vztahy a přímý styk s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu s jeho zájmem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z informací poskytnutých předkládajícím soudem přitom vyplývá, že v projednávané věci je nezletilé dítě, které je občanem Unie, závislé jak na rodiči, který je státním příslušníkem třetí země, tak na rodiči, který je občanem Unie. Podle týchž informací však státní tajemník zamítl žádost o odvozené právo pobytu podanou žalobkyní v původním řízení na základě článku 20 SFEU, aniž předtím ověřil, zda rodinný život, který toto dítě vede s oběma rodiči v Nizozemsku, může pokračovat ve Španělsku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud zejména zdůrazňuje, že státní tajemník neověřil povahu práva pobytu, které má žalobkyně v původním řízení ve Španělsku, ani případné podmínky, jejichž splnění španělské orgány vyžadují od jejího manžela a jejich nezletilé dítě, občana Unie, aby mohli případně spolu trvale pobývat na území tohoto členského státu. V této souvislosti podotýká, že žalobkyně v původním řízení uvedla, že nevykonává výdělečnou činnost a její manžel není schopen dosahovat příjmů, takže není jisté, že splňuje podmínky vyžadované k tomu, aby měl právo pobývat trvale ve Španělsku na základě unijního práva, konkrétně na základě čl. 7 odst. 1 směrnice 2004/38. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Uvedený soud konstatoval, že jelikož nezletilé dítě by bylo z důvodu intenzity vztahu závislosti na své matce nuceno ji doprovázet do Španělska, kdyby žalobkyni v původním řízení nebylo přiznáno odvozené právo pobytu v Nizozemsku na základě článku 20 SFEU, existuje konkrétní riziko, že toto dítě bude odloučeno od svého otce, jelikož pro něj může být nemožné získat právo trvalého pobytu na území Španělska a pokračovat tak na tomto území v rodinném životě tak, jak je v současné době veden v Nizozemsku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek a s výhradou ověření, které musí v konečném důsledku provést předkládající soud, je třeba konstatovat, že rozhodnutí nepřiznat matce nezletilého dítěte, občana Unie, odvozené právo pobytu, by narušilo celistvost rodiny tím, že by toto dítě zbavilo možnosti udržovat pravidelné osobní vztahy a styk s oběma rodiči, kterou má od narození, což porušuje článek 7 Listiny ve spojení s jejím čl. 24 odst. 3. V případě, že by takové porušení bylo zjištěno, muselo by být matce uvedeného dítěte přiznáno odvozené právo pobytu v Nizozemsku na základě článku 20 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé, pokud jde o čl. 24 odst. 2 Listiny, podle kterého musí být při všech činnostech týkajících se dětí, ať už uskutečňovaných veřejnými orgány nebo soukromými institucemi, prvořadým hlediskem nejvlastnější zájem dítěte, předkládající soud uvádí, že podle žalobkyně v původním řízení by nucené přemístění jejího dítěte do Španělska bylo v rozporu s jeho nejvlastnějším zájmem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu uvedený soud zdůrazňuje, že v tomto případě dotyčné dítě, kterému bylo v okamžiku podání projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce deset let, nehovoří španělsky, nýbrž nizozemsky. Dítě nadto až do pěti let nemluvilo a má problémy s řečí a vyjadřováním, kvůli kterým navštěvuje v Nizozemsku speciální školu určenou pro žáky, kteří potřebují zvláštní asistenci, kterou běžné školství není schopno zajistit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S výhradou ověření, které musí v konečném důsledku provést předkládající soud, přitom takové okolnosti přinejmenším mohou prokázat, že je v nejvlastnějším zájmu dotyčného nezletilého dítěte, aby nadále pobývalo v Nizozemsku, a jeho nucené přemístění do Španělska by tudíž bylo v rozporu s tímto zájmem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V případě, že by bylo prokázáno, že tomu tak skutečně je, muselo by být jeho matce přiznáno odvozené právo pobytu na základě článku 20 SFEU ve spojení s čl. 24 odst. 2 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položené otázky odpovědět tak, že článek 20 SFEU ve spojení s článkem 7 a čl. 24 odst. 2 a 3 Listiny musí být vykládán v tom smyslu, že:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">brání tomu, aby příslušný orgán hostitelského členského státu přijal rozhodnutí, jímž odmítne přiznat odvozené právo pobytu na svém území státnímu příslušníkovi třetí země, který je rodičem nezletilého dítěte, občana Unie, které nikdy nepobývalo v jiném členském státě než v tom, jehož je státním příslušníkem, z toho důvodu, že tento státní příslušník třetí země má právo pobytu v jiném členském státě, pokud tento orgán předem neověřil, zda rodinný život, který toto dítě vede s oběma rodiči, na nichž je závislé, může pokračovat v tomto jiném členském státě a zda přemístění tohoto dítěte do tohoto členského státu není v rozporu s jeho nejvlastnějším zájmem;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">vyžaduje, aby bylo tomuto státnímu příslušníkovi třetí země přiznáno odvozené právo pobytu na území členského státu, jehož je toto dítě státním příslušníkem a v němž s oběma rodiči bydlí, pokud by rodinný život, který toto dítě vede s oběma rodiči, na nichž je závislé, nemohl pokračovat v uvedeném jiném členském nebo pokud by přemístění tohoto dítěte do tohoto členského státu bylo v rozporu s jeho nejvlastnějším zájmem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-140" title="page-16">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-141" title="page-16">
      Článek 20 SFEU ve spojení s článkem 7 a čl. 24 odst. 2 a 3 Listiny základních práv Evropské unie
    </p>
    <p class="C30Dispositifalinea" id="para-142" title="page-16">
      musí být vykládán v tom smyslu, že
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">brání tomu, aby příslušný orgán hostitelského členského státu přijal rozhodnutí, jímž odmítne přiznat odvozené právo pobytu na svém území státnímu příslušníkovi třetí země, který je rodičem nezletilého dítěte, občana Unie, které nikdy nepobývalo v jiném členském státě než v tom, jehož je státním příslušníkem, z toho důvodu, že tento státní příslušník třetí země má právo pobytu v jiném členském státě, pokud tento orgán předem neověřil, zda rodinný život, který toto dítě vede s oběma rodiči, na nichž je závislé, může pokračovat v tomto jiném členském státě a zda přemístění tohoto dítěte do tohoto členského státu není v rozporu s jeho nejvlastnějším zájmem;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">vyžaduje, aby bylo tomuto státnímu příslušníkovi třetí země přiznáno odvozené právo pobytu na území členského státu, jehož je toto dítě státním příslušníkem a v němž s oběma rodiči bydlí, pokud by rodinný život, který toto dítě vede s oběma rodiči, na nichž je závislé, nemohl pokračovat v uvedeném jiném členském nebo pokud by přemístění tohoto dítěte do tohoto členského státu bylo v rozporu s jeho nejvlastnějším zájmem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-145" title="page-16">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: nizozemština.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-2" href="#c-2">i</a>
</span>) Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádné ze zúčastněných stran.</p>
</body>
</html>
