(1)

Dne 25. června 2008 sdělily irské orgány Komisi v souladu s postupem podle čl. 19 druhého pododstavce směrnice 2000/13/ES návrh předpisů v oblasti zdraví týkajícího se povinného označování země původu drůbežího, vepřového a skopového masa.

(2)

V návrhu předpisů se vyžaduje, aby veškeré drůbeží, vepřové a skopové maso a potraviny obsahující nejméně 70 % hmotnostních takového masa byly označovány tak, aby na nich byla zřetelně a čitelně uvedena v irštině a/nebo angličtině jejich země původu. „Původem“ se rozumí země, v níž se zvíře nacházelo po většinu života, a země, kde bylo zvíře poraženo, jedná-li se o různé země.

(3)

Směrnice 2000/13/ES harmonizuje předpisy upravující označování potravin tím, že stanoví jednak harmonizaci některých vnitrostátních předpisů a jednak opatření pro neharmonizované vnitrostátní předpisy. Rozsah harmonizace je definován v čl. 3 odst. 1, který uvádí všechny údaje povinné pro označování potravin „v souladu s články 4 až 17 a s výhradou odchylek v nich obsažených“. Ustanovení čl. 4 odst. 2 kromě toho stanoví, že v případě určitých potravin mohou předpisy Společenství, nebo pokud takové předpisy neexistují, vnitrostátní předpisy vyžadovat kromě údajů uvedených v čl. 3 odst. 1 další povinné údaje.

(4)

Ustanovení čl. 18 odst. 2 směrnice 2000/13/ES umožňuje přijetí neharmonizovaných vnitrostátních předpisů, jestliže jsou oprávněné z jednoho z důvodů v něm uvedených, včetně předcházení podvodům a ochrany veřejného zdraví, nejsou-li takového charakteru, že by znemožňovaly používání definic a pravidel stanovených ve směrnici 2000/13/ES; z toho důvodu je nezbytné, aby byl v případech, kdy byly v některém členském státě navrženy vnitrostátní předpisy týkající se označování, posouzen jejich soulad s výše uvedenými požadavky a ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství.

(5)

V souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 8 směrnice 2000/13/ES je uvedení místa původu nebo provenience povinné „v těch případech, kdy by opomenutí tohoto údaje mohlo uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ nebo skutečnou provenienci potraviny“. Tímto ustanovením, jímž se stanoví povinnost uvádět původ nebo provenienci potraviny v případech, kdy by z ostatních údajů o výrobku uvedených na etiketě mohl být vyvozen jiný původ výrobku, je zajištěn vhodný mechanismus ochrany proti riziku uvádění spotřebitelů v omyl.

(6)

V případě drůbežího, vepřového a skopového masa nevedou důvody představené irskými orgány k závěru, že by se irští spotřebitelé mohli obecně nesprávně domnívat, že dotčené výrobky pocházejí z určitého místa.

(7)

Irsko nepředložilo žádné důkazy, že by byl návrh předpisů nezbytný k dosažení jednoho z cílů zmíněných ve výše uvedeném článku 18 a že takto vytvořená překážka by byla přiměřená. Uvádí pouze cíl informovat spotřebitele o původu dotčených výrobků. Samotný tento důvod není dostačující k tomu, aby odůvodnil návrh předpisů.

(8)

Uvedená zjištění vedla Komisi k vydání záporného stanoviska v souladu s čl. 19 třetím pododstavcem směrnice 2000/13/ES.

(9)

Irské orgány by se proto měly zdržet přijetí uvedeného návrhu předpisů.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,