European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2025/3767

17.9.2025

P9_TA(2024)0341

Produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, 2017/625 a 2018/848 a o zrušení směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/53/ES, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES, 2002/57/ES, 2008/72/ES a 2008/90/ES (nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin) (COM(2023)0414 – C9-0236/2023 – 2023/0227(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

(C/2025/3767)

Evropský parlament,

—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0414),

—

s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0236/2023),

—

s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. prosince 2023  (1),

—

s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0149/2024),

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


(1)   Úř. věst. C, C/2024/1583, 5.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1583/oj.


P9_TC1-COD(2023)0227

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/... o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, 2017/625 a 2018/848 a 2017/625 a o zrušení směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/53/ES, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES, 2002/57/ES, 2008/72/ES a 2008/90/ES (nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin) [pozm. návrh 1]

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),,

s ohledem na deklaraci OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech, kterou přijal Výbor pro lidská práva dne 28. září 2018, [pozm. návrh 2]

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pravidla pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin u zemědělských plodin, zeleniny, révy a ovocných rostlin a jeho uvádění na trh byla zavedena na úrovni Unie od 60. let 20. století. Produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh na území Unie upravují směrnice Rady 66/401/EHS (2), 66/402/EHS (3), 68/193/EHS (4), 2002/53/ES (5), 2002/54/ES (6), 2002/55/ES (7), 2002/56/ES (8), 2002/57/ES (9), 2008/72/ES (10) a 2008/90/ES (11) (dále jen „směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh“). Tyto právní akty vytvořily právní rámec pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh, a měly proto velký význam pro vytvoření vnitřního trhu s rozmnožovacím materiálem rostlin v Unii.

(2)

Posouzení dopadů provedená Komisí v letech 2013 a 2023 potvrdila, že tyto směrnice měly významný dopad na volný pohyb, dostupnost a vysokou kvalitu rozmnožovacího materiálu rostlin na trhu Unie, a usnadnily tak obchod s rozmnožovacím materiálem rostlin v Unii.

(3)

Pravidla pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh je však třeba přizpůsobit vědeckému a technickému vývoji v oblasti zemědělských a zahradnických technik produkce a šlechtění rostlin. Kromě toho je třeba právní předpisy aktualizovat na základě změn mezinárodních norem a zkušeností získaných při uplatňování směrnic o rozmnožovacím materiálu rostlin. Tato pravidla je třeba vyjasnit, aby se usnadnilo jejich harmonizovanější provádění. Směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh by proto měly být nahrazeny jediným nařízením o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii.

(4)

Rozmnožovací materiál rostlin představuje výchozí materiál pro rostlinnou produkci v Unii. Proto má zásadní význam pro produkci surovin pro potravinářské a krmné účely a pro účinné využívání rostlinných zdrojů. Přispívá Má přispívat k ochraně životního prostředí a kvalitě potravinového řetězce a dodávek potravin v celé Unii. V tomto ohledu se dostupnost, kvalita a rozmanitost vysoce kvalitního a rozmanitého rozmnožovacího materiálu rostlin , včetně místně přizpůsobených odrůd, které mohou být přínosné tím, že mají vyšší toleranci vůči biotickým i abiotickým stresům jeví jako nanejvýš důležitá pro dosažení přechodu na udržitelné potravinové systémy, k němuž vyzývá strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (12), zemědělství, zahradnictví, ochranu životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, potravinové a krmivové zabezpečení a hospodářství obecně. [pozm. návrh 3]

(5)

V zájmu dosažení tohoto přechodu na udržitelné potravinové systémy by proto právní předpisy Unie měly zohlednit potřebu zajistit na úrovni členských států i Unie přizpůsobivost produkce rozmnožovacího materiálu rostlin měnícím se zemědělským, zahradnickým a environmentálním podmínkám, čelit výzvám spojeným se změnou klimatu, chránit a , obnovovat a podporovat biologickou rozmanitost a zajistit potravinové zabezpečení a splnit rostoucí očekávání zemědělců a spotřebitelů týkající se kvality , bezpečnosti, rozmanitosti a udržitelnosti rozmnožovacího materiálu rostlin. Toto nařízení by mělo posilovat inovace pro rozvoj odolného rozmnožovacího materiálu rostlin, které by přispěly k posílení plodin podporujících ochranu půdy. [pozm. návrh 4]

(6)

Oblast působnosti tohoto nařízení by se měla vztahovat pouze na rozmnožovací materiál rostlin některých rodů a druhů se zvýšeným hospodářským a společenským významem. Tento význam by měl být posuzován v závislosti na tom, zda tyto rody a druhy představují významnou oblast produkce a hodnoty v Unii, na jejich úloze pro zabezpečení produkce potravin a krmiv v Unii a na tom, zda jsou uváděny na trh alespoň ve dvou členských státech. Tato oblast produkce a hodnoty se může týkat několika technických hledisek. V závislosti na okolnostech lze provést výpočet na základě činitelů, jako je celková rozloha produkční půdy v několika různých oblastech Unie, tržní hodnota rozmnožovacího materiálu rostlin ve vztahu k určitým odvětvím nebo poptávka po těchto druzích ze strany zemědělců, konečných uživatelů a průmyslu.

(7)

Tyto rody a druhy by měly být uvedeny a klasifikovány podle jejich zamýšleného použití, a to jako zemědělské plodiny, zelenina, ovocné rostliny nebo réva. Tato klasifikace je nezbytná pro zajištění přiměřeného přístupu, protože některé druhy jsou důležité pouze pro určitá využití.

(8)

Kromě toho některé odrůdy mohou mít určité vlastnosti, které by při pěstování za určitých podmínek mohly mít nežádoucí agronomické účinky, které by narušily cíl nařízení přispět k udržitelnosti zemědělské produkce. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou tyto odrůdy podrobeny vhodným podmínkám pěstování, za kterých se těmto nežádoucím agronomickým účinkům zabrání. Tyto podmínky by se měly vztahovat na pěstování těchto odrůd pro produkci potravin, krmiv nebo průmyslových materiálů, a nikoli pouze tehdy, když jsou tyto odrůdy určené pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh. Proto by se toto nařízení mělo vztahovat na podmínky, za nichž jsou tyto odrůdy pěstovány, a to i pro produkci potravin, krmiv nebo jiných produktů.

(9)

Definice rozmnožovacího materiálu rostlin by měla být komplexní a zahrnovat všechny rostliny schopné produkovat celé rostliny a určené k tomuto účelu. Toto nařízení by proto mělo zahrnovat osivo, jakož i všechny ostatní formy rostlin v jakékoli fázi růstu, schopné produkovat celé rostliny a určené k tomuto účelu.

(10)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na reprodukční materiál lesních dřevin vzhledem k jeho zvláštním vlastnostem a velmi odlišným pojmům a platné terminologii. Z tohoto důvodu se na reprodukční materiál lesních dřevin vztahuje samostatný právní předpis, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../... (13) (+).

(11)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na rozmnožovací materiál okrasných rostlin, protože po konzultacích s členskými státy a zúčastněnými stranami se dospělo k závěru, že směrnice Rady 98/56/ES (14) stále dostatečným způsobem pokrývá potřeby uvedeného odvětví.

(12)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na rozmnožovací materiál rostlin vyvážený do třetích zemí ani na rozmnožovací materiál rostlin používaný výhradně prodávaný nebo jakýmkoli způsobem předávaný pro úřední testování, šlechtění, kontroly, výstavy nebo vědecké účely , včetně výzkumu prováděného v zemědělských podnicích . Je tomu tak proto, že tyto kategorie rozmnožovacího materiálu rostlin nevyžadují zvláštní harmonizované normy pro pravost nebo jakost a neohrožují pravost a jakost ostatního rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh v Unii. [pozm. návrh 5]

(13)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na rozmnožovací materiál rostlin prodávaný nebo převáděný, ať už bezplatně, či nikoliv bezplatně, mezi libovolnými osobami pro jejich soukromé použití a mimo jejich živnost. Bylo by nepřiměřené stanovovat pravidla pro toto použití rozmnožovacího materiálu rostlin, protože tento druh převodu je obvykle omezen na velmi malá množství, nemá komerční účely a omezuje se na soukromé činnosti.

(13a)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na rozmnožovací materiál rostlin, k němuž byl poskytnut přístup, byl prodáván nebo převáděn v omezeném množství stanoveném v příloze VIIa, ať už bezplatně či nikoli, za účelem dynamického zachování, neboť tento typ rozmnožovacího materiálu rostlin nevyžaduje zvláštní harmonizované normy totožnosti nebo kvality a neohrožuje identitu a kvalitu uvádění na trh jiných rozmnožovacích materiálů rostlin v Unii. [pozm. návrh 6]

(14)

Aby si uživatelé mohli vybírat na základě informací, měl by se rozmnožovací materiál rostlin produkovat a uvádět na trh pouze v případě, že patří k odrůdám zaregistrovaným v národním registru odrůd.

(15)

V případě potřeby je však vhodné vyjmout z požadavku na příslušnost k odrůdě podnože, protože ačkoli mají významnou hodnotu, často nespadají pod definici odrůdy.

(16)

Aby byla zajištěna pravost, jakost a transparentnost a aby si uživatelé mohli vybrat na základě informací, měl by být rozmnožovací materiál rostlin zpravidla produkován nebo uváděn na trh v předem definovaných kategoriích. Tyto kategorie by měly odrážet různé generační stupně a úrovně jakosti, přičemž na základě mezinárodně zavedené terminologie by měly být pojmenovány osivo „předstupňů“ a „základní“, „certifikované“ a „standardní“ osivo a v případě jiného rozmnožovacího materiálu rostlin, než je osivo, materiál „předstupňů“ a „základní“, „certifikovaný“ a „standardní“ materiál.

(17)

Rozmnožovací materiál rostlin každé z těchto kategorií by měl být produkován a uváděn na trh v souladu s platnými mezinárodními normami, aby byla zajištěna co nejvyšší úroveň jeho identifikace a jakosti a aby byl v souladu s nejnovějším technickým a vědeckým vývojem. Tyto normy by měly v příslušných případech zahrnovat systémy pro certifikaci odrůd osiva určených pro mezinárodní obchod (15) (dále jen „systémy OECD pro osivo“), normy Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) pro sadbu brambor a pravidla pro odběr vzorků osiva a jeho zkoušky Mezinárodní asociace pro zkoušení osiva (ISTA).

(18)

V souladu s těmito normami by měl být soulad rozmnožovacího materiálu rostlin s požadavky pro kategorie předstupňů, základní a certifikovaný potvrzen kontrolami, odběrem vzorků, zkoušením a úředními vegetačními zkouškami provedenými příslušnými orgány (dále jen „úřední certifikace“) a měl by být osvědčen úřední návěskou.

(18a)

Měla by být rovněž stanovena pravidla pro produkci klonů in vitro a jejich uvádění na trh. [pozm. návrh 7]

(19)

Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro produkci a uvádění na trh klonů, selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin vzhledem k jejich jeho rostoucímu významu a používání v odvětví rozmnožovacího materiálu rostlin. Aby byla zajištěna transparentnost, informovaná volba pro jejich uživatele a účinné úřední kontroly, měly by být selektované klony a polyklonální rozmnožovací materiál rostlin zaregistrovány ve zvláštním veřejném registru zřízeném příslušnými orgány. Měla by být také stanovena pravidla pro udržování klonů, aby bylo zajištěno jejich uchovávání a identifikace. [pozm. návrh 8]

(20)

Profesionální provozovatelé by měli být příslušným orgánem oprávněni provádět certifikaci rozmnožovacího materiálu rostlin patřících k určitým druhům a kategoriím pod úředním dozorem a tisknout úřední návěsku. Měla by být stanovena pravidla pro příslušný úřední dozor ze strany příslušného orgánu a pro odnětí tohoto oprávnění nebo jeho změnu. Tato pravidla jsou nezbytná k zajištění účinného fungování celého systému certifikace.

(21)

Aby byla zajištěna maximální možná čistota a homogenita rozmnožovacího materiálu rostlin, měl by být rozmnožovací materiál rostlin uchováván v samostatných partiích a odděleně od jiného materiálu lišícího se od rozmnožovacího materiálu rostlin, například obilí určeného k produkci potravin nebo krmiv.

(22)

Vzhledem k velké rozmanitosti rozmnožovacího materiálu rostlin by profesionální provozovatelé měli být schopni uvádět na trh partie rozmnožovacího materiálu rostlin v podobě jednotlivých rostlin, balení, svazků nebo nádob či volně ložené.

(23)

Měla by být přijata pravidla pro označování rozmnožovacího materiálu rostlin s cílem zajistit vhodnou identifikaci tohoto materiálu podle kategorie prostřednictvím osvědčení o splnění příslušných požadavků týkajících se osiva a materiálu předstupňů a základního, certifikovaného a standardního osiva a materiálu.

(24)

V případě osiva a materiálu předstupňů a základního a certifikovaného osiva a materiálu by měl úřední návěsku vydat příslušný orgán, zatímco v případě standardního osiva nebo materiálu by měla být vydána návěska provozovatele. Je nutné rozlišovat mezi rozmnožovacím materiálem rostlin, na který se vztahuje certifikace (úřední certifikace nebo certifikace pod úředním dozorem), a rozmnožovacím materiálem rostlin produkovaným na odpovědnost profesionálního provozovatele. Vydání zvláštní návěsky má usnadnit informovaný výběr profesionálním provozovatelům a spotřebitelům, kteří mohou chtít vybírat rozmnožovací materiál rostlin různých norem. Rovněž by to usnadnilo práci příslušných orgánů při koncepci jejich úředních kontrol v souladu s příslušnými požadavky jednotlivých kategorií.

(25)

Úřední návěska by měla být vytištěna a připevněna oprávněnými profesionálními provozovateli a pod úředním dozorem příslušných orgánů. Nicméně vzhledem k tomu, že někteří profesionální provozovatelé nemusí mít pro provádění veškerých certifikačních činností a tisku úředních návěsek zdroje, mělo by se stanovit, že veškeré certifikační kroky mohou provádět i příslušné orgány na žádost profesionálních provozovatelů.

(26)

Měla by být stanovena pravidla týkající se obsahu a podoby úřední návěsky a návěsky provozovatele, aby se zajistilo jednotné uplatňování příslušných požadavků na produkci a uvádění na trh pro každou kategorii a identifikace těchto návěsek.

(27)

Každá úřední návěska a návěska provozovatele by měla obsahovat pořadové číslo, aby byla zaručena náležitá identifikace a sledovatelnost dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin a účinnost úředních kontrol.

(28)

Směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh a mezinárodní praxe a normy vyžadují, aby se osivo určitých druhů produkovalo a uvádělo na trh pouze jako osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo, a to z důvodu jeho významu pro zabezpečení potravin a průmyslové zpracování a z důvodu ochrany zájmů zemědělců, kteří je používají. Z tohoto důvodu by se některá osiva měla produkovat a uvádět na trh pouze jako osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo, pokud jsou náklady na jejich produkci a uvádění na trh úměrné účelu zajištění kvalitního osiva pro zemědělce, zabezpečení potravin a krmiv nebo jsou úměrné účelu zajištění vysoké hodnoty průmyslového zpracování. Tyto náklady by rovněž měly být úměrné dosažení nejvyšších standardů týkajících se pravosti a jakosti osiva v souladu s požadavky na osivo předstupňů a základní a certifikované osivo. Měl by být proto vytvořen seznam druhů osiva, v jejichž případě může být osivo produkováno a uváděno na trh pouze jako osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo.

(29)

Osivo se často prodává v odrůdových směsích stejných druhů nebo druhových směsích. Osivo rodů nebo druhů, na které se vztahuje toto nařízení, by však mělo být povoleno produkovat a uvádět na trh pouze ve směsích s osivem rodů nebo druhů, na které se vztahuje toto nařízení. Je to nezbytné pro zajištění dodržování příslušných produkčních a obchodních norem. Členské státy by však měly mít možnost povolit produkci a uvádění na trh směsi osiva, na něž se toto nařízení vztahuje, s osivem, které nepatří k rodům nebo druhům, na něž se toto nařízení vztahuje, za účelem zachování genetických zdrojů a ochrany přirozeného prostředí. Je to proto, že tyto druhy jsou pro účely ochrany nejvhodnější. Měla by být stanovena pravidla týkající se těchto směsí, aby byla zajištěna jejich pravost a jakost.

(30)

Měly by být stanoveny požadavky týkající se přebalování a přeznačování osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva, aby bylo zaručeno, že během těchto činností nedojde ke změně pravosti a jakosti příslušného rozmnožovacího materiálu rostlin.

(31)

Pro ověření odrůdové pravosti a čistoty jednotlivých partií osiva by měly být provedeny vegetační zkoušky. Měla by být stanovena zvláštní pravidla týkající se těchto zkoušek osiva předstupňů a základního, certifikovaného a standardního osiva na základě platných mezinárodních norem a zkušeností získaných při uplatňování směrnic o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh.

(32)

Některé typy odrůd nesplňují stanovené požadavky na odlišnost, uniformitu a stálost. Jsou však důležité pro zachování a udržitelné využívání genetických zdrojů rostlin , které jsou klíčové pro genetickou rozmanitost plodin a nezbytné pro přizpůsobení se změnám životního prostředí a budoucím potřebám . Jedná se o tradičně pěstované nebo nové místně produkované odrůdy ve specifických místních podmínkách a těmto podmínkám přizpůsobené. Vyznačují se zejména sníženou uniformitou v důsledku vysoké uspokojivé úrovně genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami. Tyto odrůdy se označují jako „uchovávané odrůdy“ . Je vhodné si uvědomit, že uchovávání genetických zdrojů je dynamický proces a že je třeba do něj začleňovat nově vyšlechtěné varianty přizpůsobené místním podmínkám . Produkce těchto odrůd a jejich uvádění na trh přispívají k cílům Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství, jimiž je podporovat zachování a udržitelné využívání rostlinných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství (16). Unie se jako smluvní strana této smlouvy zavázala tyto cíle podporovat. [pozm. návrh 9]

(33)

Vzhledem k těmto zvláštním vlastnostem uchovávaných odrůd a odchylně od stanovených požadavků na produkci a uvádění na trh by měla být produkce a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin, které k nim patří, povolena za méně přísných požadavků. Tento cíl je v souladu se zásadami Zelené dohody pro Evropu, a zejména se zásadou ochrany biologické rozmanitosti. Je proto vhodné umožnit, aby tento materiál splňoval požadavky na standardní materiál pro daný druh. Rozmnožovací materiál rostlin patřící k uchovávaným odrůdám by proto měl být označen jako „uchovávané odrůdy“. Tyto odrůdy by měly být rovněž registrovány, aby je příslušné orgány mohly kontrolovat a aby byla zaručena informovaná volba jejich uživatelů a účinnost úředních kontrol.

(34)

Zkušenosti z uplatňování směrnic o uvádění na trh ukázaly, že koneční uživatelé rozmnožovacího materiálu rostlin (zahrádkáři a další) mají často zájem o používání rozmanitějšího rozmnožovacího materiálu rostlin, který odpovídá různým potřebám, aniž by nutně měli stejné požadavky na jakost jako profesionální provozovatelé. Proto je vhodné odchylně od některých pravidel povolit, aby rozmnožovací materiál rostlin mohly být uváděn na trh pro konečné uživatele, aniž by musely být splněny požadavky na registraci odrůdy a aniž by musely být splněny požadavky na certifikaci nebo požadavky na standardní materiál. Tato odchylka je nezbytná k zajištění širšího sortimentu nabídky pro spotřebitele při dodržení obecných požadavků na jakost. Kromě toho by měla být z důvodu transparentnosti a lepší kontroly stanovena pravidla pro balení a označování rozmnožovacího materiálu rostlin určeného pouze pro konečné uživatele. Ze stejného důvodu by profesionální provozovatelé, kteří tuto odchylku využívají pro uvádění na trh pro konečné uživatele, měli tuto činnost oznámit příslušným orgánům.

(35)

V Unii působí mnoho genových bank, organizací a sítí, jejichž cílem je dynamické zachování genetických zdrojů rostlin. Pro usnadnění jejich činnosti je vhodné povolit, aby se rozmnožovací materiál rostlin, který je pro ně , jimi, mezi nimi uváděn na trh nebo který je předmětem jejich vzájemného obchodu, mohl odchylovat od stanovených požadavků na produkci a uvádění na trh a aby místo toho splňoval méně přísná pravidla. [pozm. návrh 10]

(36)

Zemědělci si obvykle vyměňují malá množství osiva v rámci nepeněžité i peněžité výměny, aby mohli s vlastním osivem rozmnožovacím materiálem rostlin dynamicky hospodařit. Je proto vhodné, aby byla pro výměnu malých množství osiva rozmnožovacího materiálu rostlin mezi zemědělci zavedena odchylka od stanovených požadavků , přičemž maximální množství by bylo stanoveno na úrovni Unie . Tato odchylka by se mohla použít, pokud toto osivo tento rozmnožovací materiál rostlin nepatří k odrůdě, pro kterou byla udělena odrůdová práva v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2100/94 (17). Členské státy by měly mít možnost vymezit tato malá množství pro určité druhy na rok V souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o doplnění tohoto nařízení , aby se zajistilo, že nedojde ke zneužití této odchylky stanovení maximálního množství , které by mělo dopad na uvádění osiva na trh si lze vyměňovat . [pozm. návrh 11]

(37)

Podle směrnic o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh jsou povoleny odchylky od stanovených požadavků pro uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin patřícího k dosud neregistrovaným odrůdám; odrůd, které dosud nebyly plně přezkoušeny; osiva, které nesplňuje příslušné požadavky, aby mohlo být rychle dodáno na trh; osiva s neukončenou certifikací; rozmnožovacího materiálu rostlin, který má být dočasně povolen k řešení přechodných obtíží se zásobováním; a rozmnožovacího materiálu rostlin pro provádění dočasných pokusů s cílem nalézt lepší alternativy k některým ustanovením platných právních předpisů, pokud jde o požadavky na to, aby rozmnožovací materiál rostlin patřil k registrované odrůdě a splňoval určité požadavky na pravost a jakost. Tyto odchylky byly pro profesionální provozovatele a příslušné orgány užitečné a nezbytné, aniž by způsobily problémy na vnitřním trhu s rozmnožovacím materiálem rostlin. Proto by měly být zachovány. Měly by být stanoveny podmínky týkající se těchto odchylek, aby se zajistilo, že nebudou zneužívány a že nebudou mít nepříznivý vliv na vnitřní trh s rozmnožovacím materiálem rostlin.

(38)

Používání rozmnožovacího materiálu rostlin, které nepatří k některé odrůdě podle tohoto nařízení, ale spíše ke skupině rostlin v rámci jednoho botanického taxonu, s vysokou úrovní genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami (dále jen „heterogenní materiál“), by mohlo být přínosem zejména v ekologické produkci a zemědělství s nízkými vstupy, a to díky zlepšení odolnosti a zvýšení vnitrodruhové genetické rozmanitosti pěstovaných rostlin. Proto by mělo být povoleno produkovat a uvádět na trh rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu, s výjimkou pícnin, aniž by musely být splněny požadavky na registraci odrůd a další požadavky na produkci a uvádění na trh stanovené tímto nařízením. Měly by být stanoveny zvláštní požadavky na produkci tohoto materiálu a jeho uvádění na trh. [pozm. návrh 12]

(38a)

Heterogenní materiál by neměl sestávat z geneticky modifikovaných organismů nebo NGT rostlin kategorie 1 nebo kategorie 2 podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../...  (18)  (19) [nařízení o NGT]. [pozm. návrh 13]

(39)

Unijní produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh musí splňovat nejvyšší možné normy. Dovoz rozmnožovacího materiálu rostlin ze třetích zemí by proto měl být povolen pouze tehdy, pokud se na základě posouzení jejich platných norem pravosti a jakosti a systému certifikace zjistí, že tento rozmnožovací materiál rostlin splňuje požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným na rozmnožovací materiál rostlin produkovaný a uváděný na trh v Unii. Toto posouzení by mělo být založeno na důkladném prozkoumání informací poskytnutých třetí zemí a jejích příslušných právních předpisů. Mělo by být rovněž založeno na uspokojivém výsledku auditu provedeného Komisí v příslušné třetí zemi, pokud Komise považuje tento audit za nezbytný.

(40)

Měla by být stanovena pravidla týkající se označování a informací, které mají být poskytovány o dováženém rozmnožovacím materiálu rostlin pro účely jeho řádné identifikace, sledovatelnosti a informovaného výběru ze strany jeho uživatelů a pro umožnění úředních kontrol.

(41)

Pro zajištění transparentnosti a účinnější kontroly, pokud jde o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh, by profesionální provozovatelé měli být registrováni. Je vhodné, aby se registrovali v registrech zřízených členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (20), za účelem snížení administrativní zátěže těchto profesionálních provozovatelů. Je to přiměřené i proto, že naprostá většina profesionálních provozovatelů, kteří produkují a uvádějí na trh rozmnožovací materiál rostlin, je již v registrech profesionálních provozovatelů zaregistrována podle uvedeného nařízení.

(42)

Měly by být zavedeny přiměřené zvláštní povinnosti pro profesionální provozovatele působící v oblasti produkce rozmnožovacího materiálu rostlin určeného k uvedení na trh a jeho uvádění na trh s cílem zajistit jejich odpovědnost, účinnější úřední kontroly a řádné uplatňování tohoto nařízení. Je však třeba vzít v úvahu specifické vlastnosti a omezení mikropodniků. [pozm. návrh 14]

(43)

Zkušenosti ukázaly, že spolehlivost a jakost rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh může být ohrožena v případech, kdy nelze vysledovat materiál, jenž neodpovídá platným standardům. Je proto nezbytné zavést komplexní systém sledovatelnosti, který umožní stahování z trhu nebo předkládání informací uživatelům rozmnožovacího materiálu rostlin nebo příslušným orgánům. Z tohoto důvodu by mělo být povinné, aby profesionální provozovatelé uchovávali informace a záznamy o převodech profesionálním uživatelům a od nich. Toto vedení záznamů však není vhodné pro uvádění na trh v maloobchodě.

(44)

Je důležité zajistit, aby se obecně na veškerý rozmnožovací materiál rostlin rodů a druhů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení vztahovala povinnost registrace odrůdy, k níž tento rozmnožovací materiál rostlin patří, popisu odrůdy a odpovídající pravidla.

(45)

Odrůdy by měly být zaregistrovány v národním registru odrůd, aby mohli jejich uživatelé činit informovaný výběr a aby byla zajištěny účinnější úřední kontroly.

(46)

Národní registr odrůd by měl obsahovat dva typy odrůd: odrůdy registrované na základě úředního popisu, pokud splňují požadavky odlišnosti, uniformity a stálosti (dále jen „OUS“), a odrůdy registrované na základě úředně uznaného popisu v případě uchovávaných odrůd. Existence těchto dvou rozdílných popisů je nezbytná pro oddělení těchto dvou kategorií odrůd, přičemž první z nich je založena na výsledcích zkoušení OUS, zatímco druhá je založena na historických údajích týkajících se používání odrůdy a praktických zkušenostech. Kromě toho může takový přístup poskytnout potřebné informace o vlastnostech odrůd a jejich pravosti.

(47)

Registrované odrůdy by měly příslušné orgány dále oznamovat prostřednictvím portálu EU pro odrůdy rostlin do registru odrůd Unie, aby byl zajištěn přehled o všech odrůdách povolených k uvádění na trh v Unii.

(48)

Odrůdy tolerantní vůči herbicidům jsou odrůdy, které byly vyšlechtěny tak, aby byly záměrně tolerantní vůči herbicidům a mohly být pěstovány v kombinaci s použitím těchto herbicidů. Pokud se toto pěstování neprovádí za vhodných podmínek, může vést k rozvoji plevelů odolných vůči těmto herbicidům, k šíření genů této odolnosti v životním prostředí nebo k nutnosti zvýšit množství použitých herbicidů. Jelikož cílem tohoto nařízení je přispět k udržitelnosti zemědělské produkce, měly by mít příslušné orgány členských států, které jsou odpovědné za registraci odrůd, a členských států, v nichž mají být odrůdy pěstovány, možnost podrobit pěstování těchto odrůdy odrůd na svém území podmínkám pěstování vhodným k zamezení těmto nežádoucím účinkům. Kromě toho, pokud mají odrůdy jiné zvláštní vlastnosti než toleranci vůči herbicidům, které by mohly mít nežádoucí agronomické účinky, měly by se rovněž řídit podmínkami pěstování, aby se tyto agronomické účinky řešily. Tyto podmínky by se měly vztahovat na pěstování těchto odrůd pro jakékoli účely, včetně potravin, krmiv a jiných produktů, a nikoli pouze pro účely produkce a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin. Je to nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení za účelem přispění k udržitelné zemědělské produkci nad rámec fáze produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh. [pozm. návrh 15]

(49)

Aby nové odrůdy všech rodů nebo druhů přispěly k udržitelnosti zemědělské produkce a sloužily hospodářským, environmentálním a širším společenským potřebám, měly by v porovnání s ostatními odrůdami stejného rodu nebo druhu zaregistrovanými ve stejném národním registru odrůd vykazovat v určitých agronomických, uživatelských a environmentálních aspektech zlepšení. Mezi tyto aspekty patří jejich výnos, včetně stálosti výnosu a výnosu v podmínkách nízkých vstupů; tolerance/odolnost vůči biotickým stresům, včetně chorob rostlin způsobených háďátky, houbami, bakteriemi, viry, hmyzem a jinými škodlivými organismy; tolerance/odolnost vůči abiotickým stresům, včetně adaptace na podmínky změny klimatu; účinnější využívání přírodních zdrojů, jako je voda a živiny; snížení potřeby externích vstupů, jako jsou přípravky na ochranu rostlin a hnojiva; vlastnosti, které zvyšují udržitelnost pěstování, sklízení, skladování, zpracování a , distribuce, a využití; a kvalitativní , technologické nebo nutriční vlastnosti (dále jen „hodnota pro udržitelné pěstování a využívání“) či vlastnosti významné pro zpracování . Pro účely rozhodování o registraci odrůdy a s cílem zajistit dostatečnou flexibilitu pro registraci odrůd s nejvhodnějšími vlastnostmi by se tato hlediska měla posuzovat pro danou odrůdu jako celek. Vzhledem k významným zdrojům a přípravě potřebným pro toto přezkoumání by mělo být u druhů uvedených v částech B a C přílohy I prováděno dobrovolně. [pozm. návrh 16]

(50)

Vzhledem k tomu, že ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci, jak je definována v článku 3 nařízení (EU) 2018/848, se vyznačují vysokou úrovní genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami, je vhodné, aby byla jejich registrace podmíněna upravenou odlišností, uniformitou a stálostí, a to zejména pokud jde o požadavky týkající se uniformity. Kromě toho, aby tyto odrůdy byly lépe přizpůsobeny specifickým potřebám ekologické produkce, měla by se zkouška jejich hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání provést v ekologických podmínkách.

(51)

Z důvodu účinnosti a snížení administrativní zátěže by odrůdy, kterým bylo uděleno odrůdové právo podle článku 62 nařízení (ES) č. 2100/94 nebo podle právních předpisů členského státu, měly být považovány za odlišné, uniformní a stálé a měly by mít pro účely tohoto nařízení vhodný název.

(52)

Postup registrace odrůd by měl být přesně vymezen s cílem zajistit právní jistotu pro žadatele a příslušné orgány a rovné podmínky pro všechny žadatele. Z tohoto důvodu by měla být stanovena pravidla, pokud jde o podání, obsah, formální přezkoumání a datum podání žádostí, technické zkoušky, audit prostor a organizace příslušného orgánu, další pravidla pro technické zkoušky, důvěrnost, předběžnou zprávu o zkoušení a prozatímní úřední popis, zprávu o zkoušení a konečný úřední popis, zkoušení názvu odrůdy a rozhodnutí o registraci odrůdy v národním registru odrůd.

(53)

Z důvodu účinnosti a za účelem snížení administrativní zátěže příslušných orgánů a žadatelů by příslušné orgány měly do svých národních registrů odrůd zaregistrovat všechny odrůdy, které byly před vstupem tohoto nařízení v platnost úředně povoleny nebo registrovány v katalozích, seznamech nebo registrech zřízených příslušnými členskými státy podle směrnic 2002/53/ES, 2002/55/ES, 2008/90/ES a 68/193/EHS. Vzhledem k tomu, že tyto odrůdy jsou již v Unii uváděny na trh a používány zemědělci a dalšími profesionálními provozovateli, neměly by podléhat novému postupu registrace.

(54)

Měla by být stanovena pravidla pro technické zkoušení odrůd, aby bylo možné konstatovat, zda jsou odlišné, uniformní a stálé. Vzhledem k významu tohoto zkoušení pro odvětví šlechtění odrůd a ke skutečnosti, že vede k vypracování úředního popisu, by toto technické zkoušení měl provádět pouze příslušný orgán.

(55)

Měla by však existovat možnost provést technické zkoušení vyhovující hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání odrůdy v prostorách žadatele a pod úředním dozorem příslušného orgánu. Je to nezbytné pro snížení administrativní zátěže, zajištění dostupnosti zkušebních zařízení a snížení nákladů příslušných orgánů. Za provádění zkoušek by však měl být odpovědný příslušný orgán. Kromě toho se ukázalo, že profesionální provozovatelé, kteří se zabývají šlechtěním nových odrůd, jsou na základě spolupráce s příslušnými orgány k provádění těchto zkoušek způsobilí, neboť mají příslušné odborné znalosti, vědomosti a odpovídající zdroje.

(56)

Aby byla zajištěna důvěryhodnost a vysoká kvalita zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti, měl by prostory příslušných orgánů, v nichž se zkoušky provádějí, kontrolovat Odrůdový úřad Společenství (CPVO). Prostory žadatelů, v nichž se zkoušky uspokojivé hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání provádějí pod úředním dozorem, by měly kontrolovat příslušné orgány s cílem zajistit dodržování platných požadavků.

(57)

Doba registrace odrůdy by měla být deset let s cílem podpořit inovace ve šlechtitelství a odstranění starých odrůd z trhu a jejich nahrazení novými. U odrůd rodů nebo druhů ovocných rostlin a révy a u uchovávaných odrůd by však tato doba měla činit třicet let, a to z důvodu delší doby nutné k dokončení produkčního cyklu těchto rodů nebo druhů. [pozm. návrh 18]

(58)

Na žádost kterékoli zúčastněné osoby by měla být doba registrace odrůdy prodloužena, aby bylo možné pokračovat v uvádění některých odrůd na trh, pokud se zjistí jejich potřeba a pokud stále splňují platné požadavky.

(59)

Měla by být stanovena pravidla týkající se udržování odrůd v souladu s přijatými postupy. Je to nezbytné pro zajištění odrůdové pravosti po dobu její registrace, kterou lze zajistit pouze tehdy, pokud udržování příslušné odrůdy provádí žadatel nebo jiné osoby, které žadatel oznámil příslušnému orgánu, a to v souladu s určitými požadavky a pod úřední kontrolou příslušných orgánů.

(60)

Měla by být stanovena pravidla týkající se obsahu národních registrů odrůd a registru odrůd Unie a uchovávání vzorků registrovaných odrůd (dále jen „úřední vzorek“ nebo „standardní vzorek“), které jsou živým popisem odrůdy. Je to důležité pro zajištění přístupu k nezbytným informacím o odrůdě, její identifikace během období její registrace a dostupnosti standardních vzorků pro vegetační zkoušky v rámci certifikace rozmnožovacího materiálu rostlin.

(61)

Směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh by měly být zrušeny, protože je nahrazuje toto nařízení. V důsledku toho by mělo být nařízení (EU) 2016/2031 změněno tak, aby byly odstraněny odkazy na tyto směrnice a aby bylo zajištěno, že regulované nekaranténní škodlivé organismy jsou regulovány výhradně uvedeným nařízením.

(62)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (21) by mělo být změněno tak, aby jeho oblast působnosti zahrnovala produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v souladu s tímto nařízením. Je to důležité proto, aby byl u úředních kontrol zaručen jednotný přístup, pokud jde o celý řetězec rostlinné produkce a potravin, protože nařízení (EU) 2017/625 se vztahuje také na oblast působnosti nařízení (EU) 2016/2031 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 (22).

(63)

V tomto ohledu je třeba zmocnit Komisi k přijetí zvláštních pravidel pro úřední kontroly a opatření přijímaná příslušnými orgány v souvislosti s rozmnožovacím materiálem rostlin, zejména ke stanovení pravidel pro provádění úředních kontrol rozmnožovacího materiálu rostlin za účelem ověření souladu s pravidly Unie, pro dovoz rozmnožovacího materiálu rostlin do Unie a jeho uvádění na trh v Unii a pro činnosti provozovatelů při produkci rozmnožovacího materiálu rostlin.

(64)

Nařízení (EU) 2018/848 by mělo být změněno tak, aby definice „rozmnožovacího materiálu rostlin“ a „heterogenního materiálu“ byly v souladu s definicemi stanovenými v tomto nařízení. Kromě toho by z nařízení (EU) 2018/848 mělo být vyloučeno zmocnění Komise k přijímání zvláštních ustanovení pro uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu, neboť veškerá pravidla týkající se produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh by měla být z důvodu právní jasnosti stanovena v tomto nařízení. [pozm. návrh 19]

(65)

Za účelem přizpůsobení seznamu rodů a druhů rozmnožovacího materiálu rostlin, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, vývoji souvisejícímu s významem plochy a hodnoty produkce, zabezpečením potravin/krmiv a počtem členských států, v nichž se pěstují, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu tohoto seznamu.

(66)

Za účelem přizpůsobení pravidel pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh technickému a vědeckému vývoji a platným mezinárodním normám by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu požadavků tohoto nařízení týkajících se produkce a uvádění na trh materiálu a osiva předstupňů a základního, certifikovaného a standardního materiálu a osiva.

(67)

Za účelem přizpůsobení pravidel pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu a jeho uvádění na trh technickému a vědeckému vývoji a zohlednění zkušeností získaných při uplatňování pravidel tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu požadavků týkajících se produkce heterogenního materiálu a jeho uvádění na trh.

(68)

Za účelem přizpůsobení obsahu registrů odrůd technickému vývoji a v návaznosti na zkušenosti získané při registraci odrůd by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu požadavků týkajících se uvedeného obsahu.

(69)

Za účelem přizpůsobení pěstování odrůd vývoji technických a vědeckých poznatků by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přijímání podmínek pěstování odrůd, které jsou tolerantní vůči herbicidům nebo mají jiné vlastnosti, které by mohly vést k nežádoucím agronomickým účinkům. Tyto podmínky by měly zahrnovat opatření na poli, jako je střídání plodin; monitorovací opatření; hlášení těchto opatření členskými státy Komisi a ostatním členským státům; podávání zpráv profesionálními provozovateli příslušným orgánům ohledně uplatňování těchto opatření a údaje o těchto podmínkách v národních registrech odrůd.

(70)

Za účelem přizpůsobení zkoušení a požadavků na udržitelnou hodnotu požadavků na pěstování a využívání potenciálnímu technickému a vědeckému vývoji a možnému vývoji mezinárodních norem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o určité prvky. Ty spočívají v nezbytných metodikách pro pěstitelské zkoušky, které mají být provedeny za účelem posouzení a přijetí dalších požadavků na udržitelnou hodnotu pěstování a využívání určitých rodů nebo druhů.

(71)

Za účelem přizpůsobení pravidel pro názvy odrůd technickému a vědeckému vývoji a v návaznosti na zkušenosti získané při uplatňování těchto pravidel by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení stanovením zvláštních kritérií týkajících se vhodnosti názvů odrůd.

(72)

Za účelem přizpůsobení ustanovení tohoto nařízení, která se týkají technických zkoušek odrůd, technickému a vědeckému vývoji a praktickým potřebám příslušných orgánů a profesionálních provozovatelů a v návaznosti na zkušenosti získané při uplatňování příslušných pravidel by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, která se týkají auditu prostor profesionálních provozovatelů za účelem provádění technických zkoušek uspokojivé hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání.

(73)

Za účelem přizpůsobení ustanovení tohoto nařízení, která se týkají zkoušky udržitelného pěstování a využívání, technickému nebo vědeckému vývoji a jakýmkoli novým politikám nebo pravidlům Unie v oblasti udržitelného zemědělství měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních požadavků na provádění této zkoušky, stanovením metodik pro posuzování zkoušených vlastností, stanovením norem pro hodnocení a podávání zpráv o výsledcích této zkoušky a změnou zkoušených vlastností.

(74)

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(75)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24).

(76)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a zlepšení provádění ze strany profesionálních provozovatelů a pravosti a jakosti jimi produkovaného a na trh uváděného rozmnožovacího materiálu rostlin by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení požadavků na audity, školení, zkoušky, kontroly, odběr vzorků a zkoušení, s ohledem na konkrétní rody nebo druhy, pro úřední dozor nad profesionálními provozovateli ze strany příslušných orgánů.

(77)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o nakládání s rozmnožovacím materiálem rostlin a jeho uvádění na trh, a přizpůsobení příslušných pravidel zkušenostem získaným při uplatňování ustanovení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních požadavků pro všechny nebo některé druhy rozmnožovacího materiálu rostlin, pokud jde o slučování nebo rozdělování partií v souvislosti s původem partií rozmnožovacího materiálu rostlin, jejich identifikaci, záznamy o této činnosti a označování po sloučení nebo rozdělení partií rozmnožovacího materiálu rostlin.

(78)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, v návaznosti na praktické zkušenosti získané při uplatňování jeho ustanovení a za účelem zlepšení integrity rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních požadavků týkajících se uzavírání, upevňování, velikosti a podoby balení, svazků a nádob určitých druhů rozmnožovacího materiálu rostlin.

(79)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, a zejména pokud jde o čitelnost, rozpoznatelnost a bezpečnost návěsek, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních ustanovení týkajících se úředních návěsek, návěsek používaných pro některé odchylky a návěsek používaných pro některé zvláštní druhy rozmnožovacího materiálu rostlin a stanovení obsahu, velikosti, barvy a podoby těchto návěsek pro příslušné kategorie nebo druhy rozmnožovacího materiálu rostlin.

(80)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a v návaznosti na veškeré praktické zkušenosti získané při uplatňování příslušných pravidel by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních ustanovení týkajících se směsí osiv.

(81)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o maloobchodní uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh, a za účelem co nejpraktičtějšího a nejvhodnějšího uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh pro jednotlivé druhy by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí pravidel týkajících se velikosti a podoby malých balení osiva a balení a svazků ostatního rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh pro konečné uživatele a požadavků na jejich uzavírání a manipulaci s nimi.

(82)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení a řešení naléhavých obtíží se zásobováním rozmnožovacím materiálem rostlin by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o povolování uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin kategorií materiál nebo osivo předstupňů nebo základní či certifikovaný/é materiál nebo osivo, který podléhá méně přísným požadavkům, v případě přechodných obtíží se zásobováním rozmnožovacím materiálem rostlin na dobu nejvýše jednoho roku a pokud jde o zrušení a změnu tohoto povolení.

(83)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení a zajištění určité flexibility pro členské státy při přijímání vnitrostátních opatření přizpůsobených jejich agroklimatickým podmínkám a vyšším normám jakosti by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o oprávnění členských států k přijetí přísnějších požadavků na produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh na celém území dotčeného členského státu nebo jeho části a pokud jde o zrušení nebo změnu těchto opatření přijatých podle směrnic o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh.

(84)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a zajištění rychlé reakce na náhlá rizika by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání mimořádných opatření, pokud je pravděpodobné, že produkce rozmnožovacího materiálu rostlin nebo jeho uvádění na trh představuje vážné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, životní prostředí nebo pěstování jiných druhů, přičemž toto riziko nelze uspokojivě zvládnout pomocí opatření přijatých dotčeným členským státem, a pokud jde o zrušení nebo změnu jakéhokoli takového opatření přijatého členským státem.

(85)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění V souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o doplnění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k rozhodování o organizaci dočasných pokusů s cílem hledat lepší alternativy k oblasti působnosti a některým ustanovením tohoto nařízení. [pozm. návrh 20]

(86)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení v souvislosti s dovozem rozmnožovacího materiálu rostlin a zajištění souladu požadavků třetích zemí s rovnocennými požadavky Unie by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o uznávání toho, zda rozmnožovací materiál rostlin určitých rodů, druhů nebo kategorií vyprodukovaný ve třetí zemi nebo v konkrétních oblastech třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům platným pro rozmnožovací materiál rostlin produkovaný a uváděný na trh v Unii tak, aby mohl být dovezen.

(87)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a zajištění odpovídajícího udržování registrovaných odrůd i ve třetích zemích by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o uznání toho, že kontroly udržování odrůd prováděné ve třetí zemi poskytují stejné záruky jako kontroly stanovené v Unii.

(88)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a přizpůsobení jeho ustanovení vyvíjejícím se platným protokolům Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) nebo protokolům vypracovaným Odrůdovým úřadem Společenství a příslušnému technickému a vědeckému vývoji by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních požadavků týkajících se odlišnosti, uniformity a stálosti jednotlivých rodů nebo druhů odrůd.

(89)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních pravidel, pokud jde o velikost standardního vzorku registrovaných odrůd používaného pro úřední následné kontroly rozmnožovacího materiálu rostlin, pravidla pro obnovu těchto vzorků a poskytování těchto vzorků ostatním členským státům.

(90)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění harmonizovaného přístupu, pokud jde o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho účinku, složitosti a mezinárodní povahy, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. V tomto ohledu a podle potřeby zavádí odchylky nebo zvláštní požadavky pro určité typy rozmnožovacího materiálu rostlin a profesionálních provozovatelů.

(91)

Toto nařízení by se mělo použít od tří let po svém vstupu v platnost, aby se příslušné orgány a profesionální provozovatelé mohli přizpůsobit jeho ustanovením a aby byl rovněž poskytnut čas potřebný pro přijetí příslušných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Pravidla týkající se uspokojivé hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání odrůd zeleniny a ovocných rostlin by však měla platit od pěti let po jeho vstupu v platnost. Tuto dodatečnou lhůtu potřebují příslušné orgány a profesionální provozovatelé k provedení nezbytných příprav a prvních zkoušek v oblastech, které jsou v souladu s těmito novými pravidly,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a za účelem jeho uvádění na trh v Unii a pro uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh v Unii, a zejména požadavky na produkci rozmnožovacího materiálu rostlin na poli a na jiných místech, kategorie materiálu, požadavky na pravost a jakost, certifikaci, označování, balení, dovoz, profesionální provozovatele a registraci odrůd. [pozm. návrh 21]

Toto nařízení rovněž stanoví pravidla týkající se podmínek pěstování některých odrůd, které jsou odolné vůči herbicidům nebo které by mohly mít nežádoucí agronomické účinky, včetně pěstování pro jiné účely, než je produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh, pro produkci potravin, krmiv a jiných produktů. [pozm. návrh 22]

Článek 2

Oblast působnosti a cíle

1.   Toto nařízení se vztahuje na rody a druhy uvedené pro příslušná použití podle částí A až E přílohy I.

Jeho požadavky se týkají všech typů rozmnožovacího materiálu rostlin, pouze semen nebo pouze jiného materiálu než semen.

Požadavky týkající se produkce nebo dovozu rozmnožovacího materiálu rostlin se vztahují uplatňují pouze na produkci za účelem uvedení na trh v Unii . [pozm. návrh 23]

2.   Cíle tohoto nařízení jsou tyto:

a)

zajistit kvalitu , bezpečnost a široký výběr rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dostupnost pro profesionální provozovatele , zemědělce a konečné uživatele; [pozm. návrh 24]

b)

zajistit rovné spravedlivé podmínky pro hospodářskou soutěž profesionálních provozovatelů v celé Unii a fungování vnitřního trhu s rozmnožovacím materiálem rostlin; [pozm. návrh 25]

c)

podporovat inovace a konkurenceschopnost odvětví rozmnožovacího materiálu rostlin v Unii;

d)

přispívat k  dynamickému zachování a udržitelnému využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzitě; [pozm. návrh 26]

e)

přispívat k udržitelné zemědělské produkci přizpůsobené současným a předpokládaným budoucím klimatickým a půdním podmínkám; [pozm. návrh 27]

f)

přispívat k potravinovému zabezpečení a potravinové suverenitě . [pozm. návrh 28]

3.   Komise je v souladu s článkem 75 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci a měnit pozměňující přílohu I s cílem přizpůsobit ji tuto přílohu vývoji technických a vědeckých poznatků a ekonomickým údajům týkajícím se produkce a uvádění rodů a druhů na trh, a to doplněním rodů a druhů do seznamu v uvedené příloze nebo jejich vyřazením z tohoto seznamu. [pozm. návrh 29]

Aktem Akty v přenesené pravomoci uvedeným v prvním pododstavci se na seznam v příloze I doplní rody nebo druhy, pokud splňují alespoň dvě z těchto skutečností: [pozm. návrh 30]

a)

představují významnou oblast produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a významnou hodnotu rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh v Unii;

b)

mají podstatný význam pro zabezpečení produkce potravin a krmiv v Unii ve srovnání s jinými rody a druhy, které ve zmíněné příloze uvedeny nejsou, a

c)

jsou uváděny na trh nejméně ve dvou členských státech;

ca)

představují zájem z hlediska environmentální udržitelnosti. [pozm. návrh 31]

Aktem v přenesené pravomoci uvedeným v prvním pododstavci se rody nebo druhy vyřadí ze seznamu v příloze I, pokud již neplatí, že splňují alespoň dvě ze skutečností uvedených v druhém pododstavci.

4.   Toto nařízení se nepoužije na:

a)

rozmnožovací materiál okrasných rostlin podle definice v článku 2 směrnice 98/56/ES a rozmnožovací materiál rodů nebo druhů uvedených v příloze I tohoto nařízení, které jsou používány výhradně k okrasným účelům ; [pozm. návrh 32]

b)

reprodukční materiál lesních dřevin ve smyslu článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../... (25) + (26) a rozmnožovací materiál rodů nebo druhů uvedených v příloze I tohoto nařízení, které jsou používány výhradně pro lesnické účely ; [pozm. návrh 33]

c)

rozmnožovací materiál rostlin produkovaný výhradně pro vývoz do třetích zemí; [pozm. návrh 34]

d)

rozmnožovací materiál rostlin prodávaný nebo jakýmkoli způsobem převáděný, ať už bezplatně či nikoliv bezplatně, mezi konečnými uživateli pro jejich soukromé použití a mimo jejich živnost;

e)

rozmnožovací materiál rostlin používaný výhradně prodávaný nebo jakýmkoli způsobem převáděný, ať už bezplatně, či nikoliv bezplatně, pro úřední testování, šlechtění, kontroly, výstavy nebo vědecké účely. , včetně výzkumu prováděného v zemědělských podnicích a činností prováděných genovými bankami; [pozm. návrh 35]

ea)

produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh organizacemi a sítěmi pro uchovávání uvedenými v článku 29 v malých množstvích vymezených v příloze VIIa, ať už bezplatně, či nikoli, za účelem dynamického zachování. [pozm. návrh 353]

eb)

rozmnožovací materiál rostlin produkovaný zemědělci pro jejich vlastní potřebu. [pozm. návrh 37]

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„rozmnožovacím materiálem rostlin“ rostliny definované v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) 2016/2031 schopné produkovat celé rostliny a určené k tomuto účelu;

2)

„profesionálním provozovatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která se v Unii profesionálně zabývá jednou nebo více z těchto činností týkajících se komerčního využití rozmnožovacího materiálu rostlin: [pozm. návrh 38]

a)

produkcí;

b)

uváděním na trh;

c)

udržováním nebo množením odrůd; [pozm. návrh 39]

d)

poskytováním služeb v oblasti pravosti a jakosti;

e)

konzervací, skladováním, sušením, zpracováním, ošetřováním, balením, uzavíráním, označováním, odebíráním vzorků nebo zkoušením;

3)

„uváděním na trh“ následující komerční činnosti prováděné profesionálním provozovatelem: prodej, držení, bezúplatný převod nebo nabízení k prodeji včetně prodeje on-line, nebo jakýkoli jiný způsob převodu nebo distribuce v rámci Unie nebo dovoz do Unie za účelem komerčního využití rozmnožovacího materiálu rostlin ; [pozm. návrh 40]

4)

„odrůdou“ odrůda definovaná v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 2100/94;

5)

„klonem“:

a)

potomstvo jedné rostliny původně získané z jiné jediné rostliny vegetativním množením, které jí z genetického hlediska přesně odpovídá, nebo

b)

vegetativní geneticky jednotný progen jediné rostliny; [pozm. návrh 41]

6)

„selektovaným klonem“ klon, který byl selektován a vybrán pro některé zvláštní vnitroodrůdové fenotypové znaky a jeho fytosanitární status, které dávají selektovanému klonu lepší užitkovost, odpovídá popisu odrůdy vinné révu a těch ovocných stromů, u nichž došlo k takové vnitrodruhové variabilitě , ke které patří, a v případě selektovaných klonů, které nepatří k odrůdě, odpovídá popisu druhu, ke kterému selektovaný klon patří; [pozm. návrh 42]

7)

„polyklonálním rozmnožovacím materiálem rostlin“skupina několika odlišných jednotlivých rostlinných potomků získaných z různých rozmnožovací materiál získaný selekcí skupiny nejméně sedmi genotypů s předpovědí genetického zisku, provedeného kvantitativními genetickými nástroji, ze stejného experimentálního souboru konkrétní původní , z nichž každý odpovídá popisu odrůdy, k níž patří který zahrnuje téměř všechny vnitrodruhové variability odrůdy ; [pozm. návrh 43]

8)

„multiklonální směsí“ směs selektovaných klonů, které patří ke stejné odrůdě nebo druhu, přičemž každý z nich byl získán nezávislou selekcí; [pozm. návrh 44]

9)

„příslušným orgánem“ ústřední nebo regionální orgán členského státu nebo případně odpovídající orgán třetí země, které jsou odpovědné za organizování úředních kontrol, registraci, certifikaci a jiné úřední činnosti týkající se produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh, nebo jakýkoli jiný orgán, jemuž byly tyto úkoly svěřeny v souladu s právními předpisy Unie;

10)

„úředním popisem“ popis, který byl vytvořen příslušným orgánem, zahrnuje důležité vlastnosti dané odrůdy a činí odrůdu identifikovatelnou na základě zkoušky její odlišnosti, uniformity a stálosti;

11)

„úředně uznaným popisem“ písemný popis uchovávané odrůdy, který byl uznán příslušným orgánem, zahrnuje specifické vlastnosti odrůdy a byl získán jiným způsobem než zkouškou její odlišnosti, uniformity a stálosti;

12)

„udržováním odrůdy“ opatření přijatá za účelem kontroly odrůdové čistoty a pravosti s cílem zajistit, aby odrůda byla vlastnosti odrůdy nadále v souladu se svým popisem odpovídaly svému popisu v následujících cyklech reprodukce; [pozm. návrh 45]

13)

„semeny“ semena v botanickém smyslu;

14)

„osivem předstupňů“ osivo, které patří do generace předcházející generaci základního osiva, je určeno pro produkci a certifikaci základního nebo certifikovaného osiva a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části A částech A a D přílohy II; [pozm. návrh 46]

15)

„základním osivem“ osivo, které bylo vyprodukováno z osiva předstupňů nebo předchozích generací základního osiva, je určeno pro produkci dalších generací základního osiva nebo certifikovaného osiva a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části A částech A a D přílohy II; [pozm. návrh 47]

16)

„certifikovaným osivem“ osivo, které bylo vyprodukováno z předstupňů, základních nebo předchozích generací certifikovaného osiva a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části A částech A a D přílohy II; [pozm. návrh 48]

17)

„standardním osivem“ osivo jiné než osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo, které není určeno k dalšímu množení a splňuje příslušné podmínky stanovené v části A v částech A a D přílohy III; [pozm. návrh 49]

18)

„materiálem předstupňů“ rozmnožovací materiál rostlin jiný než osivo, který patří do generace předcházející generaci základního materiálu, je určen pro produkci a certifikaci základního nebo certifikovaného materiálu a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části B částech B, C a E přílohy II; [pozm. návrh 50]

19)

„základním materiálem“ rozmnožovací materiál rostlin jiný než osivo, který byl vyprodukován z materiálu předstupňů nebo předchozích generací základního materiálu, je určen pro produkci a certifikaci dalších generací základního materiálu nebo certifikovaného materiálu a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části B částech B, C a E přílohy II; [pozm. návrh 51]

20)

„certifikovaným materiálem“ rozmnožovací materiál rostlin jiný než osivo, který byl vyprodukován z předstupňů, základní nebo předchozí generace certifikovaného materiálu a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části B částech B, C a E přílohy II; [pozm. návrh 52]

21)

„standardním materiálem“ rozmnožovací materiál rostlin jiný než osivo a jiný než materiál předstupňů nebo základní či certifikovaný materiál, který není určen k dalšímu množení a splňuje příslušné podmínky stanovené v části B částech B, C a E přílohy III; [pozm. návrh 53]

22)

„úřední certifikací“ úřední potvrzení od příslušného orgánu o tom, že osivo nebo materiál předstupňů nebo základní či certifikované osivo nebo materiál splňují příslušné požadavky tohoto nařízení, pokud byly tímto orgánem provedeny všechny příslušné kontroly na místě, odběr vzorků a zkoušky, případně včetně vegetačních zkoušek, a pokud se dospělo k závěru, že dotčené osivo nebo dotčený materiál tyto požadavky splňují;

23)

„certifikací pod úředním dozorem“ potvrzení od zvlášť pověřeného profesionálního provozovatele o tom, že osivo nebo materiál předstupňů nebo základní či certifikované osivo nebo materiál splňují příslušné požadavky, a pokud byla tímto profesionálním provozovatelem provedena alespoň jedna nebo více příslušných kontrol, odběr vzorků, zkoušení nebo tisk návěsek pod úředním dozorem příslušného orgánu a pokud se dospělo k závěru, že dotčené osivo nebo dotčený materiál tyto požadavky splňují;

24)

„kategorií“ rozmnožovacího materiálu rostlin skupina nebo jednotlivá jednotka rozmnožovacího materiálu rostlin, která splňuje podmínky pro osivo nebo materiál předstupňů nebo základní, certifikované či standardní osivo nebo materiál a je identifikovatelná na základě splnění zvláštních požadavků na pravost a jakost;

25)

„geneticky modifikovaným organismem“ geneticky modifikovaný organismus, jak je definován v čl. 2 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (27), s výjimkou organismů získaných technikami genetické modifikace uvedenými v příloze I B směrnice 2001/18/ES;

26)

„partií“ jednotka rozmnožovacího materiálu rostlin, která se vyznačuje homogenním složením a původem;

27)

„heterogenním materiálem“ skupina rostlin v rámci jediného botanického taxonu nejnižšího známého botanického třídění, která splňuje tyto podmínky:

a)

vykazuje společné fenotypové vlastnosti;

b)

je pro ni charakteristická vysoká míra genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami, takže je tato skupina rostlin reprezentována jako celek materiálem, a nikoliv malým počtem jednotek;

c)

není odrůdou a

d)

není směsí odrůd;

28)

„konečným uživatelem“ jakákoli osoba, která nabývá, převádí a používá rozmnožovací materiál rostlin pro účely, které nespadají do její primární profesní činnosti; [pozm. návrh 54]

29)

„uchovávanou odrůdou“ odrůda, která je:

a)

buď tradičně pěstovaná krajová odrůda, nebo místně nově vyšlechtěná ve specifických místních podmínkách v Unii a přizpůsobená těmto odrůda (moderní krajová odrůda) odvozená z výběru v zemědělském podniku nebo vyšlechtěná za účelem přizpůsobení se místním podmínkám v souvislosti s udržitelným využíváním rostlinných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství; a [pozm. návrh 55]

aa)

nejedná se o hybridní odrůdu F1; [pozm. návrh 56]

b)

charakteristická vysokou uspokojivou mírou genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami; [pozm. návrh 57]

ba)

jako celek ani v genetických složkách nepodléhá právům duševního vlastnictví, která omezují jejich používání pro zachování, výzkum, šlechtění, vzdělávání, a to i v zemědělském podniku zemědělcem, který využívá rozmnožovací materiál rostlin vypěstovaný v zemědělském podniku, této odrůdy pro tyto cíle; [pozm. návrh 58]

30)

„škodlivými organismy snižujícími kvalitu“ škodlivé organismy, které splňují všechny následující podmínky:

a)

nejsou karanténními škodlivými organismy pro Unii, karanténními škodlivými organismy pro chráněné zóny ani regulovanými nekaranténními škodlivými organismy ve smyslu nařízení (EU) 2016/2031, ani škodlivými organismy, na které se vztahují opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení;

b)

vyskytují se při produkci nebo skladování rozmnožovacího materiálu rostlin a

c)

jejich přítomnost má nepřijatelný nepříznivý dopad na kvalitu rozmnožovacího materiálu rostlin a nepřijatelný hospodářský dopad, pokud jde o používání tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin v Unii; [pozm. návrh 59]

31)

„prakticky prostým škodlivých organismů snižujících kvalitu “zcela prostý škodlivých organismů nebo situaci, kdy je výskyt škodlivých organismů snižujících kvalitu na příslušném rozmnožovacím materiálu rostlin tak nízký, že tyto škodlivé organismy nemají nepříznivý přehnaný vliv na kvalitu tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin; [pozm. návrh 60]

32)

„sadbou brambor“ hlízy Solanum tuberosum L., které se používají k množení jiných brambor; [pozm. návrh 61]

33)

„zemědělcem“ zemědělec ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (28);

34)

„odchylným typem“ v souvislosti s osivem nebo jinými rostlinami osivo nebo jiný rozmnožovací materiál rostlin, které neodpovídají popisu odrůdy nebo druhu, k nimž mají podle tohoto nařízení patřit;

35)

„hybridní odrůdou“ odrůda vzniklá křížením dvou nebo více jiných odrůd;

35a)

„dynamickým zachováním“ zachování genetické rozmanitosti v rámci pěstovaných rostlinných druhů a mezi nimi a zahrnuje jak ochranu in situ, tak ochranu ex situ s cílem udržitelného využívání genetických zdrojů rostlin a zemědělské biologické rozmanitosti způsobem a v míře, která nevede k dlouhodobému poklesu biologické rozmanitosti, a tím zachovává potenciál uspokojovat potřeby a ambice současných a budoucích generací; [pozm. návrh 354]

35b)

„NGT rostlinou“ rostliny získané některými novými genomickými technikami, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../... [nařízení o NGT]; [pozm. návrh 63]

35c)

„obchodním osivem“ osivo produkovány a uváděny na trh pro směsi uvedené v článku 21, které je druhově, ale nikoli odrůdově pravé a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v tomto nařízení pro certifikované osivo s výjimkou požadavku stanoveného v článku 5; [pozm. návrh 64]

35d)

„malými baleními“ balení obsahující osivo nebo materiál do výše:

a)

10 kg u obilovin;

b)

5 kg u pícnin, řepy, olejnin a přadných rostlin;

c)

10 kg u sadbových brambor;

d)

500 g u luštěnin;

e)

100 g u cibule, kerblíku, chřestu, mangoldu, červené řepy, vodnice, vodního melounu, tykve velkoplodé, tykve obecné, mrkve, ředkve, černého kořene, špenátu a kozlíčku polníčku;

f)

20 g u ostatních druhů zeleniny;

g)

10 kusů u ovocných a révových řízků. [pozm. návrh 355]

Článek 4

Soulad s nařízením (EU) 2016/2031

Toto nařízení se použije, aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/2031.

Jakákoli partie rozmnožovacího materiálu rostlin vyprodukovaného a uvedeného na trh v souladu s tímto nařízením musí rovněž splňovat pravidla stanovená v článcích 36, 37, 40, 41, 42, 49, 53 a 54 nařízení (EU) 2016/2031 o karanténních škodlivých organismech pro Unii, karanténních škodlivých organismech pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismech nebo na jejich základě a opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení.

KAPITOLA II

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ODRŮD, KATEGORIÍ ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU ROSTLIN, OZNAČOVÁNÍ, POVOLOVÁNÍ, MANIPULACE, DOVOZU A ODCHYLEK

ODDÍL 1

Obecné požadavky na produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh

Článek 5

Příslušnost k registrované odrůdě

V Unii lze produkovat a uvádět na trh pouze rozmnožovací materiál rostlin patřící k odrůdě registrované v národním registru odrůd podle článku 44, s výjimkou následujících případů:

a)

jako podnože, pokud jsou produkovány a uváděny na trh s odkazem na druh, ke kterému patří, uvedeným na příslušné návěsce;

b)

jako heterogenní materiál v souladu s článkem 27;

c)

jako rozmnožovací materiál rostlin uváděný na trh pro konečné uživatele v souladu s článkem 28;

d)

jako rozmnožovací materiál rostlin vyprodukovaný a uvedený na trh pro účely zachování genetických zdrojů v souladu s článkem 29;

e)

jako osivo vyměňované v rámci nepeněžité výměny rozmnožovací materiál rostlin vyměňovaný mezi zemědělci v souladu s článkem 30; [pozm. návrh 66]

f)

jako šlechtitelské osivo v souladu s článkem 31; [pozm. návrh 67]

g)

jako rozmnožovací materiál rostlin dosud neregistrovaných odrůd v souladu s článkem 32;

h)

v případě obtíží se zásobováním rozmnožovacím materiálem rostlin v souladu s článkem 33.

Článek 6

Příslušnost k určitým kategoriím rozmnožovacího materiálu rostlin

1.   S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 lze v Unii produkovat a uvádět na trh pouze rozmnožovací materiál rostlin, který patří do jedné z těchto kategorií:

a)

materiál nebo osivo předstupňů;

b)

základní materiál nebo osivo;

c)

certifikovaný materiál nebo certifikované osivo;

d)

standardní materiál nebo osivo.

Pokud je v tomto nařízení uveden odkaz na nižší nebo vyšší kategorie týkající se pravosti a jakosti rozmnožovacího materiálu rostlin, vychází toto určení z pořadí podle písmen a) až d), přičemž písmeno a) označuje nejvyšší a písmeno d) nejnižší kategorii.

2.   Odchylně od odstavce 1 může být rozmnožovací materiál rostlin produkován a uváděn na trh, aniž by patřil do kategorie uvedené v písmenech a) až d), v následujících případech:

a)

uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu v souladu s článkem 27;

b)

uvádění na trh pro konečného uživatele v souladu s článkem 28;

c)

uvádění na trh pro sítě věnující se uchovávání a jejich vzájemný obchod s ním, jak je uvedeno v článku 29;

d)

jako osivo vyměňované v rámci nepeněžité výměny rozmnožovací materiál rostlin vyměňovaný mezi zemědělci v souladu s článkem 30. [pozm. návrh 68]

e)

šlechtitelské osivo podle článku 31. [pozm. návrh 69]

ODDÍL 2

Požadavky na produkci a uvádění na trh materiálu a osiva předstupňů a základního, certifikovaného a standardního materiálu a osiva

Článek 7

Požadavky na produkci a uvádění na trh osiva a materiálu předstupňů a základního a certifikovaného osiva a materiálu

1.   Osivo předstupňů a základní a certifikované osivo lze v Unii produkovat a uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)

osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo je prakticky prosté škodlivých organismů snižujících kvalitu;

b)

je produkováno a uváděno na trh:

i)

na základě úřední certifikace provedené příslušnými orgány nebo certifikace provedené profesionálním provozovatelem pod úředním dozorem;

ii)

v souladu s požadavky stanovenými v části A částech A a D přílohy II, přičemž jeho soulad s těmito požadavky je potvrzen úřední návěskou uvedenou v čl. 15 odst. 1. [pozm. návrh 70]

2.   Materiál předstupňů a základní a certifikovaný materiál lze produkovat a uvádět na trh v Unii pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)

materiál předstupňů nebo základní či certifikovaný materiál je prakticky prostý škodlivých organismů snižujících kvalitu;

b)

je produkován a uváděn na trh:

i)

na základě úřední certifikace provedené příslušnými orgány nebo certifikace provedené profesionálním provozovatelem pod úředním dozorem;

ii)

v souladu s požadavky stanovenými v části B částech B a E přílohy II, přičemž jeho soulad s těmito požadavky je potvrzen úřední návěskou uvedenou v čl. 15 odst. 1. [pozm. návrh 71]

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem změny přílohy II. Tyto změny se přizpůsobí vývoji mezinárodních technických a vědeckých norem a mohou se týkat týkají se požadavků na: [pozm. návrh 72]

a)

výsev, výsadbu a polní produkci osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva;

b)

sklizeň a posklizňovou úpravu osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva;

c)

uvádění osiva na trh;

d)

výsev, výsadbu a polní produkci materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu;

e)

sklizeň a posklizňovou úpravu materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu;

f)

uvádění materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu na trh;

g)

materiál produkce a uvádění na trh materiálu předstupňů a základní a certifikovaný materiál klonů, základního a certifikovaného materiálu selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin; [pozm. návrh 73]

h)

produkci materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu získaného množením in vitro;

i)

uvádění materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu získaného množením in vitro na trh.

4.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými upřesní požadavky na produkci a uvádění na trh uvedené v části A a části B přílohy příloze II pro určité rody, druhy nebo kategorie rozmnožovacího materiálu rostlin a případně pro určité stupně, třídy, generace nebo jiné pododdíly dané kategorie. Tyto požadavky se týkají jednoho nebo více z těchto prvků: [pozm. návrh 74]

a)

zvláštních užití rodů, druhů nebo typů dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin;

b)

metod produkce rozmnožovacího materiálu rostlin, včetně pohlavního a nepohlavního množení a množení in vitro;

c)

podmínek pro výsev nebo výsadbu;

d)

pěstování na poli;

e)

sklizně a posklizňové úpravy;

f)

míry klíčivosti, čistoty a obsahu ostatního rozmnožovacího materiálu rostlin, vlhkosti, vitality, přítomnosti zeminy nebo cizorodých látek; [pozm. návrh 75]

g)

metod certifikace rozmnožovacího materiálu rostlin, včetně používání biomolekulárních nebo jiných technických metod, jakož i jejich schvalování a používání a sestavování seznamu schválených metod v Unii;

h)

podmínek pro podnože a další části rostlin jiných rodů nebo druhů, než jsou ty, které jsou uvedeny v příloze I, nebo jejich křížence, pro přijetí roubu rozmnožovacího materiálu rodu nebo druhu uvedeného v příloze I nebo jeho kříženců;

i)

podmínek pro produkci semen ovocných rostlin nebo révy;

j)

podmínek pro produkci ovocných rostlin, révy nebo sadby brambor ze semen.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2 za účelem přizpůsobení se vývoji , přičemž se zohlední vývoj příslušných mezinárodních technických a vědeckých norem a možné důsledky na produkci a dostupnost rozmnožovacího materiálu rostlin a na malé hospodářské subjekty . Tyto prováděcí akty musí být úměrné kategorii rozmnožovacího materiálu rostlin. [pozm. návrh 76]

Článek 8

Požadavky na produkci standardního osiva a materiálu a jejich uvádění na trh

1.   Standardní osivo lze v Unii produkovat a uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)

je prakticky prosté škodlivých organismů snižujících kvalitu;

b)

je produkováno a uváděno na trh:

i)

na odpovědnost profesionálního provozovatele;

ii)

v souladu s požadavky stanovenými v části A částech A a D přílohy III, přičemž jeho soulad s těmito požadavky je potvrzen návěskou provozovatele uvedenou v článku 16. [pozm. návrh 77]

2.   Standardní materiál lze v Unii produkovat a uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)

je prakticky prostý škodlivých organismů snižujících kvalitu;

b)

je produkován a uváděn na trh:

i)

na odpovědnost profesionálního provozovatele;

ii)

v souladu s požadavky stanovenými v části B částech B a E přílohy III, přičemž jeho soulad s těmito požadavky je potvrzen návěskou provozovatele uvedenou v článku 16. [pozm. návrh 78]

3.   Jednou ročně předloží profesionální provozovatelé příslušnému orgánu prohlášení o množstvích standardního osiva a materiálu podle jednotlivých druhů, která vyprodukovali. [pozm. návrh 79]

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem změny přílohy III, přizpůsobení požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 vědeckému a technickému vývoji a platným mezinárodním normám. Tyto změny se týkají:

a)

požadavků na výsev, výsadbu a produkci standardních osiv na poli;

b)

požadavků na sklizeň a posklizňovou úpravu standardních osiv;

c)

požadavků na uvádění standardních osiv na trh;

d)

požadavků na výsev, výsadbu a produkci standardního materiálu na poli;

e)

požadavků na sklizeň a posklizňovou úpravu standardního materiálu;

f)

požadavků na uvádění standardního materiálu na trh;

g)

požadavků na klony, selektované klony, multiklonální směsi a polyklonální rozmnožovací materiál požadavky na výrobu a uvádění na trh polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin standardního materiálu; [pozm. návrh 80]

h)

požadavků na produkci standardního materiálu získaného množením in vitro;

i)

požadavků na uvádění standardního materiálu získaného množením in vitro na trh.

4a.     Před přijetím aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 4, pokud jde o požadavky jeho písmena a) až i), posoudí Komise provádění těchto požadavků, přičemž zohlední možné důsledky na produkci a dostupnost rozmnožovacího materiálu rostlin a na malé hospodářské subjekty. Tyto akty v přenesené pravomoci musí být úměrné kategorii rozmnožovacího materiálu rostlin. [pozm. návrh 81]

5.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými upřesní požadavky na produkci a uvádění na trh uvedené v části A a části B přílohy příloze III pro určité rody nebo druhy standardního osiva nebo materiálu. Tyto požadavky se týkají jednoho nebo více z těchto prvků: [pozm. návrh 82]

a)

zvláštních užití rodů, druhů nebo typů dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin;

b)

metod produkce rozmnožovacího materiálu rostlin, včetně pohlavního a nepohlavního množení a množení in vitro;

c)

podmínek pro výsev nebo výsadbu;

d)

pěstování na poli;

e)

sklizně a posklizňové úpravy;

f)

míry klíčivosti, čistoty a obsahu ostatního rozmnožovacího materiálu rostlin, vlhkosti, vitality, přítomnosti zeminy nebo cizorodých látek; [pozm. návrh 83]

g)

používání mezinárodně uznávaných biomolekulárních nebo jiných technických metod, jakož i jejich schvalování a používání a sestavování seznamu schválených metod v Unii; [pozm. návrh 84]

h)

podmínek pro podnože a další části rostlin jiných rodů nebo druhů, než jsou ty, které jsou uvedeny v příloze I, nebo jejich křížence, pro přijetí roubu rozmnožovacího materiálu rodu nebo druhu uvedeného v příloze I nebo jeho kříženců;

i)

podmínek pro produkci semen ovocných rostlin nebo révy;

j)

podmínek pro produkci ovocných rostlin, révy nebo sadby brambor ze semen.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2 za účelem přizpůsobení se vývoji , přičemž se zohlední vývoj příslušných mezinárodních technických a vědeckých norem a možné důsledky na produkci a dostupnost rozmnožovacího materiálu rostlin a na malé hospodářské subjekty . Tyto prováděcí akty musí být úměrné kategorii rozmnožovacího materiálu rostlin. [pozm. návrh 85]

Článek 9

Produkce, uvádění na trh a registrace klonů, Požadavky na produkci selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin a jejich uvádění na trh [pozm. návrh 86]

1.   Kromě požadavků uvedených v článcích 4 až 43 se materiál předstupňů a Předstupně, základní, a certifikovaný materiál vybraných klonů a standardní materiál klonů, selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin produkuje a uvádí na trh v souladu s odstavci 2 a 3 a požadavky stanovenými v příloze II části C a v příloze III části C. [pozm. návrh 87]

2.   Klony, Selektované klony, multiklonální směsi a polyklonální rozmnožovací materiál rostlin mohou být produkovány a uváděny na trh pouze tehdy, pokud jsou registrovány příslušným orgánem v alespoň jednom úředním registru selektovaných klonů a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin zřízeném členským státem. [pozm. návrh 88]

Tento registr obsahuje všechny prvky uvedené v žádosti o registraci klonu, selektovaného klonu, multiklonální směsi a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin, jak je stanoveno v příloze II části B části C bodě 2 článku 53a . [pozm. návrh 89]

3.   Klony, Selektované klony, multiklonální směsi a polyklonální rozmnožovací materiál rostlin se udržují za účelem zachování jejich pravosti. Osoby odpovědné za udržování klonů, selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin přijmou veškerá opatření, aby je příslušné orgány nebo jakákoli jiná osoba mohly na základě vedených záznamů ověřit. [pozm. návrh 90]

3a.     Polyklonální rozmnožovací materiál rostlin zaregistrovaný v registru uvedeném v odstavci 2 tohoto článku se pěstuje a uvádí na trh pouze, pokud splňuje všechny požadavky týkající se standardního materiálu, jak je uvedeno v části C přílohy III. Polyklonální rozmnožovací materiál rostlin musí být doprovázeny štítkem profesionálního provozovatele s označením „Polyklonální materiál“ v souladu s článkem 17. [pozm. návrh 91]

ODDÍL 3

Povolení udělené profesionálním provozovatelům a úřední dozor příslušných orgánů

Článek 10

Povolení provádět certifikaci pod úředním dozorem udělené profesionálním provozovatelům

1.   Příslušný orgán může na základě žádosti povolit profesionálnímu provozovateli, aby pod úředním dozorem příslušného orgánu prováděl všechny nebo některé činnosti požadované pro certifikaci rozmnožovacího materiálu rostlin v případě materiálu nebo osiva předstupňů a základního a certifikovaného materiálu nebo osiva a vydával vytiskl pro ně úřední návěsku. [pozm. návrh 92]

Za účelem udělení tohoto povolení a v závislosti na činnostech, pro které má být povolení uděleno, profesionální provozovatel:

a)

má znalosti nezbytné pro splnění požadavků uvedených v článku 7;

b)

má kvalifikaci k provádění kontrol uvedených v příloze II nebo zaměstnává pracovníky kvalifikované pro tyto kontroly;

c)

zaměstnává kvalifikované pracovníky pro odběr vzorků podle přílohy II nebo uzavírá smlouvy se společnostmi nebo sdruženími profesionálních provozovatelů , které zaměstnávají kvalifikované pracovníky pro tyto činnosti; [pozm. návrh 93]

d)

zaměstnává specializované pracovníky a používá vybavení pro provádění zkoušek uvedených v příloze II nebo využívá laboratoře pro zkoušení rozmnožovacího materiálu rostlin , které pro tyto činnosti zaměstnávají kvalifikované pracovníky; [pozm. návrh 94]

e)

určil a je schopen monitorovat kritické body produkčního procesu, které mohou ovlivnit jakost a pravost rozmnožovacího materiálu rostlin, a vede záznamy o výsledcích tohoto monitorování;

f)

má zavedeny systémy, které zajišťují splnění požadavků týkajících se identifikace partií podle článku 13;

g)

má zavedeny systémy, které zajišťují splnění požadavků na sledovatelnost uvedených v článku 42.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se doplňuje odstavec 1, pokud jde o jeden nebo více z těchto prvků: [pozm. návrh 95]

a)

postup pro žádost předloženou profesionálním provozovatelem; [pozm. návrh 96]

b)

konkrétní opatření, která má příslušný orgán přijmout za účelem potvrzení souladu s odst. 1 písm. a) až g). [pozm. návrh 97]

Článek 11

Odnětí nebo změna povolení uděleného profesionálnímu provozovateli

Pokud oprávněný profesionální provozovatel přestane splňovat požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1, příslušný orgán jej požádá, aby ve stanovené lhůtě přijal nápravná opatření.

Pokud profesionální provozovatel neuplatní ve stanovené lhůtě nápravná opatření uvedená v prvním pododstavci, příslušný orgán toto povolení neprodleně odejme nebo případně změní. Pokud se zjistí, že povolení bylo uděleno na základě podvodu, uloží příslušný orgán profesionálnímu provozovateli odpovídající sankce.

Článek 12

Úřední dozor ze strany příslušných orgánů

1.   Pro účely certifikace pod úředním dozorem provádějí příslušné orgány pravidelně, alespoň jednou ročně každých 18 měsíců, audity, aby se zajistilo, že profesionální provozovatelé splňují požadavky uvedené v čl. 10 odst. 1. [pozm. návrh 98]

Organizují rovněž školení a zkoušky pracovníků provádějících přehlídky porostu, odběr vzorků a zkoušky podle tohoto nařízení.

2.   Pro účely certifikace pod úředním dozorem provádějí příslušné orgány úřední kontroly, odběr vzorků a testování u části plodin na stanovišti produkce a partií rozmnožovacího materiálu rostlin s cílem potvrdit soulad daného materiálu s požadavky uvedenými v článku 7.

Tato část se určí na základě posouzení možného rizika nesouladu rozmnožovacího materiálu rostlin s uvedenými požadavky.

3.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů Komisi se svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 75 akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit toto nařízení a upřesnit požadavky na audity, školení, zkoušky, kontroly, odběr vzorků a testování uvedené v odstavcích 1 a 2 s ohledem na konkrétní rody nebo druhy. [pozm. návrh 99]

Tyto prováděcí akty v přenesené pravomoci mohou stanovit jeden nebo více z těchto prvků: [pozm. návrh 100]

a)

kritéria rizika podle odstavce 2 a minimální podíl plodin a partií rozmnožovacího materiálu rostlin, které mají být podrobeny kontrolám, odběru vzorků a testování, jak je uvedeno v odstavci 2;

b)

monitorovací činnosti, které mají provádět příslušné orgány;

c)

používání konkrétních akreditačních systémů profesionálním provozovatelem a možnost příslušných orgánů omezit kontroly, odběr vzorků a zkoušky a monitorovací činnosti uvedené v tomto článku v důsledku používání těchto systémů , jak je uvedeno v odstavci 2 . [pozm. návrh 101]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. [pozm. návrh 102]

ODDÍL 4

Požadavky na manipulaci

Článek 13

Partie

1.   Rozmnožovací materiál rostlin je uváděn na trh v partiích. Obsah odrůd a druhů každé partie musí být dostatečně homogenní homogenně smíšen a uživatelé jej musí být schopni identifikovat jako odlišný od ostatních partií rozmnožovacího materiálu rostlin. [pozm. návrh 103]

2.   Při zpracování, balení, skladování, přepravě či doručování mohou být partie rozmnožovacího materiálu rostlin sloučeny do nové partie pouze tehdy, pokud patří ke stejné odrůdě a do stejného roku sklizně. [pozm. návrh 104]

Pokud jsou sloučeny partie sestávající z různých certifikačních kategorií, patří nová partie do kategorie komponentu nejnižší kategorie. Slučování může být prováděno pouze v zařízení a osobami, které mají pro tento konkrétní účel oprávnění od příslušného orgánu.

3.   Při zpracování, balení, skladování, přepravě či doručování mohou být partie rozmnožovacího materiálu rostlin rozděleny do dvou nebo více partií.

4.   V případech sloučení nebo rozdělení partií rozmnožovacího materiálu rostlin podle odstavců 2 a 3 vede profesionální provozovatel záznamy o původu nových partií.

5.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout zvláštní požadavky pro všechny nebo některé druhy rozmnožovacího materiálu rostlin, pokud jde o maximální velikost partií, jejich identifikaci a označování, slučování nebo rozdělování partií ve vztahu k původu partií rozmnožovacího materiálu rostlin, evidenci těchto činností a označování po sloučení nebo rozdělení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 14

Balení, svazky a nádoby

1.   Rozmnožovací materiál rostlin se uvádí na trh v uzavřených baleních, svazcích nebo nádobách opatřených uzávěrem a označením. Jiný rozmnožovací materiál rostlin než osivo a sadbu brambor lze uvádět na trh také ve formě jednotlivých rostlin. [pozm. návrh 105]

2.   Balení, svazky a nádoby uvedené v odstavci 1 se zajistí tak, aby nemohly být otevřeny bez zničení tohoto zajištění nebo zanechání stop, které prokazují, že balení, svazek nebo nádoba byly otevřeny. Účinnost zajišťovacího zařízení musí být zaručena buď tím, že se do něj začlení návěsky stanovené v článcích 15 a 16, nebo se použije plomba. Balení a nádoby jsou z tohoto požadavku vyňaty, pokud zajištění nelze znovu použít.

3.   V případě rozmnožovacího materiálu předstupňů nebo základního či certifikovaného rozmnožovacího materiálu musí být tato balení, svazky a nádoby zajištěny příslušným orgánem, nebo profesionálním provozovatelem pod úředním dozorem příslušného orgánu. Tato balení a tyto nádoby nesmí být opětovně zajištěny, pokud tak neučiní příslušný orgán nebo profesionální provozovatel pod úředním dozorem příslušného orgánu. Pokud jsou balení, svazek nebo nádoba opětovně zajištěny, uvede se na návěsce podle článku 15 datum opětovného zajištění a údaje o odpovědném příslušném orgánu.

4.   Partie rozmnožovacího materiálu předstupňů nebo základního či certifikovaného rozmnožovacího materiálu mohou být znovu zabaleny, znovu opatřeny návěskou a znovu uzavřeny pouze pod úřední kontrolou nebo příslušným orgánem, nebo profesionálním provozovatelem pod úředním dozorem příslušného orgánu. [pozm. návrh 106]

5.   Odchylně od odstavce 1 může profesionální provozovatel prodávat osivo a sadbu brambor přímo zemědělci jako volně ložené. [pozm. návrh 107]

Tento profesionální provozovatel musí mít k tomuto účelu oprávnění od příslušného orgánu. O této činnosti a o partii, z níž toto osivo a sadba brambor pochází, předem informuje příslušný orgán. [pozm. návrh 108]

Pokud je osivo nakládáno a sadba brambor nakládána přímo do zemědělcova strojního zařízení nebo přípojného vozidla, zajistí profesionální provozovatel a dotčený zemědělec sledovatelnost tohoto osiva a sadby brambor vystavením a uchováváním dokladů, v nichž je uveden druh a odrůda, množství, čas předání a identifikace partie. [pozm. návrh 109]

5a.     Příslušný orgán nebo profesionální provozovatel vedou záznamy o:

a)

povolení, nákupu, nakládce a přepravě rozmnožovacího materiálu rostlin a

b)

kvalitě, identifikaci a sledovatelnosti rozmnožovacího materiálu rostlin. [pozm. návrh 110]

6.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout zvláštní požadavky týkající se uzavírání, zajišťování, velikosti a podoby balení, svazků a nádob určitých druhů rozmnožovacího materiálu rostlin a stanovit podmínky pro uvádění volně loženého osiva a sadby brambor na trh. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. [pozm. návrh 111]

ODDÍL 5

Požadavky na označování

Článek 15

Úřední návěska

1.   Materiál a osivo předstupňů a základní a certifikovaný materiál a osivo se označí a jejich soulad s tímto nařízením se potvrdí úřední návěskou vydanou poté, co příslušný orgán dojde k závěru, že byly splněny požadavky uvedené v článku 7.

2.   Úřední návěska musí být vydána příslušným orgánem a opatřena pořadovým číslem přiděleným příslušným orgánem.

Vytiskne ji:

a)

příslušný orgán , který vydal úřední návěsku , pokud o to profesionální provozovatel požádá, anebo jestliže profesionální provozovatel není příslušným orgánem v souladu s článkem 10 oprávněn provádět certifikaci pod úředním dozorem, nebo [pozm. návrh 112]

b)

profesionální provozovatel nebo sdruženími profesionálních provozovatelů pod úředním dozorem příslušného orgánu, pokud je profesionální provozovatel v souladu s článkem 10 oprávněn provádět certifikaci pod úředním dozorem. [pozm. návrh 113]

3.   Profesionální provozovatel pod úředním dozorem příslušného orgánu nebo osoba jednající na odpovědnost profesionálního provozovatele připevní úřední návěsku na vnější stranu svazku, balení nebo nádoby.

4.   Úřední návěska se vydává nově. Samolepicí úřední návěsky lze použít, pokud to povolí příslušný orgán, jestliže nehrozí riziko jejich opakovaného použití.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se doplňuje tento článek stanovením následujících pravidel pro:

a)

digitální záznam všech úkonů provedených profesionálními provozovateli a příslušnými orgány za účelem vydání úřední návěsky;

b)

zřízení centralizované platformy, která propojí všechny členské státy a Komisi a usnadní zpracování těchto záznamů, přístup k nim a jejich používání;

c)

technická opatření pro vydávání elektronických úředních návěsek.

Po přijetí tohoto aktu v přenesené pravomoci může být úřední návěska vydána také v elektronické podobě (dále jen „elektronická úřední návěska“).

6.   Odchylně od odstavců 1 až 5 tohoto článku se materiál a osivo předstupňů, a základní materiál a osivo, základní materiál a osivo a certifikovaný materiál a certifikované osivo dovezené ze třetích zemí podle článku 39 uvádějí na trh v Unii s příslušnou návěskou OECD, která je provázela při dovozu. [pozm. návrh 114]

Článek 16

Návěska provozovatele

Standardní materiál a standardní osivo se označí návěskou provozovatele. Tato návěska potvrzuje, že standardní materiál nebo standardní osivo splňuje příslušné požadavky na produkci a uvádění na trh uvedené v článku 8 na základě kontrol, odběru vzorků a zkoušek provedených profesionálním provozovatelem.

Návěsku provozovatele vydává, tiskne a na vnější stranu svazku rostlin , balení nebo nádoby připevňuje profesionální provozovatel nebo osoba jednající na odpovědnost profesionálního provozovatele. Informace, které mají být uvedeny na návěsce profesionálního provozovatele, mohou být rovněž vytištěny přímo na svazku, balení nebo nádobě profesionálním provozovatelem nebo osobou jednající na odpovědnost profesionálního provozovatele. [pozm. návrh 115]

Článek 17

Obsah návěsek

1.   Jazyk použitý na úřední návěsce a návěsce provozovatele je nejméně jedním z úředních jazyků Unie.

2.   Úřední návěska a návěska provozovatele je čitelná, nesmazatelná, nezměnitelná v případě neoprávněného zásahu, vytištěná na jedné straně, vyrobená z neroztržitelného materiálu – nejedná-li se o nalepovací štítek –, dříve nepoužitá a snadno viditelná. Zahrnuje případně odkaz na práva k odrůdě rostlin a odkaz na registr uvedený v článku 46 v případě dalších práv duševního vlastnictví. [pozm. návrh 116]

3.   Kromě prvků uvedených v odstavci 4 může použije případně příslušný orgán použít pro doplňující informace jakékoli místo na úřední návěsce nebo na návěsce provozovatele. Tyto informace se uvádějí písmeny, která nejsou větší než písmena použitá pro obsah úřední návěsky nebo návěsky provozovatele podle odstavce 4. Tyto doplňující informace musí být výhradně věcné, nesmí představovat reklamní materiál a musí se týkat pouze požadavků na produkci a uvádění na trh nebo požadavků na označování geneticky modifikovaných organismů nebo NGT rostlin kategorie 1 podle definice v čl. 3 bodě 7 nařízení (EU).../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o NGT...). [pozm. návrh 117]

4.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví obsah, velikost, barvu a podobu úřední návěsky, případně návěsky provozovatele, ve vztahu k příslušným kategoriím nebo typům rozmnožovacího materiálu rostlin, a to pro:

a)

úřední návěsku podle čl. 15 odst. 1;

b)

návěsku provozovatele podle článku 16;

c)

návěsku pro směsi podle čl. 21 odst. 1;

d)

návěsku pro směsi určené k ochraně přirozeného prostředí podle čl. 22 odst. 1;

e)

návěsku pro opětovně zabalená a opětovně označená osiva podle čl. 23 odst. 5;

f)

návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin patřící k uchovávaným odrůdám uvedeným v čl. 26 odst. 2;

g)

návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin uváděný na trh pro konečné uživatele podle čl. 28 odst. 1 písm. a);

h)

návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin uváděný na trh některými genovými bankami, organizacemi a sítěmi uvedenými v článku 29; [pozm. návrh 118]

i)

návěsku pro šlechtitelský materiál podle čl. 31 odst. 2; [pozm. návrh 119]

j)

návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin dosud neregistrovaných odrůd podle čl. 32 odst. 5;

k)

návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin povolený v případě přechodných obtíží se zásobováním podle čl. 33 odst. 2 a

l)

návěsku pro osivo s prozatímním povolením k uvádění na trh podle čl. 34 odst. 3;

m)

návěsku pro osivo s neukončenou certifikací podle čl. 35 odst. 3;

n)

návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin dovážený ze třetích zemí podle čl. 40 odst. 1 a 2;

na)

návěsku pro polyklonální materiál podle čl. 9 odst. 4. [pozm. návrh 120]

Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

5.   Příslušný orgán může profesionálnímu provozovateli povolit, aby na okrajích úřední návěsky uvedl jiné informace než obsah uvedený v odstavci 4 a než reklamní materiály, a to na ploše o velikosti nejvýše 20 % celkové plochy úřední návěsky, které označí názvem „Neúřední informace“. Tyto informace se uvádějí písmeny, která nejsou větší než písmena použitá pro obsah úřední návěsky podle odstavce 4.

Článek 18

Odkaz na partie

Úřední návěska a návěska provozovatele se vydává pro každou partii.

Pokud je partie téže odrůdy rozdělena do dvou či více partií, vystaví se pro každou partii nová úřední návěska nebo návěska provozovatele.

Pokud je více partií téže odrůdy sloučeno do nové partie, vystaví se pro tuto novou partii nová úřední návěska nebo návěska provozovatele.

Článek 19

Nesoulad rozmnožovacího materiálu rostlin s požadavky na produkci a uvádění na trh

V případě, že úřední kontroly provedené během uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh prokáží, že osivo nebo materiál předstupňů, základní osivo nebo materiál, certifikované osivo nebo certifikovaný materiál či standardní osivo nebo materiál nebyly vyprodukovány nebo uvedeny nebyl vyprodukován nebo uveden na trh v Unii v souladu s příslušnými požadavky uvedenými v článcích 7 nebo 8, nebo v případě, že odrůdová pravost a čistota rozmnožovacího materiálu použitelnými na tento rozmnožovací materiál rostlin nebyly potvrzeny při vegetačních zkouškách podle článku 24, příslušné orgány zajistí, aby dotčený profesionální provozovatel přijal nezbytná nápravná opatření týkající se dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin, jeho prostor a případně způsobů produkce. Tato opatření se zaměří na dosažení jedné nebo více z těchto skutečností: [pozm. návrh 121]

a)

dotčený rozmnožovací materiál rostlin splňuje příslušné požadavky;

b)

dotčený rozmnožovací materiál rostlin je stažen z trhu nebo je použit jako jiný materiál než rozmnožovací materiál rostlin;

c)

s výjimkou standardního osiva nebo standardního materiálu , heterogenního osiva nebo heterogenního materiálu rostlin uváděného na trh v rámci výjimky stanovené v článcích 27 až 30, je dotčený rozmnožovací materiál rostlin produkován nebo uváděn na trh v rámci nižší kategorie v souladu s požadavky platnými pro tuto kategorii; [pozm. návrh 122]

d)

profesionálnímu provozovateli je profesionálním provozovatel může být případně navíc k odnětí nebo změně povolení podle článku 11 sankcionován ještě dalším způsobem. [pozm. návrh 123]

Článek 20

Rozmnožovací materiál rostlin určený k produkci a uvádění na trh pouze jako osivo nebo materiál předstupňů, základní osivo nebo materiál či certifikované osivo nebo certifikovaný materiál

1.   Rozmnožovací materiál rostlin patřící k rodům nebo druhům uvedeným v příloze IV může být produkován a uváděn na trh pouze jako osivo nebo materiál předstupňů, základní osivo nebo materiál či certifikované osivo nebo certifikovaný materiál.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 75 akt v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy IV.

Aktem v přenesené pravomoci uvedeným v prvním pododstavci se rod nebo druh doplní do přílohy IV, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

je nutné poskytnout vyšší záruky kvality osiva daného rodu nebo druhu a

b)

náklady na certifikační činnosti, které jsou nezbytné pro produkci a uvádění na trh příslušného osiva jako osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva, jsou přiměřené:

i)

účelu zajištění zabezpečení potravin a krmiv nebo zajištění vysoké hodnoty průmyslového zpracování a

ii)

ekonomickým výhodám plynoucím z nejvyšších standardů týkajících se pravosti a jakosti osiva, které vyplývají z dodržování požadavků na osivo předstupňů a základní a certifikované osivo ve srovnání s požadavky na standardní osivo.

Tato přiměřenost je založena na celkovém posouzení kombinace následujících prvků: významu příslušného rodu nebo druhu pro zabezpečení potravin a krmiv v Unii; objemu jeho produkce v Unii; poptávky po něm ze strany profesionálních provozovatelů a provozovatelů v potravinářském/krmivářském průmyslu; nákladů na produkci osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva ve srovnání s náklady na produkci jiného osiva stejného rodu nebo druhu a ekonomických výhod plynoucích z produkce a uvádění na trh osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva ve srovnání s jiným osivem stejného rodu nebo druhu.

Aktem v přenesené pravomoci uvedeným v prvním pododstavci se rod nebo druh vyřadí z přílohy IV, pokud již nadále není splněna jedna z podmínek stanovených v druhém pododstavci písm. b) bodech i) a ii).

2a.     Na žádost členského státu může Komise prostřednictvím prováděcích aktů povolit členskému státu, aby byl zproštěn povinnosti uplatňovat ustanovení tohoto článku na produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh na svém území, zejména pokud jde o rod nebo druh uvedený v příloze IV, který se na jeho území běžně nerozmnožuje nebo neuvádí na trh. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

Povolení uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce vychází z posouzení podmínek stanovených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a) a b).

Povolení uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce podléhá pravidelnému přezkumu. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že povolení má být zrušeno, pokud se domnívá, že již není odůvodněné vzhledem k podmínkám uvedeným v odst. 2 druhém pododstavci písm. a) a b). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. [pozm. návrh 124]

ODDÍL 6

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA SMĚSI OSIV, OPĚTOVNÉ BALENÍ OSIV A VEGETAČNÍ ZKOUŠKY OSIV

Článek 21

Směsi semen

1.   Směsi certifikovaného osiva nebo směsi standardního osiva různých rodů nebo druhů uvedených v části A částech A a B přílohy I, které splňují požadavky článků 5 až 8 , ať už v kombinaci s obchodním osivem, či nikoli , jakož i různých odrůd těchto rodů nebo druhů mohou být v Unii produkovány a uváděny na trh, pokud splňují požadavky tohoto článku. [pozm. návrh 125]

Osivo obsažené v těchto směsích je opatřeno:

a)

úřední návěskou, pokud směs obsahuje pouze certifikované osivo, nebo

b)

návěskou provozovatele v případě, že směs obsahuje pouze standardní osivo nebo certifikované a standardní osivo ve všech ostatních případech . [pozm. návrh 126]

Pro účely druhého pododstavce písm. a) předloží profesionální provozovatelé příslušnému orgánu seznam odrůd, z nichž se směs skládá, složky obchodního osiva ve směsi a jejich poměry za účelem ověření způsobilosti těchto odrůd. [pozm. návrh 127]

2.   Směsi osiv uvedené v odstavci 1 mohou produkovat pouze profesionální provozovatelé, kteří jsou pro tento účel schváleni příslušným orgánem. Aby profesionální provozovatelé získali povolení k produkci těchto směsí, musí splnit následující požadavky:

a)

instalovali vhodné mísící zařízení a zavedli vhodné postupy, které zajistí, aby hotová směs byla uniformní a aby bylo možné dosáhnout stanoveného poměru mezi komponentními odrůdami v každé nádobě;

b)

mají odpovědnou osobu, která má přímou odpovědnost za míchání a balení, a

c)

vedou evidenci směsí osiv a jejich zamýšleného použití.

3.   Míchání a balení osiva podle odst. 1 písm. a) se provádí pod dozorem příslušného orgánu.

Míchání se provádí takovým způsobem, aby se zajistilo, že nehrozí přítomnost semen, která nejsou určena k přidání ke směsi, a že výsledná směs je co nejvíce homogenní.

Hmotnost osiva v jedné nádobě, která obsahuje směs druhů s malými semeny a druhů, jejichž semena jsou větší, než je velikost pšenice, nesmí překročit 40 kg.

4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů na základě technického a vědeckého vývoje a zkušeností získaných při uplatňování tohoto článku stanovit pravidla týkající se:

a)

mísícího zařízení a postupu míchání;

b)

maximálních velikostí partií pro jednotlivé druhy a odrůdy.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 22

Směsi určené k ochraně přirozeného prostředí

1.   Odchylně od článků 5 až 8 a čl. 21 odst. 1 mohou členské státy povolit produkci a uvádění na trh směsi osiva různých rodů nebo druhů uvedených v části A částech A, B a C přílohy I, jakož i různých odrůd těchto rodů nebo druhů, spolu s osivem a rodů nebo druhů z jiných částí této přílohy nebo rodů nebo druhů neuvedených v této příloze, pokud tato směs splňuje tyto směsi splňují všechny tyto podmínky: [pozm. návrh 128]

a)

přispívá přispívají k zachování genetických zdrojů nebo k obnově přirozeného prostředí a [pozm. návrh 129]

b)

je jsou přirozeně spojena spojeny s určitou oblastí (dále jen „zdrojová oblast původu “) a přispívá k zachování genetických zdrojů nebo k obnově přirozeného prostředí; [pozm. návrh 130]

c)

splňuje splňují požadavky přílohy V; [pozm. návrh 131]

ca)

nesestávají z geneticky modifikovaných organismů nebo NGT rostlin kategorie 1 podle definice v čl. 3 bodě 7 nařízení (EU).../... [nařízení o NGT] nebo NGT rostlin kategorie 2 podle definice v čl. 3 bodě 8 uvedeného nařízení. [pozm. návrh 132]

Tato směs představuje „směs určenou Tyto směsi představují „směsi určené k ochraně přirozeného prostředí“ a tato skutečnost se uvede na její jejich návěsce. [pozm. návrh 133]

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterým se mění příloha V, pokud jde o tyto prvky:

a)

požadavky na povolení pro směsi osiv sbíraných přímo z přírodní lokality patřící do vymezené zdrojové oblasti původu za účelem ochrany a obnovy přirozeného prostředí (přímo sklízené směsi určené k ochraně přirozeného prostředí); [pozm. návrh 134]

b)

požadavky na povolení pro směsi určené k ochraně přirozeného prostředí z jednotlivě pěstovaných plodin;

c)

použití a obsah některých druhů;

d)

požadavky na uzavírání a balení;

e)

požadavky na povolení profesionálních provozovatelů.

Tyto změny akty v přenesené pravomoci vycházejí ze zkušeností získaných při provádění tohoto článku a z jakéhokoli technického a vědeckého vývoje a zlepšení jakosti a identifikace směsí určených k ochraně přirozeného prostředí. Mohou se týkat pouze určitých rodů nebo druhů. [pozm. návrh 135]

3.   Profesionální provozovatelé oznámí příslušným orgánům množství jimi vyrobených a na trh uvedených směsí určených k ochraně přirozeného prostředí za každé období produkce.

Členské státy na požádání oznámí Komisi a ostatním členským státům množství směsí určených k ochraně přirozeného prostředí vyprodukovaných a uvedených na trh na jejich území a případně názvy příslušných orgánů odpovědných za rostlinné genetické zdroje nebo organizací uznaných pro tento účel.

Článek 23

Opětovné balení a opětovné označování partií osiva rozmnožovacího materiálu rostlin [pozm. návrh 136]

1.   Partie osiva rozmnožovacího materiálu rostlin předstupňů a základního a certifikovaného osiva se opětovně zabalí a označí v souladu s tímto článkem a články 14 a 15, pokud je to nezbytné pro rozdělení nebo sloučení partií. [pozm. návrh 137]

2.   Opětovné zabalení a označení partie osiva rozmnožovacího materiálu rostlin provádí: [pozm. návrh 138]

a)

profesionální provozovatel pod úředním dozorem příslušného orgánu nebo

b)

odběratel vzorků, který je k tomuto účelu pověřen příslušným orgánem, je pod jeho dozorem a je mu podřízen.

V případě písmene b) musí být profesionální provozovatel předem informován příslušným orgánem, aby mohl zorganizovat svou spolupráci s odběratelem vzorků osiva.

3.   Profesionální provozovatel a odběratel vzorků provádějící opětovné zabalení a označení partií osiva učiní veškerá opatření, aby během opětovného balení byla zachována pravost a odrůdová čistota partie osiva, nedošlo ke kontaminaci a výsledná partie osiva byla co nejhomogennější.

4.   Profesionální provozovatelé a odběratel vzorků osiva vedou záznamy o opětovném zabalení a označení partií osiva po dobu tří let od příslušného opětovného zabalení a označení. Informace obsažené v záznamech zahrnují:

a)

referenční číslo původní partie osiva;

b)

referenční číslo opětovně zabalené nebo označené partie osiva;

c)

hmotnost původní partie osiva;

d)

hmotnost opětovně zabalené nebo označené partie osiva;

e)

datum konečného naložení s partií.

Tyto záznamy se vedou v podobě, která umožňuje identifikovat a ověřit pravost původní partie osiva, která je předmětem opětovného zabalení a označení. Záznamy se na požádání zpřístupní příslušnému orgánu.

5.   Z partie osiva se odstraní původní uzávěry a návěsky. Profesionální provozovatelé nebo odběratel vzorků osiva si rovněž ponechají návěsku, která byla u každé jednotlivé partie osiva nahrazena.

Na nových návěskách se uvede buď původní referenční číslo partie osiva, nebo nové referenční číslo partie osiva přidělené příslušným orgánem.

6.   Pokud příslušný orgán přidělí nové referenční číslo partie osiva, musí buď zaznamenat předchozí referenční číslo partie osiva, nebo zajistit, aby toto předchozí číslo bylo uvedeno na nových návěskách.

7.   Opětovné balení směsí certifikovaného osiva lze provádět pouze tehdy, pokud profesionální provozovatel nebo odběratel vzorků osiva zjistí, že poměr jednotlivých komponentů ve směsi bude během opětovného balení zachován.

Článek 24

Vegetační zkoušky pro osivo předstupňů a základní a certifikované osivo

1.   Po produkci osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva provádějí příslušné orgány každoročně, bezprostředně po sezóně následující po odebrání vzorků nebo v jejím průběhu, kromě přehlídky porostu i polní zkoušky na pozemcích, kde se odrůda porovnává s úředně uznaným vzorkem osiva odrůdy s cílem zjistit, zda se vlastnosti odrůd během produkce nezměnily, a ověřit odrůdovou pravost a čistotu jednotlivých partií osiva.

Tyto zkoušky se použijí pro posouzení:

a)

zda jsou splněny požadavky pro další kategorie nebo generace. Pokud se na základě těchto zkoušek bezprostředně následující kategorie nebo generace zjistí, že nebyla zachována odrůdová pravost nebo čistota osiva, příslušný orgán osivo pocházející z dané partie necertifikuje;

b)

že toto osivo splňuje příslušné požadavky na pravost, jakost a další požadavky na certifikaci. Pokud se na základě této zkoušky zjistí, že požadavky článku 7 nebyly splněny, příslušný orgán stáhne dotyčnou partii z trhu nebo zajistí, aby splňovala příslušné požadavky.

2.   Podíl těchto vegetačních zkoušek pro osivo předstupňů a základní a certifikované osivo se stanoví na základě analýzy rizik týkající se možného nevyhovění osiva příslušným požadavkům.

3.   Na základě analýzy rizik uvedené v odstavci 2 provede příslušný orgán vegetační zkoušky prostřednictvím vzorků odebraných ze sklizeného osiva.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, jimiž se doplňuje toto nařízení stanovením pravidel pro vegetační zkoušky osiva u jednotlivých rodů nebo druhů. Tato pravidla se přizpůsobí vývoji vědeckých a technických poznatků a mezinárodních norem a mohou být stanovena pro jednotlivé rody, druhy nebo kategorie. Mohou se týkat:

a)

kritérií pro provedení analýzy rizik podle odstavce 2;

b)

zkušebního postupu;

c)

vyhodnocení výsledků zkoušek.

5.   V případě kontroly odrůdové pravosti a čistoty může být použití biomolekulárních technik využito jako doplňkový nástroj, pokud výsledky vegetačních zkoušek podle odstavce 1 nejsou průkazné.

Článek 25

Vegetační zkoušky pro standardní osivo

1.   Po uvedení standardního osiva na trh provedou příslušné orgány , pokud to analýza rizik uvádí, vegetační zkoušky, aby zkontrolovaly, zda osivo splňuje příslušné požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu a případně další požadavky stanovené v článku 8 a v příloze III . [pozm. návrh 139]

2.   Podíl vegetačních zkoušek se stanoví na základě analýzy rizik týkající se možného nevyhovění příslušného osiva uvedeným požadavkům. Tuto analýzu rizik provede příslušný orgán na základě územních charakteristik, existence fytosanitárních rizik v regionu a výsledků profesionálního provozovatele. [pozm. návrh 140]

3.   Na základě analýzy rizik, že příslušným pravidlům nebude vyhověno, se každoročně provádějí vegetační zkoušky podle odstavce 1, a to pomocí vzorků odebraných příslušným orgánem z homogenních partií osiva. Tyto zkoušky hodnotí pravost a odrůdovou čistotu dotčeného osiva, jeho míru klíčivosti a analytickou čistotu.

4.   V případě kontroly odrůdové pravosti a čistoty může být použití biomolekulárních technik využito jako doplňkový nástroj, pokud výsledky vegetačních zkoušek podle odstavce 1 nejsou průkazné.

ODDÍL 7

Odchylky od požadavků článků 5 až 25

Článek 26

Rozmnožovací materiál rostlin patřící k uchovávaným odrůdám

1.   Odchylně od článku 20 může být rozmnožovací materiál rostlin rodů a druhů uvedených v příloze IV a náležející k uchovávané odrůdě registrované v národním registru odrůd podle čl. 44 odst. 1 písm. b) pěstován a uváděn na trh v Unii jako standardní osivo nebo materiál, pokud splňuje všechny požadavky týkající se standardního osiva a materiálu pro příslušné druhy, jak je uvedeno v článku 8. [pozm. návrh 141]

2.   Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 je opatřen návěskou provozovatele s označením „uchovávaná odrůda“.

3.   Profesionální provozovatel, který využívá tuto odchylku, tuto činnost každoročně oznámí příslušnému orgánu, pokud jde o dotčené druhy a množství. [pozm. návrh 142]

Článek 27

Rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu

1.   Odchylně od článku 5 lze v Unii produkovat a uvádět na trh rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu, s výjimkou produkce pícnin uvedených v příloze I a jejich uvádění na trh, aniž by patřil k určité odrůdě. Heterogenní Rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu musí být oznámen příslušnému orgánu a tímto orgánem zaregistrován před jeho produkcí nebo uvedením na trh v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI. [pozm. návrh 143]

2.   Odchylně od čl. 7 odst. 1 a 3 a čl. 8 článku 7, článku 8, čl. 13 odst. 1 a 3 2 a 5 a článků 18 až 20 se rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu uvedený v odstavci 1 produkuje a uvádí na trh v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI. [pozm. návrh 144]

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se mění příloha VI. Tyto změny se mohou týkat všech nebo pouze určitých rodů či druhů, přičemž:

a)

zlepší poskytování informací v oznámeních, popisu a identifikaci heterogenního rozmnožovacího materiálu rostlin na základě zkušeností získaných při uplatňování příslušných pravidel;

b)

zlepší pravidla týkající se balení a označování heterogenního rozmnožovacího materiálu rostlin na základě zkušeností získaných při kontrolách prováděných příslušnými orgány;

c)

zlepší pravidla pro případné udržování heterogenního rozmnožovacího materiálu rostlin na základě nových osvědčených postupů. [pozm. návrh 145]

Tyto změny se přijímají s cílem přizpůsobit se vývoji příslušných technických a vědeckých poznatků a mezinárodních norem a navázat na zkušenosti získané při uplatňování tohoto článku, co se týče všech nebo pouze některých rodů nebo druhů.

4.   Každý profesionální provozovatel, který produkuje rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu nebo má v úmyslu jej uvádět na trh, podá před uvedením na trh oznámení příslušnému orgánu. Pokud si příslušný vnitrostátní orgán nevyžádá žádné další informace ve tříměsíční lhůtě stanovené příslušným orgánem, může být rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu uveden na trh. [pozm. návrh 146]

5.   Profesionální provozovatel zajistí sledovatelnost rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu tím, že uchovává informace umožňující určit profesionální provozovatele, kteří mu dodali výchozí materiál použitý pro produkci (rodičovský materiál) heterogenního materiálu.

Profesionální provozovatel uchovává tyto informace po dobu pěti let.

Profesionální provozovatel, který produkuje rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu určený k uvedení na trh, rovněž zaznamenává a uchovává tyto informace:

a)

název druhu a název použitý pro každý oznámený heterogenní materiál;

b)

typ techniky použité pro produkci heterogenního materiálu podle odstavce 1;

c)

charakterizaci oznámeného heterogenního materiálu;

d)

místo šlechtění nebo produkce rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu a místo produkce; [pozm. návrh 147]

e)

rozlohu plochy pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu a vyprodukované množství.

K informacím uvedeným v tomto odstavci mají přístup příslušné orgány v rámci poregistračních kontrol . [pozm. návrh 148]

6.   Pro účely vhodnosti názvu heterogenního materiálu se odpovídajícím způsobem použije článek 54.

7.   Heterogenní materiál oznámený podle odstavce 1 zaregistrují příslušné orgány do zvláštního registru (dále jen „registr heterogenního materiálu“). Kontrola je pro profesionálního provozovatele bezplatná. [pozm. návrh 149]

Příslušné orgány tento registr vedou, aktualizují a , zveřejňují a zpřístupňují online , přičemž jeho obsah a aktualizace neprodleně oznamují Komisi. [pozm. návrh 150]

Článek 28

Rozmnožovací materiál rostlin uváděný na trh pro konečné uživatele

1.   Odchylně od článků 5 až 12, 14, 15 a 20 lze rozmnožovací materiál rostlin uvádět na trh pro konečné uživatele, pokud splňuje všechny následující požadavky:

a)

je opatřen návěskou provozovatele s názvem rozmnožovacího materiálu rostlin a označením „Rozmnožovací materiál rostlin pro konečné uživatele – není úředně certifikován“ nebo v případě osiva „Osivo pro konečné uživatele – není úředně certifikováno“;

b)

v případě, že nepatří k odrůdě registrované v národním registru odrůd podle článku 44, je popis zveřejněn na základě soukromé dokumentace v obchodním katalogu vedeném profesionálním provozovatelem. Tuto soukromou dokumentaci poskytne profesionální provozovatel na požádání příslušnému orgánu;

c)

je prakticky prostý škodlivých organismů snižujících kvalitu a jakýchkoli vad, které by mohly zhoršit jeho kvalitu jako rozmnožovacího materiálu, přičemž má uspokojivou vitalitu a rozměry, pokud jde o jeho použitelnost jako rozmnožovací materiál rostlin, a v případě osiva musí mít uspokojivou schopnost klíčení a

d)

uvádí se na trh jako jednotlivé rostliny nebo v případě osiva a hlíz v malých baleních.

Profesionální provozovatel, který využívá tuto odchylku, tuto činnost každoročně oznámí tuto činnost příslušnému orgánu s ohledem na dotčené druhy a množství. [pozm. návrh 151]

2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pravidla týkající se požadavků na velikost, podobu, uzavírání a manipulaci, které se týkají malých balení podle odst. 1 písm. d).

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. [pozm. návrh 152]

Článek 29

Rozmnožovací materiál rostlin, který je uváděn na trh pro genové banky, organizace a sítě zaměřené na dynamické uchovávání a který je jimi obchodován a je předmětem jejich vzájemného obchodu [pozm. návrh 153]

1.   Odchylně od článků 5 až 25 může být rozmnožovací materiál rostlin uváděn na trh pro genové banky, organizace a sítě se zákonem stanoveným cílem nebo cílem úředně oznámeným příslušnému orgánu, jímž je zachování genetických zdrojů rostlin , včetně zemědělců, zaměřené na dynamické uchovávání , nebo může být uváděn na trh jimi nebo být předmětem jejich vzájemného obchodu, přičemž každá z těchto činností je prováděna pro neziskové účely. [pozm. návrh 154]

Z těchto genových bank, organizací a sítí pro uchovávání nebo jejich členů jej lze nabízet i osobám, které provádějí dynamické uchovávání tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin jako koneční spotřebitelé, a to pro neziskové nebo pro účely zemědělství . [pozm. návrh 155]

V případech uvedených v prvním a druhém pododstavci splňuje rozmnožovací materiál rostlin tyto požadavky:

a)

je uveden v registru vedeném těmito genovými bankami, organizacemi a sítěmi s příslušným pro uchovávání se základním popisem daného rozmnožovacího materiálu rostlin , v případě že nenáleží k odrůdě, která dosud není zaregistrována v národním registru odrůd podle článku 44 ; [pozm. návrh 156]

b)

je uchováván těmito genovými bankami, organizacemi a sítěmi pro uchovávání , které na požádání , pokud to množství dovoluje, poskytnou vzorky tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin příslušným orgánům, a [pozm. návrh 157]

c)

je prakticky prostý prosté škodlivých organismů snižujících kvalitu a jakýchkoli vad, které by mohly zhoršit ovlivnit jeho kvalitu jako rozmnožovacího materiálu, přičemž má uspokojivou vitalitu a rozměry, pokud jde o jeho použitelnost jako rozmnožovací materiál rostlin, a v případě osiva má uspokojivou schopnost klíčení. [pozm. návrh 158]

2.   Genové banky, Organizace a sítě pro uchovávání oznámí příslušnému orgánu využití odchylky uvedené v odstavci 1 a dotčené druhy. [pozm. návrh 159]

Článek 30

Nepeněžitá Výměna osiva rozmnožovacího materiálu rostlin mezi zemědělci [pozm. návrh 160]

1.   Odchylně od článků 5 až 25 si mohou zemědělci vyměňovat osivo rozmnožovací materiál rostlin v rámci nepeněžité nebo peněžité výměny, pokud toto osivo tento rozmnožovací materiál rostlin splňuje všechny následující podmínky: [pozm. návrh 161]

1)

je produkováno produkován ve vlastních prostorách příslušného zemědělce; [pozm. návrh 162]

2)

pochází z vlastní sklizně příslušného zemědělce; [pozm. návrh 163– netýká se českého znění]

3)

v případě osiva není předmětem smlouvy o poskytování služeb uzavřené příslušným zemědělcem s profesionálním provozovatelem, který provádí produkci osiva, a [pozm. návrh 164]

4)

osivo rozmnožovací materiál rostlin se používá pro dynamické hospodaření s vlastním osivem rozmnožovacím materiálem rostlin zemědělce a jeho uchovávání za účelem přispění k agrodiverzitě. [pozm. návrh 165]

2.    Toto osivo Tento rozmnožovací materiál rostlin splňuje všechny tyto požadavky: [pozm. návrh 166]

a)

nepatří k odrůdě, které byla udělena odrůdová práva v souladu s nařízením (ES) č. 2100/94;

b)

je omezeno na malá omezen, pokud se jedná o množství stanovená příslušnými orgány pro konkrétní druhy na rok a na zemědělce, bez využití obchodních zprostředkovatelů nebo veřejné nabídky pro uvedení na trh, a [pozm. návrh 167]

c)

je prakticky prosté prostý škodlivých organismů snižujících kvalitu a jakýchkoli vad, které by mohly ovlivnit jeho jakost jako osiva, přičemž má uspokojivou schopnost klíčení. [pozm. návrh 168]

3.   Členské státy každoročně oznámí Komisi a ostatním členským státům množství pro jednotlivé druhy stanovená v souladu s odst. 2 písm. b). [pozm. návrh 169]

Článek 30a

Maximální množství každého druhu, které může být vyměněno

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se toto nařízení doplňuje stanovením maximálního množství, které si lze vyměňovat podle čl. 30 odst. 2 písm. b). Toto množství se stanoví s ohledem na potřeby malých profesionálních zemědělců, jakož i na fytosanitární rizika, přičemž se podporuje rozvoj a zachování rozmanitých zemědělských systémů. [pozm. návrh 170]

Článek 31

Šlechtitelské osivo

1.   Odchylně od článků 5 až 25 může příslušný orgán povolit provozovatelům uvádět na trh osivo generací předcházejících kategorii předstupňů, a to pro jiného provozovatele za účelem šlechtění nových odrůd (šlechtitelské osivo).

Příslušný orgán při udělování povolení stanoví dobu platnosti povolení a množství pro jednotlivé druhy.

2.   Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 je opatřen návěskou vydanou profesionálním provozovatelem s označením „šlechtitelské osivo“, která se případně umístí na nádobu, svazek nebo balení tohoto materiálu.

Nádoba, svazek nebo balení se uzavře a opatří číslem partie, které se použije pro účely identifikace a vegetační zkoušky, dříve než se tento materiál použije jako osivo předstupňů. [pozm. návrh 171]

Článek 32

Rozmnožovací materiál rostlin dosud neregistrovaných odrůd

1.   Odchylně od článku 5 může příslušný orgán povolit profesionálním provozovatelům, aby pro účely množení produkovali a uváděli na trh osivo předstupňů, materiál předstupňů, základní osivo a základní materiál , standardní osivo a standardní materiál náležející k odrůdě, která dosud není zaregistrována v národním registru odrůd podle článku 44, pokud jsou splněny všechny tyto požadavky: [pozm. návrh 172]

a)

příslušná prodejní odvětví musí tento materiál nebo osivo získat předem, aby měly k dispozici dostatečné zásoby, až bude příslušná odrůda zaregistrována, a

b)

neexistuje riziko, že by toto povolení vedlo k nedostatečné identifikaci nebo jakosti rozmnožovacího materiálu rostlin na trhu, a

c)

příslušný rozmnožovací materiál rostlin patří k odrůdě, pro kterou byla podána žádost o registraci do národního registru odrůd podle článku 55.

Toto povolení může být uděleno na dobu nejvýše tří let v případě osiva a pěti let v případě rozmnožovacího materiálu rostlin jiného než osivo a pro malá omezená množství na jednotlivé druhy stanovená příslušným orgánem v souladu s objemem produkce na úrovni členského státu . [pozm. návrh 173]

Tato výjimka se nevztahuje na rozmnožovací materiál rostlin sestávající z geneticky modifikovaného organismu ve smyslu směrnice 2001/18/ES. [pozm. návrh 174]

2.   Odchylně od článků 5, 7, 10–12, 15, 20, 23 a 24 může příslušný orgán povolit profesionálním provozovatelům na dobu nejvýše tří let v případě osiva a pěti let v případě rozmnožovacího materiálu rostlin jiného než osivo a pro malá omezená množství na jednotlivé druhy stanovená příslušným orgánem v souladu s objemem produkce na úrovni členského státu , aby produkovali a uváděli na trh rozmnožovací materiál rostlin náležející k odrůdě, která dosud není zaregistrována v národním registru odrůd podle článku 44, pokud jsou splněny všechny následující požadavky: [pozm. návrh 175]

a)

povolený rozmnožovací materiál rostlin se používá pouze pro zkoušky nebo pokusy prováděné profesionálními provozovateli za účelem získání informací o pěstování nebo používání dané odrůdy v zemědělských podnicích;

b)

uvádění na trh se provádí pouze pro ty profesionální provozovatele, kteří vypracují zprávu o výsledcích zkoušek nebo pokusů v souvislosti s informacemi o pěstování nebo používání dané odrůdy, a to bez dalšího následného uvádění na trh;

c)

neexistuje riziko, že by toto povolení vedlo k nedostatečné identifikaci nebo jakosti rozmnožovacího materiálu rostlin na trhu, a

d)

povolený rozmnožovací materiál rostlin splňuje požadavky na standardní rozmnožovací materiál rostlin příslušných druhů.

3.   Za účelem získání povolení uvedeného v odstavcích 1 a 2 předloží profesionální provozovatel příslušným orgánům žádost, v níž uvede následující informace:

a)

produkce zásob osiva a materiálu předstupňů, základního osiva a materiálu a certifikovaného osiva a materiálu, které jsou k dispozici před registrací odrůdy, a předpokládané zkoušky a pokusy pro standardní osivo a materiál; [pozm. návrh 176]

b)

šlechtitelské označení odrůdy uvedené v žádosti o registraci;

c)

případně postup udržování odrůdy;

d)

orgán, který žádost o registraci odrůdy projednává, a jednací číslo přidělené této žádosti.

e)

místo, kde bude probíhat produkce, a [pozm. návrh 177]

f)

množství materiálu, které má být dodáno na trh. [pozm. návrh 178]

4.   Členské státy, jejichž příslušné orgány udělily povolení uvedené v odstavcích 1 a 2, o tom každoročně informují ostatní členské státy a Komisi.

5.   Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavcích 1 a 2 musí být opatřen návěskou vydanou profesionálním provozovatelem s označením „Dosud nezapsaná odrůda“.

Článek 33

Povolení v případě přechodných obtíží se zásobováním

1.   S cílem odstranit přechodné obtíže v obecném zásobování rozmnožovacím materiálem rostlin, které se mohou v Unii vyskytnout v důsledku nepříznivých klimatických podmínek nebo jiných nepředvídaných okolností, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se toto nařízení doplňuje s cílem povolit členským státům, aby na dobu nejvýše jednoho roku povolily uvádění na trh kategorií materiálu nebo osiva předstupňů nebo základního či certifikovaného materiálu nebo osiva, které splňují jednu z těchto podmínek: [pozm. návrh 179]

a)

patří k odrůdě, která není uvedena v národním registru odrůd, nebo

b)

splňují méně přísné požadavky, než jsou požadavky uvedené v čl. 7 odst. 1.

Písmeno a) se použije odchylně od článku 5 a písmeno b) se použije odchylně od čl. 7 odst. 1.

Tento prováděcí akt může stanovit akt v přenesené pravomoci stanoví maximální množství pro jednotlivé rody nebo druhy, jež mohou být uváděna na trh. [pozm. návrh 180]

Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. [pozm. návrh 181]

2.   Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 je opatřen návěskou, na které je v příslušných případech uvedeno, že daný rozmnožovací materiál rostlin patří k neregistrované odrůdě nebo splňuje méně přísné požadavky na jakost, než jsou požadavky uvedené v čl. 7 odst. 1.

3.   Komise může prostřednictvím prováděcího aktu Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se toto nařízení doplňuje s cílem rozhodnout, že dotčené povolení musí být zrušeno nebo změněno, pokud dospěje k závěru, že již není nezbytné nebo přiměřené cíli odstranit přechodné obtíže s obecným zásobováním dotčeným rozmnožovacím materiálem rostlin. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. [pozm. návrh 182]

4.   Členské státy mohou, aniž by obdržely povolení Komise uvedené v odstavci 1, povolit na dobu nejvýše jednoho roku a pro omezené množství pro každý rod nebo druh, které je nezbytné při daných obtížích se zásobováním, produkci a uvádění na trh osiva, které splňuje míru klíčivosti sníženou až o 15 procentních bodů ve srovnání s mírou klíčivosti stanovenou podle prováděcího aktu uvedeného v čl. 7 odst. 3.

4a.     Členský stát, který uplatní výjimku podle odstavce 4, to oznámí Komisi. [pozm. návrh 183]

4b.     Toto výjimečné povolení se nevztahuje na rozmnožovací materiál rostlin sestávající z geneticky modifikovaného organismu ve smyslu směrnice 2001/18/ES. [pozm. návrh 184]

Článek 34

Prozatímní povolení v naléhavých případech pro uvádění na trh osiva, které není certifikováno jako vyhovující platným požadavkům na jakost

1.   Příslušné orgány mohou na dobu nejvýše jednoho měsíce povolit uvádění osiva na trh jako osiva předstupňů nebo základního či certifikovaného osiva před tím, než bude certifikováno jako vyhovující požadavkům uvedeným v článku 7, pokud jde o klíčení, maximální obsah jiných druhů nebo čistotu, jestliže je nezbytné, aby bylo toto osivo rychle dostupné na trhu za účelem uspokojení naléhavé potřeby zásobování.

2.   Povolení uvedené v odstavci 1 se uděluje na základě analytického protokolu o osivu vydaného profesionálním provozovatelem, který potvrzuje jeho soulad s požadavky na klíčení, obsah jiných druhů nebo čistotu přijatými podle čl. 7 odst. 1.

Profesionální provozovatel předloží příslušnému orgánu jméno/název a adresu prvního příjemce osiva. Profesionální provozovatel uchovává informace o prozatímním analytickém protokolu, aby byly k dispozici příslušnému orgánu.

3.   Osivo uvedené v odstavci 1 musí být opatřeno návěskou s označením „Prozatímní povolení k uvedení na trh“.

Článek 35

Rozmnožovací materiál rostlin, který dosud není certifikován

1.   Rozmnožovací materiál rostlin, který byl vyprodukován v Unii, ale dosud nebyl certifikován jako osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo podle článku 7, může být uváděn na trh s odkazem na některou z těchto kategorií, pokud jsou splněny všechny následující požadavky:

a)

před sklizní provedl příslušný orgán nebo profesionální provozovatel pod úředním dozorem příslušného orgánu přehlídku porostu a tato přehlídka potvrdila, že daný rozmnožovací materiál rostlin je v souladu s požadavky na produkci uvedenými v čl. 7 odst. 1;

b)

je v procesu certifikace příslušným orgánem nebo profesionálním provozovatelem pod úředním dozorem příslušného orgánu a

c)

jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 2 až 5 5a . [pozm. návrh 185]

2.   Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 může profesionální provozovatel, který jej vyprodukoval, prodávat pouze profesionálnímu provozovateli, který má provést certifikaci. Tento rozmnožovací materiál rostlin nesmí být před jeho konečnou certifikací dále převáděn na jinou osobu.

3.   Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 je opatřen návěskou vydanou profesionálním provozovatelem s označením „Osivo/materiál s neukončenou certifikací“.

4.   Pokud se liší příslušný orgán, kde byl rozmnožovací materiál rostlin sklizen (dále jen „příslušný orgán produkce“), a příslušný orgán, kde je rozmnožovací materiál rostlin certifikován podle článku 7 (dále jen „příslušný orgán certifikace“), vymění si příslušné informace týkající se produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh.

5.   Rozmnožovací materiál rostlin, který byl sklizen v třetí zemi, ale dosud nebyl certifikován jako materiál předstupňů nebo základní či certifikovaný materiál podle článku 7, může být uváděn na trh v Unii odkazem na některou z těchto kategorií, pokud:

a)

bylo přijato rozhodnutí o rovnocennosti podle článku 39 týkající se uvedené třetí země;

b)

jsou splněny požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) a b) a v odstavcích 2 a 3, přičemž profesionální provozovatelé dotčené třetí země podléhají úřednímu dozoru svých příslušných orgánů;

c)

příslušné orgány dotčeného členského státu a dotčené třetí země si vymění náležité informace týkající se uvádění tohoto materiálu na trh a

d)

příslušné orgány dotčené třetí země poskytnou na požádání příslušnému orgánu členského státu certifikace veškeré náležité informace týkající se produkce.

Pro účely tohoto odstavce se odkazy v odstavcích 1 až 5 na příslušný orgán produkce považují za odkazy na příslušný orgán dotčené třetí země a odkazy na požadavky stanovené podle čl. 7 odst. 1 se považují za odkazy na rovnocenné požadavky třetí země uznané podle čl. 39 odst. 2.

5a.     Tato výjimka se nevztahuje na rozmnožovací materiál rostlin sestávající z geneticky modifikovaného organismu ve smyslu směrnice 2001/18/ES. [pozm. návrh 186]

Článek 36

Přísnější produkce a požadavky

1.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů oprávnit členské státy, aby v souvislosti s produkcí a uváděním rozmnožovacího materiálu rostlin na trh stanovily přísnější požadavky na produkci nebo uvádění na trh, než jsou požadavky uvedené v článcích 7 a 8, a to na celém území dotčeného členského státu nebo na jeho části, jestliže tyto přísnější požadavky odpovídají specifickým podmínkám produkce a agroklimatickým potřebám daného členského státu, pokud jde o příslušný rozmnožovací materiál rostlin , a nezakazují či neomezují volný pohyb rozmnožovacího materiálu rostlin, který je v souladu s tímto nařízením, ani jej neznemožňují . [pozm. návrh 187]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

2.   Aby členské státy získaly oprávnění uvedené v odstavci 1, předloží Komisi žádost, v níž uvedou:

a)

návrh ustanovení obsahujících zamýšlené požadavky a

b)

odůvodnění potřeby a přiměřenosti těchto požadavků s ohledem na další výrobní náklady a náklady na uvádění na trh . [pozm. návrh 188]

3.   Oprávnění uvedené v odstavci 1 se udělí pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

provádění navržených ustanovení uvedených v odst. 2 písm. a) zajišťuje zlepšení pravosti a jakosti dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin a je odůvodněno zvláštními zemědělskými nebo klimatickými podmínkami dotčeného členského státu a

b)

navržená ustanovení jsou nezbytná a přiměřená cíli opatření uvedeného v odst. 2 písm. a).

4.   Každý členský stát v příslušných případech do... [jeden rok ode dne použitelnosti tohoto nařízení] přezkoumá opatření, která přijal podle článku 5 směrnice 66/401/EHS, článku 5 směrnice 66/402/EHS, článku 7 směrnice 2002/54/ES, článku 24 směrnice 2002/55/ES, článku 5 směrnice 2002/56/ES a článku 7 směrnice 2002/57/ES, a buď tato opatření zruší, nebo je změní tak, aby byla v souladu s požadavky na produkci a uvádění na trh stanovenými v článcích 7 a 8 a přijatými podle nich.

Dotčený členský stát o těchto opatřeních uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že opatření uvedená v prvním pododstavci mají být zrušena nebo změněna, pokud jsou považována za zbytečná nebo nepřiměřená svému cíli. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 37

Mimořádná opatření

1.   Pokud je pravděpodobné, že by produkce nebo uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin mohlo představovat vážné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, životní prostředí nebo pěstování jiných druhů, a pokud se nelze s tímto rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých dotčenými členskými státy, přijme Komise neprodleně prostřednictvím prováděcích aktů vhodná prozatímní mimořádná opatření. Tato opatření jsou časově omezena. V závislosti na závažnosti situace mohou obsahovat ustanovení omezující nebo zakazující uvádění dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin na trh nebo stanovující vhodné podmínky pro jeho produkci nebo uvádění na trh.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě nedodržení požadavků týkajících se útočiště nebo jiných požadavků uložených na pěstování odrůd, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo z nich sestávají, zavedou opatření omezující nebo zakazující uvádění dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin na trh, dokud nebude obnoven plný soulad. [pozm. návrh 189]

Tato opatření mohou být přijata z podnětu Komise nebo na žádost členského státu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

Je-li v řádně odůvodněných případech z mimořádně naléhavých důvodů nutné řešit vážné riziko pro lidské zdraví, přijme Komise neprodleně příslušné prováděcí akty postupem podle čl. 76 odst. 3.

2.   Jestliže členský stát oficiálně informuje Komisi o nutnosti přijmout mimořádná opatření a Komise nejedná v souladu s odstavcem 1, může členský stát přijmout vhodná , přiměřená a časově omezená prozatímní mimořádná opatření. Tato opatření mohou zahrnovat ustanovení, která na území tohoto členského státu v závislosti na závažnosti situace omezují nebo zakazují produkci nebo uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin nebo pro tuto produkci nebo uvádění na trh stanoví vhodné podmínky. Dotčený členský stát neprodleně informuje o přijatých opatřeních a době, na kterou se vztahují, ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí. Tento přístup umožňuje členskému státu rychle a účinně jednat v mimořádných situacích s cílem chránit zdraví, životní prostředí a hospodářské zájmy. [pozm. návrh 190]

3.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že vnitrostátní prozatímní mimořádná opatření uvedená v odstavci 2 mají být zrušena nebo změněna, pokud se domnívá, že tato opatření nejsou vzhledem k příslušnému riziku uvedenému v odstavci 1 odůvodněná. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. Dotčený členský stát může svá vnitrostátní prozatímní mimořádná opatření zachovat do dne použitelnosti prováděcího aktu (prováděcích aktů) uvedeného (uvedených) v tomto odstavci.

Článek 38

Časově omezené pokusy za účelem nalezení lepších alternativ k ustanovením tohoto nařízení

1.   Odchylně od článků 2, 5, 6, 7, 8 , 9, 20, 26, 27 a 47 až 53 se Komisi svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem a 20 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o organizaci časově omezených pokusů za účelem nalezení lepších alternativ k ustanovením tohoto nařízení týkajícím se rodů a druhů, na které se vztahuje, požadavků na příslušnost k registrované odrůdě registrovanému rozmnožovacímu materiálu rostlin , požadavků na produkci a uvádění na trh materiálu nebo osiva předstupňů a základního, certifikovaného a standardního materiálu nebo osiva a povinností příslušnosti k materiálu nebo osivu předstupňů a základnímu a certifikovanému materiálu nebo osivu , požadavků na produkci a uvádění na trh heterogenního materiálu a povinností příslušnosti k materiálu nebo osivu předstupňů a základnímu a certifikovanému materiálu nebo osivu . [pozm. návrh 191]

Tyto pokusy mohou mít podobu technických nebo vědeckých zkoušek, které zkoumají proveditelnost a vhodnost nových požadavků ve srovnání s požadavky stanovenými v článcích 2, 5, 6, 7, 8 , 9, 20, 26, 27 a 47 až 53 a 20 tohoto nařízení. [pozm. návrh 192]

2.    Prováděcí Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2 a stanoví jeden nebo více z těchto prvků: [pozm. návrh 193]

a)

dotčené rody nebo druhy;

b)

podmínky pokusů pro jednotlivé rody nebo druhy;

c)

dobu trvání pokusu;

d)

povinnosti zúčastněných členských států v oblasti monitorování a podávání zpráv.

Tyto akty v přenesené pravomoci se přizpůsobí vývoji technik produkce dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin a vycházejí ze srovnávacích zkoušek provedených členskými státy. [pozm. návrh 194]

3.   Komise přezkoumá výsledky těchto pokusů a shrne je ve zprávě, v níž v případě potřeby uvede nutnost změnit články 2, 5, 6, 7 až 9 , 8 nebo 20 , 26, 27 a 47 až 53 . [pozm. návrh 195]

ODDÍL 8

Dovoz ze třetích zemí

Článek 39

Dovoz na základě rovnocennosti s požadavky Unie

1.   Rozmnožovací materiál rostlin může být ze třetích zemí dovážen pouze tehdy, je-li podle odstavce 2 zjištěno, že splňuje požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným na rozmnožovací materiál rostlin produkovaný a uváděný na trh v Unii.

Tento dovoz se však nepovolí a ani se neuzná tato rovnocennost se neuzná podle odstavce 2 pro směsi určené k ochraně přirozeného prostředí, jako jsou směsi uvedené v článku 22, a pro rozmnožovací materiál rostlin, jako je materiál, na který se vztahují odchylky podle článků 26 až 30 uvedený v článcích 22 až 29 s výjimkou případů, kdy pochází ze sousedních zemí . [pozm. návrh 196]

2.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů uznat, že rozmnožovací materiál rostlin určitých rodů, druhů nebo kategorií vyprodukovaný ve třetí zemi nebo v určitých oblastech třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům platným pro rozmnožovací materiál rostlin vyprodukovaný a uváděný na trh v Unii, a to na základě všech následujících skutečností:

a)

důkladného přezkoumání informací a údajů, které poskytla dotčená třetí země;

b)

auditu provedeného Komisí v dotčené třetí zemi, který prokazuje, že dotyčný rozmnožovací materiál rostlin splňuje požadavky rovnocenné požadavkům platným pro rozmnožovací materiál rostlin produkovaný a uváděný na trh v Unii, pokud Komise tento audit považuje za nezbytný, a

c)

v případě osiva skutečnosti, že se dotčená země účastní systémů OECD pro certifikaci odrůd osiva určených pro mezinárodní obchod a uplatňuje metody Mezinárodní asociace pro zkoušení osiva (ISTA) nebo případně dodržuje pravidla Asociace úředních analytiků osiva (AOSA).

Za tímto účelem Komise přezkoumá:

a)

právní předpisy třetí země týkající se dotčených druhů;

b)

strukturu příslušných orgánů dané třetí země a jejích kontrolních útvarů, jejich pravomoci, záruky, které mohou být poskytnuty, pokud jde o uplatňování a prosazování právních předpisů třetí země vztahujících se na dané odvětví, a spolehlivost postupů úřední certifikace;

c)

provádění odpovídajících úředních kontrol týkajících se identifikace a jakosti rozmnožovacího materiálu rostlin dotčených druhů příslušnými orgány třetí země;

d)

záruky poskytnuté třetí zemí, že:

i)

podmínky, které se vztahují na stanoviště produkce, z nichž je rozmnožovací materiál rostlin vyvážen do Unie, jsou v souladu s požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům uvedeným v tomto článku, a

ii)

tato stanoviště produkce jsou pravidelně a účinně kontrolována příslušnými orgány dané třetí země.

Komise může rovněž provádět audity za účelem ověření souladu s druhým pododstavcem písm. b) až d).

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

3.   Prováděcí akt uvedený v odstavci 2 může stanovit jeden nebo více z následujících prvků, podle toho, co je vhodné pro příslušný rozmnožovací materiál rostlin:

a)

podmínky týkající se kontrol na stanovišti produkce prováděných ve třetích zemích;

b)

v případě osiva podmínky týkající se vydání certifikátu, který poskytuje Mezinárodní asociace pro zkoušení osiva, třetí zemí;

c)

podmínky týkající se osiva s neukončenou certifikací;

d)

podmínky týkající se balení, uzavírání a označování rozmnožovacího materiálu rostlin;

e)

podmínky týkající se produkce, pravosti a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin, které doplňují podmínky stanovené právními předpisy třetí země, je-li to nutné k řešení konkrétních aspektů týkajících se pravosti a jakosti tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin;

f)

požadavky, které musí splňovat profesionální provozovatelé, kteří produkují a uvádějí na trh rozmnožovací materiál rostlin.

4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů uznat, že kontroly udržování odrůdy prováděné ve třetí zemi poskytují stejné záruky jako záruky podle čl. 72 odst. 1, 2 a 4, jestliže má udržování odrůd registrovaných v národním registru odrůd nebo v registru odrůd Unie probíhat v dotčené třetí zemi.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 40

Označování a informace, které je třeba poskytnout pro rozmnožovací materiál rostlin dovážený ze třetích zemí

1.   Osivo předstupňů a základní a certifikované osivo uvedené v článku 39 lze dovážet ze třetích zemí pouze tehdy, je-li opatřeno návěskou OECD.

Materiál předstupňů a základní a certifikovaný materiál uvedený v článku 39 lze dovážet ze třetích zemí pouze tehdy, je-li opatřen úřední návěskou vydanou příslušným orgánem dotyčné třetí země.

Tyto návěsky obsahují všechny tyto informace:

a)

údaj „splňuje pravidla a normy EU“;

b)

druh, odrůdu, kategorii a číslo partie dotčeného rozmnožovací materiálu rostlin;

c)

datum uzavření v případě uvádění na trh v nádobách nebo baleních;

d)

třetí zemi produkce a příslušný orgán;

e)

případně poslední třetí zemi, ze které je rozmnožovací materiál rostlin dovezen, a poslední třetí zemi, kde byl rozmnožovací materiál rostlin vyprodukován;

f)

v případě osiva deklarovanou čistou nebo hrubou hmotnost dovezeného osiva nebo deklarovaný počet dovezených partií osiva;

g)

jméno osoby, která konečného uživatele, zemědělce nebo profesionálního provozovatele, který rozmnožovací materiál rostlin dováží. [pozm. návrh 197]

2.   Standardní osivo a materiál uvedené v článku 39 lze dovážet ze třetích zemí pouze tehdy, jsou-li opatřeny návěskou provozovatele obsahující všechny tyto informace:

a)

údaj „splňuje pravidla a normy EU“;

b)

druh, odrůdu, kategorii a číslo partie dotčeného rozmnožovací materiálu rostlin;

c)

datum uzavření v případě uvádění na trh v nádobách nebo baleních;

d)

třetí zemi produkce;

e)

případně poslední třetí zemi, ze které je rozmnožovací materiál rostlin dovezen, a poslední třetí zemi, kde byl rozmnožovací materiál rostlin vyprodukován;

f)

v případě osiva deklarovanou čistou nebo hrubou hmotnost dovezeného osiva nebo deklarovaný počet dovezených partií osiva;

g)

jméno osoby, která konečného uživatele, zemědělce nebo profesionálního provozovatele, který rozmnožovací materiál rostlin dováží. [pozm. návrh 198]

3.   Rozmnožovací materiál rostlin lze do Unie dovážet pouze poté, co dovozce elektronicky předloží příslušnému orgánu členského státu dovozu informace uvedené v odstavci 1 nebo 2.

4.   Členské státy neprodleně oznámí systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) uvedenému v článku 131 nařízení (EU) 2017/625 všechny zjištěné případy nesouladu dováženého rozmnožovacího materiálu rostlin, pokud jde o požadavky odstavců 1 a 2.

KAPITOLA III

POŽADAVKY NA PROFESIONÁLNÍ PROVOZOVATELE

Článek 41

Povinnosti profesionálních provozovatelů produkujících rozmnožovací materiál rostlin

Profesionální provozovatelé, kteří produkují rozmnožovací materiál rostlin za účelem obchodního využití : [pozm. návrh 199]

a)

jsou usazeni v Unii;

b)

jsou zaregistrováni v registru uvedeném v článku 65 nařízení (EU) 2016/2031 v souladu s článkem 66 uvedeného nařízení;

c)

jsou osobně k dispozici pro styk s příslušnými orgány v zájmu usnadnění úředních kontrol, nebo za tímto účelem jmenují jinou osobu;

d)

zjišťují a sledují kritické body v produkčním procesu nebo při uvádění na trh, které mohou ovlivnit pravost a jakost rozmnožovacího materiálu rostlin;

e)

vedou záznamy o sledování kritických bodů uvedených v písmenu b) d) a poskytují je k přezkoumání, pokud o to příslušné orgány požádají; [pozm. návrh 200]

f)

zajišťují, aby partie rozmnožovacího materiálu rostlin zůstaly samostatně identifikovatelné;

g)

aktualizují informace o adrese prostor a jiných míst používaných pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin;

h)

zajišťují, aby příslušné orgány měly přístup k prostorům a jiným místům produkce, včetně prostorů a polí třetích smluvních stran, jakož i k záznamům sledování a veškerým souvisejícím dokumentům;

i)

v příslušných případech přijímají opatření pro zachování pravosti rozmnožovacího materiálu rostlin v souladu s požadavky tohoto nařízení;

j)

na žádost příslušných orgánů zpřístupní veškeré smlouvy s třetími stranami.

Požadavky stanovené v odst. 1 písm. d) a e) se nevztahují na mikropodniky. [pozm. návrh 201]

Na činnosti uvedené v článcích 29 a 30 se ustanovení tohoto článku nevztahují. [pozm. návrh 202]

Článek 42

Sledovatelnost

1.   Profesionální provozovatelé zajišťují, aby byl rozmnožovací materiál rostlin na všech úrovních produkce a uvádění na trh vysledovatelný.

2.   Pro účely odstavce 1 uchovávají profesionální provozovatelé informace, které jim umožní identifikovat:

a)

profesionální provozovatele, kteří jim dodali dotčené osivo a dotčený materiál;

b)

osoby, kterým dodali rozmnožovací materiál rostlin, a dotčený rozmnožovací materiál rostlin, s výjimkou konečných uživatelů.

Tyto informace poskytnou na požádání příslušným orgánům.

3.   Profesionální provozovatelé uchovávají záznamy o rozmnožovacím materiálu rostlin a o profesionálních provozovatelích a osobách uvedených v odstavci 2 po dobu tří let poté, co jim byl tento materiál dodán nebo co byl jimi dodán.

3a.     Na činnosti uvedené v článcích 29 a 30 se ustanovení tohoto článku nevztahují. [pozm. návrh 203]

Článek 43

Roční oznámení o zamýšlené produkci a certifikaci osiva a materiálu předstupňů a základního a certifikovaného osiva a materiálu

Profesionální provozovatelé každý rok oznámí příslušným orgánům:

a)

svůj záměr produkovat materiál předstupňů a základní a certifikovaný materiál nebo osivo předstupňů a základní a certifikované osivo nejméně jeden měsíc před zahájením této produkce a [pozm. návrh 204]

b)

produkci materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu, která byla zahájena v předchozích letech a v dotčeném roce pokračuje.

V tomto oznámení se uvedou dotčené druhy, odrůdy a kategorie rostlin a přesné místo produkce.

KAPITOLA IV

REGISTRACE ODRŮD

ODDÍL 1

REGISTRY ODRŮD

Článek 44

Zřízení národních registrů odrůd

1.   Každý členský stát zřídí a zveřejní v elektronické podobě a  soustavně aktualizuje jednotný národní registr odrůd (dále jen „národní registr odrůd“), který obsahuje: [pozm. návrh 205]

a)

všechny odrůdy registrované postupem podle článků 55 až 68;

b)

uchovávané odrůdy uvedené v článku 26 a registrované podle článku 53.

2.   Rozmnožovací materiál rostlin patřící k odrůdě registrované alespoň v jednom národním registru odrůd může být v Unii pěstován a uváděn na trh v souladu s tímto nařízením.

3.   Po zřízení svých národních registrů odrůd, jakož i po každé jejich aktualizaci členské státy tyto registry a aktualizace neprodleně oznámí Komisi za účelem jejich zařazení do registru odrůd Unie uvedeného v článku 45.

4.   Tento článek a články 45 až 74 se nesmí vztahovat na odrůdy, které jsou vyšlechtěny pouze jako komponenty hybridních odrůd.

Článek 45

Zřízení registru odrůd Unie

1.   Komise zřídí, zveřejní v elektronické podobě a aktualizuje jednotný registr odrůd (dále jen „registr odrůd Unie“).

2.   Registr odrůd Unie zahrnuje odrůdy zaregistrované v národních registrech odrůd a oznámené v souladu s článkem 44 a každý měsíc se aktualizuje . [pozm. návrh 206]

Registr odrůd Unie může být přístupný prostřednictvím elektronického portálu obsahujícího další registry odrůdových práv, reprodukčního materiálu lesních dřevin nebo jiných rostlin.

Článek 46

Obsah národních registrů odrůd a registru odrůd Unie

1.   Národní registry odrůd a registr odrůd Unie musí obsahovat všechny prvky stanovené v příloze VII, pokud jde o odrůdy uvedené v čl. 44 odst. 1 písm. a).

V případě uchovávaných odrůd uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. b) se v těchto registrech uvede alespoň stručné shrnutí úředně uznaného popisu, původní oblast jejich původu, jejich název a osoba, která je udržuje.

2.   Komise je zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem změny přílohy VII doplněním dalších prvků, které je třeba začlenit do registrů odrůd, s ohledem na technický a vědecký vývoj a na základě získaných zkušeností, které ukazují na potřebu příslušných orgánů nebo profesionálních provozovatelů získat přesnější informace o registrovaných odrůdách. [pozm. návrh 207]

ODDÍL 2

POŽADAVKY NA REGISTRACI ODRŮD

Článek 47

Požadavky na registraci v národních registrech odrůd

1.   Odrůdy se zaregistrují v národním registru odrůd v souladu s články 55 až 68 pouze tehdy, pokud:

a)

mají:

i)

úřední popis, který prokazuje splnění požadavků na odlišnost, uniformitu a stálost stanovených v článcích 48, 49 a 50, a  v případě druhů uvedených v části A s výjimkou účelových trávníků a v částech D a E přílohy I splňují požadavky na uspokojivou hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání, jak je stanoveno v článku 52, nebo [pozm. návrh 208]

ii)

úředně uznaný popis podle článku 53, pokud se jedná o uchovávané odrůdy;

b)

nesou název, který je považován za vhodný podle článku 54;

c)

v případě, že odrůdy obsahují geneticky modifikované organismy nebo z nich sestávají, je organismus povolen k pěstování v příslušném členském státě podle článku 19 směrnice 2001/18/ES nebo článků 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003, případně v příslušném členském státě podle článku 26b směrnice 2001/18/ES;

d)

v případě, že odrůdy obsahují NGT rostlinu kategorie 1 dle definice v čl. 3 bodě 7 nařízení (EU).../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o NGT...) nebo z ní sestávají, získala tato rostlina prohlášení o statusu NGT rostliny kategorie 1 podle článku 6 nebo 7 uvedeného nařízení nebo je potomkem těchto rostlin;

e)

v případě, že odrůdy obsahují NGT rostlinu kategorie 2 dle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (EU).../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o NGT) nebo z ní sestávají, byla tato rostlina povolena podle kapitoly III uvedeného nařízení;

f)

v případě, že odrůdy jsou tolerantní vůči herbicidům, vztahují se na ně podmínky pěstování pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a pro jakýkoli jiný účel přijaté podle odstavce 3, nebo pokud nebyly přijaty, přijaté příslušnými orgány odpovědnými za registraci a v případě odrůd, které budou pěstovány v jiném členském státě, musí být tyto podmínky přijaté dotčeným příslušným orgánem, a to s cílem zabránit vzniku odolnosti plevelů vůči herbicidům v důsledku jejich používání; pokud členský stát již stanovil plán pro podmínky pěstování, rozšíří se tyto podmínky případně i na registrace následných odrůd s podobnými vlastnostmi v daném členském státě; [pozm. návrh 209]

g)

v případě, že odrůdy mají zvláštní vlastnosti odlišné od vlastností uvedené v písmenu f), které mohou vést k nežádoucím agronomickým účinkům, řídí se podmínkami pěstování pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a pro jakýkoli jiný účel přijatými podle odstavce 3, nebo pokud nebyly přijaty, přijatými příslušnými orgány odpovědnými za jejich registraci a v případě odrůd, které budou pěstovány v jiném členském státě, přijatými příslušným orgánem v tomto členském státě, a to s cílem zabránit těmto zvláštním nežádoucím agronomickým účinkům, například rozvoji odolnosti škůdců vůči příslušným odrůdám nebo nežádoucím účinkům na opylovače ; pokud členský stát již stanovil podmínky pěstování, rozšíří se tyto podmínky případně i na registrace následných odrůd s podobnými vlastnostmi v daném členském státě; [pozm. návrh 210]

Odrůda nesmí být registrována jak s úředním popisem, tak s úředně uznaným popisem.

2.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů zvláštní požadavky týkající se na provádění zkoušek týkajících se návrhu testování a podmínek pěstování, pokud jde o : [pozm. návrh 211]

a)

odlišnosti, uniformity a stálosti jednotlivých rodů nebo druhů odrůd, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a), na základě platných protokolů Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV), protokolů vypracovaných úřadem CPVO nebo jiných příslušných technických a vědeckých důkazů a

b)

zvláštní požadavky týkající se odlišnosti, uniformity a stálosti podle rodů a druhů, jak je uvedeno v písmenu a), pro ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci, jak jsou definovány v článku 3 nařízení (EU) 2018/848, na základě platných protokolů stanovených unií UPOV nebo úřadem CPVO, a zejména úpravou požadavků týkajících se uniformity.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

Přizpůsobí příslušné požadavky případnému vývoji mezinárodních norem a novým vědeckým a technickým poznatkům.

Dokud nebudou stanoveny požadavky uvedené v odst. 2 písm. b), provádí se hodnocení uniformity odrůd vhodných pro ekologickou produkci, které jsou odlišné od odrůd uvedených v čl. 68 odst. 1, na základě odchylných typů. Pro samosprašné druhy se použije populační standarda 10 % a pravděpodobnost přijetí alespoň 90 %. U volně opylovaných cizosprašných druhů se použije populační standarda 20 % a pravděpodobnost přijetí alespoň 80 %.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se toto nařízení doplňuje o minimální požadavky na podmínky pro pěstování, jež mají příslušné orgány přijmout podle odst. 1 písm. f) a g), pokud jde o: [pozm. návrh 212]

i a )

opatření na poli, včetně střídání plodin; [pozm. návrh 213]

ii b )

monitorovací opatření; [pozm. návrh 214]

iii c )

způsob oznamování podmínek uvedených v písmenu i) a) Komisi a ostatním členským státům; [pozm. návrh 215]

iv d )

pravidla pro podávání zpráv profesionálních provozovatelů příslušným orgánům o uplatňování podmínek uvedených v písmenu i) a) ; [pozm. návrh 216]

v e )

uvedení podmínek uvedených v bodě i) a) v národních registrech odrůd. [pozm. návrh 217]

Tyto podmínky musí vycházet z nejnovějších vědeckých a technických poznatků.

4.   Pro účely registrace odrůdy v národním registru odrůd přijme příslušný orgán bez dalšího zkoumání úřední popis, úředně uznaný popis nebo úřední zkoušku požadavků na hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání podle odst. 1 písm. a) bodu i), které vypracoval příslušný orgán jiného členského státu , pokud mezi oběma příslušnými orgány existují rovnocenná opatření v oblasti uznávání. [pozm. návrh 218]

Článek 48

Odlišnost

1.   Pro účely úředního popisu uvedeného v čl. 47 odst. 1 písm. a) je odrůda považována za odlišnou, pokud se dá projevem vlastností vyplývajících z genotypu nebo z kombinace genotypů jasně odlišit od jakékoli jiné odrůdy, jejíž existence která je obecně známa k datu podání žádosti stanovenému podle článku 58. [pozm. návrh 219]

2.   Existence jiné odrůdy, jak je uvedeno v odstavci 1, je považována za obecně známou, jestliže platí jedna nebo více z těchto podmínek:

a)

odrůda je zařazena do národního registru odrůd nebo do dokumentace, kterou příslušnému orgánu předložila fyzická nebo právnická osoba zapojená do prodej rozmnožovacího materiálu rostlin konečným uživatelům nebo do dynamického uchovávání ; [pozm. návrh 220]

b)

v Unii byla podána žádost o registraci odrůdy nebo žádost o udělení odrůdového práva pro tuto odrůdu nebo

c)

v Unii existuje úřední popis této odrůdy, je celosvětově obecně znám nebo bylo provedeno technické zkoušení podle článku 59.

3.   Pokud se použije odst. 2 písm. c), poskytne osoba odpovědná (poskytnou osoby odpovědné) za technické zkoušení příslušným orgánům úřední popis jí (jimi) zkoušené odrůdy.

Článek 49

Uniformita

Pro účely úředního popisu je odrůda považována za uniformní, pokud, s výhradou odchylky, kterou lze očekávat na základě určitých znaků jejího množení a typu, je dostatečně uniformní v projevu vlastností zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i v projevu všech ostatních vlastností, které slouží k jejímu úřednímu popisu.

Článek 50

Stálost

Pro účely úředního popisu je odrůda považována za stálou, pokud projev vlastností zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i všech ostatních vlastností, které slouží k popisu odrůdy, zůstane po opakovaném množení nebo v případě rozmnožovacích cyklů na konci každého cyklu nezměněn.

Článek 51

Udělená odrůdová práva

Pokud bylo odrůdě uděleno odrůdové právo podle článku 62 nařízení (ES) č. 2100/1994 nebo podle právních předpisů členského státu, má se zato, že daná odrůda je odlišná, uniformní a stálá pro účely úředního popisu a že má vhodný název pro účely čl. 47 odst. 1 písm. b).

Článek 52

Hodnota pro udržitelné pěstování a využívání

1.   Pro účely čl. 47 odst. 1 písm. c) se hodnota odrůdy pro udržitelné pěstování a využívání odrůdy považuje za uspokojivou, pokud ve srovnání s jinými odrůdami téhož druhu zaregistrovanými v národním registru odrůd příslušného členského státu její vlastnosti jako celek nabízejí zřetelné zlepšení pro udržitelné pěstování a využívání plodin, jiných rostlin nebo produktů z nich získaných.

Vlastnosti uvedené v prvním pododstavci jsou následující, dle vhodnosti pro dotčené druhy, regiony, agroekologické podmínky a použití:

a)

výnos, včetně stability výnosu a výnosu v podmínkách nízkých vstupů;

b)

tolerance/odolnost vůči biotickým stresům, včetně chorob rostlin způsobených háďátky, houbami, bakteriemi, viry, hmyzem a jinými škodlivými organismy;

c)

tolerance/odolnost vůči abiotickým stresům, včetně adaptace na podmínky změny klimatu;

d)

účinnější využívání přírodních zdrojů, jako je voda a živiny;

e)

snížení potřeby externích vstupů, jako jsou přípravky na ochranu rostlin a hnojiva;

f)

vlastnosti, které zvyšují udržitelnost pěstování, sklízení, skladování, zpracování a , distribuce a využití ; [pozm. návrh 221]

g)

kvalitativní nebo a nutriční vlastnosti nebo vlastnosti významné pro zpracování . [pozm. návrh 222]

ga)

snížení množství odpadu před sklizní nebo po sklizni. [pozm. návrh 223]

1a.     U druhů uvedených v částech B a C přílohy I se na dobrovolném základě umožní zkoušky hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání. Pokud zkoušku udržitelného pěstování a využívání provedl oficiální příslušný orgán nebo byla provedena pod úředním dohledem a vedením příslušného orgánu podle článku 61, mělo by to umožnit uvést údaj na ploše návěsky uvedené v čl. 17 odst. 5. Toto tvrzení se týká pouze vlastností, které se během zkušebních testů ukázaly jako zřetelné zlepšení ve srovnání s jinými odrůdami téhož druhu. Dobrovolný systém umožní příslušným orgánům vypracovat metodiky pro posuzování znaků uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) až g). [pozm. návrh 224]

2.   Pro účely odstavce 1 mohou členské státy spolupracovat s jinými členskými státy s podobnými agroekologickými podmínkami. Tyto členské státy mohou zřídit sdílená zařízení pro provádění zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 75 akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit toto nařízení tím, že:

a)

stanoví minimální požadavky na provádění zkoušení podle odstavce 1;

b)

stanoví metodiky pro hodnocení vlastností uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) až g) ga) ; [pozm. návrh 225]

c)

stanoví normy pro hodnocení a podávání zpráv o výsledcích zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání.

Tyto akty v přenesené pravomoci přizpůsobí požadavky, metodiky a normy uvedené v písmenech a) až c) relevantnímu technickému nebo vědeckému vývoji a všem novým politikám nebo pravidlům Unie v oblasti udržitelného zemědělství.

Pokud tato pravidla dosud nejsou stanovena, mohou členské státy taková pravidla přijmout pro svá příslušná území. Oznámí je Komisi a ostatním členským státům.

Tyto akty v přenesené pravomoci zajistí, aby minimální požadavky, metodiky a normy uvedené v prvním pododstavci písm. a) až c), které se vztahují na části D a E přílohy I, byly přizpůsobeny zvláštním rysům těchto druhů a jejich konečnému využití, jakož i cílům rozmanitosti a inovací. [pozm. návrh 226]

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout rozhodnutí, kterým požádá členský stát, aby tato pravidla zrušil nebo změnil, pokud se na základě dostupných vědeckých a technických důkazů považují za nevhodná pro zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání odrůdy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. [pozm. návrh 227]

4.   Pro účely registrace ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 19 nařízení (EU) 2018/848, se zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání provádí za podmínek ekologického zemědělství v souladu s uvedeným nařízením, a zejména s čl. 5 písm. d), e), f) a g) a článkem 12 uvedeného nařízení a částí I přílohy II uvedeného nařízení.

Pokud příslušné orgány nemohou provést zkoušku v podmínkách ekologického zemědělství nebo zkoušku určitých vlastností, včetně náchylnosti k chorobám, lze zkoušení provést za přechodné období nebo za podmínek nízkých vstupů a pouze s takovým ošetřením pesticidy a dalšími vnějšími vstupy, které jsou k dokončení zkoušení nezbytně nutné. Členské státy případně každoročně podávají Komisi zprávu o důvodech neprovádění zkoušek v podmínkách ekologického zemědělství a provádění zkoušek za podmínek konvenční produkce. [pozm. návrh 228]

4a.     Příslušné orgány mohou zahrnout testování konvenčního osiva za podmínek nízkých vstupů, ekologického přechodného období nebo v podmínkách ekologického zemědělství. [pozm. návrh 229]

4b.     Do... [10 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] vyhodnotí Komise výsledky dobrovolného systému uvedeného v odstavci 1a a výsledky tohoto hodnocení shrne do zprávy Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 230]

Článek 53

Registrace uchovávaných odrůd

1.   Odchylně od článků 48, 49, 50, 52, čl. 55 odst. 2, článků 56, 57 a článků 59 až 65 se uchovávaná odrůda zapíše do národního registru odrůd, pokud splňuje tyto podmínky:

a)

má úředně uznaný popis s uvedením vlastností, které ji řadí mezi uchovávané odrůdy, v souladu s definicí v čl. 3 bodě 29;

b)

má údaj o své původní oblasti původu , pokud je známa, nebo o místních podmínkách, pro které byla pěstována ; [pozm. návrh 231]

c)

má název v souladu s článkem 54;

d)

je udržována v Unii.

Registrace podle tohoto článku je pro žadatele bezplatná. [pozm. návrh 232]

2.   Uchovávaná odrůda se zapíše do národního registru odrůd na základě žádosti profesionálního provozovatele usazeného v Unii. Tato žádost musí obsahovat všechny náležitosti uvedené v odst. 1 písm. a) až d).

Příslušný orgán registraci uchovávané odrůdy povolí nebo zamítne po kontrole jejího souladu s odstavcem 1. Příslušný orgán sdělí své rozhodnutí žadateli. V případě odmítnutí registrace uvede důvody, které toto zamítnutí odůvodňují. [pozm. návrh 233]

3.   Odrůda se nezaregistruje v národním registru odrůd jako uchovávaná odrůda, pokud:

a)

je již zaregistrována v registru odrůd Unie s úředním popisem podle čl. 44 odst. 1 písm. a) nebo byla z registru odrůd Unie vymazána jako odrůda s úředním popisem během posledních dvou let nebo do dvou let od uplynutí lhůty poskytnuté podle čl. 71 odst. 2, nebo

b)

je chráněna odrůdovým právem Společenství, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 2100/94, nebo vnitrostátním odrůdovým právem nebo je podána odpovídající žádost v souvislosti s těmito právy.

4.   Úředně uznaný popis uvedený v odst. 1 písm. a) vychází z výsledků neúředních zkoušek, poznatků získaných z praktických zkušeností při pěstování, reprodukci a používání nebo z jiných informacích, zejména od orgánů pro genetické zdroje rostlin nebo od organizací uznaných k tomuto účelu členskými státy.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů upřesnit vlastnosti a informace, které by tento popis měl zahrnovat, je-li to vhodné pro konkrétní druhy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. [pozm. návrh 234]

5.   Osoba odpovědná za udržování uchovávané odrůdy si ponechá její vzorky a na požádání je poskytne příslušným orgánům.

Článek 53a

Požadavky na registraci selektovaného klonu a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin v rejstříku členského státu

1.     Žadatel předloží příslušnému orgánu žádost, ve které uvede:

a)

druh a případně odrůdu, ke které selektovaný klon nebo polyklonální rozmnožovací materiál rostlin patří, přičemž odrůda musí být zapsána v národním registru odrůd podle článku 44;

b)

navrhovaný název a synonyma;

c)

případně popis polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin;

d)

udržovatele selektovaného klonu nebo polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin;

e)

odkaz na popis hlavních vlastností odrůdy, ke které selektovaný klon nebo polyklonální rozmnožovací materiál rostlin patří;

f)

popis hlavních vlastností hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání selektovaného klonu nebo polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin;

g)

odhadované genetické zisky selektovaného klonu nebo polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin ve vztahu k celkové užitkovosti příslušné odrůdy;

h)

informace o tom, zda je selektovaný klon nebo polyklonální rozmnožovací materiál rostlin již registrován v registru jiného členského státu.

2.     Aby mohl být selektovaný klon v registru členského státu registrován, musí splňovat tyto požadavky:

a)

vybere se v rámci odrůdy, ke které patří, pro některé zvláštní fenotypové znaky uvnitř odrůd a jeho rostlinolékařský status, které selektovanému klonu umožňují lepší užitkovost v souladu s mezinárodně uznávanými metodami od Mezinárodní organizace pro révu a víno;

b)

pravost odrůdy selektovaného klonu se zajistí pozorováním fenotypových vlastností a v příslušných případech molekulární analýzou podle mezinárodně uznávaných norem.

3.     Aby mohl být polyklonální rozmnožovací materiál rostlin v registru členského státu registrován, musí splňovat tyto požadavky:

a)

vybírá se v jediném polním pokusu obsahujícím reprezentativní vzorek celkové genetické rozmanitosti odrůdy podle plánu zkoušení založeného na mezinárodně uznávaných metodách. Tento návrh je založen na metodách předepsaných Mezinárodní organizací pro révu a víno a skládá se ze sedmi až 20 odlišných genotypů (29);

b)

pravost odrůdy polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin se zajistí pozorováním fenotypových vlastností a v příslušných případech molekulární analýzou podle mezinárodně uznávaných norem.

4.     Příslušný orgán rozhodne o registraci v registru členského státu až poté, co dojde k závěru, že jsou podle typu materiálu splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3. [pozm. návrh 235]

Článek 54

Vhodnost názvů odrůd

1.   Pro účely čl. 47 odst. 1 písm. b) se název odrůdy nepovažuje za vhodný, jestliže:

a)

jeho použití na území Unie brání předchozí právo třetí strany;

b)

může být obecně pro uživatele obtížně rozpoznatelný nebo reprodukovatelný;

c)

je totožný nebo může být zaměněn s názvem odrůdy:

i)

pod kterým je v národním registru odrůd nebo v registru odrůd Unie zaregistrována jiná odrůda téhož nebo blízce příbuzného druhu nebo v dokumentaci předložené příslušnému orgánu jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou zapojenou do dynamického zachování; [pozm. návrh 236]

ii)

pod kterým byl dodán na trh v členském státě nebo v zemi, která je členem Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin, materiál z jiné odrůdy,

s výjimkou případů, kdy odrůda uvedená v bodě i) nebo ii) již neexistuje a její název nezískal zvláštní význam; [pozm. návrh 237]

d)

se shoduje nebo může být zaměněn s jinými označeními běžně používanými při dodávání zboží na trh nebo označeními, která nesmějí být použita na základě právních předpisů Unie;

e)

může v některém z členských států způsobit pohoršení nebo být v rozporu s veřejným pořádkem;

f)

může uvádět v omyl nebo působit nejasnosti, pokud jde o vlastnosti, hodnotu nebo pravost odrůdy či totožnost šlechtitele.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, je-li odrůda již zaregistrována v jiných národních registrech odrůd, považuje se název za vhodný pouze v případě, že je totožný s názvem uvedeným v daných registrech.

Tento odstavec se nepoužije, jestliže:

a)

název může uvádět v omyl nebo působit nejasnosti, pokud jde o příslušnou odrůdu v jednom nebo více z členských států, nebo

b)

právo třetí strany brání volnému použití uvedeného názvu v souvislosti s dotčenou odrůdou.

3.   Pokud po registraci odrůdy příslušný orgán zjistí, že název dané odrůdy nebyl v době registrace vhodný ve smyslu odstavců 1 a 2, předloží žadatel žádost o nový název. Příslušný orgán o této žádosti rozhodne na základě konzultace s úřadem CPVO.

Příslušný orgán může povolit, aby byl předchozí název dočasně používán.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se doplňuje toto nařízení stanovením zvláštních kritérií týkajících se vhodnosti názvů odrůd, pokud jde o:

a)

jejich vztah k obchodním značkám;

b)

jejich vztah k zeměpisným označením nebo označením původu zemědělských produktů;

c)

písemný souhlas držitelů předchozích práv v zájmu odstranění překážek, jež brání vhodnosti názvu;

d)

určení, zda je název zavádějící nebo matoucí, jak je uvedeno v odst. 1 písm. f), a

e)

použití názvu v podobě kódu.

ODDÍL 3

POSTUP REGISTRACE ODRŮD V NÁRODNÍCH REGISTRECH ODRŮD

Článek 55

Předkládání žádostí

Žádost o registraci odrůdy v národním registru odrůd může elektronicky podat každý profesionální provozovatel usazený v Unii.

Podání této žádosti může být předmětem poplatku, který žadatel zaplatí a který stanoví příslušný orgán.

Článek 56

Obsah žádosti o registraci odrůdy

1.   Žádost o registraci odrůdy v národním registru odrůd musí obsahovat:

a)

žádost o registraci;

b)

označení botanického taxonu, k němuž daná odrůda patří;

c)

případně registrační číslo žadatele, jeho jméno a adresu, nebo případně jména a adresy společných žadatelů, a písemné pověření případného zástupce pro řízení;

d)

navrhovaný název prozatímní označení ; [pozm. návrh 238]

da)

název odrůdy navržený žadatelem, který lze k žádosti připojit; [pozm. návrh 239]

e)

jméno a adresu osoby odpovědné za udržování odrůdy a případně registrační číslo této osoby;

f)

popis hlavních vlastností odrůdy, informace o tom, zda je přizpůsobena pouze pro určitá roční období, a vyplněný technický dotazník, pokud je k dispozici;

g)

popis postupu udržování odrůdy;

h)

místo šlechtění odrůdy a případně její konkrétní oblast původu;

i)

informace o tom, zda je odrůda registrována v jiném národním registru odrůd a zda je žadateli známo, že se žádost o registraci v jednom z těchto registrů projednává;

j)

pokud odrůda obsahuje geneticky modifikovaný organismus nebo z něj sestává, důkaz, že daný geneticky modifikovaný organismus je povolen k pěstování v Unii v souladu se směrnicí 2001/18/ES nebo nařízením (ES) č. 1829/2003, případně v příslušném členském státě v souladu s článkem 26b směrnice 2001/18/ES , jakož i doklad o splnění požadavků na pěstování a monitorování v daném vegetačním období ; [pozm. návrh 240]

k)

pokud se žádost týká uchovávaných odrůd, informace týkající se vytvoření úředně uznaného popisu odrůdy, doklad o tomto popisu a jakýkoli podkladový dokument či publikaci;241

l)

v případě žádosti týkající se odrůd, jimž bylo uděleno odrůdové právo podle nařízení (ES) č. 2100/94 nebo podle právních předpisů členského státu, doklad o tom, že daná odrůda je chráněna takovým právem, a odpovídající úřední popis;

m)

v případě, že odrůda obsahuje NGT kategorie 1 podle definice v čl. 3 bodě 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../... (30) (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o NGT) nebo z nich sestává, doklad o tom, že rostlina získala prohlášení o statusu NGT rostliny kategorie 1 podle článku 6 nebo 7 uvedeného nařízení nebo je potomkem této rostliny (těchto rostlin);

n)

v případě, že odrůda obsahuje NGT rostlinu kategorie 2 podle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (EU).../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o NGT) nebo z ní sestává, uvedení této skutečnosti;

o)

zamýšlené použití nebo podmínky pěstování odrůdy, je-li to relevantní je-li odrůda tolerantní vůči herbicidům podle čl. 47 odst. 2 1 písm . f) nebo má zvláštní vlastnosti, které mohou vést k nežádoucím agronomickým účinkům podle čl. 1 písm. g), údaj o této skutečnosti; [pozm. návrh 242]

oa)

šlechtitelské techniky používané pro vývoj odrůdy; [pozm. návrh 234]

ob)

existenci jakýchkoli práv duševního vlastnictví vztahujících se na odrůdu, její složky a vlastnosti v mezích práv, o která žadatel požádal nebo která mu byla pro tuto odrůdu udělena, včetně případů, kdy žadatel podepsal smluvní licenci nebo získal nucenou licenci na používání patentu, který vlastní jiný provozovatel. [pozm. návrh 244]

2.   K žádosti o registraci odrůdy do národního registru odrůd se připojí vzorek, který se použije pro zkoušení této odrůdy. Příslušný orgán příslušného členského státu stanoví lhůtu pro předložení tohoto vzorku a určí jeho jakost a množství.

Článek 57

Formální přezkoumání žádosti

1.   Příslušný orgán příslušného členského státu zaregistruje a přezkoumá každou žádost uvedenou v článku 55, aby zjistil, zda splňuje požadavky stanovené v článku 56.

2.   Pokud žádost nevyhovuje požadavkům stanoveným v článku 56, umožní příslušný orgán žadateli, aby žádost ve stanovené lhůtě odpovídajícím způsobem opravil. Pokud žádost tyto požadavky do uplynutí stanovené lhůty nesplní, příslušný orgán žádost zamítne a registraci odrůdy ukončí.

Článek 58

Datum žádosti o registraci

Datem podání žádosti o registraci je datum, kdy příslušný orgán příslušného členského státu obdrží žádost, která zcela splňuje požadavky stanovené v článku 56.

Příslušné orgány neprodleně zašlou žadateli potvrzení o úspěšném podání žádosti, včetně informace o datu tohoto podání.

Článek 59

Technické zkoušení odrůdy

1.   Pokud je na základě výsledku formálního přezkoumání shledáno, že žádost splňuje požadavky stanovené v článku 56, provede se technické zkoušení odrůdy.

Technické zkoušení se provádí pěstováním odrůdy s ohledem na zamýšlené použití a podmínky pěstování odrůdy. Jako doplňkový nástroj lze použít jiné prostředky, včetně použití biomolekulárních technik, pokud je to vhodné pro účely technického zkoušení, dotčených druhů nebo vlastností, které mají být kontrolovány, jak je stanoveno podle prováděcího aktu uvedeného v čl. 47 odst. 2, pokud jde o odlišnost, uniformitu a stálost.

Uvedené technické zkoušení ověřuje:

a)

soulad s požadavky na odlišnost, uniformitu a stálost odrůdy, jak je uvedeno v článcích 48 až 50;

b)

zda má odrůda hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání v souladu s článkem 52 v případě odrůd uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. a) bodě ii).

2.   Technické zkoušení uvedené v odstavci 1 provádějí příslušné orgány v souladu s článkem 60, pokud se nepoužije odchylka uvedená v čl. 61 odst. 1.

3.   Pokud je již k dispozici formální zpráva o odlišnosti, uniformitě a stálosti odrůdy vypracovaná úřadem CPVO nebo jiným příslušným orgánem, příslušný orgán vezme pro účely ukončení technického zkoušení v úvahu závěry této zprávy.

4.   Provedení technického zkoušení uvedeného v odstavci 1 může být předmětem poplatku, který zaplatí žadatel a který stanoví příslušný orgán.

Článek 60

Audit prostor příslušného orgánu

Příslušný orgán příslušného členského státu může provést technické zkoušení, pokud jde o splnění požadavků na odlišnost, uniformitu a stálost uvedených v článcích 48 až 50 až poté, co byly jeho prostory a pracovní postupy určené k tomuto účelu shledány vhodnými k provedení tohoto zkoušení na základě auditu, který uskutečnil úřad CPVO nebo Komise.

Na základě auditu uvedeného v prvním pododstavci může Komise příslušnému orgánu případně doporučit opatření, která zajistí, aby dané prostory a organizační uspořádání příslušných orgánů byly vyhovující. Komise může provádět další audity a příslušným orgánům případně doporučit nápravná opatření, která zajistí, aby jejich prostory a organizační uspořádání byly vyhovující.

Článek 61

Oprávnění žadatele k provádění technického zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání

1.   Odchylně od čl. 59 odst. 2 a pouze pro provozovatele, na něž se vztahuje dobrovolný systém uvedený v čl. 52 odst. 1a, může příslušný orgán žadateli povolit provést může technické zkoušení, zda má odrůda trvalou hodnotu pro pěstování a využívání podle článku 52, nebo jeho část provádět žadatel, pokud: [pozm. návrh 245]

a)

byl žadatel oprávněn příslušným orgánem příslušného členského státu; [pozm. návrh 246]

b)

se zkoušení provádí pod úředním dozorem a pod vedením dotčeného příslušného orgánu a

c)

se zkoušení provádí v prostorách k tomu určených;

ca)

zkoušení nenahrazuje posouzení rizik uvedené v žádosti o registraci podle směrnice 2001/18/ES o geneticky modifikovaných organismech. [pozm. návrh 247]

2.   Před udělením oprávnění provádět technické zkoušení v prostorách šlechtitelů vykoná příslušný orgán audit prostor a organizačních možností žadatele. Tímto auditem se ověří, zda jsou prostory, laboratorní zařízení, organizace a provádění pěstitelských pokusů vhodné pro uskutečnění technického zkoušení v prostorách šlechtitelů, pokud jde o soulad s požadavky na hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání podle článku 52.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se toto nařízení doplňuje stanovením pravidel týkajících se auditu uvedeného v odstavci 2.

4.   Na základě auditu uvedeného v odstavci 2 může příslušný orgán případně doporučit žadateli opatření, která zajistí, aby jeho prostory a organizační uspořádání zkoušení byly vyhovující.

5.   Příslušný orgán může kromě auditu uvedeného v odstavci 2 provést další audity a případně doporučit žadateli, aby ve stanovené lhůtě provedl nápravná opatření týkající se jeho prostor a pracovního uspořádání. Pokud příslušný orgán po uplynutí této lhůty zjistí, že prostory a pracovní uspořádání žadatele nejsou vyhovující, může oprávnění uvedené v odstavci 1 zrušit nebo změnit.

Článek 62

Doplňková pravidla týkající se technického zkoušení

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se doplňují požadavky týkající se technického zkoušení uvedeného v článku 59. Tyto akty v přenesené pravomoci se mohou týkat:

a)

kvalifikace, odborné přípravy a činností zaměstnanců příslušného orgánu nebo žadatele pro účely technického zkoušení uvedeného v článku 61;

b)

potřebného vybavení včetně laboratoří pro testování, nezbytného pro provádění technického zkoušení;

c)

vytvoření referenčních sbírek odrůd k porovnání zkoumané odrůdy s jinými odrůdami za účelem posouzení odlišnosti a správy uchovávání těchto referenčních sbírek;

d)

zavedení systémů řízení kvality, včetně záznamu činností a protokolů nebo směrnic, jež mají být použity pro technické zkoušení;

e)

provedení pěstitelských pokusů a laboratorních testů pro určité rody nebo druhy, včetně biomolekulárních technik.

Tyto akty v přenesené pravomoci se přizpůsobují dostupným mezinárodním technickým a vědeckým protokolům.

2.   V případě, že nebyly přijaty žádné požadavky podle odstavce 1, provede se technické zkoušení, pokud jde o prvky uvedené v odst. 1 písm. a) až e), v souladu s vnitrostátními protokoly.

Článek 63

Důvěrnost

1.   Pokud se během technického zkoušení uvedeného v článku 59 jeví jako nezbytné zkoušení genetických komponentů, považují se na žádost žadatele výsledky tohoto zkoušení a popis genetických komponentů za důvěrné.

2.   V případě odrůd rozmnožovacího materiálu rostlin určeného výhradně pro produkci zemědělských surovin pro průmyslové účely se s některými prvky technického zkoušení a zamýšleného využití těchto odrůd, jejichž zveřejnění může ovlivnit konkurenční postavení žadatele, nakládá jako s důvěrnými, pokud o to žadatel požádá.

3.   Tento článek se použije, aniž je dotčen článek 8 nařízení (EU) 2017/625. Příslušné orgány náležitě zohlední zachování důvěrnosti obchodních nebo průmyslových informací, pokud je tato důvěrnost stanovena právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy na ochranu oprávněných hospodářských zájmů. [pozm. návrh 248]

Článek 64

Prozatímní zpráva o zkoušení a prozatímní úřední popis

1.   Po provedení technického zkoušení uvedeného v článku 59 připraví příslušný orgán prozatímní zprávu o zkoušení týkající se souladu s požadavky odlišnosti, uniformity a stálosti a případně vlastností hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání, jak je uvedeno v článcích 48, 49, 50 a 52, a na základě této zprávy vydá prozatímní úřední popis odrůdy.

2.   Prozatímní zpráva o zkoušení může odkazovat na zjištění jiných zpráv o zkoušení vytvořených pro danou odrůdu dotčeným příslušným orgánem, jinými příslušnými orgány nebo úřadem CPVO.

3.   Příslušný orgán sdělí prozatímní zprávu o zkoušení a prozatímní úřední popis odrůdy žadateli. Žadatel se může k těmto dokumentům vyjádřit do patnácti kalendářních dnů.

4.   Pokud příslušný orgán nepovažuje prozatímní zprávu o zkoušení za dostatečný podklad pro rozhodnutí o registraci odrůdy, vyžádá si od žadatele další informace, zkoušky nebo jiná opatření, aby se zajistil soulad odrůdy s požadavky na odlišnost, uniformitu, stálost a hodnotu pro udržitelné pěstování nebo využívání, jak je stanoveno v článcích 48, 49, 50 a 52.

Článek 65

Zpráva o zkoušení a konečný úřední popis

Po zohlednění všech připomínek k prozatímní zprávě o zkoušení a prozatímnímu úřednímu popisu, které žadatel poskytl, vydá příslušný orgán konečnou zprávu o zkoušení a konečný úřední popis týkající se odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy a obsahující shrnutí výsledků zkoušení ohledně hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání.

Na základě odůvodněné žádosti zpřístupní příslušné orgány zprávy o zkoušení a úřední popis třetím stranám s výhradou vnitrostátního práva nebo práva Unie o ochraně údajů a pravidel týkajících se důvěrnosti.

Článek 66

Přezkoumání názvu odrůdy

Po formálním přezkoumání žádosti uvedeném v článku 57 a dříve, než je odrůda registrována v národním registru odrůd podle článku 67, konzultuje příslušný orgán úřad CPVO ohledně názvu odrůdy navrženého žadatelem.

Úřad CPVO poskytne příslušnému orgánu doporučení týkající se vhodnosti názvu odrůdy navrženého žadatelem v souladu s článkem 54. Příslušný orgán o tomto doporučení informuje žadatele.

Článek 67

Rozhodnutí o registraci odrůdy v národním registru odrůd

1.   Pokud se na základě postupu stanoveného v článcích 55 až 66 shledá, že odrůda splňuje požadavky uvedené v čl. 47 odst. 1, rozhodne příslušný orgán příslušného členského státu, že odrůdu zaregistruje do národního registru odrůd.

2.   Příslušný orgán přijme rozhodnutí o zamítnutí registrace v národním registru odrůd, jestliže:

a)

stanoví, že nejsou splněny příslušné požadavky podle čl. 47 odst. 1 a článku 48 , nebo [pozm. návrh 249]

b)

žadatel nesplnil některou z povinností stanovených v článcích 55 až 64.

3.   V rozhodnutích o zamítnutí registrace odrůdy v národním registru odrůd se uvedou důvody, které toto zamítnutí odůvodňují.

4.   Příslušný orgán žadateli zprostředkuje rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2.

5.   Proti rozhodnutím uvedeným v odstavcích 1 a 2 se lze odvolat v souladu se správními předpisy dotčeného členského státu. Odvolání proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 má odkladný účinek na registraci příslušné odrůdy.

6.   Přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 může být předmětem poplatku, který zaplatí žadatel a který stanoví příslušný orgán.

Článek 68

Odrůdy registrované podle směrnic 68/193/EHS, 2002/53/ES, 2002/55/ES a 2008/90/ES

1.   Odchylně od článků 54 až 67 příslušné orgány neprodleně zaregistrují ve svých vnitrostátních registrech odrůd všechny odrůdy úředně povolené nebo registrované přede dnem … [den vstupu tohoto nařízení v platnost] v katalozích, seznamech nebo registrech zřízených jejich členskými státy podle článku 5 směrnice 68/193/EHS, článku 3 směrnice 2002/53/ES, čl. 3 odst. 2 směrnice 2002/55/ES a čl. 7 odst. 4 odrůdy s úředním popisem podle článku 7 směrnice 2008/90/ES, aniž by použily postup registrace stanovený v uvedených článcích. [pozm. návrh 250]

2.   Odchylně od článku 53 se odrůdy povolené v souladu s článkem 3 směrnice 2008/62/ES , čl. 3 odst. 1 a čl. 3 21 odst. 1 směrnice 2009/145/ES a odrůdy s úředně uznaným popisem podle článku 7 směrnice 2008/90/ES přede dnem … [Úř. věst., vložte den vstupu tohoto nařízení v platnost] neprodleně zaregistrují v národních registrech odrůd jako uchovávané odrůdy s úředně uznaným popisem, aniž by se použil postup registrace stanovený v uvedeném článku. [pozm. návrh 251]

ODDÍL 4

Doba registrace a udržování odrůdy

Článek 69

Doba registrace

1.   Doba registrace odrůdy v národním registru odrůd (dále jen „doba registrace“) je deset let.

Tato doba registrace však činí 30 let v případě uchovávaných odrůd a odrůd druhů ovocných rostlin a rozmnožovacího materiálu révy, jak jsou uvedeny v částech C a D přílohy I. [pozm. návrh 252]

V případě, že odrůdy sestávají z geneticky modifikovaného organismu nebo jej obsahují, je doba registrace omezena na dobu, po niž je geneticky modifikovaný organismus povolen k pěstování podle směrnice 2001/18/ES nebo nařízení (ES) č. 1829/2003.

V případě odrůd, které sestávají z NGT rostliny kategorie 2 podle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (EU).../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o NGT...) nebo ji obsahují, je doba registrace omezena na dobu, po niž je tato rostlina povolena podle uvedeného nařízení.

2.   Doba registrace odrůdy v národním registru odrůd může být prodloužena o další období deseti nebo případně třiceti let v souladu s postupem a podmínkami uvedenými v článku 70.

V případě, že odrůda sestává z geneticky modifikovaného organismu nebo jej obsahuje, je prodloužení doby registrace omezeno na dobu, po niž je geneticky modifikovaný organismus povolen k pěstování podle směrnice 2001/18/ES nebo nařízení (ES) č. 1829/2003.

3.   Registrace odrůdy může být předmětem ročního poplatku, který platí žadatel a který stanoví příslušný orgán.

Článek 70

Postup a podmínky prodloužení registrace

1.   Jakákoli osoba, která má v úmyslu prodloužit registraci odrůdy, podá žádost, nejdříve dvanáct měsíců a nejpozději šest měsíců před vypršením doby registrace podle čl. 69 odst. 1.

2.   Žádost se podává elektronicky. Připojí se k ní doklad prokazující, že podmínky stanovené v odstavci 3 jsou splněny.

3.   Prodloužení registrace odrůdy v národním registru odrůd lze udělit pouze v případě, že:

a)

žadatel předložil dostatečné důkazy o tom, že odrůda nadále splňuje příslušné požadavky čl. 47 odst. 1, a

b)

příslušný orgán příslušného členského státu zjistil, že existuje osoba odpovědná za udržování odrůdy v souladu s článkem 72.

4.   Příslušný orgán může z vlastního podnětu prodloužit registraci odrůdy, pokud je o ni dosud velký zájem ze strany dotčených profesionálních provozovatelů a zemědělců, nebo by měla být zachována v zájmu uchování genetických zdrojů rostlin za předpokladu, že odrůda již není chráněna titulem šlechtitelů rostlin podle nařízení (ES) č . 2100/94 a za předpokladu, že odrůda je uvedena na seznamu po dobu nejméně dvou let. [pozm. návrh 253]

Článek 71

Vyřazení z národních registrů odrůd

1.   Příslušný orgán příslušného členského státu vyřadí odrůdu z národního registru odrůd, pokud:

a)

zjistí na základě jakýchkoli nových důkazů, že požadavky na registraci stanovené v čl. 47 odst. 1 nejsou nadále plněny;

b)

žadatel nezaplatí poplatek, který příslušný orgán stanovil v souladu s článkem 55, čl. 59 odst. 4, čl. 67 odst. 6 a čl. 69 odst. 3;

c)

o to požádá osoba odpovědná za udržování odrůdy podle článku 72 nebo tato osoba přestala odrůdu udržovat a za její udržování není odpovědná žádná jiná osoba;

d)

odrůda již není udržována v souladu s požadavky článku 72;

e)

odrůda je udržována ve třetí zemi, která neposkytla pomoc při kontrolách tohoto udržování podle čl. 72 odst. 7;

f)

při podání žádosti byly poskytnuty chybné nebo zavádějící údaje, na jejichž základě bylo o registraci rozhodnuto;

g)

ve lhůtě uvedené v čl. 70 odst. 1 nebyla podána žádná žádost o prodloužení a doba platnosti registrace uvedená v čl. 69 odst. 1 uplynula.

2.   Na žádost žadatele může příslušný orgán povolit, aby odrůda, jež byla z národního registru odrůd vyřazena v souladu s odst. 1 písm. g), byla dále dodávána na trh do 30. června třetího roku následujícího po vyřazení z registru.

Tato žádost musí být podána nejpozději k datu vypršení doby platnosti registrace.

3.   Po vyřazení z národního registru odrůd podle odstavce 1 se dotčená odrůda neprodleně odstraní z registru odrůd Unie, pokud není zaregistrována v žádném jiném národním registru odrůd.

Článek 72

Udržování odrůdy

1.   Odrůdy registrované v národním registru odrůd udržuje žadatel nebo jakákoli jiná osoba oznámená žadatelem příslušnému orgánu. Příslušný orgán pověří tuto jinou osobu prováděním udržování odrůdy, pokud tato osoba prokáže svou způsobilost k tomuto úkolu, a příslušný orgán toto pověření odejme, pokud tato osoba již není schopna tuto činnost vykonávat. Jméno a registrační číslo této osoby oznámí žadatel příslušnému orgánu členského státu.

2.   Udržování odrůdy se provádí podle přijatých zásad, příslušně podle rodů, druhů nebo určitých typů odrůd.

3.   Osoby uvedené v odstavci 1 vedou záznamy týkající se udržování odrůdy. Tyto záznamy musí příslušnému orgánu umožňovat, aby udržování odrůdy kdykoli zkontroloval. Tyto záznamy musí rovněž zahrnovat produkci materiálu předstupňů a základního, certifikovaného a standardního materiálu, jakož i fáze produkce předcházející materiálu předstupňů.

Příslušnému orgánu se na požádání poskytne standardní vzorek dotčené odrůdy.

4.   Příslušný orgán kontroluje, jakým způsobem je udržování odrůdy prováděno, a za tímto účelem může z dotčené odrůdy odebírat vzorky. Četnost těchto kontrol se stanoví na základě pravděpodobnosti nedodržení odstavců 1 až 3.

5.   Pokud příslušný orgán zjistí, že osoba odpovědná za udržování odrůdy nesplňuje požadavky odstavců 1 až 3, poskytne této osobě přiměřený čas na přijetí nápravných opatření, nebo požádá o udržování odrůdy jinou osobu. Není-li v této lhůtě přijato žádné takové opatření, příslušný orgán odrůdu z národního registru odrůd v souladu s článkem 71 vyřadí.

6.   Pokud udržování odrůdy probíhá v jiném členském státě, než je členský stát, v jehož národním registru odrůd je odrůda registrována, příslušné orgány obou dotčených členských států si jsou nápomocny při provádění kontrol udržování odrůdy. Není-li tato pomoc poskytnuta v přiměřené lhůtě nebo dojde-li se k závěru, že udržování odrůdy není prováděno v souladu s tímto článkem, příslušný orgán odrůdu z národního registru odrůd v souladu s článkem 71 vyřadí.

7.   Pokud udržování odrůdy probíhá ve třetí zemi, vyzvou příslušné orgány členského státu, v jehož národním registru odrůd je odrůda registrována, orgány třetí země, aby poskytly pomoc při kontrolách udržování odrůdy, pokud takové udržování podléhalo uznání rovnocennosti podle čl. 39 odst. 5. Není-li tato pomoc poskytnuta v přiměřené lhůtě nebo dojde-li se k závěru, že udržování odrůdy není prováděno v souladu s tímto článkem, příslušný orgán odrůdu z národního registru odrůd v souladu s článkem 71 vyřadí.

ODDÍL 5

VEDENÍ DOKUMENTACE A VZORKŮ

Článek 73

Dokumentace týkající se národních registrů odrůd

Příslušný orgán příslušného členského státu vede o každé odrůdě zaregistrované v národním registru odrůd spis, který obsahuje:

a)

úřední popis nebo z úředně uznaný popis odrůdy;

b)

zprávu o zkoušení a

c)

jakoukoli doplňující zprávu o zkoušení podle čl. 64 odst. 4.

V případě úředně uznaného popisu obsahuje spis pouze tento popis a dokumenty, které jej dokládají.

Článek 74

Vzorky registrovaných odrůd

Příslušné orgány uchovávají vzorky odrůd zaregistrovaných v národních registrech odrůd a na požádání je zpřístupní jakékoli třetí straně.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit velikost těchto vzorků, pravidla pro jejich nahrazení v případě, že množství původního vzorku je příliš omezené nebo již není dostatečné z důvodu jeho použití při jiných zkouškách, a jejich předkládání jiným příslušným orgánům. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

KAPITOLA V

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 75

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Přenesení Pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 3, čl. 15 odst. 5, čl. 20 odst. 2, čl. 22 odst. 2, čl. 24 odst. 4, čl. 27 odst. 3 , článku 30a, čl. 33 odst. 1 a 3, čl. 38 odst. 1 a 2 , čl. 46 odst. 2, čl. 47 odst. 3, čl. 52 odst. 3, čl. 54 odst. 4, čl. 61 odst. 3 a čl. 62 odst. 1 je svěřeno Komisi svěřena na dobu pěti let ode ... [ dne vstupu tohoto nařízení v platnost ] . [pozm. návrh 254]

Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o období pěti let, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého období. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem prvního pětiletého období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 3, čl. 15 odst. 5, čl. 20 odst. 2, čl. 22 odst. 2, čl. 24 odst. 4, čl. 27 odst. 3 , článku 30a, čl. 33 odst. 1 a 3, čl. 38 odst. 1 a 2 , čl. 46 odst. 2, čl. 47 odst. 3, čl. 52 odst. 3, čl. 54 odst. 4, čl. 61 odst. 3 a čl. 62 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v  Úředním věstníku Evropské unie Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 255]

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 3, čl. 15 odst. 5, čl. 20 odst. 2, čl. 22 odst. 2, čl. 24 odst. 4, čl. 27 odst. 3 , článku 30a, čl. 33 odst. 1 a 3, čl. 38 odst. 1 a 2 , čl. 46 odst. 2, čl. 47 odst. 3, čl. 52 odst. 3, čl. 54 odst. 4, čl. 61 odst. 3 a čl. 62 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 256]

Článek 76

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (31). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

KAPITOLA VI

PODÁVÁNÍ ZPRÁV, SANKCE A ZMĚNY NAŘÍZENÍ (EU) 2016/2031, 2017/625 A 2018/848

Článek 77

Podávání zpráv

1.   Do … [5 let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] a poté každých pět let předají členské státy Komisi zprávu o:

a)

množstvích certifikovaného a standardního rozmnožovacího materiálu rostlin a plochách použitých pro jejich produkci za rok a druh, s uvedením množství použitých pro ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci; [pozm. návrh 257]

b)

množstvích rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu uváděného na trh a plochách použitých pro jejich produkci za rok a druh;

c)

množstvích rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh u uchovávaných odrůd za rok a druh;

d)

počtu profesionálních provozovatelů, kteří využívají odchylky pro uvádění na trh pro konečné uživatele v souladu s článkem 28, dotčených druzích a celkových množstvích rozmnožovacího materiálu rostlin podle druhů; [pozm. návrh 258]

e)

počtu genových bank, organizací a sítí pro uchování , jejichž zákonem stanoveným nebo jiným způsobem deklarovaným cílem je zachování genetických zdrojů rostlin v souladu s článkem 29, a dotčených druzích; [pozm. návrh 259]

f)

množstvích stanovených pro jednotlivé druhy osiva vyměňovaného v rámci nepeněžité výměny mezi zemědělci v souladu s článkem 30; [pozm. návrh 260]

g)

množstvích povolených u každého druhu pro rozmnožovací materiál rostlin určený k testům a zkouškám pro šlechtění nových odrůd v souladu s článkem 31; [pozm. návrh 261]

h)

množstvích rozmnožovacího materiálu rostlin podle rodů a druhů, na které byl použit čl. 33 odst. 4;

i)

množstvích rozmnožovacího materiálu rostlin podle rodů a druhů dovážených ze třetích zemí v souladu s článkem 39;

j)

sankcích uložených v souladu s článkem 78;

k)

počtu profesionálních provozovatelů usazených na jejich území;

ka)

pokrok dosažený v oblasti zachování a udržitelného využívání genetických zdrojů rostlin pro výživu a zemědělství, tj. prostřednictvím počtu subjektů, které oznámily, že použily článek 29 a další související údaje. [pozm. návrh 331]

2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví technické formáty zpráv podávaných podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.

Článek 78

Sankce

1.   Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené , preventivní a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí Komisi uvedená pravidla a uvedená opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají. [pozm. návrh 262]

2.   Členské státy zajistí, aby finanční sankce za porušení tohoto nařízení, k nimž došlo v důsledku podvodu, odpovídaly v souladu s vnitrostátním právem přinejmenším buď ekonomickému prospěchu, který profesionální provozovatel získal, nebo procentu obratu profesionálního provozovatele.

Článek 79

Změny nařízení (EU) 2016/2031

V článku 37 nařízení (EU) 2016/2031 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Komise prostřednictvím prováděcího aktu případně stanoví opatření s cílem zabránit výskytu regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii na dotčených rostlinách k pěstování, jak jsou uvedena v čl. 36 písm. f). Tato opatření se případně použijí i na dovoz těchto rostlin na území Unie a jejich přemísťování na tomto území.“

Článek 80

Změny nařízení (EU) 2017/625

Nařízení (EU) 2017/625 se mění takto:

1)

v čl. 1 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„k)

produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění a trh.;“

2)

v článku 3 se doplňuje nový bod, který zní:

„52)

‚rozmnožovacím materiálem rostlin‘ rozmnožovací materiál rostlin ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../... (*1)  (+)“;

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (Úř. věst...., s....). [poznámka pod čarou, která bude v uvedeném nařízení, patří sem]"

(+)  [+ Úř. věst.: do textu vložte číslo tohoto nařízení a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum, název a odkaz na toto nařízení v Úředním věstníku.]“ "

3)

za článek 22 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 22a

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a pro opatření přijímaná příslušnými orgány v souvislosti s rozmnožovacím materiálem rostlin

1.   Úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. k) zahrnují úřední kontroly rozmnožovacího materiálu rostlin, provozovatelů a dalších osob, na něž se tato pravidla vztahují.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění úředních kontrol rozmnožovacího materiálu rostlin za účelem ověření souladu s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. k) vztahujícími se na toto zboží a pro opatření přijímaná příslušnými orgány po provedení těchto úředních kontrol.

Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví pravidla týkající se zvláštních požadavků pro provádění těchto úředních kontrol v případě:

a)

dovozu určitého rozmnožovacího materiálu rostlin, na nějž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. k), do Unie a jeho uvádění na trh v Unii, pokud jde o jeho identifikaci a kvalitu, a

b)

zvláštních požadavků pro provádění těchto úředních kontrol činností provozovatelů během produkce konkrétního rozmnožovacího materiál rostlin, na nějž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. k).

3.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol rozmnožovacího materiálu rostlin s cílem ověřit soulad s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. k), jež se na toto zboží vztahují, a pro kroky přijímané příslušnými orgány v návaznosti na tyto úřední kontroly, pokud jde o:

a)

jednotnou minimální četnost takových úředních kontrol v případech, kdy je určitá minimální úroveň úředních kontrol nezbytná k reakci na zjištěná jednotná rizika nesouladu s pravidly pro rozmnožovací materiál rostlin určitého původu nebo provenience;

b)

jednotnou četnost úředních kontrol prováděných příslušnými orgány u provozovatelů oprávněných provádět certifikaci pod úředním dozorem v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU).../... (++).

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.

4.   Pro účely článku 30 se povoluje přenesení některých úkolů úřední kontroly uvedených v tomto článku na jednu nebo více fyzických osob.;“

(++)  Úř. věst.: do textu vložte číslo tohoto nařízení."

4)

v čl. 40 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„c)

laboratoře, které jsou akreditovány Mezinárodní asociací pro zkoušení osiva k provádění analýz, testů a diagnostiky vzorků osiv.“

Článek 81

Změna nařízení (EU) 2018/848

Nařízení (EU) 2018/848 se mění takto:

1)

Článek 3 se mění takto:

a)

bod 17 se nahrazuje tímto:

„(17)

‚rozmnožovacím materiálem rostlin‘ rozmnožovací materiál rostlin podle definice v čl. 3 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (*2)  (1);“;

(*2)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (Úř. věst...., s....). [poznámka pod čarou, která bude v uvedeném nařízení, patří sem] "

(1)   Úř. věst.: Do textu vložte číslo tohoto nařízení a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum, název a odkaz na toto nařízení v Úředním věstníku.] “ "

b)

bod 18 se nahrazuje tímto:

„(18)

‚ekologickým heterogenním materiálem‘ heterogenní materiál podle definice v čl. 3 bodě 27 nařízení (EU) …/… (*3)  (++), produkovaný v souladu s tímto nařízením;“

(*3)   * Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (Úř. věst...., s....). [poznámka pod čarou, která bude v uvedeném nařízení, patří sem] "

(++)   [++ Úř. věst.: Vložte do textu číslo tohoto nařízení.] “ "

2)

Článek 13 se zrušuje.

3)

V části I bodu 1.8.4 přílohy II nařízení (EU) 2018/848 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Veškeré postupy množení s výjimkou rostlinných tkáňových kultur, buněčných kultur, zárodečné plazmy, meristémů, chimérických klonů a mikropropagačního materiálu jsou prováděny v souladu s certifikovaným ekologickým hospodařením.“ [pozm. návrh 263]

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 82

Zrušení

Směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/53/ES, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES, 2002/57/ES, 2008/72/ES a 2008/90/ES se zrušují.

Odkazy na uvedené zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII.

Článek 83

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne … [36 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Avšak:

a)

ustanovení čl. 40 odst. 4 se použije po třech dnech od vstupu tohoto nařízení v platnost;

b)

článek 52 se použije ode dne … [60 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] pro druhy uvedené v částech B a C přílohy I za předpokladu, že již platí příslušné požadavky na zkoušky, metodiky a normy pro vyhodnocování vlastností uvedených v čl. 52 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) až gb) . Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. [pozm. návrh 264]

V … dne...

Za Evropský parlament

předsedkyně

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)   Úř. věst. C, C/2024/1583, 5.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1583/oj.

(2)  Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh (Úř. věst. L 125, 11.7.1966, s. 2298).

(3)  Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh (Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2309).

(4)  Směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh (Úř. věst. L 93, 17.4.1968, s. 15).

(5)  Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1).

(6)  Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 12).

(7)  Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33).

(8)  Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 60).

(9)  Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74).

(10)  Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh (Úř. věst. L 205, 1.8.2008, s. 28).

(11)  Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8).

(12)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM(2020) 381 0381 final).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) … /… (Úř. věst...., s....).+ Úř. věst.: do textu vložte číslo nařízení uvedeného v dokumentu (… (COD)) a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum a název uvedeného nařízení a příslušný odkaz na Úřední věstník.

(+)  Úř. věst.: do textu vložte číslo nařízení obsaženého v dokumentu (... (COD)) a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum, název a odkaz na toto nařízení v Úředním věstníku.

(14)  Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh (Úř. věst. L 226, 13.8.1998, s. 16).

(15)  Rozhodnutí o revizi systémů OECD pro certifikaci odrůd osiva určených pro mezinárodní obchod [OECD/LEGAL/0308] (dále jen „systémy OECD pro osivo“).

(16)  Rozhodnutí Rady 2004/869/ES ze dne 24. února 2004 o uzavření Mezinárodní smlouvy o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 378, 23.12.2004, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../… (Úř. věst. …., s....).

(19)  Úř. věst.: do textu vložte číslo nařízení obsaženého v dokumentu (... (COD)) a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum, název a odkaz na toto nařízení v Úředním věstníku..

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).

(23)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) … /… (Úř. věst...., s....).

(26)   + Úř. věst.: do textu vložte číslo nařízení obsaženého v dokumentu (… (COD)) a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum a název uvedeného nařízení a příslušný odkaz na Úřední věstník.

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2011, s. 1).

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(29)   Mezinárodní organizace pro révu a víno, usnesení OIV-VITI 564B[1]2019.

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../... ze dne … (….., s….).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).


PŘÍLOHA I

RODY A DRUHY A JEJICH PŘÍSLUŠNÁ POUŽITÍ PODLE ČLÁNKU 2

ČÁST A

Rody a druhy, které mají být použity pro produkci zemědělských plodin kromě zeleniny

Agrostis canina L.

Agrostis capillaris L.

Agrostis gigantea Roth

Agrostis stolonifera L.

Alopecurus pratensis L.

Arachis hypogaea L.

Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J. Presl & C. Presl

Avena nuda L.

Avena sativa L. (včetně A. byzantina K. Koch)

Avena strigosa Schreb.

Beta vulgaris L. partim

Biserrula pelecinus L.

Brassica juncea (L.) Czern.

Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb.

Brassica napus L. var. napus

Brassica nigra (L.) W.D.J. Koch

Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. medullosa Thell. + var. varidis L.

Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs

Bromus catharticus Vahl

Bromus sitchensis Trin.

Cannabis sativa L.

Carthamus tinctorius L.

Carum carvi L.

Cynodon dactylon (L.) Pers.

Dactylis glomerata L.

Festuca arundinacea Schreber

Festuca filiformis Pourr

Festuca ovina L.

Festuca pratensis Huds.

Festuca rubra L.

Festuca trachyphylla (Hack.) Krajina

Galega orientalis Lam.

Glycine max (L.) Merr. partim

Gossypium spp.

Hedysarum coronarium L.

Helianthus annuus L.

Hordeum vulgare L.

Lathyrus cicera L.

Linum usitatissimum L.

Lolium multiflorum Lam.

Lolium perenne L.

Lolium x hybridum Hausskn

Lotus corniculatus L.

Lupinus albus L.

Lupinus angustifolius L.

Lupinus luteus L.

Medicago doliata Carmign.

Medicago italica (Mill.) Fiori

Medicago littoralis Rohde ex Loisel.

Medicago lupulina L.

Medicago murex Willd.

Medicago polymorpha L.

Medicago rugosa Desr.

Medicago sativa L.

Medicago sativa L. nothosubsp. varia (Martyn) Arcang.

Medicago scutellata (L.) Mill.

Medicago truncatula Gaertn.

Onobrychis viciifolia Scop.

Ornithopus compressus L.

Ornithopus sativus Brot.

Oryza sativa L.

Papaver somniferum L.

Phacelia tanacetifolia Benth.

Phalaris aquatica L.

Phalaris canariensis L.

Phleum nodosum L.

Phleum pratense L.

Pisum sativum L. partim

Plantago lanceolata L.

Poa annua L.

Poa nemoralis L.

Poa palustris L.

Poa pratensis L.

Poa trivialis L.

Raphanus sativus L. var. oleiformis Pers.

Secale cereale L.

Sinapis alba L.

Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. bicolor

Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. bicolor x Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet ex Davidse

Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet ex Davidse

Trifolium alexandrinum L. Berseem

Trifolium fragiferum L.

Trifolium glanduliferum Boiss.

Trifolium hirtum All.

Trifolium hybridum L.

Trifolium incarnatum L.

Trifolium isthmocarpum Brot.

Trifolium michelianum Savi

Trifolium pratense L.

Trifolium repens L.

Trifolium resupinatum L.

Trifolium squarrosum L.

Trifolium subterraneum L.

Trifolium vesiculosum Savi

Trigonella foenum-graecum L.

Trisetum flavescens (L.) P. Beauv.

Triticum aestivum L. subsp. aestivum

Triticum aestivum L. subsp. spelta (L.) Thell.

Triticum turgidum L. subsp. durum (Desf.) van Slageren

Vicia benghalensis L.

Vicia faba L. partim

Vicia pannonica Crantz

Vicia sativa L.

Vicia villosa Roth

xFestulolium Asch. & Graebn

xTriticosecale Wittm. ex A. Camus

Zea mays L. partim

Cicer arietinum

Camelina sativa

Fagopyrum esculentu

Lens culinaris

Triticum monococcum

Chenopodium quinoa

Vicia ervilia

Vicia narbonensis

Tritordeum

Lathyrus sativus

Eragrostis tef

Ceratonia siliqua [pozm. návrh 265]

ČÁST B

Rody a druhy, které mají být použity pro produkci zeleniny

Allium cepa L.

Allium fistulosum L.

Allium porrum L.

Allium sativum L.

Allium schoenoprasum L.

Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm.

Apium graveolens L.

Asparagus officinalis L.

Beta vulgaris L. partim

Brassica oleracea L. partim

Brassica rapa L. partim

Capsicum annuum L.

Cichorium endivia L.

Cichorium intybus L.

Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai

Cucumis melo L.

Cucumis sativus L.

Cucurbita maxima Duchesne

Cucurbita pepo L.

Cynara cardunculus L.

Daucus carota L.

Foeniculum vulgare Mill.

Lactuca sativa L.

Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A. W. Hill

Phaseolus coccineus L.

Phaseolus vulgaris L.

Pisum sativum L. partim

Raphanus sativus L. partim

Rheum rhabarbarum L.

Salvia hispanica. [pozm. návrh 266]

Scorzonera hispanica L.

Solanum lycopersicum L.

Solanum melongena L.

Spinacia oleracea L.

Valerianella locusta (L.) Laterr.

Vicia faba L. partim

Zea mays L. partim

Kříženci vzniklí křížením druhů uvedených v této části.

ČÁST C

Rody a druhy, které mají být použity pro produkci ovocných rostlin

Castanea sativa Mill.

Citrus L.

Corylus avellana L.

Cydonia oblonga Mill.

Ficus carica L.

Fortunella Swingle

Fragaria L.

Juglans regia L.

Malus Mill.

Olea europaea L.

Pistacia vera L.

Poncirus Raf.

Prunus amygdalus Batsch

Prunus armeniaca L.

Prunus avium (L.) L.

Prunus cerasus L.

Prunus domestica L.

Prunus persica (L.) Batsch

Prunus salicina Lindley

Pyrus L.

Ribes L.

Rubus L.

Vaccinium L.

ČÁST D

Rody a druhy, které mají být použity pro produkci révy

Vitis L.

ČÁST E

Rody a druhy, které mají být použity pro produkci brambor

Solanum tuberosum L.


PŘÍLOHA II

POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ NA TRH OSIVA A MATERIÁLU PŘEDSTUPŇŮ A ZÁKLADNÍHO A CERTIFIKOVANÉHO OSIVA A MATERIÁLU PODLE ČLÁNKU 7

ČÁST A

POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ NA TRH OSIVA PŘEDSTUPŇŮ A ZÁKLADNÍHO A CERTIFIKOVANÉHO OSIVA ZEMĚDĚLSKÝCH DRUHŮ A DRUHŮ ZELENINY

1.   Obecné požadavky na produkci osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva

A.   Výsev nebo sadba:

a)

Odrůda vysetého osiva, případně včetně matečných rostlin, se identifikuje pomocí úřední návěsky nebo návěsky vydané profesionálním provozovatelem a zaznamená, aby byla zajištěna její sledovatelnost. Návěsku nebo záznamy o matečné rostlině uchovává profesionální provozovatel až do vydání úřední návěsky osiva uváděného na trh.

b)

Předchozí porosty na množitelské ploše musí být slučitelné s produkcí osiva druhu, odrůdy a kategorie daného porostu a plocha musí být dostatečně prosta rostlin, které mohly zůstat z předchozích porostů (zaplevelující rostliny).

c)

Matečné rostliny nebo osivo musí být vysazeny nebo zasety způsobem, který zajišťuje:

i)

dostatečnou vzdálenost od zdrojů pylu stejného druhu nebo jiných odrůd, od případného nežádoucího cizosprášení, aby se v příslušných případech zabránilo křížení s jinými plodinami, a

ii)

vhodný zdroj a stupeň opylení pro zajištění následného rozmnožování tam, kde je to relevantní.

d)

Kontroluje se kvalita půdy, substrátů, matečných rostlin a bezprostředního okolí, aby se zabránilo výskytu škodlivých organismů nebo jejich přenašečů v souladu s nařízením (EU) 2016/2031.

e)

Stroje a veškeré použité vybavení se zkontrolují a plevel nebo osivo jiných druhů nebo odrůd se odstraní.

f)

V příslušných případech se produkce osiva provádí odděleně od pěstování osiva náležejícího ke stejným rodům nebo druhům určeného k produkci potravin nebo krmiv s cílem zajistit splnění požadavků platných pouze pro dotčený rozmnožovací materiál rostlin.

g)

V příslušných případech lze množení in vitro použít také k rozmnožování semen.

B.   Pěstování na poli:

a)

Musí být zajištěno, aby se na poli nevyskytovaly rostliny jiných druhů a jiných odrůd, které se objevují jako odrůdová nečistota a zjevně se liší od odrůdy v jednom nebo více znacích z popisu odrůdy („odchylný typ“). Pokud to není vzhledem k vlastnostem druhů možné, jejich přítomnost musí být omezena na nejnižší možnou úroveň.

V případě výskytu odchylných typů nebo jiných rostlinných druhů či odrůd během fáze pěstování nebo při zpracování osiva se provede vhodné ošetření nebo odstranění s cílem zajistit odrůdovou pravost a čistotu osiva a zabránit výskytu nežádoucích druhů.

b)

V případě pozitivních výsledků testu nebo zjevných příznaků přítomnosti škodlivých organismů v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 či vad musí být rostliny ošetřeny nebo vyřazeny jako zdroj rozmnožovacího materiálu.

c)

Rozmnožovací materiál rostlin včetně případných matečných rostlin musí být udržován takovým způsobem, aby byla zajištěna pravost odrůdy. Toto udržování vychází z úředního popisu nebo z úředně uznaného popisu odrůdy.

d)

Matečné rostliny musí být ve všech fázích produkce udržovány za podmínek, které umožní produkci osiva a dovolí jejich identifikaci s úředním popisem jejich odrůdy.

e)

Všechny plodiny na poli se úředně nebo pod úředním dozorem kontrolují v příslušné růstové fázi (příslušných růstových fázích), s příslušnou četností a příslušnými metodami, jak je vhodné pro dané druhy, s cílem ověřit příslušné požadavky. Metody kontrol musí být v souladu s platnými mezinárodními normami. Pokud není možné odstranit nebo oddělit nevyhovující rostliny během vegetační fáze, musí být celé pole z produkce osiva vyřazeno, ledaže by bylo možné nežádoucí osivo mechanicky oddělit v pozdější fázi.

C.   Sklizeň a posklizňová úprava:

a)

Osivo se v příslušných případech sklízí buď hromadně, nebo jako jednotlivé rostliny, aby se zabezpečila jeho pravost a čistota a řádná sledovatelnost.

b)

Z každé zapečetěné partie se odebere vzorek osiva. Velikost vzorku a intenzita odběru a příslušné vybavení a metoda musí být vhodné pro daný druh a v souladu s platnými mezinárodními normami.

c)

Všechny vzorky osiva se podrobí laboratorním zkouškám, aby se zajistilo splnění požadavků na jakost pro příslušné druhy. Laboratorní zkoušky se provádějí v souladu s metodami, vybavením a pěstebními substráty vhodnými pro daný druh a v souladu s platnými mezinárodními normami. Zkoušení zahrnuje případné opětovné zkoušení míry klíčivosti po určité době odpovídající danému druhu.

d)

Všechny partie osiva patřící do kategorie předstupňů nebo základní či certifikované kategorie, pokud budou použity pro produkci dalších generací osiva, a nejméně 5 % partií osiva patřících do certifikované kategorie, které již nebudou množeny, podléhají vegetačním zkouškám, které provádí provozovatel pod úředním dozorem, aby se ověřilo dodržení:

i)

jejich odrůdové pravosti;

ii)

norem minimální odrůdové čistoty a

iii)

požadavků na zdraví rostlin.

Partie osiva patřící do kategorie předstupňů nebo základní či certifikované kategorie podléhají úředním výstupním vegetačním zkouškám založeným na riziku, aby se ověřilo splnění předchozích požadavků. Vzorky použité pro úřední výstupní vegetační zkoušky se odebírají úředně.

Vegetační zkoušky se provádí v souladu s platnými mezinárodními normami.

Lze použít příslušné biomolekulární metody.

2.   Požadavky na uvádění osiva na trh

Osivo splňuje všechny následující požadavky na jakost v závislosti na vlastnostech každého rodu nebo druhu a příslušné kategorii:

a)

má minimální klíčivost, která po vysetí umožní dosáhnout náležitého počtu rostlin na metr čtvereční a následně zabezpečí výnos a kvalitu produkce;

b)

má maximální obsah tvrdých semen, aby bylo možné dosáhnout náležitého počtu rostlin na metr čtvereční;

c)

má minimální čistotu, která zabezpečí nejvyšší stupeň odrůdové pravosti;

d)

má maximální obsah vlhkosti, aby se zabezpečilo uchování materiálu během zpracovávání, skladování a dodávání na trh;

e)

má maximální obsah osiva jiných rodů nebo druhů, aby se zabezpečila co nejnižší přítomnost nežádoucích rostlin v partii;

f)

má minimální vitalitu, definované rozměry a specifické třídění, které zajistí vhodnost materiálu a dostatečnou homogenitu partie pro výsev nebo sadbu;

g)

má maximální míru přichycené zeminy nebo cizorodých látek, aby se zabránilo nepoctivým praktikám a technickým nečistotám, a

h)

je bez zvláštních vad a poškození, aby byly zajištěny jakost a zdraví materiálu.

ČÁST B

POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ NA TRH MATERIÁLU PŘEDSTUPŇŮ A ZÁKLADNÍHO A CERTIFIKOVANÉHO MATERIÁLU ZEMĚDĚLSKÝCH DRUHŮ A DRUHŮ ZELENINY A DRUHŮ OVOCNÝCH ROSTLIN [pozm. návrh 267]

1.   Požadavky na produkci materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu

A.   Výsev nebo sadba:

a)

Pravost materiálu, včetně případných matečných rostlin nebo vysetého osiva, se určí prostřednictvím úřední návěsky nebo návěsky vydané profesionálním provozovatelem a profesionální provozovatel ji zaznamená, aby byla zajištěna jeho sledovatelnost. Návěsku materiálu po uvedení tohoto materiálu na trh nebo záznamy o matečné rostlině uchovává profesionální provozovatel.

b)

Materiál je vysázen takovým způsobem, aby:

i)

byl materiál předstupňů uchováván v zařízeních, která zajišťují, že v průběhu celého produkčního postupu nedojde k nákaze prostřednictvím vzdušných přenašečů a jiných možných zdrojů;

ii)

existovala dostatečná vzdálenost od jiných rostlin stejného rodu nebo druhu stanovená na základě botanických vlastností a šlechtitelských technik každého druhu a podle kategorie materiálu, s cílem zajistit ochranu před případným nežádoucím cizosprášením a zabránit křížení s jinými plodinami a

iii)

hustota výsadby odpovídala tomu, aby bylo možné rostliny pozorovat jednotlivě.

c)

Pěstování materiálu musí v příslušných případech probíhat odděleně od pěstování materiálu náležejícího ke stejným rodům nebo druhům určeného k potravinářským nebo krmným účelům.

B.   Pěstování na poli:

a)

Ve všech fázích pěstování musí být rozmnožovací a sadební materiál od sebe vzájemně oddělen.

b)

Rozmnožovací materiál rostlin splňující požadavky pro danou kategorii se nesmí mísit s materiálem jiných kategorií.

c)

Ve všech fázích pěstování se likvidují odchylné typy a deformované nebo poškozené rostliny.

d)

V případě pozitivních výsledků testu nebo zjevných příznaků přítomnosti škodlivých organismů v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 či vad musí být matečné rostliny ošetřeny nebo vyřazeny jako zdroj rozmnožovacího materiálu.

e)

Matečné rostliny musí být ve všech fázích pěstování udržovány za podmínek, které umožní produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a dovolí jejich identifikaci a ověření shody s úředním popisem nebo úředně uznaným popisem jejich odrůdy. V případě matečných rostlin, které nepatří k odrůdě, se ověření shody s úředním popisem nebo úředně uznaným popisem týká druhu, ke kterému tyto matečné rostliny patří.

f)

Matečné rostliny se kontrolují v příslušné růstové fázi (příslušných růstových fázích), s příslušnou četností a příslušnými metodami, jak je vhodné pro dané rody nebo druhy.

g)

Vzorek, který má být odebrán z určité partie, musí mít odpovídající minimální velikost pro stanovení, zda jsou splněny požadavky na jakost pro příslušné rody nebo druhy. Intenzita, vybavení a metoda odběru vzorků musí být vhodné pro dané rody nebo druhy a v souladu s platnými mezinárodními normami.

h)

Testování musí být prováděno v souladu s metodami, vybavením a pěstebními substráty vhodnými pro dané rody nebo druhy a v souladu s platnými mezinárodními normami, aby se zajistilo splnění požadavků na jakost.

C.   Sklizeň a posklizňová úprava u druhů a rodů, které patří do části E přílohy I (sadba brambor):

a)

Materiál se v příslušných případech sklízí buď hromadně, nebo jako jednotlivé rostliny, aby se zabezpečila jeho pravost, zdraví a sledovatelnost.

b)

Z každé zapečetěné partie se odebere vzorek hlíz. Velikost vzorku a intenzita odběru a příslušné vybavení a metoda musí být vhodné pro daný druh a v souladu s platnými mezinárodními normami.

c)

Všechny vzorky hlíz se podrobí laboratorním zkouškám, aby se zajistilo splnění jakostních a rostlinolékařských požadavků pro příslušné druhy. Laboratorní zkoušky se provádějí v souladu s metodami, vybavením a pěstebními substráty vhodnými pro daný druh a v souladu s platnými mezinárodními normami.

d)

Všechny partie patřící do kategorie předstupňů nebo základní kategorie a nejméně 5 % partií patřících do certifikované kategorie jsou předmětem vegetačních zkoušek, které provádí provozovatel pod úředním dozorem příslušného orgánu, aby se ověřilo dodržení:

i)

jejich odrůdové pravosti;

ii)

norem minimální odrůdové čistoty;

iii)

jejich schopnosti klíčení;

iv)

požadavků na zdraví rostlin.

Partie patřící do kategorie předstupňů nebo základní či certifikované kategorie podléhají úředním výstupním vegetačním zkouškám založeným na riziku, aby se ověřilo splnění předchozích požadavků. Vzorky použité pro úřední výstupní vegetační zkoušky se odebírají úředně.

Vegetační zkoušky se provádí v souladu s platnými mezinárodními normami.

Lze použít příslušné biomolekulární metody.

2.   Požadavky na uvádění materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu na trh

Materiál splňuje všechny následující požadavky v závislosti na vlastnostech každého rodu nebo druhu a příslušné kategorii:

a)

má minimální vitalitu nebo míru klíčivosti, definované rozměry a případně specifické třídění, které zajistí vhodnost materiálu a dostatečnou homogenitu partie pro sadbu;

b)

je prakticky bez zvláštních vad.

ČÁST C

POŽADAVKY NA PRODUKCI, REGISTRACI A UVÁDĚNÍ NA TRH SELEKTOVANÝCH KLONŮ, MULTIKLONÁLNÍCH SMĚSÍ A POLYKLONÁLNÍHO ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU ROSTLIN MATERIÁLU PŘEDSTUPŇŮ A ZÁKLADNÍHO A CERTIFIKOVANÉHO MATERIÁLU PODLE ČL. 9 ODST. 1 [pozm. návrh 268]

1.   Požadavky na produkci předstupňů a základních a certifikovaných selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin [pozm. návrh 269]

A.   Sadba:

a)

Pravost selektovaného klonu, multiklonální směsi nebo polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin se určí prostřednictvím úřední návěsky nebo návěsky vydané profesionálním provozovatelem a profesionální provozovatel ji zaznamená, aby byla zajištěna jejich sledovatelnost. Návěsku materiálu nebo záznamy o příslušných matečných rostlinách pro produkci každého selektovaného klonu a příslušných genotypech pro produkci polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin uchovává profesionální provozovatel po uvedení tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin na trh. [pozm. návrh 270]

b)

Materiál je vysázen takovým způsobem, aby:

i)

existovala dostatečná vzdálenost od jiných rostlin stejného rodu nebo druhu stanovená na základě botanických vlastností pro každý druh a podle kategorie materiálu, s cílem zajistit ochranu před případným nežádoucím cizosprášením a zabránit křížení s jinými plodinami; [pozm. návrh 271]

ii)

hustota výsadby odpovídala tomu, aby bylo možné každou rostlinu jednotlivě pozorovat.

c)

Pěstování materiálu musí v příslušných případech probíhat odděleně od pěstování materiálu náležejícího ke stejným rodům nebo druhům určeného k potravinářským nebo krmným účelům.

B.   Pěstování na poli:

a)

Ve všech fázích pěstování musí být rozmnožovací a sadební materiál od sebe vzájemně oddělen.

b)

Rozmnožovací materiál splňující požadavky dané kategorie se nesmí mísit s materiálem jiných kategorií.

c)

Ve všech fázích pěstování se likvidují odchylné typy a deformované nebo poškozené rostliny, aby se zajistila odrůdová pravost a čistota nebo v případě podnoží, které nepatří k odrůdě, pravost druhu, a účinná produkce.

d)

Příslušné matečné rostliny a příslušné genotypy se v případě vad vylučují jako zdroj rozmnožovacího materiálu rostlin. [pozm. návrh 272]

e)

Příslušné matečné rostliny a příslušné genotypy musí být ve všech fázích pěstování udržovány za podmínek, které umožní produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a dovolí jejich identifikaci a ověření shody s úředním popisem nebo úředně uznaným popisem jejich odrůdy. V případě matečných rostlin, které nepatří k odrůdě, se ověření shody s úředním popisem nebo úředně uznaným popisem týká druhu, ke kterému tyto matečné rostliny patří. [pozm. návrh 273]

f)

Matečné rostliny se kontrolují v příslušné růstové fázi (příslušných růstových fázích), s příslušnou četností a příslušnými metodami, jak je vhodné pro dané rody nebo druhy.

g)

Vzorek, který má být odebrán z určité partie, musí mít odpovídající minimální velikost pro stanovení, zda jsou splněny požadavky na jakost pro příslušné rody nebo druhy. Intenzita, vybavení a metoda odběru vzorků musí být vhodné pro dané rody nebo druhy a v souladu s platnými mezinárodními normami.

h)

Testování musí být prováděno v souladu s metodami, vybavením a pěstebními substráty vhodnými pro dané rody nebo druhy a v souladu s platnými mezinárodními normami, aby se zajistilo splnění požadavků na jakost.

i)

V případě multiklonálních směsí je směs selektovaných klonů tvořících multiklonální směs vytvořena před konečným balením daného rozmnožovacího materiálu rostlin a obsahuje stejné podíly všech selektovaných klonů, které tvoří multiklonální směs. [pozm. návrh 274]

j)

V případě polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin je směs genotypů tvořících polyklonální rozmnožovací materiál rostlin vytvořena před konečným balením daného rozmnožovacího materiálu rostlin a obsahuje stejné podíly všech genotypů, které tvoří polyklonální rozmnožovací materiál rostlin. [pozm. návrh 275]

2.   Požadavky na registraci selektovaného klonu, multiklonální směsi a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin

a)

Žadatel předloží příslušnému orgánu žádost, ve které uvede:

i)

druh a případně odrůdu, ke které selektovaný klon, multiklonální směs nebo polyklonální rozmnožovací materiál rostlin patří, přičemž odrůda musí být zapsána v národním registru odrůd podle článku 44;

ii)

navrhovaný název a synonyma;

iii)

případně popis složení multiklonální směsi nebo polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin;

iv)

udržovatele selektovaného klonu, multiklonální směsi nebo polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin;

v)

odkaz na popis hlavních vlastností odrůdy, ke které selektovaný klon, multiklonální směs nebo polyklonální rozmnožovací materiál rostlin patří;

vi)

popis hlavních vlastností hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání selektovaného klonu, multiklonální směsi nebo polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin;

vii)

odhadovaný genetický zisk selektovaného klonu, multiklonální směsi nebo polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin ve vztahu k celkové užitkovosti příslušné odrůdy;

viii)

informace o tom, zda je selektovaný klon, multiklonální směs nebo polyklonální rozmnožovací materiál rostlin již registrován v registru jiného členského státu.

b)

Selektovaný klon, multiklonální směs nebo polyklonální rozmnožovací materiál rostlin splňuje pro registraci následující požadavky, které přísluší danému typu materiálu:

i)

polyklonální rozmnožovací materiál rostlin se vybírá v jediném polním pokusu obsahujícím reprezentativní vzorek celkové genetické rozmanitosti odrůdy podle plánu zkoušení založeného na mezinárodně uznávaných metodách. V případě polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin révy se tento návrh zakládá na metodách předepsaných Mezinárodní organizací pro révu vinnou a víno;

ii)

v případě rozmnožovacího materiálu révy sestává polyklonální rozmnožovací materiál rostlin ze 7 až 20 různých genotypů;

iii)

pravost odrůdy selektovaného klonu, každého selektovaného klonu multiklonální směsi, každého genotypu polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin se zajistí pozorováním fenotypových vlastností a v příslušných případech molekulární analýzou podle mezinárodně uznávaných norem.

Příslušný orgán rozhodne o registraci až poté, co dojde k závěru, že jsou podle typu materiálu splněny body i) až iii).

c)

Požadavky na uvádění materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu na trh stanovené v části B bodě 2 se použijí obdobně. [pozm. návrh 276]

ČÁST D

POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ NA TRH OSIVA PŘEDSTUPŇŮ A ZÁKLADNÍHO A CERTIFIKOVANÉHO OSIVA OVOCNÝCH ROSTLIN, RÉVY A SADBY BRAMBOR [pozm. návrh 277]

1.   Požadavky na produkci osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva ovocných rostlin, révy a sadby brambor [pozm. návrh 278]

A.   Výsev nebo sadba:

a)

Matečné rostliny a případně opylovače se vysazují tak, aby:

i)

existovala dostatečná vzdálenost od jiných rostlin stejného rodu nebo druhu stanovená botanickými vlastnostmi a šlechtitelskými technikami a podle kategorie materiálu, s cílem zajistit ochranu před případným nežádoucím cizosprášením a zabránit křížení s jinými plodinami a

ii)

hustota výsadby odpovídala tomu, aby bylo možné rostliny pozorovat jednotlivě.

b)

Pěstování materiálu musí v příslušných případech probíhat odděleně od pěstování materiálu náležejícího ke stejným rodům nebo druhům určeného k potravinářským nebo krmným účelům.

B.   Pěstování na poli:

a)

Ve všech fázích pěstování musí být rozmnožovací a sadební materiál od sebe vzájemně oddělen.

b)

Rozmnožovací materiál splňující požadavky dané kategorie se nesmí mísit s materiálem jiných kategorií.

c)

Kvetoucí matečná rostlina je předmětem samosprášení nebo cizosprášení pylem z okolních opylovačů, podle toho, co je pro daný rod nebo druh vhodné.

d)

Odchylné typy a deformované nebo poškozené rostliny se likvidují ve všech fázích pěstování, aby se zajistila pravost odrůdy, nebo u rostlin, které nepatří k odrůdě, aby se zajistila pravost druhu, k němuž patří, jejich dostatečná čistota a účinná produkce.

e)

Matečné rostliny a opylovače se v případě vad vylučují jako zdroj osiva.

f)

Matečné rostliny musí být ve všech fázích pěstování udržovány za podmínek, které umožňují produkci osiva. Matečné rostliny a opylovače musí být ve všech fázích pěstování udržovány za podmínek, které dovolují jejich identifikaci a ověření shody s úředním popisem nebo úředně uznaným popisem jejich odrůdy. V případě matečných rostlin a opylovačů, které nepatří k odrůdě, se ověření shody s úředním popisem nebo úředně uznaným popisem týká druhu, k němuž tyto matečné rostliny a opylovače patří.

g)

Matečné rostliny a opylovače se kontrolují v příslušné růstové fázi (příslušných růstových fázích), s příslušnou četností a příslušnými metodami, jak je vhodné pro dané rody nebo druhy.

h)

Vzorek, který má být odebrán z určité partie, musí mít odpovídající minimální velikost pro stanovení, zda jsou splněny požadavky na jakost pro příslušné rody nebo druhy. Intenzita, vybavení a metoda odběru vzorků musí být vhodné pro dané rody nebo druhy a v souladu s platnými mezinárodními normami.

i)

Testování musí být prováděno v souladu s metodami, vybavením a pěstebními substráty vhodnými pro dané rody nebo druhy a v souladu s platnými mezinárodními normami, aby se zajistilo splnění požadavků na jakost.

2.   Požadavky na uvádění osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva ovocných rostlin, révy a sadby brambor na trh

Osivo splňuje všechny následující požadavky na jakost v závislosti na vlastnostech každého rodu nebo druhu a příslušné kategorii:

a)

patří k odrůdě a v případě osiva, které nepatří k odrůdě, k druhu;

b)

má minimální vitalitu, definované rozměry a případně specifické třídění, které zajistí vhodnost materiálu a dostatečnou homogenitu partie pro sadbu, a

c)

je bez zvláštních vad a poškození, aby byla zajištěna kvalita osiva.

ČÁST E

POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ NA TRH MATERIÁLU PŘEDSTUPŇŮ A ZÁKLADNÍHO A CERTIFIKOVANÉHO MATERIÁLU ZÍSKANÉHO MNOŽENÍM IN VITRO

1.   Požadavky na produkci materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu získaného množením in vitro

A.   Kultura in vitro

a)

Pravost materiálu in vitro, případně in vivo, se určí prostřednictvím návěsky a zaznamená se, aby byla zajištěna jeho sledovatelnost. Návěska materiálu se uchovává.

b)

Materiál odebraný z materiálu in vivo se dezinfikuje.

B.   Produkce in vitro

a)

Klon (klony), který (které) pochází z materiálu uvedeného v bodě A písm. a), se produkuje (produkují) množením in vitro.

b)

Ve všech fázích pěstování musí být rozmnožovací a sadební materiál od sebe vzájemně oddělen.

c)

Klon (klony) splňující požadavky dané kategorie rozmnožovacího materiálu rostlin se nesmíchají s klony jiných kategorií.

d)

Počet po sobě jdoucích rozmnožovacích cyklů pomocí množení in vitro se omezí podle toho, co je vhodné pro dané rody nebo druhy.

e)

Klon (klony) musí být ve všech fázích produkce udržován (udržovány) za podmínek, které umožní produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a dovolují jejich identifikaci a ověření shody s úředním popisem nebo úředně uznaným popisem jejich odrůdy. V případě klonu (klonů), který (které) nepatří k odrůdě, se ověření shody s úředním popisem nebo úředně uznaným popisem týká druhu, k němuž tento klon (tyto klony) patří.

f)

Klon (klony) se kontroluje (kontrolují) v příslušné růstové fázi (příslušných růstových fázích), s příslušnou četností a příslušnými metodami, jak je vhodné pro daný rod nebo druh.

g)

Vzorek, který má být odebrán z určité partie, musí mít odpovídající minimální velikost pro stanovení, zda jsou splněny požadavky na jakost pro příslušné rody nebo druhy. Intenzita, vybavení a metoda odběru vzorků musí být vhodné pro dané rody nebo druhy a v souladu s platnými mezinárodními normami.

h)

Testování musí být prováděno v souladu s metodami, vybavením a pěstebními substráty vhodnými pro dané rody nebo druhy a v souladu s platnými mezinárodními normami, aby se zajistilo splnění požadavků na jakost.

2.   Požadavky na uvádění materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu získaného množením in vitro na trh

Materiál in vitro nebo in vivo splňuje všechny následující požadavky v závislosti na vlastnostech každého rodu nebo druhu a příslušné kategorii:

a)

patří k odrůdě uvedené na návěsce a v případě materiálu, který nepatří k odrůdě, patří k druhu uvedenému na návěsce, a to na základě:

i)

pozorování fenotypových vlastností materiálu in vivo podle bodu A písm. a);

ii)

produkce rostlin in vivo z materiálu in vitro podle bodu A písm. a) a pozorování fenotypových vlastností těchto rostlin;

iii)

produkce rostlin in vivo z klonu (klonů) podle bodu B písm. a) a pozorování fenotypových vlastností těchto rostlin a

iv)

případně molekulární analýzy materiálu in vitro podle bodu A písm. a) nebo klonu (klonů) podle bodu B písm. a);

b)

má minimální vitalitu, definované rozměry a případně specifické třídění, které zajistí vhodnost materiálu a dostatečnou homogenitu partie pro sadbu;

c)

je prakticky bez zvláštních vad a poškození.


PŘÍLOHA III

POŽADAVKY NA PRODUKCI STANDARDNÍHO OSIVA A MATERIÁLU A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH PODLE ČLÁNKU 8

ČÁST A

POŽADAVKY NA PRODUKCI STANDARDNÍHO OSIVA ZEMĚDĚLSKÝCH DRUHŮ A DRUHŮ ZELENINY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH

1.   Obecné požadavky na produkci standardního osiva

A.   Výsev nebo sadba:

a)

Určí se odrůda vysévaného osiva, případně včetně matečných rostlin, aby byla zajištěna jeho sledovatelnost. Návěska materiálu nebo záznamy o matečné rostlině musí být uchovávány nejméně dva roky.

b)

Předchozí porosty na množitelské ploše byly slučitelné s produkcí osiva druhu a odrůdy daného porostu a plocha je dostatečně prosta rostlin, jež mohly zůstaly z předchozích porostů (zaplevelující rostliny).

c)

Matečné rostliny nebo osivo jsou vysazeny nebo zasety takovým způsobem, aby:

i)

byla dodržena dostatečná vzdálenost od zdrojů pylu stejných druhů nebo různých odrůd podle pravidel izolace stanovených na základě botanických vlastností každého druhu a šlechtitelské techniky s cílem zajistit ochranu před případným nežádoucím cizosprášením a zabránit v příslušných případech křížení s jinými plodinami a

ii)

existoval vhodný zdroj a stupeň opylení pro zajištění následného rozmnožování tam, kde je to relevantní.

d)

Kontroluje se kvalita půdy, substrátů, matečných rostlin a bezprostředního okolí, aby se zabránilo výskytu škodlivých organismů nebo jejich přenašečů v souladu s nařízením (EU) 2016/2031.

e)

Patřičná pozornost se věnuje strojům a veškerému vybavení použitým na zabezpečení nepřítomnosti plevele nebo jiných druhů, které se obtížně zjišťují při laboratorních zkouškách.

f)

Produkce osiva se v příslušných případech provádí odděleně od pěstování osiva náležejícího ke stejným rodům nebo druhům určeného k produkci potravin nebo krmiv s cílem zajistit zdraví dotčeného materiálu.

g)

V příslušných případech lze množení in vitro použít také k rozmnožování semen.

B.   Produkce na poli:

a)

Je zajištěno, aby se na poli nevyskytovaly odchylné typy. Pokud to není vzhledem k vlastnostem druhů možné, jejich přítomnost musí být omezena na nejnižší možnou úroveň.

V případě výskytu odchylných typů nebo jiných rostlinných druhů či odrůd během fáze pěstování nebo při zpracování osiva se provede vhodné ošetření nebo odstranění s cílem zajistit odrůdovou pravost a čistotu osiva a zabránit výskytu nežádoucích druhů.

b)

V případě pozitivních výsledků testu nebo zjevných příznaků přítomnosti škodlivých organismů v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 či vad musí být rostliny ošetřeny nebo vyřazeny jako zdroj rozmnožovacího materiálu.

c)

Rozmnožovací materiál rostlin včetně případných matečných rostlin musí být udržován takovým způsobem, aby byla zajištěna pravost odrůdy. Toto udržování vychází z úředního popisu nebo z úředně uznaného popisu odrůdy.

d)

Matečné rostliny musí být případně ve všech fázích produkce udržovány za podmínek, které umožní produkci osiva a dovolují jejich identifikaci a ověření shody s úředním popisem jejich odrůdy. [pozm. návrh 279]

e)

Všechny plodiny na poli se kontrolují v příslušné růstové fázi (příslušných růstových fázích), s příslušnou četností a příslušnými metodami, jak je vhodné pro dané druhy, s cílem ověřit příslušné požadavky. Metody přehlídek porostů musí být takové, aby byla zajištěna spolehlivost pozorování. Pokud není možné odstranit nebo oddělit nevyhovující rostliny během vegetační fáze, musí být celé pole z produkce osiva vyřazeno, ledaže by bylo možné nežádoucí osivo mechanicky oddělit v pozdější fázi.

C.   Sklizeň a posklizňová úprava:

a)

Osivo se v příslušných případech sklízí buď hromadně, nebo jako jednotlivé rostliny, aby se zabezpečila jeho pravost, čistota a sledovatelnost.

b)

Z každé partie se odebere vzorek osiva, který se laboratorně zkouší, aby se zajistilo splnění požadavků na jakost pro příslušný druh, včetně klíčivosti. Zkoušení zahrnuje případné opětovné zkoušení míry klíčivosti po určité době odpovídající danému druhu.

c)

Partie osiva podléhají úředním výstupním vegetačním zkouškám založeným na riziku, aby se ověřilo dodržení:

i)

jejich odrůdové pravosti;

ii)

norem minimální odrůdové čistoty;

iii)

jejich schopnosti klíčení a

iv)

požadavků na zdraví rostlin.

Vzorky použité pro úřední výstupní vegetační zkoušky se odebírají úředně.

Lze použít příslušné biomolekulární metody.

2.   Požadavky na uvádění standardního osiva na trh

Osivo splňuje všechny následující požadavky na jakost v závislosti na vlastnostech každého rodu nebo druhu:

a)

má alespoň minimální klíčivost, která po vysetí umožní dosáhnout náležitého počtu rostlin na metr čtvereční a následně zabezpečí výnos a kvalitu produkce;

b)

má nejvýše maximální obsah tvrdých semen, aby bylo možné dosáhnout náležitého počtu rostlin na metr čtvereční;

c)

má alespoň minimální čistotu, která zabezpečí nejvyšší stupeň odrůdové pravosti;

d)

má nejvýše maximální obsah vlhkosti, aby se zabezpečilo uchování materiálu během zpracovávání, skladování a dodávání na trh;

e)

má nejvýše maximální obsah osiva jiných rodů nebo druhů, aby se zabezpečila co nejnižší přítomnost nežádoucích rostlin v partii;

f)

má dostatečnou vitalitu, definované rozměry a specifické třídění, které zajistí vhodnost materiálu a dostatečnou homogenitu partie pro výsev nebo sadbu;

g)

má maximální míru přichycené zeminy nebo cizorodých látek, aby se zabránilo nepoctivým praktikám a technickým nečistotám, a

h)

je bez zvláštních vad a poškození, aby byla zajištěna kvalita a zdraví materiálu.

ČÁST B

POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ NA TRH STANDARDNÍHO MATERIÁLU ZEMĚDĚLSKÝCH DRUHŮ A DRUHŮ ZELENINY , OVOCNÝCH ROSTLIN A RÉVY VINNÉ [pozm. návrh 280]

S výjimkou písmena b) bodu i) se část B Část A přílohy III se II použije obdobně pro produkci standardního materiálu a jeho uvádění na trh. [pozm. návrh 281]

Podnože révy se nesmí uvádět na trh jako standardní materiál. [pozm. návrh 282]

ČÁST C

POŽADAVKY NA REGISTRACI, PRODUKCI A UVÁDĚNÍ NA TRH SELEKTOVANÝCH KLONŮ, MULTIKLONÁLNÍCH SMĚSÍ A POLYKLONÁLNÍHO ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU ROSTLIN STANDARDNÍHO MATERIÁLU PODLE ČL. 9 ODST. 1 [pozm. návrh 283]

1.

Podnože révy se nesmí uvádět na trh jako standardní materiál. Výsadba

Část C, bod 1 přílohy II se použijí obdobně na výsadbu polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin. [pozm. návrh 284]

2.

Část C přílohy II se použije obdobně pro registraci, produkci a uvádění na trh selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin standardního materiálu. Pěstování na poli:

a)

Ve všech fázích pěstování musí být rozmnožovací a sadební materiál od sebe vzájemně oddělen.

b)

Ve všech fázích pěstování se likvidují odchylné typy a deformované nebo poškozené rostliny, aby se zajistila odrůdová pravost a čistota nebo v případě podnoží, které nepatří k odrůdě, pravost druhu a v případě deformovaných nebo poškozených rostlin účinná produkce.

c)

Příslušné matečné rostliny se v případě vad vylučují jako zdroj rozmnožovacího materiálu rostlin.

d)

Příslušné matečné rostliny musí být ve všech fázích pěstování udržovány za podmínek, které umožní produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a dovolí jejich identifikaci a ověření shody s úředním popisem nebo úředně uznaným popisem jejich odrůdy.

e)

Matečné rostliny se kontrolují v příslušné růstové fázi (příslušných růstových fázích), s příslušnou četností a příslušnými metodami, jak je vhodné pro dané rody nebo druhy. [pozm. návrh 285]

2a.

Požadavky na uvádění polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin na trh

Materiál splňuje všechny následující požadavky v závislosti na vlastnostech každého rodu nebo druhu a příslušné kategorii:

(a)

má minimální vitalitu, definované rozměry a případně specifické třídění, které zajistí vhodnost materiálu a dostatečnou homogenitu partie pro sadbu;

(b)

je prakticky bez zvláštních vad;

(c)

směs genotypů tvořících polyklonální rozmnožovací materiál rostlin je vytvořena před konečným balením daného rozmnožovacího materiálu rostlin a obsahuje stejné podíly všech genotypů, které tvoří polyklonální rozmnožovací materiál rostlin. Přípustná je však tolerance, četnost každého jednotlivého genotypu nesmí nikdy překročit dvojnásobek četnosti nejméně častého genotypu. [pozm. návrh 286]

ČÁST D

POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ NA TRH STANDARDNÍHO OSIVA OVOCNÝCH ROSTLIN, RÉVY A SADBY BRAMBOR [pozm. návrh 287]

Část D přílohy II se použije obdobně pro produkci a uvádění na trh standardního osiva ovocných rostlin, révy a sadby brambor. [pozm. návrh 288]

ČÁST E

POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ NA TRH STANDARDNÍHO MATERIÁLU ZÍSKANÉHO MNOŽENÍM IN VITRO

Část E přílohy II se použije obdobně pro produkci a uvádění na trh standardního materiálu získaného množením in vitro.


Příloha IV

RODY A DRUHY, KTERÉ MOHOU BÝT PRODUKOVÁNY A UVÁDĚNY NA TRH POUZE JAKO OSIVO NEBO MATERIÁL PŘEDSTUPŇŮ NEBO ZÁKLADNÍ ČI CERTIFIKOVANÉ OSIVO NEBO ZÁKLADNÍ ČI CERTIFIKOVANÝ MATERIÁL V SOULADU S ČL. 20 ODST. 1

ČÁST A

RODY A DRUHY, KTERÉ MAJÍ BÝT POUŽITY PRO PRODUKCI ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN KROMĚ ZELENINY A KTERÉ MOHOU BÝT PRODUKOVÁNY A UVÁDĚNY NA TRH POUZE JAKO OSIVO PŘEDSTUPŇŮ NEBO ZÁKLADNÍ ČI CERTIFIKOVANÉ OSIVO

Agrostis canina L.

Agrostis capillaris L.

Agrostis gigantea Roth.

Agrostis stolonifera L.

Alopecurus pratensis L.

Arachis hypogaea L.

Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J. Presl & C. Presl.

Avena nuda L.

Avena sativa L.(včetně A. byzantina K. Koch.)

Avena strigosa Schreb.

Beta vulgaris L.

Brassica juncea (L.) Czern.

Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb.

Brassica napus L. var. napus

Brassica nigra (L.) W.D.J. Koch

Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. medullosa Thell. + var. varidis L.

Brassica rapa L.

Bromus catharticus Vahl

Bromus sitchensis Trin.

Cannabis sativa L.

Carthamus tinctorius L.

Carum carvi L.

Cynodon dactylon (L.) Pers.

Dactylis glomerata L.

Festuca arundinacea Schreb.

Festuca filiformis Pourr.

Festuca ovina L.

Festuca pratensis Huds.

Festuca rubra L.

Festuca trachyphylla (Hack.) Krajina

xFestulolium Asch. et Graebn.

Galega orientalis Lam.

Glycine max (L.) Merrill

Gossypium L.

Hedysarum coronarium L.

Helianthus annuus L.

Hordeum vulgare L.

Linum usitatissimum L.

Lolium × boucheanum Kunth

Lolium multiflorum Lam.

Lolium perenne L.

Lotus corniculatus L.

Lupinus albus L.

Lupinus angustifolius L.

Lupinus luteus L.

Medicago lupulina L.

Medicago sativa L.

Medicago × varia T. Martyn

Onobrychis viciifolia Scop.

Oryza sativa L.

Papaver somniferum L.

Phacelia tanacetifolia Benth.

Phalaris aquatica L.

Phalaris canariensis L.

Phleum nodosum L.

Phleum pratense L.

Pisum sativum L.

Poa annua L.

Poa nemoralis L.

Poa palustris L.

Poa pratensis L.

Poa trivialis L.

Raphanus sativus L.

Secale cereale L.

Sinapis alba L.

Solanum tuberosum L.

Sorghum bicolor (L.) Moench

Sorghum bicolor (L.) Moench × Sorghum sudanense (Piper) Stapf.

Sorghum sudanense (Piper) Stapf.

Trifolium alexandrinum L.

Trifolium hybridum L.

Trifolium incarnatum L.

Trifolium pratense L.

Trifolium repens L.

Trifolium resupinatum L.

Trigonella foenum-graecum L.

Trisetum flavescens (L.) P. Beauv.

xTriticosecale Wittm. ex A. Camus.

Triticum aestivum L.

Triticum durum Desf.

Triticum spelta L.

Vicia faba L.

Vicia pannonica Crantz .

Vicia sativa L.

Vicia villosa Roth.

Zea mays L.

ČÁST B

RODY A DRUHY, KTERÉ MOHOU BÝT PRODUKOVÁNY A UVÁDĚNY NA TRH POUZE JAKO MATERIÁL PŘEDSTUPŇŮ NEBO ZÁKLADNÍ ČI CERTIFIKOVANÝ MATERIÁL

Solanum tuberosum L.


PŘÍLOHA IVa

DRUHY, KTERÉ MOHOU BÝT PRODUKOVÁNY A UVÁDĚNY NA TRH JAKO OBCHODNÍ OSIVO

Arachis hypogaea L.

Biserrula pelecinus

Brassica nigra (L.) W.D.J. Koch

Cynodon dactylon L.

Festuca trachyphylla (Hack.) Krajina)

Festuca filiformis Pour

Hedysarum coronarium L.

Lathyrus cicera

Medicago × varia T. Martyn Sand

Medicago doliata Carmingn

Medicago italica (Mill.) Fiori

Medicago littoralis

Medicago murex

Medicago polymorpha

Medicago rugosa

Medicago scutellata

Medicago truncatula

Medicago x varia Martyn Sand

Onobrychis viciifolia Scop

Ornithopus compressus

Ornithopus sativus

Phalaris aquatica L.

Plantago lanceolata

Poa annua

Poa nemoralis

Trifolium fragiferum

Trifolium glanduliferum

Trifolium hirtum

Trifolium isthmocarpum

Trifolium michelianum

Trifolium squarrosum

Trifolium subterraneum

Trifolium vesiculosum

Trigonella foenum-graecum L.

Vicia bengahalensis L.

Vicia pannonica Crantz

xFestulolium Asch. & Graebn. [pozm. návrh 289]


PŘÍLOHA V

POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ NA TRH SMĚSÍ URČENÝCH K OCHRANĚ PŘIROZENÉHO PROSTŘEDÍ PODLE ČLÁNKU 22

1.   Zdrojová oblast Oblast původu [pozm. návrh 290]

Příslušné orgány mohou určit konkrétní zdrojové oblasti původu pro směsi určené k ochraně přirozeného prostředí, s nímž jsou tyto směsi přirozeně spojeny. Za tímto účelem zohlední informace od orgánů odpovědných za genetické zdroje rostlin nebo od organizací, které jsou v členských státech pro tento účel uznávány. [pozm. návrh 291]

Pokud se zdrojová oblast původu nachází ve více než jednom členském státě, určí se společnou dohodou všech dotčených členských států. [pozm. návrh 292]

2.   Druhy

Druhy a případně poddruhy použité ve směsích určených k ochraně přirozeného prostředí jsou:

a)

typické pro typ stanoviště ve zdrojové oblasti původu ; [pozm. návrh 293]

b)

důležité pro ochranu přirozeného prostředí v souvislosti se zachováním genetických zdrojů jako složky směsi;

c)

přiměřené pro účely obnovy typu stanoviště zdrojové oblasti původu . [pozm. návrh 294]

Směs určená k ochraně přirozeného prostředí neobsahuje druhy Avena fatua, Avena sterilis a Cuscuta spp.

Maximální obsah Rumex spp. jiných než Rumex acetosella a Rumex maritimus , Rumex acetosa, R. thyrsiflorus a R. sanguineus nepřekročí 0,05 % hmotnostních. [pozm. návrh 295]

3.   Povolení profesionálních provozovatelů

Profesionální provozovatelé získají před produkcí směsí určených k ochraně přirozeného prostředí povolení.

Profesionální provozovatel podá žádost o povolení podle čl. 22 odst. 1, která obsahuje všechny tyto náležitosti:

a)

jméno/název a adresu profesionálního provozovatele;

b)

metodu sklizně: zda je směs přímo sklízena, nebo namnožena;

c)

složky směsi určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené jako druhy a případně poddruhy a odrůdy; které jsou typické pro typ stanoviště ve zdrojové oblasti původu a které mají jakožto složky dané směsi význam pro ochranu přirozeného prostředí v rámci zachování genetických zdrojů; [pozm. návrh 296]

d)

množství směsi, na které se má povolení vztahovat; [pozm. návrh 297]

e)

zdrojovou oblast původu směsi; [pozm. návrh 298]

f)

lokalitu sběru a v případě namnožené směsi určené k ochraně přirozeného prostředí také lokalitu množení;

g)

typ stanoviště zdrojové oblasti původu směsi a [pozm. návrh 299]

h)

rok sběru.

K žádosti se připojí informace nezbytné k ověření souladu s požadavky stanovenými v bodě odstavci 4 v případě přímo sklízených směsí určených k ochraně přirozeného prostředí nebo v bodě odstavci 5 v případě namnožených směsí určených k ochraně přirozeného prostředí. [pozm. návrh 300]

Příslušné orgány mohou vydat povolení, které obsahuje datum povolení a rozsah povolení, podle žádosti provozovatele a splnění požadavků, a omezení na uvádění na trh ve zdrojové oblasti.

Profesionální provozovatelé před začátkem příslušnému orgánu na konci každého období produkce kalendářního nebo případně daňového roku oznámí množství osiva povolených směsí určených k ochraně přirozeného prostředí, pro které je povolení určeno, spolu s velikostí a umístěním zamýšlené lokality nebo zamýšlených lokalit sběru a datem nebo daty sběru. [pozm. návrh 301]

4.   Produkce přímo sklízených směsí určených k ochraně přirozeného prostředí

Přímo sklízené směsi určené k ochraně přirozeného prostředí musí splňovat následující požadavky:

a)

směs osiva, která byla sebrána ve zdrojové oblasti původu (dále jen „přímo sklízená směs určená k ochraně přirozeného prostředí“), se sbírá z lokality, která nebyla oseta po dobu 40 let předcházejících datu povolení; [pozm. návrh 302]

b)

procento složek přímo sklízené směsi určené k ochraně přirozeného prostředí, kterými jsou druhy a případně poddruhy, musí být přiměřené pro účely obnovy typu stanoviště zdrojové oblasti;

c)

maximální obsah druhů a případně poddruhů, které nesplňují podmínky stanovené v písmenu b), nepřekročí 1 % hmotnostní;

d)

příslušné orgány mohou během období růstu ve vhodných intervalech a během sběru provádět vizuální kontroly v lokalitě sběru, aby se ujistily, že směs splňuje požadavky stanovené pro tuto směs určenou k ochraně přirozeného prostředí; jejich výsledky zdokumentují;

e)

testy se provádějí úředně nebo pod úředním dozorem příslušného orgánu, aby se ověřilo, že směs určená k ochraně přirozeného prostředí splňuje stanovené požadavky; tyto testy se provádějí v souladu se současnými mezinárodními metodami, nebo pokud takové metody neexistují, v souladu s jakýmikoli vhodnými metodami;

f)

vzorky se odebírají z homogenních partií a musí být dostačující pro provedení testu podle písmene e).

5.   Produkce namnožených směsí určených k ochraně přirozeného prostředí

Osivo směsí určených k ochraně přirozeného prostředí může být rovněž namnoženo oprávněným provozovatelem podle následujícího postupu:

a)

osivo jednotlivých druhů je získáno ve zdrojové oblasti původu , nebo se jedná o přímo sklízené směsi určené k ochraně přirozeného prostředí zakoupené od jiného provozovatele; [pozm. návrh 303]

b)

osivo uvedené v písmenu a) se namnoží mimo zdrojovou oblast jako jednodruhové osivo. Množení může probíhat po pět generací; [pozm. návrh 304]

c)

tato jednodruhová osiva se poté smísí, a tak se vytvoří směs složená z rodů, druhů a případně poddruhů, které jsou typické pro typ stanoviště ve zdrojové oblasti;

d)

tato směs může rovněž obsahovat osivo druhů uvedených v části A přílohy I, které bylo vyprodukováno konvenčním způsobem, pokud je v souladu s písmenem c); [pozm. návrh 305]

e)

sbírané osivo, z něhož se množí směs určená k ochraně přirozeného prostředí, bylo sebráno ve zdrojové oblasti z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let předcházejících datu povolení, provozovatelem podle bodu 3;

f)

osivo namnožené směsi určené k ochraně přirozeného prostředí musí tvořit druhy a případně poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště ve zdrojové oblasti a které mají jakožto složky směsi význam pro ochranu přirozeného prostředí v rámci zachování genetických zdrojů;

g)

míra klíčivosti složek uvedených v písmenu f) musí být dostačující pro účely obnovy typu stanoviště ve zdrojové oblasti;

h)

maximální obsah druhů a případně poddruhů, které nesplňují podmínky stanovené v písmenu g) f) , nepřekročí 1 % hmotnostní; [pozm. návrh 306]

i)

složky namnožené směsi určené k ochraně přirozeného prostředí, které jsou osivem druhů uvedených v části A přílohy I, splňují před smísením alespoň požadavky na standardní osivo dotčených druhů;

j)

testy se provádějí úředně nebo pod úředním dozorem členského státu, aby se ověřilo, že směs určená k ochraně přirozeného prostředí splňuje stanovené požadavky. Tyto testy se provádějí v souladu se současnými mezinárodními metodami, nebo pokud takové metody neexistují, v souladu s jakýmikoli vhodnými metodami;

k)

vzorky se odebírají z homogenních partií a musí být dostačující pro provedení testu podle písmene j).


Příloha VI

POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ NA TRH ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU ROSTLIN Z HETEROGENNÍHO MATERIÁLU PODLE ČL. 27 ODST. 2

A.   Oznámení o heterogenním materiálu

Rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu podle čl. 27 odst. 2 lze uvádět na trh poté, co profesionální provozovatel oznámí heterogenní materiál příslušným orgánům prostřednictvím dokumentace obsahující:

a)

kontaktní údaje žadatele;

b)

druh a název heterogenního materiálu;

c)

popis heterogenního materiálu podle bodu B;

d)

prohlášení žadatele ohledně pravdivosti prvků uvedených v písmenech a), b) a c);

e)

reprezentativní vzorek.

Uvedené oznámení se zašle doporučeným dopisem nebo jiným komunikačním prostředkem uznaným příslušnými orgány, s potvrzením o doručení. Pokud nebyly vyžádány žádné doplňující informace ani nebylo dodavateli oznámeno formální zamítnutí z důvodu neúplnosti oznámení, má se po třech měsících od data uvedeného na doručence za to, že příslušný orgán vzal oznámení a jeho obsah na vědomí, a heterogenní materiál se zařadí do registru heterogenního materiálu. Zařazení na seznam je pro úřední provozovatele bezplatné. [pozm. návrh 307]

B.   Popis heterogenního materiálu

1.

Popis heterogenního materiálu zahrnuje všechny tyto prvky:

a)

popis jeho znaků, včetně:

i)

fenotypové charakterizace klíčových znaků, které jsou pro materiál společné, spolu s popisem heterogenity materiálu charakterizací fenotypové rozmanitosti pozorovatelné mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami;

ii)

dokumentace jeho relevantních znaků, včetně agronomických aspektů, jako je výnos, stabilita výnosu, vhodnost pro systémy s nízkými vstupy, výkonnost, odolnost vůči abiotickému stresu, odolnost vůči chorobám, kvalitativní parametry, chuť nebo barva;

iii)

veškerých dostupných výsledků testů týkajících se znaků uvedených v bodě ii);

b)

popis druhu techniky používané pro šlechtění nebo metodu produkce heterogenního materiálu;

c)

popis rodičovského materiálu použitého ke šlechtění nebo produkci heterogenního materiálu a vlastní program řízení produkce používaný dotčeným provozovatelem s odkazem na postupy uvedené v bodě B.2. písm. a) a v příslušných případech v bodě B.2. písm. c);

d)

popis postupů řízení a výběru v zemědělském podniku s odkazem na bod B.2. písm. b) a v příslušných případech rodičovského materiálu s odkazem na bod B.2. písm. c);

e)

odkaz na zemi šlechtění nebo produkce s uvedením roku produkce a popisu půdních a klimatických podmínek.

2.

Heterogenní materiál může být získán jednou pocházet z jedné z těchto technik: [pozm. návrh 308]

a)

křížením několika různých typů rodičovského materiálu za použití protokolů křížení k produkci rozmanitého heterogenního materiálu prostřednictvím spojení potomstva, několikrát opakovaného výsevu a vystavení populace přirozenému nebo lidskému výběru za předpokladu, že tento materiál vykazuje vysokou úroveň genetické rozmanitosti;

b)

postupy hospodaření v zemědělském podniku, včetně výběru, vytváření nebo uchovávání materiálu, který se vyznačuje vysokou úrovní genetické rozmanitosti;

c)

jakoukoli jinou technikou používanou pro šlechtění nebo produkci heterogenního materiálu s přihlédnutím ke zvláštním rysům množení.

C.   Požadavky na pravost partií rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu

Rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu musí být identifikovatelný na základě všech následujících prvků:

a)

výchozího materiálu a režimu produkce použitého při křížení pro vytvoření heterogenního materiálu, jak je stanoveno v bodě B.2. písm. a), nebo v příslušných případech v bodě B.2. písm. c), nebo historie materiálu a postupů řízení v zemědělském podniku, včetně toho, zda k výběru došlo přirozeně nebo prostřednictvím lidského zásahu, v případech uvedených v bodě B.2. písm. b) a c);

b)

země šlechtění nebo produkce a

c)

charakterizace společných klíčových znaků a fenotypové heterogenity materiálu.

D.   Požadavky na hygienickou kvalitu, analytickou čistotu a klíčivost rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu

1.

Rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu splňuje požadavky rovnocenné požadavkům pro nejnižší kategorie pro příslušný druh včetně požadavků stanovených pro druhy uvedené v příloze IV na analytickou čistotu a požadavky na klíčivost osiva a požadavky na jakost ostatního materiálu nejnižší kategorie pro příslušný druh. [pozm. návrh 309]

V případě vad, pozitivních výsledků testů nebo zjevných příznaků výskytu škůdců v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 musí být rostliny ošetřeny nebo vyloučeny jako zdroj rozmnožovacího materiálu rostlin.

2.

Odchylně od bodu D.1 mohou profesionální provozovatelé uvádět na trh rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu, které nesplňuje podmínky klíčivosti, za předpokladu, že provozovatel uvede míru klíčivosti dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin na návěsce nebo přímo na balení.

E.   Požadavky na balení a označování rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu

1.

Rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu musí být uložen v malých baleních a v maximálním množství podle bodu H. Může však být uložen v jiných baleních nebo nádobách, pouze pokud jsou uzavřeny takovým způsobem, že je nelze otevřít, aniž by na balení nebo nádobě zůstaly stopy manipulace.

2.

Profesionální provozovatelé opatří balení nebo nádoby s rozmnožovacím materiálem rostlin z různorodého materiálu návěskou alespoň v jednom z úředních jazyků Unie.

Tato návěska:

i)

je čitelná, vytištěná nebo napsaná na jedné straně, nově vydaná a snadno viditelná;

ii)

obsahuje informace uvedené v bodě G této přílohy, s výjimkou případů, kdy jsou tyto informace vytištěny nebo napsány přímo na balení nebo nádobě, a

iii)

je žlutá se zeleným úhlopříčným křížem.

3.

V případě malých průhledných balení může být návěska umístěna uvnitř balení, pokud je jasně čitelná.

4.

Odchylně od bodů E.1 a E.2 může být rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu obsaženého v uzavřených a označených baleních a nádobách prodáván konečným uživatelům v neoznačených a nezapečetěných baleních až do maximálních množství stanovených v bodě H, pokud je kupující na požádání písemně informován v době dodání o druhu, názvu heterogenního materiálu a referenčním čísle partie.

F.   Uchovávání heterogenního materiálu

1.

Pokud je uchovávání možné, profesionální provozovatel, který heterogenní materiál oznámil příslušným orgánům, zachová hlavní vlastnosti materiálu v době jeho oznámení tím, že jej bude uchovávat po celou dobu, kdy zůstane na trhu.

2.

Toto uchovávání se provádí v souladu s uznávanými postupy přizpůsobenými uchovávání daného heterogenního materiálu. Profesionální provozovatel odpovědný za uchovávání vede záznamy o trvání a obsahu uchovávání.

3.

Příslušné orgány mají vždy přístup ke všem záznamům profesionálního provozovatele odpovědného za materiál, aby mohly jeho uchovávání kontrolovat. Profesionální provozovatel uchovává tyto záznamy po dobu pěti let od okamžiku, kdy přestane být heterogenní materiál uváděn na trh.

G.   Obsah návěsky na baleních

Rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu se uvádí na trh v baleních opatřených návěskou obsahující tyto údaje:

1)

název heterogenního materiálu spolu se slovy „heterogenní materiál“;

2)

údaj „pravidla a normy EU“;

3)

jméno/název a adresu profesionálního provozovatele odpovědného za připevnění návěsky nebo jeho registrační kód;

4)

zemi produkce;

5)

referenční číslo partie přidělené profesionálním provozovatelem odpovědným za připevnění návěsek;

6)

měsíc a rok uzavření balení po výrazu: „uzavřeno“;

7)

druh, uvedený alespoň pod svým botanickým názvem, případně zkráceně a beze jmen autorů;

8)

deklarovanou čistou nebo hrubou hmotnost, nebo deklarovaný počet rozmnožovacího materiálu rostlin, s výjimkou malých balení;

9)

pokud je uvedena hmotnost a je použita peletovací hmota nebo jiné pevné přísady, typ těchto přísad a také orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností a

10)

v příslušných případech míru klíčivosti.

H.   Maximální množství rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu v malých baleních

Druh

Maximální čistá hmotnost (kg)

Pícniny

10 [pozm. návrh 310 ]

Řepa

10

Obiloviny

30

Olejniny a přadné rostliny

10

Brambora

30

Zelenina:

 

luštěniny

5

cibule, kerblík, chřest, mangold, červená řepa, vodnice, meloun vodní, dýně, tykve, mrkve, ředkvičky, hadí mord španělský neboli černý kořen, špenát, kozlíček polníček

0,5

všechny ostatní druhy zeleniny

0,1


PŘÍLOHA VII

OBSAH NÁRODNÍCH REGISTRŮ ODRŮD A REGISTRU ODRŮD UNIE PODLE ČLÁNKU 46

Národní registry odrůd a registr odrůd Unie musí obsahovat všechny tyto prvky:

a)

jméno rodu nebo druhu, k němuž daná odrůda patří;

b)

název odrůdy a u odrůd uvedených na trh před vstupem tohoto nařízení v platnost, případně další alternativní názvy používané pro danou odrůdu;

c)

jméno a případně referenční číslo žadatele;

d)

datum registrace odrůdy a případně prodloužení registrace;

e)

konec platnosti registrace;

f)

reference na odkaz na soubor, kde lze nalézt úřední popis odrůdy, případně úředně uznaný popis odrůdy;

g)

v případě uchovávání odrůd s úředně uznaným popisem uznaný popis případně s uvedením oblasti (oblastí), kde má pěstování dané odrůdy historickou tradici a jíž (jimž) je přirozeně přizpůsobena (dále jen „oblast (oblasti) původu“) v případě nově pěstovaných uchovávaných odrůd, pro které jsou přizpůsobeny místní pěstitelské podmínky ; [pozm. návrh 311]

h)

jméno osoby odpovědné za udržování odrůdy;

i)

název členských států, jež zřídily příslušný národní registr odrůd (příslušné národní registry odrůd);

j)

odkaz, pod nímž je odrůda registrována v národním registru odrůd (národních registrech odrůd);

k)

případně údaj o tom, že odrůda je „ekologickou odrůdou vhodnou pro ekologickou produkci“;

l)

případně údaj o tom, že odrůda obsahuje geneticky modifikovaný organismus nebo z něj sestává;

m)

případně údaj o tom, že odrůda je odrůdou komponent jiné registrované odrůdy;

n)

případně údaj o tom, že rozmnožovací materiál rostlin náležející k dané odrůdě je produkován a uváděn na trh pouze jako podnože;

o)

případně referenci na odkaz na soubor, kde lze nalézt výsledky zkoušek hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání podle článku 52;

p)

případně údaj o způsobu rozmnožování odrůdy, včetně informace, zda se jedná o hybridní nebo syntetickou odrůdu;

q)

případně údaj o tom, že odrůda obsahuje NGT rostlinu kategorie 1 ve smyslu čl. 3 bodu 7 nařízení (EU).../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o NGT) nebo z ní sestává, a identifikační číslo (čísla) podle čl. 9 odst. 1 písm. e) [návrhu o NGT] přidělené NGT rostlině (rostlinám) kategorie 1, z níž (nichž) byla získána;

r)

případně údaj, že odrůda obsahuje NGT rostlinu kategorie 2 ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU).../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o NGT) nebo z ní sestává;

s)

případně údaj o tom, že odrůda je tolerantní vůči herbicidům, a údaj o použitelných podmínkách pěstování;

t)

případně údaj o tom, že odrůda má určité jiné vlastnosti než ty, které jsou uvedeny v písmenu s), a údaj o platných podmínkách pěstování mohou vést k nežádoucím agronomickým účinkům ; [pozm. návrh 312]

ta)

případná příslušná práva duševního vlastnictví vztahující se na odrůdu, její složky, vlastnosti a vývojový proces, případně, je-li to vhodné včetně počtu udělených nebo dosud nevyřízených příslušných patentů, které má příslušný orgán udělit a aktualizovat; [pozm. návrh 313]

tb)

případně popis toho, které šlechtitelské techniky byly použity pro vývoj odrůdy. [pozm. návrh 314]


PŘÍLOHA VIIa

MAXIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ PRO DYNAMICKÉ ZACHOVÁNÍ

Množství se vztahuje na fyzickou nebo právnickou osobu, rok a odrůdu/přistoupení/ekotyp/genetický zdroj rostlin

Druh

Maximální čistá hmotnost (kg)

Pícniny

20

Řepa

20

Obiloviny

200

Olejniny a přadné rostliny

20

Brambora

1000

Zelenina:

 

Luštěniny

75

Cibule, kerblík, chřest, mangold, červená řepa, vodnice, meloun vodní, dýně, tykve, mrkve, ředkvičky, hadí mord španělský neboli černý kořen, špenát, kozlíček polníček

1

Všechny ostatní druhy osiva zeleniny

0,5

Rozmnožovací materiál zeleniny

500 rostlin

Rozmnožovací materiál ovoce a révy

150 sazenic

[Am. 315]


Příloha VIII

SROVNÁVACÍ TABULKY

Směrnice Rady 66/401/ES

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 1a

Článek 2, článek 3

Čl. 2 odst. 1 bod A

Článek 2, článek 3, článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod B.1

Článek 3, článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod C

Článek 3, článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod D

—

Čl. 2 odst. 1 bod E

Článek 3

Čl. 2 odst. 1 bod F

—

Čl. 2 odst. 1 bod G

—

Čl. 2 odst. 1, písm. a)

Článek 2

Čl. 2 odst. 1 písm. b)

Článek 7

Čl. 2 odst. 1 písm. d)

Článek 36

Čl. 2 odst. 2

Článek 83

Čl. 2 odst. 3 bod A

Článek 10

Čl. 2 odst. 3 bod B

Článek 10

Čl. 2 odst. 4

Článek 10

Čl. 3 odst. 1

Článek 20

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

—

Čl. 3 odst. 2

—

Čl. 3 odst. 3

Článek 20

Čl. 3 odst. 4

Článek 7

Článek 3a

Článek 7, článek 35

Článek 4

Článek 34

Článek 4a

Článek 31, článek 32

Článek 5

—

Článek 5a

—

Článek 6

Článek 63

Čl. 7 odst. 1

Článek 7

Čl. 7 odst. 1a

Článek 10, článek 12

Čl. 7 odst. 1b

Článek 10, článek 12

Čl. 7 odst. 2

Článek 7

Čl. 8 odst. 1

Článek 14

Čl. 8 odst. 2

—

Čl. 9 odst. 1

Článek 14

Čl. 9 odst. 2

Článek 23

Čl. 9 odst. 3

—

Článek 10.1a

Článek 15

Článek 10a

Článek 15

Článek 10b

Článek 15

Článek 10c

Článek 15

Článek 10d

Článek 14

Článek 11

Článek 15

Článek 11a

Článek 17

Článek 12

Článek 12

Článek 13

Článek 21, článek 22

Článek 13a

Článek 38

Článek 14

Článek 36

Článek 14a

Článek 7, článek 15

Čl. 15 odst. 1

Článek 35, článek 39

Čl. 15 odst. 2

Článek 35

Čl. 15 odst. 3

Článek 35, článek 39

Článek 16

Článek 39

Článek 17

Článek 33

Článek 18

Článek 2

Čl. 19 odst. 1

Článek 24

Čl. 19 odst. 2

Článek 40

Článek 20

Článek 24

Článek 21

Článek 76

Článek 21a

Článek 7

Článek 22

—

Článek 22a

Článek 7, článek 26, článek 22

Článek 23

Článek 83

Článek 23a

—

Článek 24

—

Příloha I

Článek 7

Příloha II

Článek 7

Příloha III

Článek 7, článek 13

Příloha IV

Článek 17

Příloha V

Článek 35


Směrnice Rady 66/402/ES

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 1a

Článek 2

Čl. 2 odst. 1 bod A

Článek 2

Čl. 2 odst. 1 bod B

Článek 3, článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod C

Článek 3, článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod Ca

Článek 3, článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod C

Článek 3, článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod D

Článek 3, článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod E

Článek 3, článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod F

Článek 3, článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod H

Článek 3, článek 10

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

Článek 2

Čl. 2 odst. 1 písm. b)

Článek 7

Čl. 2 odst. 1 písm. c)

Článek 7

Čl. 2 odst. 1 písm. e)

—

Čl. 2 odst. 2

—

Čl. 2 odst. 3

Článek 10

Čl. 2 odst. 4

Článek 10

Článek 3

Článek 20, článek 7

Článek 3a

Článek 7, článek 35

Článek 4

Článek 34

Článek 4a

Článek 31, článek 32

Článek 5

—

Článek 5a

—

Článek 6

Článek 63

Čl. 7 odst. 1

Článek 7

Čl. 7 odst. 1a

Článek 10, článek 12

Čl. 7 odst. 1b

Článek 10, článek 12

Čl. 7 odst. 2

Článek 7

Čl. 8 odst. 1

Článek 14

Čl. 8 odst. 2

—

Čl. 9 odst. 1

Článek 14

Čl. 9 odst. 2

Článek 23

Čl. 9 odst. 3

—

Čl. 10 odst. 1 písm. a)

Článek 15

Čl. 10 odst. 1 písm. b)

—

Čl. 10 odst. 2

Článek 14

Čl. 10 odst. 3

—

Článek 10a

Článek 14

Článek 11

Článek 15

Článek 11a

Článek 15

Článek 12

Článek 17

Článek 13

Článek 21

Článek 13a

Článek 38

Článek 14

Článek 36

Článek 14a

Článek 7, článek 15

Čl. 15 odst. 1

Článek 35, článek 39

Čl. 15 odst. 2

Článek 35

Čl. 15 odst. 3

Článek 35, článek 39

Článek 16

Článek 39

Článek 17

Článek 33

Článek 18

Článek 2

Čl. 19 odst. 1

Článek 24

Čl. 19 odst. 2

Článek 40

Článek 20

Článek 24

Článek 21

Článek 76

Článek 21a

Článek 7

Článek 21b

Článek 7

Článek 22

—

Článek 22a

Článek 7

Článek 23

Článek 83

Článek 23a

—

Článek 24

—

Příloha I

Článek 7

Příloha II

Článek 7

Příloha III

Článek 7

Příloha IV

Článek 17

Příloha V

Článek 35


Směrnice Rady 68/193/EHS

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Čl. 2 odst. 1 bod A

—

Čl. 2 odst. 1 bod B

—

Čl. 2 odst. 1 bod C

—

Čl. 2 odst. 1 bod D

Článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod E

Článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod F

Článek 7

Čl. 2 odst. 1 bod G

Článek 8

Čl. 2 odst. 1 bod H

—

Čl. 2 odst. 1 bod I

Čl. 3 bod 3

Čl. 2 odst. 2

—

Čl. 3 odst. 1

Článek 7, článek 8

Čl. 3 odst. 2

—

Čl. 3 odst. 3

Článek 2

Čl. 3 odst. 4

Čl. 7 odst. 3, čl. 7 odst. 4, příloha II část E, příloha III část E

Čl. 3 odst. 5

Čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5

Článek 4

Článek 36

Článek 5

Článek 44

Článek 5a

Čl. 47 odst. 1

Čl. 5b odst. 1

Článek 48

Čl. 5b odst. 2

Článek 50

Čl. 5b odst. 3

Článek 49

Čl. 5ba odst. 1

—

Čl. 5ba odst. 2

—

Čl. 5ba odst. 3

Čl. 47 odst. 1

Článek 5c

Čl. 47 odst. 4

Článek 5d

Čl. 47 odst. 1

Článek 5e

Čl. 71 odst. 1

Článek 5f

Čl. 47 odst. 1, příloha VII

Článek 5g

Článek 72

Článek 7

Článek 14

Čl. 8 odst. 1

Článek 13

Čl. 8 odst. 2

Článek 28

Článek 9

Článek 14

Článek 10

Článek 15

Článek 10a

Článek 17

Čl. 11 odst. 1

Článek 80

Čl. 11 odst. 2

Článek 40

Článek 12

—

Článek 12a

—

Článek 13

Čl. 7 odst. 2

Článek 14

Článek 33

Článek 14a

Článek 38

Čl. 15 odst. 1

Článek 2

Čl. 15 odst. 2

Článek 39

Článek 16

Článek 38

Článek 16a

Čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5

Článek 16b

Čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5

Článek 17

Článek 76

Článek 17a

Čl. 7 odst. 3 a 4, čl. 8 odst. 4 a 5

Článek 18

—

Článek 18a

—

Článek 18b

—

Článek 19

—

Článek 20

Článek 83

Příloha I

Čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5

Příloha II

Čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5

Příloha III

Čl. 14 odst. 6

Příloha IV

Článek 17


Směrnice Rady 2002/53/ES

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Článek 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 44 odst. 3, článek 45

Čl. 1 odst. 3

Čl. 2 odst. 4

Článek 2

—

Čl. 3 odst. 1

Čl. 44 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 44 odst. 4

Čl. 3 odst. 3

Čl. 44 odst. 2

Čl. 4 odst. 1

Čl. 47 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 44 odst. 4

Čl. 5 odst. 1

Čl. 47 odst. 1, článek 48

Čl. 5 odst. 2

Článek 50

Čl. 5 odst. 3

Článek 49

Čl. 5 odst. 4

Článek 52

Článek 6

Čl. 44 odst. 2

Čl. 7 odst. 1

Článek 59

Čl. 7 odst. 2

—

Čl. 7 odst. 3

Článek 63

Čl. 7 odst. 4

Čl. 47 odst. 1

Čl. 7 odst. 5

—

Článek 8

—

Čl. 9 odst. 1

Článek 44, článek 46, příloha VII

Čl. 9 odst. 2 a 3

Čl. 47 odst. 1 písm. b), článek 54

Čl. 9 odst. 4

Čl. 47 odst. 1 písm. a), příloha VII

Čl. 9 odst. 5

Článek 46, příloha VII

Článek 10

Čl. 44 odst. 3, článek 45, čl. 46 odst. 1, příloha VII

Článek 11

Článek 72

Čl. 12 odst. 1

Čl. 69 odst. 1

Čl. 12 odst. 2

Čl. 69 odst. 2

Článek 13

—

Článek 14

Článek 71

Článek 15

Článek 71

Čl. 16 odst. 1

Čl. 44 odst. 2

Čl. 16 odst. 2

Čl. 47 odst. 1 písm. f) a g)

Článek 17

Článek 45

Článek 18

Článek 37

Článek 19

—

Čl. 20 odst. 1

Čl. 47 odst. 4

Čl. 20 odst. 2 a 3

Článek 26

Článek 21

—

Článek 22

Článek 39

Článek 23

Článek 76

Článek 24

—

Článek 25

—

Článek 26

—

Článek 27

Článek 83

Článek 28

Článek 83


Směrnice Rady 2002/54/ES

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 2 odst. 4

Článek 2

Článek 3, čl. 7 odst. 4

Čl. 3 odst. 2

Článek 6

Čl. 3 odst. 2

Článek 80

Článek 4

Článek 6, čl. 7 odst. 4

Článek 5

Článek 34, článek 35

Článek 6

Čl. 2 odst. 4

Článek 7

Článek 36

Článek 8

Článek 63

Čl. 9 odst. 1

Článek 24, článek 25

Čl. 9 odst. 2

Čl. 13 odst. 5

Čl. 10 odst. 1

Článek 13, článek 14

Čl. 10 odst. 2

Článek 28

Článek 11

Článek 14

Článek 12

Článek 15, čl. 17 odst. 4

Článek 13

Článek 14

Čl. 14 odst. 1

Článek 28

Čl. 14 odst. 2

Čl. 17 odst. 4

Článek 15

Článek 13, článek 14, článek 23

Článek 16

Článek 18

Článek 17

Článek 15, čl. 17 odst. 3

Článek 18

Článek 15, článek 17

Článek 19

Článek 38

Článek 20

—

Čl. 21 odst. 1

Čl. 7 odst. 1 a 3, článek 15 a příloha II

Čl. 21 odst. 2

Článek 15, čl. 17 odst. 4

Čl. 21 odst. 3

Článek 39

Čl. 22 odst. 1

Článek 6, čl. 7 odst. 4

Čl. 22 odst. 2

Článek 35

Čl. 23 odst. 1

Článek 39

Čl. 23 odst. 2

—

Článek 24

Článek 33

Čl. 25 odst. 1

Článek 80

Čl. 25 odst. 2

Článek 39

Článek 26

—

Článek 27

Čl. 7 odst. 3

Článek 28

Článek 76

Článek 29

—

Článek 30

Čl. 7 odst. 4

Článek 30A

—

Článek 31

—

Článek 32

—

Článek 33

—

Článek 34

Článek 83

Článek 35

Článek 83

Příloha I

Čl. 17 odst. 4

Příloha II

Čl. 13 odst. 5

Příloha III

Čl. 17 odst. 4

Příloha IV

Čl. 17 odst. 4 písm. m), článek 35

Příloha V

—

Příloha VI

—


Směrnice Rady 2002/55/ES

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Čl. 2 odst. 1, článek 3, čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5

Čl. 3 odst. 1

Článek 5

Čl. 3 odst. 2

Článek 44

Čl. 3 odst. 3

Článek 45

Čl. 3 odst. 4

Čl. 44 odst. 2

Čl. 4 odst. 1

Čl. 47 odst. 1 písm. a)

Čl. 4 odst. 2

Čl. 47 odst. 1 písm. c)

Čl. 4 odst. 3

—

Čl. 4 odst. 4

Článek 26

Čl. 5 odst. 1

Článek 48

Čl. 5 odst. 2

Článek 50

Čl. 5 odst. 3

Článek 49

Článek 6

Čl. 44 odst. 2

Čl. 7 odst. 1 a 2

Článek 59

Čl. 7 odst. 3

Článek 63

Čl. 7 odst. 4

Čl. 47 odst. 1 písm. c)

Článek 8

Článek 56

Čl. 9 odst. 1

Článek 44, článek 72

Čl. 9 odst. 2

Čl. 47 odst. 1 písm. b), článek 54

Článek 10

Čl. 44 odst. 3, příloha VII

Článek 11

Článek 72

Čl. 12 odst. 1

Článek 69

Čl. 12 odst. 2

Článek 70

Článek 13

—

Článek 14

Článek 71

Článek 15

Článek 71

Čl. 16 odst. 1

Čl. 44 odst. 2

Čl. 16 odst. 2

Čl. 47 odst. 1 písm. f) a g)

Článek 17

Článek 45

Článek 18

Článek 37

Článek 19

Čl. 44 odst. 2

Článek 20

Článek 20

Článek 21

Čl. 2 odst. 4, článek 6, čl. 7 odst. 4

Článek 22

Článek 34, článek 35

Čl. 23 odst. 1

Čl. 2 odst. 4

Čl. 23 odst. 2

—

Článek 24

Článek 36

Článek 25

Čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5, článek 24, článek 25

Článek 26

Článek 13

Článek 27

Článek 14

Článek 28

Články 15, článek 16, čl. 17 odst. 4

Článek 29

Článek 14, článek 28

Článek 30

Článek 14, článek 28

Článek 31

Čl. 17 odst. 3

Článek 32

Čl. 17 odst. 4

Článek 33

Článek 38

Článek 34

—

Článek 35

Čl. 7 odst. 4

Čl. 36 odst. 1

Článek 6, článek 7

Čl. 36 odst. 2

Článek 15, článek 17

Čl. 36 odst. 3

Článek 39

Článek 37

Článek 39

Článek 38

Článek 33

Čl. 39 odst. 1

Článek 80

Čl. 39 odst. 2

Článek 39

Článek 40

Článek 24, článek 25

Článek 41

Čl. 8 odst. 5

Článek 42

Článek 19

Článek 43

—

Čl. 44 odst. 1

—

Čl. 44 odst. 2

Článek 26

Článek 45

Čl. 2 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 4

Článek 46

Článek 76

Článek 47

—

Článek 48

Článek 26

Článek 49

—

Článek 50

—

Článek 51

—

Článek 52

Článek 83

Článek 53

Článek 83

Příloha I

Čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5

Příloha II

Čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5

Příloha III

Čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5

Příloha IV

Čl. 17 odst. 4

Příloha V

Čl. 17 odst. 4 písm. m)

Příloha VI

—

Příloha VII

—


Směrnice Rady 2002/56/ES

Toto nařízení

Čl. 1 první pododstavec

Článek 1

Čl. 1 druhý pododstavec

Čl. 2 odst. 4

Článek 2

Článek 3

Čl. 3 odst. 1

Článek 20

Čl. 3 odst. 2

—

Čl. 3 odst. 3

Čl. 7 odst. 3

Čl. 3 odst. 4

Čl. 7 odst. 3

Článek 4

Čl. 7 odst. 4

Článek 5

Článek 36

Čl. 6 odst. 1

Čl. 2 odst. 4

Čl. 6 odst. 2

—

Čl. 6 odst. 3

—

Článek 7

Čl. 7 odst. 4

Článek 8

—

Článek 9

Čl. 7 odst. 4

Článek 10

Čl. 7 odst. 4

Čl. 11 odst. 1

Článek 13

Čl. 11 odst. 2

Článek 28

Článek 12

Článek 14

Článek 13

Článek 15, článek 17

Článek 14

—

Článek 15

Článek 15

Článek 16

—

Článek 17

—

Článek 18

Čl. 7 odst. 3, článek 17

Článek 19

Článek 38

Článek 20

—

Článek 21

Článek 39

Článek 22

Článek 33

Čl. 23 odst. 1

Článek 80

Čl. 23 odst. 2

Článek 39

Článek 24

Čl. 7 odst. 2

Článek 25

Článek 76

Článek 26

—

Článek 27

Článek 26

Článek 28

—

Článek 29

—

Článek 30

Článek 83

Článek 31

Článek 83

Příloha I

Čl. 7 odst. 3

Příloha II

Čl. 7 odst. 3

Příloha III

Článek 17

Příloha IV

—

Příloha V

—


Směrnice Rady 2002/57/ES

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1, článek 2

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

Článek 2, článek 3

Čl. 2 odst. 1 písm. b)

Článek 2

Čl. 2 odst. 1 písm. d)

Článek 2, článek 7

Čl. 2 odst. 1 písm. e)

Článek 2, článek 7

Čl. 2 odst. 1 písm. f)

Článek 2, článek 7

Čl. 2 odst. 1 písm. g)

Článek 2, článek 7

Čl. 2 odst. 1 písm. h)

Článek 2, článek 7

Čl. 2 odst. 1 písm. j)

—

Čl. 2 odst. 1 písm. k)

Článek 3

Čl. 2 odst. 2

Článek 2

Čl. 2 odst. 3

Článek 7

Čl. 2 odst. 3a

Článek 7

Čl. 2 odst. 4

—

Čl. 2 odst. 5

Článek 10, článek 12

Čl. 2 odst. 6

Článek 10, článek 12

Čl. 3 odst. 1

Článek 20

Čl. 3 odst. 2

—

Čl. 3 odst. 3

—

Čl. 3 odst. 4

Článek 7

Článek 4

Článek 7, článek 35

Článek 5

Článek 34

Článek 6

Článek 31, článek 32

Článek 7

—

Článek 8

Článek 63

Čl. 9 odst. 1

Článek 7

Čl. 9 odst. 1a

Článek 10, článek 12

Čl. 9 odst. 1b

Článek 10, článek 12

Čl. 9 odst. 2

Článek 7

Čl. 10 odst. 1

Článek 14

Čl. 10 odst. 2

—

Čl. 11 odst. 1

Článek 14

Čl. 11 odst. 2

Článek 23

Čl. 11 odst. 3

—

Čl. 12 odst. 1 písm. a)

Článek 15

Čl. 12 odst. 1 písm. b)

—

Čl. 12 odst. 2

—

Čl. 12 odst. 3

—

Článek 13

Článek 15

Článek 14

Článek 17

Článek 15

Článek 17

Článek 16

Článek 38

Článek 17

Článek 36

Článek 18

Článek 7, článek 15

Čl. 19 odst. 1

Článek 35, článek 39

Čl. 19 odst. 2

Článek 35

Článek 19a

—

Článek 20

Článek 39

Článek 21

Článek 33

Čl. 22 odst. 1

Článek 24

Čl. 22 odst. 2

Článek 40

Článek 23

Článek 24

Článek 24

Článek 7

Článek 25

Článek 76

Článek 26

—

Článek 27

Článek 7

Článek 28

 

Článek 29

 

Článek 30

 

Článek 31

Článek 82

Článek 32

Článek 83

Článek 33

Článek 83

Příloha I

Článek 7

Příloha II

Článek 7

Příloha III

Článek 7

Příloha IV

Článek 17

Příloha V

Článek 35

Příloha VI

Článek 82

Příloha VII

Článek 82


Směrnice Rady 2008/72/ES

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 2 odst. 1

Čl. 1 odst. 3

Čl. 2 odst. 3

Článek 2

Čl. 2 odst. 4

Článek 3

Článek 3

Článek 4

Čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5

Čl. 5 odst. 1 a 2

Článek 41, článek 42

Čl. 5 odst. 3

—

Čl. 6 odst. 1

Článek 10

Čl. 6 odst. 2 až 4

—

Článek 7

—

Čl. 8 odst. 1

Článek 10

Čl. 8 odst. 2

Čl. 2 odst. 4

Čl. 8 odst. 3

Článek 44

Čl. 9 odst. 1 a 2

Článek 5

Čl. 9 odst. 3

Článek 45

Čl. 10 odst. 1

Článek 13

Čl. 10 odst. 2

Článek 22

Čl. 11 odst. 1

Článek 13

Čl. 11 odst. 2

Článek 28

Článek 12

Čl. 2 odst. 4

Článek 13

Článek 33

Čl. 14 odst. 1

—

Čl. 14 odst. 2

Článek 5

Článek 15

—

Čl. 16 odst. 1

Článek 39

Čl. 16 odst. 2

—

Článek 17

Čl. 7 odst. 1 a 2, čl. 8 odst. 1 a 2

Článek 18

Čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3

Čl. 19 odst. 1

Článek 19

Čl. 19 odst. 2

Článek 38

Článek 20

Článek 28

Článek 21

Článek 76

Článek 22

Čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3

Čl. 23 odst. 1

—

Čl. 23 odst. 2

Článek 80

Článek 24

Článek 83

Článek 25

—

Článek 26

Článek 83

Článek 27

Článek 83

Příloha I

Příloha II a příloha III

Příloha II

Příloha I

Příloha III

—


Směrnice Rady 2008/90/ES

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Článek 1, článek 2

Čl. 1 odst. 2

Čl. 2 odst. 1

Čl. 1 odst. 3

Článek 4

Čl. 1 odst. 4

Čl. 2 odst. 4

Článek 2

Článek 3

Čl. 3 odst. 1

Článek 6

Čl. 3 odst. 2

—

Čl. 3 odst. 3

—

Čl. 3 odst. 4

Čl. 2 odst. 4, článek 29

Článek 4

Čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 5

Článek 5

Článek 41

Čl. 6 odst. 1

Článek 7, článek 8

Čl. 6 odst. 2

Článek 4

Čl. 6 odst. 3

Článek 42

Čl. 6 odst. 4

—

Čl. 7 odst. 1

Článek 5

Čl. 7 odst. 2

Čl. 47 odst. 1

Čl. 7 odst. 3

Čl. 47 odst. 1, článek 54

Čl. 7 odst. 4

Čl. 47 odst. 1

Čl. 7 odst. 5

Čl. 47 odst. 2

Čl. 7 odst. 6

Čl. 47 odst. 2

Čl. 8 odst. 1

Článek 13

Čl. 8 odst. 2

Článek 13, článek 18

Čl. 9 odst. 1

Článek 13, článek 15, článek 16, článek 17

Čl. 9 odst. 2

Článek 28

Čl. 9 odst. 3

Článek 15, článek 17

Článek 10

Čl. 2 odst. 4, článek 29, článek 30

Článek 11

Článek 33

Čl. 12 odst. 1

Článek 39

Čl. 12 odst. 2

—

Článek 13

Článek 80

Článek 14

Článek 24, článek 25

Článek 15

Článek 80

Článek 16

Článek 19

Článek 17

—

Článek 18

Čl. 2 odst. 3

Článek 19

Článek 76

Článek 20

—

Článek 21

—

Článek 22

—

Článek 23

Článek 23

Článek 24

Článek 83

Příloha I

Příloha I

Příloha II

—


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3767/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)