<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-341/17 P</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62017CJ0341</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:409">EU:C:2019:409</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>21</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>21</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20190515">15. 5. 2019</DATE> – věc C-341/17 P</HT></P><P><HT TYPE="SC">Řecko v. Komise</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek soudního Dvora</HT> (osmého senátu)</P><P><DATE ISO="20190515">15. května 2019</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: řečtina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Kasační opravný prostředek</KEYWORD><KEYWORD>Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EZOZF), <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>záruční sekce<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/>, Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)</KEYWORD><KEYWORD>Výdaje vyloučené z financování ze strany Evropské unie</KEYWORD><KEYWORD>Výdaje vynaložené Řeckou republikou</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (ES) č. 1782/2003</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (ES) č.796/2004</KEYWORD><KEYWORD>Režim podpory na plochu</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="2018" ID="QE0002"/></KEYWORD><KEYWORD>Paušální finanční oprava</KEYWORD><KEYWORD>Odpočet předchozí opravy</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑341/17 P,</P><P>jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne <DATE ISO="20170606">6. června 2017</DATE>,</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Řecká republika</HT>, zastoupená G. Kanellopoulosem, jakož i A. Vasilopoulou a E. Leftheriotou, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><INTERVENERS><P>podporovaná:</P><P><HT TYPE="BOLD">Španělským královstvím</HT>, zastoupeným M. A. Sampol Pucurullem, jako zmocněncem,</P><PARTY.STATUS>vedlejším účastníkem v řízení o kasačním opravném prostředku,</PARTY.STATUS></INTERVENERS><AGAINST>přičemž další účastnicí řízení je:</AGAINST><DEFENDANTS><P>Evropská komise, zastoupená D. Triantafyllouem a A. Saukou, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>žalovaná v prvním stupni,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (osmý senát),</P><P>ve složení J. Malenovský, vykonávající funkci předsedy osmého senátu, M. Safjan a D. Šváby (zpravodaj), soudci,</P><P>generální advokátka: J. Kokott,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: R. Schiano, rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20180913">13. září 2018</DATE>,</VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne <DATE ISO="20181205">5. prosince 2018</DATE>,</VISA></GR.VISA><?PAGE NO="2"?><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Svým kasačním opravným prostředkem se Řecká republika domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne <DATE ISO="20170330">30. března 2017</DATE>, Řecko v. Komise, (T‑112/15, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>napadený rozsudek<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2017:239">EU:T:2017:239</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), kterým Tribunál zamítl její žalobu znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise 2014/950/EU ze dne <DATE ISO="20141219">19. prosince 2014</DATE>, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="369" PAGE.FIRST="71" DATE.PUB="2014">Úř. věst. 2014, L 369, s. 71</REF.DOC.OJ>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>sporné rozhodnutí<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>).</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Nařízení (ES) č. 1782/2003</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Body 3, 4, 21 a 24 odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne <DATE ISO="20030929">29. září 2003</DATE>, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="270" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2003">Úř. věst. 2003, L 270, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 03/40, s. 269), uváděly:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>(3)</NO.P><TXT>Aby se zabránilo opuštění zemědělské půdy a zajistilo její udržování v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, je třeba stanovit normy, které se mohou nebo nemusí opírat o předpisy členských států. Je tudíž vhodné stanovit rámec Společenství, v němž by mohly členské státy přijmout normy beroucí v úvahu charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky) a strukturu zemědělských podniků.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(4)</NO.P><TXT>Jelikož mají stálé pastviny kladný vliv na životní prostředí, je vhodné přijmout opatření podporující zachování stávajících stálých pastvin, aby se zabránilo jejich obecně rozšířené přeměně na ornou půdu.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(21)</NO.P><TXT>Režimy podpor, na něž se vztahuje společná zemědělská politika, poskytují přímou podporu příjmů, zejména s cílem zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň. Tento cíl je úzce spjat se zachováním venkovských oblastí. Aby se zabránilo nepatřičnému přidělení zdrojů Společenství, je nutné, aby nebyla provedena žádná platba podpory ve prospěch zemědělců, kteří uměle vytvořili podmínky vyžadované pro vyplacení takových podpor.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(24)</NO.P><TXT>Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství Společenství a rozvoj norem v oblasti jakosti potravin a životního prostředí nutně způsobují pokles úředních cen zemědělských produktů a zvýšení výrobních nákladů pro zemědělské podniky ve Společenství. Pro dosažení těchto cílů a propagaci udržitelného a více tržně zaměřeného zemědělství je třeba přejít od podpory produkce k podpoře producentů zavedením odděleného systému podpory příjmů pro každý zemědělský podnik. Ačkoliv se částky skutečně vyplacené zemědělcům nezmění, oddělením se výrazně zvýší účinnost podpory příjmů. Je tudíž vhodné, aby jednotná platba na zemědělský podnik závisela na<?PAGE NO="3"?> dodržování norem v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, jakož i na udržování zemědělského podniku v dobrém zemědělském a ekologickém stavu.<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Toto nařízení obsahovalo hlavu III, nadepsanou <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>režim jednotné platby<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>, jejíž součástí byla kapitola 3 týkající se <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>platebních nároků<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>. Oddíl 1 této kapitoly týkající se <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>platebních nároků podle plochy<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/> zahrnoval článek 44 uvedeného nařízení, který se týkal <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>[p]oužití platebních nároků<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, v jehož odstavci 2 se stanovilo:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/> <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>Hektarem, na který lze poskytnout podporu<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="2018" ID="QE0011"/> se rozumí jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku, která se využívá jako orná půda nebo stálá pastvina, kromě ploch, na nichž jsou trvalé kultury a lesy nebo které jsou vyčleněny pro nezemědělskou činnost.<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>V téže hlavě III obsahoval oddíl 1 kapitoly 4, nadepsané <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>Využití půdy v rámci režimu jednotné platby<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>, článek 51 téhož nařízení, který se týkal <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>[z]emědělské[ho] využití půdy<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>. Tento článek stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>Zemědělci mohou využívat pozemky ohlášené v souladu s čl. 44 odst. 3 pro jakoukoli zemědělskou činnost, kromě trvalých kultur a produkce produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne <DATE ISO="19961028">28. října 1996</DATE> o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou [(<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="297" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1996">Úř. věst. 1996, L 297, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 03/20, s. 55), ve znění nařízení Komise (ES) č. 47/2003 ze dne <DATE ISO="20030110">10. ledna 2003</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="007" PAGE.FIRST="64" DATE.PUB="2003">Úř. věst. 2003, L 7, s. 64</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 03/38, s. 68)], a v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne <DATE ISO="19961028">28. října 1996</DATE> o společné organizaci trhů s produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny [(<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="297" PAGE.FIRST="29" DATE.PUB="1996">Úř. věst. 1996, L 297, s. 29</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 03/20, s. 83), ve znění nařízení Komise (ES) č. 453/2002 ze dne <DATE ISO="20020313">13. března 2002</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="072" PAGE.FIRST="9" DATE.PUB="2002">Úř. věst. 2002, L 72, s. 9</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 03/35, s. 265)] […]<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>V hlavě IV nařízení č. 1782/2003, nadepsané <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>Další režimy podpor<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, obsahovala kapitola 12 týkající se <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>plateb pro hovězí a telecí maso<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/> článek 132, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>Extenzifikační prémie<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>. V odstavci 3 tohoto článku se stanovilo:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0018" ID="QS0018"/>Pro účely odstavce 2:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>odchylně od čl. 131 odst. 2 písm. a) se intenzita chovu zemědělského podniku stanoví na základě počtu skotu samčího pohlaví, krav a jalovic, které se během příslušného kalendářního roku v zemědělském podniku nacházejí, jakož i ovcí a/nebo koz, pro které byly podány žádosti o prémie pro stejný kalendářní rok. Počet zvířat se převede na [velké dobytčí jednotky (VDJ)] podle převodní tabulky uvedené v čl. 131 odst. 2 písm. a);</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>aniž je dotčen čl. 131 odst. 2 písm. b) třetí odrážka, plochy využívané pro pěstování plodin na orné půdě, které jsou vymezeny v příloze IX, se nepovažují za <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0019" ID="QS0019"/>krmné plochy<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="2018" ID="QE0019"/>;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>krmnou plochu, která se zohlední při výpočtu intenzity chovu, tvoří alespoň z 50 % pastviny.</TXT></NP></ITEM></LIST><P>Členské státy stanoví své krmné plochy s ohledem alespoň na toto kritérium: pastviny jsou louky, které jsou podle druhu místní zemědělské činnosti uznávány jako místa pro pastvu skotu a/nebo ovcí. To však nevylučuje smíšené využívání pastviny během téhož roku (pastvina, seno, silážní píce).<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="4"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 796/2004</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>V článku 2 prvním pododstavci nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne <DATE ISO="20040421">21. dubna 2004</DATE>, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="141" PAGE.FIRST="18" DATE.PUB="2004">Úř. věst. 2004, L 141, s. 18</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 03/44, s. 243), ve znění nařízení Komise (ES) č. 972/2007 ze dne <DATE ISO="20070820">20. srpna 2007</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="216" PAGE.FIRST="3" DATE.PUB="2007">Úř. věst. 2007, L 216, s. 3</REF.DOC.OJ>) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0020" ID="QS0020"/>nařízení č. 796/2004<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>), se stanovilo:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0021" ID="QS0021"/>Pro účely tohoto nařízení se rozumí</P><P>[…]</P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>1a.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0022" ID="QS0022"/>zemědělským pozemkem<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="2018" ID="QE0022"/> souvislá plocha, na níž jeden zemědělec pěstuje jednu skupinu plodin. Je-li však v kontextu tohoto nařízení požadováno samostatné vykázání využití určité plochy, toto zvláštní použití uvedený zemědělský pozemek dále vymezuje;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0023" ID="QS0023"/>stálou pastvinou<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="2018" ID="QE0023"/> půda využívaná k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti let nebo déle, s výjimkou půdy vyňaté z produkce […];</TXT></NP></ITEM></LIST><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>2a.</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0024" ID="QS0024"/>travami nebo jinými zelenými pícninami<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="2018" ID="QE0024"/> veškeré byliny, které se tradičně nacházejí na přírodních pastvinách nebo jsou běžně přítomny ve směsích osiv pro pastviny či louky v členském státě (bez ohledu na to, zda jsou využívány k pastvě zvířat). Členské státy sem mohou zahrnout plodiny uvedené na seznamu v příloze IX nařízení (ES) č. 1782/2003;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/></P></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>V tomto ohledu se v bodě 1 odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 239/2005 ze dne <DATE ISO="20050211">11. února 2005</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="042" PAGE.FIRST="3" DATE.PUB="2005">Úř. věst. 2005, L 42, s. 3</REF.DOC.OJ>), kterým bylo změněno původní znění nařízení č. 796/2004, uvádělo:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0025" ID="QS0025"/>Článek 2 nařízení Komise [č. 796/2004 v původním znění] obsahuje některé definice, které je třeba vyjasnit. Zejména by měla být vyjasněna definice pojmu <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0026" ID="QS0026"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> v bodě 2 uvedeného článku a rovněž by měla být doplněna definice pojmu <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0027" ID="QS0027"/>trávy nebo jiné zelené pícniny<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>. V této souvislosti je nicméně nutné přihlédnout k tomu, že členské státy potřebují mít určitou míru pružnosti, aby mohly zohlednit místní agronomické podmínky.<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/></P></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 8 nařízení č. 796/2004, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0028" ID="QS0028"/>Obecné zásady týkající se zemědělských pozemků<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>, v odstavci 1 stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0029" ID="QS0029"/>Zalesněný pozemek se považuje za zemědělský pozemek pro účely režimu podpory na <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0030" ID="QS0030"/>plochu<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="2018" ID="QE0030"/> za předpokladu, že zemědělské činnosti uvedené v článku 51 nařízení [č. 1782/2003] nebo případně plánovanou produkci lze provádět podobným způsobem jako na nezalesněných pozemcích, které se nacházejí ve stejné zóně.<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Hlava III tohoto nařízení, týkající se <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0031" ID="QS0031"/>[k]ontrol<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>, obsahovala článek 30 uvedeného nařízení, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0032" ID="QS0032"/>Určení ploch<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/>. V odstavci 2 tohoto článku se stanovilo:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0033" ID="QS0033"/>Celkovou plochu zemědělského pozemku lze zohlednit za předpokladu, že je plně využívána podle obvyklých zásad dotyčného členského státu nebo regionu. V ostatních případech se zohlední skutečně využívaná plocha.</ALINEA><?PAGE NO="5"?><ALINEA>Pokud jde o regiony, v nichž některé prvky, zejména živé ploty, příkopy a zdi, jsou tradiční součástí správných zemědělských postupů pěstování plodin nebo využití půdy, mohou členské státy rozhodnout, že odpovídající plocha je součástí plně využívané plochy, pokud nepřesáhne celkovou šířku, kterou určí členské státy. Tato šířka musí odpovídat tradiční obvyklé šířce v dotyčném regionu a nesmí přesáhnout 2 metry.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Nařízení (ES) č. 1290/2005</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Hlava IV, nadepsaná <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0034" ID="QS0034"/>Schvalování účetní závěrky a dohled Komise<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>, nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne <DATE ISO="20050621">21. června 2005</DATE> o financování společné zemědělské politiky (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="209" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2005">Úř. věst. 2005, L 209, s. 1</REF.DOC.OJ>) obsahovala článek 31 posledně uvedeného nařízení, který byl nadepsán <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0035" ID="QS0035"/>Schválení souladu<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/>. Tento článek obsahoval odstavec 3, který stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0036" ID="QS0036"/>Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí financování oznámí Komise písemně výsledky kontrol a dotyčný členský stát písemně oznámí svou odpověď; poté se obě strany pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být přijata.</ALINEA><ALINEA>Není-li dosaženo dohody, může členský stát ve lhůtě čtyř měsíců požádat o zahájení řízení směřujícího ke smíření jejich postojů, jehož výsledky budou předmětem zprávy zaslané Komisi, která ji před vydáním rozhodnutí o zamítnutí financování posoudí.<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Nařízení (ES) č. 885/2006</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne <DATE ISO="20060621">21. června 2006</DATE>, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="171" PAGE.FIRST="90" DATE.PUB="2006">Úř. věst. 2006, L 171, s. 90</REF.DOC.OJ>, a oprava <REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="291" PAGE.FIRST="30" DATE.PUB="2007">Úř. věst. 2007, L 291, s. 30</REF.DOC.OJ>) obsahovalo článek 11, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0037" ID="QS0037"/>Schválení souladu<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/>. V odstavcích 1 až 3 tohoto článku se stanovilo:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="011.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0038" ID="QS0038"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud se Komise v důsledku šetření domnívá, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Společenství, sdělí svá zjištění dotčenému členskému státu a poukáže na nápravná opatření nezbytná k zajištění budoucího souladu s těmito předpisy.</ALINEA><ALINEA>Sdělení odkazuje na tento článek. Členský stát odpoví do dvou měsíců od přijetí sdělení a Komise může následně změnit své stanovisko. V odůvodněných případech může Komise souhlasit s prodloužením lhůty na odpověď.</ALINEA><ALINEA>Po uplynutí lhůty na odpověď svolá Komise dvoustranné jednání a obě strany se budou snažit o nalezení dohody, pokud jde o opatření, která je nezbytné přijmout, jakož i o hodnocení závažnosti protiprávního jednání a finanční škody vzniklé rozpočtu Společenství.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="011.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Do dvou měsíců ode dne přijetí zápisu z dvoustranného jednání uvedeného v odstavci 1 členský stát sdělí informace vyžádané během uvedeného jednání anebo jakékoli jiné informace, které považuje pro probíhající posuzování za užitečné.</ALINEA><ALINEA>V odůvodněných případech může Komise na základě odůvodněné žádosti členského státu schválit jedno prodloužení lhůty uvedené v prvním pododstavci. Žádost se Komisi předá před uplynutím této lhůty.</ALINEA><?PAGE NO="6"?><ALINEA>Po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci Komise formálně sdělí členskému státu své závěry na základě informací, které získala v rámci postupu schvalování souladu. Toto sdělení vyhodnotí výdaje, které Komise hodlá vyloučit z financování Společenství podle článku 31 nařízení [č. 1290/2005] a učiní odkaz na čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="011.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Členský stát uvědomí Komisi o nápravných opatřeních, která přijal za účelem zajištění souladu s předpisy Společenství, a o datu účinnosti jejich provedení.</ALINEA><ALINEA>Po posouzení zpráv vypracovaných smírčím orgánem v souladu s kapitolou 3 tohoto nařízení Komise v případě potřeby přijme jedno nebo více rozhodnutí podle článku 31 nařízení [č. 1290/2005] s cílem vyloučit z financování Společenství výdaje, které nejsou v souladu předpisy Společenství, dokud členský stát účinně neprovede nápravná opatření.</ALINEA><ALINEA>Při hodnocení výdajů, které mají být vyloučeny z financování Společenství, může vzít Komise v úvahu libovolné informace sdělené členským státem po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2, pokud je to nezbytné pro lepší odhad finanční škody vzniklé rozpočtu Společenství za předpokladu, že pozdní předání informací lze zdůvodnit výjimečnými okolnostmi.<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Článek 16 tohoto nařízení, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0039" ID="QS0039"/>Smírčí řízení<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>, v odstavci 1 stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0040" ID="QS0040"/>Členský stát se může obrátit na smírčí orgán ve lhůtě nejvýše 30 pracovních dnů od obdržení sdělení Komise podle čl. 11 odst. 2 třetího pododstavce s odůvodněným návrhem na zahájení smírčího řízení zaslaným sekretariátu smírčího orgánu.</ALINEA><ALINEA>Podmínky předepsaného postupu jsou spolu s adresou sekretariátu sděleny členským státům prostřednictvím Výboru zemědělských fondů.<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Nařízení (EU) č. 1307/2013</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Podle čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne <DATE ISO="20131217">17. prosince 2013</DATE>, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="347" PAGE.FIRST="608" DATE.PUB="2013">Úř. věst. 2013, L 347, s. 608</REF.DOC.OJ>), se rozumí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0041" ID="QS0041"/> <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0042" ID="QS0042"/>trvalými travními porosty a stálými pastvinami<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="2018" ID="QE0042"/> (společně uvedené jako <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0043" ID="QS0043"/>trvalé travní porosty<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="2018" ID="QE0043"/>) půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let. Lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou být spásány, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují, jakož i, pokud tak členské státy rozhodnou, půdu, kterou lze spásat [na které lze pást] a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>.</ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutečnosti předcházející sporu</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Skutečnosti předcházející sporu byly popsány Tribunálem v bodech 1 až 11 napadeného rozsudku a lze je pro účely tohoto řízení shrnout následovně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>V září 2008 a v únoru 2009 provedla Evropská komise dvě šetření, která se týkala výdajů v oblasti podpor na plochu a opatření pro rozvoj venkova vynaložených Řeckou republikou k tíži záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ve vztahu k roku žádosti 2008.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>V dopise ze dne <DATE ISO="20081121">21. listopadu 2008</DATE> Komise v této souvislosti uvedla, že kontroly na místě provedené v rámci dotčených šetření prokázaly, že některé plochy, na které byla poskytnuta podpora, nesplňovaly kritéria způsobilosti stanovená v čl. 44 odst. 2 nařízení č. 1782/2003 a v článku 2 nařízení č. 796/2004. Na podporu tohoto konstatování Komise uvedla soubor příkladů, které jsou připomenuty v bodě 40 napadeného rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20100408">8. dubna 2010</DATE> se v návaznosti na sdělení vyjádření Komise a odpovědí Řecké republiky uskutečnilo dvoustranné jednání. Dne <DATE ISO="20100602">2. června 2010</DATE> Komise oznámila Řecké republice své závěry, na které Řecká republika odpověděla dne <DATE ISO="20100802">2. srpna 2010</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20130531">31. května 2013</DATE> Komise informovala Řeckou republiku, že setrvává na svém stanovisku k čisté částce zamýšlených oprav a důvodů pro ně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20130711">11. července 2013</DATE> se Řecká republika obrátila na smírčí orgán. Tento orgán vydal dne <DATE ISO="20140131">31. ledna 2014</DATE> stanovisko předcházející konečnému stanovisku Komise, které posledně uvedená přijala dne <DATE ISO="20140326">26. března 2014</DATE>. Komise v něm vytýkala zaprvé nedostatky ve fungování systému identifikace zemědělských pozemků a systému zeměpisných informací (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0044" ID="QS0044"/>SIZP-SZI<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>), které ovlivňovaly křížové a správní kontroly, zadruhé nedostatky v kontrolách na místě a zatřetí nesprávné výpočty plateb a sankcí. Komise navíc zdůraznila, že tyto nesprávnosti byly zjištěny opakovaně. Konečná čistá částka opravy uložené Řecké republice činila <FT TYPE="DECIMAL">86007771,11</FT> eura.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20141219">19. prosince 2014</DATE> Komise tudíž přijala sporné rozhodnutí, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené Řeckou republikou financované v rámci záruční sekce EZOZF, Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a EZFRV.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>V uvedeném rozhodnutí Komise vůči Řecké republice uplatnila zaprvé paušální opravy za rok žádosti 2008 v oblasti podpor na plochu v celkové výši <FT TYPE="DECIMAL">61012096,85</FT> eura, od které odečetla částku <FT TYPE="DECIMAL">2135439,32</FT> eura. V této opravě byla mimo jiné zohledněna 10% sazba paušální opravy pro zemědělce, kteří vykázali pouze pastviny, tj. částka ve výši <FT TYPE="DECIMAL">32542837,74</FT> eura. Komise zadruhé uložila opravy za rok žádosti 2008 v oblasti podpor rozvoje venkova ve výši <FT TYPE="DECIMAL">5007867,36</FT> eura pro rozpočtový rok 2009 a ve výši <FT TYPE="DECIMAL">5496524,54</FT> eura pro rozpočtový rok 2010, tj. v celkové výši <FT TYPE="DECIMAL">10504391,90</FT> eura, od které odečetla částku <FT TYPE="DECIMAL">2588231,20</FT> eura, která sestává z částky <FT TYPE="DECIMAL">2318055,75</FT> eura pro rozpočtový rok 2009 a částky <FT TYPE="DECIMAL">270175,45</FT> eur pro rozpočtový rok 2010. Výše finančních dopadů, které ze sporného rozhodnutí pro Řeckou republiku vyplývají z titulu paušálních oprav v oblasti podpor na plochu, činí <FT TYPE="DECIMAL">58876657,53</FT>, a výše finančních dopadů, které pro ni vyplývají z titulu paušálních oprav v oblasti rozvoje venkova, činí <FT TYPE="DECIMAL">7916160,70</FT> eura.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>V souhrnné zprávě, která byla přílohou sporného rozhodnutí a je zmiňována v bodě 41 napadeného rozsudku, Komise odůvodnila uložení paušálních oprav následovně:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>pokud jde o SIZP-SZI: útvary Komise zastávaly názor, že nebyl v souladu s požadavky vyplývajícími z článku 20 nařízení č. 1782/2003. Konkrétně:</P><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>byla zjištěna pochybení, pokud jde o hranice referenčních pozemků a jejich maximální přípustné plochy, neboť tyto údaje byly vesměs nepřesné. Konkrétně byla tato pochybení zjištěna v souvislosti s plochami užívanými jako pastviny, které podle ověření nemohly být vždy považovány za plochy, na které lze poskytnout podporu na základě čl. 2 prvního pododstavce bodů 2 a 2a nařízení č. 796/2004. Z toho důvodu nebyli zemědělci správně informováni o způsobilosti pozemků, které chtěli vykázat. Dále křížové kontroly, které měly zabránit tomu, aby stejná podpora nebyla neoprávněně několikrát poskytnuta na stejný pozemek, nebyly přesvědčivé, kromě případů, kdy byly uskutečněny kontroly na místě, které odhalily nesprávnou polohu pozemků a jejich nezpůsobilost;</P></ITEM><?PAGE NO="8"?><ITEM><P>od roku 2009 se v SIZP-SZI používala nová informace pro žádosti a křížové kontroly. Výsledky křížových kontrol se přitom nemohly využít k hodnocení rizika pro Fond za rok 2008. V roce 2008 totiž zemědělci vykázali své pozemky na základě předchozího SIZP-SZI. Pokud by však systém v roce 2008 řádně fungoval, byla by jako nezpůsobilá odmítnuta část těchto pozemků, z nichž významný podíl tvořily trvalé pastviny, které řecké orgány považovaly za způsobilé a ve vztahu ke kterým Komise již v předchozí korespondenci poukázala na jejich nezpůsobilost z důvodu nedodržení relevantních právních ustanovení;</P></ITEM></LIST></P></ITEM><ITEM><P>kontroly na místě neodpovídaly pro rok žádosti 2008 požadavkům článků 23 a 30 nařízení č. 796/2004. Konkrétně:</P><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>pokud jde o pastviny: neexistence výměru pastvin byla považována za zvláště znepokojující. V řadě případů byly způsobilé plochy zarostlé dřevinami a další pozemky byly z části pokryty zelenými pícninami, takže nesplňovaly kritéria <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0045" ID="QS0045"/>stálých pastvin<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/> podle čl. 2 prvního pododstavce bodu 2 nařízení č. 796/2004. Vykázané plochy se často nacházely ve vzdálených oblastech, neměly viditelné hranice a byly těžko přístupné. Bylo konstatováno, že inspektoři nevyměřili plochy v souladu s požadavky článku 30 nařízení č. 796/2004. I když Řecká republika opakovaně uvedla, že zpochybněné plochy se vždy používaly jako pastviny a Komise nezpochybnila jejich způsobilost, tyto plochy byly rovněž nezpůsobilé podle pravidel používaných před rokem 2006 a generální ředitelství (GŘ) <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0046" ID="QS0046"/>Zemědělství<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/> rovněž kritizovalo jejich způsobilost (šetření AP/2001/06);</P></ITEM><ITEM><P>pokud jde o kontroly na základě dálkového průzkumu, použitý postup nebyl v souladu s příslušnými požadavky. Z toho důvodu byly podpory vyplaceny na pozemky, které nebyly způsobilé podle čl. 44 odst. 2 nařízení č. 1782/2003 a článku 2 nařízení č. 796/2004;</P></ITEM><ITEM><P>pokud jde o klasické kontroly na místě, <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0047" ID="QS0047"/>nové měření<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/> odhalilo rozdíly, aniž nicméně prokázalo systematické nedostatky ve fungování tohoto typu kontroly, s výjimkou pastvin. Během roku 2008 Řecká republika s ohledem na zavedení nového SIZP-SZI nezanesla do tohoto systému souřadnice pozemků podléhajících klasickým kontrolám na místě. Z toho důvodu neexistovalo žádné grafické zobrazení, které by umožňovalo odhalit kumulaci žádostí;</P></ITEM><ITEM><P>zjištěné mezery představovaly trvalý nedostatek ve fungování klíčových kontrol a dodatečných kontrol a vyvolávaly riziko pro fond ve vztahu k podporám na plochu. Tyto nesrovnalosti byly navíc zjištěny opakovaně;</P></ITEM><ITEM><P>zjištěné mezery se odrazily na dodatečných podporách <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0048" ID="QS0048"/>vázaných<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> na plochu.</P></ITEM></LIST></P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>S ohledem na zjištění týkající se slabin v SIZP-SZI a v kontrolách na místě použila Komise opravy rozdělené podle následující klasifikace:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>pro zemědělce vykazující pouze pastviny byla uložena paušální oprava ve výši 10 % z důvodu problematické situace v SIZP a kontrolách na místě, které odhalily vysokou míru chyb, a tedy významné nesrovnalosti. Přestože je podle Komise odůvodněna oprava ve výši 25 %, použití paušální opravy ve výši 10 % se jeví jako přiměřenější s ohledem na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0049" ID="QS0049"/>tlumivý účinek<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>;</P></ITEM><ITEM><P>pro zemědělce, kteří nevykazují pastviny, byla uložena paušální oprava ve výši 2 % zohledňující <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0050" ID="QS0050"/>tlumivý účinek<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>, zlepšení klasických kontrol na místě a skutečnost, že v této kategorii zemědělců byla úroveň zjištěných nesrovnalostí nižší a klasické kontroly na místě představovaly podstatnou část kontrol;</P></ITEM><ITEM><P>pro dodatečné podpory vázané na plochu byla uložena paušální oprava ve výši 5 % z důvodu, že byly negativně ovlivněny opožděným zavedením kontrol na místě a chybějícím <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0051" ID="QS0051"/>tlumivým účinkem<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/>;</P></ITEM><?PAGE NO="9"?><ITEM><P>pro všechna opatření pro rozvoj venkova vztahující se na plochu byla uložena paušální oprava ve výši 5 %.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20150302">2. března 2015</DATE> podala Řecká republika k Tribunálu žalobu znějící na zrušení sporného rozhodnutí a uplatňující v podstatě tři žalobní důvody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>První žalobní důvod týkající se paušální finanční opravy ve výši 10 % uplatněné na zemědělce, kteří vykázali pouze pastviny, ve výši <FT TYPE="DECIMAL">32542837,74</FT> eura, vycházel z nesprávného výkladu a použití čl. 2 prvního pododstavce bodu 2 nařízení č. 796/2004, z nedostatečného odůvodnění a porušení zásady proporcionality a mezí, které jsou stanoveny pro diskreční pravomoc Komise. Druhý žalobní důvod týkající se paušální finanční opravy ve výši 5 % pro doplňkové vázané podpory vycházel z nesprávného skutkového zjištění, nedostatečného odůvodnění a porušení zásady proporcionality. Třetí žalobní důvod týkající se finanční opravy ve výši 5 % použité na podpory v rámci druhého pilíře společné zemědělské politiky (SZP) věnovaného rozvoji venkova vycházel z nedostatečného odůvodnění, nesprávného skutkového zjištění a porušení zásady proporcionality.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Tribunál v napadeném rozsudku zamítl dva první žalobní důvody a třetímu žalobnímu důvodu vyhověl. V bodě 1 výroku napadeného rozsudku Tribunál tudíž sporné rozhodnutí zrušil „v rozsahu, v němž se týká částky opravy ve výši <FT TYPE="DECIMAL">5007867,36</FT> eura, odpočtu ve výši <FT TYPE="DECIMAL">2318055,75</FT> eura a finančního dopadu ve výši <FT TYPE="DECIMAL">2689811,61</FT> eura, pokud jde o výdaje vynaložené Řeckou republikou v odvětví rozvoje venkova EZFRV Axe 2 (2007–2013, opatření vázaná na plochu) za hospodářský rok 2009, uložené z důvodu slabin týkajících se systému identifikace zemědělských pozemků (SIZP) a kontrol na místě (druhý pilíř, rok žádosti 2008), a v bodě 2 výroku uvedeného rozsudku ve zbývající části žalobu zamítl.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Návrhová žádání účastníků řízení před Soudním dvorem</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Řecká republika v rámci kasačního opravného prostředku navrhuje, aby Soudní dvůr:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>napadený rozsudek zrušil;</P></ITEM><ITEM><P>zrušil sporné rozhodnutí a</P></ITEM><ITEM><P>uložil Komisi náhradu nákladů řízení;</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zčásti žalobu odmítl jako nepřípustnou a zčásti ji zamítl jako neopodstatněnou a</P></ITEM><ITEM><P>uložil Řecké republice náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Španělské království jako vedlejší účastník vstupující do řízení na podporu Řecké republiky navrhuje, aby Soudní dvůr:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zrušil napadený rozsudek a</P></ITEM><ITEM><P>uložil Komisi náhradu nákladů řízení;</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="10"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Ke kasačnímu opravnému prostředku</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Na podporu kasačního opravného prostředku uplatňuje Řecká republika šest důvodů. První tři důvody kasačního opravného prostředku se týkají posouzení Tribunálu ohledně finanční opravy ve výši 10 % použité na podpory na plochu u zemědělců, kteří vykázali pouze pastviny, čtvrtý a pátý důvod kasačního opravného prostředku se týkají posouzení Tribunálu ohledně finanční opravy ve výši 5 % týkající se dodatečných podpor na plochu. Šestý důvod kasačního opravného prostředku se týká posouzení Tribunálu stran finanční opravy ve výši 5 % použité na podpory v rámci druhého pilíře společné zemědělské politiky (SZP) věnovaného rozvoji venkova.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>První důvod se dělí na tři části.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Řecká republika v první části prvního důvodu v podstatě vytýká Tribunálu, že se v bodech 24 až 67 napadeného rozsudku dopustil nesprávného výkladu a použití čl. 2 prvního pododstavce bodu 2 nařízení č. 796/2004, ve kterém je stanovena definice pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0052" ID="QS0052"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/>. Tribunálu konkrétně vytýká, že v bodech 34 až 36 napadeného rozsudku použil příliš úzký výklad tohoto pojmu, neboť použil kritérium, jež se týkalo výlučně druhu vegetace, která se nachází na dotčené ploše. Řecká republika podporovaná Španělským královstvím naproti tomu zastává široké chápání tohoto pojmu, jež podle ní vyjadřuje úmysl unijního normotvůrce, který zahrnuje i pastviny tzv. středomořského typu, tj. plochy porostlé křovinami či dřevinami, které mohou být spásány a na kterých obvykle nepřevažují trávy ani jiné bylinné pícniny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Tento výklad je podle Řecké republiky umožněn na základě čl. 2 prvního pododstavce bodu 2 nařízení č. 796/2004, jakož i kontextu tohoto nařízení a cílů, které uvedené nařízení sleduje. Řecká republika tvrdí, že toto široké pojetí pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0053" ID="QS0053"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> vyplývá jak z čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení č. 1307/2013, tak z příručky zveřejněné dne <DATE ISO="20080402">2. dubna 2008</DATE> Společným výzkumným střediskem Komise, která je určena k tomu, aby členským státům poskytla vodítko k nejlepším způsobům, jak dodržovat platná právní ustanovení týkající se SZP, jakož i z akčního plánu, který v říjnu 2012 vypracovaly řecké orgány a Komise (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0054" ID="QS0054"/>akční plán z roku 2012<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Na podporu této argumentace Španělské království v podstatě uvádí, že Tribunál nezohlednil celkový kontext a cíle sledované nařízením č. 1782/2003, mezi něž náleží i zachování určitých plateb souvisejících s produkcí. Podle Španělského království konkrétně článek 132 nařízení č. 1782/2003, jenž se týká extenzifikační prémie, odkazuje na pastviny, a neupřesňuje, že posledně uvedené pastviny musí být pokryty výlučně bylinnou vegetací.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Komise namítá, že Tribunál správně vyložil a použil pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0055" ID="QS0055"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/>, jenž je uveden v čl. 2 prvním pododstavci bodě 2 nařízení č. 796/2004. Z této definice podle ní vyplývá, že rozhodující je kritérium týkající se povahy vegetace, jíž jsou pokryty dotčené zemědělské plochy. Navíc podle ní pokyny, jež jsou zmiňovány v bodě 33 tohoto rozsudku, akční plán z roku 2012, ani nařízení č. 1307/2013, jež se použije ode dne <DATE ISO="20150101">1. ledna 2015</DATE>, které obsahuje rozšířenou definici pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0056" ID="QS0056"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/>, nejsou relevantní pro výklad práva platného v době skutkových okolností projednávané věci ani pro posouzení finanční opravy, o níž rozhodla Komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>V rámci druhé části prvního důvodu Řecká republika v podstatě vytýká Tribunálu, že v bodě 66 napadeného rozsudku měl za to, že sporné plochy by bez ohledu na použitý výklad pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0057" ID="QS0057"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/> byly nezpůsobilé s ohledem na nedostatky zjištěné při používání pravidel týkajících se pastvin a ve fungování systému kontrol SIZP-SZI.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Řecká republika má totiž za to, že z <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0058" ID="QS0058"/>tamponového [tlumivého] účinku<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/> Tribunál nemohl dovozovat z konkrétních nedostatků, jež byly konstatovány ve fungování SIZP-SZI pro několik pozemků vymezených v bodě 40 napadeného rozhodnutí, že veškeré plochy, které byly vykázány pro rok 2008 jako pastviny, jichž se týká finanční oprava, byly každopádně nezpůsobilé, ať již je použita úzká definice článku 2 nařízení č. 796/2004, nebo příznivější definice vyplývající z akčního plánu z roku 2012 nebo z čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení č. 1307/2013.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Komise tvrdí, že tato argumentace musí být odmítnuta.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Řecká republika v rámci třetí části prvního důvodu vytýká Tribunálu nedostatečné odůvodnění v rozsahu, v němž se v bodech 20 až 22 napadeného rozsudku při svém posouzení opíral o judikaturu týkající se rozdělení důkazního břemene v rámci postupu schvalování souladu. Podle ní tato judikatura nicméně není relevantní pro výklad pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0059" ID="QS0059"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> ve smyslu čl. 2 prvního pododstavce bodu 2 nařízení č. 796/2004.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Komise tvrdí, že tato argumentace musí být odmítnuta.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Závěry Soudního dvora</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Předně je třeba uvést, že Komise, ač formálně nevznáší námitku nepřípustnosti, zpochybňuje přípustnost kasačního opravného prostředku v rozsahu, v němž se podle ní Řecká republika omezuje na opakování argumentů předložených v řízení v prvním stupni.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Tento argument Komise je nicméně třeba odmítnout.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Na základě ustálené judikatury musí kasační opravný prostředek zajisté přesným způsobem uvádět kritizované části rozsudku, jejichž zrušení je navrhováno, jakož i právní argumenty, které tento návrh specificky podporují (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20000704">4. července 2000</DATE>, <NAME.CASE>Bergaderm a Goupil v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑352/98 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2000:361">EU:C:2000:361</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Řecká republika se však v projednávané věci neomezuje na opakování nebo doslovné citování důvodů a argumentů, které přednesla Tribunálu, ale zpochybňuje před Soudním dvorem výklad nebo aplikaci unijního práva provedené Tribunálem v napadeném rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Je tedy třeba posoudit meritorní stránku důvodů vznesených Řeckou republikou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Pokud jde o první část prvního důvodu, podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že pro výklad ustanovení unijního práva je třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Ze znění čl. 2 prvního pododstavce bodu 2 nařízení č. 796/2004 vyplývá, že stálou pastvinou se rozumí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0060" ID="QS0060"/>půda využívaná k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, které nejsou zahrnuty do střídání plodin v hospodářství po dobu pěti let nebo déle<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že ač tento článek výslovně zmiňuje výskyt <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0061" ID="QS0061"/>trav nebo jiných zelených pícnin<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>, takže plochy, na nichž se vyskytují výlučně byliny, jsou zajisté <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0062" ID="QS0062"/>stálou pastvinou<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/>, není nicméně vyloučen výskyt jiných druhů vegetace, jako jsou dřeviny či křoviny. Ve shodě s tím, co uvedla generální advokátka v bodě 56 stanoviska, platí, že ze znění čl. 2 prvního pododstavce bodu 2 nařízení č. 796/2004 jednoznačně nevyplývá, zda je kvalifikace <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0063" ID="QS0063"/>stálé pastviny<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/> podmíněna kritériem, jež vychází z druhu vegetace, jíž je dotčená plocha porostlá, a tudíž zda je vyhrazena plochám, jež jsou výlučně porostlé travou nebo jinými bylinami.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Pokud jde o kontext, do kterého zapadá čl. 2 první pododstavec bod 2 nařízení č. 796/2004, z bodu 1 odůvodnění nařízení č. 239/2005 předně vyplývá, že s ohledem na potřebu vyjasnit definici pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0064" ID="QS0064"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/> bylo úmyslem unijního normotvůrce ponechat členským státům určitou míru pružnosti, aby mohly zohlednit různé místní agronomické podmínky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>Dále ze samotného znění čl. 8 odst. 1 nařízení č. 796/2004, který odkazuje na článek 51 nařízení č. 1782/2003, vyplývá, že efektivní zemědělské využívání zemědělské plochy je relevantnějším kritériem než kritérium týkající se druhu vegetace, jíž je dotčená plocha porostlá. Podle znění uvedeného čl. 8 odst. 1 se za <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0065" ID="QS0065"/>zemědělský pozemek<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/> považuje zalesněný pozemek, na kterém lze provádět plánovanou produkci podobným způsobem jako na nezalesněných pozemcích, které se nacházejí ve stejné zóně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>Navíc je třeba uvést, že kritérium týkající se druhu vegetace, jíž je porostlá dotčená plocha, je rovněž relativizováno v čl. 30 odst. 2 nařízení č. 796/2004 v rámci kontroly plochy zemědělského pozemku. Podle tohoto ustanovení mohou členské státy rozhodnout, že celková plocha zemědělského pozemku může zahrnovat plochy porostlé křovinami, pokud jsou tradiční součástí správných zemědělských postupů v oblasti využívání půdy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>Konečně, vzhledem k tomu, že definice <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0066" ID="QS0066"/>stálé pastviny<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/> je obsažena v nařízení č. 796/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1782/2003, je třeba podle ustálené judikatury Soudního dvora tento pojem vykládat v souladu se základním aktem (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170726">26. července 2017</DATE>, <NAME.CASE>Česká republika v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑696/15 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:595">EU:C:2017:595</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>Nařízení č. 1782/2003 přitom nepodmiňuje kvalifikaci pozemku jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0067" ID="QS0067"/>stálé pastviny<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/> přítomností určitého druhu vegetace, neboť čl. 44 odst. 2 tohoto nařízení vylučuje z kvalifikace <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0068" ID="QS0068"/>hektaru, na který lze poskytnout podporu<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/> pouze <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0069" ID="QS0069"/>trvalé kultury<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/>, <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0070" ID="QS0070"/>lesy<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/> a plochy, které <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0071" ID="QS0071"/>jsou vyčleněny pro nezemědělskou činnost<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že – jak uvedla generální advokátka v bodě 63 svého stanoviska – rozhodným kritériem pro definici <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0072" ID="QS0072"/>stálé pastviny<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/> není druh vegetace, kterou je porostlá zemědělská plocha, ale skutečné využívání dané plochy pro zemědělskou činnost typickou pro <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0073" ID="QS0073"/>stálou pastvinu<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/>. Výskyt dřevin či křovin tudíž sám o sobě nebrání tomu, aby byla určitá plocha kvalifikována jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0074" ID="QS0074"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/>, jestliže tento výskyt nemá nepříznivý dopad na skutečné využívání uvedené plochy pro zemědělskou činnost (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160609">9. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Planes Bresco</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑333/15 a C‑334/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:426">EU:C:2016:426</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Tento výklad je navíc podporován cíli sledovanými nařízením č. 1782/2003, tj. stabilizovat příjmy ze zemědělské činnosti a chránit životní prostředí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>Zaprvé z bodů 21 a 24 odůvodnění nařízení č. 1782/2003 stran cíle stabilizovat zemědělské příjmy vyplývá, že režim jednotné platby na zemědělský podnik je podmíněn udržováním zemědělského podniku v dobrém zemědělském a ekologickém stavu a jeho cílem je zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň. Tento režim jednotné platby se tudíž má použít na veškeré zemědělské podniky, aniž by nárok na tuto platbu mohl být podmíněn druhem vegetace, jíž jsou porostlé dotčené plochy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Zadruhé body 3 a 4 odůvodnění nařízení č. 1782/2003 zdůrazňují kladný vliv stálých pastvin na životní prostředí a zakotvují, že nařízení č. 1782/2003 sleduje dvojí cíl, a sice zabránit opuštění zemědělské půdy a zabránit přeměně stávajících stálých pastvin na ornou půdu. Jak konstatovala generální advokátka v bodě 68 stanoviska, z uvedeného vyplývá, že takový restriktivní výklad pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0075" ID="QS0075"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/>, který by výlučně vycházel z druhu vegetace, jíž je porostlá zemědělská plocha, není v souladu s naplňováním těchto cílů.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že rozhodujícím kritériem pro určení toho, zda je třeba dotčenou plochu kvalifikovat jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0076" ID="QS0076"/>stálou pastvinu<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/> ve smyslu čl. 2 prvního pododstavce bodu 2 nařízení č. 796/2004, není druh vegetace, kterou je tato plocha porostlá, nýbrž její skutečné využívání pro zemědělskou činnost typickou pro <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0077" ID="QS0077"/>stálé pastviny<QUOT.END REF.START="QS0077" CODE="201C" ID="QE0077"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>Tribunál se tudíž tím, že v bodech 35 a 36 napadeného rozsudku konstatoval, že relevantním kritériem byl druh vegetace, kterou byla porostlá dotčená plocha, a následným posuzováním podle tohoto kritéria, dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu a aplikaci pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0078" ID="QS0078"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0078" CODE="201C" ID="QE0078"/>, jak vyplývá z čl. 2 prvního pododstavce bodu 2 nařízení č. 796/2004. Konstatování, které Tribunál učinil v bodě 65 napadeného rozsudku, a sice že Řecká republika neprokázala nepřesnost posouzení Komise, je tudíž nesprávné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>Je třeba nicméně uvést, že sazba paušální opravy ve výši 10 %, která byla použita pro zemědělce, kteří vykázali pouze pastviny, je v souhrnné zprávě s ohledem na všechny nedostatky uvedené v bodech 16, 21 a 22 tohoto rozsudku, které v podstatě přebírají body 40 a 41 napadeného rozsudku, ospravedlněna. Komise tuto sazbu totiž odůvodnila jednak nedostatky v systému SIZP-SZI, které negativně ovlivňovaly průkaznost správních postupů a křížových kontrol, a jednak nedostatky v kontrolách na místě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>V tomto ohledu měl Tribunál, který v bodech 23 až 106 napadeného rozsudku posuzoval první žalobní důvod, který mu byl předložen, za to, že 10% sazba použitá na zemědělce, kteří vykázali pouze pastviny, je s ohledem na ostatní konstatované nedostatky odůvodněná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>Tribunál konkrétně v bodech 66, 88 a 95 napadeného rozsudku konstatoval, že nedostatky SIZP-SZI odůvodňovaly bez ohledu na sporné názory týkající se definice <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0079" ID="QS0079"/>stálé pastviny<QUOT.END REF.START="QS0079" CODE="201C" ID="QE0079"/> stanovení sazby paušální opravy ve výši 10 % pro zemědělce, kteří vykázali pouze pastviny. Za těchto okolností nemá nesprávné právní posouzení, kterého se dopustil Tribunál, jak bylo uvedeno v bodě 59 tohoto rozsudku, vliv na výrok napadeného rozsudku, neboť posouzení uvedená v jeho bodech 66, 88 a 95 dostačují k jeho odůvodnění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>Nesprávné právní posouzení vymezené v bodě 59 tohoto rozsudku tudíž nemůže vést ke zrušení napadeného rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>Stran druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku stačí uvést, že se Tribunál v bodě 66 napadeného rozsudku omezil pouze na konstatování, že i pokud by použitá definice <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0080" ID="QS0080"/>stálé pastviny<QUOT.END REF.START="QS0080" CODE="201C" ID="QE0080"/> nebyla v souladu se zněním čl. 2 prvního pododstavce bodu 2 nařízení č. 796/2004, byly by <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0081" ID="QS0081"/>s ohledem na nedostatky zjištěné při používání pravidel týkajících se pastvin a ve fungování systému kontrol SIZP-SZI, uvedené v bodech 40 a 41 [napadeného rozsudku],<QUOT.END REF.START="QS0081" CODE="201C" ID="QE0081"/> sporné plochy každopádně nezpůsobilé.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65</NO.P><TXT>Tribunál totiž v bodě 40 napadeného rozsudku uvedl výčet všech příkladů pozemků, které Komise použila k odůvodnění paušální opravy a které, i pokud by mohly být lokalizovány, nesplňovaly kritéria způsobilosti, jež jsou stanovena v čl. 44 odst. 2 nařízení č. 1782/2003, neboť nebyly určeny k zemědělským činnostem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66</NO.P><TXT>Z toho důvodu je třeba druhou část prvního důvodu kasačního opravného prostředku zamítnout jako neopodstatněnou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67</NO.P><TXT>Stran třetí části prvního důvodu kasačního opravného prostředku je třeba uvést, že se Tribunál v bodech 20 až 22 napadeného rozsudku omezil pouze na to, že než přikročil ke konkrétnímu posuzování jednotlivých žalobních důvodů vznesených Řeckou republikou, aniž by z toho v této fázi vyvozoval právní důsledky, připomněl obecné zásady, které vyplývají z ustálené judikatury týkající se rozdělení důkazního břemene mezi Komisí a dotčeným členským státem v rámci soudních sporů v oblasti evropských fondů.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že třetí část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být odmítnuta jako nepřípustná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69</NO.P><TXT>Proto, i když je první důvod kasačního opravného prostředku opodstatněný v první části, nemůže vést ke zrušení napadeného rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené skutečnosti je třeba první důvod kasačního opravného prostředku zamítnout z části jako irelevantní, zčásti odmítnout jako nepřípustný a z části zamítnout jako neopodstatněný.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke druhému důvodu</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71</NO.P><TXT>Řecká republika v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku v podstatě tvrdí, že Tribunál v bodech 68 až 76 porušil povinnost uvést odůvodnění, neboť neodpověděl na všechny argumenty, jež vznesla Řecká republika a které se týkají pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0082" ID="QS0082"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0082" CODE="201C" ID="QE0082"/>, a konkrétně pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0083" ID="QS0083"/>středomořská pastvina<QUOT.END REF.START="QS0083" CODE="201C" ID="QE0083"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72</NO.P><TXT>Komise navrhuje, aby byl tento důvod kasačního opravného prostředku zamítnut.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Závěry Soudního dvora</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73</NO.P><TXT>Z ustálené judikatury vyplývá, že povinnost Tribunálu odůvodnit svá rozhodnutí nemůže být vykládána tak, že zahrnuje i jeho povinnost odpovídat podrobně na každý argument vznesený účastníkem řízení, zejména pokud není dostatečně jasný a přesný a není založen na podrobných důkazech (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070111">11. ledna 2007</DATE>, <NAME.CASE>Technische Glaswerke Ilmenau v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑404/04 P</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:6">EU:C:2007:6</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0090">90</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba předně uvést, že se Tribunál v bodech 24 až 65 napadeného rozsudku věnoval podrobnému zkoumání argumentů Řecké republiky týkajících se jak výkladu pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0084" ID="QS0084"/>stálá pastvina<QUOT.END REF.START="QS0084" CODE="201C" ID="QE0084"/>, tak relevantnosti druhu vegetace, jíž jsou porostlé zemědělské plochy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75</NO.P><TXT>Dále je třeba uvést, že se navrhovatelka v bodech 15 a 16 žaloby podané k Tribunálu omezila na tvrzení, v němž odkazovala na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0085" ID="QS0085"/>zvláštní vlastnosti všech pastvin středomořského typu<QUOT.END REF.START="QS0085" CODE="201C" ID="QE0085"/>, které mají <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0086" ID="QS0086"/>vysokou environmentální hodnotu<QUOT.END REF.START="QS0086" CODE="201C" ID="QE0086"/>. Vzhledem k tomu, že toto tvrzení nesplňuje požadavek dostatečné jasnosti a přesnosti, nelze Tribunálu vytýkat, že na ně konkrétně neodpověděl.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76</NO.P><TXT>Tribunál tudíž neporušil povinnost uvést odůvodnění. Z toho důvodu je třeba druhý důvod kasačního opravného prostředku zamítnout jako neopodstatněný.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke třetímu důvodu kasačního opravného prostředku</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77</NO.P><TXT>Třetí důvod kasačního opravného prostředku se dělí do dvou částí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78</NO.P><TXT>V rámci první části tohoto důvodu Řecká republika v podstatě tvrdí, že Tribunál v bodech 88 až 103 napadeného rozsudku porušil povinnost uvést odůvodnění. Podle Řecké republiky měl totiž Tribunál nepřípustným způsobem doplnit odůvodnění sporného rozhodnutí, když měl za to, že nesrovnalosti<?PAGE NO="15"?> v administrativním a kontrolním systému samy o sobě postačují k odůvodnění sazby oprav ve výši 10 %, přestože ze souhrnné zprávy vyplývá, že tato sazba opravy je odůvodněná pouze ve vztahu k nezpůsobilosti ploch vykázaných jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0087" ID="QS0087"/>stálé pastviny<QUOT.END REF.START="QS0087" CODE="201C" ID="QE0087"/>. Dále podle ní Tribunál náležitě neodůvodnil své rozhodnutí s ohledem na zvýšení sazby opravy na 10 % oproti sazbě opravy ve výši 5 %, jež byla uplatněna pro předcházející rok, ani s ohledem na zlepšení, jež byla zjištěna u kontrol na místě. Řecká republika konečně Tribunálu vytýká, že dostatečně nepřihlédl k <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0088" ID="QS0088"/>tlumivému účinku<QUOT.END REF.START="QS0088" CODE="201C" ID="QE0088"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79</NO.P><TXT>V rámci druhé části tohoto důvodu Řecká republika tvrdí, že Tribunál porušil zásadu proporcionality, když v bodech 88 až 103 napadeného rozsudku potvrdil sazbu oprav týkající se podpor pro zemědělce vykazující pouze pastviny ve výši 10 %. Řecká republika má za to, že mimo jiné při zohlednění <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0089" ID="QS0089"/>tlumivého účinku<QUOT.END REF.START="QS0089" CODE="201C" ID="QE0089"/> by byla odůvodněná sazba opravy ve výši 5 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80</NO.P><TXT>Komise tvrdí, že tento důvod kasačního opravného prostředku je třeba zamítnout v plném rozsahu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Závěry Soudního dvora</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81</NO.P><TXT>Stran první části třetího důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba předně uvést, že se sazba paušální opravy ve výši 10 %, kterou použila Komise, na rozdíl od toho, co tvrdí Řecká republika, neopírá o nezpůsobilost dotčených ploch, nýbrž o veškeré nedostatky kontrolního systému, které konstatovala Komise v souhrnné zprávě a jež Tribunál připomíná v bodech 10 a 89 až 94 napadeného rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82</NO.P><TXT>Tribunál dále nepochybil, když měl v bodě 95 napadeného rozsudku za to, že nedostatky v systému kontroly společně s veškerými dalšími zjištěnými nedostatky představují značně nedostatečné uplatňování kontrolního systému, které s sebou nese vysokou míru chyb.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83</NO.P><TXT>Tvrzení Řecké republiky o tom, že ze souhrnné zprávy vyplývá, že sazba paušální opravy ve výši 10 % je odůvodněná pouze ve vztahu k nezpůsobilosti ploch vykázaných jako <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0090" ID="QS0090"/>stálé pastviny<QUOT.END REF.START="QS0090" CODE="201C" ID="QE0090"/>, je tudíž třeba odmítnout.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84</NO.P><TXT>Dále je třeba stran tvrzení, že nebylo zohledněno zjištěné zlepšení u kontrol na místě ani sazba finanční opravy ve výši 5 %, jež byla použita pro rok žádosti 2007, uvést, že Tribunál, na rozdíl od toho, co tvrdí Řecká republika, posoudil význam těchto skutečností v bodech 98 až 101 napadeného rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85</NO.P><TXT>V tomto ohledu Tribunál v bodě 99 napadeného rozsudku uvedl, že i když bylo v souhrnné zprávě konstatováno kvantitativní zlepšení kontrol na místě v roce 2008, nic to nemění na tom, že v této zprávě bylo rovněž uvedeno, že se kontroly na místě z kvalitativního hlediska nezlepšily. Tribunál tudíž mohl v bodě 100 napadeného rozsudku na základě tohoto konstatování a konstatování, že Řecká republika nepředložila důkazy podporující její tvrzení o kvalitativním zlepšení kontrol na místě, zamítnout posledně uvedené tvrzení, aniž tím porušil povinnost uvést odůvodnění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86</NO.P><TXT>Takové tvrzení tudíž vychází z nesprávného výkladu napadeného rozsudku, a v důsledku toho není skutkově podloženo.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87</NO.P><TXT>Konečně, pokud jde o tvrzení týkající se toho, že Tribunál nezohlednil <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0091" ID="QS0091"/>tlumivý účinek<QUOT.END REF.START="QS0091" CODE="201C" ID="QE0091"/>, je třeba uvést, že Tribunál tento účinek řádně zohlednil v bodech 95, 102 a 103 napadeného rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88</NO.P><TXT>Konkrétně Tribunál poté, co v bodech 85 až 94 napadeného rozsudku posuzoval značně nedostatečné uplatňování kontrolního systému, v bodě 95 napadeného rozsudku konstatoval, že veškeré nedostatky v systému kontroly vsouhrnu představují natolik nedostatečné uplatňování uvedeného systému, že je odůvodněno použití sazby paušální opravy ve výši 25 %. Tribunál měl nicméně v tomto bodě 95<?PAGE NO="16"?> napadeného rozsudku dále za to, že Komise zohlednila nižší riziko ztrát pro fond vyplývající z <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0092" ID="QS0092"/>tlumivého účinku<QUOT.END REF.START="QS0092" CODE="201C" ID="QE0092"/>, podle kterého je jen část vykázaných ploch zohledňována pro aktivaci platebních nároků, aby použila paušální opravu ve výši 10 %, aniž by se tím dopustila pochybení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0089"><NO.P>89</NO.P><TXT>Takové tvrzení tudíž vychází z nesprávného výkladu napadeného rozsudku, a v důsledku toho není skutkově podloženo.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0090"><NO.P>90</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že první část třetího důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta jako neopodstatněná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0091"><NO.P>91</NO.P><TXT>Druhá část třetího důvodu kasačního opravného prostředku vychází z porušení zásady proporcionality Tribunálem, neboť sazba paušální opravy neměla s ohledem na nedostatky systému kontroly podle navrhovatelky činit 10 %, ale 5 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0092"><NO.P>92</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba uvést, že Tribunál měl na základě podrobné analýzy uvedené v bodech 85 až 94 napadeného rozsudku za to, že nedostatky systému kontroly, k nimž se pojí další zjištěné nedostatky, představují značně nedostatečné uplatňování kontrolního systému, které s sebou nese vysoký počet chyb svědčících o obecných nesrovnalostech, které pravděpodobně vedly k neobyčejně vysokým ztrátám pro Fond.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0093"><NO.P>93</NO.P><TXT>V této souvislosti Tribunál v bodě 82 napadeného rozsudku uvedl, aniž mu v tom Řecká republika v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku oponovala, že z dokumentu Komise č. VI/5330/97 ze dne <DATE ISO="19971223">23. prosince 1997</DATE>, který vymezuje pokyny pro finanční opravy, vyplývá, že takové značně nedostatečné uplatňování kontrolního systému může odůvodňovat opravu ve výši 25 % výdajů, jelikož existuje riziko neobyčejně vysokých ztrát na straně Fondu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0094"><NO.P>94</NO.P><TXT>Tribunál tudíž neporušil zásadu proporcionality, když v bodě 96 napadeného rozsudku konstatoval, že Komise mohla použít paušální opravu ve výši 10 %, aniž se dopustila pochybení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0095"><NO.P>95</NO.P><TXT>Z výše uvedeného vyplývá, že druhá část třetího důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta jako neopodstatněná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0096"><NO.P>96</NO.P><TXT>S ohledem na předcházející úvahy je třeba třetí důvod kasačního opravného prostředku zamítnout jako neopodstatněný.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0097"><NO.P>97</NO.P><TXT>Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku v podstatě vychází z toho, že se Tribunál měl v bodech 110 až 120 napadeného rozsudku údajně dopustit nesprávného právního posouzení při výkladu a použití článku 31 nařízení č. 1290/2005, ve spojení s článkem 11 nařízení č. 885/2006, a nedostatečného odůvodnění. Řecká republika konkrétně tvrdí, že Komise porušila procesní záruky Řecké republiky, když ji nevyzvala, aby se na dvoustranném jednání vyjádřila ke zjištěním Komise o opoždění při provádění kontrol na místě týkajících se dodatečných podpor na plochu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0098"><NO.P>98</NO.P><TXT>Komise namítá, že tento důvod kasačního opravného prostředku je třeba zamítnout jako neopodstatněný.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="17"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Závěry Soudního dvora</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0099"><NO.P>99</NO.P><TXT>Předně je třeba uvést, že v rámci postupu schvalování souladu čl. 31 odst. 3 nařízení č. 1290/2005 stanoví, že před vydáním rozhodnutí o zamítnutí financování oznámí Komise písemně výsledky kontrol a dotyčný členský stát písemně oznámí svou odpověď a poté se obě strany pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být přijata.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0100"><NO.P>100</NO.P><TXT>V článku 11 nařízení č. 885/2006 jsou dále stanovena prováděcí pravidla k tomuto postupu. Z článku 11 odst. 1 prvního pododstavce tohoto nařízení tedy vyplývá, že pokud se Komise na základě šetření domnívá, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s unijním právem, sdělí svá zjištění dotčenému členskému státu a poukáže na nápravná opatření, která je třeba přijmout. V článku 11 odst. 1 druhém pododstavci uvedeného nařízení je dále stanoveno, že členský stát odpoví do dvou měsíců od přijetí sdělení Komise, která může následně své stanovisko změnit. V článku 11 odst. 1 třetím pododstavci se konečně stanoví, že po uplynutí lhůty na odpověď svolá Komise dvoustranné jednání a obě strany se budou snažit o nalezení dohody, pokud jde o opatření, která je nezbytné přijmout, jakož i o hodnocení závažnosti protiprávního jednání a finanční škody vzniklé Unii.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0101"><NO.P>101</NO.P><TXT>Ze znění článku 11 odst. 1 druhého pododstavce nařízení č. 885/2006 tedy jasně vyplývá, že Komise může změnit své stanovisko na základě skutečností, které uvedl dotčený členský stát ve své odpovědi, a dále ze znění čl. 11 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení jasně vyplývá, že svolání dvoustranného jednání není podmíněno tím, že Komise upřesní veškeré aspekty zjištění, jež na něm budou projednávána.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0102"><NO.P>102</NO.P><TXT>Jak uvedla generální advokátka v bodě 112 svého stanoviska, naopak platí, že uskutečnění dvoustranného jednání neslouží k tomu, aby byl tento členský stát informován o rozsahu zjištění Komise, nýbrž má na základě předem uskutečněné výměny informací umožnit, aby bylo dosaženo dohody o nápravných opatřeních, která je třeba přijmout, jež je vyžadována podle čl. 31 odst. 3 nařízení č. 1290/2005.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0103"><NO.P>103</NO.P><TXT>Tvrzení Řecké republiky, jež se týká údajného porušení jejích procesních záruk vycházejících z článku 11 nařízení č. 885/2006, kterého se měla dopustit Komise tím, že ji nevyzvala, aby na dvoustranném jednání byla vedena diskuze o opoždění při provádění kontrol na místě týkajících se dodatečných podpor na plochu, je tudíž třeba zamítnout.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0104"><NO.P>104</NO.P><TXT>Stran tvrzení Řecké republiky o údajně nedostatečném a rozporuplném odůvodnění napadeného rozsudku, stačí uvést, že Tribunál, který v bodech 113 a 116 napadeného rozsudku nejprve poukázal na význam prvního písemného sdělení ve smyslu článku 11 nařízení č. 885/2006, na základě jasné a podrobné analýzy uvedené v bodech 118 až 120 napadeného rozsudku konstatoval, že ve sdělení výsledků šetření byla právně dostačujícím způsobem popsána opožděnost kontrol na místě týkajících se dodatečných podpor na plochu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0105"><NO.P>105</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené je nutno čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku zamítnout.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K pátému důvodu kasačního opravného prostředku</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0106"><NO.P>106</NO.P><TXT>V rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku Řecká republika v podstatě vytýká Tribunálu, že v bodech 126 až 128 a 132 a 133 napadeného rozsudku doplnil odůvodnění sporného rozhodnutí k ospravedlnění sazby opravy ve výši 5 % stanovené pro dodatečné podpory na plochu. Konkrétně<?PAGE NO="18"?> tvrdí, že Tribunál údajně doplnil odůvodnění sporného rozhodnutí, aby ospravedlnil rozdíl mezi sazbou opravy, jež byla použita pro dodatečné podpory na plochu a byla stanovena ve výši 5 %, a sazbou opravy, jež byla použita na podpory na plochu jinou než pastviny, která byla stanovena ve výši 2 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0107"><NO.P>107</NO.P><TXT>Podle Komise je třeba tento důvod kasačního opravného prostředku podle čl. 168 odst. 1 písm. d) jednacího řádu Soudního dvora odmítnout jako nepřípustný, neboť je formulován příliš stručně a neurčitě. Komise má podpůrně za to, že napadený rozsudek je odůvodněn správně. Tento důvod kasačního opravného prostředku je tudíž třeba podle Komise zamítnout.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Závěry Soudního dvora</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0108"><NO.P>108</NO.P><TXT>Stran námitky nepřípustnosti vznesené Komisí, která vychází z neurčitosti a stručnosti pátého důvodu kasačního opravného prostředku, jež podle Komise znemožňují, aby na tento důvod odpověděla, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora z čl. 256 odst. 1 druhého pododstavce SFEU, čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie a čl. 168 odst. 1 písm. d) jednacího řádu Soudního dvora vyplývá, že kasační opravný prostředek musí přesným způsobem uvádět kritizované části rozsudku, jehož zrušení je navrhováno, jakož i právní argumenty, kterými je tento návrh konkrétně podpořen. V tomto ohledu se v čl. 169 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že dovolávané právní důvody a argumenty musí přesně označit napadané body odůvodnění rozhodnutí Tribunálu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140904">4. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Španělsko v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑197/13 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2157">EU:C:2014:2157</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0109"><NO.P>109</NO.P><TXT>V projednávané věci je třeba konstatovat, že Řecká republika v bodě 79 kasačního opravného prostředku označila kritizované body napadeného rozsudku v rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku a svou argumentaci uvedla dostatečně konkrétně, aby Soudní dvůr mohl tento důvod kasačního opravného prostředku přezkoumat. Pátý důvod kasačního opravného prostředku Řecké republiky je tudíž přípustný.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0110"><NO.P>110</NO.P><TXT>Stran merita argumentu je nicméně třeba konstatovat, že Tribunál – na rozdíl od toho, co tvrdí Řecká republika – v bodech 126 až 128 a 132 a 133 napadeného rozsudku nedoplnil odůvodnění sporného rozhodnutí, aby ospravedlnil rozdíl mezi sazbou paušální opravy ve výši 5 %, jež byla stanovena pro dodatečné podpory na plochu, a sazbou paušální opravy ve výši 2 %, jež byla stanovena pro podpory na plochu jinou než pastviny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0111"><NO.P>111</NO.P><TXT>Zaprvé z úvah, jež Tribunál uvedl v bodech 123 až 131 napadeného rozsudku, vyplývá, že Komise ospravedlnila sazbu ve výši 5 % ve své souhrnné zprávě s ohledem na nedostatky systému kontroly týkající se klíčových kontrol. Zadruhé z bodu 136 napadeného rozsudku vyplývá, že sazba ve výši 2 %, jež byla stanovena pro podpory na plochu jinou než pastviny, byla ospravedlněna <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0093" ID="QS0093"/>tlumivým účinkem<QUOT.END REF.START="QS0093" CODE="201C" ID="QE0093"/>. V této souvislosti platí, jak uvedla generální advokátka v bodech 79 a 118 stanoviska, že tento <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0094" ID="QS0094"/>tlumivý účinek<QUOT.END REF.START="QS0094" CODE="201C" ID="QE0094"/> není relevantní pro dodatečné podpory vázané na plochu, neboť posledně uvedené podpory jsou vázány na produkci, aniž by byly využívány platební nároky. Konečně je třeba v rozsahu, v němž Řecká republika zpochybňuje bod 133 napadeného rozsudku, uvést, že Tribunál se v uvedeném bodě omezil na skutkové posouzení, když zamítl argument, že by se zlepšení SIZP-SZI měla uplatnit v roce žádosti 2008.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0112"><NO.P>112</NO.P><TXT>Pátý důvod kasačního opravného prostředku tudíž vychází z nesprávného výkladu napadeného rozsudku a musí být zamítnut jako neopodstatněný.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="19"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K šestému důvodu kasačního opravného prostředku</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0113"><NO.P>113</NO.P><TXT>V rámci šestého důvodu kasačního opravného prostředku Řecká republika tvrdí, že Tribunál nijak neodůvodnil zamítnutí druhého bodu vzneseného v rámci třetího žalobního důvodu, který vznesla na podporu své žaloby na neplatnost, jež se týká opravy uložené v oblasti podpor pro rozvoj venkova, podle kterého má být sporné rozhodnutí zrušeno, neboť opravy, které byly uloženy předchozím rozhodnutím Komise, nebyly odečteny od výše oprav, jež byla uplatněna a uložena sporným rozhodnutím. Tribunál podle Řecké republiky zúžil bod návrhového žádání Řecké republiky na částku <FT TYPE="DECIMAL">5007867,36</FT> eura, která odpovídala opravě uložené pro rozpočtový rok 2009, přestože Řecká republika zpochybňovala celkovou výši opravy, jež byla uložena sporným rozhodnutí, tj. částku ve výši <FT TYPE="DECIMAL">10504391,90</FT> eura, která odpovídá částce oprav pro rozpočtové roky 2009 (<FT TYPE="DECIMAL">5007867,36</FT> eura) a 2010 (<FT TYPE="DECIMAL">5496524,54</FT> eura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0114"><NO.P>114</NO.P><TXT>Komise tvrdí, že tento důvod kasačního opravného prostředku je nepřípustný. Podle ní se Řecká republika zaprvé omezuje na zpochybnění konečné čisté částky opravy uložené sporným rozhodnutím a na zpochybnění výše částky, na niž byla snížena konečná oprava, což je zpochybněním skutkové povahy, které Soudní dvůr v rámci kasačního opravného prostředku nepřezkoumává. Zadruhé bod žalobního důvodu týkající se hrubé částky <FT TYPE="DECIMAL">10504391,90</FT> eura nebyl v řízení před Tribunálem nikdy zpochybňován, čímž podle Komise tento bod představuje rozšíření předmětu návrhového žádání v rámci řízení o kasačním opravném prostředku a je třeba jej považovat za nový důvod, který je tudíž třeba odmítnout jako nepřípustný.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Závěry Soudního dvora</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0115"><NO.P>115</NO.P><TXT>Je třeba konstatovat, že se Řecká republika v bodech 9 a 41 až 43 žaloby v prvním stupni domáhala zrušení sporného rozhodnutí, neboť stanovilo použití paušálních oprav v oblasti podpor na plochu ve výši 5 % celkových výdajů vynaložených na podpory pro rozvoj venkova vyčíslené částkou ve výši <FT TYPE="DECIMAL">10504391,90</FT> eura, která odpovídá částce oprav pro rozpočtové roky 2009 (<FT TYPE="DECIMAL">5007867,36</FT> eura) a 2010 (<FT TYPE="DECIMAL">5496524,54</FT> eura). Řecká republika konkrétně před Tribunálem namítala, že nebyla dostatečně zohledněna předchozí oprava, jež byla použita na základě prováděcího rozhodnutí Komise 2013/214/EU ze dne <DATE ISO="20130502">2. května 2013</DATE>, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="123" PAGE.FIRST="11" DATE.PUB="2013">Úř. věst. 2013, L 123, s. 11</REF.DOC.OJ>) na podpory pro rozvoj venkova, pokud jde o rok žádosti 2008 pro rozpočtové roky 2009 a 2010.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0116"><NO.P>116</NO.P><TXT>V projednávané věci je přitom třeba konstatovat, že Tribunál v bodech 155 až 168 napadeného rozsudku zamítl žalobu Řecké republiky, vzhledem k tomu, že omezil přezkum pouze na opravu týkající se roku žádosti 2008 pro rozpočtový rok 2009, aniž toto omezení jakkoli odůvodnil.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0117"><NO.P>117</NO.P><TXT>Tribunál tudíž tím, že neodpověděl na ústřední část argumentace Řecké republiky, porušil povinnost uvést odůvodnění, kterou má na základě článku 36 statutu Soudního dvora Evropské unie, který se na Tribunál použije na základě čl. 53 prvního pododstavce téhož statutu, a článku 117 jednacího řádu Tribunálu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0118"><NO.P>118</NO.P><TXT>Šestému důvodu kasačního opravného prostředku Řecké republiky je tudíž třeba vyhovět v rozsahu, v němž Tribunál zamítl žalobu, která mu byla předložena, neboť omezil přezkum druhého bodu vzneseného na podporu třetího důvodu uvedené žaloby pouze na opravu týkající se roku žádosti 2008 uložené pro rozpočtový rok 2009.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="20"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0119"><NO.P>119</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že šestý důvod kasačního opravného prostředku musí být prohlášen za opodstatněný, je třeba zrušit bod 2 výroku napadeného rozsudku v rozsahu, v němž Tribunál zamítl žalobu Řecké republiky, neboť omezil přezkum na opravu týkající se roku žádosti 2008, jež byla uplatněna pro rozpočtový rok 2009, pokud jde o finanční opravu ve výši 5 %, jež byla použita na podpory v rámci druhého pilíře SZP věnovaného rozvoji venkova, a nepřezkoumal opravu týkající se roku žádosti 2008, jež byla uplatněna pro rozpočtový rok 2010 ve výši <FT TYPE="DECIMAL">5496524,54</FT> eura, pokud jde o finanční opravu ve výši 5 %, jež byla použita na podpory v rámci druhého pilíře SZP věnovaného rozvoji venkova.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K žalobě před Tribunálem</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0120"><NO.P>120</NO.P><TXT>Podle prvního pododstavce článku 61 statutu Soudního dvora Evropské unie může Soudní dvůr v případě zrušení rozhodnutí Tribunálu buď věc vrátit zpět Tribunálu k rozhodnutí, nebo vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to stav soudního řízení dovoluje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0121"><NO.P>121</NO.P><TXT>Pokud jde o druhý bod vznesený na podporu třetího žalobního důvodu žaloby podané Tribunálu, z bodů 155 až 168 napadeného rozsudku vyplývá, že Tribunál omezil rozsah návrhového žádání Řecké republiky týkajícího se existence dvojí opravy pouze na jediný rozpočtový rok 2009, ačkoliv se žaloba Řecké republiky týkala jak rozpočtového roku 2009, tak rozpočtového roku 2010.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0122"><NO.P>122</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba konstatovat, že zaprvé stran opravy týkající se roku žádosti 2008 pro rozpočtový rok 2010 sporné rozhodnutí právně dostačujícím způsobem neupřesňuje, v jakém rozsahu se oprava, jež byla uložena na základě rozhodnutí 2013/214, odrazila v opravě, která byla uložena sporným rozhodnutím, aby se zamezilo dvojí opravě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0123"><NO.P>123</NO.P><TXT>Zadruhé tento nedostatek odůvodnění neumožňuje právně dostačujícím způsobem určit, zda a případně v jakém rozsahu Komise zohlednila opravu vyplývající z rozhodnutí 2013/214 při výpočtu opravy týkající se roku žádosti 2008 pro rozpočtový rok 2010.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0124"><NO.P>124</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že je třeba vyhovět druhému bodu vznesenému na podporu třetího žalobního důvodu žaloby podané Tribunálu, a tudíž zrušit sporné rozhodnutí z důvodu nedostatečného odůvodnění, pokud jde o zohlednění rozhodnutí 2013/214 při výpočtu částky opravy ve výši <FT TYPE="DECIMAL">5496524,54</FT> eura, odpočtu ve výši <FT TYPE="DECIMAL">270175,45</FT> eura a finančního dopadu ve výši <FT TYPE="DECIMAL">5226349,09</FT> eura, pokud jde o výdaje vynaložené Řeckou republikou v odvětví rozvoje venkova EZFRV Axe 2 (2007–2013, opatření vázaná na plochu), uložených za hospodářský rok 2010 z důvodu slabin týkajících se SIZP a kontrol na místě (druhý pilíř, rok žádosti 2008).</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0125"><NO.P>125</NO.P><TXT>Článek 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že je-li kasační opravný prostředek opodstatněný a Soudní dvůr vydá sám konečné rozhodnutí ve věci, rozhodne o nákladech řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0126"><NO.P>126</NO.P><TXT>Podle čl. 138 odst. 3 uvedeného řádu, použitelného na řízení o kasačním opravném prostředku na základě čl. 184 odst. 1 téhož řádu, pokud měl každý účastník ve věci částečně úspěch i neúspěch, ponese každý účastník řízení vlastní náklady řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0127"><NO.P>127</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že Řecká republika i Komise měly ve věci částečně úspěch i neúspěch, ponesou vlastní náklady řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0128"><NO.P>128</NO.P><TXT>Podle čl. 140 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 uvedeného jednacího řádu, členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="21"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0129"><NO.P>129</NO.P><TXT>Španělské království ponese vlastní náklady řízení jako vedlejší účastník řízení o kasačním opravném prostředku.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Body 2 a 3 výroku rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170330">30. března 2017</DATE>, <NAME.CASE>Řecko v. Komise</NAME.CASE>, (<NO.CASE>T‑112/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2017:239">EU:T:2017:239</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>) se zrušují v rozsahu, v němž Tribunál jednak zamítl žalobu Řecké republiky, neboť omezil přezkum na opravu týkající se roku žádosti 2008, jež byla uplatněna pro rozpočtový rok 2009, pokud jde o finanční opravu ve výši 5 %, jež byla použita na podpory v rámci druhého pilíře společné zemědělské politiky (SZP) věnovaného rozvoji venkova, a nepřezkoumal opravu týkající se roku žádosti 2008, jež byla uplatněna pro rozpočtový rok 2010 ve výši <FT TYPE="DECIMAL">5496524,54</FT> eura, pokud jde o finanční opravu ve výši 5 %, jež byla použita na podpory v rámci druhého pilíře SZP věnovaného rozvoji venkova, a jednak rozhodl o nákladech řízení.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Kasační opravný prostředek se ve zbývající části zamítá.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">3)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/950/EU ze dne <DATE ISO="20141219">19. prosince 2014</DATE>, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), se zrušuje v rozsahu, v němž se týká zohlednění prováděcího rozhodnutí Komise 2013/214/EU ze dne <DATE ISO="20130502">2. května 2013</DATE>, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), při výpočtu částky opravy ve výši <FT TYPE="DECIMAL">5496524,54</FT> eura, odpočtu ve výši <FT TYPE="DECIMAL">270175,45</FT> eura a finančního dopadu ve výši <FT TYPE="DECIMAL">5226349,09</FT> eura, pokud jde o výdaje vynaložené Řeckou republikou v odvětví rozvoje venkova EZFRV Axe 2 (2007–2013, opatření vázaná na plochu), za rozpočtový rok 2010, uložených z důvodu slabin týkajících se systému identifikace zemědělských pozemků (SIZP) a kontrol na místě (druhý pilíř, rok žádosti 2008).</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">4)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Řecká republika a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení v prvním stupni a řízení o kasačním opravném prostředku.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">5)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Španělské království ponese vlastní náklady řízení.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>