European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2026/2498

16.11.2026

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2026/2498

ze dne 5. listopadu 2026,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o přepočet ceny uhlíku zaplacené ve třetí zemi na odpovídající snížení počtu certifikátů CBAM, jež mají být vyřazeny, doklady o zaplacení dané ceny uhlíku, kvalifikaci nezávislé osoby a podmínky pro zajištění její nezávislosti a kvalifikace

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (1), a zejména na čl. 9 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2023/956 stanoví, že schválený deklarant pro CBAM se může domáhat snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, odpovídající ceně uhlíku, která byla za deklarované obsažené emise skutečně zaplacena ve třetí zemi, aby se zajistilo, že cena uhlíku nebude za stejné emise zaplacena dvakrát.

(2)

Během přechodného období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 měli dovozci nebo nepřímí celní zástupci oznamovat veškeré ceny uhlíku splatné za deklarované obsažené emise, včetně cen uhlíku splatných za emise obsažené v příslušných prekurzorech. Kromě cenných informací, které Komise během daného období shromáždila, získala rovněž cenné zkušenosti a informace od zúčastněných stran, včetně orgánů třetích zemí, v nichž se uplatňují pravidla pro stanovení ceny uhlíku.

(3)

V souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy Komise zveřejnila v období od 28. srpna do 25. září 2025 výzvu k předložení faktických podkladů, aby shromáždila podněty zúčastněných stran, které by byly použity při vytváření pravidel stanovených v tomto prováděcím aktu. Návrh aktu byl zveřejněn za účelem získání zpětné vazby od zúčastněných stran od 13. května 2026 do 10. června 2026.

(4)

Podle čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) 2023/956 může Komise pro třetí země, v nichž jsou zavedena pravidla pro stanovování cen uhlíku, určit a zpřístupnit v rejstříku CBAM standardní ceny uhlíku pro tyto země a zveřejnit metodiku jejich výpočtu. Komise tak učiní na základě nejlepších dostupných údajů ze spolehlivých, veřejně dostupných informací a informací poskytnutých těmito třetími zeměmi. Vykazování na základě standardních cen uhlíku, které zpřístupňuje Komise, jako alternativa k vykazování na základě skutečně zaplacené ceny uhlíku na základě dokladů ověřených nezávislou osobou, by minimalizovalo náklady na dodržování předpisů pro schválené deklaranty pro CBAM a předcházelo by vzniku jakýchkoli nákladů na dodržování předpisů pro provozovatele ze třetích zemí, čímž by se usnadnil odpočet ceny uhlíku.

(5)

Vzhledem k tomu, že se výpočet skutečně zaplacené ceny uhlíku opírá o výpočet emisí obsažených ve zboží, a v souladu se změnami zavedenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2083 (2) může schválený deklarant pro CBAM požadovat odpočet skutečně zaplacené ceny uhlíku pouze na základě dokladů ověřených nezávislou osobou, pokud jsou obsažené emise stanoveny na základě skutečných hodnot. Pokud jsou obsažené emise stanoveny na základě skutečných hodnot, mohou se schválení deklaranti pro CBAM rovněž rozhodnout použít příslušnou standardní cenu uhlíku. Pokud jsou obsažené emise stanoveny na základě standardních hodnot emisí, lze odpočet požadovat pouze na základě příslušné standardní ceny uhlíku, kterou zpřístupňuje Komise.

(6)

V souladu s nařízením (EU) 2023/956 by cena uhlíku měla být placena buď v rámci systému pro snižování emisí uhlíku formou daně, odvodu nebo poplatku, nebo ve formě emisních povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi skleníkových plynů a vypočtena na základě skleníkových plynů, na které se takové opatření vztahuje a které byly uvolněny při výrobě. Uhlíkové daně, odvody nebo poplatky mohou být vybírány buď na úrovni provozovatele, nebo nepřímo z obsahu uhlíku v palivu. Typy systémů obchodování s emisemi mohou zahrnovat systémy obchodování s emisemi založené na základní úrovni a kreditech. Komise by měla sledovat vývoj nových mechanismů stanovení ceny uhlíku ve třetích zemích, jakož i uplatňování pravidel pro uhlíkové daně z paliva, a v případě potřeby tato pravidla upravit, pokud by dostatečně nemotivovala průmysl k používání paliv, která jsou méně uhlíkově náročná.

(7)

S cílem podpořit odpočet skutečně zaplacené ceny uhlíku a zajistit vysoký stupeň jednotnosti při uplatňování odpočtu by toto nařízení mělo obsahovat seznam platných mechanismů stanovení ceny uhlíku ve třetích zemích, které na základě informací, jež jsou v současné době k dispozici, splňují platné definice uvedené v nařízení (EU) 2023/956 a v tomto nařízení. V případě mechanismů stanovení ceny uhlíku, které nejsou uvedeny na seznamu, včetně systémů a mechanismů na nižší než celostátní úrovni, které jsou nové, by nezávislá osoba měla posoudit, zda splňují platné definice. Pokud mechanismus platné definice splňuje, měla by nezávislá osoba posoudit doklady poskytnuté provozovatelem o skutečně zaplacené ceně uhlíku.

(8)

S cílem pokrýt co nejvíce mechanismů stanovení ceny uhlíku by Komise měla každoročně přezkoumávat a v případě potřeby aktualizovat seznam těchto mechanismů stanovení ceny uhlíku. Za účelem aktualizace seznamu mechanismů stanovení ceny uhlíku může Komise obdržet a zpracovat jakoukoli žádost od příslušných jurisdikcí třetích zemí, která popisuje příslušné prvky mechanismu stanovení ceny uhlíku. Komise může rovněž obdržet žádosti od příslušných orgánů, a to i na základě konzultací mezi příslušnými orgány a schválenými deklaranty pro CBAM, o posouzení mechanismu stanovení ceny uhlíku, který není uveden v tomto nařízení. Komise by měla do svého posouzení zahrnout ty mechanismy stanovení ceny uhlíku neuvedené na seznamu, které se používají nebo mají být použity v žádostech o odpočet skutečně zaplacené ceny uhlíku. Aby byl zajištěn homogenní a konzistentní odpočet skutečně zaplacené ceny uhlíku, měla by Komise neprodleně sdělit výsledky svého posouzení příslušným orgánům prostřednictvím rejstříku CBAM.

(9)

Komise a příslušné orgány by měly v rámci přezkumu prohlášení CBAM podle článku 19 nařízení (EU) 2023/956 sledovat uplatňování tohoto nařízení a přezkoumávat žádosti týkající se skutečně zaplacené ceny uhlíku. Komise by měla příslušným orgánům poskytnout pomoc při přezkumu žádostí týkajících se ceny uhlíku skutečně zaplacené ve třetí zemi, a to i předtím, než příslušný orgán rozhodne, že deklarovaný počet certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, je nesprávný. Komise by měla poskytnout pomoc zejména při posuzování nových mechanismů stanovení ceny uhlíku, které nejsou uvedeny v tomto nařízení. Kromě toho by měla být náležitá pozornost věnována žádostem, které jsou výrazně vyšší, než kdyby byly použity standardní ceny uhlíku stanovené Komisí podle čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) 2023/956.

(10)

Komise by měla v souladu s čl. 2 odst. 12 nařízení (EU) 2023/956 spolupracovat s příslušnými třetími zeměmi nebo územími na posouzení možnosti Unie uzavírat dvoustranné dohody s cílem usnadnit uplatňování tohoto nařízení, a to zjednodušením žádostí o odpočet zaplacené ceny uhlíku a posílením jejich spolehlivosti, mimo jiné vymezením druhů úředních dokumentů, z nichž lze vycházet při certifikaci dokladů o skutečně zaplacené ceně uhlíku.

(11)

S cílem zajistit, aby snížení počtu certifikátů CBAM odráželo uhlíkové náklady, které již byly vynaloženy v souvislosti s deklarovaným zbožím, by se při výpočtu tohoto snížení měla zohlednit cena zaplacená v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku za obsažené emise zboží, zatímco ceny zaplacené za emise, které nesouvisejí s obsaženými emisemi deklarovaného zboží, by zohledněny být neměly. Cena uhlíku se může vztahovat na přímé emise, v příslušných případech na nepřímé emise a na emise prekurzorů obsažené v deklarovaném zboží a může za ně být zaplacena v rámci různých mechanismů stanovení ceny uhlíku v různých jurisdikcích, ve kterých se uplatňují pravidla pro stanovení ceny uhlíku.

(12)

Aby bylo možné přesně zohlednit emise v oblasti působnosti CBAM, za které již byla zaplacena cena uhlíku, měly by být emise, na které se vztahuje cena uhlíku, přiřazeny zboží vyrobenému v zařízení v souladu s hranicemi systému a výrobními procesy stanovenými podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/2547 (3).

(13)

Pro zajištění rovnocennosti mezi cenou uhlíku zaplacenou ve třetí zemi a cenou uhlíku zaplacenou v rámci EU ETS by měly ke snížení počtu certifikátů CBAM, jež mají být vyřazeny, vést pouze ceny uhlíku zaplacené za specifické obsažené emise v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku ve třetí zemi, pokud má daný systém formu daně, odvodu nebo poplatku nebo formu emisních povolenek v rámci systému obchodování s emisemi skleníkových plynů, který je závazný svou povahou a ukládá povinnost dodržovat požadavky všem provozovatelům působícím v příslušných odvětvích, na něž se daný mechanismus vztahuje. Cílené, transparentní a obecně použitelné výjimky pro malá zařízení v daném odvětví, podobné prahovým hodnotám vymezeným v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (4), by tuto zásadu neměly ohrožovat. Tato zásada by měla zajistit, aby environmentální cíl mechanismu stanovení ceny uhlíku mohl být při podpoře dekarbonizace v odvětvích, na něž se vztahuje CBAM, považován za obecně rovnocenný systému EU ETS. Cena uhlíku skutečně zaplacená v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku by měla stanovit stejnou povinnost zpoplatnění emisí uvolněných za účelem výroby veškerého zboží ze zařízení bez ohledu na místo určení zboží. Podle této zásady by cena uhlíku zaplacená pouze za obsažené emise vyváženého zboží nebyla způsobilá pro snížení závazku plynoucího z CBAM.

(14)

Vzhledem k tomu, že uhlíková daň, odvod nebo poplatek mohou být uloženy na obsah uhlíku v palivu spotřebovaném zařízením, přičemž výsledné emise se uvolňují při výrobě zboží, je vhodné, aby deklarant mohl uplatnit cenu uhlíku zaplacenou za uvedené emise, i když danou cenu nezaplatil přímo provozovatel zařízení. V takových případech by sazba vybíraná z paliva měla být v souladu s emisním faktorem paliva, aby se zajistilo, že sazba uhlíkové daně, odvodu nebo poplatku odráží skutečné emise vyprodukované tímto palivem, a že proto cena uhlíku přiřazená obsaženým emisím odráží tyto skutečně vyprodukované emise. Aby se zajistilo, že v zaplacené ceně uhlíku budou zohledněny pouze uhlíkové daně, odvody nebo poplatky, které splňují specifikace nařízení (EU) 2023/956, měly by doklady prokázat, že sazba uhlíkové daně, odvodu nebo poplatku použitelná podle právních předpisů třetí země je výslovně založena na obsahu uhlíku v palivu.

(15)

Pro účely zajištění rovnocennosti s cenou uhlíku placenou v rámci EU ETS by měly být kredity nebo jiné jednotky emisí zakoupené v rámci systému obchodování s emisemi založeném na základní úrovni a kreditech považovány za rovnocenné povolenkám placeným v rámci systému obchodování s emisemi.

(16)

Vzhledem k tomu, že provozovatelé mohou v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku využívat různé možnosti souladu, měly by doklady o skutečně zaplacené ceně uhlíku zahrnovat všechny formy možnosti souladu, které povolují orgány třetích zemí, včetně platby pevné ceny stanovené danými orgány nebo využití uhlíkových kreditů, a to na základě limitů a podmínek stanovených v rámci daného mechanismu stanovení ceny uhlíku.

(17)

Pokud povinnost platit cenu uhlíku umožňuje nákup uhlíkových kreditů, jehož cílem je skutečné snížení nebo odstranění emisí skleníkových plynů, je vhodné, aby deklarant mohl požadovat snížení na základě dokladů o ceně uhlíku skutečně zaplacené za konkrétní uhlíkové kredity použité ke splnění uvedené povinnosti. Možnost požadovat toto snížení by měla být možná bez ohledu na to, zda se činnosti zmírňování změny klimatu spojené s uhlíkovým kreditem provádějí na domácím trhu, nebo mimo domácí jurisdikci. S cílem plně uznat, že většina mechanismů stanovení ceny uhlíku umožňuje provozovatelům splnit část jejich povinnosti nákupem uhlíkových kreditů za vnitrostátní činnosti v oblasti zmírňování změny klimatu, které byly vydány podle norem zvolených na domácím trhu, neměla by být pro prokázání skutečné platby stanovena žádná další kvalitativní ani kvantitativní kritéria. Aby bylo zajištěno, že žádost o snížení u ceny skutečně zaplacené za uhlíkové kredity je v souladu s cenou, kterou lze jinak zaplatit podle hlavní možnosti souladu v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku, neměla by cena skutečně zaplacená za uhlíkové kredity v žádosti překročit cenu uhlíku podle hlavních možností souladu mechanismu stanovení ceny uhlíku, jako je průměrná tržní cena v rámci systému obchodování s emisemi nebo platná sazba uhlíkové daně.

(18)

Pokud mechanismus stanovení ceny uhlíku třetí země umožňuje použití uhlíkových kreditů vytvořených mimo domácí jurisdikci, měly by uvedené mezinárodní uhlíkové kredity splňovat standardy stanovené Pařížskou dohodou. Za tím účelem by měla být zohledněna pouze cena uhlíku zaplacená za kredity schválené a vydané podle čl. 6 odst. 2 nebo 4 Pařížské dohody jako mezinárodně převáděné výsledky snižování emisí. Toto kritérium by mělo podpořit rozšíření kreditů podle článku 6 a poskytnout záruku kvality nezbytnou pro zajištění environmentální vyváženosti CBAM. Aby byli výrobci ze třetích zemí motivováni ke snižování vlastních emisí vývojem a používáním nejúčinnějších technologií a aby se zajistilo, že většina úsilí o dekarbonizaci bude vyvíjena na domácím trhu, mělo by být omezeno používání takových mezinárodních uhlíkových kreditů pro uplatnění ceny uhlíku v rámci CBAM. Stanovení tohoto omezení maximálně na 10 % vykázaných a potvrzených emisí v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku plně zohlední stávající mechanismy stanovení ceny uhlíku, které umožňují, aby část povinnosti souladu provozovatelů byla splněna pomocí mezinárodních uhlíkových kreditů.

(19)

Měla by být zohledněna sleva nebo jiná forma náhrady, která skutečně snižuje povinnosti platit za emise, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku. Za náhradu by pro tento účel mělo být považováno jakékoli opatření nebo podpora poskytnutá na základě parametru, který se používá ke stanovení povinnosti zaplatit cenu uhlíku a který má za následek snížení povinnosti zaplatit cenu uhlíku. To zahrnuje situace, kdy je část emisí, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, osvobozena od skutečné platby, například prostřednictvím bezplatných povolenek, emisí, na něž se vztahuje stanovená základní úroveň intenzity v rámci systému založeného na základní úrovni a kreditech, emisí osvobozených od zaplacení ceny uhlíku nebo jiných opatření, jimiž se část emisí osvobozuje od povinnosti platit cenu uhlíku. Zohlednit je třeba i případné poskytnuté snížení ceny nebo vratku za zaplacenou cenu, jakož i případné peněžní náhrady.

(20)

Aby byla zajištěna široká rovnocennost s tím, jak mohou být výnosy z EU ETS částečně reinvestovány prostřednictvím Inovačního fondu do zařízení, na něž se vztahuje EU ETS, a aby se zohlednily legitimní reinvestice příjmů z ceny uhlíku na financování opatření v oblasti klimatu, neměly by být příjmy z mechanismu stanovení ceny uhlíku, které jsou reinvestovány do dekarbonizace zařízení provozovatele, považovány za náhradu za zaplacenou cenu uhlíku. To by mělo platit za předpokladu, že všichni provozovatelé, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, jsou způsobilí k získání podpory, že nedochází k nepřiměřené diskriminaci mezi provozovateli, že rozhodnutí orgánu odpovědného za poskytování dotací je veřejné a že dotace jsou účinně využívány ke snížení emisí ze zařízení, které je příjemcem podpory.

(21)

Aby bylo zajištěno, že cena uhlíku obsažená v zakoupených prekurzorech je stanovena konzistentním a ověřitelným způsobem, je vhodné, aby prohlášení týkající se těchto prekurzorů vycházela ze zprávy o certifikaci zařízení, které je vyrábí. V zájmu zjednodušení prohlášení o ceně uhlíku by měli mít provozovatelé v případě, že dodavatel nezpřístupní provozovateli certifikační zprávu, možnost použít příslušnou standardní cenu uhlíku, kterou Komise zpřístupní podle čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) 2023/956.

(22)

Za účelem usnadnění stanovení ceny uhlíku skutečně zaplacené za nepřímé emise zboží a vzhledem k tomu, že vykazování nepřímých emisí je standardně založeno na standardních hodnotách emisí, je vhodné, aby provozovatelé mohli použít příslušnou standardní cenu uhlíku, kterou Komise zpřístupní podle čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení.

(23)

S cílem zajistit konzistentní a objektivní přepočet cen uhlíku zaplacených v cizích měnách za dané vykazované období na eura je vhodné, aby přepočet vycházel z ročních průměrných směnných kurzů za dané období. Za tímto účelem by Komise měla do začátku každého následujícího roku zveřejnit roční průměrné směnné kurzy za každý vykazovaný rok na základě směnných kurzů zveřejněných pro dané období Evropskou centrální bankou nebo ve vhodných případech Eurostatem.

(24)

Pro výpočet snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, odpovídajícího ceně uhlíku skutečně zaplacené za deklarované zboží je nutné stanovit roční referenční cenu certifikátů CBAM. Tato roční referenční cena by měla vycházet z ceny certifikátů CBAM během roku dovozu. Z důvodu transparentnosti a konzistentnosti s průměrnou cenou placenou schválenými deklaranty pro CBAM za nákup certifikátů CBAM by tato referenční cena měla vycházet z průměrné ceny certifikátů CBAM zveřejněné pro rok dovozu podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/2548 (5).

(25)

Aby bylo zajištěno, že cenu uhlíku skutečně zaplacenou za vyrobené zboží lze certifikovat a vysledovat zpět k podkladovým údajům a výpočtům, je vhodné, aby provozovatel zařízení vyrábějícího zboží vypracoval zprávu o ceně uhlíku, v níž uvede hlavní kroky výpočtu a informace použité pro každé vyrobené zboží. Pro zajištění konzistentnosti a pro usnadnění zpracování nezávislými osobami a příslušnými orgány stanoví toto nařízení používání standardní elektronické šablony a jednotného pracovního jazyka pro danou zprávu.

(26)

Pokud je provozovatel zařízení oprávněn ke slevám nebo jiným formám náhrady, ale nepředloží doklad o výši nebo úrovni této náhrady, skutečně zaplacenou cenu uhlíku nelze stanovit a tato cena by neměla být certifikována. Jelikož však některé slevy a jiné formy náhrady v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku mohou být poskytovány v různých obdobích po vypuštění emisí, včetně období po lhůtě pro předložení prohlášení CBAM, měli by být provozovatelé schopni předložit doklad o úrovni nebo výši náhrady oficiálně stanovených příslušným orgánem nebo o maximální splatné úrovni či maximální splatné částce. Pokud je provozovatel zařízení, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, oprávněn k určité formě náhrady, ale může na základě formálního písemného potvrzení od příslušných orgánů prokázat, že o ni nepožádal nebo že žádost byla zamítnuta, neměla by být daná sleva nebo jiná forma náhrady zohledněna při stanovování skutečně zaplacené ceny uhlíku.

(27)

Aby bylo zajištěno, že skutečné zaplacení ceny uhlíku může být spolehlivě certifikováno způsobem, který je přiměřený administrativní zátěži, měl by doklad o skutečném zaplacení vycházet z dokumentace, kterou mají provozovatelé zařízení ve třetích zemích, na něž se vztahuje cena uhlíku, běžně k dispozici, s přihlédnutím k různým typům povinností dodržovat požadavky. Doklad o skutečném zaplacení by se měl týkat emisí zařízení, které zboží vyrábí, a měl by zahrnovat stejné období jako vykazované období použité pro výpočet a ověření obsažených emisí v zařízení. Deklarant by měl uchovávat doklad o skutečném zaplacení ve formě zprávy o ceně uhlíku vypracované provozovatelem a certifikované nezávislou osobou, která má přístup k požadovaným primárním dokladům poskytnutým provozovatelem ze třetí země.

(28)

Aby bylo zajištěno, že skutečně zaplacenou cenu uhlíku lze spolehlivě a přiměřeně certifikovat v různých typech systémů obchodování s emisemi, měl by doklad o skutečně zaplacené ceně obvykle zahrnovat roční průměrnou tržní cenu vypočtenou na základě váženého průměru dražební ceny, nebo pokud není k dispozici, roční průměr ceny na sekundárním trhu, spolu s dokladem o jednotkách pro dosažení souladu, jako jsou povolenky, vyřazených provozovatelem pro odpovídající emise, jakož i s dokladem o celkových emisích vykázaných a potvrzených v rámci systému obchodování s emisemi. Alternativně by provozovatelé měli mít možnost doložit zaplacenou cenu uhlíku na základě ceny zakoupených jednotek pro dosažení souladu. Aby se zabránilo komplikacím při sledování skutečně zakoupených jednotek pro dosažení souladu zpět ke skutečně vyřazeným jednotkám pro dosažení souladu a aby se zohlednila skutečnost, že provozovatel může jednotky pro dosažení souladu zakoupit před obdobím souladu, měla by cena uhlíku vycházet z průměru nákupní ceny všech jednotek pro dosažení souladu, které byly na účtu provozovatele v registru systému obchodování s emisemi na konci příslušného vykazovaného období pro vykazování obsažených emisí. Komise by měla sledovat uplatňování pravidel týkajících se možnosti provozovatelů vykazovat cenu na základě zakoupených jednotek pro dosažení souladu, aby se zajistilo, že tato možnost je přiměřená schopnosti nezávislé osoby certifikovat doklad o skutečně zaplacené ceně.

(29)

Pokud má daná cena formu daně, odvodu nebo poplatku placeného přímo provozovatelem, měly by doklady zahrnovat úřední záznamy, zejména od správců daně nebo jiných příslušných orgánů, a měly by odrážet veškeré změny sazby daně, odvodu nebo poplatku během vykazovaného období.

(30)

Na podporu posouzení typu způsobilých dokladů provedeného nezávislou osobou by Komise měla do konce roku 2026 zveřejnit pokyny a poté je pravidelně aktualizovat tak, aby podle jednotlivých zemí uváděly listinné důkazy, které by mohly být považovány za doklady splňující požadavky na doklady stanovené v tomto nařízení.

(31)

Podle nařízení (EU) 2023/956 mají vnitrostátní akreditační orgány akreditovat právnické osoby k provádění ověřování obsažených emisí vypočtených na základě skutečných hodnot. Certifikace ceny uhlíku skutečně zaplacené za obsažené emise v rámci CBAM je činnost srovnatelná s ověřováním, která spočívá v přezkumu rozsahu emisí, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, přiřazení emisí mechanismu stanovení ceny uhlíku ke zboží podléhajícímu CBAM a určení ceny uhlíku skutečně zaplacené za emise obsažené ve zboží podléhajícím CBAM. Certifikace ceny uhlíku je neoddělitelně spojena s ověřováním obsažených emisí. Vyváženost a kvalita certifikace mají zásadní význam pro zajištění spolehlivosti odpočtu skutečně zaplacené ceny uhlíku a finančního vyrovnání zaplaceného schválenými deklaranty pro CBAM. Aby bylo zajištěno, že úkol spočívající v certifikaci dokladů o ceně uhlíku vykonávají vhodně kvalifikované subjekty, měly by mít nezávislé osoby, které provádějí certifikaci dokladů o ceně uhlíku, povinnost získat akreditaci pro rozsah akreditace týkající se certifikace skutečně zaplacené ceny uhlíku a vnitrostátní akreditační orgány by měly mít povinnost kontrolovat, zda nezávislé osoby mají pro daný účel potřebnou způsobilost. Tato kvalifikace zvýší kvalitu certifikace a sníží pravděpodobnost pokut, které hrozí schváleným deklarantům pro CBAM v důsledku vyřazení nesprávného počtu certifikátů CBAM podle článku 26 nařízení (EU) 2023/956. Zajistí rovněž, aby se provozovatelé mohli spolehnout na tutéž právnickou osobu při ověřování obsažených emisí a certifikaci ceny uhlíku, zefektivní postupy podávání žádostí o ověření a certifikaci a zjednoduší podobu rejstříku CBAM.

(32)

Odchylně a s cílem zajistit, aby byla zajištěna dostupnost nezávislých osob během prvních dvou let, na něž se vztahuje certifikace skutečně zaplacené ceny uhlíku, a aby vnitrostátní akreditační orgány měly dostatek času na posouzení technických požadavků na akreditaci a na udělení akreditace, měla by být ověřovatelům CBAM dočasně poskytnuta možnost provádět certifikaci, aniž by museli získat akreditaci. Ověřovatelé CBAM prokázali svou způsobilost a znalosti při uplatňování metodiky CBAM a požadavků na ověřování, jakož i svou nezávislost.

(33)

Certifikační činnosti prováděné ověřovateli CBAM v souvislosti s touto dočasnou možností by měly být kontrolovány Komisí a příslušnými orgány v rámci přezkumu prohlášení CBAM podle článku 19 nařízení (EU) 2023/956. Pokud má příslušný orgán nebo Komise na základě přezkumu certifikační práce oprávněné pochybnosti o správnosti zprávy o certifikaci, status nezávislé osoby se odejme, aniž je dotčena možnost ověřovatele CBAM požádat o akreditaci u vnitrostátního akreditačního orgánu. Komise by měla na konci roku 2027 zhodnotit akreditační proces nezávislých osob a dostupnost nezávislých osob pro uspokojení poptávky po certifikaci.

(34)

S cílem zohlednit mezinárodně platné normy a zabránit zbytečnému zdvojování postupů by měly být vzaty v úvahu osvědčené postupy vyplývající z uplatňování příslušných harmonizovaných norem týkajících se validačních a ověřovacích činností, které byly přijaty Evropským výborem pro normalizaci na základě žádosti podané Komisí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (6) . Nezávislé osoby by proto měly mít povinnost splňovat v rámci své certifikační činnosti určité harmonizované normy doplněné o další specifické požadavky na certifikaci skutečně zaplacené ceny uhlíku.

(35)

Pro zajištění spolehlivosti certifikace je nutné zajistit, aby nezávislé osoby vykonávaly svou práci nezávisle, a přijmout opatření, která zabrání situacím, kdy by jejich nezávislost mohla být ohrožena ve vztahu k provozovatelům zařízení ve třetích zemích, příslušným orgánům CBAM, Komisi, příslušným orgánům odpovědným za regulaci mechanismu stanovení ceny uhlíku ve třetí zemi nebo schváleným deklarantům pro CBAM.

(36)

Pro zajištění kvality certifikace by vnitrostátní akreditační orgány v rámci svých činností týkajících se akreditace a dozoru měly posoudit, zda nezávislé osoby, včetně členů certifikačního týmu, splňují požadavky na způsobilost, které jsou specifické pro certifikaci zprávy o ceně uhlíku. Vnitrostátní akreditační orgány by měly v rámci své činnosti kontrolovat, zda nezávislé osoby získávají všechny informace nezbytné k provedení certifikace a zda provádějí všechny nezbytné kontroly, které jsou pro daný účel vyžadovány. Vnitrostátní akreditační orgány by měly rovněž kontrolovat, zda nezávislé osoby vhodným způsobem vycházejí z ověřovací zprávy o obsažených emisích, certifikačních zpráv o prekurzorech, které byly použity, ale nikoli vyrobeny v zařízení, a dokladů poskytnutých orgány odpovědnými za mechanismus stanovení ceny uhlíku.

(37)

Aby mohla nezávislá osoba prokázat, že se na deklarované obsažené emise vztahovala skutečně zaplacená cena uhlíku, měla by mít přístup k potřebným údajům. Proces certifikace může zahrnovat návštěvu na místě, kde se vypočítává cena uhlíku a kde jsou uloženy související doklady, zejména pokud není k dispozici dostatečný vzdálený přístup k údajům a dokladům nebo pokud je riziko závažných nepřesností příliš vysoké. Nezávislá osoba by měla provozovateli oznámit veškeré zjištěné nepřesnosti či nesoulad, aby je bylo možné napravit. Pokud zůstávají nenapraveny, měla by nezávislá osoba posoudit, zda mají takové nepřesnosti či nesoulad samy o sobě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi či porušeními povinností závažný dopad na vykázané údaje.

(38)

S cílem podpořit nezávislé osoby při posuzování, zda má nepřesnost či nesoulad závažný dopad na celkové emise vykázané pro mechanismus stanovení ceny uhlíku nebo na celkovou cenu uhlíku přiřazenou zboží, je vhodné určit úroveň závažnosti, která odráží rovnováhu mezi složitostí a novostí úkolů v oblasti certifikace CBAM a přesností výpočtů. Aby byly zajištěny synergie a harmonizované přístupy s ověřováním obsažených emisí, měl by být procentní podíl stanovený pro úroveň závažnosti sladěn s procentním podílem použitelným podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/2546 (7).

(39)

Certifikace by měla poskytnout přiměřené ujištění, že cena uhlíku vykázaná ve zprávě provozovatele o ceně uhlíku není závažně nepřesná a že se na zprávu provozovatele lze spolehnout, aby byla zajištěna spolehlivost odpočtu skutečně zaplacené ceny uhlíku. Za tím účelem by měly nezávislé osoby vydat certifikační zprávu, která je dostatečně podrobná, aby vnitrostátní akreditační orgán mohl zkontrolovat, zda byla certifikace provedena v souladu s platnými požadavky. Nezávislá osoba by měla rovněž vést interní dokumentaci o certifikaci obsahující nezbytné informace o provedených certifikačních činnostech.

(40)

Aby se zajistilo, že budou akreditováni pouze žadatelé mající potřebnou způsobilost a znalosti pro certifikaci skutečně zaplacené ceny uhlíku, měla by být stanovena pravidla pro předkládání a posuzování žádostí o akreditaci.

(41)

Aby se zabránilo zdvojování procesů a nadměrné administrativní zátěži a současně se zachovala spolehlivost akreditačního postupu, měly by být právnické osoby, které jsou již akreditovány pro příslušnou skupinu činností v rámci CBAM podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 (8) nebo v rámci EU ETS podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2067 (9), schopny požádat o rozšíření rozsahu své akreditace na certifikaci skutečně zaplacené ceny uhlíku.

(42)

S cílem zajistit, aby nezávislé osoby i nadále splňovaly příslušné kvalifikační požadavky, by měla pravidla specifikovat činnosti týkající se dozoru, které mají provádět vnitrostátní akreditační orgány. V případě, že dozor prokáže, že nezávislá osoba přestala uvedené požadavky splňovat, měly by mít vnitrostátní akreditační orgány k dispozici vhodná správní opatření, jako je pozastavení, odnětí nebo omezení rozsahu akreditace, aby byla zajištěna vyváženost akreditačního systému.

(43)

Za účelem získání praktických zkušeností s certifikační činností prováděnou podle tohoto nařízení ve třetích zemích, včetně použitelných mechanismů stanovení ceny uhlíku a slev nebo jiných forem náhrady, mohou vnitrostátní akreditační orgány, které dosud nezahájily akreditaci pro certifikaci skutečně zaplacené ceny uhlíku, během prvních dvou let, na něž se vztahuje certifikace skutečně zaplacené ceny uhlíku, provádět pozorovací činnosti u ověřovatelů CBAM, které akreditovaly. Tyto pozorovací činnosti se nepovažují za akreditační činnost a vnitrostátní akreditační orgány se nepovažují za odpovědné za dohled nad certifikační činností.

(44)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (10) stanoví, že příslušné orgány mají uznávat rovnocennou úroveň služeb poskytovaných vnitrostátními akreditačními orgány, které se úspěšně podrobily vzájemnému hodnocení, a mají akceptovat osvědčení o akreditaci a certifikační zprávy vydané nezávislými osobami, které byly těmito orgány akreditovány. S cílem předejít zbytečnému zdvojování posuzování a zajistit právní jistotu by se mělo předpokládat, že vnitrostátní akreditační orgány, které se již úspěšně podrobily takovému vzájemnému hodnocení pro účely nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 nebo je zahájily před datem použitelnosti tohoto nařízení, splňují příslušné procesní požadavky, a nemělo by se od nich vyžadovat nové vzájemné hodnocení podle tohoto nařízení.

(45)

Pro zajištění účinného dohledu nad nezávislými osobami ze strany vnitrostátních akreditačních orgánů by měla být stanovena pravidla týkající se výměny informací mezi nezávislými osobami a vnitrostátními akreditačními orgány, které je akreditovaly, mezi vnitrostátními akreditačními orgány a příslušnými orgány členských států a mezi příslušnými orgány a Komisí.

(46)

Aby bylo zajištěno, že jsou informace týkající se registrace nezávislých osob v rejstříku CBAM podle článku 10 prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/3210 (11) spolehlivé a aktuální, měla by být stanovena pravidla, podle nichž budou vnitrostátní akreditační orgány povinny informovat příslušné orgány o každé akreditaci nezávislých osob a o změnách informací o akreditaci.

(47)

Na podporu přezkumu snížení celkového počtu certifikátů CBAM z důvodu skutečně zaplacené ceny uhlíku by si vnitrostátní akreditační orgány a příslušné orgány měly pravidelně vyměňovat informace, zejména o plánovaných činnostech týkajících se nezávislých osob a výsledcích kontrol daných činností. Příslušné orgány by měly uvedené informace sdílet s Komisí a dalšími příslušnými orgány prostřednictvím rejstříku CBAM. Příslušné orgány by měly rovněž pomocí standardní elektronické šablony informovat vnitrostátní akreditační orgány o příslušných zjištěních přezkumu prohlášení CBAM, a to s cílem podpořit jejich akreditační činnosti.

(48)

Při zpracování osobních údajů v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (12) a v relevantních případech nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (13).

(49)

Ustanovení tohoto nařízení se týkají průměrné roční ceny uhlíku skutečně zaplacené za emise skleníkových plynů uvolněné od 1. ledna 2026. Toto nařízení by se proto mělo použít ode dne 1. ledna 2026.

(50)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 29. července 2026 vydal své stanovisko.

(51)

Toto nařízení se zreviduje nejpozději do prosince 2027. Komise by měla v úzké spolupráci s členskými státy vyvinout veškeré nezbytné úsilí, aby s cílem pokrýt co nejvíce mechanismů stanovení ceny uhlíku přezkoumala a v případě potřeby aktualizovala seznam mechanismů stanovení ceny uhlíku.

(52)

Výbor pro CBAM nevydal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou v souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:

a)

stanovení ceny uhlíku skutečně zaplacené za obsažené emise každého zboží a použití ročních standardních cen uhlíku pro prekurzory a nepřímé emise;

b)

přepočet cen uhlíku vyjádřených v cizí měně na eura na základě průměrného ročního směnného kurzu;

c)

výpočet snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny;

d)

doklady požadované k prokázání, že cena uhlíku byla skutečně zaplacena;

e)

způsoby, jakými se při stanovení dané ceny uhlíku zohledňují slevy či jiné formy náhrady, které snižují skutečně zaplacenou cenu uhlíku;

f)

kvalifikaci nezávislé osoby podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2023/956, která certifikuje doklady podle článku 7 („nezávislá osoba“), a podmínky pro zajištění kvalifikace a nezávislosti této osoby.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2025/2546, v článku 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 s výjimkou bodů 3 a 8 až 12 a v článku 1 a příloze I prováděcího nařízení (EU) 2025/2547. Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí:

1)

„nezávislou osobou“ právnická osoba, která certifikuje zprávu o ceně uhlíku;

2)

„certifikací“ činnosti prováděné nezávislou osobou v rámci certifikačních postupů stanovených v tomto nařízení a v rámci harmonizované normy uvedené v čl. 10 odst. 1 za účelem vydání certifikační zprávy uvedené v článku 19;

3)

„mechanismem stanovení ceny uhlíku“ uhlíková daň, poplatek za uhlík nebo odvod za uhlík nebo systém obchodování s emisemi;

4)

„rozsahem akreditace“ skupina činností CBAM stanovená v příloze IV tohoto nařízení, pro něž se o akreditaci žádá nebo pro něž byla akreditace udělena;

5)

„systémem obchodování s emisemi založeném na základní úrovni a kreditech“ forma systému obchodování s emisemi, ve kterém je základní úroveň stanovena jako emisní limit, pod nímž se neplatí žádná cena uhlíku, a obchodovatelné emisní kredity jsou vydávány subjektům, které vypouštějí méně emisí, než činí základní úroveň, a ve kterém subjekty, které vypouštějí více emisí, než činí základní úroveň, musí emisní kredity nakupovat;

6)

„přiměřeným ujištěním“ vysoká, nikoli však absolutní úroveň ujištění kladně vyjádřená v certifikačním posudku a udávající, zda zpráva provozovatele o ceně uhlíku neobsahuje závažnou nepřesnost;

7)

„úrovní ujištění“ stupeň ujištění, který nezávislá osoba poskytuje k certifikační zprávě na základě cíle snížit certifikační riziko podle okolností certifikační povinnosti;

8)

„nepřesností“ opomenutí, zkreslení nebo chyba ve zprávě provozovatele o ceně uhlíku;

9)

„závažnou nepřesností“ nepřesnost, která sama o sobě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi překračuje úroveň závažnosti nebo by podle odborného úsudku nezávislé osoby mohla s ohledem na její rozsah a povahu ovlivnit celkovou vykazovanou skutečnou cenu uhlíku nebo jiné relevantní informace;

10)

„úrovní závažnosti“ kvantitativní prahová hodnota nebo mezní bod, nad nímž nezávislá osoba považuje nepřesnosti, a to samu o sobě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi, za závažné;

11)

„vedoucím auditorem certifikace CBAM“ auditor odpovědný za řízení certifikačního týmu a dohled nad ním, který odpovídá za provedení certifikace zprávy provozovatele o ceně uhlíku a za podávání zpráv o této certifikaci;

12)

„auditorem certifikace CBAM“ člen certifikačního týmu, který odpovídá za certifikaci zprávy provozovatele o ceně uhlíku;

13)

„jednotkou pro dosažení souladu“ povolenka nebo kredit vydaný v rámci regulovaného systému obchodování s emisemi a používaný ke splnění povinností souladu v rámci daného systému.

KAPITOLA II

PŘEPOČET ZAPLACENÉ CENY UHLÍKU NA ODPOVÍDAJÍCÍ SNÍŽENÍ POČTU CERTIFIKÁTŮ CBAM, JEŽ MAJÍ BÝT VYŘAZENY

Článek 3

Stanovení ceny uhlíku skutečně zaplacené za obsažené emise každého zboží

1.   Provozovatel stanoví cenu uhlíku skutečně zaplacenou za obsažené emise přiřazené každému zboží, které bylo vyrobeno zařízením, v souladu s metodikou uvedenou v příloze I.

2.   Pro stanovení skutečně zaplacené ceny uhlíku zohlední provozovatel jakoukoli slevu nebo jinou formu náhrady stanovenou v souladu s článkem 9 a přílohou I.

3.   Vykazované období pro stanovení skutečně zaplacené ceny uhlíku je stejné jako vykazované období uvedené v ověřovací zprávě podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) 2025/2546.

4.   Pokud se na obsažené emise vztahují různé mechanismy stanovení ceny uhlíku, ceny uhlíku skutečně zaplacené v rámci těchto mechanismů se agregují pro každé zboží, které bylo vyrobeno zařízením, v souladu s bodem 7.3 přílohy I.

Článek 4

Typy mechanismů stanovení ceny uhlíku

1.   Mechanismus stanovení ceny uhlíku, v jehož rámci je cena uhlíku skutečně zaplacena, sestává buď:

a)

ze systému obchodování s emisemi, včetně systému obchodování s emisemi založeného na základní úrovni a kreditech, nebo

b)

z uhlíkové daně, odvodu nebo poplatku ve formě buď:

1)

uhlíkové daně, odvodu nebo poplatku založených na palivech, nebo

2)

uhlíkové daně, odvodu nebo poplatku z bodového zdroje.

2.   Má se za to, že mechanismy stanovení ceny uhlíku uvedené v příloze II splňují definici stanovenou v odstavci 1.

3.   Pokud mechanismus stanovení ceny uhlíku není uveden v příloze II, Komise posoudí, zda uvedený mechanismus splňuje definici podle odstavce 1, a v příslušných případech zváží zahrnutí uvedeného mechanismu do přílohy II prostřednictvím revize tohoto nařízení.

Komise ve vhodných případech organizuje, a to i na žádost příslušného orgánu, výměny s příslušnými orgány s cílem sdílet informace o mechanismech stanovení ceny uhlíku, které nejsou uvedeny v příloze II, posuzovat rizikové faktory a důležité aspekty, jimž je třeba věnovat pozornost, a zajistit jednotné uplatňování pravidel podle tohoto nařízení.

Článek 5

Použití standardních cen uhlíku pro prekurzory a nepřímé emise

1.   Pro účely stanovení ceny uhlíku skutečně zaplacené za obsažené emise prekurzoru vyrobeného mimo zařízení může provozovatel v souladu s bodem 6.2 přílohy I použít platnou standardní cenu uhlíku, kterou Komise zpřístupní podle čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) 2023/956.

2.   Pro účely stanovení ceny uhlíku skutečně zaplacené za nepřímé emise zboží, které není uvedeno v příloze II nařízení (EU) 2023/956, může provozovatel v souladu s bodem 3.2 přílohy I tohoto nařízení použít platnou standardní cenu uhlíku, kterou Komise zpřístupní podle čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) 2023/956.

Článek 6

Přepočet ceny uhlíku na eura

1.   Provozovatel v souladu s bodem 7.1 přílohy I přepočítá na eura cenu uhlíku skutečně zaplacenou za každé zboží vyrobené zařízením s použitím ročního průměrného směnného kurzu za rok vykazovaného období podle čl. 3 odst. 3.

2.   Pro daný účel použije provozovatel roční průměrné směnné kurzy zveřejněné Komisí v souladu s odstavcem 3.

3.   Pro účely odstavce 2 Komise zveřejní roční průměrné směnné kurzy, přičemž použije směnné kurzy zveřejněné Evropskou centrální bankou nebo ve vhodných případech Eurostatem. Pokud pro danou měnu není k dispozici roční průměrný směnný kurz, použije Komise nejspolehlivější a veřejně dostupné informace.

Článek 7

Výpočet snížení počtu certifikátů CBAM, jež mají být vyřazeny

1.   Pro každé zboží g se snížení počtu certifikátů CBAM, jež mají být vyřazeny, aby se zohlednila skutečně zaplacená cena uhlíku, vypočítá podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

—

ReductionActualCarbonPriceg je snížení počtu certifikátů, jež mají být vyřazeny, aby se zohlednila skutečně zaplacená cena uhlíku,

—

€EFF_CPg se rozumí skutečná cena uhlíku vyjádřená v eurech na tunu zboží nebo na MWh, jak je uvedena v certifikační zprávě podle článku 19,

—

Ref Price CBAM se rozumí roční referenční cena certifikátů CBAM, vyjádřená v eurech na tunu CO2 ekv. pro rok dovozu,

—

Qg se rozumí deklarované množství zboží g, vyjádřené v tunách nebo MWh.

2.   Pro každé zboží g se snížení počtu certifikátů CBAM, jež mají být vyřazeny, aby se zohlednila standardní cena uhlíku, vypočítá podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

—

ReductionDefaultCarbonPriceg je snížení počtu certifikátů, jež mají být vyřazeny, aby se zohlednila cena uhlíku skutečně zaplacená za zboží g vykázaná na základě standardní ceny uhlíku,

—

€DCP se rozumí platná roční standardní cena uhlíku, kterou Komise zpřístupnila podle čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) 2023/956, relevantní pro zboží a vyjádřená v eurech na tunu CO2 ekv.,

—

SEEg se rozumí deklarované obsažené emise zboží, které odpovídají buď skutečným specifickým obsaženým emisím, přičemž se v relevantních případech rozlišuje mezi přímými či nepřímými emisemi a emisemi prekurzorů, nebo standardní hodnotě použité pro zboží, vyjádřené v tunách CO2 ekv. na tunu nebo na MWh zboží,

—

Ref Price CBAM se rozumí roční referenční cena certifikátů CBAM, vyjádřená v eurech na tunu CO2 ekv. pro rok dovozu,

—

Qg se rozumí deklarované množství zboží g, vyjádřené v tunách nebo MWh.

Pokud jsou deklarované obsažené emise založeny na skutečných hodnotách, použije se vzorec na každou relevantní část obsažených emisí zboží, včetně přímých emisí, nepřímých emisí a emisí prekurzorů. Celkové snížení počtu certifikátů CBAM na zboží je tedy součtem snížení podle přímých emisí, nepřímých emisí a emisí prekurzorů.

3.   Pro účely odstavců 1 a 2 vypočítá Komise roční referenční cenu certifikátů CBAM jako průměr cen certifikátů CBAM zveřejněných podle prováděcího nařízení (EU) 2025/2548 za daný rok dovozu. Tento průměr se zaokrouhluje na nejbližší cent.

Komise zveřejní roční referenční cenu v rejstříku CBAM.

Pokud roční referenční cenu ještě nelze stanovit na základě všech čtvrtletních nebo týdenních cen certifikátů CBAM zveřejněných pro daný rok dovozu, vypočítá Komise roční referenční cenu jako průměr cen certifikátů CBAM zveřejněných během daného roku.

KAPITOLA III

DOKLADY O SKUTEČNĚ ZAPLACENÉ CENĚ UHLÍKU

Článek 8

Zpráva o ceně uhlíku

1.   Provozovatel vypracuje zprávu provozovatele o ceně uhlíku na základě metodiky stanovené v příloze I, přičemž použije elektronickou šablonu zpřístupněnou Komisí prostřednictvím rejstříku CBAM a uvádějící alespoň informace stanovené v příloze III.

2.   Pokud je provozovatel zaregistrován v rejstříku CBAM podle článku 10 nařízení (EU) 2023/956, předá zprávu provozovatele o ceně uhlíku nezávislé osobě prostřednictvím uvedeného rejstříku.

Pokud provozovatel v rejstříku CBAM zaregistrován není, předá zprávu provozovatele o ceně uhlíku nezávislé osobě jiným vhodným způsobem.

3.   Provozovatel vypracuje zprávu provozovatele o ceně uhlíku v angličtině.

Článek 9

Slevy a jiné formy náhrady

1.   Při přípravě zprávy provozovatele o ceně uhlíku provozovatel určí a zohlední kteroukoli z těchto slev nebo jiných forem náhrady:

a)

sníženou sazbu v rámci uhlíkové daně, odvodu nebo poplatku;

b)

jakoukoli výjimku ze zahrnutí emisí v mechanismu stanovení ceny uhlíku, včetně:

1)

emisí souvisejících s bezplatnými povolenkami, které provozovatel obdržel;

2)

emisí, které jsou nižší než základní úroveň intenzity emisí v rámci systému obchodování s emisemi založeném na základní úrovni a kreditech, a

3)

emisí osvobozených od uplatňování uhlíkové daně, odvodu nebo poplatku;

c)

vratku v peněžní hodnotě, která částečně nebo zcela nahrazuje zaplacenou cenu uhlíku;

d)

jakoukoli jinou slevu nebo formu náhrady, která je založena na parametrech použitých v metodice stanovené v příloze I ke stanovení skutečné ceny uhlíku zaplacené za specifické obsažené emise.

2.   Při určování slev nebo jiných forem náhrady uvedených v odstavci 1 zváží provozovatel alespoň ty druhy slev a jiných forem náhrady, které jsou uvedeny v příloze II.

3.   Odchylně od odstavce 1 v případě, že zařízení, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, využívá dotaci financovanou z příjmů vytvořených mechanismem stanovení ceny uhlíku, jejímž cílem je snížit emise zařízení, se při stanovení skutečně zaplacené ceny uhlíku hodnota dotace nezohlední jako sleva nebo jiná forma náhrady, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

cílem dotace je snížit emise skleníkových plynů tak, jak je stanoveno v právních předpisech použitelných na dotace nebo program financování poskytující dotace;

b)

cílené snížení emisí dotací je ověřováno během procesu podávání žádosti a po realizaci investice;

c)

všechna zařízení, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, jsou způsobilá využívat dotace bez ohledu na cenu, kterou jednotlivá zařízení platí;

d)

všechna zařízení způsobilá využívat dotace musí podat žádost, aby dotaci získala;

e)

rozhodnutí orgánu odpovědného za poskytování dotací každému zařízení je veřejné a výše dotací se zveřejňuje; a

f)

dotace poskytnutá zařízení vedla ke snížení emisí přijímajícího zařízení nebo přijímající zařízení použilo dotaci k přijetí konkrétních opatření ke snížení emisí skleníkových plynů v souladu s rozhodnutím orgánů o poskytnutí dotace.

4.   Pokud je provozovatel zařízení, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, oprávněn ke slevě nebo jiné formě náhrady, ale není schopen doložit částku slevy nebo jiné formy náhrady, která má být odečtena, není provozovatel oprávněn k žádnému odpočtu od skutečně zaplacené ceny uhlíku.

Pokud však je provozovatel zařízení, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, oprávněn ke slevě nebo jiné formě náhrady, jejíž výši úředně stanovil příslušný orgán nebo jejíž maximální výši může nezávislá osoba zjistit, ale kterou provozovatel dosud neobdržel, zohlední se při stanovení skutečně zaplacené ceny uhlíku úředně stanovená částka nebo maximální výše slevy nebo jiné formy náhrady, která je splatná.

Pokud je kromě toho provozovatel zařízení, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, oprávněn ke slevě nebo jiné formě náhrady, ale může na základě formálního písemného potvrzení od příslušných orgánů prokázat, že o ni nepožádal nebo že žádost byla zamítnuta, nezohlední se daná sleva nebo jiná forma náhrady při stanovování skutečně zaplacené ceny uhlíku.

KAPITOLA IV

KVALIFIKACE NEZÁVISLÉ OSOBY A PODMÍNKY PRO ZAJIŠTĚNÍ JEJÍ KVALIFIKACE A NEZÁVISLOSTI

ODDÍL 1

Kvalifikace a nezávislost nezávislých osob

Článek 10

Kvalifikace nezávislých osob

1.   Pro účely certifikace ceny uhlíku skutečně zaplacené za specifické obsažené emise v souladu s oddílem 2 této kapitoly a pro účely čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) 2023/956 je nezávislá osoba akreditována pro rozsah akreditace týkající se certifikace skutečně zaplacené ceny uhlíku stanovené v příloze IV tohoto nařízení.

Nezávislá osoba musí splňovat požadavky stanovené tímto nařízením a harmonizovanou normou EN ISO/IEC 17029:2019 – Posuzování shody – Obecné zásady a požadavky na validační a ověřovací orgány (15).

2.   Nezávislá osoba nebo jakákoli část téhož právního subjektu musí být nezávislá na těchto osobách:

a)

provozovateli, na něhož se vztahuje certifikace;

b)

příslušném orgánu podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2023/956;

c)

Komisi a

d)

jakémkoli příslušném orgánu třetí země, který je odpovědný za regulaci mechanismu stanovení ceny uhlíku, z něhož vychází stanovení skutečně zaplacené ceny uhlíku, nebo dohled nad ním.

3.   Nezávislá osoba prokáže, a to i vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu, svou trvalou způsobilost a zajistí, aby odpovědný vedoucí auditor certifikace CBAM a auditoři certifikace CBAM prokázali svou způsobilost, pokud jde o posuzování dokladů o ceně uhlíku skutečně zaplacené za specifické obsažené emise a uplatňování požadavků stanovených v oddíle 2.

Při prokazování své trvalé způsobilosti nezávislá osoba zajistí, aby vedoucí auditor certifikace CBAM a auditoři certifikace CBAM splňovali tyto požadavky:

a)

znalost příslušných právních a technických požadavků a postupů týkajících se akreditace, certifikačních činností a výpočtu a přiřazování ceny uhlíku podle tohoto nařízení, nařízení (EU) 2023/956, prováděcího nařízení (EU) 2025/2547 a dalších platných právních předpisů, harmonizovaných norem a pokynů;

b)

schopnost provádět činnosti související s certifikací zprávy provozovatele o ceně uhlíku v souladu s požadavky stanovenými v tomto oddílu;

c)

znalost technických aspektů monitorování a podávání zpráv specifických pro dané odvětví, které jsou relevantní pro skupinu činností stanovenou v příloze IV tohoto nařízení, a porozumění těmto aspektům;

d)

znalost uplatňování a přiřazování údajů o ceně uhlíku specifickým obsaženým emisím a porozumění tomuto uplatňování a přiřazování.

Nezávislá osoba dále zajistí, aby certifikační tým znal právní předpisy týkající se mechanismu stanovení ceny uhlíku a požadavky na slevy nebo jiné formy náhrady použitelné na mechanismus stanovení ceny uhlíku, který se na provozovatele vztahuje.

Článek 11

Dočasná kvalifikace pro vykazovaná období 2026 a 2027

1.   Odchylně od čl. 10 odst. 1 se pro účely provádění certifikace zpráv o ceně uhlíku za vykazovaná období 2026 a 2027 může ověřovatel akreditovaný podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 pro příslušnou skupinu činností uvedenou v příloze I uvedeného nařízení rovněž rozhodnout, že se stane nezávislou osobou.

Za tímto účelem předloží ověřovatel prostřednictvím rejstříku CBAM příslušnému orgánu žádost o přidělení požadované role nezávislé osoby. Ověřovatel v rámci své žádosti potvrdí, že splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení.

Po schválení své žádosti ověřovatel informuje vnitrostátní akreditační orgán, který udělil akreditaci podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551.

2.   Nezávislá osoba, které byla tato role přidělena podle odstavce 1, musí splňovat požadavky stanovené v tomto nařízení a v harmonizované normě uvedené v čl. 10 odst. 1, včetně požadavků na nezávislost a trvalou způsobilost.

3.   Nezávislá osoba, které byla tato role přidělena podle odstavce 1, přestane být nezávislou osobou do 30. září 2028 a její role se automaticky odstraní z rejstříku CBAM, pokud jí nebyla udělena akreditace pro skupinu činností stanovenou v příloze IV tohoto nařízení.

Pokud byla nezávislé osobě udělena akreditace pro skupinu činností stanovenou v příloze IV tohoto nařízení, příslušný orgán v souladu s článkem 10 prováděcího nařízení (EU) 2024/3210 informace odpovídajícím způsobem aktualizuje.

4.   Před 30. zářím 2028 může nezávislá osoba, které byla tato role přidělena podle odstavce 1, podat prostřednictvím rejstříku CBAM příslušnému orgánu žádost o zrušení role udělené podle prvního odstavce.

5.   Příslušný orgán zruší roli udělenou podle prvního odstavce v těchto případech:

a)

nezávislá osoba požádala o zrušení své role nezávislé osoby podle odstavce 4;

b)

vnitrostátní akreditační orgán pozastavil nebo odňal akreditaci podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551;

c)

na základě oznámení příslušného orgánu nebo Komise, které se v rámci přezkumu prohlášení CBAM podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) 2023/956 a práce provedené nezávislou osobou domnívají, že existují oprávněné pochybnosti o správnosti certifikační zprávy vydané nezávislou osobou.

6.   Zrušením role nezávislé osoby podle odstavce 4 není dotčena akreditace podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 nebo tohoto nařízení.

ODDÍL 2

Povinnosti nezávislých osob a provozní požadavky na nezávislé osoby

Článek 12

Rozsah posouzení zprávy o ceně uhlíku nezávislou osobou

Při certifikaci nezávislá osoba s přiměřeným ujištěním posoudí, zda:

a)

zpráva provozovatele o ceně uhlíku je úplná a splňuje požadavky stanovené v příloze III;

b)

provozovatel jednal v souladu s nařízením (EU) 2023/956 a kapitolami II a III tohoto nařízení;

c)

cena uhlíku byla skutečně zaplacena za specifické obsažené emise uvedené v ověřeném výkazu emisí provozovatele;

d)

v příslušných případech byly obdrženy veškeré slevy nebo jiné formy náhrady v souvislosti se specifickými obsaženými emisemi;

e)

zpráva provozovatele o ceně uhlíku neobsahuje žádné závažné nepřesnosti.

Pro účely písmene e) získá nezávislá osoba od provozovatele jasné a objektivní důkazy na podporu údajů o ceně uhlíku, přičemž zohlední všechny informace obsažené v dokladech o zaplacené ceně uhlíku, přiřazení údajů o ceně uhlíku specifickým obsaženým emisím zahrnutým v ověřeném výkazu emisí provozovatele a doklady o slevách nebo jiných formách náhrady obdržených v souvislosti se specifickými obsaženými emisemi.

Článek 13

Informace, které mají být požadovány od provozovatelů

1.   Pro účely posouzení, zda zpráva provozovatele o ceně uhlíku neobsahuje žádné závažné nepřesnosti a je v souladu s tímto nařízením, nezávislá osoba získá od provozovatele alespoň tyto informace, pokud tato nezávislá osoba již tyto informace nemá k dispozici v důsledku procesu ověřování podle článku 8 nařízení (EU) 2023/956:

a)

nejnovější verzi plánu provozovatele pro monitorování vypracovaného v souladu s bodem A.5 přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

b)

příslušnou dokumentaci nebo popis zařízení, postupů a procesů nebo schémat připravených a aktualizovaných mimo plán monitorování, včetně popisu činností provozovatele týkajících se toku dat a jeho kontrolního systému;

c)

v příslušných případech záznam o všech změnách provedených v zařízení, změnách v plánu monitorování a změnách ovlivňujících údaje o ceně uhlíku od poslední certifikace;

d)

výkaz emisí provozovatele podle článku 10 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547 a odpovídající ověřovací zprávu podle bodu 2.17 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 za vykazované období podle čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení;

e)

zprávu provozovatele o ceně uhlíku za vykazované období podle čl. 3 odst. 3;

f)

certifikační zprávu za vykazované období předcházející vykazovanému období podle čl. 3 odst. 3, pokud není certifikována stejnou nezávislou osobou;

g)

případně zprávu provozovatele o ceně uhlíku a odpovídající certifikační zprávu týkající se prekurzorů, které byly použity, ale nikoli vyrobeny v zařízení;

h)

výkaz emisí provozovatele v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku nebo jiné informace uvádějící emise, na něž se vztahuje cena uhlíku, a případně související ověřovací zprávu nebo příslušnou korespondenci s orgánem odpovědným za potvrzení vykázaných emisí v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku;

i)

v příslušných případech informace o tom, jak provozovatel napravil nesoulad s tímto nařízením nebo jak řešil doporučení ke zlepšení, která byla uvedena v certifikační zprávě týkající se vykazovaného období předcházejícího vykazovanému období podle čl. 3 odst. 3;

j)

doklad o zaplacené ceně uhlíku podle oddílu 3.5 přílohy I;

k)

doklad o jakékoli použitelné slevě nebo jiné formě náhrady podle článku 9 a oddílu 3.5 a oddílu 5.3 přílohy I a týkající se alespoň:

1)

výše nebo hodnoty každé slevy nebo jiné formy náhrady;

2)

skutečnosti, že dotace podle čl. 9 odst. 3 splňují podmínky stanovené v uvedeném článku;

3)

jakékoli použitelné odchylky podle čl. 9 odst. 4 druhého a třetího pododstavce;

l)

doklady o příslušném vykazovaném období a přiřazení údajů o ceně uhlíku ke zboží v souladu s oddílem 4.3 přílohy I.

Provozovatel poskytne nezávislé osobě požadované informace.

2.   Provozovatel předloží nezávislé osobě konečnou schválenou a interně ověřenou zprávu o ceně uhlíku. Pokud nezávislá osoba uvedenou zprávu neobdrží, certifikační zprávu nevydá.

Článek 14

Certifikace údajů o skutečně zaplacené ceně uhlíku

1.   Nezávislá osoba certifikuje údaje potřebné ke stanovení ceny uhlíku skutečně zaplacené za specifické obsažené emise tím, že posoudí přiřazení údajů o ceně uhlíku a údaje podrobně otestuje, mimo jiné tím, že sleduje údaje zpět k primárnímu zdroji údajů, provede křížovou kontrolu údajů s externími zdroji údajů, provede sesouhlasení, zkontroluje prahové hodnoty týkající se příslušných údajů a provede přepočty.

2.   V rámci certifikace údajů podle odstavce 1 nezávislá osoba zkontroluje alespoň tyto aspekty a v případě, že z daných kontrol vyplynou nepřesnosti nebo nesoulad, postupuje v souladu s článkem 17:

a)

zda mechanismus stanovení ceny uhlíku nebo mechanismy stanovení ceny uhlíku, které jsou uvedeny ve zprávě o ceně uhlíku, jsou mechanismem stanovení ceny uhlíku, který splňuje podmínky uvedené v článku 4;

b)

to, zda se na obsažené emise vztahovala cena uhlíku z mechanismu stanovení ceny uhlíku a zda byly v příslušných případech v souladu s platnými právními předpisy pro daný mechanismus stanovení ceny uhlíku obdrženy slevy nebo jiné formy náhrady;

c)

to, zda existují dostatečné doklady v souladu s požadavky stanovenými v příloze I, pokud jde o zaplacenou cenu uhlíku a obdržené slevy nebo jiné formy náhrady;

d)

to, zda bylo uplatnění přiřazení údajů o ceně uhlíku každému zboží provedeno v souladu s přílohou I;

e)

platnost informací, které se používají pro přiřazení údajů o ceně uhlíku a slev nebo jiných obdržených náhrad ověřeným vykázaným obsaženým emisím;

f)

doklady o zaplacené ceně uhlíku a slevách nebo jiné formě náhrady obdržené ve vztahu k celkovým vykázaným emisím v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku;

g)

v případě, že jsou údaje o ceně uhlíku založeny na systému obchodování s emisemi, soulad emisí provozovatele vykázaných a potvrzených v rámci daného systému obchodování s emisemi s doklady o odpovídajících jednotkách pro dosažení souladu vyřazených v rámci daného systému obchodování s emisemi;

h)

v případě, že údaje o ceně uhlíku vycházejí ze systému obchodování s emisemi a povolenky byly přiděleny bezplatně, soulad množství daných bezplatně přidělených povolenek a regulačních rozhodnutí, v jejichž rámci byly dané povolenky provozovateli vydány;

i)

v případě, že údaje o ceně uhlíku vycházejí ze systému obchodování s emisemi a cena uhlíku je založena na jednotlivých nakoupených jednotkách pro dosažení souladu nebo na pevné ceně, za niž jsou jednotky pro dosažení souladu nakupovány, doklady o množství nakoupených jednotek pro dosažení souladu a ceně za jejich nákup ve finančních záznamech provozovatele;

j)

v případě, že jsou jednotky pro dosažení souladu vyřazovány v rámci systému obchodování s emisemi nebo uhlíkové daně, odvodu nebo poplatku za účelem splnění povinnosti souladu, to, zda dané jednotky pro dosažení souladu splňují podmínky stanovené v příloze I;

k)

v případě, že jsou údaje o ceně uhlíku založeny na uhlíkové dani, odvodu nebo poplatku, soulad mezi množstvím emisí ze zboží nebo paliva, na něž se vztahuje uhlíková daň, odvod nebo poplatek, a doklady o uhlíkové dani, odvodu nebo poplatku, které byly za dané emise skutečně zaplaceny, včetně smluvních ujednání s dodavateli paliva, faktur a dokladů o zaplacené dani, odvodu nebo poplatku podle právních předpisů;

l)

soulad mezi celkovými vykázanými slevami nebo jinými formami náhrady a podpůrnými důkazy a soulad mezi přiřazenými emisemi v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku a obsaženými emisemi ve výkazu emisí provozovatele.

Článek 15

Podmínky, které stanoví, kdy se nezávislá osoba může spoléhat na externí ověřování a certifikaci pro přiřazování údajů o ceně uhlíku

1.   Pro účely kontroly správného přiřazení údajů o ceně uhlíku k obsaženým emisím nezávislá osoba potvrdí, že ověřovací zpráva poskytnutá provozovatelem podle čl. 13 odst. 1 písm. d) splňuje všechny tyto podmínky:

a)

v době vydání ověřovací zprávy byl subjekt provádějící ověřovací činnosti ověřovatelem s platným osvědčením o akreditaci obsahujícím rozsah akreditace požadované k provedení ověření a nevztahovala se na něj žádná správní opatření podle článku 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551;

b)

ověřovací posudek obsažený v ověřovací zprávě uvádí, že výkaz emisí provozovatele je po ověření označen za uspokojivý;

c)

ověřovací zpráva se vztahuje na vykazované období, během něhož bylo vyrobeno zboží, na které se vztahuje certifikace ceny uhlíku.

Pokud nezávislá osoba nemůže potvrdit, že ověřovací zpráva splňuje podmínky stanovené v prvním pododstavci, nezávislá osoba zprávu provozovatele o ceně uhlíku necertifikuje.

2.   Pokud jsou certifikované údaje o ceně uhlíku přiřazeny obsaženým emisím prekurzoru, který byl použit, ale nikoli vyroben v zařízení, nezávislá osoba zohlední informace uvedené v certifikační zprávě zařízení, které prekurzor vyrábí, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

v době vydání certifikační zprávy byl subjekt provádějící certifikaci nezávislou osobou s platným osvědčením o akreditaci obsahujícím rozsah akreditace požadované k provedení certifikace skutečně zaplacené ceny uhlíku a nevztahovala se na něj žádná správní opatření podle článku 27;

b)

ověřovací posudek obsažený v certifikační zprávě uvádí, že zpráva provozovatele o ceně uhlíku je po certifikaci označena za uspokojivou;

c)

certifikační zpráva zařízení vyrábějícího prekurzor se vztahuje na stejné vykazované období, jako je období uvedené v ověřovací zprávě podle odstavce 1.

Pokud nezávislá osoba nemůže zohlednit informace uvedené v certifikační zprávě zařízení vyrábějícího prekurzor, může požádat provozovatele, aby pro daný prekurzor použil příslušnou standardní cenu uhlíku podle článku 5.

3.   Pro účely kontroly platnosti informací použitých pro přiřazení údajů o ceně uhlíku podle čl. 14 odst. 2 písm. e) vychází nezávislá osoba z údajů o emisích a údajů o ceně uhlíku, jak byly vykázány a potvrzeny v rámci příslušného mechanismu stanovení ceny uhlíku, jestliže v závislosti na typu mechanismu stanovení ceny uhlíku nastane kterákoliv z těchto skutečností:

a)

pokud mechanismus stanovení ceny uhlíku vyžaduje hodnocení emisí, na něž se vztahuje cena uhlíku, třetí stranou, jsou splněny všechny tyto podmínky:

1)

vykázané údaje o emisích jsou ověřeny nezávislým subjektem, který má oprávnění od regulačního orgánu nebo je akreditován akreditačním orgánem třetí země k provádění takového ověřování v souladu s uznávanými normami použitelnými na ověřování skleníkových plynů;

2)

osoba nebo subjekt, který nezávisle vyhodnotil vykázané údaje o emisích, má platné oprávnění nebo osvědčení o akreditaci a toto oprávnění nebo akreditace nejsou v době vydání výkladu ověřovacího posudku odňaty nebo pozastaveny;

3)

vykázané údaje o emisích jsou hodnoceny jako uspokojivé a příslušné hodnocení potvrzuje, že rozsah hodnocení zahrnuje všechny relevantní toky údajů;

b)

pokud mechanismus stanovení ceny uhlíku vyžaduje kontrolu ze strany orgánu odpovědného za řízení systému namísto ověření, provozovatel předloží formální sdělení o přijetí od příslušného orgánu, které potvrzuje, že taková kontrola byla provedena a výkaz emisí byl přijat.

Pokud nezávislá osoba nemůže zohlednit údaje o emisích v souladu s tímto pododstavcem, certifikuje nezávislá osoba zprávu provozovatele o ceně uhlíku jako neuspokojivou v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. b).

Článek 16

Přístup k potřebným údajům

Nezávislá osoba povede rozhovory a bude jí udělen přístup k nezbytným údajům, aby shromáždila dostatek informací a důkazů, které jí umožní učinit závěr, zda zpráva provozovatele o ceně uhlíku neobsahuje závažné nepřesnosti.

V odůvodněných případech na základě analýzy nezávislé osoby provedené v souladu s harmonizovanou normou podle čl. 10 odst. 1 může nezávislá osoba rozhodnout o provedení fyzické prohlídky na místě nebo místech, kde je definován proces přiřazování údajů o ceně uhlíku specifickým obsaženým emisím a kde jsou uchovávány doklady o skutečně zaplacené ceně uhlíku.

Článek 17

Řešení nepřesností a nesouladu

1.   Zjistí-li nezávislá osoba při certifikaci nepřesnosti nebo nedodržení tohoto nařízení, neprodleně o tom informuje provozovatele a požádá ho, aby zjištěné nepřesnosti nebo nesoulad napravil. Provozovatel zjištěné nepřesnosti nebo nesoulad napraví.

2.   Nezávislá osoba zaznamená v interní dokumentaci o certifikaci veškeré nepřesnosti či nesoulad, které byly v průběhu certifikace napraveny, a označí je jako vyřešené.

3.   Pokud provozovatel nepřesnosti nebo nesoulad nenapraví, nezávislá osoba před vydáním certifikační zprávy podle článku 19 požádá provozovatele, aby vysvětlil hlavní příčiny nepřesností nebo nesouladu, jakož i důvody neprovedení požadovaných náprav.

4.   Nezávislá osoba stanoví, zda nenapravené nepřesnosti samy o sobě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi mají dopad na skutečně zaplacenou celkovou cenu uhlíku vykázanou za každé zboží. Při posuzování závažnosti nepřesností vezme nezávislá osoba v úvahu jejich rozsah a povahu a konkrétní okolnosti jejich vzniku.

Nezávislá osoba může považovat nepřesnosti za závažné i v případě, kdy jsou tyto nepřesnosti samy o sobě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi pod úrovní závažnosti stanovenou v článku 18, pokud takový úsudek opodstatňuje rozsah a povaha nepřesností a konkrétní okolnosti jejich vzniku.

5.   Pokud provozovatel nenapraví nesoulad v souladu s odstavcem 1 před vydáním certifikační zprávy nezávislou osobou, nezávislá osoba posoudí, zda má nenapravený nesoulad dopad na skutečně zaplacenou celkovou cenu uhlíku vykázanou za každé zboží a zda vede k závažné nepřesnosti.

Článek 18

Úroveň závažnosti

Při posuzování nepřesností ve vykazovaných údajích za vykazované období, které je předmětem certifikace, použije nezávislá osoba úroveň závažnosti u každé tuny příslušného zboží, nebo v případě dovezené elektřiny u každé MWh, identifikovaného kódem kombinované nomenklatury (KN). Uvedená úroveň závažnosti činí 5 % celkové skutečně zaplacené ceny uhlíku, která je danému zboží přiřazena.

Článek 19

Certifikační zpráva

1.   Na základě shromážděných informací nezávislá osoba certifikuje zprávu provozovatele o ceně uhlíku. Certifikační zpráva musí obsahovat jeden z těchto ověřovacích posudků:

a)

zpráva provozovatele o ceně uhlíku je certifikována jako uspokojivá, pokud neobsahuje žádné závažné nepřesnosti a cena uhlíku za ověřené obsažené emise byla skutečně zaplacena;

b)

zpráva provozovatele o ceně uhlíku je certifikována jako neuspokojivá, jestliže nastane alespoň jedna z těchto skutečností:

1)

obsahuje závažné nepřesnosti, které nebyly opraveny před vydáním certifikační zprávy;

2)

nezávislá osoba nebyla schopna získat dostatečné důkazy;

3)

není dostatečně jasná, aby bylo možné s přiměřeným ujištěním tvrdit, že zpráva provozovatele o ceně uhlíku neobsahuje žádné závažné nepřesnosti.

2.   Ode dne 1. února 2027 vydá nezávislá osoba certifikační zprávu v rejstříku CBAM.

3.   Pokud je provozovatel zaregistrován v rejstříku CBAM podle článku 10 nařízení (EU) 2023/956, předá se certifikační zpráva provozovateli prostřednictvím rejstříku CBAM.

4.   Pokud provozovatel v rejstříku CBAM zaregistrován není, nezávislá osoba zprávu z rejstříku CBAM vyexportuje a předá ji v původním standardním softwarovém formátu provozovateli jiným způsobem. Nezávislá osoba rovněž poskytne provozovateli kopii certifikační zprávy ve standardizovaném elektronickém formátu obecně uznávaném pro digitální dokumenty, a to pouze pro informační účely.

5.   Certifikační zpráva se vypracovává na základě elektronické šablony, kterou zpřístupní Komise.

6.   Elektronická šablona podle odstavce 5 obsahuje alespoň informace uvedené v příloze V.

7.   Nezávislá osoba certifikační zprávu nevydá, pokud již existuje certifikační zpráva vztahující se na stejné vykazované období pro totéž zařízení.

8.   Na žádost provozovatele může nezávislá osoba vydat revidovanou verzi certifikační zprávy, která nahrazuje předchozí verzi, aby opravila chybu nebo zohlednila nové důkazy či informace zjištěné po jejím vydání.

9.   Nezávislá osoba vypracuje certifikační zprávu v angličtině.

Článek 20

Interní dokumentace o certifikaci

1.   Nezávislá osoba připraví a vypracuje interní dokumentaci o certifikaci obsahující alespoň tyto informace:

a)

výsledky certifikace;

b)

informace obdržené od provozovatele podle článku 13;

c)

strategickou analýzu, analýzu rizik a plán certifikace;

d)

dostatek informací podporujících ověřovací posudek v certifikační zprávě, včetně zdůvodnění posouzení, zda byly nepřesnosti závažné.

2.   Návrh interní dokumentace o certifikaci podle odstavce 1 je vypracován tak, aby vnitrostátní akreditační orgán mohl posoudit, zda byla certifikace provedena v souladu s tímto nařízením.

3.   Nezávislá osoba uchovává interní dokumentaci o certifikaci po dobu nezbytnou k tomu, aby bylo možné přezkoumat prohlášení CBAM, která byla předložena.

4.   Nezávislá osoba poskytne Komisi a příslušným orgánům na jejich žádost přístup k interní dokumentaci o certifikaci a dalším relevantním informacím, aby usnadnila hodnocení certifikace. Nezávislá osoba poskytne přístup k této dokumentaci prostřednictvím rejstříku CBAM, není-li požadováno jinak, do 30 kalendářních dnů od podání žádosti.

ODDÍL 3

Akreditace nezávislých osob a dohled nad nimi a spolupráce mezi orgány

Článek 21

Žádost o akreditaci

1.   Žadatel, který je usazen podle vnitrostátního práva členského státu, předloží žádost o akreditaci vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu tohoto členského státu pro rozsah akreditace stanovený v příloze IV.

Žadatel však předloží svou žádost o akreditaci vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu kteréhokoli jiného členského státu, který uděluje akreditaci pro rozsah akreditace stanovený v příloze IV, v kterékoli z těchto situací:

a)

pokud členský stát, v němž je usazen, rozhodl, že nezřídí vnitrostátní akreditační orgán, a nevyužil možnost obrátit se na vnitrostátní akreditační orgán jiného členského státu;

b)

pokud vnitrostátní akreditační orgán podle prvního pododstavce neprovádí akreditaci pro rozsah akreditace stanovený v příloze IV;

c)

pokud vnitrostátní akreditační orgán podle prvního pododstavce neuspěl ve vzájemném hodnocení týkajícím se skupin činností, pro něž se o akreditaci žádá.

2.   Žadatel, který není usazen podle vnitrostátního práva členského státu, předloží žádost o akreditaci vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu kteréhokoli členského státu, který poskytuje akreditaci pro rozsah akreditace stanovený v příloze IV.

3.   Spolu s žádostí poskytne žadatel uvedený v odstavcích 1 a 2 vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu alespoň tyto dokumenty:

a)

popis způsobilosti žadatele provádět certifikaci v souladu s tímto nařízením a harmonizovanou normou podle čl. 10 odst. 1;

b)

popis postupu pro zajištění nezávislosti, včetně příslušných záznamů o nestrannosti a nezávislosti žadatele a jeho pracovníků;

c)

seznam technických odborníků a klíčových pracovníků zapojených do certifikace zpráv provozovatelů o ceně uhlíku;

d)

popis systému řízení kvality stanoveného v harmonizované normě podle čl. 10 odst. 1, včetně prvků týkajících se interní dokumentace o certifikaci;

e)

příslušné záznamy prokazující dodržování tohoto nařízení, včetně způsobilosti a nestrannosti pracovníků žadatele;

f)

v příslušných případech veškeré relevantní důkazy o prokázané způsobilosti k uplatňování mezinárodní normy podle čl. 10 odst. 1 uznané vnitrostátním akreditačním orgánem nebo akreditačním orgánem třetí země.

4.   Po obdržení žádosti o akreditaci může vnitrostátní akreditační orgán požádat žadatele, aby předložil veškeré další informace, které vnitrostátní akreditační orgán považuje za nezbytné pro posouzení žádosti.

Vnitrostátní akreditační orgán může žadatele, který není usazen podle vnitrostátního práva členského státu, požádat o poskytnutí informací potvrzujících, že vnitrostátní akreditační orgán může provádět akreditační činnosti v zemi, v níž je žadatel usazen.

5.   Pokud vnitrostátní akreditační orgán poskytující akreditační služby podle tohoto nařízení není schopen provést akreditaci žadatele, který není usazen podle vnitrostátního práva členského státu, tento vnitrostátní akreditační orgán poskytne žadateli bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o akreditaci řádně odůvodněnou odpověď uvádějící důvody neprovedení akreditace, jakož i seznam vnitrostátních akreditačních orgánů, které mohou být schopny akreditační proces provést.

6.   Subjekt, který je uznán za organizátora vzájemného hodnocení uvedeného v článku 29, usnadňuje výměnu informací mezi vnitrostátními akreditačními orgány tím, že vede seznam vnitrostátních akreditačních orgánů poskytujících akreditační služby v rámci CBAM a seznam vnitrostátních akreditačních orgánů, které jsou schopny provádět akreditační proces pro žadatele, kteří nejsou usazeni podle vnitrostátního práva členského státu.

Článek 22

Rozsah posouzení ze strany vnitrostátních akreditačních orgánů

Vnitrostátní akreditační orgán uvedený v čl. 3 bodě 32 nařízení (EU) 2023/956 posoudí, zda právnická osoba žádající o akreditaci (dále jen „žadatel“) nebo nezávislá osoba splňuje obě tyto podmínky:

a)

je způsobilá k certifikaci zpráv provozovatelů o ceně uhlíku v souladu s touto kapitolou;

b)

provádí certifikaci v souladu s touto kapitolou.

Článek 23

Posuzování žádostí o akreditaci a rozhodnutí o udělení akreditace

1.   Při přípravě posuzování žádostí o akreditaci provede vnitrostátní akreditační orgán všechny tyto činnosti:

a)

přezkoumá informace poskytnuté žadatelem podle čl. 21 odst. 3;

b)

provede prohlídku provozovny žadatele na místě, aby přezkoumal reprezentativní vzorek žadatelovy interní dokumentace o certifikaci;

c)

pozoruje výkonnost a posuzuje způsobilost reprezentativního počtu pracovníků žadatele, kteří se podílejí na certifikaci zpráv provozovatelů o ceně uhlíku, aby bylo zajištěno, že jejich činnost je v souladu s tímto nařízením.

2.   Při posuzování vnitrostátní akreditační orgán zohlední všechny tyto aspekty:

a)

složitost rozsahu akreditace, na který se žádost vztahuje;

b)

zeměpisné oblasti, v nichž žadatel provádí nebo plánuje provést certifikaci;

c)

zda je žadatel akreditován pro rozsah akreditace podle nařízení (EU) 2023/956.

Vnitrostátní akreditační orgán může rovněž zvážit veškeré relevantní důkazy poskytnuté žadatelem podle čl. 21 odst. 3 písm. f).

3.   Vnitrostátní akreditační orgán může s akreditačním orgánem usazeným ve třetí zemi uzavřít dohodu o přenesení části posuzovacích činností uvedených v odstavci 1 na uvedený akreditační orgán, pokud jde o žadatele zřízené podle vnitrostátního práva uvedeného akreditačního orgánu. Vnitrostátní akreditační orgán zůstává odpovědný za akreditaci žadatele.

4.   Vnitrostátní akreditační orgán oznámí svá zjištění a případný nesoulad žadateli a vyžádá si vyjádření.

5.   Žadatel přijme k řešení jakéhokoli nesouladu oznámeného podle odstavce 3 nápravná opatření a ve lhůtě stanovené vnitrostátním akreditačním orgánem předloží vyjádření, v němž uvede opatření, která přijal nebo plánuje přijmout k vyřešení daného nesouladu.

6.   Vnitrostátní akreditační orgán přezkoumá vyjádření předložené žadatelem podle odstavce 4.

7.   Pokud vnitrostátní akreditační orgán shledá vyjádření žadatele nebo přijatá opatření nedostatečnými nebo neúčinnými, požádá žadatele, aby předložil další informace nebo přijal další opatření, a může požadovat důkazy o skutečném provedení daných opatření nebo provést jejich následné posouzení.

8.   Pokud vnitrostátní akreditační orgán rozhodne o udělení, obnovení nebo rozšíření rozsahu akreditace, vydá za tím účelem osvědčení o akreditaci.

Osvědčení o akreditaci je platné po dobu nejvýše pěti let od data, kdy bylo vydáno.

Článek 24

Rozšíření rozsahu

1.   Ověřovatel akreditovaný podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 pro skupinu činností uvedenou v příloze I uvedeného nařízení nebo žadatel akreditovaný podle prováděcího nařízení (EU) 2018/2067 pro příslušnou skupinu činností uvedenou v příloze I uvedeného nařízení může požádat o rozšíření rozsahu své akreditace na skupinu činností stanovenou v příloze IV tohoto nařízení.

2.   Vnitrostátní akreditační orgán na základě žádosti o rozšíření rozsahu udělené akreditace podle odstavce 1 určí, zda jsou splněny požadavky pro požadované rozšíření rozsahu akreditace uvedené v článku 22.

Článek 25

Každoroční dozor

Vnitrostátní akreditační orgán vykonává každoroční dozor nad každou nezávislou osobou, které vydal osvědčení o akreditaci. Tento dozor sestává alespoň z:

a)

posouzení nezávislé osoby na místě nebo ve virtuální kanceláři;

b)

pozorování výkonnosti a posouzení odborné způsobilosti reprezentativního počtu pracovníků nezávislé osoby v souladu s čl. 23 odst. 1 písm. c).

Článek 26

Stížnosti

Pokud vnitrostátní akreditační orgán obdrží od příslušného orgánu, Komise, provozovatele nebo jiné zúčastněné strany stížnost týkající se nezávislé osoby, kterou akreditoval, vnitrostátní akreditační orgán nejpozději do tří měsíců ode dne obdržení stížnosti provede všechny tyto kroky:

a)

posoudí platnost stížnosti;

b)

zajistí, aby dotčené nezávislé osobě byla dána příležitost vyjádřit se;

c)

přijme odpovídající opatření k vyřízení stížnosti;

d)

provede záznam o stížnosti a přijatých opatřeních;

e)

odpoví stěžovateli.

Článek 27

Pozastavení a omezení rozsahu akreditace a odnětí akreditace

1.   Aniž jsou dotčeny odstavce 2, 3 a 4, pokud nezávislá osoba nesplňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, může vnitrostátní akreditační orgán akreditaci nezávislé osoby pozastavit, omezit její rozsah nebo ji odejmout.

2.   Vnitrostátní akreditační orgán akreditaci pozastaví, omezí její rozsah nebo ji odejme, pokud o to nezávislá osoba požádá.

3.   Vnitrostátní akreditační orgán pozastaví nebo omezí rozsah akreditace, pokud se nezávislá osoba dopustila některého z těchto jednání:

a)

závažným způsobem porušila požadavky stanovené v tomto nařízení;

b)

trvale a opakovaně neplní požadavky stanovené v tomto nařízení;

c)

porušila jakékoli jiné specifické podmínky stanovené vnitrostátním akreditačním orgánem.

4.   Vnitrostátní akreditační orgán odejme akreditaci nezávislé osoby, jestliže nastane některá z těchto skutečností:

a)

nezávislá osoba neodstranila nedostatky, které byly důvodem, pro nějž bylo vydáno rozhodnutí o pozastavení akreditace;

b)

člen vedení nezávislé osoby nebo zaměstnanec nezávislé osoby zapojený do certifikace byl uznán vinným z podvodu;

c)

nezávislá osoba úmyslně poskytla nepravdivé informace nebo informace úmyslně zatajila.

5.   Vnitrostátní akreditační orgán může nezávislé osobě pozastavit nebo odejmout akreditaci, pokud zjistí, že již není schopna provádět akreditační činnosti v zemi usazení žadatele.

Článek 28

Pozorovací činnosti

1.   Vnitrostátní akreditační orgán může rozhodnout o provádění pozorovacích činností u ověřovatelů, kteří se stali nezávislými osobami podle čl. 11 odst. 1, za účelem získání zkušeností s akreditačními činnostmi podle tohoto nařízení před provedením akreditace pro rozsah akreditace stanovený v příloze IV.

2.   Vnitrostátní akreditační orgán může provádět pozorovací činnosti pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

vnitrostátní akreditační orgán neprovádí akreditaci pro rozsah akreditace stanovený v příloze IV;

b)

alespoň jedna nezávislá osoba vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu oznámila, že se stala nezávislou osobou podle čl. 11 odst. 1.

3.   Pozorovací činnosti mohou zahrnovat jakékoli činnosti, které by vnitrostátní akreditační orgán prováděl podle tohoto nařízení za účelem akreditace nezávislé osoby, včetně předkládání ročního pracovního programu a zprávy o činnosti uvedené v článku 32 a oznámení podle článku 35.

Vnitrostátní akreditační orgán předá příslušným nezávislým osobám s přiměřeným předstihem seznam pozorovacích činností, které hodlá provádět.

Článek 29

Vzájemné hodnocení a vzájemné uznávání

1.   Vnitrostátní akreditační orgány se podrobují pravidelným vzájemným hodnocením prováděným orgánem, který je uznán za organizátora vzájemného hodnocení podle nařízení (ES) č. 765/2008.

2.   Pokud je výsledek vzájemného hodnocení neuspokojivý, vnitrostátní akreditační orgán přestane vykonávat činnosti a poskytovat služby podle tohoto nařízení, dokud nebude u vzájemného hodnocení dosaženo uspokojivého výsledku.

3.   Pokud vnitrostátní akreditační orgán úspěšně prošel vzájemným hodnocením v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 nebo mu byla udělena výjimka z požadavku podrobit se novému vzájemnému hodnocení podle čl. 27 odst. 4 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci, vnitrostátní akreditační orgán se nemusí podrobit novému vzájemnému hodnocení podle tohoto nařízení.

Výjimka z požadavku podrobit se novému vzájemnému hodnocení platí po dobu až čtyř let ode dne, kdy subjekt, který je uznán za organizátora vzájemného hodnocení podle nařízení (ES) č. 765/2008, oznámí své rozhodnutí vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu.

4.   Až do ukončení procesu vzájemného hodnocení uznávají členské státy osvědčení o akreditaci a certifikační zprávy nezávislých osob akreditovaných uvedeným vnitrostátním akreditačním orgánem za platné. Učiní tak za předpokladu, že vnitrostátní akreditační orgán splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

a)

byla mu udělena výjimka uvedená v odstavci 3;

b)

bylo zahájeno jeho vzájemné hodnocení.

Článek 30

Výměna informací a spolupráce

Pokud vnitrostátní akreditační orgán poskytuje akreditační služby pro rozsah akreditace stanovený v příloze IV, zavede členský stát, v němž se vnitrostátní akreditační orgán nachází, účinnou výměnu informací a spolupráci mezi uvedeným vnitrostátním akreditačním orgánem a příslušným orgánem.

Článek 31

Výměna informací o osvědčeních o akreditaci a správních opatřeních

1.   Vnitrostátní akreditační orgán neprodleně poskytne příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen, veškeré relevantní informace nezbytné pro registraci nezávislé osoby do rejstříku CBAM a pro případnou následnou aktualizaci dané registrace podle článku 10 prováděcího nařízení (EU) 2024/3210. Jedná se alespoň o tyto informace:

a)

veškerá rozhodnutí o udělení akreditace nebo veškerá rozhodnutí o obnovení nebo rozšíření rozsahu této akreditace;

b)

veškerá rozhodnutí podle článku 27 o pozastavení, omezení rozsahu nebo odnětí akreditace a veškerá rozhodnutí o odvolání, kterými se taková rozhodnutí zrušují;

c)

veškerá zrušení rozhodnutí o pozastavení akreditace.

2.   Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 zaregistruje v rejstříku CBAM informace o nezávislých osobách obdržené v souladu s odstavcem 1 a průběžně je aktualizuje.

3.   Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 1 v interoperabilním formátu.

Článek 32

Akreditační pracovní program a zpráva o činnosti

1.   Vnitrostátní akreditační orgán zahrne do akreditačního pracovního programu uvedeného v čl. 21 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 seznam nezávislých osob, které akreditoval. Uvedený seznam obsahuje tyto informace o jednotlivých nezávislých osobách:

a)

činnosti, které vnitrostátní akreditační orgán pro nezávislou osobu naplánoval, včetně činností týkajících se dozoru a opětovného posouzení;

b)

očekávanou dobu a místo certifikace, včetně informace, zda bude provedena fyzická nebo virtuální prohlídka na místě;

c)

data předpokládaných svědeckých auditů prováděných vnitrostátním akreditačním orgánem za účelem posouzení nezávislé osoby, včetně jména či názvu a identifikačních údajů provozovatelů a zařízení, u nichž má proběhnout během svědeckých auditů prohlídka.

2.   Pokud se změní některá z informací podle odstavce 1, předloží vnitrostátní akreditační orgán příslušnému orgánu aktualizovaný pracovní program ve lhůtě stanovené v čl. 21 odst. 1 druhém pododstavci nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551.

3.   Vnitrostátní akreditační orgán zahrne do zprávy o činnosti podle čl. 21 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 k jednotlivým nezávislým osobám, které akreditoval, alespoň tyto informace:

a)

podrobné údaje o akreditaci nezávislé osoby, včetně rozsahu její akreditace;

b)

veškeré změny rozsahu akreditace nezávislé osoby;

c)

souhrnné výsledky činností týkajících se dozoru a opětovného posouzení prováděných vnitrostátním akreditačním orgánem;

d)

souhrnné výsledky uskutečněných mimořádných posouzení včetně důvodů pro zahájení těchto mimořádných posouzení;

e)

veškeré stížnosti podané na nezávislé osoby od poslední zprávy o činnosti a opatření přijatá vnitrostátním akreditačním orgánem ve vztahu k těmto stížnostem;

f)

podrobnosti o opatřeních vnitrostátního akreditačního orgánu v reakci na informace, které příslušný orgán sdílí podle článku 34, pokud vnitrostátní akreditační orgán informace nepovažoval za stížnost ve smyslu článku 26.

Pokud vnitrostátní akreditační orgán oznámil žadateli o akreditaci v souladu s čl. 21 odst. 5, že nebyl schopen provést akreditační proces, zahrne do zprávy o činnosti uvedené v odstavci 3 seznam žadatelů, včetně jejich jména, země usazení a rozsahu požadované akreditace.

Článek 33

Výměna informací mezi příslušnými orgány a Komisí

1.   Příslušné orgány neprodleně zpřístupní prostřednictvím rejstříku CBAM ostatním příslušným orgánům a Komisi informace o nezávislých osobách obsažené v akreditačním pracovním programu a zprávě o činnosti podle článku 32.

2.   Pokud příslušný orgán nebo Komise provedou přezkum prohlášení CBAM podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) 2023/956, zpřístupní ostatním příslušným orgánům a v příslušných případech Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM informace o zahájení přezkumu a výsledky uvedeného přezkumu, pokud se vztahují k práci vykonané nezávislou osobou.

Článek 34

Informace příslušného orgánu určené vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu a profesní tajemství

1.   Příslušný orgán členského státu, v němž je vnitrostátní akreditační orgán usazen, sděluje pravidelně a alespoň jednou ročně vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu, který nezávislou osobu akreditoval, alespoň tyto informace:

a)

relevantní výsledky kontrol dokladů prokazujících, že cena uhlíku byla skutečně zaplacena, a kontrol certifikační zprávy, včetně zjištěného nesouladu nezávislé osoby s tímto nařízením;

b)

stížnosti týkající se uvedené nezávislé osoby, které příslušný orgán obdržel.

2.   Pro účely odstavce 1 použije příslušný orgán elektronickou šablonu, kterou zpřístupní Komise.

3.   Pokud příslušný orgán obdrží stížnost týkající se nezávislé osoby akreditované vnitrostátním akreditačním orgánem jiného členského státu, předá stížnost uvedenému vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu.

4.   Pokud z informací uvedených v odstavcích 1 a 3 vyplývá, že příslušný orgán nebo Komise zjistily nesoulad nezávislé osoby s tímto nařízením, vnitrostátní akreditační orgán považuje sdělení uvedených informací za stížnost týkající se dané nezávislé osoby podanou příslušným orgánem v souladu s článkem 26.

5.   Pokud vnitrostátní akreditační orgán obdrží informace týkající se zprávy provozovatele o ceně uhlíku nebo certifikační zprávy, podléhají uvedené informace profesnímu tajemství. Vnitrostátní akreditační orgán uvedené informace nesdělí žádné jiné osobě ani orgánu, s výjimkou případů, kdy je zveřejnění vyžadováno podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

Článek 35

Oznámení učiněná nezávislými osobami

1.   Do 15. listopadu každého roku předloží nezávislé osoby vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu, který je akreditoval, tyto informace pro následující kalendářní rok:

a)

plánovanou dobu a místo certifikací, které mají provést, s uvedením, zda bude provedena fyzická. nebo virtuální prohlídka na místě;

b)

jméno či název a identifikační údaje jednotlivých provozovatelů, jejichž zprávy o ceně uhlíku podléhají certifikaci ze strany těchto nezávislých osob, a identifikaci dotčeného zařízení;

c)

jména členů certifikačního týmu a rozsah akreditace, pod niž spadají činnosti provozovatele.

2.   Pokud se změní některá z informací uvedených v odstavci 1, oznámí nezávislé osoby dané změny vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu ve lhůtě dohodnuté s uvedeným orgánem.

3.   Nezávislé osoby neprodleně oznámí vnitrostátnímu akreditačnímu orgánu veškeré významné změny týkající se jejich statusu nebo činnosti, které by mohly mít vliv na jejich akreditaci.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2026.

Zreviduje se nejpozději v roce 2027.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. listopadu 2026.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2083 ze dne 8. října 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2023/956, pokud jde o zjednodušení a posílení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Úř. věst. L, 2025/2083, 17.10.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/2083/oj).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2547 ze dne 10. prosince 2025, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o metody výpočtu emisí obsažených ve zboží (Úř. věst. L, 2025/2547, 22.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2547/oj).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2548 ze dne 10. prosince 2025, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o výpočet a zveřejnění ceny certifikátů CBAM (Úř. věst. L, 2025/2548, 22.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2548/oj).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1025/oj).

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2546 ze dne 10. prosince 2025 o použití zásad pro ověřování deklarovaných obsažených emisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 (Úř. věst. L, 2025/2546, 22.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2546/oj).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 ze dne 20. listopadu 2025, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 upřesněním podmínek pro udělení akreditace ověřovatelům, kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, odnětí akreditace a vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů (Úř. věst. L, 2025/2551, 22.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2025/2551/oj).

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 94, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2018/2067/oj).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/765/oj).

(11)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3210 ze dne 18. prosince 2024, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o rejstřík CBAM (Úř. věst. L, 2024/3210, 30.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/3210/oj).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).

(15)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1835 ze dne 3. prosince 2020 o harmonizovaných normách pro akreditaci a posuzování shody (Úř. věst. L 408, 4.12.2020, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2020/1835/oj).


PŘÍLOHA I

Metodika výpočtu ceny uhlíku skutečně zaplacené za obsažené emise

Tato příloha stanoví metody pro přiřazení ceny uhlíku skutečně zaplacené za specifické emise obsažené ve zboží.

1.   DEFINICE

Pro účely této přílohy a příloh II a III se rozumí:

1)

„emisemi v rámci CPM“ emise vykázané a potvrzené v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku;

2)

„slevou nebo jinou formou náhrady za emise“ podíl emisí v rámci CPM nahrazený slevami nebo jinými formami náhrady;

3)

„uhlíkovou daní“ uhlíková daň, odvod nebo poplatek ve formě uhlíkové daně z bodového zdroje nebo uhlíkové daně z paliva uložené orgány třetí země;

4)

„uhlíkovou daní z bodového zdroje“ přímá daň, odvod nebo poplatek uložený na emise skleníkových plynů, které pocházejí z určitého identifikovatelného zdroje;

5)

„uhlíkovou daní z paliva“ přímá daň, odvod nebo poplatek zavedené na základě obsahu uhlíku v dodávce fosilního paliva, z níž se emise uvolňují při výrobě zboží;

6)

„vykazovaným obdobím CPM“ období, které se vztahuje na monitorování a vykazování emisí v rámci CPM;

7)

„uhlíkovým kreditem“ kredit vydaný mechanismem přidělování kreditů, který představuje snížení emisí nebo pohlcení emisí skleníkových plynů z ovzduší a který je vytvořen činností zmírňování změny klimatu a uplatňován v provozech, na jejichž emise se nevztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku;

8)

„mezinárodním uhlíkovým kreditem“ uhlíkový kredit související s činností v oblasti zmírňování změny klimatu prováděnou v jiné zemi, než je země výroby zboží.

2.   KROKY PŘIŘAZOVÁNÍ V METODICE

Cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické obsažené emise u zboží se přiřadí v následujících po sobě jdoucích krocích:

a)

stanovení ceny uhlíku zaplacené za tunu emisí v rámci CPM, vyjádřené v eurech za tunu CO2e, v souladu s oddílem 3 pro každý mechanismus stanovení ceny uhlíku zahrnující emise skleníkových plynů uvolněné při výrobě zboží;

b)

přiřazení emisí v rámci CPM každému zboží v souladu s oddílem 4 pro každý mechanismus stanovení ceny uhlíku zahrnující emise skleníkových plynů uvolněné při výrobě zboží;

c)

přiřazení slevy nebo jiné formy náhrady za emise každému zboží v souladu s oddílem 5 pro každý mechanismus stanovení ceny uhlíku zahrnující emise skleníkových plynů uvolněné při výrobě zboží;

d)

přiřazení skutečně zaplacené ceny uhlíku specifickým obsaženým emisím a určení údajů, které jsou pro deklaranta pro CBAM nezbytné, v souladu s oddílem 6 pro každý mechanismus stanovení ceny uhlíku zahrnující emise skleníkových plynů uvolněné při výrobě zboží;

e)

přepočet skutečně zaplacené ceny uhlíku na eura a agregace celkové ceny uhlíku skutečně zaplacené za specifické obsažené emise v souladu s oddílem 7.

Pokud tato příloha stanoví doklady prokazující skutečně zaplacenou cenu uhlíku, musí se tyto doklady vztahovat na konkrétní zařízení vyrábějící zboží, a to i v případě, že cenu uhlíku platí subjekt, na nějž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku uplatňovaný na více zařízení.

3.   STANOVENÍ POUŽITELNÉ CENY UHLÍKU ZA TUNU EMISÍ NA ZÁKLADĚ FORMY MECHANISMU STANOVENÍ CENY UHLÍKU

Pro každý mechanismus stanovení ceny uhlíku zahrnující emise skleníkových plynů související s výrobou zboží se stanoví cena uhlíku za tunu emisí.

Pokud emise v rámci CPM zahrnují přímé emise, stanoví se cena uhlíku za tunu přímých emisí (CP DIR) postupem uvedeným v oddílech 3.1 a 3.3.

Pokud emise v rámci CPM zahrnují nepřímé emise, stanoví se cena uhlíku za tunu nepřímých emisí (CP IND) postupem uvedeným v oddílech 3.2 a 3.3.

Pokud emise v rámci CPM zahrnují přímé i nepřímé emise, stanoví se cena uhlíku zvlášť za tunu přímých emisí nebo nepřímých emisí.

Pokud mají slevy nebo jiné formy náhrady formu vratky v peněžní hodnotě, stanoví se odpovídající snížení ceny uhlíku postupem uvedeným v oddíle 3.4.

3.1.   Stanovení ceny uhlíku související s přímými emisemi

Pokud se cena uhlíku vztahuje na přímé emise zařízení, na které se vztahuje systém obchodování s emisemi nebo uhlíková daň z bodového zdroje, stanoví se cena uhlíku za přímé emise na základě této rovnice:

Formula

(rovnice 1)

kde:

—

CPDIR je cena uhlíku za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s přímými emisemi zařízení vyrábějícího zboží, vyjádřená jako cena za tunu CO2e,

—

CP je celková cena uhlíku zaplacená provozovatelem za přímé emise za příslušné vykazované období CPM, vyjádřená v místní měnové jednotce jurisdikce,

—

EM_CPMDIR jsou celkové emise v rámci CPM související s přímými emisemi za příslušné vykazované období CPM, vyjádřené jako tuna CO2e.

Pokud se cena uhlíku vztahuje na emise dovážené elektřiny (jako zboží v rámci CBAM), může být cena uhlíku stanovena pomocí příslušné standardní ceny uhlíku zpřístupněné Komisí nebo na základě skutečné ceny uhlíku, pokud je vykazování obsažených emisí stanoveno na základě skutečných hodnot, které jsou v souladu s emisním faktorem pro dováženou elektřinu stanoveným na základě skutečných emisí vykázaných ve výkazu emisí v souladu s oddílem 1 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2025/2547.

Pokud se cena uhlíku uplatňuje u mechanismu stanovení ceny uhlíku vztahujícího se k palivu, použije se oddíl 3.3.3.

3.2.   Stanovení ceny uhlíku související s nepřímými emisemi

Pokud se cena uhlíku vztahuje na nepřímé emise zařízení, stanoví se cena uhlíku za nepřímé emise na základě průměrné roční ceny uhlíku na jednotku nakoupené elektřiny podle této rovnice:

Formula

(rovnice 2)

kde:

—

CPIND je průměrná cena uhlíku za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s nepřímými emisemi zařízení vyrábějícího zboží, vyjádřená jako cena za tunu CO2 e,

—

CP je celková cena uhlíku zaplacená za nepřímé emise, vyjádřená v místní měnové jednotce jurisdikce,

—

QIND je příslušné množství spotřebované elektřiny, vyjádřené v MWh nebo TJ,

—

EF je emisní faktor relevantní pro spotřebovanou elektřinu, vyjádřený v tunách CO2e / MWh nebo tunách CO2 ekv. / TJ.

Emisní faktor pro elektřinu EF v rovnici 2 odpovídá skutečným obsaženým nepřímým emisím v souladu s článkem 8 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547.

Odchylně od prvního pododstavce může být cena uhlíku související s nepřímými emisemi (CPIND ) standardní cenou uhlíku, kterou zpřístupňuje Komise.

3.3.   Typy mechanismů stanovení ceny uhlíku, na jejichž základě se platí cena uhlíku

Cena uhlíku, která se vztahuje na přímé nebo nepřímé emise, se stanoví na základě typu mechanismů stanovení ceny uhlíku uvedených v následujících oddílech. Doklady o této ceně uhlíku jsou uvedeny v oddíle 3.5.

3.3.1.   Systém obchodování s emisemi

Pokud se uplatní systém obchodování s emisemi, stanoví se celková cena uhlíku zaplacená za přímé emise v rovnici 1 a celková cena uhlíku zaplacená za nepřímé emise v rovnici 2 samostatně podle váženého průměru dražební ceny jednotky pro dosažení souladu za vykazované období, vyjádřené v ceně za tunu CO2e, kterou zpřístupňují příslušné orgány odpovědné za systém obchodování s emisemi.

Není-li vážená průměrná dražební cena jednotky pro dosažení souladu k dispozici za vykazované období, použije se průměrná burzovní cena jednotky pro dosažení souladu na uznaném sekundárním trhu zveřejněná veřejným orgánem odpovědným za řízení sekundárního trhu. Pokud odpovědný veřejný orgán průměrnou burzovní cenu nezveřejní nebo pokud nelze předložit doklad o této zveřejněné burzovní ceně, použije se průměrná burzovní cena zveřejněná burzou nebo obchodní platformou, která má oprávnění od orgánů dané jurisdikce a podléhá jejich dohledu.

Odchylně od prvního pododstavce lze CPDIR v rovnici 1 a CPIND v rovnici 2 stanovit na základě průměru nákladových cen jednotek pro dosažení souladu provozovatele v okamžiku nákupu. Při stanovování tohoto průměru provozovatel zohlední pouze ty jednotky pro dosažení souladu, které jsou na účtu v registru systému obchodování s emisemi na konci vykazovaného období, které se používá pro vykazování obsažených emisí.

3.3.2.   Uhlíková daň z bodového zdroje

Pokud se uplatní uhlíková daň z bodového zdroje, stanoví se CPDIR v rovnici 1 a CPIND v rovnici 2 samostatně podle platné sazby uhlíkové daně vyjádřené v ceně uhlíku zaplacené za tunu CO2e.

Pokud se v souladu s právními předpisy stanovenými v rámci uhlíkové daně platí snížená sazba uhlíkové daně, je sazbou ceny uhlíku daná snížená sazba uhlíkové daně vyjádřená v ceně uhlíku zaplacené za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s přímými nebo nepřímými emisemi.

Pokud byla sazba uhlíkové daně během vykazovaného období změněna, stanoví se časově vážená průměrná sazba ceny uhlíku, která je součtem původní sazby ceny uhlíku a změněné sazby ceny uhlíku v poměru k příslušné době jejich uplatňování během vykazovaného období.

3.3.3.   Uhlíková daň z paliva

Pokud se na paliva spotřebovaná v zařízení uplatní uhlíková daň z paliva, stanoví se CPDIR v rovnici 1 a CPIND v rovnici 2 samostatně na základě vážené průměrné sazby uhlíkové daně pro paliva, na něž se vztahuje uhlíková daň.

Za tím účelem:

a)

v případě, že emise v rámci CPM souvisejí s přímými emisemi, použije se pro paliva spalovaná v zařízení tato rovnice:

Formula

(rovnice 3a)

b)

v případě, že emise v rámci CPM souvisejí s nepřímými emisemi, použije se pro paliva spalovaná v zařízení tato rovnice:

Formula

(rovnice 3b)

kde:

—

CPDIR je vážená průměrná sazba ceny uhlíku za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s přímými emisemi zařízení vyrábějícího zboží, vyjádřená jako cena za tunu CO2e,

—

CPIND je vážená průměrná sazba ceny uhlíku za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s nepřímými emisemi zařízení vyrábějícího zboží, vyjádřená jako cena za tunu CO2e,

—

TaxRateFuelf je specifická sazba daně na jednotku paliva f, která se použije na palivo podle uhlíkové daně, která se vztahuje na provozovatele,

—

QFUELf je množství paliva f spotřebované v zařízení ve vykazovaném období CPM, na něž se vztahuje uhlíková daň, vyjádřené v jednotkách paliva,

—

DEFf je standardní emisní faktor příslušný pro spotřebované palivo f, vyjádřený v tunách CO2 ekv. / jednotka paliva,

—

Formula
je součet všech specifických daňových sazeb pro příslušná paliva, na něž se vztahuje konkrétní uhlíková daň.

Standardní emisní faktory použité v rovnicích 3a a 3b (DEFf ) jsou:

a)

standardní faktory, které jsou stanoveny v právních předpisech dané jurisdikce nebo které stanovil správce daně jako základ pro odvození daně na jednotku paliva na základě obsahu emisí v palivu;

b)

pokud dané emisní faktory nejsou k dispozici, standardní faktory použité zemí, v níž se zařízení nachází, pro podání poslední národní inventury sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu;

c)

pokud uvedené standardní faktory národní inventury nejsou k dispozici, standardní faktory obsažené v nejnovějších pokynech Mezivládního panelu pro změnu klimatu pro národní inventury skleníkových plynů.

Sazba uhlíkové daně stanovená podle právních předpisů o uhlíkové dani, která se vztahuje na palivo (TaxRateFuelf ), a emisní faktor relevantní pro dané spotřebované palivo (DEFf ) musí odpovídat sazbě ceny uhlíku stanovené podle těchto právních předpisů.

Pokud se na jednotku spotřebovaného paliva vztahuje snížená sazba uhlíkové daně v souladu s právními předpisy stanovenými v rámci uhlíkové daně, TaxRateFuelf je snížená sazba daně na jednotku spotřebovaného paliva, která se na palivo vztahuje, pokud neexistuje doklad, že provozovatel zaplatil plnou sazbu uhlíkové daně a že nebylo uplatněno žádné snížení sazby daně.

Pokud byla sazba uhlíkové daně pro palivo f během vykazovaného období změněna, stanoví se časově vážená průměrná sazba ceny uhlíku, která se použije pro účely stanovení TaxRateFuelf v rovnici 3a a 3b.

3.3.4.   Mechanismy stanovení ceny uhlíku s různými možnostmi souladu

Pokud se cena uhlíku uplatněná na přímé emise nebo nepřímé emise zařízení platí na základě různých forem možností souladu, včetně využití uhlíkových kreditů ke splnění povinností souladu v rámci systému obchodování s emisemi nebo uhlíkové daně, které zařízením v systému obchodování s emisemi umožňují nákup chybějících povolenek nebo kreditů rovnocenné povahy za pevnou sazbu stanovenou odpovědnými orgány, stanoví se CPDIR v rovnici 1 a CPIND v rovnici 2 samostatně použitím vážené průměrné sazby ceny uhlíku pomocí:

a)

této rovnice, pokud emise v rámci CPM souvisejí s přímými emisemi:

Formula

(rovnice 4a)

b)

této rovnice, pokud emise v rámci CPM souvisejí s nepřímými emisemi:

Formula

(rovnice 4b)

kde:

—

CPDIR je vážená průměrná cena uhlíku za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s přímými emisemi zařízení vyrábějícího zboží, vyjádřená v ceně za tunu CO2e,

—

CPIND je vážená průměrná cena uhlíku za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s nepřímými emisemi zařízení vyrábějícího zboží, vyjádřená v ceně za tunu CO2e,

—

CPCOi je cena uhlíku i, na niž se vztahuje konkrétní možnost souladu, vyjádřená v ceně za tunu CO2e,

—

EMCOi je množství emisí v rámci CPM souvisejících s přímými emisemi nebo nepřímými emisemi, na něž se vztahuje konkrétní možnost souladu, která se používá ke splnění povinností souladu.

V případě, že možnost souladu spočívá ve využití uhlíkových kreditů ke splnění povinností souladu v rámci systému obchodování s emisemi nebo systému uhlíkové daně, CPCOi je cena uhlíku uhlíkových kreditů využitých ke splnění povinností souladu v rámci systému obchodování s emisemi nebo uhlíkové daně, vyjádřená v místní měnové jednotce dané jurisdikce. Vykázaná cena zaplacená za uhlíkové kredity (CPCOi ) nesmí překročit cenu uhlíku jiných možností souladu v rámci systému obchodování s emisemi nebo uhlíkové daně, jak je stanoveno v oddílech 3.3.1, 3.3.2 a 3.3.3.

Pokud provozovatel nezakoupil uhlíkové kredity použité ke splnění povinností souladu v rámci systému obchodování s emisemi nebo uhlíkové daně, přiřadí se k emisím v rámci CPM, na něž se tyto uhlíkové kredity vztahují, nulová cena, pokud provozovatel nemůže předložit doklad o jejich tržní ceně na základě dokladů vymezených v oddíle 3.5.4.

Pro účely stanovení zaplacené ceny uhlíku mohou být mezinárodní uhlíkové kredity podle čl. 6 odst. 2 a 4 Pařížské dohody použité ke splnění povinností souladu v rámci systému obchodování s emisemi nebo uhlíkové daně nárokovány pouze do výše 10 % vykázaných a potvrzených emisí v rámci CPM, na něž se vztahuje uvedený konkrétní mechanismus stanovení ceny uhlíku třetí země, aby EMco odpovídající doloženým mezinárodním uhlíkovým kreditům splňujícím podmínky stanovené v oddíle 3.5.4 nepřekročilo tyto procentní podíly:

a)

pokud se EMco týká přímých emisí, 10 % celkových emisí v rámci CPM souvisejících s přímými emisemi (celkové EM_CPMDIR ) pro mechanismus stanovení ceny uhlíku, v němž jsou tyto mezinárodní uhlíkové kredity použity ke splnění povinností souladu;

b)

pokud se EMco týká nepřímých emisí, 10 % celkových emisí v rámci CPM souvisejících s nepřímými emisemi (celkové EM_CPMIND ) pro mechanismus stanovení ceny uhlíku, v němž jsou tyto mezinárodní uhlíkové kredity použity ke splnění povinností souladu.

Pokud se na více než 10 % vykázaných a v příslušných případech potvrzených přímých nebo nepřímých emisí v rámci CPM vztahují tyto mezinárodní uhlíkové kredity, přiřadí se k emisím v rámci CPM, na něž se vztahují mezinárodní uhlíkové kredity přesahující tuto 10 % prahovou hodnotu, nulová cena a průměrná cena uhlíku zaplacená za tyto mezinárodní uhlíkové kredity se přiřadí k 10 % vykázaných a v příslušných případech potvrzených přímých nebo nepřímých emisí v rámci CPM.

Formula
[
Formula
] odpovídá celkovým emisím v rámci CPM souvisejícím s přímými nebo nepřímými emisemi, na něž se vztahují možnosti souladu.

3.4.   Stanovení hodnoty ceny slev nebo jiných forem náhrady v peněžní hodnotě

Pokud má sleva nebo jiná forma náhrady formu vratky v peněžní hodnotě, stanoví se sazba ceny pro danou vratku za tunu emisí v rámci CPM pomocí:

a)

této rovnice, pokud emise v rámci CPM souvisejí s přímými emisemi:

Formula

(rovnice 5a)

b)

této rovnice, pokud emise v rámci CPM souvisejí s nepřímými emisemi:

Formula

(rovnice 5b)

kde:

—

RCDIR je sazba slevy nebo jiné formy náhrady za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s přímými emisemi a s typem vratky v tomto oddíle, vyjádřená v ceně za tunu CO2e,

—

RCIND je sazba slevy nebo jiné formy náhrady za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s nepřímými emisemi a s typem vratky v tomto oddíle, vyjádřená v ceně za tunu CO2e,

—

RCVALUE je celková hodnota ceny slevy nebo jiné formy náhrady v obdržené peněžní hodnotě, související s obdobím CPM a vyjádřená v místní měně,

—

EM_CPMDIR jsou v případě, že se vratka v peněžní hodnotě vztahuje k přímým emisím, celkové emise v rámci CPM související s přímými emisemi, vyjádřené v tunách CO2e,

—

EM_CPMIND jsou v případě, že se vratka v peněžní hodnotě vztahuje k nepřímým emisím, včetně náhrady nákladů za cenu uhlíku zaplacenou za nakoupenou elektřinu, celkové emise v rámci CPM související s nepřímými emisemi, vyjádřené v tunách CO2e.

Sazba slevy nebo jiné formy náhrady za tunu emisí související s vratkou v peněžní hodnotě se odečte od sazby ceny uhlíku za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s přímými emisemi nebo nepřímými emisemi pomocí:

a)

této rovnice, pokud emise v rámci CPM souvisejí s přímými emisemi:

Formula

(rovnice 6a)

b)

této rovnice, pokud emise v rámci CPM souvisejí s nepřímými emisemi:

Formula

(rovnice 6b)

kde:

—

EFF_CPDIR je skutečná cena uhlíku zaplacená za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s přímými emisemi, vyjádřená v ceně za tunu CO2e,

—

EFF_CPIND je skutečná cena uhlíku zaplacená za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s nepřímými emisemi, vyjádřená v ceně za tunu CO2e,

—

CPDIR je sazba ceny uhlíku nebo vážená průměrná sazba ceny uhlíku na tunu emisí v rámci CPM souvisejících s přímými emisemi zařízení vyrábějícího zboží, vyjádřená jako cena za tunu CO2e,

—

CPIND je vážená průměrná sazba ceny uhlíku na tunu emisí v rámci CPM souvisejících s nepřímými emisemi zařízení vyrábějícího zboží, vyjádřená v ceně za tunu CO2e,

—

RCDIR je sazba slevy nebo náhrady na tunu emisí souvisejících s přímými emisemi a typem vratky v tomto oddíle, vyjádřená v ceně za tunu CO2e,

—

RCIND je sazba slevy nebo náhrady za tunu emisí souvisejících s nepřímými emisemi a typem vratky v tomto oddíle, vyjádřená v ceně za tunu CO2e.

3.5.   Požadavky na doklady o zaplacené ceně uhlíku

3.5.1.   Systém obchodování s emisemi

Pokud se vážená průměrná dražební cena povolenky používá ke stanovení celkové ceny uhlíku, kterou provozovatel zaplatil v systému obchodování s emisemi v souladu s oddílem 3.3.1, doklady o ceně uhlíku v příslušném vykazovaném období musí obsahovat všechny tyto informace:

a)

doklad o vážené průměrné dražební ceně, kterou zpřístupňují příslušné orgány odpovědné za správu systému obchodování s emisemi;

b)

ukládá-li systém obchodování s emisemi splnění povinnosti souladu provozovateli, celkové emise v rámci CPM vykázané a potvrzené v rámci systému obchodování s emisemi, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 15 odst. 3 písm. a) nebo b);

c)

ukládá-li systém obchodování s emisemi splnění povinnosti souladu provozovateli, doklady sestávající z:

1)

úředních záznamů o jednotkách pro dosažení souladu vyřazených v rejstříku nebo jiných příslušných záznamů od orgánů odpovědných za řízení systému obchodování s emisemi, které uvádějí počet jednotek pro dosažení souladu vyřazených na pokrytí vykázaných a potvrzených emisí v rámci CPM, nebo důkazů o tom, že povinnost vyřadit jednotky pro dosažení souladu je platná až v pozdějším a konečném ročním vykazovaném období víceletého období souladu.

Pokud cyklus dosahování souladu systému obchodování s emisemi zahrnuje několik let a jeho pravidla vyžadují, aby byly všechny jednotky pro dosažení souladu vyřazeny v posledním roce, úředních záznamů jednotek pro dosažení souladu vyřazených v uvedeném posledním roce a vykázané a potvrzené emise v rámci CPM za všechny roky cyklu dosahování souladu, na které se tyto jednotky pro dosažení souladu vztahují;

2)

dokladů potvrzujících, že celkové emise v rámci CPM uvedené v písmenu b) jsou stále platné a že byly splněny podmínky stanovené v čl. 15 odst. 3 písm. a) nebo b), pokud je certifikační zpráva vydána před uplynutím lhůty pro vyřazení jednotek pro dosažení souladu stanovené ve vnitrostátních právních předpisech platných v době vstupu tohoto nařízení v platnost;

d)

ukládá-li systém obchodování s emisemi splnění povinnosti souladu v předcházející fázi distributorovi paliva, dodavateli paliva nebo dovozci, doklad o zaplacení ceny uhlíku, včetně dokladů od distributora paliva, dodavatele paliva nebo dovozce, nebo doklad o zaplacení ceny uhlíku získaný od orgánu spravujícího systém obchodování s emisemi.

Pokud se pro stanovení celkové ceny uhlíku zaplacené provozovatelem v rámci systému obchodování s emisemi používá průměrná burzovní cena povolenky na uznaném sekundárním trhu, musí doklad o ceně uhlíku v příslušném vykazovaném období obsahovat všechny tyto informace:

a)

doklad o zveřejněné průměrné burzovní ceně jednotky pro dosažení souladu použité v souladu s oddílem 3.3.1;

b)

doklady uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c) tohoto oddílu.

Pokud provozovatel v rámci systému obchodování s emisemi používá pevnou sazbu, za niž lze nakupovat povolenky, musí doklady o ceně uhlíku zaplacené v příslušném vykazovaném období obsahovat všechny tyto náležitosti:

a)

právní předpisy, které stanoví pevnou sazbu platnou v době vykazování údajů o ceně uhlíku, za niž lze nakupovat povolenky;

b)

doklad o nákupu, včetně data nákupu, počtu zakoupených povolenek a celkové nákupní ceny za daný počet povolenek.

Pokud je celková cena uhlíku zaplacená provozovatelem v systému obchodování s emisemi založena na průměrné nákladové ceně zakoupených jednotek pro dosažení souladu, musí doklady obsahovat:

a)

úřední záznamy o počtu jednotek pro dosažení souladu vyřazených v rejstříku nebo jiné příslušné záznamy od orgánů odpovědných za řízení systému obchodování s emisemi na pokrytí vykázaných a potvrzených emisí v rámci CPM;

b)

doklad o množství jednotek pro dosažení souladu na účtu v rejstříku systému obchodování s emisemi na konci vykazovaného období, které byly použity pro vykazování obsažených emisí, datum nákupu a nákupní cenu daných jednotek pro dosažení souladu;

c)

doklad, že jednotky pro dosažení souladu uvedené v písmenu b) jsou na konci vykazovaného období, které se používá pro vykazování obsažených emisí, stále platné;

d)

celkové emise v rámci CPM vykázané a potvrzené v rámci systému obchodování s emisemi za předpokladu, že byly splněny podmínky stanovené v čl. 15 odst. 3 písm. a) nebo b).

Pokud pravidla systému obchodování s emisemi vyžadují, aby provozovatel vyřazoval povolenky částečně každý rok a v posledním roce víceletého cyklu dosahování souladu vyřadil zbývající objem povolenek nezbytných k pokrytí všech vykázaných a potvrzených emisí, musí doklad o zaplacené ceně uhlíku zahrnovat:

a)

pokud vykazované období zahrnuje vykazované období CPM, v němž došlo k částečnému vyřazení povolenek, vztahují se doklady uvedené v prvním pododstavci na částečně vyřazené povolenky za daná vykazovaná období;

b)

pokud vykazované období zahrnuje poslední rok, v němž byl vyřazen zůstatek plného objemu povolenek, aby odpovídal vykázaným a potvrzeným emisím, vztahují se doklady uvedené v prvním pododstavci na plně vyřazené povolenky v daném posledním roce víceletého cyklu dosahování souladu.

3.5.2.   Uhlíková daň

Pokud se cena uhlíku vztahuje k uhlíkové dani, musí doklady za příslušné vykazované období obsahovat všechny tyto informace:

a)

právní předpisy, které stanoví platnou sazbu uhlíkové daně nebo případně sníženou sazbu uhlíkové daně v době vykazování údajů o ceně uhlíku, včetně případných změn v průběhu vykazovaného období;

b)

v případě, že je uhlíková daň uhlíkovou daní z bodového zdroje uplatňovanou na přímé emise:

1)

úřední záznamy o dani zaplacené za množství emisí, včetně dokladů získaných od správců daně;

2)

doklady o emisích v rámci CPM potvrzené a vykázané v rámci uhlíkové daně, pokud byly splněny podmínky stanovené v čl. 15 odst. 3 písm. b);

c)

v případě, že je uhlíková daň uložena na palivo (uhlíková daň z paliva):

1)

doklady o dani zaplacené za množství paliva, včetně dokladů od dodavatelů paliva nebo dokladů získaných od správců daně odpovědných za uhlíkovou daň;

2)

doklady o množství spotřebovaného paliva, na které se vztahuje uhlíková daň z paliva, včetně potvrzení orgánu o spotřebovaném palivu, pokud je provozovatel povinen předložit tomuto orgánu výkaz o spotřebovaném palivu;

3)

doklady, že emisní faktory použité v rovnici 3 jsou v souladu s emisními faktory podle oddílu 3.3.3.

3.5.3.   Vratka

Pokud mají slevy nebo jiné formy náhrady formu vratky podle oddílu 3.4, doklady musí obsahovat tyto informace:

a)

úřední korespondenci s orgánem odpovědným za poskytování vratky, včetně žádostí o vratku ex post a schválení uvedených žádostí tímto orgánem;

b)

oficiální potvrzení o tom, kdy byla nebo bude vratka poskytnuta;

c)

úřední potvrzení o výši obdržené přímé vratky nebo vratky ex post, které má být obdržena;

d)

záznam o vyplacení přímé vratky provozovateli orgánem odpovědným za poskytování vratky, pokud je k dispozici, včetně záznamů finančního účetnictví;

e)

v případě, že je cena uhlíku uložena na elektřinu, účet za elektřinu s uvedenou připsanou částkou nebo snížením platby;

f)

v případě, že mají slevy nebo jiné formy náhrady peněžní hodnotu, která musí být zaúčtována v roční účetní závěrce nebo rozvaze, výkazy kvalifikovaných finančních auditorů nebo formální zprávy o finančním řízení.

3.5.4.   Uhlíkové kredity

Pokud je cena uhlíku částečně placena pomocí uhlíkových kreditů, doklady o uhlíkových kreditech použitých v příslušném vykazovaném období musí obsahovat všechny tyto informace:

a)

úřední záznamy o počtu uhlíkových kreditů vyřazených v rejstříku nebo jiné příslušné záznamy od orgánů odpovědných za řízení systému obchodování s emisemi nebo uhlíkové daně na pokrytí vykázaných a potvrzených emisí v rámci CPM, které se používají jako parametr pro stanovení skutečně zaplacené ceny uhlíku v souladu s oddílem 3.3.4;

b)

úřední záznam o celkových emisích potvrzených a vykázaných v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku, včetně toho, jaká část těchto uhlíkových kreditů byla použita ke splnění povinností souladu v rámci systému obchodování s emisemi nebo uhlíkové daně;

c)

pokud provozovatel nakoupil uhlíkové kredity, doklady o nakoupeném množství uhlíkových kreditů, datu nákupu a kupní ceně těchto uhlíkových kreditů;

d)

pokud provozovatel uhlíkové kredity nenakoupil, doklad o množství uhlíkových kreditů získaných provozovatelem a doklad o tom, že cena uhlíkového kreditu je založena na veřejně dostupných tržních cenách;

e)

v případě použití mezinárodních uhlíkových kreditů doklady, že:

1)

uhlíkové kredity byly převedeny jako mezinárodně převedené výsledky snižování emisí v souladu s čl. 6 odst. 2 Pařížské dohody a v souladu s definicí prvního převodu stanovenou v souvisejícím schvalovacím dopise obsaženém na Centralizované platformě pro započítávání a podávání zpráv (CARP) zřízené Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), včetně uhlíkových kreditů vydaných podle čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody na základě jejich registrace v registru mechanismu UNFCCC jako snížení emisí povolené pro mezinárodní převod;

2)

ve zprávě o technickém odborném přezkumu nejnovější výchozí zprávy nebo aktualizované výchozí zprávy pro příslušnou spolupráci, která je k dispozici na platformě CARP, nebyly zjištěny žádné významné nesrovnalosti určené technickými odbornými posuzovateli podle článku 6 v souladu s rozhodnutími UNFCCC o přezkumech podle článku 6; a

3)

podíl mezinárodních uhlíkových kreditů nepřesahuje 10 % vykázaných a potvrzených emisí zařízení, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku třetí země, které se používají pro stanovení ceny uhlíku skutečně zaplacené v souladu s oddílem 3.3.4.

4.   PŘIŘAZENÍ EMISÍ V RÁMCI CPM KE ZBOŽÍ

Emise v rámci CPM se přiřazují každému zboží v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547 a přílohami I a III uvedeného nařízení provedením činností uvedených v oddílech 4.1 a 4.2.

K přiřazení se použijí celkové emise v rámci CPM zařízení vyrábějícího zboží vykázané a potvrzené podle požadavků jurisdikce mechanismu stanovení ceny uhlíku, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 15 odst. 3.

Pokud se rozsah emisí, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, liší od rozsahu obsažených emisí v rámci hranic systému použitelných pro stanovení obsažených emisí podle prováděcího nařízení (EU) 2025/2547, provozovatel tyto rozsahy sesouhlasí a přiřadí pouze emise v rámci CPM spadající do příslušných hranic systému.

Pokud je mechanismus stanovení ceny uhlíku uhlíkovou daní z paliva, jsou odchylně od druhého pododstavce celkové emise v rámci CPM odvozeny pomocí:

a)

této rovnice, pokud emise v rámci CPM souvisejí s přímými emisemi:

Formula

(rovnice 7a)

b)

této rovnice, pokud emise v rámci CPM souvisejí s nepřímými emisemi:

Formula

(rovnice 7b)

kde:

—

EM_CPMDIR jsou celkové emise v rámci CPM zařízení v rámci jednotlivého mechanismu stanovení ceny uhlíku související s přímými emisemi, vyjádřené v tunách CO2 ekv.,

—

EM_CPMIND jsou celkové emise v rámci CPM zařízení v rámci jednotlivého mechanismu stanovení ceny uhlíku související s nepřímými emisemi, vyjádřené v tunách CO2 ekv.,

—

QFUELf je množství paliva f, které bylo spotřebováno v zařízení ve vykazovaném období CPM a na něž se vztahuje cena uhlíku, vyjádřené v jednotkách paliva,

—

DEFf je standardní emisní faktor příslušný pro spotřebované palivo f, vyjádřený v tunách CO2 ekv. / jednotka paliva,

—

Formula
je součet emisí přiřazených různým palivům, na něž se vztahuje specifická uhlíková daň.

Standardní emisní faktor v rovnici 7a a 7b musí být v souladu se standardním emisním faktorem použitým v rovnici 3a a 3b a s pravidly platnými pro daný emisní faktor v oddíle 3.3.3.

Pokud se emise v rámci CPM týkají prekurzorů vyrobených mimo zařízení, které se používají při výrobě zboží, provedou se kroky uvedené v oddílech 4.1 a 4.2.

4.1.   Přiřazení emisí v rámci CPM během vykazovaného období

Celkové množství emisí v rámci CPM se rozdělí na emise, které spadají do vykazovaného období, a na emise, které spadají mimo dané vykazované období, pomocí:

a)

této rovnice, pokud emise souvisejí s přímými emisemi:

Formula

(rovnice 8a)

b)

této rovnice, pokud emise souvisejí s nepřímými emisemi:

Formula

(rovnice 8b)

kde:

—

EMDIR jsou celkové přímé emise zařízení, které spadají do vykazovaného období, vyjádřené v tunách CO2e,

—

EMIND jsou celkové nepřímé emise zařízení, které spadají do vykazovaného období, vyjádřené v tunách CO2e,

—

EM_CPMDIR jsou celkové emise v rámci CPM zařízení související s přímými emisemi, vyjádřené v tunách CO2e,

—

EM_CPMIND jsou celkové emise v rámci CPM zařízení související s nepřímými emisemi, vyjádřené v tunách CO2e,

—

EMnRP_DIR jsou celkové přímé emise zařízení, které nespadají do vykazovaného období, vyjádřené v tunách CO2e,

—

EMnRP_IND jsou celkové nepřímé emise zařízení, které nespadají do vykazovaného období, vyjádřené v tunách CO2e.

Referenčním rokem použitým pro stanovení, zda emise v rámci CPM spadají do vykazovaného období použitého pro vykazování obsažených emisí, je vykazované období uvedené ve výkazu emisí ověřeném ověřovatelem v souladu s přílohou II oddílem 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551.

Pokud se vykazované období CPM neshoduje s vykazovaným obdobím použitým pro vykazování obsažených emisí, použije provozovatel příslušné údaje o emisích CPM ze dvou po sobě jdoucích vykazovaných období CPM a přiřadí tyto údaje k vykazovanému období, které se používá pro vykazování obsažených emisí v souladu s článkem 7 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547, na základě alespoň měsíčního monitorování.

4.2.   Přiřazení celkových emisí v rámci vykazovaného období ke každému zboží

Celkové přímé emise a celkové nepřímé emise, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, se v rámci vykazovaného období (EMDIR nebo EMIND ) přiřadí zvlášť ke každému zboží na úrovni kódu KN podle stejných kroků jako při přiřazování obsažených emisí každému zboží v souladu s článkem 4 a přílohou I prováděcího nařízení (EU) 2025/2547. Toto přiřazování sestává z těchto kroků:

a)

EMDIR nebo EMIND se přiřadí k systémovým hranicím výrobních procesů souvisejících s výrobou zboží v souladu s článkem 4 a přílohou I prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

b)

přímé a nepřímé emise podle písmene a) se přiřadí zvlášť pro každý kód KN zboží v souladu s přílohou I ve spojení s přílohou III prováděcího nařízení (EU) 2025/2547.

Při přiřazování celkových nepřímých emisí, na něž se vztahuje mechanismus stanovení ceny uhlíku, každému zboží se nezohledňuje zboží uvedené v příloze II nařízení (EU) 2023/956.

Pro účely písmene b) se přiřazené přímé a nepřímé emise vyjádří ve funkčních jednotkách pro každý kód KN v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547.

Přímé a nepřímé emise v rámci vykazovaného období, které jsou vyjádřeny ve funkčních jednotkách, se přiřadí zvlášť k množství výroby každé tuny zboží pro každý kód KN, jak je uvedeno v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2025/2547, pomocí:

a)

této rovnice, pokud emise souvisejí s přímými emisemi:

Formula

(rovnice 9a)

b)

této rovnice, pokud emise souvisejí s nepřímými emisemi:

Formula

(rovnice 9b)

kde:

—

EMDIRg jsou celkové přímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené množství výroby zboží g, vyjádřené v tunách CO2e na tunu zboží,

—

EMINDg jsou celkové nepřímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené množství výroby zboží g, vyjádřené v tunách CO2e na tunu zboží,

—

EMDIR_FUg jsou celkové přímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené množství výroby, vyjádřené v tunách CO 2e na funkční jednotku pro každé zboží g v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547,

—

EMIND_FUg jsou celkové nepřímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené množství výroby, vyjádřené v tunách CO 2e na funkční jednotku pro každý kód KN v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547,

—

FUFg je faktor funkční jednotky použitelný pro každé zboží g pro účely stanovení poměru funkční jednotky na tunu zboží, jak je uvedeno v článku 4 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547.

Pokud je funkční jednotkou tuna zboží, faktor funkční jednotky se rovná 1. Pokud zařízení vyrábí pouze elektřinu jako zboží uvedené v příloze I nařízení (EU) 2023/956, funkční jednotka je 1. Provozovatel převede funkční jednotku elektřiny na MWh.

Pokud jsou funkční jednotkou zboží podle čl. 4 odst. 5 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547 tuny obsahu slínku a funkční jednotkou hnojiv podle čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení tuny obsahu dusíku nebo doplňkovou jednotkou kg obsahu dusíku a pokud je dané zboží uváděno na trh v různých rozsazích složení, přiřadí se přímé nebo nepřímé emise v rámci vykazovaného období zvlášť ke každému rozsahu složení nebo specifickému složení v souladu s oddílem B přílohy III uvedeného nařízení. V takovém případě faktor funkční jednotky zohledňuje poměr obsahu slínku ve zboží podle čl. 4 odst. 5 uvedeného nařízení a různé poměry obsahu dusíku ve zboží podle čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení.

4.3.   Doklady o příslušném vykazovaném období a o přiřazení ke zboží

Pokud se vykazované období CPM neshoduje s vykazovaným obdobím použitým pro vykazování obsažených emisí v souladu s článkem 7 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547, musí být dokladem údaje o emisích v rámci CPM z alespoň měsíčního vykazování převzaté ze souboru údajů za dvě po sobě jdoucí vykazovaná období CPM přiřazené k vykazovanému období, které se používá pro vykazování obsažených emisí v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení.

Doklady o přiřazení emisí v rámci CPM souvisejících s přímými a nepřímými emisemi ke kódu KN každého zboží, jak je uvedeno v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2025/2547, jakož i k funkční jednotce pro každý kód KN a k množství výroby pro každý kód KN zboží musí odpovídat přiřazení v souladu s přílohami I a III uvedeného nařízení a musí zahrnovat následující:

a)

doklad v dokumentaci o ceně uhlíku, že přiřazení údajů o ceně uhlíku ke každému zboží je v souladu s přístupem k přiřazování obsažených emisí ve výkazu emisí ověřeném ověřovatelem v souladu s přílohou II oddílem 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551;

b)

příslušné interní záznamy, které umožňují kontrolu věrohodnosti, pokud jde o spolehlivost údajů uvedených v článku 14;

c)

pokud se přiřazení týká prekurzorů vyrobených mimo zařízení a pokud se použije čl. 15 odst. 2, certifikovanou zprávu provozovatele o ceně uhlíku a odpovídající certifikační zprávu zařízení, které prekurzory vyrobilo.

5.   PŘIŘAZENÍ SLEV NEBO JINÝCH FOREM NÁHRADY ZA EMISE KE ZBOŽÍ

Pro každý mechanismus stanovení ceny uhlíku se množství emisí souvisejících se slevami nebo jinými formami náhrady za emise stanoví v souladu s oddíly 5.1 a 5.2. Emise související s takovými slevami nebo jinými formami náhrady zahrnují:

a)

emise související s bezplatnými povolenkami, které provozovatel obdržel a za něž nebyla zaplacena cena uhlíku;

b)

emise, které jsou nižší než základní úroveň intenzity emisí a které jsou osvobozeny od platby ceny uhlíku v rámci systému obchodování s emisemi založeném na základní úrovni a kreditech;

c)

emise, které jsou nižší než prahová hodnota, pod níž se cena za uhlík neplatí;

d)

emise, které jsou osvobozeny od platby ceny uhlíku z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v písmenech a) až c).

5.1.   Stanovení množství slevy nebo jiné formy náhrady za emise platné pro vykazované období

Pro každý mechanismus stanovení ceny uhlíku se množství emisí souvisejících se slevami nebo jinými formami náhrady, jak je uvedeno v prvním pododstavci oddílu 5, rozdělí na emise související se slevami a jinými formami náhrady, které spadají do vykazovaného období, které se používá pro vykazování obsažených emisí, a na emise, které spadají mimo dané vykazované období. Za tím účelem:

a)

pokud emise souvisejí s přímými emisemi, použije se tato rovnice:

Formula

(rovnice 10a)

b)

pokud emise souvisejí s nepřímými emisemi, použije se tato rovnice:

Formula

(rovnice 10b)

kde:

—

Rebated_EMDIR jsou přímé emise související se slevami nebo jinými formami náhrady, které spadají do vykazovaného období, vyjádřené v tunách CO2e,

—

Rebated_EMIND jsou nepřímé emise související se slevami nebo jinými formami náhrady, které spadají do vykazovaného období, vyjádřené v tunách CO2e,

—

Rebated_EM_CPMDIR jsou celkové emise v rámci CPM zařízení, které souvisejí s přímými emisemi a se slevami a jinými formami náhrady, vyjádřené v tunách CO2e,

—

Rebated_EM_CPMIND jsou celkové emise v rámci CPM zařízení, které souvisejí s nepřímými emisemi a se slevami a jinými formami náhrady, vyjádřené v tunách CO2e,

—

Rebated_EM_CPMnRP_DIR jsou přímé emise související se slevami nebo jinými formami náhrady, které nespadají do vykazovaného období, vyjádřené v tunách CO2e,

—

Rebated_EMnRP_IND jsou nepřímé emise související se slevami nebo jinými formami náhrady, které nespadají do vykazovaného období, vyjádřené v tunách CO2e.

Provozovatel přiřadí emise související se slevami a jinými formami náhrady ze dvou po sobě jdoucích vykazovacích období CPM ve stejném poměru, v jakém jsou přiřazeny emise podle oddílu 4.1, aby odpovídaly vykazovanému období, které se používá pro vykazování obsažených emisí.

5.2.   Přiřazování slev nebo jiných forem náhrady za emise každému zboží

Slevy nebo jiné formy náhrady za přímé a nepřímé emise stanovené v souladu s oddílem 5.1 se přiřadí každému zboží zvlášť na úrovni kódu KN podle stejných kroků jako při přiřazování obsažených emisí každému zboží v souladu s článkem 4 a přílohou I prováděcího nařízení (EU) 2025/2547. Toto přiřazování sestává z těchto kroků:

a)

Rebated_EMDIR a Rebated_EMIND se přiřadí k systémovým hranicím výrobních procesů souvisejících s výrobou zboží v souladu s článkem 4 a přílohou I prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

b)

slevy nebo jiné formy náhrady za emise uvedené v písmeně a) (Rebated_EMDIR a Rebated_EMIND ) se přiřadí ke každému kódu KN zboží v souladu s přílohou I ve spojení s přílohou III prováděcího nařízení (EU) 2025/2547.

Při přiřazování nepřímých slev nebo jiných forem náhrady za emise ke každému zboží se nezohledňuje zboží uvedené v příloze II nařízení (EU) 2023/956.

Pro účely písmene b) se přiřazené slevy nebo jiné formy náhrady za emise vyjádří ve funkčních jednotkách pro každý kód KN v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547.

Slevy nebo jiné formy náhrady za emise v rámci vykazovaného období, které jsou vyjádřeny ve funkčních jednotkách, se přiřadí k množství výroby každé tuny zboží pro každý kód KN, jak je uvedeno v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2025/2547, pomocí:

a)

této rovnice pro emise související s přímými emisemi:

Formula

(rovnice 11a)

b)

této rovnice pro emise související s nepřímými emisemi:

Formula

(rovnice 11b)

kde:

—

Rebated_EMDIRg jsou slevy nebo jiné formy náhrady za přímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené k množství výroby každé tuny zboží podle kódu KN, vyjádřené v tunách CO2e za tunu zboží,

—

Rebated_EMINDg jsou slevy nebo jiné formy náhrady za nepřímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené k množství výroby každé tuny zboží podle kódu KN, vyjádřené v tunách CO2e za tunu zboží,

—

Rebated_EMFU_DIRg jsou slevy nebo jiné formy náhrady za přímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené k množství výroby, vyjádřené ve funkční jednotce pro každý kód KN v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547,

—

Rebated_EMFU_INDg jsou slevy nebo jiné formy náhrady za nepřímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené k množství výroby, vyjádřené ve funkční jednotce pro každý kód KN v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547,

—

FUFg je faktor funkční jednotky použitelný pro každé zboží pro účely stanovení poměru funkční jednotky na tunu zboží, jak je uvedeno v článku 4 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547.

Pokud je funkční jednotkou tuna zboží, faktor funkční jednotky se rovná 1.

Pokud jsou funkčními jednotkami zboží podle čl. 4 odst. 5 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547 tuny obsahu slínku a funkčními jednotkami hnojiv podle čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení tuny obsahu dusíku nebo doplňkovou jednotkou kg obsahu dusíku a toto zboží je uváděno na trh v různých rozsazích složení, přímé nebo nepřímé slevy nebo jiné formy náhrady za emise v rámci vykazovaného období se přiřadí zvlášť ke každému rozsahu složení nebo specifickému složení v souladu s oddílem B přílohy III uvedeného nařízení. V takovém případě faktor funkční jednotky zohledňuje poměr obsahu slínku ve zboží podle čl. 4 odst. 5 uvedeného nařízení a různé poměry obsahu dusíku ve zboží podle čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení.

5.3.   Doklady o slevách nebo jiných formách náhrady za emise

Provozovatel poskytne nezávislé osobě alespoň tyto doklady o slevách nebo jiných formách náhrady:

a)

pokud slevy nebo jiné formy náhrady sestávají z bezplatných povolenek:

1)

žádosti o bezplatné povolenky předložené provozovatelem orgánu odpovědnému za vydávání povolenek a úřední rozhodnutí uvedených orgánů o schválení vydání bezplatných povolenek provozovateli nebo přidělení bezplatných povolenek zveřejněná centrálně odpovědným orgánem;

2)

dokumenty, které uvádějí množství bezplatných povolenek, které regulátor zařízení v daném období přidělil, nebo tabulky přidělených bezplatných povolenek zveřejněné regulátorem, které uvádějí množství bezplatných povolenek přidělených zařízení;

3)

doklad o datu vydání bezplatných povolenek, včetně případné korespondence s orgánem odpovědným za přidělování povolenek;

b)

pokud slevy nebo jiné formy náhrady sestávají z emisí, které jsou nižší než základní úroveň intenzity emisí a jsou osvobozeny od platby ceny uhlíku:

1)

platné právní předpisy, které stanoví platnou základní úroveň v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku;

2)

dopis nebo prohlášení orgánu odpovědného za slevy nebo jiné formy náhrady potvrzující množství emisí, které je pod základní úrovní, a slevy nebo jinou formu náhrady poskytnuté provozovateli, jakož i jejich množství a období uplatňování;

c)

pokud jsou slevy nebo jiné formy náhrady emisemi osvobozenými od platby ceny uhlíku, protože nedosahují prahové hodnoty, pod níž se neplatí cena uhlíku, nebo z jiných důvodů, jak je uvedeno v oddíle 5 prvním pododstavci písm. d):

1)

platné právní předpisy, které stanoví konkrétní výjimku z platby ceny uhlíku v rámci mechanismu stanovení ceny uhlíku;

2)

dopis nebo prohlášení orgánu odpovědného za slevy nebo jiné formy náhrady, v němž je uvedeno množství slev nebo jiných forem náhrady poskytnutých provozovateli a období jejich uplatňování.

6.   PŘIŘAZENÍ CENY UHLÍKU SKUTEČNĚ ZAPLACENÉ ZA SPECIFICKÉ OBSAŽENÉ EMISE V KAŽDÉM ZBOŽÍ

Pro každý jednotlivý mechanismus stanovení ceny uhlíku se skutečně zaplacená cena uhlíku přiřadí k těmto specifickým obsaženým emisím v souladu s oddílem 6.1:

a)

celkovým přímým emisím v rámci vykazovaného období přiřazeným v souladu s oddílem 4.2 k množství výroby každé tuny zboží podle kódu KN, vyjádřeným v tunách CO2e na tunu zboží nebo na MWh;

b)

celkovým nepřímým emisím v rámci vykazovaného období přiřazeným v souladu s oddílem 4.2 k množství výroby každé tuny zboží podle kódu KN, vyjádřeným v tunách CO2e na tunu zboží;

c)

emisím uvedeným v písmenech a) a b) týkajícím se prekurzorů vyrobených mimo zařízení v souladu s oddíly 6.2 a 6.3.

6.1.   Stanovení ceny uhlíku skutečně zaplacené za specifické obsažené emise související se zbožím

Skutečně zaplacená cena uhlíku se přiřadí ke každé tuně zboží pomocí:

a)

této rovnice, pokud se skutečně zaplacená cena uhlíku vztahuje k přímým emisím:

Formula

(rovnice 12a)

b)

této rovnice, pokud se skutečně zaplacená cena uhlíku vztahuje k nepřímým emisím:

Formula

(rovnice 12b)

kde:

—

EFF_CPDIRg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické obsažené emise (přímé emise), vyjádřená v ceně za tunu zboží,

—

EFF_CPINDg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické obsažené emise (nepřímé emise), vyjádřená v ceně za tunu zboží,

—

EMDIRg jsou celkové přímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené k množství výroby každé tuny zboží podle kódu KN v souladu s oddílem 4, vyjádřené v tunách CO2e na tunu zboží,

—

EMINDg jsou celkové nepřímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené k množství výroby každé tuny zboží podle kódu KN v souladu s oddílem 4, vyjádřené v tunách CO2e na tunu zboží,

—

Rebated_EMDIRg je sleva nebo jiné formy náhrady za přímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené k množství výroby každé tuny zboží podle kódu KN, vyjádřené v tunách CO2e za tunu zboží,

—

Rebated_EMINDg je sleva nebo jiné formy náhrady za nepřímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené k množství výroby každé tuny zboží podle kódu KN, vyjádřené v tunách CO2e za tunu zboží,

—

EFF_CPDIR je skutečná cena uhlíku zaplacená za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s přímými emisemi, stanovená v souladu s oddílem 3.4,

—

EFF_CPIND je skutečná cena uhlíku zaplacená za tunu emisí v rámci CPM souvisejících s nepřímými emisemi, stanovená v souladu s oddílem 3.4.

Pokud zařízení vyrábí pouze elektřinu jako zboží uvedené v příloze I nařízení (EU) 2023/956, EMDIRg jsou vyjádřeny v tunách CO2e na MWh.

6.2.   Stanovení ceny uhlíku skutečně zaplacené za emise v rámci CPM přiřazené k prekurzorům vyrobeným mimo zařízení

Pokud byla vypracována certifikační zpráva pro certifikaci ceny uhlíku skutečně zaplacené za specifické obsažené emise prekurzoru v souladu s čl. 15 odst. 2, použije provozovatel vyrábějící zboží certifikovanou skutečně zaplacenou cenu uhlíku pro každý prekurzor uvedený v této certifikované zprávě provozovatele o ceně uhlíku, pokud jsou splněny podmínky uvedené v čl. 15 odst. 2.

Odchylně od prvního pododstavce může provozovatel použít příslušnou standardní cenu uhlíku pro specifické obsažené emise prekurzoru vyrobeného mimo zařízení, a to po přepočtu této standardní ceny uhlíku vyjádřené za tunu CO2e na odpovídající cenu za tunu prekurzoru na základě obsažených emisí uvedeného prekurzoru.

Pokud zařízení vyrábějící složené zboží používá prekurzory od různých dodavatelů, stanoví se vážený průměr skutečné ceny uhlíku pomocí:

a)

tohoto vzorce, pokud se cena uhlíku vztahuje k přímým emisím:

Formula

(rovnice 13a)

b)

tohoto vzorce, pokud se cena uhlíku vztahuje k nepřímým emisím:

Formula

(rovnice 13b)

kde:

—

Formula
je cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické obsažené emise (přímé emise) prekurzoru p stejného typu zakoupeného od jednotlivého dodavatele i, vyjádřená v ceně (v eurech) za tunu prekurzoru,

—

Formula
je cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické obsažené emise (nepřímé emise) prekurzoru p stejného typu zakoupeného od jednotlivého dodavatele i, vyjádřená v ceně (v eurech) za tunu prekurzoru,

—

Avg

Formula
je vážená průměrná cena uhlíku skutečně zaplacená za přímé emise všech prekurzorů p stejného typu od všech různých dodavatelů poskytujících uvedené prekurzory zařízení vyrábějícímu složené zboží, vyjádřená v ceně (v eurech) za tunu prekurzoru vyrobeného mimo zařízení,

—

Avg

Formula
je vážená průměrná cena uhlíku skutečně zaplacená za nepřímé emise všech prekurzorů stejného typu od všech různých dodavatelů zařízení vyrábějícího složené zboží, vyjádřená v ceně (v eurech) za tunu prekurzoru vyrobeného mimo zařízení,

—

Qp,i je množství stejného typu spotřebovaného prekurzoru p nakoupeného od dodavatele i,

—

Formula
je počet dodavatelů i prekurzoru stejného typu od 1 do n.

Množství stejného typu prekurzoru vyrobeného různými dodavateli (Qp,i ) použitého při výrobě složeného zboží musí být v souladu s množstvím vykázaným pro výpočet obsažených emisí daného zboží ve výkazu emisí podle nařízení (EU) 2025/2547.

6.3.   Přiřazení ceny uhlíku skutečně zaplacené za prekurzory vyrobené mimo zařízení k vyrobenému zboží

Cena uhlíku skutečně zaplacená za prekurzory vyrobené mimo zařízení se přiřadí k množství každého zboží pomocí:

a)

této rovnice, pokud se cena uhlíku vztahuje k přímým emisím:

Formula

(rovnice 14a)

b)

této rovnice, pokud se cena uhlíku vztahuje k nepřímým emisím:

Formula

(rovnice 14b)

kde:

—

EFF_CPDIR_PREg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické obsažené emise (přímé emise) prekurzoru vyrobeného mimo zařízení a spotřebovaného při výrobě každého zboží g, vyjádřená v ceně (v eurech) za tunu zboží,

—

EFF_CPIND_PREg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické obsažené emise (nepřímé emise) prekurzoru vyrobeného mimo zařízení a spotřebovaného při výrobě každého zboží g, vyjádřená v ceně (v eurech) za tunu zboží,

—

Qp je celkové množství prekurzoru p spotřebovaného ve výrobním procesu zboží ve vykazovaném období, jak je uvedeno v ověřeném výkazu emisí provozovatele v souladu s oddílem 1 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2025/2547, vyjádřené v tunách prekurzoru,

—

Avg(€EFF_CPDIRp) je vážená průměrná cena uhlíku skutečně zaplacená za přímé emise všech prekurzorů stejného typu p od všech různých dodavatelů zařízení vyrábějícímu složené zboží, vyjádřená v ceně (euro) za tunu prekurzoru,

—

Avg(€EFF_CPINDp) je vážená průměrná cena uhlíku skutečně zaplacená za nepřímé emise všech prekurzorů stejného typu p od všech různých dodavatelů zařízení vyrábějícímu složené zboží, vyjádřená v ceně (euro) za tunu prekurzoru,

—

QTOTg je celková výroba každého zboží g v rámci zařízení během vykazovaného období, jak je uvedeno v ověřeném výkazu emisí provozovatele v souladu s přílohou IV oddílem 1 bodem 34 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2025/2547.

7.   PŘEPOČET NA EURA A AGREGACE CELKOVÉ SKUTEČNĚ ZAPLACENÉ CENY UHLÍKU

Celková cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické obsažené přímé emise a nepřímé emise související se zbožím stanovená v souladu s oddílem 6.1 se přepočte na eura v souladu s oddílem 7.1.

Pro každý mechanismus stanovení ceny uhlíku se uvedená celková cena uhlíku přepočtená na eura v souladu s oddílem 7.1 přičte k celkové ceně uhlíku skutečně zaplacené za specifické obsažené přímé emise a nepřímé emise související s prekurzory stanovené v souladu s oddíly 6.2 a 6.3, aby se stanovila celková cena uhlíku skutečně zaplacená za celkové specifické obsažené emise zboží a prekurzorů v souladu s oddílem 7.2.

Celková cena uhlíku skutečně zaplacená za celkové specifické obsažené emise se následně agreguje na celkovou cenu uhlíku skutečně zaplacenou v rámci všech mechanismů stanovení ceny uhlíku, které se na obsažené emise zboží vztahují, v souladu s oddílem 7.3.

7.1.   Přepočet skutečně zaplacené ceny uhlíku na eura

Cena uhlíku stanovená v souladu s oddílem 6.1 a skutečně zaplacená v měně místní jurisdikce se přepočte na eura na základě průměrného ročního směnného kurzu v souladu s článkem 6 pomocí:

a)

této rovnice, pokud se skutečně zaplacená cena uhlíku vztahovala k přímým emisím:

Formula

(rovnice 15a)

b)

této rovnice, pokud se skutečně zaplacená cena uhlíku vztahovala k nepřímým emisím:

Formula

(rovnice 15b)

kde:

—

€EFF_CPDIRg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické přímé obsažené emise související s každým zbožím g stanovená v souladu s oddílem 6.1, vyjádřená jako cena v eurech za tunu zboží,

—

€EFF_CPINDg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické nepřímé obsažené emise související s každým zbožím g stanovená v souladu s oddílem 6.1, vyjádřená jako cena v eurech za tunu zboží,

—

EFF_CPDIRg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické přímé obsažené emise související s každým zbožím g stanovená v souladu s oddílem 6.1, vyjádřená jako cena v místní měně za tunu zboží,

—

EFF_CPINDg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické nepřímé obsažené emise související s každým zbožím g stanovená v souladu s oddílem 6.1, vyjádřená jako cena v místní měně za tunu zboží,

—

€XR se rozumí roční průměrný směnný kurz, který se použije pro přepočet místní měny na eura, vyjádřený v eurech za jednotku místní měny.

Pokud zařízení vyrábí pouze elektřinu jako zboží uvedené v příloze I nařízení (EU) 2023/956, €EFF_CPDIRg je vyjádřena jako cena uhlíku skutečně zaplacená v eurech za MWh.

7.2.   Agregace celkové ceny uhlíku skutečně zaplacené za přímé a nepřímé emise a emise prekurzorů u zboží

Celková cena uhlíku skutečně zaplacená za celkové specifické obsažené emise se stanoví pomocí této rovnice:

Formula

(rovnice 16)

kde:

—

€EFF_CPg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená za celkové specifické obsažené emise související s každým zbožím, zahrnující přímé a nepřímé emise a emise obsažené v prekurzorech, vyjádřená v ceně (v eurech) za tunu zboží,

—

€EFF_CPDIRg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená v eurech za přímé emise související s každou tunou zboží,

—

€EFF_CPINDg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená v eurech za nepřímé emise související s každou tunou zboží,

—

€EFF_CPPREg je celková cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické obsažené emise zahrnující přímé i nepřímé emise související s prekurzorem spotřebovaným při výrobě každé tuny zboží.

7.3.   Agregace ceny uhlíku skutečně zaplacené za specifické obsažené emise, na něž se vztahuje několik mechanismů stanovení ceny uhlíku

Celková cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické obsažené emise, na něž se vztahují různé mechanismy stanovení ceny uhlíku, se stanoví pomocí této rovnice:

Formula

(rovnice 17)

kde:

—

TOTAL €EFF_CPg je součet celkových cen uhlíku skutečně zaplacených v eurech za každé zboží zahrnující všechny mechanismy stanovení ceny uhlíku i použitelné na dané zboží, vyjádřený v eurech za tunu zboží.


PŘÍLOHA II

Typy mechanismů stanovení ceny uhlíku

Seznam typů mechanismů stanovení ceny uhlíku uvedený v této příloze není vyčerpávající a nepředjímá možnost nezávislé osoby posoudit další typy mechanismů stanovení ceny uhlíku.

Jurisdikce

Mechanismus stanovení ceny uhlíku

Typ mechanismu stanovení ceny uhlíku

Hlavní typ slev a jiných forem náhrady

Albánie

Albánská uhlíková daň

Uhlíková daň z paliva

 

Argentina

Argentinská uhlíková daň (daň z kapalných paliv a z oxidu uhličitého)

Uhlíková daň z paliva

 

Austrálie

Australia Safeguard Mechanism (Australský ochranný mechanismus)

Systém obchodování s emisemi založený na základní úrovni a kreditech

Emise pod základní úrovní

Kanadské provincie a teritoria

Technology Innovation and Emissions Reduction (TIER, Technologické inovace a snižování emisí) v Albertě

Output-Based Pricing System (OBPS, Systém stanovování cen založený na výstupech) v Britské Kolumbii

New Brunswick Output Based Pricing System (NB OBPS, Systém stanovování cen založený na výstupech v Novém Brunšviku)

Carbon Pricing System for Large Industry (Systém stanovování cen uhlíku pro velký průmysl) v Newfoundlandu a Labradoru

Output-based Pricing System (OBPS, Systém stanovování cen založený na výstupech) v Novém Skotsku

Emission Pricing System (EPS, Systém stanovování cen emisí) v Ontariu

Output-Based Performance Standards Program (Program výkonnostních norem založený na výstupech) v Saskatchewanu

Federal backstop Output-Based Pricing System (OBPS) (Základní federální systém stanovování cen založený na výstupech)

Systém obchodování s emisemi založený na základní úrovni a kreditech

Emise pod základní úrovní

Cap-and-trade system (systém obchodování stanovující stropy emisí) v Quebeku

Systém obchodování s emisemi

Bezplatné povolenky

Chile

Chilská uhlíková daň

Uhlíková daň z bodového zdroje

 

Čína

Čínský celostátní systém obchodování s emisemi

Systém obchodování s emisemi

Bezplatné povolenky

Omezení odpovědnosti

Kolumbie

Kolumbijská uhlíková daň

Uhlíková daň z paliva

 

Indie

Indický systém obchodování s uhlíkovými kredity

Systém obchodování s emisemi založený na základní úrovni a kreditech

Emise pod základní úrovní

Indonésie

Indonéský systém obchodování založený na ekonomické hodnotě uhlíku

Systém obchodování s emisemi

Bezplatné povolenky

Izrael

Izraelská uhlíková daň

Uhlíková daň z paliva

Emise osvobozené od daně

Japonsko

Japonská uhlíková daň (Daň za zmírňování změny klimatu)

Uhlíková daň z paliva

 

Japonsko

Japonský GX-ETS

Systém obchodování s emisemi

Bezplatné povolenky

Kazachstán

Kazachstánský systém obchodování s emisemi

Systém obchodování s emisemi

Bezplatné povolenky

Mexiko

Mexická uhlíková daň

Uhlíková daň z paliva

 

Černá Hora

Systém Černé Hory pro obchodování s emisemi

Systém obchodování s emisemi

Bezplatné povolenky

Nový Zéland

New Zealand Emissions Trading System (Systém obchodování s emisemi Nového Zélandu)

Systém obchodování s emisemi

Bezplatné povolenky

Srbsko

Srbská uhlíková daň

Uhlíková daň z bodového zdroje

Emise osvobozené od daně

Singapur

Singapurská uhlíková daň

Uhlíková daň z bodového zdroje

Emise osvobozené od daně

Jižní Afrika

Jihoafrická uhlíková daň

Uhlíková daň z bodového zdroje

Emise osvobozené od daně

Jižní Korea

Korejský systém obchodování s emisemi (K-ETS)

Systém obchodování s emisemi

Bezplatné povolenky

Tchaj-wan

Tchajwanský uhlíkový poplatek

Uhlíkový poplatek z paliva

Snížená sazba

Emise osvobozené od daně

Turecko

Turecký systém obchodování s emisemi

Systém obchodování s emisemi

Bezplatné povolenky

Spojené království

Systém obchodování s emisemi Spojeného království

Systém obchodování s emisemi

Bezplatné povolenky

Spojené království

Carbon Price Support

Uhlíková daň z paliva

 

Ukrajina

Ukrajinská uhlíková daň

Uhlíková daň z bodového zdroje

 

USA (státy)

Cap-and-Invest Program (Investiční program stanovující stropy emisí) v Kalifornii

Program ochrany klimatu (Climate Protection Program) v Oregonu

Cap-and-Invest Program (Investiční program stanovující stropy emisí) ve Washingtonu

Systém obchodování s emisemi

Bezplatné povolenky


PŘÍLOHA III

Šablona zprávy provozovatele o ceně uhlíku

1.   IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE A ZAŘÍZENÍ

a)

Jedinečné identifikační číslo zařízení v rejstříku CBAM;

b)

jedinečné identifikační číslo provozovatele zařízení v rejstříku CBAM.

2.   IDENTIFIKACE ZPRÁVY PROVOZOVATELE O CENĚ UHLÍKU

a)

Jedinečný identifikátor a číslo verze zprávy provozovatele o ceně uhlíku;

b)

příslušné vykazované období;

c)

jedinečné identifikátory ověřeného výkazu emisí provozovatele a odpovídající ověřovací zprávy.

3.   ÚDAJE O CENĚ UHLÍKU

Pro každý mechanismus stanovení ceny uhlíku, který se vztahuje na přímé a nepřímé emise, samostatně:

a)

název mechanismu stanovení ceny uhlíku;

b)

údaj, zda se mechanismus stanovení ceny uhlíku vztahuje na přímé, nebo nepřímé emise;

c)

odkaz na platné právní předpisy;

d)

cena uhlíku v místní měně za tunu CO2e:

1)

pokud je cena uhlíku založena na vážené průměrné dražební ceně, průměrné burzovní ceně nebo pevné sazbě za povolenky, jak je uvedeno v oddíle 3.3.1 přílohy I, odkaz na zveřejněnou průměrnou dražební cenu, burzovní cenu nebo pevnou sazbu;

2)

pokud je cena uhlíku založena na průměru nákladové ceny jednotek pro dosažení souladu provozovatele, jak je uvedeno v oddíle 3.3.1 přílohy I, vypočtená hodnota této průměrné ceny;

3)

pokud se použije oddíl 3.3.2 přílohy I, specifická sazba uhlíkové daně nebo snížená sazba uhlíkové daně na tunu emisí CO2 souvisejících s přímými nebo nepřímými emisemi;

4)

pokud se použije oddíl 3.3.3 nebo oddíl 3.3.4 přílohy I, vážená průměrná cena uhlíku za tunu emisí CO2 souvisejících s přímými nebo nepřímými emisemi;

5)

sleva nebo jiná forma náhrady na tunu emisí souvisejících s typem vratky podle oddílu 3.4 přílohy I;

e)

celkové emise v rámci CPM související s přímými nebo nepřímými emisemi podle oddílů 3.1 a 3.2 přílohy I;

f)

pokud mechanismus stanovení ceny uhlíku vyžaduje, aby se cena uhlíku platila za množství nakoupeného nebo spotřebovaného paliva, emisní faktor použitý pro stanovení emisí v rámci CPM v souladu s oddílem 3.3.3 přílohy I;

g)

pokud byly ke splnění povinností souladu použity různé formy jednotek pro dosažení souladu podle oddílu 3.3.4 přílohy I, emise v rámci CPM související s těmito jednotkami pro dosažení souladu;

h)

přístup použitý pro přiřazení emisí v rámci CPM k vykazovanému období, pokud vykazované období CPM není stejné jako vykazované období použité pro vykazování obsažených emisí;

i)

přístup přijatý k zajištění toho, aby přiřazení údajů o ceně uhlíku k množství výroby každé tuny zboží podle kódu KN bylo v souladu s přístupem přiřazování obsažených emisí podle přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

j)

pokud je mechanismem stanovení ceny uhlíku systém obchodování s emisemi, počet jednotek pro dosažení souladu vyřazených za účelem pokrytí vykázaných a potvrzených emisí v rámci CPM podle přílohy I oddílu 3.5.1 prvního pododstavce písm. b), včetně vykázaných a potvrzených emisí v rámci CPM za každý rok víceletého období souladu, pokud uvedený systém obchodování s emisemi vyžaduje, aby provozovatel vyřadil jednotky pro dosažení souladu v posledním roce víceletého období souladu;

k)

celkové přímé nebo nepřímé emise v rámci vykazovaného období přiřazené k množství výroby každé tuny zboží podle kódu KN, vyjádřené v tunách CO2e na tunu zboží nebo MWh;

l)

přímé nebo nepřímé emise, které jsou osvobozeny od povinnosti platit cenu uhlíku v souladu s přílohou I oddílem 5, jimiž jsou:

1)

emise související s bezplatnými povolenkami, které provozovatel obdržel;

2)

emise, které jsou pod základní úrovní intenzity emisí;

3)

emise, které jsou nižší než prahová hodnota, pod níž se cena za uhlík neplatí;

4)

ostatní emise, které jsou osvobozeny od platby ceny uhlíku;

m)

přímá nebo nepřímá sleva nebo jiná forma náhrady za emise v rámci vykazovaného období přiřazené k množství výroby každé tuny zboží podle kódu KN, vyjádřená v tunách CO2e na tunu zboží nebo MWh;

n)

pro každé zboží:

1)

cena uhlíku skutečně zaplacená za specifické přímé obsažené emise a v příslušných případech specifické nepřímé emise, vyjádřená v ceně v místní měně za tunu zboží nebo MWh;

2)

roční směnný kurz použitý k přepočtu ceny uhlíku z místní měny jurisdikce na eura;

3)

rok oficiálního ročního směnného kurzu použitého k přepočtu ceny uhlíku z místní měny jurisdikce na eura;

4)

celková cena uhlíku skutečně zaplacená za celkové specifické obsažené emise, včetně specifických přímých obsažených emisí a v příslušných případech specifických nepřímých emisí, vyjádřená v eurech za tunu zboží nebo MWh.

4.   ÚDAJE O CENĚ UHLÍKU ZA PREKURZORY VYROBENÉ MIMO ZAŘÍZENÍ

a)

Pro každou certifikovanou cenu uhlíku platnou pro prekurzor, který byl použit, ale nikoli vyroben v zařízení vyrábějícím složené zboží:

1)

jedinečný identifikátor certifikační zprávy zařízení vyrábějícího prekurzor;

2)

cena uhlíku skutečně zaplacená za každý prekurzor, jak je uvedeno v certifikační zprávě zařízení, vyjádřená v eurech za tunu zboží.

b)

Pro každou standardní cenu uhlíku platnou pro prekurzor, který byl použit, ale nikoli vyroben v zařízení vyrábějícím složené zboží:

1)

použitá standardní cena uhlíku vyjádřená v eurech za tunu CO2e a výsledná cena uhlíku zaplacená za každý prekurzor vyjádřená v eurech za tunu zboží.

5.   ÚDAJE O CENĚ UHLÍKU AGREGOVANÉ ZA RŮZNÉ MECHANISMY STANOVENÍ CENY UHLÍKU

Celková cena uhlíku skutečně zaplacená v eurech za tunu zboží nebo MWh, která zahrnuje všechny mechanismy stanovení ceny uhlíku platné pro emise zboží.


PŘÍLOHA IV

Rozsah akreditace pro nezávislé osoby

V osvědčení o akreditaci se uvedou rozsah akreditace a skupiny činností vymezené v této příloze.

Č. skupiny činností CBAM

Rozsah akreditace

LIV

Certifikace skutečně zaplacené ceny uhlíku


PŘÍLOHA V

Šablona certifikační zprávy

1.   OBECNÉ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1.1.   Identifikace zařízení a provozovatele

a)

Název zařízení;

b)

jedinečný identifikátor zařízení v rejstříku CBAM.

1.2.   Identifikace certifikační zprávy

a)

Jedinečný identifikátor a číslo verze certifikační zprávy;

b)

příslušné vykazované období.

1.3.   Identifikace nezávislé osoby

a)

Jméno nezávislé osoby;

b)

adresa místa usazení nezávislé osoby;

c)

v případě, že nezávislá osoba zadala certifikační činnosti v souladu s harmonizovanou normou podle čl. 10 odst. 1, adresa kanceláře (adresy kanceláří) certifikačního týmu;

d)

číslo akreditace nezávislé osoby;

e)

název vnitrostátního akreditačního orgánu;

f)

země usazení vnitrostátního akreditačního orgánu;

g)

datum konce platnosti akreditace;

h)

rozsah akreditace relevantní pro CBAM.

2.   INFORMACE O CERTIFIKACI

2.1.   Certifikační tým

a)

Jméno vedoucího auditora certifikace CBAM a všech auditorů certifikace CBAM a případně technických odborníků, kteří jsou členy certifikačního týmu;

b)

počet po sobě jdoucích certifikací provedených vedoucím auditorem certifikace CBAM;

c)

v příslušných případech jména vedoucího auditora certifikace CBAM, auditorů certifikace CBAM a technických odborníků provádějících prohlídku na místě.

2.2.   Podrobnosti o fyzických prohlídkách na místě

a)

V příslušných případech datum prohlídky na místě a počet dní strávených na místě;

b)

v příslušných případech datum, místo a podrobné vysvětlení důvodů provedení fyzické prohlídky na místě.

2.3.   Základ certifikační práce

a)

Cíle certifikace;

b)

rozsah certifikace;

c)

rozsah akreditace potřebný k provedení certifikace;

d)

jedinečný identifikátor, datum a číslo verze ověřovací zprávy podle čl. 15 odst. 1;

e)

kritéria použitá pro certifikaci zprávy provozovatele o ceně uhlíku;

f)

použitá úroveň závažnosti;

g)

potvrzení, že nezávislá osoba ověřila, zda byly provozovateli poskytnuty slevy nebo jiné formy náhrady, popis výsledku tohoto posouzení a informace, zda jsou doklady týkající se slev nebo jiných forem náhrady uvedeny v souladu s oddílem 5.3 přílohy I;

h)

případné potvrzení, že nebyly obdrženy žádné slevy ani jiné formy náhrady uvedené v článku 9;

i)

potvrzení, že přístup k přiřazování emisí v rámci CPM a skutečně zaplacené ceny uhlíku ke každému zboží je v souladu s přístupem k přiřazování obsažených emisí v souladu s přílohou II prováděcího nařízení (EU) 2025/2547 o výpočtu obsažených emisí, včetně uvedení všech nesrovnalostí zjištěných nezávislou osobou;

j)

potvrzení, že byly zkontrolovány doklady o skutečném zaplacení ceny uhlíku provozovatelem, a popis všech nesrovnalostí zjištěných při posuzování dokladů, které mají dopad na skutečně zaplacenou cenu uhlíku;

k)

potvrzení, že nezávislá osoba zkontrolovala soulad vyřazených jednotek pro dosažení souladu s vykázanými a potvrzenými emisemi, na které se uvedené vyřazené jednotky pro dosažení souladu vztahují, a popis veškerých zjištěných nesrovnalostí;

l)

seznam dokladů o ceně uhlíku, které nezávislá osoba posoudila během certifikace.

2.4.   Certifikace údajů o ceně uhlíku

a)

Celková cena uhlíku v eurech skutečně zaplacená za každé zboží, která je přiřazena ke každému zboží, vyjádřená v eurech za tunu zboží nebo v eurech za MWh;

b)

celkové emise v rámci CPM přiřazené ke každému zboží podle kódu KN, vyjádřené v tunách CO2e na tunu zboží nebo v tunách CO2e na MWh;

c)

údaje dokládající certifikovanou cenu uhlíku podle písmen a) a b):

1)

cena uhlíku v eurech skutečně zaplacená za každé zboží za přímé emise zařízení, vyjádřená v ceně za tunu zboží nebo v ceně za MWh;

2)

cena uhlíku v eurech skutečně zaplacená za každé zboží za nepřímé emise zařízení, vyjádřená v ceně za tunu zboží nebo v ceně za MWh;

3)

cena uhlíku v eurech skutečně zaplacená za každé zboží za emise prekurzorů vyrobených mimo zařízení, vyjádřená v ceně za tunu zboží.

2.5.   Ověřovací posudek certifikace

a)

Prohlášení nezávislé osoby, v němž uvede, zda s přiměřeným ujištěním dospěla k závěru, že zpráva neobsahuje závažné nepřesnosti a že cena uhlíku za ověřené obsažené emise byla skutečně zaplacena;

b)

informace o zbývajících nepřesnostech, které nebyly opraveny před vydáním certifikační zprávy, a o tom, zda jsou závažné;

c)

informace o zbývajících případech nesouladu, které nebyly napraveny před vydáním certifikační zprávy, a o tom, zda mají závažný dopad na údaje o ceně uhlíku;

d)

v příslušných případech doporučení ke zlepšení;

e)

datum a podpis oprávněné osoby jednající jménem nezávislé osoby, včetně jejího jména.


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2026/2498/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)