(1)

Dopisem Stálého zastoupení Dánského království při Evropské unii ze dne 2. června 2006 oznámila dánská vláda s odkazem na čl. 9 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 nařízení Evropského parlamentu a Rady (1), Komisi znění svých vnitrostátních předpisů o regulování některých průmyslových skleníkových plynů, které považuje za nezbytné ponechat po přijetí uvedeného nařízení, a zároveň oznámila odůvodnění tohoto ponechání.

(2)

V uvedeném dopise dánská vláda zdůrazňuje, že Dánské království má v souladu s čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 842/2006 v úmyslu ponechat vnitrostátní předpisy, které jsou přísnější než uvedené nařízení.

(3)

Ustanovení čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES stanoví, že „pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spolu s důvody pro jejich ponechání“.

(4)

V souladu s čl. 95 odst. 6 Komise do šesti měsíců po oznámení dotyčné vnitrostátní právní předpisy schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

(5)

Cílem nařízení (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech je předcházení vzniku emisí některých fluorovaných skleníkových plynů (HFC, PFC a SF6), na které se vztahuje Kjótský protokol, a omezování jejich úniků.

(6)

Nařízení rovněž obsahuje omezený počet zákazů použití a zákazů uvádění na trh v případě, že na úrovni Společenství existují dostupné a z hlediska nákladů efektivní alternativy a nelze-li zlepšit způsoby omezování úniků a znovuzískávání.

(7)

Nařízení má dvojí právní základ, čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES s ohledem na všechna ustanovení kromě článků 7, 8 a 9, které jsou založeny na článku 95 Smlouvy o ES, vzhledem k jejich důsledkům pro volný pohyb zboží v rámci jednotného trhu ES.

(8)

Článek 9 nařízení upravuje uvádění na trh, resp. zákazy uvádění na trh řady výrobků a zařízení, které fluorované skleníkové plyny, na které se nařízení vztahuje, obsahují nebo jejichž provoz je na nich závislý. V odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení se stanoví, že členské státy, které do 31. prosince 2005 přijaly přísnější vnitrostátní opatření, než jsou opatření v uvedeném článku a náležející do oblasti působnosti nařízení, si mohu ponechat uvedená vnitrostátní opatření do 31. prosince 2012. V souladu s odst. 3 písm. b) musí být tato opatření a důvody pro jejich ponechání oznámena Komisi a musí být v souladu se Smlouvou.

(9)

Nařízení se použije ode dne 4. července 2007, s výjimkou článku 9 a přílohy II, které se použijí ode dne 4. července 2006.

(10)

Vnitrostátní předpisy oznámené Dánskem byly zavedeny vyhláškou č. 552 ze dne 2. července 2002.

(11)

Vyhláška se týká tří skleníkových plynů klasifikovaných podle Kjótského protokolu, z nichž má většina vysoký potenciál globálního oteplování: částečně fluorované uhlovodíky (HFC), zcela fluorované uhlovodíky (PFC) a fluorid sírový (SF6).

(12)

Vyhláška obsahuje všeobecný zákaz dovozu, prodeje a používání nových výrobků obsahujících výše uvedené skleníkové plyny po 1. lednu 2006 a rovněž zákaz dovozu, prodeje a používání těchto skleníkových plynů, nových i znovuzískaných, po 1. lednu 2006.

(13)

Všeobecný zákaz týkající se nových výrobků obsahujících dotyčné fluorované skleníkové plyny je doprovázen výjimkami uvedenými v příloze I vyhlášky.

(14)

Vyhláška umožňuje, aby ve „velmi specifických případech“ mohla Dánská agentura pro ochranu životního prostředí udělit výjimky. Oznámení obsahuje popis situací, v nichž se může v praxi zvažovat udělení takovéto výjimky, např. vzhledem k neočekávaně nepřiměřeným dopadům zákazu nebo v situacích, kdy se ukáže, že jiné alternativy nejsou dostupné nebo jsou nevhodné, nebo v situacích, kdy se ukáže, že celkové množství emisí skleníkových plynů převedené na ekvivalent oxidu uhličitého by bylo nižší než u systému obsahujícího fluorované skleníkové plyny. Oznámení rovněž obsahuje pokyny vydané Dánskou agenturou pro ochranu životního prostředí pro provozovatele, kteří chtějí zažádat o výjimku. Tento dokument uvádí kritéria používaná Dánskou agenturou pro ochranu životního prostředí při udělování nebo zamítání výjimek, stručný přehled všech dosud podaných žádostí a odpovídající rozhodnutí Dánské agentury pro ochranu životního prostředí.

(15)

Dopisem ze dne 26. října 2006 Komise informovala dánskou vládu, že oznámení obdržela a že šestiměsíční lhůta pro jeho zkoumání podle čl. 95 odst. 6 započala dnem 9. června 2006, tj. dnem následujícím po dni obdržení oznámení.

(16)

Dopisem ze dne 19. září 2006 Komise informovala ostatní členské státy o oznámení a poskytla jim lhůtu třiceti dní k předložení připomínek. Komise rovněž zveřejnila sdělení o oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (2), aby byly i ostatní zainteresované strany informovány o vnitrostátních předpisech Dánska, jakož i o důvodech, na které se odvolává.

(17)

Ustanovení čl. 95 odst. 4 stanoví případy, kdy jeden ze členských států poté, co bylo přijato harmonizační opatření, pokládá za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí.

(18)

Oznámení Dánska se týká vnitrostátních předpisů, které se odchylují od čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 842/2006. Tyto vnitrostátní předpisy byly přijaty a vstoupily v platnost v roce 2002, tedy před přijetím uvedeného nařízení.

(19)

Uvádění na trh výrobků a zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, je na úrovni Společenství harmonizováno nařízením (ES) č. 842/2006 a zejména článkem 9 a přílohou II uvedeného nařízení.

(20)

Ustanovení dánské vyhlášky jsou přísnější než ustanovení nařízení (ES) č. 842/2006, protože obsahují všeobecný zákaz dovozu, prodeje a používání nových výrobků obsahujících skleníkové fluorované plyny po 1. lednu 2006 a také zákaz dovozu, prodeje a používání skleníkových fluorovaných plynů, nových i znovuzískaných, po 1. lednu 2006. Nařízení obsahuje pouze částečný zákaz uvádění na trh, protože se vztahuje pouze na výrobky vyjmenované v příloze II.

(21)

Na základě výše uvedeného, a to včetně čl. 9 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 842/2006, oznámí členské státy Komisi svá opatření a zdůvodnění. Tato opatření musejí být slučitelná se Smlouvou.

(22)

Slučitelnost se zkoumá postupem podle čl. 95 odst. 4 a čl. 95 odst. 6 s ohledem na nařízení 842/2006. Ustanovení čl. 95 odst. 4 vyžaduje, aby byl k oznámení připojen popis týkající se jednoho nebo více závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo ochrany životního nebo pracovního prostředí.

(23)

S ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že žádost Dánska, jejímž cílem je získat povolení k ponechání svých vnitrostátních předpisů o některých průmyslových skleníkových plynech, je přípustná.

(24)

Podle článku 95 odst. 4 a odst. 6 prvního pododstavce Smlouvy o ES musí Komise zajistit, že jsou splněny všechny podmínky umožňující členskému státu ponechat si své vnitrostátní předpisy odchylující se od harmonizačního opatření Společenství, které uvedený článek upravuje. Zejména musí být odůvodněno ponechání si vlastních vnitrostátních předpisů ze závažných důvodů uvedených v článku 30 Smlouvy nebo předpisů vztahujících se k ochraně pracovního nebo životního prostředí, vnitrostátní předpisy nesmí být prostředkem svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušovat fungování vnitřního trhu, což by nebylo přiměřené nebo nezbytné.

(25)

Komise při posuzování, zda jsou vnitrostátní předpisy oznámené podle čl. 95 odst. 4 opodstatněné, musí brát za základ „důvody“ uvedené oznamujícím členským státem. To znamená, že podle ustanovení Smlouvy o ES odpovědnost dokázat, že jsou vnitrostátní předpisy opodstatněné, má žádající členský stát, který si je zamýšlí ponechat.

(26)

Je v zájmu oznamujícího členského státu poskytnout dostatek důvodů, skutečností a vědeckých důkazů pro získání schválení ponechání přísnějších vnitrostátních předpisů. Je proto v zájmu členského státu, aby k oznámení přiložil veškeré důležité nebo právní podklady, které by žádost podpořily (3). Pokud k oznámení takové podklady přiloženy nebudou, bude Komise považovat žádost za nepodloženou.

(27)

Dánské orgány předložily na odůvodnění vnitrostátních předpisů vysvětlení, ve kterém jsou uvedena následující odůvodnění.

(28)

Vyhláška č. 522 ze dne 2. července 2002 se týká regulování některých průmyslových skleníkových plynů (HFC, PFC a SF6), které všechny mají silný skleníkový efekt. Například 1 kg v Dánsku nejpoužívanějších plynů HFC (HFC-134a a HFC-404A) se rovná 1 300 kg respektive 3 780 kg CO2, 1 kg SF6 odpovídá více než 22 000 kg CO2.

(29)

Kjótským protokolem se Společenství zavázalo snížit v letech 2008 až 2012 emise skleníkových plynů členských států alespoň o 8 % ve srovnání se stavem v roce 1990. Během následných debat v rámci Společenství [rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, dohoda o sdílení břemene (4)], se Dánsko zavázalo snížit v daném období celkové emise skleníkových plynů o 21 %.

(30)

Dánské orgány ve svém oznámení uvádějí cíl ochrany životního prostředí, a zejména nutnost dosáhnout všemi dostupnými prostředky snížení emisí skleníkových plynů v souladu s rozhodnutím 2002/358/ES.

(31)

Cílem uvedené vyhlášky je přispět ke snížení emisí skleníkových plynů tím, že se bude předcházet emisím fluorovaných skleníkových plynů.

(32)

Dánské orgány zdůrazňují, že účelem dánské vyhlášky o průmyslových skleníkových plynech je omezit jejich používání, tedy i co nejvíce omezit emise skleníkových plynů, a přispět tak ke snížení jejich emisí a dostát mezinárodním závazkům Dánska. Dánské orgány se domnívají, že ambiciózní cíl, který si Dánsko samo v rámci rozhodnutí 2002/358/ES vytyčilo, tedy snížení emisí skleníkových plynů, vyžaduje mimořádné úsilí v boji se všemi zdroji emisí skleníkových plynů.

(33)

Částečně fluorované uhlovodíky (HFC) se v Dánsku používají zejména jako chladící kapaliny v chladicích jednotkách. Zcela fluorované uhlovodíky (PFC) se již v Dánsku nepoužívají. Fluorid sírový (SF6) se dříve používal ve zvukotěsném izolačním skle a v některých elektrických spínačích. Dnes se již používá pouze k poslednímu zmíněnému účelu, a to pouze několik málo tun ročně.

(34)

Dánské orgány se ve svém oznámení odvolávají na prognózy, podle kterých by se do roku 2010 bez dalších opatření emise zdvojnásobily, což by představovalo o 0,5–0,7 milionů tun oxidu uhličitého více, než jak by tomu bylo v případě oznámených právních předpisů.

(35)

Dánské orgány uvádějí, že zásady zavedené na úrovni Společenství nařízením (ES) č. 842/2006 za účelem snížení emisí omezováním úniků byly v dánské legislativě zavedeny již před více než 50 lety a od té doby se používají u aplikací používajících skleníkové fluorované plyny, a nepovedou proto k dalšímu snížení.

(36)

Dánsko ve svém oznámení ve stručnosti popisuje některé možnosti použití, ve kterých se vyvinuly alternativní řešení a na které se proto vztahují dánské právní předpisy. Dánsko vychází z toho, že existují alternativy průmyslových skleníkových plynů používaných v aplikacích, které se zakázaly ode dne 1. ledna 2006 nebo budou zakázány ode dne 1. ledna 2007.

(37)

Všeobecný zákaz týkající se dovozu, prodeje a používání nových výrobků obsahujících dotyčné fluorované skleníkové plyny je doprovázen výjimkami uvedenými v příloze I vyhlášky. Tyto výjimky se týkají několika vysoce specifických aplikací a u několika obecnějších aplikací jsou založeny na množství skleníkových plynů používaných v příslušných systémech, čímž jsou vyjmuty např. chladicí jednotky, tepelná čerpadla nebo klimatizační jednotky s náplněmi od 0,15 kg do 10 kg a rovněž chladicí systémy pro znovuzískání tepla s náplní maximálně 50 kg. Vyjmuty jsou i výrobky pro použití na plavidlech a k vojenským účelům a rovněž použití SF6 ve vysokonapěťových jednotkách.

(38)

Kromě výše uvedených výjimek stanovuje dánská vyhláška možnost udělit výjimku ze všeobecného zákazu ve „velmi specifických případech“. Účelem tohoto udělení výjimky je ve specifických případech zabránit neúměrně závažným následkům zákazu (v případech, se kterými se v době zveřejnění vyhlášky nepočítalo, ve specifických situacích, kdy by instalace chladícího zařízení založeného na alternativách HFC vedla k výjimečně vysokým a neodůvodněným nákladům na straně subjektu instalujícího nebo vlastnícího dané zařízení, nebo v situacích, kdy by celková míra emisí skleníkových plynů převedená na ekvivalent oxidu uhličitého byla nižší než u systému obsahujícího fluorované skleníkové plyny).

(39)

Výjimka se má uplatňovat tak, že se zákazem dosáhne zlepšení stavu životního prostředí nejlepším a nejefektivnějším způsobem z hlediska celkové perspektivy životního prostředí včetně energetického hlediska.

(40)

V souladu s článkem 8 Zákona o chemických látkách a výrobcích č. 21 ze dne 16. ledna 1996 se zákaz nevztahuje na dovoz, produkci a prodej produktů, které jsou určeny výhradně na vývoz.

(41)

Navíc se zákaz nevztahuje ani na dovoz průmyslových skleníkových plynů, které se používají produkci určitého produktu určeného na vývoz.

(42)

Dánská vláda je toho názoru, že účelem vyhlášky je ochrana životního prostředí a že je nezbytná a přiměřená z hlediska předcházení vzniku emisí fluorovaných plynů a jejich snižování. Proto je slučitelná se Smlouvou.

(43)

Komise se po posouzení informací předložených Dánskem domnívá, že žádost o ponechání přísnějších opatření, než jsou opatření stanovená nařízením (ES) č. 842/2006, může být považována za slučitelnou se Smlouvou z následujících důvodů.

(44)

Vyhláška je součástí širší strategie Dánska za účelem dosažení cíle, jímž je snížení emisí v rámci Kjótského protokolu a následné dohody o sdílení břemene přijaté na úrovni Společenství. Na základě takovéhoto předpisu Společenství má Dánsko v letech 2008 až 2012 snížit své emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 21 %.

(45)

Vzhledem k tomu Dánsko realizuje strategii v oblasti klimatu ve snaze dostát svým závazkům týkajících se všech zdrojů emisí skleníkových plynů. Opatření týkající se fluorovaných skleníkových plynů proto představují součást snahy Dánska splnit závazky. Je třeba uvést, že bez dalších předpisů by se emise fluorovaných skleníkových plynů do roku 2010 zvýšily na dvojnásobek, a to z důvodu většího používání chlazení a také jako výsledek nadcházejícího vyřazení skleníkových plynů HCFC z procesu chlazení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (5).

(46)

Očekává se, že nařízení (ES) č. 842/2006 povede k výraznému snížení emisí v celém Společenství a zejména v těch členských státech, ve kterých ještě neexistují příslušná opatření na snižování emisí fluorovaných skleníkových plynů, především opatření na zlepšení omezování úniků a znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů používaných v určitých aplikacích. Dánské právní předpisy již však před více než 50 lety srovnatelné předpisy zavedly (politika omezování úniků založená především na povinných vzdělávacích programech, pravidelné kontroly úniku), ty pak byly uplatňovány u aplikací obsahujících fluorované skleníkové plyny, a proto v Dánsku nepovedou k dalšímu výraznému snížení.

(47)

Vzhledem k výše uvedenému se Komise domnívá, že odůvodnění z hlediska životního prostředí poskytnuté Dánskem, konkrétně snižování a předcházení vzniku emisí fluorovaných skleníkových plynů, je pádné.

(48)

Dánsko se v této souvislosti a za účelem dalšího snižování a předcházení vzniku emisí fluorovaných skleníkových plynů již v roce 2002 rozhodlo, že bude selektivně zakazovat uvádění nových zařízení na trh. Výběr byl založen na výzkumech, jejichž cílem bylo prověřit zejména to, zda existují alternativy fluorovaných skleníkových plynů a zda jsou dostupné.

(49)

Na základě těchto výzkumů vyhláška stanovuje všeobecný zákaz dovozu, prodeje a používání nových výrobků obsahujících fluorované skleníkové plyny po 1. lednu 2006, zároveň však počítá s množstvím odchylek a výjimek, které se automaticky vztahují na některé výrobky a zařízení nebo by se na ně mohly za určitých podmínek vztahovat, nebo které umožňují předsunutí nebo odložení termínu pro zákaz. Příloha I vyhlášky obsahuje zvláštní výjimky týkající se několika velmi specifických aplikací (např. lékařské aerosoly, vybavení laboratoří) a u několika obecnějších aplikací jsou výjimky založeny na množství fluorovaných skleníkových plynů používaných v příslušných systémech, čímž jsou vyjmuty např. chladicí jednotky, tepelná čerpadla nebo klimatizační jednotky s náplněmi od 0,15 kg do 10 kg a rovněž chladicí systémy pro znovuzískání tepla s náplní maximálně 50 kg. Vyjmuty jsou i výrobky pro použití na plavidlech a k vojenským účelům a rovněž použití SF6 ve vysokonapěťových jednotkách.

(50)

Vyhláška navíc počítá s možným udělením takovýchto výjimek Dánskou agenturou pro ochranu životního prostředí ve „velmi specifických případech“, konkrétně v situacích kdy se ukáže, že jiné alternativy nejsou dostupné nebo jsou nevhodné, nebo kdy by celková míra emisí skleníkových plynů (včetně „nepřímých emisí“ z důvodu spotřeby energie) převedená na ekvivalent oxidu uhličitého byla nižší než u systému obsahujícího fluorované skleníkové plyny.

(51)

Postup uplatňovaný Dánskou agenturou pro ochranu životního prostředí je jasně popsán, stejně jako kritéria, na nichž jsou založena rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí výjimky. Tato kritéria zohledňují zásadu proporcionality.

(52)

Zároveň je důležité zdůraznit, že dánská vyhláška povoluje používání fluorovaných skleníkových plynů na servis a údržbu existujících zařízení, tato zařízení se proto nebudou muset zbytečně vyřadit z provozu.

(53)

Ačkoliv má vyhláška vliv na volný pohyb zboží v Evropském společenství, domnívá se Komise na základě výše uvedené analýzy, že vyhláška je z hlediska životního prostředí odůvodněná a že zohledňuje vliv předpokládaných zákazů na vnitřní trh s důrazem na možnost udělování individuálních výjimek.

(54)

Dále je třeba poukázat na to, že čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 842/2006 umožňuje ponechání vnitrostátních předpisů do 31. prosince 2012. Proto, a vzhledem k oznámení Dánského království, které se na uvedený článek odvolává, se bude vyhláška v omezeném období uplatňovat.

(55)

V souladu s čl. 95 odst. 6 Smlouvy o ES Komise schválí nebo zamítne dotyčné vnitrostátní právní předpisy poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy.

(56)

Je třeba připomenout, že použití čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES se musí posuzovat s ohledem na podmínky stanovené jak v uvedeném odstavci tak v odstavci 6 uvedeného článku. Pokud jedna z těchto podmínek není splněna, žádost se bez přezkoumávání ostatních podmínek zamítá.

(57)

Vnitrostátní předpisy jsou všeobecné a vztahují se na vnitrostátní a dovezené výrobky. Neexistuje důkaz, že oznámené vnitrostátní předpisy by mohly být použity jako prostředek svévolné diskriminace hospodářských subjektů ve Společenství.

(58)

Cílem vyhlášky je ochrana životního prostředí, nic nenasvědčuje tomu, že by účel vyhlášky nebo její provádění vedlo ke svévolné diskriminaci nebo k zastřenému omezování obchodu.

(59)

S ohledem na nebezpečí, která pro životní prostředí některé fluorované skleníkové plyny představují, se Komise domnívá, že neexistují důkazy o tom, že vnitrostátní předpisy oznámené dánskými orgány představují nepřiměřenou překážku fungování vnitřního trhu pokud jde o sledované cíle.

(60)

Z výše uvedených důvodů a vzhledem k připomínkám předloženým členskými státy a jinými třetími stranami k oznámení předloženému dánskými orgány je Komise toho názoru, že žádost Dánska na ponechání vnitrostátních právních předpisů přísnějších než nařízení (ES) č. 842/2006 do 31. prosince 2012, předložená dne 2. června 2006, s ohledem na uvádění na trh výrobků a zařízení obsahujících fluorované plyny nebo jejichž provoz na těchto plynech závisí, je přípustná.

Komise navíc shledává, že uvedené vnitrostátní předpisy

Z těchto důvodů dospěla Komise k názoru, že mohou být schváleny,