<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.5-->
  <head>
    <title>2020-11-202011C124201904450-00-TRA-DOC-CS-CONCL-C-0445-19-202006883-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="23/09/2020 11:59:51" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="CNC" name="TypeDoc"/>
    <meta content="G1SfbCrgcquSia1Jx8fH0IdwK5lh6+CMi/DBGJ2bPYrlQpxmWPsY/Yf+vK5j9i5KYTalx2ZsjkBcWpqjjYHcaxgpHrgopSCH0jozBMEcrSLXS0rvFzCmgo+HXFBucBBw5y2jtRmLcotZ9GgLG/qEIakYo2We7GJGKrJL+/+Xpp4=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="brp" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0445" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2019" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="brp" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="CNC_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 01/09/2020 12:02:36" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="761c2636bc604b0885ed0752927ac1bf" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0445" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Stanovisko generální advokátky J. Kokott – věc C‑445/19</div>
      <div id="rId21" style="default">Viasat Broadcasting UK</div>
    </div>
    <p class="C36Centre" id="para-1" title="page-1">
      STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-2" title="page-1">
      JULIANE KOKOTT
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-3" title="page-1">
      přednesené dne 3. září 2020 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">1</a>
</span>)
      
    </p>
    <p class="C38Centregrasgrandespacement" id="para-4" title="page-1">
      Věc C‑445/19
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-5" title="page-1">
      Viasat Broadcasting UK Ltd
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-6" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-7" title="page-1">
      TV2/Danmark A/S,
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-8" title="page-1">
      Dánskému království
    </p>
    <p class="C39Centreespacement" id="para-9" title="page-1">
      [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (odvolací soud pro východní oblast, Dánsko)]
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-10" title="page-1">
      „Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Státní podpora – Veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti – Článek 106 odst. 2 SFEU – Služby obecného hospodářského zájmu – Podpora slučitelná s vnitřním trhem – Právní následky – Článek 108 odst. 3 SFEU – Neoznámení – Povinnost zaplatit úrok z protiprávní podpory – Konkurenční výhoda získaná na základě protiprávního poskytnutí podpory – Částky, které je třeba zohlednit při výpočtu úroků“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">I.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvod</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se znovu týká financování veřejnoprávního vysílání v Dánsku prostřednictvím státních dotací, které již bylo předmětem několika rozhodnutí unijních soudů. Těmito rozhodnutími bylo pravomocně rozhodnuto, že finanční opatření státu přijatá ve prospěch společnosti TV 2 Danmark A/S (dále jen „TV 2“) představují podpory, které jsou slučitelné s vnitřním trhem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-2" href="#t-2">2</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto podpory ovšem nebyly před svým poskytnutím oznámeny Komisi. Ve sporu v původním řízení se nyní jedná o otázku, zda proto příjemce této podpory, která je z formálního hlediska protiprávní, musí za dobu až do jejího schválení Komisí zaplatit Dánsku úroky. Komise pro tyto úroky zavedla označení „úrok z protiprávní podpory“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-3" href="#t-3">3</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Povinnost zaplatit úrok z protiprávní podpory je v zásadě uznávána i v situacích, kdy podpora nemusí být vrácena, protože je slučitelná s vnitřním trhem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-4" href="#t-4">4</a>
</span>). Společnost TV 2 a Dánské království, podporované Nizozemským královstvím a Rakouskou republikou, proti tomu v projednávané věci ovšem namítají, že dotyčná podpora představuje vyrovnávací platbu za závazek služby v obecném hospodářském zájmu, což musí mít dopad na povinnost zaplatit úrok z protiprávní podpory.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">II.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-5" href="#t-5">5</a>
</span>) (dále jen „nařízení č. 2015/1589“) v článku 16 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-6" href="#t-6">6</a>
</span>) obsahuje pravidla pro navracení podpory. Jeho odstavec 2 zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-4">
      „Podpora, která má být navrácena podle rozhodnutí o navrácení, zahrnuje úroky v přiměřené výši stanovené Komisí. Úroky jsou splatné od data, kdy byla protiprávní podpora k dispozici příjemci, do data jejího navrácení.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">III.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutkový stav a původní řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Financování dánské veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti TV 2 ze státních prostředků, ke kterému docházelo v letech 1995 až 2002, bylo předmětem několika správních a soudních řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve sporném období společnosti TV 2 vedle koncesionářských poplatků plynuly příjmy z prodeje reklamního času v televizi. Tyto příjmy byly po určitou dobu vytvářeny samostatnou státní společností TV 2 Reklame A/S a zisky byly na společnost TV 2 zčásti převáděny prostřednictvím fondu, zčásti jí byly vypláceny přímo.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Televizní organizace TV 2 se skládá z devíti nezávislých podniků: osmi regionálních stanic a jednoho podniku s celostátní působností. Ve sporném období byla společnost TV 2 ze zákona povinna vytvářet celostátní a regionální televizní vysílání a vysílat je prostřednictvím celoplošné stanice, jakož i regionálních stanic.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Regionální stanice samy nevytvářely žádné příjmy, nýbrž byly financovány společností TV 2. Tuto povinnost společnosti TV 2 rovněž ukládal zákon.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dánské království skutečnost, že zdrojem financování jsou koncesionářské poplatky a příjmy z reklamy, neoznámilo Komisi. Poté, co Tribunál zrušil první rozhodnutí Komise z roku 2004 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-7" href="#t-7">7</a>
</span>), rozhodla v roce 2011 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-8" href="#t-8">8</a>
</span>) Komise na základě opětovného posouzení (dále jen „rozhodnutí ve věci TV 2 II“), že finanční opatření ve prospěch společnosti TV 2 přijatá v letech 1995 až 2002 byla podporami, jejichž poskytnutí bylo protiprávní v důsledku porušení čl. 108 odst. 3 SFEU, že však byly v plné své výši slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU. Toto rozhodnutí bylo s konečnou platností potvrzeno Soudním dvorem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-9" href="#t-9">9</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobkyně v původním řízení, společnost Viasat Broadcasting UK Ltd. (dále jen „Viasat“) se nyní domáhá, opírajíc se o skutečnost, že sporné podpory nebyly oznámeny, aby bylo určeno, že společnost TV 2 je povinna za dobu od vyplacení podpory do vydání konečného rozhodnutí Komise o její slučitelnosti s vnitřním trhem v roce 2011 zaplatit úroky z protiprávní podpory ve výši 1 746 300 000 dánských korun (DKK) (ca. 234 623 606 eur).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Základem pro výpočet tohoto úroku je součet poskytnutých finančních prostředků, které byly kvalifikovány jako podpora, zahrnuje tedy i částky, které společnost TV 2 získala z příjmů z reklamy, a částky, které společnost TV 2 převedla na své regionální stanice.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">TV 2 se proti tomuto požadavku brání. Má za to, že v takovém případě, jako je tento, kdy je neoznámená podpora, která byla poskytnuta jako vyrovnání za závazek služby v obecném hospodářském zájmu, slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU, a z tohoto důvodu nemusí být vrácena, nelze požadovat úrok z protiprávní podpory. Společnost TV 2 v podstatě tvrdí, že tomu je tak proto, že čl. 106 odst. 2 SFEU v takových případech brání uplatnění oznamovací povinnosti a povinnosti vyčkat s provedením zamýšlených opatření, které jsou stanoveny v čl. 108 odst. 3 SFEU, a že povinnost platit úroky je v každém případě vázána na existenci skutečné neoprávněné výhody. Podle jejího názoru se ale o takovou výhodu v projednávané věci nejedná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">IV.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce a řízení před Soudním dvorem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Usnesením ze dne 29. května 2019, které bylo Soudnímu dvoru doručeno dne 6. června 2019, předložil Østre Landsret (odvolací soud pro východní oblast, Dánsko) Soudnímu dvoru na základě článku 267 SFEU následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-30" title="page-5">
      „1) Platí povinnost vnitrostátního soudu nařídit příjemci podpory zaplatit úroky za dobu trvání protiprávního stavu (viz rozsudek ve věci CELF) rovněž v takové situaci, jaká nastala v projednávané věci, kdy protiprávní státní podpora představovala vyrovnávací platbu za závazek služby obecného hospodářského zájmu, která byla následně shledána slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU a kdy k jejímu schválení došlo na základě posouzení celkové finanční situace celého podniku pověřeného veřejnou službou, včetně jeho kapitalizace?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-31" title="page-5">
      2) Platí povinnost vnitrostátního soudu nařídit příjemci podpory zaplatit úroky za dobu trvání protiprávního stavu (viz rozsudek ve věci CELF) rovněž ve vztahu k částkám, které jsou za takových okolností, jaké nastaly v projednávané věci, převedeny z příjemce podpory na přidružené podniky na základě veřejnoprávní povinnosti, ale které jsou konečným rozhodnutím Komise kvalifikovány jako částky představující výhodu pro příjemce podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-32" title="page-6">
      3) Platí povinnost vnitrostátního soudu nařídit příjemci podpory zaplatit úroky za dobu trvání protiprávního stavu (viz rozsudek ve věci CELF) rovněž ve vztahu ke státní podpoře, kterou příjemce podpory za takových okolností, jaké nastaly v projednávané věci, obdržel od podniku kontrolovaného veřejnoprávním subjektem, pokud prostředky, které má tento podnik k dispozici, pocházejí částečně z prodeje služeb příjemce podpory?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Viasat, společnost TV 2, Dánské království, Nizozemské království, Rakouská republika a Evropská komise v řízení před Soudním dvorem předložily písemná vyjádření a písemně zodpověděly další otázky Soudního dvora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">V.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní posouzení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud pokládá tři otázky, jejichž podstatou je, zda, a pokud ano, v jakém rozsahu je společnost TV 2 v důsledku neoznámení podpor povinna za dobu od poskytnutí podpory až do konečného rozhodnutí Komise v roce 2011 z částek, které obdržela, zaplatit úrok z protiprávní podpory.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci první předběžné otázky je přitom třeba objasnit, zda se povinnost zaplatit úrok z protiprávní podpory, která vzniká na základě skutečnosti, že podpory nebyly v rozporu se Smlouvami oznámeny (k tomu viz oddíl A.), vztahuje rovněž na podpory, které byly poskytnuty bez předchozího oznámení, ale v souladu s čl. 106 odst. 2 SFEU (k tomu viz oddíl B.). Předmětem druhé a třetí předběžné otázky, které je třeba zkoumat společně, jsou částky, které popřípadě musí být zohledněny při vyměřování úroku z protiprávní podpory (k tomu viz oddíl C.).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">A.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodní poznámka</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podpora je z formálního hlediska protiprávní, pokud byla poskytnuta v rozporu s procesním pravidlem uvedeným v čl. 108 odst. 3 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-10" href="#t-10">10</a>
</span>). Článek 108 odst. 3 SFEU je součástí systému kontroly zavedeného Smlouvou o fungování EU v oblasti státních podpor. V rámci tohoto systému je členským státům uložena povinnost v první řadě oznámit Komisi každé opatření, které směřuje k poskytnutí podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU nebo k její změně, a dále taková opatření v souladu s čl. 108 odst. 3 třetí větou SFEU neprovádět, dokud Komise nepřijme konečné rozhodnutí týkající se uvedeného opatření (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-11" href="#t-11">11</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Cílem oznamovací povinnosti a povinnosti vyčkat s provedením zamýšlených opatření je zabezpečit, aby účinky podpory nenastaly dříve, než Komise mohla v přiměřené lhůtě záměr podpory podrobně přezkoumat a případně zahájit formální vyšetřovací řízení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-12" href="#t-12">12</a>
</span>). Tyto povinnosti zajišťují, že nikdy nebude poskytnuta podpora, která je neslučitelná s vnitřním trhem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-13" href="#t-13">13</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravda, že z této zásady existují výjimky. Například nařízení (EU) č. 651/2014 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-14" href="#t-14">14</a>
</span>) v článku 3 od povinností uvedených v čl. 108 odst. 3 SFEU osvobozuje takové podpory, které splňují podmínky stanovené tímto nařízením. Bod 7 odůvodnění tohoto nařízení ale zároveň zdůrazňuje výjimečnou povahu tohoto osvobození – a upřesňuje, že na všechny ostatní podpory se čl. 108 odst. 3 vztahuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">B.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První předběžná otázka</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou první předběžné otázky předložené Østre Landsret (odvolací soud pro východní oblast) je, zda jsou vnitrostátní soudy povinny uložit příjemci protiprávní podpory povinnost zaplatit úrok z protiprávní podpory i v případě, kdy Komise danou podporu následně shledala slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU, protože představovala vyrovnávací platbu za závazek služby v obecném hospodářském zájmu, a z tohoto důvodu nemusí být vrácena.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První předběžná otázka tak navazuje na rozsudek ve věci CELF (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-15" href="#t-15">15</a>
</span>): V uvedené věci Soudní dvůr konstatoval, že úrok z protiprávní podpory je třeba vyměřit v případě, že státní podpora byla vyplacena v rozporu s oznamovací povinností, ale následně byla prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-16" href="#t-16">16</a>
</span>). V konečném důsledku je tedy třeba objasnit, zda má důvod, pro který byla podpora shledána slučitelnou s vnitřním trhem, vliv na povinnost zaplatit úrok z protiprávní podpory.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zásada: povinnost platit úroky u podpor, které jsou protiprávní pouze z formálního hlediska</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na úrovni sekundárního práva vyplývá povinnost platit úrok z protiprávní podpory z čl. 16 odst. 2 nařízení č. 2015/1589, resp. z čl. 14 odst. 2 nařízení č. 659/1999 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-17" href="#t-17">17</a>
</span>). Je pravda, že toto ustanovení se výslovně vztahuje pouze na situaci, kdy podpora není slučitelná s vnitřním trhem, a musí proto být vrácena. Za dobu trvání protiprávního stavu, tedy za dobu od poskytnutí [podpory] do vydání konečného rozhodnutí Komise, pak musí být zaplaceny úroky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve věci CELF ale Soudní dvůr rozhodl, že povinnost platit úrok z protiprávní podpory je dána i v případě, že podpora je s vnitřním trhem slučitelná podle čl. 107 odst. 3 SFEU a není požadováno její navrácení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-18" href="#t-18">18</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato judikatura se v zásadě musí vztahovat na všechny podpory, které jsou slučitelné s vnitřním trhem, ale jsou protiprávní, bez ohledu na důvody jejich slučitelnosti. V rozsahu, v jakém proti tomu zejména dánská a nizozemská vláda namítají, že v případě protiprávních podpor poskytnutých v souvislosti se službami obecného hospodářského zájmu nelze k judikatuře ve věci CELF přihlížet kvůli odchylnému důvodu slučitelnosti, nejsou tyto námitky opodstatněné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Povinnost platit úroky se totiž zakládá na porušení procesního ustanovení obsaženého v čl. 108 odst. 3 SFEU. Toto procesní pochybení v případě porušení oznamovací povinnosti nebo povinnosti vyčkat s provedením zamýšlených opatření nastává bez ohledu na to, zda je daná podpora slučitelná s vnitřním trhem, či nikoli. Postup, jehož součástí je oznamovací povinnost a povinnost vyčkat s provedením zamýšlených opatření, má právě umožnit určení, zda dané opatření představuje podporu a zda je tato podpora případně slučitelná s vnitřním trhem. Povinnosti stanovené čl. 108 odst. 3 SFEU z tohoto důvodu časově předcházejí rozhodnutí o slučitelnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle judikatury proto rozhodnutí Komise o slučitelnosti jakožto konečné rozhodnutí vydané ve vyšetřovacím řízení, nevede k odstranění rozporu se zákazem uvedeným v čl. 108 odst. 3 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-19" href="#t-19">19</a>
</span>), a nemá tedy vliv na protiprávnost podpory. Jakýkoliv jiný výklad by zvýhodnil nedodržení ustanovení čl. 108 odst. 3 třetí věty SFEU a zbavil by toto ustanovení jeho užitečného účinku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-20" href="#t-20">20</a>
</span>). Pokud by totiž v rámci určitého záměru podpory, který je či není slučitelný s vnitřním trhem, nezpůsobila skutečnost, že nedodržuje čl. 108 odst. 3 SFEU, více rizik nebo sankcí než dodržení téhož ustanovení, byla by motivace členských států k oznámení a vyčkání rozhodnutí o slučitelnosti značně snížena, a stejně tak by v důsledku toho byl značně snížen i rozsah kontroly Komise (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-21" href="#t-21">21</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále by takový výklad s sebou přinesl přesun pravomocí. V rámci systému kontroly v oblasti podpor totiž vnitrostátním soudům přísluší ochrana práv procesních subjektů před možným porušením zákazu obsaženého v čl. 108 odst. 3 SFEU a případné zhojení důsledků protiprávnosti podpory (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-22" href="#t-22">22</a>
</span>). Komise naproti tomu posuzuje, zda je opatření podpory slučitelné s vnitřním trhem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-23" href="#t-23">23</a>
</span>). Pokud by kladné rozhodnutí Komise mělo za následek zhojení procesního pochybení, rozhodovala by Komise nepřímo i o protiprávním jednání vůči jednotlivým konkurentům příjemce podpory (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-24" href="#t-24">24</a>
</span>) a odňala by jim jejich možnost domáhat se právní ochrany u vnitrostátních soudů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedeného plyne, že procesní pochybení přetrvává bez ohledu na případnou slučitelnost podpory s vnitřním trhem. Jak Soudní dvůr v neposlední řadě zdůraznil ve věci CELF, ukládá unijní právo vnitrostátním soudům povinnost nařídit opatření, která jsou vhodná pro účinné zhojení důsledků protiprávnosti (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-25" href="#t-25">25</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Opět ve věci CELF Soudní dvůr placení úroku z protiprávní podpory označil za prostředek, který je k tomuto zhojení vhodný (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-26" href="#t-26">26</a>
</span>). Vnitrostátní soudy jsou totiž povinny zejména chránit práva jednotlivců před porušováním, které vyplývá z protiprávnosti dané podpory (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-27" href="#t-27">27</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Následkem porušení povinnosti vyčkat s provedením zamýšlených opatření vzniká příjemci protiprávní podpory konkurenční výhoda, jejímž protějškem je porušení práv třetích osob, které působí na témže trhu. Tato výhoda může mít finanční povahu, protože je třeba mít za to, že příjemce podpory by si po dobu trvání vyšetřovacího řízení a s ním spojeného pozastavení opatření musel financování opatřit jiným způsobem. I v případě poskytovatelů služeb obecného hospodářského zájmu by tomu tak zpravidla mohlo být formou úročené půjčky, takže by tento příjemce musel čelit tržním úrokům (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-28" href="#t-28">28</a>
</span>). Ačkoli v těchto oblastech často působí podniky vlastněné státem, které mohou být ze strany státu financovány prostřednictvím navyšování kapitálu, představují totiž tržní půjčky jedinou možnost financování, která nepatří do kontextu státních podpor a může tedy být poskytnuta ad hoc a bez předchozího správního řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mimoto ale výhoda předčasného poskytnutí podpory spočívá rovněž v tom, že konkurenti příjemce podpory jsou účinkům podpory, která je slučitelná s vnitřním trhem, vystaveni dříve, než by bylo nutné při dodržení daného postupu, a v důsledku toho po dobu trvání protiprávního stavu dochází ke zlepšení soutěžního postavení příjemce podpory vůči jiným subjektům na trhu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-29" href="#t-29">29</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato výhoda, jejíž existenci Soudní dvůr konstatoval ohledně trhu, který nesouvisí s veřejnými službami, je ku prospěchu i poskytovatelům služeb obecného hospodářského zájmu. Článek 14 SFEU a čl. 106 odst. 2 SFEU totiž ozřejmují, že i v této oblasti v zásadě existuje a je žádoucí hospodářská soutěž. Rovněž okolnosti projednávané věci ukazují, že toto hodnocení odpovídá i situaci na trhu televizního vysílání, který je dotčen v projednávané věci. Společnost Viasat jakožto soukromý podnik konkuruje veřejnoprávní společnosti TV 2. Podnik, který je pověřen poskytováním uvedených služeb, tedy zaujímá určité soutěžní postavení, k jehož zlepšení dochází v důsledku skutečnosti, že již v době, kdy Komise ještě nerozhodla o podpoře, disponuje finančními prostředky na sestavení programového schématu. V oblasti televizního vysílání mohou být takové prostředky zajímavé zejména z hlediska konkurenčního boje o výhradní vysílací práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené je rovněž třeba odmítnout námitky společnosti TV 2, jakož i dánské a nizozemské vlády, podle nichž společnosti TV 2 v projednávaném případě v důsledku předčasného poskytnutí podpory nevznikla žádná neoprávněná výhoda, resp. že by taková výhoda každopádně musela být zjištěna při individuálním posuzování daného případu. Dotčení účastníci řízení svá tvrzení v podstatě odůvodňují tím, že společnosti TV 2 prostřednictvím dané podpory nebyla poskytnuta nadměrná kompenzace, což rovněž musí být zohledněno při posuzování účinků předčasného poskytnutí podpory.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato námitka, která obsahově navazuje na otázku slučitelnosti podpory s vnitřním trhem, a tudíž na skutkovou podstatu uvedenou v čl. 107 odst. 1 SFEU, však výhodu spočívající v předčasném přístupu [k podpoře], která je uvedena v bodě 31 tohoto stanoviska a která je důsledkem procesního pochybení, nemůže zpochybnit. Výhodu, která je znakem skutkové podstaty, je totiž třeba odlišovat od výhody, která je následkem protiprávního poskytnutí. Zatímco první uvedená výhoda je hmotněprávní podmínkou existence podpory, o jejímž splnění musí na základě určitých kritérií rozhodnout Komise, není třeba posledně uvedenou výhodu zkoumat individuálně, protože lepší postavení oproti potenciálním konkurentům vyplývá již z dostupnosti státních prostředků a je dáno bez ohledu na to, zda Komise dané opatření prohlásí za slučitelné s vnitřním trhem. Dokonce i v případě, že opatření je oprávněné, je tomu tak totiž pouze s výhradou dodržení řádného postupu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-30" href="#t-30">30</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené je třeba uplatňovat zásadu, že podpora, která byla poskytnuta v rozporu s oznamovací povinností a povinností vyčkat s provedením zamýšlených opatření, které vyplývají z čl. 108 odst. 3 SFEU, je bez ohledu na svou případnou slučitelnost s vnitřním trhem důvodem pro placení úroku z protiprávní podpory, protože [její] předčasné poskytnutí příjemci podpory zjednává neoprávněnou výhodu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Neexistence výjimky pro podpory týkající se poskytování služeb obecného hospodářského zájmu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vyvstává však otázka, zda kvůli zvýhodněním, kterých se poskytování služeb obecného hospodářského zájmu dostává na základě evropských Smluv, zejména na základě článku 14 a čl. 106 odst. 2 SFEU, není zapotřebí výjimky z této zásady. Této problematiky se týkají námitky společnosti TV 2 a rakouské vlády, v jejichž rámci tvrdí, že na základě čl. 106 odst. 2 SFEU nelze pravidla obsažená v čl. 108 odst. 3 SFEU, nebo přinejmenším povinnost platit úroky použít, pokud dané ustanovení, resp. daná povinnost brání poskytování služeb obecného hospodářského zájmu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 106 odst. 2 SFEU podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu podléhají pravidlům obsaženým ve Smlouvách, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 14 SFEU Unie a členské státy, aniž jsou dotčeny článek 4 SEU a články 93, 106 a 107 SFEU a s ohledem na místo, které zaujímají služby obecného hospodářského zájmu mezi společnými hodnotami Unie, a na jejich význam při podpoře sociální a územní soudržnosti, pečují v rámci svých pravomocí a v oblasti působnosti Smluv o to, aby zejména hospodářské a finanční zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Obě tato ustanovení potvrzují protokol (č. 26) o službách obecného zájmu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-31" href="#t-31">31</a>
</span>) a protokol (č. 29) o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-32" href="#t-32">32</a>
</span>), připojené ke Smlouvám (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-33" href="#t-33">33</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Povinností platit u podpor, které jsou z formálního hlediska protiprávní, úroky, by mohl být dotčen tento cíl spočívající v zajištění služeb obecného hospodářského zájmu. S tímto cílem, a koneckonců tedy i s uvedenými požadavky stanovenými primárním právem by totiž bylo neslučitelné, kdyby příjemci podpory byly prostřednictvím povinnosti platit úroky s konečnou platností odňaty prostředky, které potřebuje k nabízení těchto služeb.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 106 odst. 2 SFEU ovšem nabízí dva způsoby, jak se vypořádat se zákazem podpor u finanční podpory tohoto druhu služeb a nastolit rozumný poměr mezi povinností platit úroky a zajištěním služeb obecného hospodářského zájmu. Zaprvé podle kritérií stanovených rozsudkem Altmark Trans (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-34" href="#t-34">34</a>
</span>) nejsou určitá podpůrná opatření státu podporami ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU a zadruhé může Komise podpůrná opatření, která těmto kritériím nevyhovují, a představují tedy podpory, schválit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud v důsledku povinnosti platit úroky dojde ke schodku ve financování poskytování služby, může tedy členský stát v případě těchto zvláštních podpor posoudit, zda poskytovateli služeb na základě kritérií stanovených v rozsudku Altmark Trans (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-35" href="#t-35">35</a>
</span>) nahradí náklady na úroky, aby mu přece jen umožnil uskutečňování nezbytných služeb. V takovém případě je poskytování služeb zajištěno i nadále. Právní předpisy v oblasti státních podpor pak náhradě nákladů vynaložených na úroky nebrání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud opatření, kterým jsou poskytovateli služeb hrazeny úroky, nesplňuje kritéria stanovená v rozsudku Altmark Trans, mohl by dotyčný členský stát potřebné prostředky poskytnout jako podporu, která by ale byla podmíněna předběžným schválením ze strany Komise (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-36" href="#t-36">36</a>
</span>). Tato podpora by byla slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU v případě, že finanční zátěž způsobená úroky právně nebo fakticky brání plnění závazku veřejné služby, který jim byl svěřen.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravda, že proti tomuto řešení lze namítat, že v jeho důsledku – zdánlivě jedině proto, aby bylo učiněno zadost formálním požadavkům daného postupu – je příjemci schválené platby uložena povinnost vrátit určitou její část členskému státu ve formě úroků, pouze aby tuto částku znovu obdržel jako opětovnou podporu. S ohledem na výše uvedené vyvstává otázka, zda by v konkrétních případech u protiprávních, ale schválených podpor týkajících se poskytování služeb obecného hospodářského zájmu s ohledem na hmotněprávní postavení zúčastněných osob nebylo vhodnější upuštění od povinnosti platit úroky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve výsledku je ale třeba takový postup odmítnout. Předně mu brání rozdělení kontrolních pravomocí v právních předpisech o státních podporách. Ve skutečnosti totiž „upuštění“ od úroku z protiprávní podpory (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-37" href="#t-37">37</a>
</span>) představuje jeho prominutí, a tudíž podporu, pokud nejsou dodržena kritéria stanovená rozsudkem Altmark Trans. Posouzení její slučitelnosti s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU přísluší výhradně Komisi a nemůže být ani v jednotlivých případech provedeno vnitrostátními soudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Oznamovací povinnost a povinnost vyčkat s provedením zamýšlených opatření, jejichž účinnost povinnost platit úroky zajišťuje, navíc kromě uvedených cílů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-38" href="#t-38">38</a>
</span>) chrání rovněž práva konkurentů příjemce podpory. Tento aspekt se nestane obsoletním, pokud se ukáže, že daná podpora je slučitelná s vnitřním trhem a příjemci rovněž budou uhrazeny úroky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Procesní práva ostatních soutěžitelů jsou ostatně v rámci evropských režimů podpor obzvláště důležitá. Zaprvé mohou podstatně přispět k účinnosti kontroly podpor. Zadruhé slouží zákaz podpor k ochraně nenarušené hospodářské soutěže, kterou mohou podpory týkající se služeb obecného hospodářského zájmu omezit pouze v takové míře, v jaké je to skutečně nezbytné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zde navržený způsob řešení kolize povinnosti platit úroky a zajištění služeb obecného hospodářského zájmu s sebou sice nese zvýšenou administrativní zátěž, brání však vzniku jakékoli motivace k tomu, aby bylo u podpor týkajících se služeb obecného hospodářského zájmu upuštěno od předchozího oznámení. Mimoto respektuje rozdělení kontrolních pravomocí mezi Komisi a vnitrostátními soudy stanovené v právních předpisech v oblasti státních podpor. Je zárukou práv ostatních soutěžitelů a zajišťuje, že rozsah takových podpor podléhá přísné kontrole – ať již v rámci kritérií stanovených rozsudkem Altmark Trans, či při schvalování ze strany Komise.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Povinnost vnitrostátního soudu nařídit příjemci podpory zaplacení úroku z protiprávní podpory tedy platí rovněž v případě, že protiprávní státní podpora byla poskytnuta za účelem plnění služby v obecném hospodářském zájmu a Komise ji následně na základě posouzení celkové finanční situace celého veřejnoprávního podniku, včetně jeho kapitalizace, shledala slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">C.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhá a třetí předběžná otázka</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předmětem druhé a třetí předběžné otázky je, na jakém základě se vypočítává úrok. Tyto otázky mají vnitrostátnímu soudu zjednat jasno o částce, která je základem [pro výpočet] úroku z protiprávní podpory. Podstatou otázek předkládacího soudu je, zda je třeba úroky požadovat ze všech finančních opatření přijatých ve prospěch společnosti TV 2 v průběhu období, které je v této věci relevantní, nebo zda jsou některá opatření z této povinnosti vyňata.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto otázky lze zodpovědět společně. Je pravda, že mají různý základ, neboť druhá otázka se týká části finančních opatření přijatých ve prospěch společnosti TV 2, která vyplynula z příjmů z reklamy, předmětem třetí otázky jsou částky, které společnost TV 2 převedla na regionální stanice. Odpověď na obě otázky ale vyplývá z příslušných předpisů stejně jako z judikatury vydané na jejich základě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle nich se oznamovací povinnost a povinnost vyčkat s provedením zamýšlených opatření vztahují na jakoukoliv podporu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-39" href="#t-39">39</a>
</span>). Unijní soudy rovněž ohledně příjmů z reklamy (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-40" href="#t-40">40</a>
</span>) a částek, které společnost TV 2 převedla na regionální stanice (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-41" href="#t-41">41</a>
</span>), potvrdily, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU. Je tedy nepochybné, že i tyto části daných finančních opatření jsou státními podporami.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že je dánský stát řádně neoznámil a nepozastavil je až do jejich odsouhlasení Komisí, jedná se i ohledně částek, které jsou zde uváděny samostatně, o podpory, které jsou z formálního hlediska protiprávní a jsou důvodem pro placení úroku z protiprávní podpory.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak již bylo uvedeno, z hlediska úroku z protiprávní podpory není relevantní ani okolnost, zda příjemci protiprávní podpory na základě této podpory samotné vznikla nebo je zachována neoprávněná výhoda (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-42" href="#t-42">42</a>
</span>). Skutečnost, že si, k čemuž přihlíží předkládající soud, společnost TV 2 z příjmů, které převedla na regionální stanice, neponechala žádnou „čistou výhodu“, je tedy irelevantní. Povinnost platit úroky je následkem procesního pochybení a vyvažuje výhodu, která vyplývá z předčasného poskytnutí podpory (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-43" href="#t-43">43</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na druhou a třetí otázku předkládajícího soudu je tedy třeba odpovědět, že vnitrostátní soudy jsou povinny nařídit příjemci podpory zaplacení úroků z protiprávní podpory ve vztahu ke všem částkám, které jsou konečným rozhodnutím Komise kvalifikovány jako částky představující výhodu pro příjemce podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">VI.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhuji tedy, aby Soudní dvůr rozhodl takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-83" title="page-15">
      „1) Povinnost vnitrostátního soudu nařídit příjemci podpory zaplacení úroku z protiprávní podpory platí rovněž v případě, že protiprávní státní podpora byla poskytnuta za účelem plnění služby v obecném hospodářském zájmu a Komise ji následně na základě posouzení celkové finanční situace celého veřejnoprávního podniku, včetně jeho kapitalizace, shledala slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-84" title="page-15">
      2) Povinnost vnitrostátního soudu nařídit příjemci podpory zaplacení úroku z protiprávní podpory se vztahuje na všechny částky, které jsou konečným rozhodnutím Komise kvalifikovány jako částky představující výhodu pro příjemce podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.“
    </p>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">1</a>
</span>) Původní jazyk: němčina.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-2" href="#c-2">2</a>
</span>) Rozsudky ze dne 8. března 2017, Viasat Broadcasting UK v. Komise (C‑660/15 P, EU:C:2017:178), jakož i ze dne 9. listopadu 2017, TV2/Danmark v. Komise (C‑649/15 P, EU:C:2017:835), Komise v. TV2/Danmark (C‑656/15 P, EU:C:2017:836), a Viasat Broadcasting UK v. TV2/Danmark (C‑657/15 P, EU:C:2017:837).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-3" href="#c-3">3</a>
</span>) Bod 39 a násl. oznámení o prosazování právní úpravy státní podpory vnitrostátními soudy (Úř. věst. 2009, C 85, s. 1).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-4" href="#c-4">4</a>
</span>) Rozsudek ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, body 52 a 55, jakož i bod 1 výroku).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-5" href="#c-5">5</a>
</span>) Úř. věst. 2015, L 248, s. 9.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-6" href="#c-6">6</a>
</span>) Nařízení č. 2015/1589 od svého vstupu v platnost dne 14. října 2015 nahradilo nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, (Úř. věst. 1999, L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339) a do nového čl. 16 odst. 2 doslovně převzalo jeho čl. 14 odst. 2.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-7" href="#c-7">7</a>
</span>) Rozsudek Tribunálu ze dne 22. října 2008, TV 2/Danmark a další v. Komise (T‑309/04, T‑317/04, T‑329/04 a T‑336/04, EU:T:2008:457).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-8" href="#c-8">8</a>
</span>) Rozhodnutí COM 2011/839/EU ze dne 20. dubna 2011 (Úř. věst. 2011, L 340, s. 1).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-9" href="#c-9">9</a>
</span>) Rozsudky ze dne 8. března 2017, Viasat Broadcasting UK v. Komise (C‑660/15 P, EU:C:2017:178), jakož i ze dne 9. listopadu 2017, TV2/Danmark v. Komise (C‑649/15 P, EU:C:2017:835), Komise v. TV2/Danmark (C‑656/15 P, EU:C:2017:836) a Viasat Broadcasting UK v. TV2/Danmark (C‑657/15 P, EU:C:2017:837).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-10" href="#c-10">10</a>
</span>) Článek 1 písm. f) nařízení č. 2015/1589.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-11" href="#c-11">11</a>
</span>) Rozsudek ze dne 5. března 2019, Eesti Pagar (C‑349/17, EU:C:2019:172, bod 56 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-12" href="#c-12">12</a>
</span>) Rozsudky ze dne 14. února 1990, Francie v. Komise (C‑301/87, EU:C:1990:67, bod 17), a ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, bod 36).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-13" href="#c-13">13</a>
</span>) Rozsudek ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, bod 47).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-14" href="#c-14">14</a>
</span>) Nařízení ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. 2014, L 187, s. 1).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-15" href="#c-15">15</a>
</span>) Rozsudek ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-16" href="#c-16">16</a>
</span>) Rozsudek ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, bod 55).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-17" href="#c-17">17</a>
</span>) V době, která je relevantní v projednávané věci, bylo v platnosti nařízení (ES) č. 659/1999; toto nařízení bylo nahrazeno nařízením (EU) č. 2015/1589, které doslovně převzalo ustanovení týkající se úroku z protiprávní podpory.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-18" href="#c-18">18</a>
</span>) Rozsudek ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, bod 52).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-19" href="#c-19">19</a>
</span>) Rozsudky ze dne 21. listopadu 1991, Féderation nationale du commerce extérieur des produits alimentaires und Syndicat national des négociants et transformateurs de saumon (C‑354/90, EU:C:1991:440, bod 16), a ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, bod 40).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-20" href="#c-20">20</a>
</span>) Rozsudky ze dne 21. listopadu 1991, Féderation nationale du commerce extérieur des produits alimentaires und Syndicat national des négociants et transformateurs de saumon (C‑354/90, EU:C:1991:440, bod 16), a ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, bod 40).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-21" href="#c-21">21</a>
</span>) Rozsudek ze dne 5. října 2006, Transalpine Ölleitung in Österreich (C‑368/04, EU:C:2006:644, bod 42).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-22" href="#c-22">22</a>
</span>) Rozsudky ze dne 5. října 2006, Transalpine Ölleitung in Österreich (C‑368/04, EU:C:2006:644, body 38 a 44), a ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, body 38, 41 a 46).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-23" href="#c-23">23</a>
</span>) Rozsudky ze dne 5. října 2006, Transalpine Ölleitung in Österreich (C‑368/04, EU:C:2006:644, bod 38), a ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, bod 38).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-24" href="#c-24">24</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 5. října 2006, Transalpine Ölleitung in Österreich (C‑368/04, EU:C:2006:644, bod 41).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-25" href="#c-25">25</a>
</span>) Rozsudky ze dne 5. října 2006, Transalpine Ölleitung in Österreich (C‑368/04, EU:C:2006:644, body 47 a 48), a ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, bod 46).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-26" href="#c-26">26</a>
</span>) Rozsudek ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, bod 52).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-27" href="#c-27">27</a>
</span>) Rozsudek ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, body 38 a 39).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-28" href="#c-28">28</a>
</span>) Rozsudek ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, bod 51).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-29" href="#c-29">29</a>
</span>) Rozsudek ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, body 50 a 51).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-30" href="#c-30">30</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 5. března 2019, Eesti Pagar (C‑349/17, EU:C:2019:172, bod 98).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-31" href="#c-31">31</a>
</span>) Úř. věst. 2010, C 83, s. 308.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-32" href="#c-32">32</a>
</span>) Úř. věst. 2010, C 83, s. 312.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-33" href="#c-33">33</a>
</span>) Rozsudek ze dne 8. března 2017, Viasat Broadcasting UK v. Komise (C‑660/15 P, EU:C:2017:178, body 36 a 37).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-34" href="#c-34">34</a>
</span>) Rozsudek ze dne 24. července 2003, Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg (C‑280/00, EU:C:2003:415).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-35" href="#c-35">35</a>
</span>) Rozsudek ze dne 24. července 2003, Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg (C‑280/00, EU:C:2003:415, body 88 až 93); viz rovněž rozsudek ze dne 8. března 2017, Viasat Broadcasting UK v. Komise (C‑660/15 P, EU:C:2017:178, bod 26).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-36" href="#c-36">36</a>
</span>) V projednávané věci bylo podobné řešení již jednou zvoleno: Rozhodnutí C (2004) 3632 final ze dne 6. října 2004 ve věci státních podpor N 313/2004 o rekapitalizaci [TV 2 A/S] (Úř. věst. 2005, C 172, s. 3).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-37" href="#c-37">37</a>
</span>) Body 22 až 35 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-38" href="#c-38">38</a>
</span>) Bod 18 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-39" href="#c-39">39</a>
</span>) Článek 108 odst. 3 SFEU, body 2 a 5 odůvodnění, články 2 a 3 nařízení (EU) 2015/1589, jakož i rozsudek ze dne 5. března 2019, Eesti Pagar (C‑349/17, EU:C:2019:172, bod 88).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-40" href="#c-40">40</a>
</span>) Rozsudek ze dne 9. listopadu 2017, Komise v. TV2/Danmark (C‑656/15 P, EU:C:2017:836, body 52 a 53).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-41" href="#c-41">41</a>
</span>) Rozsudek Tribunálu ze dne 24. září 2015, TV2/Danmark v. Komise (T‑674/11, EU:T:2015:684, body 167 až 172), a rozsudek Soudního dvora ze dne 9. listopadu 2017, TV2/Danmark v. Komise (C‑649/15 P, EU:C:2017:835, body 48 až 57).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-42" href="#c-42">42</a>
</span>) Viz bod 34 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-43" href="#c-43">43</a>
</span>) Viz body 31 a 34 tohoto stanoviska.</p>
</body>
</html>
