34Za těchto podmínek se Fővárosi Ítélőtábla (odvolací soud hlavního města Budapešti) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:- 1)Má být za ujednání, které nebylo sjednáno individuálně ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 93/13, a potažmo za ujednání spadající do působnosti směrnice 93/13, považováno smluvní ujednání, které přenáší kurzové riziko na spotřebitele a které se v důsledku zrušení zneužívajícího smluvního ujednání, které stanovilo rozpětí nákup/prodej a povinnost nést příslušné kurzové riziko, stalo součástí smlouvy s účinkem ex tunc, a to v důsledku zásahu zákonodárce provedeného s ohledem na spory ohledně neplatnosti, týkající se značného množství smluv?
- 2)V případě, že smluvní ujednání přenášející kurzové riziko na spotřebitele spadá do působnosti výše uvedené směrnice, musí se pravidlo o výjimce, které je uvedeno v čl. 1 odst. 2 směrnice, vykládat v tom smyslu, že se týká i smluvního ujednání odrážejícího kogentní právní ustanovení ve smyslu bodu 26 rozsudku [ze dne 21. března 2013, RWE Vertrieb (C‑92/11, EU:C:2013:180)], která byla přijata nebo nabyla účinnosti až po uzavření smlouvy? Vztahuje se tato výjimka také na smluvní ujednání, které se stalo součástí smlouvy s účinkem ex tunc v době po uzavření této smlouvy, a to v důsledku kogentního právního ustanovení, jímž se napravuje neplatnost způsobená zneužívající povahou smluvního ujednání, která znemožňuje plnění smlouvy?
- 3)Pokud z odpovědí na výše uvedené otázky vyplyne, že může být přezkoumána zneužívající povaha smluvního ujednání přenášejícího kurzové riziko na spotřebitele, musí být podmínka týkající se sepsání jasným a srozumitelným jazykem, která je uvedena v čl. 4 odst. 2 směrnice 93/13, vykládána v tom smyslu, že je dodržena i v případě, že povinnost poskytnout informace, která je stanovena v právních předpisech a tím nutně formulována obecným způsobem, je splněna tak, jak je uvedeno v popisu skutkových okolností, nebo musí být sděleny i údaje týkající se rizik pro spotřebitele, jež jsou finanční instituci známy nebo k nimž mohla mít tato instituce přístup v okamžiku uzavření smlouvy?
- 4)Je třeba mít z hlediska požadavku jasnosti a transparentnosti a z hlediska ustanovení bodu 1 písm. i) přílohy směrnice 93/13 za to, že je relevantní okolnost, že v okamžiku uzavření smlouvy bylo její součástí smluvní ujednání týkající se oprávnění provést jednostrannou změnu, jakož i ujednání týkající se rozpětí nákup/prodej – která byla o několik let později prohlášena za zneužívající – spolu s ujednáním týkajícím se přenesení kurzového rizika, takže spojený účinek všech těchto ujednání vedl k tomu, že spotřebitel nemohl ve skutečnosti naprosto nijak předvídat, jakým dalším vývojem projdou platební závazky a na základě jakého mechanismu se budou měnit? Nebo smluvní ujednání, která byla později prohlášena za zneužívající, nemají být při zkoumání zneužívající povahy ujednání o kurzovém riziku brána v úvahu?
- 5)V případě, že vnitrostátní soud smluvní ujednání, které přenáší kurzové riziko na spotřebitele, prohlásí za zneužívající, je při určení právních následků v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva povinen z moci úřední přezkoumat, a to při dodržení práva účastníků vyjádřit se v kontradiktorním řízení, také zneužívající povahu jiných smluvních ujednání, jichž se žalobci ve svém návrhu nedovolávali? Použije se zásada zjišťování skutkového stavu z moci úřední, která vyplývá z judikatury Soudního dvora, i v případě, že je žalobcem spotřebitel, anebo dispozitivní ustanovení v takovémto případě provedení přezkumu z moci úřední vylučují, a to s ohledem na postavení, které v celém řízení zaujímá dispoziční právo, jakož i s ohledem na zvláštnosti daného řízení?