<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-645/16</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62016CJ0645</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:262">EU:C:2018:262</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>7</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>7</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20180419">19. 4. 2018</DATE> – věc C‑645/16</HT></P><P>CMR</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (čtvrtého senátu)</P><P><DATE ISO="20180419">19. dubna 2018</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Nezávislí obchodní zástupci</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 86/653/EHS</KEYWORD><KEYWORD>Nárok obchodního zástupce na odškodnění nebo náhradu škody po zániku smlouvy o obchodním zastoupení</KEYWORD><KEYWORD>Článek 17</KEYWORD><KEYWORD>Vyloučení nároku na odškodnění v případě ukončení smlouvy ve zkušební době stanovené ve smlouvě</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑645/16,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Cour de cassation (Kasační soud, Francie) ze dne <DATE ISO="20161206">6. prosince 2016</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20161215">15. prosince 2016</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Conseils et mise en relations (CMR) SARL</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Demeures terre et tradition SARL,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),</P><P>ve složení T. von Danwitz, předseda senátu, C. Vajda, E. Juhász, K. Jürimäe (zpravodajka) a C. Lycourgos, soudci,</P><P>generální advokát: M. Szpunar,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za Demeures terre et tradition SARL F. Moliniém, avocat,</P></ITEM><ITEM><P>za francouzskou vládu D. Colasem a R. Coesmem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za německou vládu T. Henzem a M. Hellmannem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi J. Hottiaux a H. Tserepa-Lacombe, jako zmocněnkyněmi,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20171025">25. října 2017</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><?PAGE NO="2"?><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 17 směrnice Rady 86/653/EHS ze dne <DATE ISO="19861218">18. prosince 1986</DATE> o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="382" PAGE.FIRST="17" DATE.PUB="1986">Úř. věst. 1986, L 382, s. 17</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 06/01, s. 177).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společnostmi Conseils et mise en relations (CMR) SARL a Demeures terre et tradition SARL (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>DTT<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>) ohledně návrhu CMR znějícího zaprvé na zaplacení kompenzačního odškodnění jako náhrady škody vzniklé zánikem smlouvy o obchodním zastoupení mezi CRM a DTT a zadruhé na náhradu škody za neoprávněné ukončení smlouvy.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Ve druhém a třetím bodě odůvodnění směrnice 86/653 se uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>vzhledem k tomu, že rozdíly vnitrostátních právních předpisů v oblasti obchodního zastoupení značně ovlivňují podmínky hospodářské soutěže a výkon tohoto povolání uvnitř [Evropské unie] a poškozují úroveň ochrany obchodních zástupců v jejich vztazích se zmocniteli a bezpečnost obchodů; že tyto rozdíly mimo jiné mohou značně omezovat uzavírání a plnění smluv o obchodním zastoupení mezi zmocnitelem a obchodním zástupcem usazenými v různých členských státech;</P></CONSID><CONSID><P>vzhledem k tomu, že obchod se zbožím mezi členskými státy má probíhat za podmínek obdobných podmínkám jednotného trhu, což vyžaduje sblížení právních řádů členských států v míře nezbytné pro řádné fungování společného trhu; že z tohoto ohledu ani sjednocené kolizní normy neodstraňují v oblasti obchodního zastoupení výše uvedené nevýhody a neumožňují tedy vyhnout se navrhované harmonizaci.<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></P></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 1 této směrnice stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="001.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Opatření k harmonizaci stanovená touto směrnicí se použijí na právní a správní předpisy členských států, které upravují vztahy mezi obchodními zástupci a zmocniteli.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="001.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Pro účely této směrnice se obchodním zástupcem rozumí osoba, která je jako nezávislý zprostředkovatel trvale pověřena sjednávat prodej a nákup zboží pro jinou osobu (dále jen <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>zmocnitel<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="2018" ID="QE0004"/>) nebo sjednávat a uzavírat tyto obchody jménem a na účet zmocnitele.</ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 17 odst. 1 až 3 uvedené směrnice stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="017.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy přijmou opatření nezbytná, aby obchodní zástupce po zániku smlouvy získal odškodnění podle odstavce 2 nebo náhradu škody podle odstavce 3.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="017.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>Obchodní zástupce má nárok na odškodnění, jestliže</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zmocniteli přivedl nové zákazníky nebo podstatně zvýšil objem obchodu se stávajícími zákazníky a zmocnitel má i nadále podstatné výhody z obchodu s těmito zákazníky</P><?PAGE NO="3"?><P>a</P></ITEM><ITEM><P>zaplacení této odměny je spravedlivé s ohledem na všechny okolnosti, zejména na provize, o které obchodní zástupce přichází a které vyplývají z obchodu s těmito zákazníky. […]</P></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>Výše odškodnění nesmí překročit částku rovnající se ročnímu odškodnění vypočítanému z průměrné roční odměny pobírané obchodním zástupcem během pěti posledních let, a pokud smlouva trvá dobu kratší než pět let, je odškodnění počítáno z průměru za dotčené období trvání smlouvy;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>Poskytnutí odškodnění nezbavuje obchodního zástupce možnosti žalovat na náhradu škody.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="017.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA><P>Obchodní zástupce má právo na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku zániku vztahů se zmocnitelem.</P><P>Tato škoda vzniká zejména, dojde-li k jejich zániku za okolností,</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>které zbavují obchodního zástupce provizí, které by při řádném plnění smlouvy získal, a za okolností, které zmocniteli poskytují značné výhody spojené s činností obchodního zástupce, nebo</P></ITEM><ITEM><P>které obchodnímu zástupci neumožní umořit náklady a výdaje, které vynaložil na splnění smlouvy na doporučení zmocnitele.<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></P></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Článek 18 téže směrnice zní:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Odškodnění nebo náhrada podle článku 17 se nevyplatí,</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>jestliže zmocnitel vypoví smlouvu z důvodu neplnění povinností ze strany obchodního zástupce, které by podle vnitrostátních právních předpisů opravňovalo k okamžitému zániku smlouvy;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>jestliže smlouvu vypoví obchodní zástupce, ledaže důvodem této výpovědi jsou okolnosti na straně zmocnitele, vysoký věk, choroba nebo nemoc obchodního zástupce, a z těchto důvodů na něm nelze spravedlivě požadovat, aby nadále vykonával své činnosti;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>jestliže obchodní zástupce po dohodě se zmocnitelem postoupí práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o obchodním zastoupení třetí osobě.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 19 směrnice 86/653 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Strany se nemohou před zánikem smlouvy odchýlit od článků 17 a 18 v neprospěch obchodního zástupce.<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Francouzské právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek L. 134-12 code de commerce (obchodní zákoník) stanoví:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>V případě zániku vztahů obchodního zástupce se zmocnitelem má obchodní zástupce nárok na kompenzační odškodnění jako náhradu vzniklé škody.</P><P>Obchodní zástupce ztrácí nárok na náhradu, pokud neoznámil zmocniteli ve lhůtě jednoho roku od zániku smlouvy, že hodlá své nároky uplatnit.</P><?PAGE NO="4"?><P>Právní nástupci obchodního zástupce mají rovněž nárok na náhradu, pokud došlo k zániku smlouvy úmrtím zástupce.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžná otázka</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20111202">2. prosince 2011</DATE> uzavřela DTT s CMR smlouvu o obchodním zastoupení týkající se prodeje rodinných domů. Podle této smlouvy měla DTT postavení zmocnitele a CMR postavení zmocněnce. Uvedená smlouva stanovila zkušební dobu dvanáct měsíců, po jejímž uplynutí se považovala za smlouvu na dobu neurčitou, s možností pro každou stranu ukončit smlouvu v této době s výpovědní lhůtou patnáct dnů v prvním měsíci a poté s výpovědní lhůtou jeden měsíc. Smlouva o obchodním zastoupení stanovila za cíl uskutečnění dvaceti pěti prodejů ročně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Dopisem ze dne <DATE ISO="20120612">12. června 2012</DATE> DTT oznámila CMR své rozhodnutí ukončit tuto smlouvu po uplynutí smluvní výpovědní lhůty jeden měsíc. Toto rozhodnutí bylo odůvodněno nedodržením cíle stanoveného uvedenou smlouvou, jelikož CRM uskutečnila v pěti měsících pouze jeden prodej.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Podáním ze dne <DATE ISO="20130320">20. března 2013</DATE> podala CMR proti DTT k tribunal de commerce d’Orléans (Obchodní soud v Orléans, Francie) žalobu na zaplacení kompenzačního odškodnění jako náhrady škody vzniklé zánikem smlouvy o obchodním zastoupení a na náhradu škody za neoprávněné ukončení smlouvy. Rozsudkem ze dne <DATE ISO="20140130">30. ledna 2014</DATE> uvedený soud návrhům CMR částečně vyhověl.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20140214">14. února 2014</DATE> podala DTT proti tomuto rozsudku odvolání. Rozsudkem ze dne <DATE ISO="20141218">18. prosince 2014</DATE> cour d’appel d’Orléans (Odvolací soud v Orléans, Francie) částečně zrušil rozsudek tribunal de commerce d’Orléans (Obchodní soud v Orléans). Konkrétně tento soud rozhodl, že v případě zrušení smlouvy o obchodním zastoupení ve zkušební době nárok na kompenzační odškodnění stanovený v článku L. 134-12 obchodního zákoníku nevznikl. Dále dospěl k závěru, že vypovězení smlouvy, kterou uzavřely DTT a CMR, nebylo neoprávněné, jelikož v pěti měsících byl uskutečněn pouze jeden prodej, třebaže cílem stanoveným v této smlouvě bylo uskutečnění dvaceti pěti prodejů ročně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Cour de cassation (Kasační soud, Francie), ke kterému CMR podala kasační opravný prostředek proti posledně zmíněnému rozsudku, zaprvé uvedl, že cour d’appel d’Orléans (Odvolací soud v Orléans) ve svém rozsudku uplatnil ustálenou judikaturu obchodního, finančního a hospodářského senátu Cour de cassation (Kasační soud), podle které existuje z práva na odškodnění výjimka, pokud byla smlouva o obchodním zastoupení ukončena ve zkušební době. Zadruhé uvedl, že směrnice 86/653 se o případné zkušební době nezmiňuje, takže podle všeho si takovou dobu mohou strany smlouvy o obchodním zastoupení stanovit, aniž by to představovalo porušení unijního práva. Zatřetí připomněl, s odkazem na judikaturu Soudního dvora, že citovaná směrnice má za cíl chránit obchodního zástupce v jeho vztahu se zmocnitelem a že čl. 17 odst. 2 této směrnice je třeba vykládat ve smyslu, který přispívá k této ochraně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Cour de cassation (Kasační soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Uplatní se článek 17 směrnice [86/653] i v případě, že k zániku smlouvy o obchodním zastoupení dojde ve zkušební době, která je stanovena v této smlouvě?<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžné otázce</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda musí být článek 17 směrnice 86/653 vykládán v tom smyslu, že při zániku smlouvy o obchodním zastoupení se i v případě, že k tomuto zániku dojde ve zkušební době stanovené v této smlouvě, uplatní režim odškodnění stanovený v odstavci 2 tohoto článku a režim náhrady škody stanovený v jeho odstavci 3.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Předně je třeba se zabývat otázkou, zda směrnice 86/653 brání tomu, aby byla ve smlouvě o obchodním zastoupení stanovena zkušební doba.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Jak uvedl generální advokát v bodě 34 svého stanoviska, tato směrnice neobsahuje žádnou zmínku o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>zkušební době<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>. Vzhledem k tomu, že žádné z ustanovení této směrnice neupravuje stanovování zkušební doby, je třeba dospět k závěru, že její stanovení, které spadá do smluvní volnosti stran smlouvy o obchodním zastoupení, není touto směrnicí zakázáno.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Z předkládacího rozhodnutí v projednávané věci plyne, že obchodní, finanční a hospodářský senát Cour de cassation (Kasační soud) rozhodl, že obchodnímu zástupci nepřísluší žádný nárok na odškodnění, když k ukončení smlouvy o obchodním zastoupení dojde ve zkušební době.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>K tomu je třeba připomenout, že podle čl. 288 třetího pododstavce SFEU platí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>[s]měrnice je závazná pro každý členský stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Jak generální advokát rovněž zdůraznil v bodě 34 svého stanoviska, směrnice 86/653 sice nebrání tomu, aby ve smlouvě o obchodním zastoupení byla stanovena zkušební doba, avšak takové zkušební době nelze ve vnitrostátním právu přiznat právní účinky, které by mohly mít dopad na plnou účinnost této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Otázku, zda stanovení zkušební doby ve smlouvě o obchodním zastoupení brání uplatnění režimu odškodnění stanovenému v odstavci 2 článku 17 směrnice 86/653 a režimu náhrady škody stanovenému v odstavci 3 tohoto článku při zániku takové smlouvy ve zkušební době, bude třeba posuzovat s ohledem na tyto úvahy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že pro určení působnosti ustanovení unijního práva, v projednávaném případě článku 17 směrnice 86/653, je třeba vzít v úvahu zároveň jeho znění, kontext a cíle (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150416">16. dubna 2015</DATE>, <NAME.CASE>Angerer,</NAME.CASE> <NO.CASE>C‑477/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:239">EU:C:2015:239</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Ke znění tohoto článku je zaprvé třeba poznamenat, že podle čl. 17 odst. 1 směrnice 86/653 přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby obchodní zástupce po <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>zániku smlouvy<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/> získal odškodnění nebo náhradu škody. Stejně tak čl. 17 odst. 3 této směrnice stanoví, že obchodní zástupce má právo na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>zániku vztahů se zmocnitelem<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>. Nárok obchodního zástupce na odškodnění nebo náhradu škody je tedy podmíněn zánikem jeho smluvního vztahu se zmocnitelem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Jestliže má stanovení zkušební doby, jak podotkl generální advokát v bodě 38 svého stanoviska, za cíl usnadnit ukončení smlouvy o obchodním zastoupení, je nasnadě, že ukončení takové smlouvy ve zkušební době stanovené v dané smlouvě představuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>zánik smlouvy<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>, resp. <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>zánik vztahů [obchodního zástupce] se zmocnitelem<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/> ve smyslu čl. 17 odst. 1 a 3 směrnice 86/653.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba upřesnit, že z vyjádření předložených Soudnímu dvoru vyplývá, že judikatura Cour de cassation (Kasační soud) zmíněná výše v bodě 18 tohoto rozsudku, podle které v případě ukončení smlouvy o obchodním zastoupení ve zkušební době nepřísluší obchodnímu zástupci žádný nárok na odškodnění, vychází ze závěru, že ve zkušební době není smlouva o obchodním zastoupení prozatím uzavřena s konečnou platností.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Takový výklad nemá ve směrnici 86/653 žádnou oporu. Právě naopak, jak poznamenal generální advokát v bodě 39 svého stanoviska, vztah mezi obchodním zástupcem a zmocnitelem ve smyslu článku 1 směrnice 86/653 existuje od okamžiku uzavření smlouvy, jejímž předmětem je sjednávat prodej a nákup zboží nebo sjednávat a uzavírat tyto obchody jménem a na účet zmocnitele, a to bez<?PAGE NO="6"?> ohledu na to, zda je v této smlouvě sjednána zkušební doba. Z toho vyplývá, že ustanovení této směrnice jsou použitelná již od okamžiku, kdy zmocnitel a obchodní zástupce uzavřou takovou smlouvu, i kdyby tato smlouva stanovila zkušební dobu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Zadruhé z čl. 17 odst. 2 písm. a) směrnice 86/653 vyplývá, že nárok na odškodnění vzniká mimo jiné tehdy, jestliže obchodní zástupce přivedl zmocniteli nové zákazníky nebo podstatně zvýšil objem obchodu se stávajícími zákazníky nebo pokud zmocnitel má i nadále podstatné výhody z obchodu s těmito zákazníky. Dále podle čl. 17 odst. 2 písm. b) této směrnice platí, že výše takového odškodnění je úměrná výkonu obchodního zástupce po dobu trvání smlouvy. Z článku 17 odst. 3 uvedené směrnice také vyplývá, že obchodní zástupce má nárok na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku zániku smluvních vztahů zejména za okolností, které připravují zástupce o provize, které by při řádném plnění smlouvy získal, a za okolností, které zmocniteli poskytují značné výhody spojené s činností tohoto zástupce, nebo za okolností, které obchodnímu zástupci neumožní umořit náklady a výdaje, které vynaložil na splnění smlouvy na doporučení zmocnitele.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Ze znění čl. 17 odst. 2 a 3 směrnice 86/653 tudíž vyplývá, jak uvedl generální advokát v bodech 26 a 50 svého stanoviska, že cílem režimu odškodnění a režimu náhrady škody, stanovených v citovaných ustanoveních, není sankcionovat zánik smlouvy, nýbrž odškodnit obchodního zástupce za jeho plnění v minulosti, ze kterých zmocnitel nadále těží i po zániku smluvních vztahů, resp. nahradit mu náklady a výdaje, které vynaložil pro účely těchto plnění. Tohoto zástupce tudíž nelze – jsou-li splněny podmínky stanovené v citovaném čl. 17 odst. 2 a 3 – zbavit odškodnění nebo náhrady škody jen proto, že k zániku smlouvy o obchodním zastoupení došlo ve zkušební době.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Ze znění uvedeného článku tudíž vyplývá, že nárok na odškodnění a náhradu vzniklé škody platí i tehdy, když k zániku smluvního vztahu mezi zmocnitelem a obchodním zástupcem dojde ve zkušební době.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Výše rozvedené úvahy potvrzuje i analýza kontextu, do něhož článek 17 směrnice 86/653 zapadá, a cíl této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Zaprvé v souvislosti s kontextem článku 17 uvedené směrnice je třeba poukázat na to, že článek 18 téže směrnice obsahuje taxativní výčet případů, kdy se odškodnění nebo náhrada škody nevyplácí. Ukončení ve zkušební době v něm zmíněno není. Dále je třeba citovaný článek 18 vzhledem k tomu, že stanoví výjimku z nároku na odškodnění a náhradu škody, vykládat striktně. Z toho vyplývá, že tento článek nemůže být vykládán tak, aby vedl k doplnění důvodu vyloučení odškodnění, jež v něm není výslovně stanoveno (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101028">28. října 2010</DATE>, <NAME.CASE>Volvo Car Germany</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑203/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:647">EU:C:2010:647</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Závěr, že v případě zániku smluvních vztahů ve zkušební době nevzniká nárok na žádné odškodnění nebo náhradu škody, by přitom vlastně znamenal totéž co připuštění důvodu vyloučení, jenž není v článku 18 uvedené směrnice stanoven.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Článek 19 směrnice 86/653 pak zakazuje smluvním stranám odchýlit se před zánikem smlouvy od článků 17 a 18 této směrnice v neprospěch obchodního zástupce. Jak uvedl generální advokát v bodě 48 svého stanoviska, závěr, že stanovení zkušební doby ve smlouvě o obchodním zastoupení vede k vyloučení práva na odškodnění a náhradu škody podle článku 17 uvedené směrnice, je takovým odchýlením v neprospěch daného zástupce. Přiznání nebo odepření odškodnění obchodnímu zástupci by totiž v případě stejného výkonu záviselo jen na tom, zda byla ve smlouvě o obchodním zastoupení stanovena zkušební doba.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Pokud jde zadruhé o účel směrnice 86/653, je třeba připomenout, že z druhého a třetího bodu jejího odůvodnění vyplývá, že cílem této směrnice je mimo jiné chránit obchodního zástupce v jeho vztahu se zmocnitelem (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170517">17. května 2017</DATE>, <NAME.CASE>ERGO Poisťovňa</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑48/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:377">EU:C:2017:377</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>V tomto ohledu Soudní dvůr rozhodl, že články 17 a 18 této směrnice mají klíčový význam, neboť definují úroveň ochrany, kterou unijní normotvůrce považoval pro obchodní zástupce v rámci vytvoření jednotného trhu za rozumnou (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131017">17. října 2013</DATE>, <NAME.CASE>Unamar</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑184/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:663">EU:C:2013:663</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Dále je podle judikatury Soudního dvora cílem článků 17 až 19 téže směrnice ochrana obchodního zástupce po zániku smlouvy o obchodním zastoupení. Režim odškodnění, který k tomuto účelu směrnice 86/653 zavedla, má kogentní charakter (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20001109">9. listopadu 2000</DATE>, <NAME.CASE>Ingmar</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑381/98</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2000:605">EU:C:2000:605</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060323">23. března 2006</DATE>, <NAME.CASE>Honyvem Informazioni Commerciali</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑465/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:199">EU:C:2006:199</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Soudní dvůr rovněž upřesnil, že z hlediska cíle směrnice 86/653 je jakýkoli výklad článku 17 této směrnice, který by se mohl ukázat jako výklad v neprospěch obchodního zástupce, vyloučen (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090326">26. března 2009</DATE>, <NAME.CASE>Semen</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑348/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:195">EU:C:2009:195</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Výklad, podle kterého v případě ukončení smlouvy o obchodním zastoupení ve zkušební době nevzniká nárok na žádné odškodnění, je přitom neslučitelný s kogentní povahou režimu zavedeného článkem 17 směrnice 86/653. Takový výklad, který navzdory tomu, co stanoví tento článek, v podstatě váže přiznání odškodnění na to, zda je ve smlouvě o obchodním zastoupení či nikoli stanovena zkušební doba, a to bez ohledu na výkon obchodního zástupce nebo na náklady a výdaje, které vynaložil, totiž z týchž důvodů, které byly uvedeny výše v bodě 32 tohoto rozsudku, představuje výklad v neprospěch obchodního zástupce, jemuž je upíráno jakékoli odškodnění jen proto, že ve smlouvě, která jej se zmocnitelem váže, je stanovena zkušební doba.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Je proto třeba učinit závěr, že takový výklad článku 17 směrnice 86/653, podle kterého v případě, že k ukončení smlouvy o obchodním zastoupení dojde ve zkušební době, nevzniká nárok na žádné odškodnění nebo náhradu škody, by byl v rozporu s cílem této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>S ohledem na výše rozvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět, že článek 17 směrnice 86/653 musí být vykládán v tom smyslu, že při zániku smlouvy o obchodním zastoupení se i v případě, že k tomuto zániku dojde ve zkušební době stanovené v této smlouvě, uplatní režim odškodnění stanovený v odstavci 2 tohoto článku a režim náhrady škody stanovený v jeho odstavci 3.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:</INTRO><P><HT TYPE="BOLD">Článek 17 směrnice Rady 86/653/EHS ze dne <DATE ISO="19861218">18. prosince 1986</DATE> o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců musí být vykládán v tom smyslu, že při zániku smlouvy o obchodním zastoupení se i v případě, že k tomuto zániku dojde ve zkušební době stanovené v této smlouvě, uplatní režim odškodnění stanovený v odstavci 2 tohoto článku a režim náhrady škody stanovený v jeho odstavci 3.</HT></P></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>