1965R0079 — CS — 01.01.2007 — 006.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ RADY č. 79/65/EHS ze dne 15. června 1965 (Úř. věst. P 109, 23.6.1965, p.1859) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
REGULATION (EEC) No 2835/72 OF THE COUNCIL of 29 December 1972 (*) |
L 298 |
47 |
31.12.1972 |
|
|
L 299 |
1 |
27.10.1973 |
||
|
L 210 |
1 |
30.7.1981 |
||
|
L 348 |
4 |
24.12.1985 |
||
|
L 362 |
8 |
31.12.1985 |
||
|
L 353 |
23 |
17.12.1990 |
||
|
L 291 |
3 |
6.12.1995 |
||
|
L 174 |
7 |
2.7.1997 |
||
|
L 122 |
1 |
16.5.2003 |
||
|
L 308 |
1 |
25.11.2003 |
||
|
L 104 |
97 |
8.4.2004 |
||
|
L 363 |
1 |
20.12.2006 |
||
Ve znění:
|
Akt o přistoupení Dánska, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska |
L 73 |
14 |
27.3.1972 |
|
|
L 291 |
17 |
19.11.1979 |
||
|
L 302 |
23 |
15.11.1985 |
||
|
C 241 |
21 |
29.8.1994 |
||
|
L 236 |
33 |
23.9.2003 |
|
(*) |
Tento akt nebyl nikdy publikován v češtině. |
NAŘÍZENÍ RADY č. 79/65/EHS
ze dne 15. června 1965
o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropském hospodářském společenství
RADA EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Shromáždění ( 1 ),
vzhledem k tomu, že v zájmu rozvoje společné zemědělské politiky je nutné, aby byly k dispozici objektivní a účelné informace o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků, patřících do kategorií, které vyžadují zvláštní pozornost na úrovni Společenství;
vzhledem k tomu, že účetnictví zemědělských podniků tvoří základní zdroj důležitých údajů pro stanovení příjmů a zkoumání hospodářské činnosti zemědělských podniků;
vzhledem k tomu, že údaje je nutno získat od pečlivě a účelně vybraných zemědělských podniků v souladu se společnými předpisy a údaje se musí opírat o ověřitelné skutečnosti; že takové údaje musí odrážet technické, hospodářské a sociální podmínky zjišťovaných zemědělských podniků, pocházet z jednotlivých podniků, být k dispozici co nejrychleji, zakládat se na jednotných definicích, být předkládány v jednotné podobě a být vždy a ve všech ohledech použitelné Komisí;
vzhledem k tomu, že tyto cíle lze dosáhnout jenom prostřednictvím zemědělské účetní datové sítě Společenství založené na zemědělských účtárnách jednotlivých členských států a na základě důvěry zúčastněných stran a jejich dobrovolné účasti;
vzhledem k tomu, že vytvoření zemědělské účetní datové sítě na úrovni Společenství i členských států je složité, takže účetní systém se musí zavádět postupně, a oblast zjišťování je proto v prvních několika letech omezená;
vzhledem k tomu, že při výběru zemědělských podniků a při analýze a hodnocení získaných údajů je nutné používat údaje pocházející z jiných zdrojů;
vzhledem k tomu, že zemědělcům se musí poskytnout ujištění, že žádné údaje z jejich účetnictví, ani žádné další individuální údaje získané při provádění tohoto nařízení, nebudou použity pro účely zdanění nebo zveřejněny osobami, zapojenými nyní nebo v minulosti do zemědělské účetní datové sítě Společenství;
vzhledem k tomu, že pro získání jistoty o objektivitě a důležitosti sbíraných údajů musí být Komise s to získat všechny nezbytné podrobnosti týkající se způsobu, kterým orgány pověřené výběrem zemědělských podniků a účetních středisek, zapojených do zemědělské účetní datové sítě Společenství, plní své povinnosti, a v případě nutnosti musí Komise vysílat odborníky, aby spolupracovali s příslušnými orgány jednotlivých států na místě;
vzhledem k tomu, že je nutné stanovit postup, podle kterého mohou členské státy a Komise úzce spolupracovat v rámci výborů Společenství, aby se usnadnilo provádění plánovaných opatření;
vzhledem k tomu, že Komise bude po několika letech provozu zemědělské účetní datové sítě Společenství moci podat zprávu o získaných zkušenostech a navrhnout v případě potřeby změny tohoto nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
Založení zemědělské účetní datové sítě Evropského hospodářského společenství
Článek 1
1. Pro splnění potřeb společné zemědělské politiky se zakládá zemědělská účetní datová síť Společenství, dále jen „datová síť“.
2. Účelem datové sítě je sběr účetních údajů, potřebných zejména:
a) pro roční stanovení příjmů zemědělských podniků náležících do oblasti statistického zjišťování stanoveného v článku 4 a
b) pro analýzu hospodářské činnosti zemědělských podniků.
Údaje získané podle tohoto nařízení slouží především jako podklad pro zprávy předkládané Komisí o situaci v zemědělství a na zemědělských trzích, jakož i o příjmech zemědělských podniků ve Společenství; zprávy, zejména za účelem ročního stanovení cen zemědělské produkce, se předkládají jednou za rok Radě a Shromáždění.
◄
Článek 2
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) „vedoucím zemědělského podniku“ fyzická osoba odpovědná za každodenní řízení zemědělského podniku;
b) „třídou podniku“ zemědělské podniky, které patří do stejných tříd, pokud jde o typ výrobního zaměření a ekonomickou velikost, definované v klasifikačním systému pro zemědělské podniky ve Společenství, zřízeném rozhodnutím 78/463/EHS ( 2 );
c) „vykazujícím podnikem“ každý zemědělský podnik vypracovávající podnikové výkazy pro datovou síť;
d) „oblastí“ území členského státu nebo jeho část vymezená s ohledem na výběr vykazujících podniků; seznam těchto oblastí je uveden v příloze tohoto nařízení;
e) „účetními údaji“ technické, finanční nebo hospodářské údaje o zemědělském podniku pocházející z účetnictví obsahujícího položky vykazované systematicky a pravidelně během celého účetního období.
Článek 2a
Na žádost členského státu se seznam oblastí změní postupem podle článku 19, pokud se žádost týká oblastí daného členského státu.
KAPITOLA II
Stanovení příjmu zemědělských podniků
Článek 3
Ustanovení této kapitoly se týkají sběru účetních údajů za účelem každoročního stanovení příjmu zemědělských podniků.
Článek 4
1. Oblast zjišťování uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. a) zahrnuje zemědělské podniky, jejichž ekonomická velikost je stejná jako, nebo větší, než je práh vyjádřený v evropských velikostních jednotkách (EVJ) definovaný v klasifikačním systému Společenství.
2. Aby byl zemědělský podnik zařazen mezi vykazující podniky, musí splňovat tyto podmínky:
a) má ekonomickou velikost stejnou jako, nebo větší, než je práh stanovený podle odstavce 1;
b) zemědělec, který jej provozuje, musí být ochoten a schopen vést zemědělské účetnictví a poskytovat Komisi účetní údaje za svůj podnik;
c) je spolu s ostatními podniky a na úrovni jednotlivých oblastí typický pro danou oblast zjišťování.
3. Počet vykazujících podniků v rámci Společenství je nejvýše 105 000.
4. Prováděcí pravidla k tomuto článku, která určí zejména práh ekonomické velikosti a počet vykazujících podniků na oblast, se stanoví postupem podle článku 19.
Článek 5
1. Každý členský stát zřídí do 1. února 1982 celostátní výbor pro datovou síť, dále jen „celostátní výbor“. ►A4 Rakousko, Finsko a Švédsko zřídí tento výbor do šesti měsíců od svého přistoupení. ◄ ►A5 Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko zřídí národní výbor nejpozději do konce šestého měsíce po dni přistoupení. ◄ ►M12 Bulharsko a Rumunsko zřídí národní výbor nejpozději do konce šestého měsíce po dni přistoupení. ◄
2. Celostátní výbor je zodpovědný za výběr vykazujících podniků. Pro tento účel jeho povinnosti zahrnují zejména schvalování:
a) plánu výběru vykazujících podniků, stanovujícího zejména členění vykazujících podniků v jednotlivých třídách podniků a pravidel pro výběr těchto podniků;
b) zprávy o provádění plánu výběru vykazujících podniků.
3. Členský stát jmenuje předsedu celostátního výboru z řad členů výboru.
Rozhodnutí celostátního výboru se přijímají jednomyslně; není-li možné dosáhnout jednomyslnosti, přijme rozhodnutí orgán určený členským státem.
4. Členský stát s více oblastmi může zřídit pro každou svou oblast regionální výbor pro datovou síť, dále jen „regionální výbor“.
Regionální výbor je odpovědný zejména za spolupráci s kontaktním orgánem uvedeným v článku 6 při výběru vykazujících podniků.
5. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 19.
Článek 6
1. Každý členský stát jmenuje kontaktní orgán, jehož povinností je:
a) informovat celostátní výbor, regionální výbory a účetní střediska o prováděcích pravidlech, která se jich týkají, a zajistit řádné používání těchto pravidel;
b) sestavovat a posílat celostátnímu výboru ke schválení a poté Komisi:
— plán výběru vykazujících podniků, navržený na základě nejaktuálnějších statistických údajů vykazovaných podle klasifikačního systému pro zemědělské podniky ve Společenství,
— zprávu o provádění plánu výběru vykazujících podniků;
c) sestavovat:
— seznamy vykazujících podniků,
— seznamy účetních středisek, které jsou ochotny a schopny vyhotovovat podnikové výkazy podle smluvních podmínek stanovených v článcích 9 a 14;
d) shromažďovat podnikové výkazy zaslané kontaktnímu orgánu účetními středisky a prověřovat prostřednictvím společného kontrolního programu, zda byly správně vyplněny;
e) posílat řádně vyplněné zemědělské podnikové výkazy Komisi ihned po jejich prověření;
f) předávat celostátnímu výboru, regionálním výborům a účetním střediskům žádosti o informace uvedené v článku 16 a zasílat odpovídající odpovědi Komisi.
2. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 19.
Článek 7
1. Každý vykazující podnik vyhotovuje svůj individuální anonymní podnikový výkaz.
2. Účetní údaje uvedené ve podnikovém výkazu musí umožňovat:
— zařazení vykazujícího podniku podle významných ukazatelů jeho produkčních faktorů,
— posuzovat příjmy vykazujícího podniku z jejich různých hledisek,
— provádět kontrolu správnosti uváděných informací.
3. Druh účetních údajů uváděných v podnikovém výkazu, forma předkládání údajů a definice a pokyny týkající se těchto údajů se stanoví postupem podle článku 19.
Článek 8
Vedoucí zemědělského podniku, jehož podnik je vybrán jako vykazující podnik, si ze seznamu vypracovaného pro tento účel kontaktním orgánem zvolí účetní středisko ochotné vyhotovovat výkaz za jeho podnik na základě smluvních podmínek uvedených v článku 9.
Článek 9
1. Členský stát odpovídá za každoroční uzavírání smlouvy mezi příslušným orgánem jmenovaným tímto členským státem a mezi účetními středisky vybranými podle článku 8. Touto smlouvou se účetní střediska zavazují vyhotovovat za paušální poplatek podnikové výkazy podle článku 7.
2. Smluvní podmínky, které musí být jednotné ve všech členských státech, se stanoví postupem podle článku 19.
▼M3 —————
3. Plní-li povinnosti účetního střediska správní orgán, musí být tomuto orgánu jeho povinnosti oznámeny běžnou úřední cestou.
KAPITOLA III
Sběr účetních údajů pro účely analýzy hospodářské činnosti zemědělských podniků
Článek 10
Ustanovení této kapitoly se týkají sběru účetních údajů pro účely analýzy hospodářské činnosti zemědělských podniků.
Článek 11
Postupem podle článku 19 se stanovují:
— předměty analýz uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) a
— prováděcí pravidla týkající se výběru a počtu vykazujících podniků, stanovená podle cílů každé analýzy.
Článek 12
1. Každý vykazující podnik, vybraný postupem podle čl. 11 druhé odrážky, vyplní speciální podnikový výkaz, který bude individuální a anonymní. Tento výkaz obsahuje účetní údaje požadované v čl. 7 odst. 2 a všechny další položky a individuální údaje účetního charakteru, které mohou jednotlivé analýzy vyžadovat.
2. Druh účetních údajů uváděných v tomto speciálním podnikovém výkazu, forma jejich předkládání, definice a pokyny týkající se těchto údajů se určí postupem podle článku 19.
3. Účetní střediska vybraná postupem podle článku 13 vypracovávají speciální podnikové výkazy.
Článek 13
Vedoucí zemědělského podniku, jehož podnik je vybrán podle čl. 11 druhé odrážky, si zvolí ze seznamu, vypracovaného pro tento účel kontaktním orgánem, účetní středisko ochotné vyhotovovat speciální podnikový výkaz za jeho podnik podle smluvních podmínek stanovených v článku 14.
Článek 14
1. Členský stát odpovídá za každoroční uzavírání smlouvy mezi příslušnými orgány jmenovanými tímto členským státem a účetním střediskem vybraným podle článku 13. Touto smlouvou se účetní středisko zavazuje vyhotovovat za paušální poplatek speciální podnikové výkazy postupem podle článku 12.
2. Smluvní podmínky, které musí být jednotné ve všech členských státech, se stanoví postupem podle článku 19.
Doplňující podmínky, které mohou být členským státem do smlouvy zahrnuty, se stanoví stejným postupem.
3. Plní-li povinnosti účetního střediska správní orgán, musí být tento orgán o svých povinnostech informován běžnou úřední cestou.
KAPITOLA IV
Obecná ustanovení
Článek 15
1. Zakazuje se používání individuálních účetních údajů nebo jiných podrobných informací, získaných při provádění tohoto nařízení, pro daňové účely, jakož i sdělování nebo používání takových údajů pro jiné účely, než jsou uvedeny v článku 1.
2. Zveřejňování individuálních účetních údajů nebo jiných podrobných informací osobou, která vykonává nebo vykonávala činnost v rámci datové sítě a která získala znalost takových údajů při plnění svých povinností nebo jinak náhodně při výkonu svých povinností, je zakázáno.
3. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k uložení sankcí za porušení ustanovení odstavce 2.
Článek 16
1. Celostátní výbor, regionální výbory, kontaktní orgán a účetní střediska poskytnou v rámci své působnosti Komisi všechny informace, které souvisejí s plněním jejich povinností při provádění tohoto nařízení a na které se Komise dotáže.
Dotazy určené celostátnímu výboru, regionálním výborům nebo účetním střediskům a odpovídající odpovědi se sdělují písemně prostřednictvím kontaktního orgánu.
2. Budou-li dodané informace nedostačující nebo nebudou-li sděleny v řádném časovém termínu, může Komise ve spolupráci s kontaktním orgánem vyslat odborníky, aby provedli nápravu na místě.
Článek 17
Zřizuje se výbor Společenství pro zemědělskou účetní datovou síť, dále jen „výbor Společenství“.
Článek 18
Výbor Společenství se skládá ze zástupců členských států a předsedá mu zástupce Komise.
Článek 19
1. Komisi je nápomocen Výbor pro zemědělskou účetní datovou síť Společenství.
2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES. ( 3 )
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.
3. Výbor Společenství přijme svůj jednací řád.
Článek 20
1. Výbor Společenství bude konzultován:
a) za účelem prověření, zda byl výběr vykazujících podniků proveden v souladu s článkem 4;
b) za účelem analýzy a hodnocení vážených ročních výsledků poskytovaných datovými sítěmi, zejména s ohledem na údaje pocházející z jiných zdrojů, mimo jiné z účetnictví zemědělských podniků, ze statistiky obecně a z účetnictví členských států.
2. Výbor Společenství se může zabývat jakoukoli jinou otázkou, kterou mu k posouzení předloží jeho předseda buď z vlastního podnětu předsedy, nebo na žádost zástupce některého členského státu.
Výbor přezkoumá každý rok v říjnu vývoj v oblasti příjmů zemědělských podniků ve Společenství a zohlední zejména aktualizované výsledky datové sítě.
Výbor je pravidelně informován o provozu datové sítě.
Článek 21
Předseda svolává zasedání výboru Společenství.
Komise poskytuje sekretářské služby pro výbor Společenství.
Výbor Společenství vypracuje svůj jednací řád.
Článek 22
1. Výdajové položky uvedené v souhrnném rozpočtu Evropské unie oddílu Komise zahrnují:
a) náklady na účetní datovou síť související s platbou paušálních poplatků účetním střediskům jako úhrada za výkon povinností uvedených v článcích 9 a 14;
b) všechny náklady na počítačové systémy používané Komisí pro příjem, ověřování, zpracování a analýzu účetních dat dodávaných členskými státy.
Náklady uvedené v písmenu b) zahrnují popřípadě náklady na šíření výsledků dotyčných činností a náklady na studie ostatních aspektů datové sítě a na jejich rozvoj.
2. Náklady na zřízení a činnost celostátních výborů, regionálních výborů a kontaktních orgánů se do rozpočtu Společenství nezahrnují.
Článek 23
Komise předloží podle potřeby Radě do ►M3 1. ledna 1990 ◄ úplnou zprávu o provozu zemědělské účetní datové sítě spolu s návrhy na změnu tohoto nařízení.
Toto nařízení je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
Seznam oblastí uvedených v čl. 2 písm. d)
Německo:
1. Schleswig-Holstein
2. Hamburg
3. Niedersachsen
4. Bremen
5. Nordrhein-Westfalen
6. Hessen
7. Rheinland-Pfalz
8. Baden-Württemberg
9. Bayern
10. Saarland
11. Berlin
11. Berlin
12. Brandenburg
13. Mecklenburg-Vorpommern
14. Sachsen
15. Sachsen-Anhalt
16. Thüringen
Francie
1. Île de France
2. Champagne-Ardenne
3. Picardie
4. Haute-Normandie
5. Centre
6. Basse-Normandie
7. Bourgogne
8. Nord-Pas de Calais
9. Lorraine
10. Alsace
11. Franche-Comté
12. Pays de la Loire
13. Bretagne
14. Poitou-Charentes
15. Aquitaine
16. Midi-Pyrénées
17. Limousin
18. Rhône-Alpes
19. Auvergne
20. Languedoc
21. Provence-Alpes-Côte d'Azur
22. Corse
Itálie
1. Piemonte
2. Valle d'Aosta
3. Lombardia
4. Alto Adige
5. Trentino
6. Veneto
7. Friuli — Venezia Giulia
8. Liguria
9. Emilia — Romagna
10. Toscana
11. Umbria
12. Marche
13. Lazio
14. Abruzzi
15. Molise
16. Campania
17. Puglia
18. Basilicata
19. Calabria
20. Sicilia
21. Sardegna
Belgie
1. Vlaanderen
2. Bruxelles – Brussel
3. Wallonie
Lucembursko
tvoří jednu oblast
Nizozemsko
tvoří jednu oblast
Dánsko
tvoří jednu oblast
Irsko
tvoří jednu oblast
Spojené království
1. England — north region
2. England — east region
3. England — west region
4. Wales
5. Scotland
6. Northern Ireland
Řecko
1. Makedonnía — Thraki
2. Ipeiros — Peloponnisos — Nísoi Ioníoy
3. Thessalía
4. Sterea Ellas — Nísoi Aigaíoy — Kríti.
Španělsko
1. Galicia
2. Asturias
3. Cantabria
4. País Vasco
5. Navarra
6. La Rioja
7. Aragón
8. Cataluña
9. Baleares
10. Castilla-León
11. Madrid
12. Castilla-La Mancha
13. Comunidad Valenciana
14. Murcia
15. Extremadura
16. Andalucía
17. Canarias
Portugalsko
1. Entre-Douro-e-Minho e Beira Litoral
2. Trás-os-Montes e Beira Interior
3. Ribatejo-Oeste
4. Alentego e Algarve
5. Açores e Madeira
Rakousko
tvoří jednu oblast
Finsko
1. Etelä-Suomi
2. Sisä-Suomi
3. Pohjanmaa
4. Pohjois-Suomi
Švédsko
1. Nížiny jižního a středního Švédska
2. Lesní a smíšené zemědělské a lesní oblasti jižního a středního Švédska
3. Oblasti severního Švédska
Česká republika
tvoří jednu oblast
Estonsko
tvoří jednu oblast
Kypr
tvoří jednu oblast
Lotyšsko
tvoří jednu oblast
Litva
tvoří jednu oblast
Maďarsko
1. Közép-Magyarország
2. Közép-Dunántúl
3. Nyugat-Dunántúl
4. Dél-Dunántúl
5. Észak- Magyarország
6. Észak-Alföld
7. Dél-Alföld
Malta
tvoří jednu oblast
Polsko
1. Pomorze a Mazury
2. Wielkopolska a Śląsk
3. Mazowsze a Podlasie
4. Małopolska a Pogórze
Slovinsko
tvoří jednu oblast
Slovensko
tvoří jednu oblast.
Bulharsko
1. Северозападен
(Severozapaden)
2. Северен централен
(Severen tsentralen)
3. Североизточен
(Severoiztochen)
4. Югозападен
(Yugozapaden)
5. Южен централен
(Yuzhen tsentralen)
6. Югоизточен
(Yugoiztochen)
Po dobu dvou let od přistoupení však může Bulharsko tvořit jednu oblast.
Rumunsko
1. Nord-Est
2. Sud-Est
3. Sud-Muntenia
4. Sud-Vest-Oltenia
5. Vest
6. Nord-Vest
7. Centru
8. București-Ilfov.
( 1 ) Úř. věst. 157, 30.10.1963, s. 2653/63.
( 2 ) Úř. věst. L 148, 5.6.1978, s. 1.
( 3 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.