<titlecontent id="B300000000">[<emphasis role="italc" id="B400000003">omissis</emphasis>]</titlecontent>

Rozsudek 1 – Jsou uvedeny pouze ty body tohoto rozsudku, jejichž zveřejnění považuje Tribunál za účelné.

<titlecontent id="B300000001"> <emphasis role="bold" id="B400000004">Řízení a návrhová žádání účastníků řízení</emphasis> </titlecontent>

<number>27</number> Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 4. prosince 2014 podal žalobce žalobu na neplatnost, jakož i žalobu na náhradu škody v souvislosti s prováděcím rozhodnutím 2014/678 a prováděcím nařízením č. 1013/2014 v rozsahu, v němž se ho tyto akty týkaly.

<number>28</number> Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 31. července 2015 upravil žalobce svá návrhová žádání v tom směru, že navrhl rovněž zrušení rozhodnutí 2015/837 a prováděcího nařízení 2015/828 v rozsahu, v němž se ho tyto akty týkaly.

<number>29</number> Řeči účastníků řízení a jejich odpovědi na otázky položené Tribunálem byly vyslechnuty na jednání konaném dne 21. dubna 2016.

<number>30</number> Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
<number>–</number> zrušil prováděcí rozhodnutí 2014/678, prováděcí nařízení č. 1013/2014, rozhodnutí 2015/837 a prováděcí nařízení 2015/828 (dále jen „napadené akty“) v rozsahu, v němž se ho tyto akty týkají;

<number>–</number> přiznal žalobci částku 250 000 eur za měsíc počínaje 1. zářím 2011 jako náhradu vzniklé majetkové újmy a symbolické jedno euro jako náhradu vzniklé nemajetkové újmy a uložil Radě, aby mu nahradila majetkovou újmu, která mu vznikne v budoucnu;

<number>–</number> uložil Radě náhradu nákladů řízení.

<number>31</number> Rada navrhuje, aby Tribunál:
–zamítl žalobu v plném rozsahu;

–uložil žalobci náhradu nákladů řízení.

<titlecontent id="B300000002"> <emphasis role="bold" id="B400000007">Právní otázky</emphasis> </titlecontent>

<titlecontent id="B300000003"> <emphasis role="italc" id="B400000008">K návrhu na neplatnost</emphasis> </titlecontent> [omissis]

<titlecontent id="B300000004">K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze zjevně nesprávného posouzení</titlecontent> [omissis]

<number>45</number> Z uvedeného odůvodnění tak plyne, že žalobce byl na základě čl. 28 odst. 1 rozhodnutí 2013/255 a čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení č. 36/2012 zařazen na sporné seznamy z těchto tří důvodů:
<number>–</number> prominentní podnikatel, který je v úzkém kontaktu s klíčovými stoupenci režimu, jako jsou R. Makhlouf a I. Anbouba;

<number>–</number> od března 2014 místopředseda pro Rusko v rámci bilaterálních obchodních rad;

<number>–</number> prostřednictvím hotovostních darů podporuje válečné úsilí syrského režimu.
[omissis]

<number>48</number> Je třeba konstatovat, že žalobce byl rozhodnutím syrského ministra hospodářství a zahraničního obchodu ze dne 14. června 2014 jmenován předsedou, a nikoliv místopředsedou – jak tvrdila Rada – pro Rusko v rámci bilaterální obchodní rady; tato skutečnost ale nemá na posouzení, které provedla Rada v napadeném rozhodnutí, žádný konkrétní vliv.

<number>49</number> Ze stanov bilaterálních obchodních rad Sýrie (dále jen „obchodní rady“) zaprvé vyplývá, že syrský ministr hospodářství a zahraničního obchodu je předsedou správní rady obchodních rad (dále jen „správní rada“). Zadruhé sekretariát správní rady tvoří syrský ministr hospodářství a zahraničního obchodu a ředitelství mezinárodních a arabských vztahů. Zatřetí ve zmíněných stanovách je uvedeno, že členy obchodních rad navrhuje sekretariát správní rady nebo člen obchodních rad a že každý návrh musí být předložen syrskému ministrovi hospodářství a zahraničního obchodu ke konečnému rozhodnutí. Začtvrté předseda a místopředseda každé obchodní rady jsou voleni ve správní radě, které předsedá syrský ministr hospodářství a zahraničního obchodu.

<number>50</number> Ze stanov obchodních rad tedy vyplývá, že úloha syrského ministra hospodářství a zahraničního obchodu je v rámci těchto rad klíčová a neomezuje se jen na schvalování volby dalších členů, jak tvrdí žalobce. Syrský ministr hospodářství a zahraničního obchodu totiž předsedá správní radě, je členem sekretariátu správní rady, která se zabývá dohledem nad činnostmi jednotlivých obchodních rad, a je orgánem příslušným ke jmenování předsedy a místopředsedy jednotlivých obchodních rad, jakož i k jejich rozpouštění. Ale i kdyby syrský ministr hospodářství a zahraničního obchodu pouze schvaloval volbu členů uvedených rad, je třeba uvést, že ke jmenování předsedy a místopředsedy každé obchodní rady je potřeba rozhodnutí vlády.

<number>51</number> Na úlohu žalobce v rámci bilaterální obchodní rady pro Rusko kromě toho poukazují i důkazy předložené Radou v dokumentu MD 216/14 RELEX a zejména článek ze dne 3. března 2014 v Syria Report a článek v Syriandays. V prvním článku je specifikována vazba mezi jmenováním členů obchodních rad a blízký vztah se stávajícím režimem. Druhý článek popisuje průběh prvního valného shromáždění obchodních rad, které se konalo dne 29. března 2014 a kterého se zúčastnil syrský premiér, syrský ministr hospodářství a zahraničního obchodu, jakož i všichni předsedové a místopředsedové obchodních rad. Jméno žalobce je zmíněno v obou článcích.

<number>52</number> Je tudíž třeba uvést, že funkci žalobce v rámci hospodářské rady, jako je bilaterální obchodní rada pro Rusko, jejíž úlohou je podporovat hospodářství Sýrie a rozvoj jejích podniků a obchodních a investičních činností, nelze vysvětlit jinak než na základě blízkého vztahu se stávajícím režimem; tato funkce je přitom nezpochybněným faktem, který svědčí o nepochybné vazbě na režim Bašára al-Asada. Rada se mohla na základě tohoto blízkého vztahu mezi žalobcem a syrským režimem oprávněně domnívat, že žalobce měl z režimu prospěch, podporoval ho a byl s ním spojený ve smyslu čl. 28 odst. 1 rozhodnutí 2013/255 a čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení č. 36/2012.

<number>53</number> Vzhledem k tomu, že Rada v projednávaném případě stanovila druhý důvod pro zařazení žalobce na seznam správně a tento důvod je dostatečným podkladem pro zařazení na seznam na základě zákonného kritéria stanoveného v čl. 28 odst. 1 rozhodnutí 2013/255 a čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení č. 36/2012, a s ohledem na to, že podle judikatury připomenuté v bodě 42 výše postačuje, pokud je náležitým odůvodněním legality aktů pouze jeden z důvodů, o které se akty opírají, není nutné rozhodovat o opodstatněnosti dvou dalších důvodů, které Rada uvedla v napadených aktech, jelikož argumentace žalobce související s těmito důvody je irelevantní a musí být zamítnuta. [omissis]