EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.7.2025

COM(2025) 414 final

2025/0229(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o změně nařízení Rady (EU) 2021/1173 ze dne 13. července 2021, kterým se zřizuje společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku a zrušuje nařízení (EU) 2018/1488

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Od roku 2021, kdy bylo přijato nařízení Rady (EU) 2021/1173, zaznamenala technologie umělé inteligence (AI) obrovský technický pokrok a stala se celosvětově vysoce strategickou oblastí, jež je předmětem silné konkurence. Zejména rozsáhlé modely AI pro obecné účely se staly zásadními hybateli hospodářské konkurenceschopnosti a inovací. Stávají se klíčovými pro zvyšování produktivity v různých odvětvích a proměňují celé hodnotové řetězce, čímž určují budoucí vytváření ekonomické hodnoty. Očekává se, že další generace hraničních modelů umělé inteligence otevřou cestu ke skokovému rozvoji jejích schopností směrem k obecné umělé inteligenci (Artificial General Intelligence, AGI), která bude schopna řešit velmi složité a různorodé úkoly a vyrovná se lidským schopnostem. Regiony, které budou schopny tyto modely umělé inteligence vyvíjet a zavádět ve velkém měřítku, se stanou lídry v oblasti globálních inovací a budou přitahovat špičkové talenty. Současně odvětví, která stojí na špici vědy a průmyslu, jako jsou biotechnologie, klima, automobilová umělá inteligence a letecký průmysl, vyžadují značné výpočetní zdroje pro uskutečnění významných vědeckých objevů a průmyslových inovací založených na umělé inteligenci.

V návaznosti na přijetí inovačního balíčku v oblasti umělé inteligence v únoru 2024 3 bylo v červnu 2024 nařízení (EU) 2021/1173 změněno a pro společný podnik EuroHPC byl vytvořen nový pilíř činností, který mu umožňuje pořizovat, modernizovat a provozovat továrny na umělou inteligenci.

Nejpokročilejší z těchto továren na umělou inteligenci v Evropě budou vybaveny superpočítači s až 25 000 pokročilými procesory umělé inteligence, které umožní vyvíjet pouze modely umělé inteligence střední třídy. Proto jsou pro zvýšení výpočetních kapacit v Evropě na další úroveň zapotřebí značné investice.

Dne 9. dubna 2025 zahájila Komise Akční plán pro kontinent umělé inteligence 4 5 , který si klade za cíl, aby se Evropa stala světovým lídrem v oblasti umělé inteligence. Hlavním pilířem této strategie je posílení celoevropské infrastruktury pro trénování pokročilých modelů umělé inteligence, čímž se koncept továren na umělou inteligenci z roku 2024 posune na další úroveň.

Očekává se, že vývoj další generace hraničních modelů umělé inteligence bude vyžadovat rozsáhlá zařízení, která budou minimálně třikrát až čtyřikrát převyšovat počet nejpokročilejších procesorů umělé inteligence dostupných v nejvýkonnějších továrnách na umělou inteligenci, přičemž je třeba zohlednit kapacitu napájení, jakož i energetickou a vodní účinnost a oběhovost. Budou schopny vyvíjet, trénovat a zavádět velmi rozsáhlé modely a aplikace AI v bezprecedentním měřítku (např. modely AI v řádu stovek bilionů parametrů).

Gigatovárny na umělou inteligenci poskytnou výpočetní infrastrukturu pro AI světové úrovně pro evropské výzkumníky, podnikatele, veřejný sektor a průmysl. Posílí evropský průmysl, umožní vývoj zcela nových řešení AI a zajistí konkurenceschopnost a suverenitu EU jako kontinentu AI v souladu s Kompasem konkurenceschopnosti 6 . Veřejný zájem na společném investování s průmyslovými subjekty do gigatováren na umělou inteligenci spočívá v rozšíření a posílení evropské výpočetní infrastruktury AI, aby bylo možné v Evropě vyvíjet, zavádět a používat novou generaci modelů a aplikací AI pro vědecké, veřejné a průmyslové využití. Stejně jako továrny na umělou inteligenci budou i gigatovárny na umělou inteligenci otevřeny výzkumným pracovníkům, zúčastněným stranám z veřejného sektoru, startupům a průmyslu ze všech členských států, a to za zvláštních přístupových podmínek.

Stávající mechanismy v rámci nařízení 2021/1173 dnes nejsou plně vybaveny pro podporu zřizování gigatováren na umělou inteligenci. Je proto nezbytná cílená změna, aby společný podnik EuroHPC získal potřebný právní základ, který mu umožní splnit závazky týkající se zřizování gigatováren na umělou inteligenci v Evropě. Změna dále výslovně pověří společný podnik prováděním činností zaměřených na realizaci gigatováren na umělou inteligenci a zároveň zohlední jejich specifika.

Změna rovněž poskytuje příležitost pro zavedení strategických ustanovení týkajících se kvantových technologií v souladu s evropskou kvantovou strategií. Kvantové technologie zahrnující kvantovou výpočetní techniku, komunikaci, snímání a metrologii se stávají pro Unii strategickou oblastí s potenciálem změnit klíčová průmyslová odvětví a společenské aplikace a mít velký dopad na průmyslovou konkurenceschopnost a technologickou suverenitu Unie. Unie do této oblasti výrazně investovala. Nyní je třeba dále koordinovat a realizovat celoevropský program kvantového výzkumu, inovací a industrializace, který využije stávající silné stránky a sladí veškeré úsilí na základě společných priorit. Pro Evropu je stále důležitější, aby svou vědeckou excelenci a inovační potenciál proměnila ve skutečné tržní příležitosti a přispěla tak k dosažení cílů Kompasu konkurenceschopnosti.

Tato změna posiluje současný mandát společného podniku EuroHPC v oblasti kvantových technologií s cílem

·podporovat rozvoj úplného evropského kvantového ekosystému, který bude zahrnovat výzkum, inovace, zavádění infrastruktury, dovednosti a průmyslové kapacity,

·zajistit součinnost mezi kvantovými a klasickými infrastrukturami vysoce výkonné výpočetní techniky, zejména pro hybridní systémy, simulace a platformy pro společný vývoj,

·podporovat technologickou suverenitu Evropy posílením kapacit v oblasti kvantových komponent a snížením závislostí v kritických oblastech.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Cílem tohoto návrhu je rozšířit oblast působnosti nařízení Rady 2024/1732, aby mohla Unie reagovat na nový technologický vývoj a strategické požadavky, konkrétně na výrazné rozšíření výpočetní kapacity optimalizované pro umělou inteligenci v Evropě, a také sjednotit členské státy na společných prioritách v oblasti kvantových technologií tím, že se napraví stávající roztříštěnost kvantových programů v jednotlivých zemích Unie.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem společného podniku je článek 187 a první pododstavec článku 188 Smlouvy o fungování Evropské unie.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

Tato navrhovaná změna je v souladu se zásadou proporcionality podle čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.

•Volba nástroje

Pro vytvoření a provoz společného podniku za účasti Unie je zapotřebí nařízení Rady, jehož změna se nyní navrhuje.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Pro účely změn týkajících se gigatováren na umělou inteligenci byly vedeny rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami:

–diskuse s účastnickými státy společného podniku EuroHPC v rámci jeho správní rady,

–strukturované diskuse s klíčovými veřejnými a soukromými subjekty, které jsou pro iniciativu důležité, včetně zástupců vlád, unijních a mezinárodních společností a soukromých i veřejných finančních institucí, jako je skupina Evropské investiční banky,

–výzva k vyjádření zájmu, která probíhala od 9. dubna do 20. června 2025. Tato výzva vyzvala k předkládání podnětů z celé Evropy, což pomohlo identifikovat potenciální konsorcia a shromáždit poznatky potřebné pro zdokonalení rámce pro vývoj gigatováren na umělou inteligenci.

Vzhledem k velmi cílené povaze změn nařízení, které již pověřuje společný podnik EuroHPC činností v oblasti umělé inteligence a kvantových technologií, není třeba provádět posouzení dopadů.

Pokud jde o kvantové technologie, změna odráží podněty získané v rámci veřejné výzvy k předložení faktických podkladů, která byla provedena v rámci přípravy evropské strategie pro kvantové technologie.

V průběhu těchto konzultací, vedených Evropskou komisí, byly shromážděny příspěvky širokého spektra zúčastněných stran včetně výzkumných organizací, zástupců průmyslu, orgánů členských států a občanské společnosti a byl zdůrazněn význam koordinovaných opatření Unie na podporu vývoje komplexního kvantového ekosystému. Mezi hlavní identifikované priority patří: dlouhodobé investice do výzkumu, rozvoj infrastruktury, dovednosti a vzdělávání, průmyslové využití a mezinárodní spolupráce.

Další podněty byly získány také prostřednictvím těchto dvou kanálů:

–diskuse se zástupci Koordinační (expertní) skupiny pro kvantové technologie 7 , kde jsou zastoupeny všechny členské státy,

–intenzivní interakce s odbornými pracovními skupinami ze všech členských států, které byly zřízeny pod koordinací Koordinační skupiny pro kvantové technologie. Odborné pracovní skupiny vydaly zprávu 8 , v níž představily soubor společných strategických priorit a doporučení, jimiž se má řídit vývoj kvantových technologií v Evropě.

Tyto podněty posloužily jako podklad pro zahrnutí kvantových technologií do této změny nařízení a zajištění souladu s očekáváními zúčastněných stran a s širším strategickým směřováním Unie v oblasti digitálních technologií.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Tato změna reaguje na významný technologický vývoj v oblasti umělé inteligence, ke kterému došlo od vstupu původního nařízení v platnost v roce 2021 a od předchozí změny provedené v roce 2024.

Tento vývoj je reflektován v pozměňovaných článcích nařízení. V čl. 2 bodě 3d se uvádí definice gigatovárny na umělou inteligenci.

V čl. 3 odst. 2 písm. h) se uvádí nový cíl, kterým je podpora zřizování gigatováren na umělou inteligenci, na podporu dalšího vývoje vysoce konkurenceschopného a inovativního ekosystému umělé inteligence v Unii.

V čl. 4 odst. 1 písm. i) je definován nový pilíř činnosti společného podniku, a sice gigatovárny na umělou inteligenci.

Článek 5 se mění tak, aby odrážel zvýšení a využití finančního příspěvku Unie.

Zavádí se článek 12b, který upravuje umístění gigatovárny na umělou inteligenci, podmínky způsobilosti veřejně-soukromých konsorcií usilujících o hosting gigatováren na umělou inteligenci, pravidla týkající se podílu a podmínek finančních prostředků Unie a zúčastněných států společného podniku EuroHPC přispívajících na zřizování gigatováren na umělou inteligenci, hodnotící kritéria pro výběr gigatováren na umělou inteligenci, kritéria pro veřejný přístupový čas atd.

Ustanovení čl. 16 odst. 1 se mění tak, aby bylo možné používat superpočítače EuroHPC pro civilní a bezpečnostní aplikace.

Změna rovněž zohlední provádění evropské kvantové strategie ze strany společného podniku EuroHPC.

Doplňuje se nová definice (čl. 2 bod 19a), která zavádí pojem „vnitrostátního odborného střediska pro kvantové technologie“, jímž se rozumí právní subjekt nebo konsorcium zřízené v zúčastněné zemi, které nabízí přístup ke kvantovým technologiím, nástrojům, službám a infrastruktuře. Smyslem těchto středisek je podporovat uživatele z řad průmyslu, akademické obce a veřejné správy a prosazovat rozvoj dovedností, odbornou přípravu, vytváření sítí a osvětovou činnost související s kvantovými technologiemi.

Ustanovení čl. 3 odst. 1 se mění tak, aby uvádělo aktualizované poslání společného podniku, kterým je podpora vývoje a zavádění inovativních a konkurenceschopných superpočítačových systémů a kvantových technologií orientovaných na poptávku a uživatele. Ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. fa) představuje nový cíl společného podniku, kterým je podpora nejmodernějšího vědeckého a aplikovaného výzkumu a inovací v oblasti kvantových technologií.

Pozměňovací návrh rovněž doplňuje čl. 4 odst. 1 o nové písmeno j) zřizující pilíř kvantových technologií, jenž se zabývá celým evropským kvantovým ekosystémem, včetně kvantové výpočetní techniky, simulace, komunikace, snímání a metrologie.

Rozsah činností zahrnuje:

·vědecký výzkum a technologické inovace v kvantových oblastech,

·industrializaci a rozšiřování kvantových technologií, včetně podpory startupů a průlomových inovací,

·rozvoj sítě vnitrostátních odborných středisek pro kvantové technologie, zavádění kvantových aplikací ve strategických odvětvích a normalizaci,

·rozvoj dovedností a mobilitu, podporu silné a inkluzivní pracovní síly pro oblast kvantových technologií,

·mezinárodní spolupráci v souladu s vnější politikou Unie.

S cílem pomoci společnému podniku EuroHPC při provádění kvantové strategie zavádí článek 4 přílohy pojem „poradní skupina pro kvantovou strategii“ a článek 14b téže přílohy podrobně popisuje úkoly, které se od poradní skupiny pro kvantovou strategii očekávají.

2025/0229 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o změně nařízení Rady (EU) 2021/1173 ze dne 13. července 2021, kterým se zřizuje společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku a zrušuje nařízení (EU) 2018/1488

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 187 a čl. 188 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 9 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 10 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci), je zlepšit fungování vnitřního trhu stanovením jednotného právního rámce zejména pro vývoj, uvádění na trh a využívání umělé inteligence v souladu s hodnotami Unie.

(2)Od roku 2021, kdy bylo přijato nařízení Rady (EU) 2021/1173, zaznamenala technologie umělé inteligence (AI) obrovský technický pokrok a stala se celosvětově vysoce strategickou oblastí, která je předmětem silné konkurence. Evropská unie stojí v čele úsilí zaměřeného na podporu odpovědných inovací v oblasti umělé inteligence, a to prostřednictvím usměrňování inovací, vytváření ochranných opatření a rozvoje globální správy.

(3)Rozsáhlé modely umělé inteligence pro obecné účely se staly zásadními hybateli hospodářské konkurenceschopnosti a inovací. Stávají se klíčovými pro zvyšování produktivity v různých odvětvích a proměňují celé hodnotové řetězce, čímž určují budoucí vytváření ekonomické hodnoty. Očekává se, že další generace hraničních modelů umělé inteligence otevřou cestu ke skokovému rozvoji jejích schopností směrem k obecné umělé inteligenci (Artificial General Intelligence, AGI), která bude schopna řešit velmi složité a různorodé úkoly a vyrovná se lidským schopnostem. Regiony, které budou schopny tyto modely umělé inteligence vyvíjet a zavádět ve velkém měřítku, se stanou lídry v oblasti globálních inovací a přilákají špičkové talenty. Současně odvětví, jež zaujímají čelní pozici ve vědě a průmyslu, jako jsou biotechnologie, klima, automobilový průmysl, obrana, vesmír a letectví, vyžadují značné výpočetní zdroje pro uskutečnění významných vědeckých objevů a průmyslových inovací založených na umělé inteligenci. Budou využívány synergie mezi těmito činnostmi a činnostmi prováděnými v rámci jiných programů Unie, jako je například vesmírný program EU, přičemž budou zavedena vhodná ochranná opatření na obranu strategických zájmů Unie a jejích členských států.

(4)Nejpokročilejší továrny na umělou inteligenci v Evropě budou vybaveny superpočítači s až 25 000 pokročilými procesory umělé inteligence, které umožní vyvíjet pouze modely umělé inteligence střední třídy. Zvýšení výpočetních kapacit v Evropě na další úroveň proto vyžaduje značné investice.

(5)Dne 9. dubna 2025 zahájila Komise Akční plán pro kontinent umělé inteligence 11 , jehož cílem je zajistit pro Unii postavení globálního lídra v oblasti umělé inteligence. Hlavním pilířem této strategie je posílení celoevropské infrastruktury pro trénování pokročilých modelů umělé inteligence, čímž se koncept továren na umělou inteligenci z roku 2024 pozvedne na novou úroveň.

(6)Očekává se, že vývoj nové generace hraničních modelů umělé inteligence bude vyžadovat rozsáhlá zařízení, která budou minimálně třikrát až čtyřikrát převyšovat počet nejpokročilejších procesorů umělé inteligence dostupných v nejvýkonnějších továrnách na umělou inteligenci, přičemž je třeba zohlednit kapacitu napájení, jakož i energetickou a vodní účinnost a oběhovost. Stávající mechanismy v rámci nařízení 2021/1173 dnes nejsou vybaveny tak, aby podporovaly zřizování a provozování gigatováren na umělou inteligenci. Je proto nezbytná cílená změna, aby společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku (dále jen „společný podnik“) získal potřebný právní základ, který mu umožní splnit závazky týkající se zřizování a provozu gigatováren na umělou inteligenci v Evropě.

(7)Posilování vědecké a technologické základny Unie je stále důležitější pro její dlouhodobou konkurenceschopnost a strategickou autonomii. Umělá inteligence má potenciál urychlit vědecké objevy a posílit výzkumné kapacity ve všech oblastech. Je proto nezbytné, aby soukromí a veřejní uživatelé umělé inteligence v Unii, zejména malé a střední podniky a scaleupy, profitovali ze superpočítačové infrastruktury světové úrovně, aby si Evropa udržela a posílila své vedoucí postavení v oblasti výzkumu a inovací.

(8)Kompas konkurenceschopnosti Evropské komise, přijatý dne 29. ledna 2025, označuje strategické technologie, včetně kvantových technologií a vysoce výkonné výpočetní techniky, za základní pilíře pro zajištění technologické suverenity, ekonomické odolnosti a globálního prvenství Evropy. Kompas zdůrazňuje potřebu koordinovaných investic a rozvoje ekosystému na polích výzkumu, infrastruktury, průmyslu a dovedností, aby se posílila konkurenceschopnost Unie v těchto oblastech.

(9)Evropská kvantová strategie, která bude přijata v červenci 2025, stanoví komplexní rámec pro urychlení kvantového výzkumu, inovací, industrializace a zavádění kvantových technologií a infrastruktur. Jejím cílem je vybudovat udržitelný a konkurenceschopný kvantový ekosystém, který bude zahrnovat výpočetní techniku, komunikaci, snímání a metrologii, se silným důrazem na rozvoj dovedností a mezinárodní spolupráci.

(10)Vzhledem k politickému významu této iniciativy by měly být navýšeny částky původně přidělené z programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy, aby Unie mohla dosáhnout svého cíle, v závislosti na rozpočtových možnostech.

(11)Vzhledem k rychlému technologickému vývoji v této oblasti a přizpůsobování politiky Unie v oblasti umělé inteligence by v nadcházejících letech mohlo být zapotřebí další významné financování gigatováren na umělou inteligenci ze strany Unie. S ohledem na tento specifický politický kontext by mělo být umožněno svěřit společnému podniku další finanční prostředky Unie nad rámec částek stanovených v čl. 5 odst. 1. Tento další příspěvek Unie by pak měl být doplněn příspěvky jiných členů společného podniku, než je Unie, které by měly být přinejmenším ve stejné výši.

(12)Aby se urychlil vývoj gigatováren na umělou inteligenci v celé Unii, mohou se členské státy rozhodnout, že využijí zbývající příděly v rámci Nástroje pro oživení a odolnost k financování svých vlastních příspěvků na gigatovárnu na umělou inteligenci. Za tímto účelem by členské státy měly mít možnost poskytovat společnému podniku příspěvky na podporu projektů gigatováren na umělou inteligenci.

(13)Další příspěvky Unie na gigatovárny na umělou inteligenci z jiných programů, které nejsou uvedeny v čl. 5 odst. 1, by měly být rovněž možné, a to prostřednictvím podpisu zvláštních dohod o příspěvku ad hoc, s výhradou úměrného příspěvku jednoho nebo více členů společného podniku jiných než Unie. Příslušné dohody o příspěvku musí obsahovat jasný popis zamýšleného využití svěřených finančních prostředků, jakož i harmonogram provádění v souladu s příslušným pracovním programem Komise,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2021/1173 se mění takto:

1)článek 2 se mění takto:

2)vkládá se nový bod 3c), který zní:

„3c)    „gigatovárnou na umělou inteligenci“ nejmodernější rozsáhlé zařízení s dostatečnou kapacitou pro zvládání celého životního cyklu – vývoje, trénování, dolaďování a vyvozování závěrů z dat velkého objemu – velmi rozsáhlých modelů a aplikací umělé inteligence poskytující infrastrukturu superpočítačových služeb, která se skládá z výpočetní kapacity optimalizované pro umělou inteligenci, podpůrné infrastruktury datového centra (včetně vysokokapacitních úložišť a sítí), vyhrazených bezpečných prostředí pro přístup uživatelů ke cloudu a specializovaných bezpečných podpůrných služeb zaměřených na umělou inteligenci pro její pokročilý provoz a je podporována environmentálně udržitelným systémem dodávky energie;“

3)vkládá se nový bod 3d, který zní:

„3d)    „konsorciem gigatovárny na umělou inteligenci“ sdružení právních subjektů řádně zapsaných do rejstříku v Unii, které se sdružují v konsorciu za účelem zřízení a provozování gigatovárny na umělou inteligenci a určují příslušné úlohy a odpovědnosti těchto subjektů po dobu existence gigatovárny na umělou inteligenci, nebo nový právní subjekt založený za účelem zřízení a provozování gigatovárny na umělou inteligenci, který má právní formu uznanou v kterémkoli členském státě. Konsorcium gigatovárny na umělou inteligenci se zřizuje na dobu nejméně pěti let. Jeden či více soukromých partnerů v konsorciu se může angažovat v rámci soukromých členů společného podniku;“

4)vkládá se nový bod 3e), který zní:

„3e) „koordinátorem gigatovárny na umělou inteligenci“ právní subjekt řádně zapsaný do rejstříku v Unii a platně existující podle práva členského státu usazení, který je právně zmocněn zastupovat konsorcium gigatovárny na umělou inteligenci a má právní způsobilost a pravomoc uzavírat, vykonávat a plnit dohodu o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci; koordinátor gigatovárny na umělou inteligenci má sídlo v Unii a je přímo či nepřímo ovládán právnickými nebo fyzickými osobami usazenými v Unii, a to na základě vlastnického podílu nebo jiným způsobem, jak je definováno v kapitole IV nařízení (EU) 2024/1624 a v příslušných zásadách práva hospodářské soutěže Unie. Koordinátorem rovněž může být stávající hostitelský subjekt zastupující zúčastněný stát, který je členským státem, nebo hostitelské konsorcium zúčastněných států;“

5)vkládá se nový bod 3f), který zní:

„3f) „dohodou o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci“ správní dohoda mezi společným podnikem a koordinátorem gigatovárny na umělou inteligenci o hostingu a provozování gigatovárny na umělou inteligenci;“

6)vkládá se nový bod 3g), který zní:

„3g) „hostitelským subjektem gigatovárny na umělou inteligenci“ právní subjekt určený konsorciem gigatovárny na umělou inteligenci k hostingu a provozování gigatovárny na umělou inteligenci a jejích služeb a usazený v zúčastněném státě, který je členským státem;“

7)vkládá se nový bod 3h), který zní:

„3h) „dohodou o spolupráci týkající se gigatovárny na umělou inteligenci“ dohoda mezi společným podnikem a třetí zemí, která stanoví podmínky přístupu ke gigatovárnám na umělou inteligenci pro právní subjekty, které jsou přímo nebo nepřímo, na základě vlastnického podílu nebo jiným způsobem, ovládány právnickými nebo fyzickými osobami usazenými v této třetí zemi;“

8)vkládá se nový bod 19a), který zní:

„19a) „vnitrostátním odborným střediskem pro kvantové technologie“ právní subjekt nebo konsorcium právních subjektů usazené v zúčastněném státě, které uživatelům z průmyslu, včetně malých a středních podniků, akademické obce a veřejné správy poskytují přístup na požádání ke kvantovým technologiím, nástrojům, aplikacím a službám, jakož i k vnitrostátním nebo evropským kvantovým infrastrukturám, a nabízejí odborné znalosti, dovednosti, odbornou přípravu, vytváření sítí a osvětu;“.

9)článek 3 se mění takto:

10)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Posláním společného podniku je vyvíjet, zavádět, rozšiřovat a spravovat v Unii sjednocený, zabezpečený a maximálně propojený ekosystém infrastruktury světové úrovně pro superpočítače, kvantovou výpočetní techniku, služby a data. Podporuje rovněž vývoj a využívání inovativních a konkurenceschopných superpočítačových systémů a kvantových technologií a systémů zaměřených na poptávku, orientovaných na uživatele a založených na dodavatelském řetězci, který zajistí komponenty, technologie a znalosti snižující riziko narušení a umožní vývoj celé řady aplikací optimalizovaných pro tyto systémy; a rozšiřovat využívání této superpočítačové infrastruktury na velký počet veřejných a soukromých uživatelů a podporovat souběžnou transformaci a vývoj klíčových dovedností pro evropskou vědu a průmysl.“;

11)v odstavci 2 se vkládá nové písmeno fa), které zní:

„fa) podporovat nejmodernější vědecký a aplikovaný výzkum a inovace v oblasti kvantových technologií, jejich přechod z laboratoře do továrny a jejich zavádění, využívání a integraci do kvantových infrastruktur světové úrovně, budovat dynamický, inovativní a odolný kvantový ekosystém v celé EU a zajistit vedoucí postavení ve vědě a průmyslu, konkurenceschopnost, strategickou autonomii a technologickou suverenitu Unie v oblasti kvantové výpočetní techniky, komunikace a snímání;“

12)v odstavci 2 se písmeno h) nahrazuje tímto:

„h) rozvíjet a provozovat továrny na umělou inteligenci a podporovat zřizování gigatováren na umělou inteligenci a jejich služby a přístup k nim za účelem podpory dalšího rozvoje vysoce konkurenčního a inovativního ekosystému umělé inteligence v Unii.“;

13)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Společný podnik přispívá k zajištění zájmů Unie při pořizování superpočítačů a k podpoře vývoje a využívání vysoce výkonných výpočetních a kvantových technologií, systémů a aplikací. Umožňuje společně navržený přístup k pořizování superpočítačů světové úrovně a současně zajišťuje bezpečnost dodavatelského řetězce pořizovaných technologií a systémů. Přispívá ke strategické autonomii Unie, podporuje rozvoj technologií a aplikací posilujících evropské dodavatelské řetězce vysoce výkonné výpočetní techniky a kvantových technologií a prosazuje jejich integraci do systémů, které řeší velký počet vědeckých, společenských, environmentálních, průmyslových i bezpečnostních potřeb.“;

14)článek 4 se mění takto:

15)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno i), které zní:

„i) pilíře gigatováren na umělou inteligenci pokrývajícího činnosti gigatováren na umělou inteligenci, jež mohou být v rámci svého provozu propojeny se sítí EuroHPC továren na umělou inteligenci, aby byla zajištěna bezproblémová integrace a sdílení znalostí v rámci evropského ekosystému umělé inteligence; tento pilíř zahrnuje následující činnosti:

i)poskytování výpočetní infrastruktury umělé inteligence světové úrovně pro evropské výzkumníky, podnikatele a průmysl;

ii)umožňování vývoje nových řešení umělé inteligence ve všech veřejných i soukromých sektorech a

iii)zajišťování konkurenceschopnosti a suverenity Unie jako kontinentu umělé inteligence;“

16)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno j), které zní:

„j) pilíře kvantových technologií, který se zabývá celým kvantovým ekosystémem a aplikačními oblastmi kvantové výpočetní techniky a simulace, kvantové komunikace a kvantového snímání a metrologie a zajišťuje bezpečnost a odolnost kvantového dodavatelského řetězce a jeho základních technologií. Činnosti se mimo jiné zaměřují na:

a) vědecký a technologický výzkum a inovace: podporu excelentního výzkumu v oblasti kvantové vědy a kvantových technologií;

b) přechod z laboratoře do továrny a vývoj ekosystému: podporu vývoje a zavádění nejmodernějších kvantových infrastruktur; podporu industrializace kvantových technologií prostřednictvím podpory využívání kvantových aplikací v klíčových veřejných a průmyslových odvětvích a zajištění převedení pokroku ve všech kvantových oblastech do reálných aplikací, včetně rozvoje rozhodujících trhů; prosazování evropských a mezinárodních norem a podporu rozvoje a vytváření sítí vnitrostátních odborných středisek pro kvantové technologie v celé Evropě;

c) dovednosti a talent: rozvoj konkurenceschopné a inkluzivní pracovní síly v oblasti kvantového výzkumu a inženýrství prostřednictvím koordinovaných iniciativ v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mobility v klíčových oborech a technických oblastech souvisejících s kvantovými technologiemi;

d) mezinárodní spolupráci: rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti kvantových technologií se zaměřením na řešení globálních vědeckých a společenských výzev v souladu s cíli vnější politiky a mezinárodními závazky Unie.“;

17)článek 5 se mění takto:

18)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Finanční příspěvek Unie na společný podnik včetně prostředků EHP činí až 3 972 300 000 EUR, včetně 92 000 000 EUR na správní náklady, za podmínky, že příspěvek zúčastněných států představuje přinejmenším stejnou částku, orientačně rozdělených takto:

a)až 1 660 000 000 EUR z programu Horizont Evropa;

b)až 2 012 300 000 EUR z programu Digitální Evropa;

c)až 300 000 000 EUR z Nástroje pro propojení Evropy.“;

19)v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Příspěvek Unie uvedený v prvním pododstavci mohou doplnit další finanční prostředky z programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy, za podmínky, že přinejmenším stejnou částku doplní i jeden nebo více jiných členů společného podniku, než je Unie. Tento dodatečný příspěvek Unie je určen výhradně na pilíř uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. i). Tyto dodatečné prostředky se nezohledňují při výpočtu maximálního finančního příspěvku Unie.“;

20)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Na podporu pilířů činností uvedených v článku 4, s výjimkou činností uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a), mohou být společnému podniku jako doplněk přiděleny další finanční prostředky z kteréhokoli jiného programu Unie, než jsou programy uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tyto dodatečné prostředky se nezohledňují při výpočtu maximálního finančního příspěvku Unie.“;

21)vkládá se nový odstavec 4a, který zní:

„Na příspěvky svěřené společnému podniku v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku se vztahují požadavky článku 158 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Pokud se tyto dodatečné příspěvky Unie týkají pilíře uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. i), jeden nebo více členů jiných než Unie poskytne dodatečné příspěvky úměrné příspěvkům Unie.“;

22)odstavec 6 se zrušuje;

23)odstavec 7 se zrušuje;

24)odstavec 8 se zrušuje;

25)vkládá se nový článek 12b, který zní:

„Článek 12b

Gigatovárna na umělou inteligenci

1.Gigatovárna na umělou inteligenci se nachází v členském státě. Je finančně podporována partnerstvím mezi Unií a jedním nebo více zúčastněnými státy, zastoupenými prostřednictvím společného podniku, a konsorciem gigatovárny na umělou inteligenci, které může zahrnovat jednoho nebo více dodavatelů technologické infrastruktury, právně zastoupených koordinátorem gigatovárny na umělou inteligenci.

2.Účast právních subjektů z nezúčastněných států v konsorciu gigatovárny na umělou inteligenci může podléhat omezením nebo vyloučení, pokud je taková účast považována za odporující strategickým aktivům, zájmům, autonomii nebo bezpečnosti Unie. V souladu s nařízením (EU) 2021/695, nařízením (EU) 2021/694 a nařízením (EU) 2021/1153 může výzva k vyjádření zájmu pro výběr konsorcia gigatovárny na umělou inteligenci omezit účast v uvedeném konsorciu na právní subjekty usazené pouze v zúčastněných státech nebo na právní subjekty usazené v určených přidružených zemích rámcového programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa a jakéhokoli následného příslušného programu financování Unie nebo kromě zúčastněných států i v jiných třetích zemích. Omezení a vyloučení uvedená v tomto odstavci se v zásadě nevztahují na právní subjekty usazené ve třetích zemích, které s Unií podepsaly dohodu o spolupráci týkající se gigatovárny na umělou inteligenci nebo podobnou dohodu. Ve výzvě k vyjádření zájmu pro výběr gigatovárny na umělou inteligenci může být uvedeno, že způsobilé mohou být právní subjekty v jiných třetích zemích, pokud splňují požadavky, jež jsou na tyto právní subjekty kladeny s cílem zaručit ochranu bezpečnostních zájmů Unie a členských států a zajistit ochranu utajovaných informací. Uvedené požadavky musí být stanoveny v pracovním programu.

3.Konsorciu gigatovárny na umělou inteligenci je explicitně poskytnut patřičný podpůrný dokument, který dokládá závazek členského státu, v němž je usazen hostitelský subjekt gigatovárny na umělou inteligenci, nebo příslušných orgánů zúčastněných států v rámci konsorcia gigatovárny na umělou inteligenci. 

4.Finanční příspěvek Unie podle článku 5 pokrývá až 17 % investic do kapitálových výdajů na celkovou výpočetní infrastrukturu gigatovárny na umělou inteligenci nebo na předem dohodnutý zaručený nákup přístupového času ke gigatovárně na umělou inteligenci odpovídající pronajaté kapacitě kapitálových výdajů. Jeden nebo více zúčastněných států by měl poskytnout přinejmenším stejnou částku, jakou představuje příspěvek Unie. Zbývající investice, jakož i provozní výdaje gigatovárny na umělou inteligenci hradí konsorcium gigatovárny na umělou inteligenci.

5.Vybraná továrna na umělou inteligenci se může podstatně rozšířit a stát se gigatovárnou na umělou inteligenci. V takovém případě se již poskytnutá finanční podpora Unie na tuto továrnu na umělou inteligenci započítává jako součást příspěvku Unie na kapitálové výdaje na výpočetní infrastrukturu gigatovárny na umělou inteligenci. V příslušných případech se odpovídajícím způsobem upraví dohoda o hostingu továrny na umělou inteligenci podle článku 10. Dodatečné investice do dotyčné továrny na umělou inteligenci, aby se stala gigatovárnou na umělou inteligenci, a provozní výdaje gigatovárny na umělou inteligenci hradí konsorcium gigatovárny na umělou inteligenci.

6.Zúčastněné státy, které jsou členskými státy, mohou po vzájemné dohodě se společným podnikem vložit své příslušné dobrovolné příspěvky do konkrétní gigatovárny na umělou inteligenci, včetně příspěvků uvedených v odstavci 4 tohoto článku a jakýchkoli dalších příspěvků, v plné výši nebo částečně, prostřednictvím společného podniku, který pak tyto prostředky jejich jménem spravuje a vyplácí je určené gigatovárně na umělou inteligenci.

7.Společný podnik vlastní část výpočetní infrastruktury gigatovárny na umělou inteligenci odpovídající příspěvku Unie uvedenému v odstavcích 4 a 5. Doba trvání tohoto vlastnictví nebo pronajaté kapacity uvedené v odstavci 4 je nejméně pět let od zahájení provozu gigatovárny na umělou inteligenci a je dále upřesněna v dohodě o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci. V případě zásadní modernizace výpočetní infrastruktury gigatovárny na umělou inteligenci se tato doba prodlouží. Aniž je dotčena likvidace společného podniku podle čl. 23 odst. 4 stanov, toto vlastnictví se převede v souladu s dohodou o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci nebo se prodlouží na dohodnuté období za podmínek uvedených v dohodě o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci. V případě převodu vlastnictví na konsorcium gigatovárny na umělou inteligenci je zbytková hodnota výpočetní infrastruktury gigatovárny na umělou inteligenci konvertována na odpovídající přístupová práva pro Unii. Pokud nedojde k převodu vlastnictví na konsorcium gigatovárny na umělou inteligenci podle dohody o hostingu, ale bude přijato rozhodnutí o vyřazení z provozu, ponese příslušné náklady konsorcium gigatovárny na umělou inteligenci.

8.Přístupová práva Unie a zúčastněných států ke gigatovárně na umělou inteligenci jsou přímo úměrná jejich příslušným finančním příspěvkům na kapitálové výdaje na výpočetní infrastrukturu gigatovárny na umělou inteligenci nebo předem dohodnutému zaručenému nákupu přístupového času ke gigatovárně na umělou inteligenci.

9.Správní rada společného podniku určuje:

a)podmínky přístupového času Unie ke gigatovárnám na umělou inteligenci;

b)zvláštní pravidla upravující podmínky přístupu ke gigatovárnám na umělou inteligenci, která se týkají přidělování přístupového času pro projekty a činnosti považované za strategické pro Unii.

10.Při určování podmínek upravujících přístupový čas Unie podle odstavce 9 správní rada zajistí, aby přístup:

a)byl poskytnut uživatelům bydlícím, usazeným nebo nacházejícím se v členském státě nebo v třetí zemi přidružené k programu Digitální Evropa, programu Horizont Evropa nebo k Nástroji pro propojení Evropy;

b)byl bezplatný pro uživatele z řad veřejnoprávních subjektů. Bezplatný je i pro průmyslové uživatele pro jejich aplikace týkající se činností v oblasti výzkumu a inovací financovaných z programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa nebo Nástroje pro propojení Evropy, jakož i činností, které v rámci programu Horizont Evropa nebo programu Digitální Evropa obdržely „pečeť excelence“, a pro soukromé inovační činnosti malých a středních podniků a scaleupů;

c)zahrnoval vyhrazené výpočetní zdroje speciálně pro výzkumné projekty financované EU, zajišťoval zaručenou dostupnost a prioritu v termínovém plánování.

11.Správní rada sleduje podíl přístupového času Unie pro různé typy uživatelů definované v odst. 10 písm. a). V případě, že existuje výrazná nerovnováha v podílech přístupového času mezi různými typy uživatelů a poptávkou, přijme vhodná nápravná opatření k odstranění této nerovnováhy.

12.Příspěvky Unie nebo zúčastněných států podléhají podmínkám zajišťujícím ochranu strategických zájmů Unie. Konkrétní podmínky uvedené v tomto odstavci jsou stanoveny ve zvláštní dohodě o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci uzavřené mezi společným podnikem a konsorciem gigatovárny na umělou inteligenci. Dohoda o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci se řídí právem Unie; na veškeré záležitosti, které toto nařízení ani jiné právní akty Unie neupravují, se použije právo členského státu, v němž je usazen hostitelský subjekt. Dohoda o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci:

a)podrobně stanoví vlastnickou a řídící strukturu gigatovárny na umělou inteligenci;

b)zahrnuje ustanovení zajišťující účinnou kontrolu a dohled nad gigatovárnou na umělou inteligenci ze strany Unie za účelem ochrany strategických aktiv, zájmů, autonomie nebo bezpečnosti Unie;

c)stanoví finanční příspěvky Unie, zúčastněných států a veřejných a/nebo soukromých partnerů konsorcia gigatovárny na umělou inteligenci, v příslušných případech včetně zaručeného přístupového času ke gigatovárně na umělou inteligenci podle odstavce 8 a doby jeho trvání;

d)případně vymezí veškeré další zájmy Unie vyplývající z investic Unie upravených zvláštními investičními dohodami mezi konsorciem gigatovárny na umělou inteligenci a programem InvestEU;

e)stanoví podmínky způsobilosti pro uživatele gigatovárny na umělou inteligenci mimo Unii; ti musí splňovat stejné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2;

f)stanoví podrobné podmínky přístupu pro uživatele z Unie a způsoby účtování přístupových časů ke službám gigatovárny na umělou inteligenci;

g)stanoví kvalitu služeb nabízených uživatelům společného podniku při provozování gigatovárny na umělou inteligenci, jak je stanovena v dohodě o úrovni služeb obsažené v dohodě o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci;

h)v příslušných případech stanoví způsoby pořízení, provozu a využívání datové a výpočetní infrastruktury gigatovárny na umělou inteligenci, včetně požadavků uživatelů z veřejného sektoru; pokud konsorcium gigatovárny na umělou inteligenci zahrnuje jednoho nebo více dodavatelů technologické infrastruktury, musí dohoda o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci obsahovat ustanovení o posílených zárukách proti střetu zájmů u těchto dodavatelů; 

i)v příslušných případech stanoví podmínky pro převod vlastnictví podle odstavce 7;

j)v příslušných případech podrobně upravuje prodloužení vlastnictví nebo předem dohodnutého zaručeného zakoupeného přístupového času a případně podmínky vyřazování gigatovárny na umělou inteligenci z provozu;

k)v příslušných případech stanoví podmínky odpovědnosti pro provozování gigatovárny na umělou inteligenci;

l)stanoví povinnost hostitelského subjektu gigatovárny na umělou inteligenci předložit správní radě do 31. ledna každého roku auditní zprávu a údaje týkající se využívání přístupového času Unie v předchozím rozpočtovém roce;

m)obsahuje rozhodčí doložku ve smyslu článku 272 Smlouvy o fungování Evropské unie, která uděluje Soudnímu dvoru Evropské unie pravomoc rozhodovat ve všech záležitostech upravených touto dohodou o hostingu.

13.Gigatovárna na umělou inteligenci zahrnuje orgán veřejné správy složený ze zástupců Komise a zúčastněných států, které dané gigatovárně na umělou inteligenci poskytují veřejné financování. Aniž je dotčena řídící a provozní autonomie konsorcia gigatovárny na umělou inteligenci, a k zajištění souladu s cíli veřejného zájmu, které jsou základem veřejného financování, vyžadují následující prvky výslovný předchozí souhlas tohoto určeného orgánu veřejné správy:

a)veškeré navrhované dohody o přístupu se subjekty ze třetích zemí, které mohou vyvolat obavy týkající se strategických aktiv, zájmů, autonomie nebo bezpečnosti Unie;

b)podstatné změny právní a finanční struktury nebo kontroly, které mají dopad na zájmy Unie nebo zájmy zúčastněných států, jako je změna konečného vlastnictví nebo kontroly nad gigatovárnou na umělou inteligenci, jakékoli přemístění kritických aktiv mimo Unii nebo významná rozhodnutí o finanční restrukturalizaci;

c)významná změna strategického účelu gigatováren na umělou inteligenci.

14.Po výzvě k vyjádření zájmu vybere správní rada společného podniku konsorcium gigatovárny na umělou inteligenci spravedlivým a transparentního postupem, s podporou skupiny nezávislých odborníků a akreditované finanční instituce jmenované správní radou za účelem hodnocení, které proběhne mimo jiné na základě těchto kritérií:

a)technické hodnocení:

1)cíle a technická kvalita návrhu;

2)kvalita pracovního plánu;

3)kvalita fyzické, informační a síťové infrastruktury;

4)udržitelnost a energetická účinnost;

5)zkušenosti a know-how konsorcia při zřizování podobných rozsáhlých zařízení;

b)potenciální dopad:

1)kvalita služeb, včetně bezpečnosti a důvěryhodnosti;

2)dopad na evropský ekosystém umělé inteligence;

3)přidaná hodnota EU;

c)finanční proveditelnost:

1)investiční závazky zúčastněných států a konsorcia gigatovárny na umělou inteligenci;

2)kvalita a finanční životaschopnost navrhovaného obchodního modelu (včetně hloubkové kontroly, kterou provede jmenovaná akreditovaná finanční instituce).

15.Pokud konsorcium nezahrnuje jednoho nebo více dodavatelů technologické infrastruktury, vybere dodavatele gigatovárny na umělou inteligenci konsorcium gigatovárny na umělou inteligenci na základě spravedlivých a transparentních specifikací pro nabídky, které zohlední obecné specifikace systému, a zejména požadavky uživatelů z veřejného sektoru, které Unie uvedla ve výzvě k vyjádření zájmu a které jsou dále specifikovány v dohodě o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci. Výběr musí být založen na spravedlivých, otevřených a transparentních kritériích a musí také zajistit přidanou hodnotu EU a řešit bezpečnost a odolnost dodavatelského řetězce. Vybraní uchazeči musí splňovat podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2.

16.Společný podnik může uzavírat rámcové smlouvy na dodávku hlavních a vysoce žádaných komponentů, jako jsou pokročilé procesory umělé inteligence. Konsorcia gigatováren na umělou inteligenci mohou pro zadávání zakázek používat rámcové smlouvy uvedené v tomto odstavci.“;

26)článek 16 se mění takto:

27)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen čl. 17 odst. 9, je využívání superpočítačů EuroHPC umožněno uživatelům aplikací ve veřejném i soukromém sektoru. Superpočítače EuroHPC jiné než průmyslové se používají primárně pro účely výzkumu a inovací spadající pod programy veřejného financování, aplikací ve veřejném sektoru a případně soukromých inovačních činností malých a středních podniků.“

Příloha

Příloha se mění takto:

28)článek 3 přílohy se mění takto:

29)odstavec 2 se mění takto:

„Každá žádost členského státu nebo třetí země přidružené k programu Horizont Evropa nebo programu Digitální Evropa o členství ve společném podniku musí být podána správní radě. Kandidátské země poskytnou písemné prohlášení o přijetí těchto stanov a veškerých dalších ustanovení, jimiž se fungování společného podniku řídí. Kandidáti také uvedou svou motivaci pro žádost o členství ve společném podniku a představí, jak je jejich vnitrostátní strategie v oblasti superpočítačů nebo kvantové technologie v souladu s cíli společného podniku. Správní rada žádost posoudí s přihlédnutím k relevantnosti a potenciální přidané hodnotě kandidáta z hlediska dosažení poslání a cílů společného podniku a může se před tím, než žádost schválí, rozhodnout požádat o objasnění kandidatury.“;

30)článek 4 přílohy se mění takto:

31)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d)„poradní skupina pro kvantovou strategii.“;

32)článek 5 přílohy se mění takto:

33)doplňuje se odstavec 3, který zní:

„3. Pro kvantový pilíř činností jmenují zúčastněné státy zástupce ze svých příslušných orgánů v oblasti kvantových technologií.“;

34)článek 6 se mění takto:

35)vkládá se nový odstavec 5a, který zní:

„5a. „Ve vztahu k úkolům uvedeným v čl. 7 odst. 4a těchto stanov a ve vztahu ke každé gigatovárně na umělou inteligenci se hlasovací práva zúčastněných států rozdělují v poměru k výši jejich přislíbených finančních příspěvků a k jejich věcným příspěvkům k dané gigatovárně na umělou inteligenci až do konce platnosti dohody o hostingu gigatovárny na umělou inteligenci; k věcným příspěvkům se přihlédne pouze v případě, že byly předem certifikovány nezávislým odborníkem nebo auditorem.

Pro účely tohoto odstavce se rozhodnutí správní rady přijímají většinou skládající se z alespoň 75 % všech hlasů, včetně hlasů nepřítomných členů.“;

36)odstavec 6 se mění takto:

„6. Ve vztahu k úkolům uvedeným v čl. 7 odst. 5, 5a, 6 a 7 těchto stanov se rozhodnutí správní rady přijímají ve dvou fázích.“;

37)článek 7 přílohy se mění takto:

38)vkládá se nový odstavec 4a, který zní:

„4a. Správní rada plní následující úkoly související s gigatovárnami na umělou inteligenci podle článku 12b tohoto nařízení:

a)projednává a přijímá část víceletého strategického programu týkající se zřizování gigatováren na umělou inteligenci podle čl. 18 odst. 1 těchto stanov;

b)projednává a přijímá část ročního pracovního programu týkající se zřizování gigatováren na umělou inteligenci a výběru konsorcií gigatováren na umělou inteligenci a příslušných odhadů výdajů;

c)schvaluje vyhlášení výzev k vyjádření zájmu v souladu s ročním pracovním programem;

d)schvaluje výběr konsorcií gigatováren na umělou inteligenci, která budou zřizovat a provozovat gigatovárny na umělou inteligenci;

e)určuje podmínky upravující přístupový čas Unie ke gigatovárnám na umělou inteligenci;

f) schvaluje veškeré nabídky týkající se zřízení gigatovárny na umělou inteligenci, které byly vybrány pro financování;

g)schvaluje rámcové smlouvy uzavřené společným podnikem EuroHPC na dodávku hlavních a vysoce žádaných komponent gigatováren na umělou inteligenci.“;

39)vkládá se nový odstavec 5a, který zní:

„5a.    „Na činnosti v rámci pilíře kvantových technologií se vztahují ustanovení čl. 7 odst. 5 těchto stanov, s výjimkou činností souvisejících s pořízením a provozem kvantových počítačů, na které se vztahují ustanovení čl. 7 odst. 4 těchto stanov.“;

40)článek 10 přílohy se mění takto:

41)odstavec 1 se mění takto:

„Průmyslová a vědecká poradní rada se skládá z poradní skupiny pro výzkum a inovace, poradní skupiny pro infrastrukturu a poradní skupiny pro kvantovou strategii.“;

42)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7.     Poradní skupina pro kvantovou strategii se skládá z nejvýše dvanácti členů, z nichž až šest jmenují soukromí členové s přihlédnutím ke svým závazkům vůči společnému podniku a až šest jmenuje správní rada v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. k) těchto stanov.“;

43)vkládá se nový článek 12a, který zní:

„Článek 12a

Fungování poradní skupiny pro kvantovou strategii

1.Poradní skupina pro kvantovou strategii se schází nejméně dvakrát ročně.

2.V případě potřeby může poradní skupina pro kvantovou strategii jmenovat pracovní skupiny, které jsou celkově koordinovány jedním či více členy.

3.Poradní skupina pro kvantovou strategii si zvolí předsedu.

4.Poradní skupina pro kvantovou strategii přijme svůj jednací řád, včetně jmenování členských subjektů, které poradní skupinu reprezentují, a délky jejich jmenování.“;

44)vkládá se nový článek 14a, který zní:

„Článek 14a

Úkoly poradní skupiny pro kvantovou strategii

1.Poradní skupina pro kvantovou strategii:

a)připravuje svůj příspěvek k návrhu víceletého strategického programu uvedeného v článku 20 těchto stanov týkající se činností v oblasti kvantových technologií a pravidelně jej podrobuje přezkumu v souladu s vývojem vědeckých, průmyslových a politických potřeb;

b)organizuje veřejné konzultace, které jsou otevřené všem veřejným i soukromým zainteresovaným stranám, jež se zajímají o oblast kvantových technologií, aby je informovala o návrhu víceletého strategického programu a souvisejících navrhovaných činností pracovního programu v oblasti kvantových technologií pro daný rok a získala od nich zpětnou vazbu.

c)Příspěvek k návrhu víceletého strategického programu uvedený v odstavci 1 se zaměřuje na:

d)strategické priority v oblasti výzkumu, inovací, zavádění a infrastruktury v zájmu vývoje a využívání kvantových technologií a jejich začlenění do evropského digitálního ekosystému, aby se podpořila odolnost, technologická suverenita a strategická autonomie Unie a zároveň se zohlednil potenciál dvojího užití těchto technologií;

e)potenciální činnosti v oblasti mezinárodní spolupráce na poli kvantových technologií, které přinášejí přidanou hodnotu a jsou ve společném zájmu a zároveň zajišťují soulad s hodnotami a bezpečnostními zájmy Unie;

f)priority v oblasti odborné přípravy, vzdělávání a rozvoje pracovních sil za účelem řešení klíčových kompetencí a nedostatku dovedností v oblasti kvantových technologií, včetně povědomí o bezpečnostně citlivých aplikacích;

g)pořizování, zavádění a provozování kvantových infrastruktur, včetně propojování a sjednocování s infrastrukturami pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a dalšími digitálními infrastrukturami, jako jsou kvantové komunikace a kvantové snímání;

h)opatření pro budování schopností, interoperabilitu, normalizaci, bezpečnost v oblasti kvantových technologií se zvláštním zřetelem na rizika dvojího užití a ochranu strategických aktiv, zájmů, autonomie nebo bezpečnosti Unie.“;

45)článek 16 přílohy se mění takto:

„Finanční závazky společného podniku mohou být rozděleny do ročních splátek. Od ledna 2025 není ročními splátkami kryto nejméně 20 % kumulativního rozpočtu na zbývající roky.“

Článek 40

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1Název návrhu/podnětu3

1.2Příslušné oblasti politik3

1.3Cíle3

1.3.1Obecné cíle3

1.3.2Specifické cíle3

1.3.3Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4Ukazatele výkonnosti3

1.4Návrh/podnět se týká:4

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2Systémy řízení a kontroly8

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3Prostředky celkem24

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7Příspěvky třetích stran28

3.3Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1Požadavky digitálního významu30

4.2Data30

4.3Digitální řešení31

4.4Posouzení interoperability31

4.5Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.3Cíle

1.3.1Obecné cíle

1.3.2Specifické cíle

1.3.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 12  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

Časově omezená doba trvání

–    s platností od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2033

–    finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do roku 2033 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 13  

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu a včetně prostředků ESVO

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Návrh nezvýší celkovou výši výdajů plánovaných v rámci okruhu 1 víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Další příspěvek Unie, včetně ESVO, do společného podniku EuroHPC bude sdružen z programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií

Tento dodatečný příspěvek bude financován

i.vnitřním přerozdělením stávajícího finančního krytí programu Digitální Evropa;

ii.vnitřním přerozdělením stávajícího finančního krytí programu Horizont Evropa;

iii)vnitřním přerozdělením stávajícího finančního krytí u Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií.

Níže uvedené souhrnné tabulky poskytují úplný přehled všech zdrojů financování.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

====================================================================================================

Příspěvek EU na společný podnik EuroHPC

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

[1]    Pokrytí správy akcí programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa Náklady přepočtené na plné pracovní úvazky jsou stanoveny na základě průměrných ročních nákladů na zaměstnance ve třídě TA (152 000 EUR) a CA (82 000 EUR).

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití dodatečných prostředků správní povahy

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

– Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále

3.2.4.1Odhadovaný dopad na lidské zdroje Komise – financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 22

Vzhledem k celkově napjaté situaci v okruhu 7, pokud jde o personální obsazení i výši prostředků, budou potřebné lidské zdroje pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ nebo jiných útvarů Komise.

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů:

3.2.4.2Odhadovaný dopad na lidské zdroje společného podniku – financované ze schváleného rozpočtu

V rámci společného podniku nejsou žádné další požadavky na lidské zdroje. Níže jsou pouze pro informaci uvedeny požadavky na lidské zdroje uvedené v předchozím legislativně finančním výkazu.

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.7Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

Očekává se, že zúčastněné státy přispějí částkou, která bude přinejmenším odpovídat příspěvku Unie uvedenému v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci.

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1Požadavky digitálního významu

4.2Data

4.3Digitální řešení

4.4Posouzení interoperability

4.5Opatření na podporu digitálního provádění

(1)    Nařízení Rady (EU) 2021/1173 ze dne 13. července 2021, kterým se zřizuje společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku a zrušuje nařízení (EU) 2018/1488 (Úř. věst. L 256, 19.7.2021, s. 3).    

(2)    Nařízení Rady (EU) 2018/1488 ze dne 28. září 2018, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (Úř. věst. L 252, 8.10.2018, s. 1).    

(3)    https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/commission-launches-ai-innovation-package-support-artificial-intelligence-startups-and-smes

(4)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akční plán pro kontinent umělé inteligence (COM(2025) 165 final).        

(5)     Nařízení Rady (EU) 2024/1732 .

(6)    https://commission.europa.eu/topics/eu-competitiveness/competitiveness-compass_cs.

(7)     https://ec.europa.eu/transparency/expert-groups-register/screen/expert-groups/consult?lang=en&groupID=3629

(8)    https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/shaping-european-strategy-quantum-technology-main-orientations-and-recommendations.

(9)    Úř. věst. C , , s. .

(10)    Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

(11)     https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/commission-sets-course-europes-ai-leadership-ambitious-ai-continent-action-plan .

(12)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(13)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(14)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(16)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(17)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(18)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(19)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(20)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(21)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(22)    Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(23)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.