<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-39/18 P</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62018CJ0039</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:584">EU:C:2019:584</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>8</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>8</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20190710">10. 7. 2019</DATE> -věc C‑39/18 P</HT></P><P><HT TYPE="SC">Komise v. Icap a další</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (třetího senátu)</P><P><DATE ISO="20190710">10. července 2019</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Kasační opravný prostředek</KEYWORD><KEYWORD>Hospodářská soutěž</KEYWORD><KEYWORD>Kartelové dohody</KEYWORD><KEYWORD>Odvětví úrokových derivátů denominovaných v japonských jenech</KEYWORD><KEYWORD>Rozhodnutí konstatující porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP</KEYWORD><KEYWORD>Odpovědnost podniku za jeho úlohu v usnadnění kartelové dohody</KEYWORD><KEYWORD>Výpočet pokuty</KEYWORD><KEYWORD>Povinnost uvést odůvodnění</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑39/18 P,</P><P>jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne <DATE ISO="20180122">22. ledna 2018</DATE>,</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Evropská komise</HT>, zastoupená B. Monginem, M. Farleym, T. Christoforouem a V. Bottkou, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>přičemž dalšími účastnicemi řízení jsou:</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">NEX International Limited</HT>, dříve Icap plc, se sídlem v Londýně (Spojené království),</P><P><HT TYPE="BOLD">Icap Management Services Ltd</HT>, se sídlem v Londýně,</P><P><HT TYPE="BOLD">Icap New Zealand Ltd</HT>, se sídlem ve Wellingtonu (Nový Zéland), zastoupená C. Riis-Madsenem, advokat, a S. Frankem, avocat,</P><PARTY.STATUS>žalobkyně v prvním stupni,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),</P><P>ve složení A. Prechal, předsedkyně senátu, F. Biltgen, J. Malenovský, C. G. Fernlund (zpravodaj) a L. S. Rossi, soudci,</P><P>generální advokát: E. Tančev,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20190214">14. února 2019</DATE>,</VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20190502">2. května 2019</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><?PAGE NO="2"?><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Evropská komise se kasačním opravným prostředkem domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne <DATE ISO="20171110">10. listopadu 2017</DATE>, Icap a další v. Komise (T‑180/15, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>napadený rozsudek<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2017:795">EU:T:2017:795</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), kterým Tribunál částečně zrušil rozhodnutí Komise C(2015) 432 final ze dne <DATE ISO="20150204">4. února 2015</DATE> v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc AT.39861 – Úrokové deriváty denominované v jenech) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>sporné rozhodnutí<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>).</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutečnosti předcházející sporu a sporné rozhodnutí</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Ze skutečností předcházejících sporu vylíčených v bodech 1 až 21 napadeného rozsudku vyplývá, že Icap plc (jejíž právní nástupkyní se stala NEX International Limited), Icap Management Services Ltd a Icap New Zealand Ltd (dále jen společně <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>Icap<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>) jsou součástí podniku zprostředkovatelských služeb prostřednictvím hlasových a elektronických sítí, který je rovněž dodavatelem služeb po uzavírání obchodů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Komise ve sporném rozhodnutí konstatovala, že Icap se účastnila šesti jednání porušujících článek 101 SFEU a článek 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne <DATE ISO="19920502">2. května 1992</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="001" PAGE.FIRST="3" DATE.PUB="1994">Úř. věst. 1994, L 1, s. 3</REF.DOC.OJ>), pokud jde o manipulaci mezibankovních referenčních sazeb <HT TYPE="ITALIC">London Interbank Offered Rate</HT> [LIBOR, mezibankovní nabídková sazba v Londýně (Spojené království)] a <HT TYPE="ITALIC">Tokyo Interbank Offered Rate</HT> [TIBOR, mezibankovní nabídková sazba v Tokiu (Japonsko)] na trhu s úrokovými deriváty denominovanými v japonských jenech, která byla předtím konstatována v rozhodnutí Komise C(2013) 8602 final ze dne <DATE ISO="20131204">4. prosince 2013</DATE> v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc AT.39861 – Úrokové deriváty denominované v japonských jenech).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131029">29. října 2013</DATE> zahájila Komise proti společnosti Icap řízení týkající se protiprávního jednání.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131112">12. listopadu 2013</DATE> informovala Icap Komisi o svém úmyslu nevyužít postup narovnání.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20150204">4. února 2015</DATE> přijala Komise sporné rozhodnutí, v němž uložila společnosti Icap šest pokut v celkové výši <FT TYPE="NUMBER">14960000</FT> eur za <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>usnadnění<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/> šesti protiprávních jednání, a to:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>protiprávního jednání UBS/RBS z roku 2007<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/> od <DATE ISO="20070814">14. srpna</DATE> do <DATE ISO="20071101">1. listopadu 2007</DATE>;</P></ITEM><ITEM><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>protiprávního jednání UBS/RBS z roku 2008<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/> od <DATE ISO="20080828">28. srpna</DATE> do <DATE ISO="20081103">3. listopadu 2008</DATE>;</P></ITEM><ITEM><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>protiprávního jednání UBS/DB<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/> od <DATE ISO="20090522">22. května</DATE> do <DATE ISO="20090810">10. srpna 2009</DATE>;</P></ITEM><ITEM><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>protiprávního jednání Citi/RBS<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/> od <DATE ISO="20100303">3. března</DATE> do <DATE ISO="20100622">22. června 2010</DATE>;</P></ITEM><ITEM><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>protiprávního jednání Citi/DB<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/> od <DATE ISO="20100407">7. dubna</DATE> do <DATE ISO="20100607">7. června 2010</DATE> a</P></ITEM><ITEM><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>protiprávního jednání Citi/UBS<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/> od <DATE ISO="20100428">28. dubna</DATE> do <DATE ISO="20100602">2. června 2010</DATE>.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Body 18 až 21 napadeného rozsudku znějí takto:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>18</NO.P><TXT>Komise úvodem připomněla, že na základě pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="210" PAGE.FIRST="2" DATE.PUB="2006">Úř. věst. 2006, C 210, s. 2</REF.DOC.OJ>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>pokyny z roku 2006<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>) musí být základní částka pokuty určena s přihlédnutím ke všem důležitým okolnostem, za kterých k protiprávnímu jednání došlo, jakož i konkrétně k závažnosti a době trvání protiprávního jednání, přičemž role jednotlivých účastníků musí být předmětem individuálního posouzení, které zohlední také případné přitěžující či polehčující okolnosti (bod 284 odůvodnění [sporného] rozhodnutí).</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="3"?><ITEM><NP><NO.P>19</NO.P><TXT>Komise poznamenala, že pokyny z roku 2006 poskytují jen málo pokynů ohledně metody výpočtu pokut pro osoby usnadňující předmětná jednání. Vzhledem k tomu, že společnost Icap byla hospodářským subjektem činným na trzích zprostředkovatelských služeb, a nikoli na trhu úrokových derivátů, měla Komise za to, že pro účely určení obratu a stanovení výše pokut nemůže zaměnit poplatky za zprostředkování za ceny úrokových derivátů denominovaných v japonských jenech, jelikož taková záměna by neodrážela závažnost ani povahu protiprávního jednání. Z toho v podstatě vyvodila, že je třeba uplatnit bod 37 pokynů z roku 2006, který umožňuje odchýlit se od pokynů při určování základní částky pokuty (bod 287 odůvodnění [sporného] rozhodnutí).</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>20</NO.P><TXT>Komise s ohledem na závažnost dotčeného jednání a na dobu trvání účasti společnosti Icap na každém z šesti dotčených protiprávních jednání stanovila za každé z nich základní částku pokuty, tedy <FT TYPE="NUMBER">1040000</FT> eur za protiprávní jednání UBS/RBS z roku 2007, <FT TYPE="NUMBER">1950000</FT> eur za protiprávní jednání UBS/RBS z roku 2008, <FT TYPE="NUMBER">8170000</FT> eur za protiprávní jednání UBS/DB, <FT TYPE="NUMBER">1930000</FT> eur za protiprávní jednání Citi/RBS, <FT TYPE="NUMBER">1150000</FT> eur za protiprávní jednání Citi/DB a <FT TYPE="NUMBER">720000</FT> eur za protiprávní jednání Citi/UBS (bod 296 odůvodnění [sporného] rozhodnutí).</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>21</NO.P><TXT>Pokud jde o stanovení konečné výše pokuty, Komise neuplatnila existenci žádné přitěžující či polehčující okolnosti a zohlednila skutečnost, že hranice 10 % ročního obratu nebyla překročena (bod 299 odůvodnění [sporného] rozhodnutí). Článek 2 výroku [sporného] rozhodnutí tedy žalobkyním ukládá pokuty, jejichž konečná výše se rovná jejich základní částce.<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20150414">14. dubna 2015</DATE> podala Icap žalobu znějící na zrušení sporného rozhodnutí a podpůrně na snížení výše uložených pokut.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Společnost Icap uváděla na podporu svého návrhu na zrušení šest žalobních důvodů. V rámci prvních čtyř zpochybňovala legalitu článku 1 sporného rozhodnutí, který se týkal existence protiprávních jednání. Pátý a šestý žalobní důvod byl namířen proti článku 2 tohoto rozhodnutí, který se týkal uložených pokut.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Tribunál v napadeném rozsudku zrušil článek 2 sporného rozhodnutí a jeho článek 1 zrušil částečně.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Návrhová žádání účastnic řízení před Soudním dvorem</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zrušil rozsudek v rozsahu, v němž byly zrušeny pokuty uvedené v článku 2 sporného rozhodnutí;</P></ITEM><ITEM><P>zamítl pátý a šestý žalobní důvod, které společnost Icap uplatnila v souvislosti s pokutami před Tribunálem, a vyměřil společnosti Icap přiměřené pokuty v rámci soudního přezkumu v plné jurisdikci a</P></ITEM><ITEM><P>uložil společnosti Icap náhradu veškerých nákladů tohoto řízení a pozměnil rozhodnutí o nákladech řízení obsažené v napadeném rozsudku tak, aby odráželo výsledek tohoto řízení o kasačním opravném prostředku.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Icap navrhuje, aby Soudní dvůr:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zamítl kasační opravný prostředek v plném rozsahu nebo částečně a</P></ITEM><?PAGE NO="4"?><ITEM><P>uložil Komisi náhradu veškerých nákladů tohoto řízení, včetně nákladů řízení v prvním stupni.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Ke kasačnímu opravnému prostředku</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Komise uplatňuje jediný důvod kasačního opravného prostředku vycházející z nesprávného právního posouzení při výkladu a použití judikatury týkající se odůvodnění rozhodnutí ukládajících pokuty.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastnic řízení</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Komise tvrdí, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že stanovení výše pokut uložených Icap nebylo ve sporném rozhodnutí dostatečně odůvodněno.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Tento orgán tvrdí, že Tribunál se v bodech 287 až 291 napadeného rozsudku opřel o nesprávný výklad povinnosti uvést odůvodnění. Komise má za to, že Tribunál přehlédl judikaturu vyplývající z rozsudků ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111208">8. prosince 2011</DATE>, <NAME.CASE>Chalkor v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑386/10 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:815">EU:C:2011:815</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151022">22. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>AC-Treuhand v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑194/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:717">EU:C:2015:717</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0068">68</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), podle níž platí, že Komise splní tuto povinnost, pokud sdělí podniku, o němž má za to, že je odpovědný za porušení článku 101 SFEU z důvodu jeho úlohy osoby, která usnadnila předmětná jednání, posuzované skutečnosti, které jí umožnily vymezit závažnost a dobu trvání protiprávního jednání, aniž má povinnost uvést veškeré číselné údaje a výpočty provedené za účelem určení výše pokuty.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Kromě toho se domnívá, že Tribunál v bodech 295 a 296 napadeného rozsudku nezohlednil rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160128">28. ledna 2016</DATE>, <NAME.CASE>Quimitécnica.com a de Mello v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑415/14 P</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:58">EU:C:2016:58</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), z něhož nicméně vyplývá, že odůvodnění aktu Komise musí být posuzováno s ohledem na jeho kontext, včetně výměn informací mezi Komisí a dotčenými osobami, které proběhly před a po přijetí dotčeného aktu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Komise má za to, že sporné rozhodnutí právně dostačujícím způsobem uvádí faktory závažnosti a doby trvání účasti Icap na protiprávním jednání a její odůvodnění je v tomto ohledu srovnatelné s odůvodněním rozhodnutí, o které se jednalo ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151022">22. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>AC-Treuhand v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑194/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:717">EU:C:2015:717</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Komise má za to, že překročila rámec toho, co byla povinna učinit, aby odpověděla Icap, která měla za to, že s ní bylo zacházeno rozdílně ve vztahu k podniku R. P. Martin, kterému byly rovněž uloženy pokuty za úlohu osoby usnadňující předmětná jednání v téže kartelové dohodě, který se však na rozdíl od Icap rozhodl pro narovnání.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Komise nejdříve uvádí, že jako základ pro výpočet použila hodnotu tržeb a celosvětový obrat uplatňovaný na banky, které se účastnily kartelové dohody. Dále tvrdí, že zohlednila dobu trvání účasti Icap a konečně snížila základní hypotetickou výši, aby získala paušální, vhodnou a přiměřenou pokutu. Stejnou metodu podle svého tvrzení použila na podnik R. P. Martin v souladu se zásadou rovného zacházení. Komise však uvádí, že posledně uvedenému podniku byla snížena výše pokuty o 25 % z důvodu shovívavosti, jakož i o 10 % z důvodu postupu narovnání. Jeho obrat byl kromě toho podle ní asi dvacetkrát nižší než obrat Icap a jeho účast na protiprávním jednání trvala přibližně měsíc, zatímco účast Icap trvala více než dva měsíce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Pokud Soudní dvůr rozhodne o výši pokut v rámci své pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci, Komise jej vyzývá, aby stanovil výši každé z pokut v závislosti na poměrném snížení doby trvání, o němž rozhodl Tribunál a které již nabylo právní moci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Icap tvrdí, že tento důvod kasačního opravného prostředku není opodstatněný.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="5"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Závěry Soudního dvora</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Kasační opravný prostředek vznáší především otázku, zda Tribunál nesprávně posoudil rozsah povinnosti uvést odůvodnění, kterou má Komise, když v bodech 287 až 296 napadeného rozsudku rozhodl, že Komise se omezuje na obecné ujištění, že základní částky uložené podnikům odpovědným za porušení článku 101 SFEU z důvodu usnadnění kartelové dohody odrážejí závažnost, dobu trvání a povahu jejich účasti na protiprávních jednáních, jakož i odrazující účinek pokut, když je nesporné, že tyto částky byly určeny na základě zvláštní metody, která nebyla těmto podnikům zveřejněna.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Jak Tribunál připomněl v bodech 287 a 288 napadeného rozsudku, podle ustálené judikatury musí být odůvodnění požadované v článku 296 SFEU přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a musí z něj jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak, aby se dotčené osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a příslušný soud mohl provést svůj přezkum. Není požadováno, aby odůvodnění vylíčilo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 296 SFEU, musí být posuzována nejen s ohledem na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast (zejména viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19980402">2. dubna 1998</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Sytraval a Brink’s France</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑367/95 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1998:154">EU:C:1998:154</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0063">63</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190508">8. května 2019</DATE>, <NAME.CASE>Landeskreditbank Baden-Württemberg v. ECB</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑450/17 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:372">EU:C:2019:372</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0087">87</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Pokud jde o rozhodnutí ukládající podnikům pokuty za porušení článku 101 SFEU, je povinnost uvést odůvodnění zvláště důležitá. Komise musí své rozhodnutí odůvodnit, zejména pak vysvětlit vážení a posouzení zohledněných skutečností. Existenci odůvodnění ověřuje soud i bez návrhu (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111208">8. prosince 2011</DATE>, <NAME.CASE>Chalkor v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑386/10 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:815">EU:C:2011:815</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Je sice pravda, že Komise má širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o metodu výpočtu pokut v případě porušení unijních pravidel v oblasti hospodářské soutěže (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20121219">19. prosince 2012</DATE>, <NAME.CASE>Heineken Nederland a Heineken v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑452/11 P</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:829">EU:C:2012:829</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0092">92</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i citovaná judikatura), avšak v zájmu transparentnosti přijala pokyny z roku 2006, ve kterých uvádí, z jakého důvodu zohlední určité okolnosti protiprávního jednání a důsledky, které z těchto okolností mohou vyplývat pro výši pokuty (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111208">8. prosince 2011</DATE>, <NAME.CASE>Chalkor v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑386/10 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:815">EU:C:2011:815</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Pokyny z roku 2006 tedy spočívají na zohlednění hodnoty tržeb z dotčených výrobků ve vztahu k protiprávnímu jednání za účelem stanovení základní výše pokut, které mají být uloženy. Tyto pokyny stanovují v bodech 6 a 13, že hodnota těchto tržeb ve spojení s dobou trvání protiprávního jednání má <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>odrážet ekonomický význam protiprávního jednání, jakož i relativní váhu každého podniku, který se podílel na protiprávním jednání<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Tato metoda se však může někdy ukázat jako nevhodná ve vztahu ke konkrétním okolnostem věci. Tak tomu je zejména tehdy, když podnik, který byl prohlášen za podnik, který je odpovědný za porušení článku 101 SFEU, jelikož usnadnil kartelovou dohodu, nedosáhl žádného obratu na trzích relevantních výrobků. V takové situaci Soudní dvůr rozhodl, že Komise byla oprávněna použít jiný způsob výpočtu než způsob popsaný v pokynech z roku 2006 a podle bodu 37 těchto pokynů stanovit v paušální částce základní výši pokuty uložené podniku, který svou poradní činností usnadnil kartelovou dohodu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151022">22. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>AC-Treuhand v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑194/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:717">EU:C:2015:717</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0065">65</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0067">67</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Pokud jde o určení rozsahu povinnosti uvést odůvodnění, kterou má Komise, když se odchyluje od obecné metodologie stanovené v pokynech z roku 2006, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že ačkoli rozhodnutí Komise navazující na ustálenou rozhodovací praxi lze odůvodnit stručně, zejména odkazem na danou praxi, v rozhodnutí jdoucím významně nad rámec dřívějších rozhodnutí Komise musí výslovně rozvinout své úvahy (zejména viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19751126">26. listopadu<?PAGE NO="6"?> 1975</DATE>, <NAME.CASE>Groupement des fabricants de papiers peints de Belgique a další v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>73/74</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1975:160">EU:C:1975:160</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110929">29. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Elf Aquitaine v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑521/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:620">EU:C:2011:620</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0155">155</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Je třeba rovněž připomenout ustálenou judikaturu, která uznala, že uvedené pokyny vyjadřují pravidlo chování, podle něhož má být v praxi postupováno a od něhož se Komise může v konkrétním případě odchýlit, pouze uvede-li důvody, které jsou slučitelné se zásadou rovného zacházení (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130530">30. května 2013</DATE>, <NAME.CASE>Quinn Barlo a další v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑70/12 P</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:351">EU:C:2013:351</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130711">11. července 2013</DATE>, <NAME.CASE>Ziegler v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑439/11 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:513">EU:C:2013:513</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Pokud se Komise dovolává bodu 37 pokynů z roku 2006, je povinna vylíčit důvody, které jí umožňují mít za to, že zvláštní okolnosti věci či nezbytnost dosáhnout odrazujícího účinku odůvodňují odchýlení se od metody uvedené ve zmíněných pokynech, jak rozhodl Tribunál v bodě 289 napadeného rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Komise kromě toho splní svou povinnost uvést odůvodnění, když ve svém rozhodnutí uvede posuzované skutečnosti, které jí umožnily vymezit závažnost a dobu trvání protiprávního jednání (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151022">22. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>AC-Treuhand v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑194/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:717">EU:C:2015:717</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0068">68</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). I když není povinna uvést všechny číselné údaje týkající se každé z dílčích fází metody výpočtu určené pokuty, je povinna – jak rozhodl Tribunál v bodě 291 napadeného rozsudku – vysvětlit vážení a posouzení zohledněných skutečností (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111208">8. prosince 2011</DATE>, <NAME.CASE>Chalkor v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑386/10 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:815">EU:C:2011:815</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Uvedení těchto skutečností je sice nezbytné, avšak otázka, zda je dostatečné, musí být posuzována z hlediska dotčených okolností a kontextu rozhodnutí Komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Zajisté je pravda, že ve věci, v níž Komise stanovila v paušální částce základní výši pokuty uložené podniku, který usnadnil kartelovou dohodu, Soudní dvůr rozhodl, že stačí, že se odůvodnění omezuje na uvedení toho, že byla zohledněna závažnost a doba trvání protiprávních jednání při určování této výše (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151022">22. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>AC-Treuhand v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑194/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:717">EU:C:2015:717</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0068">68</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0069">69</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Nicméně z tohoto rozsudku nelze vyvodit, že toto odůvodnění je vždy dostatečné bez ohledu na zvláštní okolnosti dané situace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Pokud se Komise kromě toho odchýlí od pokynů z roku 2006 a uplatní jinou metodologii, která je zvláště přizpůsobena zvláštním okolnostem situace podniku, jenž usnadnil kartelovou dohodu, je s ohledem na právo obhajoby nezbytné, aby tato metodologie byla zpřístupněna dotčeným osobám, aby se mohly vyjádřit ke skutečnostem, na kterých Komise zamýšlí založit své rozhodnutí (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131022">22. října 2013</DATE>, <NAME.CASE>Sabou</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑276/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:678">EU:C:2013:678</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura). Toto zpřístupnění totiž přispívá k nestrannosti a kvalitě rozhodnutí Komise, na nichž nakonec závisí důvěra, kterou mají veřejnost a podniky v legitimitu činnosti tohoto orgánu v oblasti hospodářské soutěže (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190116">16. ledna 2019</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. United Parcel Service</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑265/17 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:23">EU:C:2019:23</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>V projednávaném případě je nesporné, že Komisi určila základní výši pokut uložených společnostem Icap a R. P. Martin na základě téže metody zvláště vypracované za účelem řešení zvláštní situace osob, které usnadnily protiprávní jednání, a spočívající na pětifázovém testu, který je s to změřit dobu trvání a závažnost jejich účasti na dotčeném protiprávním jednání. Okolnosti projednávané věci se tedy liší od okolností věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151022">22. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>AC-Treuhand v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑194/14 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:717">EU:C:2015:717</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), v níž Komise stanovila v paušální částce základní výši pokuty uložené jediné osobě, jež usnadnila protiprávní jednání.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Tribunál navíc v bodě 293 napadeného rozsudku uvedl, že bod 287 odůvodnění sporného rozhodnutí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>neposkytuje upřesnění ohledně alternativního způsobu, který Komise upřednostnila, ale omezuje se na obecné ujištění, že základní částky odráží závažnost, dobu trvání a povahu účasti společnosti Icap na dotčených protiprávních jednáních, jakož i nezbytnost zajistit dostatečně odrazující účinek pokut<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Vzhledem k právním okolnostem připomenutým v bodech 28 až 34 tohoto rozsudku, se Tribunál právem ztotožnil se závěrem, že posouzení uvedené v bodě 294 napadeného rozsudku, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>[v] tomto znění bod 287 odůvodnění [sporného] rozhodnutí neumožňuje ani žalobkyním, aby porozuměly opodstatnění metodologie vybrané Komisí, ani Tribunálu, aby ji ověřil<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, a „[t]ento nedostatek odůvodnění se nachází rovněž v bodech 290 až 296 odůvodnění uvedeného rozhodnutí, které neposkytují ani minimální informace umožňující pochopit a ověřit relevanci a vážení skutečností zohledněných Komisí při určení základní částky pokut, čímž dochází k porušení judikatury (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111208">8. prosince 2011</DATE>, <NAME.CASE>Chalkor v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑386/10 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:815">EU:C:2011:815</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0061">61</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Ačkoli Komise tvrdí opak, povinnost dostatečně odůvodnit relevanci a vážení skutečností zohledněných při určování alternativní metody, kterou upřednostnila, s sebou s ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 31 tohoto rozsudku nenese, že je povinna poskytnout číselné údaje týkající se metody výpočtu pokuty nebo podrobně vysvětlit své interní výpočty. V projednávaném případě Komise ostatně netvrdila, že výčet pěti fází, které tvoří zvolenou alternativní metodu a které uvedla až ve fázi řízení před Tribunálem, ji vedly k odhalení číselných údajů nebo vnitřních výpočtů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Komise rovněž namítá, že Tribunál nezohlednil informace týkající se metodologie výpočtu, které byly poskytnuty navrhovatelce ve správním řízení, jakož i ve fázi soudního řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Avšak vzhledem k významu, který má povinnost uvést odůvodnění, pokud jde o skutečnosti připomenuté v bodě 34 tohoto rozsudku, se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 295 napadeného rozsudku rozhodl, že ačkoli <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>musí být odůvodnění napadeného aktu přezkoumáno s ohledem na jeho kontext, nelze mít za to, že obsah […] vysvětlujících a neformálních rozhovorů může Komisi zbavit povinnosti vysvětlit v napadeném rozhodnutí použitou metodu určení částek uložených pokut<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Dále, vzhledem k neuvedení žádného vysvětlení ve vztahu k relevanci a vážení skutečností, které Komise zohlednila při určování metody výpočtu základní výše pokuty uložené společnosti Icap, Tribunál právem rozhodl v bodě 296 napadeného rozsudku, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>vysvětlení poskytnuté ve stadiu řízení před Tribunálem [nelze] zohlednit pro účely posouzení dodržení povinnosti Komise uvést odůvodnění<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Jediný důvod kasačního opravného prostředku je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněný.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Ze všech předchozích úvah vyplývá, že kasační opravný prostředek musí být zamítnut.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 téhož jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že společnost Icap požadovala náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Kasační opravný prostředek se zamítá.</HT></TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="8"?><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>