<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.00-20081231.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="ECRCJ2005CSB.1201105901.case.xml"><NO.CASE>C-26/04</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62004J0026</NO.CELEX><NO.SEQ>0008.0002</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>11076</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>11086</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>11</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><LEFT>ROZSUDEK ZE DNE <DATE ISO="20051215">15. 12. 2005</DATE> — VĚC C-26/04</LEFT><RIGHT>KOMISE v. ŠPANĚLSKO</RIGHT></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (prvního senátu)</P><P><DATE ISO="20051215">15. prosince 2005</DATE><NOTE NOTE.ID="E0001" NUMBERING="STAR"><P>Jednací jazyk: španělština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C-26/04,</P><P>jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne <DATE ISO="20040127">27. ledna 2004</DATE>,</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Komise Evropských společenství,</HT> zastoupená G. Valero Jordanou, jako zmocněncem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,</P><PARTY.STATUS>žalobkyně,</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Španělskému království,</HT> zastoupenému E. Braquehais Conesou, jako zmocněncem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,</P><PARTY.STATUS>žalovanému,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS></PARTIES><?PAGE NO="I-11077"?><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (první senát),</P><P>ve složení P. Jann, předseda senátu, K. Schiemann, N. Colneric, J. N. Cunha Rodrigues (zpravodaj) a E. Levits, soudci,</P><P>generální advokát: F. G. Jacobs,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: R. Grass,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení,</VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20050707">7. července 2005</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL><P>vydává tento</P></PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P>Rozsudek</P></TI></TITLE><NP><NO.P>1</NO.P><TXT>Svojí žalobou se Komise Evropských společenství domáhá, aby Soudní dvůr určil, že Španělské království jednak tím, že pláže <QUOT.START ID="QS0001" REF.END="QE0001" CODE="201E"/>Vilela/A Videira<QUOT.END ID="QE0001" REF.START="QS0001" CODE="201C"/>, <QUOT.START ID="QS0002" REF.END="QE0002" CODE="201E"/>Nino do Corvo<QUOT.END ID="QE0002" REF.START="QS0002" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0003" REF.END="QE0003" CODE="201E"/>Canabal<QUOT.END ID="QE0003" REF.START="QS0003" CODE="201C"/> nacházející se v obci Moaňa, provincie Pontevedra, autonomní oblast Galicie, nebyly úředně vymezeny jako oblasti koupání, a jednak tím, že nebyl přijat program na snížení znečištění Ría de Vigo, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 76/160/EHS ze dne <DATE ISO="19751208">8. prosince 1975</DATE> o jakosti<?PAGE NO="I-11078"?> vod ke koupání (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="031" DATE.PUB="1976" PAGE.FIRST="1">Úř. vest. 1976 L 31, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 15/01, s. 26) a z článku 5 směrnice Rady 79/923/EHS ze dne <DATE ISO="19791030">30. října 1979</DATE> o požadované jakosti vod pro měkkýše (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="281" DATE.PUB="1979" PAGE.FIRST="47">Úř. věst. L 281, s. 47</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 15/01, s. 128).</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Právní rámec</P></TI></TITLE><NP><NO.P>2</NO.P><TXT>Článek 1 odst. 2 písm. a) směrnice 76/160 definuje vody ke koupání jako:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0004" REF.END="QE0004" CODE="201E"/>všechny tekoucí nebo stojaté sladké vody nebo jejich části a mořské vody, v nichž:</P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>koupání je výslovně povoleno příslušným orgánem členského státu [,]</P><P>nebo</P></ITEM><ITEM><P>koupání není zakázáno a tradičně je zde provozuje velký počet koupajících se<QUOT.END ID="QE0004" REF.START="QS0004" CODE="201C"/>.</P></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP><?PAGE NO="I-11079"?><NP><NO.P>3</NO.P><TXT>Podle čl. 3 odst. 1 této směrnice členské státy stanoví pro všechny oblasti koupání nebo pro každou jednotlivou oblast koupání hodnoty ukazatelů uvedených v příloze, uplatňované pro vody ke koupání.</TXT></NP><NP><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 4 odst. 1 uvedené směrnice stanoví, že:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0005" REF.END="QE0005" CODE="201E"/>Členské státy přijmou všechna opatření potřebná k tomu, aby do deseti let ode dne oznámení této směrnice odpovídala jakost vod ke koupání hodnotám stanoveným podle článku 3.<QUOT.END ID="QE0005" REF.START="QS0005" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 1 směrnice 79/923 stanoví, že:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0006" REF.END="QE0006" CODE="201E"/>Tato směrnice se týká jakosti vod pro měkkýše a vztahuje se na členskými státy vymezené pobřežní a brakické vody, které vyžadují ochranu nebo zlepšení jakosti za účelem podpory života a růstu měkkýšů (mlžů a plžů), čímž se přispěje k vysoké jakosti [kvalitě] výrobků z jedlých měkkýšů k přímé lidské spotřebě.<QUOT.END ID="QE0006" REF.START="QS0006" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>6</NO.P><TXT>Podle čl. 4 odst. 1 této směrnice:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0007" REF.END="QE0007" CODE="201E"/>Členské státy poprvé vymezí vody pro měkkýše do dvou let ode dne oznámení této směrnice.<QUOT.END ID="QE0007" REF.START="QS0007" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP><?PAGE NO="I-11080"?><NP><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 5 uvedené směrnice stanoví, že:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0008" REF.END="QE0008" CODE="201E"/>Členské státy připraví [vyhotoví] programy ke snížení znečištění a k zajištění toho, že vymezené vody vyhoví do šesti let po vymezení podle článku 4 jak hodnotám stanoveným členskými státy podle článku 3, tak poznámkám ve sloupcích G a I přílohy.<QUOT.END ID="QE0008" REF.START="QS0008" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>8</NO.P><TXT>Příloha směrnice 79/923 uvádí v ukazateli 10 nazvaném <QUOT.START ID="QS0009" REF.END="QE0009" CODE="201E"/>Fekální koliformní bakterie/100 ml<QUOT.END ID="QE0009" REF.START="QS0009" CODE="201C"/> referenční hodnotu <QUOT.START ID="QS0010" REF.END="QE0010" CODE="201E"/>≤ 300 v mase měkkýšů a v meziskořepinové tekutině<QUOT.END ID="QE0010" REF.START="QS0010" CODE="201C"/>. Tato hodnota je uvedena ve sloupci <QUOT.START ID="QS0011" REF.END="QE0011" CODE="201E"/>G<QUOT.END ID="QE0011" REF.START="QS0011" CODE="201C"/> uvedené přílohy, což z ní v zásadě činí referenční hodnotu, a nikoli závaznou hodnotu pro členské státy podle či. 3 odst. 2 uvedené směrnice.</TXT></NP><NP><NO.P>9</NO.P><TXT>Nicméně poznámka pod čarou 1 vztahující se k ukazateli 10 stanoví: <QUOT.START ID="QS0012" REF.END="QE0012" CODE="201E"/>Do přijetí směrnice o ochraně spotřebitelů výrobků z měkkýšů je však nezbytné, aby tato hodnota byla sledována ve vodách, kde žijí jedlí měkkýši.<QUOT.END ID="QE0012" REF.START="QS0012" CODE="201C"/></TXT></NP><NP><NO.P>10</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že článek 395 aktu o podmínkách přistoupení Španělského království a Portugalské republiky a o úpravách smluv (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="302" DATE.PUB="1985" PAGE.FIRST="23">Úř. vĕst. 1985, L 302, s. 23</REF.DOC.OJ>) nestanoví ve prospěch Španělska žádnou odchylku týkající se směrnic 76/160 a 79/923, měla jakost vod ke koupání ve Španělsku splňovat závazné mezní hodnoty stanovené směrnicí 76/160 ode dne <DATE ISO="19860101">1. ledna 1986</DATE> a programy uvedené v článku 5 směrnice 79/923 měly být vyhotoveny nejpozději do dne <DATE ISO="19871030">30. října 1987</DATE>.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="I-11081"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Postup před zahájením soudního řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>11</NO.P><TXT>Jelikož se Komise domnívala, že Španělské království nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají ze směrnic 76/160 a 79/923, zahájila proti tomuto členskému státu řízení o nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES tím, že mu dne <DATE ISO="20010125">25. ledna 2001</DATE> zaslala výzvu dopisem.</TXT></NP><NP><NO.P>12</NO.P><TXT>Poté, co Komise nepřijala argumenty předložené španělskou vládou v odpověď na tuto výzvu dopisem, vyzvala ji Komise v odůvodněném stanovisku ze dne <DATE ISO="20020701">1. července2002</DATE> k přijetí veškerých opatření nezbytných k tomu, aby vyhověla tomuto stanovisku ve lhůtě dvou měsíců od jeho obdržení.</TXT></NP><NP><NO.P>13</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že Španělské království na toto odůvodněné stanovisko neodpovědělo, podala Komise projednávanou žalobu.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K žalobě</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení směrnice 76/160</P></TI></TITLE><NP><NO.P>14</NO.P><TXT>Jak Komise upřesňuje v replice, nesplněním povinnosti, které vytýká Španělskému království tímto prvním žalobním důvodem, je nevymezení tří pláží na galicijském pobřeží jako oblastí koupání, a nikoli nedodržení závazných mezních hodnot stanovených směrnicí 76/160.</TXT></NP><?PAGE NO="I-11082"?><NP><NO.P>15</NO.P><TXT>Článek 4 odst. 1 směrnice 76/160 však neukládá výslovně členským státům povinnost úředně vymezit pláže nebo jiná místa jako oblasti koupání.</TXT></NP><NP><NO.P>16</NO.P><TXT>Naopak čl. 1 odst. 2 písm. a) této směrnice definuje vody ke koupání jako vody, v nichž je koupání buď výslovně povoleno příslušným orgánem členského státu, nebo není zakázáno a tradičně je zde provozuje velký počet koupajících se. Z druhé části této definice vyplývá, že členským státům je dovoleno tolerovat koupání v určitých vodách, aniž by je nutně musely vymezit jako oblasti koupání.</TXT></NP><NP><NO.P>17</NO.P><TXT>Jak poznamenal generální advokát v bodě 14 svého stanoviska, neexistence povinnosti úředně vymezit relevantní vody ve směrnici 76/160 je zdůrazněna skutečností, že jiné směrnice týkající se ochrany životního prostředí a veřejného zdraví obsahují ustanovení výslovně ukládající členským státům úředně vymezit nebo označit určité oblasti nebo vody do určitého data.</TXT></NP><NP><NO.P>18</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že čl. 4 odst. 1 směrnice 76/160 neukládá členským státům povinnost úředně vymezit oblasti koupání, jak tvrdí Komise.</TXT></NP><NP><NO.P>19</NO.P><TXT>První žalobní důvod je tedy neopodstatněný, a musí být zamítnut.</TXT></NP></GR.SEQ><?PAGE NO="I-11083"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P>K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení článku S směrnice 76/923</P></TI></TITLE><NP><NO.P>20</NO.P><TXT>Mezi účastníky řízení je nesporné, že vody Ría de Vigo byly Španělským královstvím vymezeny jako vody pro měkkýše v souladu s článkem 4 směrnice 79/923.</TXT></NP><NP><NO.P>21</NO.P><TXT>V žalobní odpovědi Španělské království primárně uplatňuje, že rozsah působnosti uvedené směrnice, definovaný v jejím článku 1 je omezen na vody, kde žijí měkkýši <QUOT.START ID="QS0013" REF.END="QE0013" CODE="201E"/>k přímé lidské spotřebě<QUOT.END ID="QE0013" REF.START="QS0013" CODE="201C"/>. Směrnice má jediný cíl: zlepšení jakosti vod určených k pěstování měkkýšů k přímé lidské spotřebě. Podle Španělského království není žádná oblast Ría de Vigo oblastí produkce měkkýšů určených k přímé lidské spotřebě. Ría de Vigo totiž produkuje pouze měkkýše, kteří jsou před spotřebou předmětem čištěni nebo jsou přesazeni. Nedodržení referenční hodnoty stanovené směrnicí 79/923 tedy není porušením článku 5 uvedené směrnice.</TXT></NP><NP><NO.P>22</NO.P><TXT>Tento argument nelze přijmout. Článek 1 směrnice 79/923 totiž stanoví, že tato směrnice se vztahuje na členskými státy vymezené pobřežní a brakické vody, která vyžadují ochranu nebo zlepšení za účelem podpory života a růstu měkkýšů, <QUOT.START ID="QS0014" REF.END="QE0014" CODE="201E"/>čímž se přispěje k vysoké jakosti [kvalitě] výrobků z jedlých měkkýšů k přímé lidské spotřebě<QUOT.END ID="QE0014" REF.START="QS0014" CODE="201C"/>. Část věty <QUOT.START ID="QS0015" REF.END="QE0015" CODE="201E"/>čímž se přispěje k vysoké jakosti [kvalitě] výrobků z jedlých měkkýšů k přímé lidské spotřebě<QUOT.END ID="QE0015" REF.START="QS0015" CODE="201C"/> neomezuje, jak zdůraznil generální advokát v bodě 43 svého stanoviska, rozsah působnosti uvedené směrnice na tento cíl, ale spíše naznačuje další cíl této směrnice, jehož může být dosaženo stejnými prostředky, přičemž použití výrazu <QUOT.START ID="QS0016" REF.END="QE0016" CODE="201E"/>čímž<QUOT.END ID="QE0016" REF.START="QS0016" CODE="201C"/> je v tomto ohledu významné. Z tohoto znění vyplývá, že uvedená směrnice se vztahuje na všechny vody pro měkkýše, ať jsou v nich žijící měkkýši určení k přímé lidské spotřebě, nebo ke spotřebě po dalším zpracování.</TXT></NP><?PAGE NO="I-11084"?><NP><NO.P>23</NO.P><TXT>Tento výklad je potvrzen zněním poznámky pod čarou 1 vztahující se k ukazateli 10 v příloze II směrnice 79/923. Tato poznámka pod čarou stanoví, že orientační hodnota pro koliformní bakterie by měla po určitou dobu být považována za závaznou hodnotu <QUOT.START ID="QS0017" REF.END="QE0017" CODE="201E"/>ve vodách, kde žijí měkkýši určení k přímé lidské spotřebě<QUOT.END ID="QE0017" REF.START="QS0017" CODE="201C"/>. Z toho vyplývá, že stanovená hodnota si zachovává orientační povahu, pokud jde o vody, kde žijí měkkýši, kteří nejsou určeni k přímé lidské spotřebě, z čehož vyplývá, že uvedená směrnice se vztahuje také na takové vody.</TXT></NP><NP><NO.P>24</NO.P><TXT>Tento výklad je rovněž v souladu s cílem směrnice 79/923, jak vyplývá z jejího odůvodnění. Zejména z prvního, třetího, sedmého a desátého bodu odůvodnění této směrnice totiž vyplývá, že cílem této směrnice je ochrana jakosti vod pro měkkýše obecně, ať pro měkkýše určené k přímé lidské spotřebě, nebo nikoli.</TXT></NP><NP><NO.P>25</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že podle svého článku 1 se směrnice 79/923 vztahuje na vody Ría de Vigo.</TXT></NP><NP><NO.P>26</NO.P><TXT>Španělské království podpůrně uplatňuje, že vypracovalo globální program na snížení znečištění Ría de Vigo a že byl definován program opatření na postupné snižování znečištění. Španělské orgány tak jednaly v souladu s článkem 5 směrnice 79/923.</TXT></NP><NP><NO.P>27</NO.P><TXT>Komise nezpochybňuje existenci uvedených programů, ale má za to, že jde o obecné programy čištění odpadních vod, které nesplňují kritéria zvláštního programu na snížení znečištění vod pro měkkýše ve smyslu článku 5 směrnice 79/923.</TXT></NP><?PAGE NO="I-11085"?><NP><NO.P>28</NO.P><TXT>Z rozsudku ze dne <DATE ISO="19961212">12. prosince 1996</DATE>, Komise v. Německo (<REF.DOC.ECR EDITION="GEN" NO.CASE="C-298/95" YEAR="1996" PAGE.ECR="I-6747">C-298/95, Recueil, s. I-6747, bod 24</REF.DOC.ECR>) vyplývá, že článek 5 směrnice 79/923 ukládá členským státům povinnost vyhotovit zvláštní programy směřující ke snížení znečištění vod pro měkkýše.</TXT></NP><NP><NO.P>29</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že programy na snížení znečištění uvedené Španělským královstvím v žalobní odpovědi nejsou zvláštními programy směřujícími ke snížení znečištění vod pro měkkýše, tvrzené nesplnění povinnosti existuje.</TXT></NP><NP><NO.P>30</NO.P><TXT>Druhý žalobní důvod Komise je proto třeba považovat za opodstatněný.</TXT></NP><NP><NO.P>31</NO.P><TXT>Je tedy třeba konstatovat, že Španělské království tím, že nepřijalo program na snížení znečištění vod pro měkkýše Ría de Vigo, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z článku 5 směrnice 79/923.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K nákladům řízení</P></TI></TITLE><NP><NO.P>32</NO.P><TXT>Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, Požadoval. Nicméně podle čl. 69 odst. 3 prvního pododstavce téhož řádu Soudní dvůr může rozdělit náklady mezi účastníky řízení nebo rozhodnout, že každý z nich nese vlastní náklady, pokud každý účastník měl ve věci částečně úspěch i neúspěch. Jelikož Komise a Španělské království měly ve věci částečně úspěch i neúspěch, je namístě rozhodnout, že každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="I-11086"?><JURISDICTION><INTRO><P>Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:</P></INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT>Španělské království tím, že nepřijalo program na snížení znečištění vod pro měkkýše Ría de Vigo, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z článku 5 směrnice Rady 79/923/EHS ze dne <DATE ISO="19791030">30. října 1979</DATE> o požadované jakosti vod pro měkkýše.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Ve zbývající části se žaloba zamítá.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Účastníci řízení ponesou vlastní náklady řízení.</TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><P>Podpisy.</P></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>