–

za maďarskou vládu M. Z. Fehérem a A. Pokoraczki, jako zmocněnci,

–

za řeckou vládu G. Kanellopoulosem, A. Vasilopoulou a E.-E. Krompa, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi L. Havasem a B. Hofstötterem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1366 ze dne 11. května 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu v odvětví včelařství (Úř. věst. 2015, L 211, s. 3, dále jen „nařízení 2015/1366“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi SD a Agrárminiszter (ministr zemědělství, Maďarsko) ohledně rozhodnutí tohoto ministra, kterým byla zamítnuta žádost o poskytnutí podpory na pořízení nového vybavení pro migraci včel.

3

Článek 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 671), nadepsaný „Vnitrostátní programy a financování“, v odstavci 1 stanoví:

„S cílem zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh mohou členské státy vypracovat vnitrostátní programy pro odvětví včelařství na období tří let (‚včelařské programy‘). […]“

4

Na základě čl. 56 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227 tohoto nařízení, pokud jde o „základ pro přidělování finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu, mimo jiné na základě celkového počtu úlů se včelstvy v Unii“.

5

Podle článku 57 prvního pododstavce písm. c) uvedeného nařízení může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření týkající se „schválení včelařských programů předložených členskými státy, včetně přidělení finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu a maximální výše financování členskými státy“.

6

Body 2 až 4 a 11 odůvodnění nařízení 2015/1366 uvádějí:

[…]

7

Článek 1 nařízení 2015/1366, nadepsaný „Úly“, stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se pojmem ‚úl‘ rozumí jednotka obsahující včelstvo používané pro produkci medu, jiných včelařských produktů nebo včelího šlechtitelského materiálu a všechny prvky nezbytné pro jeho přežití.“

8

Článek 2 uvedeného nařízení, nadepsaný „Metoda pro určení počtu úlů“, stanoví:

„Členské státy, které předkládají vnitrostátní programy pro odvětví včelařství podle článku 55 nařízení (EU) č. 1308/2013 (dále jen ‚včelařské programy‘), mají k dispozici spolehlivou metodu, jíž každoročně v období od 1. září do 31. prosince určí počet úlů připravených k přezimování nacházejících se na jejich území.“

9

Článek 4 Magyar Méhészeti Nemzeti Program alapján a 2016-2019 közötti végrehajtási időszakokban a központi költségvetés, valamint az Európai Mezőgazdasági Garancia Alap társfinanszírozásában megvalósuló támogatások igénybevételének szabályairól szóló 4/2017. (I. 23.) FM rendelet (vyhláška ministra pro zemědělství a rozvoj venkova č. 4/2017 o pravidlech pro využívání podpory z maďarského vnitrostátního programu pro odvětví včelařství spolufinancované ze státního rozpočtu a z Evropského zemědělského záručního fondu na období 2016–2019) (Magyar Közlöny 2017/8.), ze dne 23. ledna 2017 stanoví:

„[…]

10) V případě opatření uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodu ae), písm. b) bodu ba) a bb) a písm. c) bodu cb), v případě podpor na pořízení zařízení využívajících technologii rádiové identifikace v rámci opatření podle písm. c) bodu ca), jakož i v případě podpor na obnovení stavu včelstev za pomoci vhodného reprodukčního materiálu jak z veterinárního, tak z genetického hlediska v rámci opatření podle písm. e), se nárok na podporu zakládá na počtu včelstev

10

Článek 22 vyhlášky č. 4/2017 stanoví:

„[…]

3)   O podporu v závislosti na počtu včelstev zjištěnému podle čl. 4 odst. 10 mohou žádat producenti, kteří jsou platnými členy Országos Magyar Méhészeti Egyesület [Maďarský národní svaz včelařů (OMME)].

[…]

5)   O podporu může požádat producent, který vlastní nejméně šedesát včelstev v případě podpory na vybavení podle čl. 4 písm. a), b) a e); producent, který vlastní nejméně třicet včelstev v případě podpory na vybavení podle čl. 4 písm. h), a producent, který vlastní nejméně sto včelstev v případě podpory na vybavení podle čl. 4 písm. c), d), f) a g).“

11

Maďarský včelařský program na období 2014–2016 počítal s podporami na sezónní přesuny v odvětví včelařství upravenými v Magyar Méhészeti Nemzeti Program alapján a 2013–2016 közötti végrehajtási időszakokban a központi költségvetés, valamint az Európai Mezőgazdasági Garancia Alap társfinanszírozásában megvalósuló támogatások igénybevételének szabályairól szóló 118/2013. (XII. 16.) VM rendelet (vyhláška ministra pro rozvoj venkova č. 118/2013 VM ze dne 16. prosince 2013 o pravidlech pro využívání podpory z maďarského vnitrostátního programu pro odvětví včelařství spolufinancované ze státního rozpočtu a z Evropského zemědělského záručního fondu na období 2013–2016). Tyto podpory byly poskytovány včelařům vlastnícím alespoň třicet včelstev registrovaných v TIR. Tento program byl ukončen dne 31. srpna 2016.

12

Pro období 2017–2019 vstoupila dne 24. ledna 2017 v platnost vyhláška č. 4/2017, která pro poskytnutí těchto podpor stanovila podmínku, že včelař musí vlastnit alespoň 60 včelstev registrovaných v TIR. Vzhledem k tomu, že v době vstupu této vyhlášky v platnost odpovídalo počtu včelstev zaregistrovaných v TIR číslo, které bylo oznámeno v rámci šetření za rok 2016, bylo rozhodnuto, že včelaři mohou tyto údaje zpětně upravit do 30 dnů ode dne vstupu uvedené vyhlášky v platnost.

13

Dne 13. března 2017 podal SD u náměstka Magyar Államkincstár (maďarská státní pokladna, dále jen „státní pokladna“), který je odpovědný za podpory v zemědělství a na rozvoj venkova, žádost o podporu na pořízení nového vybavení potřebného pro migraci včel. Po tyto účely prohlásil, že má 62 včelstev.

14

Rozhodnutím ze dne 5. května 2017 státní pokladna tuto žádost o poskytnutí dotčené podpory zamítla s odůvodněním, že SD nesplňuje požadavek na minimální počet včelstev zaregistrovaných v TIR. Bylo v něm totiž zaregistrováno pouze 36 včelstev, zatímco podle vyhlášky č. 4/2017, která vstoupila v platnost dne 24. ledna 2017, bylo poskytnutí této podpory podmíněno tím, že jich bude v TIR zaregistrováno minimálně 60.

15

SD podal stížnost k ministrovi zemědělství, který rozhodnutím ze dne 21. srpna 2017 potvrdil rozhodnutí státní pokladny, jímž byla uvedená žádost zamítnuta.

16

SD podal proti tomuto rozhodnutí ministra zemědělství žalobu k Budapest Környéki Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Správní a pracovní soud pro Budapešťskou aglomeraci, Maďarsko).

17

Tento soud má pochybnosti o tom, „zda je v souladu s unijním právem ustanovení vyhlášky č. 4/2017, které zdvojnásobilo počet včelstev potřebných pro získání podpory […]“.

18

Za těchto podmínek se Budapest Környéki Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Správní a pracovní soud pro Budapešťskou aglomeraci) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

19

V písemných vyjádřeních maďarská vláda a Komise tvrdí, že článek 2 nařízení 2015/1366, o jehož výklad předkládající soud žádá, se týká pouze základu pro přidělování finančního příspěvku Unie členským státům, a tento článek tudíž není relevantní pro účely stanovení podmínek pro poskytování podpory jednotlivým včelařům na vnitrostátní úrovni.

20

V tomto ohledu je třeba připomenout, že v rámci spolupráce Soudního dvora a vnitrostátních soudů, zavedené článkem 267 SFEU, je věcí pouze vnitrostátního soudu, kterému byl spor předložen a jenž musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, které bude vydáno, aby s ohledem na konkrétní okolnosti věci posoudil nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání rozsudku i relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru. Jestliže se položené otázky týkají výkladu unijního práva, je tudíž Soudní dvůr v zásadě povinen rozhodnout [rozsudek ze dne 25. července 2018, AY (Zatýkací rozkaz – Svědek), C‑268/17, EU:C:2018:602, bod 24 a citovaná judikatura].

21

Z toho vyplývá, že se na otázky týkající se výkladu unijního práva položené vnitrostátním soudem v právním a skutkovém rámci, který tento soud vymezí na vlastní odpovědnost a jehož správnost nepřísluší Soudnímu dvoru ověřovat, vztahuje domněnka relevance. Odmítnutí žádosti podané vnitrostátním soudem je ze strany Soudního dvora možné pouze tehdy, je-li zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také jestliže Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny [rozsudek ze dne 25. července 2018, AY (Zatýkací rozkaz – Svědek), C‑268/17, EU:C:2018:602, bod 25 a citovaná judikatura].

22

Podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že v rámci spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem podle článku 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen. Soudní dvůr případně může přeformulovat otázky, které jsou mu položeny, a v této souvislosti poskytnout všechny prvky výkladu unijního práva, které vnitrostátní soudy potřebují pro rozhodnutí o sporech, které projednávají (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. září 2009, Plantanol, C‑201/08, EU:C:2009:539, bod 45 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 19. září 2018, González Castro, C 41/17, EU:C:2018:736, bod 54).

23

V tomto případě z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že se spor ve věci v původním řízení týká platnosti rozhodnutí státní pokladny potvrzeného ministrem pro zemědělství a rozvoj venkova, kterým byla žádost SD o podporu zamítnuta z důvodu, že nesplnil podmínky pro poskytnutí této podpory, a sice počet 60 úlů požadovaný vnitrostátním včelařským programem pro období 2017–2019, který stanovila vyhláška č. 4/2017.

24

V této souvislosti je podstatou první, druhé, čtvrté a páté otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, výklad nařízení 2015/1366 za účelem posouzení, zda jsou podmínky pro poskytnutí podpory dotčené ve věci v původním řízení stanovené vyhláškou č. 4/2017 v souladu s nařízením 2015/1366, a konkrétně s jeho článkem 2.

25

V tomto ohledu je třeba nejprve uvést, že za účelem zlepšení obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1308/2013 stanoví, že členské státy mohou vypracovat vnitrostátní programy pro odvětví včelařství na období tří let a že na tyto programy mohou získat příspěvek Unie za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

26

Zadruhé je třeba konstatovat, že unijní normotvůrce zamýšlel v čl. 56 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení svěřit Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, které se týkají základu pro přidělování finančního příspěvku Unie každému zúčastněnému členskému státu, mimo jiné na základě celkového počtu úlů se včelstvy v Unii.

27

V této souvislosti nařízení 2015/1366, jehož právním základem je čl. 56 odst. 1 nařízení č. 1308/2013, stanoví kritéria pro finanční příspěvek Unie na včelařské programy v členských státech, které se vypracovávají každé tři roky.

28

Zatímco článek 4 nařízení 2015/1366 stanoví, že příspěvek Unie na včelařské programy se členským státům s včelařskými programy přiděluje v poměru k průměrnému celkovému počtu úlů oznámenému těmito členskými státy, článek 2 tohoto nařízení, který je třeba vykládat ve světle bodů 2 až 4 odůvodnění tohoto nařízení, ukládá členským státům povinnost mít k dispozici spolehlivou metodu, jíž každoročně v období od 1. září do 31. prosince určí počet úlů nacházejících se na jejich území, což je základní kritérium pro rozdělení podpory Unie na financování vnitrostátních včelařských programů mezi členské státy.

29

Uvedený článek 2 tak upravuje pouze rozdělení příspěvku Unie na financování těchto vnitrostátních programů, a nikoli podmínky pro poskytování podpory včelařům v rámci těchto programů.

30

Spor ve věci v původním řízení se přitom týká jedné z těchto podmínek, kterou mají pravomoc stanovit členské státy na základě čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1308/2013. Vykonávají-li tuto pravomoc, nejsou tímto ustanovením vázány rozdělit dotčenou podporu na základě takového kritéria, jakým je počet úlů, a v případě, že toto kritérium využijí, nemusí jako referenční období použít období od 1. září do 31. prosince.

31

Z toho vyplývá, že výklad článku 2 nařízení 2015/1366, na nějž se ptá předkládající soud v první, druhé, čtvrté a páté otázce není pro řešení sporu ve věci v původním řízení relevantní.

32

Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu naopak je, zda vnitrostátní právní úprava, která stanoví počet včelstev jako kritérium pro účely poskytnutí podpor v rámci včelařského programu, může s ohledem na unijní právo jako podmínku pro poskytnutí této podpory „stanovit, že se požadovaný počet včelstev určí se zpětnou účinností v lednu“. Vzhledem k tomu, že tato otázka se týká, jak podotýkají maďarská vláda a Komise, zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, které jsou v unijním právním řádu zakotveny jako obecné právní zásady, je třeba pro účely odpovědi na uvedenou otázku vyložit tyto zásady.

33

Třetí otázku předkládajícího soudu je třeba chápat tak, že její podstatou je zjistit, zda musí být zásada právní jistoty a zásada ochrany legitimního očekávání vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která na základě čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1308/2013 zavádí program v odvětví včelařství na nové tříleté období, stanovila podmínky pro poskytnutí podpory v tomto odvětví, které se liší od podmínek stanovených v předchozích programech, a dále včelařům umožňovala získat tuto podporu od dřívějšího data, než je datum účinnosti této právní úpravy, pokud splňují nové podmínky stanovené touto právní úpravou.

34

V tomto ohledu je třeba připomenout, že v rámci širokého prostoru pro uvážení, který členské státy mají podle čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1308/2013 při sestavování vnitrostátních tříletých plánů s cílem zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh, a to včetně stanovení a změny podmínek pro poskytování podpory za tímto účelem hospodářským subjektům v uvedeném odvětví, je třeba respektovat požadavky vyplývající z obecných zásad uznaných unijním právním řádem (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. července 2004, Gerekens a Procola, C‑459/02, EU:C:2004:454, bod 21), k nimž podle ustálené judikatury Soudního dvora patří zásada právní jistoty a zásada ochrany legitimního očekávání (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. února 1996, Duff a další, C‑63/93, EU:C:1996:51, bod 20; ze dne 18. května 2000, Rombi a Arkopharma, C‑107/97, EU:C:2000:253, bod 65; ze dne 20. června 2013, Agroferm, C‑568/11, EU:C:2013:407, bod 47, a ze dne 10. prosince 2015, SIA Veloserviss, C‑427/14, EU:C:2015:803, bod 30).

35

Pokud jde o zásadu právní jistoty, z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že má zajistit předvídatelnost právních situací a vztahů (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. prosince 2015, Veloserviss, C‑427/14, EU:C:2015:803, bod 31 a citovaná judikatura).

36

Pokud jde o zásadu ochrany legitimního očekávání, z ustálené judikatury Soudního dvora rovněž vyplývá, že této zásady se může dovolávat jakýkoli hospodářský subjekt, u něhož vnitrostátní orgán vyvolal podložené naděje. Jestliže je však opatrný a obezřetný hospodářský subjekt s to předvídat přijetí opatření, které se může nepříznivě dotknout jeho zájmů, nemůže se takové zásady dovolávat, je-li toto opatření přijato. Hospodářské subjekty navíc nemají důvod k tomu, aby mohly legitimně očekávat, že bude zachován existující stav, který může být změněn v rámci posuzovací pravomoci vnitrostátních orgánů (viz zejména rozsudek ze dne 10. září 2009, Plantanol, C‑201/08, EU:C:2009:539, bod 53, a ze dne 10. prosince 2015, Veloserviss, C‑427/14, EU:C:2015:803, bod 39).

37

Tyto zásady je třeba zvlášť přísně dodržovat v případě právní úpravy, která může mít finanční důsledky, aby bylo dotčeným osobám umožněno seznámit se přesně s rozsahem povinností, které z nich vyplývají (v tomto smyslu viz zejména rozsudky ze dne 29. dubna 2004, Sudholz, C‑17/01, EU:C:2004:242, bod 34, jakož i ze dne 13. března 2008, Vereniging Nationaal Overlegorgaan Sociale Werkvoorziening a další, C‑383/06 až C‑385/06, EU:C:2008:165, bod 52).

38

Pouze předkládající soud musí posoudit, zda je vnitrostátní právní úprava v souladu se základními zásadami unijního právního řádu. Soudní dvůr, kterému byla předložena žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, je příslušný poskytnout tomuto soudu pouze veškeré informace k výkladu v rámci unijního práva, které předkládajícímu soudu mohou umožnit tento soulad posoudit (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. září 2009, Plantanol, C‑201/08, EU:C:2009:539, bod 45 a citovaná judikatura).

39

V tomto případě je třeba uvést, že stanovení podmínek pro poskytnutí dotčené podpory v rámci nového včelařského programu na období 2017–2019 vyhláškou č. 4/2017 ze dne 23. ledna 2017 se projevilo ve zvýšeném počtu včelstev požadovaném pro získání této podpory a že předchozí program pro toto odvětví byl ukončen dne 31. srpna 2016.

40

Pro účely posouzení předvídatelnosti podmínek stanovených pro poskytnutí dotčené podpory na nové období, které se liší od podmínek v předchozích programech, a dále pro účely posouzení aplikace těchto podmínek po datu ukončení předchozího včelařského programu na včelaře, kteří k tomuto datu splňovali nově stanovené podmínky, z hlediska zásady právní jistoty je třeba připomenout, jak již bylo zdůrazněno v bodě 34 tohoto rozsudku, že čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1308/2013 dává členským státům při sestavování tříletých včelařských programů širokou posuzovací pravomoc „s cílem zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh“.

41

Z toho vyplývá, že členské státy mohou pro poskytnutí uvedené podpory na nové období v zásadě stanovit jiné podmínky než v předchozích programech, zejména co se týče požadovaného počtu včelstev, jakož i stanovit datum, od kterého mohou včelaři využít podpory upravené novým včelařským programem, splňují-li jeho podmínky.

42

V tomto ohledu je třeba dodat, že to, že jsou na nové období pro poskytnutí dotčené podpory stanoveny odlišné podmínky od podmínek stanovených v předchozích programech „s cílem zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh“ v souladu s čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1308/2013, není pro žadatele o tuto podporu nepředvídatelnou událostí.

43

Pokud jde o zásadu ochrany legitimního očekávání, dotčení včelaři nemohli legitimně očekávat, že budou podmínky pro poskytnutí podpory stanovené v předchozích včelařských programech zachovány i v programu na nové období.

44

Včelaři, kteří nesplňovali tyto nové podmínky, proto nemohli legitimně očekávat, že budou moci nadále získat podporu z vnitrostátního programu, který již pozbyl platnosti.

45

Vzhledem k tomu, že uvedené nové podmínky umožňují včelařům, kteří je splňují, získat odpovídající podpory od staršího data, než je datum vstupu programu, kterým se tyto podmínky stanovují, v platnost, lze na ně pohlížet tak, že umožňují, aby bylo dosaženo cíle „zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh“ stanoveného v čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1308/2013.

46

Za těchto podmínek je třeba na třetí otázku odpovědět tak, že s výhradou ověření, které musí provést předkládající soud, musí být zásada právní jistoty a zásada ochrany legitimního očekávání vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která na základě čl. 55 odst. 1 nařízení č. 1308/2013 zavádí program v odvětví včelařství na nové tříleté období, stanovila pro poskytnutí podpory v tomto odvětví odlišné podmínky než předchozí programy a včelařům umožňovala získat uvedenou podporu od data, které předchází datu vstupu této právní úpravy v platnost, splňují-li nové podmínky stanovené touto právní úpravou.

47

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Zásada právní jistoty a zásada ochrany legitimního očekávání musí být vykládány v tom smyslu, že s výhradou ověření, které musí provést předkládající soud, nebrání tomu, aby taková vnitrostátní právní úprava, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která na základě čl. 55 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, zavádí program v odvětví včelařství na nové tříleté období, stanovila pro poskytnutí podpory v tomto odvětví odlišné podmínky než předchozí programy a včelařům umožňovala získat uvedenou podporu od data, které předchází datu vstupu této právní úpravy v platnost, splňují-li nové podmínky stanovené touto právní úpravou.