<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-154/17</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62017CC0154</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:226">EU:C:2018:226</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>13</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>13</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta M. Bobka – věc C‑154/17</HT></P><P>E LATS</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Michala Bobka</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20180410">10. dubna 2018</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑154/17</HT></P><P>SIA <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>E LATS<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/></P><P>Přizvaná osoba:</P><P>Valsts ieņēmumu dienests (správce daně)</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākā tiesa (Nejvyšší soud, Lotyšsko)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE=" “" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Daň z přidané hodnoty (DPH)</KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="2018" ID="QE0002"/></KEYWORD><KEYWORD>Pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>drahé kovy a drahokamy<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="2018" ID="QE0003"/></KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>SIA <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>E LATS<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/> je obchodníkem a osobou povinnou k dani pro účely DPH. Nabízí půjčky fyzickým osobám oproti zajištění v podobě zboží obsahujícího drahé kovy nebo drahokamy. Propadlé zástavy dále prodává SIA <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>E LATS<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/> jiným obchodníkům, zejména pro extrakci drahých kovů nebo drahokamů. Tito obchodníci jsou povinni odvádět DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Společnost SIA <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>E LATS<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/> na tyto transakce dalšího prodeje uplatňovala zvláštní režim DPH pro použité zboží. Příslušný správce daně však s použitelností tohoto zvláštního režimu nesouhlasil. Shledal, že zboží dále prodávané společností SIA <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>E LATS<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/> není použitým zbožím ve smyslu příslušných daňových právních předpisů. V důsledku toho vyžadoval, aby společnost SIA <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>E LATS<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/> odvedla dodatečnou částku DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>V této souvislosti požádal Augstākā tiesa (Nejvyšší soud, Lotyško) Soudní dvůr, aby poskytl výklad konkrétního ustanovení směrnice 2006/112 (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>směrnice o DPH<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne <DATE ISO="20061128">28. listopadu 2006</DATE> o společném systému daně z přidané hodnoty (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="347" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2006">Úř. věst. 2006, L 347, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> upravujícího DPH uplatňovanou na použité zboží. Zejména se předkládající soud dotazuje na rozsah výjimky <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>drahé kovy nebo drahokamy<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/> nalezené v definici <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>použitého zboží<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>. Dotazuje se také, zda rozsah této výjimky ovlivňují určité vlastnosti transakce dalšího prodeje.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Směrnice o DPH</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Bod 51 odůvodnění stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>je vhodné přijmout daňový režim Společenství vztahující se na použité zboží, umělecká díla, starožitnosti a sběratelské předměty s cílem zabránit dvojímu zdanění a narušení hospodářské soutěže mezi osobami povinnými k dani<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Kapitola 4 hlavy XII směrnice o DPH obsahuje pravidla ohledně zvláštního režimu pro použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnost. Konkrétněji článek 311 této směrnice stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="311.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Pro účely této kapitoly, aniž jsou dotčeny jiné předpisy Společenství, se rozumí:</P><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201A" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>použitým zbožím<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="2018" ID="QE0014"/> movitý hmotný majetek, který je vhodný k dalšímu použití v daném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností a kromě drahých kovů a drahokamů, jak jsou vymezeny členskými státy;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></P></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Lotyšské právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 138 Pievienotās vērtības nodokļa likums (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>zákon o DPH<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>) stanoví, že v Lotyšsku se použije zvláštní režim DPH na plnění z dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností. Dle předkládacího rozhodnutí toto ustanovení provádí mimo jiné článek 311 směrnice o DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Podle předkládacího rozhodnutí existují další relevantní vnitrostátní pravidla, stanovená v článcích 183 a 184 dokumentu Ministru kabineta 2013. Gada 3. Janvāra noteikumi Nr. 17 <QUOT.START CODE="2018" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>Pievienotās vērtības nodokļa likuma normu piemērošanas kārtība un atsevišķas prasības pievienotās vērtības nodokļa maksāšanai un administrēšanai<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="2019" ID="QE0016"/> (nařízení č. 17 Rady ministrů ze dne <DATE ISO="20130103">3. ledna 2013</DATE> o postupu při provádění ustanovení zákona o DPH a různých požadavcích na odvod a správu DPH, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>nařízení č. 17<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>). Článek 183 nařízení č. 17 definuje použité zboží jako hmotné předměty, které byly používány a jsou vhodné pro další použití stejným způsobem bez zpracování či po opravě, přičemž nejde o umělecká díla, sběratelské předměty ani starožitnosti. Článek 184 téhož nařízení vylučuje z pojmu použitého zboží drahé kovy a drahokamy a zároveň stanoví, že předměty obsahující drahé kovy nebo drahokamy jsou použitým zbožím, pokud byly dodány nebo dány k prodeji prodávajícím uvedeným v článku 138 zákona o DPH. Kromě toho druhá věta článku 184 stanoví, že se za předměty obsahující drahé kovy nebo drahokamy považují předměty, které odpovídají kapitolám 71, 82, 83, 90 nebo 96 kombinované nomenklatury.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Skutkový stav, vnitrostátní řízení a položené otázky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>SIA <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>E LATS<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>navrhovatelka<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>) je obchodníkem a osobou povinnou k dani pro účely DPH. Nabízí půjčky fyzickým osobám, které dle předkládacího rozhodnutí nejsou povinny odvádět DPH. Při poskytování těchto půjček si bere zástavy, což je zboží obsahující drahé kovy nebo drahokamy, například řetízky, přívěšky, prsteny, snubní prsteny, lžičky a zubní materiály.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Propadlé zástavy navrhovatelka dále prodávala jiným obchodníkům, kteří jsou rovněž osobami povinnými k DPH. Zboží bylo hodnoceno podle kovu, který obsahuje, a jeho čistoty. Bylo dále prodáváno na váhu, aby bylo možno tyto drahé kovy nebo drahokamy extrahovat (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>posuzovaná transakce<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Navrhovatelka na posuzovanou transakci uplatňovala zvláštní režim DPH pro použité zboží, jak je stanoveno v článku 138 zákona o DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Valsts ieņēmumu dienests (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>správce daně<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>, Lotyšsko) byl toho názoru, že zboží, které navrhovatelka dále prodávala, představuje odpad: nejde o použité zboží, a proto se neuplatní zvláštní režim DPH pro použité zboží. Přijal proto rozhodnutí, které požaduje, aby navrhovatelka odvedla dodatečnou částku DPH.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Navrhovatelka podala proti tomuto rozhodnutí žalobu na neplatnost. Administratīvā apgabaltiesa (krajský správní soud, Lotyšsko) tuto žalobu zamítl s tím, že navrhovatelka použila článek 138 zákona o DPH na posuzovanou transakci nesprávně. Shledal, že navrhovatelka prodávala zboží ze zlata, stříbra a dalších cenných kovů jako odpad, ne jako použité zboží.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Věc nyní projednává Augstākā tiesa (Nejvyššího soudu Lotyšska), předkládající soudu. Předkládající soud uvádí, že zvláštní režim dle čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice o DPH se nevztahuje na zboží obsahující drahé kovy nebo drahokamy, které se neprodává jako použité zboží, ale pouze na extrakci drahých kovů nebo drahokamů, které obsahuje. Uvedený soud je toho názoru, že takovéto zboží není <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>, ale <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>drahé kovy nebo drahokamy<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>. Domnívá se rovněž, že v tomto ohledu čl. 311 odst. 1 bod 1 směrnice o DPH nedává členským státům žádnou diskreční pravomoc.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Augstākā tiesa (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>1)</NO.P><TXT>Má být čl. 311 odst. 1 bod. 1 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že za použité zboží mají být považovány použité výrobky získané obchodníkem, které obsahují drahé kovy nebo drahokamy (jako je tomu v posuzovaném případě) a které se opětovně prodávají hlavně proto, aby z nich byly drahé kovy a drahokamy, jež jsou v nich obsaženy, extrahovány?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Je v případě kladné odpovědi na první otázku pro účely omezení použitelnosti zvláštního režimu relevantní, zná-li obchodník úmysl pozdějšího kupce, jímž je extrakce drahých kovů nebo drahokamů obsažených v použitém zboží, nebo jsou relevantní objektivní charakteristiky obchodní operace (množství zboží, právní postavení protistrany v obchodním vztahu atd.)?<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření předložila lotyšská vláda a Evropská komise. Lotyšská vláda, Komise a navrhovatelka rovněž přednesly ústní vyjádření na jednání konaném <DATE ISO="20180125">25. ledna 2018</DATE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Posouzení</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Toto stanovisko je strukturováno následovně. Nejdříve vymezím rozsah a logiku pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>, který je uveden v čl. 311 odst. 1 bod 1 směrnice o DPH (A). Dále se budu zabývat výjimkou, kterou výše uvedené ustanovení zavádí pro drahé kovy nebo drahokamy, a pokusím se vystihnout účel a logiku této výjimky (B). Na základě těchto dvou obecných bodů pak uvedu několik pokynů týkajících se relevantních okolností, které je nutno brát v úvahu při hodnocení, zda lze dotčené zboží kvalifikovat jako použité zboží (C).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/></HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Článek 311 odst. 1 bod 1 směrnice o DPH definuje použité zboží jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>movitý hmotný majetek, který je vhodný k dalšímu použití v daném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností a kromě drahých kovů a drahokamů, jak jsou vymezeny členskými státy<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Předmětné zboží, aby spadalo do definice uvedené v čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice o DPH, musí splňovat zároveň dvě pozitivní podmínky: i) <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>movitý hmotný majetek<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>, který je ii) <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>vhodný k dalšímu použití v daném stavu nebo po opravě<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>, a nesplňovat negativní podmínku iii): <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností a kromě drahých kovů nebo drahokamů, jak jsou vymezeny členskými státy<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Není pochyb o tom, že dotčené zboží je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>movitý hmotný majetek<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>. První podmínka je tedy jasně splněna. Sporný bod v tomto posuzovaném případě se týká společného výkladu druhé (pozitivní) podmínky a jejího přesného vztahu ke třetí (negativní) podmínce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>K posouzení této interakce nejdříve zvážím cíle sledované zvláštním režimem DPH pro použité zboží (1) a poté se zaměřím na první ze sporných prvků definice, tj. <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>vhodnost k dalšímu použití<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/> (2).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Cíle zvláštního režimu DPH vztahujícího se na použité zboží</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Použité zboží podléhá režimu ziskové přirážky, který se odlišuje od obecného režimu DPH: DPH se nevypočítává na základě prodejní ceny, ale na základě rozdílu mezi nákupní a prodejní ceny zboží<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Viz pododdíl 1 oddílu 2 kapitoly 4 směrnice o DPH (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>režim ziskové přirážky<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/>) Článek 313 odst. 1 stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>na dodání použitého zboží, uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností, která uskutečňují obchodníci povinní k dani, uplatňují členské státy zvláštní režim zdanění ziskové přirážky dosažené obchodníkem povinným k dani v souladu s tímto pododdílem<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>. Podle článku 315 je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>základem daně při dodáních zboží [mimo jiné použitého zboží] zisková přirážka dosažená obchodníkem povinným k dani snížená o daň vztahující se k této ziskové přirážce. Zisková přirážka obchodníka povinného k dani je rovna rozdílu mezi prodejní cenou účtovanou obchodníkem povinným k dani za zboží a kupní cenou<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Režim ziskové přirážky je výjimkou z obecného režimu DPH. Rozsah zboží spadajícího do tohoto režimu musí být proto vykládán úzce<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Pokud jde o výklad článku 314 směrnice o DPH, viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170518">18. května 2017</DATE>, <NAME.CASE>Litdana</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑624/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:389">EU:C:2017:389</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE> a neměl by přesahovat rámec toho, co je nezbytné k dosažení sledovaného cíle<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20051208">8. prosince 2005</DATE>, <NAME.CASE>Jyske Finans</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑280/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2005:753">EU:C:2005:753</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Z pojmu použitého zboží (a tudíž i z režimu ziskové přirážky, který představuje výjimku) jsou ale vyloučeny drahé kovy nebo drahokamy. Tento pojem <HT TYPE="ITALIC">de facto</HT> je tedy <HT TYPE="ITALIC">výjimkou z výjimky</HT>, což znamená, že zboží spadající pod výjimku drahé kovy nebo drahokamy se vrací zpět do obecného režimu DPH<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>V jiném kontextu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20020115">15. ledna 2002</DATE>, <NAME.CASE>Libéros proti Komisi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑171/00 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2002:17">EU:C:2002:17</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz také stanovisko generálního advokáta F. Jacobse ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Zoological Society</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑267/00</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:698">EU:C:2001:698</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Z bodu 51 odůvodnění směrnice o DPH vyplývá, že zvláštní režim DPH vztahující se na použité zboží byl zaveden s cílem zabránit dvojímu zdanění a narušení hospodářské soutěže<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Tento dvojí cíl Soudní dvůr připomenul v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110303">3. března 2011</DATE>, <NAME.CASE>Auto Nikolovi</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑203/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:118">EU:C:2011:118</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Zatímco <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>společný systém DPH se v zásadě zaměřuje na zdanění ekonomické přidané hodnoty v různých fázích procesu výroby a distribuce<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040401">1. dubna 2004</DATE>, <NAME.CASE>Stenholmen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑320/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:213">EU:C:2004:213</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, DPH vybíraná u použitého zboží vyvolává zvláštní problém, jelikož zatížení v podobě DPH je uvalována dvakrát.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>K tomu dochází, když obchodník povinný k dani pořídí zboží od osoby nepovinné k dani a zaplatí DPH obsaženou v kupní ceně, kterou si ale následně nemůže odečíst. Jinými slovy, když si osoba, která není povinná k DPH, koupí zboží, musí jako součást kupní ceny uhradit příslušnou DPH. Když poté tato osoba zboží prodá obchodníkovi povinnému k dani, tento obchodník nebude v zásadě mít možnost si DPH původně uhrazenou a obsaženou v kupní ceně odečíst. Obchodník povinný k dani tak musí DPH uhradit znovu a dojde ke dvojímu zdanění. To je přesně situace, které se zvláštní režim DPH pro použité zboží snaží zabránit tím, že stanoví, že DPH, kterou má uhradit obchodník, jenž je osobou povinnou k dani, se stanoví jako rozdíl mezi kupní a prodejní cenou<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20051208">8. prosince 2005</DATE>, <NAME.CASE>Jyske Finans</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑280/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2005:753">EU:C:2005:753</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>V tomto smyslu Soudní dvůr vysvětlil, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>zdanění celkové ceny dodání použitého zboží obchodníkem povinným k dani […], i když cena, za kterou posledně uvedený toto zboží nabyl, zahrnuje částku DPH, která byla odvedena na vstupu osobou patřící do některé z kategorií uvedených v čl. 314 písm. a) až d) směrnice [o DPH] a kterou ani tato osoba, ani obchodník povinný k dani nemohli odečíst, by totiž vedlo k takovémuto dvojímu zdanění<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170518">18. května 2017</DATE>, <NAME.CASE>Litdana</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑624/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:389">EU:C:2017:389</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura). V tomto smyslu viz také rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040401">1. dubna 2004</DATE>, <NAME.CASE>Stenholmen</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑320/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:213">EU:C:2004:213</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Takovéto hromadění zdanění v souvislosti s použitým zbožím bylo vzato na vědomí poměrně záhy<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Viz rozsudek Soudního dvora ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19891205">5. prosince 1989</DATE>, <NAME.CASE>ORO Amsterdam Beheer and Concerto</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑165/88</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1989:608">EU:C:1989:608</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0016">16</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Analogicky viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19890627">27. června 1989</DATE> <NAME.CASE>Kühne proti Finanzam München III</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑50/88</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1989:262">EU:C:1989:262</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0009">9</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0010">10</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz také bod 1 odst. 2 stanoviska Hospodářského a sociálního výboru ze dne <DATE ISO="19890621">21. června 1989</DATE> k návrhu směrnice Rady, kterou se doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění článek 32 a článek 28 směrnice 77/388/EHS – zvláštní režimy pro použité zboží, umělecká díla, starožitnosti a sběratelské předměty (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="201" PAGE.FIRST="6" DATE.PUB="1989">Úř. věst 1989, C 201, s. 6</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>. Komise v tomto ohledu shledala, že neexistence zvláštních pravidel týkajících se uměleckých děl, starožitností, sběratelských předmětů a použitého zboží vedla k situaci, kdy by se na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>hotový výrobek znovu uvedený do hospodářského oběhu opět zcela vztahovala daň z přidané hodnoty a osoba povinná k dani, která by jej chtěla dále prodat, by si nemohla odečíst daň obsaženou v kupní ceně tohoto výrobku. Výsledný rozdíl v daňovém zatížení by byl podnětem k obcházení běžných komerčních kanálů<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Viz návrh sedmé směrnice Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dní z obratu – společný systém daně z přidané hodnoty, který se uplatní na umělecká díla, sběratelské předměty, starožitnosti a použité zboží (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="026" PAGE.FIRST="2" DATE.PUB="1978">Úř. věst. 1978, C 26, s. 2</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Vhodnost pro další použití</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Druhou podmínku čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice týkající se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>vhodnosti k dalšímu použití<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/> vyložil Soudní dvůr ve věci Sjelle Autogenbrug. Tato věc se týkala motorových vozidel na konci životnosti, která byla kupována k prodeji na náhradní díly. Soudní dvůr vysvětlil, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>vhodnost k dalšímu použití<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> je nutno zkoumat prostřednictvím otázky, zda si dotčený předmět <HT TYPE="ITALIC">zachoval vlastnosti</HT>, které měl jako nový<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170118">18. ledna 2017</DATE>, <NAME.CASE>Sjelle Autogenbrug</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑471/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:20">EU:C:2017:20</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.</P></NOTE>. Soudní dvůr shledal, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/> nevylučuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>movitý hmotný majetek, který je vhodný k dalšímu použití v daném stavu nebo po opravě, pocházející z jiného zboží, do něhož náležel jako jeho základní součást. Okolnost, že použité zboží, které tvoří součást jiného zboží, je odděleno od tohoto jiného zboží, totiž nezpochybňuje kvalifikaci odděleného zboží jako <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>použitého zboží<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="2018" ID="QE0043"/>, pokud může být znovu použito <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>v daném stavu nebo po opravě<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="2018" ID="QE0044"/><QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170118">18. ledna 2017</DATE>, <NAME.CASE>Sjelle Autogenbrug</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑471/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:20">EU:C:2017:20</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Klíčovým prvkem definice <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>vhodnosti pro další použití<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/> je proto <HT TYPE="ITALIC">zachovaná funkčnost stejného typu</HT>. V kontextu posuzované věc se ale faktické splnění této podmínky zdá být jádrem rozporu mezi stranami.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Při jednání navrhovatelka v zásadě tvrdila, že podmínka <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>vhodnosti pro další použití<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/> splněna byla, jelikož dotčené zboží, například prsteny, může stále být použito jako prsteny, nezávisle na tom, zda jsou prodávány na váhu (což dle navrhovatelky není v klenotnictví neobvyklý jev). Dokonce i zásnubní prsten s nápisem (například slovem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>navždy<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>) lze považovat za vhodný pro další použití, protože jde evidentně stále o prsten, který lze stále nosit.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Názor navrhovatelky na vhodnost pro další použití lotyšská vláda nepřijala. Tato vláda uznává, že podle vnitrostátních právních předpisů, a sice článku 184 nařízení č. 17<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Viz výše bod 7 tohoto stanoviska.</P></NOTE>, jsou předměty obsahující drahé kovy nebo drahokamy považovány za použité zboží. Zároveň lze podle této vlády takovéto výrobky kvalifikovat jako použité zboží pouze tehdy, pokud jsou stále vhodné pro použití <HT TYPE="ITALIC">stejného typu</HT> a za předpokladu, že jsou hodnoceny na základě jejich <HT TYPE="ITALIC">individuální</HT> hodnoty. Podle této vlády to nebyl případ dotčeného zboží, které je prodáváno na váhu a jako odpad s cílem extrahovat drahé kovy.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Na jednání navrhovatelka podrobně vysvětlila, že pro další použití bylo nevhodných pouze 5 % propadlých zástav, které správce daně posuzoval v původním řízení, a že by oprava tohoto zboží byla příliš nákladná. Navrhovatelka rovněž tvrdila, že jiné zboží bylo hodnoceno a jednotlivě prodáváno pro maloobchodní použití nebo hromadně, v kterémžto případě byla jeho cena stanovena podle hmotnosti. Dle navrhovatelky bylo zboží vhodné pro další použití bez opravy. Navrhovatelka na jednání tvrdila, že výše uvedené funkce 5 % propadlých zástav ovlivnily závěry učiněné správcem daně ohledně veškerého posuzovaného zboží. V důsledku toho bylo použití DPH vyhrazené pro těchto 5 % zboží použito na veškeré posuzované zboží.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Komise shledává, že dotčené zboží nebylo vhodné pro další použití kvůli své povaze (zubní materiál) nebo svému stavu (zboží příliš poškozené nebo upravené na zakázku). Nevhodnost pro další použití je dle Komise rovněž doložena okolnostmi, za nichž dotčené plnění probíhalo.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Přesné pochopení relevantních skutkových okolností má rozhodující význam pro posouzení případu, a to i před Soudním dvorem. Faktické posouzení je ale výhradně určeno vnitrostátním soudům. Soudní dvůr je vázán skutečnostmi zjištěnými a předloženými předkládajícím soudem. Toto chci zdůraznit s ohledem na řadu skutkových tvrzení učiněných zejména navrhovatelkou, jejichž účelem v podstatě bylo přesvědčit Soudní dvůr, že vnitrostátní úřady potažmo vnitrostátní soudy opomenuly relevantní skutečnosti nebo je nesprávně posoudily.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Výchozí bod pro právní posouzení dle práva EU je tak založen na popisu zboží, jak je charakterizoval předkládající soud ve svém předkládacím rozhodnutí a jak je uvedeno ve znění jeho první předběžné otázky. Považuji proto za samozřejmé, že – jak uvádí první otázka – zboží vyrobené z drahých kovů nebo drahokamů bylo dále prodáváno navrhovatelkou <HT TYPE="ITALIC">pro extrakci</HT>, tj. aby bylo opětovně použito jako <HT TYPE="ITALIC">surovina</HT>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Pokud tomu tak je, což musí určit a posoudit výhradně vnitrostátní soud, pak je můj návrh takový, že v takovéto situaci se – z důvodů, které podrobně vysvětlím v následujícím oddílu tohoto stanoviska – výjimka pro drahé kovy nebo drahokamy skutečně použije. Takovéto zboží, které popsal předkládající soud, není použitým zbožím a vrací se zpět do obecného režimu DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Nejde však jen o základní věcné posouzení povahy konkrétního plnění, problém, který jsem již naznačil a jejž chápu jako zdroj první otázky předkládajícího soudu, je hlubší: vztah mezi <HT TYPE="ITALIC">vhodností pro další použití</HT> a výjimkou pro <HT TYPE="ITALIC">drahé kovy nebo drahokamy</HT>. Souhlasím, že tento vztah je obtížně formulovatelný, protože druhá podmínka čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice o DPH je definována použitím (<HT TYPE="ITALIC">funkčností</HT>) dotčeného předmětu, kdežto třetí podmínku – výjimka pro drahé kovy nebo drahokamy – definuje předmětný <HT TYPE="ITALIC">materiál</HT>. Pokud k této složitosti přidáme skutečnost, že druhá podmínka je podmínka založená na právu EU, kdežto třetí podmínka je výslovně ponechána k vymezení členským státům, je docela jasné, že tyto dvě definice budou pravděpodobně kolidovat nebo se překrývat.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Ústní vyjádření přednesená na jednání odhalila nejistoty ohledně tohoto vztahu: Vylučuje skutečnost, že je použitý prsten vyroben ze zlata, tento prsten automaticky z pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> (a z režimu ziskové přirážky), protože je kromě toho, že je použitý a vhodný pro další použití, vyroben z drahého kovu? Nebo má použitelnost a vhodnost po další použití převážit nad kvalitou drahého kovu nebo drahokamu, což by znamenalo, že jakýkoli použitý předmět, který je vhodný pro další použití a vyrobený z drahých kovů nebo drahokamů, musí být vždy považován za použité zboží, a tím zahrnut do režimu ziskové přirážky?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Pro definici přesného vztahu mezi těmito dvěma pojmy, je nejdříve nutné uvést účel, logiku a historii výjimky pro drahé kovy nebo drahokamy.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="7"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Výjimka pro drahé kovy nebo drahokamy</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Při prvním čtení textu čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice o DPH se zdá jasné, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>drahé kovy nebo drahokamy<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/> jsou prostě vyloučeny z pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>, podobně jako jsou vyloučeny <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>umělecká díla, sběratelské předměty<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>starožitnosti<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Tuto zjevnou podobnost je ale nutno uvažovat v jejím kontextu. <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>Umělecká díla, sběratelské předměty<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>starožitnosti<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/> jsou z pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/> vyloučeny, ale jsou stále součástí režimu ziskové přirážky. Za tímto účelem jsou jednoduše definovány v samostatných ustanoveních směrnice o DPH<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Viz části A, B a C přílohy IX směrnice o DPH.</P></NOTE>. Naopak drahé kovy nebo drahokamy jsou vyloučeny z pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/>, a tudíž i z režimu ziskové přirážky. Kromě toho je definice <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>drahých kovů nebo drahokamů<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/> výslovně ponechána na členských státech.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že posouzení znění čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice o DPH (včetně jeho různých jazykových verzí) nijak blíže neosvětluje přesný vztah mezi pojmy vhodnosti pro další použití a výjimkou pro drahé kovy nebo drahokamy, přejdu k legislativní historii této výjimky (1) a následně posouzení jejího cíle a účelu (2).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Legislativní historie</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>První návrh<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Návrh sedmé směrnice Rady ze dne <DATE ISO="19780111">11. ledna 1978</DATE> o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dní z obratu – společný systém daně z přidané hodnoty, který se uplatní na umělecká díla, sběratelské předměty, starožitnosti a použité zboží (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="026" PAGE.FIRST="2" DATE.PUB="1978">Úř. věst. 1978, C 26, s. 2</REF.DOC.OJ>). Uvedený návrh byl následně upraven, ale tyto změny nejsou v aktuálním kontextu relevantní (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="136" PAGE.FIRST="8" DATE.PUB="1979">Úř. věst. 1979, C 136, s. 8</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, který uvažoval s drahými kovy nebo drahokamy v kontextu režimu ziskové přirážky, definoval <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/> jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>movitý majetek kromě [uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností], který byl používán a je vhodný pro opětovné použití v daném stavu nebo po opravě<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Viz článek 3 výše uvedeného návrhu v poznámce pod čarou 17 (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="026" PAGE.FIRST="2" DATE.PUB="1978">Úř. věst. 1978, C 26, s. 2</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>. Je zajímavé, že čl. 3 odst. 4 onoho návrhu stanovil, že se režim pro použité zboží <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>nevztahuje na dodávky <HT TYPE="ITALIC">použitého zboží vyrobeného ze zlata nebo jiného drahého kovu nebo obsahující drahé kameny</HT><QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.</P></NOTE>. Zároveň obsahovala navrhovaná definice <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>uměleckých děl<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>sběratelských předmětů<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>starožitností<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/> zboží vyrobené ze zlata nebo jiných drahých kovů nebo obsahující drahokamy, pokud hodnota těchto drahých materiálů nepřesahuje 50 % prodejní ceny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Viz navrhovaný čl. 2 odst. 4 výše uvedeného návrhu v poznámce pod čarou 17.</P></NOTE>. Tento návrh byl nicméně stažen v listopadu 1987, jelikož nebylo dosaženo dohody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>V jiném návrhu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Návrh směrnice Rady, kterou se doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění články 32 a 28 směrnice 77/388/EHS – zvláštní režimy pro použité zboží, umělecká díla, starožitnosti a sběratelské předměty, COM 88(846) final, (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="076" PAGE.FIRST="10" DATE.PUB="1989">Úř. věst. 1989, C 76, s. 10</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>, který nakonec vedl k přijetí směrnice 94/5/ES<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Směrnice Rady 94/5/ES ze dne <DATE ISO="19940214">14. února 1994</DATE>, kterou se doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění směrnice 77/388/EHS – Zvláštní úprava vztahující se na použité zboží, umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="060" PAGE.FIRST="16" DATE.PUB="1994">Úř. věst. 1994, L 60, s. 16</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 09/01, s. 255).</P></NOTE>, Komise navrhla, aby předměty vyrobené ze zlata nebo jiného drahého kovu či obsahující drahokamy v případech, kdy hodnota těchto materiálů nepřesahuje 50 % jejich prodejní ceny, mohly stále požívat zvláštních režimů vztahujících se mimo jiné na použité zboží<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Viz článek 1 návrhu směrnice Rady, kterou se doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění články 32 a 28 směrnice 77/388/EHS – zvláštní režimy pro použité zboží, umělecká díla, starožitnosti a sběratelské předměty, COM 88(846) final, <REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="076" PAGE.FIRST="10" DATE.PUB="1989">Úř. věst. 1989, C 76, s. 10</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Hospodářský a sociální výbor podpořil zavedení zvláštního režimu a schválil vyloučení drahých kovů nebo drahokamů. Nesouhlasil ale s tím, že by působnost těchto zvláštních režimů měla záviset na hodnotě obsažených materiálů. Uvedl, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>[…] návrh na zařazení předmětů obsahujících drahokamy a kovy, pouze pokud hodnota těchto obsažených materiálů tvoří méně než 50 % prodejní ceny, se zdá poněkud svévolný. Obtížnost objektivního ocenění by pravděpodobně vyvolala řadu sporů nebo případů podvodu. Bylo by možná užitečnější vyloučit předměty, které jsou vhodné pro přepracování<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Viz bod 3 odst. 1 stanoviska ze dne <DATE ISO="19890621">21. června 1989</DATE> k návrhu směrnice Rady, kterou se doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění článek 32 a článek 28 směrnice 77/388/EHS – zvláštní režimy pro použité zboží, umělecká díla, starožitnosti a sběratelské předměty (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="201" PAGE.FIRST="6" DATE.PUB="1989">Úř. věst. 1989, C 201, s. 6</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Přijatá verze směrnice 94/5 obsahovala nový článek 26a<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>A. […]: d) použitým zbožím [se] rozumí hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu použití v daném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností a kromě drahých kovů a drahokamů, jak jsou vymezeny členskými státy<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/>.</P></QUOT.S></NOTE> upravující jednoduché vyloučení drahých kovů a drahokamů bez odkazu na hodnotu, kterou tyto prvky představují v celém předmětu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Vzhledem k výše uvedenému se jakožto prvky významné pro vymezení zvláštních režimů mimo jiné pro použité zboží objevily v rámci legislativního procesu myšlenka vyloučení zboží <HT TYPE="ITALIC">vyrobeného</HT> z drahých kovů nebo <HT TYPE="ITALIC">obsahujícího</HT> drahokamy z daného režimu a myšlenka 50% prahové hodnoty.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>I když legislativní historie popisuje všechny praktické problémy, které postupně vyvstávaly, ‚nedokáže odhalit přesné důvody, které vedly k vyloučení drahých kovů a drahokamů z režimu ziskové přirážky. K pochopení tohoto účelu se musíme zabývat (ekonomickou) logikou vlastní zboží vyrobenému z drahých kovů nebo drahokamů.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Ekonomická logika a účel</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Povaha předmětů vyrobených z drahých kovů nebo drahokamů nebo je obsahující je specifická<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Viz analogicky rozsudek týkající se investičního zlata ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160526">26. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Envirotec Denmark</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑550/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:354">EU:C:2016:354</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Jejich funkce (a hodnota) je duální. V závislosti na kvalitě a stavu každého konkrétního zboží představují nejen specificky vytvořený nebo vyrobený předmět nadaný určitou funkčností (funkční hodnotou), ale mají rovněž vnitřní hodnotu, kterou společnost připisuje drahým kovům nebo drahokamům, které jsou v nich obsaženy (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0066" REF.END="QE0066"/>materiální<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/> vnitřní hodnota).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Praktickým problémem, který ukázala složitá legislativní historie čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice, je to, že s ohledem na širokou škálu předmětů vyráběných z drahých kovů nebo drahokamů nebo obsahujících jejich prvky je obtížné navrhnout abstraktní kritérium pro obecné posouzení relativní důležitosti každého z těchto typů hodnoty.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Na jedné straně mohu určitě použít zlatý nugát jako těžítko. Mohu jej také prodat a znovu použít jako těžítko. Je ale velmi nepravděpodobné, že by cena tohoto těžítka byla určena s ohledem na jeho nepopiratelnou účinnost při zabraňování tomu, aby se rozletěla hromada papírů, i při silném poryvu větru. Jeho cena bude pravděpodobně určena na základě aktuální tržní ceny zlata. V takovém scénáři by cena předmětu byla cenou suroviny, z níž předmět sestává.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Na druhé straně si můžeme představit složitý a drahý lékařský přístroj, který je mimo jiné vyroben z několika drahých kovů, nebo dokonce drahokamů. Hodnota těchto drahých kovů nebo drahokamů v tomto přístroji může být sama o sobě značná, ale je pravděpodobné, že by funkční hodnota tohoto přístroje, pokud je dále prodáván jako plně funkční, byla mnohem vyšší než hodnota drahých materiálů použitých, z nichž je složen.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Pokud ale necháme zajímavé příklady stranou, z účelu použití čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice je zcela jasné, že relevantní bude pravděpodobně první scénář. Existuje řada předmětů vyrobených z drahých kovů nebo je obsahujících, jejichž hodnota jakožto předmětů nadaných určitou funkčností není zdaleka zřejmá. S těmito předměty se ale přesto obchoduje kvůli materiálu, z něhož sestávají. V posuzované věci se to zdá být případem zejména zubního materiálu, kusů zlomených příborů nebo zlomených či roztržených šperků.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Je tedy jasné, že předměty vyrobené z drahých kovů nebo drahokamů mají <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0067" REF.END="QE0067"/>uloženou hodnotu<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/>, která je nezávislá na tom, zda je původní funkčnost konkrétního předmětu zachována nebo nikoliv. Koneckonců z tohoto důvodu se dané kovy a kameny nazývají <HT TYPE="ITALIC">drahými</HT>, o jejich vlastnictví se vedly války a objevení skrytého pokladu obsahujícího mince, prsteny a šperky neznámé královny učiní ze šťastné nálezkyně bohatou ženu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Samozřejmě s přihlédnutím k příslušným vnitrostátním předpisům.</P></NOTE>, i když může pro každodenní nošení dávat přednost moderním šperkům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>S ohledem na tuto ekonomickou logiku by se tedy zdálo, že výjimka pro drahé kovy nebo drahokamy cílí na situace, v nichž je, zjednodušeně řečeno, původní funkčnost použitého zboží ztracena nebo na ní v kontextu předmětné transakce nezáleží. Takovéto zboží již není dále prodáváno kvůli své funkčnosti, ale kvůli inherentní hodnotě suroviny, z níž sestává. Toto zboží tak opouští specifický ekonomický cyklus použitého zboží. Místo něj vstupuje do nového ekonomického cyklu suroviny, čímž <HT TYPE="ITALIC">de facto</HT> slouží jako vstup pro výrobu nových předmětů z drahých kovů nebo drahokamů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>V rámci širší analogie je třeba poznamenat, že podobné úvahy vedly unijního normotvůrce k úplnému vynětí investičního zlata z DPH<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Viz článek 346 směrnice o DPH. Článek 344 směrnice o DPH definuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0068" REF.END="QE0068"/>investiční zlato<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/>.</P></NOTE>. V příslušném návrhu zavádějícím zvláštní režim pro zlato se Komise věnovala problému zbytkové daně a dvojitého zdanění, který představuje <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0069" REF.END="QE0069"/>samotné odůvodnění navrhovaného zvláštního režimu […] pro použité zboží, umělecká díla, starožitnosti a sběratelské předměty. Naopak zlato jako investiční předmět může být předmětem neomezeného počtu transakcí. […] Jakýkoli systém zdanění marže minimalizuje, ale ne zcela eliminuje účinky zbytkové daně: bude nadále růst tím více, čím je delší ekonomický cyklus, jednoduše proto, že daň z marže je součástí ceny a následný kupující si ji nemůže odečíst. Obzvláště vysoká hodnota zlata a velký počet následných transakcí, jejichž může být předmětem, by tento jev ještě zesílily<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Návrh směrnice Rady, kterou se doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění směrnici 77/388/EHS – zvláštní režim pro zlato, COM (92) 441 final, s. 6 a 7. Tento návrh vedl ke směrnici Rady 98/80/ES ze dne <DATE ISO="19981012">12. října 1998</DATE>, kterou se doplňuje systém daně z přidané hodnoty a mění směrnice 77/388/EHS – zvláštní režim pro investiční zlato (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="281" PAGE.FIRST="31" DATE.PUB="1998">Úř. věst. 1998, L 281, s. 31</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 09/01, s. 315).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Osvobození od daně vztahující se na investiční zlato vychází ze skutečnosti, že je považováno za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0070" REF.END="QE0070"/>inherentně podobné jiným finančním investicím, jež jsou osvobozeny od DPH<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Bod 53 odůvodnění směrnice o DPH.</P></NOTE>. Naopak důvody pro osvobození zmizí, když je investiční zlato přeměněno například na šperky. Je to stále stejný materiál, ale na jeho funkci v ekonomickém cyklu je pohlíženo jinak<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Jak je uvedeno v bodě 27 odůvodnění směrnice o DPH. Viz také článek 82 směrnice o DPH. Viz dále bod 4 odůvodnění návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 77/388/EHS, pokud jde o některá opatření k usnadnění postupu vyměřování DPH a k podpoře v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a zrušují některá rozhodnutí o přiznání odchylek. COM(2005) 89 final.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">3.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Diskreční pravomoc členských států a její meze</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Konečně čl. 311 odst. 1 bod 1 směrnice o DPH stanoví, že drahé kovy a drahokamy mají být <HT TYPE="ITALIC">definovány členskými státy</HT>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Tato značná volnost, kterou členské státy mají při nastavování podmínek pro uplatnitelnost výjimky pro drahé kovy nebo drahokamy, ale není neomezená. Závěrem tohoto oddílu lze uvést dva typy omezení: obecná a specifická.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Pokud jde o <HT TYPE="ITALIC">obecná</HT> omezení vztahující se na výjimky ve směrnici o DPH, Soudní dvůr uvedl, že při provádění výjimky musí členské státy dodržovat zejména zásady rovného zacházení a daňové neutrality<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Pokud jde o různé pojmy směrnice o DPH (nebo jí předcházejících předpisů), jejichž definice je ponechána členským státům, viz např. rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20050526">26. května 2005</DATE>, <NAME.CASE>Kingscrest Associates a Montecello</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑498/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2005:322">EU:C:2005:322</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060427">27. dubna 2006</DATE>, <NAME.CASE>Solleveld</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑443/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:257">EU:C:2006:257</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070628">28. června 2007</DATE>, <NAME.CASE>JP Morgan Fleming Claverhouse Investment Trust and the Association of Investment Trust Companies</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑363/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:391">EU:C:2007:391</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20121115">15. listopadu 2012</DATE>, <NAME.CASE>Zimmermann</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑174/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:716">EU:C:2012:716</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131128">28. listopadu 2013</DATE>, <NAME.CASE>MDDP</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑319/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:778">EU:C:2013:778</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); nebo ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140313">13. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>ATP PensionService</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑464/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:139">EU:C:2014:139</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> s přihlédnutím k cíli<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Viz v tomto smysl rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060427">27. dubna 2006</DATE>, <NAME.CASE>Solleveld</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑443/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:257">EU:C:2006:257</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20070628">28. června 2007</DATE>, <NAME.CASE>JP Morgan Fleming Claverhouse Investment Trust and the Association of Investment Trust Companies</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑363/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:391">EU:C:2007:391</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140313">13. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>ATP PensionService</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑464/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:139">EU:C:2014:139</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> sledovanému směrnicí o DPH.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Zvláštní</HT> omezení vyplývá z konkrétního cíle vykládaného ustanovení, tj. v tomto případě čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice o DPH. Opět je zřejmé, že toto ustanovení ponechává členským státům značnou volnost, pokud jde o definici pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0071" REF.END="QE0071"/>drahé kovy nebo drahokamy<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/>, zejména definici typů drahých kovů a drahokamů a povahu předmětného zboží. Uplatnění této diskreční pravomoci ale nemůže pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0072" REF.END="QE0072"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/> zbavit jeho vlastního obsahu příliš zúženou definicí toho, co může představovat drahé kovy nebo drahokamy. Důsledkem toho by bylo, že by jakékoli zboží obsahující drahé kovy nebo drahokamy zůstalo navždy v režimu použitého zboží bez ohledu na další používání a funkčnost.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Jinými slovy, musí být respektována ekonomická logika drahých kovů nebo drahokamů. Předmět si vedle samotného obsahu drahých materiálů musí, aby zůstal v režimu ziskové přirážky uplatnitelné u použitého zboží, ponechat alespoň nějakou funkčnost<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Viz také Capaccioli, S., VAT Taxation of Gold in the European Union, <HT TYPE="ITALIC">EC Tax Review 2014</HT>, s. 85–101, na s. 100: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0073" REF.END="QE0073"/>režim ziskové přirážky se vztahuje na použité šperky, pouze pokud je u transakce <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0074" REF.END="QE0074"/>přirážka<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="2018" ID="QE0074"/> nad rámec obsažených drahých kovů, tj. že existuje přidaná hodnota nad rámec kovu. Pokud má daná transakce podstatu přepracování nebo znovuzískání zlata, použité šperky se považují za zlatý materiál<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">C.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Posouzení transakce</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Klíčovým kritérium pro rozhodování o tom, zda předmět spadá pod režim ziskové přirážky u použitého zboží, nebo zda se vrací (prostřednictvím výjimky pro drahé kovy nebo drahokamy) do obecného režimu DPH, je <HT TYPE="ITALIC">zachovaná funkčnost</HT> (použití) posuzovaného zboží. Obecnou logikou je zamezení dvojímu zdanění a narušení hospodářské soutěže v souvislosti se zbožím, které je znovu uváděno do ekonomického cyklu, aniž přináší jakoukoli novou, přidanou ekonomickou hodnotu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Jak ale tento případ ukazuje, ďábel se skrývá v maličkostech. Jak se má toto obecné pravidlo použít ve složitých skutkových situacích zjevně smíšených předmětů prodávaných dohromady? Pokyny uvedené v tomto oddílu s ohledem na takové situace jsou nutně omezené, a to ze dvou důvodů: zaprvé bude každé posuzování prováděné v obdobném kontextu náročné na zjištění skutkového stavu, jež má učinit vnitrostátní soud. Zadruhé bude skutkové posouzení dále upraveno ve vnitrostátních předpisech provádějících čl. 311 odst. 1 bod 1 směrnice, které pokud dodržují omezení stanovená právem EU, mohou dovolit značnou diferenciaci, zejména v hraničních případech.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>S ohledem na tyto námitky poslední oddíl tohoto stanoviska nejdříve stanoví kritéria pro provedení takového posouzení (1) a následně uvede konkrétní faktory, které je možno při provádění takovéhoto posouzení brát v úvahu (2).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Kritérium: zachovaná funkčnost (použití) posuzovaného zboží</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Jak již bylo uvedeno, klíčovou otázkou, kterou je třeba si položit, je, zda je zachována funkčnost dotčeného zboží a tato funkčnost je nad rámec <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0075" REF.END="QE0075"/>pouhého<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/> drahého kovu, z něhož toto zboží sestává.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Diskuse, která proběhla na jednání, odhalila složitost skutkových scénářů, které mohou v praxi nastat. Začneme scénáři, které jsou jasné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Zaprvé panuje shoda, že se výjimka pro drahé kovy nebo drahokamy vztahuje na zboží prodávané jako <HT TYPE="ITALIC">materiál</HT>. S tím souhlasím. To v zásadě znamená, že (pokud ne nepoužije jiné zvláštní ustanovení směrnice o DPH, například o investičním zlatu, sběratelských předmětech nebo starožitnostech) by byl zlatý nuget uchovávaný jako suvenýr a následně poskytnutý jako zástava k půjčce kvalifikován jako drahý kov ve smyslu čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice o DPH. Vyloučení z režimu ziskové přirážky se zdá logické, protože takovéto zboží bude pravděpodobně prodáno k určitému přepracování.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Zadruhé budou existovat předměty vyrobené z drahých kovů nebo drahokamů, které budou prodávány s ohledem na hodnotu materiálů a <HT TYPE="ITALIC">rovněž</HT> jejich individuální funkci. Tyto předměty budou pravděpodobně prodávány <HT TYPE="ITALIC">jednotlivě</HT>. Může se jednat například o použitý zlatý náhrdelník, jehož hodnota je určitě posuzována ve světle čistoty použitého materiálu, ale také ve světle jeho stavu, což zahrnuje otázku, zda je náhrdelník stále vhodný k nošení. Zahrnutí takovéhoto předmětu do režimu ziskové přirážky se zdá vhodné, protože takovéto zboží nebude pravděpodobně prodáno k přepracování.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Mezi těmito jasnými případy, které lze považovat za konce spektra, se nachází řada méně jasných scénářů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Na jednu stranu existují předměty, které se z ekonomických důvodů prodávají na váhu nebo dohromady, přičemž jejich funkčnost je nejen zachována, ale i brána v úvahu. To může být případ směsi stříbrných prstenů nižší kvality, oceněné a prodávané po kilogramu. Podobně tomu, co navrhovatelka uvedla na jednání, se domnívám, že skutečnost, že je určité zboží oceňováno a prodáváno po kilogramu, nezbytně nevylučuje možnost považovat tyto předměty za použité zboží ve smyslu čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice o DPH, pokud je zachovaná funkčnost skutečně relevantním prvkem transakce. Pokud je zachovaná funkčnost důležitá pro určení jejich hodnoty, pak tyto předměty nebudou pravděpodobně prodávány k přepracování.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>Na druhou stranu je třeba učinit jiný závěr v případě zboží oceňovaného a prodáváno dohromady bez ohledu na jeho funkčnost. V takové situaci by ignorování jeho původní funkčnosti rovněž znamenalo nepřítomnost jakékoliv individualizace každé jednotlivé položky. To by byl případ, diskutovaný na jednání a zmíněný předkládajícím soudem, zubního materiálu nebo poškozených předmětů vyrobených z drahých kovů nebo drahokamů nebo je obsahujících. Pokud se funkčnost dotčeného použitého zboží již nepovažuje za relevantní prvek celé transakce, pozbude zboží <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0076" REF.END="QE0076"/>statusu použitého zboží<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/>. Pokud se funkčnost stane irelevantní, zdá se být obtížné považovat toto zboží za předmět transakcí, které mají být započaty a udržovány jako takové v ekonomickém cyklu. Tím zmizí důvod existence režimu ziskové přirážky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>A konečně může nastat v rámci poslední kategorie specifický skutkový stav, tedy <HT TYPE="ITALIC">směs ve směsi</HT>: v jediný sáček může obsahovat nejen směs předmětů (prsteny, lžičky, náramky, přívěsky), ale i směs ve smyslu, že některé předměty mohou být objektivně vhodné k opětovnému použití, pokud by je někdo chtěl ze sáčku vzít a použít je, kdežto jiné nikoli.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>Jak tyto hraniční situace klasifikovat, je opět hluboce závislé na skutkovém stavu případu a na způsobu, jakým členský stát provedl výjimku pro drahé kovy nebo drahokamy stanovenou v čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice o DPH. Osobně nacházím smysl v praktickém pravidle <HT TYPE="ITALIC">převažujícího</HT> účelu každé transakce, které by hranici vedlo kolem 50 %: pokud je většina předmětů prodávaných<?PAGE NO="12"?> dohromady určena na přepracování a prodává se jako materiál, pak skutečnost, že by někdo mohl ze sáčku jednotlivé předměty vyjmout a použít je, není zkrátka relevantní, protože celkový účel transakce byl jiný. Ale jak bylo vysvětleno výše<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Viz výše body 44 až 46 tohoto stanoviska. Určitě uznávám potenciál podvodů, který uvedl Hospodářský a sociální výbor ve svém nesouhlasném stanovisku k zavedení jasné limitní hodnoty v tomto ohledu (viz výše bod 45). Přemýšlím ovšem o tom, do jaké míry se tento uznaný problém řeší tím, že na EU není žádná limitní hodnota stanovena vůbec a tento problém je ponechán na členských státech.</P></NOTE>, jelikož byly pokusy unijního normotvůrce zavést takovéto limitní hodnoty výslovně odmítnuty a diskreční pravomoc ponechána členským státům, je nutné toto rozhodnutí ctít a dospět k závěru, že v rámci výše uvedených mezí diskreční pravomoci členských států<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Viz výše body 58 až 62 tohoto stanoviska.</P></NOTE> je na členských státech, jaká pravidla si pro takovéto situace stanoví, včetně příslušných limitů.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Posuzování transakce: faktory</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>Která z výše uvedených kategorií se použije, musí zjistit předkládající soud dle konkrétních vnitrostátních pravidel přijatých k provedení čl. 311 odst. 1 bodu 1 směrnice o DPH. Z toho, co je uvedeno v předkládacím rozhodnutí, a konkrétně ze znění první položené otázky se mi zdá, že předkládající soud již toto skutkové hodnocení provedl a dospěl k závěru, že účelem transakce byla extrakce vzácných kovů nebo drahokamů a jejich opětovné použití jako suroviny. Pokud tomu tak skutečně je, souhlasím s použitím výjimky pro drahé kovy nebo drahokamy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Aniž bych jakkoli zpochybňoval toto skutkové posouzení, za účelem poskytnutí obecných pokynů krátce pojednám o některých faktorech, které mohou být při provádění takovéhoto skutkového hodnocení relevantní. Je třeba poznamenat, že nabízené pokyny jsou součástí odpovědi na první předběžnou otázku. Nepatří to k druhé otázce, kterou se vzhledem k mé odpovědi na první otázku Soudní dvůr nemusí zabývat.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>Úvodem je třeba uvést, že jakékoli takové posuzování transakce musí být <HT TYPE="ITALIC">objektivní</HT>. Cílem je zjistit účel transakce, jak by jej vnímal nezávislý pozorovatel vzhledem k jejím objektivním okolnostem. Pokud zobecním různé faktory, o nichž bylo v průběhu tohoto řízení pojednáváno, předpokládám, že je lze rozdělit do tří kategorií.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>Zaprvé existují faktory, které jsou relevantní a je třeba je brát v úvahu, například prezentace zboží pro další prodej; způsoby ocenění tohoto zboží a další podmínky prodeje, například množství zboží prodávaného dohromady, a skutečnost, že se kupující podílí na určité podnikatelské činnosti, a sice zpracování drahých kovů nebo drahokamů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>Zadruhé kromě takovýchto objektivních faktorů existuje rovněž rozsáhle diskutovaný prvek subjektivního záměru. V tomto ohledu zcela souhlasím s lotyšskou vládou a Komisí, že záměry jedné či druhé strany nemohou být rozhodující. Takovýto záměr nemůže sám o sobě určit účel transakce a příslušný režim DPH<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Viz analogicky rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060706">6. července 2006</DATE>, <NAME.CASE>Kittel a Recolta Recycling</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑439/04 a C‑440/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:446">EU:C:2006:446</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura). Viz také, pokud jde o pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0077" REF.END="QE0077"/>poskytování služeb<QUOT.END REF.START="QS0077" CODE="201C" ID="QE0077"/>, rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130620">20. června 2013</DATE>, <NAME.CASE>Paul Newey</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑653/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:409">EU:C:2013:409</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. To také platí o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0078" REF.END="QE0078"/>znalostech, které měl účastník řízení podávající kasační opravný prostředek v okamžiku transakce, pokud jde o záměr příslušných kupujících, jak bude zboží používáno<QUOT.END REF.START="QS0078" CODE="201C" ID="QE0078"/> uvedených předkládajícím soudem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80.</NO.P><TXT>To neznamená, že záměr stran nemá vůbec žádný význam. Určitě má, ale nikoli jako rozhodující faktor. Je pouze jednou z (objektivních) indikací, které mohou pomoci vysvětlit skutečnou povahu a účel transakce vnějšímu pozorovateli, který transakce hodnotí jako celek. Tento bod se také týká širšího uznání ze strany Soudního dvora skutečnosti, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0079" REF.END="QE0079"/>zohlednění hospodářské a obchodní reality je základním kritériem pro použití společného systému VAT<QUOT.END REF.START="QS0079" CODE="201C" ID="QE0079"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130620">20. června 2013</DATE>, <NAME.CASE>Paul Newey</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑653/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:409">EU:C:2013:409</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="13"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81.</NO.P><TXT>Zatřetí existují faktory, které jsou pro konkrétní typ posuzování jednoduše irelevantní. Jedná se o právní postavení kupujícího, jak uvedly i lotyšská vláda a Komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82.</NO.P><TXT>A konečně je zřejmé, že všechny relevantní objektivní faktory musí být brány v úvahu a posuzovány jako celek. Neměly by být brány v úvahu izolovaně. Například ze skutečnosti, že se předměty, které obsahují drahé kovy nebo drahokamy a které se prodávají podle hmotnosti, ale zachovávají si funkčnost<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Příklad uvedený výše v bodu 71 tohoto stanoviska.</P></NOTE>, mohou za určitých okolností stále považovat za použité zboží, jasně vyplývá, že skutečnost prodeje zboží na váhu nutně sama o sobě nezpůsobí to, že by u tohoto zboží pozbyla funkčnost relevanci. Totéž platí pro způsob oceňování: zatímco oceňování zboží založené na hodnotě materiálu může být známkou skutečnosti, že dotčené výrobky jsou obchodovány bez ohledu na jejich individuální funkci, součástí tvorby cen jednotlivých zlatých prstenů bude pravděpodobně také přihlédnutí k hodnotě materiálu. Z tohoto důvodu a podobně tomu, co Komise poznamenala, se domnívám, že relevantní objektivní okolnosti transakce musí být posuzovány jako celek a ve vzájemné souhře.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl na otázky, které mu položil Augstākā tiesa (Nejvyšší soud, Lotyško), takto:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>Článek 311 odst. 1 bod 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne <DATE ISO="20061128">28. listopadu 2006</DATE> o společném systému daně z přidané hodnoty je třeba vykládat v tom smyslu, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0080" REF.END="QE0080"/>použité zboží<QUOT.END REF.START="QS0080" CODE="201C" ID="QE0080"/> se nevztahuje na použité zboží pořízené obchodníkem, které obsahuje drahé kovy nebo drahokamy, jako je zboží v původním řízení, které je dále prodáváno hlavně za účelem extrakce těchto drahých kovů nebo drahokamů, pokud z objektivních okolností transakce vyplývá, že se toto zboží dále prodává bez ohledu na funkčnost dotčeného zboží.</P></ITEM><ITEM><P>Zda se o takovýto případ jedná, musí být stanoveno na základě objektivních okolností transakce, posuzovaných jako celek. Mezi prvky, které je třeba vzít v úvahu, patří prezentace zboží za účelem jeho dalšího prodeje; způsoby ocenění tohoto zboží; množství zboží prodávaného dohromady, a skutečnost, že se kupující podílí na určité podnikatelské činnosti, například na zpracování drahých kovů nebo drahých kamenů.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>