|
Úřední věstník |
CS Řada L |
|
2025/793 |
22.4.2025 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2025/793
ze dne 14. dubna 2025
o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem (1),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Vztahy mezi Unií a Jordánským hášimovským královstvím (dále jen „Jordánsko“) jsou rozvíjeny v rámci evropské politiky sousedství. Jordánsko dne 24. listopadu 1997 podepsalo Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o přidružení“), která vstoupila v platnost 1. května 2002. Na základě dohody o přidružení Unie a Jordánsko během přechodného období 12 let postupně vytvořily oblast volného obchodu. Kromě toho vstoupila v roce 2007 v platnost Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Jordánským hášimovským královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních a o změně Dohody o přidružení mezi ES a Jordánskem, jakož i o nahrazení příloh I, II, III a IV a protokolů č. 1 a 2 k uvedené dohodě (3). V roce 2010 uzavřela Unie s Jordánskem partnerství s „rozšířeným statusem“, což obnáší rozšířené oblasti spolupráce. V prosinci 2009 byl parafován Protokol mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím, kterým se zřizuje mechanismus pro urovnávání sporů použitelný na spory v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími s jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (4), který následně vstoupil v platnost dne 1. července 2011. Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí v rámci dohody o přidružení a priorit partnerství mezi EU a Jordánskem přijatých na období 2022–2027. |
|
(2) |
Od roku 2011 Jordánsko zahájilo řadu politických reforem s cílem posílit parlamentní demokracii a právní stát. Vznikl Ústavní soud, došlo k vytvoření nezávislé volební komise a jordánský parlament přijal řadu důležitých zákonů, zejména volební zákon, zákon o politických stranách, jakož i zákony o decentralizaci a o obecním zřízení. Kromě toho byla přijata legislativní zlepšení, pokud jde o nezávislost soudnictví a práva žen. |
|
(3) |
Jordánské hospodářství značně utrpělo v důsledku vleklých konfliktů v regionu, zejména v sousední Sýrii a v poslední době rovněž v Izraeli a Gaze a v oblasti Rudého moře. Od začátku války v Sýrii bylo jordánské hospodářství zasaženo velkým přílivem syrských uprchlíků, který zvýšil tlak na rozpočtovou pozici, veřejné služby a infrastrukturu Jordánska. Kromě regionální nestability na jordánskou ekonomiku nadále doléhaly makroekonomické a fiskální problémy spojené s pandemií COVID-19 v letech 2020–2021, vývoj cen komodit po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, vysoká expozice vůči výkyvům v obchodu a růst výpůjčních nákladů pro rozvíjející se trhy po celém světě. V důsledku toho došlo v Jordánsku v roce 2020 k hospodářskému poklesu, po němž následovalo pomalé hospodářské oživení, neboť nezaměstnanost v roce 2020 výrazně vzrostla a zůstala vysoká a objevily se nové potřeby rozpočtového a vnějšího financování. |
|
(4) |
Válka v Izraeli a Gaze, která začala v říjnu 2023, přináší pro hospodářský výhled velmi významné riziko zhoršení vývoje, zejména v důsledku vyšší míry nejistoty v regionu a možného dopadu na důležitý sektor cestovního ruchu a spotřebitelskou náladu. Pokračující útoky Hútiů na nákladní lodě a tankery v Rudém moři narušují lodní dopravu do Asie, což má dopad na jordánský vývoz, zejména na vývoz nerostných surovin a chemických látek, i na dovoz. V lednu 2024 se jordánské orgány a Mezinárodní měnový fond (MMF) dohodly na novém ekonomickém ozdravném programu podpořeném čtyřletou rozšířenou finanční facilitou ve výši 1 200 milionů USD, která následovala po čtyřleté rozšířené finanční facilitě pro období 2020–2023 ve výši 1 700 milionů USD, včetně půjčky z nástroje rychlého financování. Výkonná rada MMF v lednu 2024 schválila novou čtyřletou rozšířenou finanční facilitu. První kontrolní mise byla provedena v dubnu a květnu 2024 a zpráva o ní byla zveřejněna v červenci 2024. |
|
(5) |
V lednu 2020 přijala Unie třetí program makrofinanční pomoci (5) (MFA-III) formou úvěrů ve výši 500 milionů EUR, a to v reakci na žádost Jordánska z července 2019 a po dokončení druhého programu makrofinanční pomoci (MFA-II) ve výši 200 milionů EUR v roce 2019. MFA-II (6) navazoval na první program makrofinanční pomoci (MFA-I) (7) ve výši 180 milionů EUR, realizovaný v roce 2015. V květnu 2020 byl MFA-III navýšen o 200 milionů EUR podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 (8) v reakci na socioekonomické dopady pandemie COVID-19. Poté co byla provedena dohodnutá politická opatření, byla dne 25. října 2020 uvolněna první splátka MFA-III, dne 20. července 2021 druhá splátka a dne 3. května 2023 třetí splátka. Pomoc byla zcela vyplacena v letech 2020–2023. |
|
(6) |
Součástí MFA-III bylo společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, v němž se Komise s ohledem na fiskální problémy a mimořádné okolnosti, kterým Jordánsko čelí, zavázala, že v případě potřeby předloží nový návrh na prodloužení a navýšení makrofinanční pomoci Jordánsku, pokud budou splněny obvyklé požadavky na tento druh pomoci, včetně její výjimečné povahy, politických podmínek, doplňkovosti, podmíněnosti a finanční kázně a aktualizovaného posouzení potřeby vnějšího financování Jordánska ze strany Komise. |
|
(7) |
V této obtížné situaci Unie a mezinárodní společenství opětovně při různých příležitostech potvrdily svůj závazek podpořit Jordánsko, zejména na bruselské výroční konferenci na podporu budoucnosti Sýrie a okolního regionu a na zasedání Rady přidružení EU-Jordánsko v červnu 2022. |
|
(8) |
Od vypuknutí krize v Sýrii v roce 2011 dala Unie Jordánsku v rámci různých nástrojů k dispozici přibližně 3 500 milionů EUR, včetně 1 080 milionů EUR v rámci tří operací makrofinanční pomoci, s cílem pomoci Jordánsku zabezpečit hospodářskou stabilitu, zachovat politickou a hospodářskou reformu a řešit související humanitární, rozvojové a bezpečnostní potřeby. Evropská investiční banka navíc Jordánsku poskytla od roku 2011 přibližně 1,1 miliardy EUR ve formě půjček na projekty. |
|
(9) |
Na období 2021–2024 činí bilaterální orientační příděl Unie (granty) v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (9) pro Jordánsko 364 milionů EUR a byl doplněn podporou Unie na pomoc Jordánsku při řešení dopadů syrské krize (214 milionů EUR v letech 2021–2023), jakož i pomocí z dalších regionálních a tematických programů. V období 2014–2020 činila výše podpory Unie Jordánsku, poskytované zejména prostřednictvím evropského nástroje sousedství, 765 milionů EUR. Ve stejném období Jordánsko rovněž získalo dalších 126 milionů EUR prostřednictvím investiční platformy sousedství, která přinesla investice o objemu přibližně 580 milionů EUR. |
|
(10) |
Vzhledem k nezměněné obtížné hospodářské situaci a výhledu Jordánsko v říjnu 2023 požádalo o další makrofinanční pomoc ze strany Unie. |
|
(11) |
Vzhledem k tomu, že Jordánsko je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je považováno za způsobilé pro získání makrofinanční pomoci Unie. |
|
(12) |
Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit bezprostřední potřeby vnějšího financování Jordánska, a měla by podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit stav platební bilance Jordánska. |
|
(13) |
Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Jordánska přetrvává zbytkový deficit financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánsku ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Jordánska o podporu jeho hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Jordánska a jeho program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF. |
|
(14) |
Makrofinanční pomoc Unie by se měla zaměřit na podporu obnovy udržitelného stavu vnějšího financování Jordánska, a podpořit tak jeho hospodářský a sociální rozvoj. |
|
(15) |
Očekává se, že makrofinanční pomoc Unie bude doprovázet provádění operací rozpočtové podpory v rámci nástroje NDICI –Globální Evropa. |
|
(16) |
Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie by mělo vycházet z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb financování Jordánska z vnějších zdrojů a mělo by zohledňovat jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci by rovněž měly být zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Jordánsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie v Jordánsku. |
|
(17) |
Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli jednotlivých oblastí vnější činnosti, s opatřeními, která byla přijata ohledně těchto oblastí, a dalšími příslušnými politikami Unie. |
|
(18) |
Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Jordánsku. Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by v průběhu operace makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti. |
|
(19) |
Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Jordánska hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech. |
|
(20) |
Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Jordánsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Kromě toho by specifické cíle makrofinanční pomoci Unie měly posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku a prosazovat strukturální reformy, které jsou zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a ESVČ by měly plnění uvedených podmínek a dosahování těchto specifických cílů pravidelně sledovat. |
|
(21) |
Pro zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Jordánsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nesrovnalostem souvisejícím s pomocí a jejich potírání. Kromě toho by smlouva o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a jordánskými orgány, měla obsahovat ustanovení, která zmocňují Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) k provádění vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (10) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (11), Komisi a Účetní dvůr k provádění auditů a Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jeho pravomocí, pokud jde o poskytování makrofinanční pomoci Unie během období dostupnosti této pomoci a po jeho skončení. |
|
(22) |
Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady jako rozpočtového orgánu. |
|
(23) |
Částky rezerv potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by měly odpovídat rozpočtovým prostředkům stanoveným ve víceletém finančním rámci. |
|
(24) |
Makrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat. |
|
(25) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12). |
|
(26) |
Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s jordánskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle nařízení (EU) č. 182/2011 by se měl obecně ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení, použít poradní postup. Vzhledem k potenciálně značnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup podle nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Jordánsku poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění a pro jakékoli snížení částky pomoci nebo přerušení či zrušení jejího poskytování použit přezkumný postup, |
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Unie poskytne Jordánsku makrofinanční pomoc v maximální výši 500 milionů EUR (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Jordánska a jeho obsáhlý program reforem. Makrofinanční pomoc Unie přispěje k pokrytí potřeb Jordánska v oblasti platební bilance stanovených v programu MMF.
2. Celá částka makrofinanční pomoci Unie se Jordánsku poskytne ve formě úvěrů.
3. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí a dále je půjčit Jordánsku.
4. Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Jordánskem a s hlavními zásadami a cíli hospodářských reforem stanovenými v dohodě o přidružení.
5. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a předkládá těmto orgánům včas příslušné dokumenty.
6. Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou a půl let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.
7. V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Jordánska oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise částku pomoci sníží, nebo její poskytování pozastaví či zruší v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.
Článek 2
1. Podmínkou poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je, že Jordánsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.
2. Komise a ESVČ sledují plnění nezbytné podmínky stanovené v odstavci 1 po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.
3. Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (13).
Článek 3
1. Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s jordánskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance. Tyto podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění (dále jen „memorandum o porozumění“), které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 4, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Jordánskem za podpory MMF.
2. Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku, mimo jiné i při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování hospodářských opatření se náležitě zohlední pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok Jordánska při plnění těchto cílů.
3. Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví v souladu s článkem 223 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (14) ve smlouvě o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a jordánskými orgány (dále jen „smlouva o úvěru“).
4. Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky uvedené v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci, včetně toho, zda je hospodářská politika Jordánska v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.
Článek 4
1. Za podmínek uvedených v odst. 3 prvním pododstavci poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie formou úvěru ve třech splátkách. Výše každé splátky se stanoví v memorandu o porozumění uvedeném v článku 3.
2. V případě potřeby jsou na pokrytí částek makrofinanční pomoci Unie tvořeny rezervy v souladu s nařízením (EU) 2021/947.
3. Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
a) |
podmínka stanovená v čl. 2 odst. 1; |
|
b) |
průběžné uspokojivé výsledky provádění politického programu, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter, a |
|
c) |
uspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek, dohodnutých v memorandu o porozumění. |
K uvolnění druhé splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky. K uvolnění třetí splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění druhé splátky.
4. Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odst. 3 prvním pododstavci, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o těchto důvodech pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.
5. Makrofinanční pomoc Unie se vyplácí jordánské centrální bance. S výhradou ustanovení uvedených v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie jordánskou centrální bankou převedeny jordánskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.
Článek 5
1. Za účelem financování makrofinanční pomoci Unie ve formě úvěrů je Komise zmocněna jménem Unie vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v souladu s článkem 223 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.
2. Komise uzavře s Jordánskem smlouvu o úvěru ve výši uvedené v článku 1. Smlouva o úvěru stanoví období dostupnosti a podrobné podmínky makrofinanční pomoci Unie, a to i ve vztahu k systémům vnitřní kontroly. Úvěr se poskytuje za podmínek, které Jordánsku umožní jeho dlouhodobé splácení, včetně případné odkladné lhůty. Maximální doba trvání úvěrů je 35 let.
3. Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 1 a 2.
Článek 6
1. Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509.
2. Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.
3. Před prováděním makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Jordánska, které mají pro tuto pomoc význam.
Článek 7
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 8
1. Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:
|
a) |
vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo; |
|
b) |
posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Jordánska, jakož i pokrok dosažený při plnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek uvedených v čl. 3 odst. 1; |
|
c) |
uvádí souvislost mezi podmínkami v oblasti hospodářské politiky a finančními podmínkami stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Jordánska v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie. |
2. Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 6 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, v níž přispěla k dosažení cílů této pomoci.
Článek 9
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 14. dubna 2025.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. METSOLA
Za Radu
předseda
A. SZŁAPKA
(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 1. dubna 2025 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. dubna 2025.
(2) Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2002/357(1)/oj.
(3) Úř. věst. L 41, 13.2.2006, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2006/67/oj.
(4) Úř. věst. L 177, 6.7.2011, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/prot/2011/398/oj.
(5) Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2020/33 ze dne 15. ledna 2020 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 14, 17.1.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/33/oj).
(6) Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2016/2371 ze dne 14. prosince 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 352, 23.12.2016, s. 18, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2016/2371/oj).
(7) Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1351/2013/EU ze dne 11. prosince 2013 o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2013/1351/oj).
(8) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 ze dne 25. května 2020 o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemií COVID-19 (Úř. věst. L 165, 27.5.2020, s. 31, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/701/oj).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj).
(11) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1996/2185/oj).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).
(13) Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2010/427/oj).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).
ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2025/793/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)