<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>T-378/20</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62020TJ0378</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2021:194">EU:T:2021:194</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>14</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>14</PAGE.TOTAL><AUTHOR>T</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20210414">14. 4. 2021</DATE> – věc T‑378/20</HT></P><P><HT TYPE="SC">Ryanair v. Komise (SAS, Dánsko; covid-19)</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Tribunálu</HT> (desátého rozšířeného senátu)</P><P><DATE ISO="20210414">14. dubna 2021</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Státní podpory</KEYWORD><KEYWORD>Dánský trh letecké dopravy</KEYWORD><KEYWORD>Podpora poskytnutá Dánskem letecké společnosti v souvislosti s pandemií COVID-19</KEYWORD><KEYWORD>Záruka</KEYWORD><KEYWORD>Rozhodnutí nevznášet námitky</KEYWORD><KEYWORD>Závazky, které jsou podmínkou slučitelnosti podpory s vnitřním trhem</KEYWORD><KEYWORD>Podpora určená k náhradě škod způsobených mimořádnou událostí</KEYWORD><KEYWORD>Svoboda usazování</KEYWORD><KEYWORD>Volný pohyb služeb</KEYWORD><KEYWORD>Rovné zacházení</KEYWORD><KEYWORD>Povinnost uvést odůvodnění</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci T‑378/20,</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Ryanair DAC</HT>, se sídlem ve Swords (Irsko), zastoupená E. Vahidou, F.‑C. Laprévotem, S. Ratingem, I.-G. Metaxas-Maranghidisem a V. Blanc, advokáty,</P><PARTY.STATUS>žalobkyně,</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Evropské komisi</HT>, zastoupené F. Tomat, L. Flynnem a S. Noëm, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>žalované,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS><INTERVENERS><P>podporované</P><P><HT TYPE="BOLD">Dánským královstvím</HT>, zastoupeným J. Nymann-Lindegrenem a M. Søndahl Wolff, jako zmocněnci, ve spolupráci s R. Holdgaardem, advokátem,</P><P><HT TYPE="BOLD">Francouzskou republikou</HT>, zastoupenou E. de Moustier a P. Dodellerem, jako zmocněnci,</P><P>a</P><P><HT TYPE="BOLD">SAS AB</HT>, se sídlem ve Stockholmu (Švédsko), zastoupenou F. Sjövallem, advokátem,</P><PARTY.STATUS>vedlejšími účastníky,</PARTY.STATUS></INTERVENERS></PARTIES><P>jejímž předmětem je návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2020) 2416 final ze dne <DATE ISO="20200415">15. dubna 2020</DATE> o státní podpoře SA.56795 (2020/N) – Dánsko – Náhrada škod způsobených společnosti SAS pandemií COVID-19,</P><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>TRIBUNÁL (desátý rozšířený senát),</P><P>ve složení M. van der Woude, předseda, A. Kornezov, E. Buttigieg, K. Kowalik-Bańczyk (zpravodajka) a G. Hesse, soudci,</P><?PAGE NO="2"?><P>vedoucí soudní kanceláře: E. Artemiou, radová,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20201127">27. listopadu 2020</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutečnosti předcházející sporu</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20200410">10. dubna 2020</DATE> oznámilo Dánské království Evropské komisi v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU opatření podpory (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>dotčené opatření<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>) ve formě záruky k zajištění revolvingové úvěrové linky až do výše 1,5 miliardy švédských korun (SEK), poskytnuté společnosti SAS AB. Cílem tohoto opatření je poskytnout částečnou náhradu škody vzniklé zrušením letů nebo změnou letových časů v návaznosti na zavedení omezení pohybu v souvislosti s pandemií COVID-19.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20200415">15. dubna 2020</DATE> přijala Komise rozhodnutí C (2020) 2416 final o státní podpoře SA.56795 (2020/N) – Dánsko – Náhrada škod způsobených společnosti SAS pandemií COVID-19 (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>napadené rozhodnutí<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>), v němž konstatovala, že dotčené opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU a je slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Řízení a návrhová žádání účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20200619">19. června 2020</DATE> podala společnost Ryanair DAC projednávanou žalobu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu téhož dne požádala žalobkyně o projednání žaloby ve zrychleném řízení podle článků 151 a 152 jednacího řádu Tribunálu. Tribunál (desátý senát) rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20200715">15. července 2020</DATE> žádosti o projednání věci ve zrychleném řízení vyhověl.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Na návrh desátého senátu Tribunál podle článku 28 jednacího řádu rozhodl, že věc předá k projednání a rozhodnutí rozšířenému soudnímu kolegiu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Komise předložila žalobní odpověď soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20200729">29. července 2020</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Na základě čl. 106 odst. 2 jednacího řádu podala žalobkyně dne <DATE ISO="20200812">12. srpna 2020</DATE> odůvodněnou žádost o konání jednání.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20200831">31. srpna 2020</DATE> podalo Dánské království návrh na vstup do tohoto řízení v postavení vedlejšího účastníka na podporu návrhových žádání Komise; společnost SAS tak učinila podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20200904">4. září 2020</DATE> a Francouzská republika podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20200921">21. září 2020</DATE>. Podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20200908">8. září 2020</DATE> žalobkyně v souladu s čl. 144 odst. 7 jednacího řádu požádala, aby některé údaje, které jsou obsaženy v žalobě a ve zkrácené verzi žaloby, nebyly sděleny Dánskému království; ve vztahu ke společnosti SAS tak žalobkyně učinila podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20200915">15. září 2020</DATE>, ve vztahu k Francouzské republice pak podáním došlým soudní kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20200930">30. září 2020</DATE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Předseda desátého rozšířeného senátu Tribunálu povolil vedlejší účastenství Dánského království usnesením ze dne <DATE ISO="20200917">17. září 2020</DATE> a vedlejší účastenství Francouzské republiky a společnosti SAS usneseními ze dne <DATE ISO="20201007">7. října 2020</DATE>; týmiž usneseními dočasně omezil sdělení žaloby a zkrácené verze žaloby na nedůvěrné verze předložené žalobkyní, a to až do případného vyjádření Dánského království, Francouzské republiky a společnosti SAS k žádosti o důvěrné zacházení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Organizačními procesními opatřeními doručenými dne <DATE ISO="20201007">7. října 2020</DATE> bylo Dánskému království, Francouzské republice a společnosti SAS na základě čl. 154 odst. 3 jednacího řádu povoleno předložit spis vedlejšího účastníka.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zrušil napadené rozhodnutí;</P></ITEM><ITEM><P>uložil Komisi náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Komise a společnost SAS navrhují, aby Tribunál:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>žalobu zamítl;</P></ITEM><ITEM><P>uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Francouzská republika a Dánské království navrhují, aby Tribunál žalobu zamítl.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Je třeba připomenout, že soud Evropské unie je oprávněn posoudit podle okolností každého případu, zda řádný výkon spravedlnosti odůvodňuje zamítnutí žaloby po její meritorní stránce bez předcházejícího rozhodnutí o její přípustnosti (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20020226">26. února 2002</DATE>, <NAME.CASE>Rada v. Boehringer</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑23/00 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2002:118">EU:C:2002:118</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160914">14. září 2016</DATE>, <NAME.CASE>Trajektna luka Split v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>T‑57/15</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2016:470">EU:T:2016:470</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0084">84</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Zejména s ohledem na úvahy, které vedly k rozhodnutí projednat tuto věc ve zrychleném řízení, a na význam, který má jak pro žalobkyni, tak pro Komisi a Dánské království rychlá odpověď ve věci samé, je tedy třeba rovnou zkoumat opodstatněnost žaloby bez předcházejícího rozhodnutí o její přípustnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Žalobkyně uplatňuje na podporu své žaloby pět žalobních důvodů, přičemž první žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila požadavek, podle kterého nejsou podpory poskytnuté na základě čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU určeny k náhradě škod vzniklých jedinému poškozenému, druhý žalobní důvod vychází z toho, že Komise měla neprávem za to, že dotčené opatření bylo přiměřené vzhledem ke škodám vzniklým společnosti SAS v důsledku pandemie COVID-19, třetí žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila různá ustanovení týkající se liberalizace letecké dopravy v Unii, čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila procesní práva žalobkyně, když navzdory závažným obtížím odmítla zahájit formální vyšetřovací řízení, a pátý žalobní důvod vychází z toho, že Komise porušila čl. 296 druhý pododstavec SFEU.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z toho, že Komise porušila požadavek, podle kterého nejsou podpory poskytnuté na základě čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU určeny k náhradě škod vzniklých jedinému poškozenému</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Žalobkyně tvrdí, že mimořádné události ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU se v zásadě dotýkají celých regionů nebo odvětví, či dokonce celého hospodářství. Toto ustanovení je tak podle ní určeno k náhradě škod, které vznikly všem osobám či subjektům, které v důsledku těchto událostí utrpěly škodu, a nikoli jen některým z nich.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Komise, Dánské království, Francouzská republika a společnost SAS s argumentací žalobkyně nesouhlasí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Úvodem je třeba připomenout, že podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU jsou s vnitřním trhem slučitelné podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>V projednávané věci žalobkyně nezpochybňuje zjištění Komise učiněné v napadeném rozhodnutí, že pandemie COVID-19 musí být považována za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>mimořádnou událost<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/> ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU. Z napadeného rozhodnutí kromě toho vyplývá, že pandemie COVID-19 vedla k přerušení převážné části letecké přepravy cestujících, a to zejména z důvodu uzavření hranic mnoha členských států Unie, včetně Dánska.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Žalobkyně tudíž správně uvádí, že společnost SAS není jediným podnikem ani jedinou leteckou společností, která je touto mimořádnou událostí dotčena.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Jak však správně konstatuje Komise ve své žalobní odpovědi, neexistuje žádná povinnost členských států poskytnout podpory určené k náhradě škod způsobených mimořádnou událostí ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Konkrétně čl. 108 odst. 3 SFEU sice členským státům ukládá povinnost oznámit Komisi své záměry v oblasti státních podpor před jejich provedením, avšak neukládá jim povinnost poskytnout podporu (usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180530">30. května 2018</DATE>, <NAME.CASE>Jančev</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑481/17</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:352">EU:C:2018:352</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Kromě toho může být podpora určena k náhradě škod způsobených mimořádnou událostí v souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU bez ohledu na to, že nenahradí všechny tyto škody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Z článku 108 odst. 3 SFEU ani z čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU tudíž nevyplývá, že by členské státy byly povinny nahradit veškeré škody způsobené mimořádnou událostí, takže nemohou být ani povinny poskytnout podpory všem osobám či subjektům, kterým byla tato škoda způsobena.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Za těchto podmínek nemůže žalobkyně důvodně tvrdit, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení již proto, že z dotčeného opatření neměly prospěch všechny osoby či subjekty, jimž vznikly škody v důsledku pandemie COVID-19.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>První žalobní důvod předložený žalobkyní proto musí být zamítnut.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z toho, že Komise měla neprávem za to, že dotčené opatření bylo přiměřené vzhledem ke škodám vzniklým společnosti SAS v důsledku pandemie COVID-19</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Žalobkyně tvrdí, že Komise porušila čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, neboť povolila možnou nadměrnou kompenzaci škody vzniklé společnosti SAS.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Komise, Dánské království, Francouzská republika a společnost SAS s argumentací žalobkyně nesouhlasí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>V této souvislosti je třeba poukázat na to, že pokud jde o výjimku z obecné zásady neslučitelnosti státních podpor s vnitřním trhem, zakotvené v čl. 107 odst. 1 SFEU, musí být čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU předmětem striktního výkladu. Ve smyslu tohoto ustanovení proto mohou být kompenzována pouze hospodářská znevýhodnění přímo způsobená přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060223">23. února 2006</DATE>, <NAME.CASE>Atzeni a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑346/03 a C‑529/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:130">EU:C:2006:130</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0079">79</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Z toho plyne, že podpory, které mohou být vyšší než ztráty vzniklé jejich příjemcům, nespadají pod čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041111">11. listopadu 2004</DATE>, <NAME.CASE>Španělsko v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑73/03</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:711">EU:C:2004:711</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Komise v napadeném rozhodnutí uvedla, že cílem dotčeného opatření bylo poskytnout společnosti SAS částečnou náhradu škody vzniklé zrušením letů nebo změnou letových časů v návaznosti na zavedení omezení pohybu v souvislosti s pandemií COVID-19. Uvedla sice, že rozsah škody vzniklé společnosti SAS ještě nebyl v době přijetí tohoto rozhodnutí znám, nicméně upřesnila, že se jedná o <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>ztrátu přidané hodnoty<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>, která spočívá v rozdílu mezi příjmy za období od března 2019 do února 2020 a příjmy za období od března 2020 do února 2021, od kterého byly odečteny jednak ušetřené variabilní náklady, které byly vypočítány na základě nákladů vzniklých mezi březnem 2019 a únorem 2020, a jednak ziskové rozpětí vztahující se ke ztrátě příjmu. Výše škody byla předběžně vyčíslena s přihlédnutím k poklesu letecké dopravy v období od března 2020 do února 2021 o 50 % až 60 % oproti období od března 2019 do února 2020 a odpovídá částce mezi 5 a 15 miliardami SEK.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Za těchto podmínek měla Komise za to, že i kdyby výše podpory vyplývající z dotčeného opatření odpovídala částce záruky, tedy 1,5 miliardy SEK, byla by tato částka stále nižší než škoda vzniklá společnosti SAS. Kromě toho upřesnila, že se Dánské království zavázalo následně, nejpozději do <DATE ISO="20210630">30. června 2021</DATE>, vyčíslit škodu, která společnosti SAS skutečně vznikla, a požadovat vrácení obdržené podpory v rozsahu, v němž by tato podpora přesáhla uvedenou škodu, a vzít přitom v úvahu všechny podpory, které mohou být společnosti SAS poskytnuty z důvodu pandemie COVID-19, včetně podpor poskytnutých zahraničními, například norskými, orgány.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Na prvním místě žalobkyně zaprvé tvrdí, že metoda výpočtu výše škody vzniklé společnosti SAS uvedená v napadeném rozhodnutí není dostatečně přesná a neumožňuje správně posoudit škodu, která tomuto podniku vznikla. Tvrdí, že se Komise za těchto podmínek dopustila nesprávného právního posouzení a nesprávného posouzení skutkového stavu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Zadruhé žalobkyně tvrdí, že Komise měla zohlednit škody vzniklé ostatním leteckým společnostem v Dánsku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Pokud jde zaprvé o vyčíslení škody vzniklé společnosti SAS, z bodu 31 výše vyplývá, že Komise v napadeném rozhodnutí identifikovala skutečnosti, které musí být zohledněny pro účely vyčíslení škody, a sice ztráta příjmu, ušetřené variabilní náklady a úprava ziskového rozpětí, jakož i období, během kterého by se tato škoda mohla projevit. Kromě toho upřesnila, že ztráta příjmu musí být určena s přihlédnutím ke všem příjmům společnosti SAS, a nikoli pouze k příjmům z letecké přepravy cestujících, a předložila demonstrativní výčet nákladů vzniklých společnosti SAS. Kromě toho, jak vyplývá z odstavců 34 až 37 napadeného rozhodnutí, Komise vzala na vědomí závazek dánských orgánů, že následně podrobně a konkrétně vyčíslí škodu vzniklou společnosti SAS a výši podpory, která jí byla nakonec poskytnuta, a zajistí, aby společnost SAS vrátila případnou nadměrnou kompenzaci uvedené škody.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Je tudíž třeba mít za to, že s ohledem na okolnosti projednávané věci, které se vyznačují výskytem mimořádné události ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, kterou je pandemie COVID-19, na její dynamickou povahu a nutně prospektivní charakter vyčíslování způsobené škody a výše nakonec poskytnuté podpory, uvedla Komise v napadeném rozhodnutí s dostatečnou přesností metodu výpočtu výše škody vzniklé společnosti SAS.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Kromě toho je nutno konstatovat, že žalobkyně nepředkládá žádnou skutečnost, jež by byla způsobilá prokázat, že metoda výpočtu, jak je definována v napadeném rozhodnutí, umožňuje vyplacení státní podpory ve výši, jež převyšuje škodu skutečně vzniklou společnosti SAS. V tomto ohledu okolnost, které se dovolává žalobkyně, že Komise v dokumentu nazvaném <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami [čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU] Kontrolní seznam pro členské státy<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/> vyzývá členské státy, aby předložily <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>podrobný program zavádějící metodu výpočtu pro vyčíslení škod<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/> v případě, že taková metoda již ve vnitrostátním právu dotyčného členského státu existuje, nemůže prokázat, že metoda výpočtu definovaná v napadeném rozhodnutí postrádá přesnost pro účely použití čl. 107 odst. 2 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Za těchto podmínek je třeba mít s ohledem na výše uvedené skutečnosti za to, že se Komise nedopustila nesprávného právního posouzení ani nesprávného posouzení skutkového stavu, pokud jde o vyčíslení škody vzniklé společnosti SAS.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Pokud jde zadruhé o škodu, která vznikla ostatním leteckým společnostem v Dánsku, žalobkyně tvrdí – a opírá se přitom o svou argumentaci rozvinutou v rámci prvního žalobního důvodu – že Komise měla zohlednit všechny osoby a subjekty, jimž v důsledku mimořádné události vznikla škoda ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU. Je však třeba připomenout, že – jak bylo uvedeno v bodě 24 výše – členské státy nemají povinnost poskytnout podporu všem osobám a subjektům, kterým v důsledku takovéto události vznikla škoda. Proto na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, nezáviselo poskytnutí podpory pouze společnosti SAS na tom, zda Komise prokáže, že škoda způsobená touto událostí vznikla pouze tomuto podniku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Na druhém místě žalobkyně tvrdí, že pro Komisi bylo nemožné zkoumat přiměřenost dotčeného opatření dříve než v březnu 2021. Uvádí, že společnost SAS má prospěch z celé podpory téměř bezprostředně od přijetí napadeného rozhodnutí, přestože se škoda vzniklá společnosti SAS projeví teprve postupně až do března 2021, a výše těchto škod zůstává hypotetická, zejména s ohledem na neexistenci metody pro její výpočet.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>V tomto ohledu je zaprvé třeba uvést, že dotčeným opatřením je záruka, kterou je zajištěna revolvingová úvěrová linka. Z toho plyne, že maximální částka podpory, a sice částka záruky ve výši 1,5 miliardy SEK, bude vyplacena pouze v případě, že společnost SAS nebude schopna splatit celý poskytnutý úvěr. Žalobkyně přitom nepředkládá žádný důkaz, že Komise musela v okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí vědět, že se společnost SAS v takovéto situaci nutně bude nacházet.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Z toho plyne, že – jak ostatně vyplývá ze sdělení Komise o použití článků [107] a [108 SFEU] na státní podpory ve formě záruk (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="155" PAGE.FIRST="10" DATE.PUB="2008">Úř. věst. 2008, C 155, s. 10</REF.DOC.OJ>) – výše podpor poskytnutých společnosti SAS ve skutečnosti odpovídala rozdílu mezi úrokovou sazbou, která by pro společnost SAS platila bez dotčeného opatření v okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí, a sazbou, kterou tato společnost získala na základě dotčeného opatření.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Komise vyčíslila maximální úrokovou míru v případě neexistence dotčeného opatření na 10,26 %, což žalobkyně nezpochybnila. V důsledku toho nemůže výše podpor vyplacených společnosti SAS přesáhnout částku 153,9 milionu SEK v prvním roce, od které je dále třeba odečíst cenu tohoto opatření účtovanou společnosti SAS, která podle napadeného rozhodnutí činí nejméně 15 milionů SEK ročně, a úrokovou sazbu sjednanou společností SAS s ohledem na přijetí uvedeného opatření.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Z toho plyne, že žalobkyně nemůže důvodně tvrdit, že společnost SAS je způsobilá obdržet celou podporu již v okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Zadruhé měla Komise každopádně za to, že škoda vzniklá společnosti SAS, vyčíslená na nejméně 5 miliard SEK, bude vyšší než částka zajištěná dotčeným opatřením, a sice 1,5 miliardy SEK. I když odhad výše škody závisí na prognózách poklesu objemu letecké dopravy, nepředkládá žalobkyně žádnou skutečnost, která by mohla tento odhad zpochybnit. Konkrétně nezpochybňuje hypotézu zastávanou Komisí, že objem letecké dopravy poklesne v období od března 2020 do února 2021 o 50 až 60 % oproti období od března 2019 do února 2020. Nezpochybňuje ani to, že škoda, která společnosti SAS vznikla v důsledku pandemie COVID-19, činí nejméně 5 miliard SEK.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Za těchto podmínek nemůže žalobkyně důvodně zpochybňovat přiměřenost dotčeného opatření.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Na třetím místě žalobkyně tvrdí, že Komise nezohlednila podpory poskytnuté Norským královstvím a Švédským královstvím ani podpory, které mohly být poskytnuty dříve než v březnu 2021.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>V tomto ohledu stačí uvést, že Komise v napadeném rozhodnutí konstatovala, že škoda vzniklá společnosti SAS, vyčíslená na nejméně 5 miliard SEK, bude vyšší než kumulované částky záruky vyplývající z dotčeného opatření a z režimu podpory dříve přijatého Švédským královstvím, k němuž byla společnost SAS způsobilá, ve výši 3 miliard SEK. Kromě toho Komise výslovně odkázala na všechny podpory, které mohou být poskytnuty společnosti SAS z důvodu škod vzniklých v důsledku pandemie COVID-19 před prvním čtvrtletím roku 2021. Vedle uvedeného švédského režimu specificky odkázala na režim podpory přijatý Norským královstvím, k němuž je společnost SAS způsobilá. Dánské království se proto zavázalo požadovat vrácení podpory vyplývající z dotčeného opatření, pokud by tato podpora společně s ostatními podporami, včetně podpor poskytnutých zahraničními orgány, převyšovala škodu, která společnosti SAS skutečně vznikla.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Žalobkyně tudíž nemůže důvodně tvrdit, že Komise nezohlednila podpory poskytnuté Norským královstvím a Švédským královstvím ani podpory, které mohly být poskytnuty dříve než v březnu 2021.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>Na čtvrtém místě žalobkyně tvrdí, že Komise nezohlednila konkurenční výhodu vyplývající z diskriminační povahy dotčeného opatření.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba uvést, že pro účely posouzení slučitelnosti podpory s vnitřním trhem nezahrnuje výhoda poskytnutá touto podporou jejímu příjemci případný hospodářský prospěch, kterého příjemce dosáhl využitím této výhody. Takový přínos se nemusí shodovat s výhodou, kterou představuje uvedená podpora, a dokonce se může ukázat, že není vůbec žádný, aniž je možné na základě této okolnosti odůvodnit odlišné posouzení slučitelnosti této podpory s vnitřním trhem (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161221">21. prosince 2016</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Aer Lingus a Ryanair Designated Activity</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑164/15 P a C‑165/15 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:990">EU:C:2016:990</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0092">92</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>Je tudíž třeba konstatovat, že Komise správně zohlednila výhodu poskytnutou společnosti SAS plynoucí z dotčeného opatření, jak vyplývá z bodů 40 až 46 výše. Naproti tomu nelze Komisi vytýkat, že nekonstatovala existenci případného hospodářského prospěchu plynoucího z této výhody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>Za těchto podmínek nemůže žalobkyně Komisi důvodně vytýkat, že nezohlednila případnou konkurenční výhodu vyplývající z žalobkyní tvrzené diskriminační povahy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Druhý žalobní důvod předložený žalobkyní je proto třeba zamítnout.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="8"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z toho, že Komise porušila různá ustanovení týkající se liberalizace letecké dopravy v Unii</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Žalobkyně tvrdí, že Komise porušila zásadu nediskriminace, jakož i volný pohyb služeb a svobodu usazování z důvodu, že dotčené opatření poskytuje příznivější podmínky, jež jsou vyhrazeny podnikům usazeným v Dánsku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>Komise, Dánské království, Francouzská republika a společnost SAS s argumentací žalobkyně nesouhlasí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Je třeba připomenout, že státní podporu, která je v rozporu s ustanoveními nebo obecnými zásadami unijního práva, nelze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20200922">22. září 2020</DATE>, <NAME.CASE>Rakousko v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑594/18 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:742">EU:C:2020:742</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; v tomto smyslu viz též rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080415">15. dubna 2008</DATE>, <NAME.CASE>Nuova Agricast</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑390/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:224">EU:C:2008:224</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K porušení zásady nediskriminace</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>Zásada nediskriminace vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080415">15. dubna 2008</DATE>, <NAME.CASE>Nuova Agricast</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑390/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:224">EU:C:2008:224</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; v tomto smyslu viz též rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180605">5. června 2018</DATE>, <NAME.CASE>Montero Mateos</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑677/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:393">EU:C:2018:393</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>Prvky, které charakterizují odlišné situace, a tím jejich srovnatelný charakter, musí být zejména určeny a posuzovány ve světle předmětu a cíle unijního aktu, který zakládá dotčené odlišení. Mimoto musí být zohledněny zásady a cíle oblasti, do níž dotčený akt spadá (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081216">16. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Arcelor Atlantique et Lorraine a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑127/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:728">EU:C:2008:728</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>Kromě toho je třeba připomenout, že zásada proporcionality, jež je jednou z obecných zásad unijního práva, vyžaduje, aby akty unijních orgánů nepřekračovaly meze toho, co je vhodné a nezbytné k dosažení legitimních cílů sledovaných dotčenou právní úpravou (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19840517">17. května 1984</DATE>, <NAME.CASE>Denkavit Nederland</NAME.CASE>, <NO.CASE>15/83</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1984:183">EU:C:1984:183</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), přičemž se rozumí, že pokud se nabízí volba mezi více vhodnými opatřeními, je třeba zvolit nejméně omezující opatření a způsobené nepříznivé následky nesmějí být nepřiměřené vzhledem ke sledovaným cílům [rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190430">30. dubna 2019</DATE>, <NAME.CASE>Itálie v. Rada (Kvóta pro odlov mečouna obecného)</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑611/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:332">EU:C:2019:332</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí povoluje diskriminační zacházení, které není nezbytné k dosažení cíle dotčeného opatření, totiž nahradit škody vzniklé v důsledku pandemie COVID-19. Domnívá se, že cíl spočívající v zachování dopravní dostupnosti Dánska a dopravního propojení skandinávských zemí, rovněž zmíněný v tomto rozhodnutí, je v rozporu s čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU a vyžaduje, aby byly zohledněny ostatní letecké společnosti, neboť ty představují 68 % celkového objemu vnitrostátní a mezinárodní letecké přepravy cestujících v Dánsku. Mimoto cíl spočívající v zachování dopravního propojení skandinávských zemí podle žalobkyně představuje diskriminaci na základě státní příslušnosti. Stejně tak kritérium členského státu, který společnosti SAS vydal provozní licenci, použité v napadeném rozhodnutí představuje diskriminaci na základě státní příslušnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba na prvním místě uvést, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, není cílem dotčeného opatření, vedle cíle poskytnout společnosti SAS částečnou náhradu škody vzniklé v důsledku pandemie COVID-19, zachovat dopravní dostupnost Dánska a dopravní propojení skandinávských zemí.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>Je totiž třeba uvést, že žalobkyně v tomto ohledu odkazuje na odstavce 21 až 26 napadeného rozhodnutí. Tyto odstavce se přitom nacházejí v bodě nadepsaném <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Příjemce<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, který pouze popisuje příjemce dotčeného opatření, tedy společnost SAS. Kromě toho z bodu tohoto rozhodnutí nadepsaného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>Cíl opatření<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>, a konkrétně z jeho odstavce 5, vyplývá, že jediným cílem dotčeného opatření je poskytnout společnosti SAS částečnou náhradu škody vzniklé zrušením letů nebo změnou letových časů v návaznosti na zavedení omezení pohybu v souvislosti s pandemií COVID-19.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>Z toho plyne, že žalobkyně ani nemůže důvodně tvrdit, že dotčené opatření bylo společnosti SAS poskytnuto z důvodu, že SAS byla držitelkou provozní licence ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 1008/2008 Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="20080924">24. září 2008</DATE> o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="293" PAGE.FIRST="3" DATE.PUB="2008">Úř. věst. 2008, L 293, s. 3</REF.DOC.OJ>) vydané Dánským královstvím. Je pravda, že Komise v bodě napadeného rozhodnutí nadepsaném <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Příjemce<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/> konstatovala, že společnost SAS je jedinou leteckou společností, která je držitelkou licence vydané Dánským královstvím, jež je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>zásadní pro zajištění dopravního spojení do [tohoto členského státu], z něj a v jeho rámci<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>. Je však třeba poukázat na to, že jelikož účelem dotčeného opatření není zajistit dopravní dostupnost Dánska, nelze tuto úvahu Komise vykládat tak, že má za cíl odůvodnit, proč z dotčeného opatření měla mít prospěch pouze společnost SAS.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65</NO.P><TXT>Na druhém místě je třeba uvést, že z takové individuální podpory, o jakou jde v projednávané věci, má již <HT TYPE="ITALIC">per definitionem</HT> prospěch pouze jediný podnik a žádné další podniky, ani ty, které se nacházejí v situaci srovnatelné se situací příjemce této podpory. Taková individuální podpora tedy svou povahou zavádí rozdílné, ba dokonce diskriminační zacházení, které je však inherentní individuální povaze uvedeného opatření. Přitom tvrdit, jak činí žalobkyně, že dotčená individuální podpora je v rozporu se zásadou nediskriminace, by v podstatě znamenalo systematicky zpochybňovat slučitelnost každé individuální podpory s vnitřním trhem pouze z důvodu její nutně výlučné, a tudíž diskriminační povahy, přestože unijní právo umožňuje členským státům poskytovat individuální podpory za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v článku 107 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66</NO.P><TXT>V tomto směru bylo ostatně v bodě 24 výše uvedeno, že pokud jde konkrétně o čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, nejsou členské státy povinny nahradit veškeré škody způsobené mimořádnou událostí, a tudíž ani poskytnout podpory všem osobám a subjektům, kterým byla tato škoda způsobena.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67</NO.P><TXT>Na třetím místě je třeba poukázat na to, že s ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 59 výše žalobkyně správně tvrdí, že všechny letecké společnosti působící v Dánsku byly dotčeny omezeními týkajícími se pandemie COVID-19, a tudíž všechny stejně jako společnost SAS utrpěly škodu v důsledku zrušení letů nebo změny letových časů v návaznosti na zavedení omezení pohybu v souvislosti s pandemií COVID-19.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68</NO.P><TXT>Nicméně i kdyby bylo možné mít za to, jak tvrdí žalobkyně, že rozdílné zacházení zavedené dotčeným opatřením je potud, že z něj má prospěch pouze společnost SAS, diskriminační, je třeba ověřit, zda je odůvodněno legitimním cílem a zda je nezbytné, vhodné a přiměřené k jeho dosažení (viz body 58 a 60 výše). Stejně tak, pokud žalobkyně odkazuje na čl. 18 první pododstavec SFEU, je třeba zdůraznit, že podle tohoto ustanovení je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti v rámci použití Smluv, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>. Je tudíž třeba ověřit, zda je toto rozdílné zacházení přípustné z hlediska čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, který je právním základem napadeného rozhodnutí. Tento přezkum implikuje, že cíl dotčeného opatření podpory musí splňovat požadavky posledně uvedeného ustanovení a podmínky poskytnutí dotčené podpory, a sice v projednávané věci skutečnost, že z ní má prospěch pouze společnost SAS, nesmějí překračovat meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69</NO.P><TXT>Pokud jde o cíl dotčeného opatření, žalobkyně nezpochybňuje, že náhrada škody vyplývající ze zrušení letů nebo změny letových časů letecké společnosti v návaznosti na zavedení omezení pohybu v souvislosti s pandemií COVID-19 umožňuje nahradit škody způsobené touto pandemií. Jak bylo uvedeno v bodě 19 výše, žalobkyně nezpochybňuje ani to, že pandemie COVID-19 představuje mimořádnou událost ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70</NO.P><TXT>Pokud jde o podmínky poskytnutí dotčené podpory, Komise v napadeném rozhodnutí uvedla, že společnost SAS, jejíž činnost se soustřeďuje na Dánsko, Švédsko a Norsko, představuje dvě třetiny letecké dopravy mezi skandinávskými zeměmi, 33 % provozu na letišti v Kodani (Dánsko), 32 % celkové domácí a mezinárodní dopravy v Dánsku a 40 % domácí konektivity Dánska. Žalobkyně přitom sama uznává, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>[p]odíl na trhu je přijatelným ukazatelem škod vzniklých leteckým společnostem<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71</NO.P><TXT>Žalobkyně nicméně tvrdí, že taková okolnost nemůže odůvodnit rozdílné zacházení vyplývající z dotčeného opatření. Má totiž za to, že toto rozdílné zacházení není přiměřené, jelikož toto opatření poskytuje společnosti SAS celou podporu určenou k náhradě škody způsobené pandemií COVID-19, přestože společnosti SAS bylo způsobeno méně než 35 % této škody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72</NO.P><TXT>V tomto ohledu z napadeného rozhodnutí vyplývá, že společnost SAS byla z důvodu svého významnějšího podílu na trhu dotčena omezeními týkajícími se pandemie COVID-19 více než ostatní letecké společnosti působící v Dánsku. To je ostatně potvrzeno údaji uvedenými v příloze A.3.2 žaloby, z nichž vyplývá, že společnost SAS měla v Dánsku největší, 34 % podíl na trhu a že tento podíl na trhu byl podstatně vyšší než podíl jejího nejbližšího konkurenta, který činil pouze 18 %, a žalobkyně, jejíž podíl na trhu činil 9 %.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73</NO.P><TXT>Kromě toho z údajů uvedených v bodě 70 výše vyplývá, že společnost SAS je těmito omezeními zasažena v příslušném poměru podstatně více než žalobkyně, jejíž lety do Dánska nebo z Dánska představovaly – jak vyplývá z přílohy A.3.2 žaloby – pouze nepatrný podíl jejích aktivit, na rozdíl od společnosti SAS, u které je tento podíl mnohem významnější.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74</NO.P><TXT>Je tudíž třeba konstatovat, že v souladu s důvody, které již byly uvedeny v bodech 40 až 49 výše, je rozdílné zacházení ve prospěch společnosti SAS vhodné k náhradě škod vyplývajících z těchto omezení a nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75</NO.P><TXT>Navíc žalobkyně neprokazuje, že s ohledem na nízkou částku dotčeného opatření, připomenutou v bodě 43 výše, s ohledem na vyčíslení škody vzniklé společnosti SAS, připomenuté v bodě 31 výše, by rozdělení uvedené částky mezi všechny letecké společnosti působící v Dánsku nezbavilo uvedené opatření užitečného účinku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76</NO.P><TXT>Z toho plyne, že bylo odůvodněné přiznat prospěch z dotčeného opatření pouze společnosti SAS a že dotčené opatření není v rozporu se zásadou nediskriminace.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K porušení svobody usazování a volného pohybu služeb</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77</NO.P><TXT>Je třeba připomenout, že cílem ustanovení Smlouvy o FEU týkajících se svobody usazování je zajištění tuzemského zacházení v hostitelském členském státě (viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151006">6. října 2015</DATE>, <NAME.CASE>Finanzamt Linz</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑66/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:661">EU:C:2015:661</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78</NO.P><TXT>Dále platí, že volný pohyb služeb brání použití jakékoli vnitrostátní právní úpravy, která činí poskytování služeb mezi členskými státy obtížnějším než čistě vnitrostátní poskytování služeb v určitém členském státě, a to nezávisle na tom, zda existuje diskriminace na základě státní příslušnosti nebo bydliště či sídla (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20030206">6. února 2003</DATE>, <NAME.CASE>Stylianakis</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑92/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:72">EU:C:2003:72</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Je však třeba konstatovat, že podle čl. 58 odst. 1 SFEU je volný pohyb<?PAGE NO="11"?> služeb v oblasti dopravy upraven ustanoveními hlavy o dopravě, tedy hlavy VI Smlouvy o FEU. Volný pohyb služeb v oblasti dopravy tak v rámci primárního práva podléhá zvláštnímu právnímu režimu (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140318">18. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>International Jet Management</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑628/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:171">EU:C:2014:171</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Článek 56 SFEU, který zakotvuje volný pohyb služeb, se proto jako takový na oblast letecké dopravy nepoužije (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110125">25. ledna 2011</DATE>, <NAME.CASE>Neukirchinger</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑382/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:27">EU:C:2011:27</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79</NO.P><TXT>Liberalizační opatření pro služby letecké dopravy tedy mohou být přijata pouze na základě čl. 100 odst. 2 SFEU (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140318">18. března 2014</DATE>, <NAME.CASE>International Jet Management</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑628/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:171">EU:C:2014:171</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Jak přitom správně uvádí žalobkyně, přijal unijní normotvůrce na základě tohoto ustanovení nařízení č. 1008/2008, jehož cílem je právě vymezit podmínky pro uplatnění zásady volného pohybu služeb v odvětví letecké dopravy (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20030206">6. února 2003</DATE>, <NAME.CASE>Stylianakis</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑92/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:72">EU:C:2003:72</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80</NO.P><TXT>V projednávané věci je třeba uvést, že žalobkyně v podstatě tvrdí, že dotčené opatření představuje překážku svobodě usazování a volnému pohybu služeb z důvodu jeho diskriminační povahy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81</NO.P><TXT>Přitom je sice pravda, že se dotčené opatření týká individuální podpory, z níž má prospěch pouze společnost SAS, avšak žalobkyně neprokazuje, v čem ji tato výlučná povaha může odradit od usazení se v Dánsku nebo od poskytování služeb z této země a do této země. Žalobkyně zejména neoznačila skutkové nebo právní okolnosti, v jejichž důsledku by dotčené opatření vyvolávalo omezující účinky, které by šly nad rámec účinků vedoucích k zákazu podle čl. 107 odst. 1 SFEU, ale které – jak bylo rozhodnuto v bodech 58 až 76 výše – jsou nicméně nezbytné a přiměřené k náhradě škod způsobených společnosti SAS mimořádnou událostí, kterou představuje pandemie COVID-19, v souladu s požadavky čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82</NO.P><TXT>Dotčené opatření tudíž nemůže představovat překážku svobodě usazování nebo volnému pohybu služeb. Z toho plyne, že žalobkyně nemůže Komisi důvodně vytýkat, že nepřezkoumala slučitelnost tohoto opatření se svobodou usazování a volným pohybem služeb.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83</NO.P><TXT>Za těchto podmínek je třeba třetí žalobní důvod podaný žalobkyní zamítnout.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke čtvrtému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z toho, že Komise porušila procesní práva žalobkyně, když navzdory závažným obtížím odmítla zahájit formální vyšetřovací řízení</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84</NO.P><TXT>Žalobkyně tvrdí, že přezkum provedený Komisí byl nedostatečný, zejména pokud jde o přiměřenost dotčeného opatření a jeho slučitelnost se zásadou nediskriminace a se zásadami týkajícími se volného pohybu služeb a svobody usazování. Nedostatečná povaha tohoto přezkumu přitom podle žalobkyně svědčí o existenci závažných obtíží, které měly vést Komisi k zahájení formálního vyšetřovacího řízení a umožnit žalobkyni předložit své připomínky, a ovlivnit tak uvedený přezkum.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85</NO.P><TXT>Komise, Dánské království, Francouzská republika a společnost SAS s argumentací žalobkyně nesouhlasí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86</NO.P><TXT>Je třeba poukázat na to, že – jak v podstatě uvádí Komise – čtvrtý žalobní důvod uplatněný žalobkyní má ve skutečnosti podpůrnou povahu pro případ, že by Tribunál nezkoumal opodstatněnost posouzení podpory jako takovou. Z ustálené judikatury totiž vyplývá, že cílem takového žalobního důvodu je umožnit zúčastněné straně, aby byla v tomto postavení prohlášena za aktivně legitimovanou k podání žaloby na základě článku 263 SFEU, což by jí bylo jinak odmítnuto (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110524">24. května 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Kronoply a Kronotex</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑83/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:341">EU:C:2011:341</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111027">27. října 2011</DATE>, <NAME.CASE>Rakousko v. Scheucher-Fleisch a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑47/10 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:698">EU:C:2011:698</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Tribunál přitom zkoumal první tři žalobní důvody, které se týkají opodstatněnosti posouzení podpory jako takové, takže takový žalobní důvod je zbaven uváděného účelu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87</NO.P><TXT>Navíc je nutno konstatovat, že tento žalobní důvod postrádá samostatný obsah. V rámci takovéhoto žalobního důvodu totiž žalobkyně může pro účely ochrany procesních práv, která jí svědčí v rámci formálního vyšetřovacího řízení, uplatnit pouze důvody způsobilé prokázat, že posouzení informací a skutečností, které Komise měla nebo mohla mít k dispozici ve fázi předběžného posouzení oznámeného opatření, mělo vyvolat pochybnosti ohledně jeho slučitelnosti s vnitřním trhem (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Régie Networks</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑333/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:764">EU:C:2008:764</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0081">81</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090709">9. července 2009</DATE>, <NAME.CASE>3F v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑319/07 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:435">EU:C:2009:435</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110524">24. května 2011</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Kronoply a Kronotex</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑83/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:341">EU:C:2011:341</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), jako jsou nedostatečná nebo neúplná povaha přezkumu provedeného Komisí během předběžného šetření nebo existence podnětů od třetích stran. Je přitom třeba uvést, že čtvrtý žalobní důvod stručně přebírá argumenty uplatněné v rámci prvního až třetího žalobního důvodu, aniž vyzdvihuje konkrétní skutečnosti týkající se případných závažných obtíží.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88</NO.P><TXT>Z těchto důvodů je třeba konstatovat, že vzhledem k tomu, že Tribunál zkoumal uvedené žalobní důvody po meritorní stránce, není nutné posuzovat opodstatněnost tohoto žalobního důvodu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K pátému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z toho, že Komise porušila čl. 296 druhý pododstavec SFEU</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0089"><NO.P>89</NO.P><TXT>Žalobkyně tvrdí, že Komise porušila čl. 296 druhý pododstavec SFEU, když neposoudila konkurenční výhodu poskytnutou společnosti SAS, nevysvětlila způsob, jakým určila výši dotčeného opatření, nevyčíslila škody způsobené pandemií COVID-19 a neověřila, zda je toto opatření v souladu se zásadou nediskriminace, jakož i se zásadami týkajícími se volného pohybu služeb a svobody usazování. Odůvodnění Komise tak buď chybí, nebo je tautologické či rozporuplné.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0090"><NO.P>90</NO.P><TXT>Na jednání žalobkyně dodala, že v napadeném rozhodnutí nebyla jasně identifikována mimořádná událost ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, dotčená v projednávané věci. Tvrdila, že napadené rozhodnutí odkazuje na omezení pohybu, která byla zrušena mezi polovinou června a začátkem července 2020, zatímco škoda předběžně odhadovaná Dánským královstvím odpovídá <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>ztrátě přidané hodnoty<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/> mezi roky 2019 a 2020 a roky 2020 a 2021.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0091"><NO.P>91</NO.P><TXT>Komise, Dánské království, Francouzská republika a společnost SAS s argumentací žalobkyně nesouhlasí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0092"><NO.P>92</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že odůvodnění vyžadované článkem 296 SFEU musí být přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a musejí z něho jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a příslušný soud mohl vykonávat svůj přezkum. Požadavek odůvodnění tak musí být posuzován v závislosti na okolnostech případu, zejména v závislosti na obsahu aktu, povaze dovolávaných důvodů a zájmu, který mohou mít osoby, kterým je akt určen, nebo jiné osoby, jichž se akt bezprostředně a osobně dotýká, na získání těchto vysvětlení. Není požadováno, aby odůvodnění vylíčilo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 296 SFEU, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotyčnou oblast (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19980402">2. dubna 1998</DATE>, <NAME.CASE>Komise v. Sytraval a Brink’s France</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑367/95 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1998:154">EU:C:1998:154</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0063">63</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040622">22. června 2004</DATE>, <NAME.CASE>Portugalsko v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑42/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:379">EU:C:2004:379</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080415">15. dubna 2008</DATE>, <NAME.CASE>Nuova Agricast</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑390/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:224">EU:C:2008:224</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0079">79</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0093"><NO.P>93</NO.P><TXT>Pokud jde v projednávané věci o povahu dotčeného aktu, bylo napadené rozhodnutí přijato po ukončení fáze předběžného přezkoumání podpor zavedené článkem 108 odst. 3 SFEU, jejímž účelem je pouze umožnit Komisi, aby si učinila předběžný názor ohledně částečné či celkové slučitelnosti<?PAGE NO="13"?> dotčené podpory, aniž by bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení upravené v odstavci 2 uvedeného článku, které má Komisi umožnit, aby získala úplné informace o veškerých skutečnostech týkajících se uvedené podpory.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0094"><NO.P>94</NO.P><TXT>Takové rozhodnutí, přijaté v krátkých lhůtách, přitom musí pouze obsahovat důvody, na jejichž základě se Komise domnívá, že se nestřetla se závažnými obtížemi při posuzování slučitelnosti dotčené podpory se společným trhem (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081222">22. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Régie Networks</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑333/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:764">EU:C:2008:764</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0065">65</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0095"><NO.P>95</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba zaprvé uvést, že pokud jde o hodnotu konkurenční výhody a výši podpory, Komise v napadeném rozhodnutí vysvětlila, že Dánské království nemohlo určit hodnotu dotčeného opatření, jelikož společnost SAS ještě v době přijetí napadeného rozhodnutí, kdy jí bylo toto opatření přiznáno, neměla sjednanou revolvingovou úvěrovou linku. Nicméně, jak bylo uvedeno v bodě 43 výše, vyčíslila úrokovou sazbu, která by pro žalobkyni platila, kdyby uvedené opatření nebylo přijato. Kromě toho posoudila slučitelnost tohoto opatření s vnitřním trhem a vzala přitom v úvahu jeho nominální hodnotu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0096"><NO.P>96</NO.P><TXT>Kromě toho v rozsahu, v němž žalobkyně odkazuje na konkurenční výhodu vyplývající z diskriminační povahy dotčeného opatření, stačí konstatovat, jak vyplývá z bodu 52 výše, že Komise nemusela zohlednit takovou výhodu pro účely posouzení slučitelnosti tohoto opatření s vnitřním trhem, takže ji ani nemusela uvést v napadeném rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0097"><NO.P>97</NO.P><TXT>A konečně Komise jednak vyčíslila škodu, která vznikla společnosti SAS, mezi 5 a 15 miliardami SEK, a jednak uvedla skutečnosti připomenuté v bodě 35 výše, které by měly být Dánským královstvím zohledněny pro účely výpočtu této škody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0098"><NO.P>98</NO.P><TXT>Zadruhé, pokud jde o zásadu nediskriminace a zásady týkající se volného pohybu služeb a svobody usazování, je zajisté třeba připomenout, že pokud se příjemci aktu na jedné straně a jiné, vyloučené, subjekty na straně druhé nacházejí ve srovnatelné situaci, je unijní orgán, který je autorem aktu, povinen v rámci specifického odůvodnění uvést, v čem je takto zavedené rozdílné zacházení objektivně odůvodněno (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080415">15. dubna 2008</DATE>, <NAME.CASE>Nuova Agricast</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑390/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:224">EU:C:2008:224</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0082">82</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). V projednávaném případě je však třeba konstatovat, že napadené rozhodnutí obsahuje skutečnosti připomenuté v bodě 70 výše, které umožňují pochopit, proč bylo podle Komise odůvodněné, aby společnost SAS byla jedinou společností mající prospěch z dotčeného opatření.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0099"><NO.P>99</NO.P><TXT>Zatřetí, pokud jde o mimořádnou událost dotčenou v projednávané věci, je třeba poukázat na to, jak bylo uvedeno v bodě 19 výše a jak vyplývá z odstavců 51 až 56 napadeného rozhodnutí, že Komise měla za to, že pandemie COVID-19 takovou událost představuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0100"><NO.P>100</NO.P><TXT>Kromě toho, i když odstavec 3 napadeného rozhodnutí specificky uvádí omezení a doporučení v oblasti pohybu přijatá Dánským královstvím, Švédským královstvím a Norským královstvím v dubnu a v květnu 2020, je třeba uvést, že cílem dotčeného opatření, uvedeného v odstavci 5 tohoto rozhodnutí, je poskytnout společnosti SAS částečnou náhradu škody vyplývající ze zrušení letů nebo změny letových časů v návaznosti na zavedení omezení pohybu v souvislosti s pandemií COVID-19, aniž byla tato omezení přesně identifikována. V důsledku toho z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že škoda vzniklá společnosti SAS byla omezena na škodu vyplývající z omezení uvedených v odstavci 3 tohoto rozhodnutí, a nikoli na případná omezení, která mohla být rovněž přijata v souvislosti s pandemií COVID-19 po přijetí uvedeného rozhodnutí. Kromě toho je třeba konstatovat, že napadené rozhodnutí nevylučuje, že by omezení uvedená v odstavci 3 tohoto rozhodnutí mohla mít účinek na leteckou dopravu i po zrušení těchto omezení, v souladu s předpoklady Komise připomenutými v bodě 31 výše. Je tudíž třeba uvést, že nebyl důvod spatřovat rozporuplnost v tvrzení, že škoda vzniklá společnosti SAS vyplývala z omezení pohybu v souvislosti s pandemií COVID-19 a zároveň že se tato škoda mohla projevit až do roku 2021.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0101"><NO.P>101</NO.P><TXT>Z toho plyne, že napadené rozhodnutí je dostatečně odůvodněno, a pátý žalobní důvod předložený žalobkyní je tudíž třeba zamítnout.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0102"><NO.P>102</NO.P><TXT>Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba musí být zamítnuta v plném rozsahu, aniž je třeba rozhodovat o její přípustnosti.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0103"><NO.P>103</NO.P><TXT>Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměla ve věci úspěch a Komise požadovala náhradu nákladů řízení, je důvodné rozhodnout, že žalobkyně ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí, včetně nákladů vynaložených v rámci žádosti o důvěrné zacházení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0104"><NO.P>104</NO.P><TXT>Dánské království a Francouzská republika ponesou vlastní náklady řízení podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0105"><NO.P>105</NO.P><TXT>Společnost SAS ponese vlastní náklady řízení podle čl. 138 odst. 3 jednacího řádu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO><P>Z těchto důvodů</P><P>TRIBUNÁL (desátý rozšířený senát)</P><P>rozhodl takto:</P></INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Žaloba se zamítá.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Společnost Ryanair DAC ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí, včetně nákladů vynaložených v rámci žádosti o důvěrné zacházení.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">3)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Dánské království, Francouzská republika a společnost SAS AB ponesou vlastní náklady řízení.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Van der Woude</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Kornezov</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Buttigieg</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Kowalik-Bańczyk</P></SIGNATORY><SIGNATORY><P>Hesse</P></SIGNATORY><P>Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne <DATE ISO="20210414">14. dubna 2021</DATE>.</P><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>