European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2026/2497

11.11.2026

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2026/2497

ze dne 10. listopadu 2026

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz měděných trub pocházejících z Čínské lidové republiky, Mexika, Vietnamu a Uzbekistánu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení

(1)

Dne 12. března 2026 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu měděných trub pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „ČLR“), Spojených států mexických (dále jen „Mexiko“), Vietnamské socialistické republiky (dále jen „Vietnam“) a Republiky Uzbekistán (dále jen „Uzbekistán“) (dále jen „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení (EU) 2016/1036. Šetření bylo zahájeno na základě podnětu, který podal dne 26. ledna 2026 Výbor na obranu výrobního odvětví EU vyrábějícího měděné trouby (EU Copper Tubes Defence Committee, dále jen „žadatelé“ nebo „výbor EUCTDC“) jménem výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(2)

Zahájení bylo odůvodněno důkazy o dumpingu i výsledné podstatné újmě, které byly uvedeny v podnětu, jak je podrobně popsáno v oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

1.2.   Celní evidence

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2026/1161 o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

1.3.   Zúčastněné strany

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se zúčastnily šetření. Navíc o tom informovala žadatele, známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, orgány Číny, Mexika, Vietnamu a Uzbekistánu a další známé zúčastněné strany – včetně dovozců, uživatelů a obchodních svazů – a vyzvala je k účasti. Všechny zúčastněné strany dostaly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.4.   Připomínky k zahájení

(5)

K zahájení řízení předložili připomínky vláda Uzbekistánu a tři uzbečtí vyvážející výrobci, a to společnosti „JV Sharq Tubes LLC“, „ICG Infinity Copper Group LLC“ a „Angren Pipe Plant LLC“. V těchto podáních strany tvrdily, že a) šetření by mělo být v případě Uzbekistánu ukončeno, s odůvodněním, že jeho podíl na trhu je zanedbatelný, a b) nejsou splněny podmínky pro to, aby byl Uzbekistán pro účely analýzy újmy zahrnut do skupiny ostatních vyvážejících zemí. Vzhledem k tomu, že podání zpochybnilo některé údaje poskytnuté žadateli, aniž by bylo zpochybněno zahájení šetření jako takové, byla tato tvrzení řešena v rámci analýzy újmy v oddíle 4.

1.5.   Výběr vzorku

(6)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

Výběr vzorku výrobců v Unii

(7)

V oznámení o zahájení Komise informovala strany, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek byl vybrán na základě objemu výroby a prodeje a sestával ze tří výrobců v Unii.

(8)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 40 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky. Bylo shledáno, že konečný vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(9)

Aby mohla Komise určit, zda je výběr vzorku nutný, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(10)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytl, ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k tomu nebyl k dispozici žádný vzorek dovozců, kteří nejsou ve spojení.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců z Čínské lidové republiky

(11)

Na světovém trhu s měděnými troubami dominují tři velké čínské nadnárodní skupiny: Golden Dragon Precise Copper Tube Group Inc (dále jen „Dragon Copper Tubes Group“), Jintian Group a Hailiang Group. Vyvážející výrobci z těchto skupin mají sídlo ve třech dotčených zemích, konkrétně v ČLR, Mexiku a Vietnamu, a všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku v tomto šetření (kromě vyvážejících výrobců v Uzbekistánu) patří do jedné z těchto skupin.

(12)

Aby mohla Komise určit, zda je výběr vzorku nutný, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(13)

V rámci odpovědi na oznámení o zahájení požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili čtyři vyvážející výrobci ze dvou skupin společností v Číně.

(14)

Na základě informací, které jsou v této fázi k dispozici, představoval celkový objem vývozu těchto čínských společností, ať už přímého, nebo realizovaného prostřednictvím obchodníků, kteří jsou nebo nejsou ve spojení, [3–5] % odhadovaného celkového objemu vývozu měděných trub z Číny do Unie během období šetření (4). Vzhledem k nízkému objemu vývozu do Unie u vyvážejících výrobců, kteří poskytli odpovědi v rámci výběru vzorku, dospěla Komise k závěru, že nelze vybrat reprezentativní vzorek v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(15)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení bylo neprovedení výběru vzorku projednáno se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(16)

Společnost Ningbo Jintian Copper Tube Co. Ltd., China (dále jen „Jintian China“) předložila připomínky týkající se neprovedení výběru vzorku. Tvrdila, že kód HS použitý pro výpočet dovozu během období šetření zahrnuje několik výrobků, které nespadají do oblasti působnosti tohoto šetření. V důsledku toho tvrdila, že celkový objem vývozu použitý jako referenční hodnota byl nadhodnocen, což znamená, že spolupracující společnosti ve skutečnosti představují vyšší podíl než odhadovaných [3–5] % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku z Číny do EU.

(17)

V době rozhodnutí o výběru vzorku Komise odhadla objem dovozu na základě metodiky uvedené v podnětu. Jelikož dotčený výrobek spadá pod kód KN 7411 10 90 , který zahrnuje i jiné výrobky, v podnětu bylo odhadnuto, že na dotčený výrobek připadá přibližně 50–60 % celkového dovozu spadajícího pod uvedený kód KN. Žadatel založil svůj odhad na údajích poskytnutých výrobci v Unii, komunikaci s odběrateli žadatele a analýze trhu, kterou provedl a která kombinuje informace ze zpráv o trhu z externích zdrojů a statistické údaje o dovozu a vývozu z každé z dotčených zemí (5). Na základě tohoto odhadu Komise stanovila objem dovozu z Čínské lidové republiky. Společnost Jintian China nezpochybnila metodiku použitou v podnětu a nepředložila alternativní metodiku. Komise proto tyto námitky zamítla a potvrdila, že nebylo možné vybrat reprezentativní vzorek v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(18)

Dne 7. dubna 2026 informovala Komise vládu Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) o svém rozhodnutí použít vzhledem k podstatné míře nespolupráce vyvážejících výrobců článek 18 základního nařízení ve spojení s čl. 17 odst. 4 základního nařízení. Komise proto založila svá zjištění týkající se vyvážejících výrobců v ČLR na článku 18 a použila dostupné údaje.

(19)

Čínská vláda ve svých připomínkách zdůraznila, že čínské společnosti, které se zaregistrovaly k účasti v řízení, by měly bez ohledu na objem svého vývozu získat individuální dumpingové rozpětí na základě svých odpovědí, a nikoli na základě dostupných údajů. Komise konstatovala, že všichni spolupracující vyvážející výrobci byli v oznámení o výsledcích výběru vzorku řádně informováni o tom, že pokud chtějí požádat o individuální dumpingové rozpětí, měli by vyplnit dotazník pro vyvážející výrobce.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců z Mexika

(20)

Aby mohla Komise určit, zda je výběr vzorku nutný, požádala všechny vyvážející výrobce v Mexiku, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Spojených států mexických při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(21)

Požadované informace poskytl a se zařazením do vzorku souhlasil jeden vyvážející výrobce v Mexiku, společnost GD Affiliates de RL de CV („GDA“). GDA je dceřinou společností skupiny Dragon Copper Tubes Group a v období šetření na ni připadalo 100 % celkového vývozu z Mexika do EU.

(22)

Proto Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. V důsledku toho byl vyvážející výrobce, který se sám přihlásil, vyzván, aby předložil odpověď na dotazník.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců z Uzbekistánu

(23)

Aby mohla Komise určit, zda je výběr vzorku nutný, požádala všechny vyvážející výrobce v Uzbekistánu, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Republiky Uzbekistán při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(24)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři vyvážející výrobci v Uzbekistánu: „JV Sharq Tubes LLC“, „ICG Infinity Copper Group LLC“ a „Angren Pipe Plant LLC“. Představovaly 100 % celkového objemu vývozu z Uzbekistánu do EU během období šetření.

(25)

Komise se rozhodla podrobit šetření všechny tři vyvážející výrobce, a proto výběr vzorku nebyl nutný. V důsledku toho byli všichni tři vyvážející výrobci vyzváni, aby předložili odpověď na dotazník.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců z Vietnamu

(26)

Aby mohla Komise určit, zda je výběr vzorku nutný, požádala všechny vyvážející výrobce ve Vietnamu, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Vietnamské socialistické republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(27)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili čtyři vyvážející výrobci ve Vietnamu.

(28)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek složený ze dvou vyvážejících výrobců. společnost Hailiang (Vietnam) Copper Manufacturing Co., Ltd (dále jen „Hailiang Vietnam“), dceřiná společnost čínské skupiny Hailiang Group, a společnost Jintian Copper Industrial (Vietnam) Company Limited (dále jen „Jintian Vietnam“), dceřiná společnost čínské skupiny Jintian Group. Výběr vycházel z největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Na základě informací, které jsou v této fázi k dispozici, představoval tento vzorek více než 90 % celkového vývozu všech spolupracujících vietnamských vyvážejících výrobců.

(29)

Jeden z vietnamských vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, společnost Toan Phat Copper Tube Joint Stock Company, podal připomínky k výběru vzorku s tím, že zařazení dvou společností v čínském vlastnictví, jejichž výroba ve Vietnamu se nachází ve vývozních zpracovatelských zónách, tj. Hailiang Vietnam a Jintian Vietnam, by vedlo k závěrům, které by nebyly reprezentativní pro situaci společnosti Toan Phat. Společnost rovněž namítla, že zatímco ve Vietnamu Komise omezila počet společností ve vzorku na dvě z důvodu omezení na to, co „může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán[o]“, v Uzbekistánu byly do vzorku zařazeny tři společnosti, a že nízká míra spolupráce v Číně měla uvolnit zdroje, které by umožnily zařazení společnosti Toan Phat do vzorku.

(30)

Komise se domnívala, že jelikož obě vybrané vietnamské společnosti jsou zdaleka největšími vývozci dotčeného výrobku do Unie, jejich vlastnická struktura a uspořádání výroby jsou reprezentativní pro celkový trh, a podotkla, že míra, do jaké je rozumné rozšířit vzorek, nezávisí výhradně na počtu společností zařazených do vzorku v jiných zemích.

1.6.   Individuální rozpětí

(31)

Jeden vyvážející výrobce v ČLR – společnost Jintian China – požádal o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení a odpověděl na dotazník. Komise se rozhodla vypočítat individuální rozpětí pouze pro společnost Jintian China – jedinou společnost, jež zaslala řádně a včas odpovědi na dotazník, které bylo možné ověřit v souladu s čl. 16 odst. 1 základního nařízení.

1.7.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(32)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(33)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení v Číně a Vietnamu, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se s ohledem na Čínu a Vietnam použijí ustanovení čl. 7 odst. 2 nebo 2a základního nařízení. Proto Komise zaslala čínské a vietnamské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(34)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům v dotčených zemích zařazeným do vzorku, žadatelům (dále jen „makrodotazník“), známým dovozcům a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (6).

(35)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto subjektů:

 

Výrobci v Unii a žadatelé:

—

ELVALHALCOR S.A., Oinofyta, Viotia, Řecko,

—

FEINROHREN SPA, Passirano, Itálie,

—

Wieland-Werke AG, Ulm, Německo,

—

Výbor na obranu výrobního odvětví EU vyrábějícího měděné trouby („EUCTDC“), Brusel, Belgie.

 

Vyvážející výrobci v Číně:

—

Ningbo Jintian Copper Tube Co. Ltd. („Jintian China“), Ningbo, Čína, a společnost Hongkong Maytime International Industry Limited, Hongkong, která je s uvedenou společností ve spojení.

 

Vyvážející výrobci v Mexiku:

—

GD Affiliates de RL de CV („GDA“) a GD Copper S de RL de CV („GDC“), Toluca, Mexiko, a společnosti, které jsou s uvedenou společností ve spojení (společně „skupina GD Group“),

—

Hong Kong GD Trading Company Limited („HKGD“), Šanghaj, Čína, a GD Copper (U.S.A.), Inc. („GDUS“), Pine Hill, Alabama, USA.

 

Vyvážející výrobci v Uzbekistánu:

—

ICG Infinity Copper Group LLC, Taškent, Uzbekistán, a výrobce Metal Processing Technology LLC, Taškent, Uzbekistán, který je s uvedenou společností ve spojení,

—

Angren Pipe Plant LLC, Markaziy Kurgon, Uzbekistán,

—

JV Sharq Tubes LLC, Čirčik, Uzbekistán.

 

Vyvážející výrobce v reprezentativní zemi:

—

Komise provedla dálkovou křížovou kontrolu společnosti Wieland Copper Products, LLC, Pine Hall, USA.

 

Vyvážející výrobci ve Vietnamu:

—

Hailiang Copper Manufacturing Co., Ltd, Tan Phuoc, Vietnam,

—

Jintian Copper Industrial Company Limited, Tan Phuoc, Vietnam,

—

Komise kromě toho provedla dálkovou křížovou kontrolu společností ve spojení s těmito vyvážejícími výrobci: Hailiang Copper Manufacturing Co., Ltd (Hong Kong Hailiang Metal Trading Limited (Hongkong)) a Jintian Copper Industrial Company Limited (Hongkong Maytime International Industry Limited (Hongkong) a Jintian International Industry Pte. Ltd (Singapur)).

1.8.   Období šetření a posuzované období

(36)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2022 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM ŠETŘENÍ, DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem šetření

(37)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou trubky a trouby z rafinované mědi, v kruzích navinutých ve vrstvách, hladké nebo s vnitřními drážkami, dále nezpracované (dále jen „měděné trouby“).

(38)

K výrobě měděných trub mohou výrobci používat katody z měděné rudy, šrotu nebo jejich směsi. Výroba obvykle sestává ze tří fází: tavení suroviny, odlévání roztavené mědi a dokončovací práce, které zahrnují proces tažení k dosažení požadovaného průměru a tloušťky stěny a žíhání za účelem přizpůsobení výrobku potřebám odběratele (7). Výrobek se poté navine do kruhů navinutých ve vrstvách.

(39)

Měděné trouby se používají mnoha různými způsoby díky fyzikálně-chemickým vlastnostem mědi, jejím bakteriostatickým účinkům a odolnosti proti ohni a korozi. Používají se v odvětví vytápění, ventilace, klimatizace a chlazení (dále jen „HVACR“) i v sanitárních, zdravotnických a průmyslových aplikacích. Měděné trouby jsou rovněž klíčovou součástí některých sítí energie z obnovitelných zdrojů (8).

2.2.   Dotčený výrobek

(40)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Číny, Mexika, Vietnamu a Uzbekistánu, v současnosti kódu KN ex 7411 10 90 (kód TARIC 7411 10 90 10) (dále jen „dotčený výrobek“).

2.3.   Obdobný výrobek

(41)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

—

dotčený výrobek při vývozu do Unie,

—

výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný na domácím trhu v dotčených zemích, a

—

výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(42)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.4.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(43)

Společnosti Jintian Vietnam a Jintian China požádaly Komisi, aby potvrdila, že předmětem šetření nejsou rovné měděné trubky, měděné trubky v plochých svitcích, izolované nebo potažené měděné trouby a kapilární měděné trubice. Podobně tvrdila společnost Hailiang Vietnam, že definice výrobku se nevztahuje na kapilární měděné trubice.

(44)

Komise potvrdila, že rovné měděné trubky, měděné trubky v plochých svitcích a izolované nebo potažené měděné trouby nesplňují popis výrobku, který je předmětem šetření, a jsou proto ze šetření vyloučeny.

(45)

Pokud jde o kapilární měděné trubice, což jsou měděné trouby s velmi malým průměrem vyráběné pro přesné řízení průtoku, společnosti Jintian Vietnam a Jintian China vysvětlily, že jejich hlavní vlastností je extrémně malý vnější průměr, obvykle mezi 1 a 3,6 mm, a že se vyrábějí vícenásobným přesným tažením z kruhů navinutých ve vrstvách; to představuje další fázi zpracování měděných trub, což by podle definice výrobku, který je předmětem šetření, tyto výrobky vyřadilo z oblasti působnosti šetření.

(46)

Společnost Hailiang Vietnam tvrdila, že kapilární trubice jsou navazujícími výrobky, které vznikají dalším zpracováním trub v kruzích navinutých ve vrstvách, jež jsou předmětem šetření. Dále bylo vysvětleno, že měděné trouby a kapilární trubice jsou z technického i obchodního hlediska odlišné výrobky, které se liší funkcí, výrobními procesy, platnými průmyslovými normami, fyzickým vzhledem, konečným použitím i úrovněmi cen.

(47)

Žadatelé tvrdili, že v podnětu byly kapilární trubice vyňaty z definice výrobku, který je předmětem šetření, protože se obvykle nedodávají v kruzích navinutých ve vrstvách, ale v jemných svitcích nebo v nařezaných délkách pro funkční použití. Pokud se však měděné trouby malého průměru prodávají v kruzích navinutých ve vrstvách, zůstávají podle žadatelů předmětem šetření bez ohledu na obchodní označení, které jim dal výrobce.

(48)

Komise upřesnila, že kapilární měděné trubice spadají do rozsahu šetření, pokud jsou prodávány v kruzích navinutých ve vrstvách. Ačkoli údajným rozlišovacím znakem těchto trub je malý vnější průměr, Komise konstatovala, že v popisu výrobku ani v kontrolním čísle výrobku („PCN“) není stanoven žádný limit pro průměr trub. Kromě toho se při posuzování, zda výrobek odpovídá popisu výrobku, musí vycházet z pozorovatelných fyzikálních a technických vlastností. Například nanesení povrchové úpravy vyžaduje další zpracování a je na konečných výrobcích zřetelně patrné, což znamená, že tyto výrobky již nesplňují popis výrobku, a proto se má za to, že nespadají do oblasti působnosti šetření. Naopak skutečnost, že se výrobce v některé z mezifází výroby rozhodne použít kruhy navinuté ve vrstvách, nemůže vést k vyloučení z oblasti působnosti šetření, pokud takové použití a další zpracování nevedou k zjevným fyzikálním a technickým vlastnostem konečných výrobků, které nespadají do definice výrobku. Jediným pozorovatelným rozdílem mezi kapilárními trubicemi prodávanými v kruzích navinutých ve vrstvách a ostatními troubami prodávanými v kruzích navinutých ve vrstvách je menší průměr trub, který však stále odpovídá popisu výrobku. Z těchto důvodů Komise tato tvrzení v této fázi šetření zamítla. Komise rovněž uvedla, že během období šetření dovoz měděných trub, které lze považovat za kapilární trubice, z dotčených zemí neexistoval nebo byl zanedbatelný, a proto by jejich vyloučení z definice výrobku nemělo podstatný dopad na závěry šetření.

(49)

Společnost Entalpia Europe Sp. Z o. o., která používá měděné trouby a vyrábí izolované měděné trouby, požádala o rozšíření definice výrobku, který je předmětem šetření, tak, aby zahrnovala dovoz hotových izolovaných měděných trub. Společnost rovněž požádala o osvobození od antidumpingových cel na měděné trouby s odůvodněním, že její činnost nekonkuruje výrobnímu odvětví Unie. Společnost tvrdila, že vyvážející výrobci v dotčených zemích by mohli obcházet antidumpingová cla tím, že by místo výrobku, který je předmětem šetření, vyváželi hotové izolované měděné trouby, čímž by zvýšili konkurenci vůči výrobku této společnosti a podkopali by její nedávné investice.

(50)

Komise však uvedla, že na izolované měděné trouby se v tomto případě nevztahuje ani definice výrobku uvedená ve 37. bodě odůvodnění, ani definice uvedená v podnětu, a výrobní odvětví Unie tedy neposkytlo žádné důkazy o dumpingu a výsledné újmě, které by odůvodňovaly šetření týkající se izolovaných měděných trub. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(51)

Komise uvedla, že účinky opatření se monitorují po jejich uložení a že Komise může zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů, pokud jsou splněny příslušné podmínky. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

3.   DUMPING

3.1.   Čína

3.1.1.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(52)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(53)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě měděných trub. Příslušné informace předložili čtyři vyvážející výrobci ze dvou skupin.

(54)

Komise zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(55)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na informace, které má k dispozici, je pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot Thajsko možnou vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení. V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.1.2.   Běžná hodnota

(56)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(57)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(58)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

3.1.2.1.   Existence podstatných zkreslení

(59)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

—

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny,

—

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady,

—

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil,

—

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví,

—

zkreslené mzdové náklady,

—

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu.“

(60)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(61)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(62)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(63)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (9), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a práce), jakož i ve vybraných odvětvích (například chemické odvětví atd.). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva o Číně byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu.

(64)

Žadatel poukázal na to, že ČLR je socialistické tržní hospodářství rozvíjené pod vedením Komunistické strany Číny, což umožňuje značnou míru státních zásahů do hospodářství. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou na všech úrovních (právní, institucionální i osobní) vzájemně provázány. Čínská vláda se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu. Čínská vláda při tom uplatňuje celou řadu intervencionistických hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému a různých aspektů právního prostředí.

(65)

V podnětu byly připomenuty následující body, které vedly k podstatným zkreslením.

(66)

Za prvé, čínský sektor měděných trub je ovlivňován vládními zásahy na předcházejících i navazujících trzích, což vede k významnému zkreslení v případě nákladů na suroviny používané ve výrobním procesu. Žadatel se opíral o tuto zprávu, aby poukázal na to, že Čína má největší produkci mědi na světě a že její produkce představuje 38 % celosvětové produkce. Tato převaha je důsledkem rychlé industrializace této země a zásahů státu. Čínská vláda nedávno přijala Plán pro měď (2025–2027), jehož cílem je „podporovat kvalitní rozvoj výrobního odvětví mědi [a] lépe podporovat klíčové průmyslové řetězce ve výrobním odvětví“, což odráží skutečnost, že pro Čínu „měď představuje důležitou základní surovinu a strategický zdroj úzce spjatý s národním hospodářským rozvojem“. Kromě toho 14. pětiletý plán, přijatý v roce 2021, počítá s určitými klíčovými odvětvovými plány zaměřenými na odvětví surovin, včetně neželezných kovů, jako je měď. Ve 14. pětiletém plánu se rovněž počítá s několika provinčními pětiletými plány, které obsahují konkrétní opatření v oblasti politiky plánování na provinční i odvětvové úrovni. Žadatel tvrdí, že tato opatření, jejichž cílem je zvýšit nabídku mědi v Číně, povedou ke snížení ceny mědi v Číně a nepřímo prospějí výrobcům měděných trub tím, že uměle sníží jejich výrobní náklady. Žadatel navíc poukázal na to, že na domácím trhu s měděnými vstupy a hotovými výrobky z nich dochází ke zkreslením způsobeným vývozními politikami, jako jsou vývozní cla a vývozní kvóty. Kromě toho mají na ceny a dostupnost některých komodit, včetně mědi, značný vliv činnosti související s hromaděním zásob. Žadatel tvrdil, že na odvětví měděných trub mají dopad značná zkreslení v navazujících odvětvích, jako jsou odvětví energie z obnovitelných zdrojů a ekologických výrobků.

(67)

Za druhé, na trhu s měděnými troubami působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. Státní podniky představují zásadní součást čínského hospodářství. Čínská vláda a Komunistická strana Číny si udržují struktury zajišťující trvání jejich vlivu na státní podniky. Čínský těžební sektor je tradičně z velké části pod státní kontrolou. Navzdory rostoucí privatizaci těžebního a hutního odvětví zůstávají zásahy čínské vlády do společností působících v těchto odvětvích a kontrola nad nimi nadále na výrazné úrovni.

(68)

Za třetí, přítomnost státu v podnicích působících v odvětví měděných trub dává státním orgánům i možnost ovlivňovat ceny či náklady. Žadatel s odkazem na zprávu připomněl, že právo státních orgánů a buněk Komunistické strany Číny v podnicích jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích představuje kanály, jimiž může stát zasahovat do obchodních rozhodnutí. Navíc přítomnost státu a státní zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů způsobují další zkreslení trhu.

(69)

Za čtvrté, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež protežují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Ve 14. pětiletém plánu hospodářského a sociálního rozvoje se stanoví rozvojové cíle, plán udává pokyny ohledně výrobních cílů pro jednotlivá výrobní odvětví, včetně odvětví neželezných kovů, a zavádí státní kontrolu nad výrobními kapacitami i nad rozhodováním podniků.

(70)

Za páté, podobně jako v jiných odvětvích čínské ekonomiky i v odvětví měděných trub dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování pravidel čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Žadatel s využitím zprávy tvrdil, že čínský systém v oblasti úpadků se jeví jako nedostatečný na to, aby splnil své hlavní cíle. Například počet úpadků zůstává ve srovnání s velikostí hospodářství země pozoruhodně nízký. Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně. Veškerá půda je ve vlastnictví státu a její přidělování zůstává závislé pouze na něm. Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů.

(71)

Za šesté jsou v odvětví výroby měděných trub zkresleny i mzdové náklady. V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé. Mobilita čínské pracovní síly je navíc omezena systémem registrace domácností. Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(72)

Za sedmé, výrobci měděných trub mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu: Čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank, které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Nefinanční státní podniky zůstávají spojeny se státem, a to nejen prostřednictvím vlastnických vztahů, ale také prostřednictvím osobních vazeb a prováděním veřejných politik navržených vládou. Žadatel navíc uvedl, že dluhopisové a úvěrové ratingy jsou často zkreslené. Výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. Ačkoli bylo v říjnu 2015 dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály nejsou dosud výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená vládními zásahy. A konečně, celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí.

(73)

Žadatel se opíral o uvedenou zprávu a uvedl, že výše zmíněná zkreslení jsou systémové povahy. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Náklady na vstupy při výrobě měděných trub jsou zkreslené, protože na tvorbu jejich cen mají značný vliv vládní zásahy. Kromě toho je obzvláště důležité zapojení vlády do energetického odvětví, protože výroba měděných trub je velmi energeticky náročná. Kromě toho dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením.

(74)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví měděných trub dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(75)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů.

(76)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

3.1.2.1.1.    Podstatná zkreslení ovlivňující domácí ceny a náklady v Číně

(77)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (10).

(78)

Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn zajistit jeho „upevňování a růst“ (11). V porovnání s 13. pětiletým plánem komise SASAC potvrdila, že celková aktiva ústředních podniků vzrostla během 14. pětiletého plánu o 44,6 %, což „účinně podpořilo integrovaný rozvoj předcházejících a navazujících podniků v průmyslovém řetězci a poskytlo silnou podporu, aby mohlo být úspěšně dosaženo hlavních cílů a úkolů hospodářského a sociálního rozvoje Číny“ (12).

(79)

Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(80)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (13).

(81)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(82)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(83)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“ (14). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(84)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(85)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (15). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému a všech cílů politik obsažených v různých předpisech.

(86)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(87)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(88)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(89)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (16).

(90)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (17).

(91)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (18).

(92)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (19).

(93)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (20).

(94)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (21).

3.1.2.1.2.    Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(95)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(96)

V odvětví dotčeného výrobku působí především soukromé společnosti, jako jsou Changzhou Enreach Copper Co. (22), Zhejiang Hailiang Co. Ltd (23) nebo Ningbo Jintian Copper (Group) Co., Ltd (24). Vzhledem k tomu, že měď je klíčovou surovinou pro výrobu měděných trub, jsou proto závěry týkající se státního vlastnictví v odvětví mědi relevantní: mezi hlavní zúčastněné strany v odvětví mědi patří několik státních podniků, například společnost China Copper Corporation (25), kterou ovládá společnost Chinalco (26), státní podnik spadající pod Státní radu pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu (dále jen „SASAC“) (27), či společnost China Minmetals Corp. (28), další státní podnik spadající pod SASAC (29).

(97)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se však staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (30), přičemž si Komunistická strana Číny nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(98)

Kromě toho se na odvětví dotčeného výrobku vztahují různé vládní politiky, jako je například 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin (31), který ukládá „zabránit slepému a neuspořádanému rozvoji v oblasti tavení mědi“ (32) a „zaměřit se na průmyslová pododvětví nebo klíčové výrobky se silnou průmyslovou základnou, výraznými komparativními výhodami a špičkovými technologiemi [s cílem] využít vedoucí úlohu klíčových podniků v průmyslovém řetězci […] a vytvořit řadu průmyslových klastrů v oblasti […] neželezných kovů“ (33).

(99)

Podobně i pracovní plán pro stabilní růst odvětví neželezných kovů na období 2025–2026 (34) si klade za cíl zajistit, že „[od] let 2025 až 2026 poroste přidaná hodnota odvětví neželezných kovů průměrným ročním tempem přibližně 5 %, čímž bude zachován pozitivní ekonomický trend, [že]produkce deseti neželezných kovů poroste průměrným ročním tempem přibližně 1,5 % [a že] dojde k pozitivnímu pokroku ve využívání domácích zdrojů, jako je například měď.“ (35)

(100)

Konkrétněji prováděcí plán pro vysoce kvalitní rozvoj odvětví mědi (2025–2027) (36) stanoví, že „[d]o roku 2027 dojde k výraznému zlepšení odolnosti a bezpečnosti průmyslových a dodavatelských řetězců. Bude se neustále posilovat zabezpečení surovinových zdrojů mědi s cílem dosáhnout 5–10% nárůstu domácích zásob měděné rudy [… a že ]se budou neustále posilovat technologické inovace s cílem dosáhnout průlomů v klíčových procesech“ (37). Prováděcí plán si rovněž klade za cíl, aby „bylo vybudováno několik vysoce kvalitních podniků v odvětví zpracování mědi a aby byla dále optimalizována průmyslová struktura“ (38). Cílem čínské vlády je v konečném důsledku zajistit, aby do roku 2035 čínský „průmyslový řetězec v oblasti zpracování mědi patřil k nejlepším na světě […] a vytvořil model rozvoje charakterizovaný přiměřenou průmyslovou strukturou, vysokou úrovní technologických inovací, dobrou kvalitou a efektivitou a silnou celosvětovou konkurenceschopností“ (39).

(101)

Kromě toho jsou nové technologie pro tavení mědi uvedeny mezi podporovanými odvětvími v Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (vydání z roku 2024) (40). Z téhož katalogu je patrné, že vláda zasahuje do odvětví mědi ve všech ohledech. „Projekty tavení mědi s kapacitou nižší než 100 000 tun ročně“ jsou v tomtéž katalogu (41) uvedeny jako odvětví podléhající omezením.

(102)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (42).

(103)

Například Čínské sdružení výrobců v odvětví neželezných kovů (dále jen „CNFA“) (43) uvádí v článku 2 svých stanov, že účelem organizace je „prosazovat základní linii strany a její různé politiky; sloužit vládě, průmyslu, podnikům [… a] plně hrát svou roli poradce a pomocníka vlády“ (44).

(104)

Kromě toho článek 3 uvádí, že CNFA „se řídí obecným vedením Komunistické strany Číny“ a „zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává činnosti strany a poskytuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“. Kromě toho CNFA „přijímá odborné vedení a dohled ze strany Ministerstva pro občanské záležitosti a odboru pro správu daného odvětví“ (45).

(105)

Mezi členy sdružení CNFA patří společnosti Zhejiang Hailiang Co. Ltd., Ningbo Jintian Copper (Group) Co., Ltd. a Chinalco (46). Dotazník pro výběr vzorku vyplnily pouze první dvě skupiny.

(106)

V důsledku toho je soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

3.1.2.1.3.    Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady

(107)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(108)

Podle čínského zákona o obchodních společnostech má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (47)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(109)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (48), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (49).

(110)

Již v roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (50). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(111)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (51), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(112)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují úlohu Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o její posílení (52).

(113)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví mědi. Jako příklad lze uvést, že jeden z členů představenstva společnosti Zhejiang Hailiang Co. Ltd., který je zároveň viceprezidentem společnosti Hailiang Group Co., Ltd. (majoritního akcionáře této společnosti), je členem Komunistické strany Číny (53).

(114)

Kromě toho je předseda skupiny Dongfang Run’an Group, holdingové společnosti jednoho z klíčových výrobců měděných trub, společnosti Changzhou Enreach Copper Co. (54), členem Komunistické strany Číny (55) a byl oceněn titulem „Vynikající budovatel socialismu s čínskými rysy mezi osobnostmi neveřejného sektoru v provincii Ťiang-su“ (56).

(115)

Předseda představenstva společnosti China Copper Corporation zároveň zastává funkci náměstka generálního ředitele a je členem stranické vedoucí skupiny holdingové společnosti Chinalco (57). Generální ředitel společnosti China Copper Corporation navíc zastává i funkci stranického tajemníka (58). Konkrétněji řečeno, stranický výbor společnosti China Copper Corporation tvrdí, že se v posledních letech „zaměřoval na hlubokou integraci budování strany s výrobou a obchodními činnostmi“ a že projekty schvaloval až poté, co „je posoudily stranické organizace na několika úrovních“ (59).

(116)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (60). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví mědi a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.1.2.1.4.    Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(117)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(118)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (61).

(119)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(120)

Čtrnáctý pětiletý plán rozvoje odvětví surovin (62) si klade za cíl „přísně regulovat nové kapacity“ a vyžaduje, aby “místní samosprávy začlenily hlavní body a klíčové projekty tohoto plánu do svých místních klíčových pracovních ujednání“. Čínská vláda se dále snaží posílit koordinaci politik a „plně využít směrodatnou roli tohoto plánu a posílit koordinaci a spolupráci mezi politikami v oblasti fiskální, daňové, finanční, investiční, dovozní a vývozní, energetické, ekologické, v oblasti přírodních zdrojů a v oblasti cenové a průmyslové“ (63).

(121)

Podle prováděcího plánu pro vysoce kvalitní rozvoj odvětví mědi (2025–2027) (64) má čínská vláda v úmyslu „urychlit průlomové objevy v klíčových technologiích, podnítit podniky zabývající se výrobou měděných materiálů ke spolupráci s výzkumnými ústavy a podniky v navazujících odvětvích za účelem výzkumu, vývoje a průmyslového uplatnění technologií pro přípravu vysoce výkonných materiálů z měděných slitin [a také]urychlit vývoj klíčových zařízení, jako je nová generace výrobních linek pro kontinuální lití a válcování přesných měděných trub“ (65). Za tímto účelem se od veřejných orgánů očekává, že „posílí koordinaci a spolupráci mezi fiskální, daňovou, finanční, investiční, dovozní a vývozní politikou a průmyslovými politikami, aby se ještě více zvýšila účinnost těchto opatření“. Dále „by měly (…) vést finanční instituce k tomu, aby poskytovaly přesnou a účinnou podporu při výstavbě a modernizaci významných projektů v odvětví mědi, které splňují průmyslové normy (…) a posílit hodnocení příslušných státních podniků a pokyny pro ně“ (66).

(122)

Na úrovni provincií mají vládní orgány podle 14. pětiletého plánu provincie Ťiang-si týkajícího se vysoce kvalitního rozvoje odvětví neželezných kovů (67) utvářet průmyslovou strukturu tohoto odvětví takto: „vytvoření průmyslového systému, který se vyznačuje relativně koncentrovanými odvětvími, ucelenými průmyslovými řetězci, vzájemně se doplňujícími výhodami a koordinovaným rozvojem“ (68).

(123)

Na úrovni obcí podepsalo město Kchun-ming dohodu o strategické spolupráci se společností China Copper Corporation (69) s cílem zajistit, aby „se obě strany plně přizpůsobily celostátním a provinčním strategickým plánům provincie Jün-nan zaměřeným na vysoce kvalitní rozvoj odvětví neželezných kovů“ (70).

(124)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(125)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

3.1.2.1.5.    Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(126)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(127)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (71).

(128)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (72). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (73). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (74).

(129)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví mědi. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(130)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

3.1.2.1.6.    Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(131)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (75).

(132)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (76). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(133)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (77). Tyto zjištěné skutečnosti ukazují zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(134)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal odvětví měděných trub. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkresleními mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

3.1.2.1.7.    Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(135)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(136)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (78), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (79) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(137)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (80). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(138)

Rozsah vlivu vlády na finanční instituce v Číně názorněji ukazuje vývoj v poslední době. V březnu 2025 oznámila čínská vláda emisi státních dluhopisů v hodnotě 500 miliard RMB s cílem poskytnout významnou finanční podporu velkým bankám, včetně Bank of China, China Construction Bank, Bank of Communications a Postal Savings Bank of China. Cílem tohoto zásahu byla stabilizace těchto institucí v podmínkách klesající ziskovosti a rekordně nízkých čistých úrokových marží, což svědčí o aktivních opatřeních státu k udržení ekonomické stability (81).

(139)

Čínská vláda rovněž objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (82). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (83).

(140)

Kromě toho na úrovni přidělování finančních zdrojů za pomoci několika opatření na další podporu rozvoje soukromých investic (84) se čínská vláda snaží „zvýšit zdroje z ústředního rozpočtu na podporu způsobilých soukromých investičních projektů a zastávat aktivní řídicí a vedoucí úlohu“. Čínská vláda rovněž hodlá „dobře využívat nové politické finanční nástroje [a] podporovat řadu způsobilých soukromých investičních projektů v důležitých odvětvích a klíčových oblastech“ (85).

(141)

Navíc jsou často zkresleny dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (86). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (87). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(142)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(143)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo teoreticky dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená zásahy státu. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (88). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (89). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu, jež není nezbytně efektivní.

(144)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(145)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(146)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.1.2.1.8.    Systémová povaha popsaných zkreslení

(147)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o výrobních činitelích uvedených výše a v části II aktualizované zprávy.

(148)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci měděných trub podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(149)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy.

(150)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, prací, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(151)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

3.1.2.2.   Reprezentativní země

3.1.2.2.1.    Obecné poznámky

(152)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení:

—

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v ČLR (90),

—

výroba výrobku, který je předmětem šetření, v dané zemi,

—

existence příslušných snadno dostupných údajů v reprezentativní zemi,

—

je-li možných reprezentativních zemí více, dostala případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(153)

Komise vydala dne 7. července 2026 poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty (dále jen „poznámka“). V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. V poznámce byly rovněž popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly informovány o zemích, které lze v tomto případě považovat za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

Úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR

(154)

V poznámce určila Komise Brazílii, Jihoafrickou republiku, Malajsii, Mexiko, Srbsko, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(155)

K zemím uvedeným v poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

Existence příslušných snadno dostupných údajů v reprezentativní zemi

(156)

Komise v poznámce uvedla, že dostupnost údajů je třeba dále ověřit, zejména pokud jde o snadno dostupné finanční údaje od výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(157)

Komise provedla analýzu statistik dovozu hlavních vstupních materiálů, tj. měděných katod, které představují více než 95 % výrobních nákladů, a měděného odpadu a šrotu, a to pro sedm potenciálních reprezentativních zemí uvedených ve 154. bodě odůvodnění. Ze statistik vyplynulo, že ve všech výše uvedených sedmi zemích se jak měděné katody, tak měděný šrot dovážejí převážně z jiných zemí než z Číny, Ruska nebo zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (91).

(158)

Pokud jde o Brazílii, Komise určila dva výrobce v Brazílii: společnosti Termomecanica (92) a Paranapanema (93). V případě společnosti Termomecanica se Komisi nepodařilo najít dostupné finanční údaje za období šetření (nejnovější údaje pocházely z roku 2023), zatímco v případě společnosti Paranapanema ukazovaly nejnovější finanční údaje (z roku 2024) na ztráty. Vzhledem k tomu, že se Komisi v Brazílii nepodařilo nalézt důkazy o ziskové výrobě výrobku, který je předmětem šetření, dospěla k předběžnému závěru, že Brazílie není vhodná k tomu, aby byla považována za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(159)

V případě Malajsie žadatel a Komise určili dva výrobce: společnosti KMCT Corporation a MetTube. Komise nebyla schopna najít dostupné finanční údaje o společnosti KMCT. V případě společnosti MetTube z nejnovějších dostupných finančních údajů (2024) vyplynulo, že společnost dosáhla pouze vyrovnaného hospodaření (zisk < 1 %). Vzhledem k tomu, že se Komisi v Malajsii nepodařilo nalézt důkazy o ziskové výrobě výrobku, který je předmětem šetření, dospěla k závěru, že Malajsie není vhodná k tomu, aby byla považována za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(160)

Pokud jde o Mexiko, Komise určila tři výrobce výrobku, který je předmětem šetření: společnosti GDA, Industrias Unidas, S.A. de C.V. („IUSU“) a Elementia Materiales, S.A.P.I. DE C.V. („Elementia“). Společnost GDA je však propojena s jiným vyvážejícím výrobcem v ČLR, a proto ji nebylo možné zohlednit, jelikož by tato skutečnost mohla ohrozit spolehlivost jejích finančních údajů. Komisi se nepodařilo najít žádné snadno dostupné finanční údaje týkající se společnosti IUSU. Snadno dostupné údaje Komise nalezla o společnosti Elementia, avšak podle finančních výkazů nebyla divize kovů této společnosti zisková. Vzhledem k tomu, že se Komisi v Mexiku nepodařilo nalézt důkazy o ziskové výrobě výrobku, který je předmětem šetření, jež není ovlivněna zkresleními zjištěnými v Číně, nepovažovala Mexiko za vhodnou reprezentativní zemi.

(161)

Žádný ze dvou výrobců v Jihoafrické republice – Maksal Tubes (Pty) Ltd. (94) nebo Copper Tubing Africa (Pty) Ltd. (95) – neměl snadno dostupné finanční údaje. Vzhledem k tomu, že se Komisi v Jihoafrické republice nepodařilo nalézt důkazy o ziskové výrobě výrobku, který je předmětem šetření, dospěla k závěru, že Jihoafrická republika není vhodná k tomu, aby byla považována za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(162)

Pokud jde o Thajsko, Komise určila jednoho výrobce, společnost Loyal Hailiang Copper (Thailand) Co., Ltd., u které jsou snadno dostupné údaje za rok 2024. Tyto údaje se však nevztahují na období šetření. Kromě toho je tato společnost ve spojení se společností Zhejiang Hailiang Co., Ltd., vyvážejícím výrobcem z ČLR, který je předmětem šetření v rámci tohoto řízení, což může zpochybnit spolehlivost jejích finančních údajů. Komise rovněž konstatovala, že dovoz měděných katod z Číny představoval 25 % celkového dovozu měděných katod do Thajska. Z těchto důvodů nebylo Thajsko považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(163)

V případě Turecka Komise určila dva výrobce: Sarkuysan (96) a Ulusoy Bakır ve Metal Sanayi ve Ticaret A.Ş. (Ulusoy) (97). Finanční údaje těchto výrobců však nebyly snadno dostupné, a proto je nebylo možné považovat za vhodné pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Vzhledem k tomu, že se Komisi v Turecku nepodařilo nalézt důkazy o ziskové výrobě výrobku, který je předmětem šetření, dospěla k závěru, že Turecko není vhodné k tomu, aby bylo považováno za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(164)

Komise zjistila, že snadno dostupné finanční výkazy má pouze jeden výrobce výrobku, který je předmětem šetření, a že tento výrobce vykazuje přiměřenou úroveň ziskovosti v období, které se plně překrývá s obdobím šetření – jde o společnost VALJAONICA BAKRA SEVOJNO AD SEVOJNO v Srbsku (98).

(165)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Srbsko a finanční údaje společnosti VALJAONICA BAKRA SEVOJNO AD SEVOJNO v Srbsku.

(166)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily k vhodnosti Srbska jako reprezentativní země a společnosti VALJAONICA BAKRA SEVOJNO AD SEVOJNO jako výrobce v reprezentativní zemi.

(167)

V návaznosti na poznámku výbor EUCTDC výběr Srbska jako reprezentativní země obecně podpořil. Argumentoval však, že finanční údaje vybraného výrobce v reprezentativní zemi nevykazují za období šetření přiměřený zisk, který podle výboru EUCTDC činil 2 %, a požádal Komisi, aby použila historický zisk ve výši 7 %, případně jej upravila na 6 %, nebo aby použila finanční údaje srbského distributora výrobku, který je předmětem šetření.

(168)

Výbor EUCTDC tvrdil, že ziskové rozpětí ve výši 2 % není přiměřené, a proto není v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Dále tvrdil, že údaj o přiměřeném zisku je třeba vykládat ve spojení s čl. 7 odst. 2c základního nařízení, který stanoví minimální cílový zisk za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(169)

Komise připomněla, že při stanovování běžné hodnoty neexistuje ani minimální, ani maximální prahová hodnota pro určení přiměřeného zisku. Přiměřený zisk se stanoví na základě okolností konkrétního případu a na základě nejlepších dostupných finančních údajů. Zisk nemusí být stanoven na minimální úrovni 6 % (99), která se vztahuje na cílový zisk výrobního odvětví Unie, a nikoli na zisk v reprezentativní zemi. Návrh upravit zisk na úroveň odrážející minimální cílový zisk použitý pro výpočet cílového zisku výrobního odvětví Unie byl proto zamítnut.

(170)

Ve svých připomínkách k poznámce výbor EUCTDC uvedl, že pokles ziskovosti srbské společnosti ze 7 % v roce 2022 na 2 % v roce 2025 poukazuje na tlak, který v daném regionu vyvíjejí asijští dodavatelé výrobku, který je předmětem šetření. Z tohoto důvodu navrhl použít zisk z roku 2022 nebo průměrný zisk za poslední čtyři roky. Výbor EUCTDC nepředložil žádné důkazy o existenci takového tlaku. Takové důkazy nenašla ani Komise a v období po roce 2022 nezaznamenala ani nárůst dovozu výrobku, který je předmětem šetření, z Číny do Srbska. Návrh na použití zisku z roku tak vzdáleného od období šetření, jako je rok 2022, nebo průměrného zisku za předchozí čtyřleté období byl tudíž zamítnut.

(171)

S ohledem na skutečnost, že zisk dosažený během období šetření byl skutečně nízký, a zejména že byl nižší než zisk, kterého dosáhla většina spolupracujících vyvážejících výrobců v jiných zemích než ČLR, pokud jde o prodej výrobku, který je předmětem šetření, nezávislým odběratelům na příslušných domácích trzích, však Komise použila rok s přiměřeným ziskem, který je nejblíže období šetření. Komise zohlednila finanční údaje za rok 2024, tj. rok předcházející období šetření, kdy společnost VALJAONICA BAKRA SEVOJNO AD SEVOJNO vykázala zisk ve výši 5 % a prodejní, režijní a správní náklady ve výši 11 %, jež byly považovány za přiměřené, neboť přesněji odrážely průměrné finanční výsledky výrobců v odvětví dotčeného výrobku. Celkový zisk a prodejní, režijní a správní náklady se pohybovaly na podobné úrovni jako v období šetření a samotný zisk byl považován za přiměřený.

(172)

Ačkoli byl použit rok 2024, zůstává společnost VALJAONICA BAKRA SEVOJNO AD SEVOJNO jediným výrobcem výrobku, který je předmětem šetření, disponujícím snadno dostupnými finančními údaji, které mohou doložit míru zisku a prodejních, režijních a správních nákladů, jež vede k přiměřeným částkám. Jak je vysvětleno ve 162. bodě odůvodnění, společnost LOYAL HAILIANG COPPER (THAILAND) CO LTD z Thajska měla rovněž snadno dostupné finanční údaje za rok 2024, ale nebylo možné ji použít jako vhodného zástupce, protože je ve spojení s jiným čínským vyvážejícím výrobcem, a proto nebyla považována za spolehlivou.

(173)

Ve svých připomínkách k poznámce společnost Jintian China argumentovala na základě statistik uvedených v poznámce, že Turecko je vhodnější reprezentativní zemí než Srbsko, protože objem dovozu měděných katod je tam dvanáctkrát vyšší než v Srbsku, a podle společnosti Jintian China je průměrná dovozní cena v Turecku neutrálnější než v Srbsku, neboť při větším objemu dovozu může být zmírněn dopad příležitostných činitelů.

(174)

V reakci na připomínky společnosti Jintian China se výbor EUCTDC ohradil proti názoru, že by za vhodnou reprezentativní zemi mělo být považováno Turecko. Argumentoval, že ačkoli objem dovozu měděných katod je vyšší než v Srbsku, průměrná dovozní cena je nižší než průměrná roční cena měděných katod na Londýnské burze kovů a nižší než ceny zaznamenané ve většině ostatních potenciálních reprezentativních zemí (s výjimkou Malajsie a Brazílie). Jelikož cena na Londýnské burze kovů je uváděna na základě ceny ze závodu, měla by být skutečná dovozní cena ještě vyšší. V důsledku toho výbor EUCTDC dospěl k závěru, že dovozní ceny měděných katod do Turecka nelze považovat za reprezentativní.

(175)

Komise provedla analýzu dovozu hlavních vstupních materiálů ze všech sedmi potenciálních reprezentativních zemí. Jak již bylo uvedeno ve 159. a 162. bodě odůvodnění, dospěla k závěru, že Malajsie a Thajsko nejsou vhodnými zeměmi. Komise neshledala žádný důvod, proč by bylo třeba považovat srbský dovoz za nereprezentativní. Společnost Jintian China nepředložila žádné důkazy ani argumenty, které by tento postoj změnily. Vzhledem k absenci snadno dostupných finančních údajů není pouhé konstatování, že Turecko, země výrazně větší než Srbsko, dováží větší objemy, ani novým zjištěním, ani relevantním kritériem pro to, aby nebyl srbský dovoz považován za reprezentativní.

(176)

Společnost Jintian China rovněž tvrdila, že Turecko by nemělo být vyloučeno jako možná reprezentativní země z důvodu, že finanční údaje o výrobci výrobku, který je předmětem šetření, nejsou snadno dostupné. Předložila finanční výkazy společnosti Sarkuysan, jednoho z určených výrobců výrobku, který je předmětem šetření, v Turecku. Z pohledu společnosti Jintian China bylo tedy Turecko vhodnou reprezentativní zemí.

(177)

Finanční výkazy předložené společností Jintian China se vztahují na období šetření a jsou snadno dostupné. Jedná se však o konsolidovanou verzi za celou skupinu společností. Ta se skládá z různých dceřiných společností, které plní různé funkce a vyrábějí širokou škálu výrobků. A co je nejdůležitější, dceřiné společnosti, jejichž finanční výsledky jsou zahrnuty do konsolidovaných finančních výkazů, mají sídlo v různých zemích, například v Bulharsku, v Německu a ve Spojených státech. V důsledku toho nebylo možné zisk a prodejní, režijní a správní náklady přiřadit výhradně vyvážejícímu výrobci výrobku, který je předmětem šetření, v potenciální reprezentativní zemi.

(178)

Komise proto neshledala žádné důvody k tomu, aby považovala Turecko za vhodnější reprezentativní zemi než Srbsko.

Úroveň sociální a environmentální ochrany

(179)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Srbsko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

3.1.2.2.2.    Závěr

(180)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Srbsko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

3.1.2.3.   Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(181)

V poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(182)

Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Dále uvedla, že využije Statistického úřadu Republiky Srbsko (100) a Mezinárodní organizace práce (MOP) (101) k určení nezkreslených nákladů práce a nákladů na energie (elektřinu (102) a zemní plyn (103)).

(183)

V poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že vzhledem k zanedbatelné váze některých surovin v celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky seskupeny do kategorie spotřební materiál. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny (ve výši 5 %) a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

3.1.2.3.1.    Výrobní činitele

(184)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem šetření

Výrobní činitel

Zbožový kód

Zdroj

Nezkreslená hodnota

(CNY)

Měrná jednotka

Suroviny

Měděná katoda

7403 11

GTA

77,19

kg

Spotřební materiál

Práce

Práce

není relevantní

Statistický úřad Republiky Srbsko (104) a MOP (105)

74,96

hodiny

Energie

Elektřina

není relevantní

Srbská energetická agentura (106)

0,90

kWh

Zemní plyn

není relevantní

Srbská energetická agentura (107)

0,31

kWh

(104)  https://www.stat.gov.rs/en-US/oblasti/trziste-rada/zarade.

(105)  https://ilostat.ilo.org/data/?cat_mode=subject

(106)  https://www.aers.rs/media/Files/Izvestaji/Godisnji/Izvestaj%20Agencije%202025.pdf

(107)  https://www.aers.rs/media/Files/Izvestaji/Godisnji/Izvestaj%20Agencije%202025.pdf

(185)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky Komise použila údaje poskytnuté žadatelem o výrobních nákladech, které nebyly zahrnuty do výše uvedených individuálních výrobních činitelů. Pokud jde o spolupracujícího vyvážejícího výrobce, Komise použila údaje, které jí poskytl žadatel. Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.1.2.3.6.

3.1.2.3.2.    Suroviny

(186)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí.

(187)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujícího vyvážejícího výrobce, jak bylo uvedeno v podnětu, zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny v období šetření. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 183. bodě odůvodnění.

(188)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi.

(189)

Pokud jde o společnost Jintian China, vyjádřila Komise náklady na dopravu, které vznikly této společnosti při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(190)

Dále s cílem získat nezkreslené náklady na dopravu odhadla Komise náklady na dopravu, které vznikly při dodávkách surovin nespolupracujícímu vyvážejícímu výrobci, jako procento nezkreslených nákladů na tyto suroviny.

3.1.2.3.3.    Práce

(191)

Statistický úřad Republiky Srbsko zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Srbsku. Komise vycházela z nejnovějších dostupných statistik za rok 2025 týkajících se průměrných nákladů práce v odvětví výroby základních kovů, které zahrnují náklady na pracovní sílu v odvětví výroby měděných trub (108). Pro výpočet průměrné pracovní doby ve výrobním odvětví použila Komise statistiky MOP (109).

3.1.2.3.4.    Elektřina

(192)

Ceny elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Srbsku zveřejňuje Srbská energetická agentura (110). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu v roce 2025, které byly zveřejněny touto agenturou.

3.1.2.3.5.    Zemní plyn

(193)

Ceny zemního plynu pro průmyslové uživatele v Srbsku zveřejňuje Srbská energetická agentura (111). Komise použila ceny v odpovídajícím spotřebitelském pásmu během období šetření.

3.1.2.3.6.    Náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk

(194)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(195)

Pro stanovení nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(196)

V případě společnosti Jintian China byly náklady na výrobní režii tohoto vyvážejícího výrobce vyjádřeny jako podíl na skutečně vzniklých výrobních nákladech. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(197)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk vycházela Komise z finančních údajů za rok 2024 pro společnost Srbské republiky, které byly získány z databáze Orbis.

3.1.2.3.7.    Výpočet

(198)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku a na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(199)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v podnětu, a ze vstupních formulářů, které poskytly dvě vyvážející skupiny ohledně použití každého činitele (materiálů a pracovní síly) pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření.

(200)

U společnosti Jintian China použila Komise nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.1.2.2.

(201)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 194. až 197. bodě odůvodnění.

(202)

Dále Komise připočetla průměrné náklady na výrobní režii, jak je vysvětleno ve 195. bodě odůvodnění, k nezkresleným provozním nákladům, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(203)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti VALJAONICA BAKRA SEVOJNO AD SEVOJNO. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 11 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 5 %.

(204)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.1.3.   Vývozní cena

3.1.3.1.   Jintian China

(205)

Spolupracující vyvážející výrobce, společnost Jintian China, vyvážel do Unie prostřednictvím svého obchodníka ve spojení v Hongkongu, a proto byla cena, která byla nebo má být zaplacena prvním nezávislým odběratelem v Unii, upravena, jak je vysvětleno v oddíle 3.1.5.1.

3.1.3.2.   Ostatní vyvážející výrobci

(206)

Jak je vysvětleno v 11. až 17. bodě odůvodnění, spolupráce vyvážejících výrobců z Číny byla nízká, a vývozní cena proto vycházela z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Vývozní cena tudíž vycházela z průměrné dovozní ceny dotčeného výrobku z Číny do Unie, jak je uvedeno v oddíle 4.4 níže, upravené na úroveň ceny ze závodu odečtením nákladů na námořní a vnitrozemskou dopravu uvedených v podnětu.

3.1.4.   Srovnání

(207)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu na obchodní úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

3.1.4.1.   Úpravy běžné hodnoty

(208)

Jak je vysvětleno ve 198. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

3.1.4.1.1.    Jintian China

(209)

Společnost Jintian China dovážela suroviny a následně prodávala výrobek, který je předmětem šetření, v rámci celního režimu aktivního zušlechťovacího styku. Podle stávající daňové metodiky ČLR týkající se nevratné DPH při prodeji na vývoz se nevratná DPH stanoví odečtením hodnoty dovezených vstupů osvobozených od daně od celkové hodnoty vývozu. Komise proto na tuto přidanou hodnotu u výrobku vyváženého do Unie použila čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Komise kromě toho neshledala v případě společnosti Jintian China žádné důvody pro uplatnění jakýchkoli dalších oprav běžné hodnoty, ani nebyly žádné takové opravy touto společností požadovány.

3.1.4.1.2.    Ostatní vyvážející výrobci

(210)

U dalšího vyvážejícího výrobce Komise rovněž provedla úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení o rozdíl v nepřímých daních mezi prodejem na vývoz z Číny do Unie a běžnou hodnotou, pokud byly vyloučeny nepřímé daně, jako je DPH. Společnosti vyvážející měděné trouby neměly nárok na vrácení vstupní DPH ze surovin zakoupených pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření. Rozdíl v nepřímých daních mezi prodejem na vývoz a běžnou hodnotou tedy činil 13 % a byla provedena odpovídající úprava.

3.1.5.   Úpravy vývozní ceny

3.1.5.1.   Jintian China

(211)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(212)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(213)

Společnost Jintian China vyvážela do Unie prostřednictvím obchodníka ve spojení z Hongkongu. Proto byla provedena úprava o provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení Obchodník měl na starosti vztahy s klienty, zejména udržování a navazování kontaktů s odběrateli, správu objednávek a transakcí, organizaci přepravy, dopravu a pojištění v souvislosti s prodejem. Obchodník byl za plnění těchto funkcí odměňován prostřednictvím obchodní přirážky. Komise proto shledala, že obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. S ohledem na vztah mezi obchodníkem a výrobcem Komise stanovila částku provize na základě skutečných prodejních, režijních a správních nákladů obchodníka ve spojení a teoretického zisku ve výši 10 %.

(214)

Pokud jde o tento zisk, v rámci tohoto řízení nespolupracoval žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení. Komise nemá k dispozici žádné údaje od obchodníků, kteří nejsou ve spojení a obchodují se stejným či podobným výrobkem, jako je výrobek, který je předmětem šetření. Komise proto vycházela z výrobku, který je dotčenému výrobku co nejblíže – z plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, které se rovněž vyznačují vysokým podílem příslušného kovového vstupu. Komise se tedy prozatím opírala o zisk, který byl považován za přiměřený v nedávném šetření o vrácení cla týkajícím se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli (112). V rámci uvedeného šetření se zisk dovozců, kteří nejsou ve spojení, pohyboval v rozmezí 10 % až 13 % a Komise se rozhodla konzervativně použít dolní hranici tohoto rozmezí.

3.1.5.2.   Ostatní vyvážející výrobci

(215)

Vývozní cena pro ostatní vyvážející výrobce byla stanovena na úrovni ceny ze závodu, jak je vysvětleno ve 206. bodě odůvodnění.

(216)

Na základě informací shromážděných během šetření Komise zjistila, že všichni známí vyvážející výrobci v Číně fungují podle podobného modelu jako společnost Jintian China a dotčený výrobek prodávají prostřednictvím obchodníků ve spojení z Číny nebo ze třetích zemí. Komise se proto rozhodla u všech ostatních společností uplatnit stejnou úpravu jako u společnosti Jintian China, jak je vysvětleno ve 213. bodě odůvodnění. Komise stanovila výši prodejních, režijních a správních nákladů na základě průměrných prodejních, režijních a správních nákladů vykázaných všemi spolupracujícími obchodníky ve spojení s vyvážejícími výrobci ve všech zemích, které jsou předmětem tohoto šetření. Pokud jde o teoretický zisk, Komise použila 10 %, jak je uvedeno ve 214. bodě odůvodnění.

3.1.6.   Dumpingová rozpětí

(217)

Jak je vysvětleno v 18. bodě odůvodnění, Komise se rozhodla použít článek 18 pro zjištění dumpingu, s výjimkou vyvážejícího výrobce Jintian China, pro kterého bylo vypočteno individuální rozpětí.

3.1.6.1.   Jintian China

(218)

U společnosti Jintian China srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

3.1.6.2.   Ostatní vyvážející výrobci

(219)

Komise stanovila dumpingové rozpětí pro všechny ostatní společnosti na základě dostupných údajů, přičemž použila údaje poskytnuté žadatelem a spolupracujícími vyvážejícími výrobci pro úpravu, jak je vysvětleno ve 216. bodě odůvodnění. Komise pak srovnávala průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(220)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Ningbo Jintian Copper Tube Co., Ltd.

33,5  %

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny

51,5  %

3.2.   Mexiko

3.2.1.   Běžná hodnota

(221)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje mexického spolupracujícího výrobce, společnosti GDA, reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku na domácím trhu reprezentativní.

(222)

Komise následně určila u spolupracujícího vyvážejícího výrobce typy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(223)

Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení prověřovala, zda je domácí prodej spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnosti GDA, na jeho domácím trhu u každého typu výrobku, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, reprezentativní. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že u všech typů výrobků, které jsou totožné nebo srovnatelné s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, celkový objem domácích prodejů nezávislým odběratelům během období šetření představoval nejméně 5 % celkového objemu prodeje totožného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie, a byl tedy v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení reprezentativní.

(224)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(225)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu a

b)

vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(226)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(227)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

a)

objem ziskového prodeje typu výrobku představuje nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebo

b)

vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(228)

Provozní struktura skupiny GD Group je následující: GDA je výrobcem dotčeného výrobku v Mexiku, zpracovává suroviny poskytované a vlastněné společností HKGD, která si ponechává vlastnictví hotového výrobku a platí společnosti GDA poplatek za zpracování („maquila“) v souvislosti s výrobou měděných trub. Společnost HKGD poté prodává dotčený výrobek společnosti GDC za účelem prodeje na domácím trhu nebo společnosti GDUS za účelem prodeje na domácím trhu a prodeje na vývoz do Unie.

(229)

Šetření Komise zjistilo, že informace poskytnuté skupinou GD Group za účelem stanovení výrobních nákladů a prodejních, režijních a správních nákladů příslušných společností jsou neúplné, nepřesné a neověřitelné a že při jejich předložení částečně nebyly dodrženy dohodnuté lhůty. Skupina GD Group zejména poskytla neúplné, nepřesné a zavádějící informace ve smyslu článku 18 základního nařízení, pokud jde o stanovení celkových výrobních nákladů a rozdělení prodejních, režijních a správních nákladů v případě společností HKGD, GDUS a GDA. Šetření Komise odhalilo, že konečná verze údajů o výrobních nákladech a prodejních, režijních a správních nákladech, kterou společnost předložila, nezohledňovala zjištění z inspekce na místě. To mělo na výrobní náklady a prodejní, režijní a správní náklady podstatný dopad. Komise proto dne 7. září 2026 vydala dopis podle článku 18 o nedostatečné spolupráci v těchto bodech (dále jen „dopis podle článku 18“). V návaznosti na odpověď obdrženou dne 15. září 2026 přikročila Komise ke stanovení nákladů, přičemž zohlednila zjištění z inspekce na místě a výrobní náklady a prodejní, režijní a správní náklady odpovídajícím způsobem revidovala.

(230)

Skupina GD Group se k dopisu podle článku 18 vyjádřila dne 15. září 2026 a souhlasila s tím, že ne všechny pracovní podklady, které během šetření předložila, jsou přesné, jelikož během ověřování byly provedeny opravy, že došlo k neshodám ohledně metodiky rozdělování a že podklady o výrobních nákladech byly předloženy po datu požadovaném na konci ověřování v Mexiku. Skupina GD Group však zpochybňuje oprávněnost použití článku 18 s tím, že Komisi poskytla všechny potřebné informace, neuvedla žádné nepravdivé údaje ani šetření významně nebránila. Skupina GD Group uvedla, že při všech inspekcích na místě spolupracovala, i když byly „neobvykle náročné“, a trvá na tom, že plně spolupracovala. Společnost argumentovala, že rozdíly byly způsobeny vzorci, klasifikacemi, odlišnými verzemi nebo přepočty směnných kurzů, přičemž jedinými dosud nevyřešenými otázkami zůstaly „konkrétní otázky týkající se účetní klasifikace, metodiky rozdělování, kontroly verzí a vysvětlení konkrétních transakcí“.

(231)

Skupina GD Group kromě toho uvedla, že zamýšlené použití článku 18 není opodstatněné, jelikož čl. 18 odst. 1 sice povoluje použití dostupných údajů, nejedná se však o pravidlo, které by vyžadovalo, aby každý pracovní podklad byl bezchybný nebo aby každé rozhodnutí o rozdělení bylo v souladu s metodikou, kterou upřednostňuje Komise.

(232)

Skupina GD Group navíc ve výše uvedeném dopise podotkla, že čl. 18 odst. 3 uvádí, že se přihlédne i k informacím, které nejsou dokonalé, a že podle čl. 18 odst. 4 existuje důležitá procesní záruka spočívající v tom, že účastník řízení musí být informován o důvodech odmítnutí informací a musí mu být dána možnost podat dodatečné vysvětlení ve stanovené lhůtě. Skupina GD Group rovněž uvedla, že panely WTO a pravidla WTO poukazují na to, že dostupné skutečnosti slouží k vyplnění skutečných mezer v informacích, a nikoli jako trest, a spolupráci popisuje jako „oboustranný proces“ s ohledem na praktické obtíže. Tvrdila, že existence opravy a metodických neshod ohledně údajů o výrobních nákladech a rozdělení podle tabulky G (odpověď na dotazník) neospravedlňuje zamítnutí ověřených informací jako celku. Podle skupiny GD Group musí Komise naopak určit konkrétní informace, které údajně chybí nebo jsou nepoužitelné, a položit si otázku, zda lze na základě poskytnutých informací přesto dospět k přiměřeně přesnému závěru.

(233)

Závěrem společnost GD Group uvedla, že nelze hovořit o zjevné nespolupráci, jelikož odpověděla na písemná upozornění na nedostatky a dotazníky, zorganizovala tři inspekce na místě na třech kontinentech a zúčastnila se jich, poskytla týmu pověřenému případem přístup k účetním systémům a dokumentům, revidovala pracovní podklady, během celého ověřování u společnosti GDUS zajistila vzdálenou dostupnost kvalifikovaných mexických zaměstnanců, přičemž podle skupiny GD Group bylo o fyzickou přítomnost požádáno teprve krátce před inspekcí, a uvedla, že ze záznamů Komise vyplývá, že byly zkontrolovány všechny části společnosti GDUS a ověření bylo dokončeno včas. Skupina GD Group proto požádala Komisi, aby článek 18 neuplatňovala na výrobní náklady ani na tabulku G. Naopak požaduje, aby se případné úpravy omezily na konkrétní položky a byly provedeny pokud možno na základě ověřených informací, které jsou již k dispozici podle čl. 18 odst. 3.

(234)

Komise uvedla, že podání skupiny GD Group potvrdilo nepřesnosti, chybějící informace a neposkytlo novou podstatu, ověřitelné skutečnosti ani nové argumenty. Kromě toho Komise uvedla, že v oznámeních o inspekci zaslaných skupině GD Group dne 8. června 2026 bylo požadováno, aby klíčoví zaměstnanci byli k dispozici narychlo, a že Komise byla informována o tom, že zaměstnanci obeznámení s odpověďmi společnosti GDUS a informovaní o prodeji v EU nebudou v prostorách společnosti přítomni, až na začátku inspekce na místě ve společnosti GDUS. Skupina GD Group totiž tvrdila, že její klíčoví zaměstnanci do společnosti GDUS na inspekce na místě dorazí.

(235)

Komise navíc konstatovala, že odpovědi na dotazníky a písemná upozornění na nedostatky obsahovaly několik zjištěných nedostatků, které měly být na její žádost opraveny nebo doplněny před inspekcemi na místě, ale i přes opakované výzvy Komise byly částečně opraveny nebo doplněny až během těchto inspekcí.

(236)

Komise vzala na vědomí také další informace a objasnění, které skupina GD Group poskytla ve svém dopise ze dne 15. září 2026. Po skončení inspekcí na místě ve společnostech GDA, GDC, GDUS a HKGD však tyto informace nemohla ověřit. Kromě toho Komise uvedla, že dodatečné informace a argumenty předložené skupinou GD Group by v žádném případě neovlivnily závěry, k nimž dospěla v 229. bodě odůvodnění a které se týkají neúplných, nepřesných a zavádějících informací pro stanovení celkových výrobních nákladů a rozdělení prodejních, režijních a správních nákladů.

(237)

Komise se proto domnívá, že existují dostatečné důvody pro použití dostupných údajů podle čl. 18 odst. 1, jak je vysvětleno v dopise podle článku 18 a shrnuto v 229. bodě odůvodnění. Komise tudíž upravila a doplnila výrobní náklady a prodejní, režijní a správní náklady u domácího prodeje prvnímu nezávislému odběrateli na základě dostupných údajů z podkladů skupiny GD Group a informací shromážděných při inspekcích na místě. Jako dostupné údaje nebyly použity žádné externí údaje. Komise použila tyto opravené a úplné podklady pro posouzení ziskovosti domácích prodejů.

(238)

Po provedení všech nezbytných oprav vysvětlených výše vyplynulo z analýzy domácího prodeje, že méně než 80 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. V souladu s tím byla běžná hodnota vypočítána jako vážený průměr pouze ziskového prodeje, s výjimkou jednoho typu výrobku, u něhož bylo více než 80 % veškerého domácího prodeje ziskových a běžná hodnota byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření.

3.2.2.   Vývozní cena

(239)

Jak je vysvětleno v 228. bodě odůvodnění, spolupracující výrobce, společnost GDA, vyvážel do Unie prostřednictvím společností ve spojení HKGD a GDUS, které mají sídlo mimo Unii.

(240)

Pokud jde o společnost HKGD, byla provedena úprava o provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení pro vlastníka a prvního prodejce výrobku. Společnost HKGD prodávala dotčený výrobek společnosti GDUS na vývoz do Unie s obchodní přirážkou. Komise proto shledala, že obchodník jednal jako obchodní zástupce vykonávající svou činnost za úplatu formou provize. S ohledem na vztah mezi obchodníkem a výrobcem Komise stanovila částku provize na základě prodejních, režijních a správních nákladů obchodníka ve spojení a teoretického zisku ve výši 10 %.

(241)

Pokud jde o tento zisk, v rámci tohoto řízení nespolupracoval žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení. Komise nemá k dispozici žádné údaje od obchodníků, kteří nejsou ve spojení a obchodují se stejným či podobným výrobkem, jako je výrobek, který je předmětem šetření. Komise proto vycházela z výrobku, který je dotčenému výrobku co nejblíže – z plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, které se rovněž vyznačují vysokým podílem příslušného kovového vstupu. Komise se tedy prozatím opírala o zisk, který byl považován za přiměřený v nedávném šetření o vrácení cla týkajícím se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli (113). V rámci uvedeného šetření se zisk dovozců, kteří nejsou ve spojení, pohyboval v rozmezí 10 % až 13 % a Komise se rozhodla konzervativně použít dolní hranici tohoto rozmezí.

(242)

Jelikož hlavní funkcí společnosti GDUS bylo vystavovat faktury a vybírat příjmy, aniž by obdržela provize z dalšího prodeje, mělo se za to, že tato společnost neplní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. i).

(243)

Vývozní cena byla proto cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.2.3.   Srovnání

(244)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné obchodní úrovni a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

3.2.3.1.   Úpravy běžné hodnoty

(245)

Za účelem vyrovnání běžné hodnoty na úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na dopravu a pojištění.

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a balení.

3.2.4.   Úpravy vývozní ceny

(246)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dalších dovozních poplatků, nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů, včetně balení a pronájmu skladů.

(247)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a balení.

3.2.5.   Dumpingová rozpětí

(248)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(249)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval během období šetření přibližně 100 % celkového dovozu do Unie. Na tomto základě se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni dumpingového rozpětí jediné spolupracující společnosti.

(250)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

GD Affiliates de RL de CV

32,2  %

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Mexika

32,2  %

3.3.   Uzbekistán

3.3.1.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení

(251)

Jelikož Uzbekistán není členem WTO a je uveden v příloze I nařízení (EU) 2015/755, běžná hodnota se v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení musí určit na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi.

(252)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení je výběr vhodné reprezentativní země založen na a) spolupráci alespoň jednoho vývozce a výrobce výrobku, který je předmětem šetření, v dané zemi; b) kde je to vhodné, použije se vhodná reprezentativní země, která je předmětem stejného šetření; c) je-li možných reprezentativních zemí více, dostanou případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(253)

Komise se proto rozhodla určit všechny země, v nichž byl alespoň jeden vývozce a výrobce výrobku, který je předmětem šetření, ochoten při šetření spolupracovat za účelem jejich následného posouzení.

Výběr reprezentativní země

(254)

V bodě 5.3.3 oznámení o zahájení Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby navrhly vhodnou reprezentativní zemi či země pro účely použití čl. 2 odst. 7 základního nařízení a uvedly totožnost výrobců výrobku, který je předmětem šetření, v těchto zemích. Komise rovněž vyzvala všechny vyvážející výrobce ve Vietnamu a Mexiku, na které se šetření vztahuje, aby vyjádřili svou ochotu spolupracovat při výpočtu běžné hodnoty pro Uzbekistán. Dvě společnosti, společnosti Jintian ve Vietnamu a GDA v Mexiku, odpověděly kladně.

(255)

Dne 27. dubna 2026 se Komise obrátila na všechny ostatní známé výrobce v jakékoli potenciální reprezentativní zemi, s výjimkou Číny (114). Vzhledem k důkazům uvedeným v podnětu, které naznačují, že čínští výrobci měděných trub mohou být předmětem podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nebyli výrobci v ČLR původně kontaktováni. Komise proto odložila své posouzení do doby, kdy bude znám výsledek šetření týkajícího se existence těchto zkreslení.

(256)

Jeden výrobce se sídlem v Turecku, společnost Ulusoy Bakır ve Metal A.S., odpověděl kladně, a připojil se tak ke dvěma výrobcům ve Vietnamu a Mexiku, kteří ochotu spolupracovat při výpočtu běžné hodnoty v Uzbekistánu vyjádřili již dříve. Následně se přihlásil jeden výrobce se sídlem ve Spojených státech amerických, společnost Wieland Copper Products LLC (dále jen „Wieland US“), a souhlasil se spoluprací.

(257)

Komise nejprve informovala zúčastněné strany prostřednictvím poznámky ke spisu ze dne 20. května 2026, že jako zdroj informací pro určení běžné hodnoty hodlá použít výrobce se sídlem v Turecku, a vyzvala strany, aby se k tomu vyjádřily.

(258)

Kromě toho Komise uvedla, že společnost Jintian Vietnam i společnost GDA jsou ve spojení s čínskými vyvážejícími výrobci v rámci tohoto šetření a že existují určité okolnosti související s podnikovou strukturou a prodejními a nákupními toky společnosti Jintian Vietnam a společnosti GDA, které by mohly ovlivnit běžnou hodnotu výrobku, který je předmětem šetření, stanovenou podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(259)

Ačkoli turecký výrobce na začátku předložil odpověď na antidumpingový dotazník, bylo zjištěno, že poskytnuté informace byly neúplné a neobsahovaly údaje nezbytné pro výpočet běžné hodnoty. Komise následně zaslala turecké společnosti písemné upozornění na nedostatky, v němž požádala o chybějící informace. Jelikož společnost odpověď neposkytla ve stanovené lhůtě a přestala spolupracovat, musela Komise tohoto výrobce vyřadit ze seznamu potenciálních reprezentativních výrobců.

(260)

Na druhou stranu společnost Wieland US předložila odpověď na dotazník obsahující údaje nezbytné pro výpočet běžné hodnoty. Wieland US je výrobce měděných trub, který se zaměřuje především na domácí trh, a jeho výrobní kapacita se pohybuje ve stejném rozmezí jako u uzbeckých výrobců a struktura a výrobní proces jsou rovněž podobné jako v případě uzbeckých výrobců. V důsledku toho Komise dne 8. září 2026 prostřednictvím poznámky ke spisu informovala zúčastněné strany, že po vyřazení turecké společnosti bude výrobce se sídlem v USA považován za reprezentativního výrobce, a vyzvala strany, aby se k tomu vyjádřily (115).

(261)

V průběhu šetření Komise potvrdila, že ve Vietnamu existují vývozní cla na měděné materiály v rozmezí 10 až 22 %. Vzhledem ke své poloze ve vývozní zpracovatelské zóně, která je fakticky zónou bez cla, však společnost Jintian Vietnam nepodléhá těmto daním a z toho důvodu byla vzata v úvahu jako reprezentativní zdroj informací. Zřízení a provoz společnosti v této zvláštní ekonomické zóně pro vývozní zpracovatelské podniky nicméně jasně ukázaly, že společnost je zaměřena především na vývoz, což odpovídá velmi omezenému domácímu prodeji. Kromě toho společnost funguje na základě složitého systému nákupů a dalšího prodeje v rámci skupiny, který se výrazně liší od přímých nákupních a prodejních operací prováděných uzbeckými výrobci a společností Wieland US. Komise se proto domnívala, že společnost Jintian Vietnam není vhodným zdrojem informací pro určení běžné hodnoty.

(262)

A konečně, s ohledem na použití dostupných údajů pro určení běžné hodnoty mexického vyvážejícího výrobce GDA, jak bylo zdůrazněno v 228. až 237. bodě odůvodnění výše, nemohla být na přiměřeném základě jako reprezentativní výrobce pro určení běžné hodnoty použita ani společnost GDA.

(263)

Komise tak v předběžné fázi potvrdila, že nejvhodnějším reprezentativním výrobcem je společnost Wieland US.

Připomínky k výběru reprezentativního výrobce

(264)

Při zahájení řízení společnosti ICG Infinity Copper Group LLC, Angren Pipe Plant LLC a JV Sharq Tubes LLC (dále jen „uzbečtí výrobci“) uvedly, že vzhledem k podobnosti odvětví výroby měděných trub v Indii a Vietnamu s tímto odvětvím v Uzbekistánu a k jejich podobnému zařazení z hlediska hospodářského rozvoje by podle jejich názoru měla Komise jako reprezentativní zemi vybrat Indii nebo Vietnam (116) (117). V této souvislosti uzbečtí výrobci tvrdili, že při výběru reprezentativní země by měla být zohledněna ekonomická srovnatelnost, a to vzhledem k jejímu vlivu na náklady a strukturu výroby a k její relevantnosti podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, který má stejný cíl jako čl. 2 odst. 7, tj. vypočítat běžnou hodnotu na základě reprezentativních cen ze třetí země. Uzbečtí výrobci navíc uvedli následující připomínky:

a)

Vietnam by měl být považován za reprezentativní zemi pouze v případě, že by Komise nedospěla k závěru, že existují zkreslení v oblasti surovin, která způsobují nespolehlivost nákladů a cen;

b)

byl určen výrobce měděných trub v Indii, který by mohl být ochoten spolupracovat při šetření;

c)

Mexiko by mělo být vybráno pouze v případě, že Komise shledá, že ve Vietnamu panuje zvláštní situace na trhu a není k dispozici žádný výrobce z Indie. V této souvislosti uzbečtí výrobci tvrdili, že velká výrobní kapacita a mezinárodní struktura společnosti GD Mexico, která byla v této fázi jediným určeným výrobcem v Mexiku, a vyšší úroveň hospodářského rozvoje této země (118) vedly k tomu, že Mexiko představovalo ze všech možností zemi nejméně vhodnou ke srovnání.

(265)

Po předběžném výběru Turecka jako reprezentativní země (119) a oznámení společnosti Wieland US, že je společnost ochotna spolupracovat při šetření, předložil žadatel připomínky a tvrdil, že jako vhodná reprezentativní země by měly být namísto Turecka vybrány Spojené státy, a to na základě:

a)

silné vnitřní hospodářské soutěže na domácím trhu s měděnými troubami v USA, kde se ceny určují podle běžných tržních sil navzdory existenci dovozních cel na měděné trouby;

b)

významné státní podpory pro hutnický průmysl v Turecku, jejímž cílem je ochrana domácí výroby a vývozu;

c)

vnějšího cenového tlaku vyvíjeného na turecké výrobce dotčeného výrobku, který je předmětem šetření, levným dovozem měděných trub z Číny, Vietnamu a Uzbekistánu, který by mohl ovlivnit strukturu nákladů a ziskovosti spolupracujícího tureckého výrobce;

d)

vyšší úrovně ekonomické stability, ochrany životního prostředí a sociální ochrany ve Spojených státech ve srovnání s Tureckem.

(266)

Uzbečtí výrobci zpochybnili argumenty žadatelů (120), podle nichž mají Spojené státy vyšší úroveň sociální ochrany a ochrany životního prostředí na základě své účasti v úmluvách MOP a ratifikace těchto úmluv i hlavních environmentálních dohod, a poznamenali, že by měli být upřednostněni vyvážející výrobci ze zemí, které jsou předmětem šetření, přičemž rovněž namítali, že v nedávných případech Komise zamítla námitky na základě inflace vznesené proti výběru Turecka jako reprezentativní země. Uzbečtí výrobci dále tvrdili, že v minulosti (121) soudy EU rozhodly, že orgány musí najít třetí zemi, v níž se ceny za obdobný výrobek utvářejí za okolností co nejvíce podobných těm v zemi vývozu, a následně musí načrtnout paralelu mezi posouzením výrobní struktury společnosti GDA ze strany Komise a výrobní struktury společnosti Wieland US. Podle uzbeckých výrobců by společnost Wieland neměla být brána v úvahu jako reprezentativní zdroj informací, jelikož se její výrobní struktura („nadnárodní skupina s více závody a vertikální integrací“ s nákupy v rámci skupiny) a struktura nákladů (založená na recyklované mědi a měděném šrotu) podstatně liší od struktury uzbeckých výrobců.

(267)

Uzbečtí výrobci navíc naznačili, že společnost Wieland US by mohla těžit z významné veřejné podpory, a uvedli několik provozů této podnikatelské skupiny, které byly vybrány pro federální podporu či pobídkové balíčky. Uzbečtí výrobci navíc tvrdili, že zavedení 50 % cla na dovoz měděných polotovarů (122) (123) v srpnu 2025 může mít dopad jak na náklady, tak na zisky, čímž dojde k faktickému zkreslení běžné hodnoty vypočítané na základě údajů společnosti Wieland, a to navzdory tvrzení žadatele, že američtí výrobci působí na konkurenceschopném domácím trhu. Na závěr uzbečtí výrobci předložili připomínky k výběru společnosti Wieland US jako zdroje informací pro stanovení běžné hodnoty. Avšak vzhledem k tomu, že tyto připomínky byly předloženy až tři týdny před zákonnou lhůtou pro poskytnutí předběžných informací a po lhůtě pro připomínky stanovené ve druhé poznámce, pokud jde o zdroje pro stanovení běžné hodnoty v Uzbekistánu (124), nebyla Komise schopna se jimi v této fázi šetření zabývat.

(268)

Komise zamítla veškeré námitky týkající se výběru Turecka jako vhodné reprezentativní země, jelikož, jak je vysvětleno v 261. bodě odůvodnění, jediná spolupracující společnost v zemi neposkytla informace nezbytné pro výpočet běžné hodnoty.

(269)

Pokud jde o tvrzení, že společnost Wieland US těží z nákupních kanálů v rámci skupiny, Komise vysvětlila, že od dodavatelů ve spojení byl nakupován pouze omezený objem surovin (méně než 20 %) a mezi cenami surovin nakupovaných od dodavatelů, kteří nejsou a jsou ve spojení, nebyl zjištěn prakticky žádný rozdíl. Pro srovnání, 100 % surovin nakoupených společností Jintian Vietnam pocházelo od dodavatelů ve spojení. Z toho vyplývá, že pokud by Komise zastávala stanovisko, že využívání nákupních kanálů v rámci skupiny stačí k tomu, aby výběr dané společnosti jako reprezentativního výrobce byl považován za nevhodný, měla by být společnost Jintian Vietnam považována za nejméně reprezentativní možnost.

(270)

Jak Komise uvedla ve druhé poznámce ke spisu týkající se výběru reprezentativní země, struktura a výrobní proces společnosti Wieland jsou podobné jako v případě uzbeckých výrobců. Pokud jde o proces výroby a domácího prodeje, společnost Wieland US funguje na svém domácím trhu jako samostatná společnost; většinu surovin nakupuje samostatně od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení, a na domácím trhu prodává výrobky výhradně sama odběratelům, kteří nejsou ve spojení. V této souvislosti Komise zopakovala svá zjištění uvedená v 267. bodě odůvodnění, že struktura prodeje a výroby vietnamského výrobce, který sídlil ve vývozní zpracovatelské zóně a od svého založení se orientoval na vývozní trh, byla pro posouzení situace v oblasti domácího prodeje uzbeckých výrobců mnohem méně reprezentativní než struktura společnosti Wieland US. V případě společnosti Jintian směřovaly na domácí trh během období šetření méně než 3 % prodeje, což naznačuje, že tento prodej byl pro společnost doplňkový a měl dopad na posouzení reprezentativnosti při výpočtu běžné hodnoty, zatímco v případě uzbeckých výrobců představoval domácí prodej významný podíl celkového prodeje a celkově přesáhl 15 %. Tento rozdíl ovlivnil reprezentativnost domácího prodeje použitého při stanovení běžné hodnoty, neboť společnost Jintian neprodávala na domácím trhu několik typů výrobku vyvážených uzbeckými výrobci – oproti společnosti Wieland US.

(271)

Komise připomněla uzbeckým výrobcům, že požadavek na podobnou úroveň hospodářského rozvoje příslušné reprezentativní země, o kterém se pojednává v čl. 2 odst. 6a základního nařízení, není zohledněn v čl. 2 odst. 7, podle něhož se běžná hodnota určuje pro dovoz pocházející ze zemí, které nejsou členy WTO. Ustanovení pro určení běžné hodnoty vyplývají z platných právních předpisů, a nikoli z vyvozování jejich domnělých cílů, jako takové je tedy toto tvrzení neopodstatněné.

(272)

Pokud jde o politiky uplatňované jak v USA, tak ve Vietnamu, Komise informovala uzbecké výrobce, že prozkoumala výrobní náklady a ceny při prodeji na domácím trhu jak u společnosti Jintian Vietnam, tak u společnosti Wieland US, aby zjistila potenciální zkreslující účinky uvedených politik v každé z těchto zemí, a nenašla žádné důkazy naznačující, že by v daných případech náklady a ceny kterékoli z těchto společností nebyly výsledkem běžného fungování trhu.

(273)

Pokud jde o povinnost vybrat vhodnou reprezentativní zemi, která je předmětem stejného šetření, podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, Komise konstatuje, že tento požadavek závisí na vhodnosti možných reprezentativních zemí. V tomto případě, jak je vysvětleno ve 267. a 276. až 278. bodě odůvodnění, bylo konstatováno, že vhodnou reprezentativní zemí jsou – na rozdíl od Vietnamu – Spojené státy.

(274)

V důsledku toho Komise za nejvhodnější reprezentativní zemi ve smyslu čl. 2 odst. 7 základního nařízení vybrala USA.

3.3.2.   Běžná hodnota (reprezentativní země)

(275)

Běžná hodnota byla v souladu s článkem 2 odst. 7 základního nařízení stanovena na základě odpovědi na dotazník podané společností Wieland US.

(276)

Komise nejprve zkoumala, zda je v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům v USA reprezentativní. Za tímto účelem se celkový objem domácího prodeje porovnal s celkovým objemem vývozu dotčeného výrobku uzbeckými vyvážejícími výrobci do Unie. Na základě toho Komise zjistila, že obdobný výrobek byl prodáván na trhu v USA v reprezentativním množství. Za druhé Komise určila typy výrobku, které americký výrobce v reprezentativní zemi prodává na domácím trhu a které jsou shodné nebo přímo srovnatelné s typy výrobku prodávanými uzbeckými vyvážejícími výrobci na vývoz do Unie. Podle typu výrobku Komise porovnala objem prodeje v USA s vývozem uzbeckých vyvážejících výrobců do Unie. Toto srovnání prokázalo, že v USA byly všechny typy výrobku s výjimkou jednoho prodávány v reprezentativním množství.

(277)

Komise s ohledem na výrobce v reprezentativní zemi následně zkoumala, zda je možné prodej každého typu obdobného výrobku na domácím trhu považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. To bylo provedeno stanovením podílu ziskového prodeje každého typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období šetření. Byly stanoveny výrobní náklady na každý typ výrobku vyrobený výrobcem v USA během období šetření. Prodejní transakce byly považovány za ziskové v případě, kdy se jednotková cena rovnala výrobním nákladům, nebo byla vyšší.

(278)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a pokud se vážená průměrná prodejní cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého tuzemského prodeje daného typu uskutečněného během období šetření. U všech typů výrobku prodávaných výrobcem v reprezentativní zemi představuje objem ziskového prodeje 80 % celkového objemu prodeje toho typu výrobku nebo více.

(279)

U typu výrobku vyváženého z Uzbekistánu do Unie, který se v USA neprodával, byla běžná hodnota vzhledem k tomu, že Komise nebyla schopna nalézt dostatečně podrobné alternativní údaje o cenách dotčeného typu výrobku na domácím trhu USA, početně zjištěna na základě nejpodobnějšího typu výrobku, který se v USA prodával. U všech ostatních typů výrobků byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné domácí ceny spolupracujícího výrobce v USA.

3.3.3.   Vývozní cena

(280)

Tři spolupracující výrobci vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům. Vývozní cena byla proto cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.3.4.   Srovnání

(281)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujících vyvážejících výrobců na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

3.3.4.1.   Úpravy běžné hodnoty

(282)

Aby bylo možné očistit běžnou hodnotu zpět na úroveň ceny ze závodu, byla provedena úprava za účelem zohlednění nákladů na balení.

3.3.5.   Úpravy vývozní ceny

(283)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na dopravu a ostatních nákladů na vývoz, jako je pojištění, osvědčení o původu a poplatky za vývozní prohlášení.

(284)

Byly provedeny úpravy u činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, s ohledem na úvěrové náklady a bankovní poplatky.

3.3.6.   Dumpingová rozpětí

(285)

U tří známých spolupracujících vyvážejících výrobců Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože všichni známí vývozci dotčeného výrobku v Uzbekistánu při šetření spolupracovali. Na tomto základě se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni spolupracující společnosti s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(286)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

ICG Infinity Copper Group LLC a výrobce, který je s ní ve spojení

Metal Processing Technology LLC

36,8  %

Angren Pipe Plant LLC

31,1  %

JV Sharq Tubes LLC

36,2  %

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Uzbekistánu

36,8  %

3.4.   Vietnam

3.4.1.   Běžná hodnota

(287)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku, který byl zařazen do vzorku, na domácím trhu reprezentativní.

(288)

Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(289)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Komise zjistila, že některé typy výrobku se neprodávají v reprezentativním množství.

(290)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(291)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že u obou vyvážejících výrobců bylo více než 96 % veškerého domácího prodeje ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Pro většinu transakcí byla proto běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření a pro určitou část těchto transakcí pak jako vážený průměr pouze ziskového prodeje.

(292)

U typů výrobků, u nichž nebylo možné stanovit ziskový prodej, Komise vypočítala běžnou hodnotu. V některých případech, kdy určitý typ obdobného výrobku nebyl v běžném obchodním styku prodáván vůbec, hledala Komise alternativní zdroje údajů o cenách v běžném obchodním styku. Vzhledem k tomu, že jiní výrobci zařazení do vzorku neprodávali na domácím trhu nebo že prodejní cena jiných výrobců zařazených do vzorku pro daný typ výrobku na domácím trhu nemohla být smysluplně zveřejněna, aniž by byla porušena důvěrnost informací o tomto výrobci, a že nebyly k dispozici žádné jiné zdroje údajů o cenách pro konkrétní typy výrobků, Komise běžnou hodnotu pro příslušné typy výrobků zjistila početně v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(293)

Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku během období šetření, byly připočteny tyto položky:

a)

vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady vzniklé během období šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku; a

b)

vážený průměrný zisk dosažený během období šetření spolupracujícími vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(294)

U jednoho typu výrobku, který se na domácím trhu neprodává v reprezentativním množství, byly přičteny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk z transakcí uskutečněných s těmito typy výrobku v běžném obchodním styku na domácím trhu. U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly přičteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech transakcí uskutečněných v běžném obchodním styku na domácím trhu.

3.4.2.   Vývozní cena

(295)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, prostřednictvím obchodníků ve spojení se sídlem mimo Unii, nebo prostřednictvím obchodníků ve spojení v Unii působícím jako dovozci.

(296)

U vývozu dotčeného výrobku prodávaného přímo nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cenou cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(297)

U vývozu dotčeného výrobku do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které vystupovaly jako dovozci a měly sídlo v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a bylo připočteno přiměřené ziskové rozpětí stanovené na základě nedávného šetření ohledně vrácení cla u plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli (tj. 10 %).

(298)

Jeden dovozce ve spojení v Unii dále zpracovával výrobek, který je předmětem šetření, před jeho prodejem na trhu Unie. Vzhledem k tomu, že typy výrobku prodávané zpracovatelskou společností nebyly stejné jako typy výrobku dovážené do Unie, a vzhledem ke složitosti stanovení vývozní ceny dováženého výrobku na úrovni ceny ze závodu měla Komise za to, že pro výpočet dumpingového rozpětí u těchto transakcí jsou nezbytné dodatečné informace. Komise proto kontaktovala tuto zpracovatelskou společnost a vyžádala si příslušné informace. Vzhledem k načasování šetření nemohly být informace shromážděny před tím, než bylo požadováno stanovení prozatímního rozpětí újmy. Komise proto rozhodla, že tento prodej bude posouzen později, až budou k dispozici všechny nezbytné informace.

3.4.3.   Srovnání

(299)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(300)

Byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení pro společnost Jintian Vietnam a jejího obchodníka ve spojení v Hongkongu. Obchodník měl na starosti vztahy s klienty, zejména udržování a navazování kontaktů s odběrateli, správu objednávek a transakcí, organizaci přepravy, dopravu a pojištění v souvislosti s prodejem. Obchodník byl za své zapojení odměňován prostřednictvím obchodní přirážky. Komise proto shledala, že obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize.

(301)

V případě společnosti Hailiang Vietnam zjištění šetření ukázala, že obchodník realizoval marketingové a propagační kampaně a byl odpovědný za stanovení ceny prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a za další úkoly v oblasti koordinace prodeje. Obchodník byl za své zapojení odměňován prostřednictvím obchodní přirážky. Odběratelé by totiž zadávali objednávky přímo obchodníkovi, který by poté daný výrobek obstaral od různých společností ve skupině a za své služby by získával zisk. Komise proto shledala, že obchodník plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce.

(302)

Vývozní ceny byly proto upraveny v případě vývozu dotčeného výrobku do Unie prostřednictvím obchodníků ve spojení se sídlem mimo Unii tak, že byla odečtena úprava o prodejní, režijní a správní náklady každého obchodníka ve spojení a přiměřené ziskové rozpětí stanovené na základě nedávného šetření ohledně vrácení cla u plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli (tj. 10 %) (125).

3.4.3.1.   Úpravy běžné hodnoty

(303)

Jak je vysvětleno ve 299. bodě odůvodnění, pro většinu typů výrobku byla běžná hodnota stanovena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření a pro určitou část typů výrobku pak jako vážený průměr pouze ziskového prodeje. Byly provedeny úpravy za účelem očištění domácího procesu na úroveň ceny ze závodu s ohledem na vnitrostátní dopravu.

(304)

V případě prodeje, u něhož byla běžná hodnota stanovena za použití výrobních nákladů spolu s částkami prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, byly příslušné hodnoty považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné další úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(305)

V případě prodeje prostřednictvím domácího obchodníka byly provedeny dodatečné úpravy s cílem očistit běžnou hodnotu zpět na úroveň ceny ze závodu. Dále byly provedeny úpravy zohledňující úvěrové náklady, bankovní poplatky a slevy. Komise neshledala žádné důvody pro další úpravy běžné hodnoty.

3.4.4.   Úpravy vývozní ceny

(306)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů a dalších vývozních poplatků.

(307)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a provize.

3.4.5.   Dumpingová rozpětí

(308)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(309)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z příslušné ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Jintian Copper Industrial Company Limited

13,8  %

Hailiang (Vietnam) Copper Manufacturing Co., Ltd

20,4  %

(310)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Dumpingové rozpětí tak bylo stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na rozpětí vyvážejících výrobců s nulovým či zanedbatelným dumpingovým rozpětím či na rozpětí stanovená v situaci uvedené v článku 18 základního nařízení.

(311)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 18 %.

(312)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření přibližně 90 % celkového dovozu. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(313)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Jintian Copper Industrial Company Limited

13,8  %

Hailiang (Vietnam) Copper Manufacturing Co., Ltd

20,4  %

Jiné spolupracující společnosti ve Vietnamu

17,4  %

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Vietnamu

20,4  %

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(314)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo 11 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(315)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 110 tisíc tun. Komise stanovila tuto hodnotu na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, včetně ověřených údajů výrobců v Unii zařazených do vzorku, údajů poskytnutých výrobci v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku, a veřejně dostupných informací. Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 40 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.2.   Určení příslušného trhu Unie

(316)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(317)

Komise zjistila, že pouze část (zhruba 15 %) výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku byla určena pro vlastní spotřebu, konkrétně pro výrobu potažených nebo izolovaných měděných trub. Tyto navazující výrobky byly vyráběny buď přímo ve společnosti vyrábějící měděné trouby nebo v jiné společnosti téže skupiny, která tak v podstatě neměla možnost volně si vybrat dodavatele.

(318)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(319)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o veškeré činnosti týkající se výrobku a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(320)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů o volném trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a vývozní ceny, ziskovost a návratnost investic. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji o závislém trhu, aby získala úplnou představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(321)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně vlastní spotřeby v rámci výrobního odvětví Unie. Těmito ukazateli jsou: výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy, peněžní tok a schopnost opatřit si kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro prodej na volném trhu.

4.3.   Spotřeba v Unii

(322)

Komise stanovila spotřebu v Unii tím, že připočetla veškerý dovoz k prodeji výrobnímu odvětví Unie.

(323)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2022

2023

2024

Období šetření

Celková spotřeba v Unii

[128 000 až 146 000 ]

[120 000 až 136 000 ]

[118 000 až 134 000 ]

[118 000 až 134 000 ]

Index

100

93

92

92

Volný trh

[114 000 až 129 000 ]

[104 000 až 118 000 ]

[102 000 až 115 000 ]

[103 000 až 116 000 ]

Index

100

92

89

90

Závislý trh

[14 000 až 18 000 ]

[15 000 až 18 000 ]

[16 000 až 19 000 ]

[15 000 až 18 000 ]

Index

100

105

110

105

Zdroj:

viz zdroje o dovozu a prodeji v Unii v příslušných tabulkách.

(324)

Poptávka po měděných troubách úzce souvisí s odvětvím HVACR (vytápění, ventilace, klimatizace, chlazení) a v širším smyslu také se stavebnictvím.

(325)

Během posuzovaného období poklesla celková spotřeba měděných trub v Unii o 8 %. V roce 2022 se pohybovala na relativně vysoké úrovni hlavně v důsledku silného oživení, které následovalo po poklesu v důsledku pandemie COVID-19 a které se pozitivně projevilo i v odvětví HVACR, avšak v roce 2023 poklesla o 7 % a v letech 2024 a 2025 zůstala většinou stabilní na této úrovni (období šetření). Spotřeba na volném trhu vykazovala podobný vývoj a v posuzovaném období poklesla celkově o 10 %.

4.4.   Dovoz z dotčených zemí

4.4.1.   Souhrnné posouzení účinků dovozu z dotčených zemí

(326)

Komise zkoumala, zda má být dovoz výrobku pocházejícího z dotčených zemí posouzen souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(327)

Dumpingové rozpětí zjištěné v souvislosti s dovozem z každé dotčené země bylo vyšší než prahová hodnota de minimis stanovená v čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu z každé z dotčených zemí nebyl zanedbatelný.

(328)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a obdobným výrobkem v Unii byly podobné. Přesněji řečeno, dovážené výrobky soutěžily mezi sebou a s měděnými troubami vyráběnými v Unii, protože jsou prodávány ve velké míře prostřednictvím stejných prodejních kanálů a podobným kategoriím odběratelů.

(329)

Všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla tudíž splněna a dovoz ze všech dotčených zemí byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně.

4.4.2.   Objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu

(330)

Vzhledem k tomu, že kód KN 7411 10 90 nezahrnuje pouze výrobek, který je předmětem šetření, stanovila Komise objem dovozu z dotčených zemí na základě následujících zdrojů: v případě Mexika, Vietnamu a Uzbekistánu, u nichž vyvážející výrobci zařazení do vzorku představovali celý nebo téměř celý vývoz do Unie, použila Komise údaje Eurostatu ve spojení s ověřenými údaji vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. V případě Číny, u níž byla úroveň spolupráce nízká, byl dovoz vypočítán na základě údajů Eurostatu ve spojení s odhadem uvedeným v podnětu, podle kterého se 53 % dovozu pod kódem CN 7411 10 90 týká výrobku, který je předmětem šetření.

(331)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven jako procentní podíl spotřeby v Unii na volném trhu způsobem uvedeným v oddíle 4.3.

(332)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (v tunách) a podíl na trhu

 

2022

2023

2024

Období šetření

Množství dovozu z ČLR (v tunách)

4 598

4 501

3 949

4 411

Index

100

98

86

96

Podíl na trhu (v %)

[3,58  % až 4,03  %]

[3,83  % až 4,29  %]

[3,45  % až 3,86  %]

[3,83  % až 4,26  %]

Množství dovozu z Mexika (v tunách)

8 840

8 533

7 626

9 445

Index

100

97

86

107

Podíl na trhu (v %)

[6,88  % až 7,75  %]

[7,26  % až 8,14  %]

[6,66  % až 7,45  %]

[8,19  % až 9,12  %]

Množství dovozu z Vietnamu (v tunách)

8 426

10 773

11 001

13 932

Index

100

128

131

165

Podíl na trhu (v %)

[6,56  % až 7,39  %]

[9,17  % až 10,28  %]

[9,6  % až 10,75  %]

[12,08  % až 13,45  %]

Množství dovozu z Uzbekistánu (v tunách)

0

152

1 937

1 152

Index

–

100

1 272

756

Podíl na trhu (v %)

0,00  %

[0,01  % až 0,20  %]

[1,6  % až 1,9  %]

[1,0  % až 1,11  %]

Objem dovozu ze všech zemí (v tunách)

21 864

23 959

24 514

28 939

Index

100

110

112

132

Podíl na trhu (v %)

[17  % až 20  %]

[20  % až 23  %]

[21  % až 24  %]

[25  % až 28  %]

Zdroj:

Eurostat a odpovědi na dotazník zaslané vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(333)

Dovoz z dotčených zemí se v posuzovaném období v absolutním objemu zvýšil o 32 %. K tomuto zvýšení nejvíce přispěl Vietnam (nárůst o 65 %) a Mexiko (nárůst o 7 %), a to zejména v období 2024–2025 (období šetření), zatímco dovoz z Číny zůstal stabilní. Dovoz z Uzbekistánu výrazně vzrostl, avšak v absolutních číslech zůstal na nízké úrovni a v období šetření oproti předchozímu roku poklesl.

(334)

Tento nárůst objemu dovozu se v průběhu posuzovaného období promítl do zvýšení tržního podílu na volném trhu dotčených zemí o zhruba 8 procentních bodů.

4.5.   Ceny dovozu z dotčených zemí, cenové podbízení a stlačování cen

(335)

Ceny dovozu stanovila Komise pomocí údajů Eurostatu. Komise zohlednila odhad uvedený v podnětu, podle něhož jsou ceny jiných výrobků než výrobku, který je předmětem šetření, o 25 % vyšší.

(336)

Cenové podbízení u dovážených výrobků bylo stanoveno na základě údajů od spolupracujících výrobců v Unii a spolupracujících vyvážejících výrobců.

(337)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu) a ceny na Londýnské burze kovů

 

2022

2023

2024

Období šetření

Průměrná světová cena mědi (126)

8 385

7 852

8 446

8 820

Index

100

94

101

105

Dovoz z ČLR

9 828

9 247

9 500

9 506

Index

100

94

97

97

Dovoz z Mexika

10 201

9 222

9 362

9 483

Index

100

90

92

93

Dovoz z Vietnamu

10 298

9 117

9 522

9 563

Index

100

89

92

93

Dovoz z Uzbekistánu

–

8 487

8 978

9 349

Index

–

100

106

110

Všechny dotčené země (průměr)

10 160

9 175

9 426

9 519

Index

100

90

93

94

(126)  Zdroj: https://fred.stlouisfed.org/data/PCOPPUSDA, přepočítáno na EUR pomocí průměrného ročního směnného kurzu EUR/USD.

Zdroj:

Eurostat.

(338)

Vývoj dovozních cen je třeba vnímat v kontextu vývoje světových cen mědi, které v posuzovaném období mírně vzrostly (5 %) (viz první řádek tabulky výše).

(339)

Dovozní ceny měděných trub z Číny zůstaly v posuzovaném období stabilní. Dovozní ceny z Uzbekistánu vzrostly v souladu s průměrnými světovými cenami mědi, zatímco dovozní ceny z Vietnamu a Mexika klesly o 7 %. V relativním vyjádření (s přihlédnutím k průměrným světovým cenám mědi) se tedy dovozní ceny výrobku, který je předmětem šetření, z Vietnamu a Mexika v posuzovaném období fakticky snížily přibližně o 12 %. Celkově se v případě všech dotčených zemí dovozní ceny v posuzovaném období snížily o 6 % (a v relativním vyjádření, tj. s přihlédnutím k vývoji ceny mědi, přibližně o 11 %).

(340)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

1)

váženého průměru prodejních cen jednotlivých typů výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku, jež jsou účtovány odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, a upraveny na úroveň ceny ze závodu, a

2)

odpovídajících vážených průměrných cen podle typu výrobku z dovozu spolupracujících výrobců zařazených do vzorku z dotčených zemí, které byly účtovány prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (zahrnujících náklady, pojištění a přepravu zboží) s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu.

(341)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Z toho vyplynulo, že rozpětí váženého průměrného cenového podbízení činilo 8,51 % u dovozu na trh Unie z Uzbekistánu, 8,22 % u dovozu z Vietnamu, 9,45 % u dovozu z Mexika a 16,36 % u dovozu z Číny, přičemž celkově u dovozu ze všech dotčených zemí činilo 9,93 %. U téměř veškerého objemu dovozu bylo zjištěno cenové podbízení.

(342)

Kromě toho byly dovozní ceny ze čtyř dotčených zemí od roku 2023 do konce období šetření nižší než výrobní náklady v Unii (viz tabulka 8 níže). Nízké dovozní ceny měly významný účinek stlačování cen na trhu Unie, což výrobnímu odvětví Unie znemožnilo přizpůsobit své ceny změnám výrobních nákladů.

4.6.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.6.1.   Obecné informace

(343)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(344)

Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(345)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(346)

Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi žadatelů na makrodotazník Komise, které byly revidovány, urovnány a doplněny na základě následujících podkladů:

a)

Ověřené odpovědi na dotazník obdržené od výrobců v Unii zařazených do vzorku

b)

Ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku, ale jsou ve spojení se spolupracujícími vyvážejícími výrobci, doplněné o jejich odpovědi na písemná upozorněním na nedostatky

c)

Veřejně dostupné informace o výrobcích v Unii, kteří při šetření nespolupracovali

(347)

Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(348)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(349)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.6.2.   Makroekonomické ukazatele

4.6.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(350)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2022

2023

2024

Období šetření

Objem výroby (v tunách)

[118 100 až 137 900 ]

[104 600 až 122 100 ]

[104 000 až 121 400 ]

[98 300 až 114 800 ]

Index

100

89

88

83

Výrobní kapacita (v tunách)

[172 400 až 201 200 ]

[172 400 až 201 200 ]

[172 700 až 201 600 ]

[172 200 až 201 000 ]

Index

100

100

100

100

Využití kapacity

68  %

61  %

60  %

57  %

Zdroj:

odpovědi na makrodotazník a na dotazníky výrobců v Unii zařazených do vzorku, odpovědi na dotazník výrobců v Unii nezařazených do vzorku týkající se spolupracujících vyvážejících výrobců, veřejně dostupné informace o dalších výrobcích v Unii.

(351)

Výrobní kapacita výrobců v Unii zůstala v posuzovaném období v podstatě beze změny. Zaznamenané drobné změny jsou způsobeny plánovanými či neplánovanými odstávkami z důvodu údržby, neboť výrobci v Unii neprovedli žádné významné investice ani odprodeje, které by vedly ke změně výrobní kapacity.

(352)

Výroba v Unii klesla v posuzovaném období o 17 %, z [118 100 až 137 900] tun v roce 2022 na [98 300 až 114 800] tun v období šetření. Ačkoli, jak bylo vysvětleno v oddíle 4.3, došlo v posuzovaném období k poklesu spotřeby, pokles výroby je mnohem výraznější. Důvodem je to, že dovoz z dotčených zemí výrazně vzrostl, a to jak v relativním, tak v absolutním vyjádření, čímž vytlačil výrobu výrobního odvětví Unie.

(353)

V důsledku poklesu výroby se využití kapacity v posuzovaném období snížilo o 11 procentních bodů, a to z 68 % na 57 %.

4.6.2.2.   Množství prodeje a podíl na trhu

(354)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2022

2023

2024

Období šetření

Celkový objem prodeje na trhu Unie plus vlastní spotřeba (v tunách)

[100 000 až 117 000 ]

[91 000 až 106 000 ]

[89 000 až 104 000 ]

[85 000 až 99 000 ]

Index

100

90

89

85

Prodej na závislém trhu a vlastní spotřeba

[14 000 až 17 000 ]

[15 000 až 17 000 ]

[16 000 až 18 000 ]

[15 000 až 17 000 ]

Index

100

105

110

105

Prodej na volném trhu

[86 000 až 100 000 ]

[75 000 až 88 000 ]

[73 000 až 85 000 ]

[70 000 až 81 000 ]

Index

100

88

85

81

Tržní podíl prodeje na volném trhu (v %)

[75  % až 84  %]

[72  % až 80  %]

[71  % až 80  %]

[68  % až 75  %]

Zdroj:

odpovědi na makrodotazník a na dotazníky výrobců v Unii zařazených do vzorku, odpovědi na dotazník výrobců v Unii nezařazených do vzorku týkající se spolupracujících vyvážejících výrobců, veřejně dostupné informace o dalších výrobcích v Unii.

(355)

V posuzovaném období klesl prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu o 19 %, z přibližně [86 000 až 100 000] tun v roce 2022 na přibližně [70 000 – 81 000] tun v období šetření. Příslušný tržní podíl výrobního odvětví Unie poklesl o 8 procentních bodů, což ukazuje, že dovoz z dotčených zemí, který se ve stejném období zvýšil o 8 procentních bodů, byl klíčovým faktorem poklesu tržeb výrobního odvětví Unie.

(356)

Výrobní odvětví Unie kompenzovalo ztrátu prodeje na volném trhu zvýšením závislého prodeje a vlastní spotřeby, avšak pouze velmi částečně, a to přibližně o 1 000 tun během posuzovaného období.

4.6.2.3.   Růst

(357)

Vzhledem k poklesu objemu výroby, objemu prodeje a podílu na trhu je zřejmé, že v posuzovaném období zaznamenalo výrobní odvětví Unie negativní růst, a to jak v absolutních číslech, tak v poměru k celkovému růstu trhu.

4.6.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(358)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka7

Zaměstnanost a produktivita

 

2022

2023

2024

Období šetření

Počet zaměstnanců

1 177

1 149

1 084

1 041

Index

100

98

92

88

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

[100 až 120 ]

[90 až 110 ]

[90 až 120 ]

[90 až 120 ]

Index

100

91

96

94

Zdroj:

odpovědi na dotazník zaslané výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(359)

Zaměstnanost se v posuzovaném období snížila přibližně o 140 pracovníků, což představuje 12 % pracovní síly. Výrobní odvětví Unie dokázalo obecně zamezit významnému propouštění a počet zaměstnanců v odvětví měděných trub snížilo tím, že pracovníci byli přeřazeni na jiné činnosti a ti, kteří ze společnosti odešli, nebyli nahrazeni. Toto snížení plně neodráželo pokles výroby a v důsledku toho došlo k mírnému poklesu produktivity ve výši přibližně 6 %.

4.6.2.5.   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(360)

Všechna dumpingová rozpětí byla výrazně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí byl dopad výše skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(361)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

4.6.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.6.3.1.   Ceny a činitele ovlivňující ceny

(362)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

 

2022

2023

2024

Období šetření

Průměrná jednotková prodejní cena na volném trhu (v EUR za tunu)

9 907

9 604

9 632

9 895

Index

100

97

97

100

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

9 865

9 513

9 784

10 134

Index

100

96

99

103

Průměrná světová cena mědi (v EUR za tunu) (127)

8 385

7 852

8 446

8 820

Index

100

94

101

105

(127)  Zdroj: https://fred.stlouisfed.org/data/PCOPPUSDA, přepočítáno na EUR pomocí průměrného ročního směnného kurzu EUR/USD.

Zdroj:

odpovědi na dotazník zaslané výrobci v Unii zařazenými do vzorku

(363)

Ceny výrobního odvětví Unie zůstaly od začátku do konce posuzovaného období stabilní, přičemž v letech 2022 až 2023 došlo k mírnému poklesu a v letech 2024 až 2025 k odpovídajícímu mírnému nárůstu. Tuto cenovou stabilitu je třeba posuzovat na pozadí rostoucích výrobních nákladů.

(364)

Výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily celkem o 3 %. Kolísání výrobních nákladů v tomto období odráží především odpovídající změny světové ceny mědi, která tvoří až 90 % nákladů na konečný výrobek. Zohledňují rovněž změny v provozních nákladech výrobců v Unii, včetně nárůstu nákladů na pracovní sílu a energii a snížení nákladů v důsledku zvýšení efektivity.

(365)

Celkově vzato nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své ceny tak, aby vyrovnalo nárůst nákladů a udrželo si kladné ziskové rozpětí. Ve skutečnosti klesly prodejní ceny od roku 2024 pod jednotkové výrobní náklady.

(366)

Jak je uvedeno v oddíle 4.5 výše, bylo konstatováno, že prodejní ceny v Unii byly ovlivněny výrazným stlačením cen, zejména rostoucím dumpingovým dovozem.

(367)

Nebyly zjištěny žádné další významné faktory ovlivňující ceny.

4.6.3.2.   Náklady práce

(368)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2022

2023

2024

Období šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

56 746

57 575

61 469

66 136

Index

100

101

108

117

Zdroj:

odpovědi na dotazník zaslané výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(369)

Náklady práce v Unii se během posuzovaného období výrazně zvýšily, a to z 56 746 EUR na zaměstnance v roce 2022 na 66 136 EUR na zaměstnance v období šetření. Tento 17 % nárůst lze z velké části připsat celkovému inflačnímu tlaku, který v Unii v tomtéž období panoval a který souvisel s růstem cen energií.

4.6.3.3.   Zásoby

(370)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

 

2022

2023

2024

Období šetření

Konečný stav zásob (v tunách)

3 475

4 460

5 620

4 591

Index

100

128

162

132

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

[4  % až 7  %]

[7  % až 10  %]

[8  % až 13  %]

[7  % až 10  %]

Zdroj:

odpovědi na dotazník zaslané výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(371)

Stav zásob vzrostl z 3 475 tun na konci roku 2022, což představovalo [4 % až 7 %] výroby v daném roce, na 4 591 tun na konci roku 2025, což představovalo [7 % až 10 %] výroby v daném roce. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie vyrábí obecně spíše na zakázku než na sklad, lze tento nárůst považovat za zanedbatelný.

4.6.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(372)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2022

2023

2024

Období šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

1,0  %

0,3  %

–1,1  %

–1,5  %

Peněžní tok (v EUR)

22 288 956

14 815 422

5 698 287

139 884

Index

100

66

26

1

Investice (v EUR)

8 138 925

5 950 296

6 673 246

7 261 946

Index

100

73

82

89

Návratnost investic

18  %

8  %

7  %

–3  %

Index

100

48

37

–17

Zdroj:

odpovědi na dotazník zaslané výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(373)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(374)

Jak je vysvětleno v 363. až 365. bodě odůvodnění, po roce 2024 klesla prodejní cena v Unii pod jednotkové výrobní náklady. Tento vztah mezi prodejem a náklady se plně odrazil v ziskovosti výrobního odvětví Unie, která v roce 2022 začínala na kladné hodnotě 1 % a v průběhu posuzovaného období postupně klesala, až v období šetření dosáhla hodnoty –1,5 %.

(375)

Čistý peněžní tok je schopnost společností financovat svou činnost z vlastních zdrojů. U výrobního odvětví Unie byl čistý peněžní tok zjevně ovlivněn klesající ziskovostí; z původní solidní úrovně přibližně 22 milionů EUR v roce 2022 se propadl na pouhých 140 tisíc EUR v období šetření.

(376)

Během posuzovaného období se výrobcům v Unii zařazeným do vzorku podařilo udržet určitou úroveň investic, a to přibližně 6 až 8 milionů EUR ročně. Tyto investice se však týkaly spíše výměny či modernizace stávajícího vybavení než rozšíření výrobní kapacity či sortimentu výrobků. Jednalo se tedy o minimální investice, které byly nezbytné k tomu, aby výrobci v Unii mohli alespoň v krátkodobém horizontu udržet svůj provoz a přítomnost na trhu.

(377)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Stejně jako u ziskovosti se i v tomto případě vyvíjela od solidní úrovně 18 % v roce 2022 a v období šetření se dostala do záporných hodnot, kdy dosáhla –3 %.

(378)

Schopnost jakékoli společnosti opatřit si kapitál závisí v rozhodující míře na očekáváních trhu ohledně jejích finančních výsledků. Záporná ziskovost spojená s odlivem peněžních toků a návratností, která je zjevně nižší než náklady na kapitál, by společnosti neumožnila opatřit si nový kapitál, a to ani formou úvěru, ani formou vlastního kapitálu. Z toho vyplývá, že zhoršující se finanční výsledky výrobního odvětví Unie v posuzovaném období měly výrazný negativní dopad na jeho schopnost opatřit si kapitál.

4.7.   Připomínky zúčastněných stran

(379)

Tři uzbečtí vyvážející výrobci zařazení do vzorku, tj. společnosti Infinity Copper Group, Angren Pipes a Sharq Tubes (dále jen „uzbečtí výrobci“), a vláda Uzbekistánu tvrdili, že v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení by mělo být šetření ve vztahu k Uzbekistánu ukončeno, jelikož dovoz z Uzbekistánu pravděpodobně nedosahuje 1 % prahové hodnoty de minimis stanovené v čl. 5 odst. 7 základního nařízení, a újma by proto měla být považována za zanedbatelnou.

(380)

Na podporu svého tvrzení ohledně podílu na trhu Uzbekistánu uzbečtí výrobci a vláda Uzbekistánu uvedli, že podnět nadhodnotil objem uzbeckého dovozu dotčeného výrobku a s největší pravděpodobností podhodnotil prodej výrobců v Unii. Po předložení makrodotazníku i nadále tvrdili, že údaje poskytnuté žadatelem byly nepřesné, což vedlo k výraznému podhodnocení spotřeby v Unii. Údajné nepřesnosti se týkaly především čísel o výrobě, kapacitě a prodeji výrobců v Unii, zejména společností Seravalle, Cuprumfoma, HME Germany a HME Spain, u nichž žadatel vycházel z vlastních odhadů, neboť neměl přístup k údajům poskytnutým samotnými společnostmi.

(381)

Uzbečtí výrobci a vláda Uzbekistánu rovněž uvedli, že v odpovědi na makrodotazník nebyly uvedeny žádné údaje týkající se tří společností, které se jeví jako výrobci výrobku, který je předmětem řízení, v Unii, a to společností Luvata, Barth Metallwerke a Standard Metall. Strany odkázaly na veřejně dostupné informace z internetových stránek těchto společností, které naznačují, že se jedná o výrobce v Unii. Zejména v případě společnosti Luvata se odvolávali na nedávnou e-mailovou odpověď, kterou od této společnosti obdrželi a v níž uvedla větu „měděné trouby skutečně vyrábíme“.

(382)

Pokud jde o podíl na trhu, uzbečtí výrobci a vláda Uzbekistánu navíc tvrdili, že při stanovení celkové spotřeby v Unii jako jmenovatele při výpočtu podílu na trhu by se měla zohlednit vlastní spotřeba a závislý prodej. Na podporu svého tvrzení se strany odvolaly mimo jiné na šetření týkající se BDO (128) a MEG (129), v jejichž rámci Komise údajně takto postupovala.

(383)

V návaznosti na tvrzení týkající se ukončení šetření ve věci Uzbekistánu podle čl. 9 odst. 3 uzbečtí výrobci a vláda Uzbekistánu rovněž namítali, že by Komise měla oddělit dovoz z Uzbekistánu od dovozu z ostatních dotčených zemí, jelikož nejsou splněny podmínky pro souhrnné posouzení podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Podle těchto stran by Komise v případě, že je podíl na trhu o něco vyšší než 1 %, neměla automaticky souhrnně posuzovat jeho dovoz, ale měla by provést analýzu konkrétního případu. Kromě toho jsou podmínky hospodářské soutěže mezi výrobky dováženými z Uzbekistánu a výrobky dováženými z ostatních zemí, jakož i výrobky vyráběnými výrobci v Unii takové, že souhrnné posouzení není na místě.

(384)

Na podporu svého tvrzení ohledně podmínek hospodářské soutěže uzbečtí výrobci a vláda Uzbekistánu argumentovali tím, že na rozdíl od informací v podnětu nejsou uzbečtí výrobci v čínském vlastnictví a nejsou ve spojení s čínskými vlastníky vyvážejících výrobců v Číně, Mexiku a Vietnamu. Kromě toho namítali, že vývoz z Uzbekistánu klesá a že Uzbekistán v každém případě postrádá jak schopnost (vzhledem k omezením daným polohou a logistikou), tak motivaci (v důsledku zrušení příslušných státních dotací) k vývozu velkých objemů do Evropské unie.

(385)

Žadatel předložil připomínky k těmto podáním, v nichž tvrzení uzbeckých výrobců a vlády Uzbekistánu odmítl a trval na tom, že údaje obsažené v jeho odpovědi na makrodotazník představují spolehlivý základ pro výpočet prodeje v Unii, spotřeby v Unii a podílů na trhu.

(386)

Komise se těmito tvrzeními zabývala, přičemž vycházela z údajů a metodiky, které použila pro výpočet spotřeby v Unii a podílů na trhu.

(387)

Spotřeba v Unii se vypočítá jako součet prodeje v Unii a veškerého dovozu. Pokud jde o dovoz, jsou použité údaje a metodika vysvětleny v oddílech 4.4.2 (dovoz z dotčených zemí) a 5.2.1 (dovoz z jiných než dotčených zemí).

(388)

U prodeje v Unii Komise upřesnila, že údaje, které žadatel uvedl ve své odpovědi na makrodotazník, byly revidovány na tomto základě:

a)

V případě společností Feinrohren, Wieland Werke AG a ElvalHalcor (tří výrobců v Unii zařazených do vzorku) použila Komise údaje, které tyto společnosti poskytly ve svých odpovědích na dotazník a které byly revidovány během příslušných inspekcí na místě.

b)

V případě společností Wieland Austria, Silmet, La Farga a Cupori vycházela Komise z údajů, které tyto společnosti předložily přímo žadateli, jak bylo potvrzeno při ověřování odpovědi na makrodotazník.

c)

V případě společností HME Germany a HME Spain Komise prozatím použila údaje, které tyto společnosti poskytly v odpovědi na písemné upozornění Komise na nedostatky v odpovědi na dotazník jejich vyvážejícího výrobce ve spojení, společnosti Hailiang Vietnam. Tyto údaje budou v průběhu šetření ověřeny také přímo na místě.

d)

U výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku a neposkytli údaje přímo žadateli, byly použity odhady založené na veřejně dostupných údajích. Jednalo se o tyto výrobce:

i)

V případě společnosti Serravalle Komise odhadla její kapacitu na 15 000 tun ročně, a to na základě prohlášení společnosti, že její kapacita činí 400 km denně (130), což odpovídá přibližně 20 000 tunám za rok, a odhadla, že s ohledem na plánované i neplánované odstávky bude v průměru za celý rok k dispozici pouze asi 75 % této kapacity. Výroba byla odhadnuta na základě veřejného prohlášení ve zprávě o udržitelnosti společnosti za rok 2024, v němž se uvádí, že výroba v tomto roce činila 7 144 tun a výroba za rok 2025 dosáhla 6 562 tun (131) . Vlastní spotřeba a závislý prodej společnosti byly vypočteny na základě výroby a s použitím průměrného poměru výroby k závislému prodeji / vlastní spotřebě u ostatních společností, které vykazovaly vlastní spotřebu nebo závislý prodej a které poskytly své vlastní údaje. Prodej na vývoz byl vypočten na základě výroby a s použitím průměrného poměru výroby k prodeji na vývoz u ostatních společností, které vykazovaly prodej na vývoz a které poskytly své vlastní údaje. Prodej v Unii byl vypočten jako výroba minus vlastní spotřeba / závislý prodej a minus prodej na vývoz.

ii)

V případě společnosti Cuprumfoma Komise odhadla její kapacitu rovněž na 15 000 tun ročně, a to na základě studie trhu, z níž vyplývalo, že z hlediska objemu výroby spadá tato společnost do stejné kategorie jako společnost Serravalle (132). Výroba byla vypočtena na základě využití kapacit ostatních společností, které poskytly své vlastní údaje. Vlastní spotřeba / závislý prodej, prodej na vývoz a prodej v Unii byly vypočteny na stejném základě jako v případě společnosti Seravalle.

e)

V případě společností Luvata, Barth Metallwerke a Standard Metall Komise poznamenala, že ačkoli uzbecké strany určitou měrou naznačily, že tyto společnosti by mohly zachovat kapacitu pro výrobu výrobku, který je předmětem řízení, nepředložily žádné přesvědčivé důkazy o tom, že tak během období šetření skutečně činily, a ani se nepokusily vyčíslit předpokládanou výrobu a prodej. Pokud jde konkrétně o společnost Luvata, Komise uvedla, že společnost Luvata je ve skutečnosti skupinou společností, které vyrábějí výrobky z mědi v deseti výrobních závodech v řadě zemí v Evropě, Asii, Severní a Jižní Americe, a uvedla, že prohlášení společnosti mohlo odkazovat na činnosti skupiny Luvata v jiných zemích mimo Unii. I kdyby se odpověď týkala výroby v Unii, není z ní zřejmé, zda se jednalo o kruhy navinuté ve vrstvách či o jiné druhy měděných trub a zda v období šetření vůbec docházelo k nějaké skutečné výrobě. Komise nakonec konstatuje, že žádná z těchto tří společností nebyla uvedena na seznamu dodavatelů, který poskytli uživatelé v Unii, kteří na šetření spolupracovali v rámci své odpovědi na dotazník. Vzhledem k tomu měla Komise za to, že by nebylo vhodné těmto třem společnostem přiřadit jakékoli kladné hodnoty, pokud jde o kapacitu, výrobu či prodej.

(389)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že i kdyby podnět nebo odpověď na makrodotazník obsahovaly určité nepřesnosti, její výpočty spotřeby v Unii, a tedy i podílů na trhu, vycházely z nejlepších dostupných informací a byly spolehlivé.

(390)

Pokud jde o tvrzení, že pro výpočet podílu na trhu by měla být použita celková spotřeba v Unii včetně vlastní spotřeby, Komise poznamenala, že se jedná o posouzení konkrétního případu. V tomto případě, jak je vysvětleno v 318. bodě odůvodnění, nejsou výrobky určené pro vlastní spotřebu vystaveny přímé konkurenci ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku. Rozhodujícím ukazatelem pro výpočet podílů na trhu je proto spotřeba v Unii na volném trhu.

(391)

Pokud jde o podmínky pro souhrnné posouzení podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení, Komise konstatovala, že jak potvrdily soudy Unie (133), má při posuzování zanedbatelnosti dovozu určitou míru volnosti. V tomto konkrétním případě Komise kromě toho, že podíl Uzbekistánu na trhu přesáhl 1 %, rovněž uvedla, že v posuzovaném období vykazoval dovoz z Uzbekistánu celkově rychlý růst, a tento růst byl realizován na pozadí celkového poklesu trhu Unie. Tyto objemy navíc vstoupily na trh Unie za velmi nízké ceny, které byly ve skutečnosti ještě nižší než ceny ostatních dotčených zemí, zejména v letech 2023 a 2024, a proto vyvíjely značný tlak na ceny výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu Komise v této fázi dospěla k závěru, že podíl Uzbekistánu na trhu není zanedbatelný.

(392)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže, Komise uvedla, že bez ohledu na vlastnictví či jakékoli činitele, které údajně ovlivňují schopnost a pobídky uzbeckých výrobců týkající se vývozu do Unie, šetření ukázalo, že výrobky dovážené během období šetření z Uzbekistánu jsou velmi podobné výrobkům dováženým z ostatních dotčených zemí i výrobkům, které vyrábí výrobní odvětví Unie. To dokládá skutečnost, že všechna kontrolní čísla výrobků („PCN“) u výrobků dovezených během období šetření z Uzbekistánu se shodovala také s čísly u výrobků dovezených z ostatních dotčených zemí a u výrobků vyrobených výrobním odvětvím Unie. Kromě toho vstupovaly výrobky dovážené z Uzbekistánu do Unie za ceny, které byly obecně srovnatelné s cenami výrobků dovážených z ostatních dotčených zemí a které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie o 4,16 %. A konečně, jak je uvedeno v 328. bodě odůvodnění výše, byly tyto výrobky z velké části prodávány prostřednictvím stejných prodejních kanálů a podobným kategoriím odběratelů.

(393)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise trvala na svém stanovisku, že podmínky pro souhrnné posouzení újmy včetně dovozu z Uzbekistánu podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení jsou splněny. Tvrzení uzbeckých výrobců a vlády Uzbekistánu proto zamítla.

(394)

Pokud jde o tvrzení týkající se ukončení šetření ve věci Uzbekistánu podle čl. 9 odst. 3, Komise uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že dovoz ze čtyř dotčených zemí byl kumulován, odkaz v čl. 9 odst. 3 základního nařízení na objemy dovozu pro účely posouzení újmy se v tomto případě nevztahuje na objemy dovozu jednotlivých zemí. Vztahuje se na celkový objem dovozu z dotčených zemí a ten výrazně převyšuje objemy stanovené v čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Toto tvrzení bylo proto rovněž zamítnuto.

4.8.   Závěr ohledně újmy

(395)

V posuzovaném období ukazovaly téměř všechny makroekonomické a mikroekonomické ukazatele na značné zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie, které lze přinejmenším od roku 2023 považovat za působící újmu.

(396)

Výrobnímu odvětví v Unii postupně klesal objem výroby, objem prodeje i podíl na trhu. Navíc, i kdyby se mu podařilo dostat pod kontrolu své provozní náklady a snížit je, nebylo schopno udržet ceny nad jednotkovými výrobními náklady, na které měly vliv změny světové ceny mědi.

(397)

Újma se ještě výrazněji projevila ve finančních výsledcích výrobního odvětví Unie od roku 2023, kdy odvětví začalo vykazovat ztráty a jeho peněžní toky se propadly téměř na nulu.

(398)

Výrobní odvětví Unie dokázalo udržet úroveň investic, která byla nezbytná k nahrazení starého vybavení a k pokračování v činnosti. Vzhledem ke ztrátám, které začalo zaznamenávat od roku 2023, se však návratnost investic dostala do záporných čísel.

(399)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(400)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných než dotčených zemí, vlastní spotřeba, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a vývoj spotřeby.

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(401)

Jak je uvedeno v oddíle 4.6, v posuzovaném období přišlo výrobní odvětví Unie o objem výroby, objem prodeje a podíl na trhu, přičemž současně ztratilo schopnost udržet své ceny nad svými výrobními náklady.

(402)

Toto zhoršení se časově shodovalo s rostoucí přítomností a konkurencí ze strany dumpingového dovozu z dotčených zemí. Během období šetření se objem dovozu z těchto zemí postupně a výrazně zvýšil, a to o 32 % v absolutních objemech a o téměř 8 procentních bodů z hlediska podílu na trhu.

(403)

Zároveň se ceny tohoto dumpingového dovozu ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie vyznačovaly výrazně menší citlivostí na rostoucí náklady na měď. Zatímco světové ceny mědi se během posuzovaného období zvýšily o 5 %, ceny dovozu z dotčených zemí klesly o 6 %. V důsledku toho byly nejenže nižší než ceny výrobního odvětví Unie, ale od roku 2023 klesly pod úroveň jeho nákladů, což vedlo k výraznému stlačení jeho cen.

(404)

Z toho vyplývá, že zhoršení situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období je důsledkem jak objemových, tak cenových vlivů souvisejících s rostoucí přítomností dumpingového dovozu z dotčených zemí.

(405)

Na základě uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

5.2.   Účinky jiných činitelů

5.2.1.   Dovoz ze třetích zemí

(406)

Vzhledem k tomu, že kód CN 7411 10 90 nezahrnuje pouze výrobek, který je předmětem šetření, stanovila Komise objem dovozu ze třetích zemí na základě údajů Eurostatu. Zejména v případě Turecka a (společně) všech ostatních třetích zemí s výjimkou Thajska vypočítala Komise dovoz během posuzovaného období na základě poměru množství nahlášených po zahájení šetření pod kódem TARIC 7411 10 90 10 (výrobek, který je předmětem šetření) k celkovým množstvím pod kódem CN 7411 10 90 . Tento poměr činil 47 % v případě Turecka a 71 % v případě všech ostatních třetích zemí. V případě Thajska, u něhož nebyla nahlášena žádné množství pod kódem TARIC 7411 10 90 10, dospěla Komise k závěru, že celé množství nahlášené pod kódem CN 7411 10 90 představuje výrobek, který je předmětem šetření.

(407)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2022

2023

2024

Období šetření

Turecko

Objem (v tunách)

1 935

1 951

2 244

2 537

 

Index

100

101

116

131

 

Podíl na trhu

[1,51  % až 1,7  %]

[1,66  % až 1,86  %]

[1,96  % až 2,19  %]

[2,2  % až 2,45  %]

 

Průměrná cena

10 122

9 552

9 989

10 593

 

Index

100

94

99

105

Thajsko

Objem (v tunách)

1 589

1 490

859

638

 

Index

100

94

54

40

 

Podíl na trhu

[1,24  % až 1,39  %]

[1,27  % až 1,42  %]

[0,75  % až 0,84  %]

[0,55  % až 0,62  %]

 

Průměrná cena

12 595

10 816

10 997

10 916

 

Index

100

86

87

87

Ostatní třetí země

Objem (v tunách)

2 390

1 781

1 429

1 303

 

Index

100

75

60

54

 

Podíl na trhu

[1,86  % až 2,1  %]

[1,52  % až 1,7  %]

[1,25  % až 1,4  %]

[1,13  % až 1,26  %]

 

Průměrná cena

10 701

9 943

10 422

11 247

 

Index

100

93

97

105

Celkem za všechny třetí země kromě dotčených zemí

Objem (v tunách)

5 914

5 222

4 533

4 477

 

Index

100

88

77

76

 

Podíl na trhu

[4,6  % až 5,18  %]

[4,45  % až 4,98  %]

[3,96  % až 4,43  %]

[3,88  % až 4,32  %]

 

Průměrná cena

11 020

10 046

10 317

10 829

 

Index

100

91

95

100

Zdroj: Eurostat.

(408)

Kromě dotčených zemí patřily v posuzovaném období mezi země s nejvyšším objemem dovozu Turecko a Thajsko.

(409)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky 12 — Dovoz z třetích zemí, dovoz z Turecka vzrostl v posuzovaném období o 31 %, avšak v absolutních číslech zůstal na mírné úrovni: v období šetření činil 2 537 tun. Naproti tomu dovoz z Thajska poklesl ve stejném období o 60 % a v období šetření dosáhl pouhých 638 tun. Dovoz z ostatních třetích zemí klesl o 46 % a v období šetření dosáhl souhrnně přibližně 1 300 tun.

(410)

Zásadní je, že po celé posuzované období ceny dovozu z Turecka, Thajska a souhrnně všech ostatních třetích zemí zůstaly na vyšší úrovni ve srovnání s cenami dovozu z dotčených zemí, a zejména ve srovnání s cenami a náklady výrobního odvětví Unie.

(411)

Z toho vyplývá, že dovoz z těchto zemí nemohl přispět – ani jednotlivě, ani společně – k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.2.2.   Spotřeba

(412)

Jak je patrné z tabulky 2 — Spotřeba v Unii (v tunách), celková spotřeba v Unii se v posuzovaném období snížila o 8 %, zatímco spotřeba na volném trhu se v období šetření snížila o 10 %.

(413)

Ačkoli tento pokles spotřeby mohl mít určitý, byť malý, vliv na ztrátu objemu prodeje výrobního odvětví Unie, největší část této ztráty byla způsobena dumpingovým dovozem, který na úkor výrobního odvětví Unie získal významný podíl na trhu.

(414)

Šetření navíc ukázalo, že výrobní náklady výrobního odvětví Unie jsou v drtivé většině variabilní, tj. přímo propojené s objemem výroby. Mezi ně patří náklady na měď (které, jak bylo vysvětleno výše, tvoří až 90 % celkových výrobních nákladů), ale také další variabilní provozní náklady, jako jsou náklady na energie a přímé náklady práce. Naproti tomu fixní náklady představují pouze velmi malou část celkových výrobních nákladů.

(415)

Vzhledem k tomu nemohl pokles spotřeby významně přispět ke snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie, která je určována především poměrem mezi variabilními náklady a marží, kterou si výrobní odvětví Unie může účtovat nad rámec těchto nákladů.

(416)

V tomto případě se ziskovost výrobního odvětví Unie dostala do záporných čísel v důsledku stlačování cen způsobeného levným dovozem z dotčených zemí, kvůli čemuž výrobní odvětví Unie nemohlo udržet kladnou marži.

(417)

Z toho vyplývá, že pokles spotřeby v Unii přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jen v omezené míře, případně vůbec. Tento omezený příspěvek nemůže oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.2.3.   Vlastní spotřeba

(418)

Jak je uvedeno v 323. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že část výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku byla určena pro vlastní spotřebu, konkrétně pro výrobu potažených nebo izolovaných měděných trub. Komise zkoumala, zda trendy ve využívání výrobku, který je předmětem šetření, na závislém trhu mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(419)

Jak je patrné z tabulky 6, vlastní spotřeba výrobního odvětví Unie představovala i nadále pouze malou část jeho celkové výroby měděných trub a v posuzovaném období zaznamenala mírný nárůst o 5 %.

(420)

Vlastní výrobou vyráběné výrobky představují výrobky vyšší hodnoty, které čelí menší konkurenci ze strany dovozu a obvykle přispívají pozitivně k výnosům a ziskovosti výrobců v Unii.

(421)

Neexistuje tedy žádný náznak toho, že by vývoj vlastní spotřeby jakýmkoli způsobem přispíval k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.2.4.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(422)

Objem vývozu výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka č. 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

 

2022

2023

2024

Období šetření

Objem vývozu (v tunách)

17 580

12 971

14 233

13 486

Index

100

74

81

77

Průměrná cena (za tunu)

10 166

9 782

10 064

10 251

Index

100

96

99

101

Zdroj:

odpověď na makrodotazník.

(423)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie klesl přibližně ze 17 500 tun v roce 2022 přibližně na 13 500 tun v roce 2025 (období šetření), tedy o 23 %, jelikož se v posuzovaném období zostřila hospodářská soutěž i na mezinárodních trzích.

(424)

Ačkoli tento pokles o 4 000 tun nelze považovat za zanedbatelný, je nicméně v absolutním vyjádření výrazně nižší než pokles objemu prodeje na trhu Unie, který byl způsoben dumpingovým dovozem.

(425)

Kromě toho, jak již bylo zmíněno výše, jsou fixní výrobní náklady, a tudíž i úspory z rozsahu při výrobě měděných trub velmi omezené. Ke snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie v Unii proto nemohl významně přispět pokles objemu vývozu.

(426)

Lze tedy dojít k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie mohla k újmě, kterou toto odvětví utrpělo, přispět pouze v omezené míře. Tento omezený příspěvek nemůže oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.2.5.   Souhrnné posouzení vlivů dalších činitelů

(427)

Z výše uvedeného vyplývá, že jedinými činiteli, které mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byl mírný pokles spotřeby v Unii a pokles vývozu. U obou činitelů však panoval názor, že takový vliv by byl v nejlepším případě omezený, a tudíž by nemohl oslabit příčinnou souvislost mezi újmou, kterou toto odvětví utrpělo, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

5.2.6.   Připomínky zúčastněných stran

(428)

Byly obdrženy připomínky k příčinné souvislosti od společnosti Emmedi.

(429)

Společnost Emmedi tvrdila, že existují další činitele, které pravděpodobně způsobily újmu. Poukázala zejména na strukturální transformaci italského trhu s mědí, který se v posledních desetiletích výrazně zmenšil, jakož i na celkové zpomalení poptávky ve stavebnictví. Poukázala rovněž na dovoz ze třetích zemí, volatilitu cen mědi na Londýnské burze kovů, zvýšení nákladů na energie v EU a obchodní strategie výrobců v EU. Společnost Emmedi požádala, aby byl podíl újmy, který lze přičíst dumpingovému dovozu, analyticky odlišen od těchto činitelů v souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení, a to i pro účely možného použití pravidla nižšího cla.

(430)

Komise posoudila pokles spotřeby jako možnou příčinu újmy v oddíle 5.2.2. Posoudila rovněž účinky dovozu ze třetích zemí v oddíle 5.2.1. Dospěla k závěru, že tyto činitele nepřispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebo k ní přispěly jen ve velmi omezené míře.

(431)

Pokud jde o volatilitu cen mědi na Londýnské burze kovů, Komise uvedla, že je neodmyslitelnou vlastností obchodu s měděnými troubami. V tomto ohledu společnost Emmedi nevysvětlila, jak mohla tato volatilita přispět k újmě, ani jak se tato volatilita během posuzovaného období změnila.

(432)

Pokud jde o zvýšení nákladů na energie v EU, Komise uvedla, že se nejedná o samostatný činitel, který nesouvisí s dovozem z dotčených zemí. Je tomu tak proto, že výrobní odvětví Unie by bylo schopno přenést toto zvýšení na odběratele zvýšením svých cen a neučinilo tak právě z důvodu tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem na ceny.

(433)

Pokud jde o obchodní strategie výrobců v Unii, společnost Emmedi nevysvětlila, čeho se tyto strategie týkaly a jak mohly způsobit újmu společnostem, které je přijaly.

(434)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise tvrzení společnosti Emmedi zamítla, přičemž rovněž uvedla, že podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení není cílem pravidla nižšího cla upravit clo podle různých činitelů přispívajících k újmě, ale stanovit clo na úrovni, která bude postačovat k odstranění újmy.

5.3.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(435)

Zhoršení situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období se časově shodovalo s výrazným nárůstem objemu dumpingového dovozu z dotčených zemí. Dovoz do Unie vstupoval nejen ve stále větším objemu, ale také za ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie a stlačovaly je. Mezi újmou tohoto odvětví a dumpingovým dovozem tak existuje jednoznačná příčinná souvislost.

(436)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Dopady mírného poklesu spotřeby v Unii a snížení objemu vývozu na situaci výrobního odvětví Unie byly v porovnání s dopady dumpingového dovozu omezené. Kromě toho je zřejmé, že vlastní spotřeba a dovoz ze třetích zemí neměly na toto odvětví Unie žádný negativní dopad.

(437)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívá především ve ztrátě objemu výroby, objemu prodeje a podílu na trhu, v záporné ziskovosti a v poklesu peněžních toků.

6.   ÚROVEŇ OPATŘENÍ

(438)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(439)

V projednávaném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení, pokud jde o dvě země, které jsou předmětem šetření, konkrétně Čínu a Vietnam. Posouzení týkající se těchto zemí je uvedeno níže v oddíle 6.2.

6.1.   Přezkoumání rozpětí postačujícího k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie v případě Mexika a Uzbekistánu

(440)

Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.

(441)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze zemí, které jsou předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(442)

Informace týkající se stanovení běžného zisku byly zahrnuty do dotazníků zaslaných výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. To zahrnovalo ziskovost obdobného výrobku za deset let předcházejících období šetření. Výrobci v Unii však nebyli schopni poskytnout úplné údaje a předložené údaje nebylo možné ověřit. Kromě toho, jak je patrné z tabulky 11, bylo výrobní odvětví Unie po celé posuzované období stěží ziskové nebo ztrátové.

(443)

Někteří výrobci v Unii zařazení do vzorku tvrdili, že úroveň jejich investic, výzkumu a vývoje a inovací v posuzovaném období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Výrobci však nebyli schopni tato tvrzení vyčíslit. Proto byl učiněn závěr, že cílový zisk by měl být v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení stanoven na 6 %.

(444)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Jelikož výrobci v Unii nebyli schopni poskytnout úplné údaje, nebyly k cenám nepůsobícím újmu připočítány žádné další náklady.

(445)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu nepůsobící újmu ve výši zhruba 10 200–12 300 EUR za tunu za obdobný výrobek výrobního odvětví Unie tak, že použila výše uvedené cílové ziskové rozpětí (viz 443. bod odůvodnění) na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření.

(446)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání – podle jednotlivých typů – vážené průměrné dovozní ceny ověřených spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčených zemích, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(447)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Mexika a Uzbekistánu“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a dovoz (v případě Mexika viz 254. až 256. bod odůvodnění a v případě Uzbekistánu viz 291. a 292. bod odůvodnění).

(448)

Výsledky těchto výpočtů jsou uvedeny v této tabulce.

Země

Společnost

Dumpingové rozpětí (v %)

Rozpětí újmy (v %)

Mexiko

GD Affiliates de RL de CV

32,2

18,2

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Mexika

32,2

18,2

Uzbekistán

ICG Infinity Copper Group LLC

Metal Processing Technology LLC

36,7

11

Angren Pipe Plant LLC

31,1

5,6

JV Sharq Tubes LLC

37,6

6,8

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Uzbekistánu

37,6

11

6.2.   Přezkoumání rozpětí postačujícího k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie v případě Číny a Vietnamu

6.2.1.   Srovnání dumpingového rozpětí a rozpětí újmy

(449)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení Komise v případě Číny a Vietnamu nejdříve přezkoumala, zda by bylo předběžně zjištěné dumpingové rozpětí vyšší než rozpětí postačující k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Za tímto účelem bylo provedeno srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců ve Vietnamu s cílovou cenou výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno výše v oddíle 6.1.

(450)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Vietnamu“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a dovoz (viz 308. a 313. bod odůvodnění). Pokud jde o dovoz pocházející z Číny, Komise stanovila úroveň rozpětí újmy na základě nejvyššího rozpětí stanoveného pro každý typ výrobku vyvážený spolupracujícím čínským vyvážejícím výrobcem.

(451)

Výsledky těchto výpočtů jsou uvedeny v této tabulce.

Země

Společnost

Dumpingové rozpětí (v %)

Rozpětí újmy (v %)

Čína

Ningbo Jintian Copper Tube Co. Ltd.

33,5

13,8

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny

51,5

17,3

Vietnam

Hailiang (Vietnam) Copper Manufacturing Co., Ltd

20,4

12,3

Jintian Copper Industrial Company Limited

13,8

14,4

Jiné spolupracující společnosti ve Vietnamu

17,4

13,3

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Vietnamu

20,6

14,4

(452)

Vzhledem k tomu, že rozpětí újmy vypočítané pro čínské a některé vietnamské vyvážející výrobce bylo nižší než dumpingové rozpětí, Komise posoudila, zda došlo v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, ke zkreslení na trhu surovin podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

6.2.2.   Zkreslení na trhu surovin

6.2.2.1.   Zkreslení na trhu surovin v Číně

(453)

Podle důkazů uvedených v podnětu podléhají v Číně vývozním clům měděné katody, měděný šrot nebo předvalky (nebo kombinace měděných katod a šrotu), které tvoří 75 až 90 % výrobních nákladů na dotčený výrobek.

(454)

Komise nejprve určila hlavní suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku spolupracujícím vyvážejícím výrobcem. Za hlavní suroviny byly považovány ty suroviny, které pravděpodobně představují nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Komise zjistila, že více než 90 % výrobních nákladů tvoří náklady na hlavní surovinu, a sice měděné katody.

(455)

Komise poté zkoumala, zda u některé z hlavních surovin používaných při výrobě dotčeného výrobku nedochází ke zkreslení v důsledku některého z opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení: režimy dvojích cen, vývozní cla, vývozní přirážka, vývozní kvóta, zákaz vývozu, zdanění vývozu, licenční požadavky, minimální vývozní cena, snížení nebo zrušení vrácení DPH, omezení týkající se místa celního řízení pro vývozce, seznam způsobilých vývozců, povinnost působit na domácím trhu, těžba surovin pro vlastní spotřebu. K tomuto účelu Komise využila veřejně dostupnou čínskou databázi cel a daní (134).

(456)

Komise zjistila, že na měděné katody se vztahuje vývozní daň a navíc i zrušení nároku na vrácení DPH.

(457)

Následně Komise porovnala cenu měděných katod s cenami na reprezentativním mezinárodním trhu – v Srbsku. Ceny, které spolupracující vyvážející výrobci zaplatili za měděné katody zakoupené na domácím trhu, byly srovnány s cenami měděných katod podle tabulky 1. Z tohoto srovnání vyplynulo, že ceny uplatňované na mezinárodním trhu byly o [6–8] % vyšší než v Číně. Vzhledem k tomu, že měděné katody tvoří více než 90 % celkových nákladů, vedlo by zvýšení cen surovin o [6–8] % k celkovému nárůstu nákladů na výrobek o více než 5 %. Jelikož ziskové rozpětí výrobce obdobného výrobku v reprezentativní zemi činí pouze 5 %, mělo by takové posunutí nákladů podstatný nepříznivý dopad na ziskovost, a proto se cenový rozdíl považuje za významný.

(458)

Vzhledem k tomu, že ostatní vyvážející výrobci v Číně nespolupracovali, byly úrovně domácích cen pro čínský trh stanoveny na základě nákupních transakcí s měděnými katodami, které nahlásil jediný spolupracující vývozce, společnost Jintian China. Závěry ve výše uvedeném bodě odůvodnění byly rozšířeny na všechny vyvážející výrobce v Číně.

(459)

Komise tudíž dospěla k závěru, že měděné katody jsou předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

6.2.2.2.   Zkreslení na trhu surovin ve Vietnamu

(460)

Podle důkazů uvedených v podnětu podléhají měděné katody, které představují více než 75 % výrobních nákladů na dotčený výrobek, ve Vietnamu vývozní dani ve výši 10–22 %.

(461)

Jak je uvedeno výše ve 460. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že měděné katody jsou hlavní surovinou, pokud jde o příspěvek k výrobním nákladům.

(462)

Komise poté zkoumala, zda u některé z hlavních surovin používaných při výrobě dotčeného výrobku nedochází ke zkreslení v důsledku některého z opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení: režimy dvojích cen, vývozní cla, vývozní přirážka, vývozní kvóta, zákaz vývozu, zdanění vývozu, licenční požadavky, minimální vývozní cena, snížení nebo zrušení vrácení DPH, omezení týkající se místa celního řízení pro vývozce, seznam způsobilých vývozců, povinnost působit na domácím trhu, těžba surovin pro vlastní spotřebu. Za tímto účelem Komise posoudila informace předložené vietnamskou vládou v odpovědi na dotazník a další dostupné zdroje, jako je celní sazebník této země a platné právní předpisy (135) pro společnosti se sídlem ve vývozních zpracovatelských zónách.

(463)

Vietnamská vláda předložila písemné a ústní připomínky (136), v nichž uvedla, že nedostatečné dodávky měděné rudy a měděných katod na vietnamském domácím trhu vedly výrobce dotčeného výrobku k tomu, že nakupovali na mezinárodních trzích, a tvrdila, že:

(464)

Vietnam nebyl dodavatelem měděných katod, protože neměl dostatek specializovaných rafinerií a kvalitní měděné rudy, aby si společnosti mohly měděné katody obstarávat na domácím trhu.

(465)

Jelikož se vietnamští výrobci spoléhali především na dováženou měď, neměla vývozní cla vliv na výrobní náklady ani nevytvářela nespravedlivou výhodu pro vývozce měděných trub ve Vietnamu.

(466)

Komise zjistila, že na měděné katody se vztahují vývozní cla ve výši 1–20 %, na měděný šrot ve výši 22 % a na měděnou rudu ve výši 40 %.

(467)

Dále Komise porovnala cenu měděných katod zakoupených společnostmi zařazenými do vzorku s cenami na reprezentativním mezinárodním trhu (tj. s cenami na Londýnské burze kovů).

(468)

Vzhledem k tomu, že oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku nenakupovali měděné katody z Vietnamu a že během období šetření neplatila na dovoz měděných katod do této země žádná cla, dospěla Komise k závěru, že platná vývozní cla neměla žádný vliv na ceny surovin, které kterákoli společnost platila.

(469)

Pokud jde o ostatní výrobce ve Vietnamu, Komise uvedla, že informace ve spisu naznačují, že tito výrobci by mohli stěží nakupovat měděné katody z Vietnamu. Kromě toho ve spisu nejsou žádné důkazy, které by naznačovaly významný cenový rozdíl mezi domácími cenami a cenami na mezinárodním trhu. Na základě těchto skutečností měla Komise za to, že lze předpokládat, že zbývající vyvážející výrobci nejsou vývozními cly dotčeni.

(470)

Komise dospěla k závěru, že měděné katody (rafinované a ze šrotu) jsou v zásadě předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Bylo však zjištěno, že toto zkreslení neovlivňuje vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

6.2.3.   Zájem Unie podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení

(471)

V souladu s čl. 7 odst. 2b základního nařízení Komise zkoumala, zda může jednoznačně konstatovat, že je v případě Číny v zájmu Unie určit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení veškerých informací relevantních pro toto šetření, včetně volných kapacit v zemi vývozu, hospodářské soutěže na trhu surovin a dopadu na dodavatelské řetězce společností v Unii.

6.2.3.1.   Volné kapacity v zemi vývozu

(472)

Podle informací uvedených v podnětu se celosvětová nadměrná kapacita u výrobku, který je předmětem šetření, odhaduje na [1 000 000–1 500 000] tun, z čehož [500 000–900 000] tun připadá na Čínu (137). Tato množství představují 4,5 až 8násobek množství měděných trub spotřebovaných v Unii.

(473)

Panuje také všeobecná shoda na tom, že čínský stavební sektor prochází vážným úpadkem, což zvýší motivaci čínských výrobců měděných trub hledat příležitosti na vývozních trzích (138).

(474)

Několik zemí zavedlo na měděné trouby z Číny opatření na ochranu obchodu. Kanada má zavedena antidumpingová opatření od roku 2013. Antidumpingová opatření jsou zavedena i v USA; od srpna 2025 jsou na základě šetření podle § 232 v platnosti 50 % cla na veškerý dovoz měděných polotovarů a výrobků s vysokým podílem mědi do USA. V roce 2023 zavedla antidumpingová opatření na bezešvé měděné trubky z Číny také Jižní Korea (139).

(475)

Je tedy zřejmé, že čínští výrobci disponují značnou volnou kapacitou a exportním potenciálem. Díky své velikosti je trh EU atraktivním cílem pro levný dovoz měděných trub.

6.2.3.2.   Hospodářská soutěž na trhu surovin

(476)

Jak je uvedeno ve 456. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že na měděné katody se vztahuje vývozní daň, a navíc i zrušení nároku na vrácení DPH a že ceny měděných katod na mezinárodních trzích jsou vyšší než v Číně. Čínští výrobci měděných trub proto těží z přístupu k měděným katodám za ceny nižší, než je mezinárodní tržní úroveň, což jim poskytuje značnou nákladovou výhodu.

(477)

Naproti tomu výrobci v Unii nakupují měděné katody na volném trhu, kde jsou ceny předmětem působení celosvětové dynamiky nabídky a poptávky, nákladů na energie a geopolitických činitelů. Výrobní odvětví Unie se proto nachází v nevýhodném postavení vůči čínským vyvážejícím výrobcům.

6.2.3.3.   Dopad na dodavatelské řetězce společností v Unii

(478)

Očekává se, že uložení antidumpingových cel na dovoz čínských měděných trub do Unie bude mít na dodavatelský řetězec omezený dopad. Jak je uvedeno v tabulce 5 — Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výše, výrobní odvětví Unie mělo během období šetření volnou kapacitu více než 80 000 tun. Tato volná kapacita byla podstatně vyšší než objem dovozu z Číny ve stejném období. Z toho vyplývá, že výrobní odvětví Unie je schopno nahradit dovoz z Číny vlastní výrobou, a dokonce pokrýt celou poptávku po výrobku, který je předmětem šetření, v Unii. Kromě toho Čína a všechny ostatní dotčené země mohou nadále do Unie vyvážet za spravedlivé a nezkreslené ceny.

(479)

Uživatelé v Unii by navíc mohli i nadále nakupovat výrobek, který je předmětem šetření, z jiných třetích zemí, jako je Japonsko, Thajsko, USA, Turecko nebo Indie (140).

(480)

Uživatelé by proto měli dostatečný přístup k výrobku, který je předmětem šetření, i v případě, že by se dovoz z Číny snížil. V důsledku toho se neočekává narušení hodnotových řetězců uživatelů v Unii.

6.2.3.4.   Závěr ohledně zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení

(481)

Komise po posouzení všech relevantních informací k tomuto šetření dospěla k závěru, že je v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(482)

Vzhledem k výše uvedené analýze dospěla Komise k závěru, že v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení je v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel v případě Číny na základě úrovně dumpingu, s výhradou dalších úvah v souvislosti s článkem 21 uvedených v oddíle 7 níže.

7.   ZÁJEM UNIE

(483)

Poté, co se Komise rozhodla použít v případě Číny čl. 7 odst. 2a základního nařízení, také zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení, a to pro všechny dotčené země. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dodavatelů na předcházejícím trhu, dovozců a uživatelů.

7.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(484)

V Unii vyrábí měděné trouby jedenáct společností, které zaměstnávají 1 049 zaměstnanců (v přepočtu na plné pracovní úvazky). Výrobci sídlí ve Finsku, Itálii, Německu, Rakousku, Řecku a Španělsku. Zahájení šetření výslovně podpořilo více než 63 % celkové výroby Unie a žádný výrobce v Unii nevznesl námitky.

(485)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie vzniká podstatná újma v důsledku dumpingového dovozu z dotčených zemí. Jak je uvedeno v oddíle 4.8 výše, situace celého výrobního odvětví Unie se zhoršila v důsledku rostoucího množství dumpingového dovozu z dotčených zemí za nízké ceny. Levný dumpingový dovoz trvale nabýval podíl na trhu Unie na úkor výrobního odvětví Unie a bránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit ceny na přiměřeně ziskovou úroveň, která by mu umožnila dosáhnout cílového zisku.

(486)

Uložení opatření povede ke zvýšení dovozních cen a obnovení rovných podmínek na trhu Unie. Očekává se, že to výrobnímu odvětví Unie umožní zotavit se ze situace působící újmu a získat zpět alespoň část podílu na trhu, o který přišlo v důsledku dumpingového dovozu. Prodeje se budou moci uskutečňovat za spravedlivé ceny, čímž se zlepší jejich ziskovost směrem k udržitelné úrovni, a dojde k jejich oživení.

(487)

Neuložení opatření by zhoršilo již tak nepříznivou situaci výrobního odvětví Unie, jež čelí podstatné újmě a není dostatečně silné, aby dále odolávalo nárůstu dumpingového dovozu za ceny, které jsou dokonce nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Pokud by opatření nebyla uložena, lze očekávat, že by pokračoval růst dovozu dumpingových měděných trub za nízké ceny z dotčených zemí. Za této situace by výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny na ziskovou úroveň a nadále by přicházelo o odbyt ve prospěch dumpingového dovozu, což by vedlo k uzavírání dalších výrobních závodů (141).

(488)

V této fázi proto Komise dospěla k závěru, že uložení prozatímních opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

7.2.   Zájem dodavatelů na předcházejícím trhu

(489)

Kromě dopadů těchto opatření na výrobní odvětví Unie žadatel uvedl, že nekalá soutěž ze strany dovozu vede k možnému uzavření sléváren mědi v Unii, které jsou pro zásobování Evropy mědí zásadní (142).

(490)

Vzhledem k tomu, že Komise neměla k dispozici žádné další informace, dospěla na základě výše uvedených skutečností v této fázi k závěru, že uložení prozatímních antidumpingových cel by bylo rovněž v zájmu dodavatelů měděných trub v Unii.

7.3.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(491)

Po zahájení šetření bylo osloveno a vyzváno ke spolupráci několik dovozců, kteří nejsou ve spojení. Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl Komisi ve stanovené lhůtě informace požadované v příloze oznámení o zahájení, a Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(492)

Společnost Emmedi Metalli Srl, dovozce a uživatel měděných trub, předložila odpověď na dotazník pro dovozce, kteří nejsou ve spojení, dne 14. srpna 2026. Vzhledem k tomu, že odpověď na dotazník byla obdržena téměř pět měsíců po zákonné lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, Komise k ní nepřihlédla.

(493)

Vzhledem k tomu, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali, nebyla Komise schopna určit přesný dopad antidumpingových cel na jejich obchodní činnost.

(494)

V každém případě budou dovozci v Unii i nadále moci dovážet měděné trouby z dotčených zemí, jelikož cílem šetření není zastavit dovoz, ale obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž tím, že se vyřeší dumpingový dovoz. Kromě toho by dovozci mohli i nadále nakupovat výrobek, který je předmětem řízení, z jiných třetích zemí, jako je Japonsko, Thajsko, USA, Turecko nebo Indie. Ačkoli je pravděpodobné, že antidumpingová opatření budou mít na dovozce určitý nepříznivý dopad, Komise se také domnívala, že budou moci absorbovat část zvýšených nákladů vlivem cla a/nebo je přenést na své odběratele.

(495)

Komise tudíž dospěla k závěru, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebudou uložením opatření nepřiměřeně zasaženi.

7.4.   Zájem uživatelů

(496)

Ozvalo se devatenáct uživatelů měděných trub. Odpovědi na dotazník poskytlo pět uživatelů a několik dalších uživatelů předložilo připomínky.

(497)

Na základě neověřených informací uvedených v dotaznících uživatelů představoval výrobek, který je předmětem řízení, 3,2 % až 18,5 % celkových výrobních nákladů na výrobky, v nichž se používá. Ačkoli všichni dotazovaní uživatelé uvedli, že dosáhli zisku, v průběhu šetření budou podrobněji prozkoumány rozdíly v úrovni ziskovosti.

(498)

Většina společností, které předložily připomínky, se jednoznačně vyslovila pro šetření a uložení antidumpingových cel, přičemž zdůraznila význam spolehlivých místních dodavatelů a rizika spojená se závislostí na nestabilních mezinárodních dodavatelských řetězcích. Dvě společnosti doporučily, aby veškerá opatření byla pečlivě vyvážena a přezkoumávána, aby nedošlo k negativnímu dopadu na konkurenceschopnost a životaschopnost navazujících průmyslových odvětví ani k rozporu s širšími cíli politik EU, včetně udržitelnosti, průmyslové konkurenceschopnosti a odolnosti dodavatelských řetězců.

(499)

Kromě toho, jak je vysvětleno ve 479. bodě odůvodnění, nehrozí v Unii žádné riziko nedostatečné nabídky měděných trub.

(500)

Na základě informací dostupných v této fázi proto Komise dospěla k závěru, že uživatelé uložením opatření nebudou nepřiměřeně postiženi.

7.5.   Závěr ohledně zájmu Unie

(501)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz měděných trub pocházejících z Číny, Mexika, Vietnamu a Uzbekistánu v této fázi šetření není v zájmu Unie.

8.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(502)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(503)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz měděných trub pocházejících z Mexika, Vietnamu a Uzbekistánu uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingová rozpětí ve 448. a 451. bodě odůvodnění výše. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(504)

Na dovoz měděných trub pocházejících z Číny by v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření. Komise ve 482. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(505)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

Země

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo

Čínská lidová republika

Ningbo Jintian Copper Tube Co. Ltd.

33,5  %

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky

51,5  %

Mexiko

GD Affiliates de RL de CV

18,2  %

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Mexika

18,2  %

Vietnam

Jintian Copper Industrial Company Limited

13,8  %

Hailiang (Vietnam) Copper Manufacturing Co., Ltd

12,3  %

Jiné spolupracující společnosti ve Vietnamu

13,3  %

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Vietnamu

14,4  %

Uzbekistán

ICG Infinity Copper Group LLC

Metal Processing Technology LLC

11  %

Angren Pipe Plant LLC

5,6  %

JV Sharq Tubes LLC

6,8  %

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Uzbekistánu

11  %

(506)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(507)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(508)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(509)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

9.   CELNÍ EVIDENCE

(510)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(511)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(512)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

10.   INFORMOVÁNÍ V PROZATÍMNÍ FÁZI ŠETŘENÍ

(513)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(514)

Společnost Jintian China, výbor EUCTDC a společnost GDA předložily připomínky k předběžným informacím, které odkazovaly na metodiku použitou k výpočtu dumpingového rozpětí. Jelikož se tyto připomínky přímo netýkaly přesnosti výpočtu, budou případně řešeny v konečné fázi šetření.

(515)

Společnost Sharq Tubes informovala Komisi o administrativní chybě, které se dopustila v odpovědi na dotazník a která měla vliv na náklady na dopravu. Komise toto tvrzení přezkoumala a provedla odpovídající úpravy vývozních cen.

(516)

Společnost Jintian Vietnam předložila připomínky, v nichž uvedla, že prodejní, režijní a správní náklady jejího obchodníka ve spojení byly vypočteny na základě informací od jiné společnosti ve spojení. Společnost rovněž požádala o revizi úrovně zisku použité na jejího obchodníka ve spojení a provedení testu běžného obchodního styku na základě měsíčních údajů.

(517)

Komise revidovala údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a výpočet odpovídajícím způsobem upravila. Pokud jde o všechna ostatní tvrzení, Komise uvedla, že jak je uvedeno v průvodním dopise zaslaném všem společnostem zařazeným do vzorku dne 14. října 2026, při poskytnutí předběžných informací by se připomínky měly omezit na přesnost výpočtů a jakékoli další připomínky budou zváženy až po zveřejnění prozatímních opatření. Připomínky ke zdroji ziskového rozpětí u obchodníka ve spojení a použití měsíčních údajů proto nebyly zohledněny.

(518)

Společnost Hailiang Vietnam poukázala na rozdíl v celkových množstvích, na jejichž základě byla vypočtena újma a dumpingová rozpětí. Komise vysvětlila, že rozdíl v objemu odpovídá prodeji ze zásob, a upravila výpočet dumpingu tak, aby byl z posouzení vyloučen.

11.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(519)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(520)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz trubek a trub z rafinované mědi, v kruzích navinutých ve vrstvách, hladkých nebo s vnitřními drážkami, dále nezpracovaných, v současnosti kódu KN ex 7411 10 90 (kód TARIC 7411 10 90 10), které pocházejí z Čínské lidové republiky, Mexika, Vietnamu a Uzbekistánu.

2.   Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země původu

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Čínská lidová republika

Ningbo Jintian Copper Tube Co., Ltd

33,5  %

88GX

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky

51,5  %

8999

Mexiko

GD Affiliates de RL de CV

18,2  %

88GY

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Mexika

18,2  %

8999

Uzbekistán

ICG Infinity Copper Group LLC

Metal Processing Technology LLC

11  %

88GZ

Angren Pipe Plant LLC

5,6  %

88HA

JV Sharq Tubes LLC

6,8  %

88HB

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Uzbekistánu

11  %

8999

Vietnam

Jintian Copper Industrial Company Limited

13,8  %

88HC

Hailiang (Vietnam) Copper Manufacturing Co., Ltd

12,3  %

88HD

Jiné spolupracující společnosti ve Vietnamu

13,3  %

Viz příloha

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Vietnamu

14,4  %

8999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané příslušným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem v tunách) měděných trub prodaných na vývoz do Evropské unie, pro které byla vystavena tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v (dotčené zemi). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Dokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země.

4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Zúčastněné strany předloží Komisi své písemné připomínky k tomuto nařízení do 15 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u Komise, tak učiní do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních, se vyzývají, aby tak učinily do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Úředník pro slyšení může přezkoumat žádosti podané mimo tuto lhůtu a může případně rozhodnout o jejich přijetí.

Článek 3

1.   Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu zavedenou v souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2026/1161.

2.   Shromážděné údaje o výrobcích, které byly dovezeny do EU ke spotřebě nejdříve 90 dnů před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, se uchovají až do vstupu případných konečných opatření v platnost nebo do ukončení tohoto řízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. listopadu 2026.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1036/oj.

(2)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu měděných trub pocházejících z Čínské lidové republiky, Mexika, Vietnamu a Uzbekistánu (Úř. věst C, C/2026/1506, 12.3.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/1506/oj).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1161 ze dne 22. května 2026, kterým se zavádí celní evidence dovozu měděných trub pocházejících z Čínské lidové republiky, Mexika, Vietnamu a Uzbekistánu s cílem umožnit uložení antidumpingových cel z dovozu podléhajícího celní evidenci (Úř. věst. L, 2026/1161, 26.5.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2026/1161/oj).

(4)  Dovoz z ČLR do EU během období šetření se odhaduje na 4 000 tun – viz bod 332 podnětu.

(5)  Bod 287 podnětu.

(6)   https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2847.

(7)  Podnět, body 20 až 31.

(8)  Podnět, body 32 až 40.

(9)  Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 10. dubna 2024, SWD(2024) 91 final.

(10)  Zpráva, kapitola 2, s. 7.

(11)  Zpráva, kapitola 2, s. 7–8.

(12)  Viz: http://finance.people.com.cn/n1/2026/0128/c1004-40654753.html (vyhledáno dne 19. června 2026).

(13)  Zpráva, kapitola 2, s. 10, 18.

(14)  K dispozici na adrese: http://www.npc.gov.cn/zgrdw/englishnpc/Constitution/node_2825.htm (vyhledáno dne 19. června 2024).

(15)  Zpráva, kapitola 2, s. 29–30.

(16)  Zpráva, kapitola 4, s. 57, 92.

(17)  Zpráva, kapitola 6, s. 149–150.

(18)  Zpráva, kapitola 6, s. 153–171.

(19)  Zpráva, kapitola 7, s. 204–205.

(20)  Zpráva, kapitola 8, s. 207–208, 242–243.

(21)  Zpráva, kapitola 2, s. 19–24, kapitola 4, s. 69, s. 99–100, kapitola 5, s. 130–131.

(22)  Viz https://www.enreach.com.cn/about_14/ (vyhledáno dne 19. června 2026).

(23)  Viz výroční zpráva společnosti Zhejiang Hailiang Co. Ltd. za rok 2025, s. 107, k dispozici na adrese: http://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESZ_STOCK/2026/2026-4/2026-04-29/12269645.PDF (vyhledáno dne 19. června 2026).

(24)  Viz výroční zpráva společnosti Ningbo Jintian Copper (Group) Co. Ltd. za rok 2025, s. 72, k dispozici na adrese: http://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESH_STOCK/2026/2026-4/2026-04-24/12156933.PDF (vyhledáno dne 19. června 2026).

(25)  Viz https://zgty.chinalco.com.cn/ (vyhledáno dne 19. června 2026).

(26)  Viz výroční zpráva společnosti Chinalco za rok 2025, s. 253, k dispozici na adrese: https://www.chalco.com.cn/tzzgx/thygg/202603/P020260330341392300660.pdf(vyhledáno dne 19. června 2026).

(27)  Viz http://wap.sasac.gov.cn/n2588045/n27271785/n27271792/c14159097/content.html (vyhledáno dne 19. června 2026).

(28)  Viz https://www.minmetals.com/ (vyhledáno dne 19. června 2026).

(29)  Viz http://wap.sasac.gov.cn/n2588045/n27271785/n27271792/c14159097/content.html (vyhledáno dne 19. června 2026).

(30)  Článek 33 stanov Komunistické strany Číny; článek 19 čínského zákona o obchodních společnostech. Viz zpráva – kapitola 3, s. 47–50.

(31)  Viz https://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2021-12/29/5665166/files/90c1c79a00b44c67b59c29392476c862.pdf (vyhledáno dne 22. června 2026).

(32)  Tamtéž, oddíl IV.1, s. 12.

(33)  Tamtéž, oddíl IV.2, s. 14.

(34)  Viz https://www.gov.cn/lianbo/bumen/202509/P020250928687723775593.pdf (vyhledáno dne 22. června 2026).

(35)  Tamtéž, oddíl II, s. 2.

(36)  Viz https://www.ncsti.gov.cn/zcfg/zcwj/202502/t20250212_195423.html (vyhledáno dne 22. června 2026).

(37)  Tamtéž, oddíl I.

(38)  Tamtéž, oddíl I.

(39)  Tamtéž, oddíl I.

(40)  Viz https://www.ndrc.gov.cn/xxgk/zcfb/fzggwl/202312/t20231229_1362999.html, s. 22 (vyhledáno dne 24. června 2026).

(41)  Tamtéž, s. 91.

(42)  Zpráva, kapitola 2, s. 24–27.

(43)  Viz https://www.cnfa.net.cn/ (vyhledáno dne 22. června 2026).

(44)  Viz https://www.cnfa.net.cn/about/1546.aspx (vyhledáno dne 22. června 2026).

(45)  Tamtéž (vyhledáno dne 22. června 2026).

(46)  Viz https://www.cnfa.net.cn/roster.aspx (vyhledáno dne 26. června 2026).

(47)  Zpráva, kapitola 3, s. 40.

(48)  Viz například: Blanchette, J. – Xi’s Gamble: The Race to Consolidate Power and Stave off Disaster (Si Ťin-pchingova hra: Boj o upevnění moci a odvrácení katastrofy); Foreign Affairs, sv. 100, č. 4, červenec/srpen 2021, s. 10–19.

(49)  Zpráva, kapitola 3, s. 41.

(50)  K dispozici na adrese: https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (vyhledáno dne 22. června 2026).

(51)  Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru: www.gov.cn/zhengce/2020-09/15/content_5543685.htm (vyhledáno dne 22. června 2026).

(52)  Financial Times (2020) – Chinese Communist Party asserts greater control over private enterprise (Komunistická strana Číny prosazuje větší kontrolu nad soukromým podnikem): https://www.ft.com/content/582411f6-fc3b-4e4d-9916-c30a29ad010e?syn-25a6b1a6=1 (vyhledáno dne 22. června 2026).

(53)  Viz výroční zpráva společnosti Zhejiang Hailiang Co. Ltd. za rok 2025, s. 60, k dispozici na adrese: http://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESZ_STOCK/2026/2026-4/2026-04-29/12269645.PDF (vyhledáno dne 22. června 2026).

(54)  Viz https://www.cnfa.net.cn/institute/show-2672.aspx (vyhledáno dne 22. června 2026).

(55)  Viz https://js.news.cn/20250609/01a98f2d767044798192f9a068694b0d/c.html (vyhledáno dne 22. června 2026).

(56)  Viz https://finance.sina.com.cn/roll/2025-11-10/doc-infwwvuv1539830.shtml (vyhledáno dne 22. června 2026).

(57)  Viz https://zgty.chinalco.com.cn/gywm/gsld/ (vyhledáno dne 22. června 2026).

(58)  Tamtéž.

(59)  Viz https://zgty.chinalco.com.cn/xwzx/gsyw/202606/t20260612_171520.html (vyhledáno dne 22. června 2026).

(60)  Zpráva, kapitola 14, oddíly 14.1 až 14.3.

(61)  Zpráva, kapitola 4, s. 56–57, 99–100.

(62)  Viz https://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2021-12/29/5665166/files/90c1c79a00b44c67b59c29392476c862.pdf (vyhledáno dne 22. června 2026).

(63)  Tamtéž, oddíl IV.1m, s. 12 a oddíl VI.2, s. 25.

(64)  Viz https://www.ncsti.gov.cn/zcfg/zcwj/202502/t20250212_195423.html (vyhledáno 22. června 2026).

(65)  Tamtéž, oddíl VIII.

(66)  Tamtéž, oddíly XIII a XIV.

(67)  Viz 14. pětiletý plán provincie Ťiang-si týkající se vysoce kvalitního rozvoje odvětví neželezných kovů.

(68)  Tamtéž, oddíl III.1.

(69)  Viz https://www.sohu.com/a/970930639_121106902 (vyhledáno dne 22. června 2026).

(70)  Tamtéž.

(71)  Zpráva, kapitola 6, s. 171–179.

(72)  Zpráva, kapitola 9, s. 260–261.

(73)  Zpráva, kapitola 9, s. 257–260.

(74)  Zpráva, kapitola 9, s. 252–254.

(75)  Zpráva, kapitola 13, s. 360–361, 364–370.

(76)  Zpráva, kapitola 13, s. 366.

(77)  Zpráva, kapitola 13, s. 370–373.

(78)  Zpráva, kapitola 6, s. 137–140.

(79)  Zpráva, kapitola 6, s. 146–149.

(80)  Zpráva, kapitola 6, s. 149.

(81)  Viz Ad hoc podpora bank ze strany čínské vlády, oficiální oznámení, Ministerstvo financí, k dispozici na adrese: https://www.mof.gov.cn/zhengwuxinxi/caizhengxinwen/202503/t20250329_3961036.htm (vyhledáno dne 5. června 2026).

(82)  Čínská regulační komise pro bankovnictví a pojišťovnictví (28. srpna 2020) – Tříletý akční plán pro zlepšení správy a řízení podniků v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví (2020–2022), k dispozici na adrese: http://www.scio.gov.cn/xwfb/gwyxwbgsxwfbh/wqfbh_2284/2021n_2711/2021n07y14r/wjxgzc_3574/202208/t20220808_312682.html (vyhledáno dne 4. června 2026). V plánu se vyzývá k „dalšímu uskutečňování ducha obsaženého v zásadním projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga o postupu reformy správy a řízení společností ve finančním sektoru“. Oddíl II tohoto plánu se navíc zaměřuje na podporu organického začlenění vedoucí úlohy strany do správy a řízení společností: „integraci vedoucího postavení strany do správy a řízení společností provedeme systematičtěji, jednotněji a na základě postupů […]. Než představenstvo nebo vrcholové vedení rozhodne o důležitých provozních záležitostech a záležitostech týkajících se vedení, musí je projednat stranický výbor.“

(83)  Čínská regulační komise pro bankovnictví a pojišťovnictví (15. prosince 2020) – Oznámení o metodice hodnocení výkonnosti komerčních bank, k dispozici na adrese: https://jrs.mof.gov.cn/zhengcefabu/cwjx/202101/t20210104_3638904.htm (vyhledáno dne 4. června 2026).

(84)  Viz: https://www.gov.cn/zhengce/content/202511/content_7047643.htm (vyhledáno dne 5. června 2026).

(85)  Tamtéž, oddíl 11.

(86)  Zpráva, kapitola 6, s. 157–158.

(87)  Zpráva, kapitola 6, s. 150–152, 156–160, 165–171.

(88)  Viz OECD (2019), Hospodářské průzkumy OECD: Čína 2019, OECD Publishing, Paříž, s. 29, k dispozici na adrese:

https://doi.org/10.1787/eco_surveys-chn-2019-en (vyhledáno dne 22. června 2026).

(89)  Viz: https://www.mof.gov.cn/zhengwuxinxi/caizhengxinwen/202006/t20200618_3534446.htm (vyhledáno dne 5. června 2026).

(90)   World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy), https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income.

(91)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/755/oj). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v uvedených zemích použít pro účely určení běžné hodnoty.

(92)   https://www.termomecanica.com.br/EN/termomecanica.

(93)   https://www.paranapanema.com.br/en/our-products/paranapanema/.

(94)   https://www.maksal.com/.

(95)   https://coppertubing.co.za/.

(96)   https://sarkuysan.com/en/product/product-copper-tube-page.

(97)   https://www.uci.com.tr/products.

(98)   https://vbs.co.rs.

(99)  Například v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/4 ze dne 17. prosince 2024 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz oxidu titaničitého pocházejícího z Čínské lidové republiky se za přiměřený považoval zisk ve výši 4,24 % (Úř. věst. L, 2025/4, 9.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/4/oj, 171. bod odůvodnění).

(100)   https://www.stat.gov.rs/en-US/oblasti/trziste-rada/zarade.

(101)   https://ilostat.ilo.org/data/?cat_mode=subject.

(102)   https://www.eps.rs/cir/snabdevanje/Pages/cene.aspx.

(103)   https://www.srbijagas.com/?page_id=2562.

(108)   https://www.stat.gov.rs/en-US/oblasti/trziste-rada/zarade.

(109)   https://ilostat.ilo.org/data/?cat_mode=subject.

(110)   https://www.aers.rs/media/Files/Izvestaji/Godisnji/Izvestaj%20Agencije%202025.pdf.

(111)   https://www.aers.rs/media/Files/Izvestaji/Godisnji/Izvestaj%20Agencije%202025.pdf.

(112)  Šetření ohledně vrácení cla RF86-01: prováděcí rozhodnutí Komise C(2026) 3105 final ze dne 20.5.2026, https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-history?caseId=2484#RF86-01.

(113)  Šetření ohledně vrácení cla RF86-01: prováděcí rozhodnutí Komise C(2026) 3105 final ze dne 20.5.2026, https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-history?caseId=2484#RF86-01.

(114)  Sdělení ze dne 27. dubna 2026, číslo spisu: t26.003023 a poznámka ke spisu ze dne 8. května 2026, číslo spisu t26.003356.

(115)  Poznámka ke spisu ze dne 8. září 2026, T26.007340.

(116)   t26.002008.

(117)  Skupina Světové banky, země s nižšími středními příjmy, https://data.worldbank.org/country/lower-middle-income.

(118)  Skupina Světové banky, země s vyššími středními příjmy, https://data.worldbank.org/country/upper-middle-income.

(119)  t26.003907.

(120)  t26.004103.

(121)  Věc C-338/10, Grünwald Logistik Service GmbH (GLS) v. Hauptzollamt Hamburg-Stadt, ECLI:EU:C:2012:158, body 20–22; věc C-687/13, Fliesen-Zentrum Deutschland GmbH proti Hauptzollamt Regensburg, EU:C:2015:573, bod 49.

(122)   Fact Sheet: President Donald J. Trump Takes Action to Address the Threat to National Security from Imports of Copper – The White House (Informační přehled: Prezident Donald J. Trump přijal opatření k řešení ohrožení národní bezpečnosti způsobeného dovozem mědi – Bílý dům).

(123)  Tzv. „cla na měď podle § 232“ se vztahují na dovoz polotovarů z mědi, jako jsou měděné trubky, dráty, tyče, plechy, trouby, potrubní armatury, kabely, spojky a elektrické součástky. Nevztahují se na vstupní materiály, jako jsou měděné rudy, koncentráty, kamínky, katody a anody.

(124)  Poznámka ke spisu ze dne 8. září 2026 (zveřejněná ve spisu dne 9. září 2026) (t26.007340), v níž jsou strany vyzvány k podání připomínek do deseti dnů ode dne, kdy byla tato poznámka zveřejněna ve veřejně přístupném spisu. Uzbečtí výrobci předložili svou odpověď dne 21. září 2026, tedy po uplynutí stanovené desetidenní lhůty.

(125)  Viz také 219. bod odůvodnění výše, kde jsou uvedeny další podrobnosti k prováděcímu rozhodnutí Komise C(2026) 3105 final ze dne 20.5.2026.

(127)  Zdroj: https://fred.stlouisfed.org/data/PCOPPUSDA, přepočítáno na EUR pomocí průměrného ročního směnného kurzu EUR/USD.

(128)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/270 ze dne 4. února 2026 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz 1,4-butandiolu pocházejícího z Čínské lidové republiky, Království Saúdská Arábie a Spojených států amerických (Úř. věst. L, 2026/270, 5.2.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2026/270/oj).

(129)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/939 ze dne 10. června 2021 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz ethylenglykolu pocházejícího ze Spojených států amerických a Království Saúdská Arábie (Úř. věst. L 205, 11.6.2021, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/939/oj).

(130)   https://www.sctubes.com/en/about-us.

(131)  Viz https://www.kme.com/fileadmin/DOWNLOADCENTER/ABOUT%20US/4%20Commitments/Sustainability_Report_2025/KME_2026_SCT_-_TMX_ENG.pdf, s. 22.

(132)   https://www.coppercouncil.org/wp-content/uploads/2022/02/TS22-Di-Cosimo.pdf.

(133)  Rozsudek Tribunálu ze dne 12. března 2020, Eurofer, European Steel Association, AISBL v. Evropská komise, věc T-835/17, bod 82.

(134)   https://www.transcustoms.cn/.

(135)  Zákon o vývozních a dovozních clech č. 107/2016/QH13, zákon o clech č. 54/2014/QH13, vyhláška č. 35/2022/ND-CP, vyhláška č. 08/2015/ND-CP, oběžník č. 38/2015/TT-BTC.

(136)  Viz TRON pod číslem t26.007930.

(137)  Podnět, bod 302.

(138)  Podnět, bod 307.

(139)  Podnět, bod 348.

(140)  Podnět, bod 501.

(141)  Podnět, bod 413.

(142)  Podnět, bod 497.


PŘÍLOHA

Ostatní spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

Země

Název

Doplňkový kód TARIC

Vietnam

LS Metal Vilna LLC

88HE

TOAN PHAT COPPER TUBE Joint Stock Company

88HF


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2026/2497/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)