(2)

Unie má bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, solidaritu mezi generacemi a ochranu práv dětí. Při vymezování a provádění svých politik a činností má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení, vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochranou lidského zdraví, jak je stanoveno v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Unie má bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, solidaritu mezi generacemi a ochranu práv dětí. Při vymezování a provádění svých politik a činností má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou inkluzivních trhů práce, vysoké úrovně zaměstnanosti, kolektivního vyjednávání, důstojných mezd, se zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení, se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny, konkrétně na děti, osoby se zdravotním postižením, rodiče samoživitele, etnické menšiny, jako jsou Romové, na osoby LGBTIQA+, osoby žijící v odlehlých oblastech a starší osoby , vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochranou lidského zdraví, jak je stanoveno v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(5)

Evropský semestr kombinuje jednotlivé nástroje v souhrnném rámci pro integrovanou mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskými politikami a politikami zaměstnanosti. Při sledování cíle environmentální udržitelnosti, produktivity, spravedlnosti a stability začleňuje evropský semestr zásady evropského pilíře sociálních práv a jeho nástroje pro monitorování, srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, a předpokládá intenzivní zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran. Podporuje plnění cílů udržitelného rozvoje. Politiky zaměstnanosti a hospodářské politiky Unie a členských států by měly jít ruku v ruce s přechodem Evropy na klimaticky neutrální, environmentálně udržitelnou a digitální ekonomiku a zlepšovat konkurenceschopnost, zajišťovat přiměřené pracovní podmínky, podporovat inovace, prosazovat sociální spravedlnost a rovné příležitosti, jakož i řešit nerovnosti a regionální rozdíly.

(5)

Evropský semestr kombinuje jednotlivé nástroje v souhrnném rámci pro integrovanou mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskými politikami , politikami zaměstnanosti, sociálními politikami a politikami v oblasti životního prostředí . Při sledování cíle environmentální udržitelnosti, produktivity, spravedlnosti a stability by měl evropský semestr dále začleňovat zásady evropského pilíře sociálních práv a jeho nástroje pro monitorování, srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, a předpokládá intenzivní zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran. Podporuje plnění cílů udržitelného rozvoje , zejména rovnosti žen a mužů . Politiky zaměstnanosti a hospodářské politiky Unie a členských států by měly jít ruku v ruce s přechodem Evropy na klimaticky neutrální, sociálně inkluzivní, environmentálně udržitelnou a digitální ekonomiku a zlepšovat konkurenceschopnost, zajišťovat důstojné pracovní podmínky a odolné systémy sociálního zabezpečení , podporovat inovace, prosazovat sociální spravedlnost a rovné příležitosti a investovat do mládeže , jakož i řešit nerovnosti a regionální rozdíly a snižovat chudobu . Je naléhavě nutné zajistit kvalitní a udržitelnou zaměstnanost, včetně iniciativ týkajících se důstojných pracovních podmínek v práci na dálku, práva na odpojení, rodičovské dovolené a dovolené na péči, práv pracovníků platforem, obecného právního rámce pro subdodávky s větší transparentností a doporučeními týkajícími se odpovědnosti, jakož i zdraví a bezpečnosti a posílení úlohy kolektivního vyjednávání.

(6)

Změna klimatu a výzvy v oblasti životního prostředí, globalizace, digitalizace, umělá inteligence, práce na dálku, ekonomika platforem a demografické změny přemění evropské ekonomiky a společnosti. Unie a její členské státy by měly spolupracovat na účinném řešení těchto strukturálních faktorů a podle potřeby přizpůsobit stávající systémy, a to s ohledem na úzkou provázanost ekonomik a trhů práce členských států a souvisejících politik. To vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, jež budou v souladu se Smlouvou o fungování EU a s ustanoveními Unie, která se týkají správy ekonomických záležitostí. Tato politická opatření by měla zahrnovat podporu udržitelných investic, obnovený závazek provádět v náležité posloupnosti reformy, které posilují hospodářský růst, vytváření kvalitních pracovních míst, produktivitu, přiměřené pracovní podmínky, sociální a územní soudržnost, vzestupnou konvergenci, odolnost a naplňování fiskální odpovědnosti. Měla by kombinovat opatření na straně nabídky a poptávky, a to s přihlédnutím k jejich dopadu na životní prostředí, zaměstnanost a sociální situaci.

(6)

Změna klimatu a výzvy v oblasti životního prostředí, globalizace, digitalizace, umělá inteligence, práce na dálku, ekonomika platforem a demografické změny přeměňují evropské ekonomiky a společnosti . Přestože práce na dálku by mohla být považována za krok směrem k lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, který umožňuje dříve vyloučeným skupinám pracovníků vstoupit na trh práce, hrozí stírání hranic mezi pracovní dobou a osobním časem, což může mít negativní dopad na základní práva pracovníků a jejich fyzické a duševní zdraví . Unie a její členské státy by měly spolupracovat na účinném řešení těchto strukturálních faktorů a podle potřeby přizpůsobit stávající systémy, a to s ohledem na úzkou provázanost ekonomik a trhů práce členských států a souvisejících politik. To vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření zahrnující sociální partnery jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, jež budou v souladu se Smlouvou o fungování EU , evropským pilířem sociálních práv a s ustanoveními Unie, která se týkají správy ekonomických záležitostí. Tato politická opatření by měla zahrnovat podporu udržitelných investic, obnovený závazek provádět v náležité posloupnosti reformy, které posilují hospodářský růst, vytváření kvalitních pracovních míst, produktivitu, důstojné pracovní podmínky, sociální a územní soudržnost, vzestupnou konvergenci, odolnost a naplňování fiskální a sociální odpovědnosti. Měla by kombinovat opatření na straně nabídky a poptávky, a to s přihlédnutím k jejich dopadu na životní prostředí, zaměstnanost a sociální situaci. V návaznosti na prohlášení ministrů financí EU ohledně Paktu o stabilitě a růstu v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 ze dne 23. března 2020, které oznámilo dočasnou odchylku od Paktu o stabilitě a růstu (obecná úniková doložka) a na sdělení Komise ze dne 2. června 2021 nazvané „Koordinace hospodářských politik v roce 2021: překonání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace naší ekonomiky“, které uvedlo, že obecná úniková doložka se bude uplatňovat i v roce 2022 a její deaktivace se očekává od roku 2023, by členské státy měly plně využít potenciál, který obecná úniková doložka přináší pro podporu subjektů, jež se potýkají s obtížemi nebo nedostatkem likvidity, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, pro zajištění pracovních míst, mezd a pracovních podmínek a investice do lidí a systémů sociálního zabezpečení. Potenciální riziko pro veřejné finance způsobené prodloužením, jakož i potenciální negativní sociální důsledky její deaktivace očekávané v roce 2023 by měly být posouzeny ex ante.

(8)

Dne 8. května 2021 vedoucí představitelé EU na sociálním summitu v Portu (20) uznali evropský pilíř sociálních práv jako základní prvek oživení, neboť jeho provádění posílí úsilí Unie o digitální, ekologickou a spravedlivou transformaci a přispěje k dosažení vzestupné sociální a hospodářské konvergence a k řešení demografických výzev. Zdůraznili, že sociální rozměr, sociální dialog a aktivní zapojení sociálních partnerů jsou základem vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství. Členské státy shledaly, že Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv předložený Komisí poskytuje užitečné pokyny pro provádění pilíře, a to i v oblasti zaměstnanosti, dovedností, zdraví a sociální ochrany. Uvítaly nové hlavní cíle EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti (78 % obyvatelstva ve věku 20–64 let by mělo být zaměstnáno), dovedností (60 % všech dospělých osob by se mělo každý rok účastnit odborné přípravy) a snižování chudoby (nejméně o 15 milionů osob včetně pěti milionů dětí) a revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů, které pomohou sledovat pokrok při provádění zásad pilíře sociálních práv v rámci koordinace politik v souvislosti s evropským semestrem. Kromě toho konstatovaly, že zatímco se Evropa postupně zotavuje z pandemie COVID-19, bude zapotřebí se přeorientovat z ochrany pracovních míst na jejich vytváření a zkvalitňování, a zdůraznily, že provádění zásad evropského pilíře sociálních práv bude mít klíčový význam pro to, aby se v rámci inkluzivního oživení zajistilo vytváření většího počtu a kvalitnějších pracovních míst pro všechny. Členské státy rovněž zdůraznily, že je důležité pozorně sledovat – i na nejvyšší úrovni – pokrok dosažený při provádění evropského pilíře sociálních práv a hlavních cílů EU pro rok 2030.

(8)

Dne 8. května 2021 vedoucí představitelé EU na sociálním summitu v Portu (20) uznali evropský pilíř sociálních práv jako základní prvek oživení, neboť jeho provádění posílí úsilí Unie o digitální, ekologickou a spravedlivou transformaci a přispěje k dosažení vzestupné sociální a hospodářské konvergence a k řešení demografických výzev. Zdůraznili, že sociální rozměr, sociální dialog a aktivní zapojení sociálních partnerů jsou základem vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství. Členské státy shledaly, že Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv předložený Komisí poskytuje užitečné pokyny pro provádění pilíře, a to i v oblasti zaměstnanosti, dovedností, zdraví a sociální ochrany. Uvítaly nové hlavní cíle EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti (78 % obyvatelstva ve věku 20–64 let by mělo být zaměstnáno), dovedností (60 % všech dospělých osob by se mělo každý rok účastnit odborné přípravy) a snižování chudoby (nejméně o 15 milionů osob včetně pěti milionů dětí) a revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů, které pomohou sledovat pokrok při provádění zásad pilíře sociálních práv v rámci koordinace politik v souvislosti s evropským semestrem. Kromě toho konstatovaly, že zatímco se Evropa postupně zotavuje z pandemie COVID-19, bude zapotřebí se přeorientovat z ochrany pracovních míst na jejich vytváření a zkvalitňování, a zdůraznily, že provádění zásad evropského pilíře sociálních práv bude mít klíčový význam pro to, aby se v rámci inkluzivního oživení zajistilo vytváření většího počtu a kvalitnějších pracovních míst pro všechny. Členské státy rovněž zdůraznily, že je důležité pozorně sledovat – i na nejvyšší úrovni – pokrok dosažený při provádění evropského pilíře sociálních práv a hlavních cílů EU pro rok 2030. Členské státy by měly zajistit spravedlivou mobilitu a přenositelnost práv a nároků prostřednictvím lepší ochrany mobilních pracovníků, včetně přeshraničních a sezónních pracovníků, účinnějších inspektorátů práce a zavádění účinných digitálních řešení.

(8a)

(9)

Reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, by se měly řídit vnitrostátní praxí v oblasti sociálního dialogu s cílem zajistit spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň a udržitelný růst. Měly by rovněž poskytnout potřebný prostor pro široké posouzení socioekonomických otázek, včetně zlepšení udržitelnosti, konkurenceschopnosti, inovací, vytváření kvalitních pracovních míst, pracovních podmínek, chudoby pracujících, vzdělávání a dovedností, veřejného zdraví a začleňování a reálných příjmů. Členské státy a Unie by měly zajistit, aby byly dopady krize COVID-19 na sociální a ekonomickou oblast a na oblast zaměstnanosti zmírněny a aby uvedené transformace byly vyvážené a sociálně spravedlivé. Mělo by se pokračovat v podpoře oživení a úsilí o vytvoření inkluzivní a odolné společnosti, v níž jsou občané chráněni, jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Aby bylo možno podpořit přechod na trhu práce, je nutné, aby byl přijat ucelený soubor aktivních politik trhu práce, který by zahrnoval dočasné pobídky k zaměstnávání i k  přechodům, jakož i politická opatření zaměřená na dovednosti a lepší služby v oblasti zaměstnanosti, jak je zdůrazněno v doporučení Komise (EU) o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19 (EASE).

(9)

Reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, by se měly řídit vnitrostátní praxí v oblasti sociálního dialogu s cílem zajistit spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň a udržitelný růst. Měly by rovněž poskytnout potřebný prostor pro široké posouzení socioekonomických otázek, včetně zlepšení udržitelnosti, konkurenceschopnosti, inovací, vytváření kvalitních pracovních míst, pracovních podmínek, chudoby pracujících, rovnosti žen a mužů, vzdělávání a dovedností, veřejného zdraví a začleňování a reálných příjmů . Členské státy by proto měly respektovat a posilovat úlohu sociálních partnerů, podporovat rozšiřování rozsahu kolektivního vyjednávání a podporovat vysokou hustotu odborových svazů a organizací zaměstnavatelů s cílem zajistit inkluzivní a sociálně spravedlivé oživení . Členské státy a Unie by měly zajistit, aby byly dopady krize COVID-19 na sociální a ekonomickou oblast a na oblast zaměstnanosti zmírněny a aby uvedené transformace byly vyvážené a sociálně spravedlivé. Mělo by se pokračovat v podpoře oživení a úsilí o vytvoření inkluzivní a odolné společnosti, v níž jsou občané chráněni, jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Aby bylo možno podpořit přechod na trhu práce, je nutné, aby byl přijat ucelený soubor aktivních politik trhu práce, který by zahrnoval dočasné pobídky k zaměstnávání i k  transformačním dovednostem, potvrzování a osvojování kompetencí a lepším službám v oblasti zaměstnanosti, jak je zdůrazněno v doporučení Komise (EU) o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19 (EASE). Aby bylo možné získat ponaučení a určit nástroje pro budoucí využití, je zapotřebí důkladné hodnocení vnitrostátních politik a režimů podpory, které byly zavedeny za účelem zmírnění dopadů pandemie COVID-19.

(10)

Je třeba řešit diskriminaci ve všech jejích formách, zajistit rovnost žen a mužů a podporovat zaměstnanost mladých lidí. Dále je třeba zajistit přístup a příležitosti pro všechny a  snížit chudobu a sociální vyloučení, mimo jiné u dětí, a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a přiměřených a inkluzivních systémů sociální ochrany a odstraněním překážek omezujících účast na vzdělávání a odborné přípravě a na trhu práce, rovněž prostřednictvím investic do předškolního vzdělávání a péče a do digitálních dovedností. Včasný a rovný přístup k finančně dostupným službám dlouhodobé péče a zdravotní péče, včetně prevence a podpory zdravotní péče, jsou obzvláště důležité s ohledem na krizi COVID-19 a v kontextu stárnoucí společnosti. Ve větším rozsahu by měl být využíván potenciál osob se zdravotním postižením přispívat k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji. Na pracovních místech v Unii se objevují nové hospodářské a obchodní modely a také se mění pracovněprávní vztahy. Členské státy by měly zajistit, aby pracovněprávní vztahy vyplývající z nových forem práce zachovávaly a posilovaly sociální model Evropy.

(10)

Je třeba odstranit diskriminaci ve všech jejích formách, zajistit rovnost žen a mužů a podporovat zaměstnanost mladých lidí. Dále je třeba zajistit přístup a příležitosti pro všechny a  vymýtit chudobu a sociální vyloučení, mimo jiné u dětí, a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a přiměřených a inkluzivních systémů sociální ochrany a odstraněním překážek omezujících účast na vzdělávání a odborné přípravě a na trhu práce, rovněž prostřednictvím investic do předškolního vzdělávání, digitálních dovedností a celoživotního učení . Členské státy by měly posílit investice do udržitelných a kvalitních pracovních míst a přijmout komplexní přístup k vymanění dětí z chudoby a k podpoře rodičů dětí v nouzi. Evropská záruka pro děti by měla být začleněna do všech oblastí politiky a mělo by být upřednostněno financování práv dětí a zároveň by mělo být plně využito stávajících politik a finančních prostředků Unie pro konkrétní opatření, která přispívají k vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení . Včasný a rovný přístup k finančně dostupným službám dlouhodobé péče a zdravotní péče, včetně prevence , mimo jiné v otázkách duševního zdraví na pracovišti, a podpory zdravotní péče, jsou obzvláště důležité s ohledem na krizi COVID-19 a v kontextu stárnoucí společnosti. Ve větším rozsahu by měl být využíván potenciál osob se zdravotním postižením přispívat k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji. Na pracovních místech v Unii se objevují nové hospodářské a obchodní modely a také se mění pracovněprávní vztahy. Členské státy by měly zajistit, aby pracovněprávní vztahy vyplývající z nových forem práce zachovávaly a posilovaly sociální model Evropy a zároveň zaručily práva pracovníků, důstojné pracovní podmínky, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, důstojné mzdy a řádnou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem .

(12)

Členské státy by měly plně využívat iniciativy REACT-EU (21) posilující fondy politiky soudržnosti do roku 2023, Evropský sociální fond plus, nový Nástroj pro oživení a odolnost (22) a další fondy Unie, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci a Programu InvestEU, s cílem podpořit zaměstnanost, sociální investice, sociální začlenění, přístupnost, příležitosti pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovních sil, celoživotní učení a vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, včetně digitální gramotnosti a dovedností. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti.

(12)

Členské státy by měly plně využívat iniciativy REACT-EU (21) posilující fondy politiky soudržnosti do roku 2023, Evropský sociální fond plus, nový Nástroj pro oživení a odolnost (22) a další fondy Unie, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci a Programu InvestEU, s cílem podpořit zaměstnanost, sociální investice, sociální začlenění, přístupnost, příležitosti pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovních sil, celoživotní učení a vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, včetně digitální gramotnosti a dovedností. Členské státy by rovněž měly plně využívat revidovaný Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691  (22a) na podporu pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku krize COVID-19. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti.

(13a)