<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-826/18</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62018CJ0826</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:7">EU:C:2021:7</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>12</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>12</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20210114">14. 1. 2021</DATE> – věc C‑826/18</HT></P><P><HT TYPE="SC">Stichting Varkens in Nood a další</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek soudního dvora</HT> (prvního senátu)</P><P><DATE ISO="20210114">14. ledna 2021</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: nizozemština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Aarhuská úmluva</KEYWORD><KEYWORD>Článek 9 odst. 2 a 3</KEYWORD><KEYWORD>Přístupu k právní ochraně</KEYWORD><KEYWORD>Neexistence přístupu k právní ochraně pro jinou než dotčenou veřejnost</KEYWORD><KEYWORD>Přípustnost žaloby podmíněná předchozí účastí na rozhodovacím procesu</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑826/18,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Rechtbank Limburg (okresní soud v Limburgu, Nizozemsko) ze dne <DATE ISO="20181221">21. prosince 2018</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20181228">28. prosince 2018</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">LB,</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Stichting Varkens in Nood,</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Stichting Dierenrecht,</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Stichting Leefbaar Buitengebied</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">College van burgemeester en wethouders van de gemeente Echt-Susteren,</HT></P><P>za přítomnosti:</P><P><HT TYPE="BOLD">Sebava BV,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (první senát),</P><P>ve složení J.-C. Bonichot (zpravodaj), předseda senátu, L. Bay Larsen, C. Toader, M. Safjan a N. Jääskinen, soudci,</P><P>generální advokát: M. Bobek,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní radová,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20200130">30. ledna 2020</DATE>,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za LB A. Hanssen,</P></ITEM><?PAGE NO="2"?><ITEM><P>za Stichting Varkens in Nood, Stichting Dierenrecht a Stichting Leefbaar Buitengebied M. H. Middelkampem,</P></ITEM><ITEM><P>za College van burgemeester en wethouders van de gemeente Echt-Susteren L. M. C. Cloodtem, advocaat,</P></ITEM><ITEM><P>za nizozemskou vládu M. A. M. de Ree, M. Bulterman a C. S. Schillemans, jakož i J. M. Hoogveldem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za dánskou vládu J. Nymann-Lindegrenem, jakož i M. S. Wolff a P. Z. L. Ngo, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za Irsko M. Browne a G. Hodge, jakož i A. Joycem, jako zmocněnci, ve spolupráci s N. Butler, SC, a C. Hogan, BL,</P></ITEM><ITEM><P>za švédskou vládu H. Eklinder, C. Meyer-Seitz, H. Shev, J. Lundberg a A. Falk, jako zmocněnkyněmi,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi G. Gattinarou a M. Noll-Ehlersem, jakož i L. Haasbeek, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20200702">2. července 2020</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 9 odst. 2 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané v Aarhusu (Dánsko) dne <DATE ISO="19980625">25. června 1998</DATE> a schválené jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2005/370/ES ze dne <DATE ISO="20050217">17. února 2005</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="124" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2005">Úř. věst. 2005, L 124, s. 1</REF.DOC.OJ>) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>Aarhuská úmluva<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporů mezi LB, fyzickou osobou, jakož i Stichting Varkens in Nood, Stichting Dierenrecht a Stichting Leefbaar Buitengebied, spolky na ochranu práv zvířat, a College van burgemeester en wethouders van de gemeente Echt-Susteren (rada obecního zastupitelstva obce Echt-Susteren, Nizozemsko) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>obec Echt-Susteren<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>) ve věci povolení uděleného touto obcí společnosti Sebava BV pro účely výstavby zařízení pro chov prasat.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Mezinárodní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Osmnáctý bod odůvodnění Aarhuské úmluvy uvádí, že má zájem na tom, aby veřejnosti, včetně organizací, byly přístupné účinné soudní mechanismy, aby tak byly chráněny jejich oprávněné zájmy a právo bylo prosazováno.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 2 této úmluvy, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>Definice<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>, v odstavci 4 stanoví, že pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/> <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>znamená jednu nebo více fyzických nebo právnických osob a – v souladu s vnitrostátní právní úpravou nebo praxí – jejich sdružení, organizace nebo skupiny<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Podle tohoto čl. 2 odst. 5 se výrazem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>dotčená veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/> rozumí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>veřejnost, která je – nebo může být – ovlivněna environmentálním rozhodováním, anebo která má na tomto rozhodování určitý zájem<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>. Tento odstavec 5 uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>pro účely této definice se u nevládních organizací podporujících ochranu životního prostředí a splňujících požadavky vnitrostátních právních předpisů předpokládá, že mají na environmentálním rozhodování zájem<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Článek 3 odst. 5 Aarhuské úmluvy stanoví, že jejími ustanoveními není dotčeno právo smluvních stran uplatňovat nebo zavádět opatření zajišťující přístup k informacím, podíl veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí v širším rozsahu, než požaduje tato úmluva.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Článek 6 Aarhuské úmluvy, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>Účast veřejnosti na rozhodování o specifických činnostech<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, v odstavcích 1 až 10 uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="006.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Každá strana bude</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>uplatňovat ustanovení tohoto článku vzhledem k rozhodnutím o tom, zda povolit navrhované činnosti uvedené v příloze I;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="006.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>Dotčená veřejnost bude přiměřeně, včas a účinně informována, buď veřejným oznámením, nebo individuálně, v dostatečně rané fázi procedury environmentálního rozhodování mimo jiné o:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>navrhované činnosti a o žádosti, o níž bude rozhodováno;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>povaze možných rozhodnutí nebo o návrhu rozhodnutí;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>orgánu veřejné správy odpovědném za vydání rozhodnutí;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>předpokládaném postupu, včetně údajů, kdy a jak budou poskytnuty informace o:</TXT><P><LIST TYPE="roman"><ITEM><NP><NO.P>i)</NO.P><TXT>zahájení procedury rozhodování;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>ii)</NO.P><TXT>možnosti veřejnosti účastnit se tohoto řízení;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>iii)</NO.P><TXT>termínu a místě předpokládaného veřejného jednání;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>iv)</NO.P><TXT>určení orgánu veřejné správy, od něhož lze získat relevantní informace, a u něhož jsou uloženy relevantní informace k přezkoumání ze strany veřejnosti;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>v)</NO.P><TXT>příslušném orgánu veřejné správy nebo o dalších úředních orgánech, jimž lze podávat připomínky nebo dotazy, a o harmonogramu předávání těchto připomínek a dotazů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>vi)</NO.P><TXT>sdělení, jaké informace o životním prostředí vztahující se k navrhované činnosti jsou dostupné; a</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>skutečnosti, zda navrhovaná činnost podléhá proceduře posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) nebo posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="006.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Postupy pro účast veřejnosti zahrnou rozumné lhůty pro jednotlivé fáze, které poskytnou dostatek času pro informování veřejnosti v souladu s odstavcem 2 a které poskytnou dostatek času veřejnosti k přípravě a k účinné účasti na rozhodování v záležitostech životního prostředí.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="006.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>Každá strana zajistí účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="006.005"><NO.PARAG>5.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud je to účelné, měla by každá strana vést případné žadatele k tomu, aby ještě před podáním žádosti o povolení určili dotčenou veřejnost, aby s ní zahájili diskusi a poskytli jí informace týkající se cílů jejich žádosti.</ALINEA></PARAG><?PAGE NO="4"?><PARAG IDENTIFIER="006.006"><NO.PARAG>6.</NO.PARAG><ALINEA><P>Každá strana bude od příslušných orgánů veřejné správy požadovat, aby byl dotčené veřejnosti umožněn přístup k přezkoumání všech informací relevantních pro dané rozhodování, na požádání v případech, kdy je tak stanoveno vnitrostátním právem, zdarma a co možná nejdříve poté, co se stanou dostupné informace, které jsou uvedeny v tomto článku a které jsou dostupné v době procedury účasti veřejnosti na rozhodování, aniž by tím bylo dotčeno právo stran odmítnout předat jisté informace v souladu s čl. 4 odst. 3 a 4. Relevantní informace budou přinejmenším zahrnovat následující, a to aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 4:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>popis místa a fyzikálních a technických charakteristik navrhované činnosti, včetně odhadů předpokládaných zbytků a emisí;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>popis významných vlivů navrhované činnosti na životní prostředí;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>popis opatření předpokládaných k prevenci nebo ke snížení těchto vlivů, včetně emisí;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>netechnický souhrn výše uvedených bodů;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>e)</NO.P><TXT>popis hlavních variant navrhované činnosti, které žadatel zkoumal; a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>f)</NO.P><TXT>hlavní zprávy a doporučení, v souladu s vnitrostátní právní úpravou, určené orgánům veřejné správy v době, kdy má být dotčená veřejnost informována v souladu s odstavcem 2 výše.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="006.007"><NO.PARAG>7.</NO.PARAG><ALINEA>Postupy pro účast veřejnosti jí umožní předkládat písemně nebo – v případě vhodnosti – na veřejném jednání nebo veřejném průzkumu s žadatelem, jakékoli připomínky, informace, rozbory nebo stanoviska, které veřejnost považuje za relevantní ve vztahu k navrhované činnosti.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="006.008"><NO.PARAG>8.</NO.PARAG><ALINEA>Každá strana zajistí, že v rozhodnutí bude náležitě brán v úvahu výsledek účasti veřejnosti.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="006.009"><NO.PARAG>9.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud bylo rozhodnutí vydáno orgánem veřejné správy, každá strana zajistí, aby o něm byla veřejnost okamžitě informována v souladu s příslušnými postupy. Každá strana zpřístupní veřejnosti text rozhodnutí a důvody i hlediska, na nichž je rozhodnutí založeno.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="006.010"><NO.PARAG>10.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud orgán veřejné správy přehodnotí nebo zaktualizuje provozní podmínky pro činnost uvedenou v odstavci 1, každá strana zajistí, že budou <HT TYPE="ITALIC">mutatis mutandis</HT> uplatněna ustanovení odstavců 2 až 9 tohoto článku v případech, kdy je to vhodné.<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 9 Aarhuské úmluvy, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>Přístup k právní ochraně<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>, v odstavcích 2 až 4 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="009.002"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>Každá strana v rámci své vnitrostátní právní úpravy zajistí, aby osoby z řad dotčené veřejnosti</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>mající dostatečný zájem, nebo</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>u nichž trvá porušování práva v případech, kdy to procesní správní předpis strany požaduje jako předběžnou podmínku, mohly dosáhnout toho, že soud nebo jiný nezávislý a nestranný orgán zřízený zákonem přezkoumá po stránce hmotné i procesní zákonnost jakýchkoliv rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti podle ustanovení článku 6 a v případech, kdy je tak stanoveno vnitrostátním právem a aniž by tím byl dotčen odstavec 3 článku 9, i dalších relevantních ustanovení této úmluvy.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA><ALINEA>Co představuje dostatečný zájem a porušování práva, bude určeno v souladu s požadavky vnitrostátního práva a v souladu s cílem poskytnout dotčené veřejnosti široký přístup k právní ochraně v rozsahu působnosti této úmluvy. K tomuto účelu je zájem jakékoli nestátní neziskové organizace splňující požadavky čl. 2 odst. 5 pokládán za dostatečný pro účely písmene a). U těchto organizací se bude pro účely písmene b) předpokládat, že mají práva, která mohou být porušována.</ALINEA><?PAGE NO="5"?><ALINEA>Ustanovení tohoto odstavce 2 nevylučují možnost předběžného přezkoumání správním orgánem a neovlivní požadavek, aby byly vyčerpány postupy správního přezkoumávání před předáním věci k soudnímu přezkoumání tam, kde to vnitrostátní právo vyžaduje.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="009.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Navíc – aniž by tím bylo dotčeno přezkoumání zmíněné výše v odstavcích 1 a 2 – každá strana zajistí, aby osoby z řad veřejnosti splňující kritéria, pokud jsou nějaká stanovena ve vnitrostátním právu, měly přístup ke správním nebo soudním řízením, aby mohly vznášet námitky proti jednání, […] nebo nečinnosti ze strany soukromých osob nebo orgánů veřejné správy, jež jsou v rozporu s ustanoveními jejího vnitrostátního práva týkajícího se životního prostředí.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="009.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>Navíc – a aniž by tím byl dotčen odstavec 1 – postupy přezkoumání uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 mají zajistit přiměřenou a účinnou nápravu, včetně právně přikázaných úlev ve vhodných případech, a měly by být čestné, spravedlivé, včasné a neměly by vyžadovat vysoké náklady. […]<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Příloha I Aarhuské úmluvy, nadepsaná <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>Seznam činností uvedených v článku 6 odstavec 1 (a)<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>, v bodě 15 písm. c) uvádí zařízení pro intenzívní chov prasat s kapacitou větší než 750 míst pro prasnice.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Nizozemské právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Podle článku 1:2 Algemene wet bestuursrecht (obecný správní zákon, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>Awb<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>) se <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>dotčenou stranou<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/> rozumí každá osoba, <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>jejíž zájmy jsou rozhodnutím přímo dotčeny<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Z článku 3.10 Wet Algemene bepalingen omgevingsrecht (zákon, jímž se přijímají obecná ustanovení o právu životního prostředí, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>Wabo<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>) vyplývá, že pro přijetí environmentálního povolení k výstavbě a úpravám zařízení ve smyslu čl. 2.1 odst. 1 písm. a) a e) Wabo je třeba použít oddíl 3.4 Awb o <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0018" ID="QS0018"/>jednotném veřejném přípravném řízení<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0019" ID="QS0019"/>přípravné řízení<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>V rámci tohoto řízení článek 3.12 Wabo stanoví, že každý může vznést připomínky k návrhu rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Podle článku 6:13 Awb mohou žalobu proti rozhodnutí přijatému na konci tohoto řízení podat pouze dotčené strany, které předložily připomínky v přípravném řízení, ledaže není možné jim důvodně vytýkat, že tak neučinily. Mimoto jsou přípustné pouze výtky směřující proti týmž aspektům napadeného rozhodnutí, které byly kritizovány v průběhu jeho postupu pro přijetí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Z článku 8:1 Awb vyplývá, že proti správním rozhodnutím mohou podat žalobu ke správnímu soudu pouze dotčené strany.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spory v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20161013">13. října 2016</DATE> podala společnost Sebava u obce Echt-Susteren žádost o povolení k rozšíření a úpravě vepřína nacházejícího se v Koningsbosch (Nizozemsko) za účelem výstavby nového zařízení pro 855 zaprahlých březích prasnic, nahrazení 484 prasniček 125 kojícími prasnicemi ve stávajících vepřínech a výstavby zastřešeného výběhu pro prasnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena k přípravnému řízení, v jehož rámci příslušný orgán přijímá návrh rozhodnutí o žádosti o povolení, k němuž lze předložit připomínky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>V tomto rámci obec Echt-Susteren rozhodla, že zpráva o vlivu na životní prostředí není nezbytná.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>Toto rozhodnutí, jakož i jedno vyhotovení oznámení a další příslušné dokumenty byly zpřístupněny veřejnosti k nahlédnutí na obecním úřadu. Tyto skutečnosti byly oznámeny v <HT TYPE="ITALIC">Staatscourant van het Koninkrijk der Nederlanden</HT> (Úřední věstník Nizozemského království), v němž bylo uvedeno, že zmíněné rozhodnutí musí být považováno za přípravný akt ve smyslu nizozemského práva, a že tedy nemůže být předmětem správního nebo soudního přezkumu, ledaže by přímo poškozovalo zájmy <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0020" ID="QS0020"/>dotčené strany<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>. Žádost o povolení, jakož i oznámení návrhu povolení byly rovněž zveřejněny v <HT TYPE="ITALIC">Gemeenteblad</HT> <HT TYPE="ITALIC">van Echt-Susteren</HT> (Obecní listy Echt-Susteren).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20170928">28. září 2017</DATE> obec Echt-Susteren vydala požadované environmentální povolení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>LB, jakož i Stichting Varkens in Nood, Stichting Dierenrecht a Stichting Leefbaar Buitengebied podaly k Rechtbank Limburg (okresní soud v Limburgu, Nizozemsko) návrhy na zrušení tohoto povolení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Pokud jde o žalobu podanou LB, předkládající soud má za to, že by měla být odmítnuta jako nepřípustná z důvodu, že LB nesplňuje podmínky k tomu, aby byla považována za <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0021" ID="QS0021"/>dotčenou stranu<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/> ve smyslu nizozemského správního práva, jelikož nežije v blízkosti záměru dotčeného v původním řízení, ale přibližně dvacet kilometrů od tohoto záměru, a že tedy osobně netrpí vlivy tohoto záměru na životní prostředí. Předkládající soud uvádí, že profese veterinářky LB nemůže stačit k tomu, aby mohl být uznán osobní zájem, a že ostatní činnosti a postavení, jichž se dovolávala, byly uplatněny opožděně po uplynutí lhůty pro podání žaloby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Předkládající soud dodává, že žaloba LB by mohla být rovněž odmítnuta jako nepřípustná z důvodu, že žalobkyně nepředložila během přípravného řízení námitky proti uvedenému záměru.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>LB tvrdí, že jí musí být přiznáno postavení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0022" ID="QS0022"/>dotčené strany<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/> ve smyslu nizozemského práva a že jí nelze rozumně vytýkat, že nepředložila připomínky během přípravného řízení vzhledem k vadám tohoto řízení. Konkrétně nebylo uvedeno, že se záměr týká rozšíření vepřína a k předložení připomínek byly vyzvány pouze <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0023" ID="QS0023"/>dotčené strany<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>V tomto kontextu si předkládající soud klade otázku, zda je omezení přístupu k právní ochraně pouze na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0024" ID="QS0024"/>dotčené strany<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/> ve smyslu vnitrostátního práva v souladu s Aarhuskou úmluvou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Klade si zejména otázku, zda čl. 9 odst. 2 této úmluvy musí být vykládán v tom smyslu, že vyžaduje, aby se osoby, které nejsou stejně jako LB považovány za <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0025" ID="QS0025"/>dotčené strany<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/> ve smyslu vnitrostátního práva a nejsou ani součástí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0026" ID="QS0026"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> ve smyslu Aarhuské úmluvy, přesto mohly jakožto osoby z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0027" ID="QS0027"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> ve smyslu této úmluvy u soudu dovolávat případných porušení práv, která jsou jim přiznána v čl. 6 odst. 3 a 7 až 9 této úmluvy, které odkazují na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0028" ID="QS0028"/>veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>, a nikoli jen na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0029" ID="QS0029"/>dotčenou veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Pokud jde o spolky na ochranu životního prostředí, které jsou žalobci v původním řízení, má předkládající soud za to, že tyto spolky jsou <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0030" ID="QS0030"/>dotčenými stranami<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/> ve smyslu vnitrostátního práva, jelikož dobré životní podmínky a ochrana zvířat jsou součástí cíle stanoveného ve stanovách, a že je dostatečně prokázáno, že za tímto účelem vykonávají konkrétní činnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Tento soud má však za to, že žaloba těchto spolků musí být odmítnuta jako nepřípustná z důvodu, že tyto spolky nepodaly připomínky během přípravného řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Předkládající soud si nicméně klade otázku, zda je tato podmínka přípustnosti v souladu s unijním právem, a zejména s čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Klade si rovněž otázku, zda je s tímto ustanovením slučitelné pravidlo nizozemského práva, které stanoví, že výtky, které se netýkají aspektů návrhu rozhodnutí, jež byly napadeny v rámci přípravného řízení, jsou nepřípustné.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Rechtbank Limburg (okresní soud v Limburgu) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0031" ID="QS0031"/>1)</NO.P><TXT>Musí být unijní právo a zejména čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby právo <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0032" ID="QS0032"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="2018" ID="QE0032"/> (tzn. každého) na přístup k právní ochraně bylo v plném rozsahu vyloučeno, nejedná-li se o <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0033" ID="QS0033"/>dotčenou veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="2018" ID="QE0033"/> (jinými slovy <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0034" ID="QS0034"/>dotčené strany<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="2018" ID="QE0034"/>)?</TXT><P>V případě kladné odpovědi na [první otázku]:</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Musí být unijní právo a zejména čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy vykládán v tom smyslu, že z něj vyplývá, že <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0035" ID="QS0035"/>veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="2018" ID="QE0035"/> (každý) musí mít v případě údajného porušení procesních náležitostí a práv na účast platných pro tuto veřejnost ve smyslu článku 6 této úmluvy přístup k právní ochraně?</TXT><P>Je přitom relevantní, že <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0036" ID="QS0036"/>dotčená veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="2018" ID="QE0036"/> (dotčená strana) má v tomto bodě přístup k právní ochraně a mimo to může u soudu uplatnit také hmotněprávní žalobní důvody?</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Musí být unijní právo a zejména čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby přístup <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0037" ID="QS0037"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="2018" ID="QE0037"/> (dotčené strany) k právní ochraně závisel na výkonu práv na účast ve smyslu článku 6 této úmluvy?</TXT><P>V případě záporné odpovědi na [třetí otázku]:</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>4)</NO.P><TXT>Musí být unijní právo a zejména čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0038" ID="QS0038"/>dotčenou veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="2018" ID="QE0038"/> (dotčenou stranu) vylučuje z přístupu k právní ochraně proti rozhodnutí, lze-li jí odůvodněně vytknout, že proti návrhu rozhodnutí (resp. jeho částem) nepředložila žádné námitky?</TXT><P>V případě záporné odpovědi na [čtvrtou otázku]:</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>5)</NO.P><TXT>Je neomezeně věcí vnitrostátního soudu rozhodnout na základě okolností konkrétního případu o tom, co se rozumí pod <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0039" ID="QS0039"/>lze jí odůvodněně vytknout<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="2018" ID="QE0039"/>, nebo je vnitrostátní soud povinen dbát na určité záruky poskytované unijním právem?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>6)</NO.P><TXT>Do jaké míry bude odpověď na [třetí až pátou otázku] odlišná, jedná-li se o <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0040" ID="QS0040"/>veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="2018" ID="QE0040"/> (každého), není-li tato veřejnost zároveň <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0041" ID="QS0041"/>dotčenou veřejností<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="2018" ID="QE0041"/> (dotčenou stranou)?<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K první a druhé otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Podstatou první a druhé otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda unijní právo, a zejména čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy brání tomu, aby osoby z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0042" ID="QS0042"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> uvedené v čl. 2 odst. 4 této úmluvy neměly jako takové přístup k právní ochraně za účelem napadení rozhodnutí, které spadá do působnosti článku 6 této úmluvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Úvodem je třeba konstatovat, že záměr dotčený v původním řízení spadá do působnosti Aarhuské úmluvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Předkládající soud totiž právem odkazuje na čl. 6 odst. 1 písm. a) této úmluvy ve spojení s její přílohou I bodem 15, který zmiňuje zařízení pro intenzívní chov prasat s kapacitou větší než 750 míst pro prasnice, na řízení o povolení, kterého se může <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0043" ID="QS0043"/>dotčená veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/> účastnit.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Podle čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy každá strana v rámci své vnitrostátní právní úpravy a v souladu s cílem poskytnout dotčené veřejnosti široký přístup k právní ochraně zajistí, aby osoby z jejích řad, které mají zájem na podání žaloby, nebo namítly porušení práva v případech, kdy vnitrostátní právo takovou podmínku stanoví, mohly dosáhnout toho, že soud nebo jiný nezávislý a nestranný orgán přezkoumá zákonnost jakéhokoli rozhodnutí spadajícího do působnosti článku 6 této úmluvy, a v případech, kdy je tak stanoveno vnitrostátním právem, i dalších relevantních ustanovení této úmluvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Zúčastnění na písemné části řízení před Soudním dvorem správně poukázali na to, že čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy se týká pouze <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0044" ID="QS0044"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>, která je v čl. 2 odst. 5 této úmluvy definována jako veřejnost, která je – nebo může být – ovlivněna environmentálním rozhodováním, anebo která má na tomto rozhodování určitý zájem. Posledně uvedené ustanovení uvádí, že pro účely této definice se u nevládních organizací podporujících ochranu životního prostředí a splňujících požadavky vnitrostátních právních předpisů předpokládá, že mají na environmentálním rozhodování zájem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Cílem čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy tedy není přiznat široké veřejnosti právo na opravný prostředek proti rozhodnutím a jiným aktům spadajícím do působnosti článku 6 této úmluvy týkajícím se záměrů, které jsou předmětem účasti veřejnosti na rozhodování, nýbrž zaručit toto právo pouze osobám z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0045" ID="QS0045"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/>, které splňují určité podmínky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Tento výklad je podpořen strukturou článku 9 Aarhuské úmluvy, jelikož odstavec 3 tohoto článku stanoví pro osoby z řad široké <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0046" ID="QS0046"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/> omezenější režim přístupu k právní ochraně, čímž tak odráží systém zavedený touto úmluvou, který výslovně rozlišuje mezi širokou <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0047" ID="QS0047"/>veřejností<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/> a <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0048" ID="QS0048"/>veřejností dotčenou<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> jednáním nebo operací.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Zvláštní procesní práva jsou tak stanovena pro osoby z řad dotčené veřejnosti, které jsou v zásadě jako jediné povolány k účasti na rozhodování, jelikož jsou součástí okruhu osob, jehož určení přísluší členským státům rozumným způsobem a v souladu s cílem, jímž je poskytnout široký přístup k právní ochraně dotčené veřejnosti, na kterou zamýšlené jednání nebo operace mají nebo mohou mít dopad.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Je pravda, že článek 6 Aarhuské úmluvy používá několikrát výraz <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0049" ID="QS0049"/>veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>. Ze znění tohoto článku jako celku však vyplývá, že se použije pouze na <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0050" ID="QS0050"/>dotčenou veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>, tzn. jedině na veřejnost, jejíž účast na rozhodování je požadována.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>I když totiž požadavky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. d) bodech ii) a iv) této úmluvy odkazují specificky na informace týkající se <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0051" ID="QS0051"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/>, z tohoto čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce výslovně vyplývá, že právo na informace, které zakotvuje, je zaručeno pouze <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0052" ID="QS0052"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Článek 6 odst. 3 této úmluvy dále tím, že uvádí, že musí být stanoveny přiměřené lhůty pro informování veřejnosti ve smyslu čl. 6 odst. 2 Aarhuské úmluvy a pro přípravu a účinnou účast veřejnosti na rozhodování, potvrzuje, že jednotlivé fáze postupu pro účast veřejnosti se vztahují pouze na dotčenou veřejnost.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Kromě toho, přestože čl. 6 odst. 4 a 7 uvedené úmluvy zmiňuje rovněž <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0053" ID="QS0053"/>veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/>, jediným cílem těchto ustanovení je stanovit konkrétní podmínky postupu pro účast, a sice okamžik, kdy musí být tento postup organizován, a přesnou formu této účasti, a nikoliv vymezit rozsah práva veřejnosti účastnit se uvedených postupů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Tato analýza je podpořena skutečností, že právo účastnit se na rozhodování by nemohlo být účinné, kdyby dotčená strana neměla rovněž právo být informována o záměru a předpokládaném postupu, jakož i právo na přístup k informačním dokumentům, která jsou přitom v čl. 6 odst. 2 a 6 Aarhuské úmluvy výslovně přiznána pouze osobám z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0054" ID="QS0054"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Je ostatně třeba uvést, že odlišný výklad článku 6 Aarhuské úmluvy, než je výklad uvedený v bodě 39 tohoto rozsudku, by tím, že by byl přístup k právní ochraně nutně rozšířen na celou <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0055" ID="QS0055"/>veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/>, aby se mohla dovolávat práv vyplývajících z tohoto článku, vedl k tomu, že by rozlišení mezi režimy přístupu k soudu stanovenými v čl. 9 odst. 2 a 3 této úmluvy bylo zbaveno užitečnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>S ohledem na všechny tyto úvahy je třeba konstatovat, že cílem čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy je právě zajistit přístup k soudu za účelem napadení jednání nebo rozhodnutí spadajícího do působnosti článku 6 této úmluvy pouze <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0056" ID="QS0056"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/>, která splňuje určité podmínky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, s výhradou ověření skutkového stavu, které přísluší předkládajícímu soudu, že taková osoba, jako je LB, která není součástí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0057" ID="QS0057"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/> ve smyslu Aarhuské úmluvy, nemůže namítat porušení čl. 9 odst. 2 této úmluvy z důvodu, že nemá ve věci v původním řízení přístup k právní ochraně.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Přístup takové osoby k právní ochraně by však musel podléhat odlišnému režimu, pokud by vnitrostátní právo členského státu přiznalo veřejnosti širší právo účastnit se na rozhodování, zejména právo být účinně a včas informován o záměru, jak to povoluje čl. 3 odst. 5 Aarhuské úmluvy, podle kterého strany této úmluvy mohou zavádět do svého vnitrostátního práva příznivější ustanovení, než požaduje tato úmluva, například širší účast veřejnosti na rozhodování podle článku 6 této úmluvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>V takovém případě by žaloby podané na základě těchto ustanovení spadaly pod čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy, který stanoví, že aniž by tím bylo dotčeno přezkoumání zmíněné v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, každá strana této úmluvy zajistí, aby <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0058" ID="QS0058"/>osoby z řad veřejnosti splňující kritéria, pokud jsou nějaká stanovena ve vnitrostátním právu<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/>, měly přístup ke správním nebo soudním řízením, aby mohly vznášet námitky proti jednání, aktům nebo nečinnosti ze strany soukromých osob nebo orgánů veřejné správy, jež jsou v rozporu s ustanoveními jejího vnitrostátního práva týkajícího se životního prostředí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Právní prostředky nápravy zmíněné v čl. 9 odst. 3 uvedené úmluvy tak mohou podléhat <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0059" ID="QS0059"/>kritériím<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/>, což znamená, že členské státy mohou v rámci posuzovací pravomoci, která je jim v tomto ohledu svěřena, stanovit pravidla procesního práva týkající se podmínek, které musí být splněny pro uplatnění takových prostředků (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171220">20. prosince 2017</DATE>, <NAME.CASE>Protect Natur-, Arten- und Landschaftsschutz Umweltorganisation</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑664/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:987">EU:C:2017:987</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0086">86</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>Soudní dvůr již přitom rozhodl, že právo na prostředek právní nápravy stanovené v uvedeném ustanovení by bylo zbaveno veškerého užitečného účinku, kdyby na základě uplatnění takových kritérii bylo určitým kategoriím <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0060" ID="QS0060"/>osob z řad veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/> odepřeno jakékoli právo na soudní přezkum (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171220">20. prosince 2017</DATE>, <NAME.CASE>Protect Natur-, Arten- und Landschaftsschutz Umweltorganisation</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑664/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:987">EU:C:2017:987</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20191003">3. října 2019</DATE>, <NAME.CASE>Wasserleitungsverband Nördliches Burgenland a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑197/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:824">EU:C:2019:824</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy brání tomu, aby osoby z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0061" ID="QS0061"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/> ve smyslu této úmluvy nemohly mít žádný přístup k právní ochraně za účelem uplatnění širších práv účastnit se na rozhodování, která jsou přiznána vnitrostátním právem životního prostředí členského státu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první a druhou otázku odpovědět tak, že čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby osoby z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0062" ID="QS0062"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/> uvedené v čl. 2 odst. 4 této úmluvy neměly jako takové přístup k právní ochraně za účelem napadení rozhodnutí, které spadá do působnosti článku 6 této úmluvy. Naproti tomu čl. 9 odst. 3 uvedené úmluvy brání tomu, aby tyto osoby nemohly mít přístup k právní ochraně za účelem uplatnění širších práv účastnit se na rozhodování, která jim přiznává samotné vnitrostátní právo životního prostředí členského státu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="10"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke třetí až šesté otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>S ohledem na spory v původním řízení a odpověď na první a druhou otázku je třeba konstatovat, že třetí až šestá otázka se týkají opravného prostředku nevládních organizací, které jsou součástí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0063" ID="QS0063"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/> uvedené v čl. 2 odst. 5 Aarhuské úmluvy, a na který se vztahuje čl. 9 odst. 2 této úmluvy, jakož i opravného prostředku osoby z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0064" ID="QS0064"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/> uvedené v čl. 2 odst. 4 této úmluvy, na který se vztahuje čl. 9 odst. 3 této úmluvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Je tedy třeba konstatovat, že podstatou třetí až šesté otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy a čl. 9 odst. 3 této úmluvy brání tomu, aby přípustnost žalob podaných nevládními organizacemi, které jsou součástí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0065" ID="QS0065"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/>, a osobou z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0066" ID="QS0066"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/> byla ve vztahu k těmto organizacím s ohledem na článek 6 této úmluvy a ve vztahu k této osobě z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0067" ID="QS0067"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/> s ohledem na vnitrostátní právo životního prostředí daného členského státu podmíněna jejich účastí na přípravném řízení týkajícím se napadeného rozhodnutí, ledaže není možné jim jejich neúčast důvodně vytýkat. Tento soud se rovněž táže, zda tato ustanovení brání tomu, aby byly přípustné pouze výtky týkající se týchž aspektů napadeného rozhodnutí, které byly předmětem připomínek žalobkyně v tomto řízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že osoby z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0068" ID="QS0068"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/> ve smyslu Aarhuské úmluvy musí mít možnost dosáhnout soudního přezkoumání aktů uvedených v čl. 9 odst. 2 této úmluvy bez ohledu na to, jakou roli mohly mít při projednávání žádosti, a že smluvní strany této úmluvy tedy nemohou stanovit nepřípustnost takového přezkoumání z důvodu, že se žalobce účastnil na rozhodovacím procesu týkajícím se napadeného rozhodnutí a měl možnost uplatnit při této příležitosti své stanovisko [v tomto smyslu, pokud jde o obdobná ustanovení směrnice Rady 85/337/EHS ze dne <DATE ISO="19850627">27. června 1985</DATE> o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="175" PAGE.FIRST="40" DATE.PUB="1985">Úř. věst. 1985, L 175, s. 40</REF.DOC.OJ>), viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20091015">15. října 2009</DATE>, <NAME.CASE>Djurgården-Lilla Värtans Miljöskyddsförening</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑263/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:631">EU:C:2009:631</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>].</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>Účast na rozhodovacím procesu ve věcech životního prostředí za podmínek stanovených uvedenou úmluvou je totiž odlišná od soudního přezkumu a má jiný účel než soudní přezkum, přičemž soudního přezkumu lze případně využít proti rozhodnutí, které bylo přijato v rámci tohoto procesu, takže tato účast nemá vliv na podmínky pro podání opravného prostředku k soudu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20091015">15. října 2009</DATE>, <NAME.CASE>Djurgården-Lilla Värtans Miljöskyddsförening</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑263/08</NO.CASE>,<NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:631">EU:C:2009:631</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Mimoto, pokud jde konkrétně o spolky na ochranu životního prostředí, je třeba připomenout, že čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec druhá a třetí věta Aarhuské úmluvy stanoví, že nevládní organizace splňující podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 této úmluvy musí být považovány za organizace mající buď dostatečný zájem, nebo práva, u nichž může docházet k porušení, podle toho, kterou z těchto podmínek přípustnosti vnitrostátní právní úprava zvolí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>Konečně je třeba konstatovat, že cíle spočívajícího v zajištění <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0069" ID="QS0069"/>širokého přístupu k právní ochraně<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/>, stanoveného v čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy, a dodržení užitečného účinku tohoto ustanovení by nebylo zajištěno právními předpisy, které by podmiňovaly přípustnost opravného prostředku podaného nevládní organizací v závislosti na úloze, kterou mohla či nemohla mít ve fázi účasti na rozhodovacím procesu, neboť tato fáze nemá stejný předmět jako soudní přezkum a posouzení záměru takovou organizací se navíc může vyvíjet v závislosti na výsledku tohoto procesu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20091015">15. října 2009</DATE>, <NAME.CASE>Djurgården-Lilla Värtans Miljöskyddsförening</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑263/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:631">EU:C:2009:631</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>Z výše uvedeného vyplývá, že čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy brání tomu, aby přípustnost žalob, na které se vztahuje, podaných nevládními organizacemi, které jsou součástí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0070" ID="QS0070"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/> ve smyslu Aarhuské úmluvy, byla podmíněna jejich účastí na rozhodovacím procesu, který vedl k přijetí napadeného rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>Okolnost, že se tato podmínka podle vnitrostátního práva dotčeného ve věci v původním řízení nepoužije, pokud nelze těmto organizacím důvodně vytýkat, že se neúčastnily uvedeného procesu, nemůže odůvodnit odlišné řešení, jelikož nesplnění podmínky předchozí účasti v zásadě postačuje k zabránění žaloby uvedených organizací.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Řešení by naproti tomu bylo odlišné, kdyby byla uvedená žaloba podána osobou z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0071" ID="QS0071"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/> na základě širších práv účastnit se na rozhodování, která přiznává pouze vnitrostátní právo životního prostředí daného členského státu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>V tomto případě, jak vyplývá z bodu 48 tohoto rozsudku, by bylo třeba použít čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy, který pružněji upravuje rozhodovací prostor stran této úmluvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>Z judikatury Soudního dvora tak vyplývá, že toto ustanovení v zásadě nebrání v případě žalob, na které se vztahuje, tomu, aby jejich přípustnost byla podmíněna tím, že žalobce včas uplatnil své námitky již ve správním řízení, pokud takové pravidlo může umožnit rychleji určit sporné body a případně je vyřešit v průběhu správního řízení, takže soudní řízení již není nezbytné (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171220">20. prosince 2017</DATE>, <NAME.CASE>Protect Natur-, Arten- und Landschaftsschutz Umweltorganisation</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑664/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:987">EU:C:2017:987</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0088">88</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0090">90</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>Za těchto podmínek, přestože je předpokladem k podání prostředku soudní nápravy, který představuje omezení práva na účinné prostředky nápravy před soudem ve smyslu článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0072" ID="QS0072"/>Listina<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/>), Soudní dvůr rozhodl, že tato podmínka může být odůvodněná podle čl. 52 odst. 1 Listiny tehdy, pokud je stanovena zákonem, respektuje podstatu uvedeného práva a při dodržení zásady proporcionality je nezbytná a skutečně odpovídá cílům obecného zájmu, které uznává Evropská unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171220">20. prosince 2017</DATE>, <NAME.CASE>Protect Natur-, Arten- und Landschaftsschutz Umweltorganisation</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑664/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:987">EU:C:2017:987</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0090">90</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65</NO.P><TXT>V projednávaném případě je přitom nezávisle na otázce, zda je třeba použít článek 47 Listiny na žalobu, která se týká pouze širších práv účastnit se na rozhodování přiznaných pouze vnitrostátním právem, patrné, že podmínky uvedené v předchozím bodě tohoto rozsudku jsou v každém případě splněny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66</NO.P><TXT>Z předkládacího rozhodnutí totiž vyplývá, že podmínka přípustnosti žaloby vycházející z předchozí účasti na rozhodovacím procesu je stanovena zákonem ve smyslu článku 47 Listiny. Tato podmínka mimoto respektuje podstatu základního práva na účinnou soudní ochranu zakotveného v tomto článku, jelikož nezpochybňuje toto právo jako takové, ale ukládá pouze dodatečný procesní krok nutný k jeho výkonu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170927">27. září 2017</DATE>, <NAME.CASE>Puškár</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑73/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:725">EU:C:2017:725</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Kromě toho odpovídá cíli obecného zájmu připomenutému v bodě 63 tohoto rozsudku a nic nenasvědčuje tomu, že existuje zjevný nepoměr mezi tímto cílem a případnými nepříznivými důsledky způsobenými povinností účastnit se přípravného řízení týkajícího se napadeného rozhodnutí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170927">27. září 2017</DATE>, <NAME.CASE>Puškár</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑73/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:725">EU:C:2017:725</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0067">67</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0069">69</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67</NO.P><TXT>Okolnost, že se tato podmínka neuplatní, pokud nelze žalobci důvodně vytýkat, že se neúčastnil na rozhodovacím procesu, může mimoto respektovat požadavek proporcionality, jelikož je posuzována v závislosti na okolnostech věci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68</NO.P><TXT>Konečně není nezbytné určit, zda čl. 9 odst. 2 a 3 Aarhuské úmluvy brání tomu, aby před soudem mohly být zpochybněny pouze výtky týkající se týchž aspektů napadeného rozhodnutí, které byly předmětem připomínek žalobců v tomto řízení, jelikož žalobci v původním řízení se v každém případě neúčastnili přípravného řízení.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na třetí až šestou otázku odpovědět tak, že čl. 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby přípustnost žalob, na které se vztahuje, podaných nevládními organizacemi, které jsou součástí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0073" ID="QS0073"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/> ve smyslu čl. 2 odst. 5 této úmluvy, byla podmíněna účastí těchto organizací na přípravném řízení týkajícím se napadeného rozhodnutí, třebaže se tato podmínka neuplatní, pokud jim nelze důvodně vytýkat, že se tohoto řízení neúčastnily. Naproti tomu čl. 9 odst. 3 uvedené úmluvy nebrání tomu, aby přípustnost žaloby, na kterou se vztahuje, byla podmíněna účastí žalobce na přípravném řízení týkajícím se napadeného rozhodnutí, ledaže mu s ohledem na okolnosti věci není možné jeho neúčast na tomto řízení důvodně vytýkat.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 9 odst. 2 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané v Aarhusu (Dánsko) dne <DATE ISO="19980625">25. června 1998</DATE> a schválené jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2005/370/ES ze dne <DATE ISO="20050217">17. února 2005</DATE>, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby osoby z řad <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0074" ID="QS0074"/>veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/> uvedené v čl. 2 odst. 4 této úmluvy neměly jako takové přístup k právní ochraně za účelem napadení rozhodnutí, které spadá do působnosti článku 6 této úmluvy. Naproti tomu čl. 9 odst. 3 uvedené úmluvy brání tomu, aby tyto osoby nemohly mít přístup k právní ochraně za účelem uplatnění širších práv účastnit se na rozhodování, která jim přiznává samotné vnitrostátní právo životního prostředí členského státu.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 9 odst. 2 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané v Aarhusu dne <DATE ISO="19980625">25. června 1998</DATE> a schválené jménem Evropského společenství rozhodnutím 2005/370, musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby přípustnost žalob, na které se vztahuje, podaných nevládními organizacemi, které jsou součástí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0075" ID="QS0075"/>dotčené veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/> ve smyslu čl. 2 odst. 5 této úmluvy, byla podmíněna účastí těchto organizací na přípravném řízení týkajícím se napadeného rozhodnutí, třebaže se tato podmínka neuplatní, pokud jim nelze důvodně vytýkat, že se tohoto řízení neúčastnily. Naproti tomu čl. 9 odst. 3 uvedené úmluvy nebrání tomu, aby přípustnost žaloby, na kterou se vztahuje, byla podmíněna účastí žalobce na přípravném řízení týkajícím se napadeného rozhodnutí, ledaže mu s ohledem na okolnosti věci není možné jeho neúčast na tomto řízení důvodně vytýkat.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>