|
30.9.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 285/35 |
Pouze původní texty EHK OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:
http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html.
Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 99 – Jednotná ustanovení pro schvalování výbojkových zdrojů světla k užívání ve schválených výbojkových světlometech motorových vozidel
Zahrnuje veškerá platná znění až po:
Doplněk 9 k původnímu znění předpisu – datum vstupu v platnost: 10. června 2014
OBSAH
PŘEDPIS
|
1. |
Oblast působnosti |
|
2. |
Správní ustanovení |
|
3. |
Technické požadavky |
|
4. |
Shodnost výroby |
|
5. |
Postihy za neshodnost výroby |
|
6. |
Definitivní ukončení výroby |
|
7. |
Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů |
PŘÍLOHY
|
Příloha 1 |
Datové listy výbojkových zdrojů světla |
|
Příloha 2 |
Sdělení o udělení (rozšíření, odmítnutí či odebrání schválení nebo o definitivním ukončení výroby) typu výbojkového zdroje světla podle předpisu č. 99 |
|
Příloha 3 |
Příklad uspořádání značky schválení typu |
|
Příloha 4 |
Metoda měření elektrických a fotometrických vlastností |
|
Příloha 5 |
Optické nastavení pro měření polohy a tvaru oblouku a polohy elektrod |
|
Příloha 6 |
Minimální požadavky na postupy kontroly kvality výrobcem |
|
Příloha 7 |
Odběr vzorků a úrovně shody zkušebních záznamů výrobce |
|
Příloha 8 |
Minimální požadavky na odběr vzorků inspektorem |
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
Tento předpis se vztahuje na výbojkové zdroje světla uvedené v příloze 1 a určené k použití ve schválených výbojkových světlometech motorových vozidel.
2. SPRÁVNÍ USTANOVENÍ
2.1 Definice
2.1.1 Pojem „ kategorie “ je v tomto předpisu použit k označení odlišných základních konstrukcí standardizovaných výbojkových zdrojů světla. Každá kategorie má určité označení, například: „D2S“.
2.1.2 „Výbojkové zdroje světla různých typů“ (1) jsou výbojkové zdroje světla v rámci stejné kategorie, které se liší v základních znacích, jakými jsou například:
|
2.1.2.1 |
výrobní nebo obchodní značka; to znamená:
|
|
2.1.2.2 |
konstrukce baňky a/nebo patice, pokud tyto rozdíly mají vliv na optické výsledky. |
2.2 Žádost o schválení
2.2.1 Žádost o schválení podává držitel obchodního názvu nebo značky nebo jeho řádně pověřený zástupce.
2.2.2 Ke každé žádosti se přiloží (viz též bod 2.4.2):
|
2.2.2.1 |
výkresy ve trojím vyhotovení, dostatečně podrobné, aby umožnily určení typu; |
|
2.2.2.2 |
technický popis včetně identifikace napáječe v případě, že napáječ není integrován se zdrojem světla; |
|
2.2.2.3 |
tři vzorky od každé barvy, pro kterou byla žádost podána; |
|
2.2.2.4 |
jeden vzorek napáječe, jestliže napáječ není integrován se zdrojem světla. |
2.2.3 Pokud se typ výbojkového zdroje světla liší od typu, který byl již schválen, jen obchodním názvem nebo značkou, postačí předložit:
|
2.2.3.1 |
prohlášení výrobce, že předložený typ je (kromě obchodního názvu nebo značky) totožný s již schváleným typem a byl vyroben stejným výrobcem, který vyrábí schválený typ, jenž je identifikovatelný pod kódem schválení; |
|
2.2.3.2 |
dva vzorky nesoucí nový obchodní název nebo značku. |
2.2.4 Příslušný orgán, dříve než vydá schválení typu, ověří, zda existují uspokojivá opatření k zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.
2.3 Nápisy
2.3.1 Výbojkové zdroje světla předložené ke schválení musí mít na patici nebo na baňce uveden:
|
2.3.1.1 |
obchodní název nebo značku žadatele; |
|
2.3.1.2 |
mezinárodní označení příslušné kategorie; |
|
2.3.1.3 |
jmenovitý příkon; je-li součástí mezinárodního označení příslušné kategorie, nemusí být zvlášť vyznačen; |
|
2.3.1.4 |
dostatečně velké místo pro umístění značky schválení typu. |
2.3.2 Místo uvedené v bodě 2.3.1.4 musí být vyznačeno na výkresech připojených k žádosti o schválení.
2.3.3. Na patici mohou být umístěny i jiné nápisy než nápisy stanovené v bodech 2.3.1 a 2.4.4.
2.3.4 Není-li napáječ integrován se zdrojem světla, musí být na napáječi použitém pro účely schválení typu světelného zdroje vyznačen typ a obchodní název a jmenovité napětí a příkon, jak je uvedeno v příslušném datovém listu světlometu.
2.4 Schválení
2.4.1 Schválení bude uděleno, pokud všechny vzorky typu výbojkového zdroje světla předložené v souladu s bodem 2.2.2.3 nebo 2.2.3.2, zkoušené s napáječem dle bodu 2.2.2.4, není-li napáječ integrován se zdroje světla, splňují požadavky tohoto předpisu.
2.4.2 Každému schválenému typu se přidělí kód schválení. Jeho první znak označuje sérii změn, které zahrnují nejnovější významné technické změny předpisu v době vydání schválení typu.
Za těmito znaky následuje identifikační kód, který obsahuje nejvýše tři znaky. Použijí se pouze arabské číslice a velká písmena uvedená v poznámce pod čarou (2).
Stejná smluvní strana nesmí stejný kód přidělit jinému typu výbojkového zdroje světla. Na žádost žadatele může být stejný kód schválení přidělen oběma výbojkovým zdrojům světla, které vyzařují bílé nebo selektivní žluté světlo (viz bod 2.1.2).
2.4.3 Osvědčení o schválení, rozšíření, odmítnutí nebo odnětí schválení či o definitivním ukončení výroby typu výbojkového zdroje světla podle tohoto předpisu se oznámí stranám dohody, které uplatňují tento předpis, pomocí formuláře dle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu a výkresu, dodaného žadatelem o schválení, ve formátu nepřesahujícím A4 (210 × 297 mm) a v měřítku nejméně 2:1.
2.4.4 Každý výbojkový zdroj světla, který se shoduje s typem schváleným podle tohoto předpisu, je na místě popsaném v bodě 2.3.1.4 kromě nápisů uvedených v bodě 2.3.1 opatřen mezinárodní značkou schválení typu, jež se skládá z:
|
2.4.4.1 |
písmene „E“ ve zkosené kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila; (3) |
|
2.4.4.2 |
kódu schválení, umístěného vedle zkosené kružnice. |
2.4.5 Jestliže žadatel obdržel stejný kód schválení pro několik obchodních názvů nebo značek, postačí ke splnění požadavků bodu 2.3.1.1 jeden nebo více z nich.
2.4.6 Značky a symboly specifikované v bodech 2.3.1 a 2.4.3 musí být jasně čitelné a nesmazatelné.
2.4.7 Příloha 3 tohoto předpisu udává příklad uspořádání značky schválení typu.
3. TECHNICKÉ POŽADAVKY
3.1 Definice
3.1.1 „Výbojkový zdroj světla“: zdroj světla, který vyzařuje světlo stabilizovaným obloukovým výbojem.
3.1.2 „Napáječ“: specifické elektrické napájení výbojkového zdroje světla, které může být integrováno se zdrojem světla.
3.1.3 „Jmenovité napětí“: vstupní napětí vyznačené na napáječi nebo na zdroji světla v případě, že je napáječ se zdrojem světla integrován.
3.1.4 „Jmenovitý příkon“: příkon vyznačený na výbojkovém zdroji světla a napáječi.
3.1.5 „Zkušební napětí“: Napětí – na vstupních svorkách napáječe, nebo na svorkách zdroje světla v případě, že je napáječ integrován se zdrojem světla –, při němž se mají zkoušet elektrické a fotometrické vlastnosti výbojkového zdroje světla.
3.1.6 „Objektivní hodnota“: konstrukční hodnota elektrické nebo fotometrické vlastnosti. V rámci přípustných odchylek má být této hodnoty dosaženo, je-li výbojkový zdroj světla napájen napáječem (který může být také integrován se zdrojem světla) pracujícím při zkušebním napětí.
3.1.7 „Standardní (referenční) výbojkový zdroj světla“: zvláštní výbojkový zdroj světla používaný ke zkoušení světlometů. Má zredukované rozměrové, elektrické a fotometrické vlastnosti tak, jak je uvedeno v příslušném datovém listu.
3.1.8 „Vztažná osa“: osa vymezená vzhledem k patici, k níž se vztahují určité rozměry výbojkového zdroje světla.
3.1.9 „Vztažná rovina“: rovina vymezená vzhledem k patici, k níž se vztahují určité rozměry výbojkového zdroje světla.
3.2 Všeobecné požadavky
3.2.1 Každý předložený vzorek musí při zkoušce splňovat příslušné specifikace tohoto předpisu, není-li napáječ se zdrojem světla integrován podle ustanovení bodu 2.2.2.4.
3.2.2 Výbojkové zdroje světla musí být konstruovány tak, aby správně fungovaly a tuto vlastnost si při normálním používání zachovaly. Kromě toho nesmí vykazovat žádnou konstrukční ani výrobní vadu.
3.3 Výroba
3.3.1 Baňka výbojkového zdroje světla nesmí vykazovat žádné rýhy nebo skvrny, které by mohly zhoršovat její účinnost a optické vlastnosti.
3.3.2 V případě barevné (vnější) baňky se její povrch po 15 hodinách provozu s napáječem (nebo se zdrojem světla, je-li napáječ integrován) při zkušebním napětí lehce otře bavlněnou látkou napuštěnou směsí 70 % objemových n-heptanu a 30 % objemových toluenu. Po pěti minutách se povrch vizuálně zkontroluje. Nesmí vykazovat žádné zjevné změny.
3.3.3 Výbojkové zdroje světla musí být opatřeny standardními paticemi, které vyhovují údajům o paticích v listech z publikace IEC č. 60061, třetí vydání, jak je blíže určeno v jednotlivých datových listech přílohy 1.
3.3.4. Patice musí být pevná a pevně spojená s baňkou.
3.3.5. Za účelem zjištění, zda výbojkové zdroje světla vyhovují požadavkům bodů 3.3.3 a 3.3.4, se provede vizuální kontrola, kontrola rozměrů a případně zkušební montáž.
3.4 Zkoušky
3.4.1 Výbojkové zdroje světla se podrobí zkoušce zahoření podle přílohy 4.
3.4.2 Není-li napáječ integrován se zdrojem světla, zkoušejí se všechny vzorky s napáječem podle bodu 2.2.2.4.
3.4.3 Elektrické vlastnosti se měří přístroji přinejmenším třídy 0.2. (0,2 procent z celkové stupnice přesnosti).
3.5 Poloha a rozměry elektrod, oblouku a pásků
3.5.1 Geometrická poloha elektrod musí odpovídat specifikacím v příslušných datových listech. Příklad způsobu měření polohy oblouku a elektrod je uveden v příloze 5. Lze použít i jiné metody.
3.5.1.1 Poloha a rozměry elektrod světelného zdroje se měří před zahořením, s vypnutým výbojkovým zdrojem světla a za použití optických metod měření přes skleněný kryt.
3.5.2 Tvar a posunutí oblouku musí odpovídat požadavkům uvedeným v příslušném datovém listu.
3.5.2.1 Měření musí být provedeno po zahoření se zdrojem světla napájeným z napáječe při zkušebním napětí nebo se zdrojem světla s integrovaným napáječem rovněž při zkušebním napětí.
3.5.3 Poloha, rozměry a propustnost pásků musí splňovat požadavky uvedené v příslušném datovém listu.
3.5.3.1 Měření musí být provedeno po zahoření se zdrojem světla napájeným z napáječe při zkušebním napětí nebo se zdrojem světla s integrovaným napáječem rovněž při zkušebním napětí.
3.6 Charakteristiky spouštění, rozběhu a opětovného spouštění za tepla
3.6.1 Spouštění
Zkouší-li se výbojkový zdroj světla za podmínek stanovených v příloze 4, musí se spustit ihned a zůstat rozsvícen.
3.6.2 Rozběh
3.6.2.1 U výbojkových zdrojů světla, jejichž skutečný světelný tok přesahuje 2 000 lm:
|
|
měří-li se výbojkový zdroj světla za podmínek stanovených v příloze 4, musí vyzařovat nejméně:
|
|
|
Požadovaný světelný tok je určen v příslušném datovém listu. |
3.6.2.2 U výbojkových zdrojů světla, jejichž požadovaný světelný tok nepřesahuje 2 000 lm:
|
|
Měří-li se světelný tok za podmínek stanovených v příloze 4, musí výbojkové zdroje světla vyzařovat alespoň 800 lm po 1 sekundě a alespoň 1 000 lm po 4 sekundách. |
|
|
Požadovaný světelný tok je určen v příslušném datovém listu. |
3.6.3 Opětovné spouštění za tepla
Zkouší-li se výbojkový zdroj světla za podmínek stanovených v příloze 4, musí se poté, co byl vypnutý po dobu určenou v datovém listu, ihned znovu rozsvítit. Zdroj světla musí po jedné vteřině vyzařovat alespoň 80 % požadovaného světelného toku.
3.7 Elektrické vlastnosti
Měří-li se napětí a příkon světelného zdroje za podmínek stanovených v příloze 4, musí být tyto veličiny a příkon v mezích určených v příslušném datovém listu.
3.8 Světelný tok
Měří-li se světelný tok za podmínek stanovených v příloze 4, musí být tato veličina v mezích určených v příslušném datovém listu. V případě, že bílá a selektivně žlutá barva jsou určeny pro stejný typ, požadovaná hodnota platí pro zdroje světla vyzařující bílé světlo, zatímco světelný tok zdroje světla vyzařujícího selektivní žluté světlo musí tvořit nejméně 68 % stanovené hodnoty.
3.9 Barva
3.9.1 Barva vyzařovaného světla musí být bílá nebo selektivně žlutá. Mimoto kolorimetrické vlastnosti vyjádřené v CIE chromatických souřadnicích musí ležet v mezích udaných v příslušném datovém listu.
3.9.2 Na tento předpis se vztahují definice barvy vyzařovaného světla uvedené v předpise č. 48 a v jeho sériích změn platných v době podání žádosti o schválení typu.
3.9.3 Barva se měří podle podmínek stanovených v bodě 10 přílohy 4.
3.9.4 Minimální obsah červené ve světle výbojkového zdroje světla musí být takový, aby platilo:
kde:
|
Ee (λ) |
[W/nm] |
je spektrální rozšíření zářivého toku; |
|
V (λ) |
[1] |
je spektrální světelná účinnost; |
|
λ |
[nm] |
je vlnová délka. |
Tato hodnota se vyčíslí pomocí intervalů jednoho nanometru.
3.10 Ultrafialové záření (UV záření)
Ultrafialové záření výbojkového zdroje světla musí být takové, aby se jednalo o typ výbojkového zdroje světla s nízkým UV zářením, který vyhovuje následující rovnici:
kde:
|
S (λ) |
[1] |
je funkce spektrálního vážení; |
|
km = 683 |
[lm/W] |
je fotometrický ekvivalent vyzařování; |
(Definice ostatních symbolů viz bod 3.9.4.)
Tato hodnota se vyčíslí pomocí intervalů jednoho nanometru.
Ultrafialové záření se váží podle hodnot uvedených v následující tabulce:
|
λ |
S(λ) |
λ |
S(λ) |
λ |
S(λ) |
|
250 |
0,430 |
305 |
0,060 |
355 |
0,00016 |
|
255 |
0,520 |
310 |
0,015 |
360 |
0,00013 |
|
260 |
0,650 |
315 |
0,003 |
365 |
0,00011 |
|
265 |
0,810 |
320 |
0,001 |
370 |
0,000090 |
|
270 |
1,000 |
325 |
0,00050 |
375 |
0,000077 |
|
275 |
0,960 |
330 |
0,00041 |
380 |
0,000064 |
|
280 |
0,880 |
335 |
0,00034 |
385 |
0,000053 |
|
285 |
0,770 |
340 |
0,00028 |
390 |
0,000044 |
|
290 |
0,640 |
345 |
0,00024 |
395 |
0,000036 |
|
295 |
0,540 |
350 |
0,00020 |
400 |
0,000030 |
|
300 |
0,300 |
|
|
|
|
Vybrané vlnové délky jsou reprezentativní; ostatní hodnoty se interpolují.
Hodnoty dle příručky „Pokyny IRPA/INIRC k limitům expozice ultrafialovému záření“.
3.11 Standardní výbojkové zdroje světla
Standardní (referenční) výbojkové zdroje světla musí splňovat požadavky příslušné pro zdroje světla schváleného typu a specifické požadavky uvedené v příslušném datovém listu. U typu vyzařujícího bílé a selektivní žluté světlo musí standardní zdroj světla vyzařovat bílé světlo.
4. SHODNOST VÝROBY
4.1 Výbojkové zdroje světla schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny v souladu se schváleným typem a odpovídat nápisům a technickým požadavkům stanoveným v bodě 3 a v přílohách 1 a 3 tohoto předpisu.
4.2 K ověření, zda jsou splněny požadavky bodu 4.1, se provedou vhodné kontroly výroby.
4.3 Držitel schválení typu je zejména povinen:
|
4.3.1 |
zajistit postupy účinné kontroly kvality výrobků; |
|
4.3.2 |
mít přístup ke zkušebním zařízením nezbytným pro ověřování shodnosti každého schváleného typu; |
|
4.3.3 |
zajistit, aby byly zaznamenávány výsledné údaje zkoušek a aby přiložené doklady byly dostupné po období, které je třeba stanovit po dohodě se správním orgánem; |
|
4.3.4 |
analyzovat výsledky všech typů zkoušek podle kritérií přílohy 7 s cílem ověřit a zajistit stálost vlastností výrobku v mezích přípustných odchylek, k nimž dochází v průmyslové výrobě; |
|
4.3.5 |
zajistit, aby se pro každý typ výbojkového zdroje světla prováděly alespoň zkoušky předepsané v příloze 6 tohoto předpisu; |
|
4.3.6 |
zajistit, aby po každém odebrání vzorků, u nichž se v rámci daného typu zkoušky prokáže neshodnost, následoval další odběr vzorků a další zkouška. Musí být podniknuty všechny nezbytné kroky k obnovení shodnosti dané výroby. |
4.4 Příslušný orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřovat postupy kontroly shodnosti, které jsou používány v každém výrobním provozu.
4.4.1 Při každé inspekci se zkušebnímu inspektorovi předkládají záznamy o zkouškách a o kontrole výroby.
4.4.2 Inspektor může náhodně odebírat vzorky ke zkoušce v laboratoři výrobce. Minimální počet vzorků může být určen podle výsledků vlastních kontrol výrobce.
4.4.3. Pokud se úroveň kvality jeví jako neuspokojivá nebo pokud se zdá potřebné ověřit platnost zkoušek provedených podle bodu 4.4.2, odebere inspektor vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, jež zkoušky schválení typu provedla.
4.4.4 Příslušný orgán může provést jakoukoli zkoušku předepsanou v tomto předpise. Tyto zkoušky se provedou na náhodně vybraných vzorcích, aniž by způsobily potíže v dodávkách výrobce, a v souladu s kritérii přílohy 8.
4.4.5 Příslušný orgán musí zajistit, aby obvyklá četnost inspekcí byla jednou za dva roky. To je nicméně ponecháno na úsudku příslušného orgánu a jeho důvěře v opatření, jež mají zajistit účinnou kontrolu shodnosti výroby. V případě, že jsou zjištěny neuspokojivé výsledky, musí příslušný orgán zajistit, aby byly co nejrychleji učiněny veškeré nezbytné kroky k obnovení shodnosti výroby.
5. POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY
5.1 Schválení udělené pro typ výbojkového zdroje světla podle tohoto předpisu může být odňato, nejsou-li splněny předepsané požadavky na shodnost výroby.
5.2 Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.
6. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY
Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu výbojkového zdroje světla schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení podá uvedený orgán zprávu o ukončení výroby ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.
7. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
Smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů, které udělují schválení a kterým se zasílají zprávy o udělení, rozšíření, odmítnutí či zrušení schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby vydané v jiných státech.
(1) Selektivní žlutá baňka nebo doplňková selektivní žlutá vnější baňka, jejímž účelem je výlučně změna barvy a nikoliv jiných vlastností výbojkového zdroje světla, jež vyzařuje bílé světlo, nepředstavuje změnu typu výbojkového zdroje světla.
(2) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
A B C D E F G H J K L M N P R S T U V W X Y Z.
(3) Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.2/Amend.1.
PŘÍLOHA 1
DATOVÉ LISTY VÝBOJKOVÝCH ZDROJŮ SVĚTLA
Přehled kategorií výbojkových zdrojů světla a čísla jejich datových listů:
|
Kategorie zdroje světla |
|
Čísla datových listů |
|
D1R |
|
DxR/1 až 7 |
|
D1S |
DxS/1 až 6 |
|
|
D2R |
DxR/1 až 7 |
|
|
D2S |
DxS/1 až 6 |
|
|
D3R |
DxR/1 až 7 |
|
|
D3S |
DxS/1 až 6 |
|
|
D4R |
DxR/1 až 7 |
|
|
D4S |
DxS/1 až 6 |
|
|
D5S |
D5S/1 až 5 |
|
|
D6S |
D6S/1 až 5 |
|
|
D8S |
D8S/1 až 5 |
Seznam datových listů výbojkových zdrojů světla a jejich pořadí v této příloze:
|
Čísla datových listů |
|
|
DxR/1 až 7 |
(list DxR/6: dvě strany) |
|
DxS/1 až 6 |
|
|
D5S/1 až 5 |
|
|
D6S/1 až 5 |
|
|
D8S/1 až 5 |
|
Kategorie D1R, D2R, D3R A D4R - list DxR/1
Obrázky mají pouze znázorňovat základní rozměry (v mm) výbojkového zdroje světla
Obrázek 1
Kategorie D1R – Typ s kabely – Patice PK32d-3
Obrázek 2
Kategorie D2R – Konektorový typ – Patice P32d-3
|
1 |
Vztažná rovina je určena pozicemi na povrchu držáku, na kterých spočinou tři podpůrné výčnělky kroužku patice. |
|
2 |
Viz list DxR/3. |
|
3 |
Vnější povrch baňky musí mít excentricitu menší než ± 0,5 mm ve směru C a menší než – 1 mm/ ± 0,5 mm ve směru A, pokud se měří ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny a s ohledem na vztažnou osu. |
Kategorie D1R, D2R, D3R A D4R - list DxR/2
Obrázky mají pouze znázorňovat základní rozměry (v mm) výbojkového zdroje světla
Obrázek 3
Kategorie D3R – Typ se startérem – Patice PK32d-6
Obrázek 4
Kategorie D4R – Konektorový typ – Patice P32d-6
|
1 |
Vztažná rovina je určena pozicemi na povrchu držáku, na kterých spočinou tři podpůrné výčnělky kroužku patice. |
|
2 |
Viz list DxR/3. |
|
3 |
Vnější povrch baňky musí mít excentricitu menší než ± 0,5 mm ve směru C a menší než – 1 mm/ ± 0,5 mm ve směru A, pokud se měří ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny a s ohledem na vztažnou osu. |
Kategorie D1R, D2R, D3R A D4R - list DxR/3
Obrázek 5
Definice vztažné osy (1)
Obrázek 6
Maximální vnější rozměry výbojky (2)
Kategorie D1R, D2R, D3R A D4R - list DxR/4
|
Rozměry |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|||||
|
Poloha elektrod |
List DxR/5 |
||||||
|
Poloha a tvar oblouku |
List DxR/6 |
||||||
|
Poloha černých pásků |
List DxR/7 |
||||||
|
α1 (3) |
45° ± 5° |
||||||
|
α2 (3) |
45° min. |
||||||
|
D1R: Patice PK32d-3 D2R: Patice P32d-3 D3R: Patice PK32d-6 D4R: Patice P32d-6 |
v souladu s publikací IEC č. 60061 (list 7004-111-4) |
||||||
|
ELEKTRICKÉ A FOTOMETRICKÉ VLASTNOSTI |
|||||||
|
|
D1R/D2R |
D3R/D4R |
D1R/D2R |
D3R/D4R |
|||
|
Jmenovité napětí napáječe |
V |
12 (4) |
12 |
||||
|
Jmenovitý příkon |
W |
35 |
35 |
||||
|
Zkušební napětí |
V |
13,5 |
13,5 |
||||
|
Napětí výbojky |
požadovaná hodnota |
V |
85 |
42 |
85 |
42 |
|
|
přípustná odchylka |
± 17 |
± 9 |
± 8 |
± 4 |
|||
|
Příkon výbojky |
požadovaná hodnota |
W |
35 |
35 |
|||
|
přípustná odchylka |
± 3 |
± 0,5 |
|||||
|
Světelný tok |
požadovaná hodnota |
lm |
2 800 |
2 800 |
|||
|
přípustná odchylka |
± 450 |
± 150 |
|||||
|
Chromatické souřadnice v případě bílého světla |
požadovaná hodnota |
|
x = 0,375 |
y = 0,375 |
|||
|
rozpětí přípustných odchylek (5) |
hranice |
x = 0,345 x = 0,405 |
|
||||
|
průsečíky |
x = 0,345 |
y = 0,371 |
|||||
|
x = 0,405 |
y = 0,409 |
||||||
|
x = 0,405 |
y = 0,354 |
||||||
|
x = 0,345 |
y = 0,309 |
||||||
|
Vypínací doba opětovného spouštění za tepla |
s |
10 |
10 |
||||
Kategorie D1R, D2R, D3R A D4R - list DxR/5
Umístění elektrod
Tato zkouška se používá ke zjištění, zda jsou elektrody umístěny správně vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině.
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
a1 |
d + 0,5 |
d + 0,2 |
|
a2 |
d + 0,7 |
d + 0,35 |
|
b1 |
0,4 |
0,15 |
|
b2 |
0,8 |
0,3 |
|
c |
4,2 |
4,2 |
|
d = průměr elektrody, d < 0,3 pro D1R a D2R, d < 0,4 pro D3R a D4R. |
||
Vršek elektrody bližší ke vztažné rovině musí být umístěn v oblasti určené a1 a b1. Vršek elektrody nejvzdálenější od vztažné roviny musí být umístěn v oblasti určené a2 a b2.
Kategorie D1R, D2R, D3R A D4R- List DxR/6 (strana 1 ze 2)
Poloha a tvar oblouku
Tato zkouška se používá k tomu, aby se určil tvar a ostrost oblouku a jeho poloha vůči vztažné ose a rovině, a sice tím, že se určí jeho zakřivení a rozptyl; měří se jas ve středním příčném řezu D, přičemž LmaxC je maximální jas oblouku naměřený při pohledu ze směru C; viz list DxR/2.
Měří-li se rozložení relativního jasu ve středním příčném řezu D, jak je znázorněno na výkresu výše, maximální hodnota LmaxC se bude nacházet ve vzdálenosti r od vztažné osy. Body 20 % LmaxC mají vzdálenost s, jak je zřejmé z výkresu výše.
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
|
D1R/D2R |
D3R/D4R |
||
|
r (zakřivení oblouku) |
0,50 ± 0,25 |
0,50 ± 0,25 |
0,50 ± 0,20 |
|
s (rozptyl oblouku) |
1,10 ± 0,25 |
1,10 + 0,25/-0,40 |
1,10 ± 0,25 |
Kategorie D1R, D2R, D3R A D4R - List DxR/6 (strana 2 ze 2)
Rozptýlené světlo
Tato zkouška se používá k určení nežádoucího odraženého rozptýleného světla – měří se jas v pásmu A a na přímkách B a C, přičemž LmaxB je maximální jas oblouku naměřený při pohledu ze směru B; viz list DxR/2.
Měří-li se jas ve směru B podle listu DxR/7 s nastavením podle přílohy 5 a s kruhovým polem o průměru 0,2M mm, relativní hodnota jasu vyjádřená v procentech LmaxB (v příčném řezu D) musí být:
|
Pásmo A |
≤ 4,5 % |
|
Přímka B |
≤ 15 % |
|
Přímka C |
≤ 5,0 % |
Oblast pásma A je určena černým povlakem, vnějším povrchem baňky a rovinou ve vzdálenosti 24,5 mm od vztažné roviny.
Kategorie D1R, D2R, D3R A D4R- list DxR/7
Poloha černých pásků
Tato zkouška se používá k určení, zda jsou černé pásky správně umístěny vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině.
Měří-li se rozložení jasu oblouku ve středním příčném řezu, jak je znázorněno v listu DxR/6, poté, co se zdroj světla otočil tak, že černý pásek zakrývá oblouk, musí být měřený jas ≤ 0,5 % Lmax.
V oblasti určené a1 a a3 může být černý povlak nahrazen jakýmkoliv prostředkem, který zabrání průchodu světla přes určitou oblast.
|
Rozměry |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
α1 |
45° ± 5° |
|
|
α3 |
70° min. |
|
|
α4 |
65° min. |
|
|
β1/24, β1/30, β2/24, β2/30 |
25° ± 5° |
|
|
f1/24, f2/24 (6) |
0,15 ± 0,25 |
0,15 ± 0,20 |
|
f1/30 (6) |
f1/24 mv ± 0,15 (7) |
f1/24 mv ± 0,1 |
|
f2/30 (6) |
f2/24 mv ± 0,15 (7) |
f2/24 mv ± 0,1 |
|
f1/24 mv – f2/24 mv |
± 0,3 max. |
± 0,2 max. |
|
d |
9 ± 1 |
|
Kategorie D1S, D2S, D3S A D4S - List DxS/1
Obrázky mají pouze znázorňovat základní rozměry (v mm) výbojkového zdroje světla
Obrázek 1
Kategorie D1S – Typ s kabely – Patice PK32d-2
Obrázek 2
Kategorie D2R – Konektorový typ – Patice P32d-2
|
1 |
Vztažná rovina je určena pozicemi na povrchu držáku, na kterých spočinou tři podpůrné výčnělky kroužku patice. |
|
2 |
Viz list DxS/3. |
|
3 |
Pokud se vnější povrch baňky měří ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny a s ohledem na střed vnitřního prostoru baňky, nesmí mít excentricitu větší než 1 mm. |
Kategorie D1S, D2S, D3S A D4S - List DxS/2
Obrázky mají pouze znázorňovat základní rozměry (v mm) výbojkového zdroje světla
Obrázek 3
Kategorie D3S – Typ se startérem – Patice PK32d-5
Obrázek 4
Kategorie D4S – Konektorový typ – Patice P32d-5
|
1 |
Vztažná rovina je určena pozicemi na povrchu držáku, na kterých spočinou tři podpůrné výčnělky kroužku patice. |
|
2 |
Viz list DxS/3. |
|
3 |
Pokud se vnější povrch baňky měří ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny a s ohledem na střed vnitřního prostoru baňky, nesmí mít excentricitu větší než 1 mm. |
Kategorie D1S, D2S, D3S A D4S- List DxS/3
Obrázek 5
Definice vztažné osy (8)
Obrázek 6
Maximální vnější rozměry výbojky (9)
KATEGORIE D1S, D2S, D3S A D4S - List DxS/4
|
Rozměry |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|||||
|
Poloha elektrod |
List DxS/5 |
||||||
|
Poloha a tvar oblouku |
List DxS/6 |
||||||
|
α1, α2 (10) |
55° min. |
55° min. |
|||||
|
D1S: Patice PK32d-2 D2S: Patice P32d-2 D3S: Patice PK32d-5 D4S: Patice P32d-5 |
v souladu s publikací IEC č. 60061 (list 7004-111-4) |
||||||
|
ELEKTRICKÉ A FOTOMETRICKÉ VLASTNOSTI |
|||||||
|
|
D1S/D2S |
D3S/D4S |
D1S/D2S |
D3S/D4S |
|||
|
Jmenovité napětí napáječe |
V |
12 (11) |
12 |
||||
|
Jmenovitý příkon |
W |
35 |
35 |
||||
|
Zkušební napětí |
V |
13,5 |
13,5 |
||||
|
Napětí výbojky |
požadovaná hodnota |
V |
85 |
42 |
85 |
42 |
|
|
přípustná odchylka |
± 17 |
± 9 |
± 8 |
± 4 |
|||
|
Příkon výbojky |
požadovaná hodnota |
W |
35 |
35 |
|||
|
přípustná odchylka |
± 3 |
± 0,5 |
|||||
|
Světelný tok |
požadovaná hodnota |
lm |
3 200 |
3 200 |
|||
|
přípustná odchylka |
± 450 |
± 150 |
|||||
|
Chromatické souřadnice |
požadovaná hodnota |
|
x = 0,375 |
y = 0,375 |
|||
|
rozpětí přípustných odchylek (12) |
hranice |
x = 0,345 x = 0,405 |
|
||||
|
průsečíky |
x = 0,345 |
y = 0,371 |
|||||
|
x = 0,405 |
y = 0,409 |
||||||
|
x = 0,405 |
y = 0,354 |
||||||
|
x = 0,345 |
y = 0,309 |
||||||
|
Vypínací doba opětovného spouštění za tepla |
s |
10 |
10 |
||||
Kategorie D1S, D2S, D3S A D4S- List DxS/5
Umístění elektrod
Tato zkouška se používá ke zjištění, zda jsou elektrody umístěny správně vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině.
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
a1 |
d + 0,2 |
d + 0,1 |
|
a2 |
d + 0,5 |
d + 0,25 |
|
b1 |
0,3 |
0,15 |
|
b2 |
0,6 |
0,3 |
|
c |
4,2 |
4,2 |
|
d = průměr elektrody, d < 0,3 pro D1S a D2S, d < 0,4 pro D3S a D4S. |
||
Vršek elektrody bližší ke vztažné rovině musí být umístěn v oblasti určené a1 a b1. Vršek elektrody nejvzdálenější od vztažné roviny musí být umístěn v oblasti určené a2 a b2.
Kategorie D1S, D2S, D3S A D4S- List DxS/6
Poloha a tvar oblouku
Tato zkouška se používá k určení tvaru oblouku a jeho polohy vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině měřením jeho zakřivení a rozptylu v příčném řezu ve vzdálenosti 27,1 mm od referenční roviny.
Měří-li se rozložení relativního jasu ve středním příčném řezu, jak je znázorněno na výkresu výše, maximální hodnota se musí nacházet v rozmezí vzdálenosti r od vztažné osy. Bod 20 % maximální hodnoty se musí nacházet v rámci vzdálenosti s:
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
r (zakřivení oblouku) |
0,50 ± 0,40 |
0,50 ± 0,20 |
|
s (rozptyl oblouku) |
1,10 ± 0,40 |
1,10 ± 0,25 |
Kategorie D5S – List D5S/1
Obrázky mají pouze znázorňovat základní rozměry (v mm) výbojkového zdroje světla
Obrázek 1
Kategorie D5S – Patice PK32d-7
|
1 |
Vztažná rovina je určena pozicemi na povrchu držáku, na kterých spočinou tři podpůrné výčnělky kroužku patice. |
|
2 |
Viz list D5S/2. |
|
3 |
Pokud se vnější povrch baňky měří ve vzdálenosti 18,0 mm od vztažné roviny a s ohledem na střed vnitřního prostoru baňky, nesmí mít excentricitu větší než 1 mm. |
|
4 |
Nepovinný kolík. |
Kategorie D5S – List D5S/2
Obrázek 2
Definice vztažné osy (13)
Obrázek 3
Maximální vnější rozměry výbojky (14)
Kategorie D5S – List D5S/3
|
Rozměry |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|||
|
Umístění elektrod |
List D5S/4 |
||||
|
Poloha a tvar oblouku |
List D5S/5 |
||||
|
α1, α2 (15) |
55° min. |
55° min. |
|||
|
D5S: Patice PK32d-7 |
v souladu s publikací IEC č. 60061 (list 7004-111-4) |
||||
|
ELEKTRICKÉ A FOTOMETRICKÉ VLASTNOSTI |
|||||
|
Jmenovité napětí |
V |
12/24 |
12/24 |
||
|
Jmenovitý příkon |
W |
25 |
25 |
||
|
Zkušební napětí |
V |
13,2/28 |
13,2/28 |
||
|
Požadovaný příkon výbojky (16) |
W |
31 max. |
31 max. |
||
|
Chromatické souřadnice |
požadovaná hodnota |
|
x = 0,375 |
y = 0,375 |
|
|
rozpětí přípustných odchylek (17) |
hranice |
x = 0,345 x = 0,405 |
|
||
|
průsečíkové body |
x = 0,345 |
y = 0,371 |
|||
|
x = 0,405 |
y = 0,409 |
||||
|
x = 0,405 |
y = 0,354 |
||||
|
x = 0,345 |
y = 0,309 |
||||
|
Požadovaný světelný tok |
lm |
2 000 ± 300 |
2 000 ± 100 |
||
|
Vypínací doba opětovného spouštění za tepla |
s |
10 |
10 |
||
Kategorie D5S – List D5S/4
Umístění elektrod
Tato zkouška se používá ke zjištění, zda jsou elektrody umístěny správně vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině.
(schematický) půdorys:
(schematický) bokorys:
Směr měření: bokorys a půdorys zdroje světla
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
a1 |
0,30 |
0,20 |
|
a2 |
0,50 |
0,25 |
|
b1 |
0,30 |
0,15 |
|
b2 |
0,60 |
0,30 |
|
c |
3,90 |
3,90 |
Bod připojení oblouku k elektrodě, která je nejblíže ke vztažné rovině, musí být umístěn v oblasti určené body a1 a b1. Bod připojení oblouku k elektrodě, která je nejdále od vztažné roviny, musí být umístěn v oblasti určené body a2 a b2.
Kategorie D5S – List D5S/5
Poloha a tvar oblouku
Tato zkouška se používá k určení tvaru oblouku a jeho polohy vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině měřením jeho zakřivení a rozptylu v příčném řezu ve vzdálenosti 18,0 mm od vztažné roviny.
Měří-li se rozložení relativního jasu ve středním příčném řezu, jak je znázorněno na výkresu výše, maximální hodnota se musí nacházet v rozmezí vzdálenosti r od vztažné osy. Bod 20 % maximální hodnoty se musí nacházet v rámci vzdálenosti s.
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
r (zakřivení oblouku) |
0,50 +/- 0,25 |
0,50 +/- 0,15 |
|
s (rozptyl oblouku) |
0,70 +/- 0,25 |
0,70 +/- 0,15 |
Kategorie D6S – List D6S/1
Obrázky mají pouze znázorňovat základní rozměry (v mm) výbojkového zdroje světla
Obrázek 1
Kategorie D6S – Patice P32d-1
|
1 |
Vztažná rovina je určena pozicemi na povrchu držáku, na kterých spočinou tři podpůrné výčnělky kroužku patice. |
|
2 |
Viz list D6S/2. |
|
3 |
Pokud se vnější povrch baňky měří ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny a s ohledem na střed vnitřního prostoru baňky, nesmí mít excentricitu větší než 1 mm. |
Kategorie D6S – List D6S/2
Obrázek 2
Definice vztažné osy (18)
Obrázek 3
Maximální vnější rozměry výbojky (19)
Kategorie D6S – List D6S/3
|
Rozměry |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|||
|
Umístění elektrod |
List D6S/4 |
||||
|
Poloha a tvar oblouku |
List D6S/5 |
||||
|
α1, α2 (20) |
55° min. |
55° min. |
|||
|
D6S: Patice P32d-1 |
v souladu s publikací IEC č. 60061 (list 7004-111-4) |
||||
|
ELEKTRICKÉ A FOTOMETRICKÉ VLASTNOSTI |
|||||
|
Jmenovité napětí napáječe |
V |
12 (21) |
12 |
||
|
Jmenovitý příkon |
W |
25 |
25 |
||
|
Zkušební napětí |
V |
13,2 |
13,2 |
||
|
Požadované napětí výbojky |
V |
42 ± 9 |
42 ± 4 |
||
|
Požadovaný příkon výbojky |
W |
25 ± 3 |
25 ± 0,5 |
||
|
Skutečný světelný tok |
lm |
2 000 ± 300 |
2 000 ± 100 |
||
|
Chromatické souřadnice |
požadovaná hodnota |
|
x = 0,375 |
y = 0,375 |
|
|
rozpětí přípustných odchylek (22) |
hranice |
x = 0,345 x = 0,405 |
|
||
|
průsečíkové body |
x = 0,345 |
y = 0,371 |
|||
|
x = 0,405 |
y = 0,409 |
||||
|
x = 0,405 |
y = 0,354 |
||||
|
x = 0,345 |
y = 0,309 |
||||
|
Vypínací doba opětovného spouštění za tepla |
s |
10 |
10 |
||
Kategorie D6S – List D6S/4
Umístění elektrod
Tato zkouška se používá ke zjištění, zda jsou elektrody umístěny správně vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině.
(schematický) půdorys:
(schematický) bokorys:
Směr měření: bokorys a půdorys zdroje světla
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
a1 |
0,30 |
0,20 |
|
a2 |
0,50 |
0,25 |
|
b1 |
0,30 |
0,15 |
|
b2 |
0,60 |
0,30 |
|
c |
3,90 |
3,90 |
Bod připojení oblouku k elektrodě, která je nejblíže ke vztažné rovině, musí být umístěn v oblasti určené body a1 a b1. Bod připojení oblouku k elektrodě, která je nejdále od vztažné roviny, musí být umístěn v oblasti určené body a2 a b2.
Kategorie D6S – List D6S/5
Poloha a tvar oblouku
Tato zkouška se používá k určení tvaru oblouku a jeho polohy vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině měřením jeho zakřivení a rozptylu v příčném řezu ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny.
Měří-li se rozložení relativního jasu ve středním příčném řezu, jak je znázorněno na výkresu výše, maximální hodnota se musí nacházet v rozmezí vzdálenosti r od vztažné osy. Bod 20 % maximální hodnoty se musí nacházet v rámci vzdálenosti s.
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
r (zakřivení oblouku) |
0,50 +/- 0,25 |
0,50 +/- 0,15 |
|
s (rozptyl oblouku) |
0,70 +/- 0,25 |
0,70 +/- 0,15 |
Kategorie D8S – List D8S/1
Obrázky mají pouze znázorňovat základní rozměry (v mm)
Obrázek 1
Kategorie D8S – Patice PK32d-1
|
1 |
Vztažná rovina je určena pozicemi na povrchu držáku, na kterých spočinou tři podpůrné výčnělky kroužku patice. |
|
2 |
Viz list D8S/2. |
|
3 |
Pokud se vnější povrch baňky měří ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny a s ohledem na střed vnitřního prostoru baňky, nesmí mít excentricitu větší než 1 mm. |
Kategorie D8S –List D8S/2
Obrázek 2
Definice vztažné osy (23)
Obrázek 3
Maximální vnější rozměry výbojky (24)
Kategorie D8S – List D8S/3
|
Rozměry |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|||
|
Umístění elektrod |
List D8S/4 |
||||
|
Poloha a tvar oblouku |
List D8S/5 |
||||
|
α1, α2 (25) |
55° min. |
55° min. |
|||
|
D8S: Patice PK32d-1 |
v souladu s publikací IEC č. 60061 (list 7004-111-4) |
||||
|
ELEKTRICKÉ A FOTOMETRICKÉ VLASTNOSTI |
|||||
|
Jmenovité napětí napáječe |
V |
12 (26) |
12 |
||
|
Jmenovitý příkon |
W |
25 |
25 |
||
|
Zkušební napětí |
V |
13,2 |
13,2 |
||
|
Požadované napětí výbojky |
V |
42 ± 9 |
42 ± 4 |
||
|
Požadovaný příkon výbojky |
W |
25 ± 3 |
25 ± 0,5 |
||
|
Požadovaný světelný tok |
lm |
2 000 ± 300 |
2 000 ± 100 |
||
|
Chromatické souřadnice |
požadovaná hodnota |
|
x = 0,375 |
y = 0,375 |
|
|
rozpětí přípustných odchylek (27) |
hranice |
x = 0,345 x = 0,405 |
|
||
|
průsečíkové body |
x = 0,345 |
y = 0,371 |
|||
|
x = 0,405 |
y = 0,409 |
||||
|
x = 0,405 |
y = 0,354 |
||||
|
x = 0,345 |
y = 0,309 |
||||
|
Vypínací doba opětovného spouštění za tepla |
s |
10 |
10 |
||
Kategorie D8S – List D8S/4
Umístění elektrod
Tato zkouška se používá ke zjištění, zda jsou elektrody umístěny správně vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině.
(schematický) půdorys:
(schematický) bokorys:
Směr měření: bokorys a půdorys zdroje světla
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
a1 |
0,30 |
0,20 |
|
a2 |
0,50 |
0,25 |
|
b1 |
0,30 |
0,15 |
|
b2 |
0,60 |
0,30 |
|
c |
3,90 |
3,90 |
Bod připojení oblouku k elektrodě, která je nejblíže ke vztažné rovině, musí být umístěn v oblasti určené body a1 a b1. Bod připojení oblouku k elektrodě, která je nejdále od vztažné roviny, musí být umístěn v oblasti určené body a2 a b2.
Kategorie D8S – List D8S/5
Poloha a tvar oblouku
Tato zkouška se používá k určení tvaru oblouku a jeho polohy vzhledem ke vztažné ose a vztažné rovině měřením jeho zakřivení a rozptylu v příčném řezu ve vzdálenosti 27,1 mm od vztažné roviny.
Měří-li se rozložení relativního jasu ve středním příčném řezu, jak je znázorněno na výkresu výše, maximální hodnota se musí nacházet v rozmezí vzdálenosti r od vztažné osy. Bod 20 % maximální hodnoty se musí nacházet v rámci vzdálenosti s.
|
Rozměry v mm |
Sériově vyráběné zdroje světla |
Standardní zdroje světla |
|
r (zakřivení oblouku) |
0,50 +/- 0,25 |
0,50 +/- 0,15 |
|
s (rozptyl oblouku) |
0,70 +/- 0,25 |
0,70 +/- 0,15 |
(1) Vztažná osa je kolmá na vztažnou rovinu a prochází průsečíky dvou rovnoběžek, jak je uvedeno na obrázku 5.
(2) Skleněná baňka a podpěry nesmí přesahovat obrysovou linii, jak je uvedeno na obrázku 6. Obrysová linie je soustředná se vztažnou osou.
(3) Část baňky v rozmezí úhlů α1 a α2 je část vyzařující světlo. Tato část musí být pokud možno tvarově stejnorodá a nesmí vykazovat žádná optická zkreslení. To se týká celého obvodu baňky v rozmezí úhlů α1 a α2 kromě černých pásků.
(4) Použitá napětí napáječů se mohou lišit od 12 V.
(5) Viz příloha 4.
(6) „f1/…“ představuje rozměr f1, který má být měřen ve vzdálenosti od vztažné roviny uvedené v mm po dopadu.
(7) „…/24 mv“ představuje hodnotu měřenou ve vzdálenosti 24 mm od vztažné roviny.
(8) Vztažná osa je kolmá na vztažnou rovinu a prochází průsečíky dvou rovnoběžek, jak je uvedeno na obrázku 5.
(9) Skleněná baňka a podpěry nesmí přesahovat obrysovou linii, jak je uvedeno na obrázku 6. Obrysová linie je soustředná se vztažnou osou.
(10) Část baňky v rozmezí úhlů α1 a α2 je část vyzařující světlo. Tato část musí být pokud možno tvarově stejnorodá a nesmí vykazovat žádná optická zkreslení. To se týká celého obvodu baňky v rozmezí úhlů α1 a α2.
(11) Použitá napětí napáječů se mohou lišit od 12 V.
(12) Viz příloha 4.
(13) Vztažná osa je kolmá na vztažnou rovinu a prochází průsečíky dvou rovnoběžek, jak je uvedeno na obrázku 2.
(14) Skleněná baňka ani podpěry nesmí přesahovat obrysovou linii znázorněnou na obrázku 3. Obrysová linie je soustředná se vztažnou osou.
(15) Část baňky v rozmezí úhlů α1 a α2 je část vyzařující světlo. Tato část musí být pokud možno tvarově stejnorodá a nesmí vykazovat žádná optická zkreslení. To se týká celého obvodu baňky v rozmezí úhlů α1 a α2.
(16) Příkon výbojky s integrovaným napáječem.
(17) Viz příloha 4.
(18) Vztažná osa je kolmá na vztažnou rovinu a prochází průsečíky dvou rovnoběžek, jak je uvedeno na obrázku 2.
(19) Skleněná baňka ani podpěry nesmí přesahovat obrysovou linii znázorněnou na obrázku 3. Obrysová linie je soustředná se vztažnou osou.
(20) Část baňky v rozmezí úhlů α1 a α2 je část vyzařující světlo. Tato část musí být pokud možno tvarově stejnorodá a nesmí vykazovat žádná optická zkreslení. To se týká celého obvodu baňky v rozmezí úhlů α1 a α2.
(21) Použitá napětí napáječů se mohou lišit od 12 V.
(22) Viz příloha 4.
(23) Vztažná osa je kolmá na vztažnou rovinu a prochází průsečíky dvou rovnoběžek, jak je uvedeno na obrázku 2.
(24) Skleněná baňka ani podpěry nesmí přesahovat obrysovou linii znázorněnou na obrázku 3. Obrysová linie je soustředná se vztažnou osou.
(25) Část baňky v rozmezí úhlů α1 a α2 je část vyzařující světlo. Tato část musí být pokud možno tvarově stejnorodá a nesmí vykazovat žádná optická zkreslení. To se týká celého obvodu baňky v rozmezí úhlů α1 a α2.
(26) Použitá napětí napáječů se mohou lišit od 12 V.
(27) Viz příloha 4.
PŘÍLOHA 3
PŘÍKLAD USPOŘÁDÁNÍ ZNAČKY SCHVÁLENÍ TYPU
(viz bod 2.4.4)
Výše uvedená značka schválení typu, umístěná na výbojkovém zdroji světla, označuje, že zdroj světla byl schválen ve Spojeném království (E11) pod kódem schválení 0A01. První znak kódu schválení udává, že schválení bylo uděleno dle požadavků předpisu č. 99 v jeho původním znění.
PŘÍLOHA 4
METODA MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH A FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ
1. VŠEOBECNĚ
Zkoušky spouštění, rozběhu a opětovného spouštění za tepla a měření elektrických a fotometrických vlastností výbojkového zdroje světla se provádí ve volné atmosféře při okolní teplotě 25 °C ± 5 °C.
2. NAPÁJEČ
Není-li napáječ integrován se zdrojem světla, provedou se veškeré zkoušky a měření s napáječem podle bodu 2.2.2.4 tohoto předpisu. Výkonové napájení pro zkoušky spouštění a rozběhu musí být schopné zajistit rychlý nárůst proudového impulzu.
3. POLOHA VÝBOJE
Poloha výboje je vodorovná v rozmezí ± 10° s vývody směrem dolů. Poloha při zahořování a zkoušce musí být stejná. Jestliže je výbojka nedopatřením provozována ve špatném směru, musí se před začátkem měření znovu zahořet. Žádné elektricky vodivé předměty se nesmí nacházet během zahořování a měření uvnitř válce, jehož průměr činí 32 mm a délka 60 mm soustředně se vztažnou osou a symetricky k oblouku. Kromě toho je třeba se vyhnout nahodilým magnetickým polím.
4. ZAHOŘENÍ
Všechny zkoušky se provedou se zdroji světla, které byly zahořeny minimálně 15 cykly následujícího průběhu:
45 minut zapnuto, 15 sekund vypnuto, 5 minut zapnuto, 10 minut vypnuto.
5. NAPÁJECÍ NAPĚTÍ
Všechny zkoušky se provedou při zkušebním napětí, které je uvedeno v příslušném datovém listu.
6. ZKOUŠKA SPOUŠTĚNÍ
Zkouška spouštění se provádí se zdroji světla, které nebyly zahořeny a nebyly před zkouškou použity po dobu nejméně 24 hodin.
7. ZKOUŠKA ROZBĚHU
Zkouška rozběhu se použije na zdroje světla, které nebyly před zkouškou použity po dobu nejméně jedné hodiny.
8. ZKOUŠKA OPĚTOVNÉHO SPOUŠTĚNÍ ZA TEPLA
Zdroj světla se spustí a nechá v činnosti pomocí napáječe (případně i integrovaného) při zkušebním napětí po dobu 15 minut. Napájecí napětí napáječe nebo zdroje světla s integrovaným napáječem se pak vypne na dobu, která je uvedena v příslušném datovém listu, a poté se znovu zapne.
9. ELEKTRICKÁ A FOTOMETRICKÁ ZKOUŠKA
Před každým měřením se zdroj světla stabilizuje po dobu 15 minut.
10. BARVA
Barva zdroje světla se měří v integrační kouli, přičemž se použije měřicí systém, který udává chromatické souřadnice CIE přijímaného světla s rozlišením ±0,002. Následující obrázek ukazuje rozsah přípustných odchylek pro bílou barvu a omezenou oblast přípustných odchylek pro výbojkové zdroje světla D1R, D1S, D2R, D2S, D3R, D3S, D4R, D4S, D5S, D6S a D8S.
PŘÍLOHA 5
OPTICKÉ NASTAVENÍ PRO MĚŘENÍ POLOHY A TVARU OBLOUKU A POLOHY ELEKTROD (1)
Výbojkový zdroj světla se umístí dle vyobrazení:
|
|
na obrázku 1 nebo 2 listu DxR/1 nebo listu DxS/1; |
|
|
na obrázku 3 nebo 4 listu DxR/2 nebo listu DxS/2. |
Optický systém musí promítnout skutečný obraz A' oblouku A se zvětšením nejlépe M = s'/s = 20 na měřicí stěně. Optický systém musí být aplanatický a achromatický. Clona d, umístěná v ohniskové vzdálenosti f optického systému, vytvoří projekci oblouku s téměř rovnoběžnými směry pozorování. Aby byl získán úhel poloviční divergence ne větší než m = 0,5°, nesmí být průměr clony s ohledem na ohniskovou vzdálenost optického systému větší než d = 2f tan(m). Činný průměr optického systému nesmí být větší než:
Stupnice na projekční stěně umožňuje měření polohy elektrod. Kalibrace sestavy může být výhodně provedena užitím odděleného projektoru s rovnoběžným paprskem ve spojení se měřidlem, jehož stín se promítne na měřicí stěnu. Zařízení ukáže vztažnou osu a rovinu rovnoběžnou se vztažnou rovinou a ve vzdálenosti „e“ mm od ní (e = 27,1 pro D1R, D1S, D2R, D2S, D3R, D3S, D4R a D4S).
Snímač se instaluje v rovině měřicí stěny s možností pohybu ve svislém směru na čáře odpovídající rovině v „e“ od vztažné roviny výbojkového zdroje světla.
Snímač musí mít relativní spektrální citlivost lidského oka. Velikost snímače nesmí být větší než 0,2 M mm ve vodorovném směru a ne větší než 0,025 M mm ve svislém směru (M = zvětšení). Rozsah měřitelného pohybu musí být takový, aby požadované hodnoty zakřivení oblouku r a rozptyl oblouku s byly měřitelné.
(1) Tato metoda je jedním z příkladů metody měření; lze použít jakoukoli jinou metodu s odpovídající přesností měření.
PŘÍLOHA 6
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA POSTUPY KONTROLY KVALITY VÝROBCEM
1. OBECNĚ
Požadavky na shodnost výroby se považují za uspokojivé z hlediska fotometrických (včetně ultrafialového záření), geometrických, vizuálních a elektrických vlastností, jestliže výroba výbojkových zdrojů světla splňuje přípustné odchylky uvedené v příslušných datových listech přílohy 1 a příslušných datových listech pro patice.
2. MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA OVĚŘOVÁNÍ SHODNOSTI VÝROBCEM
Výrobce nebo držitel značky schválení typu musí pro každý typ výbojkového zdroje světla provést v přiměřených intervalech zkoušky v souladu s ustanoveními tohoto předpisu.
2.1 Povaha zkoušek
Zkoušky shodnosti výroby dle těchto specifikací musí zahrnovat fotometrické, geometrické a optické vlastnosti.
2.2 Metody používané při zkouškách
2.2.1 Zkoušky se v zásadě provádějí metodami stanovenými v tomto předpise.
2.2.2 Uplatnění bodu 2.2.1 vyžaduje řádnou kalibraci zkušebního zařízení a korelaci měření s měřeními příslušného orgánu.
2.3 Způsob odběru vzorků
Vzorky výbojkových zdrojů světla se vybírají náhodně z výroby jednotné série. Jednotnou sérií se rozumí soubor výbojkových zdrojů světla téhož typu definovaný podle výrobních metod výrobce.
2.4 Kontrolované a zaznamenané vlastnosti
Výbojkové zdroje světla se kontrolují a výsledky zkoušek se zapisují do skupin vlastností dle seznamu v příloze 7 tabulce 1.
2.5 Kritéria přijatelnosti
Výrobce nebo držitel schválení odpovídá za vypracování statistického rozboru výsledků zkoušek s cílem splnit specifikace stanovené pro kontrolu shodnosti výrobků podle bodu 4.1 tohoto předpisu.
Soulad je potvrzen, není-li překročena úroveň přijatelného nesouladu pro skupinu vlastností uvedených v tabulce 1 přílohy 7. To znamená, že počet výbojkových zdrojů světla, které nesplňují požadavky pro kteroukoliv skupinu vlastností kteréhokoliv typu výbojkového zdroje světla, nepřekročí v příslušných tabulkách 2, 3 nebo 4 přílohy 7 kvalifikační mez.
Pozn.: Každý jednotlivý požadavek týkající se výbojkového zdroje světla se považuje za vlastnost.
PŘÍLOHA 7
VÝBĚR VZORKŮ A ÚROVNĚ SHODY ZKUŠEBNÍCH ZÁZNAMŮ VÝROBCE
Tabulka 1
Vlastnosti
|
Skupina vlastností |
Skupina (*1) zkušebních záznamů o typech výbojkových zdrojů světla |
Minimálně 12 odběrů vzorků pro každou skupinu za měsíc (*1) |
Přípustná úroveň nesouladu pro jednotlivou skupinu vlastností (%) |
|
Značení, rozlišitelnost a trvanlivost |
Všechny typy se stejnými vnějšími rozměry |
315 |
1 |
|
Kvalita baňky |
Všechny typy se stejnými baňkami |
315 |
1 |
|
Vnější rozměry (vyjma patice) |
Všechny typy stejné kategorie |
315 |
1 |
|
Poloha a rozměry oblouku a pásků |
Všechny typy stejné kategorie |
200 |
6,5 |
|
Spouštění, rozběh a opětovné spouštění za tepla |
Všechny typy stejné kategorie |
200 |
1 |
|
Napětí a příkon výbojky |
Všechny typy stejné kategorie |
200 |
1 |
|
Světelný tok, barva a ultrafialové záření |
Všechny typy stejné kategorie |
200 |
1 |
Limity přijatelnosti založené na různém počtu výsledků zkoušek pro každou skupinu vlastností udává tabulka 2 jako maximální počet případů neshody. Meze jsou založeny na úrovni přijatelnosti 1 % neshody, při předpokladu pravděpodobnosti přijatelnosti nejméně 0,95.
Tabulka 2
|
Počet výsledků zkoušek pro jednotlivé vlastnosti |
Kvalifikační meze pro přijatelnost |
|
– 200 |
5 |
|
201–260 |
6 |
|
261–315 |
7 |
|
316–370 |
8 |
|
371–435 |
9 |
|
436–500 |
10 |
|
501–570 |
11 |
|
571–645 |
12 |
|
646–720 |
13 |
|
721–800 |
14 |
|
801–860 |
15 |
|
861–920 |
16 |
|
921–990 |
17 |
|
991–1 060 |
18 |
|
1 061 –1 125 |
19 |
|
1 126 –1 190 |
20 |
|
1 191 –1 249 |
21 |
Kvalifikační meze pro přijatelnost založené na různých počtech výsledků zkoušek pro každou skupinu vlastností jsou uvedeny v tabulce 3 jako maximální počet neshod. Meze jsou založeny na úrovni přijatelnosti 6,5 % neshod, při předpokladu pravděpodobnosti přijatelnosti nejméně 0,95.
Tabulka 3
|
Počet zaznamenaných výbojek |
Kvalifikační mez |
Počet zaznamenaných výbojek |
Kvalifikační mez |
Počet zaznamenaných výbojek |
Kvalifikační mez |
|
– 200 |
21 |
541–553 |
47 |
894–907 |
73 |
|
201–213 |
22 |
554–567 |
48 |
908–920 |
74 |
|
214–227 |
23 |
568–580 |
49 |
921–934 |
75 |
|
228–240 |
24 |
581–594 |
50 |
935–948 |
76 |
|
241–254 |
25 |
595–608 |
51 |
949–961 |
77 |
|
255–268 |
26 |
609–621 |
52 |
962–975 |
78 |
|
269–281 |
27 |
622–635 |
53 |
976–988 |
79 |
|
282–295 |
28 |
636–648 |
54 |
989–1 002 |
80 |
|
296–308 |
29 |
649–662 |
55 |
1 003 –1 016 |
81 |
|
309–322 |
30 |
663–676 |
56 |
1 017 –1 029 |
82 |
|
323–336 |
31 |
677–689 |
57 |
1 030 –1 043 |
83 |
|
337–349 |
32 |
690–703 |
58 |
1 044 –1 056 |
84 |
|
350–363 |
33 |
704–716 |
59 |
1 057 –1 070 |
85 |
|
364–376 |
34 |
717–730 |
60 |
1 071 –1 084 |
86 |
|
377–390 |
35 |
731–744 |
61 |
1 085 –1 097 |
87 |
|
391–404 |
36 |
745–757 |
62 |
1 098 –1 111 |
88 |
|
405–417 |
37 |
758–771 |
63 |
1 112 –1 124 |
89 |
|
418–431 |
38 |
772–784 |
64 |
1 125 –1 138 |
90 |
|
432–444 |
39 |
785–798 |
65 |
1 139 –1 152 |
91 |
|
445–458 |
40 |
799–812 |
66 |
1 153 –1 165 |
92 |
|
459–472 |
41 |
813–825 |
67 |
1 166 –1 179 |
93 |
|
473–485 |
42 |
826–839 |
68 |
1 180 –1 192 |
94 |
|
486–499 |
43 |
840–852 |
69 |
1 193 –1 206 |
95 |
|
500–512 |
44 |
853–866 |
70 |
1 207 –1 220 |
96 |
|
513–526 |
45 |
867–880 |
71 |
1 221 –1 233 |
97 |
|
527–540 |
46 |
881–893 |
72 |
1 234 –1 249 |
98 |
Kvalifikační meze pro přijatelnost založené na různých počtech výsledků zkoušek pro každou skupinu vlastností jsou uvedeny v tabulce 4 jako procenta z výsledků, při předpokladu pravděpodobnosti přijatelnosti nejméně 0,95.
Tabulka 4
|
Počet výsledků zkoušek pro každou vlastnost |
Kvalifikační meze jako procento výsledků Přípustná úroveň 1 % neshod |
Kvalifikační meze jako procento výsledků Přípustná úroveň 6,5 % neshod |
|
1 250 |
1,68 |
7,91 |
|
2 000 |
1,52 |
7,61 |
|
4 000 |
1,37 |
7,29 |
|
6 000 |
1,30 |
7,15 |
|
8 000 |
1,26 |
7,06 |
|
10 000 |
1,23 |
7,00 |
|
20 000 |
1,16 |
6,85 |
|
40 000 |
1,12 |
6,75 |
|
80 000 |
1,09 |
6,68 |
|
100 000 |
1,08 |
6,65 |
|
1 000 000 |
1,02 |
6,55 |
(*1) Hodnocení musí obecně pokrývat sériovou výrobu z jednotlivých závodů. Výrobce však může pro tentýž typ spojit záznamy z více závodů, pokud se v těchto závodech uplatňuje stejný systém kvality a řízení kvality.
PŘÍLOHA 8
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ODBĚR VZORKŮ INSPEKTOREM
1.
Požadavky na shodnost výroby se považují za uspokojivé z hlediska fotometrických, geometrických, vizuálních a elektrických vlastností, jestliže výroba výbojkových zdrojů světla splňuje přípustné odchylky uvedené v příslušných datových listech přílohy 1 a příslušných datových listech pro patice.
2.
Shodnost sériové výroby výbojkových zdrojů světla není zpochybněna, jestliže jsou výsledky ve shodě s bodem 5 této přílohy.
3.
Jestliže výsledky ve shodě s bodem 5 této přílohy nejsou, je shodnost zpochybněna a výrobce musí být požádán, aby výrobu uvedl do souladu s požadavky.
4.
Je-li uplatněn bod 3 této přílohy, do dvou měsíců se odebere další vzorek 250 výbojkových zdrojů světla, a to namátkou ze současné výroby.
5.
O tom, zda vyhoví, či ne, se rozhodne v souladu s hodnotami v tabulce 1. Pro každou skupinu vlastností musí být výbojkové zdroje světla buď schválené, nebo neschválené v souladu s hodnotami v tabulce 1 (1).
Tabulka 1
|
Vzorek |
1 procento (*1) |
6,5 procent (*1) |
||
|
Přijato |
Odmítnuto |
Přijato |
Odmítnuto |
|
|
Velikost prvního vzorku: 125 |
2 |
5 |
11 |
16 |
|
Je-li počet nevyhovujících jednotek větší než 2 (11) a menší než 5 (16), je nutné vybrat další vzorek o velikosti 125 a hodnotit 250 |
6 |
7 |
26 |
27 |
(1) Navrhované schéma je vypracováno tak, aby podle něj bylo možné posoudit shodu výbojkových zdrojů světla na přijatelnou úroveň neshody 1 % a 6,5 % a je založeno na Plánu dvojitého výběru vzorků pro běžnou kontrolu v publikaci IEC č. 60410: Přejímací plány a postupy pro přejímku srovnáváním.
(*1) Výbojkové zdroje světla se kontrolují a výsledky zkoušek se zapisují do skupin vlastností dle seznamu v tabulce 1 přílohy 7.