7.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 174/25

Zpravodaj

pan Pedro Sanz Alonso (ES/ELS), předseda vlády autonomního společenství La Rioja

Odkaz

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích

COM(2013) 812 final

1.

vítá a oceňuje návrh nařízení Komise, jelikož se zaměřuje na informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a zejména navrhuje nový rámec, jenž podporuje a posiluje informační a propagační opatření na podporu evropských zemědělských produktů jak uvnitř našich hranic, tak mimo ně;

2.

domnívá se, že informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích jsou zvláště významná pro to, aby zemědělství mohlo čelit řadě výzev spojených s rostoucí konkurencí, a pro snadnější otevírání trhů. Posilují totiž přítomnost těchto produktů na trzích, což je důležité, jelikož evropští zemědělci čelí výzvě v podobě otevírání hranic a globalizace trhů;

3.

domnívá se, že tento návrh informačních a propagačních opatření na podporu zemědělských produktů umožní evropským spotřebitelům i spotřebitelům ze zbytku světa poznat lépe kvalitu a přísné normy produkce v EU, ujistí je o bezpečnosti potravin a ochraně životního prostředí a zvýší jejich důvěru v produkty, které budou kupovat a konzumovat. Producenti tak prostřednictvím oceňování evropské zemědělské produkce budou moci dosáhnout vyšší rentability svých produktů;

4.

domnívá se, že evropské zemědělství je zásadní pro rozvoj místních a regionálních ekonomik, jelikož významným způsobem přispívá k tvorbě pracovních míst a usazení a rozvoj obyvatelstva na daném území, neboť výroba a zpracování jsou přímo vázány na daná území. Tento regionální rozměr musí zůstat základním prvkem při dosahování cíle vyváženého územního plánování evropského území;

5.

zdůrazňuje, že regiony potřebují ambiciózní a účinnou propagační politiku, která upozorní na kvalitu a typický charakter zemědělských produktů. Tyto produkty jsou kulturním a gastronomickým dědictvím Evropské unie a zároveň představují zásadní prvek hospodářského a sociálního života řady evropských regionů, jelikož jsou zárukou činnosti přímo vázané na území, především ve venkovských oblastech;

6.

doporučuje věnovat zvláštní pozornost skupině zemědělských produktů specificky vyráběných za užití tradičních ingrediencí a zpracovávaných neobvyklým způsobem typickým pro daný region;

7.

má za to, že je nezbytné navýšit rozpočtové krytí daného opatření, jelikož se navrhuje rozšířit okruh příjemců a seznam způsobilých produktů a navíc se zvýšil příspěvek Komise k programům týkajícím se více členských států;

8.

konstatuje, že dvoustranné dohody vyjednávané s třetími zeměmi, např. Kanadou, USA, zeměmi Mercosur, nebo jiné dohody o přidružení dokazují, že informační a propagační opatření budou stále důležitější jak na vnitřním trhu, tak v třetích zemích, aby evropské produkty byly konkurenceschopné;

9.

zdůrazňuje, že je možné pokračovat ve financování informačních a propagačních opatření na vnitřním trhu, aby byla i nadále konkurenční, přinejmenším co se týče produktů zahrnutých do uznávaných výrobních systémů nebo ekologického zemědělství;

10.

upozorňuje, že schválená reforma SZP je spojena s evropskou obchodní politikou a že společně s mezinárodní obchodní politikou musí Evropská unie globálně přispívat k celosvětové bezpečnosti potravin, a to tak, že v rámci WTO zaručí, že unijní zemědělství bude vyrábět za spravedlivých podmínek;

11.

domnívá se, že když se bude věnovat 75 % rozpočtu na informační a propagační opatření v třetích zemích, může zůstat bez náležité pozornosti vnitřní trh, který je pro evropské produkty hlavním trhem a na němž se producenti musejí tvrdě snažit, aby zůstali konkurenceschopnými, protože se čelí konkurenci produktů z třetích zemí vstupujících na tento trh;

12.

naléhá na Komisi, aby a priori nestanovovala žádný cíl týkající se procentuálního podílu prostředků určených na informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů EU v třetích zemích vzhledem k tomu, že se vnitřnímu trhu i trhu ve třetích zemích musí přikládat stejný význam;

13.

podporuje iniciativu spočívající v používání značek a označení původu zemědělských produktů, jelikož viditelnost obchodních značek v rámci obecné propagace zlepší možnosti financování a zvýší zájem na straně příjemců. Podmínkou je ovšem zachování rovnováhy, zejména na vnitřním trhu v Evropské unii;

14.

podporuje nápad Komise týkající se režimů jakosti představovaných oficiálními logy EU, domnívá se nicméně, že číslo regionu je náležitě spojeno s obecným vzkazem, který musí poukazovat na přednosti, jež jsou produktům vlastní, a proto je nutné jasně zmínit zeměpisný původ produktu;

15.

poukazuje na to, že režimy jakosti uznávané na evropské úrovni se na našem území stále více šíří a uznávají, aby se uspokojila rostoucí poptávka po potravinách ze strany evropských spotřebitelů zvláště se zajímajících o místní produkty, kvalitní produkty a produkty splňující přísné normy EU pro bezpečnost potravin a ochranu životního prostředí. Zdůrazňuje, že produkty spadající do uznávaných režimů jakosti jsou velmi důležité na vnitřním trhu, a proto se musí zachovat a jejich postavení upevnit;

16.

žádá Komisi, aby způsoby provádění mohly být stanoveny prováděcím aktem. Domnívá se dále, že propagační agentury mohou koordinovat a taktéž provádět společná opatření seskupení producentů ve svých regionech;

17.

domnívá se, že pozitivní součinnost různých regionálních produktů může umožnit optimalizaci bohatství každého evropského regionu. Proto jsou důležité regionální zdroje příjmů a kvalitní služby navazující na situaci daného území a spojené s jeho dědictvím. Pomohlo by to zlepšit kvalitu oblastí spojených s regionálními zemědělskými produkty, jelikož by se zvýšila tvorba pracovních míst, zejména ve zranitelných oblastech prostřednictvím nabídky nových příležitostí na lokálních i na mezinárodních trzích;

18.

připouští, aby organizace producentů všech odvětví dostaly příslušnou úlohu a podrobně se stanovily požadavky, které se na ně mohou vztahovat, co se týče jejich reprezentativnosti, neboť zastupují všechna odvětví;

19.

žádá, aby se v rámci organizací producentů věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům, pokud budou propagaci zaměřovat na uznávané režimy jakosti. Tento typ podniků je v evropských regionech nejběžnější a z velké části je jím tvořen evropský zemědělsko-potravinářský průmysl;

20.

souhlasí, aby se informačních a propagačních opatření na vnitřním trhu a v třetích zemích mohlo využívat u všech produktů pocházejících z EU s výjimkou tabáku, přičemž je třeba upřednostnit opatření týkající se produktů, které přispějí k vyvážené stravě, a opatření navržená pro jiné produkty, které jsou označeny jako vysoce kvalitní ve spojení s evropským územím;

21.

s potěšením vítá, že Komise navrhla vytvořit pracovní program, jenž umožní provádět propagační politiku pomocí jasných a dobře připravených strategií;

22.

žádá Komisi, aby upřesnila, jak hodlá zohlednit priority členských států a začlenit je do pracovního programu;

23.

navrhuje přijetí tříletého pracovního programu podobného stávajícím propagačním kampaním, který umožní sledování vývoje trhů, přičemž musí být možné provádět každoročně úpravy;

24.

domnívá se, že hodnotit a vybírat programy by neměla pouze Komise, ale měla by umožnit členským státům, aby se zapojily. Tak budou moci spolupracovat i evropské regiony, které totiž budou spolufinancovat propagační opatření, jež byla nakonec zachována v EZFRV na období 2014–2020 (článek 17) v podobě značně blízké opatření 133 na období 2007–2013;

25.

naléhá na Komisi, aby zvážila opatření umožňující zapojení členských států a spolupráci evropských regionů (aniž by se přetížil tento proces) v rámci propagačního programu financovaného EU, aby opatření financovaná tímto programem byla slučitelná s regionálními propagačními strategiemi;

26.

souhlasí rovněž se zachováním dvou výzev, jež umožňuje platné nařízení, neboť žadatelé nemusejí čekat příliš dlouho do opětovného předložení výzvy v případě, že jejich programy napoprvé neprošly výběrovým řízením;

27.

souhlasí s navrženými procentuálními podíly spolufinancování, jež navrhla Komise, a považuje je za přiměřené cíli stimulovat předkládání programů prováděných v třetích zemích a programů týkajících se více členských států, navrhuje však, aby v případě programů týkajících se více členských států prováděných v třetích zemích byla míra spolufinancování vyšší (75 %). Tento procentuální podíl by se mohl rovněž akceptovat u malých a středních podniků v případě programů zvláštního významu;

28.

uvědomuje si, že dosud prováděná propagační politika přispěla k obnovení důvěry spotřebitelů v dobách krize, v budoucnu však bude nutné využívat mnohem pružnějších a efektivnějších informačních nástrojů a propagačních opatření;

29.

navrhuje zvážit navýšení evropského spolufinancování, zejména u propagačních a informačních opatření během zemědělských krizí, aby mezi producenty nevznikla diskriminace;

30.

upozorňuje, že v návrhu nařízení je nutné vyjasnit, jak se počítá se zlepšením schopnosti reakce v dobách krize, aby bylo možné jednat rychle a účinně;

31.

žádá, aby členské státy mohly dobrovolně spolufinancovat programy společně s Komisí, neboť to může být potřebné v případě málo rozvinutých nebo ekonomicky slabých výrobních odvětví;

32.

doporučuje Komisi, aby více uznala evropské regiony a jejich zásadní úlohu v produkci kvalitních zemědělských a zemědělskopotravinářských produktů a usnadnila jejich účast na výběru programů;

33.

doporučuje Komisi, aby financovala propagační opatření na vnitřním trhu za účelem zvýšení prodeje zemědělských a potravinářských produktů pocházejících z Evropské unie, které jsou zahrnuty do uznávaných režimů jakosti nebo tradičního a regionálního ekologického zemědělství, vzhledem k tomu, že šířením a propagací tradičních produktů se mění vzorce spotřeby způsobené globalizací na evropském trhu.