1)

„sdílení, slučování a analýza informací, které jsou k dispozici v systémech hlášení lodí a jiných informačních systémech, jež tyto agentury provozují, nebo k nimž mají přístup, v souladu s jejich příslušnými právními základy a aniž je tím dotčeno vlastnictví údajů členskými státy;

2)

poskytování služeb v oblasti dohledu a komunikace pomocí nejmodernějších technologií, včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakémkoli typu platformy;

3)

vytváření schopnosti zajišťovat příslušnou činnost tvorbou pokynů a doporučení a určování osvědčených postupů, jakož i poskytování odborné přípravy a výměna pracovníků;

4)

posílení výměny informací a spolupráce v souvislosti s funkcemi pobřežní stráže, včetně analýzy operativních problémů a nově se objevujících rizik v námořní oblasti;

5)

sdílení kapacit prostřednictvím plánování a provádění víceúčelových operací a sdílení prostředků a jiných schopností, a to v takovém rozsahu, v jakém jsou tyto činnosti koordinovány těmito agenturami a prováděny se souhlasem příslušných orgánů dotčených členských států.“

a)

katalogy služeb, produktů, kurzů odborné přípravy, pokynů pro osvědčené postupy a příruček pro všechny meziagenturní činnosti podporující funkce pobřežní stráže v členských státech;

b)

rámce regionální spolupráce a

c)

„informativní přehledy o jednotlivých zemích“ poskytující podrobnosti o struktuře a organizaci funkcí pobřežní stráže.

a)

popsat všechny meziodvětvové služby dostupné prostřednictvím agentur a poskytnout členským státům a agenturám průvodce přístupem k těmto službám;

b)

poskytnout přehled možností odborné přípravy, příruček vypracovaných agenturami a způsobů přístupu k nim;

c)

poskytnout přehled stávajících mechanismů spolupráce s funkcí pobřežní stráže, které souvisejí s praktickou činností členských států;

d)

poskytnout členským státům „informativní přehledy“, které uvádějí vnitrostátní orgány zapojené do funkcí pobřežní stráže, včetně jejich kontaktních míst.

a)

zahrnuje pět oblastí spolupráce mezi agenturami;

b)

se většinou omezuje na meziodvětvová témata;

c)

zahrnuje jednoúčelová témata, která mohou spadat do působnosti alespoň dvou agentur (např. námořní dohled);

d)

se vztahuje na členské státy EU a státy ESVO;

e)

zahrnuje příspěvky členských států v podobě informativních přehledů, včetně určení stávajících mechanismů regionální a mezinárodní spolupráce;

f)

zahrnuje všechny subjekty (civilní či vojenské) odpovědné za funkce pobřežní stráže (bude např. zahrnuto vojenské loďstvo členského státu s funkcí pobřežní stráže).

a)

Katalog služeb se zaměřuje na meziagenturní služby, které jsou v současné době k dispozici zúčastněným stranám z členských států a které podporují plnění povinností pobřežní stráže.

b)

Katalog odborné přípravy, což je nedílná součást činností agentur v oblasti budování kapacit, zahrnuje všechny kurzy odborné přípravy poskytované těmito třemi agenturami (ve všech námořních oblastech), které jsou v současné době k dispozici zúčastněným stranám z členských států. Tyto kurzy odborné přípravy jsou organizovány buď jednou agenturou, nebo společně dvěma či třemi agenturami.

c)

Cílem katalogu pokynů a příruček pro osvědčené postupy je zahrnout všechny pokyny a příručky týkající se osvědčených postupů, které jsou zúčastněným stranám k dispozici prostřednictvím těchto tří agentur. Tyto pokyny a příručky pro osvědčené postupy jsou poskytovány buď jednou agenturou, nebo společně dvěma či třemi agenturami. Kromě toho existuje několik dlouhodobě zavedených ujednání o regionální spolupráci v rámci Evropy i mimo ni, do nichž jsou zapojeny zúčastněné strany z EU. V rámci těchto ujednání byla vypracována řada pokynů a příruček pro osvědčené postupy, které jsou považovány za relevantní pro tuto příručku, a příslušné odkazy byly zahrnuty do katalogu příruček.

d)

Oddíl věnovaný regionální/mezinárodní/dvoustranné/mnohostranné spolupráci poskytuje reprezentativní vzorek některých mechanismů koordinace a spolupráce, které existují v Evropě i mimo ni, a to v celém spektru funkcí pobřežní stráže. Vyhrazený oddíl (dostupný prostřednictvím vyhrazené on-line platformy) zachycuje velký počet těchto mechanismů a každý z nich je propojen s informativními přehledy o jednotlivých zemích (viz níže). To umožňuje každé zemi uvést, zda se každého z těchto mechanismů účastní.

e)

Cílem informativních přehledů o jednotlivých zemích je zjistit, která organizace je zapojena do konkrétní funkce pobřežní stráže v každé zemi. Šablona pro informativní přehledy byla vypracována po konzultaci s odborníky jmenovanými správními radami agentur a šablony byly poté vyplněny jednotlivými zeměmi.

a)

námořní bezpečnost, včetně řízení plavebního provozu;

b)

nehody lodí a námořní služba pomoci;

c)

inspekce a kontrola rybolovu;

d)

námořní pohraniční kontrola;

e)

ochrana mořského prostředí a reakce na jeho ohrožení;

f)

prevence a potlačování obchodu s lidmi a pašování a související vymáhání dodržování námořního práva;

g)

pátrání a záchrana na moři;

h)

námořní monitorování a dohled;

i)

námořní celní činnosti;

j)

reakce na námořní nehody a havárie;

k)

bezpečnost námořní dopravy, lodí a přístavů.

a)

dohoda o úrovni služeb mezi agenturami EFCA a EMSA, která byla uzavřena v roce 2012 a od té doby je pravidelně obnovována a rozšiřována. V současné době se automaticky každoročně obnovuje a vztahuje se na poskytování specializovaných integrovaných námořních služeb agenturou EMSA agentuře EFCA a na mechanismy pro plavidla najatá agenturou EMSA, která mají být použita pro činnosti agentury EFCA. Agentuře EFCA umožňuje rovněž využívat systém dálkově řízeného letadla (RPAS) agentury EMSA pro monitorování a kontrolu rybolovu a pro spolupráci v oblasti zasahování při znečištění;

b)

dohoda o úrovni služeb mezi agenturami EMSA a Frontex, která byla zřízena v roce 2013 a od té doby byla pravidelně obnovována a rozšiřována. V současné době platí na dobu neurčitou a zahrnuje poskytování specializovaných námořních služeb agenturou EMSA pro agenturu Frontex na podporu Evropského systému ostrahy hranic (systému EUROSUR) a mechanismu, který agentuře Frontex umožňuje využívat systém dálkově řízeného letadla (RPAS) agentury EMSA pro činnosti ochrany hranic;

c)

dohoda o úrovni služeb mezi agenturami EFCA a Frontex pro poskytování služeb na podporu činností agentury EFCA, včetně služeb dohledu ze vzduchu a nasazení pobřežních hlídkových plavidel. Dohoda se každoročně automaticky obnovuje;

d)

dohoda o úrovni služeb mezi agenturami EFCA a Frontex pro poskytování služeb pro ostrahu hranic v rámci systému EUROSUR. Dohoda se každoročně automaticky obnovuje a je pravidelně aktualizována a měněna.

a)

Pozemní systém automatické identifikace

Pozemní systém automatické identifikace je námořní vysílací systém, který přenáší signály s velmi vysokou rádiovou frekvencí. Lodě zasílají zprávy s údaji o své identifikaci, poloze a kurzu, jakož i s informacemi o svém nákladu. V Evropě probíhá výměna zpráv AIS prostřednictvím systému SafeSeaNet.

b)

Systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet)

Systém Unie pro výměnu informací na moři (5) je meziodvětvový a přeshraniční systém pro sdílení a výměnu informací, který poskytuje integrované námořní služby pro účely námořní bezpečnosti, bezpečností v přístavech a na moři, ochrany mořského prostředí a účinnosti námořní dopravy a přepravy, jakož i situační orientace na moři a námořního dohledu; systém propojuje námořní orgány z celé Evropy prostřednictvím sítě pro výměnu námořních informací. Systém SafeSeaNet zahrnuje informace o plavidlech ze systému automatické identifikace (AIS) a z povinných systémů podávání hlášení, údaje o zastávkách v přístavech, nebezpečných a znečišťujících věcech, bezpečnosti, odpadech a zbytcích lodního nákladu a informace o mimořádných událostech souvisejících s bezpečností.

Agentura EMSA odpovídá za vývoj, provoz a údržbu centrálního systému SafeSeaNet a spolupracuje s uživateli na provozním základě.

c)

Družicový systém automatické identifikace

Hlášení polohy AIS mohou přijímat také družice. Výměna informací AIS přes družici prostřednictvím komerčních poskytovatelů zvýšila zeměpisné pokrytí, v němž mohou být lodě sledovány; v takovém případě jsou údaje poskytovány za méně než jednu hodinu.

Satelitní údaje AIS dostupné prostřednictvím agentury EMSA a sdílené s agenturami EFCA a Frontex mají globální pokrytí.

d)

Identifikace a sledování plavidel na velké vzdálenosti

Identifikace a sledování plavidel na velké vzdálenosti (LRIT) je celosvětový systém identifikace a sledování lodí založený na družicové komunikaci. Podle předpisů Mezinárodní námořní organizace (IMO) zasílají osobní lodě, nákladní lodě (o hrubé prostornosti 300 tun a více) a mobilní vrtné jednotky na moři na mezinárodních plavbách povinná hlášení polohy jednou za 6 hodin. Agentura EMSA provozuje kooperativní datové centrum LRIT, jehož prostřednictvím mají uživatelé ze „zúčastněných zemí kooperativního datového centra EU LRIT“ přístup k informacím LRIT o lodích plujících pod jejich vlajkou po celém světě.

Členské státy dostávají povinná hlášení polohy zdarma, protože související náklady hradí z rozpočtu EU agentura EMSA. Existuje dohoda, podle níž se členské státy mohou rozhodnout, že budou bezplatně sdílet údaje o lodích plujících pod jejich vlajkou s ostatními členskými státy.

Kromě toho mohou uživatelé ze „zúčastněných zemí kooperativního datového centra EU LRIT“ obdržet na požádání, avšak za úhradu nákladů, údaje týkající se plavidel plujících pod kteroukoli vlajkou směřujících do vod EU nebo do vzdálenosti 1 000 námořních mil od těchto vod.

e)

Centrální referenční námořní databáze agentury EMSA

Agentura EMSA spravuje četné centrální námořní databáze. Zvláštnímu aktuálnímu zájmu (také ve vztahu k evropskému prostředí jednotného námořního portálu, EMSWe) se těší centrální databáze organizací, centrální databáze nebezpečného zboží a centrální databáze lodí.

Centrální databáze organizací uchovává informace týkající se veřejných organizací, jako jsou místní a vnitrostátní orgány zapojené do ekosystému SafeSeaNet. Původním účelem centrální databáze organizací bylo sloužit jako databáze pobřežní infrastruktury pro sledování provozu (STMID), která zjednodušuje a usnadňuje sdílení informací o orgánech a pobřežních stanicích, které byly určeny členskými státy podle článku 22 směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel.

Centrální databáze lodí může být použita ke křížové kontrole údajů o totožnosti lodí (IMO, MMSI, název, volací značka a vlajka) uložených ve vnitrostátních databázích lodí nebo obdržených od oznamujících stran. Údaje o lodi (např. prostornost, délka, šířka) jsou rovněž k dispozici, pokud tyto údaje poskytnou příslušné zúčastněné strany. Centrální databáze lodí je provozována agenturou EMSA a poskytuje společnou službu interním uživatelům agentury EMSA a všem členským státům.

Hlavním cílem centrální databáze nebezpečného zboží je zvýšit kvalitu podávání zpráv o nebezpečných a znečišťujících věcech v systému SafeSeaNet. Obsahuje úplný seznam všech nebezpečných a znečišťujících věcí, které musí být oznámeny podle směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel, ve znění pozdějších předpisů (6). Poskytuje rovněž přístup k databázi námořních chemických informačních listů o souvisejících nebezpečích a rizicích nebezpečných a znečišťujících produktů. Centrální databáze nebezpečného zboží je přístupná orgánům členských států, průmyslu a široké veřejnosti.

f)

Údaje a informace specifické pro rybolov

V rámci plánů společného nasazení a v rámci mezinárodních závazků obdrží agentura EFCA od příslušných orgánů členských států a mezinárodních organizací řadu údajů a služeb týkajících se rybolovu.

Systém sledování plavidel (VMS) je systém satelitního sledování, který v pravidelných intervalech poskytuje orgánům státu vlajky příslušným pro oblast rybolovu údaje o poloze, kurzu a rychlosti rybářských plavidel. V EU je používání tohoto systému povinné pro rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo větší (7).

Rybářská plavidla jsou vybavena terminálem odolným proti nedovolené manipulaci na palubě. Tento terminál přijímá prostřednictvím družice údaje o poloze globálních družicových navigačních systémů a poté vysílá prostřednictvím družice údaje VMS, obvykle každou hodinu nebo dvě (maximálně), do pozemní pozemské stanice za účelem dalšího přenosu do příslušného střediska pro sledování rybolovu. Systém je navržen tak, aby fungoval plně automatickým způsobem bez potřeby jakéhokoli ručního zadávání.

Systém sledování plavidel se používá pro kontrolu polohy rybářského plavidla v téměř reálném čase i jeho historických poloh, aby bylo dosaženo souladu se záznamy úlovků, na podporu provádění právních předpisů o nezákonných, nehlášených a neregulovaných (NNN) rybolovných činnostech a na pomoc funkcím pobřežní stráže. V rámci plánu společného nasazení obdrží agentura EFCA údaje VMS od všech členských států EU zapojených do každého plánu společného nasazení. Členské státy zasílají agentuře EFCA rovněž údaje VMS, které obdržely od plavidel třetích zemí s oprávněním k rybolovu v jejich vodách.

Jelikož agentura EFCA koordinuje též plány společného nasazení v mezinárodních vodách, zasílají organizace pro řízení rybolovu do systému sledování plavidel agentury EFCA údaje od rybářských plavidel třetích zemí působících v těchto oblastech.

Pro automatickou výměnu údajů o rybolovné činnosti se používá elektronický systém hlášení. Tyto údaje hlásí rybářská plavidla vnitrostátním orgánům státu vlajky a vyměňují se prostřednictvím elektronického systému hlášení za použití standardního formátu a protokolu mezi státem vlajky a jinými stranami (pobřežní stát, kontrolní stát, agentura EFCA). Elektronický systém hlášení se používá pro lodní deníky rybolovu EU (včetně prohlášení o úlovcích a prohlášení o vykládce atd.) a agentura EFCA získává údaje pro předem stanovený seznam plavidel.

a)

Služba námořního dohledu programu Copernicus

b)

Satelitní snímky radaru se syntetickou aperturou (SAR)

Senzory SAR používají mikrovlnné frekvence k získání měření zpětného rozptylu od detekovaného povrchu níže (moře nebo země). Snímky lze získat bez ohledu na povětrnostní podmínky a oblačnost a to kdykoli, ve dne i v noci.

Snímky SAR oceánu do značné míry závisí na nerovnosti povrchu způsobené namáháním větrem na moři. Změřením výšky vln zobrazují výsledné snímky prvky, které vyvstávají proti pozadí; například plavidla a jiné uměle vytvořené struktury se zobrazují jako jasné skvrny, zatímco úniky ropy nebo oblasti s velmi slabým větrem se jeví jako tmavé tvary.

c)

Optické satelitní snímky

Optické snímky mohou poskytnout velké množství informací v různých spektrálních pásmech. Díky kombinaci červeno-zeleno-modrých frekvencí (RGB) a vyššího kontrastu poskytují snadnější interpretaci snímku a identifikaci objektu, i když s velmi vysokou závislostí na slunečním světle a povětrnostních podmínkách. Optické senzory nemohou zachycovat snímky v noci ani při vysoké oblačnosti.

d)

Služba monitorování mořského prostředí programu Copernicus (8)

e)

Oceánografické satelitní produkty

Některé družice Sentinel se věnují pozorování oceánů pomocí nástrojů, jako jsou výškoměry, radiometry a optické přístroje s vyhrazenými spektrálními pásmy. Tyto tři typy senzorů (na palubě např. družic Sentinel3, Sentinel6) poskytují referenční pozorování za účelem odvození veškerých informací o stavu oceánů a fyzikálních vlastnostech, které umožňují poskytovat předpovědi stavu oceánů: proudy, vlny, hladina moře, ledová pokrývka na moři, teplota, slanost. V kombinaci s mnoha zdroji optických snímků poskytují rovněž pozorování biogeochemického obsahu na moři (včetně souvisejících předpovědí).

a)

Systémy dálkově řízeného letadla

Služby systémů dálkově řízeného letadla pomáhají při operacích námořního dohledu a podporují orgány zapojené do funkcí pobřežní stráže prováděných členskými státy a agenturami EU, jako jsou:

Systémy dálkově řízeného letadla (RPAS), které se používají jako doplňkový nástroj v celkovém řetězci dohledu, jsou schopny létat po dlouhou dobu (více než 10 hodin v závislosti na systému). To umožňuje sledování velkých ploch a RPAS mohou v případě potřeby zůstat „na místě“, a to jak ve dne, tak v noci.

Stávající portfolio RPAS agentury EMSA zahrnuje systémy se svislým vzletem a přistáním (VTOL), jakož i RPAS s pevnými křídly, z nichž některé využívají družicové komunikace k umožnění provozu mimo rádiový dosah. Systémy VTOL RPAS jsou zvláště užitečné pro kontrolu rybolovu, monitorování emisí lodí (za použití „čichačů“ (analyzátorů plynů) ve smogové vlečce lodi) a pro zásahové akce proti znečišťování. RPAS mohou v závislosti na své maximální hmotnosti užitečného zatížení přenášet řadu senzorů, jako jsou optické a/nebo infračervené videokamery pro denní a noční dohled, senzory infračerveného záření a/nebo radarové senzory pro detekci lodí a ropných skvrn.

Živé obrazové toky a údaje shromážděné prostřednictvím RPAS jsou distribuovány prostřednictvím webového datového centra RPAS, které umožňuje přístup z práce a/nebo na vzdálených místech. Údaje jsou sloučeny s námořní situací, která je již k dispozici prostřednictvím integrace dalších služeb námořního dohledu.

b)

Zdroje z letadel s posádkou

Služby letadel s posádkou umožňují mimo jiné sledování „předhraničních“ oblastí zájmu v reálném čase, přičemž údaje ze sledování jsou žadatelům zpřístupněny okamžitě během operace.

Obrazové a informační toky v reálném čase poskytují senzory instalované na letecké platformě a předávají je přímo monitorovací místnosti a partnerským koordinačním centrům v EU.

Hlavním cílem je podpořit vnitrostátní orgány členských států a zemí přidružených k Schengenu, které jsou zapojeny do funkcí pobřežní stráže, agentury a subjekty EU při monitorování a dohledu v rámci konkrétní oblasti zájmu se zaměřením na „předhraniční oblast“ EU.

Víceúčelový dohled ze vzduchu podporuje uživatele, kteří jsou zapojeni do:

Agentury Frontex a EFCA poskytují tyto služby prostřednictvím společné interinstitucionální rámcové smlouvy.

a)

Meteorologické a oceánografické údaje

Je k dispozici řada meteorologických a oceánografických údajů, které byly začleněny do systémů agentury EMSA. Soubory údajů jsou popsány níže.

b)

Další informace o lodi a plavbě

Členské státy si rovněž vyměňují další údaje (o lodích, plavbách, inspekcích a další související informace) prostřednictvím systémů agentury EMSA. To zahrnuje mimo jiné: inspekční údaje a výstražná upozornění týkající se mezinárodních předpisů nebo předpisů EU (THETIS, THETIS-EU); zprávy o vyšetřování nehod (EMCIP); údaje o vydávání průkazů způsobilosti námořníků (STCW-IS); schválení lodní výstroje (MarED); oznámení o připlutí do přístavu a vyplutí z něj, přepravě nebezpečného zboží a zprávy o incidentech (SafeSeaNet).

a)

Algoritmy automatizovaného sledování chování / služba detekce anomálií

Automatizovaná sledování chování jsou nástroje založené na algoritmech, které analyzují polohu lodí s cílem zjistit konkrétní chování lodě a upozornit příslušného provozovatele. Doposud bylo vyvinuto více než 20 algoritmů, včetně algoritmů pro vplutí do oblasti zájmu, setkání dvou lodí na moři a loď blížící se k pobřeží. Všechna automatizovaná sledování chování může vybrat a konfigurovat přímo uživatel; provozovatelé jsou automaticky upozorněni v reálném čase e-mailem nebo prostřednictvím grafického uživatelského rozhraní systému SafeSeaNet (SEG).

Algoritmy automatizovaného sledování chování využívá stále větší počet členských států a subjektů EU v různých provozních souvislostech, jako je kontrola rybolovu, ochrana hranic, zabezpečení, bezpečnost námořní dopravy, ochrana pobřeží a ochrana životního prostředí.

Algoritmy automatizovaného sledování chování jsou členským státům a agentuře EFCA k dispozici prostřednictvím integrovaných námořních služeb agentury EMSA. Přidruženou platformou je „SEG“. Algoritmy jsou poskytovány rovněž agentuře Frontex na základě výměny mezi systémy prostřednictvím aplikace pro podávání zpráv o společných operacích (JORA). Na platformě agentury Frontex jsou známé jako služba detekce anomálií.

b)

Produkty pozorování Země s přidanou hodnotou

Produkty s přidanou hodnotou pomáhají uživatelům získávat zvláště cenné informace ze základních snímků, což orgánům umožňuje provádět rychleji a účinněji analýzu objektů, vlastností nebo činností na moři na vyšší úrovni. Produkty s přidanou hodnotou mohou být poskytovány buď jako vrstva nad původním produktem satelitního snímku, nebo jako samostatná vrstva informací, například vektorová vrstva, nebo jako předpověď nebo opakovaná analýza / předvídání změn klimatu. Mezi produkty s přidanou hodnotou, které jsou v současné době nabízeny uživatelům, patří:

Tyto produkty pozorování Země s přidanou hodnotou jsou dostupné členským státům a agentuře EFCA prostřednictvím integrovaných námořních služeb agentury EMSA. Mohou být v místě použití pro členské státy a agenturu EFCA bezplatné, neboť finanční prostředky mohou být pokryty službou námořního dohledu programu Copernicus za pomoci služby monitorování mořského prostředí programu Copernicus (12). Mohou být vizualizovány prostřednictvím grafického uživatelského rozhraní systému SafeSeaNet a mohou být rovněž poskytnuty agentuře Frontex na základě výměny mezi systémy prostřednictvím aplikace pro podávání zpráv o společných operacích (JORA). Na platformě agentury Frontex jsou známy jako služba detekce plavidel a služba zjišťování činnosti.

c)

Korelace plavidel z pozorování Země

Detekce plavidel odvozené ze snímků SAR a optických snímků jsou korelované s údaji o plavidle (např. AIS, LRIT a VMS). To může poskytnout přehled o tom, která plavidla se ohlašují v dané oblasti, a která nikoli. Tyto informace jsou zobrazeny ve dvou vektorových vrstvách:

Uživatelé obdrží pouze korelace informací o hlášení plavidel, k nimž jim byla udělena příslušná přístupová práva.

a)

Evropská agentura pro kontrolu rybolovu: Integrované námořní služby agentury EFCA poskytují integrovaný přehled námořní informovanosti, který je speciálně přizpůsoben pro kontrolu rybolovu a jenž podporuje činnosti členských států v oblasti kontroly rybolovu. Je vytvářen a rozvíjen prostřednictvím grafického uživatelského rozhraní systému SafeSeaNet vyvinutého agenturou EMSA.

Integrované námořní služby agentury EFCA jsou schopny integrovat a v reálném čase propojit soubory údajů o poloze shromažďované prostřednictvím kanálů, jako jsou VMS, pozemní AIS a satelitní AIS, jakož i zprávy LRIT a VDS a satelitní snímky poskytované prostřednictvím služby námořního dohledu programu Copernicus.

Aplikace zahrnuje širokou škálu funkcí a souborů referenčních údajů a může řešit zvláštní úkoly v oblasti kontroly rybolovu. Tyto úkoly sahají od sledování rybolovných činností ve vodách EU a regionálních organizací pro řízení rybolovu až po poskytnutí důvěryhodného zdroje celosvětových historických informací o pohybu plavidel (neomezených na rybářská plavidla) pro ověřování osvědčení o úlovku NNN (nařízení o rybolovu NNN (13)).

Kromě toho začlenění specifických informací týkajících se rybolovu o námořních hranicích a rybolovných oblastech a – což je důležitější – o konkrétních atributech rybolovných činností rybářských plavidel, jako jsou typy plavidel Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), typy lovných zařízení, vnější označení a informace o oprávnění k rybolovu rejstříku rybářského loďstva Unie, umožňuje pokročilé funkce filtrování a vyhledávání. Mezi četné funkce patří:

b)

Evropská agentura pro námořní bezpečnost: Grafické uživatelské rozhraní systému SafeSeaNet je pro většinu skupin uživatelů hlavní platformou pro vizualizaci systému SafeSeaNet a integrovaných námořních služeb, včetně automatizovaného sledování chování. Integrované námořní služby jsou přístupné prostřednictvím on-line grafického uživatelského rozhraní SEG, které je k dispozici na stolních počítačích, přenosných počítačích a mobilních zařízeních (prostřednictvím aplikace IMS). Tyto služby jsou rovněž k dispozici na rozhraních mezi systémy, která uživatelům umožňují prohlížet integrovaná data v jejich vlastních systémech a přijímat upozornění pro konkrétní předem určené případy dohledu.

Hlavní platformou pro řízení produktů pozorování Země je kromě toho datové centrum pozorování Země. Hlavní platformou pro provozní údaje systému dálkově řízeného letadla (RPAS) je datové centrum RPAS.

c)

Agentura Frontex:

—

zaměření kurzu,

—

cíle kurzu a

—

cílová skupina kurzu.

a)

vnitrostátní kontaktní místa na ministerstvech a na strategické úrovni s příslušnými kontaktními údaji, tj. e-mailem a telefonem;

b)

ministerstva/oddělení/agentury/organizace zapojené do různých funkcí pobřežní stráže spolu s jejich adresou, kontaktními údaji pro 24 hodin denně 7 dní v týdnu (telefon a e-mail) a případně příslušnými internetovými stránkami;

c)

informativní přehled rovněž uvádí „vedoucí“ organizaci odpovědnou za každou z funkcí pobřežní stráže, jakož i jakoukoli jinou organizaci, která má v souvislosti s těmito funkcemi úlohu nebo odpovědnost. Rovněž určí, zda a kdy se tato „vedoucí“ úloha změní, v závislosti na námořní oblasti/jurisdikci (tj. teritoriální vody, přilehlá zóna, výlučná ekonomická zóna a volné moře);

d)

seznam různých regionálních/mezinárodních organizací, v nichž se daná země účastní nebo je do nich zapojena.