V Bruselu dne 13.5.2022

COM(2022) 208 final

2022/0157(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření dohody mezi Evropskou unií na jedné straně a Novým Zélandem na straně druhé o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a novozélandskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Tento návrh se týká uzavření dohody s Novým Zélandem o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a novozélandskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu, jež je v zájmu Evropské unie.

Cílem dohody je umožnit předávání osobních údajů mezi Europolem a příslušnými orgány Nového Zélandu s cílem podpořit a posílit činnost orgánů členských států Evropské unie a Nového Zélandu a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení trestné činnosti, včetně závažných trestných činů a terorismu, a boji proti ní a současně zajistit náležité záruky s ohledem na lidská práva a základní svobody jednotlivců, jako je ochrana soukromí a osobních údajů. Přeshraniční výměna informací mezi všemi relevantními orgány pro vymáhání práva, a to v rámci Evropské unie i s globálními partnery, by měla mít prioritní význam při předcházení a boji proti terorismu, potírání organizované trestné činnosti a boji proti kyberkriminalitě. V tomto smyslu je spolupráce s Novým Zélandem v oblasti prosazování práva nanejvýš důležitá, neboť Evropské unii pomůže lépe chránit své bezpečnostní zájmy.

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V globalizovaném světě, kde má závažná trestná činnost a terorismus stále více nadnárodní a polyvalentní charakter, by orgány pro vymáhání práva měly být plně vybaveny ke spolupráci s externími partnery, aby zajistily bezpečnost svých občanů. Europol by proto měl mít možnost výměny osobních údajů s orgány třetích zemí pro vymáhání práva v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů v rámci požadavků stanovených v nařízení (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 1 .

Europol si může vyměňovat osobní údaje s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi na základě těchto aktů:

·dohody o spolupráci uzavřené mezi Europolem a partnerskými zeměmi před datem vstupu stávajícího nařízení o Europolu v platnost (1. května 2017);

od 1. května 2017:

·rozhodnutí Komise, v němž se konstatuje, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany údajů (tzv. rozhodnutí o odpovídající ochraně),

·neexistuje-li rozhodnutí o odpovídající ochraně, mezinárodní dohoda poskytující dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob. Podle stávajícího právního základu nyní za sjednávání těchto mezinárodních dohod odpovídá jménem Unie Komise.

Europol také může, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, navázat a udržovat spolupráci s vnějšími partnery na základě pracovních a administrativních ujednání, která nemohou být sama o sobě právním základem pro výměnu osobních údajů.

V jedenácté zprávě o pokroku na cestě ke skutečné a účinné bezpečnostní unii 2 určila Komise osm zemí Blízkého východu a severní Afriky 3 , s nimiž by vzhledem k teroristické hrozbě, problémům spojeným s migrací a operativním potřebám Europolu měla být jednání zahájena přednostně. S ohledem na politickou strategii, která je nastíněna v Evropském programu pro bezpečnost 4 , závěrech Rady 5 a globální strategii 6 , jakož i na operativní potřeby orgánů pro vymáhání práva v celé EU a potenciální přínosy užší spolupráce mezi Europolem a příslušnými orgány Nového Zélandu v této oblasti, jak prokázala mimo jiné opatření v návaznosti na útok v městě Christchurch v březnu 2019, považuje Komise za nutné, aby si mohl Europol vyměňovat osobní údaje s novozélandskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu.

V dubnu 2019 podepsal Europol s novozélandskou policií pracovní ujednání 7 . To poskytlo rámec pro strukturovanou spolupráci, včetně zabezpečené linky umožňující přímou komunikaci mezi stranami a přidělení styčného důstojníka z Nového Zélandu k Europolu. Ujednání však neobsahuje právní základ pro výměnu osobních údajů. Komise proto dne 30. října 2019 vydala doporučení, v němž navrhuje, aby Rada dala zmocnění k zahájení jednání za účelem dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o výměně osobních údajů mezi Europolem a novozélandskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu 8 . Dne 13. května 2020 Rada zmocnila Komisi k zahájení jednání s Novým Zélandem a přijala směrnice pro jednání 9   10 .

Jednání byla zahájena v dubnu 2021 a probíhala v přátelském a konstruktivním duchu. Po čtvrtém a posledním kole jednání, které se uskutečnilo v září 2021, obě strany dospěly ke shodě ohledně ustanovení dohody. Hlavní vyjednavači parafovali návrh dohody v listopadu 2021.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Dohoda byla sjednána v souladu s komplexními směrnicemi pro jednání, které Rada přijala dne 13. května 2020. Tato dohoda je rovněž v souladu se stávající politikou Unie v oblasti spolupráce při prosazování práva. V posledních letech bylo dosaženo pokroku ve zlepšení výměny informací a spolupráce s členskými státy a také v zúžení prostoru, v němž teroristé a pachatelé závažné trestné činnosti operují. Na nutnost zlepšit účinnost a účelnost spolupráce při prosazování práva v EU, jakož i rozšířit spolupráci s třetími zeměmi poukazují některé strategické dokumenty Komise, např. Strategie bezpečnostní unie 11 , Protiteroristická agenda EU 12 a Strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti 13 .

Jeden konkrétní soubor záruk, zejména co se týče záruk uvedených v kapitole II dohody, se týká ochrany osobních údajů, což je základní právo zakotvené ve Smlouvách EU a v Listině základních práv Evropské unie. V souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení o Europolu může Europol předávat osobní údaje orgánu třetí země či mezinárodní organizaci na základě mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, která poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob. Tato ochranná opatření jsou stanovena v kapitole II dohody, včetně ustanovení o řadě zásad a povinností, jež musí strany v souvislosti s ochranou údajů dodržovat (články 3, 4, 5, 7, 8, 11, 12, 13, 14 a 15), a dále ustanovení o vymahatelných individuálních právech (články 6, 10 a 11), nezávislém dohledu (článek 16) a účinné správní a soudní nápravě v případech porušení práv a záruk uznaných v dohodě, jež vyplynou ze zpracování osobních údajů (článek 17).

Je nutné dosáhnout rovnováhy mezi posílením bezpečnosti a ochranou lidských práv, včetně ochrany osobních údajů a soukromí. Komise dbala na to, aby dohoda poskytovala dostatečné záruky ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob, jakož i právní základ pro výměnu osobních údajů pro účely potírání závažné trestné činnosti a terorismu.

Evropská unie a Nový Zéland jsou mimo to blízkými partnery. Dohoda o partnerství, vztazích a spolupráci mezi EU a Novým Zélandem, podepsaná dne 5. října 2016, je výrazem posíleného partnerství mezi oběma stranami vedoucího k hlubší a intenzivnější spolupráci v otázkách společného zájmu, jež odráží společné hodnoty a zásady. Zmíněná dohoda obsahuje nejen ustanovení týkající se usnadnění obchodu, ale také řadu ustanovení, v nichž se strany zavazují ke spolupráci v oblastech, jako je vymáhání práva, předcházení a boj proti organizovanému zločinu a korupci, drogy, kyberkriminalita, praní peněz, terorismus a financování terorismu, migrace a azyl. Evropská unie a Nový Zéland jsou rovněž partnery v Globálním fóru pro boj proti terorismu (GCTF), což je mezinárodní sdružení 29 zemí a Unie, které si klade za cíl omezit zranitelnost lidí na celém světě prostřednictvím předcházení teroristickým činům, jejich potírání a stíhání a boje proti podněcování k terorismu a náboru teroristů. Evropská unie a Nový Zéland úzce spolupracují v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky a účastní se pravidelných politických dialogů a dialogů o otázkách bezpečnosti. Součástí těchto dialogů jsou pravidelné konzultace na úrovni ministrů a vyšších úředníků. Nový Zéland se rovněž podílel na některých operacích EU k řešení krizí, jako byla např. operace Atalanta (pirátství v oblasti Afrického rohu) v roce 2014.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Základem pro tento návrh je čl. 16 odst. 2 a článek 88 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV 14 (dále jen „nařízení o Europolu“) stanoví zvláštní pravidla týkající se předávání osobních údajů Europolem do zemí mimo EU. V čl. 25 odst. 1 jsou uvedeny právní akty, na jejichž základě může Europol zákonně předávat osobní údaje orgánům třetích zemí. Jednou z možností je rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně přijaté v souladu s článkem 36 směrnice (EU) 2016/680, kterým se shledává, že třetí země, jíž Europol předává osobní údaje, zajišťuje odpovídající úroveň ochrany. Jelikož v současné době neexistuje rozhodnutí o odpovídající ochraně ani dohoda o operativní spolupráci, je další možností, na jejímž základě by mohlo docházet ke strukturálnímu předávání osobních údajů Novému Zélandu ze strany Europolu, uzavření závazné mezinárodní dohody mezi EU a Novým Zélandem, která poskytne dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a dalších základních práv a svobod fyzických osob.

Dohoda tudíž spadá do výlučné vnější pravomoci Unie. K uzavření dohody proto může dojít na základě čl. 218 odst. 6 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Nevztahuje se na tento návrh.

•Proporcionalita

Pokud jde o tento návrh, lze cílů Unie uvedených výše dosáhnout pouze uzavřením závazné mezinárodní dohody, která stanoví nezbytná pravidla spolupráce a zajistí náležitou ochranu základních práv. Ustanovení dohody jsou omezena na to, co je nezbytné k dosažení jejích hlavních cílů. Jednostranné kroky nejsou alternativou, neboť by neposkytly dostatečný základ pro policejní spolupráci se zeměmi mimo EU a nemohly by zajistit nezbytnou ochranu základních práv.

•Volba nástroje

Nevztahuje se na tento návrh.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Nevztahuje se na tento návrh.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise v průběhu jednání nevyužila externích odborných konzultací.

•Posouzení dopadů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nevztahuje se na tento návrh.

•Základní práva

Výměny osobních údajů budou mít pravděpodobně dopad na ochranu údajů. Dohoda nicméně stanoví, že tyto výměny budou podléhat týmž přísným pravidlům a postupům, které jsou již pro zpracování takovýchto údajů zavedeny v souladu s právem EU.

Kapitola II obsahuje ustanovení o ochraně osobních údajů. Na tomto základě stanoví článek 3 a články 4 až 17 základní zásady ochrany údajů, včetně účelového omezení, kvality údajů a pravidel vztahujících se na zpracovávání zvláštních kategorií údajů, povinností správců údajů (uchovávání a vedení záznamů, bezpečnost a povinnosti v souvislosti s dalším předáváním údajů), vymahatelných individuálních práv, včetně přístupu, opravy a automatizovaného rozhodování, nezávislého a účinného dohledu, jakož i správní a soudní ochrany. Záruky se týkají veškerých forem zpracování osobních údajů v rámci spolupráce mezi Europolem a Novým Zélandem. Výkon určitých individuálních práv může být s přihlédnutím k základním právům a zájmům subjektu údajů odložen, omezen nebo zamítnut v případech, kdy to bude nezbytné, odůvodněné a přiměřené, zejména s cílem zabránit ohrožení probíhajícího vyšetřování nebo trestního stíhání, což je rovněž v souladu s právem Unie.

Evropská unie i Nový Zéland zajistí, aby na záležitosti dotýkající se soukromí jednotlivců dohlížel nezávislý orgán veřejné moci odpovědný za ochranu údajů (dozorový úřad) s cílem chránit základní práva a svobody fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

Článek 29 posiluje účinnost záruk stanovených v dohodě tím, že stanoví pravidelný společný přezkum jejího provádění. Součástí týmů zabývajících se hodnocením by měli být odborníci na ochranu údajů a vymáhání práva.

Další záruka podle čl. 19 odst. 15 spočívá v tom, že v případě závažného porušení nebo nesplnění povinností vyplývajících z ustanovení dohody může být dohoda pozastavena. S veškerými osobními údaji předanými před tímto pozastavením je třeba i nadále zacházet v souladu s dohodou. Stejně tak v případě ukončení dohody bude s osobními údaji předanými před jejím ukončením nadále zacházeno v souladu s ustanoveními dohody.

Dohoda dále zaručuje, že výměny osobních údajů mezi Europolem a Novým Zélandem budou probíhat v souladu jak se zásadou nediskriminace, tak s čl. 52 odst. 1 Listiny, jež zajišťují, aby zásahy do základních práv, k nimž v souvislosti s nimi může dojít, byly omezeny na to, co je nezbytně nutné, aby se podařilo splnit sledované cíle obecného zájmu, a to v souladu se zásadou proporcionality.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Dohoda nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Plán provádění není zapotřebí, jelikož dohoda vstoupí v platnost v den přijetí posledního písemného oznámení, jímž se Evropská unie a Nový Zéland diplomatickou cestou vzájemně uvědomí o tom, že dokončily své postupy.

Pokud jde o monitorování, Evropská unie a Nový Zéland společně přezkoumají provádění dohody jeden rok po jejím vstupu v platnost a poté pravidelně a dodatečně na žádost jedné ze stran a po společném rozhodnutí.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 vymezuje cíl dohody.

Článek 2 obsahuje definice pojmů používaných v dohodě.

Článek 3 stanoví účely zpracování osobních údajů.

Článek 4 stanoví obecné zásady ochrany údajů, jež musí Evropská unie a Nový Zéland dodržovat.

Článek 5 stanoví zvláštní kategorie osobních údajů a různé kategorie subjektů údajů, jako jsou osobní údaje týkající se obětí trestných činů, svědků či jiných osob, které mohou poskytnout informace o trestných činech, nebo osobní údaje týkající se osob mladších osmnácti let.

Článek 6 obsahuje ustanovení o automatizovaném zpracování osobních údajů.

Článek 7 poskytuje základ pro další předávání obdržených osobních údajů.

Článek 8 stanoví hodnocení spolehlivosti zdroje a správnosti informací.

Článek 9 stanoví právo na přístup, jež zajišťuje, že subjekt údajů má právo získat v přiměřených intervalech informace, zda jsou v rámci dohody zpracovávány osobní údaje, které se ho týkají.

Článek 10 stanoví právo na opravu, výmaz a omezení, jež zajišťuje, že subjekt údajů má právo požádat příslušné orgány o opravu nesprávných osobních údajů, které se ho týkají, předaných v rámci dohody.

Článek 11 pojednává o oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů předávaných podle dohody a zajišťuje, aby příslušné orgány o takovém porušení neprodleně informovaly své protějšky i dozorový úřad a přijaly opatření ke zmírnění možných nepříznivých dopadů.

Článek 12 se týká sdělení případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů a zajišťuje, aby příslušné orgány obou stran dohody bez zbytečného odkladu informovaly subjekt údajů o porušení zabezpečení osobních údajů, které může mít závažné nepříznivé dopady na jeho práva a svobody.

Článek 13 obsahuje ustanovení o uchovávání, přezkumu, opravě a výmazu osobních údajů.

Článek 14 stanoví vedení záznamů o shromažďování, úpravě, zveřejnění včetně dalšího předávání, kombinaci a výmazu osobních údajů a o přístupu k těmto údajům.

Článek 15 se týká zabezpečení údajů a zajišťuje uplatňování technických a organizačních opatření na ochranu osobních údajů vyměňovaných v rámci dohody.

Článek 16 obsahuje ustanovení o dozorovém úřadu a zajišťuje, aby na záležitosti dotýkající se soukromí jednotlivců, včetně vnitrostátních pravidel relevantních podle této dohody, dohlížel nezávislý orgán veřejné moci odpovědný za ochranu údajů (dozorový úřad) s cílem chránit základní práva a svobody fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

V článku 17 je stanovena správní a soudní náprava s cílem zajistit, aby měly subjekty údajů právo na účinnou správní a soudní nápravu v případech porušení práv a záruk uznaných dohodou, jež vyplývají ze zpracování jejich osobních údajů.

Článek 18 se týká řešení sporů s cílem zajistit, aby veškeré spory, jež mohou vzniknout v souvislosti s výkladem, uplatňováním nebo používáním dohody, a jakékoli související záležitosti vedly ke konzultacím a jednáním zástupců EU a Nového Zélandu s cílem dosáhnout vzájemně přijatelného řešení.

Článek 19 obsahuje ustanovení o pozastavení.

Článek 20 obsahuje ustanovení o ukončení dohody.

Článek 21 vymezuje vztah k jiným mezinárodním nástrojům a zajišťuje, že dohodou nebudou dotčena nebo ovlivněna právní ustanovení týkající se výměny informací stanovená v jakékoli jiné smlouvě, dohodě či ujednání mezi Novým Zélandem a některým z členských států Evropské unie.

Článek 22 se týká prováděcích správních ujednání.

Článek 23 se týká správních ujednání o důvěrnosti, jež zajistí, že výměna utajovaných informací EU, která bude v rámci dohody nezbytná, se bude řídit správním ujednáním o důvěrnosti uzavřeným mezi Europolem a příslušnými orgány Nového Zélandu.

Článek 24 obsahuje ustanovení o národních kontaktních místech a styčných důstojnících.

Článek 25 se týká výdajů spojených s dohodou.

Článek 26 stanoví oznámení o provádění dohody.

Článek 27 stanoví vstup dohody v platnost a její použitelnost.

Článek 28 stanoví změny a doplnění dohody.

Článek 29 stanoví přezkum a hodnocení dohody.

Článek 30 stanoví územní působnost dohody a zajišťuje, že dohoda se použije na území, na něž se vztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, a na území Nového Zélandu.

2022/0157 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření dohody mezi Evropskou unií na jedné straně a Novým Zélandem na straně druhé o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a novozélandskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 16 odst. 2 a článek 88 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) a čl. 218 odst. 7 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 15 stanoví, že Europol může předávat osobní údaje orgánu třetí země mimo jiné na základě mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, která poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob.

(2)V souladu s rozhodnutím Rady [XXX] ze dne […] 16 byla dne […] podepsána dohoda mezi Evropskou unií na jedné straně a Novým Zélandem na straně druhé o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a novozélandskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (dále jen „dohoda“), s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu.

(3)Dohoda je v zájmu Evropské unie, neboť má umožnit předávání osobních údajů mezi Europolem a příslušnými orgány Nového Zélandu s cílem bojovat proti závažné trestné činnosti a terorismu a chránit bezpečnost Evropské unie a jejích obyvatel.

(4)Dohoda zajišťuje plné respektování základních práv Evropské unie, zejména práva na respektování soukromého a rodinného života uznaného v článku 7 Listiny základních práv Evropské unie, práva na ochranu osobních údajů uznaného v článku 8 Listiny a práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces uznaného v článku 47 Listiny.

(5)Dohodou nebude ovlivněno ani dotčeno předávání osobních údajů ani jiné formy spolupráce mezi orgány odpovědnými za ochranu národní bezpečnosti.

(6)Podle čl. 218 odst. 7 Smlouvy může Rada zmocnit Komisi, aby jménem Unie schválila změny nebo opravy příloh II, III a IV dohody.

(7)[„V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.“

NEBO

„V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, Irsko oznámilo [dopisem ze dne …] své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.“ nebo „Irsko je vázáno [vnitřním opatřením Unie], a tudíž se účastní přijímání tohoto rozhodnutí.“]

(8)[V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.]

(9)Dohoda by měla být schválena jménem Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií na jedné straně a Novým Zélandem na straně druhé o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a novozélandskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (dále jen „dohoda“) se schvaluje jménem Unie.

Znění dohody je přiloženo k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Komise určí osobu zmocněnou učinit jménem Unie oznámení stanovené v článku 27 dohody vyjadřující souhlas Unie být touto dohodou vázána.

Článek 3

Pro účely čl. 28 odst. 2 dohody schválí postoj Unie ke změnám nebo opravám příloh II, III a IV dohody Komise po konzultaci s Radou.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    Nařízení (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).
(2)    COM(2017) 608 final ze dne 18. října 2017.
(3)    Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Tunisko a Turecko.
(4)    COM(2015) 185 final.
(5)    Dokument Rady 10384/17 ze dne 19. června 2017.
(6)    Sdílená vize, společný postup: Silnější Evropa – Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, http://europa.eu/globalstrategy/en .
(7)    Pracovní ujednání týkající se navázání spolupráce mezi novozélandskou policií a Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva https://www.europol.europa.eu/cms/sites/default/files/documents/working_arrangement_europol-new_zealand.pdf .
(8)    COM(2019) 551 final.
(9)    Rozhodnutí Rady 7047/20 ze dne 23. dubna 2020 a dokument Rady CM 2178/20 ze dne 13. května 2020.
(10)    Dodatek k rozhodnutí Rady 7047/20 ADD 1 ze dne 24. dubna 2020.
(11)    COM(2020) 605 final ze dne 24. července 2020.
(12)    COM(2020) 795 final ze dne 9. prosince 2020.
(13)    COM(2021) 170 final ze dne 14. dubna 2021.
(14)    Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 153.
(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).
(16)    Úř. věst. L […], […], s. […].