(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude plán řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Dne 25. října 2024 předložilo Rumunsko Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí. Lhůta pro předložení byla po dohodě s Komisí prodloužena s ohledem na důvody uvedené Rumunskem.

(6)

Za účelem vytvoření rámce pro dialog vedoucí k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zaslala Komise dne 21. června 2024 Rumunsku podle článku 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii (5). Dne 25. října Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila (6). Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s čl. 6 písm. d) a s články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s referenční hodnotou pro schodek, ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku. Referenční trajektorie Rumunska stanoví, že na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, a za předpokladu sedmiletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2031) o 5,2 % a během období 2025–2028 o 5,5 %.

Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Rumunsku dne 21. června 2024

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Rumunsko a Komise od července do října 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Rumunsko plánuje, a související předpoklady, jakož i na plánovaný soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro žádost Rumunska o prodloužení období korekce. Diskuse se zaměřovaly na daňovou reformu, reformu daňové správy, reformu daňového režimu pro mikropodniky a přezkumy výdajů. Dotkl se také plánovaného provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie týkající se spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

V říjnu 2024 se Rumunsko v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 podle informací, které uvedlo ve svém plánu, zapojilo do konzultačního procesu s občanskou společností a sociálními partnery. Podle informací, které Rumunsko ve svém plánu uvedlo, byl plán dne 16. října 2024 předložen k veřejné diskusi se zástupci podniků a občanské společnosti.

(9)

Vůči Rumunsku je v současné době veden postup při nadměrném schodku (7). Dne 3. dubna 2020 přijala Rada na doporučení Komise rozhodnutí (EU) 2020/509 podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU o existenci nadměrného schodku v Rumunsku z důvodu plánovaného nedodržení kritéria schodku podle Smlouvy o fungování EU a vydala doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí nejpozději do roku 2022. S ohledem na hluboký pokles hospodářské činnosti v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 přijala Rada dne 18. června 2021 revidované doporučení Rumunsku podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU, jímž prodloužila lhůtu pro nápravu do roku 2024. Dne 24. listopadu 2021 dospěla Komise k závěru, že Rumunsko přijalo účinná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 18. června 2021 podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU a dospěla k závěru, že tehdy nebyly v rámci postupu při nadměrném schodku nutné žádné další kroky. V roce 2023 se však nepodařilo ani zdaleka splnit žádnou z dílčích složek doporučení Rady určeného Rumunsku v roce 2021. Celkový schodek byl výrazně vyšší (6,5 % HDP oproti 4,4 % HDP v doporučení Rady), strukturální úsilí bylo oproti doporučení mnohem nižší a růst čistých výdajů oproti doporučení mnohem vyšší.

(10)

Dne 26. července 2024 proto Rada rozhodla, že Rumunsko nepřijalo účinná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 18. června 2021 (8). Toto doporučení se vydává současně s revidovaným doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí v Rumunsku (9). Souběžné přijetí uvedených doporučení, které je dáno a opodstatněno přechodem na nový rámec správy ekonomických záležitostí, zajišťuje soulad mezi doporučenými postupy korekce.

(11)

Dne 19. června 2024 dospěla Komise k závěru, že se Rumunsko potýká s nadměrnými makroekonomickými nerovnováhami. Rumunsko vykazuje zranitelnosti zejména v souvislosti s platební bilancí, především ve vztahu k velkým a rostoucím schodkům veřejných financí v situaci, kdy se značné cenové a nákladové tlaky ještě zintenzivnily a politická opatření jsou slabá (10).

(12)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Rumunsko v rámci evropského semestru (11).

(13)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(14)

Hospodářská činnost v Rumunsku v roce 2023 vzrostla o 2,4 %, což bylo zapříčiněno domácí poptávkou. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se v roce 2024 očekává růst ekonomiky o 1,4 %, přičemž toto zpomalení odráží mírnější vývoj v oblasti průmyslové výroby, bytové výstavby, informačních technologií a dopravních služeb. V roce 2025 by se měl reálný HDP zvýšit o 2,5 %, což podpoří odolná soukromá spotřeba a zrychlení soukromých investic, a k obojímu pak přispějí i vstřícnější finanční podmínky. V roce 2026 se očekává, že reálný HDP vzroste o 2,9 %, neboť investice do veřejné infrastruktury financované EU by měly být silným stimulem růstu v situaci, kdy program Nástroje pro oživení a odolnost vstupuje do své závěrečné fáze. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se očekává, že růst potenciálního HDP v Rumunsku dosáhne v průměru 2,2 %, a to díky prohlubování kapitálu a růstu souhrnné produktivity výrobních faktorů. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 5,6 % a podle prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 5,5 %, v roce 2025 hodnoty 5,5 % a v roce 2026 hodnoty 5,4 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne z 12,8 % v roce 2023 na 9,0 % v roce 2024 a dosáhne 5,9 % v roce 2025 a 5,3 % v roce 2026.

(15)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Rumunska v roce 2023 činil 6,5 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 8,0 % HDP, v roce 2025 bude činit 7,9 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky 7,9 % HDP. Prognóza Komise nezohledňuje návrh rozpočtu Rumunska na rok 2025, který ještě nebyl vytvořen. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 48,9 % HDP. Na základě prognózy Komise se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 52,2 % HDP. Na konci roku 2025 by měl stoupnout na 56,1 % HDP a na konci roku 2026 na 59,7 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(16)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Rumunska se vztahuje na roky 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce sedmi let.

(17)

Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(18)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 4,8 %. Dále se Rumunsko zavázalo k provedení souboru reforem a investic za účelem prodloužení období korekce na sedm let (2025–2031), během nichž má průměrný růst čistých výdajů podle plánu činit 4,4 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na období korekce (2025–2031) je nižší než průměrný růst čistých výdajů v referenční trajektorii, kterou Komise předala dne 21. června 2024 (5,2 %). Plán předpokládá postupné snižování růstu potenciálního reálného HDP z 2,7 % v roce 2024 na 2,0 % v roce 2031. Kromě toho plán očekává, že míra růstu deflátoru HDP klesne ze 7,2 % v roce 2024 na 5,0 % v roce 2025 a do roku 2031 se bude postupně dále zpomalovat na 4,4 %.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Rumunska

(19)

Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu zvýšil ze 52,2 % v roce 2024 na 62,6 % HDP v roce 2029 a poté by se v roce 2031 snížil na 61,4 % HDP, jak je uvedeno v následující tabulce. V průběhu deseti let následujících po skončení období, na které se plán vztahuje, se pak předpokládá jeho trvalý pokles na úroveň výrazně nižší než 60 % HDP.

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Rumunska

Podle plánu se tedy poměr veřejného dluhu k HDP ve střednědobém horizontu sníží pod referenční hodnotu 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. To se na základě předpokladů plánu jeví jako věrohodné, neboť podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí by dluh měl být do roku 2041 nižší než 60 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(20)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by se schodek veřejných financí snížil ze 7,9 % HDP v roce 2024 na 2,5 % HDP v roce 2031, který by byl prvním rokem, v němž by klesl pod 3 % HDP. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2031) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2041). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(21)

Časový profil fiskální korekce, měřený změnou primárního strukturálního salda, podle plánu je lineární, jak požaduje čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. V důsledku toho je fiskální korekce v průběhu prvních čtyř let plánu úměrná celkovému úsilí v oblasti korekce. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s ochranným opatřením proti odkladu úsilí stanoveným v čl. 6 písm. c) a přechodným ustanovením čl. 36 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 4: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Rumunska

(22)

Dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky podle postupu při nadměrném schodku (zejména s minimální roční strukturální korekcí stanovenou v čl. 3 odst. 4 třetím pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1467/97).

(23)

Požadavek preventivní složky stanovený v článku 8 nařízení (EU) 2024/1263 týkající se ochranného opatření pro odolnost schodku, jehož cílem je zajistit společnou rezervu ve vztahu k referenční hodnotě pro schodek ve výši 3 % HDP, se na Rumunsko nevztahuje, neboť snížení schodku pod 3 % HDP se plánuje až v posledním roce období korekce.

(24)

Veřejný dluh bude podle plánu v letech 2027 až 2031 dosahovat úrovně mezi 60 % a 90 % HDP. Jelikož se však schodek veřejných financí podle plánu v roce 2031 sníží pod 3 % HDP, v důsledku čehož dojde v roce následujícím po skončení období korekce ke zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku, ochranné opatření pro udržitelnost dluhu se během období, na něž se vztahuje plán, nepoužije.

(25)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Rumunsku předány dne 21. června. Plán zejména používá různé předpoklady pro pět proměnných, konkrétně pro výchozí bod (strukturální primární saldo v roce 2024), růst potenciálního a reálného HDP a růst deflátoru HDP, a zohledňuje předpokládaný pokles kurzu národní měny. Posouzení těchto rozdílů v předpokladech je uvedeno níže. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s významným dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu samostatně.

Zbývající rozdíl v předpokladech nemá ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. Celkově všechny rozdíly v předpokladech společně vedou k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je nižší než referenční trajektorie. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s tímto doporučením.

(26)

Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány především prostřednictvím omezování výdajů. Předpokládá se, že poměr primárních veřejných výdajů k HDP klesne ze 40,6 % v roce 2024 na 34,6 % v roce 2031, tj. o 6 procentních bodů za 7 let. Předpokládá se, že podíl všech kategorií výdajů na HDP se sníží. Tento závazek je do jisté míry podpořen výdajovými reformami uvedenými v plánu (revize výdajů, důchodové reformy, reforma řízení státních podniků), ale k dosažení cílů bude nutné důsledné provádění a další opatření nad rámec opatření obsažených v plánu. Specifikace politických opatření musí být potvrzena nebo upravena a vyčíslena v ročních rozpočtech.

(27)

Zároveň existují rizika, která ohrožují provádění orientační fiskální strategie uvedené v plánu. Většinu těchto závazků bude muset realizovat nová vláda. Ministr práce a sociální solidarity navíc 20. listopadu 2024 oznámil zvýšení hodnoty referenčních bodů důchodů o 12,1 %. Toto oznámení znamená mnohem větší zvýšení důchodů (asi o 1 %HDP), než je pravděpodobný předpoklad v plánu, tj. nominální zmrazení důchodů v roce 2025.

(28)

V plánu se Rumunsko zavazuje k souboru reforem a investic s cílem zlepšit potenciální růst a fiskální udržitelnost, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce ze čtyř na sedm let. Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, se skládá z několika závazků z plánu pro oživení a odolnost; z některých závazků z plánu pro oživení a odolnost s dodatečnými specifikacemi; a také z některých nových reforem. To zahrnuje následující opatření (viz také příloha II):

(29)

V souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263 je každá reforma a investice, která je podkladem pro prodloužení období korekce, dostatečně podrobná, přednostně uskutečňovaná, časově vymezená a ověřitelná.

(30)

Závazky v plánu pro oživení a odolnost, které jsou podkladem pro prodloužení, zahrnují podstatné reformy a investice zaměřené na zlepšení udržitelnosti veřejných financí a růstového potenciálu ekonomiky. Kromě toho se Rumunsko zavazuje pokračovat v reformním úsilí během období, na něž se vztahuje střednědobý fiskálně-strukturální plán, a zachovat úroveň investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných během období, na které se vztahuje plán pro oživení a odolnost (viz tabulka 5 níže). Uvedený závazek bude sledován po celou dobu průběhu fáze provádění plánu. Závazky v rámci plánu pro oživení a odolnost tudíž lze zohlednit pro účely prodloužení období korekce podle čl. 36 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263.

(31)

Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, udržitelným způsobem zlepší potenciál v oblasti růstu a odolnosti ekonomiky Rumunska, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2024/1263. Plán neobsahuje kvantifikované odhady dopadu reforem a investic na potenciální růst. Důchodové reformy (obecný systém a zvláštní důchody) by však měly časem přispět k většímu počtu pracovních sil ve srovnání se scénářem bez reforem, a tím zvýšit potenciální HDP. Plán kromě toho předpokládá výrazné zvýšení veřejných investic, zejména v prvních letech období, na které se plán vztahuje, a to z 5,4 % HDP v roce 2023 na 7,1 % v roce 2025 a 7,3 % v roce 2026. Tyto investice do všech oblastí včetně klíčové infrastruktury pomohou zvýšit růstový potenciál a odolnost ekonomiky. Rovněž přezkumy výdajů by měly napomoci přerozdělení zdrojů v rámci rozpočtu směrem k prioritám podporujícím růst.

(32)

Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, podpoří udržitelnost veřejných financí, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263. Reformy týkající se příjmové stránky rozpočtu přinesou vládě významné dodatečné příjmy. Kumulativní účinek daňové reformy, reformy daňové správy a reformy daňového režimu pro mikropodniky by měl po úplném provedení přinést dodatečné příjmy v řádu 2,0 % až 2,5 % HDP. Na straně výdajů se očekává, že reformy zaměřené na posílení přezkumu výdajů a řízení státních/místních hospodářských subjektů přinesou úspory ve výši 0,5 až 1,0 % HDP, i když některé odhady v plánu se zdají být nadhodnocené. Rovněž zákon o jednotném odměňování zaměstnanců veřejného sektoru, pokud bude proveden v rámci plánem předpokládaného objemu, by měl podle plánu umožnit v letech 2024 až 2031 významné snížení mzdových nákladů ve veřejném sektoru v poměru k HDP o 1,5 % HDP. A konečně důchodové reformy (obecný systém a zvláštní důchody) přinesou úspory již na konci sedmiletého období, na které se plán vztahuje, většina úspor se však projeví v delším časovém horizontu.

(33)

Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, přispívá ke společným prioritám EU, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Většina reforem, které jsou podkladem pro žádost o prodloužení, přispívá k sociální a hospodářské odolnosti tím, že zajišťují fiskální stabilitu, zlepšují efektivitu veřejného sektoru a podporují udržitelný hospodářský růst. Závazky v oblasti zlepšení správy daní a provádění důkladných přezkumů výdajů by měly časem umožnit přerozdělení zdrojů směrem k prioritám podporujícím hospodářskou výkonnost a sociální zlepšení. Reforma mechanismu stanovování minimální mzdy by měla zajistit přiměřenou úroveň minimální mzdy, která by respektovala sociální a ekonomické priority. Důchodové reformy (obecný systém a zvláštní důchody) zajistí udržitelnost systému a zvýší rovnost a spravedlnost v oblasti výše důchodů. A konečně zlepšení digitalizace daňové správy by mělo přispět k digitální transformaci. Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, nezajišťuje přímé řešení ostatních společných priorit EU, konkrétně zajištění energetické bezpečnosti a budování obranných schopností, první z nich však řeší rumunský plán pro oživení a odolnost.

(34)

Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, reaguje na příslušná doporučení pro danou zemi (12) vydaná v rámci evropského semestru, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263. Očekává se, že reformy přispějí zejména k plnění doporučení pro danou zemi vydaného v roce 2023, které se týká fiskálního doporučení, v němž se od Rumunska požaduje náprava nadměrného schodku a řešení nadměrné nerovnováhy. V makroekonomickém scénáři, z něhož plán vychází, se předpokládá snížení schodku běžného účtu ze 7,7 % HDP v roce 2024 na 4,1 % HDP v roce 2031. Největší dopad má snížení schodku veřejných financí podpořené reformami, které jsou podkladem žádosti o prodloužení postupu korekce. Očekává se, že pomalejší růst vládních výdajů a obezřetná příjmová politika (mírné zvyšování důchodů a mezd ve veřejné sféře, reforma minimální mzdy) podpoří konkurenceschopnost.

(35)

Očekává se, že reforma minimální mzdy a důchodová reforma pomohou řešit doporučení pro danou zemi z roku 2019 týkající se potřeby zajistit stanovení minimální mzdy na základě objektivních kritérií, která budou v souladu s tvorbou pracovních míst a konkurenceschopností. Očekává se, že reformy týkající se restrukturalizace systému veřejných výdajů (přezkumy výdajů) a reforma mzdového systému ve veřejném sektoru pomohou řešit doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 týkající se potřeby zlepšit efektivnost zadávání veřejných zakázek a kvalitu a efektivitu veřejné správy. Důchodová reforma a reforma zvláštních důchodů navíc pomohou řešit doporučení pro danou zemi vydaná v roce 2019, která se týkají zajištění udržitelnosti veřejného důchodového systému a dlouhodobé životaschopnosti důchodových fondů druhého pilíře, zatímco daňová reforma a reforma daňové správy přispějí k řešení doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020, která se týkají zajištění fiskální udržitelnosti a posílení dodržování daňových předpisů a výběru daní. Většina opatření, která jsou podkladem pro prodloužení období korekce, by měla rovněž pomoci řešit doporučení pro danou zemi z let 2022 a 2023 týkající se provádění fiskální politiky s cílem ukončit nadměrný schodek veřejných financí.

(36)

Plán zajišťuje, aby byla zachována plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů realizovaných v průměru během období, na něž se vztahuje plán pro oživení a odolnost, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 5: Veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů v plánu (v % HDP)

(37)

V neposlední řadě lze mít za to, že soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení, je v souladu se závazky obsaženými v plánu pro oživení a odolnost a v dohodě o partnerství, která byla dohodnuta na základě víceletého finančního rámce, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263. Konkrétně se v souladu s požadavky nařízení (EU) 2024/1263 očekává, že každý závazek bude fungovat v návaznosti na plán pro oživení a odolnost nebo na dohodu o partnerství v rámci evropské politiky soudržnosti Rumunska a v doplňkovosti s nimi, a bude reagovat na doporučení pro danou zemi a na jednu nebo více společných priorit EU.

(38)

Závěrem lze konstatovat, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, na základě tohoto posouzení celkově splňuje kritéria uvedená v článku 14 nařízení (EU) 2024/1263. V důsledku toho je možné období korekce prodloužit ze čtyř na sedm let, jak se navrhuje v plánu.

(39)

Kromě souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, popisuje plán i politické záměry týkající se dalších investic, jejichž cílem je reagovat na některé výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, včetně doporučení týkajících se postupu při makroekonomické nerovnováze, a řešit společné priority EU.

(40)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán reformy a investice na podporu dekarbonizace velkých průmyslových odvětví (ocelářského a chemického) prostřednictvím elektrifikace výrobních procesů a přechodu na používání obnovitelného vodíku nebo obnovitelných vodíkových paliv. Celkový rozpočet tohoto režimu činí 1 miliardu EUR a platby se uskuteční v období 2025–2031. Financování tohoto režimu má být zajištěno prodejem povolenek na emise skleníkových plynů (povolenky CO2). Plán rovněž zahrnuje investiční program na obnovu hlavní zavlažovací infrastruktury (2,3 miliardy EUR) a odvodňovací infrastruktury (34 milionů EUR). Tato opatření pomohou řešit doporučení pro danou zemi vydaná v letech 2022 a 2023, která se týkají potřeby snížit závislost na fosilních palivech a urychlit energetickou transformaci, a to rychlejším zaváděním energie z obnovitelných zdrojů a zlepšením kapacity sítě, aby bylo možné na trhu provozovat nové kapacity. Aspekty týkající se spravedlivosti ekologické a digitální transformace nejsou v plánu popsány.

(41)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán nový režim státní podpory investic na podporu regionálního rozvoje prostřednictvím rozsáhlých investičních projektů zaměřených na odvětví špičkové techniky a podporujících diverzifikaci hospodářských činností ve znevýhodněných regionech. Celkový přidělený rozpočet činí 450 milionů EUR. Plán zahrnuje rovněž režim státní podpory strategických investic, jehož součástí jsou dotace, daňové úlevy a opatření zjednodušující správní postupy (zkrácení lhůt pro udělování povolení, přímé přidělování pozemků ve vlastnictví státu / místních veřejných orgánů pro realizaci veřejných nebo soukromých investic a zajištění dopravní infrastruktury a inženýrských sítí nezbytných pro tyto investice). Celkový rozpočet tohoto režimu činí 1 miliardu EUR a platby se uskuteční v období 2025–2031. Tento režim budou moci využívat následující odvětví: potravinářský průmysl, chemický průmysl, farmaceutický průmysl, hutnický průmysl, obranný průmysl, kovovýroba, konstrukce strojů a instalací a výroba strojů a zařízení a elektrických zařízení. Tato opatření pomohou řešit doporučení pro danou zemi týkající se poskytování podpory likvidity v rámci podnikatelské ekonomiky, které bylo vydáno v roce 2020.

(42)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, plán zmiňuje účast Rumunska na nadnárodních iniciativách v oblasti energetické dopravní infrastruktury zaměřených na zvýšení energetické bezpečnosti Evropy včetně jižního koridoru, koridoru BRUA (Bulharsko–Rumunsko–Maďarsko–Rakousko) a transbalkánského koridoru.

(43)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, plán odkazuje na nové iniciativy, které mají upravit obecný právní rámec poskytování nástrojů pro investice s významným dopadem v oblasti výroby. Jedním z těchto nástrojů je režim státní podpory zaměřený mimo jiné na obranný průmysl.

(44)

Plán obsahuje určité informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Rumunska, s fondy politiky soudržnosti a jejich přínosy pro Rumunsko, a zdůrazňuje doplňkovost mezi vnitrostátními a evropskými fondy, zejména pokud jde o velké projekty v oblasti infrastruktury a rozvoje venkova, a to, že úspěch využívání evropských fondů závisí na účinném řízení evropských fondů a fondů přidělených prostřednictvím konsolidovaného souhrnného rozpočtu Rumunska.

(45)

Plán podává přehled potřeb Rumunska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o spravedlivou, ekologickou a digitální transformaci, odkazuje plán na režim podpory pro dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů prostřednictvím elektrifikace výrobních procesů a přechodu na používání obnovitelného vodíku nebo obnovitelných vodíkových paliv. V souvislosti se sociální a ekonomickou odolností včetně evropského pilíře sociálních práv uvádí plán zejména potřebu realizovat investiční program na obnovu hlavní zavlažovací infrastruktury, režim státní podpory na podporu investičních projektů ve zpracovatelském průmyslu a investice na zajištění regionálního rozvoje včetně rozsáhlých investičních projektů. Pokud jde o budování obranných schopností, plán uvádí, že je třeba plně zavést režim státní podpory pro strategické investice s dotacemi, daňovými úlevami a dalšími formami podpory, které mimo jiné podpoří obranný sektor.

(46)

Celkově Komise zastává názor, že plán Rumunska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(47)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Rumunska a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(48)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(49)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(50)

Rada očekává, že bude Rumunsko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(51)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(52)

Rada schvaluje soubor reformních a investičních závazků, které Rumunsko předložilo ve svém střednědobém plánu a které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, a vítá úsilí o kvantifikaci jejich dopadu na růst a fiskální udržitelnost. Souhlasí s Komisí, že soubor reformních a investičních závazků předložený Rumunskem poskytuje odůvodnění k prodloužení období korekce ze čtyř na sedm let. Rada bere na vědomí posouzení Komise, které ukazuje na to, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, ve svém úhrnu splňuje kritéria stanovená v článku 14 nařízení (EU) 2024/1263, a to i s přihlédnutím k přechodnému ustanovení v čl. 36 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení. Bere na vědomí posouzení Komise, z něhož vyplývá, že reformní a investiční závazky by podle očekávání měly udržitelným způsobem zlepšit potenciál v oblasti růstu a odolnosti ekonomiky a podpořit udržitelnost veřejných financí. Rada Rumunsku doporučuje, aby soubor reforem a investičních závazků v plném rozsahu uskutečnilo, a prodloužení období korekce tak zůstalo zachováno.

(53)

Vedle posouzení souboru reforem a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(54)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Rumunska o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou, provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru, jakož i při plnění souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce.

(55)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Rumunsku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu a schválit soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let,

1.

2.