European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2024/4131

28.6.2024

Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(C/2024/4131)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„Petit Chablis“

PDO-FR-A0656-AM01

Datum oznámení: 22.4.2024

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Maximální výnos

V kapitole I části VIII bodě 1 ° se maximální výnos zvyšuje ze 70 hl/ha na 75 hl/ha.

Hodnota maximálního výnosu byla zvýšena, jelikož je nutné brát v potaz problematiku změny klimatu, která vede k nepředvídatelným povětrnostním podmínkám a opakovaným poklesům sklizně.

Jednotný dokument se mění v bodě 5.

2.   Způsob vedení vinice

V kapitole I části VI – „Vedení vinice“ bodě 1 specifikace produktu se znění písmen a) a c) nahrazuje tímto:

„a)

Hustota výsadby

—

Vinice mají minimální hustotu výsadby 5 500 rostlin na hektar s průměrným sponem mezi řádkami nejvýše 1,2 metru, s výjimkou vinic vysazených na svazích se sklonem nejméně 40 %, u nichž je spon mezi řádky nejvýše 1,6 metru; je-li spon nepravidelný, nesmí být vzdálenost mezi jednotlivými řádky vyšší než dva metry;

—

Spon mezi rostlinami v jednom řádku je alespoň 0,80 metru.“

„c)

Pravidla vyvazování a výšky listoví

—

Výška, kam dosahují listy při upevnění, činí nejvýše 0,6násobek průměrného sponu mezi řádkami, přičemž tato výška se měří mezi spodní hranicí listoví, nejméně 0,30 metru nad zemí, a horní hranicí ořezu listů;

—

Vyvazování vinice a jeho údržba jsou povinné.“

Od počátku 20. století začali pěstitelé v oblasti Chablis klučit každý šestý řádek vinice, což umožnilo mechanizaci ošetřování vinné révy. Následně vysázeli novou vinnou révu podle uvedeného způsobu vedení vinice.

Tyto historické postupy nebyly do původní verze specifikace zahrnuty.

Změna specifikace spočívá v zohlednění těchto postupů:

—

zachováním minimální hustoty výsadby na 5 500 rostlin/ha;

—

stanovením průměrného sponu mezi řádky na nejvýše 1,2 metru;

—

zavedením maximálního sponu mezi řádky v délce dvou metrů.

Jednotný dokument se mění v bodě 5, pokud jde o nová pravidla pro hustotu výsadby.

3.   Přechodná opatření

Následující dvě přechodná opatření jsou zastaralá, a proto se v kapitole 1 části XI specifikace zrušují.

—

Zpracování, výroba, zrání, balení, skladování

Ode dne 1. listopadu 2014 se použijí následující ustanovení:

—

ustanovení o kapacitě vinařských zařízení;

—

ustanovení o kontrole teploty nádob ve fázi zrání;

—

ustanovení o chráněném skladovacím prostoru pro vína stáčená do lahví.

—

Zvláštní ustanovení

Testování doplňkového objemu pro jednotlivé producenty je upraven nařízením ze dne 20. října 2005 ve znění nařízení ze dne 29. listopadu 2007 a nařízením ze dne 23. listopadu 2010.

Jednotný dokument se nemění.

4.   Změna kontrolního orgánu

V kapitole III části II specifikace byl změněn první odstavec, jelikož byla revidována redakční pravidla.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název (názvy)

Petit Chablis

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

4.   Popis vína (vín)

STRUČNÝ POPIS

Jedná se o tichá suchá bílá vína.

a)

Vína mají minimální přirozený obsah alkoholu 9,5 % objemových.

b)

Po obohacení nepřekračuje celkový obsah alkoholu 12,5 % objemových.

c)

Hotová vína připravená ke konzumaci mají maximální obsah fermentovatelných cukrů (glukózy a fruktózy): – 3 gramy na litr – nebo 4 gramy na litr, pokud je celková kyselost alespoň 55,10 miliekvivalentu na litr.

Ostatní analytická kritéria odpovídají hodnotám stanoveným v evropských právních předpisech.

„Petit Chablis“ je víno se svěží ovocnou chutí, které se vyznačuje svou lehkostí a minerálním charakterem. Kyselost a minerální charakter mu propůjčují svěžest a činí z něj mladé víno, které nepotřebuje zrát, aby bylo příjemné k pití.

Obecné analytické vlastnosti

—

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) –

—

Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) –

—

Minimální celková kyselost –

—

Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) –

—

Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr): –

5.   Enologické postupy

5.1.   Zvláštní enologické postupy

1.   Zvláštní enologický postup

a)

Používání kousků dřeva je zakázáno.

b)

Po úpravě koncentrace nepřekračuje celkový obsah alkoholu ve vínech 12,5 % objemových.

Kromě uvedených ustanovení musí vína z hlediska enologických postupů splňovat povinnosti stanovené na úrovni EU a v zákoníku zemědělství a mořského rybolovu.

2.   Pěstitelské postupy

a)   Hustota výsadby

—

Vinice mají minimální hustotu výsadby 5 500 rostlin na hektar s průměrným sponem mezi řádky maximálně 1,20 metru, s výjimkou vinic vysazených na svazích se sklonem nejméně 40 %, u nichž je tento spon nejvýše 1,60 metru; je-li spon nepravidelný, nesmí být vzdálenost mezi jednotlivými řádky vyšší než dva metry;

—

Spon mezi rostlinami v jedné řadě je alespoň 0,80 metru.

b)   Pravidla řezu

Vína pocházejí z vinic, na nichž se provádí řez podle následujících ustanovení:

OBECNÁ USTANOVENÍ

Réva se stříhá s maximálním počtem 14 volných oček na révu a maximálním počtem 10 volných oček na metr čtvereční, a to:

—

krátkým řezem (kordonovým řezem Royat);

—

řezem na tažně (jednoduchý nebo dvojitý Guyotův řez a řez Chablis).

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Bez ohledu na způsob řezu mohou být rostliny vinné révy tvarovány s očky navíc, za předpokladu, že ve fenologické fázi odpovídající 11 nebo 12 listům počet plodonosných dřev pro daný rok na metr čtvereční nepřesáhne počet oček stanovený v pravidlech řezu.

c)   Zavlažování

Zavlažování je zakázáno.

5.2.   Maximální výnosy

Petit Chablis

75 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace a produkce vín jsou prováděny na území těchto obcí departementu Yonne: Beine, Béru, Chablis, La Chapelle-Vaupelteigne, Chemilly-sur-Serein, Chichée, Collan, Courgis, Fleys, Fontenay-près-Chablis, Lignorelles, Ligny-le-Châtel, Maligny, Poilly-sur-Serein, Préhy, Villy a Viviers.

7.   Moštová odrůda (moštové odrůdy)

Chardonnay B

8.   Popis souvislostí

a)   Popis přírodních faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Zeměpisná oblast se nachází na svazích v srdci náhorní plošiny v Auxerrois v Pařížské pánvi. Chablisien je malá, přesně vymezená oblast hraničící s údolím řeky Serein, která je přítokem řeky Yonne a protéká oblastí Côte des Bars.

Zeměpisná oblast se rozprostírá na východ od Auxerre na území 17 obcí departementu Yonne.

Kuesta Côte des Bars je rozsáhlá geomorfologická struktura složená ze sedimentů z období pozdní jury a s reliéfem tvořeným tvrdým vápencem „Barrois“, který vytváří římsu nad dlouhým úbočím s kompaktním a nepropustným slínovým podložím (jílovité vápence). Zdejší slíny jsou bohaté na exogyra virgula, malé ústřice ve tvaru čárky, které kompaktním a nepropustným slínům daly jejich jméno.

Pod těmito slíny se poblíž dna údolí nachází malý topografický výčnělek tvořený vrstvou vápence (vápenec „Astartes“). Slíny, ze kterých je úbočí složeno, jsou nejčastěji překryté vrstvou suti, v níž se mísí jemné materiály s vápencovými složkami o větší hrubosti. Výškový rozdíl na přední straně kuesty dosahuje 120 až 130 metrů, přičemž nadmořská výška zůstává mírná. Nejvyšší bod vrchoviny nepřesahuje 320 metrů. Na severovýchodě zeměpisné oblasti z vápencové plošiny vystupují útvary z období křídy, které jsou tvořeny slíny a jíly s ústřicovými skořápkami.

Krajina regionu Chablis je velice osobitá. Velkým, lehce konkávním svahům osázených vinnou révou dominuje zalesněná vápencová římsa znemožňující výhled. Ten se nabízí pouze ve směru údolí řeky Serein. Díky velkému množství menších, často suchých údolí se zde nachází různě orientované svahy. Tato údolí jsou obvykle hluboká a na svých nejstrmějších svazích zalesněná, přičemž vinná réva je pěstována pouze na exponovanějších úbočích.

Lokality určené pro sklizeň hroznů se nacházejí v různých polohách a podmínkách, a to:

—

na stráních, zejména na opukových svazích s dobře odvodněnými půdami;

—

ale místy také na podhůří z vápence „Astartes“ nebo na koluviu na úpatí svahů;

—

na okrajích vrchovin se svrchními vápenatými a velmi kamenitými půdami, které zajišťují dobré ohřívání půdy, jež kompenzuje klimatický deficit způsobený nedostatkem úkrytu.

Půda je různorodá, ovšem vždy vápenatá. Tyto chudé a velmi kamenité půdy na vápenci jsou na vrchovinách dobře odvodněné (lokálně jsou označované jako „malé půdy“) a na opukových svazích a jejich úpatí jsou bohatší na jíly.

Na jílech z období křídy pokrývajících vápence „Barrois“ se na severozápadě zeměpisné oblasti rozvinulo několik vinařských lokalit. Půda je nepropustná a odvodnění je zajištěno sklonem svahu.

Vinice v oblasti Chablis se těší z oceánského podnebí s mírně kontinentálním vlivem. Toto podnebí se vyznačuje mírným a pravidelným srážkovým režimem (v Auxerre je to pouze 650 milimetrů ročně), bez výrazného letního sucha, a poměrně chladnými teplotami s ročním průměrem 10,8 °C.

Podnebí se vyznačuje poměrně vysokým rizikem zimních a jarních mrazů, které mohou být pro révu katastrofální. Relativně velmi členitý reliéf zvyšuje toto riziko v údolích, zatímco vrchoviny jsou vystaveny ledovým zimním větrům.

b)   Popis lidských faktorů, jež přispívají ke spojení s vymezenou oblastí

Pěstování vinné révy je v oblasti Chablis doloženo již od raného středověku. V roce 510 byl v Chablis založen klášter, který byl v roce 867 postoupen mnichům svatého Martina z Tours, kteří prchali před invazí vikingů do oblastí kolem řeky Loiry. Tito mniši zřejmě poblíž vesnice založili vinici.

V roce 1114 založili cisterciáci v blízkosti Chablis klášter Pontigny a postupně vinici rozvíjeli a posléze ve městě Chablis zřídili sklípek Petit Pontigny, jehož budovy dodnes stojí. Vedle církevních vinic, které se zde udržely až do francouzské revoluce, prosperovalo i necírkevní vinohradnictví, které se začalo soustředit také na vývoz. Pravidelnými odbytišti byla Paříž a severní Evropa.

Během své historie si víno ze Chablis zachovalo pozoruhodně stabilní atributy bílého suchého vína. V roce 1186 klášter Pontigny dostal darem vinici ležící poblíž Chablis rodící víno „bílé a trvanlivé“. Na tuto zvláštnost, která ve vinařském světě, v němž převládají vína červená a vína „clairets“, činí z vína Chablis výjimku, poukazovali autoři v 19. století.

Vinice v oblasti Chablis těžce zasáhla mšička révokaz, plíseň révová a padlí révové a vinice se několik desetiletí zotavovaly. Teprve ve druhé polovině 20. století díky vývoji v oblasti pěstování vinné révy, mechanizace a ochrany před mrazem znovu začala obnova vinice. Tato obnova probíhá v souladu se zvyklostmi, přičemž vinice je určena pouze k výrobě suchých bílých vín.

Název „Petit Chablis“ se začal používat již na začátku 20. století. V roce 1908 producenti založili svůj první odborový svaz s cílem účinně bojovat proti jeho zneužívání. Název „Petit Chablis“ je uveden v různých posudcích ohledně uznání chráněného označení původu „Chablis“, a to buď jako označení suchých bílých vín vyráběných v oblasti Chablis z jiných odrůd než „beaunois“ (místní název Chardonnay B – rozsudek z roku 1920), nebo z odrůdy „beaunois“, která ovšem nepochází z lokalit s půdou z kimmeridžského období (1923).

Chráněné označení původu „Petit Chablis“ bylo uznáno nařízením z roku 1944.

„Petit Chablis“ pochází z jedinečné odrůdy Chardonnay B, ze které jsou získávána proslulá bílá burgundská vína.

Vína se získávají především z vinic vysázených na vápencových půdách a na křídových jílových svazích na severozápadě. Lokálně osazována jsou rovněž úpatí svahů s těžšími půdami.

Pro vinice „Petit Chablis“ je běžný řez na tažně. Tradiční řez, nazývaný řez Chablis, je dobře přizpůsoben obtížným klimatickým podmínkám a zároveň zajišťuje pravidelnou a regulovanou produkci.

Na vinicích v Chablis se rovněž používá jednoduchý nebo dvojitý Guyotův řez, který byl v 19. století rozšířený na všech burgundských vinicích. Rozvoj krátkého řezu umožňujícího řádnou regulaci vegetace podpořilo vyšlechtění plodného rostlinného materiálu pomocí klonové selekce. Vinice se vyvazují a obvykle se vysazují ve směru svahu. Toto uspořádání sice usnadňuje vysýchání jílovité půdy, ale způsobuje také problémy s erozí, které jsou kompenzovány znovuzaváděním orby a zatravňování.

Vinice se v roce 2009 rozkládaly na ploše zhruba 850 hektarů, přičemž roční objem produkce činil přibližně 50 000 hektolitrů.

„Petit Chablis“ je bílé suché víno se svěží ovocnou chutí, které se vyznačuje svou lehkostí a minerálním charakterem. Kyselost a minerální charakter mu propůjčují svěžest a činí z něj mladé víno, které nepotřebuje zrát, aby bylo příjemné k pití.

Výhradně bílá vína s chráněným označením původu „Petit Chablis“ mají živou a minerální povahu, za kterou vděčí chladnému oceánskému podnebí této zeměpisné oblasti.

Mezoklimatické podmínky určují vinařský potenciál a vlastnosti vín jsou obzvláště citlivé na podmínky ročníku.

Vinice oblasti Chablis zaujímají v rámci Burgundska zvláštní místo, a to díky své relativní izolaci od ostatních velkých burgundských vinic, jakož i díky zdánlivé jednoduchosti svého „terroiru“ s prostým geologickým kontextem, jednou odrůdou a pouze jedním druhem vína.

Producenti po generace rozvíjeli osobité know-how, které jim v tomto obtížném prostředí umožňuje odrůdu Chardonnay B co nejlépe využít. Jedná se například o techniky řezu, které zvyšují výnos, a zajišťují tak optimální zralost, a vývoj prostředků pro boj proti mrazům.

„Petit Chablis“ je produkt získávaný především z vinic, které jsou vysázeny na chladných vrchovinách, na úpatí svahů nebo na jílovité půdě. Tyto přírodní podmínky podporují řízené zrání hroznů, které zaručuje dostatečnou kyselost vína stojící za jeho živostí, jež je pro tato vína příznačná.

Chráněné označení původu „Petit Chablis“ tvoří vedle chráněných označení původu „Chablis“ a „Chablis grand cru“ řadu vín z vinic regionu Chablis, která jsou si blízká, co se týče odrůdy, environmentálních podmínek a know-how producentů. Každé má však svůj vlastní charakter. „Petit Chablis“ je z nich nejlehčí a nejživější. Jedná se o mladé konzumní víno, odlišné zejména od vína „Chablis grand cru“, které je vínem archivním.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ další podmínky:

Odchylka týkající se produkce ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínky:

Oblast v bezprostřední blízkosti, vymezená odchylkou pro vinifikaci a výrobu vín, tvoří území těchto obcí:

—

v departementu Côte-d’Or: Agencourt, Aloxe-Corton, Ancey, Arcenant, Argilly, Autricourt, Auxey-Duresses, Baubigny, Beaune, Belan-sur-Ource, Bévy, Bissey-la-Côte, Bligny-lès-Beaune, Boncourt-le-Bois, Bouix, Bouze-lès-Beaune, Brion-sur-Ource, Brochon, Cérilly, Chambœuf, Chambolle-Musigny, Channay, Charrey-sur-Seine, Chassagne-Montrachet, Châtillon-sur-Seine, Chaumont-le-Bois, Chaux, Chenôve, Chevannes, Chorey-lès-Beaune, Clémencey, Collonges-lès-Bévy, Combertault, Comblanchien, Corcelles-les-Arts, Corcelles-les-Monts, Corgoloin, Cormot-le-Grand, Corpeau, Couchey, Curley, Curtil-Vergy, Daix, Dijon, Ebaty, Echevronne, Epernay-sous-Gevrey, L’Etang-Vergy, Etrochey, Fixin, Flagey-Echézeaux, Flavignerot, Fleurey-sur-Ouche, Fussey, Gerland, Gevrey-Chambertin, Gilly-lès-Cîteaux, Gomméville, Grancey-sur-Ource, Griselles, Ladoix-Serrigny, Lantenay, Larrey, Levernois, Magny-lès-Villers, Mâlain, Marcenay, Marey-lès-Fussey, Marsannay-la-Côte, Massingy, Mavilly-Mandelot, Meloisey, Merceuil, Messanges, Meuilley, Meursanges, Meursault, Molesme, Montagny-lès-Beaune, Monthelie, Montliot-et-Courcelles, Morey-Saint-Denis, Mosson, Nantoux, Nicey, Noiron-sur-Seine, Nolay, Nuits-Saint-Georges, Obtrée, Pernand-Vergelesses, Perrigny-lès-Dijon, Plombières-lès-Dijon, Poinçon-lès-Larrey, Pommard, Pothières, Premeaux-Prissey, Prusly-sur-Ource, Puligny-Montrachet, Quincey, Reulle-Vergy, La Rochepot, Ruffey-lès-Beaune, Saint-Aubin, Saint-Bernard, Saint-Philibert, Saint-Romain, Sainte-Colombe-sur-Seine, Sainte-Marie-la-Blanche, Santenay, Savigny-lès-Beaune, Segrois, Tailly, Talant, Thoires, Vannaire, Vauchignon, Velars-sur-Ouche, Vertault, Vignoles, Villars-Fontaine, Villebichot, Villedieu, Villers-la-Faye, Villers-Patras, Villy-le-Moutier, Vix, Volnay, Vosne-Romanée a Vougeot;

—

v departementu Rhône: Alix, Anse, L’Arbresle, Les Ardillats, Arnas, Bagnols, Beaujeu, Belleville, Belmont-d’Azergues, Blacé, Le Bois-d’Oingt, Le Breuil, Bully, Cercié, Chambost-Allières, Chamelet, Charentay, Charnay, Châtillon, Chazay-d’Azergues, Chénas, Chessy, Chiroubles, Cogny, Corcelles-en-Beaujolais, Dareizé, Denicé, Dracé, Emeringes, Fleurie, Frontenas, Gleizé, Jarnioux, Juliénas, Jullié, Lacenas, Lachassagne, Lancié, Lantignié, Légny, Létra, Liergues, Limas, Lozanne, Lucenay, Marchampt, Marcy, Moiré, Montmelas-Saint-Sorlin, Morancé, Nuelles, Odenas, Oingt, Les Olmes, Le Perréon, Pommiers, Pouilly-le-Monial, Quincié-en-Beaujolais, Régnié-Durette, Rivolet, Saint-Clément-sur-Valsonne, Saint-Cyr-le-Chatoux, Saint-Didier-sur-Beaujeu, Saint-Etienne-des-Oullières, Saint-Etienne-la-Varenne, Saint-Georges-de-Reneins, Saint-Germain-sur-l‘Arbresle, Saint-Jean-d’Ardières, Saint-Jean-des-Vignes, Saint-Julien, Saint-Just-d’Avray, Saint-Lager, Saint-Laurent-d’Oingt, Saint-Loup, Sainte-Paule, Saint-Romain-de-Popey, Saint-Vérand, Salles-Arbuissonnas-en-Beaujolais, Sarcey, Taponas, Ternand, Theizé, Vaux-en-Beaujolais, Vauxrenard, Vernay, Villefranche-sur-Saône, Ville-sur-Jarnioux a Villié-Morgon;

—

v departementu Saône-et-Loire: Aluze, Ameugny, Azé, Barizey, Beaumont-sur-Grosne, Berzé-la-Ville, Berzé-le-Châtel, Bissey-sous-Cruchaud, Bissy-la-Mâconnaise, Bissy-sous-Uxelles, Bissy-sur-Fley, Blanot, Bonnay, Bouzeron, Boyer, Bray, Bresse-sur-Grosne, Burgy, Burnand, Bussières, Buxy, Cersot, Chagny, Chaintré, Chalon-sur-Saône, Chamilly, Champagny-sous-Uxelles, Champforgeuil, Chânes, Change, Chapaize, La Chapelle-de-Bragny, La Chapelle-de-Guinchay, La Chapelle-sous-Brancion, Charbonnières, Chardonnay, La Charmée, Charnay-lès-Mâcon, Charrecey, Chasselas, Chassey-le-Camp, Château, Châtenoy-le-Royal, Chaudenay, Cheilly-lès-Maranges, Chenôves, Chevagny-lès-Chevrières, Chissey-lès-Mâcon, Clessé, Cluny, Cormatin, Cortambert, Cortevaix, Couches, Crêches-sur-Saône, Créot, Cruzille, Culles-les-Roches, Curtil-sous-Burnand, Davayé, Demigny, Dennevy, Dezize-lès-Maranges, Donzy-le-National, Donzy-le-Pertuis, Dracy-le-Fort, Dracy-lès-Couches, Epertully, Etrigny, Farges-lès-Chalon, Farges-lès-Mâcon, Flagy, Fleurville, Fley, Fontaines, Fuissé, Genouilly, Germagny, Givry, Granges, Grevilly, Hurigny, Igé, Jalogny, Jambles, Jugy, Jully-lès-Buxy, Lacrost, Laives, Laizé, Lalheue, Leynes, Lournand, La Loyère, Lugny, Mâcon, Malay, Mancey, Martailly-lès-Brancion, Massilly, Massy, Mellecey, Mercurey, Messey-sur-Grosne, Milly-Lamartine, Montagny-lès-Buxy, Montbellet, Montceaux-Ragny, Moroges, Nanton, Ozenay, Paris-l’Hôpital, Péronne, Pierreclos, Plottes, Préty, Prissé, Pruzilly, Remigny, La Roche-Vineuse, Romanèche-Thorins, Rosey, Royer, Rully, Saint-Albain, Saint-Ambreuil, Saint-Amour-Bellevue, Saint-Boil, Saint-Clément-sur-Guye, Saint-Denis-de-Vaux, Saint-Désert, Saint-Gengoux-de-Scissé, Saint-Gengoux-le-National, Saint-Germain-lès-Buxy, Saint-Gervais-sur-Couches, Saint-Gilles, Saint-Jean-de-Trézy, Saint-Jean-de-Vaux, Saint-Léger-sur-Dheune, Saint-Mard-de-Vaux, Saint-Martin-Belle-Roche, Saint-Martin-du-Tartre, Saint-Martin-sous-Montaigu, Saint-Maurice-de-Satonnay, Saint-Maurice-des-Champs, Saint-Maurice-lès-Couches, Saint-Pierre-de-Varennes, Saint-Rémy, Saint-Sernin-du-Plain, Saint-Symphorien-d’Ancelles, Saint-Vallerin, Saint-Vérand, Saint-Ythaire, Saisy, La Salle, Salornay-sur-Guye, Sampigny-lès-Maranges, Sancé, Santilly, Sassangy, Saules, Savigny-sur-Grosne, Sennecey-le-Grand, Senozan, Sercy, Serrières, Sigy-le-Châtel, Sologny, Solutré-Pouilly, Taizé, Tournus, Uchizy, Varennes-lès-Mâcon, Vaux-en-Pré, Vergisson, Vers, Verzé, Le Villars, La Vineuse, Vinzelles a Viré;

—

v departementu Yonne: Accolay, Aigremont, Annay-sur-Serin, Arcy-sur-Cure, Asquins, Augy, Auxerre, Avallon, Bazarnes, Bernouil, Bessy-sur-Cure, Bleigny-le-Carreau, Censy, Champlay, Champs-sur-Yonne, Champvallon, Chamvres, Charentenay, Châtel-Gérard, Cheney, Chevannes, Chitry, Coulangeron, Coulanges-la-Vineuse, Cravant, Cruzy-le-Châtel, Dannemoine, Dyé, Epineuil, Escamps, Escolives-Sainte-Camille, Gy-l’Evêque, Héry, Irancy, Island, Joigny, Jouancy, Junay, Jussy, Lichères-près-Aigremont, Lucy-sur-Cure, Mélisey, Merry-Sec, Migé, Molay, Molosmes, Montigny-la-Resle, Mouffy, Moulins-en-Tonnerois, Nitry, Noyers, Ouanne, Paroy-sur-Tholon, Pasilly, Pierre-Perthuis, Pontigny, Quenne, Roffey, Rouvray, Sacy, Saint-Bris-le-Vineux, Saint-Cyr-les-Colons, Sainte-Pallaye, Saint-Père, Sainte-Vertu, Sarry, Senan, Serrigny, Tharoiseau, Tissey, Tonnerre, Tronchoy, Val-de-Mercy, Vallan, Venouse, Venoy, Vermenton, Vézannes, Vézelay, Vézinnes, Villeneuve-Saint-Salves, Villiers-sur-Tholon, Vincelles, Vincelottes, Volgré a Yrouerre.

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ další podmínky:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínky:

Pokud je na etiketě uveden údaj o odrůdě, tento údaj není umístěn ve stejném zorném poli jako povinné údaje a je vytištěn písmeny, jejichž velikost nepřesahuje 2 milimetry.

Odkaz na specifikaci výrobku

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-580ac589-2817-4f2f-85ee-35292c4b5057


(1)   Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4131/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)