<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.00-20081231.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="ECRCJ2006CSB.0300275501.case.xml"><NO.CASE>C-209/04</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62004C0209</NO.CELEX><NO.SEQ>0002.0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>2758</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>2780</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>23</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><LEFT>STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY J. KOKOTT — VĚC C-209/04</LEFT><RIGHT>KOMISE v. RAKOUSKO</RIGHT></CURR.TITLE><CONTENTS.CONCLUSION><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generální advokátky</HT></P><P><HT TYPE="UC">Juliane Kokott</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20051027">27. října 2005</DATE><NOTE NOTE.ID="E0039"><P>Původní jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>I –</NO.P><TXT>Úvod</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>V tomto řízení o nesplnění povinnosti Komise vytýká použití směrnice Rady 79/409/EHS ze dne <DATE ISO="19790402">2. dubna 1979</DATE> o ochraně volně žijících ptáků<NOTE NOTE.ID="E0040" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="103" DATE.PUB="1979" PAGE.FIRST="1">Úř. věst. L 103, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 15/01, s. 98.</P></NOTE> (dále jen <QUOT.START ID="QS0001" REF.END="QE0001" CODE="201E"/>směrnice o ptácích<QUOT.END ID="QE0001" REF.START="QS0001" CODE="201C"/>) a směrnice Rady 92/43/EHS ze dne <DATE ISO="19920521">21. května 1992</DATE> o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin<NOTE NOTE.ID="E0041" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="206" DATE.PUB="1992" PAGE.FIRST="7">Úř. věst. L 206, s. 7</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 15/02, s. 102.</P></NOTE> (dále jen <QUOT.START ID="QS0002" REF.END="QE0002" CODE="201E"/>směrnice o stanovištích<QUOT.END ID="QE0002" REF.START="QS0002" CODE="201C"/>) v souvislosti s projektem výstavby silnice v rakouském regionu Vorarlbersko. Jde o rychlostní silnici Bodenseeschnellstraße S 18 v okolí zvláště chráněné oblasti <QUOT.START ID="QS0003" REF.END="QE0003" CODE="201E"/>Lauteracher Ried<QUOT.END ID="QE0003" REF.START="QS0003" CODE="201C"/> u Bregenz.</TXT></NP><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>Konkrétně Komise vytýká Rakouské republice, že neoznačila jako zvláště chráněné oblasti ve smyslu směrnice o ptácích určité oblasti dotčené uvedeným projektem a že při povolení výstavby silnice neposoudila dostatečně alternativy ani nepřijala dostatečná opatření k zajištění soudržnosti sítě Natura 2000.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>II —</NO.P><TXT>Právní rámec</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>3.</NO.P><TXT>Natura 2000 je definována v čl. 3 odst. 1 směrnice o stanovištích takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0004" REF.END="QE0004" CODE="201E"/>Pod názvem NATURA 2000 bude vytvořena spojitá evropská ekologická síť zvláštních oblastí ochrany. Tato síť složená z lokalit s přírodními stanovišti uvedenými v příloze I a stanovišti druhů uvedenými v příloze II umožní zachovat příslušné typy přírodních stanovišť a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.</P><?PAGE NO="I-2759"?><P>Síť Natura 2000 zahrne i zvláště chráněná území označená členskými státy podle směrnice 79/409/EHS.<QUOT.END ID="QE0004" REF.START="QS0004" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>4.</NO.P><TXT>Článek 4 směrnice o ptácích obsahuje ustanovení o tom, která území mají členské státy označit jako zvláště chráněné oblasti pro ptáky (dále jen ZCHO). Ochrana těchto oblastí byla také původně upravena čl. 4 odst. 4 první větou:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="004.001"><NO.PARAG><QUOT.START ID="QS0005" REF.END="QE0005" CODE="201E"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Druhy uvedené v příloze I musí být předmětem zvláštních opatření týkajících se ochrany jejich stanovišť s cílem zajistit přežití těchto druhů a rozmnožování v jejich areálu rozšíření.</ALINEA><ALINEA><P>V této souvislosti musí být brány v úvahu:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>druhy ohrožené vyhubením,</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>druhy citlivé vůči specifickým změnám na jejich stanovišti,</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>druhy pokládané za vzácné s ohledem na málo početné populace nebo prostorově omezené místní rozšíření,</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>d)</NO.P><TXT>ostatní druhy vyžadující zvláštní pozornost z důvodů specifického charakteru jejich stanoviště.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA><ALINEA>Trendy a kolísání početnosti populací musí být zohledněny jako podklady pro hodnocení.</ALINEA><ALINEA>Členské státy především označí území nejvhodnější z hlediska počtu druhů a rozlohy jako zvláště chráněné oblasti určené pro ochranu těchto druhů, přičemž vezmou v úvahu jejich požadavky na ochranu na pevnině a na moři v zeměpisné oblasti, na niž se tato směrnice vztahuje.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy přijmou obdobná opatření pro pravidelně se vyskytující stěhovavé druhy, které nejsou uvedeny v příloze I, přičemž vezmou v úvahu potřebu jejich ochrany na moři a na pevnině v zeměpisné oblasti, na niž se tato směrnice vztahuje, pokud jde o zimoviště, místa zastávek na jejich tahových cestách, místa, kde se tažné druhy rozmnožují a pelichají. V této souvislosti<?PAGE NO="I-2760"?> věnují členské státy zvláštní pozornost ochraně mokřadů, a zejména mokřadů mezinárodního významu.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>[…]</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>S ohledem na ochranu oblastí uvedených v odstavcích 1 a 2 přijmou členské státy vhodná opatření pro předcházení znečišťování nebo poškozování stanovišť nebo jakýchkoli rušivých zásahů, které negativně ovlivňují ptáky, pokud by mohly být významné z hlediska cílů tohoto článku. […]<QUOT.END ID="QE0005" REF.START="QS0005" CODE="201C"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>5.</NO.P><TXT>Článek 7 směrnice o stanovištích pozměnil pravidla ochrany ZCHO:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START ID="QS0006" REF.END="QE0006" CODE="201E"/>Povinnosti vyplývající z ustanovení čl. 6 odst. 2, 3 a 4 této směrnice nahrazují povinnosti vyplývající z první věty čl. 4 odst. 4 směrnice 79/409/EHS, pokud jde o území označená podle čl. 4 odst. 1 nebo obdobně uznaná podle čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice, a to ode dne provádění této směrnice nebo ode dne označení nebo uznání členským státem podle směrnice 79/409/EHS, podle toho, které datum je pozdější.<QUOT.END ID="QE0006" REF.START="QS0006" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>6.</NO.P><TXT>Toto ustanovení je vysvětleno sedmým bodem odůvodnění směrnice o stanovištích takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><P><QUOT.START ID="QS0007" REF.END="QE0007" CODE="201E"/>vzhledem k tomu, že všechny tyto vyhlášené oblasti včetně těch, které jsou nebo budou klasifikovány jako zvláště chráněná území podle směrnice Rady 79/409/EHS […], budou zařazeny do spojité evropské ekologické sítě.<QUOT.END ID="QE0007" REF.START="QS0007" CODE="201C"/></P></CONSID></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 6 odst. 3 a odst. 4, který je relevantní pro projednávanou věc, zní:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="006.003"><NO.PARAG><QUOT.START ID="QS0008" REF.END="QE0008" CODE="201E"/>3.</NO.PARAG><ALINEA>Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s výhradou odstavce 4 schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti.</ALINEA></PARAG><?PAGE NO="I-2761"?><PARAG IDENTIFIER="006.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>Pokud navzdory negativnímu výsledku posouzení důsledků pro lokalitu musí být určitý plán nebo projekt z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru, přesto uskutečněn a není-li k dispozici žádné alternativní řešení, zajistí členský stát veškerá kompenzační opatření nezbytná pro zajištění ochrany celkové soudržnosti sítě NATURA 2000. O přijatých kompenzačních opatřeních uvědomí Komisi.</ALINEA></PARAG><P>[…]<QUOT.END ID="QE0008" REF.START="QS0008" CODE="201C"/></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>8.</NO.P><TXT>V tomto ohledu desátý bod odůvodnění směrnice o stanovištích uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><P><QUOT.START ID="QS0009" REF.END="QE0009" CODE="201E"/>vzhledem k tomu, že musí být přiměřeně hodnoceny veškeré plány a programy, které by mohly významně ovlivnit cíle ochrany v lokalitě, která již byla k ochraně navržena nebo bude navržena v budoucnosti.<QUOT.END ID="QE0009" REF.START="QS0009" CODE="201C"/></P></CONSID></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>III —</NO.P><TXT>Skutkové okolnosti, postup před zahájením soudního řízení a návrhy účastníků řízení</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>9.</NO.P><TXT>První žádost o povolení předmětného projektu výstavby silnice byla podána v roce 1992. Řízení tehdy nemohlo být rozhodnuto, ba naopak, projekt byl zcela přepracován a dne <DATE ISO="19940308">8. března 1994</DATE> byl opět předložen k novému řízení, které skončilo vymezením trasy nařízením spolkového ministra pro hospodářské záležitosti dne <DATE ISO="19970408">8. dubna 1997</DATE>.</TXT></NP><NP><NO.P>10.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="19990119">19. ledna 1999</DATE> byla podána žádost o povolení projektu výstavby požadované právními předpisy o ochraně přírody. Toto povolení bylo uděleno dne <DATE ISO="20010706">6. července 2001</DATE>. Příslušný orgán byl přitom vázán již vymezenou trasou. Alternativní trasy nebyly posuzovány. Povolení uložilo pro realizaci projektu řadu podmínek a stanovilo kompenzační platby pro vytvoření náhradních stanovišť ve výši <FT TYPE="DECIMAL">2625802,63</FT> eur. V následujícím správním řízení (<QUOT.START ID="QS0010" REF.END="QE0010" CODE="201E"/>odvolání<QUOT.END ID="QE0010" REF.START="QS0010" CODE="201C"/>) bylo povolení v zásadě potvrzeno rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20030221">21. února 2003</DATE>, a to se změnami v odůvodnění. Kompenzační platba byla snížena na <FT TYPE="DECIMAL">2056922,26</FT> eur.</TXT></NP><NP><NO.P>11.</NO.P><TXT>Mezitím Rakouská republika dne <DATE ISO="19950101">1. ledna 1995</DATE> přistoupila k Evropskému společenství. Dopisem ze dne <DATE ISO="19950607">7. června 1995</DATE> bylo Komisi oznámeno označení oblasti <QUOT.START ID="QS0011" REF.END="QE0011" CODE="201E"/>Lauteracher Ried<QUOT.END ID="QE0011" REF.START="QS0011" CODE="201C"/> jako ZCHO. Oblasti <QUOT.START ID="QS0012" REF.END="QE0012" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0012" REF.START="QS0012" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0013" REF.END="QE0013" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0013" REF.START="QS0013" CODE="201C"/> nebyly zahrnuty do této ZCHO.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2762"?><NP><NO.P>12.</NO.P><TXT>Tato oblast byla předmětem ochrany několika po sobě jdoucích územních nařízení<NOTE NOTE.ID="E0042" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Zdá se, že první z nařízení, která platila, se týkalo ochrany oblasti Lauteracher Ried, LGBl 22/1966, ve znění LGBl 24/1969, následovalo nařízení o chráněné krajinné oblasti <QUOT.START ID="QS0014" REF.END="QE0014" CODE="201E"/>Lauteracher Ried<QUOT.END ID="QE0014" REF.START="QS0014" CODE="201C"/>, LGBl 82/1997, a konečně další nařízení se stejným názvem, zveřejněné v LGBl 63/2002. Mimoto platilo nařízení zemské vlády o dočasné ochraně Lauteracher Ried, LGBl 15/1993, jehož platnost byla zjevně několikrát prodloužena.</P></NOTE> a, různé dílčí lokality, nařízení zemské vlády Vorarlberska týkající se sítě biotopů luk k podestýlání Rheintal-Walgau <QUOT.START ID="QS0015" REF.END="QE0015" CODE="201E"/>Streuewie-senbiotopverbund Rheintal-Walgau<QUOT.END ID="QE0015" REF.START="QS0015" CODE="201C"/><NOTE NOTE.ID="E0043" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Vorarlberger Landesgesetzblatt, ročník 1995, částka 27, č. 61 ze dne <DATE ISO="19951228">28. prosince 1995</DATE>.</P></NOTE>. Tato síť biotopů však zahrnuje ve značném rozsahu také oblasti mimo ZCHO, zejména velké části oblasti <QUOT.START ID="QS0016" REF.END="QE0016" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0016" REF.START="QS0016" CODE="201C"/> a některé oblasti v oblasti <QUOT.START ID="QS0017" REF.END="QE0017" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0017" REF.START="QS0017" CODE="201C"/>. Nařízení upravovala mj. využití území a zakazovala zejména vstup do určitých oblastí.</TXT></NP><NP><NO.P>13.</NO.P><TXT>Dotyčná ZCHO je považována za důležité hnízdiště pro chřástala polního (<HT TYPE="ITALIC">Crex crex</HT>) uvedeného v příloze I směrnice o ptácích. Chřástal polní byl delší dobu považován za <HT TYPE="ITALIC">celosvětově</HT> ohroženého (threatened) a zranitelného (vulnerable), tj. existovalo vysoké riziko jeho vyhubení. Avšak nedávno bylo jeho postavení na základě nových poznatků o populacích mimo Evropskou unii změněno na <QUOT.START ID="QS0018" REF.END="QE0018" CODE="201E"/>téměř ohrožený<QUOT.END ID="QE0018" REF.START="QS0018" CODE="201C"/> (near threatened)<NOTE NOTE.ID="E0044" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>IUCN Red List of Threatened Species, http://www.redlist.org; BirdLife Species Factsheet, http://www.birdlife.org.</P></NOTE>. V Evropě je chřástal polní považován za málo početného (depleted)<NOTE NOTE.ID="E0045" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Birdlife International (Papazoglou a další), <HT TYPE="ITALIC">Birds</HT> in the European <HT TYPE="ITALIC">Union</HT> – a status assessment, 2004, s. 32, http://www.birdlife.org/action/science/species/birds_in_europe/index.html; viz též species factsheet tamtéž.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>14.</NO.P><TXT>Standardní dotazník, který předaly příslušné rakouské orgány Komisi v červnu 1997, zmiňuje rovněž tažné ptáky bekasinu otavní (<HT TYPE="ITALIC">Gallinago gallinago</HT>) s 15 hnízdícími páry, čejku chocholatou (<HT TYPE="ITALIC">Vanellus vanellus</HT>) s 20 hnízdícími páry a kolihu velkou (<HT TYPE="ITALIC">Numenius arquata</HT>) s 10 hnízdícími páry. Celosvětově se tyto druhy zařazují do skupiny málo ohrožených (low risk/least concern)<NOTE NOTE.ID="E0046" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>IUCN, uvedeno v poznámce pod čarou 6.</P></NOTE>. V Evropě se však bekasina otavní a koliha velká považují za ustupující a čejka chocholatá za zranitelnou<NOTE NOTE.ID="E0047" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Birdlife, uvedeno v poznámce pod čarou 7, s. 32 a násl., viz též příslušný species factsheet.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>15.</NO.P><TXT>Všechny čtyři uvedené druhy ptáků hnízdí na loukách, zejména na loukách k podestýlání, chráněných a podporovaných v rámci sítě biotopů <QUOT.START ID="QS0019" REF.END="QE0019" CODE="201E"/>Streuewiesenbiotop-verbund Rheintal-Walgau<QUOT.END ID="QE0019" REF.START="QS0019" CODE="201C"/>.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2763"?><NP><NO.P>16.</NO.P><TXT>Kromě toho je dotyčná ZCHO podle údajů rakouské vlády důležitým zimovištěm, místem zastávek a zdrojem potravy ve Vorarlbersku pro dvanáct druhů tažných ptáků, které jsou zčásti vyjmenovány též v příloze I.</TXT></NP><NP><NO.P>17.</NO.P><TXT>Komise se projektem zabývala na základě stížnosti. Nejprve se dne <DATE ISO="20011112">12. listopadu 2001</DATE> obrátila s žádostí o informace na příslušné rakouské orgány. Po přezkoumání odpovědi ze dne <DATE ISO="20020201">1. února 2002</DATE> dospěla Komise k závěru, že Rakouská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice o ptácích a čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích, a vyzvala ji dopisem ze dne <DATE ISO="20020627">27. června 2002</DATE>, aby podala vyjádření v souladu s článkem 226 ES (výzva dopisem). Rakouské vyjádření bylo Komisi doručeno dne <DATE ISO="20021029">29. října 2002</DATE>. Komise na svém názoru trvala a dne <DATE ISO="20030711">11. července 2003</DATE> vydala odůvodněné stanovisko, v němž Rakousko vyzvala, aby napravilo vytýkané nesplnění povinností do <DATE ISO="20030911">11. září 2003</DATE>. Vzhledem k tomu, že odpovědi rakouské vlády Komisi nepřesvědčily, že vytýkané nesplnění povinností bylo napraveno, podala projednávanou žalobu.</TXT></NP><NP><NO.P>18.</NO.P><TXT>Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr určil, že:</TXT><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>Rakouská republika tím, že:</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>nezahrnula do zvláště chráněné oblasti Lauteracher Ried oblasti <QUOT.START ID="QS0020" REF.END="QE0020" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0020" REF.START="QS0020" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0021" REF.END="QE0021" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0021" REF.START="QS0021" CODE="201C"/>, které jsou podle vědeckých kritérií stejně jako tato ZCHO součástí území nejvhodnějších z hlediska počtu druhů a rozlohy v souladu s čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice o ptácích, a</P></ITEM><ITEM><P>správně a zcela při povolování projektu výstavby silnice Bodenseeschnellstraße S 18 nedodržela požadavky čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích, které platí v případě, že je projekt uskutečněn navzdory negativnímu výsledku posouzení jeho vlivů na životní prostředí,</P></ITEM></LIST></P><P>nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice Rady 79/409/EHS ze dne <DATE ISO="19790402">2. dubna 1979</DATE> o ochraně volně žijících ptáků a z čl. 6 odst. 4 ve spojení s článkem 7 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne <DATE ISO="19920521">21. května 1992</DATE> o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP><?PAGE NO="I-2764"?><NP><NO.P>19.</NO.P><TXT>Vláda Rakouské republiky navrhuje, aby Soudní dvůr:</TXT><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>zamítl žalobu Evropské komise ze dne <DATE ISO="20040511">11. května 2004</DATE> směřující k určení, že Rakouská republika tím, že nezahrnula do zvláště chráněné oblasti Lauteracher Ried oblasti <QUOT.START ID="QS0022" REF.END="QE0022" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0022" REF.START="QS0022" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0023" REF.END="QE0023" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0023" REF.START="QS0023" CODE="201C"/>, které jsou podle vědeckých kritérií stejně jako tato ZCHO součástí území nejvhodnějších z hlediska počtu druhů a rozlohy v souladu s čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice o ptácích, a tím, že správně a zcela při povolování projektu výstavby silnice Bodenseeschnellstraße S 18 nedodržela požadavky čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích, které platí v případě, že je projekt uskutečněn navzdory negativnímu výsledku posouzení jeho vlivů na životní prostředí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice o ptácích a z čl. 6 odst. 4 ve spojení s článkem 7 směrnice o stanovištích,</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>zamítl návrh Evropské komise na náhradu nákladů řízení.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>IV —</NO.P><TXT>Právní posouzení</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>20.</NO.P><TXT>Komise vytýká Rakouské republice nesplnění dvou různých povinností vyplývajících z práva Společenství. Jednak to, že Rakousko nezahrnulo určité oblasti do ZCHO <QUOT.START ID="QS0024" REF.END="QE0024" CODE="201E"/>Lauteracher Ried<QUOT.END ID="QE0024" REF.START="QS0024" CODE="201C"/>, a dále, že nedodrželo ustanovení o ochraně ZCHO při povolování projektu výstavby silnice.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A —</NO.P><TXT>K vymezení území</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>21.</NO.P><TXT>Podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce směrnice o ptácích členské státy označí území nejvhodnější z hlediska počtu druhů a rozlohy jako zvláště chráněné oblasti (ZCHO) určené pro ochranu druhů uvedených v příloze I. Přitom vezmou v úvahu jejich požadavky na ochranu na pevnině a na moři v zeměpisné oblasti, na niž se tato směrnice vztahuje. Členské státy přijmou podle čl. 4 odst. 2 obdobná opatření pro pravidelně se vyskytující stěhovavé druhy, které nejsou uvedeny v příloze I, pokud jde o zimoviště, místa zastávek na jejich tahových cestách, místa, kde se tažné druhy rozmnožují a pelichají. V této souvislosti věnují členské státy zvláštní pozornost ochraně mokřadů, a zejména mokřadů mezinárodního významu.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2765"?><NP><NO.P>22.</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury sice mají členské státy při výběru zvláště chráněných oblastí jistou diskreční pravomoc, avšak o označení a vymezení těchto oblastí musí rozhodovat výlučně podle ornitologických kritérií stanovených směrnicí<NOTE NOTE.ID="E0048" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudky ze dne <DATE ISO="19930802">2. srpna 1993</DATE>, Komise v. Španělsko (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-355/90" YEAR="1993" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-4221">C-355/90, Recueil, s. I-4221, bod 26</REF.DOC.ECR>, dále jen <QUOT.START ID="QS0025" REF.END="QE0025" CODE="201E"/>rozsudek o močálech Santoña<QUOT.END ID="QE0025" REF.START="QS0025" CODE="201C"/>); ze dne <DATE ISO="19960711">11. července 1996</DATE>, Royal Society for the Protection of Birds (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-44/95" YEAR="1996" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-3805">C-44/95, Recueil, s. I-3805, bod 26</REF.DOC.ECR>), ohledně Lappel Bank, a ze dne <DATE ISO="19980519">19. května 1998</DATE>, Komise v. Nizozemsko (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-3/96" YEAR="1998" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-3031">C-3/96, Recueil, s. I-3031, bod 60</REF.DOC.ECR> a násl.).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>23.</NO.P><TXT>Účastníci řízení vedou spor o to, zda oblasti <QUOT.START ID="QS0026" REF.END="QE0026" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0026" REF.START="QS0026" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0027" REF.END="QE0027" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0027" REF.START="QS0027" CODE="201C"/> patří podle příslušných ornitologických kritérií mezi území nejvhodnější pro ochranu ptáků.</TXT></NP><NP><NO.P>24.</NO.P><TXT>Ze spisu vyplývá, že ZCHO <QUOT.START ID="QS0028" REF.END="QE0028" CODE="201E"/>Lauteracher Ried<QUOT.END ID="QE0028" REF.START="QS0028" CODE="201C"/> tvoří uzavřenou plochu kosočtvercového tvaru o rozloze 580 hektarů. Její největší délka po úhlopříčkách ve směru východzápad a sever-jih činí asi 3 kilometry. Na jihovýchodní straně je ohraničena spolkovou silnicí L 41.</TXT></NP><NP><NO.P>25.</NO.P><TXT>Podél jihovýchodní hranice se nachází oblast <QUOT.START ID="QS0029" REF.END="QE0029" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0029" REF.START="QS0029" CODE="201C"/> o rozloze asi 64 hektarů, která je od ZCHO částečně oddělena silnicí L 41. Jde o pruh pozemku probíhající směrem od severovýchodu k jihozápadu, který je dlouhý asi <FT TYPE="DECIMAL">2,6</FT> kilometru a široký nejvýše asi 500 metrů. Jeho východní hranici tvoří dálnice. Projekt výstavby silnice, který je předmětem sporu, by částečně zasahoval do jižní části tohoto území.</TXT></NP><NP><NO.P>26.</NO.P><TXT>Oblast <QUOT.START ID="QS0030" REF.END="QE0030" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0030" REF.START="QS0030" CODE="201C"/> o rozloze 352 hektarů se nachází jihozápadně od ZCHO. Jedná se o pruh pozemku probíhající ve směru sever-jih o šířce až 400 metrů a délce více než 2 kilometry. Jeho severní cíp je od ZCHO oddělen křižovatkou spolkových silnic L 41 a L 42 a vodním tokem Dornbirnerach. Projekt výstavby silnice má být v tomto místě realizován v trase stávající silnice.</TXT></NP><NP><NO.P>27.</NO.P><TXT>Obě oblasti zahrnují jak téměř přírodní louky k podestýlání, tak zemědělsky intenzivně využívané plochy. Slouží jako blízká rekreační oblast pro okolní sídliště. Zatímco v jádru ZCHO leží mokřad, v oblastech <QUOT.START ID="QS0031" REF.END="QE0031" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0031" REF.START="QS0031" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0032" REF.END="QE0032" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0032" REF.START="QS0032" CODE="201C"/> žádné srovnatelné struktury neexistují.</TXT></NP><NP><NO.P>28.</NO.P><TXT>Ze srovnání se stávajícími oblastmi chráněnými podle vnitrostátních právních předpisů vyplývá, že uvnitř ZCHO a oblasti <QUOT.START ID="QS0033" REF.END="QE0033" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0033" REF.START="QS0033" CODE="201C"/> je chráněno pouze několik ploch v rámci sítě biotopů <QUOT.START ID="QS0034" REF.END="QE0034" CODE="201E"/>Streuewiesenbiotop-verbund Rheintal — Walgau<QUOT.END ID="QE0034" REF.START="QS0034" CODE="201C"/>. Naproti tomu<?PAGE NO="I-2766"?> se zdá, že oblast Gleggen-Köblern je touto sítí biotopů ve velkém rozsahu pokryta<NOTE NOTE.ID="E0049" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Mapový server spolkové země Vorarlbersko http://vogis.cnv. at/dva04/init.aspx? ks=allgemein&amp;karte= naturschutz.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>29.</NO.P><TXT>Komise se opírá především o výsledky monitorování a vědecké studie, z nichž vyplývá, že oblasti <QUOT.START ID="QS0035" REF.END="QE0035" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0035" REF.START="QS0035" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0036" REF.END="QE0036" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0036" REF.START="QS0036" CODE="201C"/> tvoří s označenou ZCHO <QUOT.START ID="QS0037" REF.END="QE0037" CODE="201E"/>Lauteracher Ried<QUOT.END ID="QE0037" REF.START="QS0037" CODE="201C"/> nedělitelnou přírodní jednotku.</TXT></NP><NP><NO.P>30.</NO.P><TXT>Z odůvodněného stanoviska vyplývá, že v letech 2000 až 2002 bylo uvnitř ZCHO pozorováno 4-5, 4 a 3 zpěvných samečků chřástala polního. Počty v oblastech <QUOT.START ID="QS0038" REF.END="QE0038" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0038" REF.START="QS0038" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0039" REF.END="QE0039" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0039" REF.START="QS0039" CODE="201C"/> byly jen nepatrně nižší: 4 (1 + 3), 2 (1 + 1) a 3 (0 + 3).</TXT></NP><NP><NO.P>31.</NO.P><TXT>Komise dále uvádí, že stěhovaví ptáci bekasina otavní, čejka chocholatá a koliha velká hnízdili v roce 2001 dokonce ve větším počtu mimo ZCHO v obou nevymezených oblastech. Počet hnízdících párů v ZCHO činil 3 až 5 bekasin, 11 až 12 čejek a 3 kolihy, zatímco v oblasti Soren činil 3 bekasiny a 6 čejek a v Gleggen-Köblern činil 3 až 4 bekasiny, 9 čejek a 8 kolih. Kromě toho se vyskytl jeden hnízdící pár kolihy v oblasti Soren.</TXT></NP><NP><NO.P>32.</NO.P><TXT>Rakouská vláda především ohledně těchto počtů — správně — namítá, že ne každý výskyt ptáků uvedených v příloze I směrnice o ptácích nebo tažných ptáků zavazuje k označení území za ZCHO. Čísla — rakouskou vládou nezpochybněná — však ukazují, že oblasti <QUOT.START ID="QS0040" REF.END="QE0040" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0040" REF.START="QS0040" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0041" REF.END="QE0041" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0041" REF.START="QS0041" CODE="201C"/> mají pro druhy chřástala polního, bekasiny otavní, čejky chocholaté a kolihy velké srovnatelný, v některých ohledech dokonce větší, význam než území uvnitř ZCHO. Čísel uvedených ve standardním dotazníku pro ZCHO je možno u kolihy velké, čejky chocholaté a bekasiny otavní dosáhnout jen tehdy, jestliže se vezmou v úvahu též oblasti ležící mimo ZCHO. Proto je třeba vycházet z toho, že tyto oblasti ležící v bezprostředním sousedství ZCHO tvoří společně s touto ZCHO z ornitologického hlediska jednotné území.</TXT></NP><NP><NO.P>33.</NO.P><TXT>Rakouská vláda dále z rušivých zásahů do těchto oblastí — zejména ze zemědělského a rekreačního využití — dovozuje, že toto území není pro ochranu uvedených druhů ptáků nejvhodnější. Čísla však ukazují, že tyto rušivé zásahy mají pouze druhořadý význam. Ačkoliv mají dotčené oblasti menší<?PAGE NO="I-2767"?> rozlohu, nachází se na nich srovnatelný počet hnízdících ptáků jako v ZCHO. To znamená, že z hlediska hustoty výskytu hnízdících ptáků jsou dokonce vhodnější než území uvnitř ZCHO.</TXT></NP><NP><NO.P>34.</NO.P><TXT>Ze studií předložených Komisí navíc vyplývá, že podstatně důležitější než uvedené rušivé zásahy jsou jiné faktory, především doba sečení dotyčných luk a ohrožení liškami nebo jezevci. Silnice oddělující oblasti nejsou zjevně (dosud) zvláště významné, pravděpodobně proto, že pro ptáky nepředstavují vážnou překážku. Dotyčné oblasti proto nemohou být ze ZCHO vyčleněny jako <QUOT.START ID="QS0042" REF.END="QE0042" CODE="201E"/>méně vhodné<QUOT.END ID="QE0042" REF.START="QS0042" CODE="201C"/>.</TXT></NP><NP><NO.P>35.</NO.P><TXT>Ani srovnání se ZCHO <QUOT.START ID="QS0043" REF.END="QE0043" CODE="201E"/>Bangs-Matschels<QUOT.END ID="QE0043" REF.START="QS0043" CODE="201C"/>, kde se chřástal polní vyskytuje hustěji než v oblastech <QUOT.START ID="QS0044" REF.END="QE0044" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0044" REF.START="QS0044" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0045" REF.END="QE0045" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0045" REF.START="QS0045" CODE="201C"/>, nevede k vědeckému ospravedlnění vyčlenění. Údajně vyšší kvalita ZCHO <QUOT.START ID="QS0046" REF.END="QE0046" CODE="201E"/>Bangs-Matschels<QUOT.END ID="QE0046" REF.START="QS0046" CODE="201C"/> by mohla nanejvýš vyvolat otázku, zda je ZCHO <QUOT.START ID="QS0047" REF.END="QE0047" CODE="201E"/>Lauteracher Ried<QUOT.END ID="QE0047" REF.START="QS0047" CODE="201C"/> spolu s oblastmi <QUOT.START ID="QS0048" REF.END="QE0048" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0048" REF.START="QS0048" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0049" REF.END="QE0049" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0049" REF.START="QS0049" CODE="201C"/> jedním z nejvhodnějších území pro ochranu chřástala polního. To však nezpochybňuje ani rakouská vláda. Ostatně není překvapující, jestliže jsou mezi nejvhodnějšími oblastmi některé oblasti pro ochranu ptáků vhodnější než jiné.</TXT></NP><NP><NO.P>36.</NO.P><TXT>Rakousko však zastává názor, že povinnost označit jako ZCHO je vázána k určitému datu a nezahrnuje neustálé aktualizace již jednou označených území. Pokud jde o zmenšení rozsahu ZCHO, vyplývá to výslovně z judikatury<NOTE NOTE.ID="E0050" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek ze dne <DATE ISO="19910228">28. února 1991</DATE>, Komise v. Německo (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-57/89" YEAR="1991" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-883">C-57/89, Recueil, s. I-883, bod 20</REF.DOC.ECR>), týkající se Leybucht.</P></NOTE>. Směrnice o ptácích také na rozdíl od směrnice o stanovištích neobsahuje žádná pravidla pro následné změny chráněných oblastí. Pokud se přijímají ustanovení týkající se nakládání s těmito územími po jejich označení, týkají se ochrany těchto území, a nikoli jejich rozšiřování.</TXT></NP><NP><NO.P>37.</NO.P><TXT>Rakouské vládě je třeba dát za pravdu v tom, že povinnost označit nejvhodnější území jako ZCHO vznikla k určitému datu. Jelikož nebyly dohodnuty přechodné lhůty, bylo Rakousko podle článku 168 Aktu o přistoupení povinno plně provést jak směrnici o stanovištích, tak směrnici<?PAGE NO="I-2768"?> o ptácích k datu přistoupení dne <DATE ISO="19950101">1. ledna 1995</DATE><NOTE NOTE.ID="E0051" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz co se týče Španělského království rozsudek o močálech Santoña (uvedený výše v poznámce pod čarou 10, bod 11).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>38.</NO.P><TXT>Tato povinnost však není omezena na toto datum. Ze sedmého bodu odůvodnění směrnice o stanovištích totiž vyplývá, že do sítě Natura 2000 se mají zařadit nejen území označená jako ZCHO k uvedenému datu, nýbrž také další, která <QUOT.START ID="QS0050" REF.END="QE0050" CODE="201E"/>budou klasifikována<QUOT.END ID="QE0050" REF.START="QS0050" CODE="201C"/> jako ZCHO v budoucnu. Z toho plyne, že zákonodárce při přijetí směrnice o stanovištích předpokládal, že povinnost označit území není omezena na datum provedení.</TXT></NP><NP><NO.P>39.</NO.P><TXT>Pro takové omezení není ostatně žádná opora ani ve znění článku 4 směrnice o ptácích. Není vůbec v souladu s cílem účinné ochrany ptáků nechránit oblasti výjimečné z hlediska ochrany chráněných druhů výlučně proto, že výjimečná povaha oblasti se ukázala až po provedení směrnice o ptácích.</TXT></NP><NP><NO.P>40.</NO.P><TXT>Nezávisle na tom, zda je povinnost označení území omezena na datum <DATE ISO="19950101">1. ledna 1995</DATE>, je nutno podle informací, které jsou k dispozici, mít za to, že <QUOT.START ID="QS0051" REF.END="QE0051" CODE="201E"/>Lauteracher Ried<QUOT.END ID="QE0051" REF.START="QS0051" CODE="201C"/> tvořila společně s oblastmi <QUOT.START ID="QS0052" REF.END="QE0052" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0052" REF.START="QS0052" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0053" REF.END="QE0053" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0053" REF.START="QS0053" CODE="201C"/> z ornitologického hlediska již v roce 1995 jednotné území, které bylo ve všech částech dostatečně vhodné k tomu, aby bylo označeno jako ZCHO. Údaje o historii území obsažené ve znaleckých posudcích předložených Komisi svědčí o tom, že výskyt druhů ptáků v minulosti byl dokonce ještě podstatně vyšší než dnes<NOTE NOTE.ID="E0052" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Frühauf, <HT TYPE="ITALIC">Der</HT> Wachtelkönig Crex crex in Österreich: Langfristige <HT TYPE="ITALIC">Trends</HT>, aktuelle Situation und Perspektiven, Vogelwelt 118: 195 (1997), příloha 13b žaloby, s. 201, pokud jde o severní údolí Rýna, Grabherr, Bodensee <HT TYPE="ITALIC">Schnellstraße</HT> S 18 – Ökologische Auswirkungen unter besonderer Berücksichtigung der Vogelwelt, příloha 13d žaloby, s. 5, v obou případech co se týče chřástala polního.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>41.</NO.P><TXT>Proti těmto novějším poznatkům nemůže rakouská vláda namítat, že povinnost označení jako ZCHO se musí posuzovat pouze podle nejlepších informací, které byly k dispozici v době vzniku této povinnosti. Povinnost označení totiž není omezena stavem poznatků existujícím k nějakému datu.</TXT></NP><NP><NO.P>42.</NO.P><TXT>Je pravda, že členské státy musí pro splnění povinnosti označení využít nejlepších dostupných vědeckých poznatků<NOTE NOTE.ID="E0053" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz rozsudky ze dne <DATE ISO="19910117">17. ledna 1991</DATE>, Komise v. Itálie (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-157/89" YEAR="1991" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-57">C-157/89, Recueil, s. I-57, bod 15</REF.DOC.ECR>) ohledně doby lovu, a Komise v. Nizozemsko (uveden výše v poznámce pod čarou 10, bod 69 a násl.).</P></NOTE>. Povinnost označení totiž předpokládá, že členské státy vynaloží při přípravě označení veškeré přiměřené úsilí, aby identifikovaly nejvhodnější oblasti. Využití nejlepších dostupných poznatků přitom představuje nezbytné minimum. Pokud však i při využití nejlepších dostupných poznatků nejsou identifikovány<?PAGE NO="I-2769"?> všechny nejvhodnější oblasti v celém svém rozsahu, nemohou členské státy odůvodnit nedostatečné označení mezerami ve znalostech. Jejich úkolem by naopak bylo provést další šetření, aby těmto nedostatkům zabránily.</TXT></NP><NP><NO.P>43.</NO.P><TXT>Proto Komise právem opírá tento žalobní důvod o novější znalecké posudky.</TXT></NP><NP><NO.P>44.</NO.P><TXT>V důsledku toho je třeba konstatovat, že Rakouská republika tím, že nevymezila oblasti <QUOT.START ID="QS0054" REF.END="QE0054" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0054" REF.START="QS0054" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0055" REF.END="QE0055" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0055" REF.START="QS0055" CODE="201C"/> jako ZCHO, nesplnila povinnosti, které pro ní vyplývají z čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice o ptácích.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B —</NO.P><TXT>K ochraně lokality</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>45.</NO.P><TXT>V rámci druhého žalobního důvodu Komise vytýká Rakouské republice, že při povolování projektu výstavby silnice Bodenseeschnellstraße S 18 nedodržela správně a zcela požadavky čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích, které platí v případě, že je projekt uskutečněn navzdory negativnímu výsledku posouzení jeho důsledků pro lokalitu.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>K použitelnosti čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích na projekt</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>46.</NO.P><TXT>Nejprve je třeba prověřit, zda se má sporné rozhodnutí posuzovat podle čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích, nebo – jak uplatňovala rakouská vláda v odpovědi na výzvu dopisem Komise — podle čl. 4 odst. 4 první věty směrnice o ptácích.</TXT></NP><NP><NO.P>47.</NO.P><TXT>Podle článku 7 směrnice o stanovištích nahrazují povinnosti vyplývající z ustanovení čl. 6 odst. 2, 3 a 4 směrnice o stanovištích povinnosti vyplývající z čl. 4 odst. 4 první věty směrnice o ptácích ode dne provádění této směrnice — tzn. pro Rakousko ode dne <DATE ISO="19950101">1. ledna 1995</DATE> – nebo ode dne označení nebo uznání dotyčného území jako ZCHO členským státem podle směrnice o ptácích. Soudní dvůr konstatoval v rozsudku Basses Corbières, že území, která nebyla označena jako ZCHO, ačkoli takto označena být měla, nadále podléhají režimu čl. 4 odst. 4 první<?PAGE NO="I-2770"?> věty směrnice o ptácích a nikoli čl. 6 odst. 2, 3 a 4 směrnice o stanovištích<NOTE NOTE.ID="E0054" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek ze dne <DATE ISO="20001207">7. prosince 2000</DATE>, Komise v. Francie (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-374/98" YEAR="2000" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-10799">C-374/98, Recueil, s. I-10799, body 47 a 57</REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>48.</NO.P><TXT>Proto je na oblasti <QUOT.START ID="QS0056" REF.END="QE0056" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0056" REF.START="QS0056" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0057" REF.END="QE0057" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0057" REF.START="QS0057" CODE="201C"/>, které dosud nebyly oznámeny ani označeny jako ZCHO, nutno používat nadále čl. 4 odst. 4 první větu směrnice o ptácích, a nikoli čl. 6 odst. 2, 3 a 4 směrnice o stanovištích. Na žalobu to však nemá vliv, protože Komise se v odůvodnění omezuje výlučně na poškozování oznámených území.</TXT></NP><NP><NO.P>49.</NO.P><TXT>Označení těchto území jako ZCHO bylo Komisi oznámeno v roce 1995. Pokud je známo, od té doby podléhala soustavně režimu ochrany specifické pro toto území<NOTE NOTE.ID="E0055" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz výše, bod 12.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>50.</NO.P><TXT>Podmínky pro označení území tedy jsou splněny. ZCHO byla označena formálním aktem, totiž prohlášením adresovaným Komisi a nařízeními o ochraně území<NOTE NOTE.ID="E0056" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz rozsudek Basses Corbières (uvedený výše v poznámce pod čarou 16, bod 53).</P></NOTE>. Mimoto není zpochybňováno, že byla přijata nezbytná opatření pro ochranu specifická pro dané území<NOTE NOTE.ID="E0057" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz rozsudek o močálech Santoña (uvedený výše v poznámce pod čarou 10, bod 31 a násl.).</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>51.</NO.P><TXT>Rakouská vláda však nejprve zpochybnila použitelnost čl. 6 odst. 2, 3 a 4 směrnice o stanovištích, neboť spolková země Vorarlbersko směrnici o ptácích a směrnici o stanovištích právně provedla teprve nařízením z roku 2003<NOTE NOTE.ID="E0058" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Nařízení zemské vlády o změně nařízení o ochraně přírody, LGBl 36/2003.</P></NOTE>. Předtím sice § 26 odst. 4 vorarlberského zákona o ochraně přírody upravoval označení jako ZCHO, avšak teprve tímto nařízením se zejména ochranný režim ZCHO Vorarlberska stal součástí rakouských vnitrostátních právních předpisů.</TXT></NP><NP><NO.P>52.</NO.P><TXT>Právní provedení obou směrnic není podle článku 7 směrnice o stanovištích podmínkou pro používání čl. 6 odst. 2, 3 a 4. Ochranný účinek označení je ovšem podstatně omezen, pokud se současně nezavádí ochranný režim směrnice o stanovištích. Státní orgány jsou sice tímto ochranným režimem vázány, avšak bez provedení do vnitrostátního práva jej není možné uplatňovat vůči soukromým osobám. Proto rakouská vláda správně připomíná, že z věcného hlediska nebyla ZCHO až do roku 2003 plně chráněna.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2771"?><NP><NO.P>53.</NO.P><TXT>Nicméně tento nedostatečný ochranný účinek oznámení lokality jako ZCHO nezakládá povinnost uplatnit přísnější režim ochrany stanovený v čl. 4 odst. 4 první větě směrnice o ptácích. Soudní dvůr již totiž konstatoval, že nedostatečný ochranný účinek označení určitého území může představovat porušení čl. 6 odst. 2 směrnice o stanovištích<NOTE NOTE.ID="E0059" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudky ze dne <DATE ISO="20020613">13. června 2002</DATE>, Komise v. Irsko (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-117/00" YEAR="2002" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-5335">C-117/00, Recueil, s. I-5335, bod 25</REF.DOC.ECR>) týkající se Owenduff-Nephin Beg Complex, a ze dne <DATE ISO="20030227">27. února 2003</DATE>, Komise v. Belgie (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-415/01" YEAR="2003" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-2081">C-415/01, Recueil, s. I-2081, bod 16</REF.DOC.ECR>), týkající se map vymezujících ZCHO.</P></NOTE>. To však předpokládá přechod ochranného režimu podle směrnice o ptácích na ochranný režim podle směrnice o stanovištích.</TXT></NP><NP><NO.P>54.</NO.P><TXT>Proto je nutno posuzovat projekt výstavby silnice podle čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>K použitelnosti <HT TYPE="ITALIC">ratione temporis</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>55.</NO.P><TXT>Překážkou použití čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích by však mohla být skutečnost, že řízení o stanovení trasy pro předmětný projekt výstavby silnice bylo zahájeno již v roce 1994, tedy v době, kdy Rakousko nebylo vázáno ani směrnicí o ptácích, ani směrnicí o stanovištích.</TXT></NP><NP><NO.P>56.</NO.P><TXT>Výchozím bodem pro použití uvedeného ustanovení na řízení, které již probíhá, je čl. 6 odst. 3 druhá věta směrnice o stanovištích, podle které příslušné orgány příslušného státu schválí plán nebo projekt teprve poté, co se s přihlédnutím k výsledkům hodnocení důsledků pro lokalitu ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality. To hovoří pro použití čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích, pokud plán nebo projekt v době, kdy uplynula lhůta pro provedení směrnice, ještě nebyl schválen.</TXT></NP><NP><NO.P>57.</NO.P><TXT>Soudní dvůr však zamítl použití směrnice Rady 85/337/EHS ze dne <DATE ISO="19850627">27. června 1985</DATE> o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí<NOTE NOTE.ID="E0060" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="175" DATE.PUB="1985" PAGE.FIRST="40">Úř. věst L 175, S. 40</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 15/01, s. 248.</P></NOTE> na záměry, u nichž bylo povolovací řízení zahájeno přede dnem <DATE ISO="19880703">3. července 1988</DATE>, tedy před uplynutím lhůty pro provedení uvedené směrnice (tzv. projekty <QUOT.START ID="QS0058" REF.END="QE0058" CODE="201E"/>pipeline<QUOT.END ID="QE0058" REF.START="QS0058" CODE="201C"/>)<NOTE NOTE.ID="E0061" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek ze dne <DATE ISO="19980618">18. června 1998</DATE>, Gedeputeerde Staten van Noord-Holland (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-81/96" YEAR="1998" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-3923">C-81/96, Recueil, s. I-3923, bod 24</REF.DOC.ECR>). Pojem projekty <QUOT.START ID="QS0059" REF.END="QE0059" CODE="201E"/>pipeline<QUOT.END ID="QE0059" REF.START="QS0059" CODE="201C"/> používá Soudní dvůr v rozsudku ze dne <DATE ISO="20040107">7. ledna 2004</DATE>, Delena Wells (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-201/02" YEAR="2004" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-723">C-201/02, Recueil, s. I-723, body 40, 43 a 48</REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Tuto judikaturu by mohl Soudní dvůr přenést i na směrnici o stanovištích. Podobně jako čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, také čl. 2 odst. 1 směrnice 85/337 stanoví, že určité projekty před udělením povolení podléhají posouzení svých důsledků.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2772"?><NP><NO.P>58.</NO.P><TXT>Soudní dvůr odůvodnil časové omezení použití směrnice 85/337 tím, že <QUOT.START ID="QS0060" REF.END="QE0060" CODE="201E"/>směrnice se v široké míře týká projektů většího rozsahu, jejichž uskutečnění je velmi často dlouhodobé. Nebylo by tak vhodné, aby řízení, složitá již na vnitrostátní úrovni a formálně zahájená před datem uplynutí lhůty pro provedení uvedené směrnice, byla ztížena a zpožděna z důvodu specifických požadavků uložených touto směrnicí a aby tím byly dotčeny již vzniklé situace.<QUOT.END ID="QE0060" REF.START="QS0060" CODE="201C"/><NOTE NOTE.ID="E0062" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek Gedeputeerde Staten van Noord-Holland, uvedený výše v poznámce pod čarou 23, bod 24.</P></NOTE> Proto generální advokát C. Gulmann viděl v použití směrnice 85/337 na povolovací řízení, která k datu uplynutí lhůty pro provedení směrnice již probíhají, narušení zásad právní jistoty, ochrany legitimního očekávání a přiměřenosti, což by bylo neslučitelné s takovým výkladem<NOTE NOTE.ID="E0063" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Stanovisko generálního advokáta C. Gulmanna ze dne <DATE ISO="19940503">3. května 1994</DATE> ve věci Bund Naturschutz a další (rozsudek ze dne <DATE ISO="19940809">9. srpna 1994</DATE>, <REF.DOC.ECR NO.CASE="C-396/92" YEAR="1994" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-3717">C-396/92, Recueil, s. I-3717, body 34 a 37</REF.DOC.ECR>). Soudní dvůr v uvedených rozsudcích ve výše uvedené věci (bod 19) a v rozsudku ze dne <DATE ISO="19950811">11. srpna 1995</DATE>, Komise v. Německo (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-431/92" YEAR="1995" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-2189">C-431/92, Recueil, s. I-2189, bod 28</REF.DOC.ECR>), výslovně ponechal tyto otázky ještě otevřené.</P></NOTE>. Zákonodárce zvolil obdobné řešení, když vložil do změny směrnice 85/337 z roku 1997 přechodná ustanovení<NOTE NOTE.ID="E0064" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Směrnice Rady 97/11/ES ze dne <DATE ISO="19970303">3. března 1997</DATE>, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="073" DATE.PUB="1997" PAGE.FIRST="5">Úř. věst. L 73, s. 5</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 15/03, s. 151). Článek 3 odst. 2 zní: <QUOT.START ID="QS0061" REF.END="QE0061" CODE="201E"/>Byla-li žádost o povolení předložena příslušnému orgánu před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 1, použijí se nadále ustanovení směrnice 85/337/EHS ve znění předcházejícím těmto změnám.<QUOT.END ID="QE0061" REF.START="QS0061" CODE="201C"/></P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>59.</NO.P><TXT>Na první pohled by bylo možné vyslovit podobné úvahy také pokud jde o čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích. Také jejich použití se může týkat projektů většího rozsahu, jejichž uskutečnění často vyžaduje mnoho času a jejichž povolovací řízení je velmi složité již na vnitrostátní úrovni. Tyto projekty by mohly být zatíženy a zpožděny požadavky této směrnice. To ilustruje zejména projednávaný případ. Musí-li se dodatečně <QUOT.START ID="QS0062" REF.END="QE0062" CODE="201E"/>dohnat<QUOT.END ID="QE0062" REF.START="QS0062" CODE="201C"/> chybějící posouzení alternativ a případně se dokonce hledá nová trasa, pak je nutné zcela nové povolovací řízení.</TXT></NP><NP><NO.P>60.</NO.P><TXT>Takový výklad čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích by však nerespektoval podstatné rozdíly mezi směrnicí o stanovištích a směrnicí 85/337.</TXT></NP><NP><NO.P>61.</NO.P><TXT>Směrnice 85/337 obsahuje procesněprávní ustanovení, která mají napomáhat lepšímu zohlednění ekologických cílů. Nestanoví žádné závazné ekologické normy, takže směrnice 85/337 příslušné orgány nezavazuje, aby z výsledků posouzení vlivů na životní prostředí vyvodily konkrétní důsledky. Posuzování vlivů na životní prostředí má dopad zejména v tom, že orgány, oznamovatelé a veřejnost jsou včas informováni o ekologických potřebách a projekt se může v důsledku těchto potřeb (také) změnit. Proto nemá valný smysl snažit se <QUOT.START ID="QS0063" REF.END="QE0063" CODE="201E"/>naroubovat<QUOT.END ID="QE0063" REF.START="QS0063" CODE="201C"/> procesně-právní požadavky směrnice 85/337 na povolovací řízení, které<?PAGE NO="I-2773"?> je již ve značně pokročilé fázi. Podstatné prvky projektu bývají v této době již pevně stanoveny, takže dodatečné poznatky již sotva mohou mít vliv na výsledek řízení. Kvůli takto malému přínosu by dodatečné použití směrnice 85/337 na řízení probíhající v době uplynutí lhůty k jejímu provedení bylo nepřiměřené.</TXT></NP><NP><NO.P>62.</NO.P><TXT>Naproti tomu směrnice o stanovištích obsahuje <HT TYPE="ITALIC">věcné</HT> požadavky týkající se schvalování projektů, jimž má napomáhat postup stanovený v čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích o posuzování vlivů na životní prostředí, případně s následným posouzením alternativ a odchylek. Tento postup zpravidla zabrání tomu, aby došlo k poškození chráněného území. Poškození je podle odstavce 4 přípustné pouze výjimečně z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru, není-li k dispozici žádné alternativní řešení. V těchto případech musí být přijata veškerá kompenzační opatření nezbytná pro zajištění ochrany celkové soudržnosti sítě NATURA 2000. Proto mají ochranná ustanovení užitečný účinek i při použití na již probíhající řízení.</TXT></NP><NP><NO.P>63.</NO.P><TXT>Použití čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích na projekty <QUOT.START ID="QS0064" REF.END="QE0064" CODE="201E"/>pipeline<QUOT.END ID="QE0064" REF.START="QS0064" CODE="201C"/> tedy není v rozporu se zásadami přiměřenosti, právní jistoty a ochrany legitimního očekávání. Dokud není povolení vydáno, neexistuje dostatečný základ pro legitimní očekávání. Dotčena není ani právní jistota. Pokud jde o přiměřenost, neexistuje podstatný rozdíl mezi řízeními, která ještě probíhají v době, kdy končí lhůta k provedení, a mezi řízeními, která jsou zahájena později.</TXT></NP><NP><NO.P>64.</NO.P><TXT>Proto jsou čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích použitelné na projekt výstavby silnice i z hlediska <HT TYPE="ITALIC">ratione temporis</HT>.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P>3.</NO.P><TXT>K použití čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o stanovištích</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>65.</NO.P><TXT>Oba účastníci řízení se shodují v tom, že projekt výstavby silnice S 18, přestože její trasa probíhá mimo vymezenou ZCHO <QUOT.START ID="QS0065" REF.END="QE0065" CODE="201E"/>Lauteracher Ried<QUOT.END ID="QE0065" REF.START="QS0065" CODE="201C"/>, může mít značný dopad na tuto ZCHO, a proto — v zásadě — měl být podroben posouzení jeho důsledků pro lokalitu podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích<NOTE NOTE.ID="E0065" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>K průběhu řízení viz rozsudek ze dne <DATE ISO="20050414">14. dubna 2005</DATE>, Komise v. Nizozemsko (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-441/03" YEAR="2005" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-3043">C-441/03, Recueil, s. I-3043, body 23 až 26</REF.DOC.ECR>), ohledně provedení směrnice o stanovištích.</P></NOTE>.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2774"?><NP><NO.P>66.</NO.P><TXT>Ze znaleckého posudku obsaženého v úředním rozhodnutí vorarlberské zemské vlády ze dne <DATE ISO="20030221">21. února 2003</DATE><NOTE NOTE.ID="E0066" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Příloha 2 žalobní odpovědi, s. 111 a násl.</P></NOTE> vyplývá, že především hluk ze silnice, plánovaná protihluková opatření a oddělení ZCHO od luk k podestýlání situovaných jižně od silnice mohou mít negativní dopad, který postihne zejména chřástala polního a další ptáky hnízdící na loukách.</TXT></NP><NP><NO.P>67.</NO.P><TXT>Na základě tohoto zjištění považuje jak Komise, tak i rakouská vláda<NOTE NOTE.ID="E0067" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz zejména bod 105 žalobní odpovědi.</P></NOTE> za nezbytné založit povolení projektu na čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích. Přitom mezi účastníky řízení není sporu o tom, že je v zásadě možné odůvodnit projekt naléhavými důvody převažujícího veřejného zájmu. Komise však Rakousku vytýká, že dostatečně neposoudilo, zda existují alternativy, a nepřijalo dostatečná opatření pro zajištění soudržnosti sítě Natura 2000.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>K posouzení alternativ</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>68.</NO.P><TXT>Tento žalobní důvod Komise je založen na čl. 6 odst. 4 směrnice první větě o stanovištích, podle které může být projekt uskutečněn navzdory negativnímu výsledku posouzení důsledků pro lokalitu pouze tehdy, pokud neexistuje alternativní řešení. Jelikož se rakouská vláda na toto ustanovení o výjimce odvolává, je její povinností prokázat, že požadavky čl. 6 odst. 4 první věty byly splněny<NOTE NOTE.ID="E0068" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz v tomto smyslu rozsudky ze dne <DATE ISO="19791108">8. listopadu 1979</DATE>, Denkavit Futtermittel (<REF.DOC.ECR NO.CASE="251/78" YEAR="1979" EDITION="GEN" PAGE.ECR="3369">251/78, Recueil, s. 3369, bod 24</REF.DOC.ECR>), a ze dne <DATE ISO="19900712">12. července 1990</DATE>, Komise v. Itálie (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-128/89" YEAR="1990" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-3239">C-128/89, Recueil, s. I-3239, bod 23</REF.DOC.ECR>) k pohybu zboží; ze dne <DATE ISO="19971023">23. října 1997</DATE>, Komise v. Nizozemsko (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-157/94" YEAR="1997" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-5699">C-157/94, Recueil, s. I-5699, bod 51</REF.DOC.ECR>) k čl. 88 odst. 2 ES, a rozsudky ze dne <DATE ISO="19960328">28. března 1996</DATE>, Komise v. Německo (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-318/94" YEAR="1996" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-1949">C-318/94, Recueil, s. I-1949, bod 13</REF.DOC.ECR>), a ze dne <DATE ISO="20030410">10. dubna 2003</DATE>, Komise v. Německo (<REF.DOC.ECR NO.CASE="C-20/01+C-28/01" YEAR="2003" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-3609">C-20/01 a C-28/01, Recueil, s. I-3609, bod 58</REF.DOC.ECR>) k veřejným zakázkám.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>69.</NO.P><TXT>Rakouská vláda připouští, že trasa již byla závazně stanovena, takže posuzování alternativ bylo vyloučeno, když bylo v letech 2000 a 2002 předloženo posouzení vlivů pro lokalitu podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, které se stalo předmětem rozhodnutí příslušných orgánů. Nicméně tvrdí, že již v roce 1994 v rámci obecného posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice 85/337 byly posouzeny všechny alternativy, které přicházely v úvahu, a právem byly zamítnuty.</TXT></NP><NP><NO.P>70.</NO.P><TXT>Rakouská vláda však nerespektuje, že čl. 6 odst. 4 první věta směrnice o stanovištích připouští schválení projektu pouze při <HT TYPE="ITALIC">neexistenci</HT> alternativ, zatímco posuzování alternativ podle směrnice<?PAGE NO="I-2775"?> 85/337 nezahrnuje žádná omezení při výběru alternativ, nýbrž pouze požaduje <HT TYPE="ITALIC">předložení</HT> rozhodnutí o výběru a jeho odůvodnění.</TXT></NP><NP><NO.P>71.</NO.P><TXT>Podle čl. 5 odst. 1 a přílohy III bodu 2 směrnice 85/337 má oznamovatel případně poskytnout ve vhodné formě nástin uvažovaných alternativních řešení a uvést hlavní důvody svého výběru z hlediska vlivů na životní prostředí. Není však povinen uvést vlivy na životní prostředí do rovnováhy s jinými zájmy.</TXT></NP><NP><NO.P>72.</NO.P><TXT>Naproti tomu čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích umožňuje povolit projekty pouze tehdy, když alternativy <HT TYPE="ITALIC">neexistují</HT>. Je sice třeba souhlasit s rakouskou vládou v tom, že ne každá teoreticky myslitelná alternativa představuje překážku povolení projektu. Nicméně posuzování alternativ se nemůže omezit na <QUOT.START ID="QS0066" REF.END="QE0066" CODE="201E"/>hlavní alternativní řešení uvažovaná oznamovatelem<QUOT.END ID="QE0066" REF.START="QS0066" CODE="201C"/> (příloha III bod 2 směrnice 85/337). Tím by nebyla zaručena neexistence alternativ požadovaná čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích. Proto musí povolující orgán zajistit, aby byly posouzeny alespoň ty alternativy, které nejsou zjevně — mimo přiměřenou míru pochybnosti — nerealistické<NOTE NOTE.ID="E0069" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Má-li být provedeno posouzení alternativ jak podle směrnice 85/337, tak podle směrnice o stanovištích, měla by se přísnější směrnice o stanovištích pravděpodobně odrazit ve směrnici 85/337, takže posouzení alternativ směrnice o stanovištích by se muselo projevit při hodnocení vlivů na životní prostředí.</P></NOTE>. Pro výběr alternativ je rozhodující, zda naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu vyžadují uskutečnění <HT TYPE="ITALIC">této</HT> alternativy, nebo zda jim lze vyhovět také <HT TYPE="ITALIC">jinou</HT> alternativou<NOTE NOTE.ID="E0070" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Viz mé stanovisko ze dne <DATE ISO="20050609">9. června 2005</DATE> ve věci Komise v. Spojené království (rozsudek ze dne <DATE ISO="20051020">20. října 2005</DATE>, <REF.DOC.ECR NO.CASE="C-6/04" YEAR="2005" EDITION="GEN" PAGE.ECR="I-9017">C-6/04, Sb. rozh. s. I-9017</REF.DOC.ECR>), bod 46.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>73.</NO.P><TXT>Z dokumentů předložených rakouskou vládou však vyplývá, že jedna údajně méně poškozující alternativa vůbec nebyla předmětem řízení<NOTE NOTE.ID="E0071" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Úvod části <QUOT.START ID="QS0067" REF.END="QE0067" CODE="201E"/>Hodnocení<QUOT.END ID="QE0067" REF.START="QS0067" CODE="201C"/> ve znaleckém posudku úředního znalce pro ochranu přírody a krajiny ze dne <DATE ISO="19920429">29. dubna 1992</DATE>, část 1 přílohy C zprávy v příloze 3 žalobní odpovědi.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>74.</NO.P><TXT>Nadto je pochybné, zda bylo dostatečně zváženo poškození ZCHO, které v té době ještě neexistovalo. Rakouskou vládou předložené posouzení vlivů projektu na životní prostředí z roku 1994<NOTE NOTE.ID="E0072" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Příloha 3 žalobní odpovědi, viz zejména s. 33 a násl. zprávy a část 1 přílohy C této zprávy.</P></NOTE> a prohlášení o šetrnosti k životnímu prostředí ze dne <DATE ISO="19940707">7. července 1994</DATE><NOTE NOTE.ID="E0073" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Příloha 8 žalobní odpovědi.</P></NOTE>, která byla pro stanovení trasy rozhodující, sice zmiňují podstatné rušivé vlivy, ale nakonec je neberou v úvahu. Bez zjevných důvodů se posouzení poškození odchyluje jak od přiloženého<?PAGE NO="I-2776"?> znaleckého posudku o ochraně přírody z roku 1992<NOTE NOTE.ID="E0074" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Uvedený výše v poznámce pod čarou 33.</P></NOTE>, tak i od pozdějších posudků z května 2000 a ze dne <DATE ISO="20020214">14. února 2002</DATE>, které Komise uznala za dostatečné.</TXT></NP><NP><NO.P>75.</NO.P><TXT>Proto nemohla rakouská vláda prokázat, že posouzení alternativ, které provedla v roce 1994, bylo v souladu s požadavky čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích.</TXT></NP><NP><NO.P>76.</NO.P><TXT>Rakouská vláda dále tvrdí, že rozhodnutí o povolení podrobilo stanovenou trasu novému posouzení. Bylo zjištěno, že projekt je schopen uskutečnit sledované veřejné zájmy a že tyto zájmy mají větší váhu než očekávané poškození ZCHO. Z tohoto posouzení však nevyplývá, že projekt výstavby silnice nemá alternativu. Naopak z rozsudku rakouského správního soudu (Verwaltungsgerichtshof) o silničním napojení <QUOT.START ID="QS0068" REF.END="QE0068" CODE="201E"/>Halbanschluss Wolfurt-Lauterach<QUOT.END ID="QE0068" REF.START="QS0068" CODE="201C"/>, který rakouská vláda uvádí jako základ tohoto posouzení, vyplývá, že <QUOT.START ID="QS0069" REF.END="QE0069" CODE="201E"/>alternativní řešení předmětného projektu, která by předpokládala změnu trasy, […] nepředstavují […] přijatelnou alternativu<QUOT.END ID="QE0069" REF.START="QS0069" CODE="201C"/><NOTE NOTE.ID="E0075" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Rozsudek ze dne <DATE ISO="19990924">24. září 1999</DATE> ve věci 98/10/0347.</P></NOTE>.</TXT></NP><NP><NO.P>77.</NO.P><TXT>Rakouská republika tedy porušila čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích tím, že příslušné orgány znovu povolily projekt výstavby silnice Bodenseeschnellstraße S 18, aniž konstatovaly neexistenci alternativ.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>K opatřením pro zajištění soudržnosti sítě Natura 2000</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>78.</NO.P><TXT>Druhý požadavek čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích, jehož porušení Komise Rakousku vytýká, se týká kompenzačních opatření, která jsou nezbytná pro zajištění ochrany celkové soudržnosti sítě Natura 2000. Povolení pozměněné v odvolacím řízení stanoví jednak určitá opatření související s projektem výstavby silnice, jednak kompenzační platbu ve výši asi dvou milionů eur.</TXT></NP><NP><NO.P>79.</NO.P><TXT>Komise nejprve Rakousku vytýká, že nebyla v rozporu s čl. 6 odst. 4 druhou větou směrnice o stanovištích neprodleně informována o přijatých kompenzačních opatřeních. Rakousko ve své žalobní odpovědi právem namítá, že informování ještě nebylo možné, protože dotyčná opatření ještě nebyla provedena. Z uvedených důvodů je nutno v tomto ohledu žalobu zamítnout.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2777"?><NP><NO.P>80.</NO.P><TXT>Komise však mimoto Rakouské republice v podstatě vytýká, že <HT TYPE="ITALIC">nepřijala</HT> veškerá opatření, která jsou nezbytná pro zajištění ochrany celkové soudržnosti sítě Natura 2000. Tento žalobní důvod vyvolává otázku, jaké požadavky musí opatření pro zajištění soudržnosti splňovat, a zejména, kdy mají být přijata.</TXT></NP><NP><NO.P>81.</NO.P><TXT>Komise zastává názor, že opatření pro zajištění soudržnosti představují podmínku pro vydání povolení, a proto musí být v době vydání povolení již alespoň naplánována. Tak tomu v projednávané věci nebylo, protože byla stanovena pouze výše kompenzační platby, avšak nikoli její přesné použití. Komise konečně tvrdí, že pro nedostatek údajů není možné posoudit, zda <QUOT.START ID="QS0070" REF.END="QE0070" CODE="201E"/>kompenzační opatření existující v současné době<QUOT.END ID="QE0070" REF.START="QS0070" CODE="201C"/> směřující ke zlepšení kvality stanovišť dostatečně zajišťují soudržnost sítě Natura 2000.</TXT></NP><NP><NO.P>82.</NO.P><TXT>Rakouská republika proti tomu namítá, že již <QUOT.START ID="QS0071" REF.END="QE0071" CODE="201E"/>kompenzační opatření existující v současné době<QUOT.END ID="QE0071" REF.START="QS0071" CODE="201C"/> směřující ke zlepšení kvality stanovišť dovolují poškozování spojené s projektem kompenzovat nebo alespoň vyvážit. Také účelové vázání kompenzační platby zaručuje, že ochrana soudržnosti sítě Natura 2000 bude zajištěna. Všechna opatření budou uskutečněna nejpozději současně s poškozením ZCHO. Tím je učiněno požadavkům na opatření pro zajištění soudržnosti za dost.</TXT></NP><NP><NO.P>83.</NO.P><TXT>Při použití čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích přijme členský stát veškerá kompenzační opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby — navzdory poškození jedné oblasti jako takové – byla zajištěna ochrana celkové soudržnosti sítě Natura 2000. Síť Natura 2000 je podle čl. 3 odst. 1 směrnice o stanovištích spojitá evropská ekologická síť zvláštních oblastí ochrany. Tato síť je složena z lokalit s přírodními stanovišti uvedenými v příloze I a stanovišti druhů uvedenými v příloze II a zvláště chráněných oblastí pro ptáky uvedené v příloze I směrnice o ptácích a pro pravidelně se vyskytující tažné ptáky. Síť Natura 2000 musí zajistit zachování příslušných typů přírodních stanovišť a stanovišť druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany, nebo popřípadě obnovení tohoto stavu.</TXT></NP><NP><NO.P>84.</NO.P><TXT>Nutná opatření proto mohou být určena pouze v závislosti na poškození příslušné oblasti. Příslušné orgány musí určit, jaký přínos poškozené oblasti síti Natura 2000 byl vinou projektu ztracen a jak se má tato ztráta kompenzovat, aby byla v konečném důsledku zachována soudržnost sítě.</TXT></NP><NP><NO.P>85.</NO.P><TXT>ZCHO <QUOT.START ID="QS0072" REF.END="QE0072" CODE="201E"/>Lauteracher Ried<QUOT.END ID="QE0072" REF.START="QS0072" CODE="201C"/> přispívá v rámci sítě Natura 2000 mimo jiné k tomu, aby bylo zajištěno zachování nebo případně obnova příznivého stavu ochrany stanovišť tažných ptáků hnízdících na loukách,<?PAGE NO="I-2778"?> zejména chřástala polního. Tato funkce by byla narušena projektem výstavby silnice zejména ve formě hluku a účinků oddělení. Již stanovená <QUOT.START ID="QS0073" REF.END="QE0073" CODE="201E"/>kompenzační opatření existující v současné době<QUOT.END ID="QE0073" REF.START="QS0073" CODE="201C"/> sníží stávající zdroje hluku a další rušivé zásahy, zejména zrušením jedné silnice. Příslušné orgány nicméně předpokládají, že celkové zatížení hlukem vzroste a účinky oddělení — zejména protihlukovými stěnami — oslabí celkové spojení mezi ZCHO a jižně položenými loukami. Proto jsou třeba další opatření pro zajištění soudržnosti sítě Natura 2000.</TXT></NP><NP><NO.P>86.</NO.P><TXT>Kompenzační platba může přispět k zajištění soudržnosti sítě Natura 2000, avšak — jak Komise správně zdůrazňuje — tato platba samotná nestačí. Mezi kompenzační platbou a opatřeními nutnými pro zajištění soudržnosti totiž neexistuje dostatečně úzká vazba jak při jejím výpočtu tak ani při jejím použití.</TXT></NP><NP><NO.P>87.</NO.P><TXT>Kompenzační platba se podle dokumentu předloženého rakouskou vládou<NOTE NOTE.ID="E0076" NUMBERING.CONTINUED="YES"><P>Schéma výpočtu kompenzačních plateb, příloha 4 žalobní odpovědi.</P></NOTE> vypočítá tak, že se stupeň poškození přírody a krajiny vyjádřený v bodech vynásobí velikostí projektu, která je rovněž vyjádřena v bodech, a výsledek se porovná se stanovenou tabulkou. I když kompenzační platba bere v úvahu hodnotu abstraktně, která se obecně přiřazuje k poškozovaným přírodním hodnotám, není závislá na tom, jaké konkrétní náklady jsou potřebné k provedení nutných opatření.</TXT></NP><NP><NO.P>88.</NO.P><TXT>Toto oddělení od opatření nutných pro zajištění soudržnosti se ukazuje také při použití kompenzační platby. Prostředky jsou sice účelově vázány na zřízení vhodných stanovišť, avšak není zajištěno, že tyto prostředky budou dostatečné k přijetí konkrétně potřebných opatření, např. k nákupu určitých blízkých pozemků.</TXT></NP><NP><NO.P>89.</NO.P><TXT>Rakousko sice uplatňuje, což není zpochybňováno, že opatření nutná pro zajištění soudržnosti může ještě včas provést, dříve než bude projekt dokončen. Avšak pouhá možnost, že budou nutná opatření včas přijata, ještě nezaručuje, že k tomu skutečně dojde.</TXT></NP><NP><NO.P>90.</NO.P><TXT>Jestliže je však provedení opatření nutných pro zajištění soudržnosti dosud nejisté, nesmí být poškozující projekt povolen. Jinak je třeba se obávat, že chráněná oblast bude poškozena, aniž by byla přijata opatření nutná pro zajištění soudržnosti sítě Natura 2000.</TXT></NP><?PAGE NO="I-2779"?><NP><NO.P>91.</NO.P><TXT>Rakouská republika se také nemůže dovolávat toho, že povolení vydané z hlediska předpisů pro ochranu přírody ještě nenabylo právní moci proto, že dosud probíhají soudní řízení, v jejichž rámci byl jeho výkon pozastaven. Rozhodnutím o udělení povolení totiž příslušné orgány již přijaly rozhodnutí, které je neslučitelné s čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích. Toto porušení práva Společenství může být sice ukončeno tím, že soud toto povolení zruší, nicméně do dnešního dne porušení stále trvá. Zejména tedy existovalo v době uplynutí lhůty relevantní pro projednávanou věc, stanovené Komisí v jejím odůvodněném stanovisku.</TXT></NP><NP><NO.P>92.</NO.P><TXT>Rakouská republika tedy porušila čl. 6 odst. 4 směrnice o stanovištích tím, že příslušné orgány znovu povolily projekt výstavby silnice Bodenseeschnellstraße S 18, aniž stanovily kompenzační opatření nutná pro zajištění soudržnosti sítě Natura 2000.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>V —</NO.P><TXT>K nákladům řízení</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>93.</NO.P><TXT>V souladu s čl. 69 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl ve věci úspěch, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník, který měl ve věci úspěch, požadoval. Protože Komise měla úspěch téměř v celém rozsahu, je namístě uložit Rakouské republice náhradu nákladů řízení.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>VI –</NO.P><TXT>Závěry</TXT></NP></TI></TITLE><NP><NO.P>94.</NO.P><TXT>Navrhuji tedy, aby Soudní dvůr rozhodl následovně:</TXT><P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>1.</NO.P><TXT>Rakouská republika tím, že označila oblasti <QUOT.START ID="QS0074" REF.END="QE0074" CODE="201E"/>Soren<QUOT.END ID="QE0074" REF.START="QS0074" CODE="201C"/> a <QUOT.START ID="QS0075" REF.END="QE0075" CODE="201E"/>Gleggen-Köblern<QUOT.END ID="QE0075" REF.START="QS0075" CODE="201C"/> jako zvláště chráněné oblasti porušila čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice Rady 79/409/EHS ze dne <DATE ISO="19790402">2. dubna 1979</DATE> o ochraně volně žijících ptáků.</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="I-2780"?><ITEM><NP><NO.P>2.</NO.P><TXT>Rakouská republika tím, že příslušné orgány znovu povolily projekt výstavby silnice Bodenseeschnellstraße S 18, aniž</TXT><P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>konstatovaly neexistenci alternativ a</P></ITEM><ITEM><P>stanovily kompenzační opatření nutná pro zajištění celkové soudržnosti sítě Natura 2000,</P></ITEM></LIST></P><P>porušila čl. 6 odst. 4 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne <DATE ISO="19920521">21. května 1992</DATE> o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.</P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3.</NO.P><TXT>Žaloba se ve zbývající části zamítá.</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>4.</NO.P><TXT>Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>