OBSAH

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU

2

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

33

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKY

34

ROZVAHA

35

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

36

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

37

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

38

POZNÁMKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

39

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA

142

GLOSÁŘ

224

SEZNAM ZKRATEK

228

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU

Cílem tohoto oddílu s názvem „Hlavní události rozpočtového roku“, který byl vypracován na základě zásad uvedených v Pokynech k doporučeným postupům 2 „Finanční výkazy – diskuse a analýza“ vydaných Radou pro mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor, je pomoci čtenářům pochopit, jak se provozní, finanční a investiční činnosti EU odrážejí v různých prvcích konsolidovaných účetních závěrek EU. Informace uvedené v tomto oddíle nebyly předmětem auditu. Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

OBSAH

1.

HLAVNÍ ÚDAJE A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI ROKU

3

2.

SHRNUTÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU

7

2.1.

Výnosy

7

2.2.

Výdaje

8

3.

PROVÁDĚNÍ NGEU

11

3.1.

Přehled

11

3.2.

Vyplácení nevratné podpory členským státům v rámci RRF (včetně REPowerEU)

11

3.3.

Vyplácení půjček v rámci RRF (včetně REPowerEU)

12

3.4.

Vyplácení nevratné podpory na programy v rámci rozpočtu EU

13

4.

ANALÝZA FINANČNÍCH VÝKAZŮ

14

4.1.

Výnosy

14

4.2.

Náklady

15

4.3.

Aktiva

16

4.4.

Pasiva

17

4.5.

Čistá aktiva

18

4.6.

Vystoupení Spojeného království z EU

19

5.

ROZPOČTOVÉ PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

19

5.1.

Výpůjční a úvěrové operace

20

5.2.

Rozpočtové záruky

27

5.3.

Společný rezervní fond (CPF)

29

6.

POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EU

29

6.1.

Politický a finanční rámec

29

6.2.

Správa a řízení a odpovědnost

31

1.   HLAVNÍ ÚDAJE A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI ROKU

Konsolidované finanční výkazy

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují více než 50 subjektů (včetně Evropského parlamentu, Rady, Komise a agentur EU). Jsou sestavovány na základě účetních pravidel akruálního účetnictví přijatých účetním Komise, která vycházejí z Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS).

Jak vyplývá z níže uvedené souhrnné rozvahy a jak je podrobněji rozvedeno v části „Analýza účetní závěrky“ (oddíl 4), nejvýznamnějšími skutečnostmi v rámci konsolidovaných finančních výkazů EU za rok 2025 bylo zvýšení výpůjček v souvislosti s novými emisemi v rámci jednotného konceptu financování, nárůst finančních aktiv v souvislosti s pokračujícím prováděním nástroje NGEU a další finanční podporou poskytnutou Ukrajině, jakož i nárůst zůstatku hotovosti ke konci roku v důsledku vysoké míry vyplácení prostředků plánované na začátek roku 2026:

v miliardách EUR
	2025	2024	Změna
AKTIVA
Finanční aktiva	386,1	328,3	57,8
Předběžné financování	76,7	78,9	(2,2 )
Pohledávky	34,1	31,7	2,3
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	103,0	63,2	39,9
Pozemky, budovy a zařízení a ostatní aktiva	17,5	16,3	1,2
Celkem	617,4	518,5	99,0
ZÁVAZKY
Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru	91,1	93,1	(2,0 )
Finanční závazky	740,8	601,9	138,9
Závazky	65,0	55,4	9,6
Výdaje příštích období	77,0	67,1	10,0
Ostatní závazky	2,6	9,8	(7,2 )
Celkem	976,6	827,3	149,3
ČISTÁ AKTIVA
Rezervy	0,9	1,0	0,0
Částky k vyžádání od členských států	(360,1 )	(309,8 )	(50,3 )
Celkem	(359,2 )	(308,8 )	(50,3 )
viz Analýza finančních výkazů, oddíl 4

Zde předložená konsolidovaná roční účetní závěrka zahrnuje:

1.

Změny v účetnictví vyplývající z provádění ročního rozpočtu na rok 2025 a z dříve přijatých závazků. Roční rozpočet na rok 2025 je součástí víceletého finančního rámce na období 2021–2027, jehož celková výše činí 1,223 bilionu EUR v běžných cenách (1,083 bilionu EUR v cenách roku 2018). Dne 1. března 2024 vstoupila v platnost revize víceletého finančního rámce na období 2021–2027, díky níž může rozpočet EU i nadále řešit nejnaléhavější priority a zároveň minimalizovat dopad na vnitrostátní rozpočty, a to ve prospěch evropských občanů a nejen jich. (1)

2.

Nástroj pro oživení NextGenerationEU (NGEU), který byl přijat v červnu 2020. Podpora v rámci NGEU byla původně plánována ve výši až 806,9 miliardy EUR v běžných cenách (750 miliard EUR v cenách z roku 2018). Toto finanční krytí bylo později sníženo na 638,1 miliardy EUR v běžných cenách ke konci ledna 2026 (338 miliard EUR v podobě grantů z RRF, 217 miliard EUR v podobě půjček z RRF a 83,1 miliardy EUR v podobě navýšení programů NGEU). Kromě toho byla do finančního krytí grantů z RRF přidána částka 20 miliard EUR z dražby emisních povolenek v rámci systému obchodování s emisemi (ETS) a 2 miliardy EUR v podobě grantů z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu.

V dubnu 2026 byl přijat návrh Komise na cílenou revizi víceletého finančního rámce na období 2021–2027 s cílem poskytnout Ukrajině podporu ve formě půjčky v rámci manévrovacího prostoru a subvence výpůjčních nákladů financované z rozpočtu Unie, a to mimo jiné prostřednictvím nového zvláštního specializovaného nástroje (2).

Dne 16. července 2025 předložila Komise svůj návrh víceletého finančního rámce na období 2028–2034.

—	V oddílu 2 části „Hlavní události“ jsou uvedeny změny v účetnictví vyplývající z provádění rozpočtů na rok 2025 a předchozích let.

—	Oddíl 3 přináší aktuální informace o provádění NGEU v roce 2025.

—	Oddíl 4 ukazuje, jak se tyto změny promítají do účetní závěrky.

—	V oddíle 5 jsou uvedeny důsledky pro podmíněné závazky, které nese rozpočet EU.

—	V oddíle 6 jsou připomenuty hlavní prvky rámce správy a odpovědnosti.

Rozpočet EU na rok 2025

Příjmy rozpočtu	Prostředky na závazky
viz oddíl 2,1	viz oddíl 2,2

Rozpočtové podmíněné závazky ke dni 31. prosince 2025: 475,7 miliard EUR

Klíčové události v roce 2025

Nárůst emisí dluhopisů EU

viz oddíl 5

Plnění cílů NGEU	Finanční pomoc Ukrajině
viz oddíl 3	viz oddíl 5

2.   SHRNUTÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU

2.1.   Výnosy

V původním přijatém rozpočtu EU, který předsedkyně Evropského parlamentu podepsala dne 27. listopadu 2024, činila celková výše prostředků na platby 155 209 milionů EUR a částka, která měla být financována z vlastních zdrojů, celkem 151 161 milionů EUR. Odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku obvykle mění prostřednictvím opravných rozpočtů. Úpravy výše vlastních zdrojů z HND zajišťují, aby rozpočtové příjmy přesně odpovídaly rozpočtovým výdajům. Rovnováhu rozpočtových příjmů a výdajů (prostředků na platby) stanoví zásada vyrovnanosti rozpočtu.

V průběhu roku 2025 byly přijaty tři opravné rozpočty. Pokud je zohledníme, pak konečná výše schválených příjmů na rok 2025 činila 161 163 milionů EUR a celková částka financovaná z vlastních zdrojů činila 154 322 milionů EUR. Hlavním faktorem, který vedl ke zvýšení příspěvků členských států v roce 2025, bylo zvýšení prostředků na platby.

Hlava 1: Vlastní zdroje

Výběr tradičních vlastních zdrojů byl přibližně o 4 % vyšší, než se v rozpočtu předpokládalo.

Konečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH, HND a plastových odpadů téměř přesně odpovídaly finálním rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými při sestavování rozpočtu a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které nejsou součástí eurozóny, skutečně své platby provedly.

Hlava 2: Přebytky, zůstatky a opravy

Přebytek z předchozího rozpočtového roku činil 1 345 milionů EUR. Tato částka byla zanesena do rozpočtu na rok 2025 prostřednictvím opravného rozpočtu a příspěvek z vlastních zdrojů členských států byl odpovídajícím způsobem snížen.

Pokud jde o zůstatky DPH a HND, pravidla upravuje článek 10b nařízení o poskytování vlastních zdrojů (nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (3)). Pokud jde o zůstatky týkající se plastových obalových odpadů, pravidla jsou stanovena v článku 9 nařízení o poskytování vlastních zdrojů z plastových obalových odpadů (nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/770 (4)).

Podle těchto pravidel se celkový součet zůstatků vypočítá tak, aby byl dopad na rozpočet EU nulový (systém vzájemného započtení) a aby tento postup nevyžadoval změnu rozpočtu. Komise proto přímo žádá členské státy o úhradu čistých částek v souladu s pravidly nařízení o poskytování vlastních zdrojů.

Hlava 3: Správní příjmy

Tato hlava zahrnuje především příjmy z daní a odvodů z odměn zaměstnanců.

Hlava 4: Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty

Hlavní část se týká pokut v souvislosti s prováděním pravidel hospodářské soutěže.

Hlava 5: Rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace

Tato hlava se se vznikem nástroje NGEU výrazně rozšířila. Prostředky nástroje NGEU v rámci této hlavy jsou účelově vázanými příjmy. Hlava 5 zahrnuje příjmy související se zárukami a úroky a splátkami poskytnutých půjček. Dále směruje finanční prostředky (na nevratnou podporu nástroje NGEU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a na posílení programů VFR) z účelově vázaných příjmů, které členské státy získávají v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení.

Hlava 6: Příjmy, příspěvky a náhrady související s politikami Unie

Tato hlava se týká zejména příjmů z finančních oprav souvisejících se strukturálními a zemědělskými fondy (fondy ESI, EZZF a EZFRV). Zahrnuje rovněž účast třetích zemí na výzkumných programech, schválení účetních závěrek zemědělských fondů a ostatní příspěvky a náhrady v rámci programů/činností EU. Podstatnou část této celkové částky tvoří účelově vázané příjmy, na jejichž základě se na výdajové straně zapisují dodatečné prostředky.

Celkové rozpočtové příjmy za rok 2025 činily 224 398 milionů EUR:

2.2.   Výdaje

2.2.1.   Plnění rozpočtu

Přijatý rozpočet

V roce 2025, pátém roce víceletého finančního rámce na období 2021–2027, činil konečný schválený rozpočet 199,2 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 161,2 miliardy EUR v prostředcích na platby. Kromě toho bylo 27,1 miliardy EUR k dispozici v prostředcích na závazky jako účelově vázané příjmy, z nichž 0,2 miliardy EUR se týkalo nástroje NGEU. 1,8 miliardy EUR v prostředcích na závazky bylo přeneseno z roku 2024. Prostředky na platby související s účelově vázanými příjmy z roku 2025 činily 85,9 miliardy EUR, z toho 43,8 miliardy EUR se týkalo nástroje NGEU. 3,9 miliardy EUR v prostředcích na platby bylo přeneseno z roku 2024.

Čerpání prostředků na závazky

Díky aktivnímu sledování plnění rozpočtu a dobré spolupráci mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí byl rozpočet plně vyčerpán.

Plnění celkových prostředků na závazky v roce 2025 činilo 212,1 miliardy EUR:

—	196,1 miliardy EUR z konečného přijatého rozpočtu,

—	1,6 miliardy EUR z prostředků přenesených nebo znovu poskytnutých z roku 2024,

—	14,5 miliardy EUR z prostředků pocházejících z účelově vázaných příjmů, — z toho 39 miliónů EUR z nástroje NGEU.

Čerpání prostředků na platby

Plnění celkových prostředků na platby v roce 2025 činilo 216,4 miliardy EUR:

—	155,2 miliardy EUR z konečného přijatého rozpočtu,

—	3,6 miliardy EUR z prostředků přenesených nebo znovu poskytnutých z roku 2024,

—	57,6 miliardy EUR z prostředků pocházejících z účelově vázaných příjmů, — z toho 41,7 miliardy EUR z nástroje NGEU.

V případech, kdy to umožňuje finanční nařízení (5) a/nebo právní základy zvláštních programů, byly prostředky schváleného rozpočtu, které nebyly v roce 2025 využity, přeneseny do roku 2026: 2,1 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 6,1 miliardy EUR v prostředcích na platby.

Stejně tak bylo v souladu s finančním nařízením do roku 2026 přeneseno 12,4 miliardy EUR z prostředků na závazky z účelově vázaných příjmů a 28,3 miliardy EUR z prostředků na platby z účelově vázaných příjmů.

Celkové čerpání prostředků na závazky v roce 2025 podle okruhů VFR na období 2021–2027 je uvedeno níže:

V roce 2025 činilo čerpání u všech druhů prostředků (rozpočet, přenosy z předchozího roku a účelově vázané příjmy) 93 % u závazků a 86 % u plateb. Míra čerpání včetně prostředků přenesených do roku 2026 (v souladu s finančním nařízením a/nebo právními základy) dosáhla 99,5 % u prostředků na závazky a 100 % u prostředků na platby schváleného rozpočtu na rok 2025.

Prostředky NGEU na nevratnou podporu byly v plném rozsahu zapsány v roce 2021, tj. 421,1 miliardy EUR v prostředcích na závazky. Rok 2023 byl posledním rokem, kdy bylo možné uzavřít související právní závazky.

V roce 2025 činily prostředky na platby u nástroje NGEU 43,8 miliardy EUR a bylo čerpáno 95,4 %. Zbývající částka ve výši 2,0 miliardy EUR v prostředcích na platby byla přenesena do roku 2026.

2.2.2.   Definitivně zrušené prostředky na závazky

Podle nařízení o podmíněnosti byly v průběhu roku 2023 zaúčtovány zrušené závazky v celkové výši 1 078 milionů EUR (z toho 30 milionů EUR v rámci NGEU) na závazky týkající se Maďarska. Do konce roku 2025 nebylo možné související prostředky na závazky obnovit a byly definitivně zrušeny.

2.2.3.   Zbývající závazky

Zbývající závazky (běžně označované jako RAL – reste à liquider), jež představují přidělené, ale dosud nevyplacené prostředky, dosahovaly ke konci roku 2025 výše 501,1 miliardy EUR. Ve srovnání s rokem 2024 se objem zbývajících závazků snížil (o 6,3 miliardy EUR).

Hlavním faktorem poklesu zbývajících závazků v roce 2025 bylo provádění nástroje NGEU (nevratné části), které ke konci roku 2025 přispělo k celkovým zbývajícím závazkům částkou 124,1 miliardy EUR (24,9 %)

2.2.4.   Výsledek plnění rozpočtu

Výsledek plnění rozpočtu (přebytek) se zvýšil z 1,3 miliardy EUR v roce 2024 na 2,1 miliardy EUR v roce 2025. Výsledek plnění rozpočtu na rok 2025 je ovlivněn zejména nadměrným plněním rozpočtových příjmů v hlavě 4 – Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty.

3.   PROVÁDĚNÍ NGEU

3.1.   Přehled

Do konce roku 2025 vyplatila Komise finanční podporu v celkové výši 468,8 miliardy EUR. Většina této částky, 393,4 miliardy EUR, byla vyplacena v rámci RRF (včetně podpory na reformy a investice REPowerEU), přičemž 237,5 miliardy EUR bylo vyplaceno jako nenávratná podpora a 155,9 miliardy EUR jako finanční podpora ve formě půjčky. Dalších 75,4 miliardy EUR (po odečtení částek získaných zpět) bylo vyplaceno jako platby VFR v rámci stávajících programů.

3.2.   Vyplácení nevratné podpory členským státům v rámci RRF (včetně REPowerEU)

Na konci roku 2025 činila celková výše nevratné podpory, která byla schválena a k níž byly přijaty právní závazky,

359,9 miliardy EUR. Celková částka vyplacené nevratné podpory činila 237,5 miliardy EUR:

v miliardách EUR
Členský stát	Celková hodnota grantů 31.12.2025	Rozpočtové závazky 31.12.2025 (6)	Celkem Vyplaceno 31.12.2025
Rakousko	4,0	4,0	3,3
Belgie	5,0	5,0	3,0
Bulharsko	6,2	6,2	3,3
Chorvatsko	5,8	5,8	4,7
Kypr	1,0	1,0	0,5
Česko	8,4	8,4	5,9
Dánsko	1,6	1,6	1,1
Estonsko	1,0	1,0	0,6
Finsko	1,9	1,9	1,1
Francie	40,3	40,3	34,1
Německo	30,3	30,3	19,8
Řecko	18,2	18,2	12,0
Maďarsko	6,5	6,5	0,1
Irsko	1,2	1,2	0,7
Itálie	71,8	71,8	54,1
Lotyšsko	2,0	2,0	1,1
Litva	2,3	2,3	1,1
Lucembursko	0,2	0,2	0,1
Malta	0,3	0,3	0,2
Nizozemsko	5,4	5,4	2,5
Polsko	25,3	25,3	9,5
Portugalsko	16,3	16,3	10,4
Rumunsko	13,6	13,6	6,4
Slovensko	6,4	6,4	4,0
Slovinsko	1,6	1,6	1,1
Španělsko	79,9	79,9	55,1
Švédsko	3,4	3,4	1,6
Celkem	359,9	359,9	237,5
(6)  Rozpočtové závazky zohledňují všechna zrušení závazků včetně těch, která se týkají závazků přijatých před rokem 2025. Z celkové výše rozpočtových závazků bylo v roce 2025 přiděleno 1,0 miliardy EUR.

Během roku 2025 Komise vyplatila nevratnou podporu v celkové výši 40,1 miliardy EUR. Nejvíce prostředků bylo vyplaceno Itálii ((7,6 miliardy EUR) a Španělsku (7,1 miliardy EUR), následovaly Řecko (3,5 miliardy EUR) a Francie (3,3 miliardy EUR).

3.3.   Vyplácení půjček v rámci RRF (včetně REPowerEU)

Na konci roku 2025 činila celková výše schválené finanční podpory ve formě půjčky kryté podepsanými dohodami o půjčce 277,2 miliardy EUR. Celková vyplacená finanční podpora ve formě půjčky činila 155,9 miliardy EUR:

v miliardách EUR
Členský stát	Celkem poskytnuto 31.12.2025	Celkem podepsáno k 31.12.2025	Celkem Vyplaceno 31.12.2025	Celkem splaceno 31.12.2025	Celkem nesplacené 31.12.2025
Belgie	0,2	0,2	0,1	–	0,1
Chorvatsko	4,3	4,3	1,7	–	1,7
Kypr (7)	0,0	0,0	0,0	–	0,0
Česko	0,3	0,3	0,2	–	0,2
Řecko	17,7	17,7	11,4	–	11,4
Maďarsko	3,9	3,9	0,8	–	0,8
Itálie	122,6	122,6	99,1	–	99,1
Litva	1,6	1,6	0,8	–	0,8
Polsko	29,4	29,4	17,4	–	17,4
Portugalsko	5,6	5,6	3,4	–	3,4
Rumunsko	7,8	7,8	4,3	–	4,3
Slovinsko	0,5	0,5	0,5	–	0,5
Španělsko	83,2	83,2	16,3	–	16,3
Celkem	277,2	277,2	155,9	–	155,9
(7)  Prostřednictvím prováděcího rozhodnutí Rady ze dne 28. července 2021 byla Kypru poskytnuta podpora v podobě půjčky v celkové výši 0,2 miliardy EUR na podporu reforem a investic. Kypr požádal o zrušení těchto reforem a investic a nepožádal o využití uvolněných prostředků z půjčky na podporu nových opatření ani na zvýšení míry provádění stávajících opatření v rámci svého plánu pro oživení a odolnost. Kypru proto již nebude poskytnuta žádná podpora v podobě půjčky a již vyplacené předběžné financování půjčky ve výši 26,0 milionu EUR je splatné v souladu s podmínkami příslušné dohody o půjčce.

Během roku 2025 poskytla Komise novou finanční podporu ve formě půjčky ve výši 47,2 miliardy EUR. Nejvíce prostředků bylo vyplaceno Itálii (23,4 miliardy EUR) a Španělsku (15,9 miliardy EUR) a Polsku (4,0 miliardy EUR). Podle dohod o půjčce členské státy ročně splatí 5 % vyplacených částek počínaje deseti lety od data vyplacení. To znamená, že u půjček poskytnutých do 31. prosince 2025 bude splácení probíhat od roku 2032 do roku 2055.

3.4.   Vyplácení nevratné podpory na programy v rámci rozpočtu EU

Na konci roku 2025 činila celková výše čistých plateb vyplacených na ostatní programy v rámci VFR 75,4 miliardy EUR. Tento příspěvek, po odečtení částek získaných zpět, se týkal především balíčku REACT-EU, z něhož se financuje Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF, včetně FEAD):

v miliardách EUR
Program VFR	Celkem příděl 31.12.2025	Celkem čisté závazky 31.12.2025	Celkem čisté platby 31.12.2025
REACT-EU	50,6	50,6	50,4
— z toho ERDF	30,0	30,0	29,9
— z toho ESF (včetně FEAD)	20,6	20,6	20,5
Fond pro spravedlivou transformaci	10,9	10,8	7,4
Rozvoj venkova (EZFRV)	8,1	8,1	6,0
InvestEU	6,1	6,1	4,9
Horizont Evropa	5,4	5,4	5,2
RescEU	2,0	2,0	1,5
Celkem	83,1	83,0	75,4

V průběhu roku 2025 vyplatila Komise 8,5 miliardy EUR v rámci plateb určených pro ostatní programy VFR, z čehož největší část směřovala do balíčku REACT-EU (4,1 miliardy EUR).

4.   ANALÝZA FINANČNÍCH VÝKAZŮ

4.1.   Výnosy

Konsolidované výnosy EU zahrnují částky, které se týkají směnných a nesměnných transakcí, přičemž nejvýznamnější jsou nesměnné transakce. Pětiletý trend hlavních nesměnných příjmových kategorií (kam patří zdroje z HND, tradiční vlastní zdroje, zdroje z DPH, vlastní zdroje z plastových obalových odpadů, pokuty a vrácení výdajů) je následující:

Pětiletý trend výnosů z hlavních nesměnných transakcí1

1	Údaje za roky 2021 až 2025: bez příjmů souvisejících s vystoupením Spojeného království z EU a ostatních výnosů

Jelikož rozpočtové příjmy by měly být stejné jako rozpočtové výdaje (nebo vyšší), jsou hlavní příčinou výše zobrazeného trendu výnosů platby uskutečněné v jednotlivých letech.

Klíčové události v roce 2025

V roce 2025 dosáhly celkové příjmy zahrnující všechny příjmové kategorie 202,5 miliardy EUR oproti 175,7 miliardy EUR v předchozím roce. Hlavním důvodem nárůstu o 26,8 miliardy EUR, tj. o 15,3 %, byly tyto skutečnosti:

—	příjmy související s pokutami se zvýšily o 1,3 miliardy EUR, zejména v důsledku pokut udělených společnostem,

—	finanční příjmy se zvýšily o 2,6 miliardy EUR, zejména v důsledku zvýšeného úroku získaného z půjček,

—	příspěvky z DPH se zvýšily z 24,5 miliardy EUR v roce 2024 na 25,7 miliardy EUR v roce 2025;

—	vlastní zdroje z plastových obalových odpadů se snížily z 8,2 miliardy EUR v roce 2024 na 7,5 miliardy EUR v roce 2025;

—	tradiční vlastní zdroje se zvýšily z 20,6 miliardy EUR v roce 2024 na 23,4 miliardy EUR v roce 2025 a

—	příjmy z HND (hrubého národního důchodu), což je primární prvek provozních příjmů EU, vzrostly ze 95 miliardy EUR v roce 2024 na 106,3 miliardy EUR v roce 2025. Tento nárůst o 11,3 miliardy EUR, tj. o 11,9 %, lze do značné míry vysvětlit zvýšením potřeby prostředků na platby.

4.2.   Náklady

Hlavními nákladovými položkami zúčtovanými v konsolidovaných finančních výkazech jsou náklady přenesené na členské státy v režimu sdíleného řízení, kam patří tyto fondy: i) Evropský zemědělský záruční fond (EZZF); ii) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a další nástroje pro rozvoj venkova; iii) Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS) a iv) Evropský sociální fond (ESF). Náklady na tyto fondy představovaly 106,3 miliardy EUR, tedy 41,3 % celkových nákladů ve výši 257,1 miliardy EUR, které vznikly v roce 2025 (2024: 101,9 miliardy EUR, tedy 37,3 % celkových nákladů). Rozdělení nákladů přenesených na členské státy a jejich poměrné váhy jsou uvedeny níže:

Hlavní náklady přenesené na členské státy za rozpočtový rok 2025 (sdílené řízení)

Nárůst nákladů přenesených na členské státy (sdílené řízení) se týká především Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (o 2,2 miliardy EUR), kde se činnosti nadále rozvíjejí, a také Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

Náklady související s převody, včetně grantů a rozpočtové podpory, poklesly z 98,8 miliardy EUR v roce 2024 na 78,8 miliardy EUR v roce 2025. Důvodem tohoto snížení o 19,9 miliardy EUR je zejména financování nevratné podpory v rámci Nástroje pro oživení a odolnost NGEU, která činila 46,8 miliardy EUR (2024: 65,8 miliardy EUR). I přes toto výrazné snížení nákladů plnění milníků a cílů pokračuje.

4.3.   Aktiva

Ke dni 31. prosince 2025 činila celková aktiva 617,4 miliardy EUR (2024: 518,5 miliardy EUR). Tento nárůst je způsoben především dalšími půjčkami v rámci programu RRF a novými půjčkami vydanými pro Ukrajinu v rámci Nástroje pro Ukrajinu a makrofinanční pomoci v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu. Nejvýznamnějšími aktivy v rozvaze EU byla finanční aktiva jiná než peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (386,1 miliardy EUR), předběžné financování (76,7 miliardy EUR), pohledávky a částky k inkasu (34,1 miliardy EUR) a peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (103 miliardy EUR). Ostatní aktiva ve výši 17,5 miliardy EUR zahrnovala především pozemky, budovy a zařízení a dlouhodobý nehmotný majetek.

Složení aktiv ke dni 31. prosince 2025

Nárůst celkových aktiv o 99,0 miliardy EUR, tj. 19,1 % oproti předchozímu roku, byl způsoben zejména těmito vlivy:

—

nesplacené půjčky se zvýšily z 283,6 miliardy EUR v roce 2024 na 333,4 miliardy EUR v roce 2025. Důvodem nárůstu o 49,8 miliardy EUR, tj. 17,6 %, je zejména vydání dalších půjček členským státům v rámci RRF a REPowerEU (47,2 miliardy EUR) a nových půjček v rámci Nástroje pro Ukrajinu a programů MFA (10,1 miliardy EUR a 18,4 miliardy EUR), což je kompenzováno splátkami EFSM a SURE (4,9 miliardy EUR a 8,0 miliardy EUR) a nárůstem snížení hodnoty o 14,4 miliardy EUR, způsobeným především novými půjčkami pro Ukrajinu;

—

peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty se zvýšily z 63,2 miliardy EUR v roce 2024 na 103,0 miliardy EUR v roce 2025. Nárůst o 39,9 miliardy EUR, tj. 63 %, je způsoben zejména vyšší likviditou související s jednotným financováním (33,9 miliardy EUR v roce 2024 oproti 65,2 miliardy EUR na konci roku 2025), která je důsledkem vysoké míry vyplácení prostředků plánované na začátek roku 2026.

Předběžné financování (zálohy, k nimž byly přijaty právní závazky)

V roce 2025 činilo předběžné financování (kromě jiných záloh členským státům a příspěvků do svěřenského fondu Bêkou a svěřenského fondu pro Afriku) v rozvaze EU 71,3 miliardy EUR (2024: 75,1 miliardy EUR). Nejvýznamnější změna se týká předběžného financování z nástroje RRF, které v roce 2025 pokleslo z 15,4 miliardy EUR na 10,2 miliardy EUR, což odpovídá běžnému průběhu provádění programu, jelikož v roce 2025 nebylo vyplaceno žádné další předběžné financování.

Objem předběžného financování poskytnutého v rámci programů VFR je značně ovlivněn příslušným cyklem VFR. Například začátkem období VFR lze očekávat, že členským státům budou v rámci politiky soudržnosti vypláceny vysoké zálohy a tyto částky budou členským státům k dispozici až do ukončení programů. Rovněž se vyplácí roční předběžné financování, které musí být použito do konce daného roku, nebo vráceno v následujícím roce v rámci roční účetní uzávěrky. Komise vyvíjí veškeré úsilí, aby předběžné financování zůstalo zachováno na odpovídající úrovni. Je nutné vyvážit požadavek na dostatečnost finančních prostředků pro projekty a na vykázání nákladů v přiměřené lhůtě.

4.4.   Pasiva

Celkový objem pasiv ke dni 31. prosince 2025 činil 976,6 miliardy EUR (2024: 827,3 miliardy EUR). Tento nárůst je způsoben zejména výpůjčkami čerpanými v roce 2025 v rámci jednotného konceptu financování. Nejvýznamnějšími pasivy byly výpůjčky určené k financování půjček členským státům a třetím zemím (731,2 miliardy EUR), závazky z penzijních a jiných požitků po skončení pracovního poměru (91,1 miliardy EUR), výdaje a výnosy příštích období (77,0 miliardy EUR) a závazky vůči třetím stranám (65 miliard EUR)

Složení pasiv ke dni 31. prosince 2025

Nárůst o 149,3 miliardy EUR, tj. o 18,0 %, oproti předchozímu roku byl způsoben zejména následujícími vlivy:

—

výpůjčky vzrostly z 594,0 miliardy EUR v roce 2024 na 731,2 miliardy EUR v roce 2025. Tento nárůst o 137,2 miliardy EUR, tj. o 23,1 %, souvisí především s novými emisemi v rámci jednotného konceptu financování po odečtení splátek (ve výši 148,3 miliardy EUR) pro RRF, Nástroj pro Ukrajinu a půjčky MFA, po odečtení splátek v rámci EFSM, SURE a BOP ve výši 10,6 miliardy EUR;

—	Výdaje a výnosy příštích období vzrostly z 67,1 miliardy EUR v roce 2024 na 77,0 miliardy EUR v roce 2025. Zvýšení o 9,9 miliardy EUR, tj. 14,8 %, souvisí zejména s nástrojem RRF; a

—	závazky se zvýšily z 55,4 miliardy EUR v roce 2024 na 65,0 miliardy EUR v roce 2025. Zvýšení o 9,6 miliardy EUR, tj. 17,3 %, souvisí především s fondy EFRR, FS a ESF (nárůst o 13,9 miliardy EUR),

Celkem žádosti o proplacení nákladů a faktury došlé a vykázané v položce „Závazky“ v rozvaze

4.5.   Čistá aktiva

Ke dni 31. prosince 2025 činil přebytek pasiv nad aktivy 359,2 miliardy EUR (2024: 308,8 miliardy EUR). Nejvýznamnějšími položkami, které vedly k tomuto nárůstu, jsou dodatečné výpůjčky v rámci jednotného konceptu financování (které mají být splaceny do roku 2055, viz oddíl 5.1.1), nárůst v provádění politik a s tím související nárůst prostředků na závazky, závazky z titulu zaměstnaneckých požitků (které mají být spláceny v průběhu několika desetiletí) a také platby související s Evropským zemědělským záručním fondem, z nichž většina byla uhrazena v prvním čtvrtletí roku 2026.

Je třeba poznamenat, že skutečnost, že pasiva jsou vyšší než aktiva, neznamená, že orgány a instituce EU mají finanční potíže, nýbrž že některé závazky budou hrazeny z budoucích ročních rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v běžném roce, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v následujících letech a financovány mohou být z budoucích rozpočtů; příjmy související s tímto budoucím financováním budou zaúčtovány pouze v budoucích obdobích.

4.6.   Vystoupení Spojeného království z EU

Podle dohody o vystoupení Spojeného království bude Spojené království i nadále přispívat do rozpočtu EU a využívat programů a výdajů EU existujících před rokem 2021, jako by bylo členským státem. Spojené království rovněž zpět obdrží určité stanovené částky, které zaplatilo do rozpočtu EU, nebo částky, které plynuly do rozpočtu EU v souvislosti s jeho členstvím. EU podává Spojenému království dvakrát ročně zprávu o splatných částkách a Spojené království tyto částky měsíčně hradí. Zprávy jsou každý rok aktualizovány na základě skutečných údajů.

Povinnosti vyplývající z dohody o vystoupení vytvářejí pro EU závazky a pohledávky, které je třeba vypočítat a zohlednit v roční účetní závěrce EU. Týkají se zejména těchto oblastí:

—	vlastní zdroje (článek 136),

—	zbývající závazky (článek 140),

—	pokuty v oblasti hospodářské soutěže (článek 141),

—	závazky Unie (článek 142),

—	podmíněné finanční závazky a finanční nástroje (články 143 a 144),

—	čistá aktiva Evropského společenství uhlí a oceli (článek 145),

—	investice EU do Evropského investičního fondu, EIF (článek 146),

—

podmíněné závazky vztahující se k soudním sporům (článek 147). v milionech EUR   Článek 140 Článek 142 Ostatní 31.12.2025 31.12.2024 Splatné ze strany Spojeného království 2 327 9 599 166 12 092 14 683 Splatné Spojenému království – – (1 331 ) (1 331 ) (1 922 ) Celkem 2 327 9 599 (1 165 ) 10 761 12 762 Dlouhodobé 1 928 9 244 (915 ) 10 256 11 231 Krátkodobé 399 355 (250 ) 505 1 530

Ke dni 31. prosince 2025 činila čistá pohledávka vůči Spojenému království vyplývající ze závazků podle finančních ustanovení dohody o vystoupení 10 761 milionů EUR (2024: 12 762 milionů EUR). Mezi hlavní složky této pohledávky patří závazky Spojeného království podle článku 142, které se týkají závazků EU ze zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru (9 599 milionů EUR), a podle článku 140, které se týkají zbývajících rozpočtových závazků (2 327 milionů EUR).

5.   ROZPOČTOVÉ PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

V posledních letech EU stále více jako prostředek k provádění svých politik a plnění cílů EU využívá finanční nástroje (např. půjčky, záruky a kapitálové investice). Například půjčky, které EU poskytuje svým členským státům nebo partnerským zemím, mají za cíl obnovit finanční stabilitu nebo podpořit hospodářskou obnovu po krizových situacích. Hlavním cílem záručních programů EU je podpořit investice a zlepšit přístup k financování, aby bylo možné řešit selhání trhu v klíčových oblastech politiky.

Když EU poskytuje podporu ve formě záruk, očekává, že díky pákovému efektu podpory ze strany dalších finančních institucí a investorů podpoří investice v násobku svých rozpočtových příspěvků.

Při poskytování půjček třetím zemím nebo záruk může rozpočet EU utrpět ztráty, pokud dojde k určitým událostem, které EU nemůže plně ovlivnit. Vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že ztráty způsobené neuhrazením ze strany konečných příjemců budou stoprocentní, EU nedrží aktiva pro všechny tyto potenciální závazky (8), ale pouze do výše nezbytné pro krytí očekávaných ztrát a dostatečnou bezpečnostní rezervu pro případ neočekávaných ztrát. Pokud by však ztráty převýšily tyto kryté částky, byly by hrazeny členskými státy prostřednictvím budoucích rozpočtů EU. V tomto smyslu půjčky a rozpočtové záruky vytvářejí pro rozpočet EU „rozpočtové podmíněné závazky“.

EU pravidelně sleduje udržitelnost svých podmíněných závazků a přiměřenost aktiv držených ve společném rezervním fondu (CPF) (9) (viz oddíl 5.3 níže).

Na konci roku 2025 činily rozpočtové podmíněné závazky EU celkem 475,7 miliardy EUR, z čehož 363,1 miliardy EUR souviselo s nesplacenými půjčkami státům (nominální částka 359,4 miliardy EUR a naběhlé úroky ve výši 3,7 miliardy EUR) a 112,6 miliardy EUR s maximálními částkami (stropy) vydaných záruk. Co se týče půjček, 286,1 miliardy EUR připadá na půjčky členským státům a 77,0 miliardy EUR na půjčky třetím zemím. Aktiva vyčleněná na půjčky třetím zemím a na záruky činila 27,4 miliardy EUR.

EU rovněž nese další závazky, které nejsou svou povahou podmíněné, ale které budou – vzhledem ke své dlouhodobé povaze – financovány pouze členskými státy prostřednictvím budoucích rozpočtů. Týká se to především penzijního závazku (91,1 miliardy EUR ke dni 31. prosince 2025) a výpůjček v rámci jednotného financování, z nichž byly financovány granty RRF / REPowerEU a některé další programy VFR (312,9 miliardy EUR k 31. prosinci 2025, viz oddíly 3.2 a 3.4).

5.1.   Výpůjční a úvěrové operace

5.1.1.   Výpůjčky

Unie si vypůjčuje vydáváním cenných papírů na mezinárodních kapitálových trzích. Všechny výpůjčky Unie v konečném důsledku zaručuje rozpočet EU. Do roku 2020 byly výpůjčky využívány pouze k financování úvěrových činností, viz oddíl 5.1.2. Po zavedení nástroje NGEU se výpůjčky používají také k financování nevratné podpory v rámci RRF/REPower, viz oddíl 3.2.

Přístup k financování

Do roku 2020 se Komise řídila přístupem „back to back“ a vydávala specializovaný dluhopis na financování konkrétní dohody o půjčce. Peníze převáděla přímo přijímající zemi za stejných podmínek (úroková sazba, splatnost). Načasování, objem a splatnost emisí dluhopisů proto zcela určovaly potřeby příjemce.

U nástroje NGEU používá Komise diverzifikovaný a sdílený přístup k financování, kdy výpůjčky přímo nefinancují konkrétní výplaty. Namísto toho je dluh vydáván podle pololetních plánů financování s dlouhodobými dluhopisy a krátkodobými dluhopisy. K vydání těchto cenných papírů Komise využívá aukce a syndikace. V souladu s metodikou přidělování nákladů dohodnutou s členskými státy (10) poté přenáší náklady na příjemce půjček a na nevratnou podporu do rozpočtu EU. Tento přístup společného financování nabízí pružnější a soudržnější výpůjční a úvěrovou činnost. Nabízí také lepší náklady na financování a umožňuje navrhnout lepší rámec pro rizika a dodržování předpisů. Tato flexibilita financování rovněž vyžaduje rezervu v oblasti likvidity, aby bylo možné likviditu účinně řídit.

V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 (11) v prosinci 2022 může Komise tento přístup použít na všechny budoucí výpůjčky. Tímto způsobem mohou makrofinanční pomoc (MFA)+ pro Ukrajinu, Nástroj pro Ukrajinu a další úvěrové programy těžit z tohoto flexibilního a nákladově efektivního řízení dluhu a zároveň se vytváří jednotný koncept financování všech výpůjček EU.

Celková výše nesplacených výpůjček EU se k 31. prosinci 2025 zvýšila na 738,9 miliardy EUR. green Tato částka zahrnuje zelené dluhopisy NGEU ve výši 78,5 miliardy EUR. Tyto emise se opírají o rámec pro zelené dluhopisy NGEU, který je v souladu se zásadami pro zelené dluhopisy Mezinárodní asociace kapitálových trhů (ICMA) (12). Finanční prostředky získané prostřednictvím zelených dluhopisů NGEU financují opatření týkající se klimatu z národních plánů pro oživení a odolnost v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF).

Níže uvedená tabulka uvádí splátkový kalendář nesplacených výpůjček EU (nominální hodnoty v miliardách EUR) ke dni 31. prosince 2025:

	JEDNOTNÝ PŘÍSTUP	VÝPŮJČKY BACK-TO-BACK				CELKEM
	K FINANCOVÁNÍ	SURE	EFSM	MFA	Euratom
2026	69,9	8,0	6,2	0,1	0,0	84,2
2027	37,2	0,0	3,0	0,2	0,1	40,4
2028	55,6	10,0	2,3	0,2	0,1	68,2
2029	34,1	8,1	1,4	0,9	0,0	44,5
2030	27,7	10,0	0,0	0,1	0,1	37,9
2031	39,2	0,0	6,6	1,2	0,1	47,0
2032	30,3	0,0	3,0	0,7	0,0	34,1
2033	15,7	0,0	2,1	0,5	0,0	18,3
2034	39,7	0,0	0,0	0,7	0,0	40,5
2035	16,9	8,5	2,0	2,0	0,0	29,4
2036	0,0	9,0	5,8	1,3	0,0	16,1
2037	18,4	8,7	0,0	0,9	0,0	28,1
2038	17,0	0,0	1,8	0,3	0,0	19,1
2039	19,3	0,0	0,0	0,1	0,0	19,4
2040	6,0	7,0	0,0	0,5	0,0	13,5
2041	16,9	0,0	0,0	0,0	0,0	16,9
2042	13,3	0,0	3,0	2,0	0,0	18,3
2043	12,0	0,0	0,0	0,0	0,0	12,0
2044	14,4	0,0	0,0	0,0	0,0	14,4
2045	12,6	0,0	0,0	0,0	0,0	12,6
2046	0,0	5,0	0,0	0,0	0,0	5,0
2047	0,0	6,0	0,0	0,0	0,0	6,0
2048	15,3	0,0	0,0	0,0	0,0	15,3
2049	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0	0,0
2050	17,0	10,0	0,0	0,0	0,0	27,0
2051	15,4	0,0	0,0	0,0	0,0	15,4
2052	13,9	0,0	0,0	0,5	0,0	14,4
2053	15,3	0,0	0,0	2,5	0,0	17,8
2054	17,3	0,0	0,0	0,0	0,0	17,3
2055	6,0	0,0	0,0	0,0	0,0	6,0
Celkem	596,5	90,4	37,1	14,7	0,3	738,9

„Jednotným konceptem financování“ se financují půjčky a nevratná podpora v rámci RRF/REPowerEU, jakož i Nástroj pro Ukrajinu, Nástroj pro západní Balkán, Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko a půjčky MFA schválené od roku 2023.

5.1.2.   Půjčky

Komise poskytuje dvoustranné půjčky členským státům a třetím zemím v souladu s rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady. V roce 2025 Komise jménem EU realizovala následující programy, v rámci nichž poskytovala půjčky (kromě programů RRF/REPower uvedených v oddíle 3.3):

—	pomoc z nástroje SURE (podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci),

—	pomoc v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM),

—	makrofinanční pomoc (MFA),

—	Nástroj pro Ukrajinu,

—	Nástroj pro západní Balkán,

—	Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko,

—

Euratom a

—	podpora platební bilance.

Nominální hodnota půjček v miliardách EUR ke dni 31. prosince 2025 činila:

	Celkem podepsáno	Celkem nevyčerpáno na konci roku	Celkem vyplaceno na konci roku	Zbývající ke konci roku
SURE
Belgie	8,2	–	8,2	8,2
Bulharsko	1,0	–	1,0	1,0
Chorvatsko	1,6	–	1,6	1,2
Kypr	0,6	–	0,6	0,5
Česko	4,5	–	4,5	4,5
Estonsko	0,2	–	0,2	0,2
Řecko	6,2	–	6,2	5,2
Maďarsko	0,7	–	0,7	0,7
Irsko	2,5	–	2,5	2,5
Itálie	27,4	–	27,4	24,3
Lotyšsko	0,5	–	0,5	0,4
Litva	1,1	–	1,1	0,9
Malta	0,4	–	0,4	0,3
Polsko	11,2	–	11,2	11,2
Portugalsko	6,2	–	6,2	6,2
Rumunsko	3,0	–	3,0	3,0
Slovensko	0,6	–	0,6	0,6
Slovinsko	1,1	–	1,1	0,9
Španělsko	21,3	–	21,3	18,5
	98,4	–	98,4	90,4
EFSM
Irsko	22,5	–	22,5	17,3
Portugalsko	24,3	–	24,3	19,8
	46,8	–	46,8	37,1
MFA
Albánie	0,2	–	0,2	0,2
Arménie	0,1	–	0,1	0,1
Bosna a Hercegovina	0,1	–	0,1	0,1
Gruzie	0,1	–	0,1	0,1
Jordánsko	1,6	0,3	1,3	1,3
Kosovo	0,1	–	0,1	0,1
Kyrgyzská republika	0,0	–	0,0	0,0
Moldavsko	0,4	–	0,4	0,4
Černá Hora	0,1	–	0,1	0,1
Severní Makedonie	0,3	0,1	0,2	0,2
Tunisko	1,4	–	1,4	1,4
Makrofinanční pomoc Ukrajině	12,2	–	12,2	11,0
Makrofinanční pomoc plus Ukrajině	18,0	–	18,0	18,0
Makrofinanční pomoc Ukrajině v rámci mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu	18,1	–	18,1	18,1
Egypt	5,0	4,0	1,0	1,0
	57,6	4,3	53,3	52,1
Nástroj pro západní Balkán
Severní Makedonie	0,5	0,5	0,0	0,0
Albánie	0,7	0,6	0,1	0,1
Srbsko	1,1	1,1	0,1	0,1
Černá Hora	0,3	0,3	0,0	0,0
	2,6	2,4	0,2	0,2
Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko
Moldavsko	1,5	1,2	0,3	0,3
Nástroj pro Ukrajinu
Ukrajina	33,0	9,8	23,2	23,2
Euratom
Energoatom, K2R4 Ukrajina	0,4	–	0,4	0,3
RRF/REPowerEU	277,2	121,3	155,9	155,9
Celkem	517,4	139,0	378,5	359,4

SURE

Nástroj SURE byl zřízen v roce 2020 s cílem poskytovat finanční pomoc členským státům, které zažívaly závažné narušení ekonomiky způsobené pandemií COVID-19 nebo které byly takovým narušením vážně ohroženy. Tento nástroj doplňuje vnitrostátní opatření přijatá dotčenými členskými státy.

Využitelnost nástroje skončila ke dni 31. prosince 2022 a již nejsou evidovány žádné nevyplacené prostředky. Splatnost půjček se pohybuje mezi 5 a 30 lety.

EFSM

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) byl vytvořen za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům, které v důsledku mimořádných událostí, jež nemohly ovlivnit, čelí vážným ekonomickým finančním obtížím nebo jsou takovými obtížemi vážně ohroženy. Tento program již skončil, takže nelze čerpat další půjčky, s výjimkou určitých úkonů, jako je prodloužení lhůt splatnosti stávajících půjček.

V roce 2025 splatilo Irsko splatnou část půjčky z EFSM ve výši 2,4 miliardy EUR a Portugalsko předčasně splatilo dvě půjčky v celkové výši 2,5 miliardy EUR. Podkladové dluhopisy EU byly převedeny do fondu jednotného financování.

MFA

Program makrofinanční pomoci je druh finanční pomoci, kterou EU nabízí partnerským zemím mimo EU, které se potýkají s krizí platební bilance. Má podobu střednědobých či dlouhodobých půjček nebo grantů, případně oba nástroje kombinuje, a je určen výhradně zemím zařazeným do programu Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Ukrajina

V roce 2022 se Evropský parlament a Rada dohodly na třech balíčcích finanční pomoci pro Ukrajinu (13) v celkové výši 7,2 miliardy EUR, která má v návaznosti na nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válečnou agresi Ruska posílit okamžitou odolnost Ukrajiny. Všechny půjčky byly Ukrajině vyplaceny do konce roku 2022. Splatnost těchto půjček pro Ukrajinu se pohybuje mezi 10 a 30 lety.

V rámci pokračující podpory EU pro Ukrajinu byla v roce 2023 vyplacena půjčka MFA+ ve výši 18 miliard EUR na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (14). Půjčka byla financována prostřednictvím jednotného konceptu financování, oproti tomu byly všechny předchozí půjčky makrofinanční pomoci financovány metodou „back-to-back“.

V říjnu 2024 přijala EU novou makrofinanční pomoc pro Ukrajinu a mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (15). V rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu jsou mimořádné výnosy z imobilizovaných ruských státních aktiv použity na poskytnutí nevratné podpory Ukrajině, která má zemi pomoci při splácení nových dvoustranných půjček poskytnutých partnery ze skupiny G7 a EU v rámci této iniciativy. EU proto v prosinci 2024 podepsala s Ukrajinou novou dohodu o půjčce v rámci MFA na částku ve výši 18,1 miliardy EUR, která byla plně vyplacena do konce roku 2025.

Na konci roku 2025 činila celková výše nesplacených půjček makrofinanční pomoci Ukrajině 47,1 miliardy EUR (nominální částka).

Nástroj pro Ukrajinu

Dne 29. února 2024 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2024/792, kterým se zřizuje Nástroj pro Ukrajinu (16). Tento nástroj se vztahuje na roky 2024 až 2027 a nabízí Ukrajině finanční podporu ve výši až 50 miliard EUR, včetně státních půjček ve výši až 33 miliard EUR. Do dne 31. prosince 2025 bylo Ukrajině vyplaceno ve formě půjček 23,2 miliard EUR. Státní půjčky v rámci Nástroje pro Ukrajinu jsou financovány prostřednictvím výpůjček na základě jednotného konceptu financování.

Nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1449 (17) o zřízení nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu bylo přijato v květnu 2024, přičemž první půjčky byly vyplaceny v roce 2025. Očekává se, že v letech 2025–2027 tento nástroj poskytne půjčky v celkové výši až 4 miliardy EUR, přičemž vyplácení těchto prostředků bude podmíněno tím, zda partnerské země EU na západním Balkáně provedou konkrétní socioekonomické a zásadní reformy.

Nástroj pro reformy a růst pro Moldavskou republiku

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/535 (18) o zřízení Nástroje pro reformy a růst pro Moldavskou republiku bylo přijato v březnu 2025. Tento nástroj bude Moldavsku poskytovat podporu v letech 2025 až 2027. Očekává se, že poskytne půjčky v celkové výši až 1,5 miliardy EUR, přičemž první výplaty byly provedeny v roce 2025.

Euratom

Evropské společenství pro atomovou energii půjčuje peníze členským i nečlenským státům a jejich subjektům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními.

BOP

Podpora platební bilance je program pomoci zemím mimo eurozónu, které mají potíže s platební bilancí. V roce 2025 splatilo Lotyšsko poslední nesplacenou půjčku v rámci programu BOP v plné výši.

NÁSTROJ SAFE

Dne 27. května 2025 přijala Rada Evropské unie nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) (19), jehož cílem je poskytovat členským státům finanční podporu za účelem urychlení obranné připravenosti prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek. Nástroj SAFE poskytne členským státům dlouhodobé půjčky v celkové výši až 150 miliard EUR, jejichž vyplacení je plánováno na období 2026–2030 a které budou financovány z výpůjček. Ke dni 31. května 2026 byly podepsány a vstoupily v platnost půjčky v rámci nástroje SAFE v celkové výši 43,7 miliardy EUR, z čehož bylo vyplaceno 6,6 miliardy EUR.

Půjčka na podporu Ukrajiny

V únoru 2026 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2026/467 (20), kterým se zřizuje půjčka na podporu Ukrajiny v maximální výši 90 miliard EUR. Provádění programu následně umožnila změna nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (21), kterým se stanoví víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027 po jejím přijetí v dubnu 2026. Příslušná dohoda o půjčce byla podepsána v květnu 2026 a Evropská komise plánuje zahájit vyplácení prostředků v červnu 2026.

Likvidita pro jednotné financování

V rámci strategie jednotného konceptu financování je určitá částka výnosů z výpůjček vedena na bankovním účtu vedeném u Evropské centrální banky nebo investována do krátkodobých investic. Tato rezerva v oblasti likvidity zajišťuje, aby byly na pokrytí všech budoucích potřeb vyplácení k dispozici dostatečné finanční prostředky. Při řízení likvidity Komise zohledňuje očekávané potřeby vyplácení a náklady příležitosti v souvislosti s hotovostními zůstatky. Ke konci roku 2025 činila výše prostředků v rezervě v oblasti likvidity 65,2 miliardy EUR.

5.1.3.   Rozpočtová opatření zajišťující splácení výpůjček

Výpůjčky EU jsou přímými a bezpodmínečnými závazky EU, za něž ručí členské státy EU. Výpůjčky přijaté za účelem financování půjček mají být splaceny včasným inkasem jistiny a úroků splatných z těchto půjček.

Pokud by je však přijímací země nesplácela nebo se jejich splácení opozdilo, k zajištění splacení dluhu EU existuje řada ochranných opatření, která jsou shrnuta v následující tabulce. V krátkodobém horizontu budou výpůjčky splaceny z dostupného pokladního zůstatku Komise. Výpůjčky související s půjčkami třetím zemím (s výjimkou úvěrů MFA+ a půjček v rámci Nástroje pro Ukrajinu) budou splaceny z aktiv držených ve společném rezervním fondu (CPF) a v případě MFA+, Nástroje pro Ukrajinu a půjček členským státům může Komise od členských států požadovat dodatečné zdroje až do dostupného rozpětí vlastních zdrojů („rozpočtový manévrovací prostor“). U některých programů existují také záruky poskytované členskými státy. Investoři jsou tak vystaveni pouze úvěrovému riziku EU, nikoli úvěrovému riziku příjemce úvěrů.

Program EU financovaný výpůjčkami	Systém ochrany
NGEU (RRF a REPowerEU)	Rozpočtový manévrovací prostor v rámci dočasného stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU – dodatečně 0,6 % HND EU nad strop vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
SURE	Záruka poskytnutá všemi členskými státy EU (25 %) + rozpočtový manévrovací prostor v rámci stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
EFSM	Rozpočtový manévrovací prostor v rámci stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
MFA (standardní)	CPF (9 % půjčky třetí zemi)
Výjimečná MFA pro Ukrajinu	CPF (9 % půjčky) + záruky všech členských států EU (61 %)
MFA+ pro Ukrajinu	Rozpočtový manévrovací prostor v rámci stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
Makrofinanční pomoc v rámci mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu	Rozpočtový manévrovací prostor v rámci stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
Nástroj pro Ukrajinu	Rozpočtový manévrovací prostor v rámci stropu vlastních zdrojů rozpočtu EU ve výši 1,4 % HND EU
Nástroj pro západní Balkán	CPF (9 % půjčky třetí zemi)
Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko	CPF (9 % půjčky třetí zemi)
Půjčky Euratomu třetím zemím (státem vlastněným subjektům)	CPF (9 % půjčky) a protizáruky ze strany třetích zemí

5.2.   Rozpočtové záruky

V rámci tohoto typu plnění rozpočtu poskytuje EU finančním institucím (prováděcím partnerům) za jejich financování (výpůjčky) a investiční (kapitálové) operace záruky, aby mohla plnit své politické cíle.

EU vydala záruky v rámci těchto programů:

—	záruky za vnější zápůjční mandát (ELM) poskytnuté Evropské investiční bance (EIB) na její výpůjční operace mimo EU, zejména příjemcům na státní a nižší než státní úrovni,

—	záruku Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) poskytnutou skupině EIB na její operace na podporu dodatečných investic v EU a přístupu malých a středních podniků k financování;

—

záruku InvestEU poskytnutou skupině EIB, Evropské bance pro obnovu a rozvoj a několika finančním partnerům v členských státech EU s cílem mobilizovat soukromé investice do zelené a digitální transformace, inovací a sociálních investic a dovedností. Záruka InvestEU může být navýšena o příspěvky ESVO a členských států a protizáruky;

—	záruku pro vnější činnost podle nařízení o NDICI, která poskytuje záruky jak EIB, tak několika dalším protistranám na jejich financování a investice mimo Evropu, a to příjemcům z veřejného i soukromého sektoru, s cílem podporovat udržitelné investice v partnerských zemích EU;

—	záruku Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) vydanou několika protistranám s cílem podpořit investice v Africe a v zemích evropského sousedství;

—	Záruku pro Ukrajinu vydanou podle nařízení o Nástroji pro Ukrajinu několika protistranám s cílem podpořit investice na obnovu a rekonstrukci Ukrajiny.

Ke dni 31. prosince 2025 činila nominální nesplacená částka těchto záruk na maximální úrovni poskytnutá prováděcím partnerům 112,6 miliardy EUR, z čehož se 77,6 miliardy EUR týkalo finančních nebo investičních operací podepsaných prováděcími partnery (záruky InvestEU a NDICI a Záruka pro Ukrajinu jsou stále v investičním období, během něhož mohou partneři do záruky zahrnout nové operace).

Členské státy a země EHP mohou rovněž přispívat do Programu InvestEU. Do dne 31. prosince 2025 podepsala EU s těmito zeměmi dohody o přiznání příspěvku v hodnotě 3,3 miliardy EUR, z čehož 2,6 miliardy EUR připadá na hotovostní příspěvky a 0,6 miliardy EUR na protizáruky.

5.3.   Společný rezervní fond (CPF)

Aby bylo možné včas uspokojit případné čerpání záruk k pokrytí ztrát vzniklých prováděcím partnerům, jsou rezervy EU hrazeny z rozpočtu. Od roku 2021 jsou všechna dotovaná aktiva držena ve společném rezervním fondu, který funguje jako jediné portfolio, přičemž aktiva jsou investována především do dluhových cenných papírů. V současné době fond kombinuje tvorbu rezerv na všechny rozpočtové záruky EU a některé programy finanční pomoci. Zdroje společného rezervního fondu jsou rozděleny do podfondů, aby bylo možné sledovat částky vztahující se k přispívajícím rozpočtovým zárukám a programům finanční pomoci.

Ke dni 31. prosince 2025 vlastnila Komise ve společném rezervním fondu čistá aktiva ve výši 27,2 miliardy EUR pro následující podfondy:

—	Záruční fond pro vnější vztahy – 3,4 miliardy EUR (zahrnující záruky v rámci vnějšího zápůjčního mandátu, jakož i úvěry poskytnuté třetím zemím v rámci MFA před rokem 2021 a půjčky Euratomu třetím zemím);

—	EFSI – 9,2 miliardy EUR;

—	EFSD – 0,8 miliardy EUR;

—	podfondy InvestEU – 8,9 miliardy EUR (včetně hotovostních příspěvků členských států a zemí EHP);

—	NDICI EFSD+ – 3,6 miliardy EUR;

—	Záruka pro Ukrajinu – 0,6 miliardy EUR,

—	úvěry MFA po roce 2020 a Nástroj pro západní Balkán – 0,2 miliardy EUR;

—	úvěry MFA Ukrajině – 0,5 miliardy EUR.

Kromě toho je v centrální pokladně Komise drženo 0,2 miliardy EUR jako likvidní rezerva na krytí okamžitého čerpání záruk.

6.   POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EU

Evropská unie (EU) je svazek, jemuž jeho členské státy svěřily kompetence k dosažení svých společných cílů. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

6.1.   Politický a finanční rámec

Smlouvy EU

Hlavní cíle a zásady, jimiž se Unie a evropské orgány řídí, jsou vymezeny ve Smlouvách. Unie i její orgány jsou oprávněny jednat pouze v mezích pravomocí, jež jim Smlouvy svěřují, za účelem dosažení cílů ve Smlouvách vymezených. Činit tak musí v souladu se zásadami subsidiarity (22) a proporcionality. Pro dosažení svých cílů a uskutečňování svých politik si Unie zajišťuje potřebné finanční prostředky. Za prosazování obecných zájmů Unie, k nimž patří plnění rozpočtu a správa programů ve spolupráci s členskými státy a v souladu se zásadou řádného finančního řízení, odpovídá Komise.

EU sleduje cíle stanovené Smlouvou pomocí různých nástrojů, z nichž jedním je rozpočet EU. K dalším patří například společný legislativní rámec či společné politické strategie.

Víceletý finanční rámec a výdajové programy

Politiky podporované z rozpočtu EU jsou realizovány v souladu s víceletým finančním rámcem (VFR) a příslušnou odvětvovou legislativou, která definuje výdajové programy a nástroje. Ty jsou finančním vyjádřením politických priorit EU, a to po dobu dostatečně dlouhou na to, aby byly účinné a aby příjemcům rozpočtových prostředků z fondů EU a spolufinancujícím vnitrostátním orgánům zprostředkovávaly ucelenou dlouhodobou perspektivu. Stanoví maximální roční částky (stropy) výdajů EU jako celku a hlavních výdajových kategorií (okruhů). Součet jednotlivých stropů všech okruhů pak odpovídá celkovému stropu prostředků na závazky. VFR přijímá Rada jednomyslným hlasováním všech členských států se souhlasem Evropského parlamentu. Stávající víceletý finanční rámec na období 2021–2027 byl přijat dne 17. prosince 2020  (23). Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 je doplněn dočasným nástrojem na podporu oživení NextGenerationEU.

Roční rozpočet

Roční rozpočet sestavuje Komise. Evropský parlament a Rada se na základě postupu podle článku 314 SFEU dohodnou (obvykle do poloviny prosince) na rozpočtu na následující rok. V souladu se zásadou vyrovnaného rozpočtu se musí celkové příjmy v daném rozpočtovém roce rovnat celkovým výdajům (prostředkům na platby).

Hlavními zdroji financování EU jsou příjmy z vlastních zdrojů, k nimž přistupují ostatní zdroje. Existují čtyři typy vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje (zejména cla), vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH), vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů (zavedený v roce 2021) a vlastní zdroj z hrubého národního důchodu (HND). Ostatní příjmy plynou z činností EU (např. pokuty v oblasti hospodářské soutěže) a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %.

Způsoby řízení

Rozpočet EU je plněn pomocí tří způsobů řízení, jež určují, jak jsou peněžní prostředky vypláceny a spravovány:

—	Sdílené řízení: velká část rozpočtu (přibližně tři čtvrtiny) spadá do systému sdíleného řízení Komise ve spolupráci s členskými státy, zejména v oblasti strukturálních fondů a zemědělství.

—	Přímé řízení: některé programy řídí Komise sama a realizací zvláštních programů může Komise pověřit výkonné agentury.

—

Nepřímé řízení: rozhodnutí o výdajích mohou také spadat do nepřímého řízení vykonávaného dalšími orgány uvnitř nebo mimo EU. V případech, kdy je plnění rozpočtu svěřeno vnitrostátním agenturám, skupině Evropské investiční banky, třetím zemím, mezinárodním organizacím (např. Světová bance či Organizaci spojených národů) nebo jinému subjektu (např. decentralizovaným agenturám EU, společným podnikům), se nezbytné kontrolní mechanismy a mechanismy podávání zpráv příslušných subjektů a dohled Komise řídí finančním nařízením a/nebo dohodami o přiznání příspěvku.

Finanční nástroje a rozpočtové záruky

Tradiční metoda plnění rozpočtu spočívající v udělování grantů a dotací je doplněna o vydávání finančních nástrojů v podobě záruk a vlastního kapitálu a půjček. Kromě toho se EU zapojuje do výpůjčních a úvěrových činností v rámci specifických programů finanční pomoci s cílem podpořit členské státy a třetí země formou dvoustranných úvěrů financovaných z dluhu emitovaného na kapitálových trzích se zárukou z rozpočtu EU. V prosinci 2022 Parlament a Rada stanovily jednotný koncept financování výpůjček EU, v jehož rámci bude Unie namísto samostatně denominovaných dluhopisů pro jednotlivé programy vydávat „dluhopisy EU“ pod jednotnou značkou.

Finanční nařízení

Ústřední pilíř předpisové základny, která upravuje finance EU, představuje finanční nařízení (24) o souhrnném rozpočtu. Podrobně definuje finanční pravidla, jež se na plnění rozpočtu EU vztahují, a úlohu různých aktérů, jejichž úkolem je zajistit, aby byly peněžní prostředky vynaloženy řádně a byly splněny stanovené cíle. Zahrnuje rovněž zvláštní ustanovení týkající se finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci.

6.2.   Správa a řízení a odpovědnost

6.2.1.   Institucionální struktura

Evropská unie má institucionální rámec, jehož prostřednictvím se snaží podporovat své hodnoty, sledovat své cíle, sloužit svým zájmům, zájmům svých občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu svých politik a činností. Jeho organizační strukturu tvoří orgány, agentury a jiné nezávislé subjekty EU. Finanční nařízení společně s platnými účetními pravidly stanoví, které z těchto subjektů budou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky EU (seznam subjektů zahrnutých do konsolidace viz poznámka 9 přílohy ke konsolidované roční účetní závěrce).

Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci. Komise je politicky odpovědná Evropskému parlamentu. Rada také vykonává funkce vymezování politik a koordinace v mezích obecného politického směřování a priorit Unie tak, jak je stanoví Evropská rada.

Evropská komise je výkonným orgánem EU. Prosazuje obecný zájem Unie a ujímá se za tímto účelem vhodných iniciativ. Zajišťuje uplatňování Smluv a dohlíží na uplatňování práva Unie členskými státy pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie. Vykonává koordinační, výkonné a řídicí funkce, plní rozpočet a řídí programy.

Komise plní rozpočet, z velké části ve spolupráci s členskými státy (25). Společně zajišťují, aby se rozpočtové prostředky využívaly v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Povinnosti členských států provádět kontroly a audit společného plnění rozpočtu, jakož i z toho vyplývající odpovědnost, jsou stanoveny v příslušných nařízeních. Ta stanoví rovněž odpovědnost a podrobná pravidla, jimiž se řídí výdaje jednotlivých orgánů EU.

6.2.2.   Struktura správy a řízení Komise

Řídicí mechanismy Komise a způsob, jakým zajišťují, aby Komise fungovala jako moderní, odpovědná instituce orientovaná na výsledky, jsou popsány ve sdělení o správě a řízení v Evropské komisi (26).

Komise vykonává svou úlohu pod vedením sboru komisařů, který určuje její priority a nese všeobecnou politickou odpovědnost za její činnost. Komise jako sbor komisařů pracuje pod politickým vedením svého předsedy/předsedkyně, který/která v rámci svého jmenování představí Evropskému parlamentu cíle, jež hodlá sledovat, a to v podobě politických směrů. Předseda rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti.

Sbor komisařů deleguje provozní plnění rozpočtu a finančního řízení na generální ředitele a vedoucí útvarů, kteří řídí správní strukturu Komise. Uplatňovaný decentralizovaný přístup vytváří správní kulturu, která vede zaměstnance veřejné správy k tomu, aby přebírali odpovědnost za činnosti, nad nimiž mají kontrolu, a vyžaduje od nich jistotu výkonu činností, za něž nesou odpovědnost.

Koordinaci, dohled, poradenství a strategické vedení zajišťuje řídicí rada pod vedením předsedy a v úzké spolupráci se členem Komise odpovědným za rozpočet, lidské zdroje a správu a za účasti předsednických a ústředních útvarů.

Vnitřní uspořádání vymezuje ucelený soubor důkladných kontrol a nástrojů řízení, které sboru komisařů umožňují převzít politickou odpovědnost za práci Komise (27).

6.2.3.   Finanční řízení Komise

Funkce a povinnosti spojené s finančním řízením jsou v rámci Komise přesně definovány (např. ve finančním nařízení a v interních předpisech (28)) a náležitě uplatňovány. Za řádné finanční řízení zdrojů EU, soulad s ustanoveními finančního nařízení, řízení rizik a zřízení odpovídajícího rámce vnitřní kontroly odpovídají coby pověřené schvalující osoby generální ředitelé a vedoucí útvarů Komise.

Odpovědnost schvalujících osob se vztahuje na celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů politiky stanovených daným orgánem, až po řízení činností z operativního hlediska i z hlediska řádného finančního řízení. Jednotlivé úkoly lze dále delegovat ředitelům, vedoucím oddělení a dalším osobám, jež se tak stávají dále pověřenými schvalujícími osobami. Dohledem nad fungováním vnitřního kontrolního systému může každá z pověřených schvalujících osob pověřit jednoho či dva ředitele odpovědné za řízení rizik a vnitřní kontrolu.

Ústřední útvary Komise vydávají pokyny a doporučení a prosazují osvědčené postupy, a to i prostřednictvím řídící rady.

Každá schvalující osoba je na základě finančního nařízení povinna vypracovávat výroční zprávy o činnosti a dosažených výsledcích, činnosti vnitřní kontroly a finančního řízení během roku. Ve zprávě je obsaženo prohlášení, že zdroje byly využity v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují potřebnou záruku legality a správnosti uskutečněných operací. Na úrovni Komise je výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (29) hlavním nástrojem, jímž sbor komisařů přebírá politickou odpovědnost za finanční řízení rozpočtu EU.

Za správu pokladny, inkaso částek, stanovení účetních pravidel na základě mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS), dále za validaci účetních systémů a za přípravu účetní závěrky Komise a konsolidované roční účetní závěrky EU nese hlavní odpovědnost účetní Komise. Účetní je dále povinen účetní závěrku stvrdit podpisem a prohlásit, že závěrka ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Unie. Roční účetní závěrku schvaluje sbor komisařů. Účetní je při výkonu své funkce nezávislý a nese velkou odpovědnost za účetní výkaznictví v rámci Komise.

Rovněž interní auditor Komise je centralizovaná a nezávislá funkce, jejíž součástí je poskytování nezávislého poradenství a vydávání stanovisek a doporučení ohledně kvality a fungování systémů vnitřní kontroly v rámci Evropské komise i agentur EU a jiných nezávislých subjektů EU.

Nezávislost interního auditora zaručuje výbor pro pokrok v oblasti auditu, který sleduje také kvalitu interního auditu a opatření přijatá útvary Komise v návaznosti na doporučení interního a externího auditu jakož i na zjištění a doporučení týkající se věrohodnosti konsolidované roční účetní závěrky EU vyplývající z absolutoria Evropského účetního dvora. Výbor pro pokrok v oblasti auditu ve své poradní funkci takto přispívá k celkovému dalšímu zlepšení účinnosti a účelnosti Komise při dosahování jejích cílů a usnadňuje sboru komisařů dohled nad správou, řízením rizik a vnitřními kontrolními postupy Komise.

6.2.4.   Externí audit a udělování absolutoria

Finanční prostředky musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení spravovány účelně, efektivně a hospodárně. Existuje rámec odpovědnosti založený na komplexním podávání zpráv, externím auditu a politické kontrole, který poskytuje přiměřenou jistotu, že finanční prostředky EU jsou vynakládány řádným způsobem.

Evropský parlament v návaznosti na doporučení Rady rozhodne, zda s konečnou platností schválí nebo neschválí, jak Komise v daném roce plnila rozpočet EU (označováno jako „udělení absolutoria“). Roční udělování absolutoria zaručuje politickou odpovědnost Komise za plnění rozpočtu EU.

Evropský účetní dvůr každoročně systematicky a důkladně zkoumá věrohodnost účetnictví a legalitu a správnost uskutečněných operací, jakož i řádnost finančního řízení a tvorby rozpočtu z kvalitativního i výkonnostního hlediska. Vzhledem ke značnému významu nástroje NextGenerationEU je od roku 2021 stanovisko Evropského účetního dvora k zákonnosti a správnosti výdajů v rámci tradičního rozpočtu EU doplněno o samostatné stanovisko k zákonnosti a správnosti výdajů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Výchozím bodem postupu udělování absolutoria je zveřejnění výroční zprávy Evropského účetního dvora. Auditoři rovněž vypracovávají zvláštní zprávy zaměřené na konkrétní oblasti politiky nebo výdajové oblasti nebo na témata týkající se rozpočtu či řízení.

Rozhodnutí o udělení absolutoria vychází mimo jiné z integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise (30), ze slyšení členů Komise v Evropském parlamentu a z odpovědí na písemné otázky adresované Komisi.

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná roční účetní závěrka Evropské unie za rok 2025 byla sestavena na základě informací předložených orgány a institucemi podle čl. 252 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou XIII finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní uvedených orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považovala za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A VYSVĚTLUJÍCÍ POZNÁMKY  (31)

OBSAH

ROZVAHA

35

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

36

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

37

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

38

POZNÁMKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

39

1.

VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

39

2.

POZNÁMKY K ROZVAZE

57

3.

PŘÍLOHA K VÝKAZU FINANČNÍ VÝKONNOSTI

97

4.

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA

108

5.

ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY

114

6.

ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

119

7.

ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

137

8.

UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

139

9.

ROZSAH KONSOLIDACE

140

ROZVAHA

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
DLOUHODOBÁ AKTIVA
Nehmotná aktiva	2.1	1 135	1 095
Budovy, stroje a zařízení	2,2	14 756	13 713
Investice vykazované ekvivalenční metodou	2,3	1 524	1 446
Finanční aktiva	2,4	362 806	308 961
Předběžné financování	2,5	38 971	40 861
Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2,6	12 663	13 272
		431 856	379 347
KRÁTKODOBÁ AKTIVA
Finanční aktiva	2,4	23 291	19 377
Předběžné financování	2,5	37 775	38 058
Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí	2,6	21 404	18 465
Zásoby	2,7	79	85
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	2,8	103 041	63 163
		185 591	139 148
AKTIVA CELKEM		617 447	518 495
DLOUHODOBÁ PASIVA
Důchody a jiné zaměstnanecké požitky	2,9	(91 128 )	(93 096 )
Rezervy	2,10	(2 149 )	(2 280 )
Finanční závazky	2,11	(644 018 )	(539 575 )
		(737 295 )	(634 951 )
KRÁTKODOBÁ PASIVA
Rezervy	2,10	(464 )	(7 536 )
Finanční závazky	2,11	(96 769 )	(62 328 )
Závazky	2,12	(65 037 )	(55 414 )
Výdaje a výnosy příštích období	2,13	(77 048 )	(67 091 )
		(239 319 )	(192 368 )
PASIVA CELKEM		(976 614 )	(827 319 )
ČISTÁ AKTIVA		(359 167 )	(308 824 )
Rezervy	2,14	941	986
Částky k vyžádání od členských států  (32)	2,15	(360 108 )	(309 810 )
ČISTÁ AKTIVA		(359 167 )	(308 824 )
(32)  Dne 26. listopadu 2025 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků EU z vlastních zdrojů, jež mají v následujícím roce vybrat členské státy nebo jež mají být od členských států vyžádány. Členské státy dále společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1) ze dne 29. února 1968 v platném znění).

VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

v milionech EUR
	Poznámka	2025	2024 (překlasifikováno)
VÝNOSY
Výnosy z nesměnných operací
Zdroje z HND	3,1	106 342	95 037
Tradiční vlastní zdroje	3,2	23 436	20 587
Zdroje z DPH	3,3	25 728	24 547
Vlastní zdroje z plastových obalových odpadů	3,4	7 524	8 227
Pokuty	3,5	5 370	4 039
Inkaso nákladů	3,6	1 376	957
Ostatní	3,8	18 572	10 673
		188 348	164 068
Výnosy ze směnných transakcí
Výnosy z finančních činností	3,9	11 646	9 005
Ostatní	3,10	2 500	2 592
		14 146	11 597
Výnosy celkem		202 495	175 665
NÁKLADY
Přenesené na členské státy	3,11
Evropský zemědělský záruční fond		(40 914 )	(40 267 )
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova		(17 017 )	(14 779 )
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti		(31 032 )	(28 833 )
Evropský sociální fond		(17 308 )	(18 037 )
Ostatní		(4 514 )	(3 854 )
Převody včetně grantů a rozpočtové podpory	3,12
Nástroj pro oživení a odolnost		(46 815 )	(65 787 )
Ostatní		(32 025 )	(32 992 )
Dohody o přiznání příspěvku, včetně orgánů EU	3,13	(13 200 )	(16 820 )
Náklady na zaměstnance a důchody	3,14	(15 954 )	(14 966 )
Finanční náklady	3,15	(27 156 )	(27 226 )
Dohoda o vystoupení Spojeného království	3,7	(465 )	(315 )
Náklady na zadávání veřejných zakázek, správní náklady a ostatní náklady	3,16	(10 733 )	(8 997 )
Náklady celkem		(257 134 )	(272 873 )
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA DANÝ ROK		(54 639 )	(97 208 )

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

v milionech EUR
	2025	2024
Výsledek hospodaření za daný rok	(54 639 )	(97 208 )
Provozní činnosti
Amortizace	212	191
Odpisy	1 123	1 194
(Zvýšení)/snížení u úvěrů	(49 852 )	(36 703 )
(Zvýšení)/snížení u předběžného financování	2 173	12 756
(Zvýšení)/snížení u pohledávek ze směnných a částek k inkasu z nesměnných transakcí	(2 332 )	3 463
(Zvýšení)/snížení u zásob	6	(7 )
(Zvýšení)/snížení u důchodů a dalších zaměstnaneckých požitků	(1 968 )	2 288
Zvýšení/(snížení) u rezerv	(7 202 )	6 481
Zvýšení/(snížení) u finančních závazků (jiných než v rámci jednotného konceptu financování)	(11 575 )	(1 382 )
Zvýšení/(snížení) u závazků	9 623	4 898
Zvýšení/(snížení) u výdajů a výnosů příštích období	9 958	(9 714 )
Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní výnos	(1 348 )	(633 )
Přecenění závazků u zaměstnaneckých požitků (nepeněžní pohyby nevykázané ve výkazu finanční výkonnosti)	5 603	1 159
Jiné nepeněžní pohyby	40	27
Investiční činnosti
(Zvýšení)/snížení u nehmotných aktiv a u nemovitostí, provozů a zařízení	(2 418 )	(1 817 )
(Zvýšení)/snížení u investic účtovaných ekvivalenční metodou	(78 )	(80 )
(Zvýšení)/snížení u nederivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do zisku nebo ztráty	(7 432 )	(6 246 )
(Zvýšení)/snížení u derivátových finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do zisku nebo ztráty	(475 )	(19 )
Finanční činnosti
Zvýšení/(snížení) u výpůjček v rámci jednotného konceptu financování	150 460	144 900
ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY	39 878	23 547
Čisté zvýšení/(snížení) u peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	39 878	23 547
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na počátku roku	63 163	39 616
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty ke konci roku	103 041	63 163

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

v milionech EUR
	Částky k vyžádání od členských států Akumulovaný přebytek / (schodek)	Ostatní rezervy	Čistá aktiva
ZŮSTATEK K 31. 12. 2023	(213 221 )	1 052	(212 169 )
Přecenění závazků u zaměstnaneckých požitků	1 159	–	1 159
Ostatní	94	(66 )	27
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2023 připsaný členským státům	(633 )	–	(633 )
Výsledek hospodaření za daný rok	(97 208 )	–	(97 208 )
ZŮSTATEK K 31. 12. 2024	(309 810 )	986	(308 824 )
Přecenění závazků u zaměstnaneckých požitků	5 603	–	5 603
Ostatní	85	(45 )	40
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2024 připsaný členským státům	(1 348 )	–	(1 348 )
Výsledek hospodaření za daný rok	(54 639 )	–	(54 639 )
ZŮSTATEK K 31. 12. 2025	(360 108 )	941	(359 167 )

POZNÁMKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

Je třeba poznamenat, že v následujících tabulkách jsou částky týkající se Spojeného království v souvislosti s VFR do konce roku 2020 stále uvedeny pod položkou „Členské státy“. Je tomu tak proto, že ačkoli Spojené království vystoupilo z EU k 1. únoru 2020 v souladu s dohodou o vystoupení, i nadále v těchto obdobích udržovalo s EU finanční vztahy, které byly rovnocenné vztahu členského státu.

1.   VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1.   PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (33), dále jen „finanční nařízení“.

V souladu s článkem 80 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace, aby byly konsolidované účetní závěrky EU konzistentní.

Aplikace nových a pozměněných účetních pravidel Evropské unie

Nová účetní pravidla Evropské unie, jež jsou v účinnosti pro roční období počínající 1. lednem 2025 nebo později

Účetní pravidlo EU č. 1 „Finanční výkazy“

Dne 12. prosince 2025 přijal účetní Evropské komise cílenou změnu účetního pravidla č. 1. „Finanční výkazy“, které je v účinnosti pro vykazované období počínající 1. lednem 2025 nebo později. Tato změna zavedla přístup založený na zásadách k definici segmentů, které mají být uvedeny ve výkazu s výsledky za jednotlivé segmenty, jenž je povinnou součástí konsolidované roční účetní závěrky EU a individuální roční účetní závěrky Evropské komise. Podle předchozího účetního pravidla EU č. 1 byla definice segmentů vázána na kategorie víceletého finančního rámce (VFR) EU. Předložená změna tuto souvislost odstranila a definuje segmenty obecně v souladu s normou IPSAS 18 „Segmentový výkaz“. Po přijetí této cílené změny byla struktura výkazu s výsledky za jednotlivé segmenty upravena tak, aby se zaměřovala spíše na použití finančních prostředků než na jejich zdroje (viz poznámka 3.17).

Nová přijatá účetní pravidla EU, jež ke dni 31. prosince 2025 dosud nebyla v účinnosti

Účetní pravidlo EU č. 8 „Leasingy“

Dne 15. dubna 2025 přijal účetní Evropské komise revidované účetní pravidlo č. 8. „Leasingy“, které je v účinnosti pro vykazované období počínající 1. lednem 2027 nebo později. Revidované účetní pravidlo EU č. 8 bylo aktualizováno v souladu se standardem IPSAS 43 „Leasingy“ (včetně dodatku „Koncesní leasingy a jiná ujednání přenášející práva k aktivům“). Hlavní změnou oproti stávajícímu účetnímu pravidlu EU č. 8 je zavedení modelu účtování a oceňování na základě práva k užívání, který vyžaduje, aby nájemci vykazovali v rozvaze všechny leasingové smlouvy, včetně koncesních leasingů, ledaže by se na ně vztahovala výjimka pro leasingy krátkodobé nebo s nízkou hodnotou. Dosavadní rozlišení leasingů na operativní a finanční, přičemž v rozvaze se vykazují pouze ty druhé, již nebude platit. Pro pronajímatele revidované účetní pravidlo EU č. 8 z velké části zachovává stávající účetní požadavky a doplňuje je o další pokyny a vysvětlení. V důsledku toho se očekává, že první uplatnění revidovaného účetního pravidla EU č. 8 povede k zaúčtování značného objemu dřívějších operativních leasingů v rozvaze, a tím k odpovídajícímu nárůstu aktiv z práva k užívání a leasingových závazků. Dopad revidovaného účetního pravidla EU č. 8, včetně dopadu na koncesní leasingy a další související ujednání, bude i nadále vyhodnocován v průběhu kalendářního roku 2026, a to před datem účinnosti 1. ledna 2027.

Účetní pravidlo EU č. 1 „Finanční výkazy“

Dne 15. dubna 2025 přijal účetní Evropské komise změněné účetní pravidlo č. 1. „Finanční výkazy“, které je v účinnosti pro vykazované období počínající 1. lednem 2027 nebo později. Cílem této změny je zajistit jednotnou klasifikaci všech výpůjček v rámci finančních činností. Podle současného účetního pravidla EU č. 1 se výpůjčky související s leasingem, pořízením nemovitostí, zařízení a vybavení a výpůjčky související s operacemi typu „back-to-back“ zařazují do provozních činností. Mezi finanční činnosti se zařazují pouze výpůjčky související s jednotným konceptem financování (viz poznámka 2.11.1.1). Podle revidovaného účetního pravidla EU č. 1 budou mezi finanční činnosti zahrnuty všechny činnosti, které vedou ke změnám v objemu a struktuře výpůjček, a to bez výše uvedených výjimek. V důsledku toho se očekává, že první uplatnění revidovaného účetního pravidla EU č. 1 povede k přesunu peněžních toků z provozní činnosti do peněžních toků z finanční činnosti. Dopad revidovaného účetního pravidla EU č. 1 bude i nadále vyhodnocován v průběhu kalendářního roku 2026, a to před datem nabytí účinnosti 1. ledna 2027.

1.2.   ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, mezi něž EU patří, musí finanční výkazy podávat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Všeobecná kritéria (účetní zásady), která je třeba při sestavování finančních výkazů respektovat, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“. Tato kritéria jsou totožná se standardem IPSAS 1: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací.

Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevantnost, věrné zobrazení (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.

1.3.   KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky, společná ujednání a přidružené účetní jednotky. Úplný seznam subjektů zahrnutých do konsolidace, který nyní obsahuje 54 ovládaných účetních jednotek a jednu přidruženou účetní jednotku (oproti roku 2024 nedošlo ke změně), je uveden v poznámce 9. K ovládaným jednotkám se řadí orgány EU (včetně Komise, avšak vyjma Evropské centrální banky) a agentury EU (vyjma agentur působících v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky). Za ovládanou účetní jednotku se také považuje Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci. Jedinou přidruženou účetní jednotkou EU je Evropský investiční fond (EIF).

Účetní jednotky, které by měly být zahrnuty do konsolidačního celku, avšak jsou z hlediska konsolidovaných finančních výkazů EU jako celku nevýznamné, nemusejí být do konsolidace zahrnovány ani účtovány pomocí metody ekvivalence, pokud by to bylo pro EU nadměrně časově či finančně náročné. Tyto účetní jednotky jsou označovány jako „Nevýznamné účetní jednotky“ a jsou samostatně uvedeny v poznámce 9. V roce 2025 bylo do kategorie nevýznamných účetních jednotek zařazeno jedenáct účetních jednotek (v roce 2024: 11 jednotek).

Ovládané účetní jednotky

Rozsah konsolidace se stanoví na základě pojetí ovládání. Ovládanými účetními jednotkami se rozumí účetní jednotky, v jejichž případě plyne EU z její účasti prospěch anebo má na takový prospěch právo a v jejichž případě je EU schopná ovlivňovat povahu a výši tohoto prospěchu, a to prostřednictvím své pravomoci v těchto jednotkách. Tato pravomoc musí být vykonatelná v krátkém čase a musí se týkat relevantních činností účetní jednotky. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.

Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládacími smlouvami anebo sekundárním právem, financování této jednotky z rozpočtu EU, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Každá účetní jednotka se posuzuje individuálně, při němž se zjišťuje, zda k ovládání stačí jedno, nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria.

Při konsolidaci byly v rámci vztahů mezi účetními jednotkami, které EU ovládá, vyloučeny všechny významné transakce a zůstatky, zatímco nerealizované zisky a ztráty z těchto transakcí vyloučeny nebyly, neboť nejsou významné.

Společná ujednání

Společným ujednáním se rozumí dohoda, která zakládá spoluovládání ze strany EU a nejméně jedné další strany. Spoluovládáním se rozumí případ, kdy je ovládání určitého ujednání (ekonomické aktivity) na základě závazné smluvní dohody sdíleno, s tím, že o takové sdílení se jedná pouze v případě, kdy rozhodnutí o relevantních aktivitách vyžadují jednomyslný souhlas spoluovládajících stran. Společnými ujednáními mohou být buď společné operace, nebo společné podnikání. O společné podnikání se jedná v případě, kdy je společné ujednání strukturováno prostřednictvím samostatné jednotky a spoluovládající strany tohoto ujednání mají práva na jeho čistá aktiva. Účasti ve společném podnikání se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz poznámka 1.5.4). Společná operace je společné ujednání, v němž mají spoluovládající strany práva na aktiva a povinnosti ze závazků týkajících se ujednání. Účasti ve společné operaci se účtují tak, že se v účetních výkazech EU vykazují její aktiva a pasiva, výnosy a náklady, jakož i její podíl na aktivech, pasivech, výnosech a nákladech, které má nebo které jí vznikly společně s jinými subjekty.

Přidružené účetní jednotky

Přidružené jsou účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, nad nimiž však nevykonává výhradní ani společnou kontrolu. Podstatný vliv se předpokládá tehdy, drží-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz poznámka 1.5.4).

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise.

Prostředky Společného systému zdravotního pojištění pro zaměstnance EU, Evropského rozvojového fondu a vzájemného pojišťovacího mechanismu (Mutual Insurance Mechanism, MIM), dříve známého jako Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF), spravuje jejich jménem Komise. Avšak jelikož tyto jednotky nejsou ze strany EU ovládány, nejsou do jejích konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány.

1.4.   ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

Finanční výkazy jsou v souladu s článkem 249 finančního nařízení předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

1.4.1.   Měna a základ pro přepočet

Funkční a vykazovací měna

Není-li uvedeno jinak, jsou údaje ve finančních výkazech uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU funkční měnou.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se přepočítávají na eura na základě směnných kurzů platných v den uskutečnění transakce. Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu finanční výkonnosti.

Na budovy, stroje a zařízení a na dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných ke dni 31. prosince:

Směnné kurzy vůči euru

Měna	31.12.2025	31.12.2024	Měna	31.12.2025	31.12.2024
BGN	1,9558	1,9558	RON	5,0968	4,9743
CZK	24,2370	25,1850	SEK	10,8215	11,459
DKK	7,4689	7,4578	CHF	0,9314	0,9412
GBP	0,8726	0,8292	JPY	184,09	163,06
HUF	385,1500	411,3500	USD	1,175	1,0389
PLN	4,221	4,275

1.4.2.   Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně uznávanými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše finančních rizik vyplývajících z pohledávek a částek uvedených v přílohách týkajících se finančních nástrojů, opravná položka na snížení hodnoty u finančních aktiv v naběhlé hodnotě a u závazků ze smlouvy o finanční záruce, výše výnosů a výdajů příštích období, výše rezerv, rozsah snížení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení, čistá realizovatelná hodnota zásob a objem podmíněných aktiv a závazků. Skutečné hodnoty se mohou od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny, jestliže se změna dotýká pouze daného období, nebo v daném a následných obdobích, jestliže se změna dotýká obojího.

1.4.3.   Přechod na nový korporátní finanční a informační systém (SUMMA)

Konsolidovaná roční účetní závěrka za rok 2025 je první účetní závěrkou vypracovanou na základě finančních údajů zaznamenaných v novém finančním informačním systému SUMMA. V průběhu sestavování roční účetní závěrky byly prováděny systematické a důkladné kontroly s cílem zajistit, aby použité finanční údaje přesně odrážely příslušné transakce a byly plně v souladu s platnými účetními předpisy. V průběhu uzávěrky na konci roku vedoucí pracovníci zjistili problémy způsobené novým systémem, které měly významný dopad na účetní výkazy; další problémy pak později odhalil externí auditor. To vyžadovalo ruční úpravy a postupy pro sladění údajů. Zavádění a zdokonalování nového finančního systému a souvisejících kontrolních mechanismů bude pokračovat i v následujících rozpočtových letech. Na základě tohoto pečlivého sledování a přezkumu finančních informací jak ve fázi vkládání, tak ve fázi výstupu poskytují roční účetní závěrky s přiměřenou jistotou a ve všech podstatných ohledech věrný obraz o finanční situaci, výsledcích hospodaření a peněžních tocích Evropské unie.

1.5.   ROZVAHA

1.5.1.   Nehmotná aktiva

Nehmotné aktivum je identifikovatelné nepeněžní aktivum bez fyzické podstaty. Aktivum je identifikovatelné, pokud je buď oddělitelné (tj. lze je oddělit od účetní jednotky a např. prodat, převést, poskytnout na základě licence, pronajmout nebo směnit, a to buď samostatně, nebo společně se související smlouvou nebo identifikovatelným aktivem či závazkem, bez ohledu na to, zda účetní jednotka něco takového zamýšlí), nebo vzniká na základě závazných ujednání (včetně smluvních nebo jiných zákonných práv), bez ohledu na to, zda jsou taková práva převoditelná nebo oddělitelná od účetní jednotky nebo od jiných práv nebo povinností.

Pořízená nehmotná aktiva se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Interně vytvořený nehmotný majetek je aktivován, jestliže jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU a výdaje se vztahují výhradně k vývojové fázi aktiv. Aktivovat lze všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, neaktivovatelné náklady na rozvoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

Nehmotný majetek se odepisuje lineárně po dobu jeho odhadované životnosti (3 až 11 let). Doba předpokládané životnosti dlouhodobého nehmotného majetku závisí na jeho specifické ekonomické životnosti nebo právní životnosti určené smlouvou.

1.5.2.   Budovy, stroje a zařízení

Všechny budovy, stroje a zařízení se vykazují v historických pořizovacích nákladech snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Pořizovací náklady zahrnují výdaje přímo související s pořízením, výstavbou nebo převodem daného majetku.

Dodatečné náklady jsou aktivovány do účetní hodnoty daného majetku, případně jsou aktivovány a vykazovány jako samostatné aktivum, pouze je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch či potenciální přínos z této věci poplyne EU a že lze spolehlivě zjistit výši těchto nákladů. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly.

Pozemky se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená doba životnosti. Aktiva ve výstavbě se neodepisují, jelikož tato aktiva dosud nejsou k dispozici k využití. Odpisy ostatních aktiv jsou prováděny lineární metodou. Vyjadřují rozdíl mezi pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou, který je po dobu očekávané životnosti zachycován takto:

Druh aktiva	Sazba lineárního odpisu
Budovy	4 % až 10 %
Vesmírná aktiva	8 % až 25 %
Stroje a zařízení	10 % až 25 %
Nábytek a vozidla	10 % až 25 %
Počítačový hardware	25 % až 33 %
Ostatní	10 % až 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení aktiv se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazených aktiv a vykazují se ve výkazu finanční výkonnosti.

Leasingy

Leasing je smlouva, ve které pronajímatel poskytuje nájemci právo užívat aktivum po stanovenou dobu za jednorázovou platbu nebo řadu plateb. Leasingové vztahy se klasifikují buď jako finanční leasing, nebo operativní leasing.

Finanční leasing je takový, u nějž se v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví převádějí na nájemce. Při uzavření finančního leasingu jakožto nájemce se nabytý majetek vykazuje jako aktiva a související přijaté závazky jako pasiva, a to od začátku trvání leasingového vztahu. Aktiva a pasiva se vykazují v hodnotě rovnající se reálné hodnotě majetku pronajatého formou leasingu, nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, pokud je tato hodnota nižší, přičemž obě hodnoty se stanoví na začátku leasingového vztahu. Po dobu trvání leasingového vztahu se aktiva držená na základě finančního leasingu odepisují po dobu jejich životnosti, nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší. Minimální leasingové splátky jsou rozděleny mezi finanční náklad (úroková složka) a snížení nesplaceného závazku (kapitálová složka). Finanční náklad je alokován do jednotlivých období po dobu trvání pronájmu tak, aby u zbývajícího zůstatku závazku, vykázaného jako krátkodobý, nebo dlouhodobý, odpovídal konstantní periodické úrokové míře. Podmíněné nájemné se stává nákladem v obdobích, ve kterých bylo vynaloženo.

Operativní leasing jsou všechny ostatní leasingové vztahy, tj. jiné než finanční leasing, kdy si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví daného majetku. Při uzavření operativního leasingu jakožto nájemce jsou splátky operativního leasingu po dobu trvání leasingu zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti jako náklad, a to v konstantní výši, přičemž se v rozvaze nevykazuje pronajatý majetek ani závazek vyplývající z leasingu.

1.5.3.   Snížení hodnoty nefinančních aktiv

Snížení hodnoty je ztráta budoucího ekonomického prospěchu či potenciálního přínosu z aktiv nad rámec systematického vykazování ztráty budoucího ekonomického prospěchu či potenciálního přínosu z aktiv formou odpisů. Majetek s neomezenou životností není odepisován a každoročně je u něho prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaného majetku je prováděn test snížení hodnoty kdykoli, kdy k rozhodnému dni určité okolnosti signalizují snížení hodnoty. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota aktiva převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě aktiva snížené o náklady na prodej, nebo užitné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost nehmotných aktiv, budov, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.

1.5.4.   Investice vykazované ekvivalenční metodou

Účasti v přidružených účetních jednotkách a společných podnicích

Investice účtované pomocí ekvivalenční metody jsou prvotně zachycovány v pořizovací ceně. Prvotní čistá hodnota majetku se následně zvyšuje, nebo snižuje, tak aby se zaúčtovaly následné vklady, podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, případné snížení hodnoty a dividendy. Účetní hodnota investice zachycená ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn. Podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, je zachycen ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách ve stavu kapitálu dané jednotky se vykazuje v rezervních fondech v čistých aktivech. Výplata zisku z investice snižuje její účetní hodnotu.

Je-li podíl EU na ztrátách z investice zaúčtované ekvivalenční metodou nejméně roven její účasti na této investici, EU přestane účtovat o svém podílu na dalších ztrátách („nevykazované ztráty“). Poté, co je účast EU snížena na nulu, jsou na další ztráty tvořeny rezervy a je vykázán závazek, a to do výše, v níž EU vznikl právní nebo mimosmluvní závazek nebo v níž EU provedla jménem jednotky úhrady.

Pokud okolnosti signalizují snížení hodnoty, je v případě potřeby vytvořena opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v poznámce 1.5.3. Pokud důvody pro snížení hodnoty následně pominou, ztráta ze snížení se zruší a vykáže se znovu účetní hodnota, která by byla vykazována, kdyby se o ztrátě ze snížení hodnoty neúčtovalo.

V případech, kdy EU drží nejméně 20 % podíl v investičním kapitálovém fondu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s finančními nástroji a klasifikovány jsou jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty.

Přidružené účetní jednotky a společné podniky zařazené mezi nevýznamné účetní jednotky (viz poznámka 1.3) nejsou účtovány ekvivalenční metodou. Příspěvky EU poskytované těmto subjektům se účtují jako náklad období.

1.5.5.   Finanční aktiva

Klasifikace v okamžiku prvotního vykázání

Klasifikace závisí na dvou kritériích:

—	na modelu řízení finančních aktiv. To vyžaduje posouzení způsobu, jak EU řídí finanční aktiva za účelem vytváření peněžních toků a dosahování svých cílů, a způsobu hodnocení výkonnosti finančních aktiv.

—	Na charakteristice smluvních peněžních toků aktiv. To vyžaduje posouzení skutečnosti, zda smluvní peněžní toky představují výhradně splátky jistiny a úroky z nesplacené částky jistiny. Úrok představuje protiplnění za časovou hodnotu peněz, úvěrové riziko a další základní úvěrová rizika a náklady.

Po posouzení na základě těchto kritérií lze finanční aktiva rozdělit do tří kategorií: finanční aktiva v naběhlé hodnotě, finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu nebo finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Finanční aktiva se smluvními peněžními toky, která představují pouze jistinu a úroky, jsou klasifikována v závislosti na modelu řízení účetní jednotky. Pokud je cílem modelu řízení držet finanční aktiva za účelem inkasa smluvních peněžních toků, jsou finanční aktiva klasifikována v naběhlé hodnotě. Pokud je cílem modelu řízení držet finanční aktiva jak za účelem inkasa smluvních peněžních toků, tak za účelem prodeje finančních aktiv, jedná se o finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu. Pokud se model řízení od těchto dvou modelů liší (např. finanční aktiva jsou držena za účelem obchodování nebo jsou držena v portfoliu spravovaném a oceňovaném na základě reálné hodnoty), jsou finanční aktiva klasifikována jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Finanční aktiva se smluvními peněžními toky, která nepředstavují pouze jistinu a úroky, ale zavádějí expozici vůči jiným rizikům a volatilitě, než je uvedeno v základním ujednání o úvěrech (např. změny cen vlastního kapitálu), jsou klasifikována jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty bez ohledu na model řízení.

V okamžiku prvotního vykázání klasifikuje EU finanční aktiva takto:

i)   Finanční aktiva v naběhlé hodnotě

EU je řadí do této kategorie:

—	peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (včetně reverzních rep),

—	půjčky (včetně termínovaných vkladů s původní splatností delší než tři měsíce),

—	pohledávky ze směnných transakcí, s výjimkou části k inkasu ze smlouvy o finanční záruce klasifikované jako finanční aktivum v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Tato nederivátová finanční aktiva splňují dvě podmínky: cílem modelu řízení EU je jejich držení za účelem inkasa smluvních peněžních toků. Kromě toho dochází v určitých dnech ke smluvním peněžním tokům, které představují pouze jistinu a úroky z nesplacené části jistiny.

Reverzní repo operace („reverzní repo“) je dohoda, v jejímž rámci jedna strana nakupuje cenné papíry od druhé strany s tím, že je později prodá zpět za předem dohodnutou cenu. Ekonomická podstata této transakce je srovnatelná se zajištěným termínovaným vkladem. Rizika a výnosy spojené s cenným papírem zůstávají na straně převodce, zatímco nabyvatel očekává, že mu bude vrácena jistina a smluvní úroky. V souladu s tím se reverzní repo operace vykazují v naběhlé hodnotě. EU uzavírá tyto transakce výhradně za účelem řízení likvidity, přičemž využívá příležitosti k uložení přebytečných peněžních prostředků za atraktivní úrokové sazby na velmi krátké období nepřesahující 3 měsíce. V důsledku toho jsou zařazeny do kategorie peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě jsou zahrnuta do krátkodobých aktiv, s výjimkou aktiv se splatností delší než 12 měsíců od data vykázání.

ii)   Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu

Tato nederivátová finanční aktiva mají smluvní peněžní toky, které představují pouze jistinu a úroky z nesplacené části jistiny. Kromě toho je cílem modelu řízení držet finanční aktiva jak za účelem inkasa smluvních peněžních toků, tak za účelem prodeje finančních aktiv.

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

Ke konci tohoto vykazovaného období EU taková aktiva nedržela.

iii)   Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Následující finanční aktiva klasifikuje EU jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, protože smluvní peněžní toky nepředstavují pouze jistinu a úroky z jistiny:

—

deriváty,

—	kapitálové investice a investice do fondů peněžního trhu nebo fondů společných portfolií,

—	jiné investice akciového typu (např. operace rizikového kapitálu).

Kromě toho klasifikuje EU jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty i dluhové cenné papíry, které drží, protože portfolia dluhových cenných papírů jsou spravována a oceňována na základě reálné hodnoty portfolia (např. společný rezervní fond podle článku 215 finančního nařízení).

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

Prvotní vykázání a ocenění

Nákupy finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu a v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se vykazují ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se EU zaváže dané aktivum koupit. Peněžní ekvivalenty a úvěry se vykazují v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky uloženy u finanční instituce nebo poskytnuty dlužníkům.

Finanční aktiva se prvotně oceňují v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. U finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do zisku nebo ztráty jsou související transakční náklady vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně, pokud se nejedná o transakci za obvyklých tržních podmínek, tj. poskytnutou bez protihodnoty nebo v nominální protihodnotě pro účely veřejných politik. V takovém případě představuje rozdíl mezi reálnou hodnotou finančního nástroje a transakční cenou nesměnnou složku, která se ve výkazu o finanční výkonnosti vykazuje jako náklad. V tomto případě je reálná hodnota finančního aktiva odvozena z běžných tržních transakcí přímo ekvivalentního nástroje. Pokud pro daný nástroj neexistuje aktivní trh, odvodí se reálná hodnota metodou oceňování, která využívá dostupné údaje z pozorovatelných trhů.

Při poskytnutí dlouhodobého bezúročného úvěru nebo úvěru, jehož úroková sazba nedosahuje tržní výše, lze reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních toků z úvěru, které jsou diskontovány pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Půjčky poskytnuté v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a půjčky na finanční pomoc se prvotně oceňují v nominální hodnotě, přičemž za reálnou hodnotu půjčky se považuje transakční cena. Je tomu tak z těchto důvodů:

—

„Tržní prostředí“ výpůjčních operací EU je velmi specifické a odlišuje se od kapitálových trhů, na nichž jsou emitovány podnikové či státní dluhopisy. Jelikož poskytovatelé půjček na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; EU si pouze půjčuje prostředky za účelem jejich dalšího zapůjčení. To znamená, že ohledně těchto vypůjčených prostředků nemá EU pro úvěry nebo investování žádnou alternativní možnost. Nemá tedy smysl uvažovat oportunitní náklady, a není tedy dán základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož nelze pracovat s oportunitními náklady, neodráží tržní cena objektivně podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU srovnáváním s podnikovými nebo státními dluhopisy.

—	Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnávat, měla by EU pro reálné ocenění svých úvěrových operací použít účtovanou úrokovou sazbu.

Následné ocenění

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě se následně oceňují naběhlou hodnotou pomocí metody efektivního úrokového výnosu.

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu se následně vykazují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu, s výjimkou kurzových rozdílů z přepočtu peněžního majetku, které jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně oceňují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty ze změny reálné hodnoty (včetně těch plynoucích z přepočtu cizích měn a získaných úroků) se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

Reálná hodnota při následném ocenění

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

Investice do fondů rizikového kapitálu, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.

Snížení hodnoty finančních aktiv

EU vykazuje a oceňuje ztrátu ze snížení hodnoty u očekávaných úvěrových ztrát u finančních aktiv, která jsou oceňována v naběhlé hodnotě a v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu.

U aktiv v naběhlé hodnotě se účetní hodnota aktiva sníží o částku ztráty ze snížení hodnoty, která je vykázána ve výkazu o finanční výkonnosti. U aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do čistých aktiv / vlastního kapitálu se opravná položka vykazuje v čistých aktivech / vlastním kapitálu a nesnižuje účetní hodnotu finančního aktiva v rozvaze. Pokud se částka ztráty ze snížení hodnoty půjčky v následujícím období sníží, dříve zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se zruší prostřednictvím výkazu finanční výkonnosti.

Očekávaná úvěrová ztráta je současná hodnota rozdílu mezi smluvními peněžními toky a peněžními toky, které EU očekává, že obdrží. Očekávaná úvěrová ztráta vychází z přiměřených a doložitelných informací, které jsou dostupné k datu vykázání bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí.

a)   Zásady fázového přístupu

Očekávané úvěrové ztráty jsou měřeny třístupňovým modelem, který zohledňuje události selhání vážené pravděpodobností během doby životnosti finančního aktiva a vývoj úvěrového rizika od vzniku finančního aktiva. U půjček je datem vzniku datum poskytnutí neodvolatelného úvěrového příslibu.

Rozdělení do jednotlivých fází závisí především na úvěrovém ratingu protistrany. Fázový model vychází z relativního hodnocení úvěrového rizika, to znamená, že EU může mít u stejné protistrany různé úvěry v různých fázích v závislosti na úvěrovém riziku protistrany v okamžiku vzniku. EU díky svému jedinečnému institucionálnímu statusu půjčuje peníze svým členským státům nebo státům v obtížích. Proto EU uplatňuje kvalitativní posouzení úvěrového rizika založené na sledování ekonomické situace dlužníků v obtížích.

Fáze 1 – žádné významné zvýšení úvěrového rizika

Úvěry protistranám s úvěrovým ratingem v investičním stupni (tj. mezi AAA (Aaa) a BBB- (Baa3) na ratingové stupnici S&P/Fitch (Moody’s) nebo s ekvivalentním externím či interním ratingem) k datu vykázání jsou považovány za úvěry s nízkým úvěrovým rizikem, a jsou tedy vedeny ve fázi 1, s výjimkou případů, kdy jsou více než 30 dní po splatnosti (viz fáze 2). Kromě toho jsou do fáze 1 zařazeny všechny úvěry, u nichž nedošlo k významnému zvýšení úvěrového rizika, jak je definováno níže. U úvěrů ve fázi 1 se opravná položka ze snížení hodnoty oceňuje částkou rovnající se dvanáctiměsíční očekávané úvěrové ztrátě.

Fáze 2 – významné zvýšení úvěrového rizika

Pro stanovení toho, zda došlo k významnému zvýšení úvěrového rizika od doby vzniku, a tedy zda se uplatní přechod do fáze 2, používá EU kombinaci kvantitativních a kvalitativních hodnocení.

—	Všechny úvěry, jejichž smluvní splátky jsou po splatnosti 31 až 90 dnů, se přesunou do fáze 2.

—	Protistrany s úvěrovým ratingem AAA (Aaa) až BB– (Ba3) k datu prvotního vykázání: pokud se nejedná o případ nízkého rizika (výše ve fázi 1), považuje se zhoršení za významné, je-li rozdíl mezi ratingem při vzniku a ratingem k datu vykázání roven třem stupňům nebo vyšší.

—	Protistrany s úvěrovým ratingem B+ (B1) nebo B (B2) k datu prvotního vykázání: zhoršení se považuje za významné, je-li rozdíl mezi původním ratingem a aktuálním ratingem roven dvěma stupňům nebo vyšší.

—	Protistrany s úvěrovým ratingem B– (B3) nebo nižším (v pásmu CCC/Caa – C) k datu prvotního vykázání: zhoršení se považuje za významné, je-li rozdíl mezi původním ratingem a aktuálním ratingem k datu vykázání roven jednomu stupni nebo vyšší; a

—	úvěry vzniklé před přechodem k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 (tj. 1. ledna 2021), u nichž nejsou informace o úvěrovém riziku při prvotním vykázání k dispozici bez vynaložení nepřiměřených nákladů a úsilí, jsou zařazeny do fáze 2.

U úvěrů ve fázi 2 se opravná položka ze snížení hodnoty oceňuje jako očekávaná úvěrová ztráta za dobu trvání.

Fáze 3 – úvěry se sníženou bonitou

Úvěry jsou zařazeny do fáze 3, jsou-li 90 dní po splatnosti nebo nastane-li po vzniku úvěru jedna nebo více událostí, které mají nepříznivý dopad na odhadované budoucí peněžní toky tohoto finančního aktiva. Úvěr je například zařazen do fáze 3 v případě, že:

—	existuje pravděpodobnost konkurzu či jiné finanční restrukturalizace dlužníka,

—	dlužník má úvěrový rating D zveřejněný externí ratingovou agenturou a

—	dlužník je v prodlení s plněním jakéhokoli finančního závazku vůči EU, nebo v případě úvěrů na finanční pomoc, pokud je dlužník v prodlení s plněním závazku vůči jiné mezinárodní organizaci, která program financuje.

U úvěrů ve fázi 3 se opravná položka ze snížení hodnoty oceňuje jako očekávaná úvěrová ztráta za dobu trvání.

Nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená aktiva („POCI“)

EU drží rovněž úvěry POCI. Jedná se o nesplacené úvěry, u nichž EU vyplatila prováděcímu partnerovi čerpání záruky. U těchto úvěrů byla veškerá práva postoupena EU. EU je v rozvaze při prvotním zaúčtování vykazuje v reálné hodnotě. EU je klasifikuje jako úvěry POCI a opravnou položku ze snížení hodnoty vypočítává na základě očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání. Na základě příslušných dohod mezi EU a prováděcími partnery jsou neoprávněně vyplacené částky jménem EU vymáhány s cílem získat dlužné prostředky zpět.

b)   Půjčky pro ústřední vlády

Při posuzování snížení hodnoty půjčky vychází EU z povahy financování EU a ze svého jedinečného institucionálního statusu.

V případě snížení hodnoty půjček poskytnutých nečlenským státům vypočítává EU očekávané úvěrové ztráty na základě externích údajů o úvěrové kvalitě, avšak s přihlédnutím ke svému statusu přednostního věřitele, což snižuje úvěrové riziko. Při výpočtu současné hodnoty je diskontní sazbou původní efektivní úroková sazba půjčky. Pokud má půjčka pohyblivou sazbu, je diskontní sazbou aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy.

V případě půjček poskytnutých členským státům EU nikdy nevznikly žádné ztráty ze snížení hodnoty ani nedošlo k žádnému prodlení se splácením. U těchto půjček zohledňuje EU kromě statusu přednostního věřitele i vztahy se svými členskými státy. Tyto dva prvky v zásadě zaručují úplné navrácení půjček poskytnutých členským státům v době splatnosti. EU proto považuje očekávané úvěrové ztráty z půjček poskytnutých členským státům za zanedbatelné a statistický postup výpočtu očekávaných úvěrových ztrát u těchto půjček za nevhodný. Ve výkazu o finanční výkonnosti se tedy u půjček členským státům nevykazují žádné očekávané úvěrové ztráty.

c)   Pohledávky

EU oceňuje ztrátu ze snížení hodnoty ve výši očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání s využitím praktických zjednodušení (např. matice opravných položek).

d)   Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

EU drží peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na běžných bankovních účtech a termínovaných vkladech do tří měsíců. Peněžní prostředky jsou uloženy zejména v bankách s velmi vysokým úvěrovým ratingem (viz poznámka 6.6), a tudíž s velmi nízkou pravděpodobností selhání. Vzhledem ke krátké době trvání a nízké pravděpodobnosti selhání jsou očekávané úvěrové ztráty z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů zanedbatelné. Proto se u peněžních ekvivalentů nevykazuje žádná opravná položka na snížení hodnoty.

Odúčtování

Finanční nástroje se odúčtují, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo jakmile EU převede na jiný subjekt v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví. Jakýkoli rozdíl mezi účetní hodnotou při odúčtování a transakční cenou se vykazuje jako zisk nebo ztráta ve výkazu o finanční výkonnosti. Prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do čistých aktiv / vlastního kapitálu a v reálné hodnotě vykazovaných do zisku nebo ztráty se vykazuje ke dni obchodu.

1.5.6.   Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně, nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Pořizovací cena je určována metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na kompletaci a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k distribuci zdarma nebo jen za nominální poplatek, oceňují se pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by EU vynaložila na pořízení majetku k datu vykázání.

1.5.7.   Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. V souladu se zásadou řádného finančního řízení může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním aktu. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě buď použije k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen předběžné financování vrátit EU. Jelikož si EU zachovává nad předběžným financováním kontrolu a má nárok na vrácení jeho nezpůsobilé části, vykazuje se daná částka jako aktivum.

Předběžné financování se vykazuje v rozvaze v počáteční hodnotě v okamžiku převodu hotovosti příjemci. Oceňuje se hodnotou poskytnutého plnění. V následných účetních obdobích se předběžné financování oceňuje počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklé během daného období.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s příslušnou dohodou. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou výnosy příštích období plynoucí z naběhlých úroků a tento odhad se vykáže v rozvaze.

Jestliže EU proplácí částky, které členské státy vyplatily na zálohách příjemcům (včetně „Finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení“), plynou z těchto transakcí „Ostatní zálohy členským státům“. Tyto ostatní zálohy jsou vykazovány jako aktiva v položce „Předběžné financování“. Ostatní zálohy členským státům jsou následně oceňovány počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o nejlepší odhad způsobilých nákladů vzniklých konečným příjemcům, který se vypočte na základě přiměřených a podložených předpokladů.

Jako předběžné financování jsou klasifikovány i příspěvky do svěřenských fondů EU (jak stanoví článek 238 finančního nařízení) nekonsolidovaných v rámci Evropské komise (tj. svěřenský fond pro Afriku a svěřenský fond Bêkou) nebo jiných nekonsolidovaných účetních jednotek. Účelem těchto příspěvků je totiž poskytnout svěřenskému fondu peněžní prostředky s cílem umožnit mu financování konkrétních opatření definovaných v rámci jeho cílů. Příspěvky EU do těchto fondů se oceňují počáteční hodnotou sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek), které fondu vznikly ve sledovaném období a jsou přiřazeny k příspěvku EU v souladu s příslušnou dohodou.

1.5.8.   Pohledávky ze směnných transakcí a částky k inkasu z nesměnných transakcí

Účetní pravidla EU vyžadují oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí. Aby se tyto dvě kategorie odlišily, vyhrazuje se termín „pohledávky“ pro směnné transakce a „částky k inkasu“ pro nesměnné transakce, tedy pro případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).

Pohledávky ze směnných transakcí jsou finanční aktiva oceněná naběhlou hodnotou, s výjimkou určitých částek z části k inkasu ve smlouvách o finanční záruce, které jsou klasifikovány jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (viz poznámka 1.5.5).

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v reálné hodnotě k datu svého vzniku po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k částkám k inkasu z nesměnných transakcí se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že EU nebude moci inkasovat všechny splatné částky podle původních podmínek částek k inkasu z nesměnných transakcí. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti. Obecná opravná položka se vytváří též na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka. Ve věci nakládání s výnosy příštích období na konci roku viz poznámka 1.5.14.

Částky vykázané a zaznamenané jako částky k inkasu z nesměnných transakcí nejsou finančními nástroji, neboť neplynou ze smlouvy, která by zakládala finanční závazek nebo vedla ke vzniku kapitálového nástroje. Nicméně ve vhodných případech jsou v příloze k finančním výkazům částky k inkasu z nesměnných transakcí vykazovány společně s pohledávkami ze směnných transakcí.

1.5.9.   Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou finanční aktiva vykazovaná v naběhlé hodnotě a zahrnují hotovost v pokladně, vklady u bank s okamžitou nebo krátkodobou výpovědní lhůtou, reverzní repa a další krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností tří měsíců nebo méně, které jsou drženy za účelem plnění krátkodobých peněžních závazků a řízení likvidity, nikoli za účelem investování či z jiných důvodů.

1.5.10.   Zaměstnanecké požitky

Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek (mzdy a sociální zabezpečení). Pro účely účetnictví je nutné je rozdělit na krátkodobé zaměstnanecké požitky a zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru.

Krátkodobé zaměstnanecké požitky

Krátkodobé zaměstnanecké požitky jsou dávky, jež mají být vyplaceny do dvanácti měsíců od konce vykazovaného období, v němž zaměstnanci vykonávali službu, např. mzdy, placené dovolené a pracovní neschopnost a další krátkodobé dávky. Krátkodobé zaměstnanecké požitky se vykazují jako výdaje v okamžiku, kdy je daná služba vykonána. Závazek se vykazuje ve výši částky, jejíž výplata se předpokládá, pokud má EU aktuální právní nebo mimosmluvní povinnost zaplatit v důsledku služebního poměru v minulých obdobích a výši příslušného závazku lze spolehlivě odhadnout.

Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru

Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek po skončení pracovního poměru, k nimž patří starobní, invalidní a vdovský důchod vyplácený z Důchodového systému evropských úředníků a dále zdravotní pojištění ze Společného systému zdravotního pojištění (viz poznámka 2.9). Dávky se vyplácejí v rámci jednoho systému, byť rozděleného do dvou režimů, a je nutné k nim přistupovat podobně, aby podávaly skutečný obraz o situaci a odrážely ekonomickou skutečnost:

—

Důchodový systém evropských úředníků (PSEO): Dávky vyplácené z tohoto fiktivního fondového (34) důchodového systému se váží ke starobnímu důchodu, invaliditě a vdovství a dále k rodinným přídavkům a úmrtí před odchodem do důchodu v případě osob, které pracují nebo pracovaly v orgánech, agenturách nebo jiných subjektech EU nebo jsou pozůstalými po zemřelých úřednících či příjemcích starobního důchodu. Zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto dávky.

—

Společný systém zdravotního pojištění (JSIS): V jeho rámci EU hradí náklady zaměstnanců Evropské komise, orgánů, agentur a dalších subjektů EU na zdravotní pojištění formou proplácení výdajů na lékařskou péči. Dávky poskytované v tomto systému osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“.

Evropská unie vyplácí zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru rovněž členům a bývalým členům orgánů EU, a to prostřednictvím samostatných důchodových systémů. Ty jsou uvedeny v položce „Ostatní důchodové systémy“. Z těchto systémů vyplácí EU důchodové dávky členům Komise, Evropského soudního dvora, Účetního dvora, Rady, Evropského parlamentu, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů. Náklady na zdravotní péči hradí EU členům orgánů EU prostřednictvím systému JSIS.

Uvedené zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru se klasifikují jako závazky EU z definovaných požitků a vypočítávají se ke každému rozhodnému dni diskontováním odhadované výše budoucích požitků, na něž zaměstnancům vznikl nárok v běžném a předchozím období, a odečtením reálné hodnoty aktiv plánu. Hodnotu závazků z definovaných požitků vypočítávají každoročně pojistní matematici přírůstkovou metodou. Jejich současná hodnota se určí tím způsobem, že jsou odhadované budoucí odlivy peněžních prostředků diskontovány pomocí úrokové sazby státních dluhopisů, jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušného penzijního závazku a jež jsou vydány v měně, v níž budou dávky vypláceny.

Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru vyplácené zaměstnancům EU jsou součástí jednoho plánu, který zahrnuje důchodový systém PSEO a systém zdravotního pojištění JSIS, přičemž nárok na krytí nákladů ze systému JSIS je podmíněn nabytím nároku na krytí ze systému PSEO. Dle podmínek tohoto plánu vymezených ve služebním řádu některé nároky, např. právo na odložené vyplácení starobního důchodu či snížený důchod v rámci systému PSEO, vznikají až po deseti letech služby. Nároky vzniklé v rámci plánu v průběhu následné služby zaměstnance jsou však výrazně vyšší než původní nároky, jak odráží následně každoročně nabyté důchodové nároky.

K zobrazení ekonomické podstaty podkladové operace tak, aby v souladu s kvalitativními znaky účetního výkaznictví podle účetního pravidla EU č. 1 i koncepčního rámce IPSAS dávalo poctivý obraz, se proto vzniklé náklady na služební poměr zvyšují lineárně po celou dobu odhadované aktivní služby, tj. po dobu od data, kdy ze služebního poměru poprvé vzniknou v rámci plánu požitky (ať už podmíněné další službou, či nikoliv), do data, kdy z další služby daného zaměstnance nevzniknou v rámci plánu další požitky podstatné výše, kromě dalších zvýšení mzdy. Tento se přístup se na dávky vyplácené z uvedeného plánu aplikuje konzistentně.

Přecenění čistých závazků z definovaných požitků zahrnuje pojistněmatematické zisky a ztráty a návratnost aktiv plánu a vykazuje se bezprostředně v čistých aktivech.

Evropská unie rozlišuje v rámci plánu definovaných požitků ve výkazu o finanční výkonnosti v položce „Náklady na zaměstnance a důchody“ čisté nákladové (výnosové) úroky a ostatní náklady.

Pokud se výše poskytovaných požitků změní nebo sníží, výsledná změna v požitcích ze služebních poměrů minulých období, případně ztráta nebo zisk z jejich snížení se vykáže ihned ve výkazu o finanční výkonnosti. Zisky a ztráty vyplývající z vypořádání se vykazují v okamžiku vypořádání. Náklady na služební poměry minulých období jsou neprodleně zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti, pokud změny nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu.

1.5.11.   Rezervy

Rezervy jsou vykazovány v okamžiku, kdy má EU aktuální právní nebo mimosmluvní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze příslušnou částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se netvoří. Výše rezervy se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne tím způsobem, že se provede vážení všech možných výsledků jejich přiřazenou pravděpodobností (tzv. „metoda předpokládané hodnoty“).

Rezervy na nevýhodné smlouvy se oceňují současnou hodnotou předpokládaných nákladů na ukončení smlouvy, nebo předpokládaných čistých nákladů na pokračování smlouvy, podle toho, která hodnota je nižší.

1.5.12.   Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě nebo jako závazky ze smluv o finanční záruce.

Výpůjčky

Mezi výpůjčky jsou řazeny výpůjčky od úvěrových institucí a závazky z dluhových cenných papírů (dluhopisy EU, vklady EU a pokladniční poukázky EU). Prvotně jsou zachycovány v reálné hodnotě, která odpovídá výnosům z jejich vydání (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů. Následně se účtují v naběhlé hodnotě pomocí metody efektivní úrokové sazby. Případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výkazu o finanční výkonnosti po dobu trvání výpůjčního vztahu za pomoci metody efektivní úrokové sazby. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou nevýznamné a jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Výpůjčky jsou klasifikovány jako dlouhodobé závazky, s výjimkou výpůjček se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Patří sem deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, viz poznámka 1.5.5.

Tato kategorie zahrnuje záruky poskytnuté EU finančním institucím za kapitálové investice. Tyto záruky jsou klasifikovány jako derivátový finanční nástroj a účtují se jako finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, neboť nesplňují definici závazku z finančních záruk. Finanční aktivum nebo závazek EU se oceňuje podle hodnoty podkladových investic.

Závazky ze smluv o finanční záruce

Závazky ze smluv o finanční záruce (FGC) vykazuje EU v okamžiku, kdy uzavře smlouvu, podle které je povinna provést přesně vymezené platby za účelem úhrady ztráty, která vznikne držiteli záruky proto, že konkrétní dlužník neprovede platbu v době splatnosti v souladu s původními nebo upravenými podmínkami dluhového nástroje. Pokud smlouva o záruce vyžaduje, aby EU prováděla platby v reakci na změny cen finančních nástrojů nebo změny jiných podkladových nástrojů, je smlouva o záruce derivátem, tj. finančním závazkem v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. Všechny ostatní smlouvy o záruce se účtují jako finanční rezervy.

Závazky z FGC jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. Ta se rovná čisté současné hodnotě pohledávek z odměn za záruku, pokud je v tržní hodnotě. Není-li účtována žádná odměna za záruku nebo nepředstavuje-li protiplnění reálnou hodnotu, je reálná hodnota stanovena na základě kotovaných cen na aktivním trhu pro FGC, které jsou přímo srovnatelné se závazkem z uzavřené smlouvy o finanční záruce, jsou-li k dispozici, nebo pomocí metody oceňování. Pokud nelze reálnou hodnotu spolehlivě určit přímým pozorováním aktivního trhu ani jinou metodou oceňování, je závazek ze smlouvy o finanční záruce prvotně oceněn ve výši celoživotních očekávaných úvěrových ztrát za dobu trvání.

Následné ocenění závisí na vývoji expozice úvěrového rizika z finanční záruky, která je sledována rozdělením FGC do jednotlivých fází. Klíčovým ukazatelem rizika pro přidělování smluv o finanční záruce do jednotlivých fází je úvěrový rating zaručeného dluhu. Model fází porovnává úvěrový rating v době vzniku s úvěrovým ratingem k datu vykázání.

Nedojde-li k významnému zvýšení úvěrového rizika („fáze 1“), jsou závazky z finančních záruk oceněny ve výši dvanáctiměsíční očekávané úvěrové ztráty, nebo původně vykázané částky snížené případně o oprávky, podle toho, co je vyšší. Pokud dojde k významnému nárůstu úvěrového rizika („fáze 2“), jsou závazky z finančních záruk oceněny hodnotou očekávaných úvěrových ztrát po celou dobu trvání nebo původně vykázanou částkou sníženou případně o kumulativní amortizaci, podle toho, která hodnota je vyšší.

Kritéria pro rozdělení do jednotlivých fází v případě zaručeného dluhu v rámci smluv o finanční záruce, které se vztahují na jeden dluhový nástroj, jsou stejná jako kritéria pro rozdělení do jednotlivých fází v případě finančních aktiv v naběhlé hodnotě (viz poznámka 1.5.5).

Kritéria pro rozdělení do jednotlivých fází v případě zaručeného dluhu v rámci portfoliových záruk se řídí stejnými kritérii pro rozdělení do jednotlivých fází jako v případě finančních aktiv v naběhlé hodnotě s následujícími výjimkami:

—	pro účely kritérií pro rozdělení do jednotlivých fází se bere v úvahu vážený průměrný úvěrový rating zajištěného portfolia, resp. rating záruky, a nikoli rating jednotlivých dluhových nástrojů zvlášť,

—	v případě záruk s úvěrovým ratingem AAA (Aa1) až BB– (Ba3) k datu prvotního vykázání: zhoršení se považuje za významné, je-li rozdíl mezi původním ratingem a ratingem k datu vykázání roven dvou stupňům nebo vyšší,

—	v případě záruk s úvěrovým ratingem B+ (B1) nebo nižším k datu prvotního vykázání: zhoršení se považuje za významné, je-li rozdíl mezi původním ratingem a ratingem k datu vykázání roven jednomu stupni nebo vyšší.

Alternativně, pokud nejsou informace o úvěrovém ratingu k dispozici, ale při prvotním vykázání byl proveden odhad očekávaných ročních žádostí o platbu, považuje se za přiměřený ukazatel rizika pro posouzení významného zvýšení úvěrového rizika také skutečná míra žádostí o platbu ve srovnání s původním odhadem.

Kromě výše uvedených kritérií může EU použít kvalitativní posouzení významného zvýšení úvěrového rizika na základě dalších dostupných, přiměřených a odůvodněných informací.

Smlouvy o finanční záruce vzniklé před přechodem k revidovanému účetnímu pravidlu EU č. 11 (tj. před 1. lednem 2021), u nichž nejsou informace o úvěrovém riziku při prvotním vykázání k dispozici bez vynaložení nepřiměřených nákladů a úsilí, jsou zařazeny do fáze 2.

Zařazení do fáze 3 a do nakoupených nebo vzniklých úvěrově znehodnocených aktiv se na smlouvy o finanční záruce nevztahuje.

Smlouvy o finanční záruce jsou klasifikovány jako krátkodobé závazky s výjimkou případů, kdy má EU bezpodmínečné právo odložit vypořádání závazku nejméně o dvanáct měsíců od data vykázání.

Příspěvky s podmínkami

Svěřenské fondy EU, které jsou považovány za součást provozních činností Komise (tj. svěřenský fond Madad a svěřenský fond pro Kolumbii), jsou zachyceny v účetnictví Komise a jsou následně konsolidovány v roční účetní závěrce EU. Příspěvky do svěřenských fondů od jiných dárců splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí. Dokud nejsou splněny podmínky vázané na tyto převedené příspěvky, tj. dokud fondu nevzniknou způsobilé náklady, jsou tyto příspěvky vykazovány jako finanční závazky. Svěřenský fond je povinen financovat konkrétní projekty a při likvidaci vrátit zbývající finanční prostředky. K rozvahovému dni se zbývající závazky z příspěvků oceňují ve výši obdržených příspěvků snížené o náklady fondu, případně s použitím odhadů. Pro účely vykazování jsou čisté náklady rozvrhovány do příspěvků od jiných dárců v poměru podle čistých příspěvků uhrazených ke dni 31. prosince. Toto rozvržení je pouze orientační. Při likvidaci svěřenského fondu rozhodne o skutečném rozdělení zbývajících zdrojů rada fondu.

Stejné zásady oceňování se vztahují na externí příspěvky na programy EU, pokud jsou tyto příspěvky přijímány s podmínkou použití zdrojů podle dohod o přiznání příspěvku nebo jejich vrácení přispěvateli.

1.5.13.   Závazky

Významná část závazků EU představuje neuhrazené žádosti příjemců grantů a dalších finančních prostředků EU o proplacení nákladů (nesměnné transakce). Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů, a to ve výši požadované k proplacení. Poté, co jsou ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení EU.

1.5.14.   Výnosy a výdaje příštích období

Transakce a účetní případy se ve finančních výkazech zachycují za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale EU již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby dosud nebyly poskytnuty či zboží dosud nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se výdaje příštích období vykazují na základě odhadované výše závazku převést příslušnou částku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými pokyny Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Obdobně platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období zachycen jako náklad běžného období.

1.6.   VÝKAZ FINANČNÍ VÝKONNOSTI

1.6.1.   Výnosy

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Převážná většina výnosů EU plyne z nesměnných transakcí, a to následovně:

zdroje z HND, zdroje z DPH a vlastní zdroje z plastových obalových odpadů

Výnosy se zaúčtují do období, v němž Komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Výnosy se oceňují v „požadované výši“. Jelikož zdroje plynoucí z DPH, HND a plastových obalových odpadů vycházejí z odhadů údajů za daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého zisku nebo ztráty za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Částky k inkasu z nesměnných transakcí a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku, kdy jsou od členských států doručeny příslušné měsíční výkazy „A“ (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž je poskytnuta jistota a jež nejsou zpochybněny). K datu vykázání se provádí odhad výnosů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Komisi neuhradily; tyto výnosy jsou zaúčtovány jako výnosy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy „B“ členských států (včetně odvodů, jež nebyly vybrány a na něž nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr, na něž mají členské státy nárok. Dále se zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevybrané částky.

Pokuty

Výnosy z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno adresátovi. Po rozhodnutí o udělení pokuty mohou pokutované subjekty ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení:

—	buď rozhodnutí přijmout, v kterémžto případě musejí pokutu uhradit ve stanovené lhůtě, čímž ji EU inkasuje s konečnou platností, nebo

—	rozhodnutí odmítnout a napadnout ho v souladu s právem EU.

I když podnik opravný prostředek podá, musí pokutu ve lhůtě tří měsíců uhradit, neboť opravný prostředek nemá odkladný účinek (článek 278 SFEU). Přijaté peněžní prostředky se použijí k vyrovnání částky k inkasu. S výhradou souhlasu účetního Komise však může podnik místo úhrady předložit bankovní záruku ve výši dlužné částky. Pokuta se v takovém případě nadále vykazuje jako částka k inkasu. Není-li předložena ani peněžní hotovost, ani záruka, a panují-li pochybnosti o platební schopnosti podniku, je k pohledávce vytvořena opravná položka.

Jestliže podnik podá proti rozhodnutí opravný prostředek a pokutu prozatímně zaplatí, vykáže se tato částka jako podmíněný závazek, nebo, pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže je namísto úhrady poskytnuta záruka, odepíše se zbývající částka k inkasu.

Kumulované úroky, které Komisi naběhnou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Od roku 2010 Komise spravuje všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI). Prostředky tohoto fondu investuje do finančních nástrojů.

Účetní zpracování přebytku rozpočtu za předchozí rok

Článek 18 odst. 1 finančního nařízení stanoví, že rozpočtový přebytek daného rozpočtového roku se zaúčtuje do rozpočtu následujícího rozpočtového roku jako příjem. Ve výkazu o finanční výkonnosti jsou tyto výnosy vykázány v položce „Ostatní výnosy z nesměnných transakcí“ (viz poznámka 3.8), přičemž odpovídající zápis je proveden v položce „Částky k vyžádání od členských států“, která je součástí čistých aktiv (viz poznámka 2.15).

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k rozvahovému dni.

Úrokové výnosy a náklady

Úrokové výnosy a náklady jsou zachycovány ve výkazu finanční výkonnosti pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení úrokových výnosů a nákladů do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby EU odhaduje peněžní toky, přičemž přihlíží ke všem smluvním podmínkám finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), nikoli však k budoucím úvěrovým ztrátám. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a další protiplnění úrokové sazby, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie nebo slevy.

Jakmile se finanční aktivum nebo skupina podobných finančních aktiv považuje za úvěrově znehodnocené („fáze 3“), vypočte se úrokový výnos pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend a podobné výplaty zisku se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

Výnosy a výdaje z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do zisku nebo ztráty

Jedná se o zisky (výnosy) a ztráty (výdaje) v reálné hodnotě z těchto finančních aktiv, včetně těch, které vyplývají z přepočtu cizích měn. U úročených finančních aktiv to zahrnuje i úroky. Viz také poznámka 3.9.

Výnosy ze smluv o finanční záruce

Výnosy ze smluv o finanční záruce (záruční prémie) se vykazují po dobu, kdy je EU připravena nahradit držiteli smlouvy o finanční záruce případnou úvěrovou ztrátu. Použitý odpisový plán zohledňuje plynutí času a objem zaručené expozice. Výnosy ze smluv o finanční záruce zahrnují také amortizaci závazků ze smluv o finanční záruce v případech, kdy byla záruka poskytnuta bez protihodnoty nebo v nominální protihodnotě.

1.6.2.   Náklady

Náklady na nesměnné transakce představují většinu nákladů EU. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: i) nárokové částky; ii) převody podle dohod a granty a iii) příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady v období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen příslušným předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro zaúčtování, se zachytí jako náklad ve výši způsobilých nákladů. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, které však příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako náklady příštích období.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se zachycují po dodání a jejich akceptaci ze strany EU. Účtují se ve výši původní fakturované částky. Náklady na služby, jež byly dodány během období, ale za něž dosud nebyla obdržena nebo schválena faktura, se odhadnou a vykáží ve výkazu o finanční výkonnosti.

1.7.   PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.7.1.   Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vzniklo jako důsledek událostí v minulosti a jehož existence bude potvrzena pouze tím, že dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou EU. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomického prospěchu nebo potenciálního přínosu.

1.7.2.   Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU, anebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale nebyl vykázán – buď proto, že není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, anebo za vzácných okolností, kdy výši závazku nelze dostatečně spolehlivě stanovit. Podmíněný závazek se vykáže, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos.

1.8.   VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

Údaje o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU generovat peněžní prostředky a ekvivalenty a její potřebu těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že hospodářský výsledek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení příchozích a odchozích peněžních toků v provozní oblasti, které jsou přiřazeny minulému či budoucímu období, a dále o příchozí a odchozí peněžní toky v rámci investiční činnosti.

Peněžní toky z cizoměnových transakcí se účtují v měně, kterou EU používá jako vykazovací (euro), a to po přepočtu na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výkaz peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období v členění na provozní, investiční a finanční činnosti.

Provozními činnostmi EU jsou činnosti neinvestiční a nefinanční povahy. Z tohoto důvodu představují většinu činností prováděných EU.

Investičními činnostmi se rozumí pořizování a vyřazování dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, jakož i ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investiční činnosti nejsou řazeny úvěry poskytnuté příjemcům, protože jsou součástí obecných cílů, a tedy každodenní činnosti EU. Cílem je vykazovat faktické investice EU.

Finanční činnosti jsou činnosti, které vedou ke změnám v rozsahu a skladbě výpůjček jiných, než jsou výpůjčky poskytnuté příjemcům metodou „back-to-back“ nebo k pořizování budov, strojů a zařízení (které jsou zahrnuty do provozních činností).

2.   POZNÁMKY K ROZVAZE

AKTIVA

2.1.   NEHMOTNÁ AKTIVA

v milionech EUR
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2024	2 257
Přírůstky	267
Úbytky	(70)
Převody mezi kategoriemi majetku	0
Ostatní změny	–
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2025	2 455
Oprávky k 31. 12. 2024	(1 162 )
Odpisy za daný rok	(213)
Zrušené odpisy	1
Úbytky	54
Převody mezi kategoriemi majetku	0
Ostatní změny	(1)
Oprávky k 31. 12. 2025	(1 320 )
Čistá účetní hodnota k 31. 12. 2025	1 135
Čistá účetní hodnota k 31. 12. 2024	1 095

Čistá účetní hodnota ke konci roku 2025 ve výši 1 135 milionů EUR zahrnuje především interně vyvinutý software, který je již v provozu (405 milionů EUR), interně vyvinutý software ve fázi vývoje (354 milionů EUR) a také pořízený software (375 milionů EUR).

2.2.   BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Mezi vesmírná zařízení jsou řazena provozovaná stálá aktiva sloužící vesmírným programům EU, jimiž jsou globální družicové navigační systémy (GNSS), tj. Galileo a EGNOS, družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM), Program pro bezpečnou konektivitu a Evropský program monitorování Země (Copernicus). Majetek patřící k vesmírným systémům, který zatím není v provozu, je řazen pod položku „nedokončený majetek“. Majetek související s vesmírnými programy EU je budován s pomocí Evropské kosmické agentury (ESA).

Pokud jde o Galileo, do konstelace v současné době patří 30 družic. Čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku systému Galileo zahrnující jak družice, tak pozemní systémy, činila ke dni 31. prosince 2025 2 630 milionů EUR (2024: 2 987 milionů EUR). Celková hodnota aktiv ve výstavbě činí 2 592 milionů EUR (2024: 2 145 milionů EUR).

Pokud jde o program Copernicus, v provozu je 10 družic a 22 družic a nástrojů je ve výstavbě. Celková hodnota provozovaných stálých aktiv programu Copernicus činí po odečtení kumulovaného odpisu 845 milionů EUR (2024: 492 milionů EUR). Dalších 3 645 milionů EUR je ve spojitosti s družicemi Copernicus vykázáno jako aktiva ve výstavbě (2024: 3 520 milionů EUR).

Dlouhodobý majetek související s pozemní infrastrukturou služby EGNOS ve výši 182 milionů EUR (2024: 160 milionů EUR) je rovněž zahrnut v položce „Vesmírná zařízení“. Kromě toho činí hodnota aktiv ve výstavbě služby EGNOS 346 milionů EUR (2024: 345 milionů EUR).

Cílem programu družicové komunikace v rámci státní správy Evropské unie (GOVSATCOM) je poskytovat bezpečné, odolné a nákladově efektivní kapacity družicové komunikace pro mise kritické z hlediska bezpečnosti a ochrany a pro operace státní správy řízené EU a jejími členskými státy, včetně subjektů působících v oblasti národní bezpečnosti a agentur a institucí EU. Hodnota aktiv ve výstavbě služby GOVSATCOM činí 9 milionů EUR (2024: (0 EUR).

Program pro bezpečnou konektivitu má dva hlavní cíle:

—	zajistit celosvětový přístup k bezpečným službám družicové komunikace v rámci státní správy za účelem ochrany kritických infrastruktur, sledování, vnějších opatření a krizového řízení;

—	umožnit soukromému sektoru, aby poskytoval komerční služby, jako je například zpřístupnění vysokorychlostního širokopásmového připojení a bezproblémové konektivity v celé Evropské unii.

Hodnota aktiv ve výstavbě služby bezpečné konektivity činí 454 milionů EUR (2024: (0 EUR).

Budovy, stroje a zařízení

v milionech EUR
	Pozemky a budovy	Vesmírná aktiva	Stroje a zařízení	Nábytek a vozový park	Počítačový hardware	Ostatní	Finanční leasing	Aktiva ve výstavbě	Celkem
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2024	6 528	9 056	483	255	714	308	2 075	6 528	25 945
Přírůstky	44	1	23	13	76	14	5	2 029	2 205
Úbytky	(9 )	(113 )	(24 )	(37 )	(87 )	(35 )	(2 )	(0 )	(306 )
Převody mezi kategoriemi majetku	73	811	0	(0 )	0	2	–	(886 )	(0 )
Ostatní změny	(3 )	–	0	0	1	0	–	–	(2 )
Účetní hodnota brutto k 31. 12. 2025	6 630	9 755	482	231	705	292	2 079	7 671	27 843
Kumulovaný odpis ke dni 31. 12. 2024	(4 106 )	(5 417 )	(423 )	(177 )	(575 )	(225 )	(1 309 )		(12 232 )
Tvorba odpisů za rok	(145 )	(777 )	(24 )	(17 )	(75 )	(18 )	(75 )		(1 131 )
Zrušení odpisů	0	–	0	(0 )	8	1	–		8
Úbytky	8	96	23	36	76	30	2		270
Převody mezi kategoriemi majetku	(0 )	–	(0 )	(0 )	0	0	–		0
Ostatní změny	2	–	(0 )	0	(0 )	(0 )	–		1
Kumulovaný odpis ke dni 31. 12. 2025	(4 240 )	(6 098 )	(425 )	(161 )	(566 )	(214 )	(1 382 )		(13 086 )
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. 12. 2025	2 390	3 657	57	70	138	77	696	7 671	14 756
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. 12. 2024	2 420	3 639	60	76	139	84	766	6 528	13 713

2.3.   INVESTICE VYKAZOVANÉ EKVIVALENČNÍ METODOU

Účast EU, zastupované Komisí, v Evropském investičním fondu (EIF) je vykazována jako účast v přidružené účetní jednotce pomocí ekvivalenční metody. EIF je finanční institucí EU, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. EIF působí jako partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož členy jsou Evropská investiční banka (EIB), EU a skupina finančních institucí.

Ke dni 31. prosince 2025 měla EU v EIF 29,7 % vlastnický podíl (2024: 29,7 %) a 30 % hlasovací práva (2024: 29,7 %). V souladu se svými stanovami musí EIF převádět nejméně 20 % ze svého čistého ročního zisku do povinného rezervního fondu, dokud celková výše tohoto fondu nedosáhne 10 % upsaného základního kapitálu. Tento rezervní fond není určen k vyplacení.

Níže uvedená tabulka znázorňuje vývoj účasti EU v EIF v běžném roce.

v milionech EUR
	Evropský investiční fond
Účasti k 31. 12. 2024	1 446
Příspěvky	–
Obdržené dividendy	(8 )
Podíl na čistém výsledku	69
Podíl na čistých aktivech	16
Účasti k 31. 12. 2025	1 524

Souhrnné finanční údaje EIF:

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
	EIF celkem	EIF celkem
Aktiva	9 023	7 789
Pasiva	(3 896 )	(2 923 )
Přebytek/(schodek)	233	280

Sesouhlasení výše uvedených souhrnných finančních údajů a účetní hodnoty drženého podílu v EIF je následující:

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Čistá aktiva přidružené účetní jednotky	5 127	4 866
Vlastnická účast EK v EIF	29,7  %	29,7  %
Čistá hodnota majetku	1 524	1 446

Ke dni 31. prosince 2025 EU, zastoupená Komisí, splatila 20 % svých upsaných akcií v základním kapitálu EIF a nesplacená (zatím nevyžádaná) částka činí:

v milionech EUR
	Kapitál EIF celkem	Upsaný kapitál EU
Základní kapitál celkem	7 370	2 190
Splaceno	(1 474 )	(438 )
Nevyžádáno	5 896	1 752

2.4.   FINANČNÍ AKTIVA

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Dlouhodobé
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě	2.4.1	314 887	269 903
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2	47 919	39 058
		362 806	308 961
Krátkodobé
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě	2.4.1	18 545	13 677
Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2	4 746	5 700
		23 291	19 377
Celkem		386 097	328 338

2.4.1.   Finanční aktiva v naběhlé hodnotě

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Půjčky členským státům a třetím zemím	2.4.1.1	332 821	283 114
Ostatní půjčky	2.4.1.2	611	466
Celkem		333 432	283 580
Dlouhodobé		314 887	269 903
Krátkodobé		18 545	13 677

2.4.1.1.   Půjčky členským státům a třetím zemím

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Úvěry členským státům	286 301	251 457
Úvěry třetím zemím	46 520	31 656
Celkem k 31. 12. 2025	332 821	283 114
Dlouhodobé	314 764	269 782
Krátkodobé	18 056	13 332

Úvěry členským státům

v milionech EUR
	RRF	SURE	EFSM	BOP	Celkem
Celkem k 31. 12. 2024	110 120	98 839	42 297	201	251 457
Nové půjčky (nominální)	47 218	–	–	–	47 218
Splátky	–	(8 000 )	(4 900 )	(200 )	(13 100 )
Změny u čisté hodnoty majetku	876	(135 )	(15 )	(1 )	726
Celkem k 31. 12. 2025	158 215	90 705	37 382	–	286 301
Dlouhodobé	155 904	82 594	30 818	–	269 316
Krátkodobé	2 310	8 111	6 564	–	16 985

Nominální hodnota půjček členským státům ke dni 31. prosince 2025 činila 283,4 miliardy EUR (2024: 249,2 miliardy EUR), z čehož 155,9 mld. EUR připadalo na půjčky NGEU pro RRF a REPowerEU.

V této tabulce a dále v tabulce pro úvěry třetím zemím odpovídá řádek „Změny účetní hodnoty“ změně naběhlých úroků a změně prémií/slev (nové prémie/slevy a odpisy).

Programy SURE, EFSM a BOP byly prováděny na základě principu „back-to-back“. To znamená, že úvěry byly financovány rovnocennými výpůjčkami za stejných podmínek. Splatnost je stejná, emisní prémie/slevy a náklady jsou přeúčtovány příjemci úvěru. V okamžiku splatnosti příjemce úvěru uhradí částku Komisi a Komise výpůjčku splatí. U úvěrů z RRF v rámci NGEU vztah „back-to-back“ mezi podmínkami půjček a výpůjček neexistuje. Tyto půjčky jsou financovány z jednotného konceptu financování, který je vysvětlen v poznámce 2.11.1.1.

RRF

RRF je dočasný nástroj spuštěný v roce 2021, který má pomoci hospodářstvím členských států zotavit se z pandemie koronaviru a stát se odolnými, pokud jde o zelenou a digitální transformaci. V rámci nástroje EU na podporu oživení (NGEU) si Komise půjčuje finanční prostředky, které RRF používá k financování reforem a investic členských států. Ty musí být v souladu s prioritami EU a musí se zaměřovat na výzvy stanovené v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik. Financování může mít podobu půjčky (vratná podpora) nebo grantu (nevratná podpora, viz poznámka 2.5). Členské státy mohou získat finanční prostředky až do výše předem dohodnutého přídělu prostředků na půjčky a granty. Aby mohly členské státy podporu využít, musí Evropské komisi předložit své národní plány pro oživení a odolnost. V každém plánu jsou stanoveny reformy a investice, které mají být provedeny do konce roku 2026, a definovány jasné milníky a cíle, které analyzuje Evropská komise a schvaluje Evropská rada. Úvěry z RRF mohou být vypláceny do dne 31. prosince 2026, ale až po dosažení dohodnutých milníků a cílů.

V roce 2023 bylo nařízení o RRF změněno a umožnilo členským státům doplnit do svých národních plánů pro oživení a odolnost kapitolu REPowerEU. Členské státy tedy mohou financovat investice a reformy i za účelem dosažení cílů plánu REPowerEU. Toto financování může být rovněž poskytnuto prostřednictvím půjček s využitím úvěrových zdrojů RRF, které členské státy dosud nepožadovaly. Položka „RRF“ v tabulce výše tedy zahrnuje i úvěry v rámci programu REPowerEU.

Ke dni 31. prosince 2025 činila hodnota podepsaných dohod o půjčce 277,2 miliardy EUR (oproti 290,9 miliardy EUR na konci roku 2024; tato částka se snížila v důsledku snížení objemu některých dohod o půjčce). K konci roku 2025 bylo vyplaceno a zůstává nesplaceno 155,9 miliardy EUR v půjčkách.

Podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE)

V rámci nástroje SURE byla poskytnuta finanční pomoc, jejímž cílem bylo udržet lidem práci a podpořit pracovní místa postižená koronavirovou pandemií. Jeho dostupnost skončila dne 31. prosince 2022. Výše vyplacených úvěrů k 31. prosinci 2024 činila 98,4 miliardy EUR (v nominální hodnotě) a nebyly evidovány žádné nevyplacené prostředky. V roce 2025 splatily členské státy 8 miliard EUR z úvěrů v rámci programu SURE.

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM)

Mechanismus EFSM umožnil poskytnout finanční pomoc členskému státu, který se ocitl ve finančních potížích. Platnost programu skončila s výjimkou konkrétních transakcí, jako je prodloužení splatnosti půjček. V roce 2025 splatilo Irsko splatnou část úvěru z EFSM ve výši 2,4 miliardy EUR. Portugalsko požádalo o předčasné splacení dvou úvěrů v celkové výši 2,5 miliardy EUR. Splácení úvěrů proběhlo za tržní cenu podkladových dluhopisů. V důsledku této operace vznikly zisky nebo ztráty z odúčtování úvěrů (viz poznámky 3.9 a 3.15). Podkladové dluhopisy EU byly převedeny do fondu jednotného financování (viz poznámka 2.11.1.1).

Platební bilance

Jedná se o finanční nástroj určený k uskutečňování politik, který poskytuje střednědobou finanční pomoc členským státům, jež nepřijaly euro. V roce 2025 splatilo Lotyšsko poslední nesplacenou půjčku v rámci programu BOP v plné výši.

Úvěry třetím zemím

v milionech EUR
	MFA	Nástroj pro Ukrajinu	Euratom	Nástroj pro západní Balkán	Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko	Celkem
Celkem k 31. 12. 2024	23 831	7 623	203	–	–	31 656
Nové půjčky (nominální)	18 366	10 052	–	184	289	28 891
Splátky	(20 )	–	–	–	–	(20 )
Změny u čisté hodnoty majetku	247	104	(0 )	3	4	358
Změny u snížení hodnoty	(9 164 )	(5 206 )	4	(0 )	(0 )	(14 366 )
Celkem k 31. 12. 2025	33 260	12 573	207	187	293	46 520
Dlouhodobé	32 505	12 264	206	184	289	45 448
Krátkodobé	754	310	0	3	4	1 072

Nominální hodnota půjček třetím zemím ke dni 31. prosince 2025 činila 76,0 miliardy EUR (2024: 47,2 miliardy EUR).

V této tabulce odpovídá položka „změny u snížení hodnoty“ přecenění očekávaných úvěrových ztrát ke dni 31. prosince 2025. Řádek „Změny u čisté hodnoty majetku“ odpovídá změně naběhlých úroků a změně prémií/slev (nové prémie/slevy a odpisy).

Program Euratom funguje na principu „back to back“.

Do konce roku 2022 byly úvěry v rámci makrofinanční pomoci (MFA) financovány za použití přístupu „back to back“, zatímco po zavedení programu MFA+ v roce 2023 jsou nové úvěry v rámci makrofinanční pomoci realizovány převážně na základě jednotného konceptu financování, který je vysvětlen v poznámce 2.11.1.1. Veškeré nové programy, jako je například Nástroj pro Ukrajinu, Nástroj pro západní Balkán a Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko jsou rovněž financovány na základě jednotného přístupu k financování.

Makrofinanční pomoc

Makrofinanční pomoc se týká půjček na finanční pomoc partnerským zemím, které se potýkají s krizí platební bilance.

Celková nominální expozice nesplacených úvěrů MFA ke konci roku činila 52,1 miliardy EUR (2024: 33,7 miliardy EUR), z čehož 47,1 miliardy EUR připadalo na Ukrajinu (2024: 29,0 miliardy EUR).

Ke dni 31. prosince 2025 činila opravná položka na snížení hodnoty u půjček MFA 19,4 miliardy EUR (2024: 10,2 miliardy EUR), z toho 19,3 miliardy EUR připadalo na půjčky Ukrajině (2024: 10,1 miliardy EUR). Ačkoli byly všechny částky splatné Ukrajinou v roce 2025 zaplaceny včas a v době sestavení roční účetní závěrky nedocházelo k opožděným platbám, v souladu účetními pravidly dané snížení hodnoty odráží očekávané úvěrové ztráty za celou dobu trvání, které byly vzhledem k významné nejistotě odhadnuty se zvláštní opatrností.

V říjnu 2024 bylo přijato nařízení (EU) 2024/2773, kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a povoluje nová makrofinanční pomoc pro Ukrajinu. V rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu jsou mimořádné výnosy pocházející z imobilizovaných ruských státních aktiv použity na poskytnutí nevratné podpory Ukrajině s cílem pomoci zemi při splácení dvoustranných půjček poskytnutých partnery ze skupiny G7 a EU v rámci této iniciativy. EU v prosinci 2024 podepsala s Ukrajinou dohodu o půjčce v rámci MFA na částku ve výši 18,1 miliardy EUR. Půjčka byla v roce 2025 vyplacena v plné výši. Vzhledem k tomu, že půjčka MFA v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu byla na konci roku 2024 neodvolatelně přidělen na závazek, byla vytvořena rezerva na očekávané úvěrové ztráty ve výši 7,1 miliardy EUR (viz také poznámka 2.10). V roce 2025 byla tato rezerva zrušena a místo toho byla vykázána opravná položka na snížení hodnoty ve výši 8,7 miliardy EUR, čímž se snížila hodnota půjčky.

Na úroky vzniklé z těchto mimořádných půjček MFA a MFA+ poskytla EU Ukrajině v roce 2025 subvence úrokových sazeb ve výši 740 milionů EUR (2024: 763 milionů EUR). To představuje změnu podmínek půjčky (viz také poznámky 3.15 a 6.6) a tato změna je zahrnuta do „Změn účetní hodnoty“ ve výše uvedené tabulce.

Ke dni 31. prosince 2025 bylo z podepsaných dohod o půjčce v rámci MFA nevyčerpáno 4,3 miliardy EUR podmíněně přidělené částky (2024: 95 milionů EUR).

Úvěry z Nástroje pro Ukrajinu

Nařízení o Nástroji pro Ukrajinu (35) je nástroj přijatý v roce 2024, který nabízí Ukrajině finanční podporu ve výši až 50 miliard EUR, včetně státních půjček ve výši až 33 miliard EUR, které mají být vyplaceny do konce roku 2027. Do konce roku 2025 byly Ukrajině vyplaceny půjčky v celkové výši 23,2 miliardy EUR (2024: 13,1 miliardy EUR).

Opravná položka na snížení hodnoty k těmto půjčkám činila k 31. prosinci 2025 celkem 10,9 miliardy EUR (2024: 5,7 miliardy EUR). Z podepsaných úvěrových smluv je ke konci roku nevyčerpáno 9,8 miliardy EUR (2024: 19,9 miliardy EUR) podmíněně přidělených po splnění politických podmínek.

Půjčky Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom)

Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) půjčuje peníze členským i nečlenským státům a jejich subjektům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními. Ke dni 31. prosince 2025 neexistují žádné nesplacené částky vůči členským státům. Celková nesplacená částka se týká půjček společnosti Energoatom, za které se zaručil ukrajinský stát. U těchto úvěrů byla vytvořena opravná položka na snížení hodnoty ve výši 94 milionů EUR (2024: 98 milionů EUR). U podepsaných úvěrových smluv nejsou žádné nevyčerpané částky.

Nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu

Nařízení (EU) 2024/1449 o zřízení nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu (dále jen „Nástroj pro západní Balkán“) bylo přijato v květnu 2024, přičemž první finanční operace se uskuteční v roce 2025. Očekává se, že v letech 2025–2027 tento nástroj poskytne úvěry v celkové výši až 4 miliardy EUR, přičemž vyplácení těchto prostředků bude podmíněno tím, zda partnerské země EU na západním Balkáně provedou konkrétní socioekonomické a zásadní reformy.

Ke dni 31. prosince 2025 byly se Severní Makedonií, Albánií, Srbskem a Černou Horou podepsány smlouvy o půjčce v celkové výši 2,6 miliardy EUR, z nichž již bylo vyplaceno 184 milionů EUR. Ke konci roku zůstává podmíněně přiděleno 2,4 miliardy EUR, a to za předpokladu splnění politických podmínek.

Nástroj pro reformy a růst pro Moldavskou republiku

Nařízení (EU) 2025/535 o zřízení Nástroje pro reformy a růst pro Moldavskou republiku (dále jen „Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko“), bylo přijato v březnu 2025. Tento nástroj bude Moldavsku poskytovat podporu v letech 2025 až 2027 a předpokládá se, že v rámci něj budou poskytnuty úvěry v celkové výši až 1,5 miliardy EUR.

Dohoda o půjčce na částku 1,5 miliardy EUR byla podepsána v roce 2025. Do 31. prosince 2025 bylo vyplaceno 289 milionů EUR, zatímco ke konci roku zůstalo nevyčerpaných 1,2 miliardy EUR.

Rozpočtová záruka EU za úvěry členským státům a třetím zemím

Rozpočet EU ručí za výpůjčky ze strany EU, z nichž jsou financovány úvěry členským státům a třetím zemím. Pokud by v budoucnu nedošlo ke splacení půjčených částek, může se stát, že příslušné půjčené částky budou muset být splaceny z rozpočtu EU:

Podrobnější informace viz poznámka 6.7.

Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU

V souladu s článkem 143 dohody o vystoupení odpovídá Spojené království Unii za svůj podíl podmíněných finančních závazků souvisejících s půjčkami na finanční pomoc (EFSM, makrofinanční pomoc, podpora platební bilance a Euratom), které byly schváleny nebo o kterých bylo rozhodnuto ke dni vystoupení, tj. ke dni 31. ledna 2020. Článek 143 vyžaduje, aby v případě selhání v souvislosti s úvěrem na finanční pomoc, který byl schválen před datem vystoupení, bylo Spojené království Unii odpovědné za svůj podíl plateb provedených Unií v rámci operace v selhání, ledaže by tento podíl mohl být pokryt podílem Spojeného království na tvorbě rezerv v Záručním fondu pro vnější vztahy, podfondu společného rezervního fondu, je-li to relevantní (tj. úvěry makrofinanční pomoci a Euratomu ve třetích zemích) – viz poznámka 4.1.1.

Nesplacený podmíněný závazek EU týkající se výše uvedených úvěrů na finanční pomoc činil k datu vystoupení 53,9 miliardy EUR. Po splátkách od uvedeného data, hodnota těchto úvěrů, na něž se vztahuje záruka EU ke dni 31. prosince 2025, činí 42,2 miliardy EUR – podíl Spojeného království je zde 5,3 miliardy EUR.

2.4.1.2.   Ostatní půjčky

Jedná se o tři typy půjček:

a)	půjčky poskytnuté z rozpočtových programů EU (např. iniciativy financování zemědělství a elektrifikace a program EU pro zaměstnanost a sociální inovace). Tyto půjčky ke dni 31. prosince 2025 činily 85 milionů EUR (2024: 75 milionů EUR).

b)

Postoupené úvěry: jedná se o úvěry poskytované EIB a zaručené programy EFSI a ELM. Úvěry nebyly splaceny, Komise uhradila čerpání záruk, a má tedy právo na jejich vymáhání. V důsledku toho jsou nyní tyto úvěry vykázány v rozvaze EU. Ke dni 31. prosince 2025 drží Komise práva na vymáhání v hodnotě 1,0 miliardy EUR těchto úvěrů, včetně naběhlých úroků (2024: 1,0 miliardy EUR). Po zohlednění očekávaných úvěrových ztrát však částka vykázaná v rozvaze činí 45 milionů EUR (2024: 51 milionů EUR).

c)	Termínované vklady ve výši 481 milionů EUR (2024: 340 milionů EUR) se splatností delší než 3 měsíce, které nesplňují definici peněžních ekvivalentů.

2.4.2.   Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Finanční aktiva v RH vykazované do zisku nebo ztráty nederivátová	2.4.2.1	51 080	43 648
Finanční aktiva v RH vykazované do zisku nebo ztráty derivátová	2.4.2.2	1 585	1 110
Celkem		52 665	44 758
Dlouhodobé		47 919	39 058
Krátkodobé		4 746	5 700

2.4.2.1.    Finanční aktiva v RH vykazované do zisku nebo ztráty nederivátová

Finanční aktiva v RH vykazované do zisku nebo ztráty nederivátová podle typu

v milionech EUR
		31.12.2025	31.12.2024
Dluhové cenné papíry		40 462	34 465
Fondy peněžního trhu, fondy obchodované na burze a investice do společných portfolií		6 812	5 975
Ostatní kapitálové investice		3 796	3 201
Půjčky		9	8
Celkem		51 080	43 648
Dlouhodobé		46 350	37 948
Krátkodobé		4 730	5 700

Dluhové cenné papíry jsou především státní a podnikové dluhopisy. Jsou drženy ve fondech (portfoliích) spravovaných Komisí (zejména společný rezervní fond, fond pro správu pokut plynoucích do rozpočtu (BUFI)) nebo EIB jménem EU (zejména Horizont 2020 (H2020) a Inovační fond). Výkonnost portfolií se hodnotí na základě reálné hodnoty (tržní hodnoty). Ke dni 31. prosince 2025 činí tržní hodnota cenných papírů zapůjčených v rámci programů půjček cenných papírů 6,0 miliardy EUR (5,8 miliardy EUR v roce 2024). Tyto zapůjčené cenné papíry nejsou odúčtovány z rozvahy EU, neboť rizika a výnosy jsou stále drží EU.

Fondy peněžního trhu jsou vzájemné fondy, které investují do krátkodobých dluhových cenných papírů (např. jednotný fond EIB). Fondy obchodované na burze jsou investiční fondy, které se obchodují na burzách cenných papírů. Sledují indexy a drží aktiva, jako jsou akcie, dluhopisy, měny a finanční smlouvy typu futures. Investice do společných portfolií jsou finanční prostředky EU z programů Nástroj pro propojení Evropy (CEF) a H2020 sloučené s prostředky členských států z programu NER 300. Slouží k poskytování záruk na finanční a investiční operace EIB.

„Ostatní kapitálové investice“ se týkají především investic peněz z rozpočtu EU – prostřednictvím prováděcích partnerů – do rizikového kapitálu nebo jiných typů investičních fondů pro plnění cílů politiky EU. Například zlepšení přístupu k financování pro začínající malé a střední podniky, výzkum a inovace, jakož i infrastruktura v EU i mimo ni.

Fin. aktiva v RH vykazované do zisku nebo ztráty nederivátová podle programu

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Společný rezervní fond (CPF)	27 018	23 174
Inovační fond	13 265	10 616
Horizont 2020 a Horizont Evropa	4 286	3 968
Investice z fondu BUFI	2 662	2 141
ESUO v likvidaci	1 187	1 206
Nástroj pro propojení Evropy	683	716
Kapitálové nástroje EU pro malé a střední podniky	433	453
EBRD	309	188
Evropský fond pro jihovýchodní Evropu	250	243
Důchodový systém pro místní zaměstnance ESVČ	152	128
Fond „Zelenou energií k růstu“	152	128
Nástroj efektivního využívání energie	104	103
Ostatní	581	586
Celkem	51 080	43 648
Dlouhodobé	46 350	37 948
Krátkodobé	4 730	5 700

Společný rezervní fond

EU poskytuje finančním partnerům záruky za ztráty z kapitálových investic a půjček (viz poznámka 4.1 týkající se rozpočtových záruk EU). V souladu s právními akty rozpočet EU postupně vyčleňuje peníze, aby bylo možné uhradit partnerům případné ztráty, které tyto záruky pokrývají. Rozpočet EU rovněž vyčleňuje peníze na splacení výpůjček v případě selhání u půjček MFA, Euratomu, Nástroje pro západní Balkán a Nástroje pro reformy a růst pro Moldavsko.

Aby bylo možné spravovat tyto vyčleněné peníze v jednom společném portfoliu, Komise v souladu s finančním nařízením zřídila společný rezervní fond (dále jen „společný rezervní fond“). Tyto peníze jsou investovány do dluhových cenných papírů, fondů peněžního trhu a fondů obchodovaných v obchodním systému. Dodatečně k rezervám z rozpočtu EU jsou příjmy společného rezervního fondu zpětně získané částky z operací v selhání, výnosy ze jeho investic a odměny EU od finančních partnerů. Do společného rezervního fondu mohou dobrovolně přispívat rovněž členské státy i další přispěvatelé, kteří tímto způsobem zvyšují dostupné záruky EU.

Ve společném rezervním fondu se příchozí příspěvky rozdělí do podfondů v závislosti na přispívajícím programu. V právních aktech programů jsou pro poskytované záruky stanovena nezbytná ustanovení. Rozpočet EU sdružuje tyto jednotlivě poskytované prostředky v rámci společného rezervního fondu, aby se optimalizovala správa aktiv.

Ke dni 31. prosince 2025 se nederivátová finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty společného rezervního fondu zvýšila, neboť záruky InvestEU a NDICI a Záruka pro Ukrajinu vytvářejí nezbytné rezervy, ale také v důsledku zisků z pokladního zůstatku ve výši 0,8 miliardy EUR. Nederivátová finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty činila celkem 27,0 miliardy EUR, z nichž 22,8 miliardy EUR bylo investováno do dluhových cenných papírů a 3,9 miliardy EUR do fondů ETF.

Inovační fond (IF)

Inovační fond zavádí systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii. Účelem je využít příjmy na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a postupů v určitých hospodářských odvětvích. Inovační fond získává příjmy z postupného zpeněžování 530 milionů povolenek a také z nevyčerpaných prostředků z 300 milionů povolenek, které jsou k dispozici pro program NER300 (viz poznámka 3.8). EIB spravuje tyto prostředky do doby, než jsou použity k určenému účelu, a investuje je do dluhových cenných papírů. Nárůst v roce 2025 je způsoben zejména příchozími příjmy z dražeb.

Horizont 2020 a Horizont Evropa

Podle nařízení EU, kterým se zavádí program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), byly vytvořeny nové finanční nástroje s cílem zlepšit přístup k financování pro subjekty působící v oblasti výzkumu a inovací. Jedná se o tyto nástroje:

—	služba v oblasti půjček a záruk pro výzkum a inovace InnovFin, v jejímž rámci Komise sdílí finanční riziko spojené s portfoliem nových finančních operací, do nichž vstupuje EIB,

—

záruka pro MSP InnovFin, včetně nástroje pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků (SIUGI) – jedná se o záruční nástroje, jež spravuje EIF a jež poskytují záruky a protizáruky finančním zprostředkovatelům za nová úvěrová portfolia (v rámci SIUGI Komise sdílí finanční riziko plynoucí z poskytnuté záruky s členskými státy, EIF a EIB),

—	kapitálový nástroj pro výzkum a inovace InnovFin, jenž realizuje investice do fondů rizikového kapitálu a jejž spravuje EIF, a

—	fond ERI (fond Evropské rady pro inovace), který poskytuje kapitálové financování s cílem urychlit opatření v oblasti inovací a uvádění na trh. Fond ERI je financován z programů Horizont Evropa a H2020.

Investice z fondu BUFI

Komise zřídila fond pro správu pokut plynoucích do rozpočtu („fond BUFI“) za účelem správy peněz, které prozatímně získává u pokut uložených společnostem, proti nimž je podán opravný prostředek. Až do konečného soudního rozhodnutí o dané pokutě Komise tyto peníze investuje do dluhových nástrojů.

ESUO v likvidaci

Platnost Smlouvy o ESUO skončila dne 23. července 2002 a všechna aktiva ESUO byla převedena na Evropskou unii. Byly vyčleněny na výzkum v odvětvích spojených s uhelným a ocelářským průmyslem, například na průlomové technologie, díky nimž lze ocel vyrábět s téměř nulovými emisemi uhlíku. Do doby, než budou tyto prostředky poskytnuty na výzkum, Komise tyto peníze investuje do dluhových cenných papírů.

Nástroj pro propojení Evropy

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (36) byl v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) zřízen dluhový nástroj s cílem rozšířit přístup k financování infrastrukturním projektům v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky. Na základě dohody s EU jej spravuje EIB. Uvedený nástroj umožňuje sdílet rizika dluhového financování v podobě prioritního a podřízeného dluhu či záruk a podporovat projektové dluhopisy zajištěné EU.

Kapitálové nástroje EU pro malé a střední podniky

Jedná se o kapitálové nástroje financované z programu COSME, programu pro konkurenceschopnost a inovace, programu MAP a Iniciativy pro růst a zaměstnanost. Tyto nástroje, jež spravuje EIF, podporují zakládání a financování startupů z řad malých a středních podniků, a to v jejich rané fázi a fázi růstu. Za tímto účelem jsou uskutečňovány investice do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj

V Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) drží EU finanční investici do základního kapitálu. V roce 2025 EU navýšila svůj upsaný podíl a odkoupila dalších 12 102 akcií v nominální hodnotě 10 000 EUR za akcii. Celková částka ve výši 121 milionů EUR má být uhrazena v rovnoměrných splátkách v průběhu pěti let, přičemž první splátka byla uhrazena v roce 2025. Ke dni 31. prosince 2025 drží Komise 102 146 akcií (2024: 90 044 akcií), což představuje 3,04 % celkového upsaného základního kapitálu. Celkově upsaný podíl EU na základním kapitálu EBRD činí 1 021 milionů EUR, z nichž 713 milionů EUR je zatím nesplaceno.

Hierarchie reálných hodnot nederivátových finančních aktiv v RH vykazovaných do zisku nebo ztráty

v milionech EUR
Typ finančního aktiva	31.12.2025	31.12.2024
Úroveň 1: Kotované ceny na aktivních trzích	44 447	37 559
Úroveň 2: Pozorováním zjistitelné vstupní údaje s výjimkou kotovaných cen	3 150	3 098
Úroveň 3: Metody ocenění se vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných tržních údajích	3 483	2 991
Celkem	51 080	43 648

Během sledovaného období nedocházelo k převodům mezi úrovní 1 a 2 hierarchie reálných hodnot.

Sesouhlasení nederivátových finančních aktiv oceňovaných s použitím vstupů, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3)

v milionech EUR
Změny reálné hodnoty
Počáteční zůstatek k 1. 1. 2025	2 991
Investice v daném období	699
Kapitálové splátky	(97)
Vypořádané příjmy	(19)
Zisky nebo ztráty za dané období v přebytku nebo schodku	(90)
Převody do úrovně 3	–
Převody z úrovně 3	–
Ostatní	–
Konečný zůstatek k 31. 12. 2025	3 483

2.4.2.2.    Finanční aktiva a závazky v RH do zisku nebo ztráty derivátová

Finanční aktiva a závazky v RH do zisku nebo ztráty derivátová podle typu

v milionech EUR
Druh derivátu	31.12.2025			31.12.2024
	Pomyslná hodnota	Aktivum vykazované v reálné hodnotě	Závazek vykazovaný v reálné hodnotě	Pomyslná hodnota	Aktivum vykazované v reálné hodnotě	Závazek vykazovaný v reálné hodnotě
Záruka za kapitálové portfolio	6 951	1 568	(52 )	6 057	1 110	(60 )
Měnové deriváty	1 910	17	(9 )	2 417	–	(38 )
Celkem	8 861	1 585	(62 )	8 474	1 110	(98 )
Dlouhodobé		1 569	(9 )		1 110	(13 )
Krátkodobé		17	(53 )		–	(84 )

Záruky za kapitálová portfolia

Položka „Záruka za kapitálové portfolio“ zahrnuje záruky poskytnuté EU finančním institucím za portfolia kapitálových investic. Tyto záruky jsou klasifikovány jako derivátový finanční nástroj a účtují se jako finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, neboť nesplňují definici závazku z finančních záruk, viz poznámka 1.5.12. Finanční aktivum nebo závazek EU se oceňuje podle hodnoty podkladových investic.

Celková částka představuje zejména záruku EU v rámci EFSI poskytnutou skupině EIB s podkladovými kapitálovými investicemi provedenými EIB a EIF ve výši 3,6 miliardy EUR (2024: 3,8 miliardy EUR). Reálná hodnota záruky EU za kapitálová portfolia EFSI činila celkem 1,4 miliardy EUR (2024: 1,1 miliardy EUR).

Měnové deriváty

EU uzavírá kontrakty na měnový forward za účelem zajištění měnového rizika, jež plyne z dluhových cenných papírů denominovaných v USD, které jsou drženy ve společném rezervním fondu. Na základě těchto kontraktů EU dodá v den splatnosti smluvně dohodnutou pomyslnou cizoměnovou částku (část k vyplacení), uvedenou v tabulce výše, a obdrží odpovídající pomyslnou částku v EUR (část k inkasu).

Tato položka rovněž zobrazuje dopad činností v oblasti zajištění měnového rizika v rámci záruky InvestEU a případy, kdy EU ručí za měnové riziko.

Hierarchie reálných hodnot derivátových finančních aktiv a závazků

v milionech EUR
Druh derivátu	31.12.2025		31.12.2024
	Aktivum vykazované v reálné hodnotě	Závazek vykazovaný v reálné hodnotě	Aktivum vykazované v reálné hodnotě	Závazek vykazovaný v reálné hodnotě
Úroveň 1: Kotované ceny na aktivních trzích	–	–	–	–
Úroveň 2: Pozorováním zjistitelné vstupní údaje s výjimkou kotovaných cen	17	(7 )	–	(27 )
Úroveň 3: Metody ocenění se vstupy, které nejsou založeny na pozorovatelných tržních údajích	1 568	(55 )	1 110	(71 )
Celkem	1 585	(62 )	1 110	(98 )

Během sledovaného období nedocházelo k převodům mezi úrovní 1 a 2. Deriváty na úrovni reálné hodnoty 3 zahrnují především záruky na kapitálová portfolia.

Sesouhlasení derivátových finančních aktiv a závazků oceňovaných s použitím vstupů, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (úroveň 3)

v milionech EUR
Změny reálné hodnoty
Počáteční zůstatek aktiv/(závazků) k 1. 1. 2025	1 039
Vyžádané a vyplacené žádosti o záruku	164
Vrácené žádosti o záruku	(44)
Výnosy z vypořádaných záruk	(154)
Zisky nebo ztráty za dané období v přebytku nebo schodku	507
Převody do úrovně 3	–
Převody z úrovně 3	–
Ostatní	(0)
Konečný zůstatek k 31. 12. 2025	1 513

2.5.   PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Dlouhodobé
Předběžné financování	2.5.1	36 000	39 093
Ostatní zálohy členským státům	2.5.2	2 933	1 682
Příspěvky do svěřenských fondů		38	85
		38 971	40 861
Krátkodobé
Předběžné financování	2.5.1	35 298	35 969
Ostatní zálohy členským státům	2.5.2	2 477	2 089
		37 775	38 058
Celkem		76 746	78 919

Objem předběžného financování v jednotlivých programech musí dostačovat k tomu, aby se příjemcům zajistila nezbytná počáteční hotovost na zahájení a pokračování projektu. Současně je však třeba ochránit finanční zájmy EU a zohledňovat omezení právní a praktické povahy i omezení z hlediska nákladové účinnosti.

2.5.1.   Předběžné financování

v milionech EUR
	Hrubá částka	Zúčtováno (časově rozlišené položky)	Čistá částka k 31. 12. 2025
Členské státy
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	3 605	(1 625 )	1 980
EFRR a FS	29 858	(17 052 )	12 805
ESF	9 997	(6 560 )	3 438
RRF (NGEU)	13 626	(3 392 )	10 234
Ostatní	21 022	(10 041 )	10 981
ESVO a třetí země	3 772	(2 710 )	1 062
Soukromé a veřejné subjekty	82 761	(61 415 )	21 346
Ostatní příjemci	17 397	(7 943 )	9 454
Celkem	182 038	(110 740 )	71 299
Dlouhodobé	36 000		36 000
Krátkodobé	146 038	(110 740 )	35 298

v milionech EUR
	Hrubá částka	Zúčtováno (časově rozlišené položky)	Čistá částka k 31. 12. 2024
Sdílené řízení
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	3 885	(840 )	3 045
EFRR a FS	25 859	(16 476 )	9 384
ESF	9 437	(6 258 )	3 180
Ostatní	14 220	(4 836 )	9 384
	53 402	(28 409 )	24 992
Přímé řízení
Prováděné:
Komisí	34 727	(14 289 )	20 438
z toho Nástroj pro oživení a odolnost (NGEU)	18 930	(3 541 )	15 389
výkonnými agenturami EU	40 693	(25 586 )	15 107
svěřenskými fondy	508	(429 )	79
	75 928	(40 304 )	35 624
Nepřímé řízení
Prováděné:
ostatními agenturami a subjekty EU	5 281	(2 814 )	2 467
třetími zeměmi	1 843	(1 103 )	739
mezinárodními organizacemi	13 171	(8 839 )	4 333
ostatními subjekty	19 295	(12 389 )	6 906
	39 590	(25 144 )	14 446
Celkem	168 920	(93 858 )	75 062
Dlouhodobé	39 093	–	39 093
Krátkodobé	129 826	(93 858 )	35 969

Jako předběžné financování se označují vyplacené peníze, tedy čerpání prostředků na platby. Jak je vysvětleno v poznámce 1.5.7, jedná se o zálohy, jež dosud nebyly vykázány jako náklad. Ačkoliv se tedy předběžným financováním snižují zbývající závazky (viz poznámka 5.1), jedná se o náklady, jež mají být teprve schváleny a vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Pokud jde o předběžné financování poskytnuté členským státům v oblasti soudržnosti (EFRR, SF, ESF), nárůst souvisí především s novými platbami předběžného financování, k nimž došlo v roce 2025 a které dosáhly výše 5,6 miliardy EUR.

Předběžné financování poskytnuté členským státům, které je vykázáno v položce „ostatní“, se týká především Fondu pro spravedlivou transformaci (6,2 miliardy EUR) a Azylového, migračního a integračního fondu (1 miliarda EUR).

Nevratná podpora v rámci nástroje RRF, která byla v roce 2024 vykázána v položce „Předběžné financování v rámci přímého řízení“, činila ke konci roku v čisté výši 10,2 miliardy EUR (2024: 15,4 miliardy EUR). Tento pokles odpovídá běžnému provádění programu, jelikož v roce 2025 nebylo vyplaceno žádné další předběžné financování.

Pokud jde o předběžné financování veřejných subjektů (17,5 miliardy EUR) a soukromých subjektů (10,5 miliardy EUR) vyplacené Komisí, nejvýznamnější částky se týkají oblasti výzkumu (10,9 miliardy EUR), Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a jeho předchůdců (5 miliard EUR), programu Erasmus+ (4,6 miliardy EUR) a Nástroje pro propojení Evropy (1,2 miliardy EUR).

Záruky získané za předběžné financování

Jde o záruky, které Komise požaduje v některých případech od příjemců, kteří nejsou členskými státy, při platbě záloh (předběžného financování). U záruk tohoto druhu se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální“ hodnoty se rozhodná událost váže k existenci záruky. U „průběžné“ hodnoty je rozhodnou událostí výplata předběžného financování oproti poskytnutí záruky později snížené následným zúčtováním. Ke dni 31. prosince 2025 činila nominální hodnota záruk získaná v souvislosti s předběžným financováním 1,1 miliardy EUR.

Účinné krytí určité části předběžného financování, která je vyplácena v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) a v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa, zajišťuje vzájemný pojišťovací mechanismus (Mutual Insurance Mechanism, MIM), dříve známý jako Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF). Vzájemný pojišťovací mechanismus je nástrojem vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí rizika, že by příjemci při provádění nepřímých akcí v rámci těchto programů neuhradili dlužné částky. Všichni účastníci nepřímých akcí, kteří pobírají od EU grant, přispívají 5 % z maximálního příspěvku EU do kapitálu MIM, který Komise investuje na finančních trzích, aby generoval úroky. Úroky mohou být použity na úhradu dluhů, které nesplácí účastník, jenž neplní své závazky vůči Unii. Na konci nepřímé akce jsou příspěvky účastníkům vyplaceny zpět. EU (zastoupená Komisí) plní roli pověřeného zástupce účastníků MIM, avšak vlastníkem fondu jsou účastníci. MIM je tedy samostatným subjektem, který není v této roční účetní závěrce EU konsolidován.

Ke dni 31. prosince 2025 dosahovalo předběžné financování kryté MIM celkem 3,0 miliardy EUR (2024: 3,0 miliardy EUR). Celková aktiva MIM, včetně finančních aktiv spravovaných Komisí, činila 3,2 miliardy EUR (2024: 3,2 miliardy EUR).

2.5.2.   Ostatní zálohy členským státům

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení	3 750	1 889
Režimy podpory	1 659	1 883
Celkem	5 409	3 772
Dlouhodobé	2 933	1 682
Krátkodobé	2 477	2 089

Zálohy členským státům na finanční nástroje v rámci sdíleného řízení

V rámci programů evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) lze z rozpočtu EU provádět ve prospěch členských států zálohové platby, které jim umožňují přispívat na finanční nástroje (tj. půjčky, kapitálové investice nebo záruky). Tyto finanční nástroje jsou vytvořeny a spravovány členskými státy, nikoliv Komisí. Prostředky, které nejsou do konce roku na tyto nástroje využity, zůstávají však vlastnictvím EU (stejně jako veškeré předběžné financování), a v rozvaze EU jsou tedy vykázány jako aktiva.

V oblasti soudržnosti se odhaduje, že k 31. prosinci 2025 z vyplacených 3 740 milionů EUR zbývalo vyčerpat ještě 3 661 milionů EUR.

V oblasti rozvoje venkova zůstalo ke konci roku nevyužito 89 milionů EUR.

Režimy podpory

Obdobně jsou v rozvaze EU jako majetek (zálohy) vykazovány i uhrazené částky odpovídající zálohám zaplaceným členskými státy na různé režimy podpory (státní podpora, tržní opatření EZZF či investiční opatření EZFRV), které nebyly ke konci roku využity. Komise hodnotu těchto záloh odhadla na základě údajů, které poskytly členské státy. Výsledné částky jsou uvedeny v rámci výše uvedené podpoložky režimů podpory. V roce 2025 se na zemědělství a rozvoj venkova vztahuje částka 1 397 milionů EUR. V případě politiky soudržnosti byly nevyužité částky ke konci roku odhadnuty na 263 milionů EUR a týkají se VFR na období 2021–2027.

2.6.   POHLEDÁVKY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ A ČÁSTKY K INKASU Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Dlouhodobé
Částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6.1	10 878	11 541
Pohledávky ze směnných transakcí	2.6.2	1 786	1 731
		12 663	13 272
Krátkodobé
Částky k inkasu z nesměnných transakcí	2.6.1	18 952	16 529
Pohledávky ze směnných transakcí	2.6.2	2 452	1 936
		21 404	18 465
Celkem		34 068	31 736

2.6.1.   Částky k inkasu z nesměnných transakcí

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Dlouhodobé
Členské státy	2.6.1.1	597	275
Dohoda o vystoupení Spojeného království	2.6.1.2	10 256	11 231
Příjmy a náklady příštích období	2.6.1.4	0	10
Ostatní částky k inkasu		24	25
		10 878	11 541
Krátkodobé
Členské státy	2.6.1.1	5 097	4 667
Dohoda o vystoupení Spojeného království	2.6.1.2	505	1 530
Pokuty uložené společnostem	2.6.1.3	10 964	9 152
Příjmy a náklady příštích období	2.6.1.4	2 269	1 085
Ostatní částky k inkasu		117	94
		18 952	16 529
Celkem		29 830	28 070

2.6.1.1.   Částky k inkasu od členských států

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
TVZ na účtu A	3 652	3 277
TVZ na zvláštním účtu	868	849
Pohledávka z titulu vlastních zdrojů	–	139
Snížení hodnoty	(535 )	(553 )
Ostatní	–	–
Částky vlastních zdrojů k inkasu	3 985	3 712
Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	1 802	1 534
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a další nástroje pro rozvoj venkova	222	127
Snížení hodnoty	(607 )	(741 )
Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova	1 417	920
Inkaso předběžného financování	21	16
DPH: zaplacená částka a nárok na vrácení	56	53
Ostatní částky k inkasu vůči členským státům	215	242
Celkem	5 694	4 943
Dlouhodobé	597	275
Krátkodobé	5 097	4 667

Dlouhodobé pohledávky za členskými státy se týkají zejména nerealizovaných rozhodnutí o schválení souladu v případě Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), a dále Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Částky související s těmito rozhodnutími se inkasují v ročních splátkách.

Částky vlastních zdrojů k inkasu

Účtem A se rozumí měsíční výkaz, ve kterém členské státy uvádějí zjištěné tradiční vlastní zdroje (TVZ) na něž má Komise nárok. V tabulce jsou uvedeny částky účtu A, které Komisi dosud nebyly vyplaceny. Tradiční vlastní zdroje tvoří zejména cla vybíraná členskými státy jménem Komise.

Částky „na účtu A“ se ke konci roku zpravidla pohybovaly mezi 3 až 4 miliardami EUR. V roce 2025 se částky vykázané členskými státy pohybují přibližně na obvyklé úrovni. Konečná částka do značné míry odráží cla stanovená v listopadu a prosinci 2025.

Ve věci porušení smlouvy Spojeným královstvím (Porušení smlouvy č. 2018/2008) vydal Soudní dvůr dne 8. března 2022 příslušný rozsudek a potvrdil, že Spojené království porušilo v souvislosti s ochranou rozpočtu Unie své povinnosti. Případ vychází ze zprávy úřadu OLAF za rok 2017, v níž se uvádí, že se dovozci ve Spojeném království vyhnuli zaplacení značných částek cel tím, že použili fiktivní a falešné faktury a nesprávně určili celní hodnoty při dovozu.

Komise posoudila rozsudek a zejména připomínky Soudního dvora týkající se stanovení dlužných částek. Na základě podrobné analýzy Spojené království zaplatilo v letech 2022 až 2023 jak jistinu, tak úroky z prodlení (1,6 miliardy EUR na jistinu a 1,4 miliardy EUR na úroky z prodlení před snížením podílu Spojeného království).

Při použití stejných parametrů pro výpočet odhadovaných ztrát z tradičních vlastních zdrojů u výrazně podhodnoceného textilu a obuvi dovážených z Číny zaplatily členské státy v letech 2021 a 2022 s výhradou částku ve výši 1,9 miliardy EUR. Po uzavření spisu ve věci podhodnocování týkajícího se Spojeného království v roce 2023 Komise ve spolupráci s členskými státy přepočítává konečné částky, které mají jednotlivé státy uhradit v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-213/19. V letech 2024 a 2025 byly s několika členskými státy dohodnuty konečné částky jistiny a dlužných úroků a příslušné případy byly uzavřeny. S některými členskými státy stále probíhají vyjasňovací jednání, jejichž cílem je stanovit konečné dlužné částky. Do 31. prosince 2025 budou účty sníženy o 0,24 miliardy EUR, což odráží opravu výnosů.

Úroky z prodlení splatné v souvislosti s těmito případy se v současné době odhadují na 0,3 miliardy EUR ke dni 31. prosince 2025 (viz poznámka 2.6.2).

„Zvláštním účtem“ se rozumí stanovené nároky, jež nejsou na účtu A uvedeny z toho důvodu, že členské státy příslušné částky nevybraly a že za ně nebyla poskytnuta jistota (tj. záruka) (anebo že za ně jistota poskytnuta byla, avšak jsou předmětem sporu). Tyto nároky podléhají snížení hodnoty na základě informací poskytovaných každoročně členskými státy. Částky znehodnocení představují obecně ke konci každého roku podobné procento jistiny.

Částky k inkasu – EZZF a rozvoj venkova

V této položce jsou vykázány především pohledávky za členskými státy ke dni 31. prosince 2025 ve výši, kterou tyto státy vykázaly a certifikovaly ke dni 15. října 2025. U pohledávek vzniklých v době od jejich vykázání do dne 31. prosince 2025 byl proveden odhad. Komise odhaduje i výši opravných položek k pohledávkám za příjemci, jejichž inkaso je nepravděpodobné. Vytvoření opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala práva vymáhat tyto částky v budoucnu. V opravné položce je zahrnuta srážka ve výši 20 %, jež odpovídá částce, kterou si členské státy mohou ponechat na pokrytí správních nákladů.

2.6.1.2.    Dohoda o vystoupení Spojeného království

„Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii“ (č. j. 2019/C 384 I/01) (dále jen „dohoda o vystoupení“) podepsaná mezi EU a Spojeným královstvím stanoví pro obě strany různé finanční závazky. Ke dni 31. prosince 2025 činila čistá pohledávka za Spojeným královstvím na základě těchto závazků 10 761 milionů EUR (2024: 12 762 milionů EUR), z čehož má být 505 milionů EUR obdrženo do 12 měsíců po datu vykázání (2024: 1 530 milionů EUR).

v milionech EUR
	Článek 140	Článek 142	Ostatní	31.12.2025	31.12.2024
Splatné ze strany Spojeného království	2 327	9 599	166	12 092	14 683
Splatné Spojenému království	–	–	(1 331 )	(1 331 )	(1 922 )
Celkem	2 327	9 599	(1 165 )	10 761	12 762
Dlouhodobé	1 928	9 244	(915 )	10 256	11 231
Krátkodobé	399	355	(250 )	505	1 530

Částka, kterou dluží Spojené království – změna oproti předchozímu roku

Pokles čisté pohledávky o 2 001 milionů EUR (z 12 762 milionů EUR ke konci roku 2024 na 10 761 milionů EUR ke konci roku 2025) je způsoben především čistými platbami přijatými v roce 2025 (1 535 milionů EUR) a také nepeněžní úpravě ve výši 465 milionů EUR. Tato nepeněžní úprava, která je zaúčtována jako čistý náklad, je způsobena:

—	snížením částky, kterou Spojené království dluží podle článku 142 za svůj podíl na dosud nevyplacených oceněních v rámci důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a Společného systému zdravotního pojištění (JSIS) (529 milionů EUR);

—	snížením částky, kterou Spojené království dluží podle článku 140 (142 milionů EUR), v důsledku dodatečných kompenzujících pozic (58 milionů EUR) a úpravy odhadované neplnění (84 milionů EUR);

—	částkám dlužným Spojenému království podle článků 143 a 144 dohody o vystoupení (198 milionů EUR a 43 milionů EUR);

—

čistým poklesem částky, kterou Spojené království dluží v souvislosti s soudními spory podle článku 147 (5 milionů EUR), zahrnující částku, kterou Spojené království dluží za svůj podíl na čistých částkách vyplacených v roce 2025 ve výši 7 milionů EUR, a snížení odhadované částky, kterou Spojené království dluží za dosud nevyřešené soudní spory, o 12 milionů EUR). Faktory působící opačným směrem:

—	částka, kterou Spojené království dluží podle článku 142 za svůj podíl na čistých platbách z rozpočtu Unie v roce 2025 příjemcům PSEO a JSIS (326 milionů EUR);

—	snížení částky dlužné Spojenému království podle článku 141 v důsledku snížení základu pro výpočet podílu Spojeného království na pokutách (109 milionů EUR); a

—	zvýšení částky, kterou Spojené království dluží podle článku 136 v důsledku aktualizace odhadů a dodatečných částek (17 milionů EUR).

Částka, která má být vyplacena do 12 měsíců po datu vykázání

Částka ve výši 505 milionů EUR, kterou má Spojené království uhradit do 12 měsíců po datu vykázání, zahrnuje zbývající část z částky fakturované v září 2025 (338 milionů EUR), částku fakturovanou v dubnu 2026 (78 milionů EUR, včetně očekávané úpravy ve výši 27,9 milionu EUR související s článkem 140) a částku, která má být fakturována v září 2026, splatnou v období od října do prosince 2026 (89 milionů EUR):

v milionech EUR
	Připomenutí částky fakturované v září 2025	Duben 2026 fakturovaná částka	Odhadovaná září 2026, fakturovaná částka (část za říjen–prosinec)	Celkem
Článek 136	9	122		130
Článek 140	406	(136 )	129	399
Článek 141	(95 )		(50 )	(146 )
Článek 142	18	326	11	355
Článek 143		(198 )		(198 )
Článek 144		(43 )		(43 )
Článek 147		7		7
Celkem	338	78	89	505

Podíl Spojeného království (článek 139)

V souladu s článkem 139 odpovídá podíl Spojeného království na finančních závazcích vyplývajících z dohody o vystoupení procentnímu podílu vypočítanému jako poměr mezi vlastními zdroji poskytnutými Spojeným královstvím v letech 2014 až 2020 a vlastními zdroji poskytnutými v tomto období všemi členskými státy a Spojeným královstvím, upravený o částku, o níž byly členské státy informovány před 1. únorem 2022. Konečný podíl Spojeného království byl vyčíslen na 12,431681219587700 %.

Platby v rámci dohody o vystoupení

Platební mechanismus, který se použije na závazky stanovené mezi oběma stranami, je stanoven v článku 148. Souhrnně lze říci, že EU fakturuje čisté částky splatné ze strany Spojeného království v dubnu a září každého roku a Spojené království je každý měsíc platí. Částky vykázané v dubnu daného roku je třeba zaplatit ve čtyřech stejných měsíčních splátkách od června do září daného roku. Částky vykázané v září je třeba zaplatit v osmi stejných měsíčních splátkách od října daného roku do května roku následujícího. Vzhledem k tomu, že některé vykazované částky jsou nutně založeny na prognózách a odhadech, je výkaznictví každoročně aktualizováno na základě skutečných údajů.

V roce 2025 čistá částka vykázaná Spojenému království podle článku 136 a článků 140 až 147 činila 754 milionů EUR (2024: 377 milionů EUR), z nichž 213 milionů EUR bylo vykázáno v dubnu 2025 a 541 milionů EUR v září 2025 (2024: 1 414 milionů EUR (splatných Spojenému království) a 1 791 milionů EUR (splatných Spojeným královstvím).

Celkový objem plateb přijatých v roce 2025 činil 1 535 milionů EUR (2024: 2 391 milionů EUR). Z této částky se 1 120 milionů EUR vztahovalo ke zbývající části zprávy ze září 2024 a Spojené království je uhradilo v pěti stejných splátkách v období od ledna do května 2025 (2024: 3 133 milionů EUR), 213 milionů EUR se vztahovalo ke zprávě za duben 2025 a bylo uhrazeno Spojeným královstvím ve čtyřech stejných měsíčních splátkách v období od června do září 2025 (2024: 1 414 milionů EUR, které byly uhrazeny Spojenému království) a 203 milionů EUR se vztahovalo ke zprávě za září 2025 a Spojené království je uhradilo ve třech stejných splátkách v období od října do prosince 2025 (2024: 672 milionů EUR).

v milionech EUR
	Připomenutí – září 2024, zpráva: (splatné a uhrazené od ledna do května 2025)	Duben 2025 zpráva: (splatné a uhrazené od června do září 2025)	září 2025, zpráva: (splatné a uhrazené od října do prosince 2025)	Celkem platby v roce 2025
Článek 140	1 119	599	244	1 963
Článek 142	18	305	11	334
Článek 136	13	–	5	18
Článek 147	–	69	–	69
	1 150	973	260	2 384
Článek 136	–	(126 )	–	(126 )
Článek 141	(31 )	(343 )	(57 )	(431 )
Článek 143	–	(191 )	–	(191 )
Článek 144	–	(58 )	–	(58 )
Článek 145	–	(37 )	–	(37 )
Článek 146	–	(7 )	–	(7 )
	(31 )	(760 )	(57 )	(848 )
Celkem	1 120	213	203	1 535

Zbývající zůstatek faktury ze září 2025 na konci roku ve výši 338 milionů EUR má Spojené království zaplatit v pěti stejných měsíčních splátkách v období od ledna do května 2026 (2024: 1 120 milionů EUR).

Článek 140 – Zbývající závazky

Spojené království se zavázalo uhradit EU svůj podíl zbývajících rozpočtových závazků ke dni 31. prosince 2020 (tzv. zbývající závazky z brexitu) s úpravami dle požadavků článku 140. Ke dni 31. prosince 2025 činila celková částka vykázaná jako pohledávka 2 327 milionů EUR (2024: 4 432 milionů EUR), z nichž je 399 milionů EUR splatných během 12 měsíců následujících po konci roku. Následující tabulka uvádí hlavní pohyby mezi celkovou částkou vykázanou jako pohledávka ke dni 31. prosince 2024 a celkovou částkou vykázanou jako pohledávka ke dni 31. prosince 2025:

v milionech EUR
Částka, kterou Spojené království dlužilo k 31. 12. 2024	4 432
Čisté finanční opravy týkající se období 2014–2020 nebo předchozích programových období (včetně úpravy odpočtů za rok 2025)	(58)
Řízení o porušení smlouvy v oblasti vlastních zdrojů	(0)
Čisté platby přijaté od Spojeného království v roce 2025	(1 963 )
Úprava odhadovaného neplnění	(84)
Částka, kterou Spojené království dlužilo k 31. 12. 2025	2 327
Dlouhodobé	1 928
Krátkodobé	399

Meziroční snížení celkové částky vykázané jako pohledávka činilo 2 104 milionů EUR (2024: 3 909 milionů EUR) a bylo způsobeno zejména platbami obdrženými od Spojeného království v roce 2025.

Částka, která má být uhrazena do 12 měsíců ode dne vykázání (399 milionů EUR), zahrnuje zbývající zůstatek faktury ze září 2025 (406,5 milionů EUR), který má Spojené království zaplatit v období od ledna do května 2026, částku, která byla fakturována v dubnu 2026 (136,3 milionů EUR, včetně očekávané úpravy ve výši 27,9 milionu EUR) splatná Spojenému království v období od června do září 2026, a část odhadované částky, která má být fakturována v září 2026 a kterou má Spojené království zaplatit v období od října do prosince 2026 (128,9 milionů EUR).

Částku fakturovanou v dubnu 2026 tvoří částka 200,6 milionů EUR související s podílem Spojeného království na odhadovaném plnění zbývajících závazků v roce 2026, částka ve výši – 336,4 milionu EUR (včetně očekávané úpravy ve výši 27,9 milionu EUR) související s úpravou podílu Spojeného království na zbývajících závazcích v důsledku plnění v roce 2025 a částka ve výši –0,5 milionu EUR související s řízeními o porušení smlouvy v oblasti vlastních zdrojů.

Odhadovaná částka, která má být fakturována v září 2026 a je splatná v období od října do prosince 2026, se skládá z částky 150,4 milionu EUR, která se týká podílu Spojeného království na odhadovaném plnění zbývajících závazků v roce 2026, a částky –21,6 milionu EUR, která se týká podílu Spojeného království na čistých finančních opravách v souvislosti s programovým obdobím 2014–2020 nebo dřívějšími programovými obdobími (včetně úprav odpočtů z roku 2025).

Odhadované neplnění bylo upraveno o 84 milionů EUR tak, aby odráželo zrušení přidělení prostředků na závazek v roce 2025 a také budoucí zrušení přidělení prostředků na závazek u zbývajících závazků z brexitu podle odhadů na konci roku 2025.

Článek 142 – Závazky Unie ke konci roku 2020

Spojené království se zavázalo, že do konce roku 2020 uhradí EU svůj podíl na závazcích Unie s výjimkou závazků: a) s odpovídajícími aktivy a b) týkajících se fungování rozpočtu a správy vlastních zdrojů (včetně částek, které již byly pokryty zbývajícími závazky, viz článek 140 výše). Hlavní částka zde připadá na závazky EU ze zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru (důchody a nemocenské pojištění) existující ke dni 31. prosince 2020.

Neuhrazené závazky za rok 2020 podle čl. 142 odst. 6

v milionech EUR
	Důchodový systém evropských úředníků	Společný systém zdravotního pojištění	31.12.2025	31.12.2024
Neuhrazené závazky za rok 2020	68 944	4 326	73 271	77 529
Podíl Spojeného království	8 571	538	9 109	9 638
Příspěvky PSEO/JSIS	315	12	326	305
Celkem	8 885	550	9 435	9 943
Dlouhodobé	8 571	538	9 109	9 638
Krátkodobé	315	12	326	305

Podle standardního způsobu platby stanoveného v čl. 142 odst. 6 přispívá Spojené království každoročně na čisté platby provedené z rozpočtu Unie v předchozím roce za každého příjemce důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a na související příspěvek rozpočtu Unie na Společný systém zdravotního pojištění (JSIS) za každého příjemce nebo osobu, která prostřednictvím příjemce požívá výhod. Příspěvky jsou splatné ve čtyřech měsíčních splátkách od června do září příslušného roku.

Podíl Spojeného království na čistých platbách z rozpočtu Unie v roce 2025 příjemcům PSEO a JSIS činil 315 milionů EUR, resp. 12 milionů EUR. Tyto částky byly Spojenému království sděleny v rámci faktury za duben 2026 (a budou tedy Spojeným královstvím splatné ve čtyřech stejných měsíčních splátkách v období od června do září 2026).

Ke dni 31. prosince 2025 kromě toho činily neuhrazené závazky Spojeného království za rok 2020 podle čl. 142 odst. 6 týkající se PSEO a JSIS 8 571 milionů EUR, resp. 538 milionů EUR (2024: 9 023 milionů EUR a 615 milionů EUR). Je třeba poznamenat, že pojistněmatematické ztráty (nebo zisky) ze změn pojistněmatematických předpokladů sice ovlivňují současnou hodnotu nesplacených závazků za rok 2020 vypočtených na základě standardu IPSAS 39 / účetního pravidla č. 12, ale nemění ani výši dávek, které bude muset EU skutečně vyplatit, ani implicitně příspěvky Spojeného království na tyto platby splatné podle mechanismu standardního vypořádání stanoveného v čl. 142 odst. 6.

Neuhrazené závazky za rok 2020 podle čl. 142 odst. 5

Podle čl. 142 odst. 5 přispívá Spojené království na závazky týkající se ostatních důchodových (penzijních) systémů vykázané v konsolidované účetní závěrce EU za rozpočtový rok 2020 v deseti splátkách počínaje 31. říjnem 2021 (přičemž každá roční splátka je splatná v osmi měsíčních splátkách od října do května následujícího roku). Tyto závazky v konsolidované roční účetní závěrce Unie za rozpočtový rok 2020 činily 2 344 miliard EUR, což znamená, že podíl Spojeného království k 31. prosinci 2020 činil 291 milionů EUR. Se zohledněním částek obdržených od Spojeného království do konce roku 2025 v celkové výši 127 milionů EUR se nesplacený podíl Spojeného království na ostatních důchodových (penzijních) systémech snížil ke dni 31. prosince 2025 na 164 milionů EUR, z nichž má být 29 milionů EUR uhrazeno během 12 měsíců následujících po konci roku.

Další informace týkající se závazků ze zaměstnaneckých požitků viz poznámka 1.5.10 a poznámka 2.9.

Ostatní články

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Splatné ze strany Spojeného království:
Článek 136	133	8
Článek 147	33	107
	166	116
Splatné Spojenému království:
Článek 141	(1 090 )	(1 630 )
Článek 143	(198 )	(191 )
Článek 144	(43 )	(58 )
Článek 145	–	(37 )
Článek 146	–	(7 )
	(1 331 )	(1 922 )
Celkem	(1 165 )	(1 806 )
Dlouhodobé	(915 )	(1 040 )
Krátkodobé	(250 )	(766 )

Článek 136 – Rezervy použitelné v souvislosti s vlastními zdroji

Článek 136 stanoví rezervy použitelné po dni 31. prosince 2020 v souvislosti s vlastními zdroji. Spojené království je oprávněno obdržet, nebo případně povinno uhradit, svůj podíl, pokud mají být vlastní zdroje související s rozpočtovými roky do roku 2020 včetně poskytnuty, opraveny nebo se jich týkají úpravy po dni 31. prosince 2020. Spojené království tak podléhá veškerým úpravám vlastních zdrojů z DPH a HND, které se vztahují k rozpočtovým rokům do roku 2020 včetně. Tyto úpravy DPH a HND však budou provedeny pouze v případě, že o nich bude rozhodnuto nejpozději do dne 31. prosince 2028.

V souladu s článkem 136 dohody o vystoupení orgány Spojeného království nadále zasílají měsíční výpisy z účtu A, které obsahují shrnutí částek tradičních vlastních zdrojů splatných do rozpočtu EU. Tyto částky (mínus použitelná sazba zadržení) jsou zahrnuty do celkových částek následné faktury uvedené v čl. 148 odst. 2 dohody o vystoupení (viz následující odstavec). Pokud jsou tyto částky zaplaceny opožděně, jsou podle článku 12 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 splatné úroky.

Spojené království musí tedy platit tradiční vlastní zdroje, které vybralo po dnu 28. února 2021, které však souvisejí s rokem 2020 a dřívějšími lety. Od této částky se pak odečte podíl Spojeného království na celkové disponibilní částce. Zvláštní účet pro tradiční vlastní zdroje musí být plně zlikvidován ke dni 31. prosince 2025. Spojené království tedy poskytne podíl, vypočítaný podle čl. 136 odst. 3 písm. f), z nesplacených částek k tomuto datu, které nejsou předmětem zjištění Evropské komise při kontrole.

Čistá nesplacená částka splatná ze strany Spojeného království ke dni 31. prosince 2025 činila 133 milionů EUR (2024: 8 milionů EUR), z nichž 130 milionů EUR bude muset být Spojeným královstvím uhrazeno do 12 měsíců po konci roku a 2 miliony EUR později.

v milionech EUR
Částka splatná Spojenému království (–) / ze strany Spojeného království (+) k 31. 12. 2024	8
Úprava odhadu částek fakturovaných v roce 2025	14
Platby vyplacené Spojenému království v roce 2025	107
Úpravy DPH a HND (zůstatky za rok 2024)	(12)
Úrok z prodlení u opožděné platby Spojeného království tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH	5
Podíl nevyplacených tradičních vlastních zdrojů na zvláštním účtu Spojeného království k 31. prosinci 2025	4
Čisté tradiční vlastní zdroje Spojeného království po 28. únoru 2021	3
Úpravy DPH a HND (zůstatky za rok 2025)	2
Částka splatná Spojenému království (–) / ze strany Spojeného království (+) k 31. 12. 2025	133
Dlouhodobé	2
Krátkodobé	130

Částka uvedená v položce „Úpravy DPH a HND (zůstatky za rok 2024)“ odpovídá rozdílu mezi skutečnou částkou fakturovanou v dubnu 2026 (109 milionů EUR) a odhadem, který již byl v pohledávce z brexitu zahrnut ke konci roku 2024 (121 milionů EUR).

Částka uvedená v položkách „Úrok z prodlení u opožděné platby Spojeného království tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH“, „Podíl nevyplacených tradičních vlastních zdrojů na zvláštním účtu Spojeného království k 31. prosinci 2025“ a „Čisté tradiční vlastní zdroje Spojeného království po 28. únoru 2021“ odpovídá dalším částkám vyfakturovaným v dubnu 2026.

Částka uvedená v položce „Úpravy DPH a HND (zůstatky za rok 2025)“ odpovídá odhadované částce, která má být fakturována v dubnu 2027.

Článek 141 – Pokuty

Spojené království má nárok na svůj podíl na pokutách, o nichž bylo rozhodnuto před dnem 31. prosince 2020, a rovněž na pokutách, o nichž Unie rozhodla po dni 31. prosince 2020 postupem podle čl. 92 odst. 1, jakmile se tyto pokuty stanou konečnými. Výše pokut týkající se Spojeného království, které nebyly uhrazeny ke dni 31. prosince 2025, činí 7,6 miliardy EUR (2024: 8,9 miliardy EUR). Čistý pokles těchto pokut činil 1,3 miliardy EUR (0,0 EUR v souvislosti s pokutami udělenými v roce 2025 minus 0,4 miliardy EUR v souvislosti s pokutami potvrzenými a zaplacenými, sníženými nebo zrušenými na základě soudních rozhodnutí minus 0,9 miliardy EUR nárůstu snížení hodnoty). Podíl Spojeného království na příslušných neuhrazených pokutách ke dni 31. prosince 2025 je 0,9 miliardy EUR (2024: 1,1 miliardy EUR), z nichž částka 89 milionů EUR bude zahrnuta do faktury v září 2026 a vyplacena Spojenému království v období od října 2026 do května 2027. Kromě toho má Spojené království nárok na svůj podíl na konečných pokutách, které ke dni 31. prosince 2025 již nebyly splatné (46 milionů EUR, které budou zahrnuty do faktury za září 2026 a vyplaceny Spojenému království v období od října 2026 do května 2027), a na svůj podíl na konečných pokutách, které byly fakturovány v září 2025, ale ke konci roku ještě nebyly zaplaceny (95 milionů EUR, k vyplacení Spojenému království v období od ledna do května 2026). Celkový podíl Spojeného království na pokutách tedy činí 1,09 miliardy EUR (2024: 1,6 miliardy EUR), z čehož má být 146 milionů EUR vyplaceno do 12 měsíců po datu vykázání (2024: 431 milionů EUR).

Článek 143 – Podmíněné finanční závazky: půjčky na finanční pomoc, EFSI, EFSD a ELM

Podle tohoto článku je Spojené království odpovědné za financování svého podílu na podmíněných závazcích EU, pokud jde o jeho činnosti související s výpůjčkami, půjčkami a zárukami, pokud by k nim došlo a pokud by se na ně vztahovaly stávající záruční fondy – související podmíněné závazky viz poznámka 4.1. EU vrátí Spojenému království částky, kterými již Spojené království přispělo do záručních fondů a které již nejsou zapotřebí. Spojené království má rovněž právo na zpětné toky z operací, u kterých sdílí závazek. Ke dni 31. prosince 2025 činí částka, která má být Spojenému království vyplacena během příštích 12 měsíců, 198,3 milionu EUR (2024: 190,6 milionů EUR). Tato částka zahrnuje podíl Spojeného království na zpětně získaných částkách a čistých výnosech vybraných v roce 2025 (129,3 milionu EUR), přebytek rezerv (42,6 milionu EUR) a výnosy ze správy aktiv (26,5 milionu EUR). Zahrnuje také úpravy ve výši –41 tisíc EUR zjištěných během dohodnutých přezkumných postupů: úpravu o částku odtoků pokrytých přítoky z operací v rámci ELM (49 EUR) a úpravy mezi přítoky a odtoky z období „před brexitem“ a „po brexitu“, které jsou pokryty přítoky z operací v rámci EFSI (1 246 EUR); úpravu rozdělení částek nesplacených garantovaných operací v rámci EFSI z období „před brexitem“ a „po brexitu“ pro rok 2024 (–41 899 EUR).

Článek 144 – Finanční nástroje

Podle tohoto článku se EU zavázala vrátit Spojenému království jeho podíl na zpětných tocích, které vyplývají z finančních operací schválených do data vystoupení, jakož i jeho podíl na platbách na finanční operace schválené po datu vystoupení. Ke dni 31. prosince 2025 činí částka, která má být Spojenému království vyplacena během příštích 12 měsíců, 42,7 milionu EUR (2024: 57,9 milionů EUR).

Článek 145 – Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci (ESUO v likvidaci)

Spojené království má nárok na svůj podíl čistých aktiv ESUO v likvidaci ke dni 31. prosince 2020, který má být splacen v pěti splátkách dne 30. června každého roku počínaje rokem 2021. Čistá aktiva ESUO v likvidaci ke dni 31. prosince 2020 činila 1,5 miliardy EUR, z čehož podíl Spojeného království činí 184 milionů EUR. Po uhrazení páté a poslední splátky ve výši 37 milionů EUR v roce 2025 splnilo Spojené království k 31. prosinci 2025 všechny své závazky vyplývající z tohoto článku.

Článek 146 – Investice do Evropského investičního fondu (EIF)

Spojené království má nárok na svůj podíl na investicích EU do splaceného základního kapitálu fondu EIF k 31. prosinci 2020, který má být splacen v pěti splátkách 30. června každého roku počínaje rokem 2021. Investice EU do splaceného základního kapitálu fondu EIF k 31. prosinci 2020 činily 267 milionů EUR, z čehož podíl Spojeného království činí 33 milionů EUR. Po uhrazení páté a poslední splátky ve výši 6,6 milionu EUR v roce 2025 splnilo Spojené království k 31. prosinci 2025 všechny své závazky vyplývající z tohoto článku.

Článek 147 – Soudní spory

Spojené království se zavázalo přispět svým podílem na platbách EU, které vyplývají ze soudních sporů týkajících se finančních zájmů Unie, které se staly splatnými, za předpokladu, že skutečnosti, které jsou předmětem těchto sporů, nastaly nejpozději dne 31. prosince 2020. S ohledem na rezervy a časové rozlišení na konci roku, jakož i na skutečné platby provedené a přijaté ze strany EU za soudní spory v roce 2025 činí odhadovaná částka, kterou bude muset Spojené království zaplatit, 33 milionů EUR (2024: 107 milionů EUR), z čehož má být 7 milionů EUR vyplaceno do 12 měsíců po datu vykázání.

2.6.1.3.   Částky k inkasu – pokuty uložené společnostem

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Částky k inkasu – pokuty (brutto)	15 604	12 247
Prozatímní platby	(2 823 )	(2 161 )
Snížení hodnoty	(1 817 )	(934 )
Celkem	10 964	9 152
Dlouhodobé	–	–
Krátkodobé	10 964	9 152

Pokuty uložené společnostem zahrnují pokuty v oblasti hospodářské soutěže a jiné pokuty. Společnosti, jimž byla uložena pokuta a jež podaly nebo plánují podat opravný prostředek, mohou uhradit prozatímní platbu nebo Komisi předložit bankovní záruku. Jelikož prozatímní nebo konečné platby nepokrývají celkové neuhrazené pokuty ke konci roku, 10 729 milionů EUR (2024: 7 091 milionů EUR) bylo obdrženo jako krytí.

Platby obdržené od společností, kterým byla uložena pokuta, jsou drženy buď jako investice (viz poznámka 2.4.2.1) nebo na bankovních účtech (viz poznámka 2.8).

Výši částek odepsaných v důsledku znehodnocení Komise stanovila na základě individuálního posouzení pokut, které nevybrala nebo na něž se nevztahovala záruka a u nichž Komise očekává, že nebudou uhrazeny, jakož i s ohledem na případy, u kterých výši pokuty snížily soudy.

Výnosy z pokut uložených společnostem za daný rok činily celkem 4 808 milionů EUR (viz poznámka 3.5) a náklady, tj. snížení pokut na základě rozhodnutí soudu, činily celkem 214 milionů EUR (viz poznámka 3.16).

Vykazuje se podmíněný závazek ve výši 2 035 milionů EUR, aby se zohlednila možnost, že bude nutné vrátit předběžně vyplacené částky společnostem, jimž byla uložena pokuta a které se proti pokutám, které jim byly uloženy, odvolaly, nebo mají na toto odvolání právo – viz poznámka 4.2.1.

2.6.1.4.   Příjmy a náklady příštích období

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Příjmy příštích období	1 679	756
Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí	591	339
Celkem	2 269	1 095
Dlouhodobé	0	10
Krátkodobé	2 269	1 085

Příjmy příštích období zahrnují 0,3 miliardu EUR (2024: 0,4 miliardy EUR), u níž Komise předpokládá, že ji zinkasuje od členských států v rámci soudržnosti v důsledku kontroly a schválení roční účetní závěrky předložené členskými státy.

2.6.2.   Pohledávky ze směnných transakcí

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Dlouhodobé
Finanční záruky – pohledávky	1 359	1 324
Úrok z prodlení	319	323
Ostatní pohledávky	108	84
	1 786	1 731
Krátkodobé
Finanční záruky – pohledávky	293	306
Zákazníci	349	302
Snížení hodnoty pohledávek za zákazníky	(154 )	(136 )
Náklady příštích období týkající se nesměnných transakcí	411	363
Úrok z prodlení	801	761
Ostatní	753	339
	2 452	1 936
Celkem	4 238	3 666

Pohledávka ze smlouvy o finanční záruce (FGC) představuje budoucí odměnu, u které EU očekává, že ji obdrží za poskytnuté záruky. Většina záruk EU je nevýdělečná nebo je jejich cena nižší než tržní sazba. Proto je pohledávka ze smlouvy o finanční záruce výrazně nižší než závazek ze smlouvy o finanční záruce (viz poznámka 2.11.2). Z celkové částky pohledávky ze smlouvy o finanční záruce ve výši 1 651 milionů EUR ke dni 31. prosince 2025 je 1 564 milionů EUR klasifikováno jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty (úroveň reálné hodnoty 3). Ve srovnání s počátečním zůstatkem k 1. lednu 2025 ve výši 1 629 milionů EUR se pohledávka ze smlouvy o finanční záruce celkově zvýšila o 22 milionů EUR v důsledku o 264 milionů EUR vyšších záručních prémií, jejichž přijetí se očekává v budoucnu, po odečtení 242 milionů EUR záručních prémií přijatých v průběhu roku.

Úroky z prodlení se týkají především případů vlastních zdrojů a naběhlých úroků u pokut, které kryjí záruky poskytnuté společnostmi, jimž byla udělena pokuta. Dlouhodobá částka (0,3 miliardy EUR) se týká případů, které se stále ještě řeší s členskými státy uvedenými v poznámce 2.6.1.1.

2.7.   ZÁSOBY

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Vědecký materiál	58	66
Ostatní	22	19
Celkem	79	85

2.8.   PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Účty u ministerstev financí a centrálních bank		31 755	24 059
Běžné účty		1 816	808
Zálohové účty		7	10
Převody (peníze na cestě)		0	–
Jiné termínované vklady		–	–
Bankovní účty pro plnění rozpočtu	2.8.1	33 579	24 877
Účty u centrálních bank		23 596	33 926
Termínované vklady		23 516	–
Reverzní repo operace		18 115	–
Likvidita pro jednotné financování	2.8.2	65 227	33 926
Finanční nástroje	2.8.3	2 975	2 758
Pokuty	2.8.4	237	134
Ostatní orgány, agentury a subjekty		988	1 439
svěřenskými fondy		35	30
Celkem		103 041	63 163

2.8.1.   Bankovní účty pro plnění rozpočtu

V této položce jsou vykázány finanční prostředky, které má Komise na svých bankovních účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u ministerstva financí nebo centrální banky), na běžných účtech u obchodních bank, na zálohových účtech a na účtech pokladní hotovosti.

Zůstatky peněžních prostředků Komise vykazuje cyklický vývoj: po přítoku prostředků (např. výběru příjmů) obvykle následují výdaje. Tento časový nesoulad způsobuje, že zůstatky v průběhu roku kolísají. Klíčovým rysem tohoto cyklu je to, že značná část zůstatku hotovosti ke konci roku se na začátku ledna použije k úhradě významné platby, a to především na výdaje v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF).

Rozdíl v disponibilním zůstatku peněžních prostředků na konci roku 2025 oproti roku 2024 byl způsoben především vyšším převodem prostředků na platby, zejména pro Evropský fond solidarity, který má pokrýt platby několika zemím postiženým katastrofami, příjmů z dražby emisních povolenek v rámci systému obchodování s emisemi (ETS) určených k financování plánů Sociálního klimatického fondu počínaje rokem 2026 a vyšší částky tradičních vlastních zdrojů, než bylo plánováno v rozpočtu. Kromě toho se u některých výdajů tempo výdajů vyvíjelo poněkud pomaleji, než se předpokládalo.

2.8.2.   Likvidita pro jednotné financování

V rámci strategie jednotného konceptu financování se část výnosů z výpůjček buď ponechává v hotovosti, nebo se investuje do krátkodobých investic, aby bylo možné dostát nadcházejícím povinnostem vyplácení.

Reverzní repo operace je operace v podobě hotovostního úvěru, kterou EU sjednává s protistranou na pevně stanovenou dobu a za pevnou úrokovou sazbu. Doba trvání transakce je 7 nebo 14 dní. Jako zajištění přijímá EU vysoce likvidní dluhopisy na omezenou dobu trvání reverzní repo operace (18,1 miliardy EUR k 31. prosinci 2025). Jelikož rizika a výnosy spojené s tímto zajištěním zůstávají na straně převodce, není toto zajištění vykázáno v rozvaze EU.

Zvýšení zůstatků peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů ke konci roku 2025 je způsobeno výplatami plánovanými na začátek roku 2026 za účelem financování programů RRF a nástroje SAFE.

2.8.3.   Finanční nástroje

V této položce jsou vykázány převážně peněžní ekvivalenty, které spravují fiduciární správci jménem Komise. Děje se tak za účelem realizace programů v rámci finančních nástrojů, jež jsou financovány z rozpočtu EU: 2,0 miliardy EUR k 31. prosinci 2025, z čehož 0,8 miliardy EUR se týká fondu ERI – viz poznámka 2.4.2.1. Částka zahrnuje rovněž peněžní ekvivalenty ve výši 0,8 miliardy EUR (termínované vklady a krátkodobé komerční cenné papíry) patřící do Inovačního fondu spravovaného EIB – viz poznámka 2.4.2.1. Tato položka nezahrnuje rezervu v oblasti likvidity související se společným rezervním fondem (0,2 miliardy EUR ke dni 31. prosince 2025), která je uložena v centrální pokladně Komise. Peněžní prostředky vázané ve finančních nástrojích lze používat pouze v rámci příslušných programů.

2.8.4.   Pokuty

Jedná se o částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila společnostem a u kterých dosud nebyla ukončena příslušná řízení. Pokud je podán opravný prostředek nebo pokud není známo, zda pokutovaná společnost opravný prostředek podá, vykazuje se daná částka jako podmíněný závazek v poznámce 4.2.1. Od roku 2010 spravuje Komise všechny prozatímně inkasované pokuty od společností ve fondu BUFI, jehož prostředky investuje do finančních nástrojů klasifikovaných jako nederivátová finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (viz poznámka 2.4.2), přičemž část aktiv fondu je ke konci roku zpeněžena.

ZÁVAZKY

2.9.   DŮCHODY A DALŠÍ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

2.9.1.   Čisté závazky v rámci systému zaměstnaneckých požitků

v milionech EUR
	Důchodový systém evropských úředníků	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	31.12.2025 Celkem	31.12.2024 Celkem
Závazky z definovaných požitků	83 998	1 887	5 721	91 605	93 557
Aktiva plánu	Nezařazeno	(11 )	(467 )	(477 )	(461 )
Čisté závazky	83 998	1 876	5 254	91 128	93 096

Celkový závazek z titulu zaměstnaneckých požitků zůstal relativně stabilní; jeho mírný pokles byl způsoben především snížením čistého závazku v rámci Společného systému zdravotního pojištění (JSIS). Důvodem je aktualizace hodnoty vývoje nákladů na zdravotní péči v systému JSIS, která vedla k pojistně-matematickým ziskům v důsledku změn finančních předpokladů, čímž se snížil celkový závazek. Kromě toho byl zaznamenán velmi mírný pokles čistého závazku v důchodovém systému evropských úředníků (PSEO), který je největším stávajícím systémem. Pojistně-matematické zisky vyplývající ze zvýšení reálné diskontní sazby PSEO v daném roce byly z části kompenzovány ztrátami v důsledku pojistně-matematických předpokladů souvisejících se změnami platů (viz poznámky 2.9.2 a 2.9.4). Je třeba poznamenat, že i když růst nebo pokles reálné diskontní sazby ovlivňuje objem závazků na konci roku, nemění výši dávek, které budou muset být příjemcům v budoucích letech z rozpočtu EU skutečně vyplaceny. Další pokles čistého závazku ze systému PSEO způsobený pojistně-matematickými zisky vyplývajícími z dosavadního vývoje byl kompenzován nárůstem způsobeným ročními náklady na aktuální službu a úrokovými náklady (zaúčtováním diskontování závazku), čímž se dále snížil dopad pojistně-matematických zisků vyplývajících ze změn finančních předpokladů na celkový závazek (viz poznámka 2.9.2).

Důchodový systém evropských úředníků

Tento závazek z definovaných požitků odpovídá současné hodnotě předpokládaných budoucích výplat, jež EU musí provést za účelem splnění důchodových závazků, jež plynou ze služebních poměrů v běžném a předchozím období. Tento systém je průběžný a všechny platby, které je třeba každoročně ze systému provádět, jsou tudíž každý rok zahrnovány do rozpočtu EU.

V souladu s článkem 83 služebního řádu dávky důchodového systému zaměstnanců představují výdaj z rozpočtu EU. Systém je financován fiktivně a za vyplácení těchto dávek společně ručí členské státy. Aktivním členům systému je ze základního platu strháván povinný důchodový příspěvek, jenž aktuálně činí 13,1 %. Tyto příspěvky se považují za příjmy rozpočtu na daný rok a obecně pomáhají financovat výdaje EU (viz také poznámka 3.8).

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců, již jsou členy systému PSEO (zaměstnanců v aktivní službě, zaměstnanců v důchodu, zaměstnanců v pracovní neschopnosti a pozůstalých zesnulých zaměstnanců) ke dni 31. prosince 2025 a v souladu s ustanoveními služebního řádu platnými k uvedenému datu. Toto ocenění bylo provedeno v souladu s ustanoveními o započítávání standardu IPSAS 39 (a tudíž i v souladu s účetním pravidlem EU č. 12).

Ostatní důchodové systémy

Tento závazek plyne z penzijních nároků stávajících a bývalých členů Komise, Evropského soudního dvora a Účetního dvora, Rady, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů. Patří sem též závazky z důchodů poslanců Evropského parlamentu.

Společný systém zdravotního pojištění

Kromě výše uvedených důchodových systémů se oceňují odhadované závazky, které má EU vůči Společnému systému zdravotního pojištění (JSIS). Tyto závazky plynou z nákladů na zdravotní péči, jež musí být hrazeny po ukončení služebního poměru (po odečtení jejich příspěvků). Jak je uvedeno v poznámce 1.5.10, výpočet tohoto závazku zohledňuje celou dobu aktivní služby tak, aby jak důchodový systém, tak systém zdravotního pojištění v rámci plánu zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru byly v účetnictví konzistentně zachycovány.

Vzhledem k povinnosti zachytit věrně ekonomickou podstatu dané situace stanovené jak v účetních pravidlech EU, tak ve standardech IPSAS, nebyl při přiřazování dávek době služby standard IPSAS 39 vykládán úžeji. Pokud by měly být náklady na služební poměr v systému JSIS plně kumulovány po dobu 10 let za všechny zaměstnance, a nikoliv za dobu aktivní služby zaměstnance, promítlo by se to do závazku z definovaných požitků ke konci roku jako nárůst o 0,8 miliardy EUR. Jak už však bylo uvedeno, užší výklad by byl v rozporu s kvalitativním znakem věrného a poctivého obrazu, a tedy by se nemělo za to, že podává spolehlivé informace v souladu s účetním pravidlem EU č. 1 a koncepčním rámcem IPSAS. Tento odhad je silně závislý na vývoji služebního postavení současných zaměstnanců (zejména počtu zaměstnanců se smlouvou na dobu určitou, kteří by se v budoucnu měli stát úředníky).

2.9.2.   Změna současné hodnoty závazků z definovaných požitků pro zaměstnance

Současná hodnota závazků z definovaných požitků se určí diskontováním očekávaných budoucích výplat nezbytných ke splnění závazků, jež plynou ze služebního poměru zaměstnanců v běžném a předchozím období.

Analýza změn závazků z definovaných požitků v běžném roce je uvedena níže:

v milionech EUR
	Důchodový systém evropských úředníků	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	Celkem
Současná hodnota k 31. 12. 2024	84 765	1 942	6 850	93 557
Vykázáno ve výkazu finanční výkonnosti
Náklady na služební poměry v běžném období	2 874	77	241	3 192
Úrokové náklady	2 794	63	226	3 083
Vykázáno v čistých aktivech
Přecenění závazků u zaměstnaneckých požitků
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z empirických korekcí	(1 498 )	17	(202 )	(1 683 )
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z demografických předpokladů	237	6	15	259
Pojistněmatematické (zisky)/ztráty z finančních předpokladů	(2 608 )	(134 )	(1 270 )	(4 012 )
Ostatní
Vyplacené požitky	(2 567 )	(84 )	(140 )	(2 791 )
Současná hodnota k 31. 12. 2025	83 998	1 887	5 721	91 605

Náklady na služební poměry v běžném období představují zvýšení současné hodnoty závazků z definovaných požitků, jež plynou ze služebního poměru stávajících členů v běžném roce.

Úrokové náklady vyjadřují nárůst současné hodnoty závazků z definovaných požitků za sledované období, který je dán tím, že se o jedno období přiblížil termín vyplacení těchto požitků.

Pojistněmatematické zisky a ztráty z empirických korekcí vyjadřují vliv rozdílu mezi očekáváním založeným na předpokladech učiněných pro rok 2025 v předchozím roce a skutečností v roce 2025. Tento bod rovněž odráží dopad nově příchozích (zaměstnanci, kteří byli zaměstnáni v době sestavování této závěrky, nikoli však v období sestavování minulé závěrky).

Pojistněmatematické zisky a ztráty ze změn v hodnotách pojistněmatematických předpokladů (demografických proměnných jako fluktuace a úmrtnost zaměstnanců a finančních proměnných jako diskontní sazby a očekávaný nárůst platů) vznikají, když se aktualizují odhadované hodnoty těchto předpokladů, aby se zohlednily určující podmínky.

Požitky (např. důchody nebo proplácení výdajů na lékařskou péči) jsou vypláceny během roku v souladu s pravidly systému. O vyplacené požitky se snižují závazky z definovaných požitků.

2.9.3.   Aktiva plánu

v milionech EUR
	Ostatní důchodové systémy	Společný systém zdravotního pojištění	Celkem
Současná hodnota k 31. 12. 2024	23	438	461
Čisté změny v aktivech plánu	(12 )	29	17
Současná hodnota k 31. 12. 2025	11	467	477

2.9.4.   Pojistněmatematické předpoklady – zaměstnanecké požitky

Základní pojistněmatematické předpoklady používané při oceňování dvou hlavních systémů zaměstnaneckých požitků EU jsou uvedeny níže:

	2025	2024
Důchodový systém evropských úředníků
Nominální diskontní sazba	3,8  %	3,3  %
Předpokládaná míra inflace	2,0  %	2,0  %
Reálná diskontní sazba	1,8  %	1,3  %
Očekávaná míra budoucího nárůstu platů	1,4  %	1,3  %
Věk odchodu do důchodu	63 /64 /66	63 /64 /66
Společný systém zdravotního pojištění
Nominální diskontní sazba	3,8  %	3,3  %
Předpokládaná míra inflace	2,0  %	2,0  %
Reálná diskontní sazba	1,8  %	1,3  %
Očekávaná míra budoucího nárůstu platů	1,4  %	1,3  %
Trend vývoje nákladů na zdravotní péči	0,9  %	1,6  %
Věk odchodu do důchodu	63 /64 /66	63 /64 /66

Míra úmrtnosti v roce 2025 vychází z aktualizované Úmrtnostní tabulky úředníků EU (EU Civil Servants Life Table, EULT 2023), která zahrnuje dynamický trend v příštích 18 letech.

Nominální diskontní sazba je stanovena jako hodnota výnosu dluhopisu s nulovým kupónem denominovaným v eurech (se splatností 17 let od prosince 2025 v případě Důchodového systému evropských úředníků (PSEO) a 17 let v případě Společného systému zdravotního pojištění). Jako míra inflace byla použita očekávaná míra inflace během odpovídajícího období: zlomová inflace se získá porovnáním výnosů inflačně indexovaných a běžných státních dluhopisů hlavních evropských finančních trhů. Reálná diskontní sazba se vypočítá z nominální diskontní sazby a očekávané dlouhodobé míry inflace.

2.9.5.   Analýza citlivosti

Analýza citlivosti vychází ze simulací změny (za jinak stejných podmínek) hodnoty daných předpokladů.

Citlivost důchodového systému evropských úředníků

Změna předpokládané reálné diskontní sazby o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2025		2024
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	(1 436 )	1 474	(1 516 )	1 558

Změna předpokládaného trendu nárůstu platů o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2025		2024
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	1 439	(1 404 )	1 514	(1 476 )

Změna předpokládaného věku odchodu do důchodu o jeden rok by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2025		2024
	Zvýšení o jeden rok	Snížení o jeden rok	Zvýšení o jeden rok	Snížení o jeden rok
Závazky z definovaných požitků	(751 )	1 078	(799 )	1 109

Citlivost Společného systému zdravotního pojištění

Změna předpokládaného trendu vývoje nákladů na zdravotní péči o deset bazických bodů by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2025		2024
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Agregovaná suma nákladů na služební poměry běžného období a složek úrokových nákladů u čistých periodických nákladů na zdravotní péči čerpanou po ukončení pracovního poměru	11	(10 )	11	(11 )
Závazky z definovaných požitků	131	(127 )	166	(162 )

Změna předpokládané nominální diskontní sazby o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2025		2024
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	(96 )	99	(130 )	133

Změna předpokládaného trendu nárůstu platů o deset bazických bodů (0,1 %) by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2025		2024
	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %	Zvýšení o 0,1 %	Snížení o 0,1 %
Závazky z definovaných požitků	(26 )	25	(27 )	26

Změna předpokládaného věku odchodu do důchodu o jeden rok by měla tyto účinky:

v milionech EUR
	2025		2024
	Zvýšení o jeden rok	Snížení o jeden rok	Zvýšení o jeden rok	Snížení o jeden rok
Závazky z definovaných požitků	(150 )	161	(185 )	197

2.10.   REZERVY

v milionech EUR
	Stav k 31. 12. 2024	Dodatečné rezervy	Nevyužité a zrušené částky	Využité částky	Převody mezi kategoriemi	Změna v odhadu	Stav k 31. 12. 2025
Soudní řízení:
Zemědělství	204	9	(178 )	–	–	–	35
Ostatní	100	149	(8 )	(59 )	–	0	182
Demontáž jaderných zařízení	1 796	–	–	(53 )	–	137	1 880
Finanční rezervy	7 082	1	(7 081 )	(0 )	–	–	3
Ostatní	633	164	(206 )	(17 )	–	(61 )	514
Celkem	9 816	323	(7 473 )	(129 )	–	76	2 613
Dlouhodobé	2 280	58	(181 )	(22 )	(63 )	76	2 149
Krátkodobé	7 536	265	(7 292 )	(107 )	63	–	464

Rezervy představují spolehlivě odhadnuté částky, jež plynou z minulých událostí a v budoucnu budou muset být pravděpodobně z rozpočtu EU uhrazeny.

Finanční rezervy

V roce 2024 zaúčtovala EU rezervy ve výši 7,1 miliardy EUR na očekávané úvěrové ztráty související s neodvolatelným úvěrovým závazkem makrofinanční pomoci v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu Úvěr byl Ukrajině v roce 2025 vyplacen v plné výši, a proto byla rezerva zrušena a místo ní byla k 31. prosinci 2025 zaúčtována opravná položka na snížení hodnoty – viz poznámka 2.4.1.1.

Soudní řízení

V této položce jsou odhadnuty částky, jež pravděpodobně budou muset být uhrazeny po konci roku, a to v souvislosti s několika probíhajícími soudními řízeními. Částky v položce Zemědělství souvisí se soudními spory vedenými členskými státy ohledně rozhodnutí o schválení souladu v případě EZZF a EZFRV.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2017 byl základ pro tvorbu této rezervy aktualizován na základě „strategie JRC o programu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady“ (D&WMP) aktualizované v roce 2017. Přezkum strategie spolu s přezkumem rozpočtu a personálních potřeb byl proveden s pomocí odborné skupiny pro program D&WM. Představuje nejlepší dostupný odhad rozpočtu a personálu potřebného k dokončení vyřazení jaderných zařízení v areálech JRC v Geelu, Karlsruhe a Pettenu z provozu. Pro lokalitu Ispra byl v roce 2025 vypracován revidovaný odhad nákladů na vyřazení jaderného zařízení, který je zohledněn v rezervě.

V souladu s účetními pravidly EU je rezerva indexována mírou inflace a poté diskontována na čistou současnou hodnotu (s použitím křivky swapu, jehož předmětem jsou úrokové platby v eurech). Tímto způsobem byla ke dni 31. prosince 2025 vypočtena rezerva v objemu 1 880 milionů EUR. Předpokládá se, že v roce 2026 bude z rezervy čerpáno 45 milionů EUR a v následujících letech 1 834 milionů EUR.

Je třeba poznamenat, že vzhledem k značné nejistotě, která je s dlouhodobým plánováním vyřazování jaderných zařízení z provozu spojena, by tento odhad mohl být v budoucnu výrazně vyšší. Nejistota pramení především z konečného stavu areálu, v němž dojde k vyřazení, jaderného materiálu, aspektů nakládání s odpadem a jeho ukládáním, nedefinovaných nebo neúplně definovaných vnitrostátních regulačních rámců, složitých a časově náročných licenčních řízení a budoucího vývoje relevantního trhu.

2.11.   FINANČNÍ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Dlouhodobé
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	2.11.1	643 928	539 522
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2.2	9	13
Závazky z finančních záruk	2.11.2	81	39
		644 018	539 575
Krátkodobé
Finanční závazky v naběhlé hodnotě	2.11.1	89 069	55 904
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	2.4.2.2	53	84
Závazky z finančních záruk	2.11.2	7 647	6 340
		96 769	62 328
Celkem		740 787	601 903

2.11.1.   Finanční závazky v naběhlé hodnotě

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Výpůjčky	2.11.1.1	731 224	594 028
Ostatní finanční závazky	2.11.1.2	1 773	1 398
Celkem		732 997	595 426
Dlouhodobé		643 928	539 522
Krátkodobé		89 069	55 904

2.11.1.1.   Výpůjčky

v milionech EUR
	Jednotné financování	SURE	EFSM	BOP	MFA	Euratom	Celkem
Celkem k 31. 12. 2024	437 628	98 839	42 297	201	14 762	301	594 028
Nové výpůjčky – nominální	221 526	–	–	–	–	–	221 526
Splátky	(73 266 )	(8 000 )	(2 400 )	(200 )	(20 )	–	(83 886 )
Změny u čisté hodnoty majetku	(300 )	(135 )	(15 )	(1 )	7	(0 )	(443 )
Ostatní pohyby	2 500	–	(2 500 )	–	–	–	–
Celkem k 31. 12. 2025	588 088	90 705	37 382	–	14 749	301	731 224
Dlouhodobé	514 099	82 594	30 818	–	14 495	300	642 305
Krátkodobé	73 989	8 111	6 564	–	255	0	88 919

Nominální hodnota výpůjček k 31. prosinci 2025 činila 738,9 miliardy EUR (2024: 601,3 miliardy EUR). U většiny těchto výpůjček se jednalo o dlouhodobé dluhopisy, s výjimkou jednotného konceptu financování, kde krátkodobé pokladniční poukázky EU ve výši 36,8 miliardy EUR (2024: 23,1 miliardy EUR) zůstávaly ke konci roku rovněž nesplaceny. Čisté nové výpůjčky v roce 2025 činily 137,6 miliardy EUR (nominální hodnota).

Částky vypůjčené na půjčky v rámci programů SURE, EFSM, Euratom a MFA schválené před rokem 2023 jsou transakcemi „back-to-back“, což znamená, že EU vydává účelový dluhopis na financování konkrétní dohody o půjčce za stejných podmínek – viz poznámka 2.4.1.1.

„Jednotným konceptem financování“ se financují půjčky a nevratná podpora v rámci RRF (včetně REPowerEU), jakož i Nástroj pro Ukrajinu, Nástroj pro západní Balkán, Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko a půjčky MFA schválené od roku 2023. V případě, že individuální výpůjčky přímo nefinancují konkrétní výplaty, Komise používá k financování společný přístup. Namísto toho jsou podle ročního výpůjčního plánu vydávány dlouhodobé dluhopisy a krátkodobé dluhopisy. K vydání těchto cenných papírů Komise využívá aukce a syndikace. Náklady pak v souladu s metodikou přidělování nákladů dohodnutou s členskými státy přenáší v případě půjček na členské státy a další přijímající země a v případě nevratné podpory do rozpočtu EU. Tato flexibilita financování si rovněž vyžaduje rezervu v oblasti likvidity, aby bylo možné likviditu účinně řídit (viz poznámka 2.8.2). V souvislosti se strategií jednotného konceptu financování vydává Unie krátkodobé pokladniční poukázky EU (3 až 12 měsíců), které mohou být splaceny ve stejném nebo následujícím roce. Řádek „Splátky“ se týká 55,3 miliardy EUR těchto krátkodobých výpůjček.

Řádek „Změny účetní hodnoty“ odpovídá změně naběhlých úroků a změnám prémií/slev (nové prémie/slevy a odpisy).

Položka „Ostatní pohyby“ se týká převodu dluhopisů v nominální hodnotě 2,5 miliardy EUR z programu EFSM do jednotného financování v návaznosti na předčasné splacení dvou půjček ze strany Portugalska – viz poznámka 2.4.1.1.

Záruku za splacení výše uvedených výpůjček v konečném důsledku poskytuje rozpočet EU – viz poznámka 2.4.1.1.

2.11.1.2.   Ostatní finanční závazky

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Dlouhodobé
Závazky z finančního leasingu	511	605
Splátky za budovy	244	283
Příspěvky s podmínkami	617	234
Ostatní	251	134
	1 623	1 256
Krátkodobé
Závazky z finančního leasingu	90	79
Splátky za budovy	57	55
Příspěvky s podmínkami	3	8
Ostatní	–	–
	150	142
Celkem	1 773	1 398

Závazky z finančního leasingu

v milionech EUR
	Částky splatné v budoucnu
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Závazky celkem
Pozemky a budovy	87	256	248	592
Jiná stálá aktiva	3	6	–	9
Celkem k 31. 12. 2025	90	263	248	601
Úroková složka	20	64	59	143
Budoucí minimální leasingové splátky celkem k 31. 12. 2025	110	327	308	744
Budoucí minimální leasingové splátky celkem k 31. 12. 2024	102	361	393	856

Výše uvedené položky připadající na leasing a budovy bude nutno financovat z budoucích rozpočtů.

Příspěvky s podmínkami se týkají příspěvků členských států a dalších dárců na programy EU, zejména na InvestEU (viz poznámka 4.1.1), přičemž EU má povinnost vrátit veškeré nevyužité finanční prostředky přispěvateli.

2.11.2.   Závazky z finančních záruk

v milionech EUR
	31.12.2025		31.12.2024
	Finanční záruky – pohledávky (Poznámka 2.6.2)	Finanční záruka Závazky	Finanční záruky – pohledávky (Poznámka 2.6.2)	Finanční záruka Závazky
Programy rozpočtových záruk EU
Záruky EIB ELM	11	1 806	19	1 862
Záruka EFSI	1 248	1 307	1 345	1 402
Záruka EFSD	9	89	7	192
Záruka InvestEU	276	1 841	190	1 606
Záruka NDICI EU	60	915	30	582
Záruka pro Ukrajinu	24	1 248	10	61
	1 629	7 205	1 600	5 707
Programy finančních nástrojů EU
COSME	–	219	–	304
Horizont 2020	4	126	6	198
Ostatní	18	179	23	171
	22	523	29	673
Celkem	1 651	7 729	1 629	6 379
Dlouhodobé	1 359	81	1 324	39
Krátkodobé	293	7 647	306	6 340

EU uplatňuje vykazování smluv o finanční záruce v hrubé výši, kdy jsou příjmy ze záruky, které mají být teprve obdrženy, vykázány jako část k inkasu smlouvy o finanční záruce (vykázaná v položce pohledávky ze směnných transakcí – viz poznámka 2.6.2) a závazek ze smlouvy o finanční záruce je rovněž vykázán jako závazek EU za krytí budoucích nároků ze záruk.

Zatímco závazky z finančních záruk ELM a EFSI zůstávají významné, nadále se zvyšují i záruky v rámci nových programů v tomto VFR, konkrétně záruky InvestEU a NDICI a Záruka pro Ukrajinu zahájená v roce 2024, a to v důsledku podpisu nových operací ze strany prováděcích partnerů EU (viz také poznámka 4.1.1).

S výjimkou záruky EFSI, kde má EU nárok na očekávanou odměnu, která je vykázána jako pohledávka z finanční záruky a která z velké části pokrývá závazek, u ostatních programů pokrývají očekávané příjmy pouze malou část záruky. Důvodem je vysoký podíl dotací EU na tyto programy, zejména na ty, které jsou určeny pro financování s vyšším rizikem pro malé a střední podniky nebo pro odvětví inovací, a také na záruky pro projekty v rozvojových zemích.

2.12.   ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Brutto	Úpravy	Netto k 31. 12. 2025	Brutto	Úpravy	Netto k 31. 12. 2024
Žádosti o proplacení nákladů a faktury obdržené od:
Členské státy
EZFRV a další nástroje rozvoje venkova	1 892	–	1 892	269	(0 )	269
EFRR a FS	13 463	(2 250 )	11 213	6 036	(2 258 )	3 778
ESF	8 720	(557 )	8 164	2 156	(447 )	1 708
RRF (NGEU)	22 707	(1 646 )	21 061	28 016	(724 )	27 292
Ostatní	1 463	(217 )	1 247	1 824	(318 )	1 506
Soukromé a veřejné subjekty	1 187	(15 )	1 172	1 957	(334 )	1 623
Obdržené žádosti o proplacení nákladů a faktury celkem	49 433	(4 684 )	44 749	40 258	(4 082 )	36 176
EZZF	15 344	Nezařazeno	15 344	15 086	Nezařazeno	15 086
Závazky z vlastních zdrojů	47	Nezařazeno	47	–	Nezařazeno	–
Ostatní závazky	4 344	Nezařazeno	4 344	3 624	Nezařazeno	3 624
Ostatní	553	Nezařazeno	553	528	Nezařazeno	528
Celkem	69 721	(4 684 )	65 037	59 496	(4 082 )	55 414

Závazky zahrnují obdržené faktury a žádosti o proplacení nákladů, které ke konci roku nebyly zaplaceny. Jsou prvotně vykazovány v okamžiku přijetí faktury nebo žádosti ve výši požadované částky. Následně jsou závazky upraveny tak, aby odrážely pouze částky, jež byly na základě přezkumu nákladů schváleny, a částky, u nichž se předpokládá, že budou způsobilé. Částky, u nichž se předpokládá, že budou nezpůsobilé, jsou uvedeny ve sloupci „Úpravy“; přičemž největší částky se týkají strukturálních opatření.

Snížení závazků u RRF o 6,2 miliardy EUR naznačuje, že ke konci roku, pro který nebylo dosud provedeno posouzení milníků a cílů, bylo obdrženo méně žádostí o platbu.

Nárůst závazků ve fondu EZFRV je způsoben tím, že rok 2025 je posledním rokem provádění předchozího programového období, přičemž většina programů již dosáhla 95 % stropu. V důsledku toho je proplácení souvisejících žádostí o proplacení nákladů pozastaveno, což se projevuje vyšší úrovní závazků.

Nárůst závazků v oblasti soudržnosti je způsoben tím, že do 31. prosince bylo ve srovnání s předchozím rokem přijato k proplacení větší množství žádostí o proplacení nákladů, u nichž ještě probíhalo ověřování způsobilosti a jejichž úhrada dosud nebyla provedena.

CPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (37) a (EU) 2021/1060 (38) o společných ustanoveních), které se vztahuje na strukturální fondy (EFRR a ESF), Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), předpokládá, že rozpočet EU bude chráněn systematickým zadržováním prostředků u provedených průběžných plateb. Poté, co skončí účetní období podle tohoto nařízení (1. července – 30. června), proběhne do února kompletní cyklus kontrol, do něhož patří řídicí kontroly prováděné řídicími orgány a audity prováděné auditními orgány. Komise posoudí dokumenty sloužící k získání jistoty a účetní závěrku, jež jí předloží příslušné orgány z členských států. Teprve poté, co je tento přezkum finalizován a co jsou účetní závěrky schváleny, je vyplacen/inkasován konečný zůstatek. Částka zadržená v souladu s tímto ustanovením dosahovala ke konci roku 2025 celkem 11,2 miliardy EUR. Část z toho (1,3 miliardy EUR) se na základě informací v účetních závěrkách členských států odhaduje na nezpůsobilou, a je proto zahrnuta do sloupce „Úpravy“.

Závazky z vlastních zdrojů

Závazky z vlastních zdrojů se týkají příspěvků členských států do rozpočtu EU, které mají být uhrazeny na konci roku. Opravné rozpočty se plní podle čl. 10a odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014. Zůstatek ke dni 31. prosince 2025 byl způsoben přijetím opravného rozpočtu č. 3/2025 dne 26. listopadu 2025. V souladu s tímto právním ustanovením byly výsledné částky vráceny členským státům první pracovní den v lednu 2026.

2.13.   VÝDAJE A VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Výdaje příštích období	76 785	66 792
Výnosy příštích období	197	159
Ostatní	66	140
Celkem	77 048	67 091

Výdaje příštích období se člení následovně:

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
RRF (NGEU)	12 688	4 371
EZZF	25 337	25 586
EZFRV a další nástroje pro rozvoj venkova	15 786	17 374
EFRR a FS	3 670	3 101
ESF	2 929	2 318
Ostatní	16 376	14 042
Celkem	76 785	66 792

Výdaje příštích období jsou zaúčtované náklady, k nimž Unie teprve obdrží žádostí o proplacení. Největší pohyb se týká RRF, kde zvýšení odráží tempo provádění tohoto nástroje, neboť odhad vychází z prognózy krátkodobých plateb. V případě EZFRV vykázaly členské státy vyšší výdaje v rámci programů z předchozího období VFR, jelikož se jednalo o poslední rok jejich provádění, což vedlo ke snížení časového rozlišení.

ČISTÁ AKTIVA

2.14.   REZERVY

Výše rezerv EU činí 941 milionů EUR (986 milionů EUR v roce 2024). Tato položka připadá zejména na rezervní fond na ESUO v likvidaci v celkové výši 533 milionů EUR(593 milionů EUR v roce 2024), pokud jde o majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, který byl vytvořen v souvislosti s ukončením činnosti ESUO. To se týká také rezervního fondu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, který zajišťuje kontinuitu jeho činnosti a jehož výše činí 292 milionů EUR (293 milionů EUR v roce 2024).

2.15.   ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

v milionech EUR
Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2024	309 810
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2024 připsaný členským státům	1 348
Přecenění závazků u zaměstnaneckých požitků	(5 603 )
Ostatní	(85)
Výsledek hospodaření za daný rok	54 639
Částky k vyžádání od členských států k 31. 12. 2025 celkem	360 108

Tato částka představuje část nákladů vzniklých EU do dne 31. prosince, kterou je třeba uhradit z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce n, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v roce N+1 (nebo později) z rozpočtu na rok N+1 (nebo na pozdější období). Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku pasiva vysoce převyšují aktiva. Nejvýznamnější částky, které je třeba vysvětlit, se týkají výpůjček v souvislosti s nevratnou podporou přijatou v rámci NGEU, činnosti EZZF a závazků z titulu zaměstnaneckých požitků.

Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření. Rozpočtové příjmy by totiž měly být vždy nejméně rovny rozpočtovým výdajům, s tím, že případný přebytek příjmů se vrací členským státům.

Přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků souvisí s pojistněmatematickými zisky a ztrátami v důsledku pojistněmatematického přecenění těchto závazků.

Výrazné zvýšení částek, které mají být vyžádány od členských států v posledních letech, je způsobeno především výpůjčkami v souvislosti s nevratnou podporou přijatou v rámci NGEU v tomto období.

3.   PŘÍLOHA K VÝKAZU FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝNOSY

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: VLASTNÍ ZDROJE

3.1.   ZDROJE Z HND

Základní složkou provozních výnosů EU jsou výnosy z vlastních zdrojů. Příjmy z HND (hrubý národní důchod) jsou z příjmů ze čtyř kategorií vlastních zdrojů nejvýznamnější. Na HND každého členského státu je uplatňována jednotná procentní sazba. Příjmy z HND se používají k vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji rozpočtu, tedy k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Nárůst příjmů z HND v roce 2025 oproti roku 2024 je do značné míry vysvětlen zvýšením potřeby prostředků na platby.

3.2.   TRADIČNÍ VLASTNÍ ZDROJE

Tradiční vlastní zdroje se týkají zejména cel, kde si členské státy ponechávají jako kompenzaci za náklady na výběr 25 % částek, takže výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši již po odečtení této srážky. Výše dovozních cel v podstatě odráží kombinaci výkyvů v hodnotě dovozu ze zemí mimo EU a změn společného celního sazebníku, který byl při mnoha příležitostech snížen po jednáních v rámci Světové obchodní organizace (WTO), a zvláštních dohod, které poskytují celní preference některým obchodním partnerům nebo některým produktům. Tato výše tedy závisí také na celkové hospodářské situaci, úrovni světových cen a dopadu směnných kurzů.

3.3.   ZDROJE Z DPH

Vlastní zdroj z DPH se vypočítává na základě DPH členských států, které jsou pro tento účel harmonizovány podle pravidel EU. Na celkovou částku příjmů z DPH vybraných v každém členském státě ze všech zdanitelných plnění vydělenou váženou průměrnou sazbou DPH se použije jednotná sazba ve výši 0,30 %. Základ DPH je v případě každého členského státu omezen maximálně na 50 % jeho HND.

3.4.   VLASTNÍ ZDROJE Z PLASTOVÝCH OBALOVÝCH ODPADŮ

Na hmotnost plastových obalových odpadů vyprodukovaných v každém členském státě, které nejsou recyklovány, se uplatňuje jednotná sazba ve výši 0,80 EUR za kilogram. Množství nerecyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce se vypočítá jako rozdíl mezi množstvím vyprodukovaného plastového obalového odpadu a množstvím recyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce v určitém členském státě. Nárok na určité roční paušální snížení příspěvků na vlastní zdroj z plastových obalových odpadů mají Bulharsko, Česko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko. Tento relativně nový vlastní zdroj byl zaveden v roce 2021, kdy vstoupilo v platnost nové rozhodnutí o vlastních zdrojích (rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053) (39).

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ: PŘEVODY

3.5.   POKUTY

Výnosy ve výši 5 370 milionů EUR (2024: 4 039 milionů EUR) se týkají zejména pokut, které Komise uložila společnostem za porušení pravidel hospodářské soutěže EU (3 971 milionů EUR), a jiných pokut uložených společnostem (837 milionů EUR).

3.6.   INKASO NÁKLADŮ

v milionech EUR
	2025	2024
Náklady přenesené na členské státy	1 291	755
Granty	34	157
Dohody o přiznání příspěvku/dohody o svěření pravomocí	50	44
Ostatní	1	–
Celkem	1 376	957

V této položce jsou zaznamenány především inkasní příkazy vystavené Komisí, které jsou hrazeny v hotovosti nebo započítány vůči následným platbám zachyceným v účetnictví Komise (tj. odečteny od těchto následných plateb). Inkasní příkazy se vystavují za účelem zpětného získání výdajů, které již byly uhrazeny z rozpočtu EU. Inkaso je prováděno na základě kontrol, auditů nebo analýz způsobilosti, a chrání tak rozpočet EU před vynakládáním výdajů v rozporu s právními předpisy.

Do uvedené položky jsou zahrnuty i inkasní příkazy, které vystavily členské státy vůči příjemcům prostředků z EZZF. Zachyceny jsou v ní i změny odhadovaných příjmů příštích období, k nimž dochází mezi koncem předchozího a koncem stávajícího roku.

Částky ve výše uvedené tabulce představují výnosy získané vydáním inkasních příkazů. Tyto údaje tedy nemohou v plném rozsahu vyjádřit a ani nevyjadřují opatření přijatá za účelem ochrany rozpočtu EU. Zejména v oblasti politiky soudržnosti platí zvláštní mechanismy, jimiž jsou nezpůsobilé výdaje opravovány a jež většinou nevyžadují vystavování inkasních příkazů. Rozpočet EU je rovněž chráněn prostřednictvím odnětí výdajů a zpětného získávání prostředků z předběžného financování. Většinu celkové částky tvoří zpětně získané částky související s náklady přenesenými na členské státy:

Zemědělství: EZZF a rozvoj venkova

V rámci EZZF a EZFRV jsou v této položce mezi výnosy běžného období zaúčtovány finanční opravy běžného období a částky k vrácení, které členské státy vykázaly a v průběhu roku inkasovaly zpět, jakož i čistý nárůst nesplacených částek k inkasu vykázaných členskými státy ve spojitosti s podvody a nesrovnalostmi, jež mají být uhrazeny ke konci roku.

Politika soudržnosti

Největší položky týkající se politiky soudržnosti jsou částky, které by Komise měla inkasovat od členských států. Inkaso bude provedeno po kontrole a schválení účetních závěrek předložených členskými státy na začátku roku 2026. Částky, které mají být získány zpět, představují v podstatě rozdíl mezi částkami původně vykázanými jako způsobilé během účetního období a částkami potvrzenými jako způsobilé v roční účetní závěrce členských států. Nízká částka znamená, že kontroly zavedené na úrovni členských států umožnily odhalit nezpůsobilé částky již v rané fázi procesu.

3.7.   DOHODA O VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ

Tyto výnosy souvisejí s čistými částkami, které Spojené království dlužilo podle dohody o vystoupení podepsané po odchodu Spojeného království z Unie v roce 2020 (viz poznámka 2.6.1.2) a které se každoročně upravují v souladu s požadavky předmětné dohody. V roce 2025 neplynuly z dohody o vystoupení Spojeného království žádné výnosy; místo toho byl zaúčtován náklad ve výši 465 milionů EUR.

3.8.   OSTATNÍ VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	2025	2024
Příspěvky od členských států
Inovační fond	2 614	2 297
REPowerEU	6 360	5 869
Sociální klimatický fond	3 668	–
Vnější pomoc	1 001	671
Invest EU	58	207
Daně a příspěvky zaměstnanců	1 882	1 754
Příspěvek od jiných subjektů Evropské komisi	3 293	524
Příspěvek od ESVO, třetích zemí a přistupujících zemí	4 874	4 527
Převod aktiv	–	307
Rozpočtové úpravy	(5 811 )	(6 169 )
Úprava rezerv	459	426
Ostatní	175	261
Celkem	18 572	10 673

Příspěvky členských států do inovačního fondu jsou příjmy související s prodejem emisních povolenek, které mají být použity na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií. Tento nárůst oproti roku 2024 souvisí především se zvýšením ceny uhlíku. Výnosy z dražby povolenek v rámci systému obchodování s emisemi (ETS) byly rovněž využity k poskytnutí dodatečné podpory členským státům v rámci kapitol REPowerEU (6,4 miliardy EUR), a také k financování Sociálního klimatického fondu, který bude členským státům poskytovat finanční podporu na opatření a investice zahrnuté v jejich sociálních klimatických plánech na období 2026–2032 (3,7 miliardy EUR). Příspěvky členských států na vnější pomoc zahrnují především příspěvky na úroky z půjček MFA+ Ukrajině (0,6 miliardy EUR).

Výnosy z daní a příspěvků zaměstnanců pocházejí primárně ze srážek z platů zaměstnanců. Podstatné částky představují v této kategorii příspěvky na důchodové pojištění a daň z příjmů.

Příspěvky od zemí ESVO činí 1,5 miliardy EUR a příspěvky od třetích zemí a přistupujících zemí zahrnují především finanční příspěvky na program Horizont Evropa (2,8 miliardy EUR).

Rozpočtová úprava souvisí především s úpravami vlastních zdrojů z DPH a HND z předchozích rozpočtových let. Touto operací Komise přerozděluje celkové kladné nebo záporné zůstatky DPH a HND mezi členské státy v souladu s jejich klíčem HND. Mírné zvýšení souvisí zejména s vyšším rozpočtovým přebytkem z předchozího roku a je částečně vykompenzováno vyššími částkami, které mají být přerozděleny na vlastní zdroje z HND, DPH a z plastových obalových odpadů.

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

3.9.   VÝNOSY Z FINANČNÍCH ČINNOSTÍ

v milionech EUR
	2025	2024
Úrok z:
Půjčky	5 720	4 129
peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů	1 823	1 726
plateb v prodlení	237	224
Výpůjčky	217	228
Ostatní	39	38
Výnosy ze smluv o finanční záruce	1 245	971
Zisky z finančních aktiv nebo závazků v RH do zisku nebo ztráty:
Nederiváty	1 357	1 490
Deriváty	772	165
Zisk z odúčtování úvěrů	24	–
Dividendy	9	31
Ostatní	202	4
Celkem	11 646	9 005

Výnosový úrok z plateb v prodlení pochází zejména ze splatných a včas neuhrazených pokut a příspěvků z vlastních zdrojů.

Úroky z úvěrů se zvýšily zejména v souvislosti s novými úvěry z RRF/REPowerEU, MFA a Nástroje pro Ukrajinu. V případě RRF/REPower činily úroky v roce 2025 3,1 miliardy EUR oproti 2,0 miliardě EUR v předchozím roce. V roce 2025 došlo k novým výplatám a výplaty z druhé poloviny roku 2024 přinesly v roce 2025 úroky za celý rok. V případě MFA činily úroky 1,1 miliardy EUR oproti 0,8 miliardy EUR v roce 2024. Tento nárůst je způsoben především výplatami z makrofinanční pomoci v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu v roce 2024. V případě Nástroje pro Ukrajinu činily úroky 0,5 miliardy EUR, zatímco v roce 2024 to bylo 0,2 miliardy EUR, přičemž k výplatám došlo až ve druhém pololetí.

Úrokové výnosy z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů tvoří především úroky ve výši 1,6 miliardy EUR z likvidních prostředků určených pro jednotné financování (vklady na bankovním účtu u ECB, krátkodobé vklady a reverzní repo operace) – viz poznámka 2.8.2.

Úrokové výnosy z výpůjček se týkají především nástroje SURE a důvodem jejich výše jsou záporné efektivní úrokové sazby u některých minulých emisí.

Výnosy ze smluv o finanční záruce se týkají především amortizace závazků z finančních záruk. Lze je interpretovat jako zproštění EU závazků ze záruk za období, kdy byla EU připravena odškodnit držitele záruk za úvěrové ztráty. Vykázání výnosů z finančních záruk tedy odráží plynutí času a zaručený objem. Amortizace se vztahují na oba typy záruk, jak na ty, za které je poskytováno protiplnění, tak na ty, za které si EU neúčtuje žádnou nebo jen nominální odměnu (viz poznámka 2.11.2). Z úročených záruk je nejvýznamnější záruka EFSI poskytnutá EIB za dluhové portfolio v rámci specializovaného nástroje pro infrastrukturu a inovace (IIW) v kombinaci s dluhovými portfolii programu InvestEU (viz poznámka 4.1.1). V roce 2025 činily výnosy ze záruky EFSI v souvislosti s těmito kombinovanými dluhovými portfolii 202 milionů EUR.

Tyto výnosy, které souvisely se smlouvami o finanční záruce v hodnotě 1 245 milionů EUR, jsou kompenzovány ztrátami ze snížení hodnoty u závazků z finančních záruk ve výši 1 199 milionů EUR, které se týkají: čerpání záruk po odečtení zpětně získaných částek ve výši 683 milionů EUR a nerealizovaných ztrát ze snížení hodnoty ve výši 516 milionů EUR (viz poznámky 3.15 a 6.6). Kromě toho EU dotovala programy finančních záruk ve výši 1 942 milionů EUR tím, že si neúčtovala žádné záruční prémie nebo je účtovala za nižší než tržní sazby (viz poznámka 3.15). Čistým výsledkem vyplývajícím z programů finančních záruk je celkový schodek ve výši 1 896 milionů EUR.

Zisk z nederivátových finančních aktiv oceněných v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se týká především CPF (0,8 miliardy EUR) a Inovačního fondu (0,3 miliardy EUR). Snížení úrokových sazeb mělo pozitivní dopad na reálnou hodnotu cenných papírů.

Zisk z odúčtování půjček souvisí s předčasným splacením půjčky z EFSM ve výši 1,8 miliardy EUR ze strany Portugalska v tržní hodnotě podkladového dluhopisu – viz poznámka 2.4.1.1.

3.10.   OSTATNÍ VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

v milionech EUR
	2025	2024
Výnosy z poplatků za poskytnuté služby (agentury)	927	855
Kurzové zisky	490	325
Prodej zboží	64	58
Podíl na čistém výsledku EIF	69	83
Výnosy z dlouhodobého majetku	230	907
Ostatní	720	364
Celkem	2 500	2 592

Výnosy z poplatků za poskytnuté služby zahrnují zejména poplatky za registraci účtované Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a poplatky za ochranné známky vybrané Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví.

NÁKLADY

3.11.   PŘENESENÉ NA ČLENSKÉ STÁTY

v milionech EUR
	2025	2024
Evropský zemědělský záruční fond	40 914	40 267
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a další nástroje pro rozvoj venkova	17 017	14 779
Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti	31 032	28 833
Evropský sociální fond	17 308	18 037
Ostatní	4 514	3 854
Celkem	110 784	105 770

Nárůst byl zaznamenán u politiky soudržnosti (EFRR, Fondu soudržnosti), kde se téměř všechny náklady (28,1 miliardy EUR) týkají programového období 2021–2027 a kde činnosti pokračují. K nárůstu došlo také u výdajů vykazovaných v rámci strategických plánů SZP, které i nadále vykazují růstový trend.

Ostatní náklady se týkají především Fondu pro spravedlivou transformaci (1,4 miliardy EUR), Evropského námořního a rybářského fondu (0,8 miliardy EUR), Azylového, migračního a integračního fondu (0,6 miliardy EUR) a Fondu solidarity Evropské unie (0,8 miliardy EUR).

3.12.   PŘEVODY VČETNĚ GRANTŮ A ROZPOČTOVÉ PODPORY

v milionech EUR
	2025	2024
Nástroj pro oživení a odolnost	46 815	65 787
Ostatní	32 025	32 992
Celkem	78 841	98 779

Navzdory výraznému poklesu nákladů v rámci RRF pokračuje plnění milníků a cílů.

Zbývající náklady související s převody připadají na provádění politiky v oblasti výzkumu (10 miliardy EUR) a vnějších činností, které zahrnují Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a jeho předchůdce (3,1 miliardy EUR), jakož i operace humanitární pomoci (1,1 miliardy EUR). Dalších 4,6 miliardy EUR se týká Nástroje pro propojení Evropy, společného infrastrukturního fondu pro zavádění inteligentních sítí v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací.

3.13.   DOHODY O PŘIZNÁNÍ PŘÍSPĚVKU

v milionech EUR
	2025	2024
Příspěvky	13 200	16 820
Celkem	13 200	16 820

Náklady související s dohodami o přiznání příspěvku se týkají především Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a jeho předchůdců (4,5 miliardy EUR), kosmických programů (3,2 miliardy EUR), programu Erasmus+ (2,9 miliardy EUR) a politiky v oblasti výzkumu (1,9 miliardy EUR).

3.14.   NÁKLADY NA ZAMĚSTNANCE A DŮCHODY

v milionech EUR
	2025	2024
Náklady na zaměstnance	9 679	9 070
Náklady na důchody	6 275	5 896
Celkem	15 954	14 966

Náklady na důchody představují změny v důsledku pojistněmatematického přecenění závazků z titulu zaměstnaneckých požitků jiných než těch, které jsou vykázány v čistých aktivech. Nepředstavují proto skutečné platby důchodů za dané období, které jsou výrazně nižší, a to 2,8 miliardy EUR.

3.15.   FINANČNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	2025	2024
Úrokové náklady:
Výpůjčky	14 037	9 780
Půjčky	148	159
Finanční leasing	26	31
Ostatní	42	32
FGC – dotované protiplnění	1 942	1 156
Čisté ztráty ze znehodnocení:
Smlouvy o finanční záruce	1 199	474
Úvěry, úvěrové přísliby a pohledávky	8 066	14 134
Ztráta z finančních aktiv nebo závazků v RH do zisku nebo ztráty:
Nederiváty	170	153
Deriváty	153	252
Ztráta ze změny	1 131	763
Ztráta z odúčtování úvěrů	94	–
Zaručené náklady na financování	119	151
Ostatní	28	140
Celkem	27 156	27 226

Zvýšení výpůjčních nákladů o 4,3 miliardy EUR vyplývá z činností v rámci jednotného financování, u něhož úroky činily 12,7 miliardy EUR oproti 8,4 miliardě EUR v předchozím roce. Důvodem jsou nové výpůjčky v roce 2025 a skutečnost, že emise z druhého pololetí roku 2024 se v roce 2025 úročily po celý rok.

Úrokové náklady na úvěry jsou výsledkem některých transakcí SURE, kdy byly prostředky vypůjčené v době záporných úrokových sazeb půjčeny členským státům metodou „back-to-back“ za stejných podmínek.

Podrobnější informace o nákladech souvisejících s finančními zárukami (FGC) jsou uvedeny v poznámce 3.9.

Čisté ztráty ze snížení hodnoty úvěrů, úvěrových příslibů a pohledávek se týkají především očekávaných úvěrových ztrát z úvěrů z Nástroje pro Ukrajinu a úvěru z makrofinanční pomoci v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu vyplacených v roce 2025. Viz poznámky 2.4.1.1 a 6.6.

Ztráta ze změny se týká subvence úrokových sazeb poskytnuté Ukrajině v souvislosti s úvěry v rámci programů MFA+, výjimečné MFA a Nástroje pro Ukrajinu – viz poznámka 2.4.1.1.

Ztráta z odúčtování úvěrů souvisí s předčasným splacením úvěru z EFSM ve výši 0,7 miliardy EUR ze strany Portugalska v tržní hodnotě podkladového dluhopisu – viz poznámka 2.4.1.1.

Zaručené náklady na financování jsou náklady, které nesou prováděcí partneři na financování kapitálových investic zaručených EU. Na základě dohod o zárukách ručí EU za tyto náklady spolu se souvisejícími kapitálovými investicemi.

3.16.   NÁKLADY NA ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK, SPRÁVNÍCH NÁKLADY A OSTATNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	2025	2024
Správní náklady, náklady na IT a ostatní náklady	6 687	3 956
Náklady na dlouhodobý majetek a náklady na správu pozemků a budov	2 164	2 662
Kurzové ztráty	621	282
Náklady na operativní leasing	589	560
Úprava rezerv	458	415
Snížení pokut rozhodnutím soudu	214	1 123
Celkem	10 733	8 997

Správní náklady, náklady na IT a ostatní náklady zahrnují především náklady na poradenské služby (1,5 miliardy EUR), náklady související s IT (1,3 miliardy EUR) a různé provozní náklady (2,3 miliardy EUR), jako jsou například kancelářské potřeby, akce, konference a náklady na komunikaci.

Položka „Snížení pokut rozhodnutím soudu“ vykazuje v roce 2025 nižší částku než v roce 2024, protože v roce 2025 byly zrušeny pokuty v relativně nižších částkách než v roce 2024 (kde byla pokuta ve výši 432 milionů EUR odepsána, protože Komise v rámci řízení o fúzi zrušila rozhodnutí o uložení pokuty společnostem Illumina/Grail v řízení o fúzi, a pokuta ve výši 684 milionů EUR uložená v roce 2009 společnosti Intel byla částečně odepsána v důsledku rozhodnutí Soudního dvora vydaného v říjnu 2024).

Souhrnná částka výdajů na výzkum a vývoj vykázaných jako náklad v roce 2025 činí:

v milionech EUR
	2025	2024
Náklady na výzkum	468	479
Neaktivované náklady na vývoj	127	119
Celkem	594	598

3.17.   SEGMENTOVÝ VÝKAZ PODLE HLAVNÍCH OBLASTÍ VÝDAJŮ

v milionech EUR
	Zemědělské fondy	Fond soudržnosti a další strukturální fondy	RRF a finanční činnosti	Výzkum a inovace	Vnější činnost	Zelená transformace a veřejné zdraví	Ostatní politiky (40)	EC celkem	Ostatní orgány a agentury EU	EU celkem
Zdroje z HND	–	–	–	–	–	–	106 342	106 342	–	106 342
Tradiční vlastní zdroje	–	–	–	–	–	–	23 436	23 436	–	23 436
DPH	–	–	–	–	–	–	25 728	25 728	–	25 728
Vlastní zdroje z plastových obalových odpadů	–	–	–	–	–	–	7 524	7 524	–	7 524
Pokuty	–	–	–	358	–	101	4 912	5 370	–	5 370
Inkaso nákladů	948	348	–	21	12	0	37	1 365	10	1 376
Dohoda o vystoupení Spojeného království	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
Ostatní	319	3 792	6 360	3 884	593	2 952	(4 590 )	13 310	5 262	18 572
Výnosy z nesměnných transakcí	1 268	4 139	6 360	4 262	605	3 053	163 389	183 077	5 272	188 348
Výnosy z finančních činností	0	1	16 506	1 844	(258 )	340	(6 856 )	11 579	68	11 646
Ostatní	(5 )	(4 )	142	344	183	(40 )	823	1 443	1 057	2 500
Výnosy ze směnných transakcí	(5 )	(3 )	16 649	2 188	(74 )	300	(6 033 )	13 021	1 125	14 146
Výnosy celkem	1 263	4 136	23 009	6 450	531	3 353	157 355	196 098	6 397	202 495
Náklady přenesené na členské státy
EZZF	(40 914 )	–	–	–	–	–	–	(40 914 )	–	(40 914 )
EZFRV a další	(17 017 )	–	–	–	–	–	–	(17 017 )	–	(17 017 )
EFRR a FS	–	(31 032 )	–	–	–	–	–	(31 032 )	–	(31 032 )
ESF	–	(17 308 )	–	–	–	–	–	(17 308 )	–	(17 308 )
Ostatní	–	(3 081 )	–	–	–	–	(1 432 )	(4 514 )	–	(4 514 )
Převody včetně grantů a rozpočtové podpory							–	–	–
RRF	–	–	(46 815 )	–	–	–	–	(46 815 )	–	(46 815 )
Ostatní	(38 )	(203 )	(1 489 )	(18 938 )	(5 901 )	(104 )	(1 615 )	(28 289 )	(3 737 )	(32 025 )
Dohody o přiznání příspěvku, včetně orgánů EU	(124 )	(546 )	197	(5 159 )	(7 190 )	(526 )	(5 988 )	(19 337 )	6 137	(13 200 )
Náklady na zaměstnance a důchody	3	1	–	(3 )	(0 )	1	(10 695 )	(10 694 )	(5 260 )	(15 954 )
Finanční náklady	(7 )	0	(22 718 )	(1 658 )	(1 943 )	(1 )	(773 )	(27 100 )	(56 )	(27 156 )
Dohoda o vystoupení Spojeného království	–	–	–	–	–	–	(465 )	(465 )	–	(465 )
Náklady na zadávání veřejných zakázek, správní náklady a ostatní náklady	(54 )	(141 )	(62 )	(2 260 )	(1 027 )	(316 )	(3 563 )	(7 423 )	(3 310 )	(10 733 )
Náklady celkem	(58 152 )	(52 311 )	(70 888 )	(28 018 )	(16 062 )	(946 )	(24 531 )	(250 907 )	(6 226 )	(257 134 )
Výsledek hospodaření za daný rok	(56 889 )	(48 174 )	(47 879 )	(21 568 )	(15 531 )	2 407	132 825	(54 810 )	171	(54 639 )
(40)  Příjmy vykázané v položce „Ostatní politiky“ zahrnují především příjmy z vlastních zdrojů EU, na které se vztahuje zásada univerzálnosti a které se bez rozdílu používají k financování všech výdajů zahrnutých do ročního rozpočtu Unie.

3.18.   PŘEKLASIFIKACE SROVNATELNÝCH ÚDAJŮ VE VÝKAZU FINANČNÍ VÝKONNOSTI

Počínaje roční účetní závěrkou za rok 2025 jsou hlavní náklady ve výkazu o finanční výkonnosti prezentovány v nové struktuře, která se zaměřuje spíše na typ nástroje než na způsob plnění rozpočtu (sdílené řízení, přímé řízení, nepřímé řízení). V souladu s účetními předpisy EU byly srovnávací údaje za rok 2024 odpovídajícím způsobem překlasifikovány. Dopad překlasifikace je znázorněn níže:

v milionech EUR
	Prováděné:
	Sdílené řízení	Přímé řízení	Nepřímé Řízení
	Členský státy	Komisí, výkonnými agenturami a svěřenskými fondy	ostatními agenturami a subjekty EU	třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi	Ostatní subjekty	Náklady na zaměstnance a důchody	Finanční náklady	Dohoda o vystoupení Spojeného království	Ostatní náklady	Náklady za rok 2024 celkem (překlasifikováno)
Přenesené na členské státy	(105 770 )									(105 770 )
Převody zahrnující granty a rozpočtovou podporu
RRF		(65 787 )								(65 787 )
Ostatní		(32 992 )								(32 992 )
Dohody o přiznání příspěvku včetně orgánů EU		(194 )	(4 388 )	(6 639 )	(5 599 )					(16 820 )
Náklady na zaměstnance a důchody						(14 966 )				(14 966 )
Finanční náklady							(27 226 )			(27 226 )
Dohoda o vystoupení Spojeného království								(315 )		(315 )
Náklady na zadávání veřejných zakázek, správní náklady a ostatní náklady		2							(8 999 )	(8 997 )
Náklady celkem	(105 770 )	(98 971 )	(4 388 )	(6 639 )	(5 599 )	(14 966 )	(27 226 )	(315 )	(8 999 )	(272 873 )

4.   PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA

Podmíněnými závazky se rozumí možné budoucí platební závazky EU, jež mohou vyplynout z minulých událostí či vydaných právně závazných příslibů, jež však budou záviset na budoucích událostech, nad nimiž nemá EU úplnou kontrolu. Týkají se především poskytnutých záruk a právních rizik. Veškeré podmíněné závazky, s výjimkou závazků z pokut, záruk a finančních nástrojů do výše, do které jsou kryty fondy (viz poznámka 2.4.2.1), by v případě splatnosti byly v budoucích letech financovány z rozpočtu EU (a tedy členskými státy).

4.1.   Záruky poskytnuté rozpočtem EU

4.1.1.   Záruky poskytnuté v rámci programů rozpočtových záruk EU (v nominální hodnotě)

v milionech EUR
	31.12.2025
	Poskytnuté záruky			Dotovaná aktiva (41)
	Strop	Podepsáno	Vyplaceno
Záruky EIB ELM	20 880	20 880	16 826	3 529
Záruka EFSI	25 119	21 449	19 982	9 234
Záruka EFSD	583	573	451	809
Záruka InvestEU	28 469	15 519	6 010	8 912
Záruka pro vnější činnost NDICI	33 965	16 461	2 949	3 583
Záruka pro Ukrajinu	3 540	2 699	1 181	614
Celkem	112 556	77 580	47 399	26 681
(41)  Aktiva ve výši 3,5 miliardy EUR, na která byly vytvořeny rezervy v rámci záruk EIB a ELM, pokrývají také půjčky a související výpůjčky v rámci starší MFA a Euratomu (viz poznámka 2.4.1.1).

v milionech EUR
	31.12.2024
	Poskytnuté záruky			Dotovaná aktiva (42)
	Strop	Podepsáno	Vyplaceno
Záruky EIB ELM	25 772	25 772	19 184	3 400
Záruka EFSI	25 373	22 998	21 033	8 941
Záruka EFSD	759	667	521	785
Záruka InvestEU	27 042	11 769	3 468	6 802
Záruka pro vnější činnost NDICI	30 173	11 228	1 341	2 943
Záruka pro Ukrajinu	790	172	132	202
Celkem	109 909	72 606	45 678	23 073
(42)  Aktiva ve výši 3,4 miliardy EUR, na která byly vytvořeny rezervy v rámci záruk EIB a ELM, pokrývají také půjčky a související výpůjčky v rámci starší MFA a Euratomu (viz poznámka 2.4.1.1).

Výše uvedené tabulky uvádí rozsah expozice, jíž je rozpočet EU vystaven z důvodu možných budoucích plateb z titulu záruk, jež byly poskytnuty ve prospěch skupiny EIB nebo jiných finančních institucí. V kolonce Vyplaceno jsou uvedeny částky, které již byly poskytnuty konečným příjemcům. V kolonce Podepsáno je vykázán součet těchto vyplacených prostředků a hodnoty dohod s příjemci či finančními zprostředkovateli, které již byly podepsány, na základě nichž však ke konci roku ještě nebylo nic vyplaceno (30,2 miliardy EUR). V kolonce Strop jsou uvedeny celkové záruky, k nimž se rozpočet EU, a tedy členské státy EU, zavázaly, neboť do maximální expozice, které byla EU ke dni 31. prosince 2025 vystavena, je nutno započítat i operace povolené ke schválení, ale dosud neschválené (35,0 miliardy EUR).

Programy rozpočtových záruk jsou zajištěny rezervami, které jsou postupně vytvářeny z rozpočtu a uloženy ve společném rezervním fondu jako likvidní rezerva ke krytí záruk čerpaných v budoucnu (viz poznámka 2.4.2.1). Opatření zavedená s cílem zajistit, aby tvorba rezerv byla dostatečná k pokrytí záruk čerpaných ve střednědobém horizontu, jsou uvedena v poznámce 6.2. Jakékoli ztráty vzniklé v rámci programů rozpočtových záruk nad rámec vytvořených rezerv by musely být v každém případě pokryty z budoucích rozpočtů. Na podfond InvestEU členských států EU rovněž přijímá protizáruky od členských států a zemí EHP (viz níže).

Záruky EIB ELM

Rozpočet EU zaručuje půjčky schválené a poskytnuté Evropskou investiční bankou z vlastních zdrojů EIB třetím zemím. Ke dni 31. prosince 2025 činila výše nesplacených půjček krytých zárukou EU celkem 16 826 milionů EUR. Rozpočet EU zaručuje:

—	16 680 milionů EUR prostřednictvím podfondu Záručního fondu pro vnější vztahy CPF a

—	146 milionů EUR na půjčky poskytnuté členským státům před přistoupením.

Součástí záruk poskytnutých ke dni 31. prosince 2025 jsou schválené půjčky ve výši 0,7 miliardy EUR, které však ještě nebyly vyplaceny a jejichž budoucí vyplacení je podmíněno schválením ze strany EU (2,1 miliardy EUR v roce 2024). Tento pokles od roku 2024 je částečně způsoben přesunem některých operací z programu ELM do programu Záruka pro Ukrajinu.

Záruka EU za ELM týkající se půjček poskytnutých Evropskou investiční bankou je omezena na 65 % nesplacených zůstatků u dohod podepsaných po roce 2007 (na období 2007–2013 a 2014–2021). V případě dohod z doby před rokem 2007 je záruka EU omezena na určitý procentní podíl stropu schválených úvěrových linek, tedy ve většině případů na 65 %, ale též na 70 %, 75 % či 100 %. Pokud není tohoto stropu dosaženo, kryje záruka EU celou částku.

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/412 (43) byl v rámci iniciativy EIB na posílení ekonomické odolnosti (ERI) zřízen mandát k poskytování úvěrů soukromému sektoru na projekty zaměřené na dlouhodobou ekonomickou odolnost uprchlíků, migrantů, hostitelských a tranzitních společenství. Za riziko nesené v souvislosti se zárukami poskytnutými na finanční operace EIB v rámci soukromého mandátu iniciativy na posílení ekonomické odolnosti plynou do rozpočtu Unie poplatky, což vysvětluje pohledávky z odměn za záruku v rámci vnějšího úvěrového mandátu, která je jinak nevýdělečná (viz poznámka 2.11.2).

Mandát ELM na období 2014–2020, který skončil v roce 2021, byl posledním mandátem Záručního fondu pro vnější vztahy. Nový mandát EIB kryje záruka pro vnější činnost zřízená nařízením o NDICI.

Platby ze záruky EU se provádějí z podfondu Záručního fondu pro vnější vztahy CPF. V průběhu roku 2025 převýšily obdržené zpětně získané částky částku čerpaných záruk o 0,3 milionu EUR (2024: EU vyplatila 11 milionů EUR v souvislosti s čerpáním záruk minus částky získané zpět).

Záruka pro Evropský fond pro strategické investice (EFSI)

EFSI představuje iniciativu, která je zaměřena na zvýšení schopnosti skupiny EIB nést riziko, což umožňuje EIB rozšířit své investice v zemích EU. Cílem EFSI je podpořit v EU další investice a zlepšit přístup malých společností k financování. Rozpočet EU na základě dohody mezi EU a EIB (dále jen „dohoda o EFSI“) poskytuje EIB ochranu proti případným ztrátám z jejích finančních a investičních operací formou záruky do výše 26 miliard EUR („záruku EU v rámci EFSI“).

Operace EFSI jsou prováděny prostřednictvím dvou specializovaných nástrojů: specializovaného nástroje pro infrastrukturu a inovace (IIW), který uplatňuje EIB (záruka EU v rámci EFSI v objemu 19 250 milionů EUR), a specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SMEW), který uplatňuje EIF (záruka EU v rámci EFSI v objemu 6 750 milionů EUR), přičemž oba nástroje mají dluhové a kapitálové portfolio. EIF jedná v rámci dohody s EIB na základě záruky EIB, na kterou se vztahuje protizáruka EU v rámci EFSI na základě dohody o EFSI. V zájmu zvýšení účinnosti záruky EU a zvýšení její schopnosti nést riziko vstoupila v roce 2022 v platnost kombinace dvou dluhových portfolií EFSI s InvestEU. Veškerá čerpání záruk, zpětně získané prostředky a příjmy se rozdělují mezi EFSI a záruku InvestEU na základě účinných zaručených alokací.

EU a EIB plní v rámci EFSI rozdílné úlohy. EFSI je zřízen v rámci EIB, která financuje operace (dluhové a kapitálové investice) a k tomuto účelu si vypůjčuje potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích. Skupina EIB přijímá investiční rozhodnutí nezávisle a řídí operace v souladu se svými pravidly a postupy. EU poskytuje za tyto operace záruku a ztráty EIB kryje do výše stropu této záruky.

Vzhledem k tomu, že nejsou splněna kritéria ovládání ani účetní požadavky účetních pravidel EU (a IPSAS) na konsolidaci, související zajištěná aktiva nejsou v konsolidované roční účetní závěrce EU vykázána.

Záruka EU poskytnutá skupině EIB v rámci EFSI se účtuje jako závazek z finanční záruky, pokud jde o dluhové portfolio IIW a dluhové portfolio SMEW (viz poznámka 2.11.2), a jako derivát (finanční aktivum nebo závazek v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty) ve vztahu k oběma kapitálovým portfoliím (viz poznámka 2.4.2.2). Záruka poskytnutá v rámci EFSI zahrnuje operace programů COSME, Horizont 2020, záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví a programu EaSI, tedy jejich částí, které jsou kryté zárukou EU v rámci EFSI, jež platí pro dluhové portfolio SMEW.

V průběhu roku 2025 bylo z podfondu EFSI CPF vyplaceno 296 milionů EUR v rámci čerpání záruk netto, včetně některých čerpání záruk, k nimž došlo v předchozích letech, avšak byly dočasně kryty výnosy EU na zúčtovacím účtu EFSI u EIB (2024: 151 milionů EUR).

Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD)

Evropský fond pro udržitelný rozvoj zřízený nařízením o EFSD (44) má za cíl podporovat investice v Africe a zemích evropského sousedství a přispívat tak k udržitelnému rozvoji a pomáhat řešit konkrétní základní socioekonomické příčiny migrace. Na základě nařízení o EFSD byla EU oprávněna prováděcím partnerům poskytnout záruky ve výši 1,5 miliardy EUR (dále navyšované o externí příspěvky) na jejich investiční a finanční operace a zmírnit tak jejich investiční riziko. Záruka EFSD je krytá společným rezervním fondem – viz poznámka 2.4.2.1.

V případě jedné z dohod o záruce EFSD (kde EU ručí za kapitálovou přiměřenost fondu pro zajištění měnových rizik ve výši 145 milionů EUR) má EU v případě uplatnění záruky právo obdržet jako náhradu podíl ve fondu v hodnotě vyplacené částky.

Záruka pro vnější činnost NDICI

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (45) byl zřízen Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, včetně Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (dále jen „EFSD+“) a záruky pro vnější činnost, a to na období VFR 2021–2027. Cílem EFSD+ je podporovat udržitelné investice v partnerských zemích EU.

Záruka pro vnější činnost podporuje operace EFSD+, na které se vztahují rozpočtové záruky, makrofinanční pomoc a úvěry třetím zemím. Je krytá společným rezervním fondem – viz poznámka 2.4.2.1.

Ke dni 31. prosince 2025 byly v platnosti dohody o rozpočtové záruce s celkovým stropem nesplacených závazků ve výši 34,0 miliardy EUR, z čehož 26,6 miliardy EUR připadá na záruky poskytnuté EIB pro její externí úvěry státním protistranám a protistranám na nižší než státní úrovni v rámci specializovaných investičních nástrojů 1 a 2 iniciativy NDICI (nástupci programu ELM).

V případě jedné z dohod o záruce NDICI (kde EU ručí za kapitálovou přiměřenost fondu pro zajištění měnových rizik ve výši 150 milionů EUR) má EU v případě uplatnění záruky právo obdržet jako náhradu podíl ve fondu v hodnotě vyplacené částky.

Záruka InvestEU

V roce 2025 přijala EU v rámci souhrnného balíčku II revidované nařízení InvestEU. V rámci této revize byla rozpočtová záruka EU navýšena o 2,9 miliardy EUR, čímž se celková částka zvýšila z 26,2 miliardy EUR na 29,1 miliardy EUR.

Tato záruka EU podporuje soukromé a veřejné investice ve čtyřech oblastech politiky: udržitelná infrastruktura, výzkum, inovace a digitalizace, malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti. Tuto záruku EU dostává několik finančních partnerů, jako jsou národní podpůrné banky. Ty podporují investice tím, že poskytují půjčky, záruky či vlastní kapitál. Prováděcí partneři mohou například poskytovat půjčky malým a středním podnikům, podílet se na kapitálových fondech nebo poskytovat za půjčky, které vyplácejí, záruky komerčním bankám. Komise může na fond InvestEU přidělit i rozpočet EU z jiných programů EU, například z nástroje HERA Invest (zdraví), evropského kosmického programu nebo z programu Katalyzátor (inovace).

Aby se pro ztráty ze zaručených investic vytvořila kapitálová rezerva, Komise postupně vyčleňuje finanční prostředky („tvorba rezerv“) z rozpočtu EU do CPF. Nařízení InvestEU stanovilo míru tvorbu rezerv na 40 % záruky EU.

Dodatečně k výše uvedené částce 29,1 miliardy EUR lze tuto záruku EU dále navýšit, a to s podporou členských států a zemí EHP. Ty mohou přispět finančními prostředky ze svých fondů politiky soudržnosti, RRF nebo vnitrostátních rozpočtů. V případě členských států je způsob poskytnutí rezerv stanoven případ od případu, avšak dodatečná záruka EU, kterou podporují země EHP, je ze 40 % kryta hotovostními příspěvky. Hotovost od členských států a zemí EHP je uchovávána v CPF. Částka nezajištěná zárukami je kryta protizárukami členských států a zemí EHP. Ke dni 31. prosince 2025 existovaly dohody s osmi členskými státy a dvěma zeměmi EHP na 3,3 miliardy EUR, z čehož 2,6 miliardy EUR má být kryto hotovostním příspěvkem a 0,6 miliardy EUR protizárukami. Tyto prostředky byly dosud využity k uzavření dalších dohod o záruce v celkové hodnotě 3,3 miliardy EUR s několika partnery zajišťujícími provádění projektů.

V průběhu roku 2025 bylo z podfondů InvestEU společného rezervního fondu, vyplaceno 272 milionů EUR čistých čerpání záruk (2024: 140 milionů EUR).

Záruka pro Ukrajinu

V návaznosti na nařízení o Nástroji pro Ukrajinu zřídila EU Záruku pro Ukrajinu s maximální záruční kapacitou 7,8 miliardy EUR na podporu investic do obnovy a rekonstrukce Ukrajiny.

Ke dni 31. prosince 2025 bylo podepsáno a v platnosti osm dohod o rozpočtové záruce s celkovým limitem krytí ve výši 3,5 miliardy EUR.

Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU

V souladu s článkem 143 dohody o vystoupení odpovídá Spojené království Unii za svůj podíl podmíněných finančních závazků souvisejících s EFSI, EFSD a s operacemi mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím, které byly schváleny ke dni vystoupení, tj. k 31. lednu 2020. Článek 143 vyžaduje, aby v případě žádosti o záruku na finanční operaci, která byla schválena před datem vystoupení, Spojené království odpovídalo Unii za svůj podíl plateb provedených Unií v rámci těchto operací, ledaže by tento podíl mohl být kryt podílem Spojeného království na tvorbě rezerv v záručním fondu, je-li to relevantní.

V případě úvěrů EIB ELM činila hodnota rozpočtové záruky EU k datu vystoupení pro operace schválené ke dni vystoupení 33,7 miliardy EUR. Ke dni 31. prosince 2025 se tato částka změnila na 17,3 miliardy EUR (2024: 20,6 miliardy EUR). Podíl Spojeného království na tomto podmíněném závazku ke dni 31. prosince 2025 tedy činí 2,1 miliardy EUR (ke dni 31. prosince 2024: 2,6 miliardy EUR). Jak je však uvedeno výše, jakékoli selhání těchto úvěrů je nejprve kryto Záručním fondem pro vnější vztahy, podfondem společného rezervního fondu, a částky by byly od Spojeného království vyžádány pouze v případě, že by prostředky Spojeného království pro tento fond ve výši 244 milionů EUR ke dni 31. prosince 2025 nebyly dostatečné.

Pokud jde o operace EFSI, činila hodnota rozpočtové záruky EU k datu vystoupení pro operace schválené ke dni vystoupení 23,5 miliardy EUR. Ke dni 31. prosince 2025 tato částka zůstává nezměněna ve výši 16,7 miliardy EUR (2024: 17,0 miliardy EUR). Podíl Spojeného království na tomto podmíněném závazku k 31. prosinci 2025 tedy činí 2,1 miliardy EUR. Veškeré čerpání záruk v rámci EFSI je nejprve kryto záručním fondem EFSI, podfondem společného rezervního fondu, a částky by byly od Spojeného království vyžádány pouze v případě, že by prostředky Spojeného království pro tento fond ve výši 443 milionů EUR ke dni 31. prosince 2025 nebyly dostatečné.

Vzhledem k tomu, že prováděcí partneři neschválili žádné operace týkající se záruky EFSD před datem vystoupení, Spojené království zde nemá žádné povinnosti.

Podíl Spojeného království na platbách provedených v roce 2025 u operací schválených k datu vystoupení nebo po něm a do 31. prosince 2020 činil 98 milionů EUR (97 milionů EUR pro EFSI a 1 milionů EUR pro ELM), čímž se odpovídajícím způsobem snížila tvorba rezerv Spojeného království. Částka splatná Spojenému království v roce 2025 činí 198,3 milionu EUR (viz poznámka 2.6.1.2).

4.1.2.   Záruky poskytnuté v rámci programů finančních nástrojů EU (v nominální hodnotě)

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Horizont 2020	2 027	2 145
Nástroj pro propojení Evropy	644	649
COSME	236	378
Ostatní	536	471
Celkem	3 443	3 642

Částky ve výše uvedené tabulce představují nesplacené nominální hodnoty záruk poskytnutých v rámci programů finančních nástrojů EU.

Jak je uvedeno v čl. 213 odst. 1 finančního nařízení, rozpočtové výdaje související s určitým finančním nástrojem a finanční závazky Unie v žádném případě nesmějí přesáhnout výši příslušného rozpočtového závazku přijatého k tomuto účelu, aby se tak zabránilo vzniku podmíněných závazků pro rozpočet. V praxi uvedené znamená, že tyto závazky mají svou obdobu na rozvahové straně aktiv nebo jsou kryty zbývajícími rozpočtovými závazky, které dosud nejsou zachyceny jako náklad.

Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME sestává především z omezených záruk za portfolia rizikovějšího dluhového financování (především půjček), které finanční zprostředkovatelé nabízejí malým a středním podnikům. Nástroj COSME LGF provádí jménem EU Evropský investiční fond.

Další podrobnosti o programu Horizont 2020 a Nástroji pro propojení Evropy naleznete také v poznámce 2.4.2.1.

Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU

Pokud jde o podmíněné závazky EU ohledně částek schválených ke dni vystoupení v souvislosti s finančními nástroji EU, včetně těch, které jsou uvedeny výše, pak platí, že jestliže by některé z těchto podmíněných závazků vznikly, byly by kryty z rozpočtu EU za použití finančních prostředků vedených na svěřenských účtech. V zásadě by tedy od Spojeného království nebyly požadovány žádné jiné částky než jeho podíl na zbývajících rozpočtových závazcích, jak je uvedeno v článku 140 dohody o vystoupení – viz poznámka 2.6.1.2.

4.2.   Podmíněné závazky vztahující se k soudním sporům

4.2.1.   Soudní spory v oblasti pokut

Ke dni 31. prosince 2025 činily podmíněné závazky týkající se pokut 2 336 milionů EUR (2024: 2 178 milionů EUR). Tato částka zahrnuje pokuty uložené společnostem (2 035 milionů EUR, viz poznámka 2.6.1.3) a pokuty uložené členským státům (301 milionů EUR), které byly předběžně zaplaceny a proti nimž bylo podáno odvolání nebo u nichž není známo, zda bude podáno odvolání. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do vydání rozsudku Soudního dvora Evropské unie, nebo do uplynutí lhůty k podání opravného prostředku. Úroky z prozatímních plateb jsou vykázány výsledkově a dále jako podmíněný závazek k vyjádření nejistoty o titulu Komise k těmto částkám. Pokud by EU některý ze sporů, v nichž byly pokuty uloženy, prohrála, budou prozatímně uhrazené pokuty dotčeným společnostem nebo členským státům vráceny bez dopadu na rozpočet. Pokuty jsou jako příjmy rozpočtu zachycovány až v okamžiku, kdy je jejich výše konečná (článek 107 finančního nařízení).

4.2.2.   Další soudní řízení

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Zemědělství	617	77
Ostatní	157	67
Celkem	774	144

Zemědělství

Jde o podmíněné závazky vůči členským státům spojené s rozhodnutími o souladu výdajů z EZZF a na rozvoj venkova s pravidly Společenství, jež jsou předmětem probíhajících řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení.

Další soudní řízení

Tato položka se týká žalob na EU o náhradu škody, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 340 SFEU musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že mezi protiprávním jednáním a újmou existuje přímá příčinná souvislost.

Povinnosti Spojeného království vyplývající z jeho vystoupení z EU

Podle článku 147 dohody o vystoupení Spojené království odpovídá za svůj podíl plateb nezbytných k vyrovnání podmíněných závazků Unie, které se stanou splatnými ve vztahu k soudním sporům týkajícím se finančních zájmů Unie, za předpokladu, že skutečnosti, které jsou předmětem těchto sporů, nastaly nejpozději 31. prosince 2020. Odhadovaná maximální expozice Spojeného království činí 80,6 milionů EUR (2024: 15 milionů EUR). V případě soudních sporů, kdy se má za to, že částky budou uhrazeny z rozpočtu EU (viz poznámka 2.10), je podíl Spojeného království zahrnut jako součást celkové částky splatné ze strany Spojeného království – viz podrobnosti v poznámce 2.6.1.2.

4.3.   PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Přijaté záruky:
Záruky za splnění	253	275
Jiné záruky	4	5
Ostatní podmíněná aktiva	13	15
Celkem	269	295

Záruky za splnění jsou požadovány k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků EU plnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EU.

5.   ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY

V tomto bodě jsou uvedeny informace o rozpočtovém procesu a budoucích potřebách financování, a nikoli o závazcích ke dni 31. prosince 2025.

Víceletý finanční rámec (VFR), jejž schvalují členské státy, vymezuje na období sedmi let programy a stanoví pro jednotlivé okruhy stropy prostředků na závazky a celkovou výši prostředků na platby, v jejichž rámci je EU oprávněna přijímat rozpočtové a právní závazky a v konečném důsledku provádět platby. Viz tabulka 3.2 v poznámkách ke zprávám o plnění rozpočtu.

Právní závazky odpovídají schváleným programům, projektům a podepsaným dohodám či smlouvám, jež jsou tedy pro EU právně závazné. Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo stanovuje (za EU) povinnost, ze které vyplývá zatížení rozpočtu (čl. 2 bod 39 finančního nařízení).

Rozpočtový závazek je v zásadě přijímán před založením závazku právního. V případě některých víceletých programů či projektů je tomu však naopak a příslušný rozpočtový závazek je přijímán po dobu několika let v ročních splátkách, pokud tak stanoví základní právní akt. Například v oblasti soudržnosti článek 86 nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) 2021/1060) stanoví, že rozhodnutí Komise o přijetí programu je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení, avšak rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2021 do dne 31. prosince 2027 uskutečňují v ročních splátkách. Podobná ustanovení mohou být obsažena v dalších právních základech. Z tohoto důvodu existují částky, k jejichž úhradě se EU právně zavázala, ale u nichž dosud nebyl přijat rozpočtový závazek – viz poznámka 5.2 níže.

Pokud je rozpočtový závazek přijat, ale nenásleduje provedení platby, je takto nevyužitý závazek označován jako „zbývající závazek“ neboli „RAL“ („Reste à Liquider“). K těmto případům dochází u programů či projektů, jež mají nezřídka víceletý charakter, které jsou schváleny, ale u nichž budou platby realizovány až v příštích letech. Jedná se tak o platební závazky, jež mají být splněny v následujících letech. Jelikož se účetní závěrka vypracovává na akruální bázi, zatímco zprávy o plnění rozpočtu se vypracovávají na bázi peněžních toků, byla část celkové nezaplacené částky (RAL) již vykázána jako náklad a je v rozvaze vykázána jako závazek (viz poznámky 2.12 a 2.13). Výpočet těchto nákladů vychází buď z došlých žádostí o proplacení nákladů/faktur, nebo v případech, kdy EU žádosti k datu vykázání dosud neobdržela, z odhadu, jak pokročila realizace daného programu či projektu. Jakmile jsou platby v souvislosti s RAL provedeny, je související závazek odúčtován a v rozvaze se již nevykazuje. Část RAL, která dosud není vykázána jako náklad, není účtována mezi závazky, nýbrž je zveřejněna níže, viz poznámka 5.1.

Níže jsou tedy zveřejněny částky ke dni 31. prosince 2025, jež se EU zavázala uhradit za účelem splnění smluvních ujednání, a jež jsou tedy určeny k financování z budoucích rozpočtů EU.

v milionech EUR
	Poznámka	31.12.2025	31.12.2024
Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad	5,1	380 780	428 588
Významné právní závazky	5,2	180 699	257 256
Celkem		561 479	685 844

5.1.   ZBÝVAJÍCÍ ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY DOSUD NEVYKÁZANÉ JAKO NÁKLAD

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Zbývající rozpočtové závazky dosud nevykázané jako náklad	380 780	428 588

V této položce jsou vykázány zbývající rozpočtové závazky (RAL) ve výši 501 084 milionů EUR (viz tabulka 6.4 ve zprávách o plnění rozpočtu) snížené o související částky, které jsou vykázány jako závazky v rozvaze a jako náklady ve výkazu finanční výkonnosti. Zbývající rozpočtové závazky představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny a/nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů.

Je třeba poznamenat, že nevyplacené zálohy na předběžné financování činily k 31. prosinci 2025 celkem 78,3 miliardy EUR – viz poznámka 2.5. Jedná se o rozpočtové závazky, jež byly uhrazeny, a tedy snížily objem RAL, avšak dokud nebudou splněny příslušné smluvní povinnosti, budou nadále považovány za částky náležející EU, a nikoli příjemcům. Jsou tedy stejně jako RAL uveřejněny výše a nejsou dosud zachyceny jako náklad.

5.2.   VÝZNAMNÉ PRÁVNÍ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Hospodářská, sociální a územní soudržnost	113 279	177 459
Přírodní zdroje a životní prostředí	30 946	46 659
Migrace a správa hranic	4 657	4 153
Bezpečnost a obrana	377	520
ITER	10 291	9 898
Nástroj pro propojení Evropy	9 043	7 313
Inovační fond	4 779	521
Vesmírné programy	1 838	2 672
Nástroj pro Ukrajinu	837	2 270
Horizont EU	365	519
Program pro bezpečnou konektivitu  (46)	253	631
Dohody o rybolovu	133	234
NDICI	120	–
RESCUE	91	106
Závazky z operativního leasingu	2 997	2 721
Ostatní smluvní závazky	692	856
Závazky z nevratné podpory RRF	–	558
Euratom	–	166
Celkem	180 699	257 256
(46)  Od roku 2025 je Program pro bezpečnou konektivitu vykazován odděleně od kosmických programů, a proto je částka za rok 2024 rovněž rozdělena odpovídajícím způsobem.

Důvodem těchto částek jsou dlouhodobé právní závazky, jež na konci roku nebyly v rozpočtu kryty prostředky na závazky. Tyto závazky budou do rozpočtu zapisovány a hrazeny v budoucích letech.

Určité významné programy (viz níže) lze podle čl. 112 odst. 2 finančního nařízení financovat v ročních splátkách. EU je tak schopna přijímat právní závazky (podepisovat grantové dohody, dohody o svěření pravomocí a smlouvy na veřejné zakázky), které jdou nad rámec prostředků na závazky, jež jsou k dispozici v daném roce. Významná část celkového přídělu prostředků ze stávajícího VFR tak již může být přidělena na závazky. Uvedené se týká zejména těchto programů:

Finanční prostředky v rámci sdíleného řízení

Jedná se o právní závazky, jež se EU zavázala uhradit při přijetí operačních programů spadajících do režimu sdíleného řízení. Rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 110 finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, představuje právní závazek ve smyslu uvedeného nařízení.

Ustanovení čl. 86 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních pro fondy se sdíleným řízením stanoví:

„Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 uskutečňuje Komise pro každý fond v ročních splátkách“.

Částky uvedené na prvních čtyřech řádcích výše uvedené tabulky se týkají okruhu 2 A (Hospodářská, sociální a územní soudržnost), okruhu 3 (Přírodní zdroje a životní prostředí) a okruhu 4 (Migrace a správa hranic) a okruhu 5 (Bezpečnost a obrana) VFR na období 2021–2027. Představují neuhrazené částky, jež EU v rozpočtu přidělí na závazky a následně uhradí po dni 31. prosince 2025.

ITER (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor)

Související závazky jsou určeny na pokrytí nákladů na výstavbu zařízení ITER. Svůj příspěvek do organizace ITER International poskytuje EU (Euratom) prostřednictvím společného podniku „Fusion for Energy“, včetně příspěvků členských států a Švýcarska. Organizace ITER byla založena proto, aby bylo možno řídit a podnítit využívání zařízení reaktoru ITER, aby bylo podpořeno porozumění a akceptace energie z jaderné syntézy mezi veřejností a aby byly vyvíjeny další činnosti k dosažení jejího cíle. Na projektu ITER se podílí EU společně s různými dalšími zeměmi.

Nástroj pro propojení Evropy (CEF2)

Nástroj pro propojení Evropy poskytuje finanční pomoc transevropským sítím. Podporuje tak projekty společného zájmu v odvětví dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury. Právní závazky přijaté pro potřeby energetické a dopravní sekce nástroje CEF pokrývají prováděcí období 2021–2027 (s možností prodloužení). Právním základem těchto závazků je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (47), jehož čl. 4 odst. 5 stanoví, že „rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky po dobu dvou či více let“.

Inovační fond

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 (48), kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve svém čl. 10 odst. 8 stanoví, že „rozpočtové závazky na opatření, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek v několikaletém období“. Toto ustanovení se vztahuje na nová opatření schválená od roku 2024, včetně opatření financovaných prostřednictvím výzev k podávání návrhů nebo soutěžních nabídkových mechanismů.

Vesmírné programy

Vesmírný program zahrnuje tyto složky: program Galileo, EGNOS, Copernicus, družicovou komunikaci v rámci státní správy a získávání poznatků o situaci ve vesmíru. Nejvýznamnější z nich jsou programy Galileo, v jehož rámci je vyvíjen evropský globální navigační družicový systém, a Copernicus, který souvisí s Evropským programem monitorování Země. Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2027. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (49) Komise podepsala dohody o příspěvcích s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), organizací EUMETSAT, výzkumným střediskem Mercator a Evropským střediskem pro střednědobé předpovědi počasí. Článek 11.6 nařízení (EU) 2021/696 povoluje používání ročních splátek.

Závazky z nevratné podpory z Nástroje pro Ukrajinu

Nástroj pro Ukrajinu byl zřízen na podporu Ukrajiny při řešení nedostatku finančních prostředků a potřeb v oblasti obnovy, rekonstrukce a modernizace. Byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 na období 2024 až 2027. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2024/792 jsou zdroje na provádění nástroje k dispozici prostřednictvím Rezervy pro Ukrajinu, která se mobilizuje v rámci ročního rozpočtového procesu v souladu s článkem 10b nařízení (EU, Euratom) 2020/2093. Z těchto prostředků je financována podpora v rámci tří pilířů (Plánu pro Ukrajinu, Investičního rámce pro Ukrajinu, Pomoci a podpůrných opatření v souvislosti s přistoupením k Unii) v souladu s orientačním rozdělením stanoveným v nařízení. V roce 2025 poskytlo Švédsko dodatečný finanční příspěvek ve výši 750 000 000 SEK (což odpovídá 67 milionům EUR), čímž se celková výše nevratného příspěvku zvýšila z 5,27 miliardy EUR na 5,337 miliardy EUR. Dodatek č. 1 k dohodě o financování UA podepsané v listopadu 2025 – ve formě výměny dopisů – zohledňoval novou celkovou jistinu ve výši 5,337 miliardy EUR pro období 2024–2027.

Horizont Evropa

Jedná se o částky vyčleněné na program Horizont Evropa na činnosti navazující bezpečné konektivity, předcházející a navazující činnosti pro různé kosmické složky. Závazky na něj jsou přijaty na období do roku 2027. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (50) Komise podepsala s agenturou ESA dohodu o příspěvku. Ustanovení čl. 12 odst. 8 nařízení povoluje používání ročních splátek.

Program pro bezpečnou konektivitu

Cílem Programu pro bezpečnou konektivitu je zlepšit komunikační služby EU prostřednictvím rozvoje a provozování multiorbitální infrastruktury pro konektivitu na základě modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zajistí poskytování celosvětově bezpečných, flexibilních a odolných družicových komunikačních služeb vládním subjektům Unie a členských států. V této souvislosti byla na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/588 (51) udělena koncese seskupení společností.

Dohody o rybolovu

Jedná se o závazky do roku 2032, které byly přijaty vůči třetím zemím v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu. Tyto závazky jsou přijímány na základě rozhodnutí Rady pro jednotlivé třetí země a považují se za specifické mezinárodní smlouvy, jež svým stranám ukládají práva a povinnosti na období několika let.

Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI)

Hlavní nástroj Evropské unie pro vnější činnost na období 2021–2027. Tyto prostředky se využívají ke zlepšení družicových komunikačních služeb v některých třetích zemích prostřednictvím nákupu komerčních služeb na základě koncese. Rámec pro uzavírání smluv je stanoven nařízením (EU) 2021/947.

RESCEU

RescEU jsou evropské záložní kapacity, které byly zřízeny v rámci mechanismu civilní ochrany Unie při legislativní revizi rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (52) v roce 2019. Kapacity RescEU byly vytvořeny jako poslední možnost pro případ, že vnitrostátní kapacity a kapacity vyčleněné v rámci Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany nebudou schopny zajistit účinnou reakci na různé druhy katastrof. Evropská unie financuje tyto kapacity reakce jako opatření připravenosti, aby byly k dispozici v případě, že bude v rámci mechanismu civilní ochrany Unie zapotřebí operací reakce. Prioritními oblastmi, ve kterých jsou kapacity RescEU budovány, jsou oblasti leteckého hašení lesních požárů, chemické, biologické, radiologické a jaderné incidenty, reakce na mimořádné události, jakož i doprava a logistika.

Závazky z nevratné podpory RRF

RRF je klíčovým programem nástroje NGEU, evropského nástroje na podporu oživení. Byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (53), které financuje reformy a investice v členských státech od začátku koronavirové pandemie v únoru 2020 do roku 2026. Článek 23 nařízení (EU) 2021/241 povoluje používání ročních splátek. V roce 2023 byl nástroj RRF změněn nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 (54), aby bylo možné poskytnout členským státům prostřednictvím kapitol REPowerEU dodatečnou podporu na reformy a investice podporující nezávislost dodávek energie v Unii, jejich bezpečnost a udržitelnost.

EURATOM

Euratom je program vycházející z nařízení Rady (Euratom) 2021/765 (55). Článek 4 nařízení předpokládá používání ročních splátek.

Obecným cílem programu je provádět činnosti spojené s výzkumem a odbornou přípravou v jaderné oblasti s důrazem na průběžné zlepšování jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany a doplňovat plnění cílů programu Horizont Evropa, mimo jiné v souvislosti s transformací energetiky. Program Euratomu poskytuje granty na výzkum prostřednictvím konkurenčních výzev k předkládání návrhů a konkrétním příjemcům.

Závazky z operativního leasingu

Po zbývající dobu trvání příslušných leasingových smluv zbývají k úhradě tyto minimální částky závazků:

v milionech EUR
	Minimální leasingové splátky
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Budovy	490	1 183	1 267	2 939
Materiál IT a další vybavení	14	37	7	58
Celkem	504	1 220	1 273	2 997

V kontextu oznámení záměru Spojeného království vystoupit z EU a na základě nařízení (EU) 2018/1718 (56) bylo sídlo Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v březnu 2019 přemístěno z Londýna do Amsterodamu. Dne 2. července 2019 uzavřela agentura smlouvu s pronajímatelem a od tohoto data své prostory podpronajímá podnájemci za podmínek odpovídajících primární nájemní smlouvě, včetně doby podpronájmu, která tak trvá až do data konce primární nájemní smlouvy agentury v červnu 2039.

Částky uvedené v tabulce zahrnují 328 milionů EUR, jež dosud zbývá uhradit na základě primární nájemní smlouvy.

Ostatní smluvní závazky

V této položce jsou vykázány částky, které jsou přislíbeny k úhradě během doby účinnosti příslušných smluv. Nejvýznamnější částka (328 milionů EUR) připadá na smlouvu na výstavbu budovy Komise v Lucemburku (JMO2).

6.   ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Zveřejňování informací o řízení finančních rizik v EU se týká několika klíčových oblastí:

—	výpůjčních a úvěrových činností Komise za účelem finanční pomoci prostřednictvím programů, jako jsou NGEU, EFSM, BOP, MFA, SURE, Nástroj pro Ukrajinu, Nástroj pro západní Balkán, Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko a Euratom,

—	pokladních operací Komise při plnění rozpočtu EU,

—	aktiv ve fondech, jako je CPF, v ESUO v likvidaci a v portfoliu BUFI,

—	programů finančních nástrojů, (57)

—	programů rozpočtových záruk EU.

6.1.   DRUHY FINANČNÍCH RIZIK

EU čelí finančním rizikům plynoucím z jejích finančních nástrojů:

Tržní riziko: Jedná se o nejistotu týkající se hodnoty investice v důsledku změn tržních cen. Zahrnuje rizika, jako jsou: — Měnové riziko: Změny směnných kurzů mohou ovlivnit operace a investice EU. — Úrokové riziko: Vyšší úrokové sazby mohou snížit hodnotu některých investic, například dluhopisů. — Jiné cenové riziko: To zahrnuje různé faktory (jiné než úrokové sazby a směnné kurzy), které mohou ovlivnit hodnotu investice, jako jsou změny tržních cen nebo faktory specifické pro jednotlivé investice.

Úvěrové riziko: Jedná se o riziko, že dlužník nebude splácet úvěr nebo plnit své smluvní závazky, což povede k případům selhání, jako jsou opožděné splátky nebo úpadek.

Riziko likvidity: Jedná se o riziko, že určitá účetní jednotka EU nebude mít dostatek peněz nebo aktiv, aby mohla dostát svým finančním závazkům.

6.2.   POLITIKY ŘÍZENÍ RIZIK

Oceňování finančních nástrojů

Reálnou hodnotou nejsou oceňovány následující kategorie finančních aktiv a závazků: peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, úvěry v naběhlé hodnotě, pohledávky ze směnných transakcí jiné než pohledávky ze smluv o finanční záruce, pokud jsou klasifikovány jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, výpůjčky, smlouvy o finanční záruce a ostatní finanční závazky oceňované naběhlou hodnotou. Za přiměřenou aproximaci reálné hodnoty těchto finančních aktiv a závazků je pokládána jejich účetní hodnota.

Řízení rizik u výpůjčních operací, řízení dluhu a souvisejících úvěrových operací, rozpočtových záruk a operací v oblasti správy aktiv

Rámec EU pro řízení rizik je navržen tak, aby chránil finanční zájmy Unie a její dobrou pověst a zároveň zajišťoval řádné řízení jejích výpůjčních a úvěrových operací, rozpočtových záruk, finančních nástrojů a operací v oblasti správy aktiv. Přestože Evropská komise není finanční institucí, používá pokročilé postupy řízení rizik přizpůsobené jedinečné struktuře a programovým požadavkům EU. Hlavním cílem tohoto rámce je chránit finanční zájmy Unie a zachovat integritu, transparentnost a důvěryhodnost jejích operací.

Rámec, který vypracoval ředitel pro řízení rizik (CRO), zahrnuje klíčové politiky, jako je politika v oblasti rizik a dodržování předpisů na vysoké úrovni, politika tržních a finančních rizik v oblasti likvidity a politika řízení operačních rizik. CRO stanovuje tvrdé a měkké limity rizik a klíčové ukazatele rizik pro sledování a vyhodnocování rizik.

Pravidelné zprávy o rizicích zajišťují dodržování limitů, upozorňují na rizikové expozice a navrhují strategie jejich zmírnění. Model „tří linií obrany“ posiluje řízení oddělením pravomocí, vymezením pravomocí a vyjasněním rolí při řízení rizik a kontrole.

CRO, kterého podporuje výbor pro rizika a dodržování předpisů, zavádí rámec pro řízení rizik prostřednictvím vnitřních politik a postupů. Tento výbor poskytuje CRO poradenství v otázkách souvisejících s riziky.

Přijetím rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2025/369  (58) byly potvrzeny a rozšířeny povinnosti CRO v oblasti dohledu tak, aby zahrnovaly:

—	půjčky poskytnuté přímo Unií, ať už jsou zajištěné, či nikoli,

—	rozpočtové záruky Unie pokrývající operace na základě dohod o zárukách s prováděcími partnery,

—	emise dluhopisů a řízení dluhu včetně souvisejícího řízení likvidity,

—	operace správy aktiv a úkoly související s funkcí poskytovatele služeb správy aktiv určeného pro externě zajišťovanou správu portfolia.

CRO je při plnění svých úkolů a povinností samostatný a podává zprávy členovi sboru komisařů odpovědnému za rozpočet podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2023/2825 (59). Tím je zajištěna nezávislost při plnění svěřených úkolů a povinností.

Výpůjční a úvěrové operace

EU si na financování svých provozních výdajů nepůjčuje, s výjimkou výpůjček souvisejících s NGEU.

Výpůjční a úvěrové operace EU jsou řízeny v souladu s příslušnými předpisy, rozhodnutími a interními pokyny. Činnosti jako jsou výpůjční a úvěrové operace se řídí podrobnými příručkami a příslušné útvary průběžně vyhodnocují finanční a provozní rizika a zajišťují dodržování stanovených pravidel.

V minulosti byly výpůjční operace EU financovány výpůjčkami „back-to-back“, které minimalizovaly otevřená úroková nebo měnová rizika. Od roku 2021 si však EU půjčuje peníze zejména v rámci jednotného konceptu financování.

Jednotný koncept financování, původně vyvinutý pro program NGEU, využívá různé nástroje a techniky financování k uspokojení dlouhodobých i krátkodobých potřeb financování. To zahrnuje vydávání dluhopisů pod značkou EU, které nahradí dosavadní praxi samostatných emisí pro každý jednotlivý program. Od prosince 2022 byla tato strategie rozšířena na půjčky MFA+ pro Ukrajinu, v roce 2024 na program Nástroj pro Ukrajinu a půjčky MFA, v roce 2025 pak na půjčky Ukrajině poskytnuté z makrofinanční pomoci v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a na programy Nástroj pro západní Balkán a Nástroj pro reformy a růst pro Moldavsko. Využívání jednotného konceptu financování přispívá k větší flexibilitě a nákladové efektivitě a představuje jediný koncept financování, který bude využíván pro budoucí vyplácení půjček.

Pokladní hotovost

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací Komise jsou stanoveny v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014, ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804 (60) a (EU, Euratom) 2022/615 (61) (dále jen „nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014“) a ve finančním nařízení. Uplatňují se tyto hlavní zásady:

—	vlastní zdroje hradí členské státy na účty vedené za tímto účelem na jméno Komise u ministerstva financí nebo centrální banky členského státu.

—	vlastní zdroje hradí členské státy ve svých vlastních národních měnách, kdežto platby Komise jsou většinou denominovány v EUR,

—	bankovní účty vedené na jméno Komise nesmí být přečerpány,

—	prostředky na účtech vedených v jiných měnách, než je euro, se používají buď k platbám v těchto měnách, nebo se na eura pravidelně převádějí.

Kromě účtů vlastních zdrojů má Komise u centrálních i obchodních bank zřízeny další účty, jejichž prostřednictvím provádí platby a přijímá prostředky, které nejsou rozpočtovými příspěvky členských států.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a využívají moderních informačních technologií. Jsou uplatňovány postupy, které zaručují bezpečnost systému a oddělení jednotlivých povinností a zajišťují soulad s finančním nařízením, interními kontrolními standardy a zásadami auditu.

Správa pokladních a platebních operací Komise se řídí pokyny a postupy, jejichž cílem je omezit operační a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto pokyny se týkají oblastí, jako je provádění plateb, správa hotovosti, prognóza peněžních toků a kontinuita činnosti. Jejich dodržování je pravidelně kontrolováno.

Správa aktiv

Kontrola různých rizik souvisejících se správou aktiv je založena na speciálních řídicích a pracovních postupech přijatých na základě srovnání s nejvyššími standardy, které přijaly srovnatelné mezinárodní instituce. Těmito postupy, které byly podrobeny různým interním a externím auditům, je zajištěna řádná správa aktiv.

Komise zavedla vhodné řízení pro přezkum a schvalování technických a strategických rozhodnutí v souvislosti s operacemi v oblasti správy aktiv. Na operace v oblasti správy aktiv dohlížejí dva výbory: Výbor pro rizika složený ze zástupců GŘ BUDG a Rada pro správu aktiv složená ze zástupců GŘ BUDG, GŘ ECFIN a GŘ FISMA. Technická rozhodnutí jsou projednávána a schvalována ve výboru pro rizika, zatímco strategická rozhodnutí schvaluje výbor pro rizika a Rada pro správu aktiv, a následně je s konečnou platností schvaluje generální ředitel GŘ BUDG se souhlasem účetního. Řízení správy aktiv zaručuje jasné delegování rozhodovacích pravomocí a odpovědnosti a odpovídající oddělení povinností mezi útvarem poskytujícím služby přímo klientům, útvarem řízení rizik a útvarem bez přímého kontaktu s klienty. Postupy pro dodržování předpisů poskytují rámec pro odpovídající pravidla kodexů chování k řízení možných osobních střetů zájmů, jakož i pravidla pro řízení rizik obchodování zasvěcených osob.

Pokyny pro správu aktiv a vnitřní investiční omezení poskytují pevný rámec vnitřní kontroly k zajištění ochrany aktiv. Cenné papíry jsou uloženy u našich správců v souladu s osvědčenými tržními postupy, zatímco hotovost a vklady jsou uloženy u finančních institucí s vysokým ratingem. Ochrana finančních aktiv je rovněž zajištěna tím, že jsou odděleny povinnosti mezi týmem odpovědným za uzavírání obchodů s cennými papíry a týmem pracovníků bez přímého kontaktu s klienty, který je odpovědný za jejich vypořádání a za sesouhlasení bankovních účtů. Další úroveň kontroly zajišťuje účetní tým během procesu měsíční uzávěrky, kdy je portfolio cenných papírů sesouhlaseno s výpisem správce cenných papírů. Veškeré nesrovnalosti vypořádání a opožděné platby způsobené protistranami jsou sledovány týmem pro sesouhlasení bankovních účtů a týmem pracovníků bez přímého kontaktu s klienty.

Za účelem sledování dodržování kontrolního rámce je příslušným zúčastněným stranám pravidelně předkládán vyčerpávající soubor ukazatelů výkonnosti a rizik týkajících se spravovaných aktiv.

Zásady správy aktiv, zásady řízení rizik a strategie investování stanoví určité limity a omezení, jimiž je redukována expozice portfolia omezeného na položky investičního stupně vůči úvěrovému riziku, s výjimkou expozice členských států EU.

Společný rezervní fond (CPF)

Společný rezervní fond je spravován v souladu s pokyny pro správu aktiv stanovenými Komisí podle rozhodnutí C(2020)1896 ze dne 25. března 2020  (62). Za správu finančních aktiv společného rezervního fondu odpovídá generální ředitel GŘ BUDG.

Cílem CPF je s vysokou mírou spolehlivosti zajistit likviditu potřebnou pro úplné a okamžité provedení všech požadovaných odtoků, např. čerpání záruk, a zachování kapitálu během investičního horizontu fondu.

Portfolio CPF je sestaveno tak, aby bylo vysoce diverzifikované mezi různé kategorie aktiv, zeměpisné oblasti, emitenty a splatnosti v souladu s pokyny pro správu aktiv. Ke dni 31. prosince 2025 zahrnovalo portfolio CPF investice do nástrojů peněžního trhu, dluhopisů, jakož i podnikových dluhopisů a kapitálových fondů ETF.

Vzhledem k tomu, že jedinou protistranou všech otevřených měnových forwardů byla k 31. prosinci 2025 Banka pro mezinárodní platby, nejsou k uvedenému datu zavedena žádná úvěrová posílení, např. kolaterál, nettingové dohody či záruky. V případě měnových derivátů, jež mají na konci sledovaného období kladnou reálnou hodnotu, je maximální expozice vůči úvěrovému riziku rovna účetní hodnotě v rozvaze.

Pokuty

Prozatímně zaplacené pokuty: Portfolio BUFI

Uložené a prozatímně zaplacené pokuty jsou investovány do portfolia BUFI.

Komise portfolio BUFI spravuje v souladu s interními pokyny a postupy pro správu aktiv. Cílem činností v oblasti správy aktiv je:

—	zajistit, aby tyto prostředky byly v případě potřeby snadno dostupné,

—	snížit rizika spojená s finančními trhy, usilovat o dosažení výnosu, který odpovídá referenční hodnotě BUFI, a to při zachování nominální výše pokut.

V souladu s pokyny pro správu aktiv v platném znění z prosince 2025 jsou investice v portfoliu BUFI omezeny na:

—	termínované vklady,

—	nástroje peněžního trhu a fondy peněžního trhu,

—	dluhové nástroje, jako jsou dluhopisy, směnky a dlužní úpisy,

—	podniky kolektivního investování, včetně fondů obchodovaných na burze, které investují do akcií nebo dluhových nástrojů, u nichž maximální ztráty nemohou překročit investované částky,

—	repa a reverzní repa,

—	operace s půjčováním cenných papírů.

Přijaté finanční záruky

Komise drží značný objem záruk vydaných finančními institucemi v souvislosti s pokutami uloženými společnostem, které porušily pravidla platná v EU (viz poznámka 2.6.1.3). Tyto záruky poskytují pokutované společnosti jako alternativu k prozatímní úhradě pokuty.

Komise tyto záruky spravuje v souladu se svými interními zásadami řízení rizik. Tato politika zajišťuje, aby byla pravidelně identifikována a vyhodnocována finanční a operační rizika a aby bylo pravidelně prověřováno dodržování interních zásad a postupů.

Programy rozpočtových záruk EU

V rámci finančního nařízení bylo zavedeno několik opatření na ochranu rozpočtu EU před finančními riziky, která vyplývají z využívání rozpočtových záruk. Tato ochranná opatření lze rozdělit do čtyř hlavních kategorií:

a)   Opatření k omezení výše podmíněných závazků

Výše záruky EU je jasně definovaným způsobem omezena a finanční závazek nesmí přesáhnout výši rozpočtové záruky schválené v základním právním aktu. Podmíněný závazek vytvořený rozpočtovou zárukou může převýšit finanční aktiva poskytnutá na krytí finančního závazku EU pouze tehdy, je-li tak stanoveno v základním právním aktu a za zvláštních podmínek.

Požadovaný rizikový profil operací / finančních produktů zaručených EU je určen ex ante, tj. před podpisem záručních dohod.

b)   Opatření týkající se výběru prováděcích partnerů

Programy rozpočtových záruk jsou prováděny se spolehlivými partnery, kteří jsou hodnoceni podle pilířů. Tito partneři se zavazují využívat své vlastní zdroje, čímž se zajistí soulad jejich zájmů se zájmy EU.

c)   Opatření k zajištění odpovídající rozpočtové kapacity ex ante pro čerpání záruk

Programy rozpočtových záruk jsou zajištěny aktivy, která jsou uložena ve společném rezervním fondu. Míra tvorby rezerv je v základním právním aktu každého programu stanovena tak, aby umožnila plánování rozpočtových prostředků, které by vytvořily rezervu umožňující absorpci ztrát bez narušení rozpočtu. Komise každoročně zajišťuje, aby míra tvorby rezerv byla přiměřená a v souladu se zásadami finančního nařízení a s finančním plánováním.

d)   Opatření k řešení realizovaných ztrát přesahujících odhad ex ante

Finanční nařízení obsahuje dvě prahové hodnoty včasného varování (zůstane-li k dispozici 50 % a 30 % míry tvorby rezerv). Tyto prahové hodnoty umožňují Komisi předvídat případné vyčerpání rezerv a posoudit, zda by měla navrhnout dodatečnou tvorbu rezerv. V případě dočasné potřeby dodatečné likvidity jsou zavedeny postupy, jako jsou převody mezi podfondy společného rezervního fondu, využití likvidity centrální pokladny a využití dostupného rozpočtového prostoru.

Programy finančních nástrojů

Rozpočet EU se již mnoho let opírá o programy finančních nástrojů. Tyto programy se využívají na financování rizikovějších konečných příjemců, které mají potíže získat financování od komerčních věřitelů/investorů. Komise prováděním těchto programů pověřuje skupinu EIB nebo jiné finanční instituce, a to na základě dohody s Komisí. Příklady takových programů jsou uvedeny v poznámce 2.4.2.1.

Jakmile je na některý finanční nástroj vyčleněn finanční příspěvek, jsou nezbytné finanční prostředky převedeny na svěřenský účet finanční instituce zřízený pro tento účel na její jméno, avšak na účet Komise, nebo do příslušného podfondu společného rezervního fondu pro finanční nástroje ve formě záruk využívaných v rámci kombinovaných operací. Tyto prostředky může daná finanční instituce používat na poskytování úvěrů, vydávání dluhových nástrojů, investování do kapitálových nástrojů či úhradu uplatněných záruk.

Riziko spojené s těmito finančními nástroji je omezeno stropem, který je stanoven v příslušných dohodách a který odpovídá částce vyčleněné v rozpočtu na tento nástroj. Vzhledem k tomu, že Komise často nese ztrátu jako první, je pravděpodobné, že rozpočtu EU vzniknou určité ztráty.

Dohody Komise s finančními institucemi obsahují přísné podmínky a povinnosti, které mají zajistit řádné nakládání s finančními prostředky EU, jakož i řádné poskytování informací o těchto prostředcích. Výnosy z finančních nástrojů se zpravidla vracejí do rozpočtu EU.

6.3.   MĚNOVÉ RIZIKO

Expozice EU vůči měnovému riziku z finančních nástrojů na konci roku – čistá pozice

v milionech EUR
	31.12.2025
	USD	RON	PLN	SEK	Ostatní	EUR	Celkem
Finanční aktiva
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě1	51	5	–	–	7	548	611
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty
Nederiváty	1 558	–	–	18	124	49 380	51 080
Deriváty	(1 122 )	87	134	93	164	2 229	1 585
Pohledávky2	138	8	84	2	159	3 351	3 742
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	219	594	1 480	612	1 517	98 619	103 041
	845	694	1 698	725	1 972	154 127	160 060
Finanční závazky
Závazky z finančních záruk	(469 )	(51 )	(77 )	(9 )	(110 )	(7 012 )	(7 729 )
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	(6 )	221	–	–	(3 )	(273 )	(62 )
	(475 )	170	(77 )	(9 )	(114 )	(7 285 )	(7 790 )
Celkem	369	864	1 621	715	1 858	146 842	152 269

v milionech EUR
	31.12.2024
	USD	RON	PLN	SEK	Ostatní	EUR	Celkem
Finanční aktiva
Finanční aktiva v naběhlé hodnotě  (63)	40	5	–	–	7	414	466
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty
Nederiváty	2 148	–	–	45	120	41 336	43 648
Deriváty	–	–	–	–	–	1 110	1 110
Pohledávky  (64)	72	1	17	1	111	3 039	3 240
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	111	258	573	314	966	60 941	63 163
	2 371	264	590	360	1 204	106 839	111 628
Finanční závazky
Závazky z finančních záruk	(518 )	(36 )	(59 )	(12 )	(112 )	(5 643 )	(6 379 )
Finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty	(1 712 )	285	76	75	138	1 040	(98 )
	(2 230 )	248	17	63	26	(4 603 )	(6 477 )
Celkem	141	512	607	423	1 230	102 237	105 151
(63)  S výjimkou půjček poskytnutých členským státům a třetím zemím. (64)  S výjimkou nákladů příštích období.

Pokud by euro oproti ostatním měnám posílilo nebo oslabilo o 10 %, mělo by to na hospodářský výsledek následující dopad:

v milionech EUR
Zvýšení měnového kurzu (+)/ Snížení měnového kurzu (–)	2025
	USD	RON	PLN	SEK
+10  %	(34 )	(79 )	(147 )	(65 )
-10  %	41	96	180	79

v milionech EUR
Zvýšení měnového kurzu (+)/ Snížení měnového kurzu (–)	2024
	USD	RON	PLN	SEK
+10  %	(13 )	(47 )	(55 )	(38 )
-10  %	16	57	67	47

Výpůjční a úvěrové operace

Vzhledem k tomu, že veškerá finanční aktiva a závazky EU jsou v současnosti v eurech, není EU vystavena měnovému riziku.

Pokladní hotovost

Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než v EUR jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů. Když je těchto prostředků zapotřebí na provedení plateb, převedou se na eura. V některých případech se tyto prostředky používají přímo na platby v téže měně.

Komise má u obchodních bank účty i v jiných měnách EU než v EUR, například v USD a GBP, aby mohla provádět platby v těchto měnách. Tyto účty jsou doplňovány podle potřeby, což snižuje měnové riziko.

Jsou-li na účty připsány různé další příjmy v jiných měnách než v EUR, jsou buď převedeny na účty Komise vedené v téže měně, nebo přepočteny na eura a převedeny na účty vedené v EUR.

Zálohové účty v jiných měnách než v EUR jsou doplňovány na základě odhadovaných krátkodobých platebních potřeb a jejich zůstatky jsou udržovány v rámci příslušných stropů.

Pokuty

Všechny pokuty jsou ukládány a hrazeny nebo prozatímně kryty v eurech, a proto nevzniká měnové riziko, jsou-li uloženy ve fondu BUFI.

Rozpočtové záruky

Rozpočtové záruky jsou obvykle omezeny maximální částkou v EUR. Některé podkladové operace však mohou být denominovány v jiných měnách, například v USD nebo v místních měnách, přičemž v takovém případě může EU uhradit i kurzové ztráty.

Při určování potřeb rezerv na rozpočtové záruky Komise zohledňuje měnové riziko.

Společný rezervní fond (CPF)

Společný rezervní fond používá EUR i USD. Za účelem řízení měnového rizika uzavírá CPF měnové forwardy k zajištění tržní hodnoty svých investic v USD, přičemž limit pro maximální nezajištěnou měnovou expozici je stanoven na 1 % celkové hodnoty portfolia při dodržení referenční hodnoty a ročních strategických alokací, jak je stanoveno v příslušných finančních nástrojích.

CPF používá tuto zajišťovací strategii k tomu, aby podle potřeby zajištěnou pozici upravil či vyrovnal opačnou hodnotou. CPF však nezajišťuje měnové riziko u postoupených půjček (viz poznámka 2.4.1.2), které jsou vedeny v původní měně, a vystavují tak EU měnovému riziku. Vzhledem k nejistotě ohledně okamžiku splacení úvěru nejsou u těchto úvěrů prováděna žádná opatření ke kompenzaci kolísání směnných kurzů.

6.4.   ÚROKOVÉ RIZIKO

V následující tabulce je uvedeno, jak by změna úrokových sazeb o 1 % (+/– 100 bazických bodů) ovlivnila hospodářský výsledek EU u dluhových cenných papírů, fondů peněžního trhu a ETF.

v milionech EUR
	Zvýšení (+) / pokles (–) v bazických bodech	Hospodářský výsledek
2025: Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty	+ 100	(1 448 )
	– 100	1 536
2024: Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty	+ 100	(1 172 )
	– 100	1 246

Citlivost daného portfolia dluhopisů na změny úrokových sazeb roste spolu s jeho durací. Durace hlavních portfolií aktiv spravovaných Komisí je uvedena níže.

Výpůjční a úvěrové operace

Z výpůjčních a úvěrových činností vznikají EU úročená aktiva a pasiva významného objemu. U starších nástrojů finanční pomoci v rámci přístupu „back-to-back“ úrokové riziko z výpůjčních operací nehrozí, neboť je kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami.

U jednotného konceptu financování je úrokové riziko pokryto zavedením postupů a mechanismů, které toto riziko zmírňují. Základní zásadou u jednotného konceptu financování je rozdělení nákladů na financování a souvisejících nákladů mezi příjemce půjček a rozpočet EU transparentním, nákladově nejefektivnějším a nejspravedlivějším způsobem na základě denních výpočtů úroků. Jednotné financování je založeno na zásadě plné alokace nákladů, takže veškeré úrokové náklady pocházející z výpůjčních nástrojů, držby hotovosti nebo jiných investičních nástrojů jsou plně přerozděleny a fakturovány příjemcům úvěrů jako náklady na financování nebo náklady na řízení likvidity.

Náklady na financování jsou příjemcům půjček přidělovány na základě nesplacené částky půjček. Náklady na financování, které nejsou přiřazeny k půjčkám nebo nevratné podpoře jsou fakturovány příjemcům půjček a rozpočtu EU v podobě nákladů na řízení likvidity, které mohou být kladné nebo záporné v závislosti na vývoji úrokových sazeb uplatňovaných na peněžní zůstatky.

V rámci jednotného konceptu financování je hotovost držena ve sdíleném finančním fondu EU, aby se zachovala stanovená bezpečnostní rezerva, která umožňuje výplaty provést v krátkém čase, a zároveň se zabránilo nadměrným zůstatkům. Bezpečnostní rezerva se skládá z hotovosti v bance, termínovaných vkladů na peněžním trhu u národních bank a státních finančních institucí, jakož i z reverzních repo operací se splatností 7 nebo 14 dnů (viz poznámka 2.8.2). Hotovost je uložena zejména u ECB, kde se na veškerý zůstatek hotovosti vztahuje krátkodobá úroková sazba eurového peněžního trhu snížená o 20 bazických bodů. Veškeré výnosy z držby hotovosti a jiných investičních nástrojů jsou součástí fakturace nákladů na řízení likvidity.

Pokladní hotovost

Komise zavedla opatření k tomu, aby se do úroků připisovaných na jejích bankovních účtech pravidelně promítaly tržní úrokové sazby a jejich případné výkyvy.

Účty vlastních zdrojů jsou chráněny před veškerými náklady, neboť jsou v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 osvobozeny od veškerých poplatků a úroků.

Účty vedené u ministerstev financí členských států, na něž jsou hrazeny vlastní zdroje, nejsou úročeny ani zpoplatněny. Účty u národních centrálních bank (vlastní zdroje a jiné) úročeny být mohou, a to sazbami, jež tyto jednotlivé instituce používají.

Komise přizpůsobuje své postupy řízení hotovosti podle aktuálních úrokových podmínek na trhu. Bezpečnostní hotovostní rezerva je držena na centrálních vkladových účtech na základě týdenního financování z účtů vlastních zdrojů, aby se pokryly platební potřeby pro účely plnění rozpočtu a zabránilo se nadměrným zůstatkům.

Jednodenní zůstatky na účtech u obchodních a centrálních bank se úročí denně na základě proměnlivých tržních sazeb, na které se uplatňuje smluvní marže (kladná nebo záporná).

Pokuty

Prozatímně vybrané pokuty jsou investovány do portfolia dlouhodobých dluhopisů s průměrnou durací portfolia 1,81 roku.

Společný rezervní fond (CPF)

Celková průměrná durace portfolia CPF je 3,56 roku.

ESUO v likvidaci

Částky ESUO jsou investovány do portfolia dlouhodobých dluhopisů s průměrnou durací 3,83 roku.

6.5.   JINÁ CENOVÁ RIZIKA

Ke dni 31. prosince 2025 je EU vystavena akciovému riziku z různých investic, mezi něž patří:

—	nekotované kapitálové investice (např. fondy rizikového kapitálu a jiné investiční fondy),

—	fondy peněžního trhu (např. jednotný fond EIB),

—

ETF,

—	investice do společných portfolií (viz poznámka 2.4.2.1).

EU je rovněž vystavena akciovému riziku prostřednictvím záruk pokrývajících nekotované kapitálové a kvazikapitálové investice, které se vykazují jako deriváty v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (viz poznámka 2.4.2.2).

Akciovým rizikem se rozumí riziko, že v důsledku kolísání cen akcií nebo hodnoty zajištěných kapitálových investic dojde ke změně reálné hodnoty uvedených investic.

Dopad 10 % přebytku nebo schodku hodnoty výše uvedených nástrojů na zisk nebo ztrátu by byl následující:

v milionech EUR
	10 %	(10)%
Kapitálové investice	380	(380)
Fondy peněžního trhu, fondy obchodované na burze a investice do společných portfolií	681	(681)
Záruky na vlastní kapitál  (65)	695	(695)
Celkem k 31. 12. 2025	1 756	(1 756 )
Kapitálové investice	320	(320)
Fondy peněžního trhu, fondy obchodované na burze a investice do společných portfolií	598	(598)
Záruky na vlastní kapitál  (65)	606	(606)
Celkem k 31. 12. 2024	1 523	(1 523 )
(65)  Riziko záruk na vlastní kapitál vychází z pomyslné částky, na kterou se záruka vztahuje.

EU investuje do nekotovaných aktiv, jejichž hodnota není veřejně dostupná, nebo za ně ručí. Tato aktiva obvykle provádějí pověřené subjekty, které jsou odborníky v oboru a pravidelně vyhodnocují a monitorují jejich hodnotu.

6.6.   ÚVĚROVÉ RIZIKO

Maximální expozice vůči úvěrovému riziku

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Finanční aktiva
Půjčky	333 432	283 580
Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty	103 041	63 163
Pohledávky ze směnných transakcí  (66)	3 742	3 240
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – dluhové cenné papíry	40 462	34 465
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – deriváty	1 585	1 110
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – půjčky	9	–
Poskytnuté záruky a úvěrové přísliby
FGC	65 474	60 857
Úvěrové přísliby	24	18 193
Celkem	547 771	464 607
(66)  S výjimkou nákladů příštích období.

Kromě toho je EU nepřímo vystavena úvěrovému riziku prostřednictvím svých investic do fondů peněžního trhu, podnikových dluhových EFT a společných portfolií dluhových cenných papírů (viz poznámka 2.4.2.1), což může ovlivnit jejich ceny (viz poznámka 6.5).

Půjčky: úvěrová kvalita

v milionech EUR
31.12.2025
	Fáze 1	Fáze 2	Fáze 3	POCI	Celkem
Úvěrový rating
Prvotřídní a vysoká kvalita	33 176	–	–	–	33 176
Vyšší střední kvalita	102 243	–	–	–	102 243
Nižší střední kvalita	151 363	–	–	–	151 363
Neinvestiční kvalita (včetně selhání)	4 340	72 630	28	21	77 019
Hrubá účetní hodnota	291 122	72 630	28	21	363 801
Minus opravná položka na ztráty	(12 )	(30 357 )	(24 )	24	(30 369 )
Čistá účetní hodnota	291 110	42 273	4	45	333 432

v milionech EUR
31.12.2024
	Fáze 1	Fáze 2	Fáze 3	POCI	Celkem
Úvěrový rating
Prvotřídní a vysoká kvalita	35 593	–	–	–	35 593
Vyšší střední kvalita	87 005	–	–	–	87 005
Nižší střední kvalita	129 200	–	–	–	129 200
Neinvestiční kvalita (včetně selhání)	3 593	44 139	14	27	47 773
Hrubá účetní hodnota	255 391	44 139	14	27	299 571
Minus opravná položka na ztráty	(31 )	(15 969 )	(14 )	24	(15 991 )
Čistá účetní hodnota	255 360	28 170	(1 )	51	283 580

Výše uvedené kategorie rizik jsou v zásadě založeny na ratingových stupnicích externích ratingových agentur. Těmto kategoriím odpovídá:

—	prvotřídní a vysoká kvalita: Moody P-1, Aaa – Aa3; S&P A-1+, A-1, AAA – AA–; Fitch F1+, F1, AAA – AA– a ekvivalentní stupně;

—	vyšší střední kvalita: Moody P-2, A1 – A3; S&P A-2, A+ – A–; Fitch F2, A+ – A– a ekvivalentní stupně;

—	nižší střední kvalita: Moody P-3, Baa1 – Baa3, S&P A-3, BBB+ – BBB-; Fitch F3, BBB+ – BBB– a ekvivalentní stupně;

—	neinvestiční kvalita: Moody not prime, Ba1 – C; S&P B, C, D, BB+ – D; Fitch B, C, D, BB+ – D a ekvivalentní.

EU tyto ratingové kategorie používá k posouzení finančních nástrojů a obchodních bank. Na základě vlastních analýz jednotlivých případů však může EU ponechat částky v určité rizikové kategorii i tehdy, pokud některá ratingová agentura snížila rating protistrany.

Půjčky v neinvestičním kvalitě jsou především půjčky finanční pomoci třetím zemím ve finančních obtížích. Všechny půjčky členským státům jsou v investiční kvalitě a ve fázi 1. Půjčky ve fázi 2 zahrnují zejména programy MFA, MFA+, Nástroj pro Ukrajinu, makrofinanční pomoc v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a půjčky Euratomu pro Ukrajinu. Půjčky POCI jsou postoupené půjčky z programů ELM.

Výpůjční a úvěrové operace

V případě, že dlužníci neplní své závazky, může Komise čerpat z aktiv držených ve společném rezervním fondu, aby uhradila veškeré splatné dluhy související s půjčkami v rámci makrofinanční pomoci (s výjimkou půjček MFA+ a makrofinanční pomoci v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu), půjčkami Euratomu poskytnutými třetím zemím a půjčkami určenými k uskutečňování politik poskytnutými v rámci Nástroje pro západní Balkán a Nástroje pro reformy a růst pro Moldavsko.

Půjčky poskytnuté Ukrajině v rámci mimořádného programu MFA (6 miliard EUR vyplacených v roce 2022) jsou nejprve kryty jejich podfondem CPF a poté také dalšími zárukami členských států ve výši 3,7 miliardy EUR, které jsou považovány za úvěrové posílení těchto půjček, a snižují tak opravnou položku na znehodnocení vykázanou v souvislosti s těmito půjčkami.

Očekává se, že Ukrajina splatí půjčku poskytnutou z makrofinanční pomoci v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu z mimořádných příjmů plynoucích z zmrazených ruských státních aktiv, která byla Ukrajině poskytnuta jako nevratná podpora v rámci mechanismu ULCM. V roce 2025 Unie vybrala a poskytla Ukrajině 622 milionů EUR. Tato částka je ke konci roku uložena na vyhrazený bankovní účet a bude použita výhradně na splácení půjčky MFA – tím se snižují očekávané úvěrové ztráty z této půjčky.

Komise řídí expozici vůči úvěrovému riziku u půjček Euratomu tím, že získává státní záruky, přičemž k 31. prosinci 2025 tyto záruky činily 300 milionů EUR (2024: 300 milionů EUR).

Půjčky poskytnuté členským státům v rámci nástroje SURE jsou podloženy systémem dobrovolných záruk členských států ve výši 25 % maximálního stropu, který je k dispozici pro související finanční pomoc.

V případě jakýchkoli úvěrových ztrát u půjček poskytnutých členským státům, MFA+, půjček z makrofinanční pomoci v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a Nástroje pro Ukrajinu může Komise požádat o krytí členské státy, přičemž jsou respektovány stropy vlastních zdrojů („rozpočtový manévrovací prostor“; viz poznámka 6.7).

Půjčky: Změny u opravné položky na ztráty ze znehodnocení

v milionech EUR
	Fáze 1	Fáze 2	Fáze 3	POCI	Celkem
Opravná položka k 1. 1. 2025	31	15 969	14	(24 )	15 991
Převod do fáze 1	1	(1 )	–	–	–
Převod do fáze 2	(1 )	1	–	–	–
Převod do fáze 3	–	(1 )	1	–	–
Nové půjčky	2	13 483	4	–	13 488
Odúčtování – splátky	(0 )	(1 )	(0 )	–	(2 )
Odúčtování – odpisy	–	–	(3 )	–	(3 )
Přecenění opravných položek na ztráty	(22 )	907	(0 )	–	885
Ostatní	2	2	8	–	11
Opravná položka k 31. 12. 2025	12	30 357	24	(24 )	30 369

Dodatečná opravná položka na ztráty ze znehodnocení úvěrů ve fázi 2 se týká zejména nových úvěrů Ukrajině poskytnutých v rámci Nástroje pro Ukrajinu a makrofinanční pomoci v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (viz poznámka 2.4.1.1) a také aktualizací rizikových parametrů použitých při odhadech úvěrového rizika.

Na úroky vzniklé z některých těchto mimořádných půjček MFA a půjček MFA+ a z Nástroje pro Ukrajinu poskytla EU Ukrajině v roce 2025 subvence úrokových sazeb ve výši 1,1 miliardy EUR (2024: 763 milionů EUR). Naběhlá hodnota před změnou činila 37,7 miliardy EUR (2024: 17,3 miliardy EUR). Tato změna smluvních podmínek byla vykázána jako ztráta ze změny ve výkazu finanční výkonnosti (viz poznámka 3.15). Subvence úrokových sazeb neměla významný dopad na posouzení úvěrového rizika a půjčky byly ke dni 31. prosince 2025 i nadále klasifikovány do fáze 2.

Pravidla EU pro rozdělování půjček (úvěrů) do jednotlivých fází jsou uvedena v poznámce 1.5.5.

Půjčky: Ocenění ECL

EU používá k ocenění očekávaných úvěrových ztrát pravděpodobnostně vážený odhad. Jedná se o odhad rozdílu mezi smluvními peněžními toky a očekávanými peněžními toky.

EU pro tento odhad používá tři parametry úvěrového rizika:

—	Pravděpodobnost selhání („PD“): Jedná se o procentní podíl, který vyjadřuje pravděpodobnost toho, že protistrana nebude schopna plnit svůj finanční závazek, a to buď během následujících 12 měsíců, nebo po zbývající dobu trvání závazku.

—	Ztrátovost ze selhání („LGD“): Jedná se o procentní podíl, který vyjadřuje očekávaný hotovostní schodek s přihlédnutím ke zpětně získaným částkám a kolaterálu.

—	Expozice v selhání („EAD“): Jedná se o expozici (částku) nesplacenou v okamžiku selhání.

Při odhadu LGD u státních expozic zohledňuje EU svůj status de facto preferovaného věřitele.

Odhadované peněžní toky za očekávanou dobu trvání finančního aktiva jsou diskontovány efektivní úrokovou mírou.

EU zohledňuje přiměřené a odůvodněné informace týkající se budoucího vývoje, které jsou dostupné bez nepřiměřených nákladů a úsilí, a v případě potřeby upravuje parametry modelu.

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty: úvěrová kvalita

v milionech EUR
	31.12.2025	31.12.2024
Úvěrový rating
Prvotřídní a vysoká kvalita	101 584	57 251
Vyšší střední kvalita	821	4 161
Nižší střední kvalita	533	1 722
Neinvestiční kvalita	104	28
Hrubá účetní hodnota	103 041	63 163
Minus opravná položka na ztráty	–	–
Čistá účetní hodnota	103 041	63 163

Pokladní hotovost

Většina pokladních zdrojů Komise je vedena na účtech vlastních zdrojů otevřených členskými státy pro platby jejich příspěvků z vlastních zdrojů, zejména HND, DPH a TVZ. Tyto účty jsou vedeny u ministerstev financí či centrálních bank členských států, které představují pro Komisi nejnižší úvěrové riziko (nebo riziko protistrany).

Pokud jde o tu část hotovostních zdrojů Komise, která je uložena u komerčních bank, jsou tyto účty doplňovány podle pravidel „just in time“, o což se automaticky stará systém řízení pokladní hotovosti. Peněžní prostředky na jednotlivých komerčních účtech jsou udržovány tak, aby bylo zajištěno, že celková částka jednodenních vkladů trvale zůstává pod příslušnými limity expozice vůči protistranám.

V zájmu další minimalizace rizika protistrany, jemuž je Komise vystavena, jsou uplatňovány zvláštní zásady pro výběr obchodních bank. Tyto zásady zahrnují:

—	Výběr obchodních bank prostřednictvím výběrových řízení s minimálním dlouhodobým úvěrovým ratingem S&P A– nebo ratingem ekvivalentním.

—	Sledování ratingů a stanovení maximální expozice vůči každé finanční instituci s ohledem na úvěruschopnost a kapitalizaci subjektu finančního sektoru.

—

V delegacích mimo EU vedení zálohových účtů u místních bank vybraných ve zjednodušeném výběrovém řízení, a to s požadavky na rating v závislosti na místní situaci. V zájmu omezení expozice vůči riziku jsou zůstatky na zálohových účtech udržovány v nejnižším možném objemu a pravidelně doplňovány a používané stropy se každoročně přezkoumávají.

Likvidita držená v rámci jednotného konceptu financování

V rámci jednotného konceptu financování je držen dostatek hotovosti, aby bylo možné uspokojit všechny nadcházející potřeby čerpání a zachovávat stanovenou bezpečnostní rezervu, přičemž se zároveň zabrání nadměrným zůstatkům. Hotovost je uložena na bankovním účtu u Evropské centrální banky, ve formě krátkodobých vkladů na peněžním trhu u národních centrálních bank nebo u státních finančních agentur, případně je investována do reverzních rep zajištěných likvidními dluhopisy. Úvěrové riziko likvidní rezervy je tedy velmi nízké.

Pohledávky: úvěrová kvalita

v milionech EUR
	Není splatné	Po splatnosti	Po splatnosti	Po splatnosti	Po splatnosti	Celkem
		0–30 dní	31–90 dní	91 dní – 1 rok	> 1 rok
Hrubá účetní hodnota	2 063	18	22	52	179	2 335
Minus opravná položka na ztráty	(5 )	(3 )	(9 )	(24 )	(115 )	(156 )
Čistá účetní hodnota k 31. 12. 2025	2 058	15	14	28	64	2 178
Hrubá účetní hodnota	1 508	15	33	27	207	1 789
Minus opravná položka na ztráty	(5 )	(2 )	(3 )	(13 )	(115 )	(138 )
Čistá účetní hodnota k 31. 12. 2024	1 502	13	30	14	92	1 652
Částky v této tabulce nezahrnují náklady příštích období a část k inkasu smluv o finanční záruce oceněnou v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty (viz poznámka 2.6.2), protože se na ně nevztahují požadavky týkající se snížení hodnoty.

Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – dluhové cenné papíry: úvěrová kvalita

Společný rezervní fond (CPF)

Vážený průměrný úvěrový rating portfolia společného rezervního fondu odpovídá stupni A (S&P nebo rating ekvivalentní).

Prozatímně vybrané pokuty: Portfolio BUFI

Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni A (S&P nebo rating ekvivalentní).

Přijaté finanční záruky

Zásady řízení rizik, jež jsou uplatňovány na akceptaci finančních záruk, zajišťují Komisi vysokou úvěrovou kvalitu. Tyto zásady zahrnují:

—	Stanovení maximální úvěrové expozice vůči konkrétnímu subjektu finančního sektoru na základě jeho úvěrového ratingu a výše kapitálu vykázané v jeho účetní závěrce podle IFRS.

—	Pravidelná kontrola souladu neuplatněných záruk s požadavky těchto zásad.

ESUO v likvidaci

Vážený průměrný úvěrový rating tohoto portfolia odpovídá stupni A- (S&P nebo rating ekvivalentní).

Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty – deriváty: úvěrová kvalita

Derivátová aktiva EU se týkají především záruk za kapitálová portfolia. Úvěrové riziko je omezeno na riziko protistrany. Záruka na vlastní kapitál bude vypořádána především se skupinou EIB, která má rating AAA, což snižuje úvěrové riziko.

Jedinou protistranou všech otevřených měnových forwardů byla ke dni 31. prosince 2025 Banka pro mezinárodní platby. V důsledku toho není zapotřebí žádných úvěrových posílení, jako je kolaterál nebo záruky.

Smlouvy o finanční záruce: úvěrová kvalita

v milionech EUR
	31.12.2025			31.12.2024
	Fáze 1	Fáze 2	Celkem	Fáze 1	Fáze 2	Celkem
Dlouhodobý rating
Prvotřídní a vysoká kvalita	19	1	20	1	–	1
Vyšší střední kvalita	69	12	81	5	–	5
Nižší střední kvalita	108	2	109	137	–	137
Neinvestiční kvalita	39 396	25 813	65 209	34 912	25 746	60 658
Spravováno na kolektivním základě / nehodnoceno	10	45	55	10	47	56
Celkem	39 602	25 872	65 474	35 064	25 793	60 857

Smlouvy o finanční záruce: Změna opravné položky na ztráty

v milionech EUR
	Fáze 1	Fáze 2	Celkem
Opravná položka k 1. 1. 2025	1 930	2 075	4 005
Převod do fáze 2  (67)	(48 )	48	–
Převod do fáze 1  (67)	28	(28 )	–
Přírůstky	377	1 257	1 634
Uvolnění záruk	(340 )	(2 )	(342 )
Přecenění	397	107	504
Opravná položka k 31. 12. 2025	2 345	3 456	5 800
Účetní hodnota závazků z finanční záruky k 31. 12. 2025	4 061	3 668	7 729
(67)  Převody mezi fází 1 a fází 2 se oceňují opravnou položkou ze snížení hodnoty počátečního zůstatku, zatímco změny částky vyplývající ze změny fáze (tj. ocenění výší 12měsíční očekávané úvěrové ztráty nebo očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání) jsou součástí přecenění.

Zvýšení opravné položky na ztráty ze záruk ve fázi 2 v roce 2025 bylo způsobeno zejména novými operacemi podepsanými v rámci Záruky pro Ukrajinu (viz poznámka 4.1.1).

Z nesplacených očekávaných úvěrových ztrát u záruk ve fázi 2 ve výši 3,5 miliardy EUR ke dni 31. prosince 2025 se 1,7 miliardy EUR týká záruk ELM (viz poznámka 4.1.1). Součástí je očekávaná úvěrová ztráta za dobu trvání ve výši 0,9 miliardy EUR u expozice EIB na Ukrajině (3,4 miliardy EUR nesplacených půjček EIB protistranám na Ukrajině, za kterou se zaručila EU).

Pravidla EU pro rozdělování smluv o finanční záruce do jednotlivých fází jsou uvedena v poznámce 1.5.12.

Rozpočtové záruky

EU je vystavena úvěrovému riziku zejména prostřednictvím operací, za které ručí. Pokud se zhorší úvěrová kvalita podkladových operací, zvýší se pravděpodobnost případů selhání a zároveň může dojít k většímu čerpání záruk EU.

Při monitorování a řízení tohoto rizika se Komise spoléhá na model úvěrového rizika, který slouží k posouzení potenciálních ztrát. V rámci tohoto modelu se využívají vstupy od prováděcích partnerů a kombinují se s odborným úsudkem, aby bylo možné odvodit posouzení rizika, které odpovídá předmětné transakci a příslušným ekonomickým podmínkám.

6.7.   RIZIKO LIKVIDITY

Analýza nederivátových finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti

v milionech EUR
Smluvní nediskontované peněžní toky					Čistá hodnota majetku
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Výpůjčky	(98 561 )	(240 053 )	(578 604 )	(917 217 )	(731 224 )
Závazky	(65 037 )	–	–	(65 037 )	(65 037 )
Ostatní	(180 )	(608 )	(1 157 )	(1 944 )	(1 773 )
Celkem k 31. 12. 2025	(163 777 )	(240 661 )	(579 760 )	(984 199 )	(798 034 )
Výpůjčky	(61 589 )	(201 152 )	(468 669 )	(731 410 )	(594 028 )
Závazky	(55 414 )	–	–	(55 414 )	(55 414 )
Ostatní	(168 )	(560 )	(850 )	(1 578 )	(1 398 )
Celkem k 31. 12. 2024	(117 171 )	(201 711 )	(469 519 )	(788 401 )	(650 839 )

Analýza derivátových finančních závazků podle zbytkové smluvní splatnosti

v milionech EUR
	Smluvní nediskontované peněžní toky				Čistá hodnota majetku
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Deriváty – část k vyplacení	(1 184 )	(11 )	–	(1 195 )
Deriváty – část k inkasu	1 138	7	–	1 145
Čisté peněžní toky k 31. 12. 2025	(46 )	(4 )	–	(50 )	(48 )
Deriváty – část k vyplacení	(1 779 )	(7 )	(4 )	(1 790 )
Deriváty – část k inkasu	1 691	–	–	1 691
Čisté peněžní toky k 31. 12. 2024	(88 )	(7 )	(4 )	(99 )	(98 )

Analýza splatnosti vydaných smluv o finanční záruce podle nejbližšího období, ve kterém by mohla být záruka uplatněna

v milionech EUR
	Maximální výše záruky				Čistá hodnota majetku
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Smlouvy o finanční záruce k 31. 12. 2025	(63 617 )	(1 637 )	(13 966 )	(79 220 )	(7 729 )
Smlouvy o finanční záruce k 31. 12. 2024	(64 115 )	(2 211 )	(10 271 )	(76 597 )	(6 379 )

Analýza splatnosti nevyčerpaného úvěrového příslibu

v milionech EUR
	Maximální výše nevyčerpaného úvěrového příslibu				Čistá hodnota majetku
	< 1 rok	1–5 let	> 5 let	Celkem
Nevyčerpané úvěrové přísliby k 31. 12. 2025	–	15	9	24	3
Nevyčerpané úvěrové přísliby k 31. 12. 2024	18 152	41	–	18 193	7 082

Výpůjční činnosti

Prvním krokem EU při splácení výpůjček je včasné inkaso příslušné finanční pomoci a splátek úvěrů nástroje NGEU. Existují však další ochranná opatření pro případ, že dlužníci nesplácí nebo se opožďují se splátkami.

Komise zavedla krátkodobé dočasné opatření, tzv. rozpočtové krytí, které zajišťuje likviditu na pokrytí závazků vyplývajících z programů finanční pomoci „back-to-back“.

Pro půjčky poskytované třetím zemím v rámci MFA (s výjimkou MFA+ a makrofinanční pomoci v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu), Euratomu, Nástroje pro západní Balkán a Nástroje pro reformy a růst pro Moldavsko poskytuje CPF likvidní rezervu. Tato rezerva může být použita ke splacení souvisejících výpůjček.

Pokud dostupná aktiva v rezervě nepostačují k pokrytí skutečných ztrát, Komise aktivuje opatření k zajištění dodatečných zdrojů, jako je dočasné využití likvidity pokladny Komise, dočasné převody a/nebo dodatečné výdaje z rozpočtu EU.

Půjčky poskytnuté Ukrajině v rámci mimořádného programu makrofinanční pomoci jsou kryty jejich podfondem CPF a dalšími zárukami členských států (viz poznámka 6.6).

V případě vyplacených půjček a výpůjček vydaných v rámci jednotného konceptu financování může Komise pro účely obsluhy dluhů EU uplatnit aktivní řízení hotovosti a krátkodobé výpůjčky. Řízení rizika likvidity v rámci tohoto konceptu vyžaduje zavedení postupů řízení likvidity a specializovaných nástrojů pro každodenní sledování a řízení likvidity.

Na obsluhu dluhů EU si může Komise rovněž vyžádat zdroje od členských států, a to až do výše stropu vlastních zdrojů. Rozhodnutí o vlastních zdrojích stanoví strop vlastních zdrojů na pokrytí ročních prostředků na platby na 1,40 % hrubého národního důchodu (HND) členských států a – výhradně pro NGEU – dodatečné dočasné zvýšení o 0,6 procentního bodu. Rozpočet na rok 2025 počítal s vlastními zdroji na financování těchto výdajů v celkové výši 0,83 % HND EU. To znamená, že dne 31. prosince 2025 bylo k pokrytí jeho závazků k dispozici rozpětí 1,17 %.

Úvěry poskytnuté členským státům v rámci nástroje SURE jsou podloženy systémem dobrovolných záruk členských států ve výši 25 % maximálního stropu, který je k dispozici pro související finanční pomoc. Očekává se, že Komise před čerpáním těchto záruk přezkoumá možnosti čerpání rozpětí dostupného v rámci stropu vlastních zdrojů pro platební prostředky.

Nevyčerpané úvěrové přísliby k 31. prosinci 2024 se týkají především půjčky MFA v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu ve výši 18,1 miliardy EUR (viz poznámka 2.4.1.1). Půjčka byla v roce 2025 vyplacena v plné výši.

Pokladní hotovost

Rozpočtové zásady EU zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje za daný rok vždy postačovaly k uskutečnění všech plateb.

Součet příspěvků členských států spolu s jinými příjmy se rovná výši prostředků na platby v daném rozpočtovém roce. Příspěvky členských států jsou však rozloženy do dvanácti měsíčních splátek v průběhu roku a vychází ze schváleného rozpočtu, zatímco platby závisí na operativních potřebách.

Příspěvky členských států týkající se opravných rozpočtů schválených v daném měsíci (N) jsou k dispozici až první pracovní den měsíce N+1 nebo N+2, zatímco související prostředky na platby jsou k dispozici okamžitě.

Aby bylo zajištěno, že dostupné pokladní zdroje budou vždy postačovat k úhradě plateb v každém jednotlivém měsíci, používají se postupy týkající se pravidelného předpovídání hotovostních potřeb. V případě potřeby si lze od členských států vyžádat vlastní zdroje nebo dodatečné finanční prostředky i předem, a to do výše určitých limitů a za podmínek stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.

Kromě těchto postupů zajišťují automatické nástroje k řízení hotovosti dostatečnou likviditu na všech bankovních účtech Komise v rámci každodenních pokladních operací Komise.

Pokuty

Fond BUFI je spravován tak, aby udržoval dostatečnou úroveň likvidity a mobilizace pro plnění krátkodobých závazků. Jeho portfolio je složeno povětšinou z vysoce likvidních cenných papírů, které lze snadno prodat a pokrýt tak odtoky likvidity. Na peněžní prostředky, peněžní ekvivalenty a cenné papíry se splatností do 1 roku připadá v portfoliu přibližně 41 %.

Rozpočtové záruky

Analýza EU týkající se splatnosti finančních záruk používá obezřetný přístup a přiřazuje maximální částku poskytnuté záruky k nejbližšímu období, ve kterém by mohla být záruka uplatněna. Pravděpodobnost, že EU bude vyzvána k úhradě celé částky v prvním období, je však malá a očekávaná ztráta je často nižší než strop záruky. Proto je třeba riziko likvidity posuzovat ve spojení s účetní hodnotou záručních závazků.

Jedním z hlavních cílů rámce řízení rizik je zajistit, aby rozpočet EU mohl dostát svým závazkům, aniž by bylo narušeno běžné plnění rozpočtu. To zahrnuje zmírnění rizika likvidity souvisejícího s rozpočtovými zárukami, což je riziko nedostatku finančních prostředků pro včasné splnění platebních závazků.

Aby bylo možné toto riziko řešit, je každá rozpočtová záruka zajištěna dostatečnými rezervami, které jsou placeny do CPF, aby byla zajištěna včasná úhrada čerpaných záruk. EU pravidelně sleduje přiměřenost míry tvorby rezerv každého programu rozpočtových záruk a každý rok podává zprávu o tom, zda tyto částky se stanovenou mírou jistoty postačují k pokrytí rizika na následujících pět let.

Kromě toho má EU zavedeny ochranné postupy, včetně dočasných převodů mezi podfondy společného rezervního fondu a využívání likvidity centrální pokladny, které zajišťují, aby byla v případě potřeby k dispozici dostatečná likvidita.

Společný rezervní fond (CPF)

CPF je spravován tak, aby byla zajištěna dostatečná míra likvidity a mobilizace jeho aktiv k plnění krátkodobých závazků. Jeho portfolio je složeno z likvidních aktiv, která lze v případě potřeby snadno prodat a pokrýt tak odtok likvidity. Přibližně 10 % portfolia tvoří peněžní prostředky, peněžní ekvivalenty a cenné papíry se splatností do 1 roku.

Derivátové kontrakty jsou vypořádávány brutto, s tím, že vypořádání se řídí smluvní splatností těchto derivátů. V případě potřeby jsou závazky plněny prodejem aktiv denominovaných v USD nebo prostřednictvím swapové transakce, což může vést k odtoku likvidity v důsledku kurzových rozdílů.

7.   ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

7.1.   SPŘÍZNĚNÉ STRANY

Spřízněnými stranami EU jsou konsolidované účetní jednotky EU, přidružené účetní jednotky a členové vrcholového vedení těchto subjektů. Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžné činnosti EU, a z toho důvodu nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na zveřejnění údajů o těchto transakcích.

7.2.   FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

Za účelem informování o transakcích se spřízněnými stranami (členy vrcholového vedení) jsou příslušné osoby uvedeny v pěti kategoriích:

Kategorie 1: předsedové Evropské rady, Komise a Soudního dvora Evropské unie,

Kategorie 2: vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředseda Komise a ostatní místopředsedové Komise,

Kategorie 3: generální tajemník Rady, členové Komise, soudci a generální advokáti Soudního dvora, předseda a členové Tribunálu, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů,

Kategorie 4: předseda a členové Účetního dvora,

Kategorie 5: nejvýše postavení úředníci orgánů a agentur.

Souhrn jejich finančních nároků je uveden níže, přičemž další informace lze získat ve služebním řádu zveřejněném na internetových stránkách portálu Europa. Služební řád je oficiálním dokumentem, kde jsou popsány práva a povinnosti všech úředníků EU. Členové vrcholového vedení neobdrželi od EU žádné zvýhodněné půjčky.

FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

EUR
Nárok (na zaměstnance)	Kategorie 1	Kategorie 2	Kategorie 3	Kategorie 4	Kategorie 5
Základní plat (měsíční)	35 860,91	32 482,71 – 33 782,02	25 986,17 – 29 234,44	28 065,06 – 29 884,10	16 523,41 – 25 986,17
Příplatek za vzdálenost od místa trvalého pobytu / za práci v zahraničí	15  %	15  %	15  %	15  %	0 -4  %-16  %
Rodinné přídavky:
Příplatek na domácnost (% z platu)	2  % + 241,21	2  % + 241,21	2  % + 241,21	2  % + 241,21	2  % + 241,21
Příspěvek na vyživované dítě	527,06	527,06	527,06	527,06	527,06
Příplatek na předškolní vzdělávání	128,76	128,76	128,76	128,76	128,76
Příplatek na vzdělání, nebo	357,63	357,63	357,63	357,63	357,63
Příplatek na vzdělání mimo místo pracoviště	715,26	715,26	715,26	715,26	715,26
Příplatek pro předsedajícího soudce	Nezařazeno	Nezařazeno	1 111,04	Nezařazeno	Nezařazeno
Příspěvek na reprezentaci	1 943,34	1 248,97	832,83	Nezařazeno	Nezařazeno
Roční cestovní náklady	Nezařazeno	Nezařazeno	Nezařazeno	Nezařazeno	Proplaceno
Převody do členského státu:
Příspěvek na vzdělání (68)	Ano	Ano	Ano	Ano	Ano
% z platu (68)	5  %	5  %	5  %	5  %	5  %
% z platu bez oprav. koef.	max. 25  %	max. 25  %	max. 25  %	max. 25  %	max. 25  %
Výdaje na reprezentaci	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Nezařazeno	Nezařazeno
Při nástupu do funkce:
Výdaje za zařízení	71 721,82	64 965,42 – 67 564,04	51 972,34 – 58 468,88	56 130,12 – 59 768,20	Proplaceno
Cestovní výlohy rodiny	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno
Výdaje na stěhování	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno
Při odchodu z funkce:
Výlohy na přesídlení	35 860,91	32 482,71 – 33 782,02	25 986,17 – 29 234,44	28 065,06 – 29 884,10	Proplaceno
Cestovní výlohy rodiny	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno
Výdaje na stěhování	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno	Proplaceno
Přechod (% z platu) (69)	40  % –65  %	40  % –65  %	40  % –65  %	40  % –65  %	Nezařazeno
Zdravotní pojištění	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno	Hrazeno
Důchod (% z platu, před zdaněním)	Max. 70  %	Max. 70  %	Max. 70  %	Max. 70  %	Max. 70  %
Srážky z platu:
Daň Společenství	8  % –45  %	8  % –45  %	8  % –45  %	8  % –45  %	8  % –45  %
Zdravotní pojištění (% z platu)	1,7  %	1,7  %	1,7  %	1,7  %	1,7  %
Zvláštní odvod z platu	7  %	7  %	7  %	7  %	6 –7  %
Srážka na důchod	Nezařazeno	Nezařazeno	Nezařazeno	Nezařazeno	13,10  %
Počet osob ke konci roku	3	8	93	27	116
(68)  s uplatněním opravného koeficientu („ok“) (69)  Vyplácí se první tři roky po odchodu.

8.   UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Účetní Komise se ke dni podpisu této účetní závěrky nedozvěděla o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani jí takové záležitosti nebyly nahlášeny. Účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny na základě nejnovějších dostupných údajů, které jsou promítnuty do předložených informací.

9.   ROZSAH KONSOLIDACE

A. OVLÁDANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (54)
1. Orgány a poradní orgány (11)
Rada Evropské unie	Evropský inspektor ochrany údajů
Soudní dvůr Evropské unie	Evropský hospodářský a sociální výbor
Evropská komise	Evropská služba pro vnější činnost
Evropský výbor regionů	Evropský veřejný ochránce práv
Evropská rada	Evropský parlament
Evropský účetní dvůr
2. Agentury EU a další subjekty (41)
2.1. Výkonné agentury (6)
Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA)	Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky (EISMEA)
Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu (EACEA)	Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA)
Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast (HaDEA)	Evropská výkonná agentura pro výzkum (REA)
2.2. Decentralizované agentury a další subjekty (35)
Agentura na podporu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (Úřad BEREC)	Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO)
Odrůdový úřad Společenství (CPVO)	Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)	Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)	Agentura Evropské unie pro azyl (EUAA)
Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (Frontex)	Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust)
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)	Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA)
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop)	Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)	Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOL)
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)	Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)	Agentura Evropské unie pro železnice (ERA)
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)	Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)	Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)
Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)	Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA)
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)	Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA)
Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (Fusion for Energy)	Agentura Evropské unie pro drogy (EUDA)
Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA)	Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)	Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT)
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)
3. Další ovládané účetní jednotky (2)
Evropské společenství uhlí a oceli (v likvidaci)	Evropský inovační a technologický institut (EIT)
B. PŘIDRUŽENÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (1)
Evropský investiční fond (EIF)

DROBNÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

Níže uvedené účetní jednotky nebyly při konsolidaci finančních výkazů za rok 2025 zahrnuty do konsolidačního celku ekvivalenční metodou, a to z důvodu nevýznamnosti.

DROBNÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (11)

Společný podnik pro čipy (Chips JU)

Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství (CBE)

Společný podnik pro čisté letectví (CA JU)

Společný podnik pro čistý vodík (CH2 JU)

Společný podnik pro evropské železnice (EU-RAIL JU)

Evropské centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (ECCC)

Evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC JU)

Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví (GH EDCP3 JU)

Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví (IHI JU)

Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 (SESAR 3 JU)

Společný podnik pro inteligentní sítě a služby (SNS JU)

Výše uvedené účetní jednotky zveřejňují své roční účetní závěrky na svých internetových stránkách.

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA  (70)

OBSAH

1.

VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

143

2.

SROVNÁNÍ ROZPOČTOVANÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

144

3.

POZNÁMKY KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROPOČTU

145

3.1.

ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU

145

3.2.

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027

145

3.3.

PODROBNÝ POPIS OKRUHŮ VFR (PROGRAMY)

148

3.4.

NextGenerationEU

149

3.5.

ROČNÍ ROZPOČET

149

3.6.

VÝNOSY

150

3.7.

VÝPOČET VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

152

3.8.

SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU

152

4.

PLNĚNÍ ROZPOČTU EU NA ROK 2025

154

5.

PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

155

5.1.

SOUHRN PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

155

6.

PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

156

6.1.

VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

156

6.2.

VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

158

6.3.

VFR: PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

159

6.4.

VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

160

6.5.

VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE ROKU PŮVODU

160

6.6.

PODROBNÝ VFR: ZMĚNY A ČLENĚNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A NA PLATBY

161

6.7.

PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

172

6.8.

PODROBNÝ VFR: PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

190

6.9.

PODROBNÝ VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

203

6.10.

PODROBNÝ VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE ROKU PŮVODU

210

7.

PLNĚNÍ ROZPOČTU V ČLENĚNÍ PODLE ORGÁNŮ

216

7.1.

PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU

216

7.2.

ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

217

7.3.

PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

219

8.

PLNĚNÍ ROZPOČTŮ AGENTUR

220

8.1.

PŘÍJMY ROZPOČTU

220

8.2.

PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A PLATBY PODLE AGENTUR

221

1.   VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU EU

v milionech EUR
Poznámka		2025	2024
a	Příjmy za rozpočtový rok	224 398	250 609
b	Platby z prostředků na běžný rok	(212 797 )	(244 309 )
c	Prostředky na platby přenesené do roku N+1	(6 087 )	(3 848 )
d	Zrušení nepoužitých prostředků přenesených z roku N–1	273	334
e	Vývoj účelově vázaných příjmů (B)–(A)	(3 579 )	(1 486 )
	Nepoužité prostředky ke konci běžného roku (A)	28 271	24 692
	Nepoužité prostředky ke konci předchozího roku (B)	24 692	23 206
f	Kurzové rozdíly za daný rok	(130 )	44
	Výsledek plnění rozpočtu	2 078	1 345

Výsledek plnění rozpočtu EU se vrací členským státům v následujícím roce, a to formou odečtů u jejich příspěvků splatných v tomtéž roce. Vypočítává se v souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 (71), kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů. Další informace lze nalézt v oddíle 3.7 Výpočet výsledku plnění rozpočtu.

a.	Příjmy za rozpočtový rok: tabulka 5.1 „Souhrn plnění příjmové strany rozpočtu EU“, sloupec 8 „Příjmy celkem“.

b.	Platby z prostředků na běžný rok: tabulka 6.3 „Čerpání prostředků na platby“, sloupec 2 „Provedené platby z konečného přijatého rozpočtu“ a sloupec 4 „Provedené platby z účelově vázaných příjmů“.

c.	Prostředky na platby přenesené do roku N+1: tabulka 6.3 „Čerpání prostředků na platby“, sloupec 7 „Prostředky přenesené automaticky“ plus sloupec 8 „Prostředky přenesené na základě rozhodnutí“.

d.	Zrušení nevyčerpaných prostředků přenesených z roku N-1: zohledňuje výši prostředků na platby přenesených (automaticky a na základě rozhodnutí) ke konci předchozího roku a „Provedené platby z přenesených prostředků“ běžného roku ve sloupci 3 tabulky 6.3 „Čerpání prostředků na platby“.

e.

Vývoj celkových účelově vázaných příjmů ke konci roku: vypočítává rozdíl mezi částkou účelově vázaných příjmů ke konci předchozího roku (plus) a částkou účelově vázaných příjmů ke konci běžného roku (uvedenou ve sloupci 8 tabulky 6.3 „Čerpání prostředků na platby“ – minus). Výsledkem je čistá změna účelově vázaných příjmů v běžném roce.

f.	Kurzové rozdíly zahrnují realizované a nerealizované rozdíly ve směnných kurzech.

2.   SROVNÁNÍ ROZPOČTOVANÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

Příjmy rozpočtu

v milionech EUR
Název		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Stanovené nároky	Výnosy
1	Vlastní zdroje	151 161	154 322	155 448	155 418
2	Přebytky, salda a opravy	–	1 345	1 362	1 362
3	Správní příjmy	2 425	2 425	3 272	3 226
4	Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty	183	1 659	18 874	2 618
5	Rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace	–	–	40 815	40 766
6	Příjmy, příspěvky a náhrady související s politikami Unie	1 440	1 412	24 016	21 008
	Celkem	155 209	161 163	243 787	224 398
	z toho NextGenerationEU (NGEU)	–	–	40 219	40 213

Rozpočtové výdaje: závazky v členění podle okruhů víceletého finančního rámce (VFR)

v milionech EUR
Okruh VFR		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	21 480	21 539	30 466	27 095
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	77 980	77 979	80 804	78 884
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	56 731	56 700	58 961	57 658
4	Migrace a správa hranic	4 791	4 645	5 338	4 738
5	Bezpečnost a obrana	2 633	2 633	2 742	2 666
6	Sousedství a svět	16 308	16 892	20 828	19 645
7	Evropská veřejná správa	12 845	12 766	15 115	13 955
O	Mimo VFR	4 320	4 320	11 767	6 409
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	2 349	1 766	2 085	1 065
	Celkem	199 438	199 239	228 104	212 116
	z toho NextGenerationEU (NGEU)	–	–	232	39

Rozpočtové výdaje: platby v členění podle okruhů víceletého finančního rámce (VFR)

v milionech EUR
Okruh VFR		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	20 461	20 255	34 035	24 483
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	44 445	47 141	96 601	92 306
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	52 092	56 039	61 329	59 589
4	Migrace a správa hranic	3 204	3 564	4 386	3 819
5	Bezpečnost a obrana	2 143	1 839	1 947	1 872
6	Sousedství a svět	14 426	15 010	18 469	17 170
7	Evropská veřejná správa	12 845	12 766	16 133	13 767
O	Mimo VFR	3 274	2 805	15 994	2 319
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	2 320	1 744	2 063	1 048
	Celkem	155 209	161 163	250 956	216 373
	z toho NextGenerationEU (NGEU)	–	–	43 760	41 739

3.   POZNÁMKY KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROPOČTU

3.1.   ROZPOČTOVÝ RÁMEC EU

Rozpočtové účty jsou vedeny v souladu s finančním nařízením. Souhrnný rozpočet je nástrojem, kterým se každý rok stanoví a schvalují příjmy a výdaje Unie. Tyto příjmy a výdaje musí dodržovat stropy a další pravidla VFR, a to v souladu s legislativou o víceletých programech přijatých jako součást uvedeného rámce.

3.2.   VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027

V milionech EUR v běžných cenách
	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Celkem
1. Jednotný trh, inovace a digitální agenda	20 919	21 878	21 727	21 598	21 596	22 210	20 991	150 919
2. Soudržnost, odolnost a hodnoty	6 364	67 806	70 137	73 289	75 697	67 523	70 128	430 944
2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost	1 769	61 345	62 939	64 683	66 361	56 593	58 484	372 174
2b. Odolnost a hodnoty	4 595	6 461	7 198	8 606	9 336	10 930	11 644	58 770
3. Přírodní zdroje a životní prostředí	56 841	56 965	57 295	57 449	57 336	57 100	57 316	400 302
Z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby	40 368	40 639	40 693	40 603	40 529	40 542	40 496	283 870
4. Migrace a správa hranic	1 791	3 360	3 814	4 020	4 871	5 103	5 619	28 578
5. Bezpečnost a obrana	1 696	1 896	1 946	2 380	2 617	2 810	3 080	16 425
6. Sousedství a svět	16 247	16 802	16 329	16 331	16 303	15 614	16 071	113 697
7. Evropská veřejná správa	10 635	11 058	11 419	11 773	12 124	12 506	12 959	82 474
Z toho: Správní výdaje orgánů	8 216	8 528	8 772	9 006	9 219	9 464	9 786	62 991
PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY CELKEM	114 493	179 765	182 667	186 840	190 544	182 866	186 164	1 223 339
PROSTŘEDKY NA PLATBY CELKEM	163 496	166 534	162 053	142 601	175 378	201 170	195 246	1 206 478
v procentech HND	1,18  %	1,12  %	0,99  %	0,81  %	0,95  %	1,04  %	0,98  %	1,01  %

Nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví VFR na období 2021–2027, bylo přijato dne 17. prosince 2020. Výše uvedená tabulka uvádí stropy VFR v běžných cenách, jak byly přijaty v technické úpravě VFR na období 2021–2027 pro rok 2026 (72) v souladu s pevným ročním deflátorem ve výši 2 % stanoveným v čl. 4 odst. 2 nařízení o VFR. Jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví VFR na období 2021–2027, jsou částky prostředků na závazky rozděleny podle okruhů. U prostředků na platby se stropy uplatňují pouze na celkové úrovni. Rok 2025 byl pátým rozpočtovým rokem VFR na období 2021–2027.

V návaznosti na politickou dohodu o revizi víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období, které bylo dosaženo na zasedání Evropské rady dne 1. února a s Evropským parlamentem dne 6. února 2024, bylo dne 29. února 2024 přijato revidované nařízení o víceletém finančním rámci (73). V rámci revize v polovině období byl rozpočet EU na období 2024–2027 navýšen o 64,6 miliardy EUR, z toho 33 miliard EUR v podobě půjček, a to v řadě prioritních oblastí, včetně podpory Ukrajiny, zřízení Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP), vytvoření mechanismu na pokrytí dodatečných nákladů na financování nástroje pro oživení Next Generation EU, které vyplývají z vyšších úrokových sazeb, jakož i dodatečného financování řízení migrace a mezinárodních partnerství a posílení některých zvláštních nástrojů. Rezerva solidarity a na pomoc při mimořádných událostech (SEAR) je od 1. ledna 2024 rozdělena na dva samostatné nástroje (evropskou rezervu solidarity a rezervu na pomoc při mimořádných událostech). Za účelem zapracování dopadu revize v polovině období na roční rozpočet na rok 2024 byl přijat opravný rozpočet č. 1/2024 (74).

Celkový strop pro prostředky na závazky pro rok 2025 byl 190 544 milionů EUR, přičemž odpovídající strop pro prostředky na platby byl 175 378 milionů EUR.

V souladu s čl. 312 odst. 3 SFEU stanoví VFR částky ročních stropů prostředků na závazky podle kategorií výdajů („okruhů“) a ročních stropů prostředků na platby. Okruhy VFR odpovídají hlavním oblastem činnosti Unie. Vysvětlení jednotlivých okruhů VFR na období 2021–2027 je uvedeno níže.

VFR na období 2021–2027 je vybaven 1 223 miliardami EUR (1 083 miliard EUR v cenách roku 2018), včetně prostředků Evropského rozvojového fondu (ERF). Kromě toho jsou prostřednictvím nástroje NextGenerationEU k dispozici další prostředky ve výši 806,9 miliardy EUR (750 miliard EUR v cenách roku 2018), a to do roku 2023 v závazcích a do roku 2026 v platbách. Tato původní částka byla upravena na 698,3 miliard EUR, neboť členské státy nepožádaly o celou dostupnou podporu v podobě půjčky.

V rámci ročního rozpočtového procesu je rozpočtová nomenklatura dále strukturována podle „klastrů“ politik, což umožňuje lépe objasnit, jak jednotlivé výdajové programy přispívají k dosažení politických cílů Unie.

Okruh 1 – Jednotný trh, inovace a digitální agenda

Tento okruh zahrnuje klíčové programy EU na podporu výzkumu a inovací, digitální transformace, strategické infrastruktury, posílení jednotného trhu a strategických vesmírných projektů. Mezi programy v tomto okruhu patří program Horizont Evropa, Fond InvestEU, Nástroj pro propojení Evropy, Program pro jednotný trh a Kosmický program EU.

Programy, na které jsou v tomto okruhu poskytovány příspěvky z nástroje NGEU (vnější účelově vázané příjmy): Horizont Evropa a Fond InvestEU.

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

Tento okruh je rozdělen na dva podokruhy: Hospodářská, sociální a územní soudržnost (2a) a Odolnost a hodnoty (2b).

Výdaje v rámci tohoto okruhu jsou zaměřeny na posílení odolnosti a soudržnosti mezi členskými státy EU. Financování pomáhá snižovat rozdíly v regionech EU a mezi nimi, v rámci členských států i mezi nimi a podporuje udržitelný územní rozvoj (Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond plus). Podporuje také solidaritu a spolupráci Unie v oblasti připravenosti a reakce na katastrofy (mechanismus civilní ochrany Unie a RescEU). Kromě toho usilují programy v tomto okruhu o zvýšení odolnosti EU vůči současným i budoucím výzvám prostřednictvím investic do zelené a digitální transformace, mladých lidí (Erasmus), zdraví (EU4Health) a opatření na ochranu hodnot EU (Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty) a podporu kulturní rozmanitosti (Kreativní Evropa).

Tento okruh zahrnuje Nástroj pro oživení a odolnost, který je v období 2021–2023 financován z velké části z prostředků poskytnutých nástrojem NGEU. Další programy, na které jsou v rámci tohoto okruhu poskytovány příspěvky z nástroje NGEU (vnější účelově vázané příjmy): REACT-EU, mechanismus civilní ochrany Unie (RescEU). Podrobnější přehled o činnostech RRF uvádí oddíly týkající se NGEU 3 a 4 části „Hlavní události rozpočtového roku“.

Okruh 3 – Přírodní zdroje a životní prostředí

Výdaje v tomto okruhu jsou určeny na investice do udržitelného zemědělství (společná zemědělská politika) a rybolovu a námořní politiky (Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond), jakož i na programy zaměřené na ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu (program LIFE, Fond pro spravedlivou transformaci).

Programy, na které jsou v tomto okruhu poskytovány příspěvky z nástroje NGEU (vnější účelově vázané příjmy): rozvoj venkova, Fond pro spravedlivou transformaci.

Okruh 4 – Migrace a správa hranic

Programy (Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro integrovanou správu hranic) a decentralizované agentury (např. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Agentura Evropské unie pro otázky azylu) financované v rámci tohoto okruhu usilují o řešení problémů spojených s migrací a správou vnějších hranic EU a se zajištěním azylového systému v EU.

Okruh 5 – Bezpečnost a obrana

V tomto okruhu se odráží potřeba větší spolupráce na úrovni Unie při řešení bezpečnostních hrozeb a zvyšování její strategické autonomie. Zahrnuje programy, jejichž úkolem je zlepšit bezpečnost a ochranu evropských občanů (Fond pro vnitřní bezpečnost), posílit evropské obranné kapacity (Evropský obranný fond) a poskytovat nástroje potřebné k reakci na vnitřní a vnější bezpečnostní hrozby.

Okruh 6 – Sousedství a svět

Programy v tomto okruhu posilují socioekonomický dopad EU v jejím sousedství, v rozvojových zemích a ve zbytku světa. Nový nástroj NDICI – Globální Evropa spojuje několik bývalých nástrojů financování vnější činnosti EU, včetně spolupráce s africkými, karibskými a tichomořskými státy, která byla dříve financována z Evropského rozvojového fondu. Tento okruh zahrnuje také pomoc zemím, které se připravují na vstup do EU (předvstupní pomoc), a program humanitární pomoci Unie.

Okruh 7 – Evropská veřejná správa

Do tohoto okruhu spadají správní výdaje všech orgánů, důchody a evropské školy.

S – Zvláštní nástroje

Mechanismy pružnosti v rozpočtu EU umožňují EU uvolňovat potřebné prostředky v reakci na nepředvídané události, např. krizové situace, přírodní katastrofy a mimořádné situace. Jejich oblast působnosti, finanční vybavení a bližší podmínky fungování jsou vymezeny v nařízení o VFR a interinstitucionální dohodě. Zajišťují, aby rozpočtové zdroje mohly reagovat na vyvíjející se priority, tak aby se každé euro použilo tam, kde je nejvíce zapotřebí.

V roční rozpočtové nomenklatuře a plnění rozpočtu jsou označeny jako zvláštní nástroje („S“), protože mohou být mobilizovány nad rámec výdajových stropů VFR, a to jak pro prostředky na závazky, tak pro prostředky na platby.

3.3.   PODROBNÝ POPIS OKRUHŮ VFR (PROGRAMY)

Okruhy VFR jsou dále rozděleny do podrobněji vymezených podokruhů odpovídajících hlavním výdajovým programům (např. Horizont 2020, Erasmus+ apod.). Příslušný právní základ pro plnění rozpočtu se přijímá na úrovni těchto programů. Programy představují strukturu běžně používanou pro podávání zpráv o plnění a o výsledcích. Tabulky s jednotlivými programy jsou uvedeny ve zprávách o plnění rozpočtu (viz tabulky 6.6 – 6.10 níže).

3.4.   NEXTGENERATIONEU

Nástroj NGEU má s rozpočtem ve výši 420,8 miliardy EUR na nevratnou podporu významný dopad na celkové roční rozpočty EU na období 2021 až 2026 a na jejich plnění. V roce 2021 byla celá tato částka vykázána jako účelově vázané příjmy. Všechny závazky na nevratnou podporu byly přijaty do 31. prosince 2023 a budou uhrazeny do 31. prosince 2026 v souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 3 odst. 9 nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení (75).

Komplexní přehled o činnostech NGEU uvádí oddíl 3 části „Hlavní události rozpočtového roku“.

3.5.   ROČNÍ ROZPOČET

Postup přijímání rozpočtu je stanoven v článku 314 Smlouvy o fungování EU. Následující schéma znázorňuje lhůty a kroky pro přijetí rozpočtu.

1)	V praxi se všechny tři orgány snaží předložit své příslušné dokumenty již dříve během roku, aby se celý postup usnadnil.

2)	Dohodovací výbor se skládá z členů Rady nebo jejich zástupců a ze stejného počtu členů zastupujících Evropský parlament. Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou nezbytnou iniciativu, aby sladila postoje Evropského parlamentu a Rady.

3)	Evropský parlament společný návrh schválí a poté do 14 dnů od zamítnutí Radou rozhodne (většinou hlasů všech svých členů a 3/5 odevzdaných hlasů) o potvrzení všech nebo některých pozměňovacích návrhů.

Z hlediska rozpočtové struktury Komise spravuje správní a operační prostředky. Ostatní orgány mají prostředky pouze správní povahy. Rozpočet dále rozlišuje dva druhy prostředků: nerozlišené a rozlišené. Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Rozlišené prostředky se používají proto, aby se zásada ročního rozpočtu sladila s potřebou řídit víceleté operace. Rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby:

—

prostředky na závazky: kryjí celkové náklady plynoucí z právních závazků, které jsou přijaty na běžný rozpočtový rok v případě operací rozložených do několika let. Rozpočtové závazky na akce, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, však mohou být rozloženy do několika ročních splátek, pokud to stanoví základní právní akt,

—	prostředky na platby: kryjí výdaje vyplývající ze závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce nebo v předchozích rozpočtových letech.

V účetnictví jsou druhy financování seskupeny do dvou hlavních položek:

—	konečné schválené rozpočtové prostředky a

—

dodatečné prostředky, jež obsahují: — prostředky přenesené z předchozího roku (finanční nařízení připouští jen omezené případy, kdy lze nevyčerpané prostředky z předchozího roku přenášet do roku běžného) a — účelově vázané příjmy, jež plynou z vrácených finančních prostředků a příspěvků třetích osob/zemí, které jsou určeny na programy EU a činnost pro třetí osoby; jsou účelově vázány přímo na odpovídající výdajové položky v rozpočtu a tvoří třetí pilíř financování.

Všechny tyto druhy financování tvoří společně sumu disponibilních prostředků.

3.6.   VÝNOSY

3.6.1.   Výnosy z vlastních zdrojů

Většina výnosů pochází z vlastních zdrojů, jež se člení do těchto kategorií:

1)	Tradiční vlastní zdroje (TVZ): v roce 2025 představovaly přibližně 14 % výnosů z vlastních zdrojů.

2)	Zdroj založený na dani z přidané hodnoty (DPH): v roce 2025 představovaly přibližně 17 % výnosů z vlastních zdrojů.

3)	Zdroj z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány: v roce 2025 představovaly přibližně 5 % výnosů z vlastních zdrojů.

4)	Zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND): v roce 2024 představovaly přibližně 64 % výnosů z vlastních zdrojů.

Rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů EU (rozhodnutí o vlastních zdrojích 2020) stanoví kategorie vlastních zdrojů a způsoby jejich výpočtu. Toto rozhodnutí vstoupilo v platnost dne 1. června 2021 a použilo se se zpětnou účinností ode dne 1. ledna 2021.

Rozhodnutí o vlastních zdrojích 2020 stanoví, že celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na pokrytí ročních prostředků na platby nesmí překročit 1,40 % součtu HND všech členských států. Toto rozhodnutí navíc zmocňuje Komisi, aby si na kapitálových trzích jménem Unie výjimečně dočasně vypůjčila až 750 miliard EUR v cenách roku 2018 na řešení důsledků pandemie COVID-19 prostřednictvím nástroje pro oživení NextGenerationEU. Strop vlastních zdrojů pro prostředky na platby se dočasně zvýší o 0,6 procentního bodu, aby mohly být pokryty všechny závazky vyplývající z této výpůjčky.

Od roku 2021 zahrnují „ostatní příjmy“ rozpočtu EU finanční příspěvky Spojeného království vyplývající z finančního vyrovnání podle dohody o vystoupení Spojeného království.

3.6.2.   Tradiční vlastní zdroje (TVZ)

Mezi tradiční vlastní zdroje (TVZ) patří cla vybíraná z dovozu ze třetích zemí, která vybírají jménem EU členské státy. Členské státy si však ponechávají 25 % z vybrané částky k pokrytí nákladů na výběr. Veškeré stanovené částky TVZ musí být zachyceny na některém z účtů, jež vedou příslušné orgány:

na řádných účtech uvedených v čl. 6 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014: všechny vrácené částky nebo částky kryté zárukami,

na zvláštních účtech uvedených ve stejném článku: všechny částky dosud nevrácené a/nebo nekryté zárukami; dále na ně lze zaúčtovat částky, jež jsou kryty zárukami, avšak byly vůči nim vzneseny výhrady.

Tradiční vlastní zdroje musí členské státy uhradit na účet Komise prostřednictvím ministerstva financí nebo centrální banky nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž nárok vznikl (nebo byl vrácen v případě zvláštního účtu).

3.6.3.   Daň z přidané hodnoty (DPH)

Vlastní zdroj z DPH se vypočítává na základě DPH členských států, které jsou pro tento účel harmonizovány podle pravidel EU. Na celkovou částku příjmů z DPH vybraných v každém členském státě ze všech zdanitelných plnění vydělenou váženou průměrnou sazbou DPH se použije jednotná sazba ve výši 0,30 %. Základ DPH je v případě každého členského státu omezen maximálně na 50 % jeho HND.

3.6.4.   Nerecyklovaný plastový obalový odpad

Na hmotnost plastových obalových odpadů vyprodukovaných v každém členském státě, které nejsou recyklovány, se uplatňuje jednotná sazba ve výši 0,80 EUR za kilogram. Množství nerecyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce se vypočítá jako rozdíl mezi množstvím vyprodukovaného plastového obalového odpadu a množstvím recyklovaného plastového obalového odpadu v daném roce v určitém členském státě. Nárok na určité roční paušální snížení příspěvků na vlastní zdroj z plastových obalových odpadů mají Bulharsko, Česko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.

3.6.5.   Hrubý národní důchod (HND)

Zdroj z HND se používá k financování té části rozpočtu, která není pokryta příjmy ze žádných jiných zdrojů. Na HND všech členských států je uplatňována jednotná sazba, která je stanovena podle pravidel EU.

3.6.6.   Hrubé snížení

Pro období 2021–2027 se na následující členské státy použije hrubé snížení jejich ročních příspěvků z HND, a to ve výši 565 milionů EUR pro Rakousko, 377 milionů EUR pro Dánsko, 3 671 milionů EUR pro Německo, 1 921 milionů EUR pro Nizozemsko a 1 069 milionů EUR pro Švédsko. Tato hrubá snížení jsou oceněna v cenách roku 2020 a financována všemi členskými státy.

3.6.7.   Úpravy vlastních zdrojů z předchozích rozpočtových let

Zdroje z DPH a HND se stanoví na základě odhadů příslušných vyměřovacích základů, jež jsou prováděny během přípravy návrhu rozpočtu. Tyto odhady se následně revidují a v průběhu daného rozpočtového roku aktualizují pomocí opravného rozpočtu. Rozdíly mezi částkami, jež mají členské státy uhradit na základě skutečného základu rozpočtového zdroje příjmů, a částkami, jež byly skutečně uhrazeny na základě (revidovaných) odhadů, ať jsou již kladné, či záporné, vyžaduje Komise k úhradě od členských států k prvnímu pracovnímu dni března třetího roku, jenž následuje po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy DPH a HND mohou být ještě během následujících čtyř let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada. Tyto výhrady představují potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze přesně odhadnout. Je-li možné určit přesnou částku, vyžádá si Komise příslušné vlastní zdroje z DPH a HND buď společně se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND, nebo formou individuální výzvy. Obdobným způsobem je upravena prognóza vlastního zdroje z plastových obalových odpadů. Rozdíly mezi částkami, jež mají členské státy uhradit podle svých ročních výkazů s údaji o výsledcích, a částkami, jež byly skutečně uhrazeny na základě (revidovaných) odhadů, ať jsou již kladné, či záporné, však vyžaduje Komise k úhradě od členských států k prvnímu pracovnímu dni června třetího roku, jenž následuje po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy mohou být ještě během následujících pěti let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada.

3.7.   VÝPOČET VÝSLEDKU PLNĚNÍ ROZPOČTU

Výsledek plnění rozpočtu EU se vrací členským státům v následujícím roce, a to formou snížení jejich příspěvků splatných v tomtéž roce.

V případě vlastních zdrojů se v účetnictví zaznamenávají částky připsané v průběhu roku ve prospěch účtů, jež jménem Komise zřídily vlády členských států. Do příjmů se zahrnuje rovněž případný přebytek plynoucí z výsledku plnění rozpočtu za předchozí rok. Ostatními zaúčtovanými příjmy jsou částky, které byly v průběhu roku skutečně přijaty.

Pro účely výpočtu výsledku plnění rozpočtu za daný rok se výdaje skládají z plateb, které byly provedeny z prostředků na daný rok, a z veškerých prostředků na daný rok, které se přenášejí do roku následujícího. Platbami provedenými z prostředků pro daný rok se rozumějí platby, které účetní provedl do dne 31. prosince rozpočtového roku. V případě EZZF se těmito platbami rozumějí platby, které členské státy provedly v období od 16. října roku N-1 do 15. října roku N za předpokladu, že účetní byl o závazku a schválení informován do dne 31. ledna roku N+1. Po kontrolách v členských státech mohou být výdaje EZZF předmětem rozhodnutí o souladu.

V souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení č. 608/2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů, představuje rozpočtový výsledek rozdíl mezi:

—	celkovými příjmy získanými v rozpočtovém roce a

—	celkovými platbami provedenými z prostředků za běžný rok zvýšenými o celkovou výši prostředků za týž rok přenesených do roku následujícího.

Výsledek se zvýší nebo sníží o:

—	čistý zůstatek zrušení prostředků na platby přenesených z předchozích let a plateb, které kvůli kolísání kurzu eura převyšují nerozlišené prostředky přenesené z předchozího roku,

—	vývoj účelově vázaných příjmů a

—	čisté kurzové zisky nebo ztráty zaznamenané v průběhu daného roku.

Prostředky, které byly přeneseny z předchozího rozpočtového roku v souvislosti s příspěvky třetích stran a prací pro třetí strany, nepozbývají ze své podstaty platnosti a zapisují se jako dodatečné prostředky rozpočtového roku. Tím je vysvětlen rozdíl mezi výší prostředků přenesených z předchozího roku, jež je uvedena ve zprávě o plnění rozpočtu na rok N, a výší prostředků přenesených do následujícího roku, jež je uvedena ve zprávě o plnění rozpočtu na rok N–1. Při výpočtu rozpočtového výsledku se neberou v úvahu prostředky na závazky dané znovu k dispozici po vrácení záloh.

Přenesené prostředky na platby zahrnují prostředky přenesené automaticky a prostředky přenesené na základě rozhodnutí. Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z předcházejícího roku tak představuje zrušení prostředků, které byly přeneseny automaticky a na základě rozhodnutí.

3.8.   SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU S VÝSLEDKEM PLNĚNÍ ROZPOČTU

v milionech EUR
	2025	2024
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA DANÝ ROK	(54 639 )	(97 208 )
Výnosy
Nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(5 188 )	(6 773 )
Nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce	3 339	9 925
Vybrané nároky, které nelze považovat za výnos v hospodářském výsledku	42 358	83 953
Výnosy příštích období (netto)	(1 284 )	(723 )
	39 225	86 382
Náklady
Náklady příštích období (netto)	45 735	10 599
Náklady předchozího roku uhrazené v běžném roce	(10 067 )	(2 220 )
Čistý vliv předběžného financování	(11 778 )	(11 678 )
Prostředky na platby přenesené do dalšího roku	(6 296 )	(4 031 )
Platby uhrazené z přenesených prostředků a zrušení nevyužitých prostředků na platby	478	1 711
Změna stavu rezerv	(3 485 )	9 948
Ostatní	3 075	7 757
	17 662	12 086
Hospodářský výsledek agentur a ESUO v likvidaci	(170 )	85
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROZPOČTOVÝ ROK	2 078	1 344

V souladu s finančním nařízením byl výsledek hospodaření za rozpočtový rok vypočten podle zásad akruálního účetnictví a účetních pravidel EU, zatímco výsledek plnění rozpočtu vychází z upravených pravidel hotovostního účetnictví. Jelikož hospodářský výsledek i výsledek plnění rozpočtu vycházejí ze stejných podkladových transakcí – s výjimkou ostatních (mimorozpočtových) zdrojů příjmů a výdajů agentur a ESUO v likvidaci, které jsou zahrnuty pouze do hospodářského výsledku –, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem.

Sesouhlasení položek – výnosy

Skutečné rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají výnosům vybraným na základě nároků stanovených v běžném roce a částkám vybraným na základě nároků z minulých let. Proto je pro účely sesouhlasení třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky stanovené v běžném roce, avšak zatím nevybrané, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky stanovené v předchozích letech a vybrané v běžném roce musejí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny. Některé vybrané nároky se v hospodářském výsledku nepovažují za výnos a musí být rovněž přičteny pro účely sesouhlasení. Většinou souvisejí s financováním Next Generation EU.

Výnosy příštích období se skládají především z částek souvisejících s finančními opravami, vlastními zdroji, úroky a dividendami. V úvahu se bere pouze čistý dopad, tj. příjmy příštích období za běžný rok minus rozpuštění časově rozlišených příjmů z předchozího roku.

Sesouhlasení položek – náklady

Náklady příštích období představují především časové rozlišení provedené při účetní uzávěrce na konci roku, tj. způsobilé náklady, které zaznamenali příjemci prostředků EU, avšak které ještě nebyly vykázány Komisi. V úvahu se bere pouze čistý dopad, tj. výdaje příštích období za běžný rok minus rozpuštění časově rozlišených výdajů z předchozího roku. Platby provedené v běžném roce na základě faktur zaúčtovaných v předchozích letech jsou součástí rozpočtových výdajů běžného roku, a musí tudíž být pro účely sesouhlasení přičteny k hospodářskému výsledku. Vzhledem k zavedení nového finančního informačního systému v roce 2025 byla pro tento rok použita dočasná metodika, která může vést k určitým převodům mezi těmito dvěma kategoriemi.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací 1) nových částek předběžného financování vyplacených v běžném roce a vykázaných jako rozpočtový výdaj běžného roku a 2) zúčtování předběžného financování na základě způsobilých nákladů schválených v běžném roce. Druhý případ představuje výnos z hlediska akruálního, nikoli však rozpočtového, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku svého provedení.

Kromě plateb provedených z prostředků daného roku je při výpočtu výsledku rozpočtového hospodaření (v souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014) také třeba zohlednit prostředky daného roku přenášené do roku následujícího. Totéž platí pro platby z rozpočtu, jež byly provedeny v běžném roce z prostředků přenesených z předchozích let, a pro zrušení nepoužitých prostředků na platby.

Položka změna stavu rezerv souvisí s odhady provedenými na konci roku ve finančních výkazech (zejména v souvislosti se zaměstnaneckými požitky), které nemají vliv na rozpočtové účty. Ostatní položky v sesouhlasení připadají např. na odpisy majetku, pořízení majetku, splátky finančního leasingu a finanční účasti, u nichž se rozpočtové a akruální účetní postupy liší.

Položka sesouhlasení – Hospodářský výsledek agentur a ESUO v likvidaci

Rozpočtový výsledek za rok je nekonsolidovaný údaj a nezahrnuje ostatní (mimorozpočtové) zdroje příjmů a výdajů konsolidovaných agentur a ESUO v likvidaci (viz poznámka 6). Za účelem sesouhlasení výsledku hospodaření za běžný rok – konsolidovaného údaje zahrnujícího tyto částky – s rozpočtovým výsledkem za běžný rok je celý konsolidovaný hospodářský výsledek agentur a ESUO v likvidaci za běžný rok vykázaný jako položka sesouhlasení.

4.   PLNĚNÍ ROZPOČTU EU NA ROK 2025

Vysvětlivky k plnění rozpočtu na rok 2025, pokud jde o příjmy a výdaje, zbývající závazky a výsledek plnění rozpočtu, naleznete v oddíle 2 „Shrnutí plnění rozpočtu“ v části Hlavní události rozpočtového roku.

5.   PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

5.1.   SOUHRN PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

v milionech EUR
		Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Výnosy			Výnosy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
Název		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	Nároky za běžný rok	Nároky přenesené	Výnosy
1	Vlastní zdroje	151 161	154 322	155 417	32	155 448	155 414	4	155 418	101  %	30
2	Přebytky, salda a opravy	–	1 345	1 362	–	1 362	1 362	–	1 362	101  %	–
3	Správní příjmy	2 425	2 425	3 228	44	3 272	3 200	26	3 226	133  %	45
4	Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty	183	1 659	5 722	13 152	18 874	1 388	1 230	2 618	158  %	16 256
5	Rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace	–	–	40 771	44	40 815	40 722	44	40 766		49
6	Příjmy, příspěvky a náhrady související s politikami Unie	1 440	1 412	21 024	2 992	24 016	18 960	2 048	21 008	1 487  %	3 008
	CELKEM	155 209	161 163	227 523	16 264	243 787	221 046	3 352	224 398	139  %	19 389

ROZPIS HLAVY 1: Vlastní zdroje
		Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Výnosy			Výnosy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
Kapitola		Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	Nároky za běžný rok	Nároky přenesené	Výnosy
1 1	Dávky a ostatní poplatky stanovené v rámci společné organizace trhů s cukrem			–	(0 )	(0 )	–	–	–		(0 )
1 2	Cla a ostatní poplatky	21 082	22 179	23 037	32	23 068	23 034	4	23 038	104  %	30
1 3	Vlastní zdroje z daně z přidané hodnoty	24 395	23 815	23 860	–	23 860	23 860	–	23 860	100  %	–
1 4	Vlastní zdroje vycházející z hrubého národního důchodu	98 563	101 480	101 682	–	101 682	101 682	–	101 682	100  %	(0 )
1 6	Paušální snížení HND poskytnutá některým členským státům a jejich financování	–	–	(25 )	–	(25 )	(25 )	–	(25 )		–
1 7	Vlastní zdroje z nerecyklovaných plastových obalových odpadů	7 121	6 848	6 863	–	6 863	6 863	–	6 863	100  %	–
	CELKEM	151 161	154 322	155 417	32	155 448	155 414	4	155 418	101  %	30

6.   PLNĚNÍ VÝDAJOVÉ STRANY ROZPOČTU EU

6.1.   VFR: ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
		Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Disponibilní prostředky celkem	Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Disponibilní prostředky celkem
Okruh VFR		Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenosy	Účelově vázané příjmy		Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenosy	Účelově vázané příjmy
		1	2	3 = 1 + 2	4	5	6 = 3 + 4+5	7	8	9 = 7 + 8	10	11	12 = 9 + 10 +11
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	21 480	59	21 539	116	8 810	30 466	20 461	(205 )	20 255	107	13 673	34 035
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	77 980	(1 )	77 979	0	2 825	80 804	44 445	2 696	47 141	1 897	47 563	96 601
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	56 731	(32 )	56 700	366	1 894	58 961	52 092	3 948	56 039	375	4 914	61 329
4	Migrace a správa hranic	4 791	(146 )	4 645	–	693	5 338	3 204	360	3 564	28	794	4 386
5	Bezpečnost a obrana	2 633	0	2 633	–	109	2 742	2 143	(304 )	1 839	6	103	1 947
6	Sousedství a svět	16 308	584	16 892	970	2 966	20 828	14 426	584	15 010	116	3 343	18 469
7	Evropská veřejná správa	12 845	(79 )	12 766	1	2 348	15 115	12 845	(79 )	12 766	927	2 440	16 133
O	Mimo VFR	4 320	(0 )	4 320	31	7 415	11 767	3 274	(469 )	2 805	121	13 069	15 994
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	2 349	(584 )	1 766	310	9	2 085	2 320	(576 )	1 744	310	9	2 063
	CELKEM	199 438	(199 )	199 239	1 795	27 070	228 104	155 209	5 953	161 163	3 887	85 907	250 956

6.2.   VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
		Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2026			Prostředky pozbývající platnosti
Okruh VFR			z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5 = 2 + 3+4	6 = 5/1	7	8	9 = 7 + 8	10	11	12	13 = 10+ 11 + 12
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	30 466	21 532	116	5 446	27 095	89  %	0	3 362	3 362	7	(0 )	2	9
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	80 804	76 865	0	2 019	78 884	98  %	(1 )	776	776	1 113	1	30	1 144
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	58 961	56 472	192	995	57 658	98  %	391	705	1 096	11	(0 )	195	206
4	Migrace a správa hranic	5 338	4 644	–	94	4 738	89  %	–	599	599	0	–	0	1
5	Bezpečnost a obrana	2 742	2 620	–	46	2 666	97  %	12	63	75	0	–	0	0
6	Sousedství a svět	20 828	16 218	929	2 498	19 645	94  %	682	468	1 151	0	32	0	32
7	Evropská veřejná správa	15 115	12 707	1	1 247	13 955	92  %	0	1 099	1 099	59	(0 )	3	62
O	Mimo VFR	11 767	4 269	31	2 110	6 409	54  %	51	5 306	5 357	0	1	–	1
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	2 085	755	310	–	1 065	51  %	997	1	998	14	–	7	21
	Součet:	228 104	196 083	1 580	14 454	212 116	93  %	2 133	12 379	14 512	1 206	33	237	1 476

6.3.   VFR: PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
	Okruh VFR	Disponibilní prostředky celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5 = 2 + 3+4	6 = 5/1	7	8	9 = 7 + 8	10	11	12	13 = 10+ 11 + 12
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	34 035	20 128	96	4 258	24 483	72  %	107	9 414	9 521	20	10	0	31
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	96 601	45 231	1 895	45 180	92 306	96  %	1 906	2 377	4 283	4	2	6	11
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	61 329	55 799	200	3 590	59 589	97  %	399	1 323	1 722	16	0	0	17
4	Migrace a správa hranic	4 386	3 560	19	239	3 819	87  %	3	554	557	1	9	0	10
5	Bezpečnost a obrana	1 947	1 814	5	52	1 872	96  %	22	51	73	3	0	0	3
6	Sousedství a svět	18 469	14 444	89	2 637	17 170	93  %	584	706	1 290	7	2	0	9
7	Evropská veřejná správa	16 133	11 775	847	1 144	13 767	85  %	932	1 291	2 222	59	80	5	144
O	Mimo VFR	15 994	1 693	113	514	2 319	15  %	1 120	12 555	13 675	0	0	–	0
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	2 063	729	310	9	1 048	51  %	1 015	–	1 015	0	0	–	0
	CELKEM	250 956	155 173	3 575	57 624	216 373	86  %	6 087	28 271	34 358	110	104	12	226

6.4.   VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

v milionech EUR
	Okruh VFR	Závazky přenesené z předchozího roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Změny v přenesených závazcích	Platby	Zbývající závazky ke konci roku celkem
		1	2	3	4	5 = 1 + 2+3 + 4
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	51 164	27 095	(583 )	(24 482 )	53 194
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	344 088	78 884	(275 )	(92 361 )	330 336
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	50 867	57 658	(263 )	(59 544 )	48 718
4	Migrace a správa hranic	5 754	4 738	(0 )	(3 809 )	6 683
5	Bezpečnost a obrana	4 445	2 666	(1 )	(1 872 )	5 239
6	Sousedství a svět	42 097	19 645	(443 )	(17 170 )	44 129
7	Evropská veřejná správa	1 011	13 955	(65 )	(13 767 )	1 134
O	Mimo VFR	7 899	6 409	(410 )	(2 319 )	11 578
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	53	1 065	–	(1 048 )	71
	CELKEM	507 378	212 116	(2 039 )	(216 371 )	501 084

6.5.   VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE ROKU PŮVODU

v milionech EUR
	Okruh VFR	< 2018	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	2025	Celkem
1	Jednotný trh, inovace a digitální agenda	617	411	1 430	2 551	2 771	4 555	6 282	15 261	19 315	53 194
2	Soudržnost, odolnost a hodnoty	1 368	225	538	1 061	878	13 776	52 352	190 270	69 869	330 336
3	Přírodní zdroje a životní prostředí	2 507	907	896	946	275	2 859	3 882	19 889	16 558	48 718
4	Migrace a správa hranic	72	47	97	553	69	110	679	1 920	3 138	6 683
5	Bezpečnost a obrana	27	55	78	125	364	410	725	1 367	2 089	5 239
6	Sousedství a svět	1 032	943	1 047	1 370	2 908	6 392	7 312	10 589	12 534	44 129
7	Evropská veřejná správa							1	51	1 083	1 134
O	Mimo VFR								8 287	3 291	11 578
S	Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)							–	0	71	71
	Celkem	5 623	2 588	4 086	6 605	7 265	28 101	71 232	247 636	127 948	501 084

6.6.   PODROBNÝ VFR: ZMĚNY A ČLENĚNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A NA PLATBY

v milionech EUR
		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
		Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Disponibilní prostředky celkem	Rozpočtové prostředky			Dodatečné prostředky		Disponibilní prostředky celkem
	Okruh VFR	Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenosy	Účelově vázané příjmy		Původní přijatý rozpočet	Opravné rozpočty a převody	Konečný přijatý rozpočet	Přenosy	Účelově vázané příjmy
		1	2	3 = 1 + 2	4	5	6 = 3 + 4+5	7	8	9 = 7 + 8	10	11	12 = 9 + 10 + 11
1	Horizont Evropa	12 762	1	12 763	116	6 334	19 213	11 119	3	11 122	67	9 936	21 125
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	288	(1 )	287	0	118	405	264	(3 )	261	18	135	414
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	487	–	487	–	4	490	642	–	642	1	4	647
	Další akce	–	–	–	–	629	629	–	–	–	–	413	413
	Pilotní projekty a přípravné akce	10	–	10	–	0	10	20	(4 )	17	–	0	17
	Fond InvestEU	378	–	378	–	916	1 294	530	(29 )	501	1	1 991	2 493
	Nástroj pro propojení Evropy (CEF) – Doprava	1 674	1	1 675	–	70	1 745	2 398	(2 )	2 396	1	48	2 445
	Nástroj pro propojení Evropy – Energetika	927	(1 )	926	–	71	996	708	25	733	1	70	804
	Nástroj pro propojení Evropy – Digitální agenda	226	0	226	–	4	230	183	(10 )	173	0	3	177
	Program Digitální Evropa	1 097	(0 )	1 097	–	92	1 189	1 136	(83 )	1 053	6	96	1 154
	Decentralizované agentury	231	(2 )	230	–	10	240	231	(2 )	230	–	10	240
	Další akce	–	1	1	–	168	169	–	1	1	–	226	227
	Pilotní projekty a přípravné akce	9	(0 )	9	–	0	9	13	(0 )	13	–	0	13
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	25	1	26	0	4	29	24	3	27	–	3	30
	Program pro jednotný trh (včetně malých a středních podniků)	613	1	614	0	48	663	615	88	704	7	69	780
	Program EU pro boj proti podvodům	27	0	27	0	1	28	31	(2 )	29	–	1	30
	Spolupráce v oblasti daní (Fiscalis)	39	(0 )	39	–	1	40	31	12	43	0	1	44
	Spolupráce v oblasti cel (Clo)	138	60	198	–	10	208	113	31	144	0	10	153
	Decentralizované agentury	154	(2 )	152	–	12	165	154	(2 )	152	–	12	164
	Další akce	7	(0 )	7	–	1	8	8	(0 )	7	–	0	8
	Pilotní projekty a přípravné akce	13	–	13	–	–	13	13	(2 )	11	–	–	11
	Evropský kosmický program	2 051	(0 )	2 051	–	317	2 368	1 983	(159 )	1 823	4	640	2 467
	Decentralizované agentury	80	–	80	–	3	83	80	–	80	–	3	83
	Pilotní projekty a přípravné akce	45	–	45	–	–	45	16	(10 )	6	–	–	6
	Bezpečná konektivita Unie	196	–	196	–	–	196	150	(61 )	89	0	–	89
	Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda	21 480	59	21 539	116	8 810	30 466	20 461	(205 )	20 255	107	13 673	34 035
2	Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)	40 455	2	40 457	–	410	40 867	21 327	(488 )	20 839	0	2 555	23 394
	Fond soudržnosti (FS)	7 053	(2 )	7 052	–	233	7 285	3 078	2 445	5 523	0	233	5 756
	Fond soudržnosti (FS), příspěvek pro Nástroj pro propojení Evropy – Doprava	1 668	–	1 668	–	21	1 688	1 303	46	1 350	–	14	1 364
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	–	4	–	0	4	2	(0 )	2	–	0	2
	Evropský sociální fond plus (ESF+)	17 184	0	17 184	–	105	17 288	7 550	693	8 243	1	2 722	10 966
	Pilotní projekty a přípravné akce	2	–	2	–	–	2	0	0	0	–	0	1
	Podpora tureckého společenství na Kypru	35	–	35	–	0	36	34	6	40	0	0	41
	Evropská facilita na podporu oživení a odolnosti (včetně nástroje pro technickou podporu)	126	(5 )	121	–	560	681	125	(5 )	120	2	40 222	40 344
	Ochrana eura proti padělání („program Pericles IV“)	1	–	1	–	0	1	1	(0 )	1	–	0	1
	Finanční náklady na evropský nástroj na podporu oživení (EURI)	4 967	0	4 967	–	144	5 111	4 967	0	4 967	1 863	145	6 976
	Mechanismus civilní ochrany Unie (RescEU)	211	0	211	0	38	250	108	25	133	–	314	446
	EU4Health	583	0	583	–	27	609	585	(52 )	532	4	21	557
	Nástroj mimořádné podpory v rámci Unie (ESI)	–	–	–	–	1	1	1	(1 )	–	–	26	26
	Decentralizované agentury	286	0	286	–	26	312	273	1	274	–	25	299
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	12	3	16	–	–	16	12	1	13	–	–	13
	Zaměstnanost a sociální inovace	109	(2 )	107	–	9	116	76	3	78	1	11	91
	Erasmus+	3 969	(0 )	3 969	–	1 135	5 105	3 766	31	3 797	18	1 151	4 966
	Evropský sbor solidarity	147	0	147	–	74	221	133	5	138	3	78	220
	Kreativní Evropa	352	(0 )	352	–	21	373	347	(23 )	324	2	23	350
	Spravedlnost	42	(0 )	42	0	1	43	38	4	41	1	1	43
	Práva a hodnoty	236	1	238	–	2	240	188	3	191	1	2	194
	Decentralizované agentury	324	–	324	–	12	336	322	(1 )	321	–	12	333
	Další akce	9	(0 )	9	–	0	9	7	2	9	–	0	9
	Pilotní projekty a přípravné akce	19	–	19	–	0	19	26	(1 )	25	–	0	25
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	186	1	186	–	5	191	176	2	178	–	5	183
	Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty	77 980	(1 )	77 979	0	2 825	80 804	44 445	2 696	47 141	1 897	47 563	96 601
3	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	39 976	0	39 976	366	995	41 338	40 031	(16 )	40 014	367	995	41 377
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	13 226	–	13 226	0	343	13 569	10 497	3 912	14 409	0	1 964	16 373
	Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF)	946	(0 )	946	–	23	969	661	8	668	1	2	671
	Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	157	(40 )	117	–	–	117	141	(30 )	111	–	–	111
	Decentralizované agentury	30	–	30	–	1	32	30	–	30	–	1	32
	Pilotní projekty a přípravné akce	1	–	1	–	–	1	5	(2 )	4	–	–	4
	Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	776	6	782	(0 )	9	791	596	78	675	8	7	690
	Fond pro spravedlivou transformaci	1 514	–	1 514	–	86	1 600	6	(3 )	3	–	1 432	1 436
	Úvěrový nástroj pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci	–	–	–	–	428	428	25	–	25	–	503	528
	Decentralizované agentury	77	(6 )	71	–	9	79	77	(6 )	71	–	9	79
	Pilotní projekty a přípravné akce	2	–	2	–	–	2	5	(1 )	4	–	–	4
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	26	8	35	–	–	35	16	9	25	–	–	25
	Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí	56 731	(32 )	56 700	366	1 894	58 961	52 092	3 948	56 039	375	4 914	61 329
4	Azylový, migrační a integrační fond	1 869	48	1 917	–	243	2 159	1 165	42	1 207	2	241	1 450
	Decentralizované agentury	234	(48 )	186	–	9	195	234	(38 )	196	–	9	205
	Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) – nástroj pro správu hranic a víza (BMVi)	1 235	–	1 235	–	369	1 603	462	357	819	1	471	1 291
	Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) – nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly	147	(146 )	0	–	0	0	56	(48 )	8	24	–	32
	Decentralizované agentury	1 307	–	1 307	–	73	1 380	1 287	47	1 334	–	73	1 407
	Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic	4 791	(146 )	4 645	–	693	5 338	3 204	360	3 564	28	794	4 386
5	Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)	337	(0 )	337	–	51	388	227	16	244	1	51	296
	Vyřazování jaderných zařízení z provozu (Litva)	75	–	75	–	–	75	90	–	90	–	–	90
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných zařízení z provozu (mimo jiné pro Bulharsko a Slovensko)	70	(0 )	70	–	0	70	91	(28 )	63	2	–	64
	Decentralizované agentury	288	–	288	–	10	298	288	2	290	–	10	300
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	1	1	–	–	1
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	23	(0 )	23	–	0	24	22	(0 )	22	–	0	22
	Evropský obranný fond (výzkum)	404	(14 )	390	–	10	400	314	(27 )	287	1	8	296
	Evropský obranný fond (mimo výzkum)	1 030	(31 )	999	–	28	1 027	702	(157 )	545	2	19	566
	Vojenská mobilita	252	–	252	–	0	252	137	–	137	0	0	137
	Krátkodobý obranný nástroj pro společné zadávání veřejných zakázek	40	–	40	–	1	41	100	(40 )	60	–	3	63
	Nástroj na posílení obranného průmyslu	–	–	–	–	8	8	120	(70 )	50	–	11	61
	Program pro evropský obranný průmysl	2	(2 )	–	–	–	–	2	(2 )	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Bezpečná konektivita Unie	111	47	158	–	–	158	50	1	51	–	–	51
	Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana	2 633	–	2 633	–	109	2 742	2 143	(304 )	1 839	6	103	1 947
6	Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa)	10 891	20	10 911	736	645	12 292	9 672	121	9 793	70	919	10 782
	Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	44	0	44	1	21	66	38	17	54	1	14	69
	Humanitární pomoc (HUMA)	1 944	625	2 569	–	19	2 588	1 860	610	2 470	6	16	2 493
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	394	(0 )	393	–	36	429	394	6	399	1	38	439
	Zámořské země a území (včetně Grónska)	73	–	73	2	34	108	76	(15 )	61	4	25	90
	MFA+	0	0	0	–	591	591	0	0	0	–	679	680
	Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu	–	–	–	–	1 535	1 535	–	–	–	–	1 535	1 535
	Další akce	148	(60 )	88	–	1	89	108	(61 )	47	–	1	48
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Bezpečná konektivita Unie	50	–	50	–	–	50	–	–	–	–	–	–
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	96	(1 )	95	–	1	95	92	(4 )	88	–	0	88
	Předvstupní pomoc (IPA III)	2 170	(0 )	2 170	129	85	2 384	2 086	(90 )	1 995	11	115	2 122
	Nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu	499	(0 )	499	101	–	600	101	0	101	23	–	124
	Okruh 6 celkem: Sousedství a svět	16 308	584	16 892	970	2 966	20 828	14 426	584	15 010	116	3 343	18 469
7	Důchody zaměstnanců	2 795	(5 )	2 790	–	312	3 102	2 795	(5 )	2 790	–	312	3 102
	(Důchody bývalých členů) Evropský parlament	22	(3 )	19	–	–	19	22	(3 )	19	–	–	19
	(Důchody bývalých členů) Evropská rada a Rada	1	(0 )	1	–	–	1	1	(0 )	1	–	–	1
	(Důchody bývalých členů) Komise	12	(2 )	9	–	–	9	12	(2 )	9	–	–	9
	(Důchody bývalých členů) Soudní dvůr Evropské unie	19	(2 )	17	–	–	17	19	(2 )	17	–	–	17
	(Důchody bývalých členů) Evropský účetní dvůr	8	(1 )	7	–	–	7	8	(1 )	7	–	–	7
	(Důchody bývalých členů) evropský veřejný ochránce práv	0	0	0	–	–	0	0	0	0	–	–	0
	(Důchody bývalých členů) evropský inspektor ochrany údajů	0	(0 )	0	–	–	0	0	(0 )	0	–	–	0
	(Evropské školy) Komise	266	(3 )	263	–	35	298	266	(3 )	263	0	39	302
	Odměny statutárních zaměstnanců	3 085	(56 )	3 028	–	129	3 157	3 085	(56 )	3 028	0	129	3 157
	Odměny externích pracovníků	311	(11 )	300	–	169	469	311	(11 )	300	21	172	493
	Členové – Platy a příspěvky	17	3	20	–	0	21	17	3	20	1	0	22
	Členové – Dočasné příspěvky	5	(2 )	2	–	–	2	5	(2 )	2	–	–	2
	Náklady na nábor pracovníků	33	0	33	–	0	33	33	0	33	3	0	37
	Skončení služebního poměru	8	(0 )	7	–	–	7	8	(0 )	7	–	–	7
	Náklady na odbornou přípravu	16	0	17	–	8	25	16	0	17	10	11	37
	Sociální záležitosti a mobilita	22	1	23	(0 )	30	53	22	1	23	7	34	64
	Informační a komunikační technologie	285	7	292	–	308	600	285	7	292	120	354	765
	Pronájmy a nákupy	274	48	321	–	690	1 011	274	48	321	30	691	1 042
	Vedlejší náklady na budovy	150	(37 )	113	–	44	158	150	(37 )	113	44	49	207
	Bezpečnost	79	(1 )	78	–	14	92	79	(1 )	78	25	21	124
	Cestovní služby a reprezentace	45	16	61	–	4	66	45	16	61	10	5	76
	Schůze, výbory, konference	16	(4 )	12	–	2	14	16	(4 )	12	5	3	20
	Úřední věstník	4	(2 )	2	–	0	2	4	(2 )	2	1	0	3
	Publikace	11	2	13	–	5	17	11	2	13	5	6	24
	Získávání informací	7	0	7	–	1	8	7	0	7	2	1	9
	Studie a vyšetřování	7	(2 )	5	–	0	5	7	(2 )	5	5	0	10
	Zařízení obecně, vozidla, nábytek	29	(4 )	25	–	5	30	29	(4 )	25	9	7	41
	Externí jazykové služby	35	(5 )	31	–	41	72	35	(5 )	31	2	41	74
	Ostatní správní výdaje	20	(3 )	17	–	30	46	20	(3 )	17	5	37	58
	Decentralizované agentury	–	3	3	–	–	3	–	3	3	–	–	3
	Správní výdaje ostatních orgánů	5 265	(16 )	5 249	1	520	5 769	5 265	(16 )	5 249	621	529	6 399
	Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa	12 845	(79 )	12 766	1	2 348	15 115	12 845	(79 )	12 766	927	2 440	16 133
O	Inovační fond (IF)	–	–	–	–	6 788	6 788	–	–	–	–	12 293	12 293
	Nástroj pro Ukrajinu	4 320	(0 )	4 320	31	515	4 866	3 274	(469 )	2 805	121	662	3 587
	Další akce	–	–	–	–	112	112	–	–	–	–	114	114
	Okruh O celkem: Mimo VFR	4 320	(0 )	4 320	31	7 415	11 767	3 274	(469 )	2 805	121	13 069	15 994
S	Rezerva evropské solidarity	1 167	0	1 167	310	–	1 477	1 167	0	1 167	310	–	1 477
	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech	584	(584 )	–	–	–	–	584	(584 )	–	–	–	–
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	34	–	34	–	9	43	5	7	12	0	9	21
	Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu	564	–	564	–	–	564	564	–	564	–	–	564
	Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	2 349	(584 )	1 766	310	9	2 085	2 320	(576 )	1 744	310	9	2 063
	CELKEM	199 438	(199 )	199 239	1 795	27 070	228 104	155 209	5 953	161 163	3 887	85 907	250 956

6.7.   PODROBNÝ VFR: ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
		Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2026			Prostředky pozbývající platnosti
	Okruh VFR		z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5 = 2 + 3+4	6 = 5/1	7	8	9 = 7 + 8	10	11	12	13 = 10 + 11 + 12
1	Horizont Evropa	19 213	12 758	116	3 941	16 815	88  %	(0 )	2 390	2 390	5	–	2	7
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	405	286	–	90	376	93  %	0	28	28	1	0	0	1
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	490	486	–	1	488	100  %	–	2	2	0	–	–	0
	Další akce	629	–	–	167	167	27  %	–	462	462	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	10	10	–	–	10	99  %	–	0	0	–	–	0	0
	Fond InvestEU	1 294	378	–	842	1 221	94  %	(0 )	73	73	0	–	–	0
	Nástroj pro propojení Evropy (CEF) – Doprava	1 745	1 675	–	26	1 701	97  %	–	44	44	(0 )	–	–	(0 )
	Nástroj pro propojení Evropy – Energetika	996	926	–	1	926	93  %	–	70	70	(0 )	–	–	(0 )
	Nástroj pro propojení Evropy – Digitální agenda	230	226	–	3	229	100  %	–	1	1	0	–	–	0
	Program Digitální Evropa	1 189	1 097	0	40	1 137	96  %	–	52	52	0	(0 )	0	0
	Decentralizované agentury	240	230	–	8	237	99  %	–	2	2	0	–	0	0
	Další akce	169	1	–	84	85	51  %	–	83	83	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	9	9	–	–	9	100  %	–	0	0	–	–	–	–
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	29	26	–	3	29	99  %	–	0	0	0	0	0	0
	Program pro jednotný trh (včetně malých a středních podniků)	663	614	0	33	647	98  %	–	16	16	0	(0 )	(0 )	(0 )
	Program EU pro boj proti podvodům	28	27	0	1	28	100  %	–	0	0	0	0	0	0
	Spolupráce v oblasti daní (Fiscalis)	40	39	–	0	39	98  %	–	1	1	0	–	–	0
	Spolupráce v oblasti cel (Clo)	208	198	–	2	200	96  %	–	7	7	0	–	–	0
	Decentralizované agentury	165	152	–	6	158	96  %	–	6	6	0	–	–	0
	Další akce	8	7	–	1	8	100  %	–	–	–	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	13	13	–	–	13	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Evropský kosmický program	2 368	2 051	–	195	2 246	95  %	–	122	122	0	–	(0 )	(0 )
	Decentralizované agentury	83	80	–	3	83	100  %	–	0	0	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	45	45	–	–	45	100  %	–	–	–	0	–	–	0
	Bezpečná konektivita Unie	196	196	–	–	196	100  %	–	–	–	0	–	–	0
	Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda	30 466	21 532	116	5 446	27 095	89  %	(0 )	3 362	3 362	7	(0 )	2	9
2	Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)	40 867	39 650	–	290	39 940	98  %	–	90	90	806	–	29	836
	Fond soudržnosti (FS)	7 285	6 800	–	233	7 034	97  %	–	–	–	252	–	–	252
	Fond soudržnosti (FS), příspěvek pro Nástroj pro propojení Evropy – Doprava	1 688	1 668	–	9	1 677	99  %	–	11	11	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	4	–	–	4	98  %	–	–	–	–	–	0	0
	Evropský sociální fond plus (ESF+)	17 288	17 130	–	86	17 216	100  %	(0 )	18	18	54	–	0	54
	Pilotní projekty a přípravné akce	2	2	–	–	2	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Podpora tureckého společenství na Kypru	36	35	–	0	36	100  %	–	0	0	0	–	0	0
	Evropská facilita na podporu oživení a odolnosti (včetně nástroje pro technickou podporu)	681	121	–	506	627	92  %	–	54	54	0	–	(0 )	0
	Ochrana eura proti padělání („program Pericles IV“)	1	1	–	0	1	100  %	–	(0 )	(0 )	0	–	0	0
	Finanční náklady na evropský nástroj na podporu oživení (EURI)	5 111	4 967	–	50	5 017	98  %	–	93	93	–	–	0	0
	Mechanismus civilní ochrany Unie (RescEU)	250	211	0	26	237	95  %	(1 )	12	11	–	1	0	1
	EU4Health	609	583	0	24	607	100  %	–	2	2	0	(0 )	0	(0 )
	Nástroj mimořádné podpory v rámci Unie (ESI)	1	–	–	–	–	–	–	1	1	–	–	0	0
	Decentralizované agentury	312	286	–	20	305	98  %	–	6	6	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	16	16	–	–	16	99  %	–	–	–	0	–	–	0
	Zaměstnanost a sociální inovace	116	106	–	5	112	96  %	0	4	4	1	–	–	1
	Erasmus+	5 105	3 969	0	715	4 684	92  %	–	420	420	0	(0 )	0	0
	Evropský sbor solidarity	221	147	–	25	172	78  %	–	49	49	–	–	0	0
	Kreativní Evropa	373	352	–	15	367	98  %	–	6	6	0	–	0	0
	Spravedlnost	43	42	–	0	42	97  %	–	1	1	0	0	–	0
	Práva a hodnoty	240	238	–	1	239	100  %	–	1	1	0	–	–	0
	Decentralizované agentury	336	324	–	8	332	99  %	–	4	4	–	–	(0 )	(0 )
	Další akce	9	9	–	0	9	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	19	18	–	–	18	98  %	–	0	0	0	–	0	0
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	191	186	0	4	190	99  %	–	1	1	0	(0 )	0	0
	Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty	80 804	76 865	0	2 019	78 884	98  %	(1 )	776	776	1 113	1	30	1 144
3	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	41 338	39 759	192	925	40 875	99  %	391	71	462	0	–	(0 )	0
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	13 569	13 226	–	1	13 227	97  %	–	170	170	0	0	172	172
	Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF)	969	946	–	1	946	98  %	–	0	0	0	–	23	23
	Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	117	117	–	–	117	100  %	–	–	–	0	–	–	0
	Decentralizované agentury	32	30	–	1	31	99  %	–	0	0	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	1	1	–	–	1	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	791	782	–	3	785	99  %	–	6	6	0	(0 )	0	0
	Fond pro spravedlivou transformaci	1 600	1 503	–	1	1 504	94  %	–	85	85	11	–	–	11
	Úvěrový nástroj pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci	428	–	–	57	57	13  %	–	372	372	–	–	–	–
	Decentralizované agentury	79	71	–	8	79	99  %	–	1	1	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	2	2	–	–	2	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	35	35	–	–	35	100  %	–	–	–	0	–	–	0
	Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí	58 961	56 472	192	995	57 658	98  %	391	705	1 096	11	(0 )	195	206
4	Azylový, migrační a integrační fond	2 159	1 916	–	5	1 921	89  %	–	238	238	0	–	–	0
	Decentralizované agentury	195	186	–	6	192	98  %	–	4	4	–	–	0	0
	Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) – nástroj pro správu hranic a víza (BMVi)	1 603	1 235	–	32	1 266	79  %	–	337	337	0	–	–	0
	Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) – nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly	0	0	–	–	0	69  %	–	–	–	0	–	0	0
	Decentralizované agentury	1 380	1 307	–	52	1 359	98  %	–	21	21	–	–	0	0
	Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic	5 338	4 644	–	94	4 738	89  %	–	599	599	0	–	0	1
5	Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)	388	336	–	2	338	87  %	–	50	50	0	–	–	0
	Vyřazování jaderných zařízení z provozu (Litva)	75	75	–	–	75	100  %	–	–	–	0	–	–	0
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných zařízení z provozu (mimo jiné pro Bulharsko a Slovensko)	70	70	–	0	70	100  %	–	(0 )	(0 )	0	–	0	0
	Decentralizované agentury	298	277	–	6	283	95  %	12	4	15	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	24	23	–	–	23	99  %	0	0	0	0	–	0	0
	Evropský obranný fond (výzkum)	400	390	–	10	400	100  %	–	–	–	0	–	–	0
	Evropský obranný fond (mimo výzkum)	1 027	999	–	27	1 026	100  %	–	1	1	–	–	(0 )	(0 )
	Vojenská mobilita	252	252	–	–	252	100  %	–	0	0	0	–	–	0
	Krátkodobý obranný nástroj pro společné zadávání veřejných zakázek	41	40	–	1	41	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Nástroj na posílení obranného průmyslu	8	–	–	–	–	–	–	8	8	–	–	–	–
	Program pro evropský obranný průmysl	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Bezpečná konektivita Unie	158	158	–	–	158	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana	2 742	2 620	–	46	2 666	97  %	12	63	75	0	–	0	0
6	Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa)	12 292	10 356	701	305	11 361	92  %	565	339	904	0	26	0	27
	Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	66	44	1	21	66	100  %	(0 )	0	(0 )	0	1	(0 )	1
	Humanitární pomoc (HUMA)	2 588	2 569	–	6	2 575	99  %	(0 )	13	13	0	–	0	0
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	429	393	–	25	419	98  %	–	10	10	0	–	0	0
	Zámořské země a území (včetně Grónska)	108	67	1	–	68	62  %	7	34	41	–	0	–	0
	MFA+	591	0	–	570	570	96  %	–	21	21	–	–	0	0
	Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu	1 535	–	–	1 535	1 535	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Další akce	89	88	–	0	88	100  %	–	0	0	0	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Bezpečná konektivita Unie	50	50	–	–	50	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	95	95	(0 )	0	95	100  %	–	0	0	0	0	0	0
	Předvstupní pomoc (IPA III)	2 384	2 062	126	35	2 223	93  %	106	50	156	0	5	–	5
	Nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu	600	494	101	–	596	99  %	5	–	5	0	0	–	0
	Okruh 6 celkem: Sousedství a svět	20 828	16 218	929	2 498	19 645	94  %	682	468	1 151	0	32	0	32
7	Důchody zaměstnanců	3 102	2 790	–	312	3 101	100  %	–	1	1	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Evropský parlament	19	19	–	–	19	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Evropská rada a Rada	1	1	–	–	1	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Komise	9	9	–	–	9	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Soudní dvůr Evropské unie	17	17	–	–	17	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Evropský účetní dvůr	7	7	–	–	7	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) evropský veřejný ochránce práv	0	0	–	–	0	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) evropský inspektor ochrany údajů	0	0	–	–	0	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Evropské školy) Komise	298	263	–	28	291	98  %	–	7	7	0	–	–	0
	Odměny statutárních zaměstnanců	3 157	3 027	–	65	3 092	98  %	0	64	64	1	–	–	1
	Odměny externích pracovníků	469	299	–	52	351	75  %	(0 )	116	116	1	–	1	1
	Členové – Platy a příspěvky	21	20	–	0	20	99  %	(0 )	0	0	0	–	–	0
	Členové – Dočasné příspěvky	2	2	–	–	2	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Náklady na nábor pracovníků	33	33	–	0	33	99  %	(0 )	0	0	0	–	0	0
	Skončení služebního poměru	7	7	–	–	7	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Náklady na odbornou přípravu	25	17	–	5	21	86  %	–	3	3	0	–	0	0
	Sociální záležitosti a mobilita	53	23	–	15	37	71  %	–	15	15	0	(0 )	0	0
	Informační a komunikační technologie	600	292	0	160	452	75  %	–	148	148	0	(0 )	0	0
	Pronájmy a nákupy	1 011	321	–	136	458	45  %	–	554	554	0	–	0	0
	Vedlejší náklady na budovy	158	113	–	21	134	85  %	–	23	23	0	–	0	0
	Bezpečnost	92	78	–	9	87	94  %	–	5	5	0	–	0	0
	Cestovní služby a reprezentace	66	61	–	2	63	96  %	–	2	2	0	–	0	0
	Schůze, výbory, konference	14	12	–	1	13	90  %	–	1	1	0	–	0	0
	Úřední věstník	2	2	–	0	2	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Publikace	17	13	–	3	16	91  %	–	2	2	0	–	0	0
	Získávání informací	8	7	–	1	7	97  %	–	0	0	0	–	0	0
	Studie a vyšetřování	5	5	–	0	5	98  %	–	0	0	0	–	(0 )	0
	Zařízení obecně, vozidla, nábytek	30	25	0	2	27	89  %	–	3	3	0	(0 )	0	0
	Externí jazykové služby	72	31	–	32	62	87  %	–	9	9	0	–	0	0
	Ostatní správní výdaje	46	17	–	23	39	85  %	–	6	6	0	–	1	1
	Decentralizované agentury	3	3	–	–	3	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Správní výdaje ostatních orgánů	5 769	5 192	1	381	5 574	97  %	–	138	138	57	–	1	58
	Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa	15 115	12 707	1	1 247	13 955	92  %	(0 )	1 099	1 099	59	(0 )	3	62
O	Inovační fond (IF)	6 788	–	–	1 551	1 551	23  %	–	5 237	5 237	–	–	–	–
	Nástroj pro Ukrajinu	4 866	4 269	31	500	4 799	99  %	51	15	67	0	1	0	1
	Další akce	112	–	–	59	59	53  %	–	53	53	–	–	–	–
	Okruh O celkem: Mimo VFR	11 767	4 269	31	2 110	6 409	54  %	51	5 306	5 357	0	1	–	1
S	Rezerva evropské solidarity	1 477	170	310	–	480	33  %	997	–	997	–	–	–	–
	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	43	21	–	–	21	48  %	–	1	1	14	–	7	21
	Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu	564	564	–	–	564	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	2 085	755	310	–	1 065	51  %	997	1	998	14	–	7	21
	Součet:	228 104	196 083	1 580	14 454	212 116	93  %	2 133	12 379	14 512	1 206	33	237	1 476

6.8.   PODROBNÝ VFR: PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
		Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2026			Prostředky pozbývající platnosti
	Okruh VFR		z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem
		1	2	3	4	5 = 2 + 3+4	6 = 5/1	7	8	9 = 7 + 8	10	11	12	13 = 10 + 11 + 12
1	Horizont Evropa	21 125	11 056	61	1 994	13 111	62  %	57	7 941	7 999	8	7	0	15
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	414	245	16	15	277	67  %	15	120	135	1	2	0	3
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	647	641	1	2	643	99  %	1	2	3	0	0	0	1
	Další akce	413	–	–	108	108	26  %	–	305	305	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	17	16	–	–	16	96  %	–	0	0	1	–	0	1
	Fond InvestEU	2 493	500	1	1 895	2 397	96  %	1	96	97	0	0	(0 )	0
	Nástroj pro propojení Evropy (CEF) – Doprava	2 445	2 394	1	18	2 413	99  %	2	30	32	(0 )	0	–	0
	Nástroj pro propojení Evropy – Energetika	804	732	1	3	736	92  %	0	68	68	(0 )	0	–	0
	Nástroj pro propojení Evropy – Digitální agenda	177	173	0	2	175	99  %	0	1	1	0	0	(0 )	0
	Program Digitální Evropa	1 154	1 043	5	35	1 083	94  %	9	61	70	1	1	0	2
	Decentralizované agentury	240	230	–	8	237	99  %	–	2	2	0	–	0	0
	Další akce	227	1	–	31	32	14  %	–	195	195	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	13	13	–	–	13	100  %	–	0	0	0	–	–	0
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	30	27	–	3	29	99  %	–	0	0	0	–	0	0
	Program pro jednotný trh (včetně malých a středních podniků)	780	695	6	23	724	93  %	7	46	53	2	1	0	2
	Program EU pro boj proti podvodům	30	20	(0 )	0	20	68  %	9	0	9	0	0	0	0
	Spolupráce v oblasti daní (Fiscalis)	44	42	0	0	42	95  %	0	1	1	1	0	–	1
	Spolupráce v oblasti cel (Clo)	153	143	0	2	145	95  %	0	8	8	0	0	0	0
	Decentralizované agentury	164	148	–	6	153	93  %	–	6	6	4	–	–	4
	Další akce	8	7	–	0	8	100  %	–	0	0	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	11	10	–	–	10	94  %	(0 )	–	(0 )	1	–	–	1
	Evropský kosmický program	2 467	1 819	4	110	1 934	78  %	4	530	534	0	0	–	0
	Decentralizované agentury	83	80	–	3	83	100  %	–	0	0	–	–	(0 )	(0 )
	Pilotní projekty a přípravné akce	6	6	–	–	6	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Bezpečná konektivita Unie	89	89	0	–	89	100  %	0	–	0	0	0	–	0
	Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda	34 035	20 128	96	4 258	24 483	72  %	107	9 414	9 521	20	10	0	31
2	Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)	23 394	20 837	0	1 978	22 816	98  %	0	577	577	1	0	(0 )	1
	Fond soudržnosti (FS)	5 756	5 522	0	68	5 590	97  %	0	166	166	0	0	–	1
	Fond soudržnosti (FS), příspěvek pro Nástroj pro propojení Evropy – Doprava	1 364	1 350	–	3	1 353	99  %	–	11	11	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	2	1	–	–	1	35  %	0	–	0	1	–	0	1
	Evropský sociální fond plus (ESF+)	10 966	8 242	1	2 362	10 605	97  %	1	360	361	0	0	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	1	0	–	0	1	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Podpora tureckého společenství na Kypru	41	40	0	0	40	99  %	0	–	0	0	0	–	0
	Evropská facilita na podporu oživení a odolnosti (včetně nástroje pro technickou podporu)	40 344	118	2	39 552	39 671	98  %	2	671	673	0	0	(0 )	0
	Ochrana eura proti padělání („program Pericles IV“)	1	1	–	0	1	91  %	–	–	–	0	–	–	0
	Finanční náklady na evropský nástroj na podporu oživení (EURI)	6 976	3 091	1 863	50	5 005	72  %	1 876	95	1 971	0	0	0	0
	Mechanismus civilní ochrany Unie (RescEU)	446	132	(0 )	222	355	80  %	0	91	91	(0 )	0	0	0
	EU4Health	557	530	4	19	553	99  %	2	2	4	0	0	0	0
	Nástroj mimořádné podpory v rámci Unie (ESI)	26	–	–	4	4	16  %	–	16	16	–	–	6	6
	Decentralizované agentury	299	274	–	19	293	98  %	–	6	6	0	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	13	13	(0 )	–	13	100  %	–	–	–	0	0	–	0
	Zaměstnanost a sociální inovace	91	77	1	6	85	94  %	1	4	6	0	(0 )	–	0
	Erasmus+	4 966	3 782	18	836	4 635	93  %	15	315	330	0	0	–	0
	Evropský sbor solidarity	220	134	3	34	172	78  %	4	44	49	0	0	(0 )	0
	Kreativní Evropa	350	322	2	13	338	97  %	2	10	12	0	0	0	0
	Spravedlnost	43	41	1	1	42	98  %	0	0	1	0	0	–	0
	Práva a hodnoty	194	190	1	1	192	99  %	1	1	2	0	0	–	0
	Decentralizované agentury	333	321	–	8	328	99  %	–	4	4	0	–	0	0
	Další akce	9	9	–	0	9	100  %	–	–	–	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	25	25	–	0	25	98  %	–	0	0	0	–	0	0
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	183	178	(0 )	4	182	99  %	–	2	2	0	0	0	0
	Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty	96 601	45 231	1 895	45 180	92 306	96  %	1 906	2 377	4 283	4	2	6	11
3	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	41 377	39 788	192	925	40 904	99  %	392	71	463	10	0	(0 )	10
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	16 373	14 407	0	1 445	15 852	97  %	0	519	519	1	0	–	1
	Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF)	671	667	1	2	670	100  %	1	0	1	0	0	0	0
	Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	111	111	–	–	111	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Decentralizované agentury	32	30	–	1	31	99  %	–	0	0	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	3	–	–	3	83  %	–	–	–	1	–	–	1
	Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	690	668	8	2	677	98  %	6	6	12	0	0	0	1
	Fond pro spravedlivou transformaci	1 436	3	–	1 166	1 170	81  %	–	266	266	–	–	–	–
	Úvěrový nástroj pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci	528	25	–	42	67	13  %	–	461	461	–	–	–	–
	Decentralizované agentury	79	71	–	8	79	99  %	–	1	1	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	3	–	–	3	90  %	–	–	–	0	–	–	0
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	25	21	–	–	21	84  %	–	–	–	4	–	–	4
	Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí	61 329	55 799	200	3 590	59 589	97  %	399	1 323	1 722	16	0	0	17
4	Azylový, migrační a integrační fond	1 450	1 205	2	81	1 288	89  %	2	160	161	1	0	0	1
	Decentralizované agentury	205	196	–	6	202	98  %	–	4	4	–	–	0	0
	Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) – nástroj pro správu hranic a víza (BMVi)	1 291	817	1	101	919	71  %	1	370	371	0	0	0	0
	Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) – nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly	32	8	16	–	23	73  %	0	–	0	0	9	–	9
	Decentralizované agentury	1 407	1 334	–	52	1 386	99  %	–	21	21	–	–	0	0
	Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic	4 386	3 560	19	239	3 819	87  %	3	554	557	1	9	0	10
5	Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)	296	242	1	14	257	87  %	1	37	38	0	0	–	1
	Vyřazování jaderných zařízení z provozu (Litva)	90	90	–	–	90	100  %	–	–	–	0	–	–	0
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných zařízení z provozu (mimo jiné pro Bulharsko a Slovensko)	64	59	1	–	60	94  %	2	–	2	2	0	–	2
	Decentralizované agentury	300	274	–	6	281	94  %	16	4	19	–	–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	1	1	–	–	1	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	22	22	(0 )	–	22	97  %	0	0	0	0	0	0	0
	Evropský obranný fond (výzkum)	296	286	1	8	295	100  %	1	–	1	0	0	–	0
	Evropský obranný fond (mimo výzkum)	566	543	2	18	562	99  %	2	1	4	0	0	0	0
	Vojenská mobilita	137	136	0	0	136	100  %	1	–	1	0	–	–	0
	Krátkodobý obranný nástroj pro společné zadávání veřejných zakázek	63	60	–	3	63	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Nástroj na posílení obranného průmyslu	61	50	–	3	53	87  %	–	8	8	–	–	–	–
	Program pro evropský obranný průmysl	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Bezpečná konektivita Unie	51	51	–	–	51	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana	1 947	1 814	5	52	1 872	96  %	22	51	73	3	0	0	3
6	Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa)	10 782	9 442	48	444	9 935	92  %	368	474	842	3	2	0	5
	Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	69	50	1	13	63	91  %	5	1	6	–	0	(0 )	0
	Humanitární pomoc (HUMA)	2 493	2 463	6	6	2 476	99  %	6	10	16	1	0	0	1
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	439	398	1	27	426	97  %	1	12	12	0	0	0	0
	Zámořské země a území (včetně Grónska)	90	57	4	0	61	68  %	4	25	29	0	0	–	0
	MFA+	680	0	–	568	568	84  %	–	111	111	–	–	(0 )	(0 )
	Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu	1 535	–	–	1 535	1 535	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Další akce	48	47	–	0	48	99  %	–	0	0	0	–	–	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Bezpečná konektivita Unie	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	88	88	(0 )	0	88	100  %	–	0	0	0	0	–	0
	Předvstupní pomoc (IPA III)	2 122	1 841	10	43	1 894	89  %	153	72	225	3	(0 )	–	3
	Nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu	124	58	19	–	77	62  %	47	–	47	0	(0 )	–	0
	Okruh 6 celkem: Sousedství a svět	18 469	14 444	89	2 637	17 170	93  %	584	706	1 290	7	2	0	9
7	Důchody zaměstnanců	3 102	2 790	–	302	3 092	100  %	–	10	10	0	–	(0 )	0
	(Důchody bývalých členů) Evropský parlament	19	19	–	–	19	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Evropská rada a Rada	1	1	–	–	1	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Komise	9	9	–	–	9	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Soudní dvůr Evropské unie	17	17	–	–	17	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) Evropský účetní dvůr	7	7	–	–	7	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) evropský veřejný ochránce práv	0	0	–	–	0	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Důchody bývalých členů) evropský inspektor ochrany údajů	0	0	–	–	0	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	(Evropské školy) Komise	302	263	0	30	293	97  %	0	9	9	0	–	–	0
	Odměny statutárních zaměstnanců	3 157	3 027	0	65	3 092	98  %	0	64	64	1	0	–	1
	Odměny externích pracovníků	493	268	20	53	342	69  %	31	118	148	1	1	1	3
	Členové – Platy a příspěvky	22	20	1	0	20	93  %	1	0	1	0	0	–	0
	Členové – Dočasné příspěvky	2	2	–	–	2	91  %	–	–	–	0	–	–	0
	Náklady na nábor pracovníků	37	30	3	0	33	91  %	3	0	3	0	0	0	1
	Skončení služebního poměru	7	7	–	–	7	97  %	(0 )	–	(0 )	0	–	–	0
	Náklady na odbornou přípravu	37	7	9	4	20	55  %	10	6	16	0	1	0	1
	Sociální záležitosti a mobilita	64	16	6	14	36	56  %	7	20	27	0	1	0	2
	Informační a komunikační technologie	765	187	119	137	442	58  %	105	217	321	0	1	0	2
	Pronájmy a nákupy	1 042	288	30	129	448	43  %	33	561	595	0	0	0	0
	Vedlejší náklady na budovy	207	73	41	19	132	64  %	41	30	71	0	3	0	4
	Bezpečnost	124	55	22	9	86	70  %	22	12	35	0	3	0	3
	Cestovní služby a reprezentace	76	49	7	2	57	76  %	13	2	15	0	3	0	3
	Schůze, výbory, konference	20	8	3	1	12	59  %	4	2	6	0	2	0	2
	Úřední věstník	3	1	1	0	2	66  %	1	0	1	–	0	–	0
	Publikace	24	7	5	3	15	63  %	6	3	9	0	0	0	0
	Získávání informací	9	4	2	0	6	70  %	2	0	3	0	0	0	0
	Studie a vyšetřování	10	1	5	0	5	53  %	4	0	5	0	0	–	0
	Zařízení obecně, vozidla, nábytek	41	11	9	3	22	54  %	14	4	18	0	0	0	1
	Externí jazykové služby	74	29	2	32	62	84  %	2	10	12	0	0	0	0
	Ostatní správní výdaje	58	13	4	23	41	70  %	3	13	16	0	1	1	1
	Decentralizované agentury	3	3	–	–	3	100  %	–	–	–	–	–	–	–
	Správní výdaje ostatních orgánů	6 399	4 563	560	318	5 441	85  %	630	209	839	56	62	2	120
	Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa	16 133	11 775	847	1 144	13 767	85  %	932	1 291	2 222	59	80	5	144
O	Inovační fond (IF)	12 293	–	–	224	224	2  %	–	12 068	12 068	–	–	–	–
	Nástroj pro Ukrajinu	3 587	1 693	113	233	2 038	57  %	1 120	429	1 548	0	0	–	0
	Další akce	114	–	–	56	56	49  %	–	58	58	–	–	–	–
	Okruh O celkem: Mimo VFR	15 994	1 693	113	514	2 319	15  %	1 120	12 555	13 675	0	0	–	0
S	Rezerva evropské solidarity	1 477	170	310	–	480	33  %	997	–	997	–	–	–	–
	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–	–
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	21	12	0	9	21	99  %	0	–	0	0	0	–	0
	Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu	564	547	–	–	547	97  %	18	–	18	–	–	–	–
	Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	2 063	729	310	9	1 048	51  %	1 015	–	1 015	0	0	–	0
	CELKEM	250 956	155 173	3 575	57 624	216 373	86  %	6 087	28 271	34 358	110	104	12	226

6.9.   PODROBNÝ VFR: ZMĚNA STAVU ZBÝVAJÍCÍCH ZÁVAZKŮ (RAL)

v milionech EUR
	Okruh VFR	Závazky přenesené z předchozího roku	Závazky přijaté v průběhu roku	Změny v přenesených závazcích	Platby	Zbývající závazky ke konci roku celkem
		1	2	3	4	5 = 1 + 2+3 + 4
1	Horizont Evropa	28 646	16 815	(346 )	(13 110 )	32 005
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	234	376	(4 )	(277 )	330
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)	1 449	488	(0 )	(643 )	1 294
	Další akce	263	167	(4 )	(108 )	318
	Pilotní projekty a přípravné akce	50	10	(2 )	(16 )	42
	Fond InvestEU	4 663	1 221	(16 )	(2 397 )	3 471
	Nástroj pro propojení Evropy (CEF) – Doprava	6 089	1 701	(157 )	(2 413 )	5 220
	Nástroj pro propojení Evropy – Energetika	3 934	926	(36 )	(736 )	4 089
	Nástroj pro propojení Evropy – Digitální agenda	556	229	(0 )	(175 )	610
	Program Digitální Evropa	2 351	1 137	(1 )	(1 083 )	2 405
	Decentralizované agentury	36	237	–	(237 )	36
	Další akce	61	85	(2 )	(32 )	113
	Pilotní projekty a přípravné akce	26	9	(0 )	(13 )	22
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	36	29	(0 )	(29 )	35
	Program pro jednotný trh (včetně malých a středních podniků)	914	647	(8 )	(724 )	829
	Program EU pro boj proti podvodům	34	28	(5 )	(20 )	36
	Spolupráce v oblasti daní (Fiscalis)	44	39	(0 )	(42 )	41
	Spolupráce v oblasti cel (Clo)	148	200	(1 )	(145 )	202
	Decentralizované agentury	0	158	–	(153 )	5
	Další akce	5	8	(0 )	(8 )	5
	Pilotní projekty a přípravné akce	25	13	(1 )	(10 )	27
	Evropský kosmický program	1 483	2 246	(0 )	(1 934 )	1 795
	Decentralizované agentury	17	83	–	(83 )	17
	Pilotní projekty a přípravné akce	17	45	–	(6 )	56
	Bezpečná konektivita Unie	83	196	–	(89 )	191
	Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda	51 164	27 095	(583 )	(24 482 )	53 194
2	Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)	105 188	39 940	(54 )	(22 852 )	122 222
	Fond soudržnosti (FS)	16 048	7 034	(0 )	(5 590 )	17 491
	Fond soudržnosti (FS), příspěvek pro Nástroj pro propojení Evropy – Doprava	5 402	1 677	(26 )	(1 353 )	5 700
	Pilotní projekty a přípravné akce	4	4	(1 )	(1 )	6
	Evropský sociální fond plus (ESF+)	47 528	17 216	(3 )	(10 623 )	54 118
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	2	–	(1 )	1
	Podpora tureckého společenství na Kypru	95	36	0	(40 )	91
	Evropská facilita na podporu oživení a odolnosti (včetně nástroje pro technickou podporu)	161 570	627	(12 )	(39 671 )	122 514
	Ochrana eura proti padělání („program Pericles IV“)	0	1	(0 )	(1 )	1
	Finanční náklady na evropský nástroj na podporu oživení (EURI)	1 865	5 017	–	(5 005 )	1 878
	Mechanismus civilní ochrany Unie (RescEU)	1 193	237	(9 )	(355 )	1 066
	EU4Health	1 507	607	(2 )	(553 )	1 559
	Nástroj mimořádné podpory v rámci Unie (ESI)	28	–	–	(4 )	24
	Decentralizované agentury	50	305	(0 )	(293 )	61
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–	–	–	0
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	10	16	(0 )	(13 )	12
	Zaměstnanost a sociální inovace	185	112	(0 )	(85 )	212
	Erasmus+	2 251	4 684	(109 )	(4 635 )	2 191
	Evropský sbor solidarity	149	172	(43 )	(172 )	106
	Kreativní Evropa	354	367	(2 )	(338 )	381
	Spravedlnost	53	42	(1 )	(42 )	52
	Práva a hodnoty	288	239	(1 )	(192 )	334
	Decentralizované agentury	53	332	(0 )	(328 )	56
	Další akce	13	9	(0 )	(9 )	13
	Pilotní projekty a přípravné akce	58	18	(8 )	(25 )	43
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	197	190	(2 )	(182 )	203
	Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty	344 088	78 884	(275 )	(92 361 )	330 336
3	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)	371	40 875	(7 )	(40 904 )	335
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	35 517	13 227	(239 )	(15 852 )	32 652
	Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF)	3 341	946	(4 )	(670 )	3 613
	Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu	38	117	(2 )	(111 )	42
	Decentralizované agentury	–	31	–	(31 )	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	10	1	–	(3 )	8
	Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	2 691	785	(11 )	(677 )	2 787
	Fond pro spravedlivou transformaci	8 765	1 504	(0 )	(1 124 )	9 145
	Úvěrový nástroj pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci	104	57	–	(67 )	94
	Decentralizované agentury	–	79	–	(79 )	0
	Pilotní projekty a přípravné akce	15	2	(0 )	(3 )	14
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	16	35	(0 )	(21 )	29
	Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí	50 867	57 658	(263 )	(59 544 )	48 718
4	Azylový, migrační a integrační fond	2 862	1 921	(0 )	(1 288 )	3 495
	Decentralizované agentury	13	192	–	(202 )	3
	Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) – nástroj pro správu hranic a víza (BMVi)	2 215	1 266	(0 )	(910 )	2 572
	Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) – nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly	305	0	–	(23 )	281
	Decentralizované agentury	359	1 359	–	(1 386 )	332
	Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic	5 754	4 738	(0 )	(3 809 )	6 683
5	Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)	636	338	(0 )	(257 )	717
	Vyřazování jaderných zařízení z provozu (Litva)	331	75	–	(90 )	315
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných zařízení z provozu (mimo jiné pro Bulharsko a Slovensko)	296	70	(0 )	(60 )	306
	Decentralizované agentury	6	283	–	(281 )	8
	Pilotní projekty a přípravné akce	1	–	–	(1 )	0
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	22	23	(0 )	(22 )	23
	Evropský obranný fond (výzkum)	788	400	–	(295 )	892
	Evropský obranný fond (mimo výzkum)	1 458	1 026	(0 )	(562 )	1 920
	Vojenská mobilita	291	252	(0 )	(136 )	407
	Krátkodobý obranný nástroj pro společné zadávání veřejných zakázek	259	41	–	(63 )	237
	Nástroj na posílení obranného průmyslu	343	–	–	(53 )	290
	Program pro evropský obranný průmysl	–	–	–		–
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–	–	–	0
	Bezpečná konektivita Unie	16	158	–	(51 )	123
	Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana	4 445	2 666	(1 )	(1 872 )	5 239
6	Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa)	32 397	11 361	(300 )	(9 934 )	33 524
	Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	137	66	(1 )	(63 )	139
	Humanitární pomoc (HUMA)	1 127	2 575	(11 )	(2 476 )	1 214
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	96	419	(13 )	(426 )	76
	Zámořské země a území (včetně Grónska)	147	68	(1 )	(61 )	152
	MFA+	153	570	–	(568 )	155
	Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu	–	1 535	–	(1 535 )	–
	Další akce	57	88	(0 )	(48 )	98
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–	(0 )	–	0
	Bezpečná konektivita Unie	–	50	–	–	50
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	151	95	(3 )	(88 )	155
	Předvstupní pomoc (IPA III)	7 434	2 223	(115 )	(1 894 )	7 648
	Nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu	399	596	(0 )	(77 )	918
	Okruh 6 celkem: Sousedství a svět	42 097	19 645	(443 )	(17 170 )	44 129
7	Důchody zaměstnanců	–	3 101	–	(3 092 )	9
	(Důchody bývalých členů) Evropský parlament	–	19	–	(19 )	(0 )
	(Důchody bývalých členů) Evropská rada a Rada	–	1	–	(1 )	–
	(Důchody bývalých členů) Komise	–	9	–	(9 )	–
	(Důchody bývalých členů) Soudní dvůr Evropské unie	–	17	–	(17 )	–
	(Důchody bývalých členů) Evropský účetní dvůr	–	7	–	(7 )	–
	(Důchody bývalých členů) evropský veřejný ochránce práv	–	0	–	(0 )	–
	(Důchody bývalých členů) evropský inspektor ochrany údajů	–	0	–	(0 )	–
	(Evropské školy) Komise	4	291	–	(293 )	2
	Odměny statutárních zaměstnanců	0	3 092	(0 )	(3 092 )	0
	Odměny externích pracovníků	23	351	(0 )	(342 )	32
	Členové – Platy a příspěvky	1	20	(1 )	(20 )	1
	Členové – Dočasné příspěvky	–	2	–	(2 )	0
	Náklady na nábor pracovníků	3	33	(0 )	(33 )	3
	Skončení služebního poměru	–	7	–	(7 )	0
	Náklady na odbornou přípravu	12	21	(0 )	(20 )	13
	Sociální záležitosti a mobilita	12	37	(2 )	(36 )	12
	Informační a komunikační technologie	166	452	(2 )	(442 )	173
	Pronájmy a nákupy	31	458	(0 )	(448 )	41
	Vedlejší náklady na budovy	49	134	(3 )	(132 )	49
	Bezpečnost	32	87	(2 )	(86 )	30
	Cestovní služby a reprezentace	10	63	(1 )	(57 )	15
	Schůze, výbory, konference	6	13	(0 )	(12 )	6
	Úřední věstník	1	2	(0 )	(2 )	1
	Publikace	7	16	(0 )	(15 )	7
	Získávání informací	2	7	(0 )	(6 )	3
	Studie a vyšetřování	5	5	(0 )	(5 )	5
	Zařízení obecně, vozidla, nábytek	11	27	(0 )	(22 )	15
	Externí jazykové služby	2	62	(0 )	(62 )	3
	Ostatní správní výdaje	12	39	(1 )	(41 )	10
	Decentralizované agentury	–	3	–	(3 )	–
	Správní výdaje ostatních orgánů	623	5 574	(51 )	(5 441 )	704
	Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa	1 011	13 955	(65 )	(13 767 )	1 134
O	Inovační fond (IF)	6 643	1 551	(405 )	(224 )	7 564
	Nástroj pro Ukrajinu	1 250	4 799	(1 )	(2 038 )	4 009
	Další akce	6	59	(4 )	(56 )	5
	Okruh O celkem: Mimo VFR	7 899	6 409	(410 )	(2 319 )	11 578
S	Rezerva evropské solidarity	–	480	–	(480 )	–
	Rezerva na pomoc při mimořádných událostech	–	–	–		–
	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)	0	21	–	(21 )	0
	Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu	53	564	–	(547 )	71
	Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)	53	1 065	–	(1 048 )	71
	CELKEM	507 378	212 116	(2 039 )	(216 371 )	501 084

6.10.   PODROBNÝ VFR: ZBÝVAJÍCÍ ZÁVAZKY PODLE ROKU PŮVODU

v milionech EUR
	Okruh VFR	< 2018	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	2025	Celkem
1	Horizont Evropa	170	233	419	784	1 612	2 406	3 859	9 772	12 750	32 005
	Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu	22	0	2	7	11	10	17	111	149	330
	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER)					0	53	477	356	408	1 294
	Další akce								260	59	318
	Pilotní projekty a přípravné akce	–	1	0	–	0	4	11	16	10	42
	Fond InvestEU	136	40	88	108	–	881	340	1 500	378	3 471
	Nástroj pro propojení Evropy (CEF) – Doprava	87	43	370	771	489	216	665	936	1 644	5 220
	Nástroj pro propojení Evropy – Energetika	153	86	527	786	337	536	239	503	921	4 089
	Nástroj pro propojení Evropy – Digitální agenda	1	0	1	3	79	131	176	45	174	610
	Program Digitální Evropa				–	216	256	307	686	940	2 405
	Decentralizované agentury								0	36	36
	Další akce							1	102	10	113
	Pilotní projekty a přípravné akce			–	8	2	2	2	2	6	22
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi				–	1	1	3	11	19	35
	Program pro jednotný trh (včetně malých a středních podniků)	48	8	22	20	14	42	75	195	404	829
	Program EU pro boj proti podvodům	–		–	–	2	2	4	6	22	36
	Spolupráce v oblasti daní (Fiscalis)			0	–	3	2	2	8	27	41
	Spolupráce v oblasti cel (Clo)		0	0	0	1	4	15	25	157	203
	Decentralizované agentury								0	5	5
	Další akce					–		0	0	5	5
	Pilotní projekty a přípravné akce				0	0	2	4	9	13	27
	Evropský kosmický program	0	0	–	63	6	6	84	708	927	1 795
	Decentralizované agentury							–	0	17	17
	Pilotní projekty a přípravné akce								11	45	56
	Bezpečná konektivita Unie								0	191	191
	Okruh 1 celkem: Jednotný trh, inovace a digitální agenda	617	411	1 430	2 551	2 771	4 555	6 282	15 261	19 315	53 194
2	Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)	555	6	14	42	63	7 780	32 908	41 050	39 805	122 222
	Fond soudržnosti (FS)	84	–	0	0	0	376	3 963	6 038	7 031	17 491
	Fond soudržnosti (FS), příspěvek pro Nástroj pro propojení Evropy – Doprava	440	209	481	876	449	344	330	916	1 655	5 700
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0		0	–	0		1	4	6
	Evropský sociální fond plus (ESF+)	274	1	21	18	1	4 669	14 090	17 871	17 171	54 118
	Pilotní projekty a přípravné akce								–	1	1
	Podpora tureckého společenství na Kypru	0	0	0	3	3	5	18	29	33	91
	Evropská facilita na podporu oživení a odolnosti (včetně nástroje pro technickou podporu)			0	0	1	7	24	122 407	75	122 514
	Ochrana eura proti padělání („program Pericles IV“)							–	0	0	1
	Finanční náklady na evropský nástroj na podporu oživení (EURI)							–	1	1 877	1 878
	Mechanismus civilní ochrany Unie (RescEU)			0	94	17	52	55	669	180	1 066
	EU4Health	1	0	1	5	83	220	328	376	544	1 559
	Nástroj mimořádné podpory v rámci Unie (ESI)				0	9			15	–	24
	Decentralizované agentury	–	0	0	0	2	11	16	19	12	61
	Pilotní projekty a přípravné akce	0									0
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi						0	0	1	10	12
	Zaměstnanost a sociální inovace	3	1	8	9	9	12	28	47	95	212
	Erasmus+	0	0	1	3	185	229	440	550	783	2 191
	Evropský sbor solidarity	–		–	–	17	9	12	28	40	106
	Kreativní Evropa		0	0	0	7	25	53	89	206	381
	Spravedlnost	4	2	3	1	3	4	3	10	22	52
	Práva a hodnoty	5	3	3	3	5	13	55	83	165	334
	Decentralizované agentury				0	19	8	12	10	7	56
	Další akce	0		0	0	0	1	0	3	8	13
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	0	0	1	1	3	6	16	17	43
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	1	3	5	6	4	7	12	40	127	203
	Okruh 2 celkem: Soudržnost, odolnost a hodnoty	1 368	225	538	1 061	878	13 776	52 352	190 270	69 869	330 336
3	Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)		8	9	18	20	30	47	99	105	335
	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)	2 378	747	758	761	7	900	936	12 947	13 218	32 652
	Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF)	48	–	0	17	4	293	1 001	1 320	930	3 613
	Dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a regionální organizace pro řízení rybolovu						–	1	11	30	42
	Decentralizované agentury								–	0	0
	Pilotní projekty a přípravné akce						–	1	5	1	8
	Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)	80	153	128	149	244	337	445	508	744	2 787
	Fond pro spravedlivou transformaci						1 299	1 442	4 900	1 503	9 145
	Úvěrový nástroj pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci							4	89	–	94
	Pilotní projekty a přípravné akce	0	–		1	0	1	3	6	2	14
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi							0	4	25	29
	Okruh 3 celkem: Přírodní zdroje a životní prostředí	2 507	907	896	946	275	2 859	3 882	19 889	16 558	48 718
4	Azylový, migrační a integrační fond	54	37	57	346	4	23	261	861	1 852	3 495
	Decentralizované agentury						–		–	3	3
	Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) – nástroj pro správu hranic a víza (BMVi)	18	9	39	207	3	23	284	823	1 166	2 572
	Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) – nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly					63	63	70	85	0	281
	Decentralizované agentury							64	151	117	332
	Okruh 4 celkem: Migrace a správa hranic	72	47	97	553	69	110	679	1 920	3 138	6 683
5	Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)	17	14	21	48	7	23	65	198	325	717
	Vyřazování jaderných zařízení z provozu (Litva)	2	1	1	3	27	99	41	67	75	315
	Jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných zařízení z provozu (mimo jiné pro Bulharsko a Slovensko)	8	39	44	66	36	11	16	31	54	306
	Decentralizované agentury								3	5	8
	Pilotní projekty a přípravné akce				0					–	0
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi	0		–	0	1	1	3	4	14	23
	Evropský obranný fond (výzkum)					74	97	172	182	368	892
	Evropský obranný fond (mimo výzkum)			12	7	152	172	299	410	868	1 920
	Vojenská mobilita					67	8	31	83	218	407
	Krátkodobý obranný nástroj pro společné zadávání veřejných zakázek								198	39	237
	Nástroj na posílení obranného průmyslu							99	191	–	290
	Pilotní projekty a přípravné akce		0								0
	Bezpečná konektivita Unie								–	123	123
	Okruh 5 celkem: Bezpečnost a obrana	27	55	78	125	364	410	725	1 367	2 089	5 239
6	Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa)	796	635	712	936	2 106	5 084	6 054	8 096	9 106	33 524
	Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC)	1	2	4	9	12	13	26	33	38	139
	Humanitární pomoc (HUMA)			0	1	10	53	148	361	642	1 214
	Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)	0		1	0	6	4	3	14	48	76
	Zámořské země a území (včetně Grónska)			1		2	28	42	39	40	152
	MFA+								–	155	155
	Další akce							0	32	65	98
	Pilotní projekty a přípravné akce	0							–		0
	Bezpečná konektivita Unie									50	50
	Opatření financovaná na základě výsad Komise a zvláštních pravomocí svěřených Komisi		0	0	2	5	10	29	46	63	155
	Předvstupní pomoc (IPA III)	235	305	330	421	767	1 201	1 011	1 542	1 836	7 648
	Nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu								426	492	918
	Okruh 6 celkem: Sousedství a svět	1 032	943	1 047	1 370	2 908	6 392	7 312	10 589	12 534	44 129
7	Důchody zaměstnanců								–	9	9
	(Evropské školy) Komise								0	2	2
	Odměny statutárních zaměstnanců								–	0	0
	Odměny externích pracovníků							–	2	31	32
	Členové – Platy a příspěvky							–	(0 )	1	1
	Členové – Dočasné příspěvky									0	0
	Náklady na nábor pracovníků							–	0	3	3
	Skončení služebního poměru									0	0
	Náklady na odbornou přípravu							0	1	11	13
	Sociální záležitosti a mobilita							0	5	7	12
	Informační a komunikační technologie							0	21	152	173
	Pronájmy a nákupy							0	6	35	41
	Vedlejší náklady na budovy							0	8	41	49
	Bezpečnost							0	2	28	30
	Cestovní služby a reprezentace							0	2	13	15
	Schůze, výbory, konference							0	2	5	6
	Úřední věstník								–	1	1
	Publikace							–	0	7	7
	Získávání informací								0	3	3
	Studie a vyšetřování								0	5	5
	Zařízení obecně, vozidla, nábytek							0	0	15	15
	Externí jazykové služby							–	0	2	3
	Ostatní správní výdaje							(0 )	1	8	10
	Správní výdaje ostatních orgánů									704	704
	Okruh 7 celkem: Evropská veřejná správa							1	51	1 083	1 134
O	Inovační fond (IF)								7 563	1	7 564
	Nástroj pro Ukrajinu								724	3 286	4 009
	Další akce								1	4	5
	Okruh O celkem: Mimo VFR								8 287	3 291	11 578
S	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)								0	0	0
	Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu							–		71	71
	Okruh S celkem: Mechanismy solidarity v rámci Unie i mimo ni (zvláštní nástroje)							–	0	71	71
	Celkem	5 623	2 588	4 086	6 605	7 265	28 101	71 232	247 636	127 948	501 084

7.   PLNĚNÍ ROZPOČTU V ČLENĚNÍ PODLE ORGÁNŮ

7.1.   PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU

v milionech EUR
	Prostředky na příjmové straně		Stanovené nároky			Výnosy			Výnosy jako % z rozpočtu	Zbývá vybrat
	Původní přijatý rozpočet	Konečný přijatý rozpočet	Běžný rok	Přeneseno	Celkem	Nároky za běžný rok	Nároky přenesené	Výnosy
Parlament	249	249	291	11	303	286	2	287	115  %	16
Rada	80	80	109	1	110	109	1	109	137  %	1
Komisí	154 664	160 617	226 586	16 251	242 837	220 118	3 350	223 468	139  %	19 370
Soudní dvůr	81	81	79	0	79	79	0	79	97  %	0
Účetní dvůr	34	34	33	0	33	33	0	33	98  %	0
Hospodářský a sociální výbor	18	18	22	0	22	22	0	22	124  %	0
Výbor regionů	16	16	19	0	19	19	0	19	116  %	0
Veřejný ochránce práv	2	2	2	–	2	2	–	2	108  %	–
Evropský inspektor ochrany údajů	3	3	3	–	3	3	–	3	102  %	0
Evropská služba pro vnější činnost	62	62	379	0	379	377	0	377	603  %	2
CELKEM	155 209	161 163	227 523	16 264	243 787	221 046	3 352	224 398	139  %	19 389

Konsolidované zprávy o plnění souhrnného rozpočtu EU zahrnují stejně jako v předchozích letech plnění rozpočtu všech orgánů, neboť v rámci rozpočtu EU je pro každý orgán stanoven samostatný rozpočet.

Rozpočet agentur a jeho plnění nejsou v rámci rozpočtu EU konsolidovány a nejsou zahrnuty do zpráv o rozpočtu EU. Do rozpočtu EU jsou nicméně zahrnuty dotace vyplacené agenturám Komisí. V této rozpočtové části roční účetní závěrky jsou zohledněny pouze dotace vyplacené agenturám z rozpočtu Komise.

Pokud jde o ESVČ, je třeba poznamenat, že kromě vlastního rozpočtu měla k dispozici také částku 378,9 milionu EUR (2024: 358,4), včetně účelově vázaných příjmů a přenesených částek, z toho 250,2 milionu EUR (2024: 255,2) z prostředků Evropské komise na pokrytí správních nákladů zaměstnanců Komise působících v delegacích Unie, rozdělených mezi okruh 7 Komise, položky pro správní výdaje operačních programů (bývalé položky „BA“), a svěřenské fondy, přičemž zbývající část pochází z dodatečných příspěvků v pevné výši na pokrytí společných nákladů na zaměstnance EFR v delegacích a na společné využívané prostory, jakož i z dalších částek obdržených na základě dohody o společném využívání prostor a dalších dohod.

7.2.   ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky					Prostředky přenesené do roku 2026			Prostředky pozbývající platnosti
		z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
	1	2	3	4	5 = 2 + 3+4	6 = 5/1	7	8	9	10	11	12	13 = 10+ 11 + 12
Parlament	2 602	2 518	–	40	2 557	98  %	–	35	35	10	–	0	10
Rada	767	691	–	27	718	94  %	–	25	25	23		0	24
Komisí	222 335	190 891	1 579	14 073	206 542	93  %	2 126	12 241	14 367	1 149	33	236	1 418
Soudní dvůr	538	521	–	1	522	97  %	–	0	0	16		0	16
Účetní dvůr	195	191	1	0	192	98  %	–	0	0	3	–	0	3
Hospodářský a sociální výbor	180	173	–	4	177	98  %	–	2	2	1	–	–	1
Výbor regionů	135	130	–	2	132	98  %	–	3	3	0	–	0	0
Veřejný ochránce práv	15	15	–	–	15	95  %	–	–	–	1	–	–	1
Evropský inspektor ochrany údajů	27	25	–	0	25	93  %	–	–	–	2	–	–	2
Evropská služba pro vnější činnost	1 308	930	–	307	1 236	94  %	–	72	72	0	–	1	1
Součet:	228 104	196 083	1 580	14 454	212 116	93  %	2 126	12 379	14 505	1 206	33	237	1 476

7.3.   PLNĚNÍ U PROSTŘEDKŮ NA PLATBY

v milionech EUR
	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2026			Prostředky pozbývající platnosti
		z konečného přijatého rozpočtu	z přenes. prostř.	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z konečného přijatého rozpočtu	z účelově vázaných příjmů	Celkem	z konečného přijatého rozpočtu	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	Celkem
	1	2	3	4	5 = 2 + 3+4	6 = 5/1	7	8	9	10	11	12	13 = 10+ 11 + 12
Parlament	2 948	2 157	307	41	2 504	85  %	361	42	403	10	30	1	41
Rada	846	604	74	24	703	83  %	87	28	115	23	4	0	28
Komisí	244 557	150 611	3 016	57 305	210 932	86  %	5 424	28 062	33 486	54	42	10	106
Soudní dvůr	571	484	28	1	513	90  %	36	0	37	16	4	0	21
Účetní dvůr	204	181	9	0	190	93  %	10	0	11	3	1	0	4
Hospodářský a sociální výbor	192	163	10	3	177	92  %	10	3	13	1	2	–	3
Výbor regionů	145	118	9	2	128	88  %	12	3	15	0	1	0	1
Veřejný ochránce práv	16	14	0	–	15	93  %	0	–	0	1	0	–	1
Evropský inspektor ochrany údajů	30	23	2	0	25	83  %	2	–	2	2	1	–	3
Evropská služba pro vnější činnost	1 448	819	121	247	1 187	82  %	110	132	242	0	18	1	19
	250 956	155 173	3 575	57 624	216 373	86  %	6 054	28 271	34 325	110	104	12	226

8.   PLNĚNÍ ROZPOČTŮ AGENTUR

Závěrečný účet agentur, obsažený níže ve výkazech 8.1 a 8.2, není v rámci rozpočtu EU konsolidován.

Oddíly 1 až 7 zpráv o plnění rozpočtu zahrnují pouze dotace vyplacené z rozpočtu EU agenturám jako prostředky na závazky, případně na platby.

Výkazy agentur podávají přehled o výnosech (výkaz 8.1) a nákladech (výkaz 8.2) agentur jak decentralizovaných (také nazývaných tradiční agentury), tak výkonných. Zahrnují nejen dotaci vyplácenou z rozpočtu EU, ale také další zdroje příjmů a s nimi související výdaje (které do rozpočtových účtů EU nejsou zahrnuty). Každá agentura předkládá své vlastní roční účetní závěrky.

8.1.   PŘÍJMY ROZPOČTU

v milionech EUR
Agentura	Financovaný okruh VFR	Konečný přijatý rozpočet	Obdržené příjmy
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů	1	45	43
Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů	4	338	362
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací	1	8	9
Odrůdový úřad Společenství	Nezařazeno	22	21
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	2b	18	18
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu	4	240	212
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	1	248	197
Evropský orgán pro bankovnictví	1	59	60
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž	4	1 124	1 137
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí	2b	106	99
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	2b	22	23
Evropská agentura pro chemické látky	1	134	138
Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí	1, 2a, 3, 5	75	75
Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu	2b, 6	152	75
Evropská agentura pro životní prostředí	3	109	102
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu	3	31	33
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	2b	151	153
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	2b	25	28
Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast	1, 2b	62	62
Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky	1, 2a	50	50
Evropský institut pro rovnost žen a mužů	2b	10	12
Evropský inovační a technologický institut	1	435	435
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění	1	40	41
Evropský orgán pro pracovní záležitosti	2b	50	50
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	1	127	127
Evropská agentura pro léčivé přípravky	2b	600	608
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	5	36	37
Úřad evropského veřejného žalobce	2b	86	86
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	1	73	73
Evropská výkonná agentura pro výzkum	1, 3	102	127
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy	1	82	86
Evropská nadace odborného vzdělávání	2b	24	29
Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech	2b	68	78
Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost	1	26	55
Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva	5	246	243
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva	5	13	13
Agentura Evropské unie pro železnice	1	31	47
Agentura Evropské unie pro kosmický program	1	83	1 164
Agentura Evropské unie pro základní práva	2b	27	27
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví	Nezařazeno	480	501
Společný podnik Fusion for Energy	1	646	799
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie	7	52	45
Celkem		6 356	7 581

v milionech EUR
Druh příjmů agentur	Obdržené příjmy
Dotace od Komise	4 913
Příjmy z poplatků	1 136
Ostatní příjmy	1 531
Celkem	7 581

8.2.   PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A PLATBY PODLE AGENTUR

v milionech EUR
	Prostředky na závazky		Prostředky na platby
Agentura	Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby
Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů	45	45	54	41
Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů	378	357	464	400
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací	9	8	10	8
Odrůdový úřad Společenství	21	19	22	20
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	18	17	22	17
Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu	264	208	277	191
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	317	250	331	227
Evropský orgán pro bankovnictví	61	59	65	58
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž	1 158	1 132	1 561	1 023
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí	109	99	135	103
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	23	22	24	21
Evropská agentura pro chemické látky	142	137	159	139
Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí	75	73	78	72
Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu	75	75	80	75
Evropská agentura pro životní prostředí	116	103	155	101
Evropská agentura pro kontrolu rybolovu	36	34	43	35
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	166	165	168	157
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	29	26	33	25
Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast	62	61	65	60
Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky	50	50	52	49
Evropský institut pro rovnost žen a mužů	12	10	14	10
Evropský inovační a technologický institut	529	522	475	463
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění	41	40	43	40
Evropský orgán pro pracovní záležitosti	52	51	53	50
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	139	124	156	126
Evropská agentura pro léčivé přípravky	625	606	699	607
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	38	37	46	35
Úřad evropského veřejného žalobce	86	86	95	87
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	73	73	74	72
Evropská výkonná agentura pro výzkum	127	127	132	126
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy	87	85	91	80
Evropská nadace odborného vzdělávání	32	29	35	28
Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech	93	80	103	80
Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost	66	41	72	33
Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva	253	247	275	239
Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva	32	19	35	19
Agentura Evropské unie pro železnice	67	49	53	45
Agentura Evropské unie pro kosmický program	2 306	677	2 366	1 185
Agentura Evropské unie pro základní práva	27	26	33	28
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví	345	345	532	341
Společný podnik Fusion for Energy	1 066	979	849	789
Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie	52	46	54	46
Celkem	9 300	7 239	10 082	7 355

v milionech EUR
	Prostředky na závazky		Prostředky na platby
Druh výdajů	Disponibilní prostředky celkem	Přijaté závazky	Disponibilní prostředky celkem	Provedené platby
Správní výdaje	612	593	746	584
Operační výdaje	6 396	4 378	7 010	4 518
Zaměstnanci	2 292	2 268	2 327	2 254
Celkem	9 300	7 239	10 082	7 355

GLOSÁŘ

Částky k vyžádání od členských států

Náklady vzniklé ve sledovaném období, jež bude nutno financovat z budoucích rozpočtů, tj. členskými státy EU. Jedná se o důsledek toho, že vedle sebe existují finanční výkazy, jež jsou sestavovány podle zásad akruálního účetnictví, a rozpočet, který je sestavován podle zásad účetnictví hotovostního.

Dávkově definovaný systém

Důchodový či jiný dávkově definovaný penzijní systém, jehož pravidla vymezují dávky nezávisle na splatných příspěvcích a v němž dávky nejsou přímo vázány na investice systému. Systém může být financován průběžně nebo fondově.

Deriváty

Finanční nástroje, jejichž hodnota je vázána na změny hodnoty jiného finančního nástroje, ukazatele či komodity. Na rozdíl od držitele primárního finančního nástroje (např. vládního dluhopisu), který má bezpodmínečné právo obdržet v budoucnu peníze (nebo jiný ekonomický prospěch), má držitel derivátu právo na takový prospěch pouze podmínečné. Příkladem derivátu je měnový forward.

Diskontní sazba

Sazba, jež se používá k úpravě zohledňující časovou hodnotu peněz. Diskontování je technika porovnávání nákladů a přínosů, jež vznikají v různých obdobích.

Efektivní úroková sazba

Sazba, kterou se diskontují odhadované budoucí peněžní příjmy či platby za očekávanou dobu trvání finančního aktiva či finančního závazku. Výsledkem je čistá účetní hodnota tohoto aktiva či závazku.

Finanční aktiva a závazky v naběhlé hodnotě

Všechna finanční aktiva a závazky, které jsou podle mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňovány naběhlou hodnotou.

Finanční aktiva či závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Veškerá finanční aktiva či závazky, která jsou podle Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňována reálnou hodnotou a jejichž změny v reálné hodnotě jsou vykazovány výsledkově do zisku či ztráty účetního období (tj. deriváty).

Finanční oprava

Účelem finančních oprav je chránit rozpočet EU před zátěží v podobě výdajů provedených na základě nesrovnalosti. U výdajů, které spadají do režimu sdíleného řízení, nesou za inkaso neoprávněně vyplacených prostředků primární odpovědnost členské státy.

„Potvrzená“ finanční oprava je finanční oprava, kterou dotčený členský stát akceptoval. „Vyměřená“ finanční oprava je finanční oprava, o níž rozhodla Komise. Jedná se vždy o čistou opravu, v jejímž rámci je členský stát povinen neoprávněně získané prostředky vrátit do rozpočtu EU. Uvedené v důsledku znamená, že se přidělené finanční krytí pro tento členský stát s konečnou platností sníží. V této publikaci jsou potvrzené a vyměřené finanční opravy vykazovány ve společné kategorii.

„Provedená“ finanční oprava znamená, že byla zjištěná nesrovnalost napravena.

Náklady na služební poměry v běžném období

Navýšení závazků systému důchodového zabezpečení, jež plyne ze služebních poměrů v běžném rozpočtovém roce.

Nepřímé řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci nepřímého řízení svěřuje Komise úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům práva EU či práva vnitrostátního.

Nesrovnalost

Nesrovnalost je akt, který je v rozporu s platnými pravidly EU nebo vnitrostátními pravidly a má potenciálně nepříznivý dopad na finanční zájmy EU. Nesrovnalosti, které mohou být důsledkem jednání příjemců, kteří žádají o finanční prostředky, nebo orgánů odpovědných za provádění plateb. Pojem „nesrovnalost“ je širší než pojem „podvod“, který odkazuje na jednání, jež může být kvalifikováno jako trestný čin.

Opravný rozpočet

Rozhodnutí změnit (navýšit, snížit, či převést) určité částky v přijatém rozpočtu na daný rok. Toto rozhodnutí je přijímáno v průběhu daného roku.

Pojistněmatematické předpoklady

Předpoklady používané k výpočtu nákladů na budoucí události, jež ovlivňují důchodové závazky.

Pojistněmatematické zisky a ztráty

Změny pojistněmatematického schodku či přebytku v případě dávkově definovaného systému. Vznikají jednak v důsledku rozdílů mezi předchozími pojistněmatematickými předpoklady a skutečností, jednak v důsledku změn samotných těchto předpokladů.

Preventivní opatření

Preventivní opatření používá Komise k ochraně rozpočtu EU, jestliže jsou jí známy případné nedostatky, mj. k nim patří pozastavení či přerušení plateb z rozpočtu EU na operační programy.

Prostředky

Financování rozpočtu. Rozpočet obsahuje prognózy závazků a plateb (výplat hotovosti a bankovních převodů příjemcům). Prostředky na závazky a prostředky na platby se nezřídka liší (rozlišené prostředky). Prostředky pro víceleté programy a projekty jsou totiž zpravidla na závazky přiděleny v plném rozsahu již v roce, v němž je o nich rozhodnuto, ale vypláceny jsou v průběhu několika let, v nichž jsou tyto programy a projekty realizovány. Z nerozlišených prostředků jsou financovány správní výdaje, podpora zemědělských trhů a přímé platby; prostředky na závazky a prostředky na platby se v těchto případech rovnají.

Prostředky na platby

Z prostředků na platby jsou financovány výdaje, jež se stávají splatnými v běžném roce a plynou z právních závazků přijatých v běžném roce anebo letech předchozích.

Prostředky na závazky

Z prostředků na závazky jsou financovány celkové náklady na právní závazky (veřejné zakázky, grantové dohody a rozhodnutí o grantu), jež bylo možno schválit v běžném rozpočtovém roce.

Prostředky pozbývající platnosti

Nevyužité prostředky, jež se na konci rozpočtového roku zruší. Pozbytím platnosti se rozumí, že se ruší alespoň část povolení vynaložit výdaje nebo přijmout závazky. Toto povolení je vyjádřeno právě vyčleněním prostředků. Pouze u společných podniků lze nevyčerpané prostředky podle jejich finančních pravidel vykázat v odhadu příjmů a výdajů za až tři následující rozpočtové roky (tzv. pravidlo „N+3“). Prostředky pozbývající platnosti tak lze u společných podniků znovu aktivovat až do rozpočtového roku „N+3“.

Předběžné financování

Platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci počáteční hotovost. V souladu s příslušnou smlouvou, rozhodnutím, dohodou nebo základním právním aktem může být rozdělena na několik splátek. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit.

Přenos prostředků

Výjimka ze zásady ročního rozpočtu, podle níž prostředky, které nebylo možno vyčerpat v daném rozpočtovém roce, lze při splnění přísných podmínek výjimečně přenést do roku následujícího a čerpat v tomto následujícím roce.

Přerušení a pozastavení

Komise může přerušit nebo pozastavit platby, jestliže na základě vlastní činnosti nebo informací od auditních orgánů shledá, že některý členský stát nenapravil závažné nedostatky řídicího a kontrolního systému a/nebo neopravil výdaje, které byly vykázány a schváleny, avšak byly uskutečněny na základě nesrovnalosti.

Převody (mezi rozpočtovými položkami)

Převodem mezi rozpočtovými položkami se rozumí přesun prostředků z jedné rozpočtové položky do druhé v průběhu rozpočtového roku. Převody tedy představují výjimku z rozpočtové zásady specifikace. Výslovně jsou však povoleny Smlouvou o fungování Evropské unie, a to za podmínek, jež stanoví finanční nařízení. Finanční nařízení vymezuje různé druhy převodů v závislosti na tom, zda k nim dochází buď mezi rozpočtovými hlavami, kapitolami, články a body, anebo v rámci těchto částí rozpočtu. Tyto převody vyžadují schválení na různé úrovni.

Přijatý rozpočet

Návrh rozpočtu je přijat v okamžiku, kdy jej schválí rozpočtový orgán a předseda Evropského parlamentu jej prohlásí za definitivně přijatý.

Přímé řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci přímého řízení je rozpočet plněn přímo útvary Komise, výkonnými agenturami nebo svěřenskými fondy.

Realizovatelná finanční aktiva

Veškerá finanční aktiva (s výjimkou derivátů), která jsou podle Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor oceňována reálnou hodnotou a jejichž změny v reálné hodnotě musí být až do vyřazení (nebo znehodnocení) vykazovány v rezervním fondu mezi čistými aktivy.

Reste à liquider (RAL)

Stejně jako zbývající závazky představují RAL částku, v jejíž výši je přijat rozpočtový závazek, ale dosud neproběhla následná platba. Jedná se o platební závazek EU na příští roky, který plyne přímo z existence víceletých programů a rozdílu mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Rozpočtová položka

Pokud jde o strukturu rozpočtu, jsou rozpočtové příjmy a výdaje prezentovány v souladu se závaznou nomenklaturou, která vyjadřuje povahu a účel jednotlivých položek, jež určí rozpočtový orgán. Formální nomenklaturní popis má podobu označení části rozpočtu (hlava, kapitola, článek či položka).

Sdílené řízení

Způsob plnění rozpočtu. V rámci sdíleného řízení jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny členským státům. Do tohoto způsobu plnění rozpočtu spadají zhruba tři čtvrtiny výdajů EU.

Správní prostředky

Ze správních prostředků jsou hrazeny běžné náklady orgánů a subjektů (zaměstnanci, budovy a kancelářské vybavení).

Tradiční vlastní zdroje

Tradiční vlastní zdroje jsou definovány v příslušném rozhodnutí o vlastních zdrojích (rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053) a především jde o cla a dávky z cukru.

Účelově vázané příjmy

Vyhrazené příjmy, které jsou určeny na financování specifických výdajových položek. Hlavním zdrojem vnějších účelově vázaných příjmů jsou finanční příspěvky, jež na programy financované Unií poskytují třetí země. V případě vnitřních účelově vázaných příjmů jsou jejich hlavní zdroje tyto: příjmy, jež plynou od třetích stran jako protiplnění za zboží, služby či stavební práce dodané na jejich žádost; dále příjmy z vrácení neoprávněně vyplacených částek a konečně příjmy z prodeje publikací a filmů.

Vlastní zdroje

Hlavní zdroj příjmů pro rozpočet EU. Jednotlivé vlastní zdroje jsou uvedeny v příslušném rozhodnutí o vlastních zdrojích (rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053) a jedná se o tradiční vlastní zdroje, vlastní zdroj z DPH, zdroj z HND a vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů.

Výroční zpráva o činnosti

Výroční zprávy o činnosti prezentují výsledky operací, mj. se zabývají stanovenými cíli, souvisejícími riziky či strukturou vnitřních kontrol. „Pověřená schvalující osoba“ musí svému orgánu počínaje rozpočtovým rokem 2001 (v případě Komise) a počínaje rokem 2003 (v případě všech ostatních orgánů EU) předkládat výroční zprávu o činnosti týkající se plnění jejích povinností, jakož i finanční informace a informace o správě finančních prostředků.

Závazek

Právní závazek poskytnout při splnění určitých podmínek finanční prostředky. EU se zavazuje proplatit svůj díl nákladů na projekt financovaný z jejích prostředků. Dnešní závazky jsou budoucí platby. Dnešní platby jsou závazky přijaté v minulosti.

Zbývající závazky

Stejné jako reste à liquider (RAL). Částka, v jejíž výši je přijat rozpočtový závazek, ale dosud neproběhla následná platba. Jedná se o platební závazek EU na příští roky, který plyne přímo z existence víceletých programů a rozdílu mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Zrušení prostředků

Zrušení nepoužitých prostředků, které již nelze použít.

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Akt, kterým se ruší předchozí závazek (nebo jeho část).

SEZNAM ZKRATEK

AC	Naběhlá hodnota
AFS	Realizovatelná aktiva
AMIF	Azylový, migrační a integrační fond
ATM BAR	Uspořádání letového provozu Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu
BOP	Platební bilance
CCS LGF	Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví
CEF DI	Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy
CEF2	Nástroj pro propojení Evropy
CIP	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace
COM	Evropská komise
COSME	Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky
COSO	Výbor sponzorských organizací Treadwayovy komise
CPF	Společný rezervní fond (CPF)
CPR CRII+ CRO	Nařízení o společných ustanoveních Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus Ředitel pro řízení rizik
D&WM	Vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady
DPH	Daň z přidané hodnoty
EAD	Expozice v selhání
EAR	Účetní pravidlo EU
EaSI	Zaměstnanost a sociální inovace
EBRD	Evropská banka pro obnovu a rozvoj
ECB	Evropská centrální banka
ECL	Očekávané úvěrové ztráty
ECOFIN	Rada pro hospodářské a finanční věci
EDIF	Záruční nástroj v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu
EFRR	Evropský fond pro regionální rozvoj
EFSD	Evropský fond pro udržitelný rozvoj
EFSE	Evropský fond pro jihovýchodní Evropu
EFSF	Evropský nástroj finanční stability
EFSI	Evropský fond pro strategické investice
EFSM	Evropský mechanismus finanční stabilizace
EGNOS	Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací
EHP	Evropský hospodářský prostor
EIB	Evropská investiční banka
EIF	Evropský investiční fond
ElectriFI	Iniciativa pro financování elektrifikace
ELM EMFF	Vnější úvěrový mandát Evropský námořní a rybářský fond
ENEF	Fond pro rozšiřování podniků
ENIF	Fond pro inovaci podniků
ENPI	Evropský nástroj sousedství a partnerství
EP	Evropský parlament
ERF	Evropský rozvojový fond
ERI ESA	Iniciativa EIB na posílení odolnosti Evropská kosmická agentura
ESF	Evropský sociální fond
ESIF	Evropské strukturální a investiční fondy
ESM	Evropský mechanismus stability
ESUO v likvidaci	Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci
ESVČ	Evropská služba pro vnější činnost
ESVO	Evropské sdružení volného obchodu
ETF	Fond obchodovaný v obchodním systému
ETS EU	Systém obchodování s emisemi Evropská unie
EÚD	Evropský účetní dvůr
EUMETSAT	Evropská organizace pro využívání meteorologických družic
Euratom	Evropské společenství pro atomovou energii
EUSF FGC	Fond solidarity Evropské unie Smlouva o finanční záruce
EZFRV	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
EZZF	Evropský zemědělský záruční fond
FIFO	„First in, first out“
Fin. aktiva v RH do zisku nebo ztráty	Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty
FN	Finanční nařízení EU
Fond BUFI	Fond pokut
FS	Fond soudržnosti
FSDA	Finanční výkazy – diskuse a analýza
FVNA	Reálná hodnota vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu
GNSS	Globální družicový navigační systém
H2020	Horizont 2020
HDP	Hrubý domácí produkt
HLRCP	Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů
HMU	Hospodářská a měnová unie
HND	Hrubý národní důchod
IBMF IF	Fond pro integrovanou správu hranic Inovační fond
IIW	Okno pro infrastrukturu a inovace
IPSAS	Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor
IT	Informační technologie
ITER	Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor
JRC	Společné výzkumné středisko
JSIS JU	Společný systém zdravotního pojištění Společný podnik
LGD	Míra ztrátovosti ze selhání
LGF	Nástroj pro úvěrové záruky
LGTT	Nástroj záruk za úvěry pro projekty TEN-T
MAP	Víceletý program finanční inkluze středních podniků
MEP	Poslanec Evropského parlamentu
MFA	Makrofinanční pomoc
MIM MMF	Vzájemný pojišťovací mechanismus Mezinárodní měnový fond
MMF	Mezinárodní měnový fond
MSME	Mikropodniky a malé a střední podniky
MSP	Malé a střední podniky
Nástroj SAFE	Bezpečnější Evropa
NDICI	Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci
NGEU	NextGenerationEU
PBI	Iniciativa projektových dluhopisů
PD	Pravděpodobnost selhání
PF4EE	Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost
PGF	Účastnický záruční fond
POCI PPP	Nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená aktiva Partnerství veřejného a soukromého sektoru
PSEO	Důchodový systém evropských úředníků
PSO	Pověřená schvalující osoba
RAL	„Reste à Liquider“ (zbývající závazky)
RP7	Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj
RRF	Nástroj pro oživení a odolnost
RSFF	Finanční nástroj pro sdílení rizik
RTD	Výzkum, technologický rozvoj a demonstrace
RVZ	Rozhodnutí o vlastních zdrojích
S&P	Standard & Poor’s Financial Services LLC
SANAD	MENA Fond pro mikropodniky, malé a střední podniky
SAPARD	Zvláštní přístupový program pro zemědělství a rozvoj venkova
SEMED	Program finanční inkluze mikropodniků a malých a středních podniků v jižním a východním Středomoří
SFEU	Smlouva o fungování Evropské unie
SICR	Významné zvýšení úvěrového rizika
SIUGI	Nástroj pro neomezené záruky iniciativy na podporu malých a středních podniků
SMEW	Specializovaný nástroj pro malé a střední podniky
STEP SURE	Platforma strategických technologií pro Evropu Podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci
SZP	Společná zemědělská politika
TRDI ULCM	Přechodný nástroj pro financování rozvoje venkova Mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu
TVZ	Tradiční vlastní zdroje
VFR	Víceletý finanční rámec
VZČ	Výroční zpráva o činnosti

---

(1)  Mezi klíčové prvky patří: 50 miliard EUR pro Nástroj pro Ukrajinu, 1,5 miliardy EUR pro Evropský obranný fond a 9,6 miliardy EUR pro západní Balkán, jižní sousedství i mimo něj, jakož i navýšení prostředků nástroje pružnosti na 2 miliardy EUR a rezervy na pomoc při mimořádných událostech na 1,5 miliardy EUR s cílem řešit nové potenciální potřeby.

(2)  Půjčka na podporu Ukrajiny v rámci komplexního plánu Komise na poskytnutí finanční podpory Ukrajině ve výši 90 miliard EUR pro roky 2026 a 2027.

(3)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (přepracované znění) (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/609/oj).

(4)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/770 ze dne 30. dubna 2021 o výpočtu vlastního zdroje z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, o metodách a postupu pro poskytování tohoto vlastního zdroje, o opatřeních ke krytí hotovostních nároků a o některých aspektech vlastního zdroje z hrubého národního důchodu (Úř. věst. L 165, 11.5.2021, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/770/oj).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(8)  S výjimkou některých záruk poskytnutých v rámci programů finančních nástrojů předchozích VFR, které byly plně financovány nebo dotovány z rozpočtu EU.

(9)  Viz „Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách, finanční pomoci a podmíněných závazcích“, kterou každoročně vydává Komise.

(10)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/9701.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 ze dne 6. prosince 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o zavedení diverzifikované strategie financování jako obecné výpůjční metody (Úř. věst. L 319, 13.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2434/oj).

(12)  Evropská komise, Generální ředitelství pro rozpočet, Zelené dluhopisy – zpráva o dopadu a alokaci – zpráva NGEU 2023, Úřad pro publikace Evropské unie, 2023, https://data.europa.eu/doi/10.2761/302803.

(13)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 o poskytnutí mimořádné pomoci Ukrajině ve výši 1,2 miliardy EUR, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1201 o poskytnutí mimořádné pomoci Ukrajině ve výši 1,0 miliardy EUR, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 o poskytnutí mimořádné pomoci Ukrajině ve výši 5,0 miliardy EUR.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2463/oj).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2773 ze dne 24. října 2024, kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytuje mimořádná makrofinanční pomoc Ukrajině (Úř. věst. L, 2024/2773, 28.10.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2773/oj).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu (Úř. věst. L, 2024/792, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1449 ze dne 14. května 2024 o zřízení nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu (Úř. věst. L, 2024/1449, 24.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1449/oj).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/535 ze dne 18. března 2025 o zřízení Nástroje pro reformy a růst pro Moldavskou republiku (Úř. věst. L, 2025/535, 21.3.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/535/oj).

(19)  Nařízení Rady (EU) 2025/1106 ze dne 27. května 2025, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu (Úř. věst. L, 2025/1106, 28.5.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/1106/oj).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/467 ze dne 24. února 2026, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení půjčky na podporu Ukrajiny na období 2026–2027 (Úř. věst. L, 2026/467, 26.2.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/467/oj).

(21)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj).

(22)  Podle zásady subsidiarity jedná Unie pouze v případě a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu jejich rozsahu či účinků lépe dosaženo na úrovni Unie. Podle zásady proporcionality obsah ani forma činnosti Unie nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv (viz článek 5 SEU).

(23)  Dne 1. února 2024 se Evropská rada v návaznosti na návrhy Komise dohodla na revizi stropů VFR na období 2021–2027 v polovině období COM(2023) 336.

(24)  Nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

(25)  Viz článek 317 SFEU.

(26)  C(2020) 4240 ze dne 24. června 2020.

(27)  Pojem „Evropská komise“ tak slouží k označení jak orgánu (sboru komisařů), jejž tvoří členové Komise, tak jeho administrativy. Administrativu řídí generální ředitelé organizačních jednotek Komise (a vedoucí dalších správních struktur, tedy útvarů, kanceláří a výkonných agentur).

(28)  Od poloviny roku 2019 (podle revidovaného článku 12 interního předpisu) je řízení Evropského rozvojového fondu (ERF) rozděleno mezi pět útvarů (GŘ pro mezinárodní partnerství (GŘ pro mezinárodní spolupráci a rozvoj), úřad ECHO, GŘ pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu, agentura EACEA a středisko JRC).

(29)   https://ec.europa.eu/info/publications/integrated-financial-and-accountability-reporting_en.

(30)  Finanční nařízení (článek 253) ukládá Komisi povinnost předkládat Evropskému parlamentu a Radě soubor finančních a zpráv o odpovědnosti, které představují zásadní podklad pro každoroční „udělování absolutoria“, v jehož rámci Evropský parlament a Rada vyžadují od Komise zodpovědnost za způsob, jakým spravuje rozpočet EU. Soubor integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti se skládá z pěti zpráv týkajících se plnění, výkonnosti, výsledků, řízení a ochrany rozpočtu EU. Integrované podávání zpráv o finančních výkazech a odpovědnosti na webových stránkách Europa.

(31)  Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(34)  Systém PSEO je fiktivní (virtuální) fond definovaných požitků, v němž příspěvky zaměstnanců slouží k financování jejich budoucích penzí. Přestože skutečný investiční fond neexistuje, má se za to, že částky, které by takový fond vybral, se investují do dlouhodobých dluhopisů členských států, a odráží se v důchodových závazcích vykázaných v roční účetní závěrce Evropské unie. Za vyplácení těchto dávek v souladu s článkem 83 služebního řádu a čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii společně ručí členské státy (podrobný popis systému viz COM(2018) 829).

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu (Úř. věst. L, 29.2.2024), dále jen „nařízení o Nástroji pro Ukrajinu“.

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1316/oj).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1303/oj).

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1060/oj).

(39)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/2053/oj).

(43)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/412 ze dne 14. března 2018, kterým se mění rozhodnutí č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2018/412/oj).

(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD (Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1601/oj).

(45)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj).

(47)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1153/oj).

(48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 134, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/959/oj).

(49)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/696/oj).

(50)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst L 170, 12.5.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/695/oj).

(51)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/588 ze dne 15. března 2023, kterým se zavádí Program Unie pro bezpečnou konektivitu na období 2023–2027 (Úř. věst. L 179, 17.3.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/588/oj).

(52)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2013/1313/oj).

(53)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/241/oj).

(54)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/435/oj).

(55)  Nařízení Rady (Euratom) 2021/765 ze dne 10. května 2021, kterým se zavádí Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, doplňující rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) 2018/1563 (Úř. věst. L 167I, 12.5.2021, s. 81, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/765/oj).

(56)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1718 ze dne 14. listopadu 2018 o změně nařízení (ES) č. 726/2004, pokud jde o umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 291, 16.11.2018, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1718/oj).

(57)  V celé této poznámce se pojmem „programy finančních nástrojů“ rozumí „finanční nástroje“ ve smyslu definice v čl. 2 bodě 30 finančního nařízení.

(58)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2025/369 ze dne 21. února 2025, kterým se zřizuje funkce ředitele pro řízení rizika pro dohled nad finančními riziky vyplývajícími z finančních operací Unie (Úř. věst. L, 2025/369, 25.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2025/369/oj).

(59)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2023/2825 ze dne 12. prosince 2023, kterým se stanoví opatření pro správu a provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu Unie v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací (Úř. věst. L, 2023/2825, 18.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2023/2825/oj).

(60)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804 ze dne 17. května 2016, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 85, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/804/oj).

(61)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2022/615 ze dne 5. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 s cílem zvýšit předvídatelnost pro členské státy a vyjasnit postupy pro řešení neshod při poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND (Úř. věst. L 115, 13.4.2022, s. 51, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/615/oj).

(62)  Rozhodnutí Komise ze dne 25. března 2020 o pokynech pro správu aktiv společného rezervního fondu 2020/C 131/03 (Úř. věst. C 131, 22.4.2020, s. 3).

(70)  Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(71)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 ze dne 26. května 2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 29, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/608/oj).

(72)  Technická úprava víceletého finančního rámce pro rok 2026 v souladu s článkem 4 nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/365, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, COM(2025) 800 final ze dne 4. června 2025.

(73)  Naposledy pozměněné nařízením Rady (EU, Euratom) 2024/765 ze dne 29. února 2024. Nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L, 2024/765, 29.2.2024, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/765/oj).

(74)  AB 1/2024 (Úř. věst. L, 2024/1430, 5.6.2024).

(75)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2094/oj).